Evropský polytechnický institut, s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 KATEŘINA GAZDOVÁ

Evropský polytechnický institut, s.r.o.

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2013

KATEŘINA GAZDOVÁ

Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně

OPTIMALIZACE NÁKLADŮ A VÝNOSŮ Z ÚČETNÍHO A DAŇOVÉHO HLEDISKA SPOLEČNOSTI GEOKAR S.R.O

(Bakalářská práce)

Autor: Kateřina GAZDOVÁ Vedoucí práce: Ing. Marek ŘIHÁK

Kunovice, 2013

Prohlašuji,

že

jsem

bakalářskou

práci

vypracovala

samostatně

pod

vedením

Ing. Marka ŘIHÁKA a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

Kunovice, 2013

Děkuji panu Ing. Marku ŘIHÁKOVI za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.

Kunovice, 2013

Kateřina GAZDOVÁ

Obsah: ÚVOD .................................................................................................................................... 8 1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA .............................................................................. 11

2

VYMEZENÍ POJMU NÁKLADY A VÝNOSY ..................................................... 15 2.1 ÚČETNÍ A DAŇOVÉ VÝNOSY ...................................................................................... 15 2.1.1 Tržby - hlavní složka výnosů ............................................................................ 16 2.1.2 Účtování výnosů ............................................................................................... 17 2.1.3 Schéma způsobu účtování výnosů .................................................................... 17 2.1.4 Účetní klasifikace výnosových účtů ................................................................. 18 2.1.5 Výnosy nezahrnované do základu daně z příjmu ............................................. 20 2.2 ÚČETNÍ A DAŇOVÉ NÁKLADY.................................................................................... 21 2.2.1 Účtování nákladů ............................................................................................. 23 2.2.2 Schéma způsobu účtování nákladů .................................................................. 24 2.2.3 Účetní klasifikace nákladových účtů ................................................................ 25 2.2.4 Náklady neuznané z hlediska daně z příjmů .................................................... 29 2.3 ČASOVÉ ROZLIŠENÍ A DOHADNÉ POLOŽKY NÁKLADŮ A VÝNOSŮ .............................. 31

3

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK A JEHO ČLENĚNÍ............................................. 32 3.1 ČLENĚNÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU ..................................................................... 34 3.2 ÚČETNÍ A EKONOMICKÝ ZISK .................................................................................... 35

4

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI ........................................................................... 36 4.1 VYMEZENÍ DŮVODU ZMĚNY FORMY PODNIKÁNÍ ....................................................... 36 4.1.1 Nástin procesu změny formy podnikání ........................................................... 37 4.2 ANALÝZA SPOLEČNOSTI ............................................................................................ 39 4.2.1 Analýza zákazníků a postavení na trhu ............................................................ 40 4.2.2 Stanovení cílů ................................................................................................... 41

5

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO A BUDOUCÍHO STAVU ................................ 42 5.1 VÝVOJ PŘÍJMŮ (VÝNOSŮ) A VÝDAJŮ (NÁKLADŮ) ...................................................... 42 5.2 VÝVOJ POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ ............................................................................. 44 5.3 ZHODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ ..................................................................................... 46

6

VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ ....... 48 6.1 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA.............................................................................................. 48 6.2 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ......................................................................................... 48 6.3 ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ ................................................................................ 49 6.3.1 Vývoj nákladů a výnosů ................................................................................... 49 6.4 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ ............................................................................. 52 6.5 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ......................................................................... 53 6.6 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝNOSŮ................................................................................ 56 6.7 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝNOSŮ ........................................................................... 57

7

ANALÝZA Z DAŇOVÉHO HLEDISKA ............................................................... 59 7.1 DAŇOVÉ POSOUZENÍ NÁKLADŮ ................................................................................. 59 7.1.1 Rozbor nákladových položek roku ................................................................... 59 7.2 DAŇOVÉ POSOUZENÍ VÝNOSŮ ................................................................................... 62 7.2.1 Rozbor výnosových položek ............................................................................. 63 7.2.2 Vazba zaúčtování nákladů a výnosů na základ daně ....................................... 64

8

POROVNÁNÍ SYSTÉMU ÚČETNICTVÍ A DAŇOVÉ EVIDENCE.................. 66

8.1 STANOVENÍ ZÁKLADU DANĚ V DAŇOVÉ EVIDENCI .................................................... 66 8.2 STANOVENÍ ZÁKLADU DANĚ V ÚČETNICTVÍ .............................................................. 67 8.3 SHRNUTÍ A ZHODNOCENÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ................................................... 67 9

POSOUZENÍ DAŇOVÉHO ASPEKTU NÁKLADŮ A VÝNOSŮ ...................... 69

10 NÁVRH OPTIMALIZACE NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ ANALÝZ ................. 72 10.1 VÝSLEDKY ANALÝZ .............................................................................................. 72 10.2 MOŽNOSTI OPTIMALIZACE PRO SPOLEČNOST ........................................................ 73 10.2.1 Finanční leasing .......................................................................................... 73 10.2.2 Pořízení nového hmotného majetku ............................................................. 74 10.2.3 Propagační předměty ................................................................................... 76 10.3 DALŠÍ MOŽNOSTI OPTIMALIZACE V NÁVAZNOSTI NA DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ ............... 77 11 HODNOCENÍ VEDENÍM SPOLEČNOSTI........................................................... 80 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 81 ABSTRAKT ....................................................................................................................... 86 ABSTRACT ........................................................................................................................ 87 LITERATURA ................................................................................................................... 88 SEZNAM ZKRATEK ....................................................................................................... 92 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ .............................................................. 94 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 95

ÚVOD Problematika tvorby nákladů a výnosů je velmi rozsáhlá a zasahuje do dávné minulosti. Už při prvních formách specializace nejen na řemeslnou výrobu či zemědělství, obchodníci dokázali stanovit cenu svých výrobků. Věděli totiž, co do daného produktu vložili (práce, suroviny, čas) a tím zpočátku jen jednoduše určovali svoje náklady a tím i výši předpokládaných výnosů. V současném ekonomickém prostředí dochází prakticky k tomu samému, neboť bez znalosti struktury nákladů a výnosů nelze hospodárně a efektivně podnikat. Nejen velké společnosti, ale i drobní podnikatelé se snaží dosáhnout postupného zvyšování nejen tržní hodnoty společnosti, ale i zároveň dosažení maximálního zisku. Na tyto dva hlavní cíle se společnosti zaměřují, aby byly v dnešním tržně orientovaném prostředí co nejúspěšnější. Aby podnikatelé mohli dosáhnout co nejlepších výsledků, musí umět řídit jednotlivé procesy ve společnosti, koordinovat náklady, sledovat výnosy, dobře a strategicky plánovat. Jen taková obchodní společnost, která produkuje trhem žádané služby a produkty, má přiměřený objem a dynamiku výnosů (tržeb) a jen taková společnost, která dosahuje přiměřenou prodejní cenu a přiměřené náklady, má náležitý hospodářský výsledek. Evidence nákladů a výnosů je tudíž v každé společnosti asi tou nejdůležitější a také nejnáročnější činností a to nejen z hlediska přesnosti, ale i časové rozlišitelnosti a věcné náležitosti. Každý z nákladů i výnosů musí být přesně vykázán, musí být jasné, z čeho a proč vznikl a kam bude přiřazen. U některých výnosových či nákladových položek je dále třeba věnovat pozornost i tomu, zda ovlivňují daňový základ. Ve velké většině případů se jedná o položky ovlivňující daňový základ. Existují náklady, které nejsou daňovými náklady za žádných okolností. To se týká zejména nákladů na dary a reprezentaci. Také se lze setkat s náklady, které jsou daňově uznatelné pouze při splnění podmínek zákona o daních z příjmů, například tvorba rezerv a opravných položek. Pravidla uvedená v zákoně jsou často komplikovaná a složitost zákona je navíc podpořena každoročními změnami.

8

Pro každý podnikatelský subjekt je velmi důležité sledovat vývoj nákladů, výnosů a výsledku hospodaření z mnoha hledisek. Je to nejen hledisko daňové zátěže, ale i hledisko zvyšování zisku a prosperity, zlepšování dobrého jména společnosti, či zvyšování spokojenosti zákazníků a upevnění stability na trhu. S tím je samozřejmě spojena schopnost firmy úspěšně odolávat konkurenci se stejným nebo podobným zaměřením na domácím nebo zahraničním trhu, a která je jedním z předpokladů fungování tržního hospodářství. Tato práce bude cenným přínosem nejen pro společnost k optimalizaci daňové zátěže a úsporu daňových nákladů změřitelnou v korunách, ale i pro libovolný podnikatelský subjekt, neboť řeší všeobecně známou problematiku v praxi každého podniku jak v tuzemsku, tak i zahraničí. Každá efektivně hospodařící společnost by měla mít souvislý přehled o svých podnikatelských činnostech, nákladech a výdajích, výnosech a příjmech. A to z hlavního důvodu, že jen to co je měřitelné, je také ovlivnitelné. Pokud společnost ví, za co, v jaké výši a jakém okamžiku vydává svoje peníze a za co, v jaké výši a kdy je naopak přijímá, je na správné cestě jak dosáhnout hlavních cílů. Správná analýza nákladů a výnosů a jejich vlivu na hospodaření společností má tudíž přínos nejen v oblasti optimalizace daňové zátěže, ale i ke zlepšení ekonomické síly a rentability podniku. Údaje z této analýzy jsou velmi potřebná zejména v době, kdy celkově ekonomika v celosvětovém měřítku prochází krizí a zhoršuje se situace na poli konkurence, kdy některé společnosti realizují své ekonomické zájmy i na úkor jiných podnikatelských subjektů. Cílem bakalářské práce je tedy rozbor základních ukazatelů hospodaření společnosti, které ovlivňují její daňové zatížení. Pro fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou a právnické osoby (například obchodní společnosti), které vedou účetnictví, to jsou náklady, výnosy a výsledek hospodaření. Pro fyzické osoby, které dosahují příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti (živnostník, umělec, advokát, daňový poradce) a přitom nejsou účetní jednotkou a vedou daňovou evidenci, to jsou příjmy, výdaje a výsledek hospodaření.

9

Bakalářská práce je členěna do kapitol a podkapitol a obsahuje dvě hlavní části. První část je teoretická a poté následuje praktická část zaměřená na konkrétní společnost. První část je zaměřena na rozbor literárních pramenů pojednávajících o problematice nákladů a výnosů z daňového a účetního hlediska a systém daňové evidence a účetnictví. Jsou vymezeny základní pojmy nákladů a výnosů a hlavní zásady při účtování na nákladových a výnosových účtech. Je provedena účetní klasifikace nákladových a výnosových účtů. Následně je analyzován hospodářský výsledek a provedeno jeho členění. V praktické části je představena společnost a provedena analýza současného postavení na trhu. Je provedena analýzu vývoje finanční pozice a finanční výkonnosti za posledních nejméně deset let. V rámci této analýzy zjistíme vliv jednotlivých parametrů na činnost společnosti a její hospodářský výsledek. V další části je provedena vertikální a horizontální analýza nákladů a výnosů a zhodnocen jejich vliv na hospodářský výsledek a rentabilitu společnosti. Je provedena analýza nákladů a výnosů z daňového hlediska a v rámci platné legislativy zhodnocen jejich vliv na minimalizaci daňové zátěže. Je provedeno porovnání systému daňové evidence a systému účetnictví ve vztahu ke stanovení základu daně z příjmu. Dále pak je posouzen daňový aspekt problematiky nákladů a výnosů. Následně jsou v závěrečné části navrhnuta jistá doporučení pro optimalizaci nákladů a výnosů ve společnosti, tak aby snížením nákladů docházelo k minimalizaci daňového zatížení, zlepšení prosperity společnosti a udržení silné a stabilní pozice na trhu.

10

Teoretická východiska

1

Cílem této části práce je základní vysvětlení pojmů, jako jsou náklady, výnosy a hospodářský výsledek. Velmi okrajově se zaměřím na rozdíl mezi účetnictvím a daňovou evidencí. Hlavní rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím. Daňová evidence je upravena zákonem o daních z příjmů a byla regulována zákonem o účetnictví a upřesňujícími předpisy, zatímco dnešní účetnictví pracuje již jen na systému podvojnosti a je upraveno zákonem o účetnictví. Daňová evidence je určena pro všechny podnikající fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou,

tudíž

nemají

povinnost

vedení

účetnictví

a

nejsou

uvedeny

v § 1 odst. 2 zákona o účetnictví. Základním předpisem, který daňovou evidenci upravuje, je zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Daňová evidence je konkrétně popsána v ustanovení § 7 b). Toto ustanovení vymezuje stručně předmět daňové evidence jako systém, který obsahuje údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů a dále o majetku a závazcích, které s těmito příjmy a výdaji souvisejí. [32, s. 22] Daňová evidence obvykle zahrnuje:  deník příjmů a výdajů,  evidenci majetku a závazků – např. inventární karty dlouhodobého majetku, skladové karty zásob, evidenci pohledávek a závazků atd.,  ostatní evidenci – např. mzdovou evidenci, knihu jízd, pokladní knihu. Účetnictví vždy vede podnikatel, který je právnickou osobou. Je upraveno zákonem o účetnictví a oproti daňové evidenci poskytuje mnohem komplexnější pohled na hospodaření firmy. Základním speciálním účetním předpisem je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který stanoví především metodické a obsahové náležitosti účetnictví tak, aby účetnictví plnilo své cíle a úkoly. Tento zákon tedy stanoví základní podmínky rozsahu a způsobu vedení účetnictví, jeho průkaznosti, podmínky pro vedení účetního záznamu v písemné nebo technické formě apod. [1, s. 9 - 12]

11

Právní úprava finančního účetnictví pro podnikatele je obsažena v celé řadě právních předpisů:  zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.,  prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví (vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů),  české účetní standardy č. 001 – 023,  Mezinárodní účetní standardy ( IAS/IFRS),  ostatní obecně platné právní předpisy daňové, obchodně – právní, o sociálním a zdravotním pojištění, pracovněprávní a další. V souladu s touto koncepcí upravuje zákon o účetnictví zejména tyto oblasti:  kdo je účetní jednotkou (§ 1 odst. 2),  předmět účetnictví (§ 2),  rozsah účetního období (§ 3 odst. 2),  okamžik vzniku a zániku povinností vést účetnictví (§ 4 odst. 1 až 7),  povinnost dodržovat při vedení účetnictví směrné účtové osnovy, uspořádání  a označování položek účetní závěrky atd. Podle ČÚP neexistuje dobře vypracovaná definice výnosu a často se postupuje dle právní formy transakce. Výnos je zaúčtován k datu doručení zboží kupujícímu nebo k datu poskytnutí služby. Výnosy podle IFRS představují výnosy i zisky. Standard IAS 18, definuje výnos (příjem) jako hrubý přírůstek ekonomických užitků v průběhu vykazovaného období vyplývající z běžné činnosti podniku. Tento přírůstek způsobí vzrůst vlastního kapitálu, který nevznikl vklady společníků nebo akcionářů. [7, s. 200 - 204] Všeobecně se u výnosů jedná o peněžní částky, které společnost získala za veškeré své činností za určité účetní období (může jím být měsíc či rok), a to bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. [15, s. 44 ] Je však nutno odlišovat výnosy a příjmy:  výnosy – prodej výrobků a služeb za hotové nebo na fakturu (např. vystavení faktury za poskytnuté služby),  příjmy – skutečný peněžní přírůstek aktiv (např. prodej služby za hotové).

12

Výnosy se realizují v okamžiku vyskladnění zboží nebo poskytnutí služby. Podle ČÚP neexistuje přesná definice nákladů. Náklady jsou definovány v Koncepčním rámci IFRS a zahrnují náklady a ztráty. Náklady jsou poklesy ekonomických užitků, které vedou ke snížení vlastního kapitálu. Náklady podniku jsou tedy peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů. Jsou to v penězích vyjádřené vstupy do výroby či poskytnutí služeb. [19, s. 33] Opět nutno odlišit náklady a výdaje:  náklad – skutečná spotřeba nákladové složky (např. přijetí faktury za poskytnuté služby),  výdaj – skutečný úbytek peněžních prostředků v hotovosti nebo BÚ. Výdaje a náklady spolu ve většině případů souvisí:  vznikají současně (např. úhrada úroků z úvěru),  nejdříve vzniká výdaj (např. nákup materiálu), potom náklad (např. spotřeba materiálu),  nejdříve vzniká náklad (faktura za spotřebu energie), potom výdaj (úhrada faktury). Mohou spolu v ojedinělých případech nesouviset (vzniká pouze výdaj – např. splátka úvěru). Hospodářský výsledek (podklad pro výpočet základu daně) se podle § 5 zákona o daních z příjmů v daňové evidenci určí jako rozdíl mezi příjmy a výdaji.  Příjmy – přijaté peníze v pokladně nebo na bankovním účtu, rozhodující je okamžik zaplacení.  Výdaje – úbytek peněz v pokladně nebo na bankovním účtu, rozhodující je okamžik zaplacení. [32, s. 13] Hospodářský výsledek (podklad pro výpočet základu daně) se v účetnictví zjišťuje jako rozdíl mezi výnosy a náklady.  Výnosy – výkony vyjádřené v Kč, není rozhodující okamžik zaplacení, ale okamžik provedení výkonu.

13

 Náklady – spotřeba hospodářských prostředků, cizích výkonů nebo práce pracovníků společnosti, není rozhodující okamžik zaplacení, ale okamžik provedení výkonu. [15, s. 44] Na Obrázku č. 1 je znázorněn postup při uzavírání účetních knih se zůstatky výnosových a nákladových účtů. Náklady ze strany MD se zaúčtují na stranu Dal a na protiúčet 710 – Účet zisků a ztrát na stranu MD. Výnosy ze strany Dal se zaúčtují na stranu MD a na protiúčet 710 na stranu Dal. [1, s. 137]

5 – Nákladové účty

710 – Účet zisků a ztrát

převod nákladů

převod výnosů

Obrázek č. 1: Převod nákladů a výnosů na účet zisku a ztrát Zdroj: [15, s. 445 - 451], vlastní zpracování

14

6 – Výnosové účty

2

Vymezení pojmu náklady a výnosy

Definice výnosů a nákladů zní:  Výnos je peněžně vyjádřený ekvivalent poskytnutých výkonů podniku zvyšující hodnotu jeho vlastního kapitálu.  Náklad je cenou zboží a služeb nezbytně vynaložených na dosažení výnosů daného období. [1, s. 103, 119]

2.1

Účetní a daňové výnosy

V této části si rozebereme výnosy z účetního a daňového hlediska. Výnosy nám představují přírůstek majetku, který je výsledkem podnikatelské činnosti. V podstatě jsou výnosy příjmem za výrobky a služby, které podnik produkuje. Výnosy zpravidla následují po vynaložení nákladů; výnosy by měly pokrýt náklady na ně vynaložené. Znamenají zvýšení ekonomického prospěchu, k němuž dochází jednak přírůstkem peněžních i nepeněžních aktiv, nebo snížením stavu závazku. Výnosy tedy zvyšují zisk a tím i vlastní kapitál. [15, s. 44] Výnosy podniku je možné rozdělit z hlediska vykazování účetního výsledku hospodaření na: 1. Provozní – souvisí s běžnou činností podniku.  tržby za vlastní výkony a zboží,  změny stavu vnitropodnikových zásob (např. nedokončená výroba, vlastní výrobky, zvířata),  aktivace výkonu vlastní výroby (např. materiálu a zboží, vnitropodnikových služeb, dlouhodobého majetku apod.),  ostatní provozní výnosy (např. pokuty, penále, výnosy z odepsaných pohledávek apod.). 2. Finanční – ty zahrnují finanční operace, které podnikatelský subjekt uskutečnil. (např. úroky, tržby z prodeje cenných papírů apod.).

15

3. Mimořádné – ty se týkají účetních případů, jakými jsou manka a škody, nároky na jejich náhradu, přebytky majetku, výnosy ze změny oceňování majetku atd. [15, s. 45] Z hlediska správného stanovení základu daně: 1. Daňové – tyto výnosy jsou podstatné při výpočtu základu daně z příjmu a jsou vymezeny v § 18 až § 19 zákona o daních z příjmů. 2. Účetní – všechny výnosy, které zaúčtovala účetní jednotka v průběhu účetního období

na

účtech

účtové

skupiny

podle

a

řídí

se

ustanovením

§ 3, § 14 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

2.1.1

Tržby - hlavní složka výnosů

Hlavní složkou výnosů většiny podniků jsou provozní výnosy, jejichž základní složkou jsou tržby. Tržby jsou peněžní částkou, kterou podnik získal prodejem výrobků, zboží a služeb v daném účetním období (např. za rok). Jsou rozhodující složkou výnosů a hlavním finančním zdrojem podniku. Ten slouží k úhradě nejen jeho nákladů a daní, ale i například výplatě dividend. [4, s. 163] Rozlišují se tržby z:  vyrobených výrobků a poskytnutých služeb,  nakupovaného zboží,  zásob materiálu,  nepotřebných strojů,  vynálezů, patentů, licencí. Velikost tržeb podniku je možno ovlivnit. Faktory ovlivňující tržby jsou:  fyzický objem výroby, který v krátkém období závisí na výrobní kapacitě a poptávce,  ceny výrobků,  sortimentní struktura výroby a prodeje,  způsob fakturace a úhrady faktur (určeno předpisy).

