Evidence válečných hrobů prostředky geografických IT

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Evidence válečných hrobů prostředky geografických IT Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jitka Machalova, Ph.D.

Stanislav Mokrý

Brno 2006

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Evidence válečných hrobů prostředky geografických ITÿ řešil samostatně a za použití literatury a podkladů, které jsou v práci uvedeny.

V Brně 7. 7. 2006

....................................................

Na tomto místě bych chtěl poděkovat své vedoucí bakalářské práce Mgr. Jitce Machalové, Ph.D. za veškerou pomoc a cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Radku Matouchovi a Mgr. Martinu Půčkovi z Obecního úřadu v Kyjově.

Abstract Mokrý, S. Registration of war graves with GIT assets. Bachelor thesis. Brno, 2006. The thesis deals with publication of thematic spatial data of war graves in Kyjov district of administration by using T-MapServer. In the first part of the work the term war grave and the term reverent place is explained and the reason of protection of war graves is described. In the main part, the description is divided into subsequent steps, which show publication procedure of thematic spatial data of war graves. The first phase of geodata publication is the selection of suitable reference bacground layers and prepairing of thematic spatial data. The next step describes insertion of thematic spatial data into the map layer with the help of ArcGIS system. The last step includes the presentation of geodata by web-aplication T-MapServer. At the end of work, there is an example of practical application.

Abstrakt Mokrý, S. Evidence válečných hrobů prostředky geografických IT. Bakalářská práce. Brno, 2006. Práce se zabývá publikací tematických prostorových dat válečných hrobů z oblasti okolí obce Kyjov na intranetu v prostředí mapového serveru T-MapServer. V první části práce je vysvětlen pojem válečný hrob a pietní místo a popsány důvody pro ochranu válečných hrobů. Ve vlastní práci je řešena problematika publikace tematických prostorových dat válečných hrobů následujícími kroky. První krok je zaměřen na volbu vhodných referenčních podkladových vrstev a přípravu tématických mapových dat. Další část popisuje vložení dat do mapové vrstvy prostřednictvím systému ArcGIS. Posledním krokem je publikace prostřednictvím webové aplikace T-MapServer. V závěru práce je uveden příklad praktického využití.

4

Obsah 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7 7 8

2 Současný stav v řešené problematice 2.1 Zákon o válečných hrobech a pietních místech . . . . . . . . . . . 2.1.1 Vymezení základních pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Ochrana válečných hrobů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Mezinárodní humanitární právo a ochrana válečných hrobů 2.2.2 Péče o válečné hroby na českém území . . . . . . . . . . . 2.3 Geografické informační technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 GIT ve státní správě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

9 9 9 10 10 11 14 14

3 Metodika a materiál 3.1 ArcGIS . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 ArcCatalog . . . . . . . . . 3.1.2 ArcMap . . . . . . . . . . . 3.2 T-MapServer . . . . . . . . . . . . 3.3 Aplikace Evidence válečných hrobů 3.3.1 Sběr dat – obec . . . . . . . 3.4 Datové zdroje . . . . . . . . . . . . 3.4.1 Geografická data . . . . . . 3.4.2 Katastrální data . . . . . . 3.4.3 Referenční mapový podklad 3.4.4 Tematická data . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

16 16 16 17 18 18 19 21 21 21 22 23

. . . . . . . . .

24 24 24 25 25 26 27 28 29 30

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

4 Vlastní práce 4.1 Příprava mapových referenčních podkladů . . . . . . . . . . . 4.2 Příprava tematických mapových dat . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Import dat do mapové vrstvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.1 Vytvoření nové vrstvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.2 Tvorba nové mapy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Vypublikování prostřednictvím webové aplikace T-MapServer 4.4.1 Přidání nové mapové vrstvy na MapServer . . . . . . . 4.4.2 Konfigurace mapové vrstvy . . . . . . . . . . . . . . . 4.5 Praktické využití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

