Hnojiva, minerální a organická hnojiva
o Rozd lení hnojiv o Význam a rozd lení minerálních hnojiv o Jednosložková minerální hnojiva o Vícesložková minerální hnojiva o Význam a rozd lení organických hnojiv o Hn j, mo
vka, kejda
o Zelené hnojení, zaorávka vedlejších produkt o Komposty
Rozd lení hnojiv Podle ú innosti
A) ímá zdroj živin
nep ímá zlepšují ú innost (využití živin) bakteriální látky, regulátory r stu, inhibitory
Podle skupenství
B) tuhá
kapalná
plynná
Podle p vodu
C) organická
minerální (pr myslová) místní (lokáln použitelná)
Organická a minerální hnojiva Organická hnojiva: vnit ního kolob hu zem
lského podniku
s velkým objemem vysokým obsahem vody nízkou koncentrací živin Minerální hnojiva: produkty chemického, bá ského, stavebního, hutního pr myslu vysoký obsah živin (koncentrovaná hnojiva) upravený pom r živin jednosložková vícesložková (smíšená, kombinovaná)
Kolob h živin v zem d lském podniku plynné ztráty
export stáj krmivo stelivo
uložení
plodiny
hnojišt jímka
odb r hnojení da mineralizace vyplavování, eroze
export
Minerální hnojiva Význam aplikace minerálních hnojiv pro p du -1
V ýnos(t.ha )
4
3
2
Pr
myslová hnojiva
Organická hnojiva
1
dní úrodnost 0 1950
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2020
Roky
15%
10% 10%
25%
20% 20%
irozená p dní úrodnost po así agrotechnika hnojení odr da ochrana rostlin
Pro používáme minerální hnojiva ?
Minerální hnojiva Význam aplikace minerálních hnojiv pro p du dopln ní živin exportovaných z pole vyrovnání ztrát živin dodání živin podle pot eb rostlin udržování p dní úrodnosti MINERÁLNÍ HNOJIVA: JEDNOSLOŽKOVÁ (N, P, K,) VÍCESLOŽKOVÁ (NPK)
JEDNOSLOŽKOVÁ
DUSÍKATÁ - pr myslov vyráb ná hnojiva síran amonný 21 %, mo ovina 46 %, ledek vápenatý 15 % ledek amonný s vápencem 27 %, DAM 30 % hm.
FOSFORE NÁ- pr myslov upravené minerály (apatit Ca3(PO4)2.CaF2) Superfosfáty jednoduchý 8 % P, trojitý 21 % P, Mleté fosfáty 15 % P DRASELNÁ - pr myslová úprava draselných solí - t žba a mechanická úprava draselných solí (KCl) draselná s l 33 – 50 % K, kamex 33 % K, kainit 11 % K síran draselný 42 % K (raj ata, okurky, cibule, paprika, réva vinná) VÁPENATÁ - t žba a mechanická úprava (mletí) vápenc - odpady zpracování produkt Vápenec 28 – 35 % Ca 0 – 3 % Mg Dolomitický vápenec 29 – 34 % Ca 4 – 11 % Mg Dolomit 20 – 21 % Ca 11 – 13 % Mg Cukrovarnická šáma 18 – 19 % Ca
Vícesložková hnojiva - obsahují více než jednu hlavní živinu (N, P, K,) kombinovaná (pr myslov vyráb ná, nebo upravovaná) smíšená (míchání jednosložkových hnojiv)
kombinovaná ednosti kombinovaných hnojiv aplikace více živin (úspora náklad na aplikaci) vyšší koncentrace živin granulace hnojiv - rovnom rná aplikace Nevýhody kombinovaných hnojiv „vyšší cena hnojiv“ konstantní podíl živin
Údaje o množství živin -v istých živinách (N, P, K, ….) - rozbory p d (AZP) - rozbory rostlin - požadavky rostlin - plány hnojení -v oxidech
- obsah živin ve hnojivech (krom N, S) -P P2O5 -K K2O - Mg MgO - Ca CaO
íklady vícesložkových hnojiv: NPK NPK NPK NPK NP NK Amofos
N 12 15 17 25 20 12 12 -
P2O5 K2O
19 - 19 15 - 15 13 - 13 8- 8 20 19 52
P 8,4 6,6 5,8 3,5 8,8
K 15,8 12,5 10,8 6,6 15,8
23
GVH (granulovaná vícesložková hnojiva + mikroelementy)
Organická hnojiva Jsou zdrojem: • organických látek • živin – makroprvky • mikroprvky • mikroorganism • stových a stimula ních látek
Význam aplikace organických hnojiv • • • • • •
zlepšení fyzikálních vlastností p d lepší zadržování a transport vody lepší sorpce živin a iontová vým na vyšší pufra ní schopnost vyšší mikrobiální innost vyšší využití živin
Rozd lení organických hnojiv stájová: hn j mo vka hnoj vka kejda
