G-tycinky 2
MUDr. Drahomíra Rottenbornová
• •
Čeleď: Vibriobaceae Rody: Vibrio, /Aeromonas, Plesiomonas/ Mají oproti enterobakteriím polární bičíky a pozitivní oxidázovou reakci
• •
Čeleď: Pasteurellaceae Rody: Pasteurella, Haemophilus, Actinobacillus
• •
tzv. gramnegativní nefermentující bakterie (nefermentují glukózu) Rody: Pseudomonas, Burholderia, Acinetobacter aj.
• • • • • •
Legienella Bordetella Brucella Francisella Campylobacter Helicobacter
Rod: Vibrio • • •
Zahrnuje více než 60 druhů Výskyt: ve vodním prostředí teplejších oblastí Onemocnění: průjmy, infekce ran, uší, septikémie
• • •
Vibrio cholerae Vibrio parahaemolyticus, V. mimicus, V. fluvialis - průjmy V. parahemolyticus, V. vulnificus, Vibrio alginolyticus – infekce ran
Vibrio cholerae • • • • •
Endemické oblasti: v Indii a Číně (povodí řek Gangy, Brahmaputry, Indu) Od 19. století opakovaně zavlečena na další kontinenty 155 O-sérotypů Nejvýznamnější: O1 a O139 (Bengal) – původci epidemické cholery Ostatní se označují nonO1/O139, dříve NAG (non-agglutinanting)
•
Sérotyp O1 má dva biotypy: klasický typ El Tor (mírnější průběh, i asymptomatický) – název podle tábora, kde zemřelo několik poutníků)
•
Patogenita: enterotoxin (choleragen) → vodnaté průjmy s obrovskými ztrátami vody a NaCl → dehydratace, acidóza
Cholera • • • • • •
KO: průběh asymptomatický, mírný, těžký ID: několik hodin až 6 dnů Klasická cholera: náhlé průjmy, zvracení, typický vzhled stolice – obsahuje vločky hlenu a odloupané sliznice (j. rýžový odvar) Obrovské ztráty vody (až 10 litrů/12hod), elektrolytů, šok, úmrtnost až 50% Biotyp El Tor: mírnější průběh, úmrtnost 1-3% Zdroj: nemocný, rekonvalescent, bacilonosič (nosičství trvá asi měsíc)
•
Th: * náhrada tekutin a minerálů * ATB (snižují dobu trvání průjmu)-GEN, CHF, TTC
•
Prevence: vakcína (málo účinná)
• Vibrio cholerae O 139 (Bengal) – oblast kolem Bengálského zálivu • •
(Bangladéš) KO: Onemocnění klinicky nerozlišitelné od cholery způsobené V. chol. O1 Odlišení sklíčkovou aglutinací
• NAG Vibrio cholerae • •
Průjmy lehčího charakteru, dále izolována z ran, krve, uší, sputa, moči likvoru Vyskytují se v mořské i říční vodě
Ostatní vibria • •
Vibrio parahaemolyticus, V. mimicus, V. fluvialis - průjmy V. parahemolyticus, V. vulnificus, Vibrio alginolyticus – infekce ran
•
Nákaza: požitím nedostatečně tepelně zpracovaných mořských živočichů, expozice kůže, ran, uší aj. s mořskou vodou
Rod: Aeromonas • • • •
A. hydrophila, A. caviae, A. sobria… Výskyt: kosmopolitně, ve vodách přírodních i rozvodech vod Izolovány z masa, mléka, zeleniny ryb a plodů moře KO: * průjmová onemocnění * infekce ran vzácněji sepse, meningitidy aj.