16

Společnost může zvyšovat své tržby zvyšováním prodeje a cen (pokud mu to trh dovolí) dosavadních výrobků, zvyšováním jejich kvality a technické úrovně, zaváděním nových výrobků, služeb, zlepšováním servisu, účinnou reklamou apod. [4, s. 164]

Účtování výnosů

2.1.2

Každé správné účtování výnosů probíhá v účtové třídě šest. Účtová třída šest obsahuje výnosy narůstajícím způsobem od začátku účetního období. Prvotní výnosy se v této účtové třídě zachycují časově rozlišené. DPH vyznačená na vystaveném daňovém dokladu (např. faktuře) není přímou součástí tržeb, ale účtuje se přímo ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 - Zúčtování daní a dotací. [15, s. 46, 342 - 345] Hlavní zásady pro účtování výnosů:  výnosy se účtují v průběhu roku na stranu Dal,  výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí,  na začátku účetního období výnosové účty vykazují nulový zůstatek,  pro evidenci výnosů na výnosových účtech platí obdobné zásady jako pro evidenci nákladů: zásada kumulace, zákaz kompenzace, zásada uzavřenosti. [31, s. 14]

2.1.3

Schéma způsobu účtování výnosů

Na přiloženém Obrázku č. 2 máme provedeno stručné shrnutí účtování výnosů. Nejsou zde uvedeny veškeré způsoby zaúčtování výnosů, ale hlavně ty základní, nejčastěji používané výnosové účty. Jsou zde provedeny způsoby zaúčtování tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb, jak za hotové, tak na fakturu. Tyto tržby nám tvoří základní položku příjmů jakéhokoliv podniku. Dále zde máme provedeno zaúčtování, které probíhá na bankovních účtech v případě připsaných úroků z běžného účtu. Další způsob účtování probíhá při změně stavu zásob výroby. Je zde uvedeno zaúčtování jak v případě zvýšení stavu výrobků, tak jeho snížení.

17

MD

Pokladna, Odběratelé

Dal

MD

Tržby za prodej zboží

Dal

prodej zboží za hotové, na fakturu MD

Tržby za prodej výrobků a sl.

Dal

prodej výrobků a s lužeb za hotové, na fakturu

MD

Bankovní účty

Dal

MD

Výnosový účet - úroky

Dal

Změna stavu zásob výroby

Dal

přips ané úroky z BÚ

MD

Výrobky

Dal

MD

zvýš ení s tavu zás ob výrobků s nížení s tavu zás ob výrobků

Obrázek č. 2: Shrnutí účtování výnosů Zdroj: [21, s. 111 - 115], vlastní zpracování

2.1.4

Účetní klasifikace výnosových účtů

Účetní klasifikace výnosových účtů je vlastně zachycení veškerých účetních případů, které v rámci daného podniku vznikají. Účetní případy jsou zaznamenávány na účty prostřednictvím účetních záznamů v účetních knihách, kterými jsou hlavní kniha a (účetní) deník. Účtová skupina 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží Ve prospěch účtů této účtové skupiny účtujeme na základě faktur tržby za vlastní výkony a služby. Účtová skupina zahrnuje účty:  600 – Tržby za vlastní výkony a zboží.  601 – Tržby za vlastní výrobky.  602 – Tržby z prodeje služeb.  604 – Tržby za zboží. [1, s. 120]

18

Účtová skupina 61 – Změny stavu vnitropodnikových zásob Na účtech této účtové skupiny se účtují v přírůstky a úbytky vlastní výroby, popřípadě změna stavu zásob vyplývající z inventarizace. Pro jednotlivé druhy zásob jsou vymezeny účty:  611 – Změna stavu nedokončené výroby.  612 – Změna stavu polotovarů vlastní výroby.  613 – Změna stavu výrobků.  614 – Změna stavu zvířat. Účtová skupina 62 – Aktivace Účty, na kterých účtujeme v okamžiku, kdy podnik dodá určitý výkon sám sobě:  621 – Aktivace materiálu a zboží – zde se účtuje hodnota vyrobeného materiálu a zboží ve vlastní režii.  622 – Aktivace vnitropodnikových služeb – zde se účtuje

nejčastěji

o vnitropodnikové dopravě související s přepravou materiálu nebo jiného majetku.  624 – Aktivace dlouhodobého hmotného majetku – používá se pro aktivaci dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku ve vlastní režii. [1, s. 122] Účtová skupina 64 – Jiné provozní výnosy V této účtové skupině účtujeme na následujících účtech:  641 – Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – zde účtujeme o tržbách z prodeje dlouhodobého majetku.  642 – Tržby z prodeje materiálu – používá se při prodeji materiálu, který byl původně určen na např. na výrobu výrobků.  644 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení – jedná se o sankce dohodnuté v obchodních smlouvách, které souvisejí s nedodáním zboží, s opožděným dodáním zboží, s dodáním zboží nevyhovující kvality, s neodebráním zboží, s odstoupením od smlouvy apod. 

646 – Výnosy z odepsaných pohledávek – jedná se o výnosy z pohledávek z obchodních činností, které byly v minulosti odepsány ve prospěch nákladů a od toho okamžiku již nejsou účtovány na účtech pohledávek.



648 – Ostatní provozní výnosy – ve prospěch tohoto účtu se účtují výnosy na předcházejících účtech neuvedené, ale mají vztah k provozní oblasti. [1, s. 123]

19

Účtová skupina 66 – Finanční výnosy V této účtové skupině se používají tyto účty:  661 – Tržby z prodeje cenných papírů a podílů – zde se účtuje prodejní cena cenných papírů.  662 – Úroky – zde účtujeme o nárocích na přijaté úroky od peněžních ústavů a jiných dlužníků.  663 – Kurzové zisky – na tomto účtu účtujeme o kurzových rozdílech.  664 – Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů.  665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – na tomto účtu účtujeme dividendy, podíly na zisku a nájemné z vlastnictví dlouhodobého finančního majetku evidovaného na účtech účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek.  666 – Výnosy z krátkodobého finančního majetku – na tomto účtu účtujeme dividendy a úroky, plynoucí z vlastnictví majetku vedeného na účtech účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek.  668 – Ostatní finanční výnosy – zde účtujeme o finančních výnosech nezachycených na předcházejících účtech této účtové skupiny (např. o zaúčtování inventarizačních přebytků na v pokladně či na ceninách). [1, s. 126] Účtová skupina 68 – Mimořádné výnosy Na účtech této účtové skupiny se zachycují zcela mimořádné operace vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i případy mimořádných událostí, které se vyskytují nahodile. Jsou zde zařazeny účty:  681 – Výnosy ze změny metody.  688 – Ostatní mimořádné výnosy (např. výnosy související s prodejem podniku).

2.1.5

Výnosy nezahrnované do základu daně z příjmu

Existuje velké množství příjmů, které se v základu daně neobjevují, a výsledek hospodaření se o ně při úpravě na ZD snižuje. Jsou to příjmy osvobozené od daně, příjmy vyňaté, příjmy nezahrnované do základu daně, a další položky, které do základu daně nepatří. Do základu daně nepatří výnosy, které nejsou předmětem daně. Jejich přesné vymezení je obsaženo v ustanovení § 18 odst. 2 ZDP a § 19 ZDP. [32, s. 31]

20

V běžné podnikatelské praxi nejsou výnosy nezahrnované do základu daně příliš rozšířené, nicméně vyskytnout se mohou. Zákon o daních z příjmů uvádí zejména v § 24 neúplný výčet výdajů zahrnovaných do základu daně, tj. výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů a v § 25 výdaje nezahrnované do základu daně, které pro daňové účely finanční úřad neuznává. Výdaje nezahrnované do základu daně snižují základ daně a tím i povinnost zaplatit daň. [10, s. 105 - 109] Výnosové účty nezahrnované do základu daně jsou převážně ty, které již podlehly srážkové dani, tedy výnosy zdaněné u zdroje srážkovou daní (např. výnosy dividendového charakteru). Tyto položky jsou do výnosů zaúčtovány již zdaněné – nevstupují tedy do daňového základu. Jedná se zejména o tyto výnosové účty:  662 – úroky,  665, 666 – dividendy § 19 odst. 1 d) ZDP,  další důvody uvedené v § 23 odst. 4 ZDP.

2.2

Účetní a daňové náklady

Zde si podrobně rozebereme účetní a daňové náklady, způsoby jejich účtování a evidence. Náklady vyjadřují výši peněžní spotřeby výrobních faktorů potřebných pro výrobu určitého množství statků. V praxi jsou vstupy představovány spotřebovaným materiálový majetkem, spotřebou energií, prací zaměstnanců, opotřebením výrobního majetku a dalšími položkami. [15, s. 44, 525] Náklady se v podniku člení z různých hledisek. V závaznosti na vykazování účetního výsledku hospodaření se náklady člení na:  provozní náklady – zahrnují náklady, které souvisejí s běžnou podnikatelskou činností, zrcadlí se v ní skutečnosti, kvůli nimž byla účetní jednotka zřízena,  finanční náklady – jedná se o náklady související zejména s peněžními prostředky a cennými papíry,  mimořádné náklady – představují náklady, které jsou v podstatě nahodilé, neočekávané. [15, s. 45]

21

Podle správného stanovení základu daně: 1. Daňové náklady – jsou vymezeny § 24 zákona o daních z příjmů.  ovlivňují základ daně, byly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení příjmů, který je předmětem daně,  musí být prokázány (máme k nim nějaký doklad, který archivujeme),  vedeme o nich záznamy v daňové evidenci nebo účetnictví,  výdaje vznikly v roce, za který je daňově uplatňujeme,  nejsou vymezeny jako daňově neuznatelné výdaje v § 25 zákona o daních z příjmu. 2. Účetní náklady – jsou všechny náklady, o kterých účetní jednotka účtuje v průběhu účetního období na jednotlivé účty páté účtové třídy a řídí se § 3, § 14 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. [15, s. 525] Aby mohly být náklady uplatněny jako daňové, musí být vynaloženy pro účely podnikání. Při daňové kontrole musí podnikatel správci daně prokázat, že vynaložené náklady mají přímou a bezprostřední souvislost s příslušnými výnosy, to znamená, že se jedná o náklady, které slouží k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 ZDP. Podle míry spjatosti s konkrétním výkonem - jedná se o členění nákladů na přímé a nepřímé:  přímé (jednicové) náklady – náklady, které příčinně souvisí s objektem i daným výkonem. Dají se přímo a přesně zjistit na kalkulační jednici, např. spotřeba materiálu, ze které se vyrábí jeden výrobek nebo přímé mzdy. Tyto náklady je možné zjistit či stanovit na kalkulační jednici poměrně přesně pomocí dělení (výsledná kalkulace) nebo na základě norem (předběžná kalkulace),  nepřímé (režijní) náklady – jsou společné pro více výrobků a nelze je přímo zjistit na jednotku výkonu (např. opravy, spotřeba energie, odpisy DHM). [19, s. 34 - 41] V závislosti na objemu prováděných výkonů:  fixní náklady – relativně stálé, i když se objem výroby mění (např. daňové odpisy DHM, nájemné, atd.),  variabilní náklady – rostou s objemem výroby (např. spotřeba surovin, mzdy zaměstnanců, atd.). [15, s. 684 - 685]

22

Náklady příležitosti:  explicitní náklady – mají povahu výdajů na trzích zdrojů (mzdy, suroviny, nájemné úroky, atd.),  implicitní náklady – vznikají užíváním zdrojů patřících podniku nebo poskytovaných vlastníkem podniku (vlastní budovy, kapitál, čas vlastníka společnosti, atd.). [15, s. 678]

2.2.1

Účtování nákladů

Při účtování nákladů se musíme držet hlavních zásad vymezených v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Jsou to tyto hlavní zásady:  zásada kumulace – náklady se sledují narůstajícím způsobem od počátku roku. Pokud účetní jednotka zjišťuje výsledek hospodaření za kratší období, provádí tak zpravidla mimo rámec účetnictví,  zásada zákazu kompenzace – spočívá v odděleném zjišťování nákladů a výnosů téhož druhu (např. nákladové a výnosové úroky jsou sledovány na samostatných účtech),  zásada uzavřenosti – do nákladů účetní jednotky nejsou zahrnovány ty, které jsou náklady jiných subjektů. Pokud jsou takové náklady do nákladů účetní jednotky zahrnuty (např. v důsledku způsobu vyúčtování), pak z nich musí být vyloučeny. [1, s. 18 - 20] Další podstatné zásady evidence nákladů na nákladových účtech:  Postupy účtování o nákladech jsou upraveny v bodu 3. ČÚS č. 019.  Náklady se účtují v páté třídě zpravidla na straně MD.  Náklady se účtují do období, s nímž časově souvisí.  Analytickou evidenci v páté účtové třídě je třeba přizpůsobit zákonu o dani z příjmů.  Koncem

roku

se

zůstatky

nákladových

účtů

převádějí

na

účet

710 – Účet zisků a ztrát, po tomto převodu mají nákladové účty nulový zůstatek. 23

2.2.2

Schéma způsobu účtování nákladů

Na přiložených schématech máme provedeno shrnutí účtování základního nákladů. Nejsou zde uvedeny veškeré způsoby zaúčtování nákladů, ale hlavně ty základní, nejčastěji používané nákladové účty. [21, s. 100 - 110] Obrázek č. 3 nám ukazuje jak správně zaúčtovat pracovní cesty zaměstnanců (ty musí být prokázané a zdůvodněné – doložené cestovním dokladem), spotřebu drobného materiálu, opravy drobného majetku, bankovní poplatky za vedení účtů a přijaté faktury za dodanou energii bez DPH (obdobně zaúčtujeme i spotřebu plynu a vody). Dále zde máme zaznamenány způsoby účtování přijaté faktury za opravy a udržování majetku, poradenskou službu a reklamu, opět bez DPH.

MD

Pokladna

Dal

MD

Cestovné

Dal

Spotřeba materiálu

Dal

Nakupované služby

Dal

MD

Finanční náklady

Dal

MD

Spotřeba energie

Dal

Nakupované služby

Dal

propl a ceno ces tovné za měs tna ncům MD drobné ná kupy za hotové MD opra vy dl ouhodobého ma jetku, res p. drobného ma jetku, pora dens ké s l užby, rekl a ma ...

MD

Bankovní účty

Dal

popl a tky ba nce úroky z ůvěru

MD

Dodavatelé

Dal

vyúčtová ní energi í MD opra vy dl ouhodobého ma jetku, res p. drobného ma jetku, pora dens ké s l užby, rekl a ma …

Obrázek č. 3: Shrnutí účtování nákladů Zdroj: [21, s. 100 - 110], vlastní zpracování

24

Na Obrázku č. 4 jsou zaznamenány další podstatné způsoby zaúčtování, kterými jsou výdeje materiálu ze skladu do spotřeby, odpisy investičního majetku, nároky zaměstnanců na hrubou mzdu dle zúčtovací listiny a zaúčtování předpisy pojistného placené zaměstnavatelem na zdravotní a sociální pojištění. [21, s. 100 - 110]

MD

Materiál na skladě

Dal

MD

Spotřeba materiálu

Dal

výdej ma teri á l u ze s kl a du do výroby

Oprávky k movitým věcem Oprávky ke stavbám

MD

Dal

MD

Odpisy dlouhodobého majetku

Dal

Mzdové náklady

Dal

Zákoné soc. poj.

Dal

odpi s y DHM

MD

Zaměstnanci

Dal

MD

hrubé mzdy dl e zúčtova cí l i s ti ny

MD

Zúčtování s institucemi SZ

Dal

MD

předpi s poji s tného fi rmy na zdra v. a s oc. poj.

Obrázek č. 4: Shrnutí účtování nákladů u zásob, DHM, zaměstnanců a mezd Zdroj: [21, s. 100 - 110], vlastní zpracování

2.2.3

Účetní klasifikace nákladových účtů

Účetní klasifikace nákladových účtů je vlastně zachycení veškerých účetních případů, které v rámci daného podniku vznikají. Účetní případy jsou zaznamenávány na účty prostřednictvím účetních záznamů v účetních knihách, kterými jsou hlavní kniha a (účetní) deník. [1, s. 103 - 104] Účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy  501 – Spotřeba materiálu – eviduje se zde materiál spotřebovaný účetní jednotkou v příslušném účetním období.  502 – Spotřeba energie – účtuje se zde o spotřebované elektrické energii, páře, plynu a vodě, které jsou určeny k energetickým účelům. 25

 504 – Prodané zboží – používá se při účtování o úbytku prodaného zboží v ocenění pořizovací cenou. Účtová skupina 51 – Služby  511 – Opravy a udržování – na tomto účtu se soustřeďují náklady na opravy a udržování prováděné externími subjekty.  512 – Cestovné – nejedná se zde o přepravu nákladů, ale o cestovní náklady souvisí s pracovními cestami pracovníků, jednatelů apod.  513 – Reprezentace – jedná se zejména o výdaje na pohoštění a občerstvení, jde o nedaňový náklad (položky se zaúčtují do nákladů, ale při účetní závěrce a zjišťování základu daně se musí připočítat k hospodářskému výsledku).  518 – Ostatní služby – účtuje se zde nákup drobného nehmotného majetku (poštovní poplatky, známky, telefonní služby, televizní a rozhlasové poplatky, náklady na inzerci, propagaci, výstavy, úhrady za úklid, nájemné). [1, s. 106] Účtová skupina 52 – Osobní náklady  521 – Mzdové náklady – mzdy zaměstnancům (hrubé mzdy).  522 – Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti - na těchto účtech se účtují odměny statutárních orgánů a dalších orgánů PO - představenstva, dozorčí rady.  523 – Odměny členům orgánů společnosti a družstva.  524 – Zákonné sociální pojištění – tento účet slouží k evidenci nákladů spojených s předpisem ZP a SP, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance.  525 – Ostatní sociální pojištění – jedná se například o životní pojištění a penzijní připojištění, které hradí za zaměstnance podnik.  526 – Sociální pojištění individuálního podnikatele – evidují se zde náklady na zdravotní a sociální pojištění podnikatele (OSVČ).  527 – Zákonné sociální náklady – na tomto účtu se účtuje například o příspěvku na závodní stravování (např. stravenky do hodnoty 55 %).  528 – Ostatní sociální náklady – účtují se zde zejména náklady vyplácené nad rámec stanovený zákony (např. stravenky nad hodnotu 55 %). [1, s. 107] Účtová skupina 53 – Daně a poplatky  531 – Silniční daň – předpis daně silniční. 26

 532 – Daň z nemovitosti – předpis daně vlastnictví nemovitosti (daň ze staveb a pozemků.  538 – Ostatní daně a poplatky – na tomto účtu se zachycují například tyto položky: spotřeba kolků, úhrada soudních a správních poplatků hrazených přímo, poplatky za použití dálnic, daň z převodu majetku, dědická a darovací daň (předpisy veškerých daní). [1, s. 108] Účtová skupina 54 – Jiné provozní náklady  541 – Zůstatková cena prodaného DHM a DNM – účtuje se zde např. prodej podle zákona neodepisovaného majetku.  542 – Prodaný materiál – prodaný nespotřebovaný nakoupený materiál (z důvodu změny poptávky, zastarání materiálu apod.).  543 – Dary – na tento účet se účtuje o poskytnutých darech. Dary jsou podle ZDP vždy daňově neuznatelným nákladem, ale mohou být odčitatelnou položkou v daňovém přiznání (§ 15 zákon ZDP).  544 – Smluvní pokuty a penále – účtují se zde smluvní pokuty a úroky z prodlení a penále.  545 – Ostatní pokuty a penále – na tomto účtu se účtují sankce vyměřené orgány státní správy, územní samosprávy nebo celní správy.  546 – Odpis pohledávky – na tomto účtu se eviduje hodnota odepsaných pohledávek.  548 – Ostatní provozní náklady – účtují se zde ostatní položky neúčtované na předchozích účtech, které se týkají provozní činnost (účtují se zde např. členské příspěvky právnických osobám, úhrady z odpovědnosti za škodu způsobenou jiným osobám, paušální náhrady za používání vlastního nářadí při práci).  549 – Manka a škody – účtují se zde veškerá manka a škody na majetku: např. daňově uznatelná škoda způsobená neznámým pachatelem (na základě potvrzení Policie ČR) nebo škody způsobené živelnou pohromou. [1, s. 109] Účtová skupina 55 – Odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů  551 – Odpisy dlouhodobého HM a NM.  552 – Tvorba a zúčtování zákonných rezerv – na tomto účtu se zaznamenává tvorba a čerpání rezerv v souladu se zákonem o rezervách (např. rezervy na opravy DHM), takto vzniklý náklad nebo jeho snížení se promítá i do základu daně z příjmu. 27

 554 – Tvorba a zúčtování ostatních rezerv – jde o rezervy, které si na základě rozhodnutí vytvořila účetní jednotka. Tyto rezervy nejsou daňově uznatelné.  558 – Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek (daňově uznatelných při splnění podmínek stanovených zákonem o rezervách) – tímto účtem účetní jednotka eliminuje riziko nezaplacení pohledávek vůči dlužníkům v konkursním řízení a k nepromlčeným pohledávkám, kde hrozí riziko, že je dlužník částečně nebo plně neuhradí.  559 – Tvorba a zúčtování opravných položek – zde se zaznamenává tvorba a čerpání opravných položek k různým majetkovým účelům. [1, s. 111] Účtová skupina 56 – Finanční náklady  561 – Prodané cenné papíry a podíly – na tomto účtu se zaznamenává hodnota prodaných CP, tj. jejich pořizovací cena.  562 – Úroky – účtuje se zde o úrocích, které je účetní jednotka povinna platit (např. úroky z bankovního úvěru včetně úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru apod.).  563 – Kurzové ztráty – účtuje se zde rozdíl vzniklý v pohybu kurzů Kč k cizím měnám.  568 – Ostatní finanční náklady – účtují se zde náklady peněžního styku, tj. zejména bankovní výlohy (poplatky bance za vedení účtu, za položky).  569 – Manky a škody na finančním majetku – schodky v pokladně, na ceninách. Účtová skupina 58 – Mimořádné náklady  582 – Škody – účtují se zde mimořádné škody na majetku (např. živelné pohromy).  588 – Ostatní mimořádné náklady – účtují se zde např. náklady spojené s prodejem podniku. [1, s. 113 - 114] Účetní skupina 59 – Daně z příjmů a převodové účty  591 – 594 – účtuje se zde v souvislosti s daňovou povinností poplatníka z titulu daně z příjmů. 