5 Závěr

33

6 Literatura

35 5

1

Úvod a cíl práce

1.1

Úvod

Dne 1. července roku 2004 nabyl platnosti Zákon č. 122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech, který stanoví práva a povinnosti v oblasti péče o válečné hroby a pietní místa. Tento zákon byl přijat především z důvodu neexistence speciálního právního předpisu, který by legislativně řešil otázku válečných hrobů na území České republiky. Problematika péče o válečné hroby neměla až do roku 2004 v České republice ucelenou právní úpravu. Na obecné úrovni byla řešena Ženevskými úmluvami, konkrétně i mezinárodními dohodami s jednotlivými státy a pouze okrajově ji řešily některé právní předpisy. Přijetím zákona o válečných hrobech a pietních místech prochází tedy evidence válečných hrobů v České republice zásadní změnou. Základní filosofií je sestavení podrobné evidence v rámci jednotlivých obcí, které získané informace dále předávají prostřednictvím krajských úřadů na referát válečných hrobů Ministerstva obrany, kde je vytvářena kvalitativně nová evidence. V roce 2005 bylo zahájeno ověřování skutečného stavu válečných hrobů v místech a obcích. Dalším důvodem pro tvorbu přehledné a vyčerpávající databáze válečných hrobů je skutečnost, že na základě zákona o válečných hrobech a pietních místech poskytuje Ministerstvo obrany ČR účelové dotace na zabezpečení péče o válečné hroby. Díky pokud možno co nejpodrobnější evidenci válečných hrobů na našem území se mohou finanční prostředky dostávat na místa, která je nejvíce potřebují. Poskytování dotací se řídí zákonem č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla a vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 40/2001 Sb., k programovému financování. V letech 2006–2007 je péče o válečné hroby realizována v rámci podprogramu ISPROFIN č. 207 442 ”Zachování a obnova historických hodnot a tradic” (MO, 2004). V současnosti se rapidně rozšiřuje počet lidí využívajících moderní informační technologie. Asi nejznatelnějšího rozmachu v dané oblasti zcela jistě dosáhla mezinárodní počítačová síť Internet. Její pomocí se běžným uživatelům dostal do rukou snadno dostupný zdroj informací z nespočetných oblastí lidského konání. Počet uživatelů Internetu na celém světě neustále roste a vzhledem k nezastavitelnému rozmachu nových technologií tento rostoucí trend jistě přetrvá. Podobný trend můžeme sledovat také v oblasti geografických informačních technologií (GIT), které se rovněž přibližují stále širšímu počtu uživatelů. Doba kdy tyto technologie využívaly pouze určité uzavřené komunity nadšenců či odborníků je dávno pryč a s geografickými informačním technologii se v současnosti lze setkat téměř na každém kroku. Velký rozmach v oblasti GIT prodělala technologie prezentace a publikování prostorových dat prostřednictvím počítačových sítí, zejména Internetu a intranetu. K rozšiřování také jistě přispívá podpora ze strany státních orgánů. Tyto technologie 6

1.2

Cíl práce

jsou používány na většině městských úřadů, magistrátech velkých měst či úřadech nově vzniklých krajů. Mnoho subjektů státní správy již v současné době prezentuje a publikuje prostorová data. Na jedné straně slouží zaměstnancům daného úřadu a na straně druhé široké veřejnosti.

1.2

Cíl práce

Hlavním cílem bakalářské práce je publikace prostorových dat válečných hrobů a pietních míst z oblasti okolí obce Kyjova na intranetu v prostředí mapového serveru T-MapServer. Hlavní cíl může být rozdělen do následujících dílčích cílů. Prvním z nich je prostudování a popsání problematiky evidence válečných hrobů a pietních míst. Dalším úkolem je příprava tematických prostorových dat válečných hrobů a pietních míst s využitím programu ministerstva obrany Evidence válečných hrobů a volba vhodných mapových podkladů. Následující krok představuje analýza problematiky prezentace a publikace prostorových dat na Městském úřadě obce Kyjov. Posledním úkolem je vlastní publikování prostorových dat prostřednictvím webové aplikace T-MapServer.

7

2

Současný stav v řešené problematice

2.1

Zákon o válečných hrobech a pietních místech

Zákon stanoví práva a povinnosti v oblasti péče o válečné hroby a pietní místa. Definuje pojem válečný hrob a pietní místo. Ustanovuje povinnost vést evidenci válečných hrobů a vymezuje přestupky a správní delikty spojené s porušováním tohoto zákona. 2.1.1

Vymezení základních pojmů

Válečný hrob Místo kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku odboji nebo vojenské operaci v době války. Válečným hrobem může být hrob jednotlivce, hrob hromadný nebo osárium, včetně náhrobků a ostatního hrobového zařízení. Za válečný hrob se též považuje evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zemřelých v souvislosti s válečnou událostí, anebo jiný objekt, který je za válečný hrob považován v souladu s mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána. Pietní místo Pietním místem se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a oběti, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, a nebo oběti osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. Evidence válečného hrobů Listinný nebo jiný záznam obsahující údaje o válečném hrobu, pokud jsou známy. Těmito údaji jsou zejména: • jméno, popřípadě jména, příjmení, vojenská hodnost, státní příslušnost, národnost, datum narození, datum a místo úmrtí a příčina smrti osoby nebo osob, jejíž ostatky jsou ve válečném hrobu pohřbeny, nebo osoby, jíž se válečný hrob týká. • název státu, obce nebo vojenského újezdu, katastrálního území a parcelní číslo, popřípadě číslo popisné nemovitosti, kde se válečný hrob nachází. • historická událost, ke které se válečný hrob vztahuje, charakter a stručný popis vzhledu válečného hrobu včetně fotodokumentace. • označení vlastníka válečného hrobu a vlastníka nemovitosti, na které je válečný hrob umístěn. 8

2.2

Ochrana válečných hrobů

Péče o válečné hroby Zabezpečování úpravy, ochrany, zřizování nových válečných hrobů, přemísťování nebo rušení válečných hrobů, včetně exhumací. Údržba a úprava válečných hrobů Označení válečného hrobu, umístění pamětní desky, pomníku, památníku nebo obdobné symboly, včetně běžné údržby.

