Bankovní institut vysoká škola Praha Finančnictví a ekonomických disciplín
Finanční analýza pojišťovny – aplikace na jednu pojišťovnu Diplomová práce
Autor:
Bc. Petra Omarov Finance
Vedoucí práce:
Praha
Doc. Ing. Miroslav Flaška, CSc.
duben, 2014
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 30.4.2014
Bc. Petra Omarov
Anotace Předmětem diplomové práce je finanční analýza České pojišťovny a.s., a to v období 2005 aţ 2012. Analýzu jsem provedla na základě dostupných informací získaných z výročních zpráv České pojišťovny. První dvě kapitoly jsou zaměřeny na teoretické aspekty finanční analýzy včetně popisu hlavních ukazatelů finanční analýzy. Ve třetí kapitole je charakterizována Česká pojišťovna jako akciová společnost. Poslední dvě kapitoly mají aplikační charakter a je v nich zpracována finanční analýza, její interpretace spolu s mými postřehy, poznatky a doporučeními. Klíčová slova: komerční pojišťovna, finanční analýza, finanční zdraví, likvidita, rentabilita, technické rezervy, zadluţenost, solventnost, ukazatel, čistý zisk
Annotation The subject of this diploma work is the financial analysis of the company Česká pojišťovna a.s. in the period of time from 2005 till 2012. I have made the analysis upon available information gained from annual report of Česká pojišťovna. First two chapters are aimed on theoretical aspects of financial analysis including description of the main indicators of financial analysis. In the third chapter Česká pojišťovna is characterized as a joint stock company. Last two chapters are of application character and contain the financial analysis itself, the interpretation of it along with my remarks, findings and recommendations. Key words: commercial industry company, financial analysis, financial health, liquidity, profitability, technical provision, debt ratio, solvency, indicator, profit
Obsah: ÚVOD......................................................................................................................................... 8 1.
Finanční analýza, podstata, význam ................................................................................. 10
1.1
Vysvětlení pojmu Finanční analýza? ............................................................................. 10
1.2
Cíle Finanční analýzy .................................................................................................... 10
1.3 2.
Uţivatelé Finanční analýzy ........................................................................................ 11
Zdroje a metody Finanční analýzy ................................................................................... 15 2.1
Zdroje dat pro finanční analýzu ................................................................................. 15
2.1.1 2.2
Elementární metody ............................................................................................ 23
2.2.2
Vyšší metody finanční analýzy .......................................................................... 27 Ukazatele likvidity (liquidity ratios) .................................................................. 29
2.3.2
Ukazatele rentability (profitability ratios) .......................................................... 32
2.3.3
Ukazatele zadluţenosti (debt management) ....................................................... 36
2.3.4
Ukazatele aktivity (asset management) .............................................................. 38
2.3.5
Ukazatele trţní hodnoty (market value ratios) ................................................... 41
Charakteristika analyzované společnosti .......................................................................... 42 Charakteristika České pojišťovny .............................................................................. 43
3.1.1
Základní údaje .................................................................................................... 43
3.1.2
Obory působnosti................................................................................................ 44
3.1.3
Struktura akcionářů společnosti.......................................................................... 45
3.1.4
Historie ............................................................................................................... 47
3.1.5
Ratingové hodnocení .......................................................................................... 47
Celkové posouzení vybrané finanční společnosti............................................................. 48 4.1
Vertikální a horizontální analýza ............................................................................... 49
4.2
Analýza poměrových ukazatelů ................................................................................. 61
4.2.1
Ukazatel likvidity ............................................................................................... 61
4.2.2
Ukazatel rentability ............................................................................................ 62
4.2.3
Ukazatel zadluţenosti ......................................................................................... 65
4.2.4
Ukazatel aktivity ................................................................................................. 67
4.2.5
Ukazatel trţní hodnoty ....................................................................................... 70
4.3 5
Klasifikace poměrových ukazatelů ............................................................................ 28
2.3.1
3.1
4
Metody finanční analýzy............................................................................................ 22
2.2.1 2.3
3
Účetní výkazy ..................................................................................................... 16
Vývojové ukazatele pouţívané zejména v pojišťovnictví...................................... 72
Návrh na zvýšení efektivnosti fungování ......................................................................... 74
Závěr ......................................................................................................................................... 77 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 78
Seznam tabulek ......................................................................................................................... 82 Seznam grafů ............................................................................................................................ 82 Seznam schémat ....................................................................................................................... 82 Přílohy ...................................................................................................................................... 83
ÚVOD Pojišťovna je výrazným specifikem na poli finančního trhu. Není to dáno jen sluţbami, které poskytuje, jejím právním rámcem a strukturou podniku, ale zejména riziky, které s sebou pojišťovnictví přináší. Pokud k tomu všemu připočtete ještě současné ekonomické prostředí, v jehoţ útrobách zuří silný konkurenční boj, pak máte více neţ pádné důvody k vytvoření finanční analýzy, která je více neţ nezbytná pro kvalitní finanční řízení. Pro správné vytvoření finanční analýzy pojišťovny, zejména pak, coţ je ještě důleţitější, pro její správnou interpretaci, je nutné znát strukturu tohoto zajímavého podniku a jeho fungování a seznámení se právě s riziky, jejichţ dopady musí být minimalizovány. Cílem této práce však není vyjmenovávat čtenáři specifika pojišťoven, proto si dovoluji v této věci poukázat na svou bakalářskou práci, která nese název „Investice v pojišťovnictví“ a byla napsána a obhájena v roce 2010. Píši v ní právě o tom, jak je pojišťovací činnost různorodá a zahrnuje poznání sloţitějších jevů a procesů. O tom, ţe bliţší zaměření na pojišťovny komerční nám představí společnost, která spravuje cizí kapitál, a to ve formě technických rezerv, který musí být dostačující zejména pro to, aby pojišťovny byly do budoucna likvidními. Finanční analýza ale neposuzuje pouze technické rezervy, nýbrţ více oblastí a to ve vzájemných souvislostech pro výslednou schopnost zhodnocení finančního zdraví pojišťovny. Tato diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole s názvem Finanční analýza, podstata a význam se snaţím, jak jiţ název napovídá, o přiblíţení analýzy jako takové. Tedy o její charakteristiku, cíle či uţivatele. Zobecním pohled na ni, aby se čtenář mohl snadněji přesunout ke kapitole druhé, která nese název Zdroje a metody Finanční analýzy. V této kapitole jsou zmíněny zdroje dat či metody a ukazatele finanční analýzy. Kapitolu uzavírá charakteristika poměrových ukazatelů, kde jsou zmíněny i moţná úskalí při provádění finanční analýzy. V rámci třetí kapitoly s názvem Charakteristika analyzované společnosti bude přiblíţena Česká pojišťovna s jejími podstatnými fakty, která provázela tuto práci od počátku do konce jako nezbytný prvek při utváření finanční analýzy a vytvoření si představy o analyzované společnosti. 8
Čtvrtou a poslední kapitolou je Celkové posouzení vybrané finanční společnosti kde se v souladu se stanoveným cílem práce snaţím provést finanční analýzu a interpretovat její výsledky tak, jak to nejlépe dovedu vzhledem k mým dosavadním zkušenostem a znalostem.
9
1. Finanční analýza, podstata, význam 1.1 Vysvětlení pojmu Finanční analýza? „Finanční analýza v uţším pojetí spočívá v hodnocení stavu a minulého vývoje financí podniku na základě rozboru účetních výkazů. Jejím úkolem je osvětlit obsah účetní závěrky, zjistit souvislosti vykazovaných údajů a určit, zda je podnik spravován podle zásad zdravého a racionálního podnikání. Standardní analýza účetních výkazů zahrnuje analýzu výnosnosti, analýzu rizik ztráty, analýzu likvidity, analýzu finanční stability, analýzu finančního chování, a to z hlediska stavu v běţném roce a vývoje za uplynulý rok. Analýza účetních výkazů ústí do komplexního hodnocení financí podniku z hlediska jejích uţivatelů. Finanční analýza v širším pojetí aspiruje na předpověď budoucího vývoje podnikových financí. Navazuje na výsledky analýzy účetních výkazů a posuzuje vyhlídky podniku na pokračující a výnosnou existenci se zřetelem k jeho dosavadní výkonnosti a trţním očekáváním. Předpověď je zaloţena buďto na extrapolaci minulého vývoje financí podniku nebo na chování kapitálového trhu.“1 Tato velice zajímavě sofistikovaná definice nám neříká nic jiného, neţ ţe finanční analýza je systematickým rozborem získaných dat. Je metodou získávání souhrnných, ucelených informací o stavu a vývoji analyzované společnosti v minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti. Je metodou identifikace problému, indikátorem silných a slabých stránek společnosti a konečně metoda získání doporučení pro rozhodnutí o dalším postupu.
1.2 Cíle Finanční analýzy Cílem kaţdé finanční analýzy by mělo být poznání o finančním zdraví firmy, identifikace jiţ zmíněných slabých stránek, které představují pro společnost potenciální budoucí problém, a naopak stanovit silné stránky, na jejichţ základě by společnost mohla budovat svojí budoucí pozici na trhu. Cíle jsou sympaticky shrnuty v knize od autorů Kovanicová, Kovanic2, a zní: 1
Grunwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku. 2. vydání. Praha : Vysoká škola ekonomická 2004. ISBN 80-245-0684-X 2 Kovanicová, D. a kol.: Finanční účetnictví: světový koncept, 4. aktualizované vydání
10
zhodnocení, zda a jak bylo dosaţeno hlavního finančního cíle podniku (maximalizace zisku, maximalizace hodnoty firmy apod.), porovnání výkonů daného podniku s výkony ekonomicky srovnatelných podniků, identifikace příčin konkrétních výsledků, navrţení opatření potřebných pro optimalizaci současného vyuţívání finančních zdrojů, stanovení mezí udrţitelného rozvoje podniku, připravení výchozích údajů pro finanční plány budoucího období.
1.3 Uživatelé Finanční analýzy3 Existují různé cílové skupiny uţivatelů finanční analýzy, které se zajímají o finanční situaci podniku. Analytické postupy, pouţívaná data a z nich vyplývající závěry a jejich prezentace, jsou ovlivňovány cílem a hlediskem potřeb těchto uţivatelů. Podle cílové skupiny a podle účelu finanční analýzy je moţno vyuţívat různé zdroje informací. Důleţitým bodem pro zajištění kvalitní finanční analýzy je mimojiné i zjištění pro koho je určena a kdo ji provádí. Finanční analýzu lze rozdělit na interní a externí. Interní analýza vychází z interních údajů (např. finančního nebo manaţerského účetnictví), které jsou oproti analýze externí mnohem podrobnější. Je třeba také zmínit, ţe uţivateli finanční analýzy se rozumí: Manažeři potřebují výsledky z analýzy pro kvalitní řízení podniku, a to jednak operativní řízení, ale hlavně strategické. Vyuţívající detailní informace získané z finančního účetnictví, pomocí kterých mohou odhalovat silné a slabé stránky podniku, a přizpůsobovat podnikatelský záměr a celkové chování podniku. Znalost finanční situace podniku umoţňuje rozhodování při získávání finančních zdrojů, při investování volných peněz, při stanovení plánu pro nastávající období. Informace jsou zapotřebí nejen z krátkodobého, ale i z dlouhodobého hlediska. Je nezbytné získané informace dobře analyzovat a správně tak rozhodnout při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury, 3
Zdroje: Grunwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku. 2. vydání. Praha : Vysoká škola ekonomická 2004. ISBN 80-245-0684-X
11
stejně jako při výběru nejvhodnějších způsobů jejího financování. Výpočty finanční analýzy odhalují silné, ale zároveň i slabé stránky společnosti, coţ umoţňuje manaţerům přijmout vhodná opatření pro příští období a zvolit ten pravý podnikatelský záměr. Ve své činnosti také vyuţívají informace o finanční situaci ostatních podniků, zejména konkurence. Manaţeři potřebují znát ziskovost provozu, efektivnost vyuţití zdrojů, likviditu podniku a jiné proto, aby zavčas odhalili slabé stránky finančního hospodaření firmy. Pro manaţery je tak analýza východiskem pro vytvoření finanční a obchodní strategie, která by měla ovlivnit směr budoucích událostí.
Investoři – se nachází mezi prvními uţivateli informací obsaţených ve finančních výkazech. Jedná se o akcionáře a ostatní investory (např. společníci a majitelé), kteří, jakoţto primární uţivatelé informací z účetních výkazů firmy, sledují dvě hlediska - investiční a kontrolní. Investiční hledisko je důleţité pro rozhodnutí o budoucích investicích. Zajímá je především míra rizika a ziskovost vloţeného kapitálu, jelikoţ jsou to osoby, jeţ poskytují podniku právě kapitál.. Kontrolní hledisko je aplikováno vůči manaţerům a jejich moţné kontrole aktuálního stavu společnosti. Chtějí se ujistit, ţe je podnik stabilní a nemá problém s likviditou. Kontrolována je stabilita, likvidita podniku, disponibilní zisk (na němţ ve většině případů závisí výše dividend) a dále také to, zda podnikatelské záměry manaţerů zajišťují trvání a rozvoj podniku. Mají zájem také na zvyšování trţní hodnoty firmy a další rozvoj podniku. Jelikoţ do firmy vkládají vlastní zdroje, vyţadují pravidelné zprávy o finančním chodu podniku.
Banky a jiní věřitelé, kteří mají zájem o analýzu svých klientů pro svou snahu zjistit jejich finanční stav (zejména likviditu a zadluţenost) při rozhodování podmínek poskytnutí úvěru, jeho výši a podmínkách. Hodnotí bonitu dluţníka a také realizovatelnost investičního projektu, pokud je úvěr poskytován na investiční projekt. Vyţadují po potencionálním dluţníkovi co nejvíce informací o finančním stavu. Uvěrové podmínky jsou často vázány na vybrané finanční ukazatele. Drţitelé firemních dluhopisů se zajímají o schopnost splácení závazků a ziskovost firmy. Investiční projekt je samostatně hodnocen u střednědobých a dlouhodobých úvěrů. Rozebírá se vliv podnikatelského záměru na zvýšení výroby, sníţení nákladů a efektivnost investice. Oproti tomu u krátkodobých úvěrů je důleţitá likvidita.
12
Obchodní partneři – jedná se o dodavatele a odběratele se zájmem o zdraví podniku (moţné dopady v případě bankrotu by mohly ovlivnit obchodní řetězec).. Obchodní dodavatelé se zaměřují především na schopnost podniku hradit splatné závazky, jeho solventnost a likviditu. Odběratelé mají zájem na plnění závazků ze strany svých dodavatelů, zejména při dlouhodobějších obchodních vztazích mají strach o klidný a hladký průběh vlastní výroby. Odběratelé se zajímají o finanční situaci dodavatele hlavně při dlouhodobém obchodním vztahu. Případný neplnění závazků dodavatele můţe vyvolat potíţe i na straně odběratele. Zaměstnanci, mají na celkové finanční stabilitě podniku přirozený zájem, protoţe jim jde zejména o udrţení a zachování pracovních míst, ale také o mzdové a sociální vyhlídky do budoucna. Při stabilní finanční situaci společnosti mají zaměstnanci jistotu zaměstnání a také odměny za svoji odvedenou práci. Konkurenti se zajímají o finanční informace podobných podniků za účelem srovnání s jejich výsledky hospodaření s úmyslem být ten lepší a pro trh zajímavější přesně tak, jak tomu u konkurence bývá. Konkurenti na základě informací o cizím, nicméně podobném podniku porovnávají hospodářské výsledky, popřípadě náklady a výnosy jednotlivě. Je také třeba bráz ve zřetel, ţe zatajováním či zkreslením finančních údajů můţe podnik přijít o dobrou pověst. Ta se podepisuje na ztrátě konkurenceschopnosti v boji o potenciální investory a klienty.
Stát a jeho orgány se zajímají o účetní data z mnoha důvodů. Většinou vstupující na „pole“ se svou snahou o kontrolu účetnictví a daní. Jejich zájem je zejména o získání přehledu o finančním stavu podniků se státní zakázko, o výsledky z analýzy pro statistické účely, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, pro kontrolu daňové povinnosti či rozdělování finanční výpomoci podnikům. Burzovní makléři zaměřující se na průběţný tok finančních informací s cílem správně se rozhodnout při obchodech s cennými papíry. Analytici, daňoví poradci a jiní, kteří se zaměřují na posouzení efektivnosti a růstovém potenciálu firmy, se zabývají rozborem finančních informací hospodaření, aby odhalili
13
nedostatky a vznesli doporučení na zlepšení stavu podniku. Jsou také zaměřeni na posouzení efektivnosti a růstovém potenciálu firmy a na spolehlivosti potenciální kapitálové investice. Na základě informací mohou nalézt nedostatky a případně podniku nastavit podmínky, pomocí kterých dojde k nápravě těchto nedostatků. Veřejnost a také odborové svazy, novináři, či univerzity. Oni všichni jsou závislí především na informacích týkajících se středních a velkých podniků, které uvádějí své cenné papíry na burzu.
14
2. Zdroje a metody Finanční analýzy 2.1 Zdroje dat pro finanční analýzu Hodnocení finanční situace společnosti je velice náročné a komplikované a jak jiţ bylo naznačeno, hlavním a nejdůleţitějším zdrojem pro finanční analýzu jsou výstupy z účetnictví, a to v podobě účetních výkazů. Ke zkoumání samostatné společnosti je však nezbytné znát i ekonomické prostředí, ve kterém se nachází. Hlavním smyslem rozboru finančních dat je dospět k určitým závěrům o celkové finanční situaci. Podklady pro provedení analýzy tvoří historické výsledovky (výkazy zisku a ztrát), plánové bilance majetku, historické bilance majetku a kapitálu (rozvahy), poslední hospodářské zprávy podniku, zakládací listina a stanovy, plánové propočty tvorby a uţití finančních zdrojů (peněţní toky, cash flow), seznam (soupis) majetku, údaje o vývoji a stavu zakázek, investiční a finanční plán podniku, a kapitálu na další roky a speciální podnikové průzkumy trhu. Závěry se získávají z finanční analýzy, ke které je třeba velké mnoţství dat z různých informačních zdrojů. To, zda budou komplexní a zejména kvalitní pak rozhodne o tom, zda bude finanční analýza úspěšná či nikoli. Moţnost zkreslení a nepravdivý odraz o finančním zdraví podniku by mělo být podchyceno napříč všemi daty. Zdroje informací jsou rozdělovány podle povahy informace, kterou nesou, na zdroje finančních informací a nefinančních informací. Informace v nich obsaţené pak mohou mít povahu kvantitativní či kvalitativní.4 Hlavním zdrojem dat pro finanční analýzu je finanční účetnictví. Jde o účetní výkazy včetně příloh, prognózy finančních analytiků, výroční zprávy, finanční statistiky, prospekty cenných papírů apod. Předepsané účetní výkazy jsou uspořádány tak, aby bez dalších početních operací dovolovaly první orientaci o finančním zdraví firmy. Z veřejně méně dostupných pak výstupy vnitropodnikového účetnictví či informace podávané manaţery podniku. Součástí účetní závěrky je rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha.
