HETEROPTERA PLOŠTICE Petr KMENT Národní muzeum, Praha
řád : HEMIPTERA, podřád : HETEROPTERA (PLOŠTICE) celosvětově 7 infrařádů, přes 42 000 druhů Velikost: 0,5–120 mm. Velká tvarová rozmanitost, někdy napodobují jiné skupiny hmyzu (mravence, brouky – potápníky, dřepčíky); často dorzoventrálně zploštělé. HLAVA: dobře oddělená, nepříliš pohyblivá, vţdy s vyvinutou GULOU (= hrdlem, tj. sklerotizovanou ventrální oblastí hlavy na bázi ústního ústrojí); PROGNÁTHNÍ – ú. ú. směřuje dopředu (primární stav) nebo HYPOGNÁTHNÍ – ú. ú. směřuje šikmo dozadu TYKADLA: Základní stav – 4 články, moţná redukce na 3, nebo sekundární zvýšení počtu na 5 (dospělci nadčelei Pentatomoidea) SLOŢENÉ OČI: dobře vyvinuty. JEDNODUCHÁ OČKA (ocelli): 2 nebo chybí (přítomnost ocellů můţe být variabilní uvnitř druhu – vyvinuty i dlouhokřídlé formy, chybějící u bezkřídlé formy).
Morfologie I
Ústní ústrojí BODAVĚ SAVÉ (článkované rostrum (bodec, sosák) tvořené LABIEM a částečně LABREM (to je dobře vytvořeno např. u Nepidae – je trojúhelníkovité a slouţí k namíření bodce) Uvnitř rostra bodavé stylety vzniklé přeměnou mandibul a maxill; mezi maxillami dva kanálky k vylučování slin do potravy a nasávání tekuté potravy. Bodec u fytofágů tenký a dlouhý, v klidu přitisknut na spodní straně hlavy v ţlábku mezi kyčlemi; u zoofágů krátký a mohutný, obloukovitě prohnutý. Sliny obsahují různé enzymy – u štěnic antikoagulin, u fytosugních enzym štěpící škrob (určitá forma mimotělního trávení), u zoosugních toxické látky zabíjející kořist. V tělní dutině přítomny symbiotické bakterie podílející se na trávení (např. u hematofágů).
Morfologie III
Morfologie IV: podélný řez hlavou cibariální svaly
maxilární a mandibulární stylety
segmenty rostra
PŘEDOHRUĎ vytváří na hřbetní straně ŠTÍT (PRONOTUM), za ním následuje obvykle dobře viditelný trojúhelníkovitý ŠTÍTEK (SCUTELLUM) tvořený středohrudí (vzácně je překryt štítem nebo naopak překrývá shora celý zadeček). NOHY většinou kráčivé (původní typ) popřípadě běhavé, s 3 (1-4) článkovými chodidly s drápky, mezi nimi mohou být vytvořena arolia. Modifikace : nohy plovací, hrabavé, skákací, uzpůsobené k pohybu po hladině nebo loupeţivé. PACHOVÉ ŢLÁZY. U dospělců zadohrudní p. ţlázy ústící zpravidla na bocích zadohrudi mezi středními a zadními kyčlemi; u larev dorsoabdominální p. ţlázy na hřbetě zadečku (u dospělců d.p.ţ. redukované nebo pouze s feromonální funkcí). Tato unikátní kombinace pachový ţláz je SYNAPOMORFIÍ ploštic; pokud jsou pachové ţlázy redukované, je to vţdy sekundární stav. – Páchnoucí sekret primárně odpuzuje predátory, je směsí aldehydů, esterů a dalších organických látek (i více neţ 100 u jednoho druhu), má-ale i další funkce – antimikrobiální, fungicidní, komunikační. Pach pro člověka většinou nepříjemný – Dolycoris, Palomena; v některých případech voní po skořici (Corizus hyoscyami), hyacintech, citrusech (některé klopušky), etc.
Na hrudi 2 páry křídel: Přední pár většinou se specifickou stavbou – POLOKROVKY (HEMELYTRAE) : přední část (cca 2/3) je tuhá, víceméně silně sklerotizovaná (podobně jako krovky brouků), lze na ní rozlišit několik částí – vţdy CLAVUS a CORIUM (vţdy), u některých skupin dále CUNEUS (hladěnkovití, klopuškovití) a EMBOLIUM (hladěnkovití); zadní část (cca 1/3) je blanitá (MEMBRANA). U bazálních skupin ploštic můţe být první pár křídel nerozlišený, tegminální (např. Gerridae). Polokrovky vznikly nezávisle u různých ploštic, nejsou synapomorfií Heteroptera. Zadní pár křídel blanitý, v klidu skrytý pod polokrovkami. V klidu křídla sloţena ploše na zadečku.