2.2


Dle nejen evropských, ale i širších mezinárodních zvyklostí byli vojáci vždy pohřbíváni na území kde padli. Od doby zavedení stálého vojska, tedy od 17. století, tuto službu mrtvým vojákům zabezpečovala vojenská správa prostřednictvím své duchovní služby. Na toto zvykové právo pamatovaly i mírové smlouvy. 2.2.1

Mezinárodní humanitární právo a ochrana válečných hrobů

Již odpradávna lze v historii sledovat snahy vedoucí k humanizaci válečných konfliktů, nicméně teprve až v 19. století lze zaznamenat kvalitativní posun. Po bitvě u Solferina v roce 1859, která si vyžádala na 40 000 padlých, zakládá v roce 1863 Švýcar Henri Dunant v Ženevě Mezinárodní výbor Červeného kříže. V roce 1864 výbor pod záštitou švýcarské vlády svolal do Ženevy diplomatickou konferenci, které se zúčastnilo na 12 evropských států a USA (Jukl, 2005). Výsledkem bylo přijetí Ženevské úmluvy o zlepšení osudu zraněných vojáků v poli čímž byly položeny základy mezinárodního humanitárního práva. To je tvořeno systémem mezinárodních smluv vytvářejících mezinárodně závazná pravidla pro vedení válek. Od okamžiku deklarace Ženevských úmluv lze chápat ochranu obětí válek jako státní záležitost. S koncem 2. světové války, která zasáhla téměř celý tehdejší civilizovaný svět a vyžádala si na 50 milionů obětí, vyvstala otázka jak zabránit podobným válečným konfliktům do budoucna. Vzhledem ke skutečnosti, že téměř 60% obětí druhé světové války tvořilo civilní obyvatelstvo, bylo také třeba vymezit pravidla pro jejich ochranu v průběhu válečných konfliktů. Prvním krokem k ochraně lidských práv a zachování míru ve světě bylo svolání konference Spojených národů o mezinárodní organizaci, konané v San Franciscu ve dnech 25. dubna až 26. června 1945. Na této konferenci byla také padesáti zde zastoupenými státy sjednána a dne 26. června 1945 podepsána zakládající listina Organizace spojených národů (OSN) – Charta spojených národů. OSN vznikla jako mezinárodní organizace k ochraně míru, zajišťování sociálního pokroku, lidských práv a zvyšování blahobytu národů. Charta OSN byla ratifikována prezidentem Československé republiky dne 19. září 1945 a Československo se tak stalo zakládajícím členem OSN (Kvaček, 2005).

9

2.2


Dalším a pro obyvatelstvo postižené válkou možná důležitějším krokem, bylo svolání Diplomatické konference v Ženevě konané od 21. dubna do 12. srpna 1949. Zde byly nově formulovány čtyři Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojeného konfliktu. Jejich hlavní zásadou je, že v každé době musí být respektována důstojnost lidské bytosti a musí být bez diskriminace učiněno vše pro zmírnění utrpení těch, kteří nejsou na konfliktu přímo účastni, i těch, kteří byli z konfliktu vyřazeni v důsledku nemoci, zranění či zajetí. ČSSR tuto smlouvu podepsala v den ratifikace čili 12. srpna 1949. V Československu byly Ženevské úmluvy vyhlášeny v roce 1954 ve Sbírce zákonů pod číslem 65/1954. Oproti původním úmluvám z roku 1864, které se týkaly pouze vojáků raněných na bitevním poli a zajatých vojáků, je v úmluvách z roku 1949 pamatováno i na civilní obyvatelstvo a na osoby padlé během válečného konfliktu. Ženevské úmluvy z roku 1949 stanoví povinnost chránit a udržovat všechny hroby zemřelých v důsledku ozbrojeného konfliktu. Jakmile to okolnosti a vztahy mezi zeměmi dovolí, dohodnou se obě strany o přístupu příbuzných a registračních pracovníků k hrobům, ochraně a údržbě hrobů a na případném navrácení pozůstatků. Ženevské úmluvy dále stanoví povinnost každého státu, který se účastní či účastnil válečného konfliktu, sestavit speciální komisi, která by vedla evidenci válečných hrobů a zajišťovala jejich ochranu. 2.2.2

Péče o válečné hroby na českém území

Území České republiky se díky své významné poloze ve středu Evropy stalo dějištěm mnoha válečných konfliktů. Celou řadu upomínek na tyto události v podobě pomníků, mohyl, válečných hrobů a hřbitovů či osárií, můžeme nalézt v okolí míst kde se udály významné bitvy nejen české ale i světové historie. Jako příklad lze uvést Mohylu míru, jež slouží jako vzpomínka na padlé vojáky v bitvě u Slavkova nebo pomník u obce Chlum na upomínku prusko-rakouské bitvy o Hradec Králové. Nejvíce pomníků, památníků, pamětních desek aj. bylo zřízeno po první a po druhé světové válce. Záhy po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1919 byl Věstníkem ministerstva národní obrany (část XX, bod 510) zřízen Ústřední inspektorát válečných hrobů a v každé zemi (Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko) pak Zemská inspekce válečných hrobů. Současně bylo nařízeno založení vlastního katastru válečných hrobů a sice katastru A pro evidenci válečných hrobů na československém území a katastru B pro evidenci válečných hrobů československých vojáků na území cizích států (Vališ, 2006). Počet a národnost příslušníků cizích armád pohřbených na československém území do roku 1918 jsou patrné z následujícího grafu:

10

2.2


Obr. 1: Počet a národnost příslušníků cizích armád pohřbených na českém území do roku 1918

