HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

Media Monitoring

TÉMA

VYHOTOVENO

1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci

11.11.2010

MONITOROVANÉ ZDROJE

OBDOBÍ

Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství

Denní monitor 10.11.2010 - 11.11.2010

Obsahuje přehled a plná znění zpráv k zadanému tématu NEWTON Media, a.s. © 2010, Česká republika | www.newtonmedia.cz | [email protected]

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Mladá fronta DNES Vrtulník by mohl přistávat v nemocnici na chirurgii .......................................................................................... 3 11.11.2010 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Liberecký HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Jana Pšeničková

Ústecký deník Nepříčetnost neznamená beztrestnost, agresor se musí léčit na uzavřeném oddělení................................. 3 11.11.2010 Ústecký deník str. 4 Černá kronika HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE JOSEF DUŠEK

Železničář Modeláři v Království železnic .............................................................................................................................. 5 11.11.2010 Železničář str. 6 Servis HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE ROMAN ŠTĚRBA

Přehled zpráv

2 © 2010 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Mladá fronta DNES

Vrtulník by mohl přistávat v nemocnici na chirurgii 11.11.2010

Jana Pšeničková

Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Liberecký HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

Liberecká nemocnice by měla do roku 2013 ve svém areálu vybudovat místo pro přistávání vrtulníku. Heliport je totiž jednou z podmínek, aby si mohla zachovat status komplexního traumacentra. LIBEREC Jedno z nejlepších traumacenter v zemi je to v liberecké nemocnici. Jenže k úplné dokonalosti mu stále chybí heliport. Na výstavbu přistávací plochy pro vrtulník se hledají peníze, přitom nemocnice ji nutně potřebuje. Zatím se totiž pacienti musí záchrankou převážet z letiště v Ostašově. Doba transportu se tak často prodlužuje. „Zvyšuje se i zátěž pacienta překládáním z jednoho dopravního prostředku do druhého, zároveň tu hrozí i nebezpečí, že se při tom vytáhne třeba jehla ze žíly nebo se nějakým jiným způsobem naruší léčba, kterou už zahájili přivolaní lékaři,“ přiblížil Richard Lukáš, přednosta Traumatologickoortopedického centra krajské nemocnice. Navíc výstavba heliportu je jedna z podmínek pro to, aby oddělení neztratilo status komplexního traumacentra. To by totiž mohlo vést ke snížení kvality i k ohrožení dotací na přístroje. „V roce 2008, kdy proběhl audit ministerstva zdravotnictví, zazněla podmínka, že do příští kontroly, tedy do roku 2013, bude heliport v nemocnici stát nebo bude alespoň ve výstavbě,“ upozornil přednosta. Nemocnice už si proto nechala vypracovat studii, kde by mohl vrtulník přímo v areálu přistávat. A ve hře jsou dvě místa: buď na pavilonu interních oborů, nebo na budově chirurgie. Tam by to podle Lukáše bylo zřejmě lepší. A to i proto, že v budově je urgentní příjem a veškeré vyšetřovací přístroje, které pacient potřebuje bezprostředně po přijetí na oddělení. „Bylo by to navíc praktičtější, s pacientem by se sjelo výtahem rovnou až k nám dolů,“ doplnil. Heliport by se vybudoval nad schodišťovou, severozápadní částí vstupního vestibulu. Kdo heliport zaplatí? Z budovy interních oborů by byla cesta trochu složitější. Nejdříve by personál musel pacienta dopravit osm pater výtahem dolů do přízemí, projet chodbou spojující internu s chirurgií a pak ještě sjet o tři patra níž na traumacentrum. Navíc je tu riziko, že výtahy na interně budou přetížené. Proto by se musel vybudovat nový výtah s přednostním právem pro heliport. I když heliport nemocnice potřebuje, otázkou zůstává, kdo jeho výstavbu zaplatí. „Není to zrovna levná záležitost a my nejsme schopni z vlastních prostředků heliport financovat sami,“ uvedl Luděk Nečesaný, ředitel nemocnice. Výstavba přistávací plochy na budově interních oborů by vyšla na více než 43 milionů korun, na chirurgii o deset milionů více. Musel by se tady například prodloužit výtah či zrekonstruovat střecha. Ročně dojde jen v Liberci ke zhruba 170 těžkým úrazům, s nimiž jsou pacienti převezeni do traumacentra. To přitom neslouží jen pro Liberecký kraj, ale také pro Mladou Boleslav, Jičín a Trutnov. Foto popis| Záchrana Vrtulník záchranné služby vzlétá k vážným zraněním po celém kraji. Přistávat v nemocnici ale nemůže. Foto autor| Foto: Roman Čejka, MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj Ústecký deník