595 – Dodatečné odvody daně z příjmů – účtuje se zde vyměřená dodatečná daň, kterou doměřil finanční úřad na základě daňové kontroly, dále pak se zde účtuje zvýšení daňové povinnosti, při podání dodatečného nebo opravného daňové přiznání k dani z příjmů. [1, s. 114]

28

2.2.4

Náklady neuznané z hlediska daně z příjmů

Daňově neuznané náklady sice účetně snižují výsledek hospodaření subjektu, ale podle daňových pravidel v nákladech zůstat nemohou. Je proto nutné o ně zpětně zvýšit VH při úpravě na základ daně. Jedním z hlavních důvodů, proč tyto náklady nemohou snížit daňovou povinnost, je, že u nich nelze podle § 25 ZDP prokázat nezbytnost při dosahování příjmu. [32, s. 64] Obecně se můžeme zmínit o účtech, na které sice účtujeme náklady, ale aby nesnižovaly vypočtenou daň, tak je při transformaci hospodářského výsledku na daňový základ musíme připočítat. [10, s. 95] Jedná se převážně o tyto nákladové účty:  513 – Náklady na reprezentaci, tj. pohoštění obchodních partnerů, dárky klientům apod. Uznat lze pouze reklamní předmět opatřený logem firmy v hodnotě do 500 Kč, který nepodléhá spotřební dani. Náklady na reprezentaci nejsou daňově uznatelné, stejně tak u nich nelze uplatnit případný odpočet DPH na vstupu.  526 – Sociální pojištění individuálního podnikatele – evidují se zde náklady na zdravotní a sociální pojištění podnikatele (OSVČ), od 1. 1. 2008 jsou tyto náklady daňově neuznatelné.  528 – Ostatní sociální náklady – účtují se zde zejména náklady vyplácené nad rámec stanovený zákony (např. příspěvek na závodní stravování – nad 55 %), a proto jde o daňově neuznatelné položky.  532 – Daň z nemovitosti – daň z nemovitosti je daňově uznatelným nákladem pouze v případě jejího zaplacení (předepsaná, ale neuhrazená daň z nemovitosti je připočitatelnou položkou k účetnímu HV).  538 – Ostatní daně a poplatky – na tomto účtu se zachycují například tyto položky: spotřeba kolků, úhrada soudních a správních poplatků hrazených přímo, dálniční známky, zaplacená daň z převodu nemovitosti, daň dědická, darovací, dodatečně vyměřené daně (např. DPH, která je v tomto případě i daňově uznatelným nákladem), daň dědická a darovací se za daňově uznatelný náklad nepovažují.  543 – Dary. Dary se plošně neuznávají, teprve v daňovém přiznání lze odečíst hodnotu darů, které splňují podmínky § 15 zákona o daních z příjmů.

29

 544 – Smluvní pokuty a penále – účtují se zde smluvní pokuty a úroky z prodlení podle obchodního zákoníku (s výjimkou úroků z prodlení podle smluv o úvěru), dále penále, popř. jiné sankce ze smluvních vztahů, daňově uznatelné jsou pouze v případě zaplacení.  545 – Ostatní pokuty a penále – na tomto účtu se účtují částky závazků podle příslušných dokladů bez ohledu na to, zda byly zaplaceny, či nikoliv, jedná se o pokuty a penále státním institucím (FÚ, ZP, ČSSZ, živnostenskému úřadu), položky účtované na tomto účtu jsou vždy daňově neuznatelným nákladem.  549 – Manka a škody. Podle zákona o daních z příjmů jsou manka a škody uznány do nákladů pouze v případě, že se jednalo o živelní pohromu, dále že šlo o krádež a pachatel byl policií prohlášen za neznámého a v ostatních případech pojištěného majetku se uznají do výše náhrady od pojišťovny.  554 – Tvorba a zúčtování ostatních rezerv – účtuje se zde tvorba a čerpání rezerv, které nesplňují podmínky zákona o rezervách, tento účet představuje náklady daňově neuznatelné. Účetní jednotka je vytváří podle vlastní potřeby a dobrovolně.  559 – Tvorba a zúčtování opravných položek – zde se zaznamenává tvorba a čerpání opravných položek k různým majetkovým účelům, které nesplňují podmínky zákona o rezervách, tento účet představuje náklady daňově neuznatelné.  588 – Ostatní mimořádné náklady – účtují se zde např. opravy nákladů minulých účetních období, jestliže jde o významné částky, které by zkreslily provozní nebo finanční výsledek hospodaření běžného účetního období, taktéž účet daňově neuznatelný.  591 – Daň z příjmů. Daně z příjmů fyzických a právnických osob jsou sice z hlediska účetnictví nákladem, ale nesmí snižovat daňový základ daného účetního období ani toho příštího dle § 24 odst. 1 ZDP. [15, s. 342 - 345] Obecně tedy můžeme říci, že které nelze zahrnout do daňově uznatelných nákladů, tvoří připočitatelné položky k účetnímu zisku podniku při výpočtu a stanovení daňové povinnosti společnosti a:  mají vztah k jinému zdaňovacímu období,  neslouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 odst. 1 ZDP,  jsou uvedeny v § 25 ZDP. [10, s. 95 - 99] 30

2.3

Časové rozlišení a dohadné položky nákladů a výnosů

Časové rozlišení a dohadné položky slouží k tomu, aby účetní jednotka proúčtovala výnosy a náklady opravdu v období, se kterým věcně i časově souvisí. Přechodným položkám je věnována účtová skupina 38. Jedná se o tyto účty:  381 – Náklady příštích období – zachycuje placené náklady související s příštím obdobím (nájemné placené předem, pojistné, předplatné).  382 – Komplexní náklady příštích období – náklady vynakládané ke společnému účelu (náklady na přípravu a záběh výkonů, náklady na výzkum a vývoj, náklady na dlouhodobé propagace, náklady na skladování).  383 – Výdaje příštích období – náklady tohoto období hrazené až v příštím období (nájemné placené pozadu, prémie a odměny placené po uplynutí roku).  384 – Výnosy příštích období – příjmy, jenž věcně patří do výnosů příštích období (nájemné přijaté předem, částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, přijaté předplatné).  385 – Příjmy příštích období – nepřijaté příjmy související s výnosy tohoto období (dodávky energie, plynu a vody uskutečněné do konce účetního období a vyfakturované v následujícím období, výnosové provize, provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služby).  388 – Dohadné účty aktivní – současná pohledávka, u které není ještě známa přesná výše (pohledávka za pojišťovnou v důsledku pojistné události, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady, výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtováni za běžné účetní období, odhad poplatků z licencí nebo jiných majetkových práv).  389 – Dohadné účty pasivní – současný závazek, ke kterému ještě nemáme doklad (nevyfakturované dodávky materiálu, plynu, elektrické energie, vody, telefony, opravy a jiné poskytnuté služby). [15, s. 325 - 329, 743] Postup při časovém rozlišení by měl být stanoven vnitřním účetním předpisem a neměl by se každoročně měnit. Pravidelně se opakující a méně významné výdaje, popřípadě příjmy, není nutné časově rozlišovat. 31

3

Hospodářský výsledek a jeho členění

Pro výpočet daňové povinnosti je třeba znát základ daně, který vychází z výsledku hospodaření před zdaněním. Tudíž si v této části stručně shrneme poznatky o hospodářském výsledku a jeho vlivu na základ daně. Hospodářský výsledek je ukazatel, kterým posuzujeme hospodaření účetní jednotky. Zjišťuje se porovnáním veškerých nákladů a výnosů. Do výsledku hospodaření se musí promítnout všechny případné ztráty ještě před jejich vznikem a dále je nutné přiřadit náklady a výnosy k tomu období, jehož se týkají. [1, s. 32] Výsledek hospodaření je výchozím bodem pro určení daňové povinnosti. Správně stanovený výsledek hospodaření je výsledkem procesu spojeným nejprve s účetnictvím a následně s operacemi, které musí být přesně v souladu s pravidly stanovenými zákonem o daních z příjmu. Výsledek tohoto procesu je důležitý podklad pro stanovení přesné výše částky daně. Tento proces však není vůbec jednoduchý, je to patrné již při prvním pohledu do zákona o daních z příjmu, kdy jednotlivé paragrafy odkazují na znění jiných paragrafů tohoto zákona i na znění jiných právních norem. Hospodářský výsledek se zjišťuje ve třech úrovních, které vycházejí ze struktury nákladů a výnosů. Při měření výsledku hospodaření za dané období je třeba k celkovým vykázaným výnosům přiřadit všechny náklady vynaložené k jejich dosažení. Uvedené pravidlo má svůj název a to - princip věcné shody. Pokud je výsledkem hospodaření účetní ztráta, uvede se částka se znaménkem minus. Účetní výsledek hospodaření před zdaněním je rozdíl mezi účty účtové třídy 6 – výnosy a účty účtové třídy 5 – náklady, s výjimkou účtů účtové skupiny 59 – daně z příjmů a převodové účty, které nesmí ovlivnit výši hospodářského výsledku. [1, s. 33]

Výnosy > Náklady = ZISK Výnosy < Náklady = ZTRÁTA

32

VH se pro potřeby výpočtu daně z příjmu podstatně upravuje. Položky, které upravují výsledek hospodaření, jsou shrnuty v následující Tabulce č. 1 a vycházejí z ustanovení § 23 zákona o daních z příjmů. [10, s. 92 - 94]

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM - výnosy, které nejsou předmětem daně

- výnosy osvobozené od daně - výnosy nezahrnuté do základu daně (příjmy tvořící samostatný základ daně) - částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy částky pojistného na sociální pojištění, o které byl zvýšen výsledek hospodaření

- v předešlém zdaňovacím období, pokud dojde k jejich odvedení

rozdíl, o který jsou smluvní pokuty, úroky a poplatky z prodlení, penále

- a jiné sankce ze závazkových vztahu zaúčtované do výnosu vetší než přijaté - rozdíl, o který jsou účetní odpisy menší než daňové

- rozpuštění rezervy nebo opravných položek (tvorba nebyla daňově uznaný náklad) + náklady daňově neuznatelné + náklady nad limity stanovené příslušným zákonem (např. o rezervách) částky,

o

které

byl

neoprávněně

částky

pojistného

na

sociální

snížen

+ v předešlých zdaňovacích obdobích při úpravě základu daně + a neodvedené ve stanovené lhůtě

pojištění

výsledek

sražené

hospodaření

zaměstnancům

+ rozdíl, o který jsou účetní odpisy vetší než daňové úhrady smluvních pokut, úroku z prodlení, penále a jiných sankcí + z obchodních vztahů zaplacené věřitelem (v případě, že byly položkou snižující základ daně v předešlých zdaňovacích období)

+ nepeněžní příjmy, daň darovací = ZÁKLAD DANĚ Tabulka č. 1: Transformace výsledku hospodaření před zdaněním Zdroj: [10, s. 92 - 94]

33

Členění hospodářského výsledku

3.1

Výsledek hospodaření se zjistí na účtu 710 v tomto členění: a) provozní VH, b) finanční VH, c) mimořádný VH. Sečtením výsledků z provozní a finanční činnosti a následným odečtením daně z příjmů z běžné činnosti dostáváme výsledek hospodaření za běžnou činnost. Výsledek hospodaření za běžnou činnost dohromady s mimořádným výsledkem hospodaření, rovněž zdaněným daní z příjmů, tvoří výsledek hospodaření za účetní období (Tabulka č. 2). [10, s. 92 - 94]

Provozní výsledek hospodaření

rozdíl mezi provozními výnosy a náklady

Finanční výsledek hospodaření

rozdíl mezi finančními výnosy a náklady

Výsledek

hospodaření

za

běžnou

součet provozního a finančního výsledku hospodaření

činnost

upravený

o

splatnou

a případně i odloženou daň z příjmů za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření

rozdíl

mezi

mimořádnými

výnosy

a náklady upravený o splatnou a případně i odloženou daň z příjmů z mimořádné činnosti Výsledek

hospodaření

období

za

účetní

součet hospodářského výsledku za běžnou a

mimořádnou

činnost

—

vyjadřuje

tzv. disponibilní (čistý) zisk, tj. zisk po zdanění, popř. ztrátu) Tabulka č. 2: Členění HV Zdroj: [10, s. 92 - 94]

34

3.2

Účetní a ekonomický zisk

ZISK je jedním z nejdůležitějších finančních výsledků podniku, který vyjadřuje úspěšnost a efektivitu podnikatelské činnosti. Z hlediska zdrojů financování podniku je zisk nejvýznamnější složkou interních finančních zdrojů a samofinancování. Zisk je pojem, který označuje pozitivní rozdíl mezi výnosy a náklady, v případě záporných hodnot se jedná o ztrátu. Jedná se o syntetický ukazatel efektivnosti podnikové činnosti, v zisku se odrážejí všechny faktory úspěšného podnikání. Výše zisku je navázána na zvýšení hodnoty podniku pro vlastníka a schopnost a míru jeho rozšířené reprodukce. Při rozhodování o využití výrobních faktorů je nezbytné rozlišovat účetní a ekonomický zisk. Ekonomický zisk neboli nadbytečný zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a ekonomickými náklady a zpravidla bývá nižší než účetní zisk. Účetní zisk je rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady, to jsou položky, které podnikatel skutečně vynaložil v peněžní formě (nákup strojů, zařízení, surovin, energie, mzdy, apod.). V účetnictví se za zisk považuje kladný výsledek hospodaření, záporný výsledek hospodaření je ztráta. Zjednodušeně lze říci, že tomu odpovídá rozdíl mezi náklady a výnosy. [28]

Funkce zisku:  KRITÉRIÁLNÍ – rozhodování o důležitých otázkách ekonomiky podniku (investování, nové technologie, objem výroby atd.).  ROZVOJOVÁ – tj. tvorba finančních zdrojů pro další rozvoj.  ROZDĚLOVÁCÍ – rozdělování důchodu mezi stát a podnik.  MOTIVAČNÍ – motivem veškerého podnikání, zainteresovanost pracovníků. V souladu se stanovami, které si společnosti vytváří a s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku se vykázaný čistý zisk za účetní období rozděluje takto:  příděl fondů (např. tvorba rezervního fondu),  ostatní použití zisku (výplata dividend akcionářům, rozdělení mezi společníky),  nerozdělený zisk (část dosaženého výsledku, který tvoří finanční zdroj pro financování zdroje podniku, většinou se převádí do následujícího roku). [28]

35

Představení společnosti

4

V úvodu praktické části stručně představíme společnost a provedeme nástin důvodů změny právní formy podnikání. Společnost GEOKAR s.r.o. byla založena sepsáním společenské smlouvy dne 15. září 2010 a vznikla dnem zápisu do obchodního, to je 6. října 2010. Teprve až tímto okamžikem jí vzniklo oprávnění k provozování své činnosti. Před vznikem nové společnosti však na trhu fungovala společnost Jaroslav Karafiát - GEOKAR. Tato společnost vznikla smlouvou o sdružení fyzických osob ze dne 1. ledna 1997. Nově vzniklá společnost je plnohodnotným nástupcem původního sdružení fyzických osob. Její veškeré výrobní prostředky a majetek firmy, včetně závazků a pohledávek společnosti GEOKAR

s.r.o.

byly

získány

majetkovou

akvizicí

společnosti

Jaroslav

Karafiát-GEOKAR.

4.1

Vymezení důvodu změny formy podnikání

Před zahájením kroků podstatných pro změnu formy podnikání společnost posoudila výhody podnikání pod právnickou osobou, mezi které patří zejména:  mnohem lepší firemní postavení při jednání se zákazníky či bankami,  nižší daňová zátěž s.r.o. a možnosti daňové optimalizace,  jménem společnosti může jednat více osob i bez plné moci,  společnost neodpovídá za závazky celým svým majetkem,  společnost odpovídá za závazky celým svým majetkem, společníci však jen do výše nesplaceného vkladu, doporučuje se tedy vždy celý vklad splatit co nejdříve,  výhody při případném prodeji – nižší daně – po 5 letech existence s.r.o. není výnos z prodeje společnosti zatížen daní z příjmů. Společnost provedla srovnání s nevýhodami podnikání jako fyzická osoba:  vyšší daňová zátěž a nízká možnost daňové optimalizace,  vyšší sociální a zdravotní pojištění,  ručení za závazky celým majetkem podnikatele – OSVČ,

36

 obchodní partneři a klienti vnímají právnickou osobu jako důvěryhodnějšího a finančně stabilnějšího partnera – všeobecně je v podnikatelské praxi dobře viditelná náklonnost k jednání s právnickými osobami oproti fyzickým,  podnikání pokračuje i po zániku FO (smrti). Po celkovém zhodnocení výhod a nevýhod podnikání jako fyzická osoba se společnost rozhodla pro změnu formy podnikání a byly zahájeny přípravné práce pro vznik nové společnosti.

4.1.1

Nástin procesu změny formy podnikání

Při vzniku nové společnosti musí být zahájeny určité kroky a postupy. Nejprve musí dojít k sepsání společenské smlouvy. Jedná se o dokument, kterým se zakládá obchodní společnost. Tato smlouva musí být podepsána všemi zakladateli a podpisy musí být úředně ověřeny. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným musí mít podobu notářského zápisu. Dále musí být složeny vklady podle ustanovení § 60 obchodního zákoníku. Obchodní společnosti musí získat příslušná živnostenská oprávnění ve vztahu k jejich předmětu podnikání. Nakonec musí být podán návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Ten se podává místně příslušnému krajskému soudu (dle sídla obchodní společnosti). Podle ustanovení § 62 obchodního zákoníku musí být návrh na zápis do obchodního rejstříku podán do 90 dnů od založení společnosti, tj. od okamžiku sepsání společenské smlouvy. [33] Vzhledem k tomu, že za trvání společnosti Jaroslav Karafiát - GEOKAR bylo uzavřeno velké množství dodavatelsko – odběratelských vztahů, byl pro sdružení fyzických osob jako nejvýhodnější způsob pro pokračování v podnikatelské činnosti prodej podniku. Tento úkon lze provést smlouvou o prodeji podniku podle § 476 – § 488 obchodního zákoníku. Tato smlouva musí mít vždy písemnou formu. Dalším krokem při prodeji podniku návrh na jmenování soudního znalce dle § 196 a), odstavec 3 obchodního zákoníku. Navrhovatel v tomto dokumentu navrhuje soudního znalce, který bude vypracovávat znalecký posudek, na jehož základě bude stanovena hodnota podniku. [33] 37

Návrh na jmenování soudního znalce se zasílá na příslušný krajský soud a i tento návrh má stanovenou podobu a formu. Na základě usnesení Krajského soudu v Brně, byl ustanoven znalcem ing. Ludvík Šojdr, který vypracoval znalecký posudek č. 3197 – 121/10. Ten na základě inventarizace majetku a závazků ocenil podnik sdružení cenou obvyklou ve smyslu § 2 Zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sbírky. Soudní znalec samozřejmě přihlíží ke skutečnému stavu pohledávek a závazků, ke stáří majetku a zásob. Podle těchto skutečností se pak znalecký posudek zpravidla odchýlí od vypracované inventarizace. Předmětem ocenění jsou jednotlivé složky podniku, které se skládají z hmotného a nehmotného majetku, pohledávek a závazků a jiných majetkových práv. [33] Po sestavení inventarizace daňové evidence se zavedou počáteční stavy účtů do účetnictví nově vzniklé společnosti. Konečné zůstatky z daňové evidence musí navazovat na rozvahu a počáteční zůstatky rozvahových účtů. Mezi účetními hodnotami majetku a oceněním dle znaleckého posudku však vzniká oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Tento rozdíl musí být zohledněn v zahajovací rozvaze. Účtování o oceňovacím rozdílu je upraveno vyhláškou č.

č.

563/1991

469/2009, Sb.,

zákona

kterou o

se

provádějí

účetnictví,

a

to

některá konkrétně

ustanovení v

§

7

zákona

odst.

10.

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců (patnáct let) od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny. Kladný oceňovací rozdíl se odpisuje do nákladů. Záporný oceňovací rozdíl se odpisuje do výnosů. V našem případě nám vznikl kladný oceňovací rozdíl a roční odepisovaná částka, daňově uznatelná činí 155 892,- Kč. [27] Po dokončení veškerých úkonů spojených s prodejem podniku, je nutno zajistit také ukončení činnosti fyzické osoby. Prvním a nejdůležitějším krokem je ohlášení této změny na příslušném živnostenském úřadě. Dalším krokem je nahlášení této změny také správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Změnu je na tyto organizace nutno nahlásit do osmi dnů. Informaci o změně právní formy podnikání je také důležité oznámit všem svým obchodním partnerům.

38

4.2

Analýza společnosti

Definice daného odvětví společnost GEOKAR s.r.o. zní zeměměřičské a kartografické činnosti. Tato podtřída zahrnuje: - činnost geodetického průzkumu zejména za účelem vypracování map pro různé účely:  průzkum půdního povrchu,  průzkum hydrografický,  průzkum podpovrchový,  určování hranic,  mapování a snímkování z vesmíru,  průmyslový a technický průzkum,  vypracování podkladů pro mapy všeho druhu. Činnost firmy je však především zaměřena na vymezené geodetické práce a provádí:  Geometrické plány.  Zaměření skutečného provedení staveb inženýrských sítí.  Polohopis, výškopis, tematické mapy.  Vytyčování (zakládání) staveb.  Dokumentace skutečného provedení stavby pro E. ON Česká republika (jsou v seznamu doporučených dodavatelů pro E. ON Česká republika).  Záznam o umístění stavby do katastru nemovitostí. Hlavní náplní je provádění geodetických prací včetně jejich digitálního zapracování. Od počátku činnosti tvořilo největší procento zakázek zaměření skutečného provedení inženýrských sítí pro většinu jejich správců a to včetně digitálního zpracování podle jejich příslušných směrnic a datových modelů. Z tohoto oboru patří k největším zákazníkům SPT TELECOM, Jihomoravská plynárenská a.s., Jihomoravská energetika (E. ON). V posledních letech i společnost Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s., pro kterou prováděli i zpracování jejich stávajících sítí v několika obcích okresu Kroměříž. V této oblasti je důkazem kvalitně odvedené práce a spokojenosti s činností dlouhodobě přetrvávající spolupráce. Pro činnost jsou využívány vlastní aplikace naprogramované v jazycích Turbo Pascal, Microstation Basic a HTML + PHP + MySQL.