Rod: Plesiomonas • • • • •
P. shigeloides Výskyt: voda tropů, subtropů, sladkovodní i mořské ryby, zvířata – hlavně studenokrevní (hadi, obojživelníci, želvy), hmyz ale i skot, prasata, kočky, psi Toxigenní, invazivní Některé vlastnosti (antigeny, biochemie, růst na agaru) podobné shigelám KO: průjmy, septická onemocnění
Čeleď: Pasteurellaceae Rod: Pasteurella • • •
• •
•
malé, gramnegativní kokobacily Pasteurella multocida Výskyt: jako komenzál v HCD domácích zvířat (psi, kočky, skot, ovce, drůbež) Přenos: přímým kontaktem (kousnutí, škrábnutí zvířetem), dýchacími cestami KO: infekce rány po kousnutí nebo škrábnutí (zejm, kočky, méně psi), může být komplikováno abscesy, celulitidou, osteomyelitidou, artritidou Vzácněji pneumonie, endokarditidy, meningitidy aj. Th: AMC, AMS, doxycyklin, CF.II. generace
Rod: Haemophilus • H. influenzae • H. parainfluenzae • H. ducreyi
H. influenzae •
Název odvozen od chřipky (lat. influenza), za jejíhož původce byl mylně považován-izolován od nemocných při chřipkové pandemii 1889-1982 • Výskyt: sliznice HCD, větš. neopouzdřené, netypovatelné kmeny opouzdřené kmeny: 6 antigenních typů a-f ; nejvíce virulentní Hib • Přenos: kapénkami, kontaktem • Onemocnění: zejména je-li sliznice DC poškozena např. virovou infekcí, chron. plicním onemocněním, při poruše imunity • KO: * faryngitida, sinusitida, otitida, bronchitida, tracheitida, pneumonie, epiglotitida * konjunktivitida, meningitida, artritida, perikarditida, sepse, infekce UGT, ran akutní epiglotitida: děti 2-5 let, rychlá progrese, hrozí udušení meningitida: často děti do 2 let syndrom dávivého kašle (dráždivý kašel)
• •
Th: amoxicilin, co-amoxicilin, cefuroxim,COT, clarithromycin, doxycyklin Prevence: aktivní imunizace
• H. parainfluenzae • •
Považován za součást norm. mikroflóry HCD Může způsobovat podobná onemocnění j. H. influenzae (DC, konjunktivitis, u oslabených i invzivní infekce)
• H. aphrophilus, H. paraphrophilus – součást normální mikroflóry HCD,
mohou způsobovat endokarditidu (spolu s H. influenzae, tzv.skupina HACEK) Haemophilus Actinobacilus Cardiobacterium Eikenella Kingella
H. ducreyi (djukrei) • •
Onemocnění: ulcus molle, (chancroid) KO: bolestivé ulcerace v oblasti genitálu a zduření regionálních uzlin
Gramnegativní nefermentující bakterie Onemocnění: většinou oslabených osob (primární imunodeficity, užívání imunosupresivní léčby, popáleniny, diabetes apod.) Často také jako původci NN (cévky, flexily, katetry, popáleniny), často polyrezistentní kmeny. Rody: Pseudomonas, Burholderia, Acinetobacter aj.
Burkholderia cepacia •
•
Onemocnění:* osob s náhradami srdečních chlopní nebo s cévními implantáty * lidí s cystickou fibrózou (CF) * nemocniční infekce UGT (pomnož. ve vyšetřovacích gelech) př. epidemie NN – septické stavy lehčího průběhu u 7 dětí v jedné okresní nemocnici. Zdrojem byla pacientka s CF pravidlně hospitaliz. několikrát ročně. Nárůst rezistence Buce na dezinf. prostředky, nedostatky v hyg. epid. režimu
Rod: Legionella • L. pneumophila, L. bozemanii • Popsána r. 1977: epidemie plicních onemocnění mezi účastníky sjezdu Americké legie ve Filadelfii, zdrojem byl aerosol z chladicí vody klimatizace hotelu • Výskyt: ve vodách, vodních rezervoárech, vodách průmyslových, vodovodních (rozvody teplé vody, sprchové hlavice, klimatizační zařízení)… • Přenos: inhalací aerosolu z člověka na člověka nepřenosná
• Onemocnění: legionelóza (2 formy, legionářská nemoc a pontiacká horečka) Pontiacká nemoc: lehčí průběh, obraz chřipkového onemocnění - horečka, bolest hlavy, svalů, plíce nejsou postiženy Legionářská nemoc: • ID: 2-10 dní • KO: příznaky pneumonie (zchvácenost, bolesti svalů, hlavy, suchý kašel), lze také zvracení, průjem, bolest na prsou, zmatenost
•
Rizikoví pacienti: osoby se sníženou imunitou (kuřáci, alkoholici, staří, s jinou těžkou chorobou , imunosuprimovaní, po transplantaci)
•
Také jako nosokomiální nákaza
•
Léčba: erytromycin
•
