EVROPA PO NAPOLEONSKÝCH VÁLKÁCH 1815 - 1848
Evropa po napoleonských válkách • období zdánlivého klidu bez významnějších konfliktů (Svatá aliance)
• navzdory zdánlivému klidu výrazné společenské změny
Evropa po napoleonských válkách Nové myšlenkové proudy a) Liberalismus • čerpá z myšlenek V.F.R. a z USA • měšťané, obchodníci, vzdělanci • důraz na osobní svobodu a rovnost před zákonem • požadavek dodržování občanských svobod • prosazování volného tržního hospodářství
Nové myšlenkové proudy Nacionalismus • utváření moderních národů → společenství lidí hovořících stejným jazykem, které spojuje společná kultura a historie a) snaha o sjednocení národů do 1 státu Němci Italové
Nacionalismus b) snaha o osamostatnění národů z mnohonárodnostních monarchií: Rusko Rakousko Turecko Latinská Amerika
Evropa po napoleonských válkách PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE • ekonomické a sociální změny spojené s rozvojem tovární výroby = industrializace • změny postupné v průběhu několika desetiletí • počátky v Británii (2. pol. 18. stol) • Z Evropa: po Napoleonských válkách • Střední Evropa: v polovině 19. stol. • Východní Evropa: závěr 19. stol.
PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE • rozvoj tovární výroby umožněn: a) rozvojem vědy: nové vynálezy b) uvolněním pracovní síly: → nárůst počtu obyvatel → zrušení nevolnictví • nejdůležitější vynález parního stroje James Watt (60. léta 18. stol)
PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE Industrializace výroby • nahrazení ruční výroby strojovou • využití parního stroje k pohonu • koncentrace výroby v oblastech s dostatkem uhlí
Industrializace výroby Textilní průmysl • první industrializovaný obor • zpracování bavlny (dovoz z kolonií)
Industrializace výroby Výroba železa oceli • s rozvojem strojů potřeba kvalitního železa • litina • později ocel • výroba ve vysokých pecích
Industrializace výroby Strojírenství • zpočátku stroje ručně v malých dílnách • vznik strojíren = ukončení industrializace (stroj vyrábí stroj) • výroba parních strojů • výroba dopr. prostředků • zbrojní průmysl
Revoluce v dopravě • nutnost pro další rozvoj průmyslu (doprava surovin, výrobků a pracovní síly)
Rozvoj železnice • hlavním dopravním prostředkem 19. stol. • první lokomotiva 1814 (George Stephenson)
Revoluce v dopravě Parolodě • první v USA v říční dopravě Velká jezera, Mississippi Robert Fulton - parník Clermont 1807
Parolodě • v zaoceánské přepravě převažují dlouho plachetnice clippery (klipry) • první paroloď přes Atlantik - Savannah (1819)
Důsledky průmyslové revoluce 1. Ekonomické důsledky • liberalizace trhu - rušení vnitřních cel - rušení cechů • rozvoj mezinárodního obchodu • vznik velkých společností (akciové spol.) • rozvoj burzy – ekonomika úvěru • prudký růst hosp. produkce
Důsledky průmyslové revoluce 2. Sociální důsledky Urbanizace • přesun lidí z venkova do měst • růst velkoměst Změny ve struktuře společnosti • nové společenské vrstvy: buržoazie = majitelé továren, velcí obchodníci dělnictvo = námezdní zaměstnanci
2. Sociální důsledky p.r. Dělnická otázka • nevyrovnaný vztah dělník x majitel • dlouhodobý přebytek pracovní síly • malá koupěschopnost pracujících → časté odbytové krize • dlouhá pracovní doba (12 – 16 h 6x týdně) • nízká mzda • žádné zdravotní a sociální zabezpečení • dětská práce • absence obydlí • alkoholismus (rozvoj lihovarnictví) • http://www.csfd.cz/film/12046-germinal/
Dělnická otázka velmi špatný životní standard • dlouhá pracovní doba (12 – 16 h 6x týdně) • nízká mzda • žádné zdravotní a sociální zabezpečení • dětská práce • absence obydlí • alkoholismus (rozvoj lihovarnictví)
Evropa po napoleonských válkách Francie • po Vídeňském kongresu restaurace Bourbonů Ludvík XVIII. (1815 – 1824)
Karel X (1824 – 1830)
Francie Červencová revoluce 1830 • příčinou snaha panovníka obnovit absolutistickou vládu → odpor liberálů • v červenci 1830 ozbrojené povstání v Paříži • nastolení nového krále Ludvíka Filipa Orleánského (1830 – 1848)
Evropa po napoleonských válkách • v reakci na úspěšnou francouzskou revoluci snaha o změnu i v dalších zemích
Osamostatnění Belgie → 1831 konstituční monarchie v čele s Leopoldem I.