39

Další činností je provádění geometrických plánů, vytýčení hranic pozemků a v menším množství i vytyčování staveb. Působností jsou firmou spíše regionální. S výjimkou prací v

prvních

letech

pro

SPT

TELECOM

(okres

Přerov,

Olomouc,

Prostějov)

a zanedbatelného počtu jiných zakázek působí v okrese Kroměříž. Jsou zapsáni v seznamu doporučených firem na geodetické práce pro E. ON Česká republika. Dlouhodobě spolupracují s Městským úřadem v Bystřici pod Hostýnem, Prusinovice, Žalkovice. V posledních letech nastal v oblasti skutečného provedení inženýrských sítí velký nárůst zakázek z důvodu požadavku zaměření každé nově zbudované přípojky. Zhruba osmdesát procent činností vykonávaných společností GEOKAR s.r.o. je zaměřeno na provádění zaměření skutečného provedení staveb inženýrských. Zbývajících dvacet procent činí tvorba technických podkladů pro změny vlastnických vztahů na úseku katastru nemovitostí či vyhotovování tematických mapových podkladů pro nejrůznější účely. Tato společnost, které funguje na trhu již patnáct let (doba trvání sdružení a nově vzniklé právnické osobě), si za celou dobu své činnosti již vydobylo určité postavení a pozici ve společnosti a to nejen v rámci okresu Kroměříž, ale i v rámci Zlínského kraje.

4.2.1

Analýza zákazníků a postavení na trhu

Vezmeme-li souhrn zákazníků od počátku fungování společnosti, prvním největším zákazníkem byl SPT TELECOM, pro které společnost prováděla veškerá zaměření skutečného provedení telefonních sítí v obcích okresu Kroměříž, Přerov, Olomouc a Prostějov. Dalším nejvýznamnějším zákazníkem je společnost E. ON Česká republika. Pro tuto společnost je firma GEOKAR s.r.o. zapsána v seznamu doporučených firem. Provádí pro ni zaměření skutečných provedení distribučních sítí a geometrické plány pro vyznačení věcného břemene. Od roku 2003 pro ni dále zapracovává zaměření do systému LIDS. Pro společnost Jihomoravská plynárenská a.s. a Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s. jsou to zaměření jak stávajících sítí, tak nově zhotovených sítí a přípojek v rámci celého okresu Kroměříž. Kromě těchto, dalo by se říci stálých zákazníků, společnost provedla i polohopisné a výškopisné zaměření areálu Psychiatrické léčebny v Kroměříži. Pro město Kroměříž vytýčila rekonstrukci a přístavbu domu č. p. 160 na Riegrově náměstí, pro Stavební podnik Kroměříž a.s. provedla veškeré geodetické práce, skutečná provedení kanalizací a geometrický plán pro zápis komunikace v lokalitě Kroměříž – Pekelce. Další významnou zakázkou bylo provedení výškopisu a polohopisu vodní plochy v areálu Podzámecké zahrady v Kroměříži pro společnost VEGI s.r.o. Společnost dále v malé míře 40

provádí i geometrická a polohopisná zaměření pro drobné odběratele, jako jsou jednotlivé fyzické osoby, které tuto činnost potřebují pro zápis staveb do katastrů nemovitostí. Provedená analýza postavení na trhu nám jasně vykazuje, že společnost GEOKAR s.r.o. s některými stálými zákazníky spolupracuje již přes deset let, zejména: E. ON ČR (dříve JME a.s.), Jihomoravská plynárenská a.s., Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s., JC Stav s.r.o., VEGI s.r.o. a to je určitě dobrý důkaz kvality odváděné práce.

4.2.2

Stanovení cílů

Prvořadým cílem nově vzniklé společnosti bylo a je pokračovat v započatém díle společnosti a dosáhnout ještě lepších výsledků. Je tedy nutné zhodnotit minulý a současný stav a tím připravit dobré podmínky pro stav budoucí. Proto je důležité zamyslet se nad ekonomickými a společenskými vlivy, aby bylo možno dosáhnout stanovených cílů, kterými jsou převážně daňová úspora, což znamená snížit náklady a zvýšit výnosy. S tím souvisí zlepšení postavení společnosti v konkurenčním prostředí. A k tomu nám poslouží i celková analýza nákladů a výnosů a zhodnocení výsledku hospodaření. Zároveň dojde ke zhodnocení a analýze výsledku hospodaření v průběhu vedení daňové evidence a zhodnocení a porovnání daňové zátěže společnosti za sledovaná období.

41

5

Zhodnocení současného a budoucího stavu

Zhodnocení současného a budoucího stavu získáme na základě výsledků hospodaření za posledních deset let. Vzhledem k tomu, že společnost před změnou formy podnikání pro účely stanovení daně z příjmů vedla daňovou evidenci, protože podnikala jako fyzická osoba a nedosahovala daného obratu 25 mil. Kč stanoveného v zákoně o účetnictví, neměla tedy povinnost ze zákona vést účetnictví. Tudíž pro získání ekonomických výsledků budeme vycházet z údajů uvedených ve výkazech příjmů a výdajů. Následně pro roky 2011 a 2012 použijeme údaje z výkazu zisku a ztrát.

5.1

Vývoj příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů)

Pro vývoj příjmů a výdajů musíme použít údajů z výkazů příjmů a výdajů za roky 2002 až 2010. Pro vývoj v období let 2011 a 2012 použijeme údaje z výkazů zisku a ztrát. Ekonomické ukazatele nám po provedené analýze ukázaly, že posuzovaný vývoj měl vzestupný charakter, a že docházelo k postupnému zvyšování příjmů (následně výnosů) a zhodnocování vykonané činnosti jak je patrné z Tabulky č. 3.

ROK 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 ROK 2011 2012

Příjmy (v tis. Kč) 1 215 1 259 1 603 2 103 1 798 2 794 3 685 3 035 2 353 Výnosy (v tis. Kč) 3 093 2 717

Výdaje (v tis. Kč) 475 555 539 777 742 789 1 077 1 217 981 Náklady (v tis. Kč.) 2 729 2 634

Tabulka č. 3: Příjmy (výnosy) a výdaje (náklady) v letech 2002 - 2012 (v tis. Kč) Zdroj: [33, 35, 37 - 38], vlastní zpracování

42

Graf č. 1: Vývoj příjmů a výdajů v letech 2002 - 2010 (v tis. Kč) Zdroj: [33, 35, 37 - 38], vlastní zpracování

Z názorného grafického vývoje (Graf č. 1) je patrné, že se příjmy a výdaje do roku 2006 držely zhruba ve stejné výši, že měly tendenci růstu, a že výdaje nikdy nepřesáhly hranici příjmů. V daném sledovaném období je patrný skok ve výši příjmů v roce 2005, kdy společnost pro obec Jarohněvice provedla geometrické plány pro rozdělení pozemků pro výstavbu rodinných domů v dané lokalitě. Další markantní nárůst příjmů je patrný od roku 2007. Od tohoto období společnost plně zhodnocovala získané zakázky od svého nejvýznamnějšího zákazníka a to společnost E. ON Česká republika. V roce 2008 provedla velkou zakázku pro Pražské silniční a vodohospodářské stavby. Tuto zakázku v průběhu daného roku zrealizovala. Došlo opět k navýšení příjmů a i přes sice minimální zvýšení výdajových položek (vývoj v Grafu č. 1) společnost dosáhla zisku. V roce 2009 je patrné snižování příjmů zhruba na úroveň roku 2007, to však mělo přímou souvislost s globální hospodářskou krizí ekonomiky probíhající od roku 2008. I přes tuto ekonomickou recesi však došlo v roce 2009 opět k vytvoření zisku a pomalému zlepšování ekonomické situace. V tomto období proběhla realizace velmi atraktivní a finančně zajímavé zakázky pro společnost PROJEKCE – TZB, Ing. Eduard Šober, za provedení zaměření polohopisu, výškopisu a kanalizace areálu Psychiatrické léčebny Kroměříž. V roce 2010 se zdá vývoj výdajů mírně klesající, ale zde musíme brát v potaz ukončení činnosti společnosti k září roku 2010 a vzniku nové společnosti. Následný vývoj roku 2011 a 2012 je již stabilizovaný a nedochází k markantnějším výkyvům. Je pouze patrná vyrovnanost nákladů a výnosů, což je dáno systémem účetnictví, kdy náklady a výnosy vznikají již okamžikem vystavení či přijetí daňových dokladů, dále se v nákladech objevují mzdové náklady (v daňové 43

evidenci se jednalo o osobní hodnocení, to nám v účetnictví do nákladů nezasahuje), daňové odpisy či změna stavu nedokončené výroby a závazků.

5.2

Vývoj pohledávek a závazků

Pro získání stavu závazků a pohledávek musíme vyjít z výkazu o stavu majetku a závazků a stavu pohledávek a závazků. Celkový vývoj závazků a pohledávek je pro přechod z daňové evidence na účetnictví podstatný a klíčový. Pro ukončení činnosti jako fyzická osoba a následně pro nově vzniklou právnickou osobu jsou nejpodstatnější údaje z roku 2010, kdy došlo k této podstatné změně. Na první pohled lze odhadnout, jaký daňový dopad při tomto kroku lze očekávat. Stav pohledávek a závazků má přímou vazbu na základ daně.

ROK

Pohledávky na konci období (v Kč)

Závazky na konci období (v Kč)

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

45 119 68 635 123 847 180 172 251 398 461 053 109 268 176 397 272 610 611 428 388 900

9 732 8 919 9 983 11 633 11 006 13 782 1 723 18 367 22 240 2 613 1 801

Tabulka č. 4: Vývoj pohledávek a závazků v letech 2002 - 2012 (v Kč) Zdroj: [33, 36 - 38], vlastní zpracování

Z vývoje stavu pohledávek a závazků je patrné, že společnost se snaží své závazky včas a řádně plnit. Oproti tomu vývoj stavu pohledávek má narůstající charakter a je přímo úměrný stavu ekonomické situaci zákazníků (Tabulka č. 4).

44

Graf č. 2: Vývoj pohledávek a závazků v letech 2002 - 2010 (v Kč) Zdroj: [33, 36 - 38], vlastní zpracování

Z grafického znázornění (Graf č. 2) je patrné, že největší nevyrovnanost závazků a pohledávek byla v roce 2007, kdy mimořádně stouply pohledávky. Příčinu lze spatřovat v tom, že kvůli nedostatku financí způsobených začínající hospodářskou recesí, se ČR potýkala s druhotnou platební neschopností, což mělo vliv i na platební neschopnost zákazníků společnosti. Největší položku totiž tvořila pohledávka za zaměření stávajících vodovodních a kanalizačních sítí ve městě Bystřice pod Hostýnem pro společnost Vodovody a kanalizace, a.s. Kroměříž. V dalších letech je viditelné podstatné zlepšení ve vývoji stavu pohledávek. Nejmarkantnější zlepšení je v roce 2008, kdy došlo k vyrovnání již zmíněné pohledávky od společnosti Vodovody a kanalizace a.s. Kroměříž z roku 2007 a stav pohledávek rapidně poklesl. Od roku 2009 mají pohledávky opět rostoucí, ale přiměřeně úměrný charakter. Vývoj v období 2011 a 2012 je přímo ovlivněn změnou právní formy a tím pádem i okamžitou evidencí pohledávek a závazků. Výše pohledávek je za toto období ovlivněna fakturací na konci účetního období za provedení dokumentace skutečného provedení staveb energetických zařízení pro společnosti Ermonta, s.r.o. a OK – Team, s.r.o.

45

5.3

Zhodnocení hospodaření

Rok 2010 se stal pro společnost rozhodujícím pro uskutečnění procesu změny formy podnikání, proto si nejprve provedeme stručné zhodnocení hospodaření v průběhu tohoto roku a následně v přímé návaznosti i hospodaření v následujících letech. Vlivem doznívající hospodářské krize zejména v roce 2009 poptávka po službách v oblasti zeměměřičských a kartografických činností sice slabě klesla, ale rok 2010 zaznamenal opětovné navýšení poptávek po těchto službách. Finanční situace společnosti se v daném roce nijak zásadně nezměnila. Je to patrné nejen ze stavu majetku a závazků (Tabulka č. 5), ale i výkazu o příjmech a výdajích (Tabulka č. 6).

Majetek

Na začátku období (v Kč)

Dlouhodobí nehmotný Dlouhodobý hmotný Zásoby Pohledávky Peníze a ceniny Bankovní účty Majetkové cenné papíry a vklady Ostatní finanční majetek Opravné položky k nabytému majetku (A) Závazky

0 80 849 0 176 397 58 179 977 100 0 0 0 Na začátku období (v Kč)

Závazky Rezervy Úvěry Opravné položky k nabytému majetku (P) Tabulka č 5: Vývoj stavu majetku a závazků v roce 2010 (v Kč) Zdroj: [33, 36], vlastní zpracování

18 967 0 0 0

Na konci období (v Kč) 0 80 840 0 272 610 71 540 707 014 0 0 0 Na konci období (v Kč) 22 240 0 0 0

Z hodnocení Tabulky č. 6 je patrné, že se společnosti v roce 2010 po hospodářské recesi dařilo a společnosti se podařilo dosáhnout velmi dobrého ekonomického výsledku, nejen díky zvýšené poptávce ve stavebním průmyslu, ale i plynárenských a energetických společností. Další podstatnou příčinou tohoto úspěchu bylo, že se společnosti podařilo zhodnotit zakázku pro společnost VEGI s.r.o. na provedení polohopisu a výškopisu vodní plochy Podzámecké zahrady v Kroměříži.

46

Příjmy za zdaňovací období (v Kč) Prodej zboží, výrobků, služeb Ostatní příjmy

2 353 132 7

Výdaje za zdaňovací období (v Kč) Nákup materiálu a zboží Mzdy Platba pojistného Provozní režie

34 157 428 240 50 283 468 087

Rozdíl (příjmy - výdaje)

1 372 371

Tabulka č. 6: Výkaz příjmů a výdajů za rok 2010 (v Kč) Zdroj: [33, 35], vlastní zpracování

Následný vývoj v dalších letech 2011 a 2012 (Tabulka č. 3) lze zhodnotit taktéž jako pozitivní, neboť nejsou patrné žádné mimořádné výkyvy způsobeny změnou právní formy podnikání, a že společnost vždy dosahovala zisku (podrobná analýza je provedena v následujících kapitolách). K závěrečnému zhodnocení ekonomické situace lze tedy říci, že se společnost ubírá správným směrem. Lze konstatovat, že se společnosti za celé sledované období dařilo. Je patrné, že plně zhodnocuje svůj potenciál a dosahuje velmi dobrých ekonomických výsledků nejen díky zvýšené poptávce ve stavebním průmyslu, ale i plynárenských a energetických společností. Je tedy plně na jejím postavení se k dané situaci a své důležité rozhodnutí, které má vliv na příští vývoj společnosti, o přechodu na novou právní formu podnikání, společnost plně využije ve svůj prospěch a nadále bude svou ekonomickou pozici zvyšovat a dosahovat zisku.

47

6

Vertikální a horizontální analýza nákladů a výnosů

Na hospodářskou situaci podniku působí velké množství vnějších faktorů, na které by měl být brán zřetel při provádění analýz (zejména horizontální analýzy). Jedná se například o změny v daňové soustavě, vstup nových konkurentů na trh, změny podmínek na kapitálovém trhu, změny v poptávce, změny cen vstupů, či plány podniku v budoucnu. [15, s. 593 - 600]

6.1

Vertikální analýza

Vertikální analýza se zabývá stupňovitým rozborem jednotlivých položek finančních výkazů v čase. Z pohledu vertikální analýzy lze pohlížet na celou řadu těchto údajů, například na celkové náklady, celkové výnosy, příjmy, výdaje apod. Nejjednodušší podoba vertikální analýzy představuje procentuální vyjádření struktury daného ekonomického ukazatele. Vertikální analýza zkoumá strukturu výkazu pouze v jednom účetním období. Vertikální se tato analýza nazývá proto, že při získávání vyjádření údajů se postupuje odshora dolů. [12, s. 17] Při této analýze zjišťujeme, kolik procent tvořily jednotlivé složky celkových nákladů a výnosů.

6.2

Horizontální analýza

Horizontální analýza se provádí napříč zkoumanými lety (zpravidla jich bývá 3 až 10), čili řádky výkazu. Proto se nazývá horizontální. Je meziročním srovnáním hospodaření firmy. Horizontální analýza pomáhá vypozorovat hlavní trendy v hospodaření podniku. Při horizontální analýze absolutních ukazatelů jde o to zjistit, jak se určitá položka v účetním výkazu (v našem případě náklady a výnosy) změnila oproti předchozímu roku, nejen v absolutní výši, ale i v procentním vyjádření. Porovnávání položek účetních výkazů mezi jednotlivými roky se provádí po řádcích, horizontálně – proto mluvíme o horizontální analýze. [12, s. 13] 48

Tato analýza přináší odpovědi na dvě základní otázky:  o kolik jednotek se změnila příslušná položka v čase? – (absolutní změna).  o kolik % se změnila příslušná položka v čase? – (procentní změna). Absolutní změna = hodnota t – hodnota t – 1 (vypočítá se jako rozdíl hodnot běžného období s obdobím minulým). Relativní (procentní změna) = absolutní změna / hodnota t – 1 x 100 % (vypočítá se jako podíl absolutní změny a hodnoty minulého období a vynásobí se 100 %). [12, s. 14]

6.3

Analýza nákladů a výnosů

Analýza nákladů a výnosů se zabývá se mnohem podrobnějším rozborem finančních ukazatelů hospodaření společnosti a patří k nejjednodušším nástrojům hodnocení ekonomické situace firmy.

6.3.1

Vývoj nákladů a výnosů

Pro provedení analýzy již zmiňovaných veličin, musíme pro roky 2002 až říjen 2010 provést zhodnocení příjmů a výdajů a jejich převod na náklady a výnosy. Zde si musíme uvědomit základní informace, že u příjmů a výdajů jde vždy o peněžní toky související s podnikáním, bez ohledu na to, zda časově souvisejí s obdobím, ve kterém je o nich evidováno. U výnosů a nákladů jde o účetní období a nepřihlíží se k tomu, zda platba proběhla či ne. To znamená, že musíme brát v potaz stav pohledávek, závazků, stav cenin a zásob. U pohledávek a závazků zahrnujeme do úprav vždy stav bez daně z přidané hodnoty a musí se vyčíslit stav na konci a začátku posuzovaného období. Dále musíme zohlednit výši daňových odpisů, které nám v účetnictví významně ovlivňují nákladové položky. Rok 2010 byl rokem, jak již bylo výše zmíněno, kdy společnost změnila formu podnikání a tím pádem ukončila daňovou evidenci a začala vést účetnictví. Tudíž pro získání údajů pro roky 2002 až 2010 vycházíme z kvalifikovaných výsledků společnosti. Pro rok 2011 a 2012 vyjdeme ze skutečných ukazatelů. 49

V následující Tabulce č. 7 jsou zobrazeny kvalifikované výsledky výnosů a nákladů v letech 2002 až 2010 a skutečné výsledky let 2011 až 2012 a je z ní patrné, že společnost by i v případě vedení účetnictví od samého počátku podnikání měla téměř vyrovnané náklady s výnosy a vždy dosahovala zisku a nedostala se do ztráty.

Rok

Výnosy (v tis. Kč)

Náklady (v tis. Kč)

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

1 148 1 282 1 648 2 148 1 856 2 964 3 400 3 022 3 078 3 093 2 717

533 625 741 1 039 906 903 1 231 1 401 1 619 2 729 2 634

Tabulka č. 7: Kvalifikované výsledky výnosů, nákladů v letech 2002 - 2010 a skutečné v letech 2011 - 2012 Zdroj: [33 - 38], vlastní zpracování

Jak je patrné z Tabulky č. 7, vznikají za období roku 2002 až 2010 určité rozdíly při změně systému účtování a podstata těchto rozdílu spočívá v tom, že účetnictví je proti daňové evidenci náročnější nejen z hloubky a šířky vykazovaných údajů, ale i v souvislosti na daňové dopady. Z daňového hlediska mají změny stavu neuhrazených pohledávek a závazků z obchodních vztahů k začátku a konci období, které se vztahují k běžnému zdaňovacímu období, vliv na výsledek hospodaření v účetnictví. Základ daně ovlivňuje i změna stavu nedokončené výroby, která se v uvedeném období neevidovala. Na základ daně má vliv i časové rozlišení nákladů a výnosů nebo i tvorba opravných položek (ani jedna z položek se v daném období neevidovala) a také výše daňových odpisů. V daňové evidenci mají vliv na základ daně daňové příjmy a výdaje ve skutečné výši. V letech 2011 a 2012 jsou náklady a výnosy již plně vedeny v systému podvojného účetnictví, členěny dle řádné účetní osnovy a časového rozlišení, což má přímý vliv na vývoj výnosů a nákladů.