4
Kovanicová D., Kovanic P.: Poklady skryté v účetnictví díl II., Finanční analýza účetních výkazů, 4. aktualizované vydání, 288 stran, Polygon, Praha 1999, ISBN 80-85967-88-X
15
Pod pojmem nefinanční informace je v této souvislosti myšlena taková nefinanční informace, která má nebo můţe mít finanční důsledky. Zdroje takových informací pocházejí z hospodářského a politického ţivota, z oblasti práva, vědy a techniky. Jsou jimi např. zprávy o fúzích, judikatura hospodářské povahy, mezinárodní smlouvy týkající se obchodu a cel, zprávy o vědeckých objevech nebo rozvoji komunikací.5
2.1.1 Účetní výkazy V této kapitole si přiblíţíme jednotlivé účetní výkazy a popíšeme si jejich charakteristiky spolu s úskalími, která jsou s nimi spojena. Účetními výkazy jsou: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz peněžních toků.
2.1.2 Rozvaha Rozvaha, nazývána téţ bilancí, je účetním výkazem ukazujícím souhrn stavu majetku a závazků pojišťovny (finančních zdrojů krytí majetku). Jsou zde uváděny veličiny k určitému zkoumanému období, doporučuje se však vykazovat veličiny i za předcházející období. Úkolem rozvahy obecně je zachytit k určitému okamţiku stav aktiv a pasiv pojišťovny, kdy majetek je zachycen na straně aktiv a závazky na straně pasiv. Sestavuje se většinou k poslednímu dni kaţdého roku, je však moţné ji realizovat také čtvrtletně či pololetně nebo k jakémukoli dni, který je pro pojišťovnu něčím významný. Spolu s výsledovkou a přílohou tvoří rozvaha povinnou účetní závěrku pojišťovny. Aktiva dělíme na stálá, s dobou vyuţitelnosti delší neţ jeden rok, a oběţná, která jsou vyuţitelná do jednoho roku nebo v rámci jednoho provozního cyklu. Mezi stálá aktiva bezesporu patří majetek dlouhodobý a majetek nehmotný spolu s majetkem finančním. Mezi oběţná aktiva pak zásoby, pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Finanční zdroje jsou pak děleny na zdroje cizí a vlastní. Do vlastního kapitálu Společnosti je zahrnut základní kapitál, fondy ze zisku, výsledek 5
Kovanicová D., Kovanic P.: Poklady skryté v účetnictví díl II., Finanční analýza účetních výkazů, 4. aktualizované vydání, 288 stran, Polygon, Praha 1999, ISBN 80-85967-88-X
16
hospodaření minulých let a běţného účetního období a kapitálové fondy. Mezi cizí zdroje jsou zahrnuty rezervy, krátkodobé a dlouhodobé závazky, běţné i dlouhodobé bankovní úvěry a krátkodobá finanční výpomoc. Nejdůleţitějšími a nejpodrobněji rozepsanými poloţkami v závěrkových účetních výkazech jsou přijaté pojistné, náklady na pojistná plnění a technické rezervy na tato pojistná plnění. Rozvaha je účetní výkaz, jehoţ struktura je závazně stanovena ministerstvem financí. Vzhledem k tomu, ţe bilance komerčních pojišťoven má formálně jinou podobu neţ je tomu u firem, jsem se rozhodla zde umístit pro celkové dotvoření představy tabulku s uspořádáním jednotlivých poloţek, které jsou stanoveny vyhláškou č. 502/2002 Sb.6
6
Vyhláška č.502/2002 Sb., České účetní standardy pro pojišťovny
17
Tabulka 1 Výkaz zisku a ztráty komerčních pojišťoven AKTIVA
PASIVA
A
Pohledávky za upsaný základní kapitál
A
Vlastní kapitál
B
Dlouhodobý nehmotný majetek
A1 Základní kapitál
C
Finanční umístění (investice)
A2 Emisní áţio
C1 Pozemky a stavby
A3 Ostatní kapitálové fondy
C2 FU v podnikatelských seskupeních
A4 Rezervní fond
C3 Jiná finanční umístění
A5 Fondy ze zisku Nerozdělený zisk nebo ztráta minulých účetních
C4 Depozita při aktivním zajištění
A6 období
D
FU ŢP je-li nositelem investičního rizika pojistník
A7 Zisk nebo ztráta běţného účetního období
E
Dluţníci
B
Podřízená pasiva
E1 Pohledávky z operací přímého pojištění
C
Technické rezervy
E2 Pohledávky z operací zajištění
C1 Hrubá výše
E3 Ostatní pohledávky
C2
Podíl zajištovatelů Technické rezervy ŢP je-li nositelem investičního
F
Ostatní aktiva
D
rizika pojistník
F1 Dlouhodobý hmotný majetek
E
Ostatní rezervy
F2 Bankovní účty a hotovost v pokladně
F
Depozita při pasivním zajištění
G
G
Věřitelé
Přechodné účty aktiv
G1 Naběhlé úroky a předem placené nájemné
G1 Závazky z operací přímého pojištění
G2 Odloţené pořizovací náklady na pojistné smlouvy
G2 Závazky z operací zajištění
G3 Ostatní přechodné účty aktiv
G3 Daňové závazky G4 Garanční fond kanceláře F
Přechodné účty pasiv
F1 Výdaje a výnosy příštích období AKTIVA CELKEM
PASIVA CELKEM
Zdroj: zpracováno dle VALOUCH,P. Účetnictví komerčních pojišťoven, 2003, s. 83-84
Obecně by rozvaha měla obsahovat informace o:7 funkční struktuře aktiv (rozdělení aktiv na stálá a oběţná), likviditě společnosti (aktiva jsou řazena dle své likvidnosti a pohledávky a závazky jsou vykazovány podle zůstatkové nikoli sjednané doby splatnosti), finanční struktuře (informace o velikosti vlastních a cizích zdrojů), struktuře vlastních zdrojů, a to v členění na interní a externí zdroje financování. 7
Kovanicová, D.: Abeceda účetních znalostí pro každého, 14. aktualizované vydání, 444 stran, Bova Polygon, Praha 2004, ISBN – 80-7273-090-8
18
Dle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. je účetní jednotka povinna vést účetnictví tak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace podniku. V zákoně, konkrétně pak v § 8, nalezneme poţadavky, které zákon klade na správné vedení účetnictví. Správným vedením účetnictví zákon povaţuje takové vedení, které není v rozporu s tímto zákonem a ostatními právními předpisy a také nedochází k obcházení tohoto účelu. Následující tabulka stručně charakterizuje moţné rozpory, které s sebou přináší vykazování aktiv a pasiv v rozvaze: Tabulka 2 Rozpory při vykazování aktiv a pasiv v rozvaze
Položka rozvahy
Úskalí
Dlouhodobá hmotná aktiva
• rozdíl mezi jejich účetní hodnotou a jejich aktuálním oceněním • některý majetek jako aktivum není uznatelný, např. finanční leasing
Dlouhodobá nehmotná aktiva
• není jednoduché je ocenit •
některá
marketingové
nehmotná výdaje
aktiva
jako
nejsou
jako
např. aktiva
uznatelná Dlouhodobá finanční aktiva
• jaký účel plní jejich pořízení: pokud nejsou předmětem strategického zájmu, měla by se pozornost věnovat jejich likviditě
Zásoby
změny úrovně zásob a jejich příčiny •
výše
a
struktura
zásob
ve
vztahu
k
dosahovaným výkonům podniku • účetní ocenění versus jejich aktuální trţní hodnota • vyuţitelnost zásob v podniku, případně jejich prodejnost Pohledávky
• bonita pohledávek • problém fiktivního vykazování pohledávek,
19
např. vůči dceřiným společnostem Závazky
• podhodnocení závazků (př. z latentních či probíhajících soudních sporů) • nadhodnocení závazků
Zdroj: zpracováno podle Mařík a kol., str. 84 -85
2.1.3 Výkaz zisku a ztráty Jedná se o písemný přehled o výnosech, nákladech a především o výsledku hospodaření pojišťovny. „Výkaz zisku a ztráty je účetní výkaz, který podává přehled o nákladech a výnosech na provozní, finanční a mimořádnou činnost za sledované období8.“ Výkaz zisku a ztráty se také sestavuje ročně nebo opět v kratším období, stejně jako rozvaha. Výkaz zisku a ztráty pojišťovny se předkládá státnímu dozoru nad pojišťovnictvím, finančnímu úřadu a ústřednímu orgánu státní statistiky. Základní odlišnosti mezi rozvahou a výkazem zisku a ztráty jsou následující: zatímco rozvaha zachycuje aktiva a pasiva k určitému časovému okamţiku, výsledovka se vztahuje vţdy k určitému časovému intervalu, je přehledem o výsledkových operacích za tento určitý interval.9 Definice výše nám říká, ţe výkaz zisku a ztrát zachycuje výnosy a náklady za účetní období. Tato vypovídací schopnost o tvorbě výsledku hospodaření by měla být podkladem pro kaţdou dobře zpracovanou finanční analýzu. Obsahuje totiţ skutečnosti, které umoţňují vysledovat tvorbu hospodářského výsledku, slouţí pro posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vloţený kapitál a v neposlední řadě podává přehled o nákladech a výnosech. Pro účely finanční analýzy se u tohoto výkazu sleduje jeho struktura, respektive dynamika jednotlivých poloţek a pro hodnocení firemní ziskovosti jsou Informace z výkazu zisku a ztráty velmi významným podkladem.
8
ČERNÁ, A., DOSTÁL, J., SŮVOVÁ, H., ŠPAČEK, E., HUBÁLEK, K., Finanční analýza, 1997, s. 43, ISBN 80-85603-62-4 9 KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví 1. díl – Jak porozumět účetním výkazům. Praha: Polygon, 1997, str. 68. 80-85967-47-2
20
Náklady se v podniku mohou členit podle účelu. Jedná o členění na náklady na odbytovou a výrobní činnost, na činnost hlavní či vedlejší. Členění je moţné i podle druhu a v takovém případě se jedná o osobní náklady, náklady na spotřebu energií či materiálu a sluţeb, popř. na odpisy. Tvorba zisku a ztráty spočívá v tom, ţe se nejprve vypočítá rozdíl mezi náklady a výnosy na technickém účtu k neţivotnímu pojištění, poté na technickém účtu k ţivotnímu pojištění.
2.1.4 Výkaz peněžních toků Je to právě výkaz peněţních toků, který informuje uţivatelem způsobu, jakým společnost peněţní prostředky vyprodukovala, a také o způsobu jejich vyuţití. Výkaz peněţních toků (mnohdy zmiňovaný jako výkaz cash-flow) tedy doplňuje rozvahu a výkaz zisku a ztráty.10 „Přehled o peněţních tocích je účetní výkaz, který podává přehled o příjmech a výdajích peněţních prostředků za provozní, investiční a finanční činnost za sledované období.“11 Peněţní toky se člení na: provozní činnost, investiční činnost, finanční činnost. Provozní činnost je povaţována za nejdůleţitější část z výčtu viz výše. Slouţí základnímu podnikatelskému účelu. Poukazuje na to, zda výsledek hospodaření z běţné činnosti skutečně odpovídá vydělané částce a také zda je produkce peněz ovlivněna pracovním kapitálem. Peněţní toky z provozní činnosti jsou rozdílem mezi příjmy a výdaji spojenými s běţnou činností. Odvozuje se transformací výsledku hospodaření z běţné činnosti před zdaněním úpravami o nepeněţní operace, změnu potřeby pracovního kapitálu, přijaté a zaplacené úroky, odečtení zaplacené daně z příjmů za běţnou činnost.
10
RYNEŠ, Petr. Cash flow – přehled o peněžních tocích v účetní závěrce podnikatelů. Praha: TRIZONIA, 1997, str. 7. ISBN 80-85573-76-8 11 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, 2008, str. 31, 807357392X
21
Investiční činností je vykazováno pořízení investičního majetku a struktura výdajů spojená s jeho pořízením. Je pořízením a vyřazením dlouhodobého majetku z titulu prodeje nebo také činností související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou povaţovány za provozní činnost. Dále vykazujeme také příjmy z prodeje daného investičního majetku. V této chvíli uţ je patrná propojenost jednotlivých výkazů, přesněji výkazu cash-flow a rozvahy. Tyto peněţní toky zahrnují hlavně výdaje spojené s pořízením dlouhodobých aktiv, příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv, půjčky a úvěry spřízněným osobám. Finanční činnost je zaměřována na vnější financování a na dlouhodobý majetek, konkrétně pak na jeho pohyb, tedy jeho přírůstky a úbytky. Vede ke změnám ve výši a struktuře vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků. Stav peněţních prostředků a peněţních ekvivalentů na konci období se rovná součtu peněţních prostředků na začátku období a peněţních toků z výše uvedených činností.12 Oproti účetní závěrce, která se zabývá minulostí, má výroční zpráva vztah k budoucnosti. Naznačuje moţné perspektivy odpovídající finanční situaci zobrazené v účetní závěrce. Výkaz je velmi uţitečný pro posouzení likvidity, platební schopnosti podniku, neboť výkaz zisku a ztráty zaloţený na aktuálním účetnictví neukazuje, zda vznikají reálné peněţní příjmy a výdaje.
2.2 Metody finanční analýzy Přístupem k finanční analýze je vyuţití určitých metod a jimi pouţívaných ukazatelů. Jednotlivé druhy metod se různě kombinují a vzájemně doplňují. Jednotlivé metody finanční analýzy by měly být vybírány s ohledem na jejich další uţití, podle konkrétních cílů podnikatelského záměru a podle potřeb uţivatelů finanční analýzy. Důleţité by mělo být také to, ţe při provádění finanční analýzy je nutno brát ohled na výběr metody. Pouţitá metoda musí mít zpětnou vazbu na cíl a měla by fungovat kontrola, zda je pouţívaná metoda tou
12
Zdroj: KONEČNÝ, M., Finanční analýza, 2006, s. 13, 808634276X
22
nejvhodnější k dosaţení určitého cíle. Ve zvolené metodě by mělo být zohledněno hledisko účelnosti, nákladnosti a spolehlivosti.
Rozlišují se dvě základní skupiny metod finanční analýzy podle sloţitosti pouţitých matematických postupu: Základní (elementární) metody, Vyšší metody.
2.2.1 Elementární metody Elementární metody vyuţívají základní aritmetické operace. Lze je členit do několika skupin, které však jako celek vytváří komplexní finanční rozbor hospodaření podniku. Je nezbytné si uvědomit, ţe nejdůleţitější je vytváření časových řad, podle kterých se snadno rozporná situace firmy – zda se firma svým výsledkem hospodaření dostává do poklesu, či naopak do růstu. Čím delší časová řada, tím lepší máme srovnání. Technická finanční analýza pracuje s ukazateli, pod kterými rozumíme kaţdou číselnou charakteristiku ekonomické činnosti podniku doprovázenou atributy dat postačujícími k danému účelu analýzy, a údaje odvozené z takových charakteristik. Existuje celá řada elementárních metod, které jsou v praxi vyuţívány s rozdílnou intenzitou. Pro představu výčtu hlavních metod je zde uvedeno schéma 1-3.
23
Schéma 1 Elementární metody finanční analýzy
Elementární metody analýza stavových ukazatelů
rozdílové a tokové ukazatele
horizontální analýza
analýza fondů
poměrové ukazatele
analýza soustav
ukazatele rentability
vertikální analýza analýza cash flow ukazatele aktivity
pyramidové rozklady Du Pontův rozklad
ukazatele zadluţenosti ukazatele likvidity ukazatele kapitálového trhu
Zdroj: vlastní úprava na základě knihy RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2007, s. 44,ISBN 978-80-247-3916-8
Ukazatele můţeme dělit do skupin na extenzivní ukazatele vypovídající o rozsahu a objemu, v případě poloţek účetních výkazu v peněţních jednotkách. Dále pak na intenzivní ukazatele charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele vyuţívány.
Schéma 2 Členění finančních ukazatelů
Finanční ukazatele extenzivní stavové
rozdílové
tokové
intenzivní nefinanční
stejnorodé
různorodé
Zdroj: vlastní úprava podle RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2007, s. 44,ISBN 978-80-247-3916-8
24
Analýza stavových ukazatelů, jsou poloţky rozvahy, jeţ vypovídají o stavu majetku a jeho zdrojů k určitému okamţiku. Tedy plní primární úkol účetnictví. Z nich se pak pomocí podílu a rozdílu odvozují ostatní ukazatele. Analýza stavových ukazatelů obsahuje horizontální a vertikální analýzu.13 Horizontální analýza (analýza trendů) – se zabývá časovými změnami absolutních ukazatelů. Při této analýze je nutné tvořit dlouhé precizní časové řady, které umoţní vyhnutí se nepřesnostem při interpretaci výsledků. Vertikální analýza (procentní rozbor) – se zabývá vnitřní strukturou absolutních ukazatelů. Jedná se o porovnání poloţek účetních výkazů k celkové sumě aktiv a pasiv. Tato metoda umoţňuje srovnávat výkazy z jednotlivých let a podniky daného oboru mezi sebou a usnadňuje srovnatelnost účetních výkazů s předchozím obdobím. Posuzuje se jak struktura aktiv, tak i pasiv, přičemţ aktiva nám ukazují do čeho firma investovala. Dlouhodobější poloţky představují výnosnější aktivum neţ poloţky krátkodobé. Rozdílové a tokové ukazatele. Rozdílové, které jsou rozdílem stavu určitých skupin aktiv a pasiv a tokové, které informují o změně extenzivních ukazatelů, k níţ došlo za určité období. Zaměřují se na účetní výkazy, zejména na výkaz zisku a ztráty, výkaz cash flow a rozvahu. Typickým tokovým ukazatelem je zejména zisk, který představuje rozdíl mezi výnosy a náklady. Tato analýza lze být rozdělena na analýzu fondů a analýzu cash flow.14 Analýza fondů je jedna z metod, která vyuţívá rozdílové ukazatele. Je zaměřena na čistý pracovní kapitál, který slouţí k určení optimální výše kaţdé poloţky oběţných aktiv a stanovení jejich celkové přiměřené výše. Zaměřuje se zejména na čistý pracovní kapitál.15
13
RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2007, s. 40-46, ISBN 978-80-2473916-8 14 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2007, s. 40-46, ISBN 978-80-2473916-8 15 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2007, s. 40-46, ISBN 978-80-2473916-8
25
Analýza cash flow vyjadřuje a poměřuje vnitřní finanční sílu podniku, neboli svou schopnost vytvářet z vlastní hospodářské činnosti přebytky, které se pouţívají na úhradu závazků, výplatu dividend nebo k financování investiční činnosti. Poměrové ukazatele (poměrová analýza) Tento druh ukazatelů vzniká podílem absolutních hodnot poloţek z finančních výkazů a je nejpouţívanější metodou vůbec. Jeden ukazatel můţe sice ukazovat na nějaký nedostatek, ale pro celkový závěr je potřeba učinit analýzu z více hledisek. Jedná se o tzv.: ukazatele rentability se pouţívají k odhadu, jak efektivně firma vyuţívá svá aktiva. Říká nám tak, kolik jednotek zisku připadá na jednu jednotku jmenovatele, kde jmenovatelem můţe být celkový kapitál, vlastní kapitál, trţby, náklady (nebo jiné veličiny). ukazatele aktivity se vyuţívají k analýze toho, jakým způsobem organizace svá aktiva pouţívá a následně k jejich řízení. Struktura majetku závisí na oboru, ve kterém zkoumaný subjekt podniká. ukazatele zadluţenosti ukazují, jak hluboko je společnost v dluzích. Objem cizího kapitálu závisí nejenom na oboru, ve kterém podnik působí, ale také na přístupu k riziku, protoţe růstem dluhů roste riziko a do určité výše zadluţení roste také výnosnost podnikání. ukazatele likvidity měří, jak snadno se firma můţe dostat k hotovým penězům. ukazatele kapitálového ukazatele trţní hodnoty ukazují, jak vysoko firmu hodnotí investoři16. O ukazatele trţní hodnoty se zajímají především investoři a potenciální investoři, a to z důvodu návratnosti svých investic nebo z důvodu nové emise akcií. Poměrové ukazatele jsou vůbec nejrozšířenějšími ukazateli, neboť jsou informace o finanční situaci firmy získány okamţitě, jednoduše a bez nákladů.