Na rozdíl od krovek brouků se polokrovky aktivně podílejí na letu (mají větší význam neţ druhý pár křídel, proto je dobře vyvinutá středohruď); některé druhy s vyvinutými polokrovkami jsou ale neschopné letu díky zakrnělým létacím svalům (Nepomorpha). U některých skupin tendence ke zkracování křídel
Morfologie II • POLOKROVKY • • • • •
(HEMELYTRAE) - CLAVUS - CORIUM - EMBOLIUM - CUNEUS - MEMBRANA
ZADEČEK má většinou 10 článků, poslední 2 jsou redukovány, 8 a 9 článek se podílejí na stavbě genitálií. Samčí pohlavní orgány komplikované, někdy asymetrické; nápadné jsou různě tvarované paramery; často jsou klíčový determinační znak. Samičky některých čeledí mají vyvinuté šavlovité kladélko (původní), u jiných je redukováno do podoby destiček. U samic některých čeledí z podřádu Cimicomorpha (štěnice, lovčice, hladěnky) chybí vnější genitálie - tzv. TRAUMATICKÁ INSEMINACE - samec proráţí tělní stěnu samice a injikuje spermie do tělní dutiny samice. Vejcorodé, štěnice vejcoţivorodé (snesená vajíčka obsahují jiţ embryo). Vajíčka kladou na rostliny, do jamek v zemi, formy s kladélkem do pletiv rostlin. Častá péče o potomstvo - např. Acanthosomatidae (samice hlídá snůšku), Belostomatidae (samice lepí vajíčka na záda samce). U nás většinou 1-2 generace ročně. Larva se nazývá NYMFA. Zpravidla 5 larválních instarů. Jednoduchá
STRIDULACE : Vydávání zvuku třením různých částí těla, zvuky zpravidla nejsou slyšitelné. Např. klešťanky podčeledi Corixinae třou trny na vnitřní straně předních stehen o hrany vpředu na hlavě; u podčeledi Micronectinae jsou zvuky normálně slyšitelné a jsou vydávány rotací samčí genitální kap-sule; zákeřnice třou špičkou bodce o stridulační plošku na středohrudi, atd. VODNÍ PLOŠTICE: Vesměs nektonní dravci; zadní, popř. i střední nohy často upraveny k plování, přední často loupeţivé; dýchají vzdušný kyslík pomocí obnovitelné vzduchové bublinky pod křídly, popř. plastronu na spodní straně těla, celým povrchem těla dýchají larvy a v dospělosti pouze klešťanky z podčeledi Micronectinae. PLEUSTONNÍ (semiakvatické) PLOŠTICE: Nohy upraveny k pohybu po hladině, některé tropické druhy ţijí i na hladině moře; výhradně dravci; častý je pterygopolymorfizmus nebo různé redukce křídel. TERRESTRICKÉ PLOŠTICE. Fytofágové (polyfágové; oligofágové – 1 čeleď nebo rod rostlin; monofágové – 1 druh rostliny; často semena – seed predators); mycetofágové; zoofytofágové (vysávají rostliny i ţivočichy); zoofágové; hematofágové. Osidlují břehy vod, v detritu od vlhkých lokalit po skalní stepi, na bylinné i stromové vegetaci, vzácně i pod kůrou, v hnízdech obratlovců, v termitištích a mraveništích, v jeskyních, v přílivové zóně moře.
podřád : HETEROPTERA • • • • • • • •
7 infrařádů: ENICOCEPHALOMORPHA DIPSOCOROMORPHA GERROMORPHA NEPOMORPHA LEPTOPODOMORPHA V ČR dosud CIMICOMORPHA zjištěno 863 druhů PENTATOMOMORPHA ploštic.