Evropa po napoleonských válkách Rusko • Imperiální velmoc • územní zisky po napoleonských válkách
Rusko • zaostalost • samoděržaví Alexandr I. (1801 – 1825)
Mikuláš I. (1825 – 1855)
Rusko Povstání děkabristů 1825 • neúspěšné povstání důstojníku v Petrohradu s cílem donutit nového cara k přijetí ústavy
Po potlačení povstání se rozeběhlo rozsáhlé vyšetřování. Ze 3000 vyslechnutých bylo 120 posláno do vyhnanství na Sibiř. Pět vůdců bylo popraveno. Zbytek účastníků byl odsouzen k fyzickému trestu, při kterém musel odsouzenec projít uličkou o tisíci mužích, z nichž každý musel trestaného udeřit nabijákem, tedy železným prutem.
Rusko Polské povstání 1830 - 1831 • většina Polska po napoleonských válkách připojena k Rusku
Polské povstání • cílem povstalců obnovení nezávislosti • na jaře 1831 krvavá porážka povstalců • věznění a popravy povstalců • porušťování Polska → emigrace
Evropa po napoleonských válkách Vývoj na Balkáně • postupný úpadek Osmanské říše • snaha podmaněných národů o nezávislost
Vývoj na Balkáně Řecké povstání • • • •
dlouhodobá nadvláda Turků většina Řeků křesťané od konce 18. stol. řecké národní obrození Filhelénství = podpora řeckého národa ze strany evropských liberálních intelektuálů
Lord Byron † 1824
Řecké povstání • 1821 ozbrojené povstání • velmi kruté z obou stran (masakry civilistů) • masakr na ostrově Chios (povraždění Řeků)
Řecké povstání • ve 2. polovině 20. let francouzská, britská a ruská vojenská pomoc • 1827 zničení tureckého loďstva u Navarina
Řecké povstání • 1829 porážka Turků • 1830 Řecké království Ota Bavorský
Politický vývoj v Evropě 1815 - 1848 Německé země • Německý spolek • spolkový sněm (Frankfurt nad Mohanem) • reálná moc v rukou Rakouska Pruska
Německé země • postupný vznik nacionálně liberální opozice • cíle: politická + hospodářská liberalizace spolkový stát • centrem opozice univerzity → Burschenschafty
Německé země Wartburská slavnost (1817) • sjednocení + radikalizace studentských spolků
Německé země • 1819 zavraždění Augusta von Kotzebue radikálním studentem • Karlovarská usnesení zrušení studentských spolků
Revoluce 1848 Charakter revoluce • rozsáhlé revoluční hnutí v Evropě • příčinou konzervativní způsob vlády • téměř všechny evropské státy s výjimkou: a) Ruska: tvrdé samoděržaví → nemožnost b) Británie a Belgie: moderní konstituční monarchie → není proč se bouřit
Cíle revoluce a) Prosazení širšího podílu obyvatel na vládě - konstituční monarchie - republika b) Dosažení občanských a lidských práv c) Národnostní (nacionální) cíle - sjednocení X samostatnost d) Liberalizace ekonomiky e) Sociální spravedlnost - zrušení poddanské závislosti na venkově - přijetí sociálního zákonodárství na ochranu dělnictva
Průběh revoluce • první bouře na roku 1847 ve Švýcarsku → výsledkem přijetí konstituce • jaro 1848 revoluce v S Itálii • počátkem celoevropské revoluce opět Francie Šíření revoluce v Evropě.