Nepříčetnost neznamená beztrestnost, agresor se musí léčit na uzavřeném oddělení 11.11.2010 Ústecký deník str. 4 Černá kronika HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

JOSEF DUŠEK

Plné znění zpráv


Ústí nad Labem – Jen výjimečně ti, kteří způsobili lidem násilí, se vyhnou trestu pro nepříčetnost. V jejich případě byla agrese důsledkem nemoci. Jako například v roce 2007, kdy trestní senát ústeckého krajského soudu poslal do psychiatrické léčebny v Horních Beřkovicích Milana Hodka z Děčína. Hodek tehdy v květnu ubil k smrti svého spolubydlícího. Předsedkyně senátu Hana Kurešová tím vyhověla návrhu krajského státního zastupitelství. „Trestní stíhání bylo zastaveno, protože se dopustil vraždy ve stavu nepříčetnosti. Naopak bylo nutné uložit pachateli psychiatrické ochranné léčení,“ uvedla tehdy Kurešová. Dodala, že místo soudního procesu dojde jen ke krátkému řízení a nepříčetný pachatel jde do léčebny. S takovými případy se setkávají na ústeckém krajském soudu jednou za několik let. Jenže v roce 2007 krajský soud rozhodoval v krátké době o třech podobných případech. Podle Kurešové to ale byla jenom shoda náhod. „Lidé, kteří se dopustí vraždy ve stavu nepříčetnosti, jsou v určitém okamžiku hnáni nějakým impulzem, třeba hádkou, k útoku, který nemohou zvládnout,“ dodala Kurešová. Má šanci se dostat člověk, který se dopustil násilí na jiném člověku, z léčebny zpět na svobodu? Podle ústeckého policejního psychologa Josefa Kováříka léčbou dochází ke snížení nebezpečnosti pacientů, v některých případech lze léčbou dosáhnout stavu, kdy člověk již není nebezpečný společnosti a může být propuštěn do normálního života. „Na otázku, zda lze takovým neštěstím zabránit, lze odpovědět jenom, že to je možné jen tím, když lidé kolem něho rozpoznají duševní nemoc člověka a včas ho přemluví, aby šel k psychiatrovi. Včasná léčba je základem,“ řekl Kovářík k problému duševní nemocni. Litoměřický případ Podobně jako děčínský případ byl v roce 2007 velmi smutný příběh Tomáše Pollera z Litoměřic. V květnu zavraždil svoji matku. Na útěku ještě pobodal a těžce zranil policistu, ukradl auto a havaroval s ním a přitom zemřel jeden řidič. Podle znalců byl Poller nepříčetný a skončil v psychiatrické léčebně. Údajně trpí těžkou schizofrenií. Osudný den nebyl tragický jen pro Pollera a jeho matku. Tragédie se vystupňovala, když se mu podařilo na útěku z bytu, kde zavraždil matku, odcizit auto. Za okamžik došlo k druhé