„Hemipteroidní komplex“
ENICOCEPHALOMORPHA
• 2 čeledi; 2-15 mm • hlava za očima zaškrcená • labium má nejprimitivnější polohu (většinou namířeno dopředu) • polokrovky pouze membranózní • unikátní typ předních loupeživých nohou (mezi tarsus a holeň) • tvoří kopulační roje za soumraku, v letu připomínají Nematocera • tropy a subtropy celého světa, • semiedafičtí Hymenocoris brunneocephalis
DIPSOCOROMORPHA • v ČR 2 čeledi; 1-2,6 mm; slabě sklerotizovaní • 1. a 2. tykadlový článek krátký a tlustý, dva koncové články (3. a 4.) štíhlé s dlouhými setami, mnohem delší než oba široké bazální články • polokrovky nemají jasně diferencovanou membránu, zřetelná kostální fraktura • složitá stavba samčích genitálií s přídavnými pohlavními háčky (symetrické i asymetrické) • břehy vod (ripikolní); tlející rostlinné zbytky, detrit (semiadafické); porosty rašeliníku a mechů (sfagnikolní)
DIPSOCOROMORPHA 4 2
křehuška ţilkovaná Cryptostemma alienum
3
Křehuškovití - Dipsocoridae
• • • •
v ČR 2 rody; 3 druhy hluboká kostální fraktura samčí genitálie asymetrické C. alienum: štěrkové náplavy čistých řek a jezer bohatých na kyslík; období zaplavení přeží• vá díky plastronovému dýchání
kostální fraktura
genitální kapsule samce
GERROMORPHA • 8 čeledí a ca. 2000 druhů (v ČR 5 čeledí a 19 druhů) • tykadla delší než hlava (shora dobře viditelná), 4-článková • hlava dorzálně se 3 páry trichobothrií (dlouhé tenké sety vsazené v hlubokých kutikulárních jamkách) blízko vnitřního okraje složených očí • přední křídla bez klavální komisury, nerozlišená na jasně ohraničené korium, klavus a membránu,tegminální • křídla často zkrácená, zakrnělá nebo chybí; pterygopolymorfizmus • tělo vespod vždy alespoň částečně s hustým stříbřitým, hydrofobním ochlupením (microtrichia) • metathorakální žlázy často s nepárovým vývodem uprostřed břišní strany zadohrudi
GERROMORPHA • výhradně dravci • na hladině sladkých vod (pleuston) • na hladině brakických vod, v mangrovových porostech i na otevřeném oceánu • na rozhraní hladiny a břehu, hygropetrické, ve vlhkém mechu a vlhkých terestrických habitatech (tropy) • pouze 2 druhy rodu Nieserius Zettel, 1999 (Hebridae, jv. Asie) jsou subakvatické
GERROMORPHA Nártnicovití - Mesoveliidae
• malé až velmi malé druhy (1.2-4.4 mm), obvykle žlutavé až hnědavé, za živa zelenavé • tykadla 4-článková • rostrum dlouhé a tenké, na bázi není kryto bucculae • makropterní forma má vyvinuty ocelli, mesoscutellum (u apterní formy chybí); přední křídla s redukovanou žilnatinou
GERROMORPHA
Nártnicovití - Mesoveliidae
Mesovelia sp.
• v ČR 1 druh – nártnice evropská (Mesovelia furcata) • bohatě zarostlé stojaté vody (zejména rostliny s plovoucími listy, do nichž kladou vajíčka) • obvykle apterní
GERROMORPHA Rašelinatkovití - Hebridae
• malé až velmi malé ploštice (1,3-3,7 mm) • tělo matné, tmavé, hustě kryté sametovými hydrofobními microtrichiemi • tykadla 4-článková, 4 článek někdy dlouhý, uprostřed membranózní a zaškrcený, takže tykadla vypadají jako 5-článková (Hebrus) • rostrum dlouhé a tenké, v rýze na spodní straně těla, báze kryta párem destičkovitých bucculae • nohy krátké a statné
GERROMORPHA
Rašelinatkovití - Hebridae
• v ČR 2 druhy • primárně terestrické - při březích stojatých vod, v mokřadech, podmáčených místech, prameništích a rašeliništích (vlhké trsy rašeliníku); Nieserius rašelinatka drobná - Hebrus pusillus
GERROMORPHA
Vodoměrkovití - Hydrometridae • tělo a hlava čárkovitě protáhlé, oči oddélené od předního okraje pronota • 2,7-22 mm, tmavé a matné • nohy dlouhé, stejnoměrné; tykadla a rostrum dlouhé; bucculae vyvinuty • v ČR 2 druhy (10-15 mm); obvykle mikropterní • u zarostlých břehů vod; některé tropické terestrické (vlhká opadanka) vodoměrka štíhlá - Hydrometra stagnorum
GERROMORPHA
• • • • • •
Hladinatkovití – „Veliidae“
