Hnojiva a technika hnojení
Roman Rozsypal
Půda – s čím pracuje zemědělec Příklad: 1 ha hlinité černozemě Hloubka ornice – 0,25 m Objemová hmotnost – 1,35 t.ha-1 Celková hmotnost ornice – 3375 t.ha-1 Obsah organické hmoty Ct – 2 % = 67,5 t.ha-1 Poměr C/N – 10 Obsah dusíku Nt - 6,75 t.ha-1 Obsah fosforu (AZP V/D) – 2,2 t.ha-1 Obsah draslíku (AZP V/D) – 8,8 t.ha-1 Obsah hořčíku (AZP V/D) – 6,7 t.ha-1
Koho živí půda Člověk – zatížení v ČR cca 0,4/ha o.p. Rostliny - bilance živin, plán hnojení Zvířata - bilance krmiv, plán výroby krmiv Edafon -
?
Potřeba sušiny krmiv Zvířata zatížení přežvýkavci 1 VDJ/ha = potřeba sušiny krmiv cca 5 tun/ha/rok
Edafon zatížení 20-40 VDJ/ha = potřeba sušiny ???
Kořeny + exudáty Posklizňové zbytky + sláma Stájová hnojiva Zelené hnojení Živý edafon (kořist predátorů) Odumřelá biomasa edafonu
Bilance organické hmoty (humusu) Potřeba organických látek: 4 – 5 t/ha/rok
Sušina posklizňových zbytků (t/ha): • okopaniny • strnisková LOS • obilniny, hrách, bob, kukuřice, řepka • ozimá LOS • víceleté pícniny
-
0,6 – 1,0 0,9 – 1,8 1,0 – 2,0 1,5 – 3,0 3,0 – 6,5
Další zdroje: hnůj, kejda, kompost, sláma, zelené hnojení
Dusík Pro zajištění dostatečné bilance dusíku by měl být podíl jetelovin, jetelotrav a luskovin v osevním postupu okolo 20 %.
Způsoby biologické fixace dusíku Zúčastněné Symbotická mikroorganismy Fixace (druhově specifické)
Asociace – na povrchu kořenů
Volně žijící v půdě
Zdroj energie Cukry a pro metabolity mikroorganismy
Exudáty
Autotrofní a heterotrofní
10-200
10-80
Fixace dusíku - Luskoviny a kg N na ha a rok jeteloviny
50-400
Podmínky pro fixaci dusíku - přítomnost druhově specifických organismů, inokulace osiva (RHIZOBIN) - rhizobia jsou aerobní organismy – fyzikální vlastnosti půdy - pórovitost
- pH neutrální (optimum 6 – 7)
Kritické hodnoty zhutnění Půdní druh Jílovitá Hlinitojílovitá Obsah jílu 75-45 (%) Objemová 1,4 hmotnost (t.m3) Pórovitost 47 (%)
Hlinitá
Písčitohlinitá
Hlinitopísčitá
45-30
30-20
20-10
1,45
1,5
1,6
45
42
40
Výsledky průzkumu řepařských půd na Hané (1930 Novák, 2000 Pokorný) Rok
1930
Objemová hmotnost (t.m3)
1,27
2000 Průměr Maxima 1,48 1,55 – 1,6
Pórovitost (%) Minimální vzdušná kapacita (%)
60 20
50 10
40 2-3
Osud dusíku v půdě Imobilizace
C/N - 25/1
Mineralizace
Složení stájových hnojiv Hnůj skotu
Sušina C/N Dusík Fosfor Draslík (%) (kg.t-1) (kg.t-1) (kg.t-1) 23 19-23 5-6 1,4 6-9
Hnůj prasat
23
19-20 6-7
2,5
4-6
Koňský hnůj
29
28
5
1,4
6
Ovčí a kozí hnůj
28
18
6-7
1,6
8-9
Močůvka skotu
2,4
0,5
2,5
0,1
4,4
Močůvka prasat
2
0,4
2,8
0,2
2
Hnojůvka
2
1
1,2
0,1
5
Kejda skotu
7-8
2-4
2-3
0,7
4
Kejda prasat
6-7
2-4
2-3
1,3
2
Kejda drůbeže
12
6
9-10
2,8
3
7
9
Hnojivo
Drůbeží podestýlka 50
12-13 19-20
Poločas rozkladu půdní organické hmoty Druh odumřelé organické hmoty Kořenové exudáty Kořínky Zelené hnojení Posklizňové zbytky Mikroorganismy - cytoplasma - buněčné stěny Humusové látky - fukvokyseliny - humusové kys. Glomalin