26
2.2.2 Vyšší metody finanční analýzy rozeznáváme metody matematicko-statistické a nestatistické. Z matematicko-statistických metod se ve finanční analýze pouţívají:17 matematicko-statistické metody; bodové odhady (k určení standardní hodnoty ukazatele pro skupinu firem); statistické testy odlehlých dat (ověřují, zda krajní hodnoty ukazatelů ještě patří do zkoumaného souboru); empirické distribuční funkce (k orientačnímu odhadu pravděpodobnosti výskytu jednotlivých hodnot ukazatelů); korelační koeficienty (k posouzení stupně závislosti ukazatelů a hloubky paměti v časové řadě ukazatelů); regresní modelování (k charakterizaci vzájemných vztahů mezi ukazateli a k rozčlenění podle jejich vlivu na poţadovaný výsledek na významné a zanedbatelné); autoregresní modelování (k charakterizaci dynamiky ekonomického systému a k prognózování); analýza rozptylu ( k výběru ukazatelů majících rozhodující vliv na ţádaný výsledek); faktorová analýza (ke zjednodušení závislosti struktury ukazatelů); diskriminační analýza (ke stanovení významných příznaků finanční tísně a posouzení stupně nebezpečí finančního kolapsu firmy); robustní matematicko-statistické postupy (k potlačení vlivu apriorních předpokladů na výsledky statistických metod); nestatistické metody; expertní systémy – počítačové báze znalostí o určité skupině jevů a expertních soudů těchto jevech slouţící k automatizovanému vytváření soudů (k diagnostice) v téţe skupině jevů charakterizovaných dalšími daty; gnostická teorie neurčitých dat – maximalizuje mnoţství informací čerpané z dat a je zaloţena na jednotlivých datech kontaminovaných neurčitostí.
17
SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera, 2001, s. 9, ISBN 8072265628
27
2.3 Klasifikace poměrových ukazatelů „Hlavní důraz z hlediska uživatelů finanční analýzy je kladen na vypovídací schopnost poměrových ukazatelů, vzájemné vazby a závislosti a způsob jejich interpretace a hodnocení“18 „Finanční poměrové ukazatele charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu. Většinou se jedná o jednoduché dělení jedné poloţky tou druhou. Nejčastěji vycházejí z účetních dat. Údaje zjištěné z rozvahy mají charakter stavových ekonomických veličin (zachycují veličiny k určitému datu, okamţitý stav). Také hodnoceni poměrových ukazatelů neznamená pouze porovnání s doporučenými hodnotami, protoţe takovéto standardní hodnoty pro všechny podniky neexistuji. Naproti tomu údaje z výkazu zisku a ztrát charakterizují výsledky činnosti za určité období – tokové ukazatele19.“ „Finanční poměrová analýza zkoumá strukturu podnikových aktiv, kvalitu a intenzitu jejich vyuţívání, způsob jejich financování, ziskovost firmy, její solventnost, likviditu a další rysy jejího finančního ţivota na základě finančních poměrových ukazatelů20.“
18
GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Vysoká škola ekonomická 2004. ISBN 80-245-0684-X 19 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera, 2001, s. 61, ISBN 8072265628 20 ČERNÁ, A., DOSTÁL, J., SŮVOVÁ, H., ŠPAČEK, E., HUBÁLEK, K., Finanční analýza, 1997, s. 64, ISBN 80-85603-62-4
28
Schéma 3 Členění poměrových ukazatelů z hlediska zaměření poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele ukazatele likvidity ukazatele rentability ukazatele zadluženosti ukazatele aktivity ukazatele tržní hodnoty
Zdroj: BLAHA, Z., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy, 2006, s.55; ČERNÁ, A. a kolektiv. Finanční analýza, 1997, s. 68; RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi,
Základním nástrojem poměrové analýzy je výpočet a interpretace finančních poměrů, které lze získat vydělením kterékoliv poloţky nebo souboru poloţek z rozvahy, výkazu zisku a ztrát a přehledu o peněţních tocích jinou poloţkou.
2.3.1 Ukazatele likvidity (liquidity ratios) Díky ukazatelům likvidity je zjišťována platební schopnost podniků, která představuje nutnou podmínku dlouhodobé existence podniku na trhu a její řízení zapadá do celkové strategie firmy. Aby byl podnik schopen fungovat bez velkých obtíţí, musí byt schopen včas hradit své závazky. Likvidita představuje schopnost majetku rychle se přeměnit bez velké ztráty na peníze. Společnost nemůţe existovat bez schopnosti platit své závazky. Platební schopnost je proto pro podnik více pohotových peněţních prostředků k příslušnému dni, neţ kolik je splatných závazků. Neţádoucími vlastnostmi ukazatelů likvidity jsou jejich relativně rychlé změny, protoţe objem krátkodobých aktiv a pasiv se v čase rychle mění, např. velikost zásob, peníze na účtu. Společnost neumí vyuţívat ziskové situace, a to často vede k půjčkám, úvěrům. Trvalá platební schopnost je nutností kaţdého podniku. Likvidita podniku je širší 29
pojem neţ platební schopnost, protoţe necharakterizuje jenom stav podniku, ale celý proces. Likvidita je důleţitá pro firmu z hlediska finanční rovnováhy, neboť opravdu jen likvidní firma je schopna splácet své závazky. S platební schopností jsou spojeny pojmy: Likvidita je schopnost podniku přeměnit majetek na prostředky, jeţ je moţné pouţít na úhradu závazků. Likvidnost vyjadřuje míru obtíţnosti transformace majetku do hotovostní formy. Solventnost. je „schopnost hradit k určenému termínu, v poţadované podobě a na poţadovaném místě všechny splatné závazky21“.
Všechny tři vlastnosti jsou úzce spojeny, protoţe podmínkou solventnosti je likvidita. Likvidita je důleţitá z hlediska finanční rovnováhy. Ukazatel likvidity je součástí výročních zpráv společností. Obecně lze říct, ţe se poměřuje čím je moţno platit (čitatel) k tomu, co je nutno platit (jmenovatel)22. Základními ukazateli jsou: běţná likvidita, pohotová likvidita, okamţitá likvidita. Vzorce ukazatele likvidity mají obecný tvar, a to podíl toho, čím je moţno platit, k tomu, co je nutno platit.
Běžná likvidita (current ratio) ukazuje, kolikrát pokrývají oběţná aktiva krátkodobé závazky společnosti. Je měřítkem krátkodobé solventnosti podniku. Neboli měří, „kolikrát pokrývají oběţná aktiva krátkodobé dluhy podniku, resp. kolika jednotkami (Kč) oběţných aktiv je kryta jedna jednotka (Kč) krátkodobých dluhů.“23 Běţná likvidita, nazývaná také jako likvidita 3. stupně, ukazuje, kolikrát oběţná aktiva kryjí krátkodobé závazky společnosti. 21
ČERNÁ, A. a kolektiv. Finanční analýza, 1997, s. 68, 8072650173 ,GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, 2007, s. 60, 8086929264 23 Grünwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku. Praha, Vysoká škola ekonomická 2004. ISBN 80-245-0684-X. 22
30
Hodnota zdravých firem dosahuje bodu mezi 2 - 3, postačující jsou ale body mezi 1 - 2. K tomu abychom byli schopni tyto jeho stránky podnikání ověřit pouţívamé ukazatele likvidity. V případě, ţe firma má běţnou likviditu pod 1, pak její dlouhodobý majetek je financován krátkodobými zdroji, coţ se můţe mít ve výsledku dopad na nedostatek pohotových zdrojů, které by měly uhradit dluhy v nejbliţší době24. Základní vzorec pro běžnou likviditu je následující: Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky
Pohotová likvidita (quick ratio) – v literatuře se často dočteme, ţe Pohotová likvidita je označována jako likvidita 2. stupně. Říká nám, jak je podnik schopen uhradit své krátkodobé peněţní závazky z krátkodobých pohledávek a finančního majetku. Čím je tato schopnost vyšší, tím je také následná hodnota ukazatele vyšší. Čím vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím je situace podnik lepší, ovšem platí to do určité míry. Naopak výrazně niţší hodnota ukazuje nadměrnou váhu zásob v rozvaze společnosti. Pro úspěšné zachování likvidity Společnosti by správně hodnota neměla klesat pod bod 1. Na základě praxe se setkáváme s doporučením udrţovat pohotovou likviditu v rozmezí hodnot 1,0 aţ 1,5. Vysoké mnoţství oběţných aktiv přináší jen malý nebo ţádný úrok, coţ vede k neproduktivnímu vyuţívání vloţených prostředků25. Vzorec pro pohotovou likviditu je pak následující: Pohotová likvidita = (pohotové peněžní prostředky + krátkodobé pohledávky)/ krátkodobé závazky Okamžitá likvidita (cash ratio) – Podnik by měl drţet minimálně tolik finančního majetku, Aby v nutném případě mohl ihned uhradit z jedné pětiny své krátkodobé závazky. Okamţitá likvidita bývá často značena jako likvidita 1. stupně, jedná se o nejuţší vymezení likvidity. Měří nám schopnost společnosti hradit právě splatné dluhy, proto do ní vstupují jen ty nejlikvidnější poloţky. U okamţité likvidity nedodrţení vhodné hodnoty ještě neznamená finanční problémy firmy26. Nedostatek okamţité likvidity se da také poměrně snadno překonat v dnešní době hojně pouţívanými kontokorentními bankovními účty. 24
BLAHA, Z., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy, 2006, s.56, 8085603802 BLAHA, Z., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy, 2006, s.56; 8085603802 26 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2007, s. 50; 978-80-247-2481-2 25
31
Doporučovaná hodnota okamţité likvidity se pohybuje okolo jedné. Vzorec okamţité likvidity:
Okamžitá likvidita = finanční majetek ( peněžní prostředky) / krátkodobá pasiva
2.3.2 Ukazatele rentability (profitability ratios) „Rentabilita je poměr dosaţeného efektu k prostředkům vynaloţeným na dosaţení tohoto efektu. Je to finanční kategorie, která charakterizuje výnos z podnikání za určité období jako poměr zisku a (nejčastěji) kapitálu. Zisk určíme z výsledovky, velikost kapitálu z rozvahy27“. Rentabilitou můţeme hodnotit, zda společnost vyuţívá své zdroje co nejefektivněji. Akcionáři a potenciální investoři jsou ti, které ukazatele rentability zajímají nejvíce. Často je rentabilita uváděna jako výnosnost kapitálu. Rentabilita neboli výnosnost říká, kolik jednotek zisku připadá na jednu jednotku jmenovatele, kde jmenovatelem můţe být celkový kapitál, vlastní kapitál, trţby, náklady (nebo jiné veličiny). Na hodnotu rentability firma přihlíţí, nejvíce však zajímá akcionáře a potencionální investory. Zisk je výsledkem strategického plánování. Ve finanční analýze představuje jednu z elementárních pojmů a indikátor finančního zdraví firmy. Analýza ziskovosti zjišťuje efektivnost vloţených prostředků. O tyto ukazatele jeví zájem zejména a především investoři a tyto ukazatele by měly mít obecně rostoucí tendenci. Rentabilita je poměrem zisku k částce vloţeného kapitálu. Pro výpočet finanční analýzy je zisk dělen na tzv. EBIT, neboli zisk před odečtením úroků a daní, který odpovídá přesně provoznímu výsledku hospodaření. Dělení pokračuje termínem EAT, coţ znamená zisk po zdanění nebo chcete-li čistý zisk, který je ještě dál rozdělován na zisk nerozdělený a rozdělený. Jejich přiblíţení je následovné28: EBIT – (Earnings before interest and taxes - zisk před odečtením úroků a daní)
27
28
ČERNÁ, A. a kolektiv. Finanční analýza, 1997, s. 70, 8072650173 BLAHA, Z., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy, 2006, s. 66, 8085603802
32
odpovídá provoznímu výsledku hospodaření a je hojně vyuţíván pro mezipodnikové srovnání. EAT – (Earnings after taxes - zisk po zdanění nebo také čistý zisk, NP net profit) jedná se o výsledek hospodaření za běţné účetní období. Tento výsledek je dále dělitelný na zisk rozdělený a zisk nerozdělený. EBT – (Earnings before taxes - zisk před zdaněním) se vyuţívá pro srovnání firem s různým daňovým zatíţením. Jedná se o provozní zisk a to o sníţený nebo zvýšený finanční či mimořádný výsledek hospodaření. V praxi se můţeme nejčastěji s těmito ukazateli: rentabilita vlastního kapitálu (ROE), rentabilita celkového kapitálu (ROA), rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE), rentabilita trţeb (ROS). ROE (return on equity) rentabilita vlastního kapitálu – Poskytuje informaci, kolik zisku připadá na korunu investovaného kapitálu vlastníky a také, jak byl zhodnocen vlastní kapitál a zda výnos odpovídá podstoupenému riziku. Tímto poměrovým ukazatelem mohou investoři zjistit, zda je jejich kapitál takovým tempem, aby vykompenzovalo riziko této investice. Povaţuje za základní měřítko rentability. Pokud by hodnota ROE byla dlouhodobě niţší nebo rovna výnosnosti cenných papírů garantovaných státem, bude investor pravděpodobně investovat kapitál jinde a firma tak bude odsouzena k zániku29.
Vzorec pro rentabilitu vlastního kapitálu:
29
ČERNÁ, A. a kolektiv, Finanční analýza, 1997, s. 73, 8072650173
33
ROE= EAT / vlastní kapitál
Nárůst ukazatele ROE mohou nejčastěji způsobit30: větší vytvořený zisk společnosti, pokles úrokové míry cizího kapitálu, sníţení podílu vlastního kapitálu na celkovém kapitálu, kombinace předchozích faktorů.
ROA (return on assets) rentabilita celkového kapitálu – Ukazatel ROA informuje o celkové efektivitě podniku. Vyjadřuje efektivnost firmy, její výdělečnost a dále také produkční sílu, neboli celkovou výnosnost kapitálu, a to bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly činnosti financovány. Celkovým vloţeným kapitálem jsou v tomto případě myšlena celková aktiva. V případě, ţe podnik efektivně vyuţívá cizí zdroje, mělo by platit, ţe ROE > ROA. Lze o něm hovořit jako o hodnotícím ukazateli, protoţe jak jsem jiţ uvedla, tento ukazatel hodnotí ziskovost celkového vloţeného kapitálu, rozumějme celkových aktiv. Pro výpočet rentability se nejčastěji vyţívají rentabilita celkového vloţeného kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita odbytu neboli trţeb a rentabilita nákladů. Rentabilita celkového kapitálu se rozkládá na součin rentability trţeb (ziskové rozpětí) a obrat celkových aktiv.
Vzorec pro rentabilitu celkového kapitálu: ROA = EBIT / celková aktiva 30
ČERNÁ, A. a kolektiv, Finanční analýza, 1997, s. 73, 8072650173
34
Z ROA lze odvodit ROCE (return on capital employed), coţ je rentabilita celkového vloţeného kapitálu.
ROCE (return on capital employed) – rentabilita celkového vloženého kapitálu do ukazatele započítává dlouhodobé dluhy (emitované obligace a dlouhodobé bankovní úvěry) a také vlastní kapitál. ROCE zobrazuje míru zhodnocení všech aktiv společnosti financovaných vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem. Jinak řečeno vyjadřuje efektivnost hospodaření společnosti31. Ukazatel ROCE vyjadřuje míru zhodnocení všech aktiv firmy. Základní vzorec pro rentabilitu celkového vloženého kapitálu:
ROCE = (EAT + nákladové úroky) / (dlouhodobé dluhy + vlastní kapitál)
ROS (return on sales) rentabilita tržeb– která představuje poměry čitatele, opět zisku, a jmenovatele, kde jsou trţby. „Charakterizuje zisk vztaţený k trţbám. Trţby ve jmenovateli představují trţní ohodnocení výkonů firmy za určité časové období. Trţní úspěšnost je podmíněna mnoha faktory, mezi nimiţ skutečná hodnota výrobků či sluţeb nemusí být vţdy rozhodující. Hraje zde roli i marketingová strategie, cenová politika, reklama, módní vlivy, nálady veřejnosti aj.32“ Rentabilita trţeb (označována také jako ziskové rozpětí nebo také zisková marţe) vyjadřuje, kolik zisku vytvoří podnik při určité úrovni trţeb a jako taková tvoří podstatnou část v rozkladu výnosnosti vlastního kapitálu. Vzorec pro rentabilitu tržeb: ROS = EBIT / tržby 31 32
RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody,ukazatele, využití v praxi, 2007, s. 53, 80-247-2481-2 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera, 2001, s. 64, 8072265628
35
V tomto vzorci je pouţit EBIT, tedy zisk před úroky a zdaněním.
2.3.3 Ukazatele zadluženosti (debt management)
33
Informují uţivatele finanční analýzy o velikosti zadluţení organizace a kolik cizích zdrojů vyuţívá ke své činnosti. Větší podnik nemůţe financovat veškerá svá aktiva z vlastního nebo naopak jen z cizího kapitálu. Tento ukazatel vychází z rozvahy a v podstatě se jedná o vztah mezi cizím a vlastními zdroji. A protoţe jde o ukazatele zadluţenosti, tak uţ z názvu vychází, ţe tento ukazatel vyuţívá cizí zdroje, tedy dluh. Čím vyšší je podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu vloţeném do podnikání, tím vyšší riziko pro věřitele. Finanční management je tedy zodpovědný za stanovení vhodné struktury zdrojů financování podniku. Tedy jde o nalezení optimálního poměru mezi vlastním a cizím kapitálem. Tyto ukazatele zajímají především investory a poskytovatele dlouhodobých úvěrů. Vlastní kapitál je draţším zdrojem financování neţ kapitál cizí, protoţe u cizího kapitálu vzniká daňový štít Pokud by společnost financovala podnikání pouze vlastním kapitálem, znamenalo by to vysoké náklady na tento kapitál. K hodnocení zadluţenosti se pouţívá několika ukazatelů, které jsou sestavovány z rozvahy podniku: celková zadluţenost (debt ratio), koeficient zadluţenosti (debt to equity ratio), úrokové krytí (interest coverage).