50

Graf č. 3: Vývoj kvalifikovaných nákladů, výnosů v letech 2002 - 2010 a skutečných 2011 - 2012 (v tis. Kč) Zdroj: [33 - 38], vlastní zpracování

Grafické znázornění (Graf č. 3) vývoje nákladů a výnosů, nás informuje o tom, že náklady nerostou rychleji než výnosy. Vidíme, že výnosy mají tendenci růstového charakteru. Nejmarkantnější nárůst výnosů je patrný v roce 2008, kdy společnost zhodnotila již výše zmíněnou zakázku pro společnost Pražské silniční a vodohospodářské stavby, za provedení vytýčení a zaměření skutečného stavu silnice II/150: Bystřice pod Hostýnem, průtah v ulici Přerovská a došlo k navýšení výnosů a společnost dosáhla zisku. Z grafu č. 3 je patrné, že ani v následujících letech nemají výnosy klesající tendenci a náklady k nim jsou přímo úměrné. V roce 2011 je patrný nárůst výnosů díky provedení zakázky pro společnost E. ON Česká republika za před projektovou přípravu zaměření a provedení polohopisu pro stavbu Louky, VN 42, obnova VN (14 - 38). Náklady se sice dostaly téměř na hranici výnosů, ale to lze přičíst ke změně formy podnikání společnosti, ukončení daňové evidence a zahájení fungování systému podvojného účetnictví. Rok 2012 nenaznačuje žádný mimořádný výkyv, jen je více patrná skutečnost, že náklady a výnosy jsou takřka na stejné úrovni. V tomto období byly výnosy ovlivněny nejen nestálostí v konkurenčním prostředí a úmyslném podhodnocování cenových nabídek pro získání zakázek od konkurenčních společností, ale i vlivem již zmíněného systému podvojného účetnictví a do nákladů se dostaly i položky, které v daňové evidenci náklady nijak neovlivní. I přesto však lze říci, že nedochází k ohrožení ekonomické situace a společnost jde dobrou cestou.

51

6.4

Vertikální analýza nákladů

Vertikální analýza se zabývá vyjadřováním jednotlivých položek účetních výkazů jako procentní podíl ke zvolené základně, která představuje 100 %. V následující Tabulce č. 8 je provedena vertikální analýza vybraných položek nákladů společnosti za účetní období roku 2002 až 2007.

Vertikální analýza nákladů Roky

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Vybrané položky nákladů v tis. Kč v % v tis. Kč v % v tis. Kč v % v tis. Kč v % v tis. Kč v % v tis. Kč v % Celkové náklady 533 100,0 625 100,0 741 100,0 1039 100,0 906 100,0 903 100,0 Provozní náklady 533 100,0 625 100,0 741 100,0 1039 100,0 906 100,0 903 100,0 Výkonová spotřeba 400 75,1 494 79,1 608 82,0 839 80,8 627 69,2 670 74,2 Spotřeba materiálu 8 1,4 9 1,4 15 2,0 4 0,4 10 1,1 7 0,7 Mzdové náklady 125 23,5 122 19,5 118 16,0 196 18,8 269 29,6 227 25,1 Finanční náklady 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Mimořádné náklady 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Tabulka č. 8: Vertikální analýza vybraných položek nákladů v letech 2002 - 2007 (v tis. Kč) Zdroj: [34 - 36], vlastní zpracování

Z Tabulky č. 8 je patrné, že za sledované období nám provozní náklady tvořily 100 % z celkových nákladů. Je to dáno hlavně charakterem podnikání, kdy veškerý náklad šel na provozní činnost. Mezi dvě hlavní složky patří výkonová spotřeba, která opět souvisí s provozní činností a pohybuje se v rozmezí 70 – 80 %. Další podstatnou složku provozních nákladů tvoří osobní a mzdové náklady, které se drží hranice 25 %, což je způsobeno výší osobní spotřeby, která se v daném období nepromítá do daňových nákladů, poněvadž není považována za mzdu. Zbylé náklady tvoří spotřeba materiálu. Tady se náklady pohybují, něco málo kolem 2 %, což je opět v daném období charakterem předchozího systému evidence a předmětu podnikání. V následující Tabulce č. 9 je provedena vertikální analýza vybraných položek nákladů společnosti za další část sledovaného účetního období roku 2008 až 2012.

52

Vertikální analýza nákladů 2008

Roky

2009

2010

2011

2012

Vybrané položky nákladů v tis. Kč Celkové náklady 1231

v%

v tis. Kč

v%

v tis. Kč

v%

v tis. Kč

v%

v tis. Kč

v%

100,0

1401

100,0

1619

100,0

2729

100,0

2634

100,0

Provozní náklady

1231

100,0

1401

100,0

1619

100,0

2729

100,0

2634

100,0

Výkonová spotřeba

727

59,0

792

56,5

766

47,3

829

30,4

817

31,0

Spotřeba materiálu

100

8,1

17

1,2

105

6,5

273

10,0

301

11,4

Mzdové náklady

404

32,8

592

42,2

748

46,2

1627

59,6

1516

57,6

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

Finanční náklady

Mimořádné náklady 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Tabulka č. 9: Vertikální analýza vybraných položek nákladů v letech 2008 - 2012 (v tis. Kč) Zdroj: [34 - 38], vlastní zpracování

V další části sledovaného období nám Tabulka č. 9 uvádí, že provozní náklady opět tvořily 100 % z celkových nákladů. Podstatnou složku těchto nákladů tvoří osobní a mzdové náklady, které do roku 2010 mají sice stále stoupající charakter, činí nám již přibližně 45 % z provozních nákladů, ale i nadále je jejich výše ovlivněna vyplácenou osobní spotřebou, která se do nákladových položek nijak nepromítá. Pro 2011 a 2012 je již výše kolem 60 %, zde jsou již plně daňově zohledněny mzdové náklady, které představují daňově uznatelný náklad. Další složka, výkonová spotřeba, se do roku 2010 drží v rozmezí 50 – 60 %. Od roku 2011 a 2012 je již ovlivněna přímím účtováním a pohybuje se kolem 30 %. Nejmenší složku provozních nákladů tvoří spotřeba materiálu, kde mají náklady sice pomalu, ale rostoucí charakter a činí něco málo kolem 10 %, což je převážně způsobeno narůstajícími cenami za spotřební materiál sloužící k podnikání.

6.5

Horizontální analýza nákladů

Horizontální analýza sleduje nejenom změny absolutních hodnot dat, které jsou vykazovány v čase, ale také zkoumá jejich relativní (procentní) změny. V následující Tabulce č. 10 je provedena horizontální analýza vybraných položek nákladů společnosti za účetní období roku 2002 až 2007.

53

Horizontální analýza nákladů Roky

2002/2003

Změna vybraných položek nákladů

Celkové náklady

Výkon. Spotřeba

Spotřeba mat.

Mzdové náklady

Finanční náklady

Běžné období (v tis. Kč)

625

494

9

122

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

533

400

8

125

0

0

Relativní změna ( v % )

17,3

23,5

14,2

-2,5

0,0

0,0

92

94

1

-3

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

741

608

15

118

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

625

494

9

122

0

0

Relativní změna ( v % )

18,6

23,0

71,2

-3,0

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

116

113

6

-4

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

1039

839

4

196

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

741

608

15

118

0

0

Relativní změna ( v % )

40,2

38,0

-72,4

65,5

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

298

231

-11

78

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

906

627

10

269

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

1039

839

4

196

0

0

Relativní změna ( v % )

-12,8

-25,2

146,8

37,1

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

-133

-212

6

73

0,0

0,0

Běžné období (v tis. Kč)

903

670

7

227

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

906

627

10

269

0

0

Relativní změna ( v % )

-0,3

6,8

-34,6

-15,6

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

2003/2004

2004/2005

2005/2006

2006/2007

Absolutní změna (v tis. Kč) -3 42 -4 -42 0 Tabulka č. 10: Horizontální analýza vybraných položek nákladů v letech 2002 - 2007 (v tis. Kč) Zdroj: [34 - 36], vlastní zpracování

Mimořádné náklady

0

Jak je patrné z Tabulky č. 10 vyvíjí se za celé sledované období celkové (provozní) náklady velmi rovnoměrně. Vidíme, že zaznamenaly v roce 2003 nárůst oproti roku 2002 o 17,3 % (92 tisíc Kč), taktéž i srovnání roku 2004 oproti roku 2003 přináší zvýšení o 18,6 %. Poté následovalo prudké zvýšení, srovnání roku 2005 oproti roku 2004, kdy vzrostly o celých 40 % (298 tisíc Kč), což lze přičíst tomu, že v přímé návaznosti došlo ke zvýšení výnosů. V tomto období byla provedena velmi, po výnosové stránce, výhodná zakázka pro obec Jarohněvice. Rok 2006 ve srovnání s rokem 2005 přinesl malé snížení o necelých 13 % a ani srovnání roku 2007 s rokem 2006 nepřináší žádné velké výkyvy. S tím vývojem přímo úměrně souvisí i vývoj dalších složek celkových (provozních) výnosů jako je spotřeba materiálu a výkonová spotřeba. Je to především zapříčiněno, jak provázaností nákladů s výnosy, tak charakterem podnikání. Další složkou jsou mzdovými náklady. Tyto náklady se vyvíjí zcela souběžně s celkovým ekonomickým vývojem a mají víceméně rostoucí charakter.

54

V následující Tabulce č. 11 je provedena vertikální analýza vybraných položek nákladů společnosti za účetní období roku 2007 až 2012. Horizontální analýza nákladů Roky

2007/2008

2008/2009

Změna vybraných položek nákladů

Celkové náklady

Výkon. Spotřeba

Běžné období (v tis. Kč)

1231

727

Minulé období (v tis. Kč)

903

Relativní změna ( v % ) Absolutní změna (v tis. Kč)

Mzdové náklady

Finanční náklady

100

404

0

0

670

7

227

0

0

36,3

8,5

1410,4

78,3

0,0

0,0

328

57

94

178

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

1401

792

17

592

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

1231

727

100

404

0

0

Relativní změna ( v % )

13,8

8,9

-82,6

46,5

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

2009/2010

2010/2011

2011/2012

Spotřeba mat.

Mimořádné náklady

170

65

-83

188

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

1619

766

105

748

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

1401

792

17

592

0

0

Relativní změna ( v % )

15,6

-3,3

505,2

26,4

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

218

-26

88

156

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

2729

829

273

1627

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

1619

766

105

748

0

0

Relativní změna ( v % )

68,6

8,2

159,9

117,5

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

1110

63

168

879

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

2634

817

301

1516

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

2729

829

273

1627

0

0

Relativní změna ( v % )

-3,5

-1,4

10,2

-6,8

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

-95

-12

28

-111

0

0

Tabulka č. 11: Horizontální analýza vybraných položek nákladů v letech 2007 - 2012 (v tis. Kč) Zdroj: [34 - 38], vlastní zpracování

Z Tabulky č. 11 je patrné, že celkové (provozní) náklady zaznamenaly v roce 2008 nárůst oproti roku 2007 o 36 % (328 tisíc Kč) a mají narůstající charakter. Totéž lze říci i o výkonové spotřebě, která kromě roku 2009, kdy poklesla oproti roku o 2008 o 7,1 %, má taktéž v následujících sledovaných obdobích spíše narůstající charakter. Lze to přičíst odeznívající hospodářské krizi, která postihla rok 2008. Obdobně je na tom i vývoj spotřeby materiálu, který mám kromě roku 2009, kdy opět oproti roku 2008 poklesl o 83 % (83 tisíc Kč) a má narůstající tendenci. V roce 2012 oproti roku 2011 vzrostla spotřeba materiálu o zhruba 4 %, lze to přičíst stále se zvyšujícími se cenami za základní spotřební materiály sloužící k podnikání. Další složka celkových (provozních) nákladů a to mzdové nám hlásí meziroční, i když nepravidelné, přírůstky. Nejvyšší jsou patrné v roce 2008, kdy nám oproti roku 2007 vzrostly o téměř 80 % (178 tisíc Kč) a v roce 2011, kdy oproti roku 2010 vzrostly o 61 % (460 tisíc Kč). Zde je v roce 2010 výše ovlivněna vyplácenou osobní spotřebou, která se do nákladových položek nijak nepromítá, kdežto od roku 2011 zde jsou již plně daňově zohledněny mzdové náklady, které představují daňově 55

uznatelný náklad. Srovnáme-li rok 2012 s rokem 2011, tak je patrný minimální pokles mzdových nákladů a to zhruba o 6 %, což je v porovnání s ostatními roky zanedbatelné číslo.

6.6

Vertikální analýza výnosů

Vertikální analýza nám pomáhá zjistit samotnou strukturu výnosů v jednotlivých letech vyjádřenou v procentech. Je vhodná při srovnání vybraných údajů z účetních výkazů v rámci daného podniku v čase (měsíc, kvartál, rok). Z Tabulky č. 12 je patrné, že za sledované období nám výkony tvořily 100 % z celkových výnosů.

Je

to

dáno

převážně

charakterem

podnikání

a

jsou

to

vytvořeny

provozně-hospodářskými činnostmi podniku, tedy za provedené práce a služby.

Vertikální analýza výnosů Roky

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Vybrané položky výnosů v tis . Kč v % v tis . Kč v % v tis . Kč v % v tis . Kč v % v tis . Kč v % v tis . Kč v % Celkové výnosy 1148 100,0 1282 100,0 1648 100,0 2148 100,0 1856 100,0 2964 100,0 Výkony 1148 100,0 1282 100,0 1648 100,0 2148 100,0 1856 100,0 2964 100,0 Finanční výnosy 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Mimořádné výnosy 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Tabulka č. 12: Vertikální analýza vybraných položek výnosů v letech 2002 - 2007 (v tis. Kč) Zdroj: [35, 36], vlastní zpracování

Tabulka č. 13 nám sděluje obdobné údaje jako tabulka č. 21. Je zde patrné, že za sledované období nám výkony za provedené práce a služby opět tvořily 100 % z celkových výnosů. Vertikální analýza výnosů Roky

2008

Vybrané položky nákladů v tis . Kč v % Celkové výnosy 3400 100,0 Výkony 3400 100,0 Finanční výnosy 0 0,0

2009

2010

2011

2012

v tis . Kč

v%

v tis . Kč

v%

v tis . Kč

v%

v tis . Kč

v%

3022

100,0

3078

100,0

3093

100,0

2717

100,0

3022

100,0

3078

100,0

3093

100,0

2717

100,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

Mimořádné výnosy

0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Tabulka č. 13: Vertikální analýza vybraných položek výnosů v letech 2008 - 2012 (v tis. Kč) Zdroj: [35 - 38], vlastní zpracování

56

6.7

Horizontální analýza výnosů

U horizontální analýzy absolutních ukazatelů jde o to zjistit, jak se určitá položka v účetním výkazu (v našem případě náklady a výnosy) změnila oproti předchozímu roku, nejen v absolutní výši, ale i v procentním vyjádření.

Horizontální analýza výnosů Roky

2002/2003

2003/2004

2004/2005

2005/2006

2006/2007

Změna vybraných položek výnosů

Celkové výnosy

Výkony

Finanční výnosy

Mimořádné výnosy

Běžné období (v tis. Kč)

1282

1282

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

1148

1148

0

0

Relativní změna ( v % )

11,7

11,7

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

134

134

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

1648

1648

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

1282

1282

0

0

Relativní změna ( v % )

28,5

28,5

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

366

366

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

2148

2148

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

1648

1648

0

0

Relativní změna ( v % )

30,3

30,3

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

500

500

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

1856

1856

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

2148

2148

0

0

Relativní změna ( v % )

-13,6

-13,6

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

-292

-292

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

2964

2964

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

1856

1856

0

0

Relativní změna ( v % )

59,7

59,7

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč) 1108 1108 0 Tabulka č. 14: Horizontální analýza vybraných položek výnosů v letech 2002 - 2007 (v tis. Kč) Zdroj: [35 - 36], vlastní zpracování

0

Z Tabulky č. 14 je patrné, že výkony nám tvoří základní složku celkových výnosů. Výkony měly od roku 2002 do roku 2005 přiměřený každoroční nárůst. Je to zapříčiněno stále se zvyšující se poptávkou po skutečném provedení zaměření jak vodovodních, tak plynovodních přípojek. V roce 2006 nám oproti roku 2005 sice slabě poklesly o 13,5 % (292 tisíc Kč), aby nám opět v roce 2007 vzrostly oproti roku 2006 o celých 60 % (1 108 tisíc Kč). Tento vzestup můžeme odůvodnit zvýšenými tržbami za prodej vlastních služeb, neboť společnost plně zhodnotila zvýšený počet zakázek od nejvýznamnějšího zákazníka a to společnost E. ON ČR. 57

Horizontální analýza výnosů Změna vybraných položek výnosů

Roky

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

2011/20012

Celkové výnosy

Výkony

Finanční výnosy

Mimořádné výnosy

Běžné období (v tis. Kč)

3400

3400

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

2964

2964

0

0

Relativní změna ( v % )

14,7

14,7

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

436

436

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

3022

3022

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

3400

3400

0

0

Relativní změna ( v % )

-11,1

-11,1

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

-378

-378

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

3078

3078

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

3022

3022

0

0

Relativní změna ( v % )

1,9

1,9

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

56

56

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

3093

3093

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

3078

3078

0

0

Relativní změna ( v % )

0,5

0,5

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč)

15

15

0

0

Běžné období (v tis. Kč)

2717

2717

0

0

Minulé období (v tis. Kč)

3093

3093

0

0

Relativní změna ( v % )

-12,2

-12,2

0,0

0,0

Absolutní změna (v tis. Kč) -376 -376 0 Tabulka č. 15: Horizontální analýza vybraných položek výnosů v letech 2007 - 2012 (v tis. Kč) Zdroj: [35 - 38], vlastní zpracování

0

Tabulka č. 15 nám po provedené analýze sděluje, že výkony tvoří stále základní složku celkových výnosů. Výkony ještě v roce 2008 oproti roku 2007 mírně vzrostly a to o celých 14 %. V roce 2009, ale pod tíhou doznívající finanční krize, což mělo za následek snížení objemu zakázek a tím i tržeb za výkon služeb, oproti roku 2008 klesly o 11 % (378 tisíc Kč). V roce 2010 oproti roku 2009 je patrný stálý pokles, již však pouze o slabé 2 %. V roce 2011 oproti roku 2010 není situace nějak odlišná, neboť je patrný nárůst oproti roku 2010 o pouhé 0,5 %, ale i toto mále zvýšení znamená zlepšení ekonomické situace podniku. V tomto období došlo konečně i ke zmírněním stavu po hospodářské recesi, což mělo vliv na zvýšení poptávek po zeměměřičské činnosti zejména od zákazníků, jejichž zdroje financování pocházejí ze státních zakázek. V roce 2012 nám proti

roku

2011

výkony

zaznamenaly

opět

menší

pokles

zhruba

o 12 % (376 tisíc Kč), přičíst to lze pouze nestálostí v konkurenčním prostředí a úmyslném podhodnocování cenových nabídek pro získání zakázek v oblasti zeměměřičských a kartografických činností.

58

Analýza z daňového hlediska

7

V následující části se bude provedena podrobná analýza jednotlivých nákladových a výnosových účtů za účelem daňového posouzení nákladů a výnosů a s tím spojenou vazbu na správné a úplné stanovení základu daně. Vzájemná vazba zaúčtování nákladů a výnosů má totiž přímý vztah na účetní výsledek hospodaření, který je následně upraven do podoby základu daně.

Daňové posouzení nákladů

7.1

Pro správné posouzení daňových nákladů rozlišme tyto případy zaúčtovaných či nezaúčtovaných nákladů ve vazbě na úpravu základu daně:  Daňově účinný zaúčtovaný náklad – neprobíhá úprava základu daně.  Daňově neúčinný zaúčtovaný náklad – dochází ke zvýšení základu daně.  Daňově účinný nezaúčtovaný náklad – dochází ke snížení základu daně.  Daňově neúčinný nezaúčtovaný náklad – neprobíhá úprava základu daně. Daňově neuznatelné náklady nelze odečíst od základu daně. Jedná se především o cestovní náhrady nad limit stanovený ZDP, manka a škody přesahující náhrady, tvorba rezervních a ostatních účelových fondů, pořizovací cena postoupené pohledávky, apod.

7.1.1

Rozbor nákladových položek roku

Rozbor nákladových položek znamená provedení identifikace jednotlivých položek nákladových účtů za účelem daňového posouzení nákladů a jejich vlivu na správné stanovení základu daně a tím i výši daně z příjmů. Pro stanovení správného základu daně společnost účtuje o nákladových položkách na těchto nákladových účtech:

59

501 – Spotřeba materiálu Na tomto účtu je účtována spotřeba základního materiálu, kancelářských potřeb, pohonných hmot a drobného hmotného majetku, který je potřeba k provozu podniku. Účet je správně analyticky rozčleněn a největší položku tvoří účet 501300 – pohonné hmoty (celkem CZK 124 927,-). Konečný zůstatek účtu 501 roku 2012 činí CZK 301 399,-. 513 – Náklady na reprezentaci Výdaje na reprezentaci nejsou daňově uznatelné a nelze u nich uplatnit ani odpočet DPH. Reprezentace zahrnuje výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Konečný zůstatek účtu 513 roku 2012 činí CZK 1 155,-. 518 – Ostatní služby Na tomto účtu společnost účtuje za zpracování pro technickou evidenci LIDS na základě smluv a objednávek, dále za telefonní služby, za vedení účetnictví, poštovné a servis aut. Účtování je prováděno na základě dodavatelských faktur, interních dokladů a výdajových pokladních dokladů. Veškeré položky jsou daňově uznatelné a je vzhledem ke svému rozsahu rozdělen na podrobnější analytické účty. Největší položku tvoří účet 518000 – ostatní služby – jsou zde zaevidovány dodavatelské faktury za LIDS (celkem CZK 352 461,-). Konečný zůstatek účtu 518 roku 2012 činí CZK 476 925,-. 521 – Mzdové náklady Na tomto účtu jsou účtovány nároky na hrubé mzdy plynoucí ze závislé činnosti. Účtování o mzdových nákladech je prováděno dle zúčtovací a výplatní listiny. Mzdové náklady představují daňově uznatelný náklad, který je součástí druhového členění výkazu zisku a ztráty. Tyto mzdové náklady jsou největší zatěžující nákladovou položkou společnosti. Konečný zůstatek účtu 521 roku 2012 činí CZK 1 131 255,-. 524 – Zákonné sociální pojištění Na tomto účtu je účtováno zaměstnavatelem o zákonném sociálním a zdravotním pojištění, které je zaměstnavatel povinen uhradit.

