Historie házené v Havlíčkově Brodě

Historie házené v Havlíčkově Brodě BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Petr Slavík

jaro 2006

Prohlášení Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypraco­ vání používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

Vedoucí práce: Zdeněk Missbach 11

Poděkování Děkuji panu Zdeňku Missbachovi za cenné připomínky k mé práci.

m

Obsah 1 Úvod 2 Začátky házené v Havlíčkově Brodě 2.1 Původní český sport 2.2 Havlíčkobrodská házená v letech 1918 -1938 3 Havlíčkobrodská házená v letech 1942 - 1946 4 Havlíčkobrodská házená v letech 1948 - 1964 5 Dva sporty v jednom oddíle 5.1 Rok 1965 5.2 Rok 1966 5.3 Rok 1967 5.4 Rok 1968 5.5 Rok 1969 5.6 Rok 1970 5.7 Rok 1971 5.8 Rok 1972 5.9 Rok 1973 5.10 Rok 1974 5.11 Rok 1975 5.12 Rok 1976 5.13 Rok 1977 5.14 Jubilejní rok 1978 6 Boje o tituly nejvyšší 6.1 Rok 1979 6.2 Rok 1980 6.3 Rok 1981 6.4 Rok 1982 7 Mistryně republiky 7.1 Rok 1983 7.2 Rok 1984 7.3 Rok 1985 7.4 Rok 1986 7.5 Rok 1987 7.6 Rok 1988 7.7 Rok 1989 7.8 Rok 1990 7.9 Rok 1991 7.10 Rok 1992 8 Významné události házené v Havlíčkově Brodě 8.1 75 let házené v Havlíčkové Brode 8.2 80 let házené v Havlíčkové Brode 8.3 Házená mezinárodní - handball

4 5 5 5 7 9 14 14 15 16 18 19 20 21 22 22 23 23 24 25 25 26 26 26 26 27 28 28 28 29 29 29 29 30 30 31 31 32 32 32 33 1

9 10 11 A B C

Významné úspěchy havlíčkobrodské národní házené a házené v letech 1918 -1992 Závěr Resume Popisky k fotkám Fotky - část 1 Fotky - část 2

34 36 37 39 42 51

2

Seznam obrázků B.l B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9 B.10 B.ll B.12 B.l3 B.14 B.15 B.16 B.17 B.18

Výbor oddílu házené v roce 1978 42 Muži Jiskry v divizi 1957 43 Muži po přechodu na mezinárodní házenou 1969 43 Ženy z II. Ligy 1969 44 Dorostenky - finalistky přeboru ČSSR v roce 1971 44 Ženy, které vybojovaly postup do I. Ligy v roce 1972 45 Stará garda mužů v roce 1974 45 Ženy Jiskry, které v roce 1975 reprezentovaly za družstvo Cech Dorostenky, které obsadily v přeboru ČSSR v roce 1975 2. místo Dorostenci, kteří v roce 1975 obsadili 3. místo v KP 47 Minižáci v roce 1977 47 Vítězné družstvo mužů v KP II. Třídy 1977 47 Mistryně sportu - tituly uděleny v roce 1985 48 Výbor oddílu v roce 1992 48 Muži 1978 49 Ženy 1980, vítěz Československého poháru v Litvínově 49 Ženy - mistryně republiky - v roce 1984 50 Úspěšní dorostenci Jiskry Havlíčkův Brod 50

C.l C.2 C.3 C.4 C.5 C.6 C.7 C.8 C.9

Muži společně s družebním partnerem z NDR Žákyně ODPM - mistryně republiky 1988 51 Bývalé hráčky Jiskry 1988 52 Stará garda 1989 52 Dorostenky - mistryně republiky 1990 52 Ženy - mistryně republiky 1991 53 Muži v roce 1992 53 Ženy - mistryně republiky v roce 1992 54 Žáci mladší v roce 1992 54

51

Kapitola 1

Úvod Toto téma jsem si vybral proto, protože házená je sportem, který mě nadchnul už v dětském věku a u kterého jsem zůstal až do dnešní doby a stále se mu aktivně věnuji. Tato práce pojednává o historii házené v Havlíčkově Brodě a to od jejího úplného začátku až po dnešní dobu. Házená sice není jedním z těch sportů, které jsou v České Republice nejrozšířenější, ale jak jsem uvedl, pro mě má velký význam. Vím, že se házená dostává se do podvě­ domí široké veřejnosti, ale stále zůstává pro určitou vrstvu veřejnosti méně známým sportem. Touto prací bych chtěl vyjádřit jak bohatá je historie házené v Havlíčkově Brodě a vše podstatné co se za tu dobu, kdy se tento sport začal v tomto městě provozovat, udalo. Myslím si, že je důležité, pokud se o nějaký sport opravdu zajímáte, znát i jeho historii.

4

Kapitola 2

Začátky házené v Havlíčkově Brodě 2.1

Původní český sport

Vznik jediného původního českého sportu - házené se datuje červnem 1905, kdy praž­ ský tělocvikář Václav Karas poprvé popsal tuto hru a její pravidla v odborném časopisu, tento sport prošel velkým vývojem úspěchů i poklesů, například od let 1921 - 1934 ( kdy se hrál družstvy žen mezinárodně včetně mistrovství světa) přes prudký rozmach v době nacistické okupace ( v roce 1944 bylo v českých zemích 13 žup a 22 156 regis­ trovanými hráči a rozhodčími) až po dnešní dobu, v níž se hraje pod názvem národní házená vedle druhého sportu házené podle mezinárodních pravidel. Také v našem městě se házenkářští průkopníci několika období zasloužili o napsání mnoha hezkých stránek do historie havlíčkobrodské tělovýchovy a sportu.

2.2

Havlíčkobrodská házená v letech 1918 - 1938

Podle vzpomínek pamětníků začali s házenou v tehdejším Německém Brodě ženy již v roce 1918 při kombinaci tréninků a závodů v lehké atletice s tímto sportem (to ostatně bylo běžné všude a přetrvávalo ještě několik dalších let). Dámský odbor - jak se říkalo potom dost dlouho - byl při tehdejším SK založen v roce 1919 a již 11. února příštího roku byla kapitánka Adéla Černá na valné hromadě zvolena do výboru celého SK. Při ustanovení Cs. svazu házené a ženských sportů dne 22. 2. 1920 byl pak dokonce brodský Jaroslav Baloun zvolen členem tohoto ústředního orgánu a jeho technického a soudcovského sboru. Družstvo žen si vedlo velmi úspěšně, hrálo na starém hřišti, Na losích a také na sokolském cvičišti pod hlavičkou Sokola, pod vedením Křivského, Dr. Rosenfelda, Dr. Augustina, Balouna a později O. Čermáka a W. Mahlera se v celém období vystřídali hráčky: Balounová, Cihlářova, Čechová , Černá, M. Hromádková, V. Hromádková, Hudíková, Kunstmůllerová, Mrázková, sestry Pražákovi, Rorichová, Slavíková, Ta­ chovská, Zettlová. V roce 1928 vyhráli brodské házenkářky celostátní přebor uspořádaný v rámci III. mezisletových závodů v Hradci Králové. V roce 1929 se umístili brodské sokolky na 3. místě v přeboru ČOS za Benešovem a Třebíčí po vítězství nad Pískem v předkole 18:1. Na začátku třicátých let tato úspěšná éra ženské házené ( od roku 1923 pod hlavičkou AFK) pomalu skončila. Muži začali hrát v TJ Sokol házenou již v roce 1931. Kádr mužstva tvořili sokolští cvi­ čenci, nářaďovci a zároveň začínající lehcí atleti. Střídali se hráči: Hospodka, Komůrka, Jaroslav Kuta, Josef Kuta, Mužík, Opočenský, R. Šlemín, Trčka, Zadina. Založení pánského odboru při AFK (opět podle tehdejší terminologie) se datuje od roku 1932. Sice již dříve se sportovní nadšenci házenou učili, když prostě dělali partnery ženám při trénincích na hřišti Na losích, protože v jednom období měli ženy pouze dvě 5

2.2. HAVLÍČKOBRODSKÁ HÁZENÁ V LETECH 1918 - 1938 náhradnice a mezi mladšími generacemi nebyl o házenou zájem. Organizovaně však začali hrát zápasy až na sokolském cvičišti. Techniku hry učil o prázdninách aktivní hráč pražské Slavie Viktor Růžička, který do Brodu dojížděl, hlavně však hráčům nechyběl elán. I zde se střídavě hrálo pod hlavičkou AFK a Sokola. V roce 1934 bojovali tito muži ve finále svého okrsku s Chrudimí, které podlehli. Z hráčů jsou zaznamenáni: Baloun, Blažek, Červinka, Hájek, Krupička, Kučírek, Liška, Mrázek, Poslušný, Štefánek, Votava, Vychytil, Zimprich. V létech 1933 - 1935 působilo v Brodě i další dobré mužské družstvo DTJ hrající v celém okresu (Hlinsko, Chrudim, Střítež, Usobí, Nový Sicndorf, Antonínův Důl aj.). V tomto družstvu hráli: Burda, Čebiš, Kučera, Neubauer, Pecen, Skaryd, Zadina. Celé toto bohaté období brodské házené končilo v době pohnutých událostí mni­ chovských a začátku nacistické okupace našich zemí. Nemalou měrou se o dočasné přerušení činnosti házené přičinila i likvidace hřiště AFK a později zákaz činnosti Sokola.

6

Kapitola 3

Havlíčkobrodská házená v letech 1942 - 1946 Období 1940 - 1944 se ve všech městech a vesnicích Vysočiny, ale nejen jí, vyznačuje prudkým rozmachem házené. Způsobili to jednak dané společenské podmínky (zákaz politických organizací i tradičních tělovýchovných jednot) na straně jedné, na straně druhé pak sportovní nadšení mladých lidí i relativní nenáročnost házené na technické vybavení a na počet hráčů ( družstva hrála v sedmi celý zápas bez střídání). Také v Německé Brodě se již v roce 1942 začalo formovat při AFK znovu družstvo mužů pod obětavým vedením Františka Borského (ten dělal trenéra, kapitána, jedna­ tele, správce hřiště, rekvisitáře i pořadatele ) a Benny Lukeše. Hrálo se na Sokolském hřišti se všemi okolními kluby, nejdříve v Horácké župě a od založení Východočeské župy házené dne 22. 8. 1943 se sídlem v Brodě v ní. Iniciátory byli Dr. Hásek a Jiří Habrman - Horal z Humpolce. Brzy bylo vytvořeno i družstvo dorostenců při využití házené na gymnáziu a obchodní škole. Za muže tehdy hráli: Baloun, Borský, Hlaváč, Choutka, Gaier, Klofáč, Klouček, Lukeš, Mužík, Palán, Saitz, Sommer, Vydrář. V družstvu dorostenců se střídali:Littmann a Beránek v brance, v poli pak M. Šedý, Žák, Hrádek, Krčál, Chytráček, F. Pavlík, Mrňák, Z. Valenta, Dostál, Kvaš. Při druhém sportovním klubu SK se v roce 1942 začala hrát házená v ženských složkách pod vedením Plíčky a A. Hanáka. K nejaktivnějším házenkářkám zde patřily: Zdena Adamcová, Bohuna Dostálová, Růžena Fejtlová, Inka Havránková, Věra Kolářová, Libuše Lípová, Manka Matusová, Líba Svecová, Jiřina Velíšková, Marie a Věra Zachariášovi. Brodští házenkáři patřili k nejaktivnějším činovníkům VZH a jednotlivá družstva se v roce 1943 v župních soutěžích (tehdy s dost dobrým finančním efektem ze zápasů) umístila takto: muži třetí (8 bodů, skóre 40:20) za Humpolcem, Přibyslaví a před Chotěboří, Hlinském Jiřicemi a Rozkoší; dorostenci třetí za Přibyslaví a Humpol­ cem; ženy na druhé pozici (13 bodů, 28:5) za Humpolcem (Humpolec měl stejný počet bodů, ale lepší skóre ) a před Hlinském, Humpolcem 2, Herálcem, Přibyslaví, Lípou a Chotěboří; dorostenky taktéž druhé místo ( 3 body, 5:5 ) za Jiřicemi a před Hlinském a Humpolcem. Korunou vzestupu házené byla skutečnost, že muži z 10 družstev se stali s 18 body a skórem 104:9 bez porážky v roce 1944 mistrem župy a hráli tehdy silnou kvalifikaci o postup do divize ve východní skupině. Skončili po těsných porážkách ( skóre 24:43 ) sice bez bodu na 6. místě ( za Chrudimí, NSK Praha, Bukovnem, Hořicemi a Lysou nad Labem ), ale prokázali dobrou úroveň. Hráli v sestavě: Vystrčil, papoušek, Lukeš, Sommer, Choutka, Plachý, Röhrich, náhradníky byli dorostenci M. Šedý a Dostál. Dorostenci z 10 družstev byli v župě třetí s 12 body a skórem 68:12. V roce 1944 bylo poprvé vytvořeno i družstvo žáku, které hrálo na turnaji v Humpolci. Poslední válečné měsíce dezorganizace společenského života i dopravy, a snad i výsledek kvalifikace mužů do divize způsobily odmlčení házené v AFK i SK. Nepřestalo se však hrát a neutichl ani velký zájem mladých a tento sport. Druhá směna - dorost a žáci - docela živelně pokračovala tehdy už v každodenních trénincích i 7

3. HAVLÍČKOBRODSKÁ HÁZENÁ

V LETECH

1942 - 1946

v zápasové činnosti mezi sebou. Hrálo se totiž na gymnáziu, v obchodní škole, tehdejší Dextře a hlavně ve čtvrťovém klubu SK Žižkov. Pět chlapeckých a jedno dívčí družstvo se tam scházelo na hřišti za cihelnou zbudovaném vlastními silami a na 6. 5.1945 chys­ talo dokonce velký turnaj o pohár. Dnes e možná toto nadšení zdá až nepochopitelné, že bez trenérů a funkcionářů byla provozována takováto bohatá činnost, ale právě tato výtečná kamarádská parta se stala základem znovu budovaného oddílu házené při AFK hned po květnové revoluci. Házená si zřídila hřiště v Kotlině na místě dnešního zimního stadiónu, muži a dorostenci jako AFK a ženy a dorostenky jako ŽSK hráli svá přátelská a mistrovská utkání v župě. Celá organizační práce spočívala tehdy na Dr. Sommerovi a potom Vladimíru Dostálovi. O hřiště a inventář se obětavě staral Ladislav Zadina. Za muže hráli výše jmenovaní bývalí dorostenci z let 1942 -1944 a za ženy: Herzová, Kočová, Kořínková, Matoušková, Saitzová, J. Velíšková, Vyčichlová. Za dorostence to byli tito borci: Bacík, Beránek, Boleslav, Borský, Hanák, Hampl, Hyrš, Kaňka, J. Švec, L. Švec, K. Valenta a Valchář. Přes velké materiální nedostatky, přes nezájem obyvatelstva a přes nedostatečnou finanční podporu AFK se tehdy hrála dobrá házená a muži v roce 1946 znovu dobyli titul mistra župy. Poslední rozhodující zápas v Přibyslavi s velmi silným soupeřem skončil vítězstvím našich borců 7:6 za téměř legendárních okolností: k vlaku se ráno dostavili tři hráči, z nichž dva vypravil kapitán Vladimír Dostál na cestu, sám se pak vrátil do města, sehnal spolu s košíkáři další čtyři muže a odjel s nimi na kolech k zápasu. Kvalifikace o postup do divize se však už nehrála, tím pádem zájem hráčů a funk­ cionářů začal opadat a házená ve městě opět na krátký čas zanikla.