velmi malé až malé ploštice (1,0-10,5 mm) tělo tmavé, celé kryto sametovými microtrichiemi ocelli chybí; tykadla 4-článková hruď relativně krátká, zřetelně tečkovaná nohy krátké a robustní, střední a zadní kyčle oddálené většina druhů s křídelním dimorfizmem (makropterní a apterní forma) • převážně sladkovodní (stojaté i tekoucí vody); některé mořské (Haloveliinae) či terestrické (v tropech) • v ČR 2 rody a 4 druhy (Velia - 2, Microvelia - 2) • čeleď je v tomto pojetí parafyletická, Gerridae jsou její vnitřní skupinou
G E R R O M O R P H A
V e l i i d a e
hladinatka pobřeţní Microvelia reticulata
• cca 2 mm; při březích stojatých vod
hladinatka člunohřbetá Velia caprai
• cca 7 mm; na klidných úsecích tekoucích vod
GERROMORPHA
Bruslařkovití - Gerridae
• malé až dosti velké ploštice (1,6-36 mm) • tělo vřetenovité, mírně dorzo-ventrálně sploštělé, středohruď prodloužená; hruď vždy bez teček • přední pár nohou krátký, oddálený (uchopování potravy), zadní 2 páry dlouhé a tenké • přední a zadní kyčle kyčle sblížené, v rámci páru daleko od sebe • pohyb - „skoky“ po hladině při současném pohybu obou noh v páru • přední křídla membranózní
GERROMORPHA
Bruslařkovití - Gerridae
• nejrůznější sladkovodní habitaty (stojaté i tekoucí vody); brakické vody i otevřený povrch tropických oceánů; několik druhů hygropetrických • pterygopolymorfizmus rozdílná délka křídel v rámci druhu v závislosti na typu habitatu (stabilitě), který osidluje • v ČR 3 rody; 10 druhů bruslařka obecná - Gerris lacustris
GERROMORPHA
Bruslařkovití - Gerridae: Gerrinae
bruslařka obecná - Gerris lacustris
GERROMORPHA
Bruslařkovití - Gerridae: Halobatinae • rod Halobates apterní, redukovaná hruď, nepatrný zadeček tvořený teleskopickými články; 46 druhů žije v tropech od ústí Halobates řek přes mangrovy a micans příbojovou zónu až pelagicky na hladině moří (5 druhů); ovipozice na driftující dřevo
NEPOMORPHA • 11 čeledí, přes 2000 druhů (v ČR 6 čeledí, 42 druhů) • velmi malé až velmi velké druhy (0.8-120 mm) • tykadla kratší než hlava, shora nejsou viditelná, ukrytá v jamce na spodu hlavy • hlava dorzálně bez trichobothrií u vnitřního okraje očí • rostrum obvykle silné, zřetelně 3-článkové • nohy často modifikované, přední loupeživé, zadní sploštělé a lemované plovacími brvami • přední křídla modifikovaná jako polokrovky
NEPOMORPHA • většinou subakvatické ploštice – nekton; některé druhy halofilní (ne mořské!) a hygropetrické • v tropech a subtropech se 2 čeledi vrátily k suchozemskému životu • dravci, některé klešťanky jsou snad polyfágní • dýchají pomocí tzv. fyzikálních žaber v podobě vzduchové bublinky nebo pravého plastronu; vzduchovou zásobu udržují pod polokrovkami, které jsou proto zachovány i u forem neschopných letu (s nevyvinutými létacími svaly)
NEPOMORPHA
Mohutnatkovití Belostomatidae
• velikost až 9-120 mm • krátký dýchací sifon • tropy a subtropy (severně po Balkán) • dravci, anglicky toe biters bolestně bodají, létají i na světlo • v jv. Asii se pojídají (např. smažené v těstíčku jako řízek) + výroba kořeněné omáčky • samec nosí vajíčka na zádech Lethocerus patruelis
NEPOMORPHA Mohutnatkovití Belostomatidae
Lethocerus americanus
NEPOMORPHA
splešťule blátivá - Nepa cinerea
Splešťulovití - Nepidae: Nepinae
• v ČR 2 druhy • velcí dravci (tělo 12-60 mm) • loví strategií sit-and-wait, přední nohy jsou výrazně loupeživě utvářené • Střední a zadní nohy nemodifikované, kráčivé (víceméně neplavci!) • ve stojatých a pomalu tekoucích vodách • vzduchovou bublinu pod polokrovkami obnovují pomocí dlouhého sifonu z 8. zadečkového článku
NEPOMORPHA
Nepidae: Ranatrinae
• v případě ohrožení upadají splešťulovití do stavu strnulosti – katalepse • pachové žlázy nejsou vyvinuty • jehlanka na rozdíl od splešťule preferuje zarostlé vody, napodobuje větvičku nebo část stonku jehlanka válcovitá - Ranatra linearis
NEPOMORPHA