Celková zadluženost (Debt ratio) – je poměrem mezi celkovými závazky a celkovými aktivy. Také je nám znám jako ukazatel věřitelského rizika. Jiţ z názvu můţeme velice lehce a logicky odvodit, ţe čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím je i vyšší riziko věřitelů. 33
KONEČNÝ, M. Finanční analýza a plánování, 2003, 102 s. 54; 807355061X
36
V dnešní době jsou v praxi častěji vyuţívány krátkodobé cizí zdroje, věřitelé do obchodu nevstupují s takovým rizikem. Ale opět zde platí, ţe krátkodobé cizí zdroje musí být ve vhodném poměru s dlouhodobými, tak aby nenarušovali stabilitu podniku. Vzorec pro celkovou zadluženost zní: Celková zadluženost = cizí kapitál / celková aktiva
Ukazatel celkové zadluţenosti bývá často doplněn o míru zadluţenosti vlastního jmění, který vyjadřuje finanční nezávislost firmy. Je poměrem mezi vlastním kapitálem a celkovými aktivy a je označován také jako koeficient samofinancování (equity ratio). Vzorcem pro koeficient samofinancování je: Equity ratio = vlastní kapitál / celková aktiva
Koeficient zadluženosti je doplňkem k předchozímu ukazateli, tzn. součet ukazatele věřitelského rizika a koeficientu samofinancování se rovna 100 % a souvisí s předchozím ukazatelem. Jedná se o poměr cizího kapitálu ke kapitálu vlastnímu. Tento ukazatel říká, z kolika procent kryje kapitál akcionářů aktiva podniku. Má stejnou vypovídací schopnost jako celková zadluţenost, neboť se oba ukazatele zvětšují s rostoucím dluhem ve struktuře podniku. Převrácená hodnota ukazatele eqity ratio se nazývá tzv. finanční paka. Vzorcem pro koeficient zadluženosti je:
Koeficient zadluženosti = cizí kapitál / vlastní kapitál
Úrokové krytí – „Tento typ ukazatele slouţí pro zjištění, zda je schopen podnik platit poţadované úroky, popř. splácet příslušné dluhy a pro hodnocení přiměřenosti úrovně zadluţení z hlediska jejich dopadu na zisk. Ukazatel úrokového krytí pak 37
porovnává provozní zisk podniku neboli hospodářský výsledek před odečtením úroků a daně s celkovým ročním úrokovým zatíţením“34 Tento ukazatel nám pomáhá zjišťovat, zda je pro firmu pořád únosné dluhové zatíţení, neboli kolikrát jsou úroky převyšovány ziskem. Vzorce pro výpočet úrokového krytí: Úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky
35
2.3.4 Ukazatele aktivity (asset management)
U ukazatele aktivity Společnosti se přirozeně snaţíme o co největší obrat aktiv. Ukazatele nám říkají, zda je vhodný současný poměr aktiv v rozvaze k současným nebo budoucím aktivitám podniku. Vyuţívají se k analýze toho, jakým způsobem organizace svá aktiva pouţívá a následně k jejich řízení. Nízká aktivita je většinou problémem v oblasti likvidity a výnosnosti. Je více neţ nutné najít vhodnou strukturu aktiv, protoţe kdyţ je aktiv málo, dochází ke sniţování moţných vrstev. Pokud ale Společná pro změnu vlastní aktiv příliš mnoho, pak mohou vznikat zbytečné náklady na ně a tím se sniţuje zisk. Struktura majetku závisí na oboru, ve kterém zkoumaný subjekt podniká. Ukazatele nejčastěji ukazují na rychlost obrátek sloţek zdrojů nebo aktiv a mají spojitost s rentabilitou.
Níţe uvádím časté ukazatele této problematiky: obrat celkových aktiv (total assets turnover ratio), obrat zásob (inventory turnover ratio), doba obratu zásob (inventory turnover stock), 34
GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, 2007, s. 61, 8086929264 35 BLAHA, Z., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy, 2006, s. 58; 8085603802
38
doba obratu pohledávek (average collection period), doba obratu závazků (payables turnover ratio). Obrat celkových aktiv – bývá také označován téţ jako vázanost celkového vloţeného kapitálu a jedná se o poměr mezi trţbami a celkovým vloţeným kapitálem. Udává počet obrácení se aktiv za daný časový interval. Je vyjádřen poměrově a to mezi trţbami a průměrným stavem zásob. Platí to pravidlo, ţe čím vyšší je obratovost zásob a čím kratší je doba obratu zásob, tím výhodnější a lepší je situace. „Pokud intenzita vyuţívání aktiv firmy je niţší neţ počet obrátek aktiv zjištěný jako oborový průměr, měly by být zvýšeny trţby nebo odprodána některá aktiva36.“ Ze základního ukazatele aktivity, kterým je obrat celkových aktiv, vychází všechny další dílčí ukazatele. Vzorec pro obrat celkových aktiv:
Obrat celkových aktiv = tžby / aktiva
Obrat zásob – je poměr mezi 365 dny a obratovostí zásob a na základě jeho výpočtu zjistíme z výsledku počet dní, po které je oběţný majetek vázán v zásobách, neboli kolikrát je v průběhu roku kaţdá poloţka zásob firmy prodána a znovu uskladněna.
Vzorec pro obratovost zásob:
Obrat zásob = tržby / průměrný stav zásob
36
SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera, 2001, s. 66, 8072265628
39
Doba obratu zásob - ukazuje, jak dlouho jsou oběţná aktiva vázána ve formě zásob. Vzorec pro výpočet doby obratu zásob: Doba obratu zásob = průměrný stav zásob / (tržby / 360)
Doba obratu pohledávek – Je vyjádřena jako poměr mezi trţbami a pohledávkami. Mnohokrát jiţ byla také označována jako průměrná doba splatnosti pohledávek, zachycující, jak dlouho je majetek podniku vázán ve formě pohledávek, neboli za jak dlouho jsou pohledávky v průměru spláceny. Jedná se o období od prodeje na obchodní velikost, pomocí kterého zjistíme, jak dlouho je majetek podniku vázán ve formě pohledávek. Tento ukazatel je alternativně nazýván doba splatnosti pohledávek a informuje o tom, kolik dní jsou peníze drţeny v pohledávkách, neţ je uhradí odběratel. Vzorec pro výpočet doby obratu pohledávek: Doba obratu pohledávek = pohledávky / (trţby / 360)
Doba obratu závazků – jedná se o poměr mezi trţbami a závazky. Tento poměr nám pak zobrazuje, jak dlouho podnik odkládá platbu faktur svým dodavatelům. Obecně by však mělo platit, doba obratu pohledávek bude kratší neţ doba obratu závazků a to z důvodu neporušení finanční rovnováhy. O tento ukazatel vzbuzuje zájem především u věřitelů či potenciálních věřitelů, kteří tak lehce zjišťují, jak firma dodrţuje své závazky.
Vzorec pro dobu obratu závazků
Doba obratu závazků = obchodní závazky / denní nákupy na obchodní úvěr 40
37
2.3.5 Ukazatele tržní hodnoty (market value ratios)
Ukazatele někdy nazýváme také jako ukazatele kapitálového trhu, neboť nesou informace o trţních hodnotách. O ukazatele trţní hodnoty se zajímají především investoři a potenciální investoři, a to z důvodu návratnosti svých investic nebo z důvodu nové emise akcií. V této oblasti je důleţitý vztah ceny akcií k zisku společnosti a účetní hodnotě akcií. Takové informace jsou důleţité zejména pro management firmy a promítají se v nich názory investorů na hospodaření společnosti. Nejvýznamnějšími ukazateli této skupiny jsou: účetní hodnotu akcií (book value per share), čistý zisk na akcii (earnings per share, EPS), dividendový výnos (dividend yield), poměr trţní ceny akcie k zisku na akcii (price earnings ratio, P/E). Účetní hodnota akcie –Je účetním odrazem minulé výkonnosti podniku, kdy pro zdravé podniky platí, ţe book value v čase roste a také zobrazuje vývoj výkonnosti firmy. Proto se očekává, ţe ukazatel bude růst, protoţe pro potenciální investory jeví jako finančně zdravá společnost. . Vzorec pro výpočet účetní hodnoty akcie:
Účetní hodnota akcie = vlastní kapitál / počet emitovaných akcií
Čistý zisk na akcii – čistý zisk představuje zisk po zdanění a po výplatě prioritních dividend. Je klíčovým údajem o finanční situaci společnosti a informuje akcionáře o velikosti zisku na kmenovou akcii. V jiné literatuře je označován také jako rentabilita na jednu emitovanou akcii. Nelze však určovat výše dividendy a to proto, ţe vzhledem k tomu, ţe zisk 37
BLAHA, Z., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy, 2006, s. 69; 8085603802 62 KONEČNÝ, M. Finanční analýza a plánování, 2003, s. 69; 807355061X
41
je zpravidla rozdělován na dvě části a to na dividendu a na reinvestice zisku. Velmi obtíţné je i odhadování budoucího trendu, neboť výnosy i ceny akcií se chovají náhodně. Vzorec pro čistý zisk na akcii zní:
Čistý zisk na akcii = čistý zisk / počet kmenových akcií
Dividendový výnos – jednoznačně udává zhodnocení vloţených prostředků, neboť hlavní motivací pro investory je rostoucí výnos z dividend. Vypočítá se jako poměr dividendy na jednu akcii a trţní ceny akcie a udává, o kolik se zhodnotila investice akcionáře. „Zadrţením zisku nevznikne pro akcionáře okamţitý uţitek a akcie jsou méně atraktivní. V případě tohoto poměrového ukazatele nelze jednoznačně nadefinovat trend, neboť vzhledem ke konstrukci ukazatele, ve kterém ve jmenovateli figuruje trţní hodnota akcie, můţe nastat situace, ţe dividendový výnos bude klesat, i kdyţ se dividenda nezmění38.“ Vyjadřuje zhodnocení vloţených peněţních prostředků, proto růst dividend zajímá investory nejvíce. Vzorec pro dividendový výnos:
Dividendový výnos = dividendový výnos na akcii / tržní cena akcie
Poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii – o ukazatel se zajímají především takoví investoři, kteří očekávají zejména nárůst trţní ceny akcie a z toho plynoucí kapitálový výnos.
3 Charakteristika analyzované společnosti Tato kapitola má za úkol seznámit čtenáře s Českou pojišťovnou a.s., kterou jsem si vybrala jako svůj cílový subjekt této mé diplomové práce. Jedná se zejména o seznámení se
38
RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2007, s. 62, 8024724812
42
základními údaji Společnosti, obory její působnosti v pojišťovnictví a také postavení na českém pojistném trhu.
3.1 Charakteristika České pojišťovny Pro realizaci finanční analýzy pojišťovny jsem si vybrala největší komerční pojišťovnu na trhu. Česká pojišťovna, a.s. je univerzální pojišťovnou se sídlem v České republice, která nabízí široké spektrum produktů ţivotního a neţivotního pojištění. Česká pojišťovna, a.s. byla zaloţena roku 1827, jako První česká vzájemná pojišťovna. Česká pojišťovna vyuţívá kvalitního zázemí, které jí poskytuje silná mezinárodní skupina. V současné době je největší pojišťovnou v České republice. Pojišťovna je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze. Její základní kapitál činí 4 000 000 000 Kč a trţní podíl z hlediska výše předepsaného pojistného ke konci roku 2011 činil 155 mld. Kč. V roce 2010 zaznamenala pojišťovna hrubé předepsané pojistné ve výši 39 mld. Kč, v roce 2011 pak ve výši 35 mld. Kč. A ve svém účetnictví vykázala zisk po zdanění ve výši 9,47 mld. Kč. Vzhledem k tomu, ţe Česká pojišťovna je společností akciovou, tak řídícími orgány společnosti jsou představenstvo a dozorčí rada. Její sloţení naleznete v Příloha 1. Předmětem podnikání je pojišťovací činnost upravená zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v platném znění.
3.1.1 Základní údaje Obchodní společnost: Česká pojišťovna a.s. Právní předpis: společnost byla zaloţena Fondem národního majetku České republiky zakladatelskou listinou ze dne 28. dubna 1992; Právní forma: Akciová společnost Zapsaná: v Obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl B, dne 1. 5. 1992; Sídlo společnosti: Spálená 75/16, 113 04 Praha 1 Datum vzniku: 1. Května 1992 43
Identifikační číslo: 452 72 956 Akcie: k 30.9. 2011 zahrnoval schválený základní kapitál 40 000 ks kmenových akcií na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 100 000,- Kč Základní kapitál: 4 000 000 000,- Kč
3.1.2 Obory působnosti
39
Pojišťovací činnost podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v rozsahu - pojistných odvětví ţivotních pojištění uvedených v příloze č. 1 k zákonu o pojišťovnictví, část A bod I, bod II, bod III, bod VI, bod VII a bod IX; - pojistných odvětví neţivotních pojištění uvedených v příloze č. 1 k zákonu o pojišťovnictví, část B bod 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 18. Zajišťovací činnost pro všechny typy zajišťovacích činností dle zákona o pojišťovnictví. Činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností - zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací a zajišťovací činností podle zákona o pojišťovnictví, - poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob podle zákona o pojišťovnictví, - šetření pojistných událostí prováděné na základě smlouvy s pojišťovnou podle zákona o pojišťovnictví, - uplatňování a výkon práv a povinností jménem a na účet České kanceláře pojistitelů ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, - zprostředkování finančních sluţeb uvedených pod písm. a) aţ j): a) zprostředkování přijímání vkladů a jiných splatných fondů od veřejnosti, a to i zprostředkování v oblasti stavebního spoření a penzijního připojištění b) zprostředkování půjček všech druhů včetně, mezi jiným, spotřebitelských úvěrů, hypotečních úvěrů, factoring a financování obchodních transakcí, c) zprostředkování finančního leasingu d) zprostředkování všech plateb a peněţních převodů včetně kreditních a debetních 39
Justice.cz [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupný na www: < https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrikdotaz? dotaz=%C4%8Desk%C3%A1+poji%C5%A1%C5%A5ovna>
44
karet, cestovních šeků a bankovních směnek, e) zprostředkování záruk a závazků, f) zprostředkování obchodování a vlastní účet zákazníků na burze nebo na trhu za hotové nebo jinak s obchodovatelnými nástroji a finančními aktivy, g) zprostředkování správy majetkových hodnot jako správy hotovosti nebo portfolia, všech forem správy kolektivních investic, správy penzijních fondů, ukládání do úschovy a svěřenství h) zprostředkování platebních a clearingových sluţeb týkajících se finančních aktiv, včetně cenných papírů, odvozených produktů a jiných obchodovatelných nástrojů, i) poradenské zprostředkování a ostatní pomocné finanční sluţby ke všem činnostem uvedeným v bodech a) aţ h) včetně referencí o úvěrech a jejich rozboru, výzkumu a poradenské činnosti v oblasti investic a portfolia, poradenské činnosti v oblasti akvizic a restrukturalizace a podnikové strategie j) zprostředkování poskytování a přenosu finančních informací, zpracování finančních údajů, jakoţ i příslušného programového vybavení ze strany poskytovatelů ostatních finančních sluţeb. vzdělávací činnost pro pojišťovací zprostředkovatele a samostatné likvidátory pojistných událostí
3.1.3 Struktura akcionářů společnosti CZI Holdings N.V., se sídlem v Nizozemsku, je jediným akcionářem Společnosti v roce 2011. Od roku 2008 je CZI Holdings nedílnou součástí Generali PPF Holding B.V. (GPH), společného podniku Assicurazioni Generali S.p.A ("Generali", 51%) a PPF Group N.V.(49%). PPF Group N.V. byla konečnou ovládající osobou Společnosti do 17. ledna 2008. Konečnou ovládající osobou Společnosti je Generali. Jediným akcionářem Společnosti je CZI Holdings N.V.
40
CZI Holdings N.V. 40 Čtvrtletní zpráva České pojišťovny a.s. za třetí čtvrtletí 2011 k 30.9.2011 dostupná na www:
45
Právní forma: akciová společnost Sídlo: Strawinskylaan 933, 1077XX Amsterdam, Nizozemsko Číslo spisu u rejstříku obchodní a průmyslové komory pro Amsterdam: 34245976 Základní kapitál: 100 000 000 EUR Výše podílu na hlasovacích právech: 100% Datum založení: 6 dubna 2006 Popis činnosti: holdingové aktivity a jejich financování Níţe jsou uvedení další ovládající osoby: Generali PPF Holding B.V. Právní forma: společnost s ručením omezeným Sídlo: Strawinskylaan 933, 1077XX Amsterdam, Nizozemsko Číslo spisu u rejstříku obchodní a průmyslové komory pro Amsterdam: 34275688 Základní kapitál: 500 000 EUR Výše podílu na hlasovacích právech: 100% (nepřímý) Výše podílu na základním kapitálu: 100% (nepřímý) Datum založení: 8. června 2007 Popis činnosti: holdingové aktivity a jejich financování Generali PPF Holding B.V. působí ve 12-ti zemích střední a východní Evropy. Assicurazioni Generali S.p.A Právní forma: akciová společnost Sídlo: Piazza Duca degli Abruzzi 2, Trieste, Itálie Číslo v rejstříku společností pro Trieste: 00079760328 Základní kapitál: 1 556 873 283 EUR Výše podílu na hlasovacích právech: 51% (nepřímý) Výše podílu na základním kapitálu: 51% (nepřímý) Datum založení: 26. prosince 1831 Popis činnosti: poskytování pojistných a finančních produktů 46
3.1.4 Historie Česká pojišťovna má dlouholetou a bohatou historii. Je nejstarším pojišťovacím ústavem v českých zemích a její tradice se odvíjí od roku 1827, kdy byla v Praze zaloţena První česká vzájemná pojišťovna. Ta nejprve provozovala pouze poţární pojištění nemovitostí, ale počátkem 20. Století začala klientům nabízet také ţivotní pojištění, pojištění proti vloupání a pojištění zákonné odpovědnosti a úrazu.41
42
3.1.5 Ratingové hodnocení
Tabulka 3 Ratingové hodnocení České pojišťovny Agentura
Datum
Ohodnocení
Moodys
10. 3. 2006
Baa s pozitivním výhledem
Standard & Poor´s
7. 2. 2008
A se stabilním výhledem
31.12.2011
A se stabilním výhledem
Zdroj: upraveno autorkou dle http://www.ceskapojistovna.cz/rating.html Na výrazném zlepšení ratingového hodnocení (z Baa - dle Moodys na A – dle Standard & Poor´s) se bezesporu podílí fakt, ţe se Česká pojišťovna stala v červenci 2007 součástí Generali PPF Holdingu, který působí v řadě zemí střední a východní Evropy. Mimo to stojí v pozadí kvalitního zhodnocení finančního zdraví také dlouhodobé stabilní výsledky, dobrá kapitálová přiměřenost43, vynikající likvidita a silná trţní pozice.