8

Kapitola 4

Havlíčkobrodská házená v letech 1948 - 1964 Nepřetržitá a úspěšná činnost dnešního oddílu házené v Havlíčkově Brodě má svůj základ v období po Vítězném únoru 1948. Kolektiv ze Žižkova se svou láskou k házené, obětavostí a opravdovým kamarádstvím v březnu 1948 za pochopení osvědčeného Jiřího Horala, který z Humpolce přešel do Havlíčkova Brodu, obnovil odbor při AFK a zároveň TJ Sokol, j ak si vyžadovala řevnivost organizací v tělovýchově před revolučním sjednocením. Technické vedení obstarával Miroslav Šedý, obětavou práci s mládeží a práci hospo­ dářskou již zesnulý nezapomenutelný nadšenec Viktor Dvořák, dokumentační činnost Miroslav Novotný a organizační a administrativní práci Jiří Valchář. Začínajících 16 nových průkopníků ( Borský, Dostál, Dvořák, Hanák, Kaňka, No­ votný, Pavlík, M. Šedý, Valenta, Valchář, Žák, J. Šedý, Vyčichl, Zachariáš, Hovorka a J. Neuvirt) bylo hráči i činovníky zároveň. Hráli a trénovali jednak v Kotlině i na fot­ balovém hřišti v Borové ( t a m se hrálo již dříve ) a jednak na Sokolském hřišti, pokud jim bylo propůjčeno. Nebylo ani finančních prostředků, ani materiální vybavení (hrálo se ve vyřazených kopačkách z odboru kopané a na branky se používali staré děravé fotbalové sítě ). Přesto bylo sehráno v první sezóně 9 přátelských zápasů pod hlavič­ kou družstva mužů, i když hodně hráčů věkovou hranici ještě nedovŕšilo. Nejlepšími střelci byli Dostál s 18 a Hanák s 16 brankami. Jiří Žák začal s tréninky dorostenek a zprostředkoval splynutí s odborem ŽSK, který ještě formálně existoval. Zimního období využil odbor k intensivní přípravě na sezónu. Velice dobrý a ka­ marádský kolektiv získal dřevěný barák po DJT Na ostrově sice zpola zpustošený a zdemolovaný, bez osvětlení a otopu, ve kterém po úmorném úklidu se každou sobotu odpoledne usilovně trénovalo. Výroční valná hromada 7. 3.1949 již mohla konstatovat, že odbor má 32 aktivních členů v družstvech mužů, dorostenců a dorostenek. Všechna tři družstva se také přihlásila do mistrovských soutěží nového kraje Jihlava, několik členů odboru začalo ihned pracovat v nové krajské sekci, kde prakticky měla brodská házená rozhodující zastoupení až do konce její činnosti v roce 1960. V roce 1949 bylo sehráno celkem 40 zápasů, z toho muži 21, dorostenky 12 a doros­ tenci 7. Dorostenky se v krajském přeboru umístili na 2. místě, muži si nejvíce cenili vítězství nad výborným Humpolcem 8:6 a zápasu s VSJ Bratislava. Tehdejší sestavy: muži. Valchář, M. Šedý, Pavlík, A. Vystrčil, Kaňka, Hanák, Boleslav, Borský, Zachariáš, Sobotka, Hart, Romanovský, V. Neuvirt, St. Vystrčil, dorostenci: Me­ lichar, J. Šedý, J. Coufal, Donda, Řehák, Košťál, Daněk, V. Vácha, Abbrent. dorostenky: Říhová, Sýkorová, Rajtrová, Herzová, Panáčková, Mrázková, Mrkvičková, Kubátová, Abbrentová, E. Bouchnerová, M. Hóferová, Kašková, Honzárková. Tyto dva roky byly významným stabilizujícím mezníkem a tehdejší zdravý kádr je vlastně organizátorským základem i dnešního oddílu. Poctivá a obětavá práce našla velmi dobré podmínky po sjednocení naší tělovýchovy. Oddíl v obrozeném Sokole soustředil své síly na masovou a nepřetržitou výchovu mládeže. Nejdříve si na počátku 9

4. HAVLÍČKOBRODSKÁ HÁZENÁ

V LETECH

1948 - 1964

roku 1950 vyškolil ve státním kursu v Litvínově 5 trenérů a potom začal s rozsáhlým náborem v akci Večery otevřeného hřiště ( první se konal 8. 9. 1950 ).Bylo získáno 35 žáků a žákyň, jimž se věnovali kvalifikovaní instruktoři ( zároveň aktivní hráči a funkcionáři). Za příklad slouží tehdejší žákovská docházka na tréninky, která byla 90% ( přičemž 6 žáků mělo docházku stoprocentní). Od 9. 4. 1951 oddíl vystupoval již pod hlavičkou Sokol ČSSZ. V tomto roce bylo v činnosti 6 družstev, která sehrála celkem 111 zápasů, z nich nejvíce zaznamenali dorostenky 33. Vedle "civilních" házenkářů hráli házenou ve městě též vojáci jako Sokol Modrá, kteří byli stálým tréninkovým soupeřem mužů a kteří v těchto létech pomáhali oddílu i s výchovou mládeže. Přes pochopitelné počáteční porážky vytrvalost a důsledný boj o zájem veřejnosti ( v nedělních dopoledních se hrálo na sokolském hřišti až 6 zápasů za sebou ) slavily své úspěchy. Dorostenci se kvalifikovali v přeboru ČSR zápasy se S. Modřany (4:4, 8:6 ) až do semifinále, kde podlehli výborné Třeboni. Umístili se dobře i na hodnotném turnaji v Gottwaldově. V SHM neměli téměř konkurenci a byli pověřeni reprezentací kraje. Dorostenky bojovali také v přeboru ČSR, ale v prvním kole podlehly zkušenému Sokolu Nusle. Dále reprezentovali Jihlavský kraj a založili významný turnaj dorostenek v Havlíčkově Brodě, který úspěšně trval několik let. Úspěšní dorostenci hráli v sestavě: Melichar, J. Šedý, J. Coufal, Neterda, Řehák, Fi­ ala, Košťál, Daněk, Žižka, Donda. V družstvu dorostenek se střídali v brance: Říhová, Jansová; v obraně: Vokounová, Košťálová, Mrázková, Panáčková, Kubátová, Pejchová, Dolinová; v útoku: Abbrentová, E. Bouchnerová, Hoferová, Hergerová a F. Bouchnerová. Muži se vyrovnali s odchodem některých funkcionářů a hráčů na vojnu a studia a v těchto letech hráli v brance: Parízek, Dlouhý; v poli: Barcalík, A. Vystrčil, Z. Coufal, Krčál, Žák, Adamec, Hejkal, Dr. Kobrdle, M. Šedý, Hanák, Pumpr, Romanovský, Do­ stál, Sobotka. Hrálo se téměř stabilně na letním cvičišti a když nebylo volné tak ještě v Kotlině a někdy i v Borové. Oddíl začal plnit i svoje politicko společenské úkoly v rámci Národní fronty ( 1. máj, Pochod míru ) a k získávání finančních prostředků pokračoval v brigádách při vykládce brambor. Vedle vnitrooddílové činnosti se členové Dvořák, Romanovský a Vokounová věnovali i propagaci házené v Dobroníně, Antonínově Dole aj., kde se hrála také propagační utkání. V roce 1952 sehrálo 5 družstev oddílu celkem 66 zápasů, muži a ženy hráli za kraj v Čs. poháru a mladší dorostenky jako vítěz krajského kola SHM byly pověřeny při doplnění hráčkami jiných oddílů reprezentací ve finále SHM ve Vsetíně. V roce 1953 při tvoření jednotlivých dobrovolných sportovních organizací podle resortů národního hospodářství byl oddíl přejmenován na DSO Tatran. Nejvýrazněj­ ším úspěchem tohoto roku byla účast mladších dorostenek pod vedením Dvořáka a Abbrentové na celostátním finále 2. ročníku SHM v Přerově. Byly to hráčky: Adamová, Batiničová, Brychtová, Budínová, Dolejší, J. Hoferová, Pazourková, Pecnová, Podholová, Šimůnková, Ulipová. V roce 1954 se umístili muži v krajském přeboru z 8 družstev na 7. místě a ženy ( dorostenky z roku 1951) byly opět úspěšné, neboťbyly s 12 body a skórem 37:31 druhé. V následujícím roce však muži ne celostátním přeboru DSO Tatran v Ostravě ( v únoru poprvé v hale ) dosáhli dobrých výsledků v sestavě: L. Neuvirt a Vaňásek v brance; Barcalík, Bohuslav, Král, Malina, M. Šedý, Feltl, Černý, Třesky, Petr, Satrapa v poli. Za muže hráli v sezóně také: Kaňka, Ubr, Trtík, Dr. Hanák, Donda a bohužel v tomto roce začala těžká situace s hledáním brankářů, která trvala několik dalších let. V roce 1955

10

4. HAVLÍČKOBRODSKÁ HÁZENÁ

V LETECH

1948 - 1964

se totiž v družstvu vystřídalo 6 brankářů, z toho nejen dorostenci, ale i obránci Král a Trtík, útočník Kaňka a voják Valouch. Nejlepším střelcem byl tenkrát M. Šedý se 70 brankami. Starší dorostenky pokračovaly v úspěších mládežnických družstev a probojovaly se do spartakiádního finále přeboru ČSR. V reprezentaci kraje hráli 3 muži, 5 žen, v družstvu juniorek ČSR 2 hráčky a v družstvu ČSR1 dorostenec. Za ženy v letech 1953 -1956 hrály: Melenová, Jansová, Adamová, Hergerová, Panáč­ ková, Budínová, Pazourková, Brychtová, Batiničová, Sedláčková, Dolejší, Dřínková, F. Bouchnerová, M. Hoferová, J. Hoferová, Ulipová, Vránová, V. Havlová, A. Nováková, Abbrentová, Mrázková a Čechová. Dobré výsledky a soustavná organizátorská a politicko výchovná práce byly pod­ nětem rostoucího zájmu o házenou v Havlíčkově Brodě. V roce 1955 vznikly dokonce ve městě 4 oddíly házené. Tatran měl družstva žen, dorostenek, dorostenců a žáků. Baník družstva mužů, starších a mladších dorostenců. Dále to byl Slavoj s družstvem mladších dorostenců a průmyslová škola taktéž s družstvem mladších dorostenců. Byla to nejen poplatnost roztříštěnosti DSO, ale také snaha o co nejlepší finanční zajištění masové činnosti, neboťkaždá DSO měla dostatek prostředků na činnost i vybavení. V roce 1956 se všichni házenkáři dohodli a sjednotili svoje síly v nově ustaveném oddílu Jiskry, vedeném výborem ve složení: Dr. Valchář, Malina, Žák, J. Šedý, Fiala, Bohuslav, Černý Masové podhoubí házené ve městě naplnilo první rok společné práce úspěchy v duchu propagovaného hesla "Za masovost, za rekordy". V činnosti bylo 10 družstev z nichž 4 se stala krajskými přeborníky. Byla 2 družstva mužů, družstvo žen, 2 družstva starších žáků a 2 mladších dorostenců, dorostenky, žáci a žákyně. Oddíl měl dále 11 aktivních rozhodčích, z toho jednoho ústředního, který za 9 let odpískal přes 500 zápasů, jednoho 1. třídy a dále mnoho vyškolených trenérů. Mezi těmito však byl naprostý nedostatek nehrajících trenérů a vedoucích družstev a tak spolu s řešením nedostatku finančních prostředků byl každý týden naplněn plánováním koordinace funkcí jednotlivých zapálených činovníků, zda a kdy mají hrát, pískat či jet jako vedoucí s družstvy.Muži v tomto roce, ačkoliv se v sestavě střídali 4 brankáři, po vítězství v krajském přeboru se 14 body a skórem 92:46 poprvé v historii postoupili do divize, které se říkalo celostátní soutěž, odkud však tentýž rok pro nedostatek zkušeností sestoupili. V přebornickém družstvu se střídali v brance: Melichar, Trtík, Vaňásek, Dr. Valchář; v obraně: Barcalík, Král, Malina, J. Šedý, Trtík, Ubr; v útoku: Černý, Fiala, Kaňka, Košťál, Romanovský, Satrapa, Sedmík, M. Šedý, Ulrich a Žižka. Divizi pak hrála sestava: Melichar - J. Šedý, Malina, Trtík, M. Šedý, Kaňka, Romanovský, Sedmík, Košťál, Vytlačil a Fiala. V sezóně 1957/58 muži znovu vyhráli přebor kraje, když v 16 zápasech získali 28 bodů a skóre měli 223:83 a opět postoupili do divize, kterou hráli v sezóně 1958/59. V tomto družstvu se vystřídali: Brzoň, Drahozal, Feltl, Janů, Kaňka, Košťál. Kubát, Malina, Ing. Pazderský, Romanovský, Řehák, Sedmík, J. Šedý, M. Šedý, Trtík, Třesky, Dr. Ing. Valchář, Vosyka, Zadina a v divizi k některým z nich přibyli Černý, Satrapa a Vytlačil. V příštích létech se rekordní počet družstev v oddílu přirozeně snížil, ale vedení se vždy znovu a znovu snažilo získávat nové žáky a žákyně a z nich postupně vychovávat družstva dorostu až k doplňování družstev dospělých. V roce 1958 byl pro dorostence založen nový, opět po několika letech úspěšný turnaj o pohár znárodnění. Mladí a nový členové byli vyškoleni jako trenéři a rozhodčí, odešli někteří funkcionáři i hráči