60

Tento nákladový účet je daňově uznatelným nákladem, jen pokud bylo pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a zdravotní pojištění zaplaceno nejpozději do konce následujícího měsíce po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Analyticky je rozčleněn na účet 524100 – sociální pojištění a účet 524200 – zdravotní pojištění. Konečný zůstatek účtu 524 roku 2012 činí CZK 384 632,-. 527 – Zákonné sociální náklady Na tomto daňově uznatelném nákladovém účtu se účtují ostatní sociální náklady, hrazené zaměstnavatelem na účet zaměstnance nad rámec daňových nákladů. Mezi tyto náklady patří např.: příspěvek na stravenky přesahující 55 % z celkové ceny stravenky. Konečný zůstatek účtu 527 roku 2012 činí CZK 42 866,-. 531 – Daň silniční Tento účet slouží k zaúčtování předpisu silniční daně, která je upravené zákonem č.16/1995 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Daň silniční je daňově uznatelný náklad. Konečný zůstatek účtu 531 roku 2012 činí CZK 4 800,-. 548 – Ostatní provozní náklady Na tomto účtu společnost převážně účtuje o povinném ručení. Tento účet je plně daňově uznatelný. Konečný zůstatek účtu 548 roku 2012 činí CZK 9 760,-. 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Na tomto účtu společnost účtuje o odpisech, o zůstatkové ceně dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, který byl z důvodu opotřebení fyzicky zlikvidován. Dále pak o jednorázovém odpisu při bezúplatném převodu dlouhodobého hmotného majetku dle právních předpisů. Pořizovací cenu dlouhodobého majetku nelze jednorázově převést do nákladů, a proto je jeho hodnota snižována postupně pomocí odpisů. Ty dělíme na účetní odpisy a daňové odpisy. Výpočet daňových odpisů je prováděn na základě ZDP. Účetní odpisy znázorňují skutečné opotřebení dlouhodobého majetku a vyjadřují snížení hodnoty majetku trvalé povahy. Účetně je majetek odepisován na základě vytvořeného odpisového plánu, který si účetní jednotka sama stanoví. 61

Pro daňové účely je účetní jednotka povinna vypočítat odpisy daňové. Pro tento výpočet je důležité znát rok pořízení a pořizovací cenu dlouhodobého hmotného majetku. Roční odpis dlouhodobého majetku, může účetní jednotka uplatnit ke konci příslušného zdaňovacího období, ke kterému je evidován. Konečný zůstatek účtu 551 roku 2012 činí CZK 117 764,-. 557 – Zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku Tento účet je využíván pro účtování o rovnoměrném odpisu aktivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku. Při koupi je oceňovací rozdíl podniku odepisován účetní jednotkou rovnoměrnými zápisy po dobu 180 měsíců. Tento účet je pro daňové účely uznatelným nákladem. Konečný zůstatek účtu 557 roku 2012 činí CZK 155 883,-. 568 – Ostatní finanční náklady Ostatní finanční náklady zachycené na tomto účtu představují náklady spojené s peněžního styku a bankovní výlohy. Účtování provedena na účtu 568 jsou podložena výpisem z bankovního účtu a nejsou na něm evidované žádné položky daňově neuznatelné. Konečný stav účtu 568 roku 2012 činí CZK 4 546,-. 591 – Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná Na tomto účtu účtujeme o daňové povinnosti z provozní a finanční činnosti vypočítané v daňovém přiznání mimo účetnictví. V roce 2012 byla sazba pro výpočet daně z příjmů právnických osob 19 %. Daňová povinnost je účtována na základě interních účetních dokladů a nemá vliv na daňový základ, neboť je na účtu 591 zachycena až po výpočtu daně z příjmů v daňovém přiznání. Konečný stav účtu 591 roku 2012 činí CZK 15 670,-. Celkem účtová skupina 5 – náklady za účetní období roku 2012 CZK 2 634 682,-.

7.2

Daňové posouzení výnosů

Z hlediska daňové analýzy nevyžaduje problematika výnosů tak podrobnou analýzu, jako tomu bylo v předešlé části u nákladových položek společnosti. Teoreticky můžeme říci, že téměř všechny výnosy jsou daňově uznatelné. 62

Pouze v případě, že by společnost začala účtovat o některém z těchto případů, jednalo by se jednoznačně o daňově neúčinný výnos:  dividendy a podíly na zisku mateřských společností,  výnosy z prodeje podílů a akcií dceřiných společností,  výnosy zdaněné zvláštní sazbou daně (neosvobozené dividendy a podíly na zisku, podíly na likvidačním zůstatku a vypořádací podíly),  široká škála osvobozených výnosů neziskových organizací. Z hlediska daňového pojetí máme tedy výnos:  Zdanitelný zaúčtovaný výnos – neprobíhá úprava základu daně.  Nezdanitelný zaúčtovaný výnos – probíhá snížení základu daně.  Zdanitelný nezaúčtovaný výnos – probíhá zvýšení základu daně.  Nezdanitelný nezaúčtovaný výnos – neprobíhá úprava základu daně.

7.2.1

Rozbor výnosových položek

Rozbor výnosových položek nebude tedy tak obsáhlý, nebo společnost používá k zaúčtování výnosových položek především tyto základní účty: 602 – Tržby z prodeje služeb Na tomto účtu společnost účtuje služby na základě smluv a objednávek, ve kterých je uvedeno, co je předmětem služby a kdy je služba splněna. Účet plně vstupuje do základu daně – stav ke konci účetního roku 2012 CZK 2 717 152,-. 611 – Změna stavu nedokončených zakázek Na tomto účtu společnost účtuje o službách, které již prošly výrobním procesem, ale k realizaci výnosu za provedenou službu dojde až později. Opět plně vstupuje do základu daně. Stav ke konci účetního období roku 2012 je CZK 0,-. V tomto roce společnost na tomto účtu neprováděla žádné účetní operace.

63

Pohyby na účtech 648 – provozní výnosy a 668 – finanční výnosy jsou téměř nulové, a tudíž je nebudeme podrobně rozebírat. Celkem tedy účtová skupina 6 – výnosy za účetní období roku 2012 CZK 2 717 266,-.

7.2.2

Vazba zaúčtování nákladů a výnosů na základ daně

Mezi výnosem a nákladem existuje zásadní vazba, náklad není vynaložen samoúčelně, ale s cílem dosažení výnosu v podobě prodeje zboží, vlastních výrobků nebo poskytnutí služby. Tato vazba správného zaúčtování nákladů a výnosů má přímí vliv na výsledek hospodaření. Má-li výsledek hospodaření zjištěný v účetnictví pravdivě odrazit úroveň hospodaření účetní jednotky, je nutné, aby náklady a výnosy (z nichž se tento výsledek zjišťuje) zahrnovaly veškeré položky, které se týkají hospodaření účetní jednotky ve sledovaném období. Abychom tedy získali základ daně, je třeba výsledek hospodaření před zdaněním upravit o položky nákladů a výnosů, které tam jsou zahrnuty nad rámec daňových předpisů. Zjištěný výsledek hospodaření se upravuje na základ daně (daňový zisk). Ze základu daně se vypočítá daň z příjmů účetní jednotky. Vypočtená daň z příjmů je nákladem účetní jednotky a jejím zaúčtováním do nákladů a tedy odečtením od výsledku hospodaření před zdaněním dostaneme výsledek hospodaření po zdanění. Pro výpočet daně z příjmů musíme použít údaje z účetních výkazů, které se týkají nákladů a výnosů a hospodářského výsledku. Výnosy jsou konečné součty zůstatků na všech výnosových účtech = 2 717 266 a náklady jsou konečné součty zůstatků na všech nákladových účtech = 2 634 682. Když od výnosů odečteme náklady = 82 470 a přičteme daň zobrazenou na účtech 59. skupiny = 15 670, dosáhneme výsledku hospodaření před zdaněním = 98 140. Výsledek hospodaření dále upravujeme o položky zvyšující základ daně (náklady na reprezentaci (účet 513 – 1 155) a o položky snižující základ daně. Postupujeme tak, že položky zvyšující základ daně přičteme k výsledku hospodaření před zdaněním a položky snižující základ daně od výsledku hospodaření odečteme. Upravený výsledek hospodaření tvoří základ pro výpočet daně = 98 140 + 1 155 = 99 295.

64

Základ daně následně můžeme ještě snížit o položky odčitatelné od základu daně. Snížený základ daně se zaokrouhluje na celé tisícikoruny směrem dolů = 99 000. Z takto vypočtené částky tvoří daň pro zdaňovací období roku 2012 19 % = 18 810. Tuto daňovou povinnost ještě neodvádíme finančnímu úřadu, ale pokud je to možné, snížíme ji o slevy na dani. Výslednou daň po odpočtu zaplacených záloh, v případě že nám povinnost platit zálohy vznikla, musíme odvézt finančnímu úřadu (pokud nám samozřejmě vznikl nedoplatek). V případě přeplatku nám finanční úřad částku přeplatku na žádost vrátí.

65

8

Porovnání systému účetnictví a daňové evidence

Pro toto srovnání systému účetnictví a daňové evidence použijeme kvalifikovaných údajů z roku 2010 a pro názornost provedeme srovnání v případě používání systému daňové evidence a následně principu systému podvojného účetnictví. Ze všech zaúčtovaných operací během roku 2010, které jsou provedeny oběma účetními procesy, vyplývají určité rozdíly a ty mají vliv na výslednou výši daně z příjmů.

8.1

Stanovení základu daně v daňové evidenci

V následující Tabulce č. 16 pro stanovení základu daně v daňové evidenci máme uvedeny veškeré příjmy a výdaje související s podnikáním. Následně je stanoven základ daně a vypočtena daňová povinnost.

Příjmy Výdaje ZÁKLAD DANĚ ZÁKLAD DANĚ ZAOKROUHLENÝ (na celá sta Kč dolů) Daň dle § 16 zákona (15 %) CELKOVÁ DAŇ

2 353 140,- Kč 980 767,- Kč 1 372 373,- Kč 1 372 300,- Kč 205 845,- Kč 205 845,- Kč

Tabulka č. 16: Výpočet základu daně v daňové evidenci (v Kč) Zdroj: [35], vlastní zpracování

Z celého výpočtu je patrné, že podstatou daňové evidence je sledování peněžních zdanitelných příjmů a peněžních daňově účinných výdajů. Ty mají v konečném důsledku vliv na daňový základ. Pro daňovou evidenci je zásadní, že příjem nebo výdaj se zaznamenává v okamžiku, kdy k němu došlo. V případě podvojného účetnictví je rozhodným dnem den zdanitelného plnění, kterým je většinou den vystavení faktury a její splatnost.

66

8.2

Stanovení základu daně v účetnictví

V následující Tabulce č. 17 je znázorněn způsob výpočtu pro stanovení základu daně v účetnictví,

jsou

zde

vyčísleny

kvalifikované

náklady

a

výnosy

související

s podnikáním. Následně je stanoven základ daně a vypočtena daňová povinnost.

Výnosy Náklady Výsledek hospodaření Základ daně § 23 zákona o daních z příjmů ZÁKLAD DANĚ ZAOKROUHLENÝ (na celá sta Kč dolů) Daň § 21 zákona o daních z příjmů (19 %) CELKOVÁ DAŇ

2 428 344,- Kč 1 034 283,- Kč 1 394 061,- Kč 1 394 061,- Kč 1 394 000,- Kč 264 860,- Kč 264 860,- Kč

Tabulka č. 17: Výpočet základu daně v účetnictví (v Kč) Zdroj: [34 - 36], vlastní zpracování

Z daňového hlediska mají změny stavu neuhrazené pohledávky a závazky z obchodních vztahů k začátku a konci období, vztahující se k běžnému zdaňovacímu období, vliv na výsledek hospodaření v účetnictví. Základ daně ovlivňuje i změna stavu nedokončené výroby a závazků, které se v uvedeném období neevidovalo. Na základ daně má vliv i časové rozlišení nákladů a výnosů nebo i tvorba opravných položek (ani jedna z položek se v daném období neevidovala) a také výše daňových odpisů. V daňové evidenci mají vliv na základ daně daňové příjmy a výdaje ve skutečné výši.

8.3

Shrnutí a zhodnocení dosažených výsledků

Vzhledem k tomu, že v daňové evidenci se účtuje pouze o toku peněz a nepřihlíží se zde k časovému horizontu, je rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve výši 1 372 373,- Kč. Následně se vypočte základ daně, ze kterého je stanovená daňová povinnost dle ustanovení § 16 ZDP ve výši 205 845,- Kč. V účetnictví byl výsledek hospodaření získán jako rozdíl celkových nákladů a výnosů. Základ daně je po zvýšení o hodnotu pohledávek a snížení o hodnotu závazků (očištěných o částku DPH) a při zohlednění výše odpisů, která v daňové evidenci není přímou součástí výdajů, vypočten v celkové částce 1 394 061,- Kč. Následně je stanovená daňová 67

povinnost dle ustanovení § 21 ZDP ve výši 264 860,- Kč. Jak je z výpočtu vidět, při vedení účetnictví by účetní jednotka platila vyšší daň o 59 015,- Kč. Podstata rozdílu spočívá v tom, že účetnictví je proti daňové evidenci náročnější nejen z hloubky a šířky vykazovaných údajů, ale i v souvislosti na daňové dopady. Zásadní rozdíly mezi účetnictvím a daňovou evidencí spočívají hlavně v těchto rozdílně posuzovaných situací:  závazkové vztahy – v daňové evidenci pohledávky a závazky neovlivňují daňový základ již při svém vzniku, ale až při úhradě, oproti tomu v účetnictví rozhoduje již vznik závazkového vztahu (např. vystavení faktury),  časové rozlišení – zatímco v daňové evidenci se výše příjmů a výdajů projeví až v okamžiku uhrazení, tak účetnictví je na zásadě časového rozlišení postaveno (do nákladů/výnosů účetního období patří jen to, co s ním časově a věcně souvisí, tedy okamžik vystavení či příjem daňových dokladů),  zásoby – v daňové evidenci jsou daňovým výdajem ihned při pořízení (zaplacením), v účetnictví ovlivňují daňově účinné náklady později, teprve až dojde k jejich spotřebě (např. při prodeji),  princip opatrnosti – pro daňovou evidenci případná rizika či ztráty nejsou nijak daňově významná, oproti tomu v účetnictví je tento princip pojat podstatně hlouběji a významněji tvorbou rezerv, opravných položek či vyjádřením reálné hodnoty majetku a závazků,  účetní doklady – daňová evidence nemá stanovenou formální povinnost podkladových dokladů (nutná je pouze průkaznost), účetní jednotka kromě průkaznosti má také povinnost dodržet zákonem stanovené formální náležitosti účetních dokladů. Každý systém má své výhody a nevýhody. Daňová evidence je pro podnikatele administrativně jednodušší a méně náročnější na zpracování. Účetnictví však daleko přehledněji a podrobněji zobrazuje všechny složky majetku a závazků a oproti daňové evidenci účtuje o nákladech a výnosech. Umožňuje tedy lepší přehled o ekonomickém dění ve firmě.

68

9

Posouzení daňového aspektu nákladů a výnosů

Základ daně z příjmů právnických osob je definován v § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jako rozdíl, o který příjmy s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Ačkoliv je na první pohled zřejmé, že účetní výsledek hospodaření a základ daně bývají chápány jako rozdíl mezi výnosy a náklady, mají oba pojmy od sebe odlišný obsah. [32, s. 41] Účetní výsledek hospodaření bývá ještě upravován do podoby základu daně o: a) položky zvyšující účetní výsledek hospodaření, kterými jsou:  hodnoty zaúčtovaných, avšak daňově neúčinných nákladů (z důvodů uvedených nejčastěji v § 25 a § 24 ZDP),  hodnoty nezaúčtovaných, avšak zdanitelných výnosů a dalších neúčetních položek. b) položky snižující účetní výsledek hospodaření, mezi které patří:  hodnoty zaúčtovaných výnosů, které však z různých důvodů nejsou zahrnovány do základu daně,  hodnoty nezaúčtovaných, avšak daňově účinných nákladů. Od účetního výsledku hospodaření se následně odčítají zaúčtované výnosy, které v daňovém přiznání nebudou zdaněny. Jde např. o případy, kdy:  výnos není předmětem daně,  výnos je od daně osvobozen,  výnos je zdaňován definitivní srážkovou daní (podle § 36 ZDP),  výnos je zdaňován až při zaplacení (inkasu), např. zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení,  výnos byl již u téhož poplatníka daní z příjmů zdaněn,  výnos je zdaňován v samostatném základu daně,  výnos souvisí s daňově neuznatelnými náklady předchozích zdaňovacích období,  účetnictví obsahuje částky výnosů, o které byly výnosy nesprávně zvýšeny. Od účetního výsledku hospodaření se dále odčítají nezaúčtované daňově účinné náklady. 69

Naopak daňově účinnými jsou náklady podle § 24 odst. 2 písm. c) ZDP. Jedná se o náklady, které jsou podle některých ustanovení § 25 daňově neúčinné. Pokud však s nimi souvisí výnosy, které jsou zdanitelné a ovlivňují výsledek hospodaření ve stejném či předcházejícím zdaňovacím období, náklady se stanou daňově účinné, a to až do výše uvedených výnosů. [29] U každého nákladu je nutné zvažovat, zda:  skutečně slouží k podnikání,  jde o náklady daného subjektu, či jiného poplatníka,  jde o náklady tohoto zdaňovacího období,  není dotyčný náklad uplatňovaný opakovaně. Mezi nejčastěji se vyskytující chyby v daňově neúčinných nákladech patří:  vypočtené daňové odpisy majetku poplatníkem, který k rozvahovému dni není vlastníkem majetku, ale například nájemcem či budoucím vlastníkem (např. leasing),  uplatněné daňové odpisy dosud nezařazeného majetku či nedokončeného technického zhodnocení,  uplatňování daňových odpisů u technického zhodnocení hrazeného nájemcem bez souhlasu pronajímatele,  vytvořené zákonné opravné položky k pohledávkám, přestože nebyly splněny zákonné podmínky pro jejich tvorbu (například je překročen limit 200 000 Kč pro nevymáhané pohledávky),  předčasné ukončení finančního leasingu s odkupem předmětu leasingu kdy nebyl respektován § 24 odst. 5 ZDP,  chybné rozpoznání nákladů, které se vztahují k výnosům, které nejsou součástí základu daně. [32, s. 60] Rozpoznání daňově účinných a neúčinných nákladů a výnosů není vůbec jednoduché a v mnoha případech ani není možné jednoznačně rozhodnout. Ve výnosech je sice situace poněkud přehlednější, ale i zde existují položky, které do základu daně nevstupují. Ve složitých situacích je potřeba nejdříve zjistit daňovou podstatu výnosu a pohled na související náklady pak bývá jednodušší a srozumitelnější.

70

Tyto nedostatky ovšem mohou vést k porušování účetních zásad časové a věcné srovnatelnosti nákladů a výnosů a věrného zobrazení skutečnosti a může přitom rovněž docházet k podhodnocení účetních i daňových nákladů a výnosů. [29]

71

10

Návrh optimalizace na základě výsledků analýz

Všechny společnosti se od devadesátých let minulého století pohybují v tržním hospodářství. Pro každou společnost to znamená, že se musí snažit o to, aby svojí každodenní činností vytvořila dostatečně vysokou přidanou hodnotu, aby nejen přežila, ale také dosahovala dostatečného zisku. Toto podnikatelské prostředí, vyžaduje velké množství utříděných informací, nové pohledy a nová rozhodnutí. Na všechny tyto faktory je potřeba brát zřetel při provádění veškerých ekonomických analýz.

10.1

Výsledky analýz

Z vybraných ekonomických ukazatelů společnosti byly získány zdroje dat, které sloužily pro porovnání vývoje nákladů a výnosů společnosti a je z nich patrné, že náklady nerostou rychleji než výnosy. Byla zpracována vertikální a horizontální analýza; vertikální analýza se zabývá stupňovitým rozborem jednotlivých položek finančních výkazů v čase. Je to vlastně vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentní podíl ke zvolené základně, která představuje 100 %. Horizontální analýza sleduje nejenom změny absolutních hodnot dat, které jsou vykazovány v čase, ale také zkoumá jejich relativní (procentní) změny. Z vertikální a horizontální analýzy výnosů bylo zjištěno, že za sledované období výkony tvořily 100 % z celkových výnosů, mají každoroční nárůst a jsou tvořeny tržbami za prodané vlastní služby. Z vertikální a horizontální analýzy nákladů vyplynulo, že vzhledem k charakteru podnikání společnosti tvoří největší podíl z celkových nákladů provozní náklady, jejichž hlavní složka je tvořena spotřebou materiálu a výkonovou spotřebou. Vývoj spotřeby materiálu má narůstající tendenci, což lze to přičíst stále se zvyšujícími se cenami za základní spotřební materiály sloužící k podnikání. Další velmi významnou složkou provozních nákladů jsou mzdové náklady. Ty jsou do roku 2010 ovlivněny nezohledňováním vyplácené osobní spotřeby, která se do nákladových položek nijak nepromítá. Od roku 2011 dochází ke změně a podstatnému navýšení, neboť zde jsou již plně daňově zohledněny mzdové náklady, které představují daňově uznatelný náklad. Následně byla provedena podrobná analýza jednotlivých nákladových a výnosových účtů za účelem daňového posouzení nákladů a výnosů a s tím spojenou vazbu na správné a úplné stanovení základu daně. Vzájemná vazba zaúčtování nákladů a výnosů má totiž přímí vztah na účetní výsledek hospodaření, který je následně 72

upraven do podoby základu daně. Z této analýzy jsme zjistili, že největší a zatěžující položkou společnosti jsou provozní náklady (spotřeba materiálu a pohonné hmoty) a náklady spojené s technickou evidencí LIDS a od roku 2011 a roky následující i mzdové náklady. V přímé návaznosti byl proveden výpočet daně z příjmů. Výpočet daně z příjmů právnických osob je komplikovaný. Zákon o daních z příjmů, kterým se výpočet daně řídí, obsahuje velké množství výjimek. Pro uplatnění daňových nákladů, slev a odpočtů jsou stanoveny složité podmínky, které musí být splněny. Pro daňový subjekt je poměrně náročné porozumět postupu výpočtu daně a navíc sledovat změny, kterými zákon prochází. Přesto při správném využití zákona o daních z příjmů, lze dá se říci pro každou účetní jednotku nalézt způsoby optimalizace nákladů a výnosů a následně daňového zatížení.