41
Česká pojišťovna a.s., výroční zprava 2011 Rating je nezávislé hodnocení, jehoţ cílem je zjistit jak je subjekt schopen a ochoten dostát včas a v plné výši splatným závazkům 42
47
4 Celkové posouzení vybrané finanční společnosti Finanční analýzu společnosti Česka pojišťovna, a. s. je v této práci provedena za roky 2005 aţ 2011. Pro její realizaci bylo vyuţito zejména výročních zpráv zveřejněných na oficiálních stránkách Společnosti. V následující kapitole bude provedena vertikální a horizontální analýza účetních výkazů, kterou jsem provedla za pomoc nekonsolidovaných účetních výkazů, tedy rozvahy a výkazů zisku a ztrát v rozsahu od roku 2005 do roku 2011, dále pak rozbor finančních a nefinančních ukazatelů a finálně se budu soustředit na specifické ukazatele typické pro komerční pojišťovnu, jejichţ výpočty budu uvádět v tabulkách pro snazší orientaci čtenáře. Je také nutno poznamenat, ţe při tvorbě této finanční analýzy nebylo moţné vyuţití výročních zpráv s datem starším roku 2005 vzhledem k přechodu na výkaznictví zaloţené na Mezinárodních účetních standardech, tedy IFRS, které má jiným způsobem rozdělené poloţky rozvahy a výkazů zisků a ztrát a porovnání by tedy nebylo zcela objektivní. Jsem si sice vědoma toho, ţe rok 2004 byl ve výroční zprávě Společnosti přepočítán tak, aby odpovídal podmínkám vyuţití IFRS a porovnání by tedy bylo i v tomto případě relevantní, já však doufám, ţe mi čtenář odpustí mou symboliku při ukotvení roku 2005 a jeho zachování rokem změny. Matematické výsledky vzorců jsou, jak jsem jiţ uvedla výše, vypsány pro přehlednost v tabulkách a jsou celkem jasné, avšak je třeba si uvědomit, ţe jiţ větším obtíţnějším úkolem je dát výsledky do vzájemných vazeb a souvislostí. Tato obtíţnost bývá ve správné interpretaci, která do značné míry závisí na odborných znalostech a zkušenost analytika. Musíme si také uvědomit, ţe analýza pojišťoven je mnohem sloţitější a je třeba brát v úvahu faktory, které vstupují do ukazatelů. Jsou jimi například objem předepsaného pojistného, závazky pojišťoven či technické rezervy ke kapitálu či aktivům. Stejně tak se můţe odlišovat přístup k ţivotním či neţivotním pojišťovnám, ale to jsem jiţ nastínila v předchozích kapitolách.
48
4.1 Vertikální a horizontální analýza
Vertikální analýza je vytvořena pro rozvahu a výkaz zisků a ztrát pro roky 2005 aţ 2011. Za daty kaţdého sloupce znamenající sledovaný rok je vloţen sloupec, který vychází z bilanční sumy a výsledky jsou vyjádřeny procentuálně. Tabulka 4 Vertikální analýza rozvahových aktiv v letech 2005-2007 Sledované období Aktiva
2005
2005
2006
2006
2007
2007
(tis. Kč)
(%)
(tis. Kč)
(%)
(tis. Kč)
(%)
Nehmotný majetek
1 425 055
1,08%
1 213 915
1,00%
1 376 972
1,13%
Investice
3 230 699
2,46%
3 219 314
2,65%
523 536
0,43%
Investice do nemovitostí
3 970 050
3,02%
3 798 179
3,13%
1 076 034
0,88%
16 728 599
12,72%
14 904 166
12,29%
4 090 776
3,35%
25 357 831
19,27%
28 507 678
23,50%
26 904 175
22,05%
1 870 728
1,42%
1 860 964
1,53%
1 903 138
1,56%
1 779 769
1,35%
1 413 347
1,17%
20 222 680
16,57%
51,61%
69 401 268
57,22%
56 685 143
46,46%
x
x
x
x
x
x
7 888 762
6,00%
8 642 025
7,13%
8 142 842
6,67%
Peníze a peněţní ekvivalenty
249 087
0,19%
198 828
0,16%
330 224
0,27%
Odloţená daňová pohledávka
427 040
0,32%
440 011
0,36%
0
0,00%
Ostatní aktiva
56 670
0,04%
56 667
0,05%
52 400
0,04%
Mezisoučet
131 558 244
100,00% 121 285 443
100,00% 121 966 453
99,96%
0
0,00%
0,00%
0,04%
131 558 244
100,00% 121 285 443
Majetkové účasti v dceřinných a přidružených společnostech Úvěry a pohledávky Finanční aktiva držená do splatnosti Finanční
aktiva
určená
k
prodeji Finanční aktiva
oceňovaná
reálnou hodnotou proti účtům 67 897 066 nákladů či výnosů Ostatní investice Podíly zajistitelů na pojistnětechnických rezervách
Dlouhodobá aktiva drţená za účelem prodeje Aktiva celkem
0
Zdroj: výroční zprávy 2005-2011, vlastní výpočty
49
48 530
100,00% 122 014 983
100,00%
Tabulka 5 Vertikální analýza rozvahových aktiv v letech 2008-2011 Sledované období Aktiva
2008
2008
2009
2009
2010
2010
2011
2011
(tis. Kč)
(%)
(tis. Kč)
(%)
(tis. Kč)
(%)
(tis. Kč)
(%)
Nehmotný majetek
1 228 127
0,96%
1 350 613
1,07%
1 444 815
1,14%
1 438 524
1,23%
Investice
90 138
0,07%
105 634 167
83,55%
113 099 019
89,43%
88 196 521
75,70%
382 463
0,30%
85 103
0,07%
85 103
0,07%
85 100
0,07%
4,39%
6 125 035
4,84%
5 033 902
3,98%
5 339 902
4,58%
24 380 300
18,99%
16 188 495
12,80%
13 560 591
10,72%
8 055 974
6,91%
1 894 531
1,48%
87 493
0,07%
0
0,00%
0
0,00%
23 124 004
18,01%
56 610 163
44,78%
58 192 927
46,02%
63 510 336
54,51%
proti 57 113 780
44,49%
26 125 497
20,66%
27 028 463
21,37%
21 904 595
18,80%
x
x
8 740 305
6,91%
9 198 033
7,27%
1 302 624
1,12%
8 527 687
6,64%
9 240 073
7,31%
10 248 421
8,10%
9 474 248
8,13%
0,29%
154 760
0,12%
222 398
0,18%
3 941 360
3,38%
100 429
0,08%
33 585
0,03%
51 893
0,04%
46 084
0,04%
Ostatní aktiva
52 399
0,04%
1 396 951
1,10%
1 396 039
1,10%
953 875
0,82%
Mezisoučet
127 960 482
99,68%
126 138 073
99,77%
126 462 585
100,00%
116 514 457
100,00%
415 849
0,32%
291 666
0,23%
0
0,00%
0
0,00%
128 376 331
100,00% 126 429 739
100,00%
116 514 457
100,00%
Investice do nemovitostí Majetkové
účasti
v
dceřinných a přidružených 5 632 823 společnostech Úvěry a pohledávky Finanční aktiva držená do splatnosti Finanční aktiva určená k prodeji Finanční aktiva oceňovaná reálnou
hodnotou
účtům nákladů či výnosů Ostatní investice Podíly
zajistitelů
na
pojistně-technických rezervách
Peníze a peněţní ekvivalenty 378 059 Odloţená
daňová
pohledávka
Dlouhodobá aktiva drţená za účelem prodeje Aktiva celkem
100,00% 126 462 585
Zdroj: výroční zprávy 2005-2011, vlastní výpočty
Pod nehmotným majetkem si můţeme představit software a ostatní nehmotný majetek, která tvoří goodwill. Software činí 99% z celkové částky nehmotný aktiv. Po celou dobu sledovaných let můţeme vidět, ţe se jeho výše v průběhu času nijak zvlášť nemění a nedochází zde k výrazným změnám, a to ať v absolutních hodnotách či relativně ve srovnání s bilanční sumou. Je také třeba zdůraznit, ţe zaúčtované odpisy jsou zahrnuty v Ostatních nákladech ve výkazu zisku a ztráty.
50
Pod další poloţkou Majetkové účasti v dceřiných a přidruţených společnostech, jakoţto jednou ze tří nejvýznamnějších poloţek České pojišťovny, si můţeme představit drţené majetkové podíly od malého vlivu aţ do 100% akcií. Ukazují nám poměrně vysoké hodnoty a jejich vysoký podíl na bilanční sumě v roce 2005, ovšem v roce 2007 dochází k výraznému poklesu hodnoty a spolu s ní i k poklesu celkových aktiv. V této době totiţ došlo k odpojení HC Holding a.s. spolu se společností Home Credit B.V. Nebyla to však jediná příčina poklesu poloţky. Dalším důvodem byl také prodej některých společností a podílů, které Společnost vlastnila. Jednou z nich byla například PPF Banka či eBanka. Meziročně došlo ke zvýšení, tzv. relativní nárůst o 35%. Pozemky, stavby, ostatní hmotný majetek a nedokončené investice do těchto aktiv jsou součásti poloţky provozního a ostatního hmotného majetku. Jak si můţeme povšimnout, ve sledovaném období tyto hodnoty spíše klesaly. Docházelo totiţ k průběţnému prodeji provozních i investičních budov mimo jiné na základě vnitřní reorganizace Společnosti. Následnou změnou, která je úzce spjata s takovouto reorganizací, je sníţení celkové sumy aktiv. Finanční aktiva, neboli finanční umístění, určená k prodeji jsou sloţeny z akcií a státních cenných papírů. Tyto poloţky představují, k určitému datu, stav majetku, kterým Česká pojišťovna ručí za svá rizika. Finanční aktiva jsou jako poloţka rozdělena do více podpoloţek. Na poloţku úvěry a pohledávky, finanční aktiva drţená do splatnosti, oceňovaná reálnou hodnotou proti účtům nákladů a výnosů a finanční aktiva určená k prodeji. Pokusím se nyní přiblíţit jednotlivé podpoloţky a zároveň poukázat na jejich meziroční výkyvy. Finanční aktiva určená k prodeji jsou jako poloţka tvořena aktivy určenými k prodeji a to během příštího roku. Zaznamenala jsem zde relativní nárůst o 18,6%. Oproti této poloţce Finanční aktiva drţená do splatnosti představují aktiva s fixními platbami s pevnou splatností. Česká pojišťovna chce taková aktiva drţet do splatnosti. Toto aktivum ve sledovaném období zaznamenávala spíše pokles (o 11,4%). Finanční aktiva oceňovaná reálnou hodnotou proti účtům nákladů či výnosů velice silně zastoupenou poloţkou blíţící se k polovině celkové bilanční hodnoty. Zahrnuje všechny druhy cenných papírů od finančních derivátů aţ po dluhopisy a akcie. Tyto cenné papíry jsou oceňovány jistými metodami, které jsem jiţ zmiňovala v teoretické části této práce. Pro připomenutí, jedná se metodu diskontovaných očekávaných budoucích peněţních toků, či např. o metodu trţních cen. Zaznamenala jsem zde meziroční pokles o 1,9%, kdy nejvýznamnějším vlivem se zdál být prodej vládních dluhopisů. 51
Jiţ v roce 2007 je moţné pozorovat růst spojený s koupí dluhopisů, coţ byl jen přímý důsledek restrukturalizace investičního portfolia. Ovšem od roku 2009 do roku 2011 je růst aţ rapidní. Finanční aktiva jsou jednou z důleţitých oblastí činnosti Společnosti. Krytí této poloţky obstarávají technické rezervy a celkově jsou Finanční aktiva vedle pojišťování a zajišťování výraznou poloţkou bilanční sumy. Poloţka Úvěry a pohledávky, mimochodem druhá největší poloţka v aktivech České pojišťovny, průběţně kolísají kolem 19-ti aţ 20-ti procent celkové bilanční sumy v průběhu let aţ na rok 2009 a 2010, kdy dochází k výraznému poklesu. Ráda bych také zmínila, ţe se jedná o aktiva s fixními platbami neobchodovanými na veřejném trhu. V roce 2007, kdy došlo k mírnému nárůstu, totiţ došlo k nárůstu pohledávek z přímého pojištění a ve vztahu k pojistníkům. Následně pak došlo ke splácení těchto úvěrů a tím došlo i ke sniţování této poloţky. Následný nárůst můţe vysvětlit ten fakt, ţe celé toto sniţování bylo kompenzováno nárůstem pohledávek ze zajištění a tím i k růstu poloţek. Finanční aktiva oceňovaná reálnou hodnotou proti účtům nákladů či výnosů zaznamenávají jiţ od počátku roku 2005 aţ do roku 2011 postupný a výrazný pokles. Pod tímto názvem se skrývá poloţka, která se skládá z akcií, cenných papírů s pevným výnosem, dluhopisů a ostatních cenných papírů s pevným výnosem neurčené k obchodování. Podíly zajistitelů na pojistně-technických rezervách neznamená nic jiného, neţ nárok pojišťovny na vyplacení případného pojistného plnění od zajišťovny, kterého by bylo případně potřeba. Tato hodnota má po celou dobu sledovaného období tendenci mírného růstu a nedochází zde k ţádným výrazným změnám. Poloţka Ostatní aktiva se zdá být stabilní, avšak roku 2009 zde dochází k nákupu předmětů umělecké a kulturní hodnoty. Pokladní hotovost či běţné bankovní účty jsou součástí poloţky Peníze a peněţní ekvivalenty. Tato hodnota v roce 2007 mírně poklesne z důvodu změny běţného spořícího účtu pro jeho nevýhodnou úrokovou sazbu a v roce 2010 pak můţeme vidět obrovský nárůst této poloţky. Došlo totiţ k investicím do jiných a výhodnějších finanční aktiv. U celkových aktiv byla moţnost vypozorovat nárůst. V tomto případě se jednalo o 8,1%. Navýšení pohledávek a majetkových účastí v dceřiných a přidruţených společnost byl tím důvodem. Stejně tak i navýšení objemu úvěrů.
52
Tabulka 6 Vertikální analýza rozvahových pasiv v letech 2005-2008 Sledované období 2005(tis.
2005 (%)
2006(tis.
2007(tis.
2006(%)
Kč)
2007(%)
Kč)
2008(tis. Kč)
2008(%)
Pasiva
Kč)
Základní kapitál
2 980 963
2,27%
4 000 000
3,30%
4 000 000
3,28%
4 000 000
3,12%
a fondy
17 882 212
13,59%
13 077 497
10,78%
13 436 370
11,01%
14 451 447
11,26%
Vlastní kapitál celkem
20 863 175
15,86%
17 077 497
14,08%
17 179 907
14,08%
18 451 447
14,37%
Závazky z pojištění
87 917 015
66,83%
88 646 004
73,09%
90 269 709
73,98%
92 681 397
72,20%
Finanční závazky
1 577 741
1,20%
1 700 716
1,40%
865 656
0,71%
4 437 293
3,46%
Rezervy
2 275 839
1,73%
2 292 848
1,89%
2 391 508
1,96%
2 311 987
1,80%
9 971 765
7,58%
9 297 336
7,67%
8 705 637
7,13%
8 559 116
6,67%
závazek
603 699
0,46%
711 423
0,59%
468 696
0,38%
60 681
0,05%
Ostatní závazky
38 635
0,03%
46 971
0,04%
2 088 345
1,71%
1 874 410
1,46%
rozlišení
1 315 145
1,00%
1 512 648
1,25%
1 610 793
1,32%
x
x
Cizí zdroje celkem
110 268 029
83,82%
104 207 946 85,92%
104 835 076
85,92%
109 924 884
85,63%
131 558 244
100,00%
121 285 443 100,00%
122 014 983
100,00%
128 376 331
100,00%
Výsledky hospodaření
Závazky Odloţený
Pasivní
daňový
časové
Vlastní kapitál a cizí zdroje celkem
Zdroj: výroční zprávy 2005-2011, vlastní výpočty
Tabulka 7 Vertikální analýza rozvahových pasiv v letech 2009-2011 Sledované období 2009(tis.
2009(%)
2010(tis. Kč)
2010(%)
2011(tis. Kč)
2011(%)
Pasiva
Kč)
Základní kapitál
4 000 000
3,16%
4 000 000
1,03%
4 000 000
3,43%
Výsledky hospodaření a fondy
17 850 744
14,12%
20 179 493
5,22%
13 455 551
11,55%
Vlastní kapitál celkem
21 850 744
17,28%
24 179 493
6,25%
17 455 551
14,98%
Závazky z pojištění
88 948 601
70,35%
90 504 222
23,41%
86 282 874
74,05%
Finanční závazky
1 924 018
1,52%
1 195 975
0,31%
2 789 433
2,39%
Rezervy
2 030 605
1,61%
1 852 051
0,48%
1 421 537
1,22%
Závazky
9 718 380
7,69%
6 886 761
1,78%
6 733 038
5,78%
Odloţený daňový závazek
x
x
x
x
x
x
Ostatní závazky
1 957 391
1,55%
1 844 083
0,48%
1 832 024
1,57%
Pasivní časové rozlišení
x
x
x
x
x
x
Cizí zdroje celkem
104 578 995
82,72%
362 403 932
93,75%
99 058 906
85,02%
126 429 739
100,00%
386 583 425
100,00%
116 514 457
100,00%
Vlastní kapitál a cizí zdroje celkem
Zdroj: výroční zprávy 2005-2011, vlastní výpočty
53
Základním kapitálem rozumíme stav peněţních a nepeněţních vkladů k určitému datu. Podstatnou informací vztahující se k pasivní stránce rozvahy je to, ţe v roce 2006, konkrétně ke 30.6., byl jediným akcionářem zvýšen základní kapitál z vlastních zdrojů rozvahy. Následně došlo v srpnu téhoţ roku ke změně nominální hodnoty akcií z 1000 Kč na akcii na 100 000 Kč na akcii. Ţádné další změny základního kapitálu nejsou známy, jeho hodnota se během sledovaného období neměnila, celkově tvoří jako poloţka 2,3% z celkových pasiv. Poloţkou Výsledky hospodaření a fondy jsou míněny oceňovací rozdíly, zákonný a statutární rezervní fond a fond vyrovnávací rezervy. Po celou dobu sledovaného období má tendenci hodnota kolísat. Jednou roste, podruhé klesá. Pokles je meziročně způsoben záporným oceňovacím rozdílem a při vzestupu pak dochází k růstu statutárního rezervního fondu a fondu zákonného. Vlastní kapitál jako poloţka obsahuje fondy, základní kapitál a nerozdělení hospodářské výsledky. Je čistou hodnotou aktiv pojišťovny po odečtení všech jejích závazků. Tato poloţka se v průběhu let nijak zvlášť neodchyluje od hodnoty 15%
z celkové bilanční sumy.