11

4. HAVLÍČKOBRODSKÁ HÁZENÁ

V LETECH

1948 - 1964

a přišli nový. Tak například V. Dvořáka ve výchově mládeže vystřídal Zdeněk Sedmík a potom další. V roce 1959 bylo vytvořeno i nové družstvo dorostenců, kde hráli: Čelanský, Havel, Král, Mrázek, Pokorný, Sommer, Svoboda, Šváb, Švec, Tůma. V družstvu dorostenek byla tehdy dost velká fluktuace. Střídali se: Bártová, J. Do­ lejší, Domkářová, Hockeová, Kešnerová, Koudelková, Kapková, Matějková, Neuhöferová, Pertlová, Poláková, Prokšová, Sedláková, Ševcová, Šťastná, Šupichová, Veselá, Vytlačilová, Zajícova a Žákova. V novém družstvu žákyň pod vedením V. Dvořáka pak začínal v roce 1959 kádr děvčat, která později, začala vytvářet slavnou éru ligové házené v Havlíčkově Brodě. V roce 1960 měl oddíl v činnosti 4 družstva - muže, dorostence, žáky a žákyně. Snažil se oživit i družstvo žen, ale bez úspěchu, neboť bývalé hráčky už o házenou neměli zájem. Muži, u nichž se začal projevovat generační problém ( ten později vyvrcholil ), na jaře vyhráli krajský přebor končícího kraje Jihlava a od podzimu hráli I. A třídu, východočeského kraje se samými exdivisionáři. V roce 1961 se zde umístili na 7. místě z 10 družstev. Dorostenci ve stejné soutěži byli ze sedmi třetí a žáci skončili na hezkém 2. místě. Významných úspěchů dosáhl oddíl v náboru mládeže. V náborových dnech získal v roce 1960 17 nových žáků a žákyň a v následujícím roce dokonce rekordní počet 40 žákyň. K plnému rozvinutí sportovní činnosti nezapomínal oddíl ani na plnění pod­ mínek odznaků PPOV, BPPOV, 100 jarních kilometrů a získávání výkonnostních tříd. Vedle bohaté brigádnické činnosti muži cvičili ve skladbě s plnými míči na spartakiáde 1960, získali tím 2. místo v kraji v soutěži o nejvyšší účast sportovních oddílů a ÚV ČSTV jim udělil čestné uznání. Také v nové krajské sekci v Hradci Králové se zapojili členové oddílu do různých funkcí. Za muže hráli: Drahozal - Svoboda, J. Trtík, F. Trtík, Malina, Řehák, J. Šedý, Šířek - M. Šedý, Kaňka, Vytlačil, Pokorný, Kubát, K. Švec, Chvojka, Ruprecht. Za doros­ tence: Pipek - Tajovský, Rieger, Holenda, Bouchner - J. Petr, Kučera, K. Švec, Kutnar, Fiklík. Za žáky: Žáček, Kučírek, Pelikán, B. Petr, Kruntorád, Moravec, Kotlas, Hladký, Tajovský, Šudoma, Průša, Kos, Liška. Za žákyně: Pásková, Doležalová, Neuwirtová, Hermanová, Kuklová, Koťarová, Rytnauerová, Procházková, Medková, Kubátová, I. Palánová, Studeníková. Roky 1962 - 1964 jsou charakterizovány jednak neúnavnou prací vedení oddílu s mládeží, kdy od roku 1963 se z rozsáhlého náboru děvčat začalo cílevědomě budovat družstvo dorostenek a kdy znovu a znovu se oddíl snažil o vytváření družstev žáků a žákyň. Družstvo mužů, se svým postupujícím generačním problémem, mělo hlavní cíl udržet mistrovskou příslušnost pro nastupující dorostence. V roce 1962 čtyři družstva sehrála celkem 60 utkání. Muži byli v krajském přeboru šesti ( nejlepším střelcem byl Chvojka s 58 brankami), dorostenci třetí ( Bouchner 53 branek ), žáci druzí ( Petr 10 branek ). Žákyně bez účasti v mistrovské soutěži sbírali zkušenosti v přátelských a turnajových zápasech. Oddíl vedle své sportovní činnosti prvně uspořádal sportovní ples ve městě, který dodnes patří k neatraktivnějším a který dodnes házená organizuje. S vysokým finančním efektem (23 000 Kčs) uspořádal oddíl koncert orchestru Karla Vlacha. V roce 1963 byla v činnosti opět 4 družstva, která sehrála 74 utkání. Muži v krajském přeboru byli pátí ( Bouchner 25 branek ), dorostenci vyhráli svou skupinu a ve finále ze 14 družstev se umístili na 3. místě ( Švec - 58 branek ). Dorostenky ( někdejší žákyně) hrály přebor mimo soutěž a účastnily se turnajů. Žáci v krajském přeboru byli druzí. K podněcování iniciativy oddíl v tomto roce poprvé vyhodnotil vnitrooddílovou

12

4. HAVLÍČKOBRODSKÁ HÁZENÁ

V LETECH

1948 - 1964

socialistickou soutěž o nejaktivnějšího člena oddílu jímž se stal Zdeněk Sedmík. V roce 1964 sehrálo pět družstev 45 zápasů. Muži obsadili v krajském přeboru 2. místo za Podhorním Újezdem, se kterým prohráli zápas o postup do II. ligy. V ročníku 1964/65 byli čtvrtí. Dobré výsledky byly důsledkem toho, že původní stárnoucí kádr ( Drahozal, Dostál, Malina, Kaňka, J. Šedý, M. Šedý, Trtík, Vytlačil) byl doplněn mladými hráči ( Blažek, Bouchner, Holenda, Kučera, Kučírek, Petr, Pipek, Ruprecht, Tajovský, Fiala ). Z nich ovšem sedm odešlo na podzim 1964 na vojnu a generační problém se objevil znovu. Střelcem byl Bouchner s 54 brankami. Vedle dorostenců, žáků a žákyň byly již velice úspěšné dorostenky, které v krajském přeboru na jaře 1964 byly třetí ze 14 družstev. V ročníku 1964/65 obsadili ve své skupině 1. místo a ve finále skončily druhé za přeborníkem CSSR Rubenou Náchod. Střelkyní byla Rytnauerová s 33 brankami. V hráčském růstu tohoto kolektivu vedeného Václavem Pipkem a v začátcích též M. Hedvábným, hrála nemalou roli účast v soutěži o titul Vzorné družstvo tělesné výchovy. Na základě osobních závazků všech hráček byl 10. ledna 1964 vyhlášen zá­ vazek kolektivu, v němž ve 14 bodech, zaměřených na fyzické a technické úrovně a na stmelení kolektivu přinesly dorostenky významný podíl k činnosti celého oddílu. Své závazky beze zbytku splnily. Měly 90% účast na trénincích a 100% účast na zápasech. Svými výsledky dosáhli II. výkonnostních tříd mládeže, převzaly svěřený inventář do socialistické péče, z výtěžků placených brigád si zakoupili dva míče, zlepšily svůj prospěch ve škole, společně se účastnily politických akcí a kulturních podniků, na brigádách odpracovali 2 943 hodin, na úpravě hřiště 100 hodin, splnily podmínky od­ znaků BPPOV, Plavec CSSR a 100 jarních kilometrů, nacvičovali na III. CS, náborem získali 26 žákyň, o jejichž tréninky pečovaly a vzorně vystupovaly na hřišti. Těmto 12 průkopnicím socialistické soutěže, jimiž byly: Marie Eisenwortová, Jitka Janoušková, Vlasta Koťarová, Blanka Lesinová, Ludmila Neuwirtová, Božena Nováková, Marie Nováková, Ivana Palánová, Vlasta Procházková, Jaroslava Rytnauerová, Růžena Ryt­ nauerová a Jaroslava Šimková, po zásluze v únoru 1965 udělil OV ČSTV jako prvnímu družstvu v okrese titul Vzorné družstvo tělesné výchovy.

13

Kapitola 5

Dva sporty v jednom oddíle 5.1 Rok 1965 Rok 1965 nepatří z hlediska dosažených výsledků mezi nejúspěšnější, ale je rokem, v němž se rozhodlo o další struktuře a koncepci oddílu. Výbor oddílu se často zabýval návrhy některých hráčů, hlavně těch mladších, aby se místo české házené hrála házená mezinárodní. Současně s touto otázkou vyvstala nutnost řešení generačního problému v družstvu mužů. V červnu roku 1965 skončili muži v krajském přeboru české házené Východočes­ kého kraje na 4. místě z 10 účastníků této soutěže. Základ tohoto družstva tvořili: Drahozal, J. Šedý, M. Šedý, Malina, Kaňka, Vytlačil a Dostál, tedy hráči, kteří již před 17 lety patřili k základní sestavě a z nichž některým se už blížila čtyřicítka. Toto družstvo nebylo jistě družstvem perspektivním, ale hrálo proto, aby překlenulo generační pro­ blém a umožnilo těm mladším nástup k novým cílům, zhledem k tomu, že měli odejít další dva hráči na vojnu a jeden na studie, rozhodl výbor, že přihláška do mistrovské soutěže 1965/66 bude podána pouze v tom případě, když se během prázdnin bude scházet dostatečný počet mladých hráčů k tréninkům. Jelikož se tak nestalo, nebyli muži poprvé od roku 1948 přihlášení do žádné mistrovské soutěže. Výbor tuto situaci zvažoval na řadě schůzí a bral v úvahu skutečnost, že mladí mají zájem o mezinárodní házenou a že členové oddílu, kteří plní vojenskou povinnost, zde hrají házenou podle mezinárodních pravidel. Dalším faktem bylo že v mužských složkách je na Vysočině i ve Východočeském kraji více soupeřů v házené než v české házené. Snaha udržet mladé hráče na hřišti zvítězila nad patriotismem a bylo rozhodnuto, že cílevědomým tréninkem musí mladí nejprve dokázat, že to se zájmem o házenou myslí upřímně a po­ tom teprve budou přihlášeni do soutěže. Mladí se této příležitosti chopili a na tréninky jich chodilo 20. Zásluhu na úspěšné realizaci rozhodnutí výboru oddílu má především dlouholetý hráč oddílu prof. Jaroslav Vytlačil, trenér II. třídy, který věnoval všechen svůj volný čas přechodu k novému sportu a byl prakticky jediným kvalifikovaným tre­ nérem všech mužských složek. Pokud jde o ženské složky oddílu, bylo jasné, že budou hrát nadále českou házenou, protože ta má právě v ženských složkách ve Východo­ českém kraji a na Vysočině širší základnu než házená mezinárodní. A tak se stalo, že oddíl sdružuje dva sporty, které mají hodně společného, ale v jiných tělovýchovných jednotách a svazech všech stupňů jsou si velice vzdálené a někde se funkcionáři do­ konce nenávidí. Oficiálně byla existence dvou sportů v oddíle oznámena až od 1. ledna 1966, ale již na podzim 1965 byl tento stav: do krajského přeboru v české házené byla přihlášena družstva dorostenců, dorostenek a žákyň. Žáci hráli jen přátelská utkání. Muži začali trénovat házenou, ale je pochopitelné, že brzy chtěli změřit síly s nějakým soupeřem. K prvnímu utkání v mezinárodní házené nastoupili muži proti družstvu zemědělské školy v pátek 10. září 1965 od 17 hodin v sestavě: Drahozal, Lutner, Pipek, J. Šedý, Falta, Mrázek, Pelikán, Šudoma, B. Petr, Kos, Šířek, Hladký, Kučírek a K. Holenda. Utkání skončilo vítězstvím Jiskry v poměru 14:11. Mimo jmenované hráče byli 14

5.2. ROK 1966 prvními hráči házené Vytlačil, Bína, Michl, Kučera a Jiří Kotlas. Další rozhodující událostí roku 1965 byla skutečnost, že výbor tělovýchovné jednoty povolil bez vědomí oddílu uspořádat na ploše hřiště jezdeckou soutěž na koních. Ihned po uspořádání této akce zakázal okresní hygienik toto hřiště používat a tak bylo nutné strhnout a odvézt drny a zeminu do hloubky 30 cm z dosud travnatého hřiště a zavést na tuto plochu písek. O hrubou terénní úpravu plochy se postaral předseda TJ Jiskra S. Procházka. Definitivní úpravu plochy hřiště provedl náš oddíl, jmenovitě družstvo mužů a dorostenek. V roce 1965 byl výbor velice agilní při zajišťování finančních prostředků na činnost, když uspořádal sportovní ples a 2 májové veselice. Sportovní činnost oddílu byla v roce 1965 poněkud slabší, když 5 družstev oddílu sehrálo 66 utkání. Nejúspěšnějším družstvem tohoto roku byly dorostenky, které v kraj­ ském přeboru 1964/65 obsadili 2. místo ze 14 zúčastněných družstev. Dorostenky hráli v sestavě: Eisenwortová, Lesinová, M. Nováková, B. Nováková, Šimková, Palánová, J. a R. Rytnauerovi, Koťarová, Procházková, Janoušková, Neuwirtová a Veselá, trené­ rem byl V. Pipek. Nejlepší střelkyní, tohoto družstva byla Jarka Rytnauerová, které ze 119 branek nastřílela 72. Družstvo mužů obsadilo již zmiňované 4. místo v krajském přeboru a poslední mistrovské utkání v české házené v historii oddílu hráli v Novém Městě nad Metují tito hráči: Drahozal. Opletal, Malina, J. Šedý, M. Šedý, Vytlačil, Kaňka, Spurný a Mrázek. V družstvu dorostenců se v roce 1965 vystřídalo 17 hráčů, ale výsledky tohoto kolektivu byly vinou špatné tréninkové morálky slabé. Dne 28. října uspořádal oddíl již VIII. ročník dorosteneckého turnaje o Pohár znárodnění, kterého se zúčastnilo 12 družstev ze 4 krajů. Tento ročník, v němž zvítězili dorostenci Sokola Albrechticky, byl vzhledem k přechodu na mezinárodní házenou posledním. Žáci hráli pouze na jaře, tedy do té doby, než jich většina byla převedena do dorostu. Ve své skupině krajského přeboru skončili druzí. Žákyně vedené I. Palánovou a V. Koťarovou, byly na podzim 1965 poprvé přihlášeny do mistrovské soutěže.

5.2

R o k 1966

Rok 1966 patří svými výsledky mezi roky úspěšné a dá se říci, že právě v něm začalo období rozvoje činnosti oddílu a růstu výkonnosti jednotlivých družstev. Začali se projevovat výsledky systematické práce výboru a trenérů. Výbor tehdy pracoval ve složení: předseda Jan Šedý, jednatel Miroslav Šedý, vedoucí trenérů Jaroslav Vytlačil, hospodář Jaroslav Drahozal, správce inventáře Jiří Šířek, výchovný pracovník Jiří Kos, zapisovatelka Ivana Palánová, matrikářka Blanka Lesinová a dále Slavomír Mrázek, Horst Michl, Jiří Malina, Václav Pipek a Ferdinand Lutner. Oddíl nesl od 1. ledna 1966 název oddíl české házené a házené tělovýchovné jednoty Jiskra Havlíčkův Brod. Výbor tedy řídil dva sporty a připočteme-li k tomu fakt, že v tomto roce byly zrušeny krajské výbory ČSTV, je jasné, že organizace utkání ve spolupráci se čtyřmi řídícími sekcemi byla náročná, když navíc výbor prosazoval při podávání přihlášek hledisko hospodárnosti. Dopadlo to tak, že muži hráli ve Východočeském kraji, ženy a žákyně v soutěžích české házené OSK (oblastní soutěžní komise) v Jihlavě, dorostenci soutěže házené OSK Jihlava a žáci ve Středočeském kraji, který řídila OSK v Praze. Hřiště bylo jedno, branky a lajnování na každý sport jiné, a přesto se podařilo se sekcemi a soupeři vždy dohodnout vyhovující pořadí utkání na vlastním hřišti. Pouze jednou bylo potřeba v jednom dopoledni třikrát měnit lajnování. S hřištěm byli v té době jiné a horší problémy. Byla totiž zahájena stavba přeložky státní silnice Praha - Brno 15

5.3. ROK 1967 v Leninově ulici a v souvislosti s tím došlo ke zkrácení hřiště, rozbourání plotu a k likvidaci části atletické dráhy. Navíc byly podél budoucí silnice výkopy, kterými proudila na hřiště voda až se sídliště Vítězného února a ta dvakrát za sebou smetla z poloviny hřiště písek a škváru. Výbor jednal s TJ Slovan o možnosti hrát zápasy a trénovat na škvárovém fotbalovém hřišti, ale bezvýsledně. Při jednání s městským národním výborem bylo slíbeno, že Městský NV upraví začátkem příštího roku nové hřiště Na losích. Pro naléhavější úkoly k tomuto nedošlo a tak nezbylo nic jiného, než navést na hřiště nový materiál a plochu znovu brigádnicky upravit. Oddíl uspořádal náborové dny házené, které přilákaly na hřiště více jak 30 žáků a 5 dorostenců. O úspěch náborových dnů se zasloužil Jaroslav Vytlačil a Jiří Kos a tito dva také nové družstvo vedli. Celé jarní období se mužské složky oddílu připravovali na přechod na mezinárodní házenou a bylo nutné co nejrychleji vyškolit nové trenéry pro tento sport. Dvanáct členů oddílu se zúčastnilo školení trenérů IV třídy házené, které uspořádal OV ČSTV pod vedením Jaroslava Vytlačila. Součástí přechodu na nový sport a pro seznámení veřejnosti byla uspořádána propagační utkání s družstvem BSG Turbine Berlin. Toto první mezinárodní utkání v historii havlíčkobrodské házené se hrálo 4. srpna 1966 na škvárovém fotbalovém hřišti Na losích a domácí k němu nastoupili v této sestavě: J. Bína, Ondráček, Vytlačil, K. Holenda, Bauer, Kos, Michl, Kučera, J. Kotlas, Bacík, B. Petr a Mrázek. Toto střetnutí vyhráli hosté z NDR v poměru 17:8. Muži již také od podzimu hráli oblastní soutěž Východočeského kraje v házené a po skončení podzimního kola byli v čele této soutěže. Zajímavý a sportovně velice úspěšný rok prodělaly ženy, které ještě na jaře dohrávaly krajský přebor dorostenek, v němž skončili druhé, když se jim opět nepodařilo zvítězit nad Rubenou Náchod. Ihned po skončení soutěže bylo družstvo doplněno dvěma ženami a přihlášeno do KP žen, který se hrál turnajovým způsobem. Ženy krajský přebor vyhrály lepším brankovým poměrem před druhou Dobruškou a začaly se intenzivně v době prázdnin a dovolených připravovat na kvalifikaci a postup do I. ligy, která se hrála v Třebíči. Když 3 desetiny brankového poměru rozhodly o tom, že Jiskra do I. ligy nepostoupí, začaly ženy hrát KP jihlavské oblasti, kde v podzimním kole neztratili ani bod. V družstvu se pod vedením trenéra Jana Šedého vystřídali tyto hráčky: Eisenwortová, Lesinová, Šimková, Neuwirtová, B. a M. Novákovy, Veselá, J. a R. Rytnauerovy, Pokerová, I. Palánová, Koťarová, Procházková a Janoušková, byl to dobrý kolektiv, v němž rychlostí a tvrdou střelbou vynikala Jarka Rytnauerová, která se svými 96 brankami byla nejlepší střelkyní nejen družstva žen, ale celého oddílu. Do­ rostenci skončili na jaře KP v české házené a na podzim zahájili novou soutěž v házené mezinárodní. Žákyně v tomto roce poznaly pětkrát, jak chutná vítězství a začínající žáci získali svoje první dva body vítězstvím nad Tatrou Kolín.