Nepidae: Ranatrinae
jehlanka válcovitá - Ranatra linearis
NEPOMORPHA
Bodulovití - Naucoridae
• 5-21 mm; v ČR 1 druh (cca 12 mm) • tělo oválné, membrána bez žilnatiny • přední nohy loupeživé (stehno nápadně zduřelé) • zadní nohy často plovací • nemají dýchací sifon • tvarem těla se některé skupiny podobají potápníkovitým broukům – konvergence • aktivní nektonní dravci • „vodní včela“ - bolestivě bodá bodule obecná - Ilyocoris cimicoides
NEPOMORPHA
hlubenka skrytá Aphelocheirus aestivalis
hlubenkovití - Aphelocheiridae • 6,5-11, mm (v ČR 1 druh; cca 10 mm) • tělo silně zploštělé • přední nohy nejsou loupeživé, zadní nejsou veslovité • bentičtí, rheofilní • dýchání plastronem (mikrochlopupky na spodině těla, délka 1,5 μm, hustota 4 miliony na mm2; spirakula zakončená rozetami) • polokrovky obvykle zakrnělé, makropterní jedinci vzácní • při obraně bodá
NEPOMORPHA hlubenkovití - Aphelocheiridae
hlubenka skrytá Aphelocheirus aestivalis
NEPOMORPHA
znakoplavka obecná Notonecta glauca
Znakoplavkovití Notonectidae
• 3,4-18 mm (v ČR 7 druhů; 12-15 mm) • plavou břichem vzhůru, tlo loďkovité (plochá černá břišní část těla; kýlovitě vyklenutý, často světlý hřbet; membrána se 2 laloky) • břišní část těla s dlouhými chlupy tvořícími vzduchové komory pomáhající dýchání • zadní nohy plovací, obrvené • aktivní nektonní dravci, brání se bodáním • zejména stojaté vody • Rod Anisops má hemoglobin
NEPOMORPHA
Znakoplavkovití Notonectidae
znakoplavka – Anisops deanei
znakoplavka obecná - Notonecta glauca
NEPOMORPHA Člunovkovití - Pleidae • Velmi malé (1,5-3,3 mm) • v ČR i Evropě 1 druh • hlava a hruď vzájemně nepohyblivé (u příbuzné tropické čeledi Helotrephidae je vyvinut cephalothorax) • tělo vyšší než širší, povrch těla s typickou tečkovanou skulpturou • polokrovky koleopteroidní (membrána není odlišitelná) • v hustě zarostlých stojatých vodách • plavou břichem k hladině člunovka obecná - Plea minutissima
NEPOMORPHA Klešťankovití - Corixidae
Sigara lateralis
• hlava široká, silně hypognáthní, její zadní okraj kryje přední okraj pronota • rostrum trojúhelníkové, nepohyblivé, nesegmentované, obvykle příčně rýhované • tarsus předních nohou 1článkový (pala) s dlouhými chlupy, pohlavně dimorfní • střední nohy dlouhé, s párem drápků; zadní nohy veslovité • přední nohy slouží při sbírání potravy a při stridulaci, prostředním párem se při odpočinku přichycují k podkladu, zadní pár je plovací
NEPOMORPHA
pala
stridulační trny
přední noha oko
plectrum
• zadní segmenty zadečku a genitálie samců silně asymetrické, obvykle dorzálně nesou strigil • Dravci nebo polyfágové preferující živočišnou potravu • v ČR 32 druhů
hlava z boku Sigara striata
Corixidae
strigil
zadeček shora
NEPOMORPHA Klešťanky – Corixidae: Corixinae
• v ČR 28 druhů • větší, 3-15 mm • tělo protáhlé, boční strany rovnoběžné • hřbetní strana těla hnědá se žlutavou (příčnou) kresbou • tykadla 4-článková • scutellum překryto pronotem • pala u samic nesplývá s tibií; pala samců lžícovitá s druhově specifickými řadami zubů • samci a někdy i samice stridulují, obvykle třením políček trnů na předních stehnech o hranu (plectromu) na boku hlavy před očima • obvykle stojaté vody
NEPOMORPHA Klešťanečky – Corixidae: Micronectinae
• • • • • • • •
• •
v ČR 4 druhy malé, 0.8-5 mm (v ČR 1-2 mm) tělo více oválné hřbetní strana těla světle hnědá s nepravidelnou tmavou kresbou tykadla 3-článková scutellum volné pala u samic splývá s tibií v tibiotarsus; pala samců lžícovitá stridulují pouze samci rotací genitální kapsule, zvuky lze slyšet „pouhým uchem“ stojaté i tekoucí vody dýchají celým povrchem těla
klešťanečka - Micronecta scholtzi
NEPOMORPHA
Ţabovkovití - Gelastocoridae • tropy a subtropy mimo Evropu • 5-11 mm • tělo „bradavičnaté“ • druhotně suchozemské (břehy vod i daleko od vody, mangrovy) ţabovka Gelastocoris sp.