Poloţkou nerozdělené hospodářské výsledky rozumíme hospodaření let minulých. Jiţ název nám napovídá, ţe zde nedošlo k rozdělení mezi akcionáře či k rozdělení do fondů. Ještě bych ráda dodala, ţe v roce 2006 došlo ke splacení emitovaných dluhopisů, avšak v roce 2007 došlo k emisi dalších dluhopisů s pevným úročením a s nominální hodnotou 5 000 000 ti. Kč. Poloţka závazky zahrnuje závazky z pojistných smluv, závazky z obchodních vztahů, mzdové závazky, závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, splatnou daň, přijaté zálohy, závazky z leasingu, závazky ze zajistných operací a další. Nejvíce procentuálně zastoupené jsou právě závazky ze zajistných operací společně se závazky z pojistných smluv. V průběhu doby má tato poloţka tendenci spíše klesat, aţ na výjimku, kterou je rok 2009, kdy se z průměrné hodnoty dvou procent vyšplhala na neuvěřitelných 7,7%. Významnou poloţkou je také poloţka rezerv, která obsahuje pro pojišťovnu tak důleţité části jako je restrukturalizace, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, která je nejvýznamnější částí rezerv vůbec, či jiných moţných „mínusů“, na které
54
jsou zde ostatní rezervy. Tato poloţka v průběhu části zůstává ve stejné procentuální rovině, jen ke konci období mírně klesá, coţ je způsobeno niţším předepsaným pojistným. Pokud jde o podíl vlastního a cizího kapitálu, je pro zajímavost shrnut a vypočten níţe v tabulce. Tabulka 8 Podíl vlastního a cizího kapitálu v letech 2005-2011 Sledované období 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Vlastní kapitál
20 863 175
17 077 497
17 179 907
18 451 447
21 850 744
24 179 493
17 455 551
Cizí kapitál
110 268 029
104 207 946
104 835 076
109 924 884
104 578 995
362 403 932
99 058 906
Podíl
18,92%
16,39%
16,39%
16,79%
20,89%
6,67%
17,62%
Zdroj: Výroční zprávy České pojišťovny, vlastní výpočet
Graf 1 Podíl vlastního a cizího kapitálu v letech 2005-2011
450,000,000 400,000,000 350,000,000 300,000,000 250,000,000
Cizí kapitál
200,000,000
Vlastní kapitál
150,000,000 100,000,000 50,000,000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: vlastní graf
Tabulka 9 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát 2005-2008
Sledované období Údaje k 31.12.
2005
2005
2006
2006
55
2007
2007
2008
2008
(tis. Kč)
(%)
(tis. Kč)
(%)
(tis. Kč)
(%)
(tis. Kč)
(%)
20 755 412
99,77%
18 899 992
120,11%
18 872 302
97,23%
19 139 916
113,24%
zajistitelům
-6 754 697
-32,47%
-5 654 601
-35,94%
-5 165 335
-26,61%
-5 014 597
-29,67%
Čistý výnos z pojistného
14 000 715
67,30%
13 245 391
84,18%
13 706 967
70,62%
1 232 806
7,29%
Zaslouţené pojistné Pojistné
Čistý
postoupené
výnos
z
finančních
investic oceňovaných reálnou hodnotou proti účtu nákladů a výnosů Čistý výnos z majetkových podílů
v
dceřinných
a
přidruţených společnostech
654 387
3,15%
1 658 734
10,54%
2 180 129
11,23%
13 864
0,08%
Úrokové a obdobné výnosy
1 403 394
6,75%
1 138 402
7,23%
1 491 770
7,69%
900 696
5,33%
aktiv
4 061 802
19,53%
-857 716
-5,45%
1 017 105
5,24%
Výnosy z investičního majetku
93 090
0,45%
96 089
0,61%
71 138
0,37%
100 429
0,59%
Výnosy z poplatků a provizí
125 581
0,60%
131 939
0,84%
123648
0,64%
Ostatní výnosy
463 646
2,23%
322 388
818 552
4,22%
529 017
3,13%
Výnosy celkem
20 802 615
100,00% 15 735 227
Náklady na pojistná plnění
-15 730 300
-75,62%
-11 561 040 -73,47%
-10 211 429 -52,61%
-12 022 884 -71,13%
3 779 917
18,17%
2 991 760
19,01%
2 589 126
13,34%
2 400 630
14,20%
-11 950 383
-57,45%
-8 569 280
-54,46%
-7622303
-39,27%
-9 622 254
-56,93%
smluv
-116 969
-0,56%
-201 990
-1,28%
-81 232
-0,42%
Úrokové a obdobné náklady
-175 574
-0,84%
-156 342
-0,99%
-8 787
-0,05%
-30 342
-0,18%
aktiva
-77 747
-0,37%
-50 078
-0,32%
-44 994
-0,23%
-338 683
-2,00%
Náklady na investiční majetek
-292 108
-1,40%
-29 342
-0,19%
-20 654
-0,11%
-338 683
-2,00%
provozní náklady
-3 257 036
-15,66%
-2 836 256
-18,02%
-3 473 108
-17,89%
-1 017 321
-6,02%
Náklady na poplatky a provize
-124 063
-0,60%
-121 182
-0,77%
-88 374
-0,46% -1 995 189
-11,80%
-1 335 107
-7,90%
Ostatní výnosy z finančích
100,00% 19 409 309
100,00% 16 902 131
100,00%
Podíl zajistitelů na nákladech na pojistná plnění Čistá výše nákladů na pojistná plnění Dávky (bonusy) z investičních
Ostatní náklady na finanční
Pořizovací náklady a ostatí
Administrativní náklady Ostatní náklady
-629 081
-3,02%
-936 969
-16 622 961
-79,91%
-12 901 439 -81,99%
-12 374 190 -63,75%
-14 339 035 -84,84%
zdaněním
4 179 654
20,09%
2 833 788
18,01%
7 035 119
36,25%
2 563 096
15,16%
Daň z příjmů
-935 982
-4,50%
-235 718
-1,50%
1 117 504
5,76%
-467 705
-2,77%
3 243 672
15,59%
2 598 070
16,51%
5 917 615
30,49%
2 095 391
12,40%
3 243 672
15,59%
2 598 070
16,51%
5 917 615
30,49%
2 095 391
12,40%
Náklady celkem Hospodářský
Hospodářský
výsledek
výsledek výsledek
běžném účetním období
-1 034 738
-5,33%
před
po
zdanění Hospodářský
-5,95%
v
Zdroj: výroční zprávy 2005-2011, vlastní výpočty
56
Tabulka 10 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát 2008-2011 Sledované období Údaje k 31.12.
2009
2009
2010
2010
2011
(tis. Kč)
(%)
(tis. Kč)
(%)
(tis. Kč)
Zaslouţené pojistné
38 641 017
101,49%
25 999 976
96,20%
8 200 371
95,62%
Pojistné postoupené zajistitelům
-11 232 734
-29,50%
-8 098 764
-29,97%
-2 600 672
-30,32%
2 453 137
6,44%
2 266 076
8,38%
1 481 759
17,28%
dceřinných a přidruţených společnostech
1 303 957
3,42%
1 374 188
5,08%
507 283
5,92%
Úrokové a obdobné výnosy
2 383 147
6,26%
1 858 093
6,88%
554 159
6,46%
Ostatní výnosy z finančích aktiv
2 600 223
6,83%
2 786 826
10,31%
215 660
2,51%
1 374 188
5,08%
2011 (%)
Čistý výnos z pojistného Čistý
výnos
z
finančních
investic
oceňovaných reálnou hodnotou proti účtu nákladů a výnosů Čistý
výnos
z
majetkových
podílů
v
Výnosy z investičního majetku Výnosy z poplatků a provizí Ostatní výnosy
1 923 770
5,05%
840 244
3,11%
217 601
2,54%
Výnosy celkem
38 072 517
100,00%
27 026 639
100,00%
8 576 161
100,00%
Náklady na pojistná plnění
-24 137 012
-63,40%
-19 868 295
-73,51%
-4 865 066
-56,73%
5 423 175
14,24%
4 954 661
18,33%
1 145 698
13,36%
Úrokové a obdobné náklady
-33 543
-0,09%
-21 390
-0,08%
-6 547
-0,08%
Ostatní náklady na finanční aktiva
-1 860 823
-4,89%
-1 167 727
-4,32%
-91 170
-1,06%
Náklady na investiční majetek
-12 114
-0,03%
-270 993
-1,00%
Pořizovací náklady a ostatí provozní náklady
-3 316 701
-8,71%
-2 294 793
-8,49%
-859 718
-10,02%
Administrativní náklady
-2 737 128
-7,19%
-1 788 505
-6,62%
-546 773
-6,38%
Ostatní náklady
-2 613 664
-6,86%
-2 311 377
-8,55%
-1 506 136
-17,56%
Náklady celkem
-29 287 810
-76,93%
-22 768 419
-84,24%
-6 729 712
-78,47%
Hospodářský výsledek před zdaněním
8 784 707
23,07%
4 258 220
15,76%
1 846 449
21,53%
Daň z příjmů
-1 404 646
-3,69%
-622 609
-2,30%
-241 458
-2,82%
Hospodářský výsledek po zdanění
7 380 061
19,38%
3 635 611
13,45%
1 604 991
18,71%
7 380 061
19,38%
3 635 611
13,45%
1 604 991
18,71%
Podíl zajistitelů na nákladech na pojistná plnění Čistá výše nákladů na pojistná plnění Dávky (bonusy) z investičních smluv
Náklady na poplatky a provize
Hospodářský výsledek v běžném účetním období
Zdroj: výroční zprávy 2005-2011, vlastní výpočty
57
Účetní výkazy pojišťovny obsahují poloţky, které ţádný jiný druh společnosti nemá. Je to dáno uţ jen proto, ţe pojišťovna jako taková je specifickou společností sama o sobě. Příjmy totiţ nejsou tvořeny z výroby zboţí, nýbrţ z poskytování finančních sluţeb. Ty nejpodstatnější výnosy vycházejí z přijatého pojistného a dále pak z obchodu s finančními aktivy. Tyto rozdíly jsou nejlépe rozpoznatelné u výkazů zisku a ztrát. Zejména proto jsem se rozhodla zvolit pro vertikální analýzu celkové výnosy jako poměřovací základ. Je nutno podotknout, ţe celkové náklady se ve sledovaném období sniţovaly. Celkové výnosy se oproti tomu drţeli v podobné linii po většinu období, aţ na dvě výjimky. Jednou byl rok 2009, který zaznamenal prudký nárůst výnosů, který v roce 2010 mírně poklesl a následně přišel s rokem 2011 výrazný pád. Do zaslouţeného pojistného je zahrnuto takzvané zaslouţené pojistné neţivotního pojištění a dále pak zaslouţené pojistné ţivotního pojištění. Výnosem pojišťovny je pak tzv. čisté pojistné, které získáme odečtem právě těchto dvou poloţek, nutno podotknout, ţe se započítává pojistné bez ohledu na to, zda bylo zaplaceno či nikoli. U předepsaného pojistného tomu tak ale není. Zde pojistné musí být zaplaceno a to v určitém období. V průběhu let, zejména pak v posledních letech sledovaného období, se objem pojistného sniţuje. Dáno to můţe být tím, ţe jiţ nedochází k uzavírání nových smluv. Jak je moţné si povšimnout, v posledních letech došlo k razantnímu sníţení ostatních výnosů z finančních aktiv. Důvodem není nic jiného, neţ sníţení čistého zisku z obchodování. Dalším důvodem se zdá býti taktéţ sníţení čistého zisku z přecenění aktiv finančních a závazků. Stav příjmu z podniků, které Česká pojišťovna vlastní (formou dividend a realizovaných zisků a ztrát) je zobrazen poloţkou Čistý výnos z majetkových podílů v dceřiných a přidruţených společnostech. Docházelo zde k meziročnímu nárůstu. Hlavním důvodem bylo vyplacení dividend z dceřiných společností. Změny v portfoliu finančních aktiv měly za následek pokles úrokových a obdobných výnosů. Tato poloţka je tvořena výnosy z drţby finančních aktiv, pohledávek a úvěrů, jak jiţ bylo zmiňováno. Pokud jde o nárůst ostatních výnosů z finančních aktiv, pak tato poloţka představuje výnosy z obchodů cenných papírů a derivátů. 58
Poloţka výnosů z poplatků a provizí nevykazovala růstovou avšak ani klesající tendenci. Jedná se o poplatky např. provizní, které představují poplatky a provize za sluţby spojené s provizemi za záruky či správu úvěrů, či za zprostředkování platebního styku. Ostatní výnosy, jejichţ nedílnou součástí jsou kurzové zisky, příjmy z pronájmu (formou operativního leasingu) či zisk z prodeje hmotného a nehmotného majetku, výrazně jako poloţka vzrostly, a to právě díky výše zmíněným faktorům. Hospodářský výsledek je výsledek rozdílu mezi celkovými výnosy a celkovými náklady. Z něj je pak vypočtena daň z příjmu. Od počátku měl růstovou tendenci, avšak v roce 2007 došlo k poklesu. Důvodem takového počínání byl pokles celkových výnosů. Po zdanění je hospodářský výsledek výsledkem běţného účetního období. Celkové náklady představovali 95% z celkových výnosů. V posledních letech se ale podařilo náklady sníţit a to na 87% z výnosů a to vlivem pořizovacích nákladů a ostatních provozních nákladů. U těchto poloţek totiţ docházelo k meziročnímu poklesu. Díky poklesu nákladů na pojistná plnění a vzrůstu zaslouţeného pojistného mohla Česká pojišťovna evidovat finanční přírůstky. Horizontální analýza porovnává dané poloţky meziročně, proto jsem spočítala rozdíly daných let v této podobě: rok 2006/2005, 2007/2006, 2008/2007, 2009/2008, 2010/2009/ a 2011/2010. Tabulka 11 Horizontální analýza rozvahových aktiv v letech 2005 – 2011 Sledované období v % Aktiva
2006/2005
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
2011/2010
Nehmotný majetek
85,18%
92,40%
113,43%
112,75%
89,19%
84,77%
Investice
99,65%
108,09%
16,26%
16,17%
17,22%
16,36%
Investice do nemovitostí
95,67%
103,77%
28,33%
28,16%
35,54%
33,78%
a přidružených společnostech
89,09%
96,64%
27,45%
27,28%
137,70%
130,87%
Úvěry a pohledávky
112,42%
121,94%
94,38%
93,81%
90,62%
86,13%
99,48%
107,90%
102,27%
101,65%
99,55%
94,61%
79,41%
86,14%
1430,84%
1422,28%
114,35%
108,68%
110,87%
81,68%
81,19%
100,76%
95,76%
Majetkové účasti v dceřiných
Finanční aktiva držená do splatnosti Finanční
aktiva
určená
k
prodeji Finanční aktiva oceňovaná
reálnou hodnotou proti účtům 102,22%
59
nákladů či výnosů
Ostatní investice
x
x
x
x
105,24%
14,16%
109,55%
118,83%
94,22%
93,66%
104,73%
99,54%
79,82%
86,58%
166,09%
165,09%
114,49%
108,81%
103,04%
111,76%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Ostatní aktiva
99,99%
108,46%
92,47%
91,92%
100,00%
95,04%
Mezisoučet
92,19%
100,00%
100,56%
99,96%
104,91%
99,72%
účelem prodeje
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
856,89%
814,43%
Aktiva celkem
92,19%
100,00%
100,60%
100,00%
105,21%
100,00%
Podíly zajistitelů na pojistnětechnických rezervách Peníze a peněţní ekvivalenty Odloţená daňová pohledávka
Dlouhodobá aktiva drţená za
Zdroje: výroční zpráva z roku 2005-2011, vlastní výpočty
Tabulka 12 Horizontální analýza rozvahových pasiv v letech 2005 – 2011 Sledované období v % Pasiva
2006/2005
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
2011/2010
Základní kapitál
134,18%
100,00%
99,40%
100,00%
95,04%
100,00%
a fondy
73,13%
102,74%
102,13%
107,55%
102,23%
123,52%
Vlastní kapitál celkem
81,85%
100,60%
100,00%
107,40%
102,08%
118,42%
Závazky z pojištění
100,83%
101,83%
101,22%
102,67%
97,58%
95,97%
Finanční závazky
107,79%
50,90%
50,60%
512,59%
487,19%
43,36%
Rezervy
100,75%
104,30%
103,68%
96,67%
91,88%
87,83%
Závazky
93,24%
93,64%
93,08%
98,32%
93,45%
113,54%
závazek
117,84%
65,88%
65,49%
12,95%
x
x
Ostatní závazky
121,58%
4446,03%
4419,45%
89,76%
85,31%
104,43%
Výsledky hospodaření
Odloţený
daňový
Pasivní časové rozlišení 115,02% Cizí zdroje celkem
106,49%
105,85%
x
x
x
94,50%
100,60%
100,00%
104,86%
99,66%
95,14%
92,19%
100,60%
100,00%
105,21%
100,00%
98,48%
Vlastní kapitál a cizí zdroje celkem
Zdroj: výroční zpráva z roku 2005-2011, vlastní výpočty
60
4.2 Analýza poměrových ukazatelů
4.2.1 Ukazatel likvidity Pokud jsou někde patrné rozdíly výrobních podniků a pojišťoven, pak je to zejména v oblasti likvidity. Prvním zásadním rozdílem je to, ţe u podniků je moţnost pouţití hned tří tipů likvidity. U pojišťovny lze aplikovat pouze dva výpočty. Jedná se o tzv. likviditu okamţitou a likviditu pohotovou. Dalším rozdílem je pak to, ţe vypočtené hodnoty se výrazně liší od hodnot poměrových ukazatelů, které jsou u výrobních podniků doporučovány. U pojišťoven jsou hodnoty mnohem niţší, neţ je tomu u podniků výrobních. Kdybychom četli výsledky tak, jak se to běţné u podniků, pak by výsledkem bylo, ţe společnost nemá dostatek peněz na úhradu svých krátkodobých závazků. Právě v tomto ohledu se pojišťovny liší, protoţe pro ně je oproti podnikům důleţité sledovat závazky dlouhodobé a jejich solventnost se vázala právě ke dlouhému období. Je to zejména proto, ţe nastavení pojistných smluv bývá dlouhodobější. Krátkodobé závazky se u pojišťovny mění mnoţstvím vypláceného pojistného plnění v průběhu roku.
Tabulka 13 Pohotová a Okamžitá likvidita v letech 2005-2012
2005
Sledované období v % 2006 2007 2008
2009
2010
2011
2012
Pohotová likvidita
24,00%
23,42%
9,30%
11,63%
8,27%
11,39%
10,30%
11,45%
Okamžitá likvidita
0,23%
1,17%
0,32%
0,27%
0,15%
0,22%
0,45%
0,35%
Zdroj: vlastní výpočet
Graf 2 Pohotová a okamžitá likvidita v letech 2005-2012
61
Pohotová a okamžitá likvidita 30.00% 25.00% 20.00% Pohotová likvidita
15.00%
Okamžitá likvidita
10.00% 5.00% 0.00% 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Zdroj: vlastní tvorba
Pojišťovna je nucena reagovat na různorodé nahodilé události, jakými jsou například poţáry či povodně. Takovéto situace se odráţí v navýšeném pojistném plnění vznikajícího z nastanuvších pojistných událostí. Adekvátní reakcí v takovéto situaci se stává přeměna investovaných aktiv na aktiva likvidnějšího charakteru. Ke zhodnocení likvidity pojišťovny je pouţíván ratingovými agenturami ukazatel (dle mého zjištění pouţívá tento ukazatel agentura Standard & Poor´s), který vztahuje technické rezervy k likvidním prostředkům. Bere pak v potaz 100% výši technických rezerv pro případ nahodilé události. Pokud likviditu České pojišťovny zhodnotíme na základě tohoto ukazatele, pak je třeba si všimnout výrazného nedostatku likvidních prostředků pro krytí nahodilých událostí. Mé doporučení by se proto v tomto případě vztahovalo na navýšení technických rezerv pojišťovny.