5.3

R o k 1967

Rok 1967 byl v dosavadní historii oddílu rokem nejbohatším a nejúspěšnějším, nejbo­ hatším proto, že 6 družstev sehrálo 124 utkání, tj. téměř o 100% více než v roce 1965 a nejúspěšnější pak z toho důvodu, že ženy postoupily do I. ligy. Postupu předcházelo vítězství v oblastním přeboru a kvalifikace, které se mimo Jiskry zúčastnily ženy Spartaku Dobruška a Sokola Ruprechtice. V kvalifikaci skončily brodské házenkářky horším brankovým poměrem druhé za Spartakem Dobruška, ale přesto podle rozhodnutí ústřední sekce postoupily do I. ligy, která se hrála na 2 sku­ piny, a Jiskra zde měla tyto soupeře: TJ VOKD Poruba, jiskra Třebíč, Dynamo Jihlava, 16

5.3. ROK 1967 TJ Znojmo, Slavoj Třešť, Spartak Dobruška a Baník Ostrava. Po skončení podzimního kola byly ženy se 4 body na 5. místě. O postup do nejvyšší soutěže se zasloužily hráčky: Eisenwortová, Melenová, Lesinová, Šimková, Neuwirtová, Pokerová, sestry Rytnauerovi, I. Palánová, Procházková a Marešová. Tyto hráčky měli chuť do hry a dobrou tréninkovou morálku, ale téměř současně s postupem do I. ligy se jim začaly stavět do cesty překážky, které jim neumožňovaly pravidelnou účast v přípravě. Byly to směny v zaměstnání, studium, zaměstnání mimo Havlíčkův Brod, studium při zaměstnání a rodinné starosti. Družstvo, které vybojovalo postup, bylo doplněno bývalou hráčkou Jiskry O. Havlovou ( Bergerovou ), dále přibyly dvě nové hráčky M. Mutlová a Z. Ondráčková a ještě O. Pertlová a E. Novotná, které přešly k házené z odbíjené. V této době se již česká házená i házená staly prakticky celoročními sporty, o čemž svědčí skutečnost, že například ženy zahájily činnost 5. března na turnaji v Třebíči a ukončily ji 5. listopadu na turnaji v Praze. V zimním období, tj. od 1. listopadu do 31. března trénovaly nejen ženy, ale všechna družstva oddílu v tělocvičně zemědělské školy. Mimo to zahájily ženy v lednu kondiční tréninky v přírodě. S výjimkou čtrnácti dnů o Vánocích a třech týdnů o prázdninách, byla příprava skutečně celoroční. Jak již bylo uvedeno, ženy postoupily do I. ligy a ukázalo se, že pojem "I. liga" má velkou váhu. Na první zápas přišlo 300 diváků a také na ostatní střetnutí jich chodilo kolem dvouset. Bylo třeba zlepšit propagaci, ale jako z udělání bylo zrušeno vydávání okresních novin Cesta Vysočiny a tak sportovní veřejnost byla informována pouze v rozhlase po drátě. O napsání plakátu se po celá léta staral jednatel oddílu Miroslav Šedý, který je tvůrcem i všech uznání a diplomů. Družstvo mužů, vedené trenérem Jaroslavem Vytlačilem bylo také úspěšné, když vyhrálo oblastní soutěž a postoupilo do oblastního přeboru Východočeského kraje. O postup se zasloužili tito hráči: Ondráček, Kučera, Michl, J. Tajovský, Bouchner, K. Švec, Bacík, Mrázek, Vytlačil, K. Holenda, Dřínek, Bauer, J. Kotlas, Kos, J. Petr, Jakeš a B. Petr. Uvážíme-li, že prvenství získali muži hned po roce od založení mezinárodní házené, je to jistě značný úspěch. Soupeřem v oblastním přeboru, kam muži postoupili, jim byla tato družstva: Loko­ motiva Turnov, Transporta Chrudim, Tiba Dvůr Králové, Jiskra Železný Brod, Tepna Náchod B, Slávia Hradec Králové a Dukla Pardubice. V podzimním kole obsadili muži 6. místo, když získali 4 body vítězstvím nad Jiskrou Železný Brod 16:14 a nad RH Par­ dubice 17:14. Většinu ostatních utkání prohráli jen velmi těsným brankovým rozdílem. Dorostenci obsadili v oblastním přeboru Horácka 2. místo, dorostenky začaly hrát od podzimu společnou soutěž žen a dorostenek v jihlavské oblasti. V jarním kole skončilo toto družstvo v soutěži na 2. místě za Dynamem Jihlava. Žáci na jaře v oblastním pře­ boru oblasti Praha obsadili 5. místo a na podzim byli přihlášení do okresního přeboru, který řídila nově utvořená sekce házené při okresním výboru ČSTV Havlíčkův Brod pod vedením Miroslava Šedého. Členskými oddíly této sekce byly tyto oddíly házené: Jiskra Havlíčkův Brod, Spartak Ledeč nad Sázavou a Jiskra Zruč nad Sázavou. Nábor žákyň na jaře roku 1967 byl úspěšný a na tréninky jich chodilo pod vedením Ivany Palánové 25. Ivana Palánová vedla také dorostenky, Jaroslav Vytlačil trénoval muže a dorostence, Jan Šedý ženy a Josef Holenda žáky. Výbor oddílu byl v roce 1967 osmičlenný a byli v něm tito členové: Jan Šedý, Miroslav Šedý, prof. Jaroslav Vytlačil, Jaroslav Drahozal, Ivana Palánová, Blanka Lesinová, Slávek Mrázek a Jan Tajovský. Navíc schůze pravidelně navštěvoval Josef Holenda. Výbor opět spolupracoval s 5 sekcemi a zastoupení měl pouze v OSH české házené v Jihlavě Ivanou Palánovou a v okresní sekci házené v Havlíčkově Brodě Miroslavem Šedým a Josefem Holendou. Stav hřiště, které nebylo oploceno, byl stále velice špatný, neboť voda si 17

5.4. ROK 1968 hledala cestu právě středem hřiště. Muži pod vedením Jaroslava Vytlačila vybudovali nové hřiště na házenou, takže oba sporty měli své vlastní hřiště. Finanční situace tělovýchovné jednoty Jiskra, která hospodářsky zajišťovala a zajišťuje činnost všech oddílů, byla velice tíživá a tak byl oddíl nucen svoji činnost omezovat. Příkladem, jak se funkcionáři oddílu snažili šetřit, může být účast žákyň na dvoudenním turnaji v Praze, který byl pořízen za 250 korun, když čtrnáct hráček a jedna vedoucí jely osobním vlakem na školní slevu a nocleh a stravování si platily samy. Pro získání finančních prostředků uspořádal oddíl sportovní ples a májovou veselici a prodal podnikům permanentní vstupenky na I. ligu žen a oblastní přebor mužů.

5.4

Rok 1968

V tomto roce sehrálo 6 družstev oddílu 122 utkání. Ženy obsadily v I. lize 7. místo, které vzhledem k reorganizaci soutěží nestačilo na udržení prvoligové příslušnosti a tak sestoupily do II. ligy, kde se jim dařilo a v polovině soutěže byly na 2. místě tabulky. Ženy hráli v této sestavě: Eisenwortová, Melenová, Neuwirthová, Šimková, Lesinová, Havlová, B. Nováková, R. Rytnauerová, Pokerová, I. Palánová, Marešová, Pro­ cházková a J. Rytnauerová, která nastřílela 94 branek. Dorostenky obsadily v oblastním přeboru 3. místo a v sestavě se vystřídaly tyto hráčky: Sochůrková, Pokerová, Holendová, Pecnová, Laudová, Závodská, Nedělková, Nevolová, Kocmanová, VI. Palánová, J. Havlová a E. Havlová. Nejlepší střelkyní byla Nevolová s 65 brankami. Žákyně skončily v oblastním přeboru na 5. místě a trénerka měla k dispozici těchto 19 hráček: Maternová, Kaňková, Miškovičová, Anna Šutková, Alena Šutková, Pec­ nová, Romanovská, Pipková, Nevolová, Landsmanová, Sedláčková, Maříková, Zámeč­ níkova, Meruňková, Trenkvicová, Šmerglová, Klosová, Neiderlová a Panská. Nejlepší střelkyně byla Landsmanová, která dala 27 branek. Pokud jde o mezinárodní házenou, začala se připravovat soutěž pro muže, která měla mít 10 družstev z Vysočiny. Ve skutečnosti byla ustanovena jižní skupina OSK Hradec Králové se šesti družstvy. V této sekci byli dva zástupci našeho oddílu a to Miroslav Šedý a Jaroslav Vytlačil. Výhodou soutěže byli blízcí soupeři a nevýhodou nižší úroveň. Muži obsadili v KP Východočeského kraje 6. místo a nově ustanovené soutěži byli v čele tabulky. V družstvu se vystřídali tito hráči: Ondráček, Kadlečík, Vytlačil, Michl, Kučera, Tajovský, Jiří Kotlas, Josef Kotlas, Švec, Dřínek, Hranický, Bouchner, J. Brož, M. Brož, Bacík, J. Holenda, Mrázek, Čapek, Bauer, Černý, Bruna, Zadina, Jakeš. Nejlepším střelcem byl Ing. Kadlečík s 48 brankami. Dorostenci skončili v oblastním přeboru druzí za Olympu Třešť a v dresu Jiskry hráli tito borci: Ruč, Koskan, Josef Kotlas, Lexa, Žák, Milichovský, Bruna, Hranický, Rákosník, Vašek, Henzl, Kočan, Zezulák, J. Brož, Černý, Čapek, Kruntorád, Machoň, Rezničenko. Bruna a jeho 52 branek ho pasovalo do role nejlepšího střelce tohoto mužstva. Žáci vyhráli okresní přebor, ale na podzim nebyli přihlášeni do žádné soutěže. Výbor byl devítičlenný, ale pravidelně pracovalo pouze těchto 6 členů: Miroslav Šedý, Vytlačil, Drahozal, Ivana Palánová, Josef Holenda a Jan Šedý. O vybíraní vstup­ ného se staral prakticky již od roku 1967 ( až do roku 1977) Rudolf Svoboda. Od roku 1968 měl oddíl zastoupení v Ústřední sekci české házené v Praze, Kde byla členkou I. Palánová. 18

5.5. ROK 1969 Oddíl vydal nákladem 1 000 kusů brožuru o havlíčkobrodské házené, v níž byla zachycena historie i současnost oddílu se zaměřením na postup žen do I. ligy české há­ zené. Dále byla 17. dubna uspořádána beseda s rodiči dorostenek a žákyň. Po skončení besedy byly mladým hráčkám promítnuty filmy o házené. Byla také navázána spolu­ práce se školami, zaměřená na výchovu žactva a dorostu. Z iniciativy J. Vytlačila bylo umožněno dorostenkám pod vedením trénerky I. Palánové zúčastnit se tréninkového vodáckého tábora na Vranovské přehradě. V sobotu 22. června uspořádal oddíl turnaj havlíčkobrodských družstev v české házené, kterého se zúčastnili muži, dorostenci a stará garda. Večer se konal pro členy oddílu a jejich rodinné příslušníky v kulturní místnosti ZKL večírek.

5.5

Rok 1969

V roce 1969 byla činnost oddílu ve srovnání s minulými léty ještě bohatší. Sedm druž­ stev oddílu, a to muži, ženy, dorostenci, dorostenky, žáci a žákyně starší a mladší, sehrálo celkem 153 utkání. Mezi nejúspěšnější výsledky patří 2. místo žen v II. lize a 1. místo žákyň a dorostenek v oblastním přeboru. Dorostenky postoupily do přeboru ČSSR, kde obsadily 5. místo z 8 družstev, která se do finále kvalifikovala. Tohoto fi­ nále, které se hrálo od 2. do 6. července 1969 v Dobrušce, se zúčastnily pod vedením trénerky I. Palánové tyto hráčky: Sochůrková, Polcarová, Závodská, Nedělková, Holendová, Laudová, Nevolová, Kocmanová, VI. Palánová, Pecnová, Jelenova a Žákova. Nejlepší střelkyní družstva i oddílu byla Nevolová, která dala 152 branek. Dorostenky začaly hrát jako doplňkový sport mezinárodní házenou. Kuriozitou je, že po skon­ čení podzimního kola byly v tabulce oblastního přeboru v české házené na 2. místě, zatímco v mezinárodní házené byly v čele oblastního přeboru Horácko. Svoje vůbec první utkání v mezinárodní házené v Ledči nad Sázavou vyhrály 19:10. Ženy obsadily v ročníku 1968/69 II. ligy 2. místo, když v jarním kole ztratily pouze jediný bod s vítězem B skupiny II. ligy Spartakem Jablůnka. Byl to pěkný úspěch, neboť družstvo postrádalo čtyři zkušené hráčky, které se vdaly a ukončily nebo značně omezily hráčkou činnost. Takto oslabený kolektiv byl doplněn novými hráčkami a to záložníci Dontovou a útočnicí Kodešovou. Diváci, kterých chodilo v té době asi sto, vytvářeli družstvu žen dobré prostředí a neváhali hráčky povzbudit. Tuto výhodu domácího prostředí dokázaly ženy nejen ocenit, ale také využít k lepším výkonům. Ve dnech 21. a 22. června 1969 uspořádal oddíl turnaj žen o "Pohár 50. výročí házené v Havlíčkově Brodě". Byl to turnaj pro 4 družstva a to prvoligové Dynamo Jihlava a RH Plzeň a druholigové VTŽ Chomutov a Jiskru Havlíčkův Brod. Turnaj vyhrála Jihlava s jednobodovým náskokem před havlíčkobrodskými házenkářkami. Nejlepší střelkyní družstva byla J. Rytnauerová se 110 brankami. Žákyně vyhrály oblastní přebor oblasti Jihlava, postoupily do kvalifikace, kde skon­ čily na 3. místě, které na postup do přeboru CSSR nestačilo. Včele tabulky střelkyň tohoto úspěšného družstva byla Landsmanová se 78 brankami. Náborem na školách bylo získáno družstvo mladších žákyň, které již na podzim hrálo mistrovskou soutěž. Svoje vůbec první utkání vyhrály s Jiskrou Třebíč v poměru 4:3. Muži obsadili v oblasti "Horácko" v ročníku 1968/69 3. místo a byli přihlášeni do přeboru Jihomoravské oblasti. Měli v této době dostatečný kádr hráčů, který se přes zimu pečlivě připravoval v tělocvičně, ale když oschlo hřiště, nevedla jejich cesta na trénink, nebo na zápas, ale na stavbu, protože většina hráčů stavěla družstevní byty. Nejlepším střelcem tohoto družstva byl Michl se 36 brankami. 19