Od poloviny 20. let 20. století do roku 1939 a v poválečných letech byla péče o válečné hroby v gesci tehdejšího Ministerstva národní obrany Československé republiky. Po druhé světové válce ale došlo k rapidní změně. Za válečné hroby ministerstvo národní obrany pokládalo především všechny hroby vojenských osob československé armády, jednotek partyzánských, jakož i spojeneckých armád. Tudíž se s péčí o válečné hroby příslušníků poražené Německé armády a jejích spojenců vůbec nepočítalo. Na československém území byly zjištěny počty obětí druhé světové války - viz. graf:

Obr. 2: Počet a národnost obětí padlých na českém území za 2. sv. války

11

2.2


V roce 1950 byly kompetence péče o válečné hroby přeneseny na Ministerstvo vnitra, které za válečné hroby zodpovídalo až do roku 1999. Usnesením vlády č. 427 z 5. května 1999 byla koordinace péče o válečné hroby svěřena do působnosti Ministerstva obrany. V témže roce byla při Ministerstvu obrany České republiky zřízena Mezirezortní koordinační komise pro válečné hroby. Tato komise má za úkol podle vzoru komise popsané v Ženevských úmluvách z roku 1949, dohlížet nad ochranou a evidencí válečných hrobů a pietních míst. Pracují zde zástupci resortů zahraničních věcí, vnitra, financí, kultury, místního rozvoje a Československé obce legionářské. Problematika péče o válečné hroby ovšem nebyla upravena zákonem a tato činnost mohla být od obcí vyžadována pouze na smluvním základě nebo dohodou. Změnu přineslo až schválení Zákona číslo 122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech, který počítá s vytvořením databáze válečných hrobů a také s poskytováním peněžních prostředků na jejich údržbu. Ministerstvo obrany poskytuje všem obcím s rozšířenou působností aplikaci Evidence válečných hrobů, která má napomoci k vytvoření databáze. Obce s rozšířenou působností provedou průzkum svého území a zaznamenají informace o válečných hrobech a pietních místech, které se zde vyskytují. Tyto informace pak předají dále krajským úřadům, které je předají Ministerstvu obrany. V současnosti je na území České republiky evidováno 18 280 válečných hrobů (Šindelář, 2006). Každý rok poskytuje Ministerstvo obrany ČR dotace zejména obcím, které pečují o válečné hroby v celkové výši 12 milionů korun. O rozdělování těchto financí rozhoduje Mezirezortní koordinační komise pro válečné hroby. V letech 2006–2007 jsou dotace na zabezpečení péče o válečné hroby poskytovány v rámci podprogramu ISPROFIN č. 207442 Zachování a obnova historických tradic. Možnost poskytnutí účelové dotace se vztahuje na všechny válečné hroby, které jsou evidovány jako válečné hroby u obecního úřadu obce s rozšířenou působností (Görner, 2006). Základní podmínkou poskytnutí dotace je předložení Žádosti o státní účelovou dotaci na zabezpečení péče o válečné hroby. Součástí žádosti musí být: • Zdůvodnění nezbytnosti akce a vyhodnocení její efektivnosti. • Technická zpráva v členění: – základní údaje o válečném hrobu (charakteristika, historie, dislokace), – popis stávajícího stavu s důrazem na technické parametry, – popis navrhovaného technického řešení v rámci realizace akce, – kontrolní rozpočet realizace akce. • Majetkoprávní vztahy doložené výpisem z katastru nemovitostí a snímkem pozemkové mapy s označením místa dislokace válečného hrobu (lze nahradit situačním náčrtem). V případech, kdy žadatel o dotaci není současně vlastníkem nemovitosti (pozemku nebo objektu), na které je válečný hrob umístěn, je nutno doložit písemný souhlas vlastníka nemovitosti s realizací akce. • Souhlasné stanovisko územně příslušného odboru životního prostředí k realizaci akce v případech, kdy jsou součástí realizace akce práce týkající se životního prostředí (např. sadové a parkové úpravy).

12

2.3

Geografické informační technologie

• Vyjádření Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 k realizaci akce v případech, kdy je předmětem akce válečný hrob vztahující se k pruskorakouské válce r. 1866. • Dokumenty týkající se součinnosti se stavebním úřadem. Stavební povolení je poskytovatelem dotace požadováno nejpozději před vydáním rozhodnutí o financování akce a vlastním přidělením prostředků dotace. • Vstupní formuláře programového financování. • Fotodokumentace (postačující je černobílá fotokopie). O poskytnutí dotace rozhoduje ministr obrany na základě návrhu Mezirezortní koordinační komise pro válečné hroby (Görner, 2006).