10.2

Možnosti optimalizace pro společnost

Předchozí rozbory přinesly určité výsledky a na základě nich budou společnosti navrženy určitá opatření k jejich optimalizaci tak, aby společnosti přinesla v budoucnu co nejvyšší efekt.

10.2.1

Finanční leasing

Společnost by měla zvážit obměnu vozového parku. Při své činnosti využívá vozů Subaru Forester, jejichž průměrná spotřeba se pohybuje kolem 9,5 l / 100 km. Při pořízení nového vozu např. Octavia Combi 1,6 TDI/77 Ambition, klesne průměrná kombinovaná spotřeba na zhruba na 3,8 l /100 km. Pro pořízení nového vozu navrhuji využití finančního leasingu neboli pronájmu.  Předmět leasingu v tomto případě zároveň vydělává v průběhu splácení na pokrytí své pořizovací ceny.  Získání leasingových prostředků je rychlejší než získání úvěrových prostředků.  Při leasingu aut není nutné mít kapitál ve výši ceny auta (pouze akontaci).  Výše leasingové splátky může být shodná s výší uskutečněného zisku.  Náklady spojené s provozem (PHM, daň silniční, dálniční poplatky, atd.) jsou plně daňově uznatelné. 73

 Jednotlivé leasingové splátky účtuje nájemce jako závazek vůči leasingové společnosti a do nákladů účtuje jako službu (nájemné). Při nákupu automobilu na finanční leasing je třeba dodržet základní podmínky, za kterých jsou časově rozlišené splátky daňově uznatelným výdajem. Tyto podmínky jsou uvedeny v § 24 odst. 4, 5, 6 a 15 zákona o daních z příjmů. Z těchto podmínek je třeba zdůraznit zejména minimální dobu nájmu hmotného movitého majetku, která musí činit alespoň minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1 ZDP (u automobilu je to 2 odpisová skupina s dobou odepisování 5 let). Dále pak u hmotného movitého majetku zařazeného v odpisové skupině 2 nebo 3 podle přílohy č. 1 k ZDP lze navíc dobu nájmu zkrátit až o 6 měsíců na 54 měsíců (4,5 roku). Nástin možnosti finančního leasingu. Finanční pronájem bude vytvořen na 60 měsíců s 20 % akontací. Pořízení automobilu by mohlo proběhnout k 1. 10. 2013. Cena vozu 514 900,- Kč. Pravidelná měsíční splátka činí 9 900,- Kč bez DPH (součástí leasingových splátek je povinné ručení a havarijní pojištění, které zvyšuje měsíční splátku o 1 094,- Kč. Součástí jednotlivých měsíčních splátek je i 20 % splátka předem, která byla rozdělena 60 měsíci, tedy: = (102 980/60 = 1 716,- Kč). Konečná pravidelná měsíční splátka bez DPH činí 11 616,- Kč. Daňově uznatelné náklady (Kč) pro rok 2013 by tedy mohly činit 34 848,- (11 616 x 3), pro další roky by to byla v našem případě částka 139 392,- (11 616 x 12). Po skončení finančního leasingu je nutné zařadit předmět do evidence hmotného majetku za prodejní cenu.

10.2.2

Pořízení nového hmotného majetku

Vzhledem k charakteru podnikání by pro společnost bylo vhodné pořízení nové totální stanice Leica Viva TS12 Robotic (tzv. stroje jednoho muže) a optimalizovat tak nejen výjezdové

pracovní

skupiny,

ale

v přímé

návaznosti

i

provozní

náklady.

Zde je výhodnější koupě přímo za hotové a uplatňovat daňové odpisy a tím ovlivnit daňově uznatelné náklady. Vstupní cena hmotného majetku musí být vyšší než 40 000,- Kč a musí splňovat podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů v § 26 odst. 2. Takto pořízený majetek může společnost odepisovat; odpisy mají důležitou funkci jak z hlediska účetního, tak 74

i z hlediska daňového. Z účetního hlediska mají význam v rámci věrného a poctivého zobrazení skutečnosti, z daňového hlediska jsou jednou z položek ovlivňující daňový základ. Daňové odpisy jsou upraveny zákonem o daních z příjmů v § 26 – § 33. Výše uvedený stroj má pořizovací cenu 249 856,- Kč. Cena je daňově uznatelná postupně, formou několikaletých odpisů. Zakoupený zaměřovací přístroj patří do 1. odpisové skupiny s dobou odpisování minimálně 3 roky. Zvolíme zrychlené odpisy ze zvýšené vstupní ceny (u takto zvoleného způsobu odepisování vypočítáme odpis v prvním roce normálním způsobem. Pouze k němu následně přičteme 10 % (můžeme i 15 % nebo 20 %) ze vstupní ceny majetku a přiřadíme koeficient pro zrychlené odepisování majetku (v našem případě je koeficient v prvním roce 3 a v dalších letech 4). V dalších letech počítáme odpisy normálním způsobem. Odpisy budou tedy vypadat následovně: První rok: 249 856 / 3 = 83 285,40 + 24 985,60 (10 % ze vstupní ceny) = 108 271. Odpis celkem 108 271, oprávky 108 271, zůstatková cena 141 585. V dalších zdaňovacích obdobích bude postupováno následovně: Druhý rok: 2 x 141 585 / (4 – 1) = 94 390. Odpis celkem 94 390, oprávky 94 390 + 108 271 = 202 661, zůstatková cena 47 195. Třetí rok: 2 x 47 195 / (4 – 2) = 47 195, odpis celkem 47 195, oprávky 47 195 + 202 661 = 249 856, zůstatková cena = 0. Tímto je přístroj zcela daňově odepsán, protože součet všech odpisů = vstupní cena. Účetní jednotka má možnost při výpočtu odpisů zvýšit odpis v prvním roce na úkor odpisů let následujících. Možnost navýšení odpisu v prvním roce se vztahuje na majetek zařazený v 1. až 3. odpisové skupině. V prvním roce může zvýšit odpis o 10 %, případně o 15 % nebo 20 %. Může tak učinit v případě, že je prvním vlastníkem majetku a splňuje podmínky § 31 zákona o daních z příjmů. Je zde vymezen majetek, na který se zvýšení odpisu v prvním roce nevztahuje (např. motocykly a osobní automobily). V případě, že zvolíme rovnoměrné odpisy ze zvýšené vstupní ceny (opět o 10 %), tak u odpisů zvýšíme v prvním roce sazbu. V dalších letech pak o toto zvýšení sazby rovnoměrně snížíme. V tomto případě bude výpočet vypadat následovně: První rok: 20 % + 10 % = 30 % ze vstupní ceny = 0,30 x 249 856 = 74 956,80, oprávky 74 956,80, zůstatková cena 174 899,20. 75

V dalších zdaňovacích obdobích bude postupováno následovně: Druhý rok: 40 % - 5 % = 35 % ze vstupní ceny = 0,35 x 249 856 = 87 449,60, oprávky 162 406,40, zůstatková cena 87 449,60. Třetí rok: 40 % - 5 % = 35 % ze vstupní ceny = 0,35 x 249 856 = 87 449,60, oprávky 249 856, zůstatková cena 0. Každá účetní jednotka si může v rámci daňového plánování uvažovat o volbě mezi rovnoměrným či zrychleným způsobem odepisování. Jestliže zvolí zrychlené odpisy ze zvýšené vstupní ceny, v prvních letech odepisování majetku tak dostává do daňově uznatelných nákladů vyšší částku než v případě rovnoměrných odpisů se zvýšenou vstupní cenou. Výhoda zrychlených odpisů spočívá v tom, že lze v roce pořízení dvojnásobně snížit základ daně oproti běžnému způsobu odpisování. Společnost tak v roce, kdy realizuje vysoký výdaj na nákup nového hmotného majetku, může více ušetřit na dani.

10.2.3

Propagační předměty

Společnost by měla zvážit používání propagačních předmětů, nejen za účelem zviditelnění, odměňování stálých zákazníků, ale i v rámci získání budoucích zákazníků mimo Zlínský kraj. Nový zákazníci znamenají další výnosy a posílení ekonomické síly a ziskovosti podniku. Podnik Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s. a Jihomoravská Plynárenská a.s. má od společnosti k dispozici pro zájemce o zaměření vodovodních a plynových přípojek a s tím spojených činností zhotovené objednávky, ke kterým by bylo vhodné přikládat v rámci propagace některý z reklamních předmětů. Je to pro zákazníka velmi pozitivní a ovlivňující akt, který se nemíjí účinkem a může přivést další potencionální zákazníky. Při obchodních jednáních i obchodním partnerům v rámci poděkování za dlouholetou spolupráci rozdávat balíček (taška s logem společnosti) obsahující např. tričko, kalendář, propisku, obal na vizitky a deštník. Podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP musí reklamní a propagační předmět splňovat tyto náležitosti:  je opatřen obchodní firmou,  je opatřen názvem propagovaného zboží nebo služby,  hodnota bez DPH nepřesahuje 500 Kč, 76

 není (s výjimkou tichého vína, což je víno jiné než šumivé) předmětem spotřební daně. Poskytnutí takto specifikovaného reklamního a propagačního předmětu a výdaje s ním spojené jsou daňově uznatelným výdajem. V rámci propagace by bylo vhodné využít tohoto znění zákona a pořídit daňově uznatelné propagační předměty v tomto množství: 50 kusů triček s nápisem loga společnosti v jednotkové ceně 100,- Kč bez DPH, 30 kusů kalendářů s logem společnosti v jednotkové ceně 150,- Kč bez DPH, 50 kusů propisek s logem společnosti v jednotkové ceně 20,- Kč bez DPH, 20 kusů deštníků s logem společnosti v jednotkové ceně 200,- Kč bez DPH, 20 kusů obalů na vizitky s logem společnosti v jednotkové ceně 150,- Kč bez DPH, 50 kusů tašek s logem společnosti v jednotkové ceně 20,- Kč opět bez DPH. Zákon nestanoví maximální limit nákladů vynaložených na reklamu a všechny tyto položky lze zaúčtovat do nákladů daňově uznatelných, které mají vliv na hospodářský výsledek a následně na daňové zatížení.

10.3

Další možnosti optimalizace v návaznosti na daňové zatížení

Tato část ve stručnosti nastiňuje některé z dalších možnosti, které mohou vést k optimalizaci daňového zatížení nejen prostřednictvím daňově uznatelných nákladů, ale i položek odčitatelných od základu daně. Pořízení automobilu může podnikatel vyřešit ještě dalším způsobem a to uzavřením úvěrové smlouvy. Úvěr je poskytnutý na financování konkrétního účelu – tedy pořízení automobilu, který slouží výhradně na podnikání a bude zařazen do majetku. Nejde o daňově účinný náklad, ale o pořízení hmotného majetku. Daňově účinné budou následné odpisy vypočtené podle zákona o daních z příjmů (§ 26 – § 33), a to buď tzv. mimořádnými odpisy 24 měsíců nebo klasickou rovnoměrnou či zrychlenou metodou po dobu 5 let. Úroky z úvěru jsou za splnění zákonem stanovených podmínek daňově účinným nákladem společnosti. Snižují tak daňový základ a následně daňovou povinnost. Pouze v případě, že se jedná podle § 25 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů o osobu tzv. spojenou, nelze tyto úroky uznat jako daňově účinné a postupuje se podle zmíněného 77

ustanovení. Splátky jistiny úvěru nepředstavují daňově uznatelné náklady, těmi jsou již zmiňované daňové odpisy majetku. Podnikatel si může taktéž nárokovat při splnění podmínek § 72 odst. 2 a 4 zákona o DPH plný nárok na odpočet daně. A to dle daňového dokladu hned ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo dodání (koupě) auta. Pro daňovou optimalizaci je výhodná i skutečnost, že účetní jednotka může v rámci svého daňového plánování uvažovat o volbě mezi rovnoměrným či zrychleným způsobem odepisování pořizovaného majetku podle ustanovení § 31 a § 32 ZDP. Velkou výhodou je i možnost zvýšení odpisu v prvním roce odepisování v případě, že je prvním vlastníkem pořizovaného majetku při splnění podmínek zákona o daních z příjmů § 31 odst. 5 ZDP. Jestliže zvolí zrychlené odpisy, v prvních letech odepisování majetku tak dostává do daňově uznatelných nákladů vyšší částku než v případě rovnoměrných. To má za následek snížení výsledku hospodaření – tedy daňového základu. Pokud je navíc počátek odpisů majetku zahájen v období s vyšší sazbou daně z příjmů PO a ta v následujících letech klesá, plátce tak získává daňovou úsporu, než kdyby majetek odepisoval rovnoměrně. Pro optimalizaci daňového zatížení lze využít i příspěvky na zaměstnanecké benefity, kterými mohou být např. příspěvky na stravování zaměstnanců či příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění zaměstnanců. Při splnění podmínek § 24 a § 15 odst. 5 a odst. 6. ZDP může příspěvky zaplacené na soukromé životní a penzijní připojištění svých zaměstnanců společnost uplatnit do daňově uznatelných nákladů. Je stanoven maximální limit, který lze zahrnout do nákladů. V úhrnu pro soukromé životní pojištění a penzijní připojištění podle § 6 odst. 9 písm. p) činí 30 000,- Kč ročně od téhož zaměstnavatele. U zaměstnance je příjem do částky 30 000,- Kč od daně osvobozen. V rámci optimalizace je důležitá ta skutečnost, že ani u zaměstnance ani u zaměstnavatele výše příspěvku do limitu 30 000,- Kč nevstupuje do vyměřovacího základu na sociální ani na zdravotní pojištění. Na straně zaměstnavatele je daňově účinným nákladem, který snižuje základ daně z příjmů. Zaměstnavatel si dále do daňově uznatelných nákladů může zahrnout 55 % z ceny stravenky. U zaměstnance tato částka nepodléhá dani z příjmů, ani nevstupuje do vyměřovacího základu pojistného na zdravotní a sociální pojištění. S tvorbou výnosů jsou spojeny pohledávky. U problémových pohledávek, což znamená, že jsou dlouhodobě po splatnosti, lze tvořit opravné položky. Tyto pohledávky však nesmí být promlčeny. Opravné položky sníží účetní hodnotu pohledávky a daňově základ daně. 78

Musíme přitom dodržet ustanovení zákona o rezervách, které v § 8, § 8 písm. a) a § 8 písm. c) určuje, na které pohledávky lze tvořit opravné položky. Určuje výši opravné položky, která může být až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, její hodnota nepřesáhne částku 200 000,- Kč a od konce, kdy byla sjednaná lhůta splatnosti pohledávky, uplynulo více než 6 měsíců. Pohledávky lze odepisovat buď jednorázově, nebo postupně. Postupně se odepisují pohledávky právě podle lhůty po splatnosti. U pohledávek, jejichž rozvahová hodnota je však vyšší než 200 000,- Kč, nelze tvořit zákonnou opravnou položku. Možno tak učinit pouze v případě, že bylo zahájeno soudní nebo správní řízení. Jednorázově se odepisují pohledávky do výše 30 000,- Kč a nejsou promlčené. Základní podmínkou v tomto případě je, že od konce sjednané lhůty splatnosti uplynulo nejméně 12 měsíců. Ustanovením, které potvrzuje daňovou uznatelnost opravných položek tvořených podle zákona o rezervách, je § 24 odst. 2 písm. i) ZDP. Další doporučení, v rámci optimalizace výše daňové povinnosti, je možnost zahrnovat drobný hmotný majetek, jehož hodnota nepřesáhne 40 tisíc Kč, jednorázově do daňově účinných provozních nákladů. Účetní jednotka ho může na základě vnitřního předpisu evidovat jako zásobu materiálu. V případě, že účetní jednotka dosáhne za zdaňovací období ztráty, má možnost využití ustanovení § 34 zákona o daních z příjmů. Toto ustanovení upravuje možnost odečíst si od základu daně poplatníka daňovou ztrátu za předchozí zdaňovací období. Může tak učinit nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Znamená to, že v případě kladného základu daně si tento sníží uplatněním odpočtu ztráty až do výše základu daně. Možností jak využít všech výhod zákona o daních z příjmů v rámci optimalizace nejen základu daně a v přímé návaznosti daňových odvodů je samozřejmě ještě více. Toto jsou nejběžnější a přitom nejzajímavější položky nejen účetních nákladů ovlivňujících základ daně. Jejich důkladné posouzení z hlediska daňové uznatelnosti je rozhodujícím prvkem pro správné stanovení základu daně, možnosti jeho snížení a následně výpočtu daňové povinnosti.

79

11

Hodnocení vedením společnosti

80

ZÁVĚR Základními ekonomickými ukazateli efektivního hospodaření každé společnosti jsou výnosy, náklady a s tím přímo související výsledek hospodaření. Jejich sledování a správná analýza vedou v každé společnosti ke zlepšení ekonomické situace. Pro každou společnost je důležité sledovat vývoj výnosů, nákladů a výsledku hospodaření z celé řady hledisek. Ať už se jedná o zvyšování prosperity, zlepšování spokojenosti zákazníka nebo upevnění stability na trhu. Náklady společnosti rozumíme spotřebu veškerých prostředků, kterými se společnosti snaží dosahovat co nejvyšších výnosů. Výsledek hospodaření mohou společnosti vykazovat v podobě zisku či ztráty. Pokud jsou výnosy větší než náklady, jedná se o zisk společnosti. V opačném případě vykazuje ztrátu. Výsledek hospodaření je výchozím bodem pro určení daňové povinnosti. Správně stanovený výsledek hospodaření je výsledkem procesu spojeným nejprve s účetnictvím a následně s operacemi, které musí být přesně v souladu s pravidly stanovenými zákonem o daních z příjmu. Výsledek tohoto procesu je důležitý podklad pro stanovení přesné výše částky daně. Tento proces však není vůbec jednoduchý, je to patrné již při prvním pohledu do zákona o daních z příjmu, kdy jednotlivé paragrafy odkazují na znění jiných paragrafu tohoto zákona i na znění jiných právních norem. Přesto však zákon o daních z příjmu kromě složitostí a nepříjemných pravidel přináší i některé výhody, které správným použitím přináší poplatníkům určité výhody. Hlavním cílem bakalářské práce bylo provést podrobnou analýzu nákladů a výnosů z účetního a daňového hlediska. V přímé návaznosti navrhnout přiměřený způsob optimalizace těchto základních ekonomických ukazatelů a tím i minimalizaci daňové zátěže. V úvodu této práce byla podrobně rozebrána teorie spjatá s analýzou nákladů a výnosů. Jejím hlavním cílem bylo vysvětlení základních pojmů, jako jsou náklady, výnosy a hospodářský výsledek. Náklad je cenou zboží a služeb nezbytně vynaložených na dosažení výnosů daného období. Výnos je peněžně vyjádřený ekvivalent poskytnutých výkonů podniku zvyšující hodnotu jeho vlastního kapitálu. Velmi okrajově byl nastíněn rozdíl mezi účetnictvím a daňovou evidencí. Účetnictví je upraveno zákonem o účetnictví a oproti daňové evidenci, které je upraveno ustanovením zákona o daních z příjmů, poskytuje mnohem komplexnější pohled na hospodaření firmy. 81

Druhá kapitola podrobně rozebírá náklady a výnosy z účetního a daňového hlediska, správný způsob účtování, způsob a zásady časové a věcné souvislosti. Daňové náklady a výnosy jsou podstatné při výpočtu základu daně z příjmu a jsou vymezeny v zákoně o daních z příjmů. Účetní jsou všechny, které zaúčtovala účetní jednotka v průběhu účetního období na účtech účtových skupiny nákladů a výnosů (5. a 6.) a řídí se ustanovením zákona o účetnictví. Při jejich účtování musíme dodržovat základní pravidla. Náklady musí být zachyceny na straně MD příslušných nákladových účtů, výnosy na straně Dal příslušných výnosových účtů. Náklady a výnosy se zásadně účtují do účetního období, s nímž časově a věcně souvisí. Na jednotlivých nákladových a výnosových účtech se účtují účetní případy narůstajícím způsobem od začátku roku, to znamená, že počáteční stav na těchto účtech je 0. Toto pravidlo vyplývá z požadavku zjistit hospodářský výsledek za účetní období, tedy za jeden rok. Ve třetí kapitole byl charakterizován hospodářský výsledek, což je rozdíl výnosů a nákladů a tvoří vlastní zdroj financování firmy. Jde o přebytek výnosů nad náklady za dané účetní období.