ostatní: vedlejší produkty (sláma, chrást, na ) zelené hnojení komposty kompostovaná chlévská mrva
Chlévská mrva - hn j Chlévská mrva – sm s tuhých výkal hospodá ských zví at, mo e, steliva, zbytk krmiva a vody. Hn j – vzniká z chlévské mrvy „zráním“ na hnojišti Zrání hnoje – chemicko-biologický proces (kvašení, hnití) em na látek (rozklad a syntéza) zrání ovliv uje:
složení chlévské mrvy zp sob uskladn ní
Dob e vyzrálý hn j: tmavá, snadno rýpatelná hmota, se zbytky steliva, které lze mechanicky odd lit
Zrání hnoje Produkce hnoje za studena: Po uložení mrvy dojde ke stla ení a vytvo ení anaerobních podmínek, pomalejší rozklad, nižší ztráty Produkce hnoje za horka: Po uložení mrvy z stává na echraná, intenzivním sobením aerobních bakterií dojde k r stu teploty (55 – 65o C) a tím k urychlení rozkladu, vysoké ztráty Kombinace:
Následným stla ením pokra uje proces za studena, rychlejší rozklad, vyšší ztráty
Ztráty p i uložení mrvy Ztráty na organické hmot 25 – 60 % Ztráty na živinách N – 20 % – 40 % P – 5 % – 10 % K – 10 % – 20 %
Význam zrání hnoje zlepšení fyzikáln -chemických vlastností hnoje lepší aplikace hnoje pozvolné uvol ování živin
Mén kvalitní slamnatý hn j
Kvalitní chlévský hn j
Uskladn ní v areálu ŽV
Polní hnojišt
Zpevn né polní hnojišt - vrstvení mrvy (3 m) - izolovaná jímka
Nezpevn né polní hnojišt -ztráty na živinách -ohrožení životního prost edí
Chlévský hn j Hluboká podestýlka – produkce hnoje p ímo ve stáji, zušlech ování za studena, nejnižší ztráty
St ední obsahy OL a živin ve statkových hnojivech (v % erstvé hmoty) Druh Chlévský hn j Hov zí Ko ský Prase í Ov í Kozí Slepi í, holubí Husí, kachní Králi í
OL
N
P
K
Ca
Sušina
17,0 25,4 25,0 30,0 30,5 30,0 20,0 28,4
0,45 0,58 0,45 0,85 0,40 1,70 0,80 0,52
0,11 0,12 0,08 0,13 0,21 0,70 0,44 0,20
0,42 0,44 0,46 0,56 0,93 0,75 0,66 0,93
0,32 0,21 0,36 0,21 0,52 1,42 0,92 0,46
25 39 20 36 36 44 40 43
Aplikace hnoje Plodiny: okopaniny (brambory, epa), kuku ice, epka, pšenice, zelenina (koš áloviny), Dávka: 20 – 50 t/ha (plodina, p dní druh) Termín aplikace: podzim Podmínky aplikace: následné zaorání „za rozmetadlem pluh“ Aplika ní technika: rozmetadla
Vliv doby zaorání na hnojivou ú innost (%) Škarda (1982), Ducho , Hampl (1962)
Doba zaorání Okamžit Po 6 hod. Po 24 hod. Po 4 dnech
Hnojivá ú innost 100 84 - 97 79 - 94 64 - 86
sobení hnoje v p dní druh žká St ední Lehká
1 40 60 70
(%)
Po et let po aplikaci 2 3 30 20 30 10 30 -
4 10 -
Využití živin rostlinami z aplikovaného hnoje (%) Živina N P K
1 25 15 40
Po et let po aplikaci 2 3 15 5 10 5 15 10
25 - 40 25 – 30 50 – 65
Mo Mo
vka
vka – zkvašená mo hospodá ských zví at
mo nezachycená ve stelivu + ást rozpušt ných výkal (+ voda) Mo vka (%) OL Skot 1-2
N 0,25
P St.
K Ca Sušina 0,44 0,007 2 - 3
Aplikace mo vky Plodiny: okopaniny (brambory, epa), kuku ice, epka, pšenice, zelenina (koš áloviny), travní porosty, meziplodiny, zálivka kompost Dávka: 20 – 60 t/ha Termín aplikace: na podzim se zaorávkou slámy, zel. hnojení na ja e – p ihnojení ozim , ja in – p ed založením porostu ja in Podmínky aplikace: zapravení do p dy neaplikovat na zmrzlou p du a sníh Aplikace: na široko, aplikátory
Kejda Kejda – sm s tuhých výkal a mo e s podílem technologické vody a zbytk krmiva - ustájení zví at bez podestýlky (volné, roštové)
Složení kejdy Mo vka (%) Skot Prasata Dr bež
OL 6,0 5,3 8,1
N 0,32 0,5 0,96
P 0,07 0,13 0,28
K 0,40 0,19 0,39
Ca 0,14 0,24 0,94
Sušina 7,8 6,8 11,8
Živiny v kejd jsou pro rostliny snadno p ístupné Dávka kejdy je limitována množstvím dusíku Nadm rná aplikace kejdy (nekvalitní) negativn ovliv uje strukturu p dy.