tragédii. Mezi Litoměřicemi a terezínskou křižovatkou u Benziny auto řízené šíleným vrahem přejelo do protisměru, kde se srazilo s dalšími třemi osobními vozy a dodávkou. Tři lidé z aut, které Poller naboural, utrpěli vážná zranění. Těžce zraněného řidiče dodávky s otevřenými zlomeninami dolních končetin přepravil vrtulník Letecké záchranné služby do ústecké Masarykovy nemocnice. Pětašedesátiletý muž tragické střetnutí tehdy nepřežil. Smrt v Kadani Také Zuzana Hájková, která nožem zavraždila druha, nešla do vězení. Osmadvacetiletá žena 30. srpna 2009 ve tři hodiny odpoledne v kadaňském bytě smrtelně bodla svého druha. Předtím spolu pili alkohol, došlo k rozepři, uhodil ji, ona ho bodla do hrudi. Muž zemřel. Žena šla do vazby, ale na rozdíl od jiných vrahů v říjnu byla z vazby propuštěna. Ale nešla na svobodu. Byla převezena do hornobeřkovické psychiatrické léčebny. Protože podle znalců žena v okamžiku útoku trpěla závažnou duševní poruchou, nebyla schopna ovládat své jednání. Tragédie na druhou Žena, která v roce 2007 zabila své děti v Ústí nad Labem – Střekově, sama v září 2008 spáchala sebevraždu. Policisté tehdy nalezli pod ústeckou Mariánskou skalou v porostu mrtvou ženu. Identifikovali ji jako Lenku Krimmerovou. Zanechala po sobě dopis na rozloučenou. Rok předtím ústecký krajský soud rozhodl o ústavní léčbě osmadvacetileté Krimmerové, protože ve stavu nepříčetnosti zabila v roce 2007 v březnu své dvě děti a pokusila se spáchat sebevraždu. Žena byla rozhodnutím krajského soudu umístěna do Psychiatrické léčebny v Horních Beřkovicích k ochranné psychiatrické léčbě. O rok později žena odjela z léčebny na víkend na propustku domů a v pondělí byla nalezena mrtvá. K vraždě dětí, která byla po roce završena sebevraždou jejich matky, došlo 19. března 2007 kolem 16. hodiny v panelovém domě v ústecké čtvrti Střekov. Podle znalců nejsmutnější na tragédii je, že onemocnění ženy bylo léčitelné. Nemoc byla vyvolána lhostejností a nevšímavostí příbuzných, kteří s ní žili v bytě. S jejich pomocí se mohla léčit a nemoc překonat, aniž by někoho ohrozila. Naopak jejich lhostejnost k utrpení ženy podle znalců se mohla významnou měrou podílet na nastalé chorobě. Krimmerová delší dobu trpěla úzkostnými stavy a opakovaně se pokusila o sebevraždu. Na jejím stavu se podepsalo i to, že v přeplněném dvoupokojovém bytě žilo šest lidí. S dětmi žila v jedné místnosti a druhem. V druhé místnosti žil její otec a bratr.