Poločas rozkladu 2 – 5 dnů 1 – 3 týdny 1 – 4 měsíce 3 – 30 měsíců 7 – 10 dnů 30 – 60 dnů 2 – 40 let 200 – 4000 let 50 let
Hnůj univerzální hnojivo s optimálním poměrem C/N dlouhodobá účinnost (1. rok 60 %, 2.rok 30 %) relativně vyrovnaný poměr N:P:K:Mg:Ca:ME v době aplikace již částečně rozložená organická hmota - nebezpečí velkých ztrát org.hmoty a živin při špatném ošetření a aplikaci -
Ztráty dusíku při skladování hnoje Ztráty org.hmoty a dusíku při ošetření zakládky hnoje: • vynikající – 30 % • dobrá – 40 % • špatná více než 50 %
Obvyklá praxe 40 – 50 %
Ztráty dusíku z hnoje (%) Počasí po aplikaci A B A B Slamnatý Hnůj bohatý hnůj na dusík okamžitě 0 0 0 0 Po 2 hod. 5 3 20 5 Po 6 hod. 10 5 45 8 Po 3 dnech 15 12 90 30 Počasí: A - slunečno, teplo, vítr B - zataženo, chladno, klidno Doba zaorání hnoje po aplikaci
A B Kompost
0 0 1 3
0 0 0 1
Kvalitní kejda je hnojivo s univerzálním použitím: • kejda je rychle působící hnojivo (poměr C/N okolo 1:5) • při aplikaci se slámou je účinnost kejdy srovnatelná s hnojením hnojem nebo kompostem • vynikající je kombinace, kdy se kejda zapraví do půdy se slámou a zaseje se plodina na zelené hnojení • z hlediska omezení ztrát dusíku je nezbytné okamžité zapravení kejdy do půdy • přihnojení za vegetace se provádí spec.plečkami nebo aplikátory s vlečenými hadicemi • aplikace na vegetaci rozstřikem je použitelná pouze u TTP a k regeneračnímu přihnojení ozimů • při aplikaci na vegetaci je nutné ředění
Močůvka/hnojůvka • močůvka je rychle působící dusíkato-draselné
• • • •
hnojivo zvláště vhodná je k přihnojení plodin náročných na dusík a draslík (pšenice, kukuřice, okopaniny, košťáloviny, celer) tradičně se používá ke hnojení TTP po sečích hnojůvka má stejné použití jako močůvka nebezpečí velkých ztrát dusíku
Sláma • sláma je typická širokým poměrem C/N (60-90:1) • poměr C/N je nutné upravit aplikací kejdy, močůvky nebo silážních šťáv (poměr C/N okolo 25:1) • slámu je nutné před zapravením do půdy rozdrtit • při aplikaci samotné slámy je nutné počítat s konkurencí mikrobiální populace o dusík a s nižším výnosem (bude převládat imobilizace dusíku a tvorba stabilnějších organických látek na úkor výživy rostlin)
Komposty • kompost je ideální hnojivo s univerzálním
• • • •
použitím bez nebezpečí ztrát živin na velmi lehkých půdách by měl být používán přednostně (pohotové živiny, malá konkurence o vodu, stabilizovaná org.hmota) při použití kompostu k přihnojení za vegetace se zapravuje zavláčením nebo plečkováním možnost rozšíření podnikání a získání externích zdrojů org.hmoty a živin nevýhodou kompostu jsou zvýšené náklady na jeho výrobu