2.3


Geografické informační technologie (GIT) tvoří v současné době významnou součást digitálních informačních technologií. K funkčnosti GIT existuje hned několik přístupů, a proto je velmi těžké je jednoznačné definovat (Tuček, 1998). Jako obecně použitelnou definici lze však uvést: „GIT je organizovaný soubor hardwaru, softwaru, grafických dat a personálu, určený k efektivnímu získávání, ukládání, úpravě, manipulaci, analýze a zobrazování všech forem geografických informacíÿ. 2.3.1

GIT ve státní správě

GIT poskytují možnost znázorňovat realitu pomocí uskupení různých mapových vyjádření (např. topografické, geologické, vegetační, hydrometeorologické, katastrální a jiné mapy, letecké či družicové snímky atd.) a to v libovolné kombinaci. Se všemi těmito informacemi lze nadále pracovat při tvorbě analýz, prognóz a modelů různých situací. Tato grafická (mapová) vyjádření jsou pomocí GIT úzce provázána s informacemi obsaženými v databázích a to činí GIT účinným nástrojem. Díky názornosti, kvantifikovatelnosti a přehlednému grafickému vyjádření poskytuje GIT významnou podporu managementu. Možnosti GIT (názorné grafické informace svázané popisnými informacemi) jsou významné zejména ve státní správě, kde mohou usnadnit a zefektivnit rozhodování. Navíc umožňují zrychlení přístupu k různým mapám a obrazovým databázím a zlepšení jejich provázanosti. Na různé otázky, jako např: kde co postavit či vybudovat, kdy co a jak udržovat, jak se projeví určitý zrealizovaný záměr za měsíc, za rok či za 10 let atd. může GIT dát odpověď nebo nápomoci nalézt. GIT jako nástroj lze používat na úlohy různých měřítek (tzn. na různě velká území) tedy i ve státní správě lze použít GIT na různých úrovních: na centrální, na úrovni kraje i na úrovni komunální. Uplatnění GIT ve státní správě je typické v následujících oblastech: • Nástroj pro tvorbu analýz a prognóz z hlediska regionálního rozvoje. • Nástroj pro velkoplošnou kontrolu prostorových a stavových změn. • Nástroj pro podporu při řízení povolování staveb.

13

2.3


• Podpora při vydávání souhlasného či nesouhlasného stanoviska k návrhům územně plánovací dokumentace pro velké územní celky. • Nástroj pro optimalizaci různých zásahů v krajině. • Kontrola hospodaření v lese či kontrola ochrany lesa. • Podpora managementu velkoplošných chráněných území. Ve výčtu uplatnění by bylo možno pokračovat ještě dlouho, protože GIT je asi nejmohutnější platformou s mocnými analytickými nástroji pro prostorová data a databázové systémy a vždy bude záviset na člověku, který bude s GIT pracovat a na jeho fantazii při využití tohoto nástroje (Pělucha, 2005).

14

3

Metodika a materiál

Pro tvobu nové mapové vrstvy bylo třeba použít hned několika softwarových produktů. Pomocí programů systému ArcGIS byla vytvořena mapová vrstva. Nejdříve byla nadefinována v aplikaci ArcCatalog a posléze za pomocí dat získaných z aplikace Evidence válečných hrobů vytvořena v programu ArcMap. Publikace se pak prováděla v systému T-MapServer, který je postaven na opensource systému MapServer. Jako referenční mapové podklady pro nově vytvářenou vrstvu byla použita barevná ortofotomapa a katastrální mapa.

3.1

ArcGIS

ArcGIS je název produktu firmy ESRI, která je největším světovým výrobcem softwaru pro geografické informační systémy (GIS). Jedná se o ucelenou kolekci softwarových programů sloužící ke tvorbě, správě a analýze geografických dat. Umožňuje svým uživatelům využít geografická data kdekoli je potřebují. Ať již ve stolních počítačích, serverech, na internetu či v terénu. ArcGIS poskytuje prostředky pro zajištění jakéhokoli GIS, od jednouživatelského systému po rozsáhlý systém, který zpřístupňuje geografická data a analýzy nejen pracovníkům organizace, ale prostřednictvím internetu i široké veřejnosti. Součástí ArcGIS jsou výkonné nástroje pro editaci, analýzu, modelování a správu dat, díky nimž lze považovat ArcGIS za nejkomplexnější GIS software (ESRI, 2006). Jednotlivé součásti systému ArcGIS můžeme rozčlenit podle platforem na které jsou uzpůsobeny. ArcGIS Desktop se skládá z produktů ArcReader, ArcView, ArcEditor a ArcInfo a je určen především pro PC. Pro servery je pak ArcIMS a ArcSDE. Uživatelům mobilních zařízení jako jsou PDA či Tablet PC slouží ArcPAD. Celá řada ArcGIS je založena na jednotné architektuře, jednotném kódu, jednotném modelu nadstaveb a jednotném vývojovém prostředí. 3.1.1

ArcCatalog

ArcCatalog je součástí klientského prostředí ArcView. Pomáhá k organizaci a správě dat GIS, map, glóbů datových sad, modelů, metadat a služeb. Obsahuje nástroje pro: • prohlížení a vyhledávání geografických informací • zaznamenávání, prohlížení a správu metadat • definování, export a import schémat a návrhů geodatabáze • vyhledávání prostorových dat na místních sítích nebo na internetu • administraci produktu ArcGIS Server

15

3.1

ArcGIS

Obr. 3: Rodina produktů ArsGIS (ESRI, 2006)

Aplikace ArcCatalog je vhodná pro organizaci, vyhledávání a využití GIS dat stejně jako pro tvorbu dokumentace geografických dat pomocí metadat odpovídajících standardům. Administrátory GIS databáze je ArcCatalog používán pro zakládání a tvorbu geodatabází (ARCDATA Praha, 2006). 3.1.2