5.6. ROK 1970 Dorostenci obsadili v oblastním přeboru 5. místo z 9 zúčastěných družstev a po ob­ dobí určité stagnace se jejich výkony zlepšili a již na podzim byli druzí s jednobodovou ztrátou na první Spartak Velké Meziříčí. V družstvu dorostenců byl nejlepším střelcem se 60 brankami Lexa. Žáci, získaní náborem, obsadili v oblastním přeboru 5. místo a potom přešli do dorostu. Na oslavu 50. výročí házené v Havlíčkově Brodě uspořádal oddíl 2. ročník "Turnaje generací" v české házené za účasti čtyř havlíčkobrodských družstev. Zvítězili "bývalí dorostenci" před "starou gardou", bývalým "Baníkem" a "nejmladšími". Výbor oddílu se scházel pravidelně každé pondělí v sekretariátě TJ Jiskra na náměstí ČSA a usilovně řešil problémy s organizací utkání. Největší potíže byly s dopravou. Pomáhal mikrobus psychiatrické léčebny a majitelé osobních aut. Velkou zásluhu na řešení problému s dopravou měl tehdejší hospodář oddílu Jaroslav Drahozal. Na hřišti pracovala v té době spolehlivě trojice Rudolf Svoboda, který vybíral vstupné, Miroslav Šedý, hlasatel a komentátor rozhlasu a Jiří Malina, pořadatel. Přípravu branek a hřiště si obstarávali stejně jako před lety hráči a hráčky sami. V roce 1969 bylo hřiště konečně oploceno a navíc byla upravena běžecká dráha a doskočiště. Výbor měl zastoupení v těchto sekcích: v plénu čs. svazu házené byla Ivana Palánová, v OSH Hradec Králové prof. Jaroslav Vytlačil a v OSK Jihlava Viktor Dvořák. Nejaktivnějším rozhodčím byl Josef Holenda, který řídil utkání jak v české tak i v mezinárodní házené. Muže a žáky trénoval prof. J. Vytlačil, ženy J. Šedý, dorostenky a dvoje žákyně I. Palánová a dorostence J. Holenda.

5.6

R o k 1970

V roce 1970 sehrálo 8 družstev oddílu 163 utkání, tedy rozsah činnosti se opět zvýšil, ovšem výkonnost nikoliv. Ženy obsadily ve II. lize pěkné druhé místo se ztrátou 4 bodů za Sokolem Vémyslice a náskokem 4 bodů před Baníkem Ostrava. Nejúspěšnější hráč­ kou tohoto kolektivu byla J. Rytnauerová, kterou Ústřední trénerska rada nominovala do reprezentačního družstva Cech, k utkání Cechy - Morava, hrané v Nýřanech. Zdena Závodská hrála za družstvo juniorek na turnaji juniorek v Hlinsku. Závodní činnost přerušily z rodinných důvodů opory družstva žen brankárka Ko­ vářová - Eisenwortová a záložnice Mrkvičková - Neuwirthová a koncem roku ukončila svoji úspěšnou závodní činnost obránkyně Olga Havlová. Na jejich místa přišly po Nevolové, VI. Palánové a Pecnové další hráčky z dorostu a to brankárka Sochůrková, do obrany Polcarová a Závodská a do útoku Žákova a Kocmanová. Je samozřejmé, že zkušené hráčky nebylo možno okamžitě stoprocentně nahradit a tak došlo k poklesu výkonnosti, který se projevil tím, že ženy po podzimní části druhé ligy byly na třetím místě tabulky se 6 bodovou ztrátou za 1. Sokolem Hošťálkovice a se ztrátou jednoho bodu za TJ VŽKG Ostrava. Muži v oblastním přeboru Jihomoravského kraje obsadili sedmé místo a také v no­ vém ročníku této soutěže nebyli úspěšní. Příčiny byly stále stejné nebo ještě horší, protože počet družstevně stavících hráčů se ještě rozšířil. V zimních měsících, kdy měli možnost trénovat, jejich výkonnost podstatně stoupala, což dokázali na zimní soutěži mužů v jihlavské kryté hale, kde byli po první polovině na prvním místě. Dorostenky hrály dva druhy sportu a v mezinárodní házené dokonce vyhrály ob­ lastní přebor a měly nárok na postup do ligy dorostu. Do této soutěže však nebyly přihlášeny, protože se s nimi počítalo pro doplnění druholigového celku žen v české 20

5.7. ROK 1971 házené. Nejúspěšnějším družstvem byly starší žákyně, vedené Ivanou Palánovou , které vyhrály oblastní přebor a postoupily do kvalifikace o postup do přeboru ČSSR. Ten uspořádal náš oddíl v rámci oslav 25. výročí osvobození. Kvalifikace skončila tímto pořadím: 1. Rubena Náchod 5 bodů, 2. Jiskra Raspenava 4 body, 3. Jiskra Havlíčkův Brod 3 body, 4. Tiba Dvůr Králové bez bodu. Žákyně dále vyhrály turnaj o Pohár Osvobození v Třešti. Ve své činnosti také pokračovala stará garda, která vyhrála turnaj v Třešti. Turnaj žáků, který uspořádal náš oddíl, vyhráli žáci Jiskry. Sportovní hala Spartaku Jihlava byla v zimním období využívána ve velkém rozsahu a byly zde pořádány tur­ naje v házené a také v české házené pro všechny kategorie. Jiří Řehák, který absolvoval kurz trenérů 3. třídy, rozšířil řady trenérů v oddíle a vedl družstvo mladších žákyň.

5.7

Rok 1971

Tento rok se stal opět rekordním a to v tom smyslu, že 9 družstev oddílu sehrálo 217 utkání. Na rozdíl od minulého roku zde nejde pouze o kvantitu, ale také o kvalitu výkonů, kterou mnohá družstva zlepšili. Nejúspěšnějším družstvem oddílu byly do­ rostenky, které v tomto roce sehráli 40 utkání. Na začátku roku turnaj v Praze o stříbrný míč když ve finále porazily Sokol Starou H u ť v poměru 4:3. Dalším úspěchem bylo vítězství v oblastním přeboru a zařazení do přeboru Moravy, který byl kvalifikací co finále přeboru ČSSR. Přebor Moravy, který se hrál v Havlíčkově Brodě, dorostenky vy­ hrály. S přeborníkem Čech Sokolem Stará H u ť dorostenky první utkání, které se hrálo ve Staré Huti, dorostenky prohrály. V odvetě v Havlíčkově Brodě jim však porážku vrátily, ale na titul mistryň ČSSR to bohužel nestačilo. Stříbrné medaile pak hráčkám předal předseda svazu národní házené Josef Grus. Pro některé hráčky bylo toto finále posledním, ve kterém oblékly dorostenecký dres, a další kariéra je čekala už v druž­ stvu žen. Družstvu žen toto doplnění velmi prospělo, protože po odchodu některých z hráček zůstaly z původního kolektivu pouze I. Palánová a Dontová. Ročník 1970/71 nebyl pro ženy příliš úspěšným, když ve II. lize obsadily až páté místo. Do nového ročníku II. ligy nastoupily ženy s kolektivem , který v kategorii žen mnoho zkušeností neměl. Chuť do hry však byla veliká a tréninková morálka na výbornou. Ženy trénovaly třikrát týdně a také sehrály řadu přátelských utkání a zúčastnily se mnoha turnajů. Výsledek se dostavil hned po skončení podzimní části soutěže, když havlíčkobrodské ženy byly na prvním místě ve II. lize. V roce 1971 měl oddíl tři družstva žákyň, a to dvě družstva starších, které vedl J. Řehák, a 1 družstvo mladších, které vedly VI. Palánová s J. Nevolovou. Všechny mužské složky vedl prakticky sám Jaroslav Vytlačil, ale tato situace se pro něj stávala neúnosnou, a tak výbor rozhodl, že hrajícím trenérem družstva mužů bude Oldřich Bína, jeho pomocníkem Jan Tajovský a vedoucím družstva Jiří Sirek. Nábo­ rem získaní mladší žáci zůstali Jaroslavu Vytlačilovi a žáky starší trénoval Vlastimil Rákosník. Muži začali rok 1971 dobře, když v halové soutěži obsadili 2. místo a to jen díky horšímu skóre za Spartakem Velké Meziříčí. Po tomto úspěchu se však dostavil útlum, který se projevil špatnou docházkou na tréninky a posledním místem v ob­ lasti "Horácko". Byla svolána hráčská schůze, po které družstvo začalo trénovat třikrát týdně a muži byli přihlášení do velmi kvalitního krajského přeboru Východočeského kraje. Tato změna souvisela s reorganizací soutěží a v tom spočíval návrat ke krajskému řízení. 21

5.8. ROK 1972 5.8

R o k 1972

V tomto roce se oddíl dál snažil zvyšovat kvalitu výkonů svých družstev a to na jejich vysokém počtu a na široké základně sportovců. Do cesty tomuto snažení se však stále stavěly nějaké překážky. Muselo dojít ke změně trenérů u žákovských družstev, protože J. Řehák a V. Rákosník této činnosti zanechali z pracovních důvodů. S touto situací pomohli svědčení trenéři jako I. Palánová a J. Vytlačil. Při dalším náboru vzniklo družstvo mladších žákyň, kterých se ujala Blanka Pecnová. V rámci družebních styků se sportovci z NDR sehráli muži i ženy přátelská utkání s družstvy BSG Turbine Berlín. Obě naše družstva byla úspěšná a jak muži tak ženy zvítězily, pro ženy to byl velký úspěch když se musely na rýchlo přeškolit na mezinárodní házenou. Brigádnická činnost byla rozsáhlá, když členové oddílu odpracovali 986 hodin a podařilo se jim postavit ochranné sítě za branky , lavičky pro diváky kolem obou hřišť a vybudovat příčky v šatnách. Oddílu byl okresním výborem České tělovýchovné organizace udělen titul "Vzorný oddíl II. stupně" za stoprocentní splnění všech závazků. Výbor oddílu poté ihned podal přihlášku do dvouleté soutěže o titul "Vzorný oddíl II. stupně". Největším sportovním úspěchem v roce 1972 bylo vítězství žen ve II. lize a potup do I. ligy. Rozhodující utkání sehrály ženy v Ostravě s místním Baníkem a po dramatickém průběhu utkání Jiskra zvítězila 8:7 a to se cestou družstvo stavovalo ve Vyškově pro bývalou brankárku Kovářovou, protože Maternová byla zraněna. Kovářová patřila během tohoto rozhodujícího utkání k oporám týmu. Po tomto úspěchu výbor TJ Jiskra uspořádal pro hráčky slavnostní večeři, které se zúčastnili jak zástupci města, tak i okresu a věnovali oddílu 10 000 korun na vybavení hráček. Stalo se tak poprvé, že orgány města a okresu ocenily práci a výsledky oddílu. Družstvo mužů obsadilo v ročníku 1971/72 krajského přeboru Východočeského kraje 6. místo ze 12 zúčastněných družstev. Nejlepším střelcem tohoto ročníku se stal Jiří Kos dal 101 branek. Podstatně se zlepšila kázeň a morálka v tomto družstvu. Dvacet hráčů tvořilo stály kádr družstva a na tréninky jich chodilo průměrně 14.

5.9

R o k 1973

V roce 1973 se začaly uplatňovat nové formy činnosti. Byli založeny dva nové turnaje, zakládali se nové oddíly a plnily podmínky odznaku zdatnosti. Výbor se rozhodl přihlásit všechna družstva do soutěží Východočeského kraje a to v obou sportech. Bylo to z toho důvodu, že zde byly lepší podmínky a to jak po stránce organizační tak po stránce výkonnostní. Pro výbor to znamenalo daleko víc práce a to hlavně po stránce organizační. Hlavně se muselo jednat o termínech mistrovských utkání, aby náklady na dopravu byly co nejnižší. V tomto roce dosáhl oddíl také jednoho vysněného cíle a tím bylo, že každé družstvo mělo svého trenéra. Muže trénoval O. Bína, ženy F. Pokerová, dorostence J. Tajovský, dorostenky a starší žákyně I. Palánová a J. Landsmanová, mladší žákyně VI. Palánová, nejmladší žákyně B. Pecnová a H. Žákova, mladší žáky H. Michl a J. Kos. Výbor uspořádal ve spolupráci s OV ČTO seminář, který vedl ke zvyšování kvalifikace trenérů, a který vedli vysoce kvalifikovaní specialisté. I brigádnická činnost nezaostávala a členové oddílu provedli nátěry plotu, laviček a sítí za brankami. Oddíl také pokračoval v plnění závazků o titul "Vzorný oddíl II. stupně". Již zmiňované nově založené turnaje byli v roce 1973 I. ročník turnaje mužů o pu­ tovní Pohár osvobození Sovětskou armádou a I. ročník turnaje dorostenek o putovní Pohár OV SCSP Turnaje mužů se zúčastnilo 8 družstev a zvítězila v něm TJ Jiskra Kolín. 22

5.10. ROK 1974 V turnaji dorostenek se staly vítězkami dorostenky Dynama Jihlava za účasti 4 druž­ stev. Udržení žen v I. lize bylo největším sportovním cílem v roce 1973. Ženy tohoto úspěchu dosáhly, když skončily na 8. místě před Dynamem Jihlava a Sokolem Stará Huť. Vítězkami této soutěže se staly hráčky VOKD Poruba před Rubenou Náchod a Spartakem Praha 4. Rozhodující utkaní o udržení prvoligové příslušnosti sehrály ženy v Mostě, kde vyhrály 12:11. Toto utkání bylo velice nervózní a plné tvrdých soubojů. Po jednom surovém zákroku musela být, tři minuty před koncem utkání, Nevolová odnesena ze hřiště. Rozhodující branku vstřelila VI. Palánová 30 sekund před kon­ cem. V tomto roce ženy vyhrály XV ročník jarního turnaje v Praze. Pecnová se stala se 123 brankami střelkyní roku a v celostátním žebříčku nejlepších hráček obsadila 8. místo. Spolu s Maršálkovou také reprezentovaly v družstvu Čech v utkání proti výběru Moravy. V přeboru Východočeského kraje se naše družstvo mužů umístilo na 5. místě ze 12 zúčastněných a titul nejlepšího střelce si "vystřílel" Bruna, když nastřílel 96 branek.

