Historie vědy a techniky Vliv renesance na technické a vědecké myšlení
Marcela Efmertová
[email protected]
Charakteristika renesance
Renesance - znovuzrození, obrození - nové uchopení celku - objeven PROSTOR . pomocí perspektivy (zobrazení dějů, věcí, lidí v reálném prostoru) . kosmos i společnost tím demokratizovány – možnost je zkoumat . opuštěna vertikální středověká hierarchie, renesanční universum
Charakteristika renesance
• PROSTOR první místo k poznávání = hledání vazeb v universu – 1. úkol renesančního vědce matematika dává formu novému řádu . člověk-odraz vesmíru vesmír-odraz člověka . člověk ve středu universa jako jeho zrcadlo (speculum) – pohled do něj byl klíčem k rozvoji přírodovědy . princip analogie – prioritní metoda poznání . kosmologie: SLUNCE srdce KOSMU SRDCE slunce TĚLA analogie
Michelangelo Buonarroti , Mojžíš
Charakteristika renesance
Rozvoj věd: matematika – deskriptor proporcí alchymie – nauka o kvalitách magie – nauka o vnitřních silách astrologie – nauka o vazbách vesmíru a člověka optika – „zdroj vznešeného světla ve středu kosmu“ (Koperník) medicína – anatomie biologie – herbáře astronomie – odklon od geocentrismu 17. stol. – „duchovní síly“ zapomenuty, věda nástroj poznání, ne pokorný prostředek
Charakteristika renesance
Astronomie M. Koperník, Tycho Brahe, Jost Bürgi, Johanes Kepler (1609 dva zákony o eliptických drahách oběžnic, v nichž ohniskem Slunce) G. Galilei – 1609 – pozorování dalekohledem, potvrzení heliocentrismu v díle Dialog o dvou hlavních systémech světa (1632) G. Bruno – shrnutí poznatků o heliocentrismu
Charakteristika renesance
Lékařské a biologické vědy 1543 Andre Vesalius podrobný popis lidských orgánů – základy anatomie – De humani corporis fabrica 1600 Jan Jesenius – veřejná pitva 1619 William Harvey objev velkého krevního oběhu, mechanické vysvětlení pohybu krve: 1628 De motu cordis et sanquinis in animalibus 2 ½ 17. stol. Mistr Claret (Bartoloměj z Chlumce) – spisy o zvířatech: bestiáře (anatomie obratlovců) 60.-70. léta 18. stol. využití mikroskopu
Charakteristika renesance
Herbáře 1517 Herbář Jana Černého – 393 rostlin, využití pro lékařství 1562 Herbář jinak Bylinář velmi užitečný P.A. Mathiolliho, přeložený Tadeášem Hájkem z Hájku Zoologie 1551-58 Conrad Gesner Živočichopis – 5 svazků (Historia animalium) Hospodářství 16./17. stol. - Koňské lékařství, spisy o vinařství, štěpařství
Mikuláš Koperník
Tiskařství 1 ½ 15. stol. – Laurens J. COSTER užil pohyblivé litery odlévané do pískových forem 1440 Johann Gensfleisch-GUTENBERG (1394/6 – 1468) = zakladatel písmolijectví a typografie ryl razníky s reliéfními znaky – z nich razil matrice, pak odléval písmena na slévadle 17. stol. mechanizované slévadlo – litery lity z písmoviny (pův.: olovo, cín, vizmut, později: olovo, cín, antimon) řemesla: písmolijci, rytci, sazeči, tiskaři snaha o unifikaci písma a sazebního materiálu
Tiskařství první tisky v českých zemích 1445 Zlomek knih Sibiliných 1468 Kronika trojánská (česká tisk.bastarda-typ rkp.předlohy, zvniklé z české gotické kursívy 14. století) 15. stol. užití něm. švabachu – úprava Jiřím Melantrichem z Aventina na melantrišský švabach 1542 užití fraktury 1775 antikva - Český slabikář
Tiskařství 19. stol. – stroje na odlévání písma – písmolijka 1805 E. Didot přenos na matrice: metody pantografické, galvanoplastické, fotografické sázení: snaha o strojové provedení s nástupem novin a časopisů - rychlolisy, rotačky - litery s normalizovanou kuželkou - odlévání logotypů - užívány i u sázecích strojů sázecí stroj – litery ze zásobníku: 1.sazeč- úderem na klávesnici volil litery a řadil je do nekonečné řádky 2.sazeč- řádky přelamoval do potřebného formátu
Tiskařství 3.sazeč – rozmetával + výměna prázdných zásobníků za plné přenos obrazu dřevořez – pozdní gotika 14. stol., hrací karty, obrázky světců, části blokových knih, ilustrační technika pro knihtisk mědirytina – 16./17. stol. dřevoryt litografie (Senefelder)- reprodukce obrazu, ne textu (jemnozrnný vápenec přijímá jak mastnou barvu, tak vodu, na nechráněných místech bez mastnoty nasál kámen vodu, nepřijal barvu a dané místo netiskl)
Tiskařství 19. stol. -
Karel Klíč – hlubotisk Jakub Husník – světlotisk
xylografie -
ilustrace odborného tisku
počítačové zpracování