Aplikace kejdy Plodiny: okopaniny (brambory, epa), kuku ice, epka, obiloviny, travní porosty, meziplodiny, Dávka: 20 – 60 - 80 t/ha Termín aplikace: na podzim na ja e – p ihnojení ozim – p ed založením porostu ja in Podmínky aplikace: zapravení do p dy Aplikace: na široko, aplikátory
Zaorávka vedlejších produkt Sláma – zaorání nepot ebné slámy v zem lském podniku 1) nekvalitní sláma (olejniny, kuku ice na zrno) 2) chemicky ošet ená (desikací – luskoviny) 3) nevyužitelná v ŽV (ozimé obiloviny) O zaorávce slámy rozhoduje: pot eba ŽV (1 DJ 5 – 8 kg slámy/den) 0,5 DJ (100 DJ/200 ha) 100 DJ 0,5 t/den = 180 t/rok = 36 ha
možnost prodeje (150 – 500 K /t)
Aplikace slámy Rozmetání na ezané slámy (8 – 10 cm) Zapravení do p dy Vyrovnání pom ru C : N (mo vka, kejda, minerální N hnojiva) na 1 t slámy + 4 – 6 kg N
Vyšší mikrobiální aktivita – vyšší uvoln ní živin Zvýšení obsahu organických látek v p Zlepšení p dní struktury
Zaorávka vedlejších produkt Chrást epy
Na brambor
Zaorávka vedlejších produkt Chrást epy
Na brambor
Význam: Dopln ní organické hmoty Navrácení živin do p dy Plodina celkem zrno Cukrovka: celkem bulvy Brambory: celkem hlízy
Výnos (t)
Pšenice:
5 40 30
N
P
K
Ca
Mg
125 95 176 64 150 75
26 20 28 12 26 14
100 25 188 84 198 105
21 2 40 8 108 63
12 6 34 12 27 7
Zelené hnojení stování zpravidla rychle rostoucích rostlin a jejich následné zaorávání do p dy
stování jako: meziplodina (v osevním sledu mezi hlavními plodinami) podsev
(sou asn s hlavní plodinou)
podplodina (v sadech a vinicích) hlavní plodina (zúrod ování p d, rekultivace)
Význam zeleného hnojení Obohacení p dy o snadno rozložitelnou organickou hmotu
Omezení vyplavování živin – biologická sorpce esun živin ze spodních vrstev do ornice Zastín ní povrchu p dy Ochrana p dy p ed v trnou a vodní erozí Omezení r stu plevel erušení osevního postupu
St ední obsahy živin, OL, výnos v zeleném hnojení
Zelené hnojení OL Jetel plazivý 18 Jílek mnohokv tý 27 Ho ice 11 epka 12 Lupina 19 Vikev 16
% N 0,56 0,57 0,52 0,46 0,53 0,56
P 0,08 0,10 0,02 0,05 0,07 0,06
K 0,26 0,59 0,33 0,29 0,46 0,36
Ca 0,31 0,11 0,28 0,16 0,32 0,25
Mg 0,08 0,02 0,02 0,02 0,04 0,06
Výnos t.ha-1 10 – 15 12 – 19 10 – 12 12 – 16 10 – 20 13 – 21
Komposty Sm s organických a minerálních látek oživená užite nou p dní mikroflorou, v níž probíhají nebo již prob hly humusotvorné procesy
Základní typy: Statkový kompost Pr myslový kompost Speciální, substráty
Komponenty statkových kompost Organický podíl: Sláma Znehodnocené krmivo Zbytky z poskliz ových úprav Št pka Další organické materiály
Minerální podíl: Skrývková zemina Rybni ní bahno Vyhnilé kaly Minerální podíl poskliz ových úprav
Vápn ní + hnojiva
Komponenty pr myslových kompost Organický podíl: Vyt íd ný bioodpad Rašelina istírenský kal Odpady potraviná ského pr myslu Minerální podíl: Sedimenty Skrývková zemina Mikrobiální substrát: Kejda, mo vka istírenský kal Vápn ní + živiny
Komponenty substrát Organický podíl: Rašelina ra Št pka Hrabanka
Minerální podíl: Zemina Písek Vápn ní + živiny
Nerozložený podíl biomasy po 1 roce v p Zdroj zelená hmota
(%) 20-25
sláma
30
hlavní ko eny
35
hn j
50
rašelina
85
(%)
Relativní obsah N mikrobiální biomasy v ornici 220 200
-1
100% = 9,4 mg N.kg
184.7
%
180 160 140 120 100
145.9 120.6 100.0
92.5
94.8
SA
DAM
80 60 40 Kont.
DAM + Sl.
varianty hnojení
Hn j
Kejda