ArcMap

ArcMap je centrální aplikací ArcGIS Desktop sloužící pro všechny mapově orientované úlohy včetně kartografie, prostorových analýz a editace dat. Jejím prostřednictvím je možné vytvářet mapy a interaktivně s nimi pracovat, nebo prohlížet, editovat a analyzovat geografická data. Aplikace ArcMap poskytuje dva různé pohledy na mapu: zobrazení geografických dat a zobrazení výkresu mapy. Zobrazení geografických dat umožňuje pracovat s geografickými vrstvami. Pomocí dotazu je možné procházet prostorová data a nalézat vztahy mezi geografickými prvky a porozumět jim. Rozhraní tabulky obsahu napomáhá organizovat a ovládat vlastnosti vykreslení datových vrstev (ARCDATA Praha, 2006). Zobrazení výkresu mapy umožňuje pracovat s mapovými stránkami, které obsahují nejen rámce geografických dat, ale i další mapové prvky, jako jsou legendy, měřítka, severky a referenční mapy. ArcMap slouží pro tvorbu mapových kompozic připravených pro tisk a publikaci.

16

3.2

3.2

T-MapServer

T-MapServer

T-MapServer je produkt společnosti T-Mapy s.r.o. určený ke zpřístupnění nejen geografických informací prostřednictvím webových technologií. Může být využit v řadě úloh. Od jednoduchého prohlížení mapy až po komplexní práci s graficky i databázově orientovanými aplikacemi s možností jejich vzájemného propojení. T-MapServer představuje aplikační nadstavbu široké škály mapových serverů, komerčních i volně šiřitelných (T-Mapy, 2006). Může být používán jako aplikační nadstavba ArcIMS, volně distribuovaného MapServeru či dalších mapových serverů. T-MapServer využívá schopností uvedených mapových serverů a rozšiřuje je o další funkce. Základem uživatelského prostředí je standardní www prohlížeč (MS Internet Explorer, Mozilla, Netscape). Díky tomu umožňuje T-MapServer propagaci a provoz GIS na externích www stránkách. Základní funkce a vlastnosti: • nástroje pro pohyb v mapě • ovládání výřezu a obsahu mapy • informace o vybraných objektech • kombinace vektorových i rastrových dat • plovoucí popisky • transparentní zobrazení rastrových dat • možnost oboustranné komunikace s dalšími aplikacemi • stromové uspořádání témat • tématické mapování • grafy • editace bodových témat • automatická optimalizace přenosu dat na klienta • dynamické rozdělení zátěže mezi více serverů • variabilita uživatelského prostředí, jeho obsahu a funkčnosti Technické požadavky – Server: Operační systém: Windows NT/2000/XP, SOLARIS, LINUX WWW server: APACHE, MS IIS Databázový server: ORACLE, MS SQL, Sybase, MySQL, PostgresSQL, MS Access Technické požadavky – Klient: WWW prohlížeč: MS Internet Explorer, Netscape, Mozzila

3.3

Aplikace Evidence válečných hrobů

Přijetím zákona o válečných hrobech a pietních místech vyvstala otázka, jak nejjednodušším způsobem provést evidenci válečných hrobů na území České republiky. V zákoně je stanovena pouze hierarchie předávání údajů o válečných hrobech, ale to 17

3.3


jakým způsobem a v jaké formě se mají data předávat zákon nestanoví. K vytvoření přehledné a kompletní databáze by měla napomoci aplikace Evidence válečných hrobů, která byla poskytnuta všem obcím s rozšířenou působností, a také všem krajským úřadům. Aplikace je vytvořena v programu MS Access a pro správný chod vyžaduje plnou instalaci Microsoft Access 2000 a vyšší verze. CD nosič, na kterém je aplikace distribuována k jednotlivým subjektům, se nachází dvě verze programu. Jedna je určena pro obce s rozšířenou působností a druhá pro krajské úřady. Dále CD obsahuje dokumentaci a program MS Access Viewer, sloužící k prohlížení vytvořených databází. 3.3.1

Sběr dat – obec

Jedna se o verzi aplikace Evidence válečných hrobů sloužící ke sběru dat v obcích s rozšířenou působností. Instalace se provádí spuštěním souboru setup.exe a po jejím úspěšném provedení a spuštění samotného programu se uživateli zobrazí panel s názvem „Hlavní nabídkaÿ, ve kterém jsou odkazy na další sekce a také odkaz pro ukončení aplikace.

Obr. 4: Hlavní nabídka

Operace s daty z hlavní nabídky Zvolíme-li „Operaci s datyÿ (obr. 4), zobrazí se nám nabídka pro vkládání či vyhledávání dat. Při volbě tlačítka „Vložit dataÿ se otevře formulář Identifikace hrobu pro vložení nových dat do databáze. Tlačítko „Vyhledat dataÿ umožňuje vyhledání dat, popř. jejich opravu. Vložení dat do formuláře „Identifikace hrobuÿ Formulář je tvořen čtyřmi kartami. Karta „Adresa hrobu a zpracovatelÿ umožňuje vložit data o zpracovateli záznamu, pořadové číslo hrobu a také adresu hrobu. Karta „Vlastník hrobu a nemovitostiÿ umožňuje zadat data o osobě vlastníka popřípadě vlastníkovi nemovitosti, na které je hrob umístěn. Karta „Typ hrobu a fotografieÿ 18

3.3


umožňuje zvolit ze zadaných možností o jaký typ hrobu se jedná a dále umožňuje vložit fotografii. Do karty„Pohřbené osobyÿ (obr. 5) je možno vkládat údaje o osobě či osobách pohřbených v daném hrobě.