Lab.dg: Materiál: sputum, tracheální aspirát, sekční materiál (hlavně plíce) Mikroskopie vzorku (IF) Průkaz DNA Kultivace: speciální půdy (BCYE) a postupy Průkaz antigenu v moči Nepřímý průkaz : vzestup protilátek v séru (IF, mikroaglutinace, ELISA)
Rod: Bordetella • •
Jemné, gramnegativní kokobacily B. pertussi, B. parapertussi, (B. bronchiseptica)
• B. pertussis •
produkuje několik druhů toxinů (např. pertussový toxin, tracheální cytotoxin) osidluje řasinky na respiračním epitelu v trachee a bronších Blokuje funkci řasinek Z bordetel se uvolňuje toxin, který dráždí sliznice, vzniká zánět v bronších, příp. v plicích Přenos: kapénkami
• •
Onemocnění: pertusse (černý kašel) KO: 3 stádia Katarální (necharakteristický kašel) Paroxysmální (opakované záchvaty těžkého kašle) Rekonvalescence
•
Th:hyperimunní globulin (v 1. stádiu) ATB (erytromxcin, ampicilin, CHF) Prevence: aktivní imunizace
•
Lab. dg: materiál: výtěr z nosohltanu, laryngeální výtěr (! tampon zaslat do laboratoře zmrazený nebo v transporní půdě ! ) kultivace: speciální půda Bordet-Gengouova, t=35OC, růst za 3-5 dnů mikroskopie: gramnegativní kokobacily nebo krátké drobné tyčinky aglutinace se specifickým antisérem průkaz protilátek aglutinací, precipitací, ELISou průkaz nukleové kyseliny (PCR)
• • •
B. parapertussis Onemocnění podobné dávivému kašli, s kratší dobou trvání Je růstově méně náročná
Rod: Brucella • Primárně onemocnění zvířat (zoonóza) přenosné na člověka Br. melitensis - patogenní zejména pro ovce a kozy Br. abortus - patogenní pro hovězí dobytek (zmetání skotu – Bangova choroba) Br. suis - patogenní pro vepře Tyto druhy mohou napadat i jiné živočišné druhy a člověka. Br. ovis - patogenní pro ovce Br. canis - patogenní pro psa
•
Onemocnění : postižení lymfatického systému, sleziny, pohlavních orgánů, mammy, střevního a dýchacího traktu. • Přenos: zpravidla kožní oděrkou. Pronikají do lymfatických cest a usídlují se v regionálních lymfatických uzlinách. Zde se množí a krevním oběhem jsou zaneseny do parenchymatozních orgánů. Podle lokalizace tkáňových změn může mít brucelóza formu: • Formy: kožní (nekróza kůže a uzlin) hepatolienální kardiální respirační aj. Při nedostatečné léčbě může dojít k rozvoji komplikací (postižení pohybového ústrojí, CNS, postižení pohlavních orgánů). • Terapie: Tetracykliny, streptomycin, trrimetoprim - sulfametoxazol. • • Prevence: vakcinace hovězího dobytka. (V Československu byla brucelóza díky tomuto očkování po 2. sv. válce eradikována. Zdroj možné infekce představuje importovaný dobytek). •
•
Lab. dg: materiál (krev, uzlina, sternální punktát) kultivace: obtížná průkaz protilátek: aglutinace, KFR, imunofluorescence, ELISA Možnost zkřížené reakce s yersiniemi nebo franciselami! imunologické testy: průkaz buňkami zprostředkované imunity (intradermální alergický test aj.)
• Při práci s kulturami brucel hrozí vysoké nebezpečí laboratorní infekce! •
Francisella • F . tularensis • • • • •
Patogenní pro divoce žijící hlodavce Rezervoár- drobní hlodavci, z nich přenos hmyzem (klíšťata, komáři) na zajícovité a další zvířata (srnci,lišky,ondatry, divocí ptáci). Přírodní ohniska v ČR- Polabí, jižní Morava. Inkubační doba: 1-10 dní
Přenos: členovci kontaminovanou vodou, masem kontaktem s infikovaným zvířetem (poranění při stahování kůže, při kuchyňském zpracování masa) vdechnutím (při zpracování slámy, sena či obilnin infikovaných hlodavci)
•
Onemocnění: tularemie – nemoc s přírodní ohniskovostí
• Formy infekce (podle vstupní brány): plicní glandulární (kožní vřed v místě vniku infekce + postižení spádových mízních uzlin) okuloglanulární (infekce vnikla spojivkou) anginózní (nákaza pronikla přes tonsily) tyfoidní (krvácení a vředy v zažívacím traktu, po požití francisel) septická •
Nitrobuněčné přežívání-ochrana před IS ---chroničnost infekce
• •
Terapie: tetracykliny, aminoglykosidy, fluorochinolony, azalidy (kombinace) Prevence: živá, oslabená vakcína.