5.10 Rok 1974 Oddíl měl v tomto roce v mistrovských soutěžích 10 družstev, která sehrála 229 utkání. Po dvouletém soutěžním období a za stoprocentní splnění všech podmínek byl na konferenci TJ Jiskra oddílu udělen titul "Vzorný oddíl II. stupně". Dorostenkám a žákyním byl udělen a předán na výroční schůzi oddílu titul "Vzorný kolektiv mládeže". Na výzvu výboru založit házenou, kterou rozeslal po celém okrese, nikdo neodpověděl. Až osobní jednání I. Palánové s některými oddíly, kde byli založeny oddíly národní házené byl ustanoven okresní svaz národní házené do jehož výboru byli zapojeni i členové našeho oddílu. Bylo uspořádáno školení trenérů IV třídy, kterého se zúčastnilo 9 našich členek. Ženy, dorostenky, žákyně a dorostenci se zúčastnili tří tréninkových soustředění, která byla upořádána v Lipnici nad Sázavou. Byl uspořádán II. ročník turnaje o Pohár osvobození Sovětskou armádou, který vyhráli házenkáři Jiskry Zruč nad Sázavou a II. ročník turnaje dorostenek o Pohár OV SCSP se nekonal pro nepříznivé počasí. Ženy obsadily v I. lize 6. místo a Blanka Zvolánková - Pecnová obsadila 5. místo v celostátní soutěži o nejlepší házenkářku roku. V družstvu mužů se vyskytly staré problémy s docházkou na tréninky, jež způsobil odchod některých hráčů na vojnu. V krajském přeboru muži sehráli 41 utkání a obsadili 6. místo. Jedním z nejúspěšnějších družstev bylo družstvo dorostenců, když pod vedením J. Tajovského byli na třetím místě po podzimní části krajského přeboru. Dorostenky vyhrály turnaj o "Stříbrný míč" v Praze a v krajském přeboru byly na druhém místě. Mladší žáci byli také druzí, žáci starší čtvrtí, žákyně "A" vyhrály okres a postoupily do kraje, kde byly v čele soutěže. Začínajícími družstvy byly žákyně "B" a "C".

5.11 Rok 1975 Rok 1975 je rokem 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou a pro havlíčkobrodskou házenou rok úspěšný. Deset družstev oddílů sehrálo 284 utkání. V tomto roce byli také vyškoleni další trenéři druhých až čtvrtých tříd. Pro tyto trenéry byly uspořádány tři semináře ve spolupráci s OV ČSTV. Probíhaly také nábory na školách a bylo získáno nové družstvo žáků. Při okresní 23

5.12. ROK 1976 spartakiáde byl oddíl házené pověřen vytyčením plochy stadionu a na počest této spartakiády uspořádal oddíl dva žákovské turnaje, kterých se zúčastnilo osm družstev žákyň v národní házené a dvanáct družstev žáků v házené mezinárodní. V tomto roce se také oddíl přihlásil do soutěže o "vzorný oddíl I. stupně". Už třetí ročník turnaje mužů o Pohár osvobození vyhrála Dukla Vymperk a družstvo mužů Jiskry skončilo na druhém místě. Dorostenky sehrály druhý ročník turnaje o pohár OV SCSP a tento turnaj vyhrály. Na začátku měsíce září se delegace funkcionářů a sportovců zúčastnila oslav 70. výročí národní házené v Praze. Při této příležitosti bylo sehráno utkání Cechy - Morava a do družstva Cech bylo nominováno pět hráček z našeho oddílu. Dalším programem oslav byl turnaj starých gard mužů, kterého se zúčastnilo i družstvo Jiskry. Svaz pověřil oddíl aby uspořádal přebor ČSSR v kategorii dorostenek. Tento tur­ naj vyhrála VOKD Poruba před Jiskrou Havlíčkův Brod a nejlepší brankárkou byla vyhlášena havlíčkobrodská Linhartová a nejlepší střelkyní Hanušova z 29 brankami. Žákyně, které vyhrály krajský přebor, se v přeboru ČSSR umístily na pátém místě. Ženy skončily v lize na čtvrtém místě s 22 body. Svou závodní činnost muselo opět z rodinných důvodů ukončit několik hráček z družstva žen. Maršálkova, která nastřílela v sezóně 134 branek, byla v Praze Ústřední trénerskou radou vyhlášena třetí nejlepší házenkářkou roku a také Landsmanová se dostala mezi nejlepších deset. V krajském přeboru mužů skončilo naše družstvo na sedmém místě a po reorgani­ zaci soutěží, kdy byly zrušeny divize a II. ligy byli zařazení do krajského přeboru druhé třídy. Nejlepším střelcem našeho týmu byl Bruna, který nastřílel 141 branek. Muži také zahájili přátelský družební styk s družstvem Lokomotivě Schlejfe z NDR. Výbor oddílu spolupracoval se čtyřmi řídícími svazy a hlavně také s výborem TJ Jiskra. Výbor TJ si na sebe vzal starosti o financování činnosti všech oddílů Jiskry, a to přineslo oddílu, že se mohou plně věnovat organizování sportovní činnosti svých svěřenců. Po skončení všech soutěží nastoupila většina členů oddílů na rekonstrukci ploch obou hřišť. Ještě před skončením roku byl navezen štěrk na hřiště jako podklad pro asfaltový povrch. 5.12 R o k 1976 Tento rok zůstane v historii havlíčkobrodské házené zapsán "zlatým písmem". Výrazně se zlepšily podmínky pro provozování obou sportů a to v podobě nových asfaltových hřišť a nové sportovní haly. Sportovní hala byla otevřena v lednu utkáním v národní házené žen mezi Jiskrou Havlíčkův Brod a mistrem ČSSR TJ VOKD Poruba, které havlíčkobrodské házenkářky vyhrály v poměru 13-11. Druhý den sehráli své přátelské utkání muži s Ledčí nad Sázavou. Bohatou sportovní činnost oddílu dokazuje 309 sehraných utkání 12 družstvy. Ženy v tomto roce postoupily do finále československého poháru Únorové vítězství a muži do finálové skupiny Zimního poháru východočeského kraje. Turnaj juniorů v Par­ dubicích vyhrálo naše družstvo dorostenců a dorostenky vyhrály turnaje v Praze a v Náchodě. Do reprezentačního družstva Čech byly nominovány Maršálkova a Land­ smanová. Členové výboru společně s okresním svazem národní házené uspořádali dvě okresní soustředění pro trenéry jak národní házené, tak i pro trenéry mezinárodní házené. V tomto roce byli také vyškoleni dva rozhodčí druhé třídy. Již každoročním náborem 24

5.13. ROK 1977 získal oddíl tentokrát družstvo minižáků, které vedl Jan Tajovský. I v tomto roce byl zorganizován žákovský turnaj v házené o Míč mistrů světa.

5.13 Rok 1977 Do historie havlíčkobrodské házené se tento rok zapsal dosud největším sportovním úspěchem. Dokazuje to druhé místo v první lize družstva žen, což je úspěch nejen tohoto družstva, ale i celého havlíčkobrodského sportu, protože vybojovat druhé místo v nejvyšší soutěži se dosud nepodařilo v žádné kategorii dospělých v žádném sportu. Toto družstvo vedla trénerka Pokerová a nejlepší střelkyní byla Zvolánková se svými 64 brankami. Družstvo mužů "A" dosáhlo v tomto roce svého cíle, když vyhrálo krajský přebor druhé třídy a postoupilo do KP první třídy. Nejlepším střelcem družstva mužů byl Tomášek, který nastřílel 61 branek. Dalším sportovním úspěchem bylo druhé místo žen v Československém poháru Únorového vítězství, vítězství mužů v pátém ročníku poháru Osvobození sovětskou armádou a v turnaji v Posázaví. Dorostenky vyhrály čtvrtý ročník poháru OV SCSP a žákyně vyhrály svůj zimní turnaj. Po skončení jarního kola se opět dostavil generační problém u všech družstev a své trénerske práce zanechaly čtyři kvalifikované trénerky Dlouholetá členka Ivana Palánová, která dosáhla v tomto oddílu řady úspěchů, koncem roku ukončila svou činnost a 14-ti lete funkční období ve výboru. V tomto roce oddíl také uspořádal již 16. ročník sportovního plesu a zorganizo­ val turnaj o Pohár osvobození. Byla také vyhlášena soutěž o nejlepší házenkářku a nejlepšího házenkáře roku, v němž zvítězili Vladimíra Palánová a Oldřich Bína. V roce 1977 ztratil oddíl dva zasloužilé členy. Ve věku 53 let zemřel Viktor Dvořák, bývalý dlouholetý funkcionář, rozhodčí a trenér a bohužel také Rudolf Svoboda, který byl vzorem pro všechny, kteří na hřišti zajišťují průběh utkání.

5.14 Jubilejní rok 1978 Tento rok začal pro havlíčkobrodskou házenou slavnostně, když na výroční konferenci TJ Jiskra byl oddílu házené jako prvnímu v okrese udělen titul "Vzorný oddíl I. stupně". Oddílu se tak podařilo dosáhnou ocenění nejvyššího. Zásluhu na tomto úspěchu mají členové výboru, trenéři a všichni členové a členky oddílu. V tomto roce pokračovaly oddíly ve svých mistrovských soutěžích, kromě nichž byly uspořádány další ročníky již zavedených turnajů a také pokračoval družební styk se sportovci z NDR. Dále byly pořádány oslavy 60. výročí házené a ty byly zařazeny do hlavního programu oslav "Sedmset let městských práv Havlíčkova Brodu". Hrál se mezinárodní turnaj v házené mužů o Pohár přátelství a zúčastnily se ho celky ze Sovětského svazu, z Polské lidové republiky, z NDR a družstvo mužů Jiskry Havlíčkův Brod. Národní házená oslavila tato výročí utkáním reprezentačních družstev žen Cechy - Morava.

25

Kapitola 6

Boje o tituly nejvyšší 6.1

Rok 1979

V roce 1979 sehrálo devět družstev oddílu 235 utkání. Náborem bylo získáno 30 nových zakyn a 20 zaku. Ženy pokračovaly v první lize a skončily na pátém místě. Do reprezentačního družstva Cech byly nominovány tři zástupkyně tohoto družstva. Minižáci obsadili v krajském přeboru druhé místo a dařilo se také žákyním, které obsadily v krajském přeboru třetí místo. Stejného umístění dosáhli i starší žáci a muži skončili na osmém místě. Do bojů zasáhla také stará garda mužů, která se zúčastnila turnaje v národní házené v Třešti. Dorostenky se zúčastnily tréninkového soustředění v Opavě, které zorganizovala a vedla Vladimíra Palánová. Probíhala také kvalifikace trenérů IV. třídy a zajímavostí je, že toto školení bylo společné jak pro trenéry národní házené, tak pro trenéry házené mezinárodní.

6.2

Rok 1980

V tomto roce ženy vyhrály Československý pohár a ve své mistrovské soutěži, tedy v první lize, obsadily páté místo. Jaroslava Maršálkova byla již podruhé vyhlášena nejlepší hráčkou roku v rámci celého Svazu národní házené. Do první desítky se také dostala Zvolánková a VI. Palánová. Druhé místo dorostenek v krajském přeboru kvalifikovalo tento celek do celostát­ ního poháru dorostenek, který vyhrály. Pro muže uspořádal oddíl mezinárodní turnaj, kterého se zúčastnila družstva z Polska a z NDR. I ženy se předvedly na mezinárodní úrovni, když sehrály dvě utkání z druholigovým celkem Chemií Weis Wasser z NDR. Oddíl také uspořádal tradiční turnaje a to osmý ročník turnaje mužů a druhý ročník turnaje dorostenek v nichž se oba naše celky umístily shodně na třetím místě. Třetí ročník Vánočního turnaje mladších žáků vyhráli naši žáci před RH Hrade Králové a Královopolskou Brno. V tomto roce byl vybudován sklad inventáře pod sokolovnou, byly provedeny nátěry laviček a střídaček a také opraveny sítě, branky a plot. Na výroční členské schůzi byl také zvolen nový výbor oddílu, jemuž předsedal Jan Šedý

6.3

Rok 1981

Ženy obsadily v první lize druhé místo a tudíž získaly stříbrné medaile. Nejlepší házenkářkou roku byla opět Maršálkova a se svými 177-mi brankami byla i nejlepší střelkyní první ligy. Kvalifikaci trenérů III. třídy národní házené získalo pět zástupkyň našeho oddílu. Josef Holenda získal kvalifikaci rozhodčího házené II. třídy. 26

6.4. ROK 1982 Ze 14-ti družstev oddílu pouze hráčky ligového mužstva žen využívaly sportovní halu ke svým tréninkům, zatímco ostatní družstva trénovala ve školních tělocvičnách. Výbor oddílu chtěl získat i pro tato družstva možnost trénovat v této hale a tak výbor TJ Jiskra za sportovní halou postavil halu nafukovací, která však nebyla dobudována a později byla prodána. Oddíl házené měl v roce 1981 zastoupení v těchto tělovýchovných orgánech: členkou výboru SNH v Praze byla Ivana Palánová, v krajském výboru SNH v Hradci Králové působila VI. Palánová a Jan Šedý, v okresním svazu národní házené to byl Jiří Řehák, Jiří Valchář, Blanka Zvolánková a Jana Linhartová. Profesor Jaroslav Vystrčil byl členem okresního výboru ČSTV a byl také jeho předsedou. Členem výboru TJ Jiskra byl Oldřich Bína. Jako rozhodčí v tomto roce aktivně působili Josef Holenda, Václav Pipek, Oldřich Bína, VI. Palánová, Jiří Řehák a Ivana Pleslová. 6.4

R o k 1982

Jako v minulém roce ženy zopakovaly své druhé místo v první lize. V přeboru republiky žákyň se naše družstvo umístilo na druhém místě, trenérem tohoto družstva byl Jiří Řehák. Minižáci obsadili v krajském přeboru druhé místo.

27

Kapitola 7

Mistryně republiky 7.1

R o k 1983

Další z roků, které zůstanou zapsány v historii havlíčkobrodské házené "zlatým pís­ mem". Ženy dosáhly historického úspěchu, když vybojovaly titul mistryň republiky pro tento rok. Tento titul byl první nejen v oddíle, ale i v kategorii dospělých i v TJ Jiskra a ve městě Havlíčkův Brod. Až v posledním utkání celého ročníku, ve kterém brodské hráčky nastupovaly proti úřadujícímu mistru republiky TJ Vítkovice se o tomto ti­ tulu rozhodlo.Vítkovice měly výhodu domácího prostředí a k obhájení titulu jim stačil pouze bod. Vyrovnané a dramatické utkání vyhrály havlíčkobrodské hráčky v poměru 9 - 7. Je třeba říci, že toto zasloužené vítězství nebylo náhodné a že mu předcházela dlouhodobá systematická práce celého kolektivu. Trenérem tohoto zlatého družstva byl Jan Šedý. Nejlepší střelkyní byla Maršálkova, která nastřílela 80 branek. Zlaté me­ daile byly hráčkám předány na turnaji žen, pořádaném na počest 65. výročí házené v Havlíčkově Brodě. Třináct družstev, které oddíl měl sehrálo 256 utkání. Národní házenou hrála už pouze ženská družstva a družstva mužská reprezentovala Jiskru v házené mezinárodní. Dalším úspěšným družstvem byly starší žákyně, které po vítězství v krajském přeboru obsadily třetí místo v přeboru republiky. Nejlepší střelkyní tohoto družstva byla Megelová. Družstvo dorostenců obsadilo v krajském přeboru čtvrté místo, žáci mladší třetí místo a minižáci místo druhé. Místo desáté v krajském přeboru patřilo družstvu mužů. Velmi úspěšný byl tento rok na získávání a doplňování trenérů, když novou licenci získalo sedm členů oddílu.