4.2.2 Ukazatel rentability
62
Pokud chceme dosáhnout plné analýzy výsledku hospodaření, pak by jedním z nejsledovanějších ukazatelů měl být právě ukazatel rentability, protoţe maximalizace zisku je základem trţního systému. Tento ukazatel vyjadřuje ziskovost České pojišťovny v letech 2005-2012. Podle doporučení ratingové agentury Standard & Poor´s by rentabilita vlastního kapitálu měla dosahovat nejméně hranice 5%. Čím vyšší pak tato hodnota je, tím lépe. Cílem nejen České pojišťovny je tedy uzavření co největšího objemu pojistných smluv a tím dosaţení co nejvyšší ziskovosti.
Tabulka 14 Výnosnost celkových aktiv a vlastního kapitálu v letech 2005-2012
ROE ROA
2005 22,20% 3,50%
2006 48,60% 6,80%
Sledované období v % 2007 2008 2009 39,80% 31,80% 33,80% 5,70% 4,60% 5,80%
2010 46,30% 8,50%
2011 20,40% 3,00%
2012 18,20% 3,20%
Zdroj: vlastní výpočet
Graf 3 Výnosnost celkových aktiv a aktiv vlastního kapitálu v letech 2005-2012
ROA a ROE 60.00% 50.00% 40.00% ROE
30.00%
ROA 20.00% 10.00% 0.00% 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: vlastní tvorba
ROA, neboli výnosnost celkových aktiv, vyjadřuje celkovou efektivitu pojišťovny. Zhodnocení celkového kapitálu vloţeného do hospodářské činnosti (a to bez ohledu na jeho 63
původ) získáme porovnáním vloţených prostředků a to k celkovému vyprodukovanému zisku. Česká pojišťovna nemá v tomto ohledu příliš stabilní výsledky. První výkyvy se ukazují jiţ v roce 2006. Zvýšení zisku a pokles celkových aktiv vedlo ke zvýšení hodnoty ROA. V roce 2007 došlo ke sníţení rentability celkových aktiv na základě sníţení hospodářského výsledku a v dalších letech jsou hodnoty velice podobné. Avšak v roce 2010 přišel další výkyv, tedy opět došlo k růstu, který, propuknutím finanční krize v roce 2010, přešel k výraznému poklesu o celou jednu polovinu! Z tabulky je vidět, ţe Česká pojišťovna povětšinu sledovaného období přináší investorům zhodnocení jejich finančních prostředků. ROE, tedy výnosnost vlastního kapitálu, je ukazatelem atraktivním zejména pro investory. Zejména proto by měla být hodnota ROE vyšší neţ dané úroky získané při investování do jiných majetkových účastí. Ve zkratce to znamená, ţe by měla být vyšší neţ úroková míra cenných papírů garantovaných státem, tedy tzv. „bezrizikových“. Hodnoty ROE se od hodnot ROA liší, byť je srovnatelný v čase. ROA se ve sledovaných letech pohybuje ve škále od 38,5%, kdeţto ukazatel ROE ve škále od 18,2-48,6%. Z toho vyplývá, ţe vlastní kapitál není nijak výraznou hodnotou z celkových pasiv. V těch hrají největší roli technické rezervy. Česká pojišťovna opět zaznamenala, obdobně, jako tomu bylo u ukazetele ROA, nárůst v obdobích 2006 a 2010 a opět i výrazný pokles v letech 2011 a 2012. U vývoji rentability by mělo být sledováno, zda v daném období byl růstově výraznější vlastní kapitál či čistý zisk. Dvojnásobné výsledky, které přináší roky 2006 a 2010 byly způsobeny zdvojnásobením výsledku hospodaření a také sníţení vlastního kapitálů. Zajímavé pak je, ţe podle výroční zprávy pojišťovny došlo taktéţ ke zvýšení základního kapitálu. Hodnoty, pokud pomineme poslední dva sledované roky, vypovídají o velice dobré úrovni ziskovosti. Pokles posledních dvou let byl dán, jak jsem jiţ zmínila, velkou finanční krizí nastartovanou v roce 2010 a pokles ziskovosti byl zaznamenán napříč pojistný trhem. Pravidlem pro vztah mezi ukazateli ROE a ROA by mělo být, ţe ROE „je větší“ neţ ROA. Pokud tato rovnice platí, pak míra zisku oproti vlastnímu kapitálu je větší oproti míře zisku oproti celkovému kapitálu. A z toho plyne ziskovost cizího kapitálu a s tím spojeného navýšení kapitálu vlastního. Tuto zásadu Česká pojišťovna splňuje se značnou rezervou, ale je třeba si povšimnouti jemného náznaku pohybu „proti sobě“ v posledním sledovaném roce, jak je patrno z grafu.
64
4.2.3 Ukazatel zadluženosti Tento ukazatel jsem zařadila mezi ostatní ukazatele čistě jen pro ukázku jak podstatný rozdíl je mezi pojišťovnami a výrobními podniky. Ukazatel zadluţenosti jako pojem ani jako hodnotu ve výroční zprávě České pojišťovny nenajdete a důvod je jednoduchý. V sektoru se tento ukazatel příliš nepouţívá. Cizí kapitál pojišťoven totiţ dosahuje mnohem vyšších hodnot oproti kapitálu vlastnímu, neţ je tomu u podniků výrobních. Je moţné si tohoto faktu povšimnou v tabulce níţe, kdy ve sledovaných letech cizí kapitál dosahuje průměrně 84% z celkových pasiv. Proto se s jeho výpočtem mohou pojišťovny jevit jako předluţené, coţ se v jiných sektorech nejeví jako dobrý znak a mohl by vést k zániku. Je ale třeba se zamyslet nad tím, jak vlastně pojišťovna funguje. Vybavíme si všechny ty pojistné smlouvy, které klienti s pojišťovnou uzavírají, a představíme si finanční toky, které jsou v momentu podpisu smlouvy jednosměrné. Od klienta k pojišťovně. A to je přesně ono. Pojišťovna s uzavřením takové smlouvy přislíbí budoucí plnění v případě pojistné události, takţe má moţnost vyuţívat kapitál klientů. A s těmito penězi pak hospodaří s cílem dosáhnout ziskovosti.
Tabulka 15 Ukazatelé zadluženosti v období od 2005-2012
Debt ratio Equity ratio
2005 83,09%
Sledované období v Kč 2006 2007 2008 2009 84,67% 85,73% 85,63% 82,72%
2010 80,88%
2011 85,02%
2012 82,48%
15,91%
14,08%
19,12%
19,27%
14,98%
14,27%
14,37%
Zdroje: Vlastní výpočet
Graf 4 Debt ratio v období od 2005-2012 65
17,28%
Debt ratio 87.00% 86.00% 85.00% 84.00% 83.00% 82.00% 81.00% 80.00% 79.00% 78.00% 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: vlastní tvorba
Ukazatel Debt ratio, neboli ukazatel věřitelského rizika, čili celkové zadluţenosti. Jak nám ukazuje tabulka i graf výše, můţeme si všimnout toho, ţe poměr vlastního a cizího kapitálu se v ní nijak významně neměnil, pohybuje se mezi 80-85%. U tohoto ukazatele platí to, co jsem napsala výše a ukazuje, ţe Česká pojišťovna je výrazně financována z cizích zdrojů. Graf 5 Equity ratio v období od 2005-2012
Equity ratio 25.00% 20.00% 15.00% 10.00% 5.00% 0.00% 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: vlastní tvorba
66
2010
2011
2012
Ukazatel Equity ratio, nebo také koeficient samofinancování, je přesným opakem ukazatele Debt ratio. U České pojišťovny podíl vlastního kapitálu na bilanční sumě fluktuuje kolem 15%. Tento poměr se můţe zdát býti nízkým, avšak je potřeba si připomenout, ţe součástí cizího kapitálu jsou i rezervy. Ve sledovaném období ukazatele Equity ratia si můţeme povšimnout výrazného růstu hodnot v roce 2010 a 2011. Znamená to, ţe dochází k nárůstu nezávislosti pojišťovny.
4.2.4 Ukazatel aktivity Jak se vypočte ukazatel aktivity jsem jiţ popsala v kapitole Zdroje a metody finanční analýzy. Ve vzorci pro tento ukazatel se objevuje termín Trţby. S tímto pojmem se ale v pojišťovnictví nesetkáte. Pro výpočet tohoto ukazatele se pouţívá termín celkové zaslouţené pojistné. Pro správnou interpretaci hodnot tohoto ukazatele je třeba vědět, ţe čím vyšší obrat aktiv vidíme, tím lépe pro pojišťovnu. Objem aktivit, které ukazatel zkoumá, má totiţ přímý vliv na ukazatele např. likvidity, protoţe nám říká, jak pojišťovna hospodaří s aktivy. Konkrétně pak kolikrát se aktiva obrátí za jeden rok, tedy jejich obratovost. Tabulka 16 Ukazatel likvidity v období od 2005-2011
2005 Obrat celkových aktiv Doba obratu celkových aktiv Obrat pohledávek Doba obratu pohledávek Obrat závazků Doba obratu závazků
0,210
Sledované období v letech 2005-2012 2006 2007 2008 2009 0,221
0,228
0,223
0,217
2010
2011
2012
0,208
0,288
0,264
1276,180 1179,610 1260,420 1640,449 1683,579 1751,440 1266,241 1382,582 1,086 0,199 3,027 2,336 0,291 2,349 2,295 2,331 336,034 0,258
304,522 0,267
1413,633 1368,579
120,589 0,272
156,223 0,265
110,905 0,267
155,365 0,262
159,041 0,265
156,585 0,269
342,899 1375,283 1365,507 1391,006 1377,358 1356,877
Zdroj: vlastní výpočet
67
Graf 6 Obrat pohledávek v letech od 2005-2012
Obrat pohledávek 3.500 3.000 2.500 2.000 1.500 1.000 0.500 0.000 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: vlastní tvorba
Tento ukazatel má vypovídací hodnotu vysokou. Ukazuje totiţ pojišťovně, za jak dlouho budou pohledávky za klienty splaceny. I v tomto případě platí čím vyšší hodnota ukazatele, tím lepší ukazatel pro pojišťovnu. Protoţe čím dříve budou pohledávky splaceny, tím dříve můţe pojišťovna finanční prostředky dále investovat a zhodnocovat. Pojišťovny mají splatnost pohledávek nastavené celkově v širším intervalu, neţ by se dalo čekat. Splatnost bývá většinou aţ tříměsíční, proto doba obratu pohledávek dosahuje přesně takovýchto hodnot, jak vidíme v tabulce a na grafu výše. Jak si můţeme všimnout v tabulce výše, hodnota pohledávek se relativně rychle mění. Je to ale dáno vysokým objemem uzavřených pojistných smluv, coţ je přirozené, kdyţ je Česká pojišťovna jednou z největších a nejvýznamnějších pojišťoven na českém pojistném trhu. I tak je ale třeba brát nestabilitu tohoto ukazatele v potaz v celkové interpretaci analýzy.
Graf 7 Obrat celkových aktiv v období od 2005-2012
68
Obrat celkových aktiv 0.350 0.300 0.250 0.200 0.150 0.100 0.050 0.000 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: vlastní tvorba
Jak nám ukazuje graf č. 7, obraty aktiv mezi lety 2005 a 2010 nemají vývojový trend nijak zřetelný. Mírný vzestup do té doby zaznamenává jen v roce 2007 kdy se ale obratovost opět mírně kloní k sestupné tendenci. Ovšem v roce 2011 můţeme vidět výrazný zvrat, v tomto případě ostrý vzestup obratovosti aktiv.
V roce 2012 ale následuje opět pokles, coţ je
způsobeno poklesem hodnot dílčích ukazatelů obratu stálých aktiv a také aktiv oběţných. A ten byl zase způsoben sníţením obratu ostatních dlouhodobých aktiv na úkor zvýšení obratu aktiv finančních. Vzhledem k dlouhodobosti pojištění je u České pojišťovny znatelný delší interval mezi jednotlivými obraty. Důleţitou roli zde hrají relativně nízké výnosy, pokud je porovnáme s oběţnými aktivy. Za zmínění taktéţ stojí posunutí doby pojistného plnění, coţ je ale v případě České pojišťovny vyřešeno s léty působení na trhu. Do roku 2010 rostlo mnoţství uzavřených smluv ţivotního pojištění, coţ se ale s finanční krizí změnilo, coţ i částečně souhlasí s mou prognózou, kterou jsem v tomto směru zmiňovala jiţ ve své bakalářské práci. Nesoulad mezi platbami a výplatami, který byl tak spjat s nárůstem ţivotního pojištění, se tak opět částečně eliminuje.
Graf 8 Obrat závazků za sledované období 2005-2012
69
Obrat závazků 0.275 0.270 0.265 0.260 0.255 0.250 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
4.2.5 Ukazatel tržní hodnoty Ke dni 19.9.2006 došlo ke změně nominální hodnoty akcie z 1000 Kč na 100 000 Kč. K 31. prosinci 2012 zahrnoval schválený základní kapitál 40 000 kusů zaknihovaných kmenových akcií na jméno v celkové výši 4 000 mil. Kč.44 V roce 2005 bylo valnou hromadou České pojišťovny rozhodnuto o převodu akcií na jediného akcionáře, kterým byla a stále je finanční skupina PPF a ještě téhoţ roku oznámila realizaci práva výkupu a tak akcie České pojišťovny přestaly být obchodovány na burze. Tabulka 17 Ukazatele tržní hodnoty v období od 2005-2012
Výplatní poměr v% Aktivační poměr v% Dividendový výnos Procentní výnos v% P/E ratio M/B v Účetní hodnota akcie
44
2005
2006
Sledované období 2007 2008
2009
2010
2011
2012
0,00
1,29
79,26
76,62
79,58
81,67
264,57
77,27
100,00
98,71
20,74
23,38
20,42
18,33
-164,57
22,73
0,06
0
0
0
0
0
0
0
0,00 13,28 2,95
2,68 0 0
137,50 0 0
112,50 0 0
146,83 0 0
219,95 0 0
235,00 0 0
75,00 0 0
6999 426937 435909
461286
546275
604500
Výroční zpráva ČP 2010
70
436 425 533 275
Zdroje: vlastní výpočet
Jak jsem jiţ zmínila, v roce 2005 přestaly být akcie České pojišťovny obchodovány na burze. Z tohoto důvodu výpočty, u kterých je třeba znát trţní cenu akcií, jako je P/E ratio a dividendový výnos, nemohly být vypočteny. M/B ratio je hodnotově výše neţ jedna a to znamená, ţe Česká pojišťovna dlouhodobě prosperuje. Jak je moţné vidět v tabulce výše, účetní hodnota akcie má v průběhu sledovaného období rostoucí tendenci. Znamená to, ţe Česká pojišťovna je schopna vyuţít trţní příleţitosti k reinvestici zisku. A to i přesto, ţe v roce 2011 došlo k dočasnému poklesu účetní hodnoty akcie. Poloţka výplatního poměru, která je dána v procentech, je vypočtena jako dividenda na akci, která je vydělena ziskem na akcii. V roce 2011 tato poloţka vykazovala hodnotu 264,57 %. Takový výsledek, tedy hodnota nad 100%, nám říká, ţe došlo k vyplacení dividendy ve vyšší hodnotě oproti hodnotě zisku v daném roce. Zbylých 164,57% tak muselo být hrazeno ze zisků z minulých let. Oproti roku 2011 je dobré si povšimnout rozdílu oproti roku 2005 a 2006, kdy ve druhém případě byla dividenda velice nízká a v tom prvním dokonce nulová, dividendy totiţ vyplaceny nebyly. Rostoucí tendenci zaznamenal i čistý zisk na akcii, na čemţ se podílel růst hospodářského výsledku po zdanění. S hodnotou P/E ratio přichází ukázka návratnosti kapitálu investovaného do akcie. Opět zde mohl být proveden výpočet pouze za rok 2005. Ten nám ukazuje hodnotu přes 13%, která nám říká, ţe investice bude mít návratnost přibliţně za 13 let. Dividendový výnos lze bohuţel určit jen pro rok 2005, kdy dosáhl 6% zhodnocení. Procentní výnos je ukazatelem demonstrujícím zhodnocení akcie oproti její nominální (jmenovité) hodnotě. Od roku 2007 zde docházelo k silnému růstu hodnot, který vrcholil 71
s rokem 2011. Následně však následoval strmý pád ze 235% na pouhých 75% díky sníţení hodnoty dividendy na jednu akcii.
4.3 Vývojové ukazatele používané zejména v pojišťovnictví Podkapitola výkonové ukazatele nám znázorní vývoj předepsaného pojistného a vývoj hospodářského výsledku ve letech 2005 aţ 2011, tedy analýza ex post. Tyto dva ukazatele nejlépe charakterizují výkonnost pojišťovny. Jednotlivé hodnoty jsou ovlivněny jak externími, tak interními činiteli, neboť se ani obecně nedá říct, ţe by někdy působily jedny z uvedených faktorů samostatně. Údaje jsou čerpány z interních zdrojů pojišťovny a bude pouţita jedna z elementárních metod zaměřená na stavové ukazatele, přičemţ bude zachycena analýza trendů (horizontální).
4.3.1 Předepsané pojistné Tabulka 18 Předepsané pojistné v období v období od 2005-2012
2005 Celkový objem předepsaného pojistného neživotní pojištění životní pojištění
Sledované období 2006 2007 2008 2009
2010
2011
2012
40 249 25 247
38 326 37989 38689 38655 37108 33586 32 140 25 125 24530 24632 25055 21452 20381 19 678
15 002
13 201 13459 14057 13600 15656 13205
12 462
Zdroj: Výroční zprávy z roku 2005-2012, vlastní výpočet
Předepsané pojistné jako ukazatel velice hezky charakterizuje výkonnost České pojišťovny. Konkrétně Česká pojišťovna pak tvoří na českém pojistném trhu zhruba třetinu objemu předepsaného pojistného. Celkový objem předepsaného pojistného ve sledovaném období meziročně klesá. Výrazný výkyv nastal v roce 2010 způsobený zejména poklesem neţivotního pojištění. Ţivotní pojištění oproti tomu zaznamenalo výrazný růst. Neţivotní pojištění má ve sledovaném období celkově tendenci poklesu, oproti tomu u ţivotního pojištění je vidět mírná 72
rozkolísanost hodnot. Kdyţ v segmentu jednorázového ţivotního pojištění došlo ke značnému poklesu, Česká pojišťovna byla nucena zareagovat produktovými změnami v nabídce ţivotního pojištění.