Zelené hnojení Cíle pěstování plodin na zelené hnojení: • nakrmit edafon • zvýšit obsah rychle rozložitelné organické hmoty v půdě • zvýšit fixaci dusíku (při použití jetelovin a luskovin) • zvýšit početnost aktivitu edafonu • zlepšit výživu následné plodiny • zvýšit obsah organické hmoty a humusu • zlepšit fyzikální a chemické vlastnosti půdy • omezit erozi půdy • omezit ztráty živin (zejména dusíku) • omezit plevele, choroby a škůdce • v případě potřeby zdroj krmiva
Sestavení OP a zařazení zeleného hnojení Zásady: - střídání ozimů a jařin - střídání zlepšujících a zhoršujících plodin - rovnoměrné hnojení organickou hmotou (krmení) edafonu Sušina posklizňových zbytků (t/ha): - okopaniny - strnisková LOS - obilniny, hrách, bob, kukuřice, řepka - ozimá LOS - víceleté pícniny
-
0,6 – 1,0 0,9 – 1,8 1,0 – 2,0 1,5 – 3,0 3,0 – 6,5
Příklad – chov dojnic 1. Jetel 2. Pšenice oz. 3. Brambory++ 4. Pšenice špalda 5. Jařina
6. Kukuřice sil.++ 7. Pšenice oz.
8. Ječmen j./podsev
Příklad – chov dojnic, nižší zatížení VDJ/ha 1. Jetel 2. Pšenice oz. ZH - peluška oz.+řepice 3. Brambory++ 4. Pšenice špalda ZH - peluška + hořčice 5. Jařina 6. Kukuřice sil.++ 7. Pšenice oz.
ZH - peluška oz.+řepice ZH - podsev vikve ozimé ZH – svazenka+hořčice+saflor
8. Ječmen j./podsev ++ 30 tun hnoje/ha
Příklad – chov dojnic, vyšší zatížení VDJ/ha 1. Jetel 2. Pšenice oz. ZH - peluška oz.+řepice Brambory++ Pšenice špalda LOS oz./LOS strnisková Kukuřice sil.++ ZH - podsev vikve ozimé Pšenice oz. ZH – svazenka+hořčice+saflor 8. Ječmen j./podsev 3. 4. 5. 6. 7.
++ 40 tun hnoje/ha
Příklad – bez chovu zvířat 1. Vojtěška (sklizeň na úsušky, produkce osiva) 2. Vojtěška (sklizeň na úsušky, produkce osiva) 3. Pšenice ozimá ZH - peluška j. + hořčice + svazenka 4. Ječmen jarní ZH – svazenka + saflor + hořčice 5. Sója 6. Pšenice ozimá + kompost, kejda, digestát ZH – peluška oz. + řepice 7. Pohanka ZH - svazenka + saflor + hořčice 8. Ječmen j./podsev vojtěšky
Příklad – bez chovu zvířat 1. Sója 2. Pšenice ozimá + 3. Brambory +
kejda, digestát ZH – peluška oz. + řepice kompost, kejda, digestát ZH - peluška j. + hořčice + svazenka
4. Žito ozimé
ZH – svazenka + saflor + hořčice 5. Sója 6. Pšenice špalda + kejda, digestát ZH – peluška oz. + řepice 7. Pohanka ZH - svazenka + saflor + hořčice 8. Ječmen j.
Digestát a fugát z výroby bioplynu Kapalné vedlejší produkty z výroby bioplynu: Dusík Fosfor Draslík Digestát 8,8 1,6 6,5 Fugát 6,5 0,9 9,5 Podmínky pro použití v EZ: - nesmí být použity suroviny GMO původu - suroviny nesmí pocházet z velkochovů Nebezpečí: nedostatek organické hmoty a energie pro edafon
Nákup hnojiv konvenčního původu Právní úprava ekologického zemědělství připouští použití statkových hnojiv konvenčního původu za podmínky, že nepochází z velkochovů. Definice velkochovu (vztahuje se na hospodářství, ne IČ): - chov více než 150 VDJ a současně více než 3 VDJ/ha - chov více než: 40 tis. kusů drůbeže 2 tis.prasat ve výkrmu 750 prasnic - chovy kde je více než 50 % podlahové plochy stáje zaroštováno - klecové chovy (drůbež, králíci) Nesmí být překročen limit 170 (2 VDJ/ha) kg N/ha z.p.