LEPTOPODOMORPHA • velmi malé či malé ploštice (1-7,4 mm) • tvar těla od téměř kulovitého po oválný či protáhlý, slabě dorzo-ventrálně zploštělý • hlava dorzálně bez 3 páru trichobothrií u vnitřního okraje očí • tykadla dlouhá, 4-článková, viditelná shora • jednoduchá očka sblížená, umístěna mezi velkýma, klenutýma, ledvinovitýma složenýma očima • přední křídla ve formě polokrovky, membrána se 3-5 podélnými, uzavřenými políčky • nohy kráčivé, zadní pár může sloužit ke skoku
LEPTOPODOMORPHA
• 4 čeledi, cca 350 druhů (v ČR 2 čeledi, 18 druhů) • pozemní formy, velmi aktivní, za teplého počasí dobře létají • břehy sladkých vod i moře, příbojová zóna, vnitrozemská slaniska a mokřady, tundra, na suchých kamenitých lokalitách pod kameny a na skalách • dravci
LEPTOPODOMORPHA
Pobřeţnicovití - Saldidae
• v ČR 17 druhů; 3-7 mm • tělo různě ochlupené, ale nikdy s tuhými ostnovitými chlupy • dobře běhají, skáčou i létají • obývají holé břehy stojatých i tekoucích vod, slaniska a mokřady pobřeţnice obecná Saldula saltatoria
CIMICOMORPHA v ČR 7 čeledí abdominální sternity bez trichobothrií tykadla 4-článková, 3. a 4. článek tykadel často bičíkovitý jednoduchá očka leží blízko zadního okraje očí, za očima nebo chybí • většinou bez spermatéky, nebo je spermatéka nefunkční pro příjem spermií, vznik traumatické inseminace • obvykle slabě sklerotizovaní • široká škála potravních specializací: fytofágové, fytozoofágové, predátoři, fakultativní a obligátní krevsající ektoparaziti • • • •
CIMICOMORPHA
Zákeřnicovití - Reduviidae
• celosvětově velmi početná čeleď cca s 24 podčeleděmi • v ČR 13 druhů; 5-20 mm • labium krátké, silné, zahnuté, prosternum se stridulační rýhou • dravé, tropická podčeleď Triatominae je krevsající (přenašeči Trypanosoma cruzi) hranatka obecná Phymata crassipes
CIMICOMORPHA
Zákeřnicovití - Reduviidae
zákeřnice červená Rhynocoris iracundus Triatoma nigromaculata
zákeřnice komáří Empicoris culiciformis
CIMICOMORPHA
Klopuškovití - Miridae
• v ČR 310 druhů; 2-12 mm • ocelli chybí (excl. Isometopinae) • výrazný cuneus • membrána s 1-2 krátkými, uzavřenými políčky • slabě sklerotizované • fytofágní, fytozoofágní i zoofágní • řada ekonomicky významných škůdců Capsodes gothicus
Phytocoris sp.