Úzkostné stavy prohlubovaly i vzpomínky. Například uvedla, že v den, kdy došlo k tragédii, si vzpomněla na deprimující událost z prosince minulého roku, kdy údajně její přítel vybral z bankovního účtu téměř všechny peníze a řekl jí, že si za ně koupil drogy. Tím se dostala do finanční tísně a musela si půjčovat peníze. Hlavou se jí honily různé myšlenky, i to, že ji opustí přítel a zůstane s dětmi sama. Potom přišel osudný okamžik. Foto popis| BEZ ŠANCE. Vít Grůz v ústeckém Krásném Březně ušlapal k smrti milenku. Hrál si na blázna. Marně. Šel natvrdo zamříže. Foto autor| Foto: Deník/Karel Pech Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Chomutovský deník; Černá kronika; 04 - 9 Publikováno| Litoměřický deník; Černá kronika; 04 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Černá kronika; 04 - 9 Publikováno| Mostecký deník; Černá kronika; 04 - 10 Publikováno| Teplický deník; Černá kronika; 04 ID| 97de2cbf-e241-47e9-a8f4-5271f5fa2e1d Železničář

Modeláři v Království železnic

11.11.2010 Železničář str. 6 Servis HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

ROMAN ŠTĚRBA

Největší modelové kolejiště u nás se stalo příjemným zázemím pro setkání železničářů, kteří svůj volný čas věnují umělecké a tvůrčí činnosti v rámci organizace FISAIC. V sobotu 23. října se na dvě desítky modelářů ZS FISAC ČD sešly ke své výroční schůzi v Království železnic v Praze na Smíchově. Díky tomu mohli zaměstnanci Českých drah vidět rychle se rozrůstající modelové kolejiště, které má ambici do roku 2014 obsáhnout všechny české kraje a stát se druhým největším v Evropě. Provozní ředitel v roli průvodce Modelářům ČD se velmi bezprostředně věnoval provozní ředitel Království železnic Milan Peterka. Návštěva začala ve stylové zasedací místnosti, kde Peterka shrnul historii projektu, jeho současný stav i ambiciózní vývojové plány. Stavitelé malé železnice tráví na kolejišti desítky tisíc hodin. Na úvodní stavbě zjednodušeně zachycující Ústecký kraj je modelově ztvárněna krajina v údolí Labe a hustá železniční síť v nejprůmyslovější aglomeraci ČR. Nechybí ani Autodrom Most a uhelná pánev s funkčním modelem rypadla. Dominantou je hrad Střekov. Nad krajinou protkanou železničními tratěmi se díky stmívání střídá den a noc ve dvacetiminutových intervalech. Provoz je řízen a kontrolován z počítačového velína, kde jsou jednotlivé části kolejiště rozděleny mezi vícero počítačů. Kolejiště se rozrůstá V pokročilé fázi je další část modelu ČR, která bude představovat Karlovarský kraj. Království železnic se tak rozroste o dalších 51 m2, přibude 125 nových staveb, více než 1 150 nejrůznějších figurek a 120 metrů kolejí, na kterých se bude prohánět dalších 9 nových vlakových souprav. Trať vedoucí z Ústeckého kraje bude prodloužena přes Ervěnický viadukt do stanic Karlovy Vary horní nádraží, Mariánské Lázně a dále až do nákladového nádraží, které ale již bude v Plzni. Jednou z dominant tohoto kraje je bezesporu probíhající Mezinárodní filmový festival. Model zachytí hlavní dějiště v hotelu Thermal a přilehlém okolí, autentickou výzdobu hotelu i centra města, stovky návštěvníků festivalu, vítání filmových hvězd, televizní štáby, „pouťové veselí“ v okolí hotelu, stánky, atrakce a samozřejmě i Jiřího Bartošku. Akčním dioramatem bude stanoviště letecké záchranné služby u Mariánských Lázní s přistáním vrtulníku záchranné služby a sanitními vozy. K dominantám se zařadí hrad Loket, vyhlídka Tři kříže nebo skalní útvar Kamzík. Plné znění zpráv


Příprava na další ročník Po prohlídce úžasného světa Království železnic zhodnotili modeláři ČD uplynulý rok. K jeho vrcholům patřila akce Model víkend v Muzeu ČD v Lužné u Rakovníka s mezinárodní účastí, která posloužila jako zkouška na příští rok. Ve dnech 23. až 25. září 2011 se u příležitosti dalšího ročníku Model víkendu v Lužné uskuteční mezinárodní výstava železničních modelářů FISAIC spolu se zasedáním mezinárodní technické komise FISAIC pro modelovou železnici a železniční dědictví. Očekává se početná účast zahraničních kolegů z Maďarska, Slovenska, Polska, Německa, Rakouska a Francie. Foto popis| NEJVĚTŠÍ U NÁS. Modelové kolejiště na Smíchově obsáhne všechny kraje ČR. Foto autor| FOTO archiv čd



HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

Recommend Documents