Hnojení minerálními hnojivy Protože se v důsledku ztrát a prodeje živin v tržních bioproduktech část živin z koloběhu ekofarmy ztrácí, je nutné podle bilance a rozborů půdy živiny doplňovat ve formě minerálních hnojiv.
Obecně platí, že mohou být použita pouze hnojiva přírodního původu upravená fyzikálními postupy (drcení, mletí a granulace). Použití minerálních hnojiv je vhodné v případě, že AZP prokáže pokles obsahu živin do kategorie vyhovující nebo nízký. AZP je státem hrazenou službou. Výběr minerálních hnojiv je omezen Nařízením rady 889/2008 Příloha I, seznam schválených hnojiv je na www.ukzuz.cz.
Dusík • minerální dusíkatá hnojiva nejsou povolena • bilance dusíku je zajišťována symbiotickou a nesymbiotickou fixací vzdušného dusíku • je nutné zařadit do osevního postupu jeteloviny a nebo luskoviny a u TTP použít do směsek některou z jetelovin • velmi důležitá je péče o půdu, protože fixátoři dusíku jsou aerobní mikroorganismy vyžadující strukturní, dobře provzdušněné půdy s neutrální reakcí (optimum pH 6-7,2)
Fosfor • zdrojem fosforu jsou mleté fosfáty a Thomasova moučka • fosforečná hnojiva se přednostně zapravují do půdy s organickými hnojivy • mleté fosfáty lze aplikovat na stelivo (omezení ztrát dusíku, zlepšení stájového mikroklima)
• vhodná je aplikace mletých fosfátu (ale i jiných mletých hornin do kompostů nebo kompostovaného hnoje)
Draslík (K) • zdrojem draslíku jsou přírodní soli – chloridy, sírany a jejich směsi • při hnojení draselnými hnojivy je nutné vedle AZP brát v potaz poměr draslík/hořčík v půdě, který je významný z hlediska výživy zvířat Hořčík (Mg)
• zdrojem hořčíku jsou přírodní soli Kieserit a Kainit a dolomitické vápence a dolomity • dává se přednost aplikaci hořčíku ve formě dolomitického vápence při úpravě pH půdy
Stopové prvky • hnojení stopovými prvky se provádí pouze při prokázaném nedostatku (symptomaticky nebo rozborem) • k hnojení se používají technické soli jednotlivých stopových prvků (sírany)
Pomocné půdní látky mikrobiální hnojiva obsahují kmeny symbiotických rhizobií (půdních baktérií) specifikých pro danou plodinu m(výsledky nejsou vždy průkazné, jednoznačně se doporučuje jejich použití při prvním pěstování plodiny (např.sóji) na daném pozemku) kompostové mikrobiální preparáty
zeolity, jílové minerály, oxyhumolity, rašelina …..
Vápník (Ca) a půdní reakce (pH) • hnojení vápníkem se provádí při úpravě pH • používají se mleté vápence, dolomitické vápence, cukrovarská šáma • pálené vápno, vápenné hydráty jsou zakázány • vápenatá hnojiva se zásadně aplikují odděleně od organických hnojiv • k odstranění akutního nedostatku vápníku u ovocných druhů (např.hořká pihovitost jabloně) se používá vápenné mléko nebo chlorid vápenatý • optimum pH se liší podle druhu půdy a požadavku pěstované plodiny
Optimální je neutrální pH (6 – 7,2)
Děkuji za pozornost Ing.Roman Rozsypal, CSc.
[email protected]