Obr. 5: Karta „Pohřbené osobyÿ

Vyhledávání pomocí formuláře „Vyhledat dataÿ Volbou tlačítka „Vyhledat dataÿ se otevře formulář „Identifikace hrobuÿ a vyhledávací tabulka „Najít a nahraditÿ. Tento formulář je shodný s formulářem pro zadávání dat. Po vyplnění potřebných údajů a zvolení kriterií podle kterých se má vyhledávat se zobrazí informace o hledaném hrobě uspořádané do čtyř karet, které jsou identické s kartami sloužícími k vkládání dat. Nyní může uživatel opravovat či upravovat údaje. „Přehledy a počtyÿ z hlavní nabídky Aplikace umožňuje rychle získat přehled o evidovaných hrobech v jednotlivých státech, evidovaných hrobech podle míst (město, obec) či údajích o pohřbené osobě podle zadání. V sekci počty lze získat informace o celkových počtech hrobů dle historických událostí, pohřbených osob dle historických událostí, hrobů nebo pohřbených osob. Zvolením a aktivací tlačítka dle vybraného kritéria, se otevřete odpovídající tabulka. Jednotlivé možnosti jsou patrné z obr. 6. Tiskové sestavy z hlavní nabídky Aplikace umožňuje tisk definovaných tiskových sestav s údaji o adresách a druzích hrobů, pohřbených osobách, vybrané osobě, vlastnících hrobů, hrobech zatříděných dle historických událostí. Data potřebná pro novou mapovou vrstvu byla vygenerována právě pomocí tiskových sestav. 19

3.4

Datové zdroje

Obr. 6: Panel „Přehledyÿ

3.4 3.4.1

Datové zdroje Geografická data

Geografická data jsou data týkající se fenoménů přímo nebo nepřímo svázaných s místy vztahujícími se k povrchu Země. Jejich smyslem a účelem je věrohodně přenášet informace o takových objektech či jevech od pořizovatele k jejich příjemci - tedy uživateli. Geografická data můžeme rozdělit na základní data, která jsou nezbytná pro většinu GIS aplikací a tematická data, specifická pro konkrétní aplikaci. Základní data mohou zahrnovat: • základní geodetické sítě, • polohopisná data o přírodních objektech (např. řeky, pobřeží, jezera) a antropogenních objektech (např. silnice, železnice, města), • výškopisná data, • administrativní hranice. Geografická data můžeme z jiného pohledu rozdělit na prostorová a neprostorová, přičemž prostorová data jsou data vztahující se k určitým místům v prostoru, pro která jsou na potřebné úrovni rozlišení známé lokalizace těchto míst. Údaj, který zajišťuje vazbu dat na konkrétní místo v prostoru, se nazývá georeference. Ta může být buď přímá, vyjádřená souřadnicí v použitém souřadnicovém systému, nebo nepřímá – georeferencí pak může být adresa, číslo parcely, název státu, okresu, města, městské části či katastrálního území. 3.4.2

Katastrální data

Pro určité typy GIS aplikací jsou nezbytnými údaji data Katastru nemovitostí, která vyjadřují a popisují vlastnické vztahy k nemovitostem. Tato data v gesci Českého 20

3.4

Datové zdroje

úřadu zeměměřičského a katastrálního (ČÚZK) jsou z jednotlivých katastrálních úřadů centralizována v Zeměměřickém úřadu (ZÚ), kde je možné je získat. Katastrální data jsou uložena ve 3 formách: • rastrová podoba SGI • vektorová podoba SGI • databáze SPI Soubor geodetických informací (SGI) může být k dispozici v analogové, rastrové či vektorové podobě. Mezi rastrové patří soubory map bývalého pozemkového katastru, které pokrývají cca 70 % území státu a bylo nutné je transformovat metodou identických bodů z Cassini-Soldnerova zobrazení do S-JTSK, a rastrové soubory současných katastrálních map. Vektorizací map měřítek 1:1 000 resp. 1:2 000 vznikají digitální katastrální mapy (DKM), jejichž převod by měl být dokončen podle původního harmonogramu v roce 2006. Rastrová data se předávají ve formátu CIT s rozlišením 400 dpi–1 000 dpi, vektorová pak ve výměnném formátu DKM. Všechna data jsou lokalizována v souřadnicovém systému S-JTSK. Soubor popisných informací (SPI), jehož digitalizace byla již dokončena, je uložen v Centrální databázi katastru nemovitostí ČR spravované ZÚ. Zde se soustřeďují celostátní údaje SPI KN uložené a vedené prvotně ve 112 lokálních databázích katastrálních úřadů a jejich detašovaných pracovišť. Centrální databáze je udržovaná v souladu s prvotními daty lokálních databází pravidelnou aktualizací s dvoutýdenní periodou. V SPI jsou uloženy údaje o katastrálních územích, údaje o parcelách, údaje o vlastnících a jiných oprávněných osobách a podrobnější údaje o právních vztazích k nemovitostem. Údaje lze získat formou hromadných výstupů, které se provádějí vždy po celých katastrálních územích, nejvýše však pro celý okres. 3.4.3