Revoluce ve Francii Příčiny • nespokojenost s vládou Ludvíka Filipa • omezené hlasovací právo (300 000 voličů) • vláda spojená s oligarchií → časté finanční skandály • vytvoření opozice: bonapartisté republikáni socialisté
Revoluce ve Francii Únorové povstání v Paříži • rychlý průběh • široká základna: dělnictvo, měšťané → odstoupení Ludvíka Filipa (emigrace do Británie) Lamartine před hotelem Paříž.
Únorové povstání v Paříži • vyhlášení republiky (2. republika) • prozatímní vláda liberálové Alfons Lamartine
socialisté Louis Blanqui
• zastoupení socialistů → národní dílny pro nezaměstnané dotované státem
Revoluce ve Francii • duben 1848 všeobecné volby vítězství konzervativců (volba venkova) zachování republiky opuštění socialistického programu zrušení národních dílen nespokojenost dělnictva
Revoluce ve Francii Červnové povstání v Paříži • radikální levice (hlavně dělníci) • cílem zachování sociálních zákonů • krvavý průběh (padlo 1600 vojáků a 4000 povstalců) Pařížské barikády v červnu 1848
Revoluce ve Francii Výsledky revoluce • po porážce červnového povstání příklon většiny Francouzů ke konzervativní Bonapartistické straně pořádku • prosinec 1848 prezidentské volby vítězství Ludvíka Napoleona Bonaparta Ludvík Napoleon Bonaparte
Výsledky revoluce • postupné omezování moci parlamentu doživotní prezident 1852 císař Napoleon III. Napoleon III.
Revoluce 1848 Revoluce v Itálii • cílem liberalizace a integrace = RISORGIMENTO
Revoluce v Itálii • problémem nejednotnost revolučního hnutí a) radikální republikáni b) papežská strana c) savojská strana Pius IX.
Karel Albert
Revoluce v Itálii • leden 1848 povstání na Sicílii a v Neapolsku → přijaty ústavy • březen 1848 revoluce v Miláně a Benátkách s podporou Sardinského království → válka Sardinského království s Rakouskem • vítězství Rakušanů 1848 u Custozzy 1849 u Novarry maršál Radecký
Revoluce v Itálii Výsledky revoluce • abdikace sardinského krále → novým králem Viktor Emanuel (podmínkou ukončení podpory revolucím) → porážka revoluce
• obnova rakouské moci v severní Itálii • obnova vlády papeže v Římě • restaurace Bourbonů v Neapolsku
Revoluce 1848 Revoluce v Německu • cíle: politická liberalizace a sjednocení Němců Německo 1815-1866
Revoluce v Německu • březen 1848 lidová povstání v jihoněmeckých státech a Prusku → Pruský král Fridrich Vilém IV. přislíbil konstituci a sjednocení německých států. Fridrich Vilém IV.
Březnová revoluce v Berlíně
Revoluce v Německu Frankfurtský parlament • shromáždění zástupců všech německých států • cílem vytvořit ústavu sjednoceného Německa a připravit volby Frankfurtský parlament
Frankfurtský parlament • v parlamentu dva zásadní rozpory: 1. republika nebo konstituční monarchie 2. velkoněmecká nebo maloněmecká koncepce Německý spolek
Revoluce v Německu • nakonec zvolena konstituční monarchie v čele s pruským králem (maloněmecká) • velkoněmecké bránila snaha Habsburků zachovat mnohonárodnostní soustátí • v průběhu jednání změna politické situace (porážka revoluce v Rakousku a Prusku) → Pruský král Fridrich Vilém IV. v roce 1849 odmítnul převzít korunu z rukou parlamentu → krach parlamentu • jaro 1849 rozehnání parlamentu → konec revoluce • 1850 obnoven Německý spolek