7.2

R o k 1984

Ženy obhájily své prvenství v první lize a o jejich mistrovském titulu bylo rozhodnuto již pět kol před koncem soutěže. Ústřední trénerska rada po tomto úspěchu našich házenkářek nominovala do reprezentačního družstva Cech sedm našich hráček a tre­ nérem družstva Cech byl trenér našich žen Jan Šedý Již tradiční turnaje s mezinárodním zastoupením vyhrála naše družstva v obou kategoriích. Tradiční akcí bylo také týdenní soustředění mladších žákyň ve Zdobnici v Orlických horách, jenž opět zrealizovala a vedla VI. Palánová. Nábor žáků a žákyň, který oddíl uspořádal, přinesl 35 nových žákyň, kterých se ujal Jiří Řehák a o přípravku 20-ti žáků se staral Oldřich Bína. 28

7.3. ROK 1985

7.3

Rok 1985

Prvoligovému družstvu žen se podařilo splnit vytýčený cíl a potřetí za sebou vyhrát ligu a vybojovat zlaté medaile mistryň republiky. Osm hráček z tohoto družstva získalo ocenění nejvyšší, když jim Ústřední výbor Československého svazu tělesné výchovy v Praze udělil titul "mistryně sportu". V rámci oslav 80. let národní házené v Praze hráčky tyto tituly převzaly a všech osm jich reprezentovalo družstvo Cech při utkání Čechy - Morava, které Čechy vyhrály 10 - 9. Nejúspěšnější období havlíčkobrodské házení tímto úspěšným vystoupením a slavnostním aktem skončilo. Nejzkušenější hráčky družstva se rozhodly, že závodní činnost ukončí. Bohužel z rodinných důvodů přerušily činnost i další hráčky a bylo nutno začít budovat nový kolektiv. V roce 1985 se v družstvu žen vystřídalo 26 hráček. Oddíl měl v tomto roce v mistrovských soutěžích 15 družstev, která sehrála 317 utkání a ke konci roku měl oddíl 244 členů. Oddíl uspořádal tradiční sportovní ples a také dvě akce ve sportovní hale, které vedly ke zlepšení finanční situace oddílu. V hale vystoupil herec Vladimír Menšík a zpěvák Karel Zich.

7.4

Rok 1986

Patnáct družstev sehrálo v tomto roce 348 utkání. Muži zaznamenali značný výkon­ nostní růst a v krajském přeboru obsadili páté místo z 12-ti zúčastněných družstev. Po šesti letech útlumu se podařilo sestavit kolektiv, který měl dobrou docházku na tréninky a dobré výsledky. Na tréninky mužů docházeli i někteří dorostenci. Mezi další úspěchy havlíčkobrodské házené patřil přestup některých našich borců do SVSM Dukla Praha, kde hráli dorosteneckou ligu a brankář Bohouš byl nominován do reprezentační "devatenáctky" Československa. Generační problém, který postihl družstvo žen měl na svědomí až jejich 7. místo v první lize.

7.5

Rok 1987

Mistrovské soutěže národní házené hrála tato družstva: ženy první ligu, dorostenky krajský přebor a v okresním přeboru to byly žákyně Jiskry. Krajský přebor v házené hráli muži, dorostenci i mladší žáci. Výhra v krajském přeboru a druhé místo v přeboru republiky pasovalo družstvo žákyň, které vedla VI. Palánová, na nejúspěšnější druž­ stvo oddílu. Do reprezentačního družstva Čech byly nominovány tři havlíčkobrodské hráčky. Byla to obránkyně Koubková a útočnice Havlíčková a Adamcová. Aktivní v tomto roce byli i staré gardy mužů. V národní házené to bylo třetí místo v Třešti a v házené obsadila stará garda čtvrté místo ve Zruči nad Sázavou.

7.6

Rok 1988

Rok 1988 je 70. výročím havlíčkobrodské házené, na jehož počest byla uspořádána řada akcí pro současné i bývalé hráče a hráčky. Největším úspěchem k tomuto jubileu byl titul mistryň republiky v národní házené žákyň. Toto družstvo vedl trenér Václav Pipek. Dorostenky, které vyhrály krajský přebor, se také nominovaly do přeboru republiky a obsadily v něm čtvrté místo. Trénerkou byla Jana Havlíčková. 29

7.7. ROK 1989 Na počest výročí byla sehrána mezinárodní utkání mužů a žen s německými druž­ stvy. Stará garda sehrála své utkání v Humpolci, kde podlehla místní Jiskře 7 - 2 1 . K utkání bývalých házenkářek se dostavilo 26 hráček. Po úspěšném náboru žáků a žákyň na základních školách se do národní házené přihlásilo 70 žákyň a do házené 25 žáků. V letech 1983 - 1988 hrál brodský odchovanec František Laštovička úspěšně první ligu házené za TJ Náchod.

7.7

R o k 1989

Oddíl měl v mistrovských soutěžích 14 družstev. Dorostenky pod vedením VI. Palánové se staly nejúspěšnějším družstvem tohoto roku, když obsadily v přeboru republiky druhé místo. Žákyně Blanky Zvolánkové skončily v přeboru republiky na pátém místě a dorostenky ODPM Václava Pipka skončily v poháru dorostenek na třetím místě. Mladší dorostenci, které vedl Jiří Jaroš s Františkem Riegrem, skončili v krajském přeboru na třetím místě. Také starší dorostenci, které vedl Milan Hranický, vybojovali třetí místo v krajském přeboru. Mladší žáci, které trénoval Václav Prokopec, obsadili také třetí místo ze třinácti účastníků soutěže. V krajském přeboru mužů se naši borci probojovali do té kvalitnější poloviny. Zkoušky trenérek II. třídy národní házené úspěšně složily trénerky Blanka Zvolánková a Jana Skrlantová - Havlíčková. Pomalu se začal naplňovat osud hřiště u Soko­ lovny, kdy mezi zástupci Městského úřadu přibývalo těch, kteří podporovali stavbu obchodního domu na asfaltové ploše házenkářských hřišť. V tomto roce ve věku 75 let zemřel Jiří Horal, první poválečný předseda havlíčkobrodského oddílu házené a tajemník tehdejší Východočeské župy házené. Tradiční již 16. ročník turnaje dorostenek ovládly dorostenky Jiskry Havlíčkův Brod před dorostenkami ODDM Havlíčkům Brod za účasti jedenácti družstev. Úspěchem našich mužů bylo vítězství v 17. ročníku turnaje mužů.

7.8

R o k 1990

Největšího úspěchu dosáhly dorostenky Jiskry, které se staly mistryněmi republiky a pod vedením VI. Palánové vybojovaly svůj první titul. Také dorostenky ODDM byly úspěšné a po druhém místě v krajském přeboru se kvalifikovaly do poháru České republiky, který vyhrály. Toto družstvo vedl a trénoval Václav Pipek. Starší žákyně ODDM po vítězství v krajském přeboru obsadily čtvrté místo v přeboru České repub­ liky. Přeborníkem Východočeského kraje v kategorii mladších žákyň se stalo družstvo Jiskry a v přeboru republiky se umístily na pátém místě. Ženy v první lize skončily na čtvrtém místě a v Českém poháru se umístily druhé. Mladší dorostenci, vedeni trenérem Jiřím Jarošem, obsadili v krajském přeboru třetí místo a byli tak nejúspěšněj­ ším družstvem oddílu házené. V turnaji bývalých hráček v Praze brodské házenkářky obsadily třetí místo. V říjnu roku 1990 se na hřišti u Sokolovny hrálo poslední utkání. Toto utkání sehrála ligová družstva žen Havlíčkova Brodu a Hlinská. Den po tomto derby již hřiště patřilo stavbařům, kteří zde zahájili stavbu obchodního domu. 30

7.9. ROK 1991

7.9

Rok 1991

Tento rok byl zahájen položením nové asfaltové plochy na novém hřišti za sportovní halou. V dubnu, kdy byly všechny úpravy kolem hřiště hotové, se začalo znovu trénovat a hrát. Financování výstavby hřišťa jejich oplocení zajistil Městský úřad v Havlíčkově Brodě. V tomto roce se po šesti letech vrátil do Havlíčkova Brodu titul nejvyšší a byl to titul mistryň republiky v národní házené žen. Trenérem tohoto úspěšného družstva byl Jan Šedý Nejúspěšnější střelkyní v tomto ročníku byla Megelová se 113-ti brankami a do žebříčku deseti nejlepších hráček roku se dostali tři naše ženy. Starší žáci obsadili v oblastním přeboru, jak se začalo říkat krajskému přeboru, třetí místo. Brankář Ing. Bohumil Salivar, odchovanec havlíčkobrodské házené, se stal brankářem prvoligové Dukly Praha. Výbor oddílu přišel o dalšího člena, když ve věku 59 let zemřel Jan Krulík.

7.10 Rok 1992 V tomto roce opět dominovaly ženy, když po páté vyhrály ligu a také zvítězily v Českém poháru v Chomutově. Čtyři hráčky tohoto družstva se umístily v první desítce žebříčku nejlepších hráček celého svazu národní házené. Velkého úspěchu také dosáhly žákyně vedené trenérem Jiřím Řehákem, když vy­ hrály oblastní přebor Východočeské oblasti a v přeboru České republiky, který se hrál v Havlíčkově Brodě skončily na 3. místě. Družstvo dorostenek dosáhlo ve své soutěži na druhé místo a zajistily si tak postup do Českého poháru. Probojovaly se až do finále, ve kterém zvítězily. Muži vedení Františkem Laštovičkou udělali velký pokrok ve výkonnosti a skončili na 3. místě ve Východočeské oblasti. Mladším žákům se podařilo dosáhnout stejného umístění. Dorostenci skončili ve své soutěži na 7. místě. V roce 1992 byly také obnoveny sportovní styky se sportovci z Německa. Družstvo žen bylo hosty družstva Grün-Weiss Weisswasser a muži byli hosty týmu Lokomotiva Schleife. Již tradiční sportovní ples, který oddíl uspořádal, přilákal v tomto roce 800 návštěv­ níků.

31

Kapitola 8

Významné události házené v Havlíčkove Brodě 8.1

75 let házené v Havlíčkově Brodě

Rok 1993 byl rokem jubilejním. Házená v Havlíčkově Brodě slavila v tomto roce 75. výročí svého založení. Rok 1993 byl zahájen sérií turnajů všech kategorií a vyvrcholil hlavní akcí, kterou bylo utkání reprezentačních družstev žen Cechy - Morava, hrané v Havlíčkově Brodě. Ve vítězném družstvu Cech a mezi největší opory tohoto družstva patřilo pět brodských hráček. Útok, který byl kompletně složen z našich hráček, se zasloužil o vítězství družstva Cech v poměru 13:12. Šestý titul mistryň republiky družstva žen však patřil k nejcennějším darům pro brodskou házenou. Největších úspěchů v roce 1994 dosáhla žákovská družstva. Družstvo mladších žáků pod vedením trenérů P. Menšíka a P Klempíře vyhrálo oblastní přebor a kvalifikovalo se tak na mistrovství republiky hraném v Plzni. Na tomto turnaji havlíčkobrodští žáci zvítězili a získali tak první titul pro oddíl v mezinárodní házené. Žákyně pod vedením J. Řeháka také vyhrály oblastní přebor a dostali se tak na mistrovství republiky v Chomutově. Skončily tam na třetím místě a braly bronzové medaile. Družební styk s německými družstvy, který trval 18 let, v tomto roce skončil. V roce 1995 ženy vybojovaly titul mistryň republiky již po sedmé a navíc v tomto roce vyhrály Český pohár. Mladší žákyně po vítězství v oblastním přeboru obsadily druhé místo v Českém poháru. Družstvu žen "B", se po vítězství v oblastním přeboru, naskytla možnost postoupit do kvalifikace o I. ligu. Na schůzi se výbor rozhodl, že ženy "B" do kvalifikace nepřihlásí a to vzhledem k vysokým finančním nákladům této soutěže. V těchto letech měl oddíl 12 družstev a jeho činnost zajišťoval výbor v tomto složení: J. Šedý, O. Bína, J. Drahozal, M. Šedý, VI. Palánová, I. Císařová, M. Koubalová, J. Řehák, ing. M. Koudelka, J. Tajovský a Fr. Laštovička. V letech 1996 a 1997 ženy "A"obsadily v I. lize 2. místo s staly se vítězkami Českého poháru.

8.2

80 let házené v Havlíčkově Brodě

V roce 1998 se slavilo 80. výročí brodské házené a tak se bilancovalo. Nejúspěšnějším družstvem v historii oddílu byly ženy, které se staly sedmkrát mistryněmi republiky, pětkrát byly vicemistryněmi a sedmkrát vyhrály Český pohár. Post nejlepší házenkářky roku, který každoročně vyhlašoval Svaz národní házené v Praze, si vychutnaly naše ženy hned šestkrát. Byly to Jaroslava Maršálkova v letech 1979,1980, 1981, Jana Landsmanová v roce 1983, Blanka Zvolánková v roce 1984 a Michaela Palánová v roce 1993. 32

8.3. HÁZENÁ MEZINÁRODNÍ - HANDBALL V roce 1999 skončily ženy na třetím místě v I. lize a ukončily tak svoje působení v této soutěži národní házené za Jiskru Havlíčkův Brod. I ostatní družstva ženských složek oddílu, po 81 letech působení, ukončily působení v této původní české hře.

8.3

Házená mezinárodní - handball

Přechod mužské části na mezinárodní házenou byl zaznamenán již v roce 1965. Jednalo se tehdy o družstvo bývalých dorostenců, které pod vedením prof. Jaroslava Vytlačila postupně zahájilo činnost v házené, tedy v handbalu. Všechna družstva hrála tenkrát oblastní přebor Východočeského kraje. V roce 1971 se do Havlíčkova Brodu vrátil jako hráč Oldřich Bína a hned se zapojil jako hrající trenér družstva mužů a postupně přebíral i trénovaní žákovských družstev. Oddíl začal i s výchovou rozhodčích a samozřejmě nových trenérů. Družstvu mužů se začalo dařit a umisťovalo se pravidelně na předních místech v tabulce. Turnaj o Pohár osvobození se konal pravidelně a naši muži ho několikrát vyhráli. Mládežnická základna se začala rozrůstat až s příchodem nové trénerske generace, kterou představoval hlavně Pavel Klempíř, Pavel Ondrouch a další. Od roku 1998 se do trénování začaly zapojovat také ženy a to Renata Pajerová, Lenka Pecková či Hanka Holendová. Bylo to způsobeno tím, že všechny ženské složky přešly na handball. Byly i výjimky, které chtěli zůstat u národní házené, a šli za I. ligou národní házené do Humpolce, kde hrají dodnes. Od roku 1998 byla zahájena systematická práce s mládeží, konání náborových akcí v oddíle, pořádání sportovních dnů na školách a hlavně také pořádání Handball Helpu - jednoho z největších mládežnických turnajů v celé České Republice. Postupně se trénersky i náborově začali doplňovat všechny kategorie, takže se nejen zvedla členské základna, ale hlavně vzrostl počet družstev v pravidelných soutěžích. V současné době je oddíl házené největším oddílem v rámci TJ Jiskra Havlíčkův Brod s celkovým počtem 680 členů. Nejpodstatnější nárůst nových členů do oddílu začal v roce 1998, kdy došlo k velké obměně ve výboru oddílu. Předsedou byl zvolen Oldřich Bína, místopředsedou ing. Josef Jakeš a dále David Kučera, Pavel Klempíř, Ivan Satrapa, Josef Holenda, Simona Krajíčková, Hubert Kubala, František Laštovička, ing. Petr Menšík, Lenka Pecková, ing. Petr Salivar a Jan Tajovský Výbor v tomto složení postupně dokázal zaktivizovat členskou základnu natolik, že v té době hrály ženy II. ligu, starší dorostenky oblastní přebor, mladší dorostenky I. ligu, starší žákyně i mladší žákyně i minižákyně oblastní přebor. Muži po tříletém působení ve III. lize hráli oblastní přebor stejně jako starší i mladší dorostenci, z nichž pět nejlepších hráčů bylo na hostování v Pardubicích, kde se hrála I. liga dorostu. Družstva starších i mladších žáků a minižáků též v oblastním přeboru. Byla i dvě družstva přípravek. Nový výbor také obstaral nový povrch na asfaltové hřiště, osvětlení tohoto hřiště a také hlavně rekonstrukci sportovní haly TJ Jiskra, aby i zde bylo možné hrát házenou podle pravidel za regulérních podmínek. Poslední věcí je pravidelný Sportovní ples, který oddíl pořádá, a který se každoročně vryje do paměti mnoha účastníků.