klopuška měnlivá Deraeocoris ruber
klopuška mravenčí Myrmecocoris gracilis
klopuška hnědoţlutá Leptopterna dolobrata
klopuška chlupatá Lygus rugulipennis
klopuška skákavá Halticus apterus
CIMICOMORPHA
t
Klopuškovití - Miridae
CIMICOMORPHA
Síťnatkovití - Tingidae
• v ČR 60 druhů; 2-5 mm • pronotum má vytvořena paranota a zadní výběžek kryjící scutellum • 1. a 2. tykadlový článek krátké • síťovitá (tzv. tingoidní) skulptura povrchu těla, často vytvářející bizarní struktury (např. různé kýly) • fytofágové síťnatka hadincová – Dictyla echii
CIMICOMORPHA Síťnatkovití - Tingidae
Corythucha ciliata
Hyalochiton komaroffii
Galeatus spinifrons
CIMICOMORPHA
Lovčicovití - Nabidae
• v ČR 18 druhů; 5-15 mm • sosák dlouhý, obloukovitý; dravci • ocelli přítomny • polokrovky slabě sklerotizované • samci mají paramery uloženy vně po stranách zadečku • traumatická inseminace paramery
lovčice oválná - Nabis rugosus
CIMICOMORPHA
Hladěnkovití – Anthocoridae s.l.
• • • •
v ČR 42 druhů; 2-4 mm chodidla a labium 3-členné ocelli přítomny na krovkách je vyvinuto embolium a cuneus • slabě sklerotizované, zploštělé • dravci, rod Orius je využíván k biologickému boji proti drobným škůdcům, zejména třásněnkám hladěnka hajní Anthocoris nemorum
CIMICOMORPHA
Hladěnkovití – Anthocoridae s.l.
• hladěnkovití žijí na vegetaci, specialisté i pod kůrou, v kompostu, v mraveništích, v hnízdech ptáků • Lyctocoris je fakultativně haematofágní, jsou známy i případy napadení člověka hnízdovka - Lyctocoris campestris
• v ČR cca 5 druhů; 4-8 mm • obligátní parazité netopýrů, ptáků a člověka • dorzoventrálně sploštělí, slabě sklerotizovaní, křídla zakrnělá do podoby šupinek • traumatická inseminace samice
Ribagův orgán
samec
paramera
CIMICOMORPHA Štěnicovití - Cimicidae štěnice domácí Cimex lectularius
CIMICOMORPHA
Polyctenidae
• 3-5 mm • tropická čeleď, trvalí ektoparazité netopýrů • slepí, apterní • ctenidia na různých místech těla • haemocelní oplození, pseudoplacentální viviparie • vzhled Diptera Nycterbiidae Hesperoctenes depressus
PENTATOMOMORPHA • v ČR 22 čeledí • alespoň jeden z abdominálních sternitů 3-7 s párem trichobothrií (vyjma Aradidae) • tykadla mají 4 nebo 5 článků (nadčeleď Pentatomoidea), 3. a 4. článek nejsou nikdy bičíkovité • ocelli většinou vyvinuty • silně sklerotizované ploštice • dobře vyvinuté polokrovky (cuneus chybí) a obvykle velký štítek • primárně fytofágové, vzácně se vyskytují mykofágové a zoofágové
PENTATOMOMORPHA
Podkornicovití - Aradidae
• v ČR 25 druhů; 3-12 mm • bez abdominálních trichobothrií • tykadla 4 článková • silně dorzoventrálně sploštělé, tmavé ploštice s hrubou skulpturou - žijí pod kůrou, sají mízu nebo mycelia hub, 1 škůdce borovic
podkornice zhoubná - Aradus cinnamomeus
PENTATOMOMORPHA
Termitaphididae
• bizarní čeleď tropických ploštic, původně řazená mezi mšice • slepé, apterní, slabě sklerotizované, žijí výhradně v houbových zahrádkách termitišť, jejich biologie není známá Termitaradus panamensis
PENTATOMOMORPHA
Štíhlenkovití - Berytidae
• v ČR 13 druhů • 4-14 mm • tělo tyčinkovitě protáhlé, kyjovitá stehna a 2. tykadlový článek • tykadla 4 článková, lomená • fytofágní Berytinus clavipes
PENTATOMOMORPHA
Ploštičkovití - Lygaeidae s. lat.
• parafyletická, v současnosti rozdělena, v ČR 8 čeledí • v ČR 134 druhů; 2-12 mm • tykadla 4-článková • 4-5 jednoduchých, nevětvených žilek v membráně • oválné, zploštělé tělo • větší část druhů žije epigeicky v detritu, přičemž se živí zejména semeny, některé jsou i dravé ploštička pestrá - Lygaeus equestris
ploštička luční – Spilostethus saxatilis
ploštička březová Kleidocerys resedae Hlavěnka - Geocoris ater
Pozemka – Peritrechus geniculatus
šáchorovka – Cymus claviculus
PENTATOMOMORPHA Ploštičkovití - Lygaeidae s. lat.