Výsledkem

hospodaření

je

buď:

zisk

(výnosy

>

náklady),

ztráta

(výnosy < náklady) nebo bod nulové hodnoty (výnosy = náklady). Pro správné vymezení výsledku hospodaření je třeba výnosy vykázat do období, ve kterém byly realizovány a s nimi související náklady do období, ve kterém byly vynaloženy. V praktické části byla představena společnost, která byla předmětem zkoumání. V přímé návaznosti byly vymezeny zásadní důvody změny formy podnikání. Mezi ty nejpodstatnější patří zejména: nižší daňová zátěž s.r.o., možnosti daňové optimalizace a to, že společnost neodpovídá za závazky celým svým majetkem. Následně byl nastíněn postup při změně formy podnikání a následném prodeji podniku. V další části této kapitoly byla analyzována společnost po stránce předmětu podnikání, kterými jsou zeměměřičské a kartografické činnosti s tímto související analýza zákazníků. Pátá kapitola byla věnována analýze zhodnocení hospodaření nejen v roce změny formy podnikání, ale i v předchozích a následujících letech. Z ní vyplynulo, že se společnosti nejen v období po hospodářské recesi, ale i v dalším období, dařilo a podařilo se jí dosáhnout velmi dobrého ekonomického výsledku, nejen díky zvýšené poptávce ve stavebním průmyslu, ale i plynárenských a energetických společností. Lze tedy říci, že se společnost ubírá správným směrem a své důležité rozhodnutí, které má vliv na příští vývoj 82

společnosti, o přechodu na novou právní formu podnikání, společnost plně využívá ve svůj prospěch. V šesté kapitole byla provedena horizontální a vertikální analýza nákladů a výnosů. Vertikální analýza zjišťuje, kolik procent tvoří jednotlivé složky celkových nákladů a výnosů. U horizontální analýzy absolutních ukazatelů jde o to zjistit, jak se určitá položka v účetním výkazu (v našem případě náklady a výnosy) změnila oproti předchozímu roku, nejen v absolutní výši, ale i v procentním vyjádření. Z vertikální a horizontální analýzy výnosů bylo zjištěno, že za sledované období výkony tvořily 100 % z celkových výnosů. Mají víceméně každoroční nárůst a jsou tvořeny tržbami za prodané vlastní služby. Z vertikální a horizontální analýzy nákladů vyplynulo, že vzhledem k charakteru podnikání společnosti tvoří největší podíl z celkových nákladů provozní náklady, jejichž hlavní složka je tvořena spotřebou materiálu a výkonovou spotřebou. Vývoj spotřeby materiálu má narůstající tendenci, což lze to přičíst stále se zvyšujícími se cenami za základní spotřební materiály sloužící k podnikání. Další velmi významnou složkou provozních nákladů jsou mzdové náklady. Jejich výše je do roku 2010 znatelně ovlivněna způsobem odměňování a to formou osobní spotřeby. Ta se nijak nepromítá do nákladových položek. Od roku 2011 již dochází ke změně a jejich podstatnému navýšení, neboť zde jsou již plně daňově zohledněny mzdové náklady, které představují daňově uznatelný náklad. Sedmá část byla zaměřena na daňové posouzení nákladů a výnosů a s tím spojenou vazbu na správné a úplné stanovení základu daně. K tomu je důležitá podrobná analýza jednotlivých nákladových a výnosových položek. Tyto položky, které společnosti v souvislosti s jejím provozem vznikají, jsou zároveň účinné v základu daně. Následně, z této analýzy vyplynulo, že největší a zatěžující položkou společnosti jsou stále provozní náklady (spotřeba materiálu, pohonné hmoty) a náklady spojené s technickou evidencí LIDS a od roku 2011 (v roce 2012 taktéž) i mzdové náklady. Vazba správného zaúčtování nákladů a výnosů má dále přímý vliv na výsledek hospodaření. Abychom tedy získali správný základ daně, je třeba výsledek hospodaření před zdaněním upravit o položky nákladů a výnosů, které tam jsou zahrnuty nad rámec daňových předpisů. Zjištěný výsledek hospodaření se následně musí upravit na základ daně. Základ daně je možné ještě snížit o zákonem stanovené položky odčitatelné od základu daně. Snížený základ daně se zaokrouhluje na celé tisícikoruny směrem dolů. Z této sumy tvoří daň pro zdaňovací období roku 2012 19 %. 83

Osmá kapitola byla zaměřena na porovnání systému daňové evidence a systému účetnictví ve vztahu ke stanovení základu daně z příjmu. Z provedených výpočtů vyplynuly určité rozdíly, které mají vliv na výslednou výši daňové povinnosti. Z daňového hlediska mají změny stavu neuhrazených pohledávek a závazků z obchodních vztahů k začátku a konci období, které se vztahují k běžnému zdaňovacímu období, vliv na výsledek hospodaření v účetnictví. Základ daně ovlivňuje i změna stavu nedokončené výroby a závazků, které se v uvedeném období neevidovalo. Na základ daně má vliv i časové rozlišení nákladů a výnosů nebo i tvorba opravných položek (ani jedna z položek se v daném období neevidovala) a také výše daňových odpisů. V daňové evidenci mají vliv na základ daně daňové příjmy a výdaje ve skutečné výši. Podstata rozdílu tedy spočívá v tom, že účetnictví je proti daňové evidenci náročnější nejen z hloubky a šířky vykazovaných údajů, ale i v souvislosti na daňové dopady. Zásadní rozdíly jsou hlavně v těchto rozdílně posuzovaných situací, kterými jsou především závazkové vztahy, časové rozlišení, zásoby, princip opatrnosti a účetní doklady. Následně byl v deváté kapitole posouzen daňový aspekt problematiky nákladů a výnosů, neboť rozpoznání daňově účinných a neúčinných nákladů a výnosů není totiž vůbec jednoduché. Jejich špatným posouzením může docházet k podhodnocení účetních i daňových nákladů a výnosů a tím i zkreslení výsledku hospodaření. V deváté, závěrečné části, byla na základě výstupu provedených analýz navrhnuta jistá doporučení pro optimalizaci nákladů a výnosů ve společnosti, tak aby snížením nákladů docházelo k minimalizaci daňového zatížení, zlepšení prosperity společnosti a udržení silné a stabilní pozice na trhu. Mezi základní doporučení patří obměna vozového parku formou leasingového pronájmu v návaznosti na provozní náklady, pořízení nového hmotného majetku v návaznosti na využití daňových odpisů prvního vlastníka při pořízení nového stroje, či získání nových potencionálních zákazníků prostřednictvím propagačních a reklamních předmětů. V úplném závěru této části byly popsány i další možné návrhy ke zlepšení, které mohou sloužit do budoucna jako další případné vodítko pro ekonomicky výhodné směřování jak posuzované společnosti, tak i jiných daňových subjektů. Patří sem zejména tvorba opravných položek, uplatnění úroků z úvěru do daňově uznatelných nákladů a v přímé návaznosti možnost volby mezi rovnoměrným či zrychleným způsobem odepisování pořizovaného majetku, využití zaměstnaneckých benefitů jako daňově účinného nákladu. 84

Dále pak využití možnosti zahrnutí drobného hmotného majetku, jehož hodnota nepřesáhne 40 tisíc Kč, jednorázově do daňově účinných provozních nákladů či možnost odečíst si od základu daně poplatníka daňovou ztrátu za předchozí zdaňovací období a tím snížit vlastní daňovou povinnost. Možností jak využít všech výhod zákona o daních z příjmů v rámci optimalizace nejen základu daně a v přímé návaznosti daňových odvodů je samozřejmě ještě více. Záleží na každé účetní jednotce, jak si je vyhodnotí v návaznosti na předmět podnikání a následně posoudí nejen z hlediska daňové uznatelnosti jako prvku rozhodujícího pro správné stanovení základu daně, možnosti jeho snížení a následně výpočtu daňové povinnosti. Hlavním přínosem práce je totiž úsporu daňových nákladů změřitelná v korunách nejen pro posuzovanou společnost, ale i pro libovolný podnikatelský subjekt, neboť řeší všeobecně známou problematiku v praxi každého podniku jak v tuzemsku, tak i zahraničí. Bakalářská práce byla obhájena před vedením společnosti a její hodnocení je součástí bakalářské práce. Výstupem bakalářské práce byl příspěvek na mezinárodní studentskou konferenci (Příloha č. 4). Bakalářská práce byla podrobena testu na plagiátorství a výsledek tohoto testu byl předložen jako součást dokumentace při odevzdávání bakalářské práce.

85

ABSTRAKT Kateřina GAZDOVÁ Optimalizace nákladů a výnosů z účetního a daňového hlediska společnosti GEOKAR s.r.o. Kunovice, 2013. Bakalářská práce. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Vedoucí práce: Ing. Marek ŘIHÁK

Klíčová slova: Náklady, výnosy, výsledek hospodaření, účetnictví, horizontální analýza, vertikální analýza, daň z příjmů, daňová povinnost, daňová optimalizace, zisk Bakalářská práce se věnuje optimalizaci nákladů a výnosů z účetního a daňového hlediska. V teoretické části se zabývá vysvětlení pojmů, jako jsou náklady, výnosy a hospodářský výsledek. Velmi okrajově popisuje rozdíl mezi účetnictvím a daňovou evidencí. Dále definuje druhy účetních a daňových nákladů a výnosů, stručné shrnutí postupu účtování výnosů a nákladů a hospodářský výsledek a jeho členění. V praktické části je představena společnost a provedeno zhodnocení jejího současného a budoucího stavu. Dále je provedena horizontální a vertikální analýza nákladů a výnosů přímo aplikována na konkrétní společnost – GEOKAR s.r.o. Praktická část dále hodnotí náklady a výnosy z daňového hlediska a jejich vazbu na základ daně. Srovnává systém daňové evidence a účetnictví a jejich vliv na daňové zatížení. Následně vytváří jistá doporučení pro optimalizaci řízení nákladů a výnosů z účetního a daňového hlediska.

86

ABSTRACT Kateřina GAZDOVÁ Optimalization of Expenses and Revenues in regard to Accountancy and Taxes in the GEOKAR Ltd. Company. Kunovice, 2013. The Bachelor Thesis. European polytechnic institute, Ltd. Supervisor: Ing. Marek ŘIHÁK

Key words: Expenses, revenues, trading income, accounting, horizontal analysis, vertical analysis, income tax, tax obligation, tax optimalization, profit

Bachelor thesis focuses on optimizing expenses and revenues from accounting and tax purposes. In the theoretical part deals with explanation of terms, such as expenses, revenues and economic outcome. Very marginally describes the difference between accounting and tax records. Further defines the types of accounting and tax expenses and revenues, a brief summary of procedure accounting for revenues and expenses and economic outcome and its breakdown. In the practical part is presented the company and evaluated the of present and future state. It is made horizontal and vertical analysis of expenses and revenues directly applied to a specific company – GEOKAR Ltd. The practical part evaluates the expenses and revenues from a tax perspective and their relation to the tax base. It compares the system of tax and accounting records and their impact on the tax burden. Subsequently creates some recommendations for optimization of expenses and income from accounting and tax purposes.

87

Literatura Knihy [1]

ĎAĎO, J.; ĎAĎO, J. ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ. Kunovice: EPI, s.r.o., 2009. 164 s. ISBN 978-80-7314-189-9.

[2]

DAVIS, Ch. E. Davis; DAVIS, E. Managerial Accounting. Hardcover: November 2011. 752 s. ISBN 978-0-471-69960-6.

[3]

EDMONDS, T. P; Frances M. M.; Philip R. O. Fundamental financial accounting concepts. New York: McGraw-Hill Irwin, 2011. 773 s. ISBN 978-0-073527-12-3.

[4]

JUREČKA, V. a kolektiv Mikroekonomie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 360 s. ISBN 978-80-247-3259-6.

[5]

LOUŠA, F. Zákon o účetnictví v praxi. Praha: Grada publishing, a.s., 2011. 144 s. ISBN 978-80-247-3848-2.

[6]

MARKOVÁ,

H.

Daňové

zákony

2011,

úplná

znění

platná

k 1. 1. 2011. 19. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. [7]

MELVILLE, A. International Financial Reporting. Pearson Educatinan Ltd, 2009. 496 s. ISBN 978-0-273-70872-8.

[8]

MULLEROVÁ, L.; VOMÁČKOVÁ, H.; DVOŘÁKOVÁ, D. Účetní předpisy pro podnikatele: (zákon o účetnictví, prováděcí vyhláška k zákonu, České účetní standardy): komentář, 2. aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2008. 560 s. ISBN 978-80-7357-363.

[9]

PELC, V. Daňové odpisy. Strategie pro podnikatelskou praxi firem a podnikatelů. Praha: C. H. BECK, 2011. 224 s. ISBN 978-80-7400-387-5.

[10]

PILAŘOVÁ, I.; PILÁTOVÁ, J. Účetní závěrka-základ daně-finanční analýza, 4. aktualizované vyd. Praha: 1.VOX a.s., 2011. 204 s. ISBN 978-80-87480-02-1.

[11]

RUBÁKOVÁ, V.; HROUDA P. Účetnictví pro úplné začátečníky 2012, 6.

aktualizované

vydání.

Praha:

GRADA

Publishing, a.s.,

2012.

192 s. ISBN 978-80-247-4186-4. [12]

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku, 2. aktualizované vydání. Brno: COMPUTER PRESS, a.s., 2011. 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6.

[13]

SKÁLOVÁ, J. Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností, 1.

vydání.

Praha:

Kluwer

Wolters

258 s. ISBN 978-80-7357-967-8. 88

Česká

republika,

2012.

[14]

STROUHAL, J. Účetní závěrka, 2. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-6.

[15]

STROUHAL, J.; ŽIDLICKÁ, R.; KNAPOVÁ, B.; CARDOVÁ, Z. Účetnictví 2011,

Velká

kniha

příkladů.

Brno:

COMPUTER

PRESS,

a.s.,

2011.

791 s. ISBN 978-80-251-3389-7. [16]

SYNEK, M.; KISLINGEROVÁ, E. Podniková ekonomika, 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. BECK, 2010. 500 s. ISBN 978-80-7400-336-3.

[17]

VODÁKOVÁ, J. Úvod do finančního účetnictví. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2011. 136 s. 3. kap. ISBN 978-80-7231-792-9.

[18]

VYCHOPEŇ, J. Společnost s ručením omezeným z účetního a daňového pohledu, 2. aktualizované vydání. 232 s. Praha: C. H. BECK, 2011. ISBN 978-80-7357-699-8.

[19]

WEETMAN, P. Financial and Management Accounting. Pearson Education Ltd, 2006. 824 s. ISBN 978-0-273-70199-6.

[20]

ZLÁMAL, J.; BELLOVÁ, J.; BOHANESOVÁ, E. Podniková ekonomie a management. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouc, Přírodovědecká fakulta, 2007. 238 s. ISBN 978-80-244-1724-0.

Knihy publikované také online [21]

BRADA, J. Základy účetnictví [online]. Version 1.0. Praha: VŠCHT Praha, 2007. www:

[cit.

2013-02-28].

Available

from


-img/001.html>. ISBN 978-80-7080-636-4. Časopis [22]

Accounting and finance. Oxford: Blackwell Publishing, 2012. Vydáváno od roku 1960. 4x ročně. ISSN 1467-6291.

[23]

Finanční

zpravodaj.

Ministerstvo

financí

ČR.

2/2012,

roč.

46.

Praha: SEVT, a. s., 2012. 12x ročně. ISSN 0322-9653. [24]

Journal of business finance & accounting. Oxford: Blackwell Publishing, 2011. Vydáváno od roku 1974. 10x ročně. ISSN 1468-5957.

[25]

Svaz účetních. Metodické aktuality Svazu účetních č. 10/2012. Praha: ANAG, 2012. 10x ročně. ISSN 1211-4138.

[26]

Účetnictví v praxi: měsíčník plný informací pro účetní a daňovou praxi. Praha: Adore, 2012. Vydáváno od roku 1997. 1x měsíčně. ISSN 1211-7307. 89

WWW [27]

Daňaři

online

[online].

2013

[cit.

2013-03-21].

Dostupné

z WWW: . [28]

EFK

Ostrava

[online].

2011

[

cit.

2013-02-28].

Dostupné

z WWW:

. [29]

Komunitní portál mzdových expertů [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z WWW: .

Zákony [30]

Česko. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1992, částka 117, s. 3473 - 3491. Dostupný také z WWW: . ISSN 12111244.

[31]

Česko. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdější předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1991, částka 133, s. 4038 - 4140. Dostupný také z

WWW:

.

ISSN

1211-1244. [32]

Česko. Úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle stavu k 8. srpnu 2011. 2011. 256 s. Ostrava: Sagit, a.s. Dostupný také z WWW: . ISBN 978-80-7208-872-0.

Nepublikované vnitřní předpisy, technické, výroční zprávy [33]

GEOKAR s.r.o. Znalecký posudek č. 3197 – 121/10. Kroměříž, 2010. 26 s.

[34]

GEOKAR s.r.o. Odpisy dlouhodobého majetku po letech. Kroměříž, 2012. 2 s.

[35]

GEOKAR s.r.o. Výkazy příjmů a výdajů po letech. Kroměříž, 2012. 9 s.

[36]

GEOKAR s.r.o. Výkazy o stavu majetku a závazků po letech. Kroměříž, 2012. 9 s.

[37]

GEOKAR s.r.o. Výkaz zisku a ztát 2011. Kroměříž, 2012, 2 s.

90

Publikované vnitřní předpisy, technické, výroční zprávy [38]

GEOKAR s.r.o. Výkaz zisku a ztát 2012. Kroměříž, 2013, 2 s.

91

Seznam zkratek §

paragraf

%

procento

a.s.

akciová společnost

aj.

a jiné

atd.

a tak dále

apod.

a podobně

BÚ

běžný účet

cit.

citace

CP

cenné papíry

cz

Czech Republic (Česká republika - doména 1. řádu)

CZK

česká koruna (česká měna)

č.

číslo

č. p.

číslo popisné

ČR

Česká republika

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

ČÚP

české účetní předpisy

ČÚS

české účetní standardy

D

dal

DHM

dlouhodobý hmotný majetek

DNM

dlouhodobý nehmotný majetek

DPH

daň z přidané hodnoty

FÚ

Finanční úřad

HM

hmotný majetek

HV

hospodářský výsledek

HTML

HyperText Markup Language (Označovací jazyk pro hypertext)

http

HyperText Transfer Protocol (Hypertextový přenosový protokol)

Ing.

inženýr

IAS

International Accounting Standards (Mezinárodní účetní standardy)

IFRS

International Financial Reporting Standards (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví)

ISSN

International Standard Serial Number (Mezinárodní standardní číslo seriálové publikace)

ISBN

International Standard Book Number (Mezinárodní standardní číslo knihy) 92

Kč

Koruna česká (česká měna)

MD

má dáti

mil.

milion

mfcr

Ministerstvo financí České republiky

MySQL

My Structured Query Language (Systém pro řízení databází)

N

náklady

např.

například

NM

nehmotný majetek

odst.

odstavec

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

obr.

obrázek

PO

právnická osoba

PHP

Hypertext Preprocessor (Hypertextový preprocesor)

poj.

pojištění

s.

strana

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

Sb.

sbírky

soc.

sociální

sl.

služby

SP

sociální pojištění

SZ

sociální, zdravotní

tis.

tisíc

tj.

to je

tzv.

tak zvaně

V

výnosy

VH

výsledek hospodaření

VN

vysoké napětí

VŠCHT

Vysoká škola chemicko - technologická Praha

WWW

World Wide Web (Celosvětová komunikační síť)

ZD

základ daně

ZDP

zákon o daních z příjmů

ZDPH

zákon o dani z přidané hodnoty

zdrav.

zdravotní

ZP

zdravotní pojištění

ZU

zákon o účetnictví 93

Seznam obrázků, tabulek a grafů Obr. č. 1: Převod nákladů a výnosů na účet zisku a ztrát Obr. č. 2: Shrnutí účtování výnosů Obr. č. 3: Shrnutí účtování nákladů Obr. č. 4: Shrnutí účtování nákladů Tabulka č. 1: Transformace výsledku hospodaření před zdaněním Tabulka č. 2: Členění HV Tabulka č. 3: Příjmy (výnosy) a výdaje (náklady) v letech 2002 - 2012 Tabulka č. 4: Vývoj pohledávek a závazků v letech 2002 - 2012 Tabulka č. 5: Vývoj stavu majetku a závazků v roce 2010 Tabulka č. 6: Výkaz příjmů a výdajů za rok 2010 Tabulka č. 7: Kvalifikované a skutečné výnosy a náklady v letech 2002 - 2012 Tabulka č. 8: Vertikální analýza vybraných položek nákladů v letech 2002 - 2007 Tabulka č. 9: Vertikální analýza vybraných položek nákladů v letech 2008 - 2012 Tabulka č. 10: Horizontální analýza vybraných položek nákladů v letech 2002 - 2007 Tabulka č. 11: Horizontální analýza vybraných položek nákladů v letech 2008 - 2012 Tabulka č. 12: Vertikální analýza vybraných položek výnosů v letech 2002 - 2007 Tabulka č. 13: Vertikální analýza vybraných položek výnosů v letech 2008 - 2012 Tabulka č. 14: Horizontální analýza vybraných položek výnosů v letech 2002 - 2007 Tabulka č. 15: Horizontální analýza vybraných položek výnosů v letech 2008 - 2012 Tabulka č. 16: Výpočet základu daně v daňové evidenci Tabulka č. 17: Výpočet základu daně v účetnictví Graf č. 1: Vývoj příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů) v letech 2002 - 2012 Graf č. 2: Vývoj pohledávek a závazků v letech 2002 - 2012 Graf č. 3: Vývoj kvalifikovaných nákladů, výnosů v letech 2002 - 2012

94

Seznam příloh Příloha č. 1: Výkaz zisku a ztrát 2012 Příloha č. 2: Obratová a zůstatková předvaha 2012 Příloha č. 3: Rozvaha 2012 Příloha č. 4: Odborný článek

95

Příloha č. 1: Výkaz zisku a ztrát 2012

1/2

2/2

Příloha č. 2: Obratová a zůstatková předvaha 2012

1/3

2/3

3/3

Příloha č. 3: Rozvaha 2012

1/4

2/4

3/4

4/4

Příloha č. 4: Odborný článek

1/6

2/6

3/6

4/6

5/6

6/6