33

Kapitola 9

Významné úspěchy havlíčkobrodské národní házené a há­ zené v letech 1918 - 1992 1918 Začátky házené v Německém Brodě 1929 Ženy obsadily 3. místo v přeboru Československé obce sokolské 1944 Muži mistry Východočeské župy 1946 Muži mistry Východočeské župy 1951 Dorostenci v semifinále přeboru republiky, dorostenky postoupily do přeboru republiky 1953 Mladší dorostenky postoupily do celostátního finále SHM 1956 Muži vyhráli krajský přebor a postoupili do divize 1958 Muži vyhráli krajský přebor a postoupili do divize 1967 Ženy vyhrály oblastní přebor a z kvalifikace postoupily do I. Ligy 1969 Dorostenky vyhrály oblastní přebor a v přeboru republiky obsadily 5. místo 1970 Žákyně obsadily 3. místo v přeboru republiky 1971 Dorostenky obsadily 2. místo v přeboru republiky 1972 Ženy vyhrály II. ligu a postoupily do I. ligy 1975 Dorostenky obsadily v přeboru republiky 2. místo 1977 Ženy obsadily v I. lize 2. místo 1980 Ženy vyhrály Československý pohár, dorostenky vyhrály pohár mládeže 1981 Ženy obsadily v I. lize 2. místo 1982 Ženy obsadily v I. lize 2. místo, žákyně starší obsadily v přeboru republiky 2. místo 1983 Ženy vyhrály I. ligu a staly se mistryněmi republiky, žákyně starší obsadily v přeboru republiky 3. místo 1984 Ženy vyhrály I. ligu a staly se mistryněmi republiky, starší dorostenci obsadili 3. místo v krajském přeboru 1985 Ženy vyhrály I. ligu a staly se mistryněmi republiky, osmi hráčkám družstva žen byly uděleny tituly mistryň sportu. Jsou to: Jana Landsmanová, Jaroslava Mar­ šálkova, Blanka Zvolánková, Vladimíra Palánová, Jana Koubková, Hana MarešováHladíková, Jindra Tihonová-Sedá, Jana Skrlantová-Havlíčková, ženy vyhrály Česko­ slovenský pohár 1987 Žákyně obsadily v přeboru republiky 2. místo 1988 Dorostenky obsadily v přeboru republiky 3. místo 1989 Dorostenky obsadily v přeboru republiky 2. místo, dorostenky obsadily 3. místo v Poháru dorostenek, dorostenci obsadili 3. místo v krajském přeboru 1990 Dorostenky se staly mistryněmi republiky 1991 Ženy vyhrály I. ligu a staly se mistryněmi republiky 1992 Ženy vyhrály I. ligu a staly se mistryněmi republiky, ženy vyhrály Český pohár, svaz národní házené udělil Janě Koubkové titul " Mistryně národní házené", 34

9. VÝZNAMNÉ ÚSPĚCHY HAVLÍČKOBRODSKÉ NÁRODNÍ HÁZENÉ A HÁZENÉ V LETECH 1918 - 1 9 9 2

dorostenky vyhrály Český pohár, žákyně obsadily 3. místo v přeboru republiky

Kapitola 10

Zaver Závěrem bych chtěl uvést základní myšlenku celé práce. Základní myšlenkou je co nejvýstižněji a nejpravdivěji popsat celé to dlouhé období, kdy se v Havlíčkově Brodě začala hrát házená. Jsou zde popsány události, které se udaly od roku 1918 až do současnosti a bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Jedná se o období velmi dlouhé a také velmi bohaté, a to nejenom na sportovní události. V této práci se dočtete i o mimo sportovních aktivitách oddílu házené v Havlíčkově Brodě. Na úplný závěr bych chtěl dodat, že toto není konec, ale pouze souhrn všech skutečností které se udaly do dnešní doby, a na které bude v příštích letech mnoho událostí navazovat.

36

Kapitola 11

Resume The basic idea is to describe realistically and truthfully the whole period of time, when the handball has started to be played in Havlickuv Brod. There are described events in this thesis, which has happened since 1918 till the present and without which this thesis couldn't have come into existence. It is the very long and very rich period not only about events which deal with sport. You can read in this thesis also about non - sporty activities of the handball club in Havlickuv Brod.

37

Literatura [1] 60 let házené v Havlíčkové Brode, Jan Šedý. [2] 75 let házené v Havlíčkové Brode, Jan Šedý. [3] 50 let TJ Jiskra Havlíčkův Brod, Mgr.. Zdeněk Vašák.

38

Příloha A

Popisky k fotkám Výbor oddílu házené v roce 1978. Zleva: Jan Šedý, Oldřich Bína, Blanka Zvolánková, Jaroslav Drahozal, Ilona Trtílková, Vladimíra Palánová, prof. Jaroslav Vytlačil, Miroslav Šedý, Irena Jelenova, Jan Tasovský, Josef Holenda, Jana Landsmanová, Jan Krulík. Muži Jiskry v divizi 1957. Zleva stojící: Vytlačil, Fiala, M. Šedý, Melichar, J. Šedý, Trtík, Malina, Košťál. Dole: Romanovský, Kaňka, Sedmík. Muži po přechodu na mezinárodní házenou 1969. Zleva stojící: Ondráček, Pelikán, Kos, K. Holenda, Michl, Kučera. Dole: Bacík, Bauer, J. Kotlas, J. Bína, Vytlačil. Ženy z II. Ligy 1969. Zleva stojící: trenér J. Šedý, B. Nováková, Kodešová, Dontová, Pokerová, I. Palánová, Nevolová, J. Rytnauerová. Dole: Marešová, Mrkvičková, Eisenwortová, Melenová, VI. Palánová, Havlová. Dorostenky - finalistky přeboru ČSSR v roce 1971. Zleva stojící: Růtová, M. Plodíková, A. Šutková, Meruňková, Nevolová, Maternová, trénerka I. Palánová. Dole: Venkovská, VI. Palánová, Pecnová, Landsmanová, Jelenova, Fišerová. Ženy, které vybojovaly postup do I. Ligy v roce 1972. Zleva stojící: Žákova, Záhor­ ská, Kocmanová, I. Palánová, H. Meruňková, Kopová, trenér J. Šedý, Pecnová. Dole: Landsmanová, Nevolová, Maternová, VI. Palánová, Lesinová, Dontová. Stará garda mužů v roce 1974. Zleva stojící: Řehák, Drahozal, J. Šedý, Kaňka, Vy­ tlačil, Fr. Trtík, Valchář. Dole: Kubát, M. Šedý, Satrapa, Šířek. Vpředu: Košťál, Brzoň, Romanovský. Ženy Jiskry, které v roce 1975 reprezentovaly za družstvo Cech. Zleva stojí: Maršál­ kova, Dontová, VI. Palánová. Dole: Landsmanová, I. Palánová. Dorostenky, které obsadily v přeboru ČSSR v roce 1975 2. místo. Zleva stojí: trénerka I. Palánová, Caklová, Ohnisková, J. Závodská, Trtíková, M. Štursová, Čivrná, Linhar­ tová. Dole: Paulíčková, Hanzlíková, Hanušova, Rasochová, V. Štursová, Fikarová. Dorostenci, kteří v roce 1975 obsadili 3. místo v KP Zleva stojí: Špáta, Adamec, Havel, Koudelka, J. Dolejší, Lhotan, trenér Tasovský. Dole: Fr. Dolejší, Jun, Plodík, Prokopec, Rejzek, Šťastný. Minižáci v roce 1977. Zleva nahoře: Habásko, L. Prchal, P Brodina, Hanuš, Zim­ mermann, Pavel Salivar, M. Tajovský, P Bína, Caska, D. Rieger. Dole: trenér Tajovský, J. Bína, Šťastný, B. Salivar, Plodík, Petr Salivar, Jakeš, Jungwirth, J. Brodina, Janoušek, 39

A. POPISKY K FOTKÁM

trenér Rieger. Vítězné družstvo mužů v KP II. Třídy 1977. Zleva stojící: Bína, Kovácz, Hranický, Tesař, Špáta, Bruna. Dole: Lhotan, M. Milichovský, Havel, J. Kotlas, Tomášík. Mistryně sportu - tituly uděleny v roce 1985. Zleva stojí: Zvolánková, Havlíčková, J. Šedá, Marešová - Hladíková. Dole: Maršálkova, VI. Palánová, trenér J. Šedý, Landsmanová, Koubková. Výbor oddílu v roce 1992. Zleva stojící: Bína, Drahozal, Řehák, Fr. Laštovička, Kou­ delka, Tajovský Dole: VI. Palánová, J. Šedý, Císařová, M. Šedý. Muži 1978. Zleva stojící: Milichovský, Kotlas, Bína, Černý, Špáta, Bruna. Dole: Rejzek, Ondráček, Koudelka. Ženy 1980, vítěz Československého poháru v Litvínově. Zleva stojí: trenér J. Šedý, Maršálkova, Stejskalová, Čivrná, Včelová, M. Šedá, Linhartová. Dole: J. Šedá, Jelenova, Hávová, VI. Palánová, Zvolánková, Hladíková. Ženy - mistryně republiky - v roce 1984. Zleva stojící: Havlíčková, Maršálkova, Franeková, M. Šedá, VI. Palánová, Marková, Koubková, Kafková. Dole: J. Šedá, Zvo­ lánková, Linhartová, trenér J. Šedý, Landsmanová, Hladíková, Zbudilová, Věrtelářová. Úspěšní dorostenci Jiskry Havlíčkův Brod, kteří přešli v roce 1985 do dorostu Dukly Praha. Zleva: Petr Salivar, Jan Svatoš, Bohumil Salivar. Muži společně s družebním partnerem z NDR Lokomotive Schleife na tradičním turnaji v Havlíčkově Brodě v roce 1986. Žákyně ODPM - mistryně republiky 1988. Zleva nahoře: vedoucí družstva Z. Pipková, Břízová, Petrákova, Perková, Milichovská, Bohuslavova, Rajdlová, trenér V. Pipek. Dole: Němcová, Uchytilová, Pecková, Moravcová, Košová, Balcarová. Vpředu: A. Pipková. Bývalé hráčky Jiskry na turnaji k 70.výročí havlíčkobrodské házené v roce 1988. Zleva v horní řadě: I. Palánová, trenér J. Šedý, Malinová, Knížková, Rališová, Friedri­ chova, Satrapova, Soukupová, Sládková, VI. Palánová, Kovářová, Hanzlíková. Druhá řada: Maršálkova, Kučerová, Šířková. Třetí řada: Hájková, Muzikářova, Rozsypalová, Plodíková, Brodilová, Marešová, Císařová, Stejskalová, trénerka Pokerová, Kotyzová. Dole: Vacková, Mrkvičková, Hlomová, Kubíková, Zvolánková, Machková, M. Adam­ cová. Stará garda 1989. Zleva stojí: Kubát, J. Šedý, Michl, Tajovský, Blažek, Hranický, M. Šedý. Dole: Bína, I. Bínová, rozhodčí VI. Palánová, Fiklík, Vytlačil, J. Petr, Svoboda. Dorostenky - mistryně republiky 1990. Zleva nahoře: trénerka VI. Palánová, Dipoldová, M. Palánová, Musilová, S. Čapková, Burýšková. Dole: Havlasová, Doležalová, P Kubátová, Pallanová, Pecnová.

40

A. POPISKY K FOTKÁM

Ženy - mistryně republiky 1991. Zleva stojící: Megelová, Havlasová, Pallanová, Musilová, M. Palánová, O. Bínová. Dole: trenér J. Šedý, Škrlantová, Landsmanová, Beranová, M. Šedá, Pabousková, Koubková. Muži v roce 1992. Zleva stojí: Jakeš, Kubala, Machovec, Fr. Laštovička, Panský, P. Salivar. Dole: Koudelka, J. Satrapa, Kučera, Doležal, Svatoš. Ženy - mistryně republiky v roce 1992 při slavnostním předávání zlatých medailí. Zleva stojící: Zychová -Havlasová, Koubková, Pallanová, Klempířova, Bínová, Součková, Buchalová, Palánová, trenér J. Šedý. Dole: Vacková, Megelová, Šedá, maskot a Musilová. Žáci mladší v roce 1992. Zleva stojí: Kubát, Vene, Kopie, Matějů, Šimánek, Trachtulec, J. Menšík, Sláma, P Žáček, Vrběcký, trenér P Klempíř. Dole: Kahoun, Slavík, Zeman, Roček, Hora, Málek, Křišík, Dočkal, L. Havel, M. Žáček. Chybí: Pátek. R. Havel, Švec, trenér P Menšík a lékařka MUDr. Matějů.

41

Příloha B

Fotky - část 1

Obrázek B.l: Výbor oddílu házené v roce 1978

42

B. FOTKY - ČÁST 1

Obrázek B.2: Muži Jiskry v divizi 1957

Obrázek B.3: Muži po přechodu na mezinárodní házenou 1969

43

B. FOTKY - ČÁST 1

Obrázek B.4: Ženy z II. Ligy 1969

Obrázek B.5: Dorostenky - finalistky přeboru ČSSR v roce 1971

44

B. FOTKY - ČÁST 1

Obrázek B.6: Ženy, které vybojovaly postup do I. Ligy v roce 1972

Obrázek B.7: Stará garda mužů v roce 1974

45

B. FOTKY - ČÁST 1

Obrázek B.8: Ženy Jiskry, které v roce 1975 reprezentovaly za družstvo Čech

Obrázek B.9: Dorostenky, které obsadily v přeboru ČSSR v roce 1975 2. místo

46

B. FOTKY - ČÁST 1

Obrázek B.IO: Dorostenci, kteří v roce 1975 obsadili 3. místo v KP

Obrázek B.ll: Minižáci v roce 1977

Obrázek B.12: Vítězné družstvo mužů v KP II. Třídy 1977 47

B. FOTKY - ČÁST 1

Obrázek B. 13: Mistryně sportu - tituly uděleny v roce 1985

Obrázek B.14: Výbor oddílu v roce 1992

48

B. FOTKY - ČÁST 1

Obrázek B.15: Muži 1978

i

i

"K

SmáĚč^

.

* r

• <

i

1*

[

13 J

í/ ľ r 1 JU!

Obrázek B.16: Ženy 1980, vítěz Československého poháru v Litvínově

49

B. FOTKY - ČÁST 1

Obrázek B.17: Ženy - mistryně republiky - v roce 1984

Obrázek B. 18: Úspěšní dorostenci Jiskry Havlíčkův Brod

50

Příloha C

Fotky - část 2

Obrázek C.l: Muži společně s družebním partnerem z NDR

Obrázek C.2: Žákyně ODPM - mistryně republiky 1988

51

C. FOTKY - ČÁST 2

. •

i»

T*-

n

«I

TV£ ,

0

R

á.M •i.

í -^» •

1 |j|

^r

ifr

1 « . I^^ff^ ^^H

F"

J* f

i

B*

řh JÍ

m

T5L • ^

JL.

_

Obrázek C.3: Bývalé hráčky Jiskry 1988

Obrázek C.4: Stará garda 1989

^L£IĽ

Obrázek C.5: Dorostenky - mistryně republiky 1990 52

C. FOTKY - ČÁST 2

Obrázek C.6: Ženy - mistryně republiky 1991

«

* *

Obrázek C.7: Muži v roce 1992

53

C. FOTKY - ČÁST 2

Obrázek C.8: Ženy - mistryně republiky v roce 1992

Obrázek C.9: Žáci mladší v roce 1992

54