•
Lab. dg: přednost se dává nepřímému průkazu infekce- vysoká virulence mikroba materiál: dle lokalizace infekce (punktát z uzlin, sputum, hemokultura…) izolace: velmi obtížná; spec. půda, žloutkový vak kuřecího embrya imunofluorescence pokus na zvířeti (morčata, myši) kožní alergický tularinový test průkaz protilátek: aglutinace, KFR, ELISA
• •
protilátky se tvoří až od 3.týdne nemoci - párová séra. při pozitivitě sérologických reakcí je třeba vyloučit brucelózu (antigenní příbuznost francisel s brucelami).
Campylobacter • • • •
Zvířecí i lidský patogen U zvířat: potraty hovězího a vepřového dobytka Patogenita pro člověka dlouho nebyla prokázána. Zjištěno, že má speciální kultivační nároky →prokazován jako původce infekcí lidí . C. jejuni, C. coli, C. lari, C. fetus • Spirální, tenké,nebo zakřivené gramnegativní tyčinky (vibria).
• Způsob nákazy: požitím infikované potravy nebo vody (nedostatečně tepelně upravená potrava (grilovaná kuřata, hamburgery) kontaktem s nakaženými zvířaty • Onemocnění: Postižení tenkého střeva: průjem (s příměsí krve a hnisu) Systémové horečnaté onemocnění (bolesti břicha, průjem-někdy i krvavý, bolesti hlavy, horečka • Průměrně trvá 5-7 dní a může ustoupit i bez terapie. •
• • • • •
Terapie: dieta, rehydratace ATB u těžších forem (makrolidy, tetracykliny) Lab. dg: materiál: rektální výtěr (! nutno zaslat v transportní půdě!), event. hemokultura kultivace: speciální půdy a atmosféra (↓ O2, ↑CO2), 42 oC mikroskopie: gramnegativní drobné zahnuté tyčinky pozitivní oxidázový test hippurát (biochemická identifikace) (detekce antigenů přímo ve stolici) (průkaz protilátek
Rod: Helicobacter • •
H. pylori - patogenní pouze pro člověka Produkuje řadu faktorů patogenity (enzymy, toxiny aj.). Některé chrání bakterii před účinkem žaludeční HCl, jiné se účastní poškození žaludečního epitelu. Vesměs kolonizují žaludeční sliznici a vyvolávají chronickou gastritidu. • Poškození epitelu má za následek rozvoj chronické gastritidy typu B. Na jejím podkladě se později může rozvinout vředová choroba.. Aktivní chronická gastritida může také přejít ve formu atrofickou – prokazatelnou prekancerózu a která může končit vznikem rakoviny žaludku. • Infekce žaludku helikobakterem bývá často provázena dyspeptickými obtížemi, jindy nemocný nemusí mít žádné subjektivní potíže.
• •
Th: různá schémata trjkombinace amoxicilin, metronidazol, soli vizmutu
• Lab. dg: materiál: vzorek žaludeční nebo duodenální sliznice získaný při gastroskopii, krev na sérologii mikroskopie (gramnegativní bakterie ve tvaru vlnovek, spirál) rychlý ureázový test (průkaz enzymu ureázy produkovaného H. pylori) kultivace: speciální půdy, mikroaerofilní podmínky, 37 oC, růst za 3-5 dní pozitivní oxidázový a katalázový test dechové testy (podání značené močoviny; pokud je v žaludku helikobakter, jeho ureáza močovinu rozloží na amoniak a CO2. Značený CO2 se prokazuje ve vydechovaném vzduchu. průkaz nukleové kyseliny H. pylori genetickými metodami průkaz protilátek v séru nebo žaludeční šťávě ELISOU průkaz antigenu H. pylori ve stolici