4.3.2 Čistý zisk Čistý zisk je přímo ovlivňován změnou ekonomických podmínek. U pojišťovny s takovou tradicí, jakou Česká pojišťovna má, se zpravidla setkáváme se ziskovostí. Hospodářský výsledek pojišťovny je popsán v tabulce níţe.
Tabulka 19 Čistý zisk v období 2005-2012
2005 4 641
Čistý zisk
2006 8 293
Sledované období v Kč 2007 2008 2009 6 939 5 873 7 380
2010 10 772
2011 3 553
2012 3 883
Zdroj: Výroční zpráva z roku 2005-2012
Graf 9 Čistý zisk v období 2005-2012
Čistý zisk 12,000 10,000
mil. Kč
8,000 6,000 4,000 2,000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: vlastní tvorba Hodnoty čistého zisku ve sledovaném období výrazně kolísají. Významnou změnu, v tomto případě nárůst, můţeme rozpoznat jiţ v roce 2006, kdy tento rok přinesl výrazný výsledek hospodaření a to ve výši 8,3 mld. Kč. Do roku 2008 následoval mírný pokles hospodářského 73
výsledku, který se ovšem obrátil opět růst a vedl k úţasnému výsledku 10 772 mld. Kč v roce 2010. Tento výsledek je podloţen dobře zvoleným finančním umístěním a příznivým škodním průběhem. V roce 2011 a 2012 však došlo ke strmému pádu hodnot zapříčiněných finanční krizí, která zasáhla značnou silou celý trh.
4.3.3 Ukazatel solventnosti Tabulka 20 Ukazatel solventnosti v období 2005-2012
Sledované období v % 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Poţadovaná míra solventnosti
3,2
3,4
3,5
3,5
3,4
3,3
3,1
2,9
Disponibilní míra solventnosti
14,5 13,2 13
8,5
11,9 18,2 14
13,3
Poţadovaná míra solventnosti
2,5
2,6
2,7
2,6
2,3
2,2
2,2
Disponibilní míra solventnosti
8,4
6,5
7,6
12,6 12,2 7,2
5,9
6,5
Neživotní pojištění 2
Zdroj: Výroční zprávy z roku 2005-2012
Míra solventnosti je v České republice dána regulátorem, tedy Českou národní bankou, pod kterou pojišťovací sektor od roku 2006 spadá. Hodnota poţadované míry solventnosti se v průběhu let pohybuje kolem 3,3 bodu, jen v roce 2012 zaznamenává mírný pokles na sledovací minimum hodnoty 2,9. Česká pojišťovna se ale i tak pohybuje nad hranicí a dosahuje tak míry solventnosti s mírnou rezervou.
5 Návrh na zvýšení efektivnosti fungování Vypracování horizontální a vertikální analýzy mi pomohlo ke zjištění, ţe se České pojišťovně výrazně podařilo v posledních letech sníţit náklady a navýšit výnosy, coţ je více neţ pozitivním začátkem.
74
Jak jsem jiţ zmiňovala v podkapitole věnující se zadluţenosti České pojišťovny, není třeba se hrozit vysokých čísel v tabulce v kapitole uvedených. Cizí zdroje tvoří hlavní financování pojišťovací činnosti, a tak jsou hodnoty České pojišťovny v normě. Zmínila bych ale postupné navyšování ukazatele úrokového krytí, který je další pozitivní zprávou. Likvidita České pojišťovny je taktéţ v normálu. Nízké hodnoty tohoto ukazatele dávají tušit dlouhodobější charakter závazků, které pojišťovna má, proto ani těchto hodnot není třeba se obávat. Byla bych ale velice opatrná, pokud jde o nečekané události, při kterých bude nucena pojišťovna nenadále hradit vysoký finanční obnos. To je riziko, které si s sebou pojišťovny nesou od samých počátků působení, proto mě překvapilo, ţe se i přes tento fakt pohybuje likvidita v tak nízkých hodnotách. Samozřejmě je moţné hradit případný schodek z bezpečnostního kapitálu, který dosahuje hodnot vysokých. Já osobně bych v tomto případě volila moţnost nastavení pohotovostních plateb obsaţených v zajistných smlouvách. Dostatečně ziskovou pojišťovnu, jakou Česká pojišťovna je, demonstruje ukazatel rentability. Česká pojišťovna dosahuje vysokého zhodnocení vlastního kapitálu stejně jako výnosnosti celkových aktiv. Bliţší prozkoumání tohoto ukazatele, zaměříme-li se na dobu obratu pohledávek, však poukazuje na negativní prvek, který se v případě České pojišťovny v analýze objevuje. Jedná se o dobu obratu vloţeného kapitálu i finančního majetku, kdy dochází ke zkracování těchto intervalů. Takovéto jednání by totiţ mohlo mít za následek případné ohroţení vztahů s klienty. Pojišťovna by se tedy, dle mého názoru, měla pokus dobu zkrátit. Zisky ale České pojišťovně meziročně rostou, coţ je jejím výrazným kladem. Vzhledem k pozastavení obchodovatelnosti akcií České pojišťovny na burze mi trţní ukazatele nepřinesly tolik informací, kolik by se očekávalo. Avšak ty informace, které jsem měla moţnost posoudit, mi potvrdily, ţe jde o prosperující pojišťovnu, byť růst hodnot nemusí být tak strmý, jako tomu bývalo. Ukazatel zaslouţeného pojistného demonstruje mírné sníţení hodnot v posledních sledovaných letech. Sniţování poštu uzavřených smluv můţe vést k mírné nervozitě, avšak významný podíl objemu uzavřených pojistných smluv na pojistném trhu nás můţe prozatím uklidnit. Zamyslela bych se ale nad přitaţlivostí České pojišťovny v očích klientů. Rozvoj trhů je velice dynamický a klienti se rozvíjí spolu s trhem, proto by nebylo rozumné dobu zaspat a spoléhat se jen na stávající nabízené produkty. Není to ale jediný důvod sniţování 75
počtu uzavřených smluv. Vzhledem ke zvyšování předepsaného pojistného dochází u klientů k navyšování pojistné částky u smluv stávajících a to uţ tak negativním vlivem není. Disponibilní míra solventnosti je pro sledované období nad regulátorem poţadovanou mírou, coţ je více neţ dobrá zpráva vzhledem k důleţitosti tohoto ukazatele v celém pojišťovacím sektoru. Tato finanční analýza, provedená na základě výročních zpráv České pojišťovny, ukazuje, ţe Česká pojišťovna a.s. je pojišťovnou silnou, bez výrazných negativních propadů. Bilanční suma se zvyšuje, meziroční zisky rostou, výkonnost pojišťovny se taktéţ navyšuje, legislativní rámec splňuje s rezervami. Je to pojišťovna s dlouholetou tradicí a tento fakt umí na pojistném trhu zúročit ve svůj prospěch. I přes pokles objemu uzavřených pojistných smluv je stále jedničkou na pojistném trhu.
76
Závěr Tato diplomová práce měla za cíl provedení komplexní finanční analýzy České pojišťovny, a.s. a interpretování výsledků ve smyslu doporučení pro zvýšení ekonomické efektivity fungování podniku. Práci jsem se pro snazší orientaci rozhodla rozdělit do pěti hlavních kapitol. První tři kapitoly se zaobíraly teoretickou stránkou finanční analýzy pojišťoven. Snaţila jsem se v nich taktéţ zdůraznit rozdíly mezi finanční analýzou výrobního podniku a pojišťovny prostřednictvím poukázání na jejich rozdílné způsoby a podstatu podnikání. Nenašla jsem však ţádnou dostupnou literaturu, která by se zaobírala konkrétně finanční analýzou pojišťoven. Můj postup byl tedy následující. Nastudovala jsem základní rozdíly s pomocí zákona o pojišťovnictví a porovnávala jednotlivé body pro správnou orientaci v oboru. Musím se také přiznat, ţe mi hodně pomohla má bakalářská práce, ve které jsem se věnovala investování volných prostředků pojišťoven. Usnadnilo mi to pochopení vzájemných vazeb a interpretací výstupních dat, které jsem na základě výročních zpráv vypočítávala. Tím se dostávám k posledním dvěma kapitolám této práce, čili k části analytické. Protoţe finanční analýza patří jednoznačně k nejvýznamnějším nástrojům finančního řízení, snaţila jsem se interpretovat výsledky tak do hloubky, jak mi jen dovolily mé vědomosti a moţnosti. Při práci na finanční analýze byl ztěţující i ten fakt, ţe Česká pojišťovna nezveřejňuje ve svých výročních zprávách veškerá data potřebná k preciznímu zpracování finanční analýzy. Při osobní ţádosti mi pak bylo vysvětleno, ţe se jedná o interní informace, které mi bohuţel nemohou být poskytnuty. Jakoţto běţný občan nemám ani přístup k novějším výsledkům ratingových agentur. O to komplikovanější celkové hodnocení bylo. Nezbývá mi neţ doufat, ţe tato práce bude přínosem a také, ţe Česká pojišťovna, i přes meziroční pokles 3% bude stále jedničkou na trhu. Je jím totiţ oprávněně.
77
Seznam pouţité literatury Odborné publikace [1] BIATHOVÁ, J. – MÓZEROVÁ, E., Ekonomická analýza podniku, Bratislava Edičné stredisko EU, 1995., s. 159, ISBN 80-225-0646-X [2] BLAHA, Z., JINDŘICHOVSKÁ, I., Jak posoudit finanční zdraví firmy, Management Press, Praha 2006, 194 s., ISBN 80-7261-145-3 [3] CIPRA, T., Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví, Ekopress, s r.o., Praha 2002, 271 s., ISBN 80-86119-54-8 [4] ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika, 1.vyd. Brno: MU Brno, 2003, 66 s., ISBN 80-210-32-88-X [5] ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika 2, 1.vyd. Brno: Tiskárna Bonny Press, 2005, 56 s., ISBN 80-210-3662-1 [6] ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., Pojistný trh,1.vyd. Brno, Tiskárna Bonny Press, 2005, 82 s., ISBN 80-210-3661-3 [7] ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., Pojišťovnictví, 2. vyd. Brno: MU Brno, 2006. 131 s. ISBN 80-210-3990-6 [8] ČERNÁ, A.a kolektiv., Finanční analýza, Bankovní institut, a.s. SERIFA, Praha 1997, 293 s., ISBN [b.d.] [9] GRÜNWALD, R., Analýza finanční důvěryhodnosti podniku, Ekopress, s. r. o., Praha 2001, 76 s., ISBN 80-86119-47-5 [10] GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza a plánování podniku, 78
Ekopress, s. r. o., Praha 2007, 318 s., ISBN 978-80-86929-26-2 [11] HAMPLOVÁ, E., Vybrané problémy finanční analýzy firmy, MU Brno, 1999, 161 s., ISBN 80-210-2161-6 [12] KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza krok za krokem, C. H. Beck, 2005 v Praze, 137 s., ISBN 80-7179-32-3 [13] KONEČNÝ, M., Finanční analýza a plánování, MSD, spol. s r.o., Brno 2003, 102 s., ISBN 80-86510-65-4 [14] KRÁĽOVIČ, J. – VLACHYNSKÝ, K, Finančný manažment, 1.vydanie, Bratislava: IURA EDITION, 2002, 419 s., ISBN 80-89047-17-3 [15] MÁČE, M., Finanční analýza obchodních a státních organizací, GRADA Publishing, a.s., Praha 2006, 155 s., ISBN 80-247-1558-9 [16] MAJTÁNOVÁ, A. a kolektiv, Poisťovnictvo,EKONÓM, Bratislava 2005, 183 s., ISBN 80-225-1940-5 [17] MAJTÁNOVÁ, A., DAŇHEL, J., DUCHÁČKOVÁ, E., KAFKOVÁ, E., Pojišťovnictví – teoria a práx, Ekopress, Praha 2006, 288 s., ISBN 80-86929-19-1 [18] MATOUŠEK, R., Financial Analysis of commercial banks: metodology, Czech National Bank – Institute of economics, Praha 1996, 63 s., ISBN [b.d.] [20] PASTORÁKOVÁ, E., Finančná analýza v poisťovniach – Praktikum, EKONÓM, Bratislava 2007, 108 s., ISBN 978-80-225-2319-6 [21] PAULAT, V., Finanční analýza v rukou manažera, podnikatele a investora, 1. díl, Profess Consulting s. r. o., 120 s., ISBN 80-7259-006-5 [22] PETRÁČKOVÁ, V. a kolektiv, Akademický slovník cizích slov, 1. díl A-K, Academia AV ČR, Praha 1995, 445 s., ISBN 80-200-0523-4 79
[23] PIVRNEC, J., Finanční management, Grada Publishing, Praha 1995, 168 s., ISBN 80-85623-92-7 [24] RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, GRADA Publishing, a.s., Praha 2007, 118 s., ISBN 978-80-247-1386-1 [25] SEDLÁČEK, J., Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy, Computer Press, Brno 2001, 220 s., ISBN 80-722-6562-8 [26] SEKERKA, B., Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů, PROFESS, Praha 1996, 152 s., ISBN 80-85235-40-4 [27] SUCHÁNEK, P., Podnikohospodářská analýza, MU Brno, 2006, 110 s., ISBN 80210-3985 [28] SŮVOVÁ, H. a kolektiv, Finanční analýza v řízení podniku,v bance a na počítači, Bankovní institut, a.s., Praha 1999, 622 s., ISBN 80-7265-027-0 [29] VALACH, J. a kolektiv, Finanční řízení podniku, EKOPRESS, s. r. o., Praha 1999, 324 s., ISBN 80-86119-21-1
[30] VALOUCH, P. Účetnictví komerčních pojišťoven, 1. vyd. Brno: MU Brno, 2003. 112 s., ISBN 80-210-3276-6. [31] ZALAI, K., Finančno-ekonomická analýza podniku, SPRINT vfra, Bratislava 1997, 297 s., ISBN 80-88848-18-0
Výroční zprávy [32] Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2006 [33] Výroční zpráva České pojišťovny, a. s. za rok 2005 80
[34] Výroční zpráva České pojišťovny, a. s. za rok 2006 [35] Výroční zpráva České pojišťovny, a. s. za rok 2007 [36] Výroční zpráva České pojišťovny, a. s. za rok 2008 [37] Výroční zpráva České pojišťovny, a. s. za rok 2009 [38] Výroční zpráva České pojišťovny, a. s. za rok 2010 [39] Výroční zpráva České pojišťovny, a. s. za rok 2011 Internetové zdroje [40] www.cap.cz oficiální stránky České asociace pojišťoven [41] www.standardpoors.com oficiální stránky ratingové agentury Standard & Poor´s [42] www.cpoj.cz oficiální stránky České pojišťovny, a.s. [43] www.generali.cz oficiální stránky Generali Pojišťovny, a.s. [44] www.cnb.cz oficiální stránky České národní banky [45] www.czso.cz oficiální stránky Českého statistického úřadu Právní předpisy [46] Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví [47] Vyhláška č. 502/2002 Sb., o účetnictví Diplomové práce [48] FIŠER, M., Finanční analýza České pojišťovny, Praha: 2006 [49] LOUŢILOVÁ, T., Finanční analýza pojišťovny, Brno: 2012 [50] BOKŠOVÁ, J., Finanční analýza pojišťovny, Praha: 2006 [51] JURAČKOVÁ, V., Finanční analýza v pojišťovnictví, Brno: 2008 [52] TICHÁ, M., Finanční analýza České pojišťovny, Praha: 2009
81
Seznam tabulek Tabulka 1 Výkaz zisku a ztráty komerčních pojišťoven ............................................................ 18 Tabulka 2 Rozpory při vykazování aktiv a pasiv v rozvaze ...................................................... 19 Tabulka 3 Ratingové hodnocení České pojišťovny .................................................................. 47 Tabulka 4 Vertikální analýza rozvahových aktiv v letech 2005-2007 ..................................... 49 Tabulka 5 Vertikální analýza rozvahových aktiv v letech 2008-2011 ..................................... 50 Tabulka 6 Vertikální analýza rozvahových pasiv v letech 2005-2008 ..................................... 53 Tabulka 7 Vertikální analýza rozvahových pasiv v letech 2009-2011 ..................................... 53 Tabulka 8 Podíl vlastního a cizího kapitálu v letech 2005-2011 .............................................. 55 Tabulka 9 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát 2005-2008 ................................................ 55 Tabulka 10 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát 2008-2011 .............................................. 57 Tabulka 11 Horizontální analýza rozvahových aktiv v letech 2005 – 2011 ............................ 59 Tabulka 12 Horizontální analýza rozvahových pasiv v letech 2005 – 2011 ............................ 60 Tabulka 13 Pohotová a Okamţitá likvidita v letech 2005-2012 .............................................. 61 Tabulka 14 Výnosnost celkových aktiv a vlastního kapitálu v letech 2005-2012 ................... 63 Tabulka 15 Ukazatelé zadluţenosti v období od 2005-2012.................................................... 65 Tabulka 16 Ukazatel likvidity v období od 2005-2011 ............................................................ 67 Tabulka 17 Ukazatele trţní hodnoty v období od 2005-2012 .................................................. 70 Tabulka 18 Předepsané pojistné v období v období od 2005-2012.......................................... 72 Tabulka 19 Čistý zisk v období 2005-2012 .............................................................................. 73 Tabulka 20 Ukazatel solventnosti v období 2005-2012 ........................................................... 74
Seznam grafů Graf 1 Podíl vlastního a cizího kapitálu v letech 2005-2011 ................................................... 55 Graf 2 Pohotová a okamţitá likvidita v letech 2005-2012 ....................................................... 61 Graf 3 Výnosnost celkových aktiv a aktiv vlastního kapitálu v letech 2005-2012 .................. 63 Graf 4 Debt ratio v období od 2005-2012 ................................................................................ 65 Graf 5 Equity ratio v období od 2005-2012 ............................................................................. 66 Graf 6 Obrat pohledávek v letech od 2005-2012 ..................................................................... 68 Graf 7 Obrat celkových aktiv v období od 2005-2012 ............................................................. 68 Graf 8 Obrat závazků za sledované období 2005-2012............................................................ 69 Graf 10 Čistý zisk v období 2005-2012 ................................................................................... 73
Seznam schémat Schéma 1 Elementární metody finanční analýzy ..................................................................... 24 Schéma 2 Členění finančních ukazatelů ................................................................................... 24 Schéma 3 Členění poměrových ukazatelů z hlediska zaměření poměrových ukazatelů .......... 29
82
Přílohy Příloha 1 Představenstvo: Předseda Ing. Ladislav Bartoniček, M.B.A. Mistopředseda Ing. Marcel Dostal, M.B.A. Ing. Pavel Řehák, MBA Člen Ing. Milan Beneš
Dozorčí rada: Předseda Milan Maděryč Členové Ing. Irena Špatenková Dr. Lorenzo Kravina
83