PENTATOMOMORPHA
Sítěnkovití - Piesmatidae
• v ČR 7 druhů; 2-3 mm • tykadla 4-článková • povrch těla se síťovitou strukturou, štítek volný • 1. a 2. tkadlový článek velmi krátké, tarsi 2-členné • fytofágové (zejm. Chenopodiaceae), s. řepná (Parapiesma quadratum) přenáší virové onemocnění •sítěnka – řepy Piesma maculatum
PENTATOMOMORPHA
Ruměnicovití - Pyrrhocoridae
• • • • •
v ČR 2 druhy 8-12 mm 4-článková tykadla ocelli chybí většina druhů v čeledi je aposematicky zbarvená • fytozoofágové • Pyrrhocoris apterus modelový organizmus Pyrrhocoris marginatus
PENTATOMOMORPHA
Vroubenkovití - Coreidae
• v ČR 21 druhů; 5-25 mm • 4-článková tykadla • pronotum mnohem širší než hlava • zmnožená žilnatina membrány • mohutně vyvinuté connexivum (kýlovitě vyvinuté laterotergity) • fytofágové vroubenka smrdutá - Coreus marginatus
Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis) • • • • •
•
západ USA a Kanady 1999 – Lombardie Pseudotsuga, Tsuga, Pinus spp., Picea spp., Abies spp. 8.x.2006: Brno – Černá Pole 2007: Brno – Královo Pole, Lesná, Masarykova Čtvrť, Slatina, Štýřice; Ivančice, Kroměříž, Lhota u Pačlavic, Luhačovice, Olomouc, Znojmo 2008: Velká nad Veličkou, Čebín; Mělník
PENTATOMOMORPHA
Vroubenkovkovití - Rhopalidae
• • • •
v ČR 17 druhů 5-15 mm 4-článková tykadla ústí metapleurálních pachových žláz nezřetelná až chybějící • polokrovky většinou částečně průsvitné • membrána se zmnoženou žilnatinou • polyfágní, fytofágové vroubenkovka červená - Corizus hyoscyami
Vroubenkovkovití - Rhopalidae
Myrmus miriformis
Rhopalus parumpunctatus
PENTATOMOMORPHA
PENTATOMOMORPHA Zaoblenkovití - Plataspidae
• • • •
v ČR 1 druh; 5 mm 5-článková, krátká tykadla tarsi 2-článkové lesklé, silně polokulovitě klenuté tělo, štítek téměř zcela kryje hřbetní část zadečku s polokrovkami • přední křídla delší než tělo, v klidu je skládají pod štítek • fytofág (Fabaceae) zaoblenka černá - Coptosoma scutellatum
PENTATOMOMORPHA
Hrabulkovití - Cydnidae
• • • • •
v ČR 16 druhů 3-12 mm štítek nekryje celý abdomen 5-článková tykadla holeně nohou silně otrněné, hrabavé • sají na kořenech • vesměs na suchých teplých biotopech Tritomegas sexmaculatus
PENTATOMOMORPHA
Štítovkovití - Scutelleridae
• • • •
v ČR 10 druhů 4-12 mm 5-článková tykadla štítek téměř zcela kryje polokrovky, na bázi je širší než zadní okraj štítu • rod Eurygaster - škůdci obilí v subtropech palearktické oblasti štítovka obilná Eurygaster maura
PENTATOMOMORPHA
Kněţicovití - Pentatomidae
• • • •
Vilpianus galii
v ČR 51 druhů 4-16 mm 5 článková tykadla štítek různě velký (pokud kryje celý zadeček, pak je jeho báze užší nebo stejně široká jako posteriorní rohy štítu) • oblé bříško zadečku • chodidla 3-článková • fytofágové, podčeleď Asopinae zoofágní
kněţice zelná Eurydema oleraceum
kněţice kuţelovitá Aelia acuminata
kněţice chlupatá Dolycoris baccarum
kněţice trávozelená Palomena prasina
kněţice páskovaná Graphosoma lineatum
kněţice ostrorohá Picromerus bidens
PENTATOMOMORPHA Kněţicovití - Pentatomidae
PENTATOMOMORPHA
• • • • • •
Knězovití Acanthosomatidae
v ČR 8 druhů; 6-16 mm 5-článková tykadla 2-článková chodidla bříško zadečku s kýlem sají na stromech a keřích samice hlídá snůšku vajíček
Elasmostethus interstinctus
PENTATOMOMORPHA Knězovití Acanthosomatidae
kněz mateřský - Elasmucha grisea