Referenční mapový podklad

Nezbytným pomocníkem při pořizovaní a provozování GIS aplikací je referenční mapový podklad. Plní účel podkladové vrstvy nad kterou se zobrazují tematická data. Barevná ortofotomapa Pod slovem digitální letecká ortofotomapa si lze představit matematickou cestou upravený letecký snímek, jehož analogová podoba (barevný negativ) je pomocí skeneru převeden do digitální podoby (rastrový pozitivní snímek) a potom přepočítán na již zmíněnou digitální ortofotomapu (pro výpočet se používá prostorového protínání paprsků, maticového a diferenciálního počtu). Letecká ortofotomapa je výsledkem jedné z mnoha geodetických metod, a to metody fotogrammetrické. Barevná ortofotomapa je neopominutelným zdrojem informací o skutečném stavu terénu pro všechny geograficky orientované informační systémy. Ortofotomapy nejen reálně a nezkresleně odráží skutečnou situaci v území, ale umožňují porovnání vektorových dat se skutečností (např. katastrální mapy, projekční dokumentace aj.) a jsou srozumitelné a čitelné pro široký okruh uživatelů státní správy, technických 21

3.4

Datové zdroje

společností i občanů. Ortofotomapa se při současném nástupu rychlé a kapacitně silné výpočetní techniky stává základní vrstvou každého moderního GIS. Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa vznikla vektorizací a transformací katastrálních map měřítek 1:1 000, 1:2 000, 1:2 880. Obsahuje katastrální hranice, hranice parcel, budov, parcelní čísla stavební a parcelní čísla pozemková. Pokrývá katastrální území 33 obcí ze správního obvodu Kyjova. Je k dispozici ve formátech DGN pro potřeby programu Microstation či SHP určené pro aplikaci ArcView. 3.4.4

Tematická data

Tematická data pro oblast Kyjovska vznikla na základě spolupráce mezi odborem školství a kultury a starosty jednotlivých obcí, které spadají pod obec Kyjov. Pro potřeby aplikace Evidence válečných hrobů bylo třeba získat informace o všech válečných hrobech či pietních místech. U válečných hrobů se dále sledovalo, zda se jedná o: • válečný hřbitov, • válečný hrob jednoduchý, • válečný hrob hromadný, • osárium, • kolumbárium, • evidované místo s nevyzvednutými ostatky.

• • • • • • •

Pokud byla známa identita pohřbených osob sledovaly se informace o: jménu a příjmení, datu narození, datu úmrtí, státní příslušnosti, příslušnosti k armádě, hodnosti, historické události.

Jednalo-li se o pietní místo bylo třeba rozlišit, zda se jedná o: • památník, • pomník, • pamětní desku. Dalším znakem, který se zjišťoval jak u hrobů tak pietních míst, byla historická událost a umístění.

22

4

Vlastní práce

Publikace tematických prostorových dat válečných hrobů vyžadovala splnění následujících úkolů: • příprava mapových referenčních podkladů, • příprava tematických mapových dat, • import dat do nové mapové vrstvy, • vypublikování prostřednictvím webové aplikace T-MapServer. Jednotlivé kroky jsou podrobněji popsány v následujících kapitolách.

4.1

Příprava mapových referenčních podkladů

Mapové referenční podklady vytvářejí vhodné topografické pozadí pro zobrazení tematických datových vrstev. S jejich pomocí je uživatel schopen na první pohled rozlišit, kde se jednotlivé válečné hroby nacházejí, co se nachází v jejich okolí, jak jsou přístupné atd. Obecní úřad v Kyjově má k dispozici různé tematické vrstvy mapových referenčních podkladů. Je tedy důležité vybrat relevantní mapové podklady, které souvisí s danou problematikou – v našem případě s válečnými hroby. Ortofotomapa Ortofotomapa byla využita jako základní podkladová vrstva při tvorbě nové mapové vrstvy. Velkou výhodou bylo především vysoké rozlišení této mapy, které umožnilo velice kvalitní zobrazení a tudíž i velmi přesné vytvoření nové mapové vrstvy. Ortofotomapa je také použita jako podklad projektu Válečné hroby na Kyjovsku. Účelová katastrální mapa Při tvorbě nové mapové vrstvy je z účelové katastrální mapy využita pouze část zobrazující katastrální území jednotlivých obcí spadajících do správního obvodu obce Kyjov. Vrstva publikovaná na intranetu obce Kyjov již umožňuje zobrazení katastrálních hranic, hranic parcel, budov, parcelní čísla stavební a parcelní čísla pozemková.

4.2

Příprava tematických mapových dat

Na území spadajícím pod správu obce Kyjov se nachází celkem 6 válečných hrobů s ostatky a 114 pietních míst. Ke každému bylo třeba získat celou řadu informací pro účely aplikace Evidence válečných hrobů. Zanášet všechny tyto informace do nové datové vrstvy by však bylo zbytečné, a proto po konzultaci s Mgr. Martinem Půčkem z odboru školství a kultury, který má na starosti agendu válečných hrobů v obci Kyjov, bylo rozhodnuto použít tyto údaje: 23

4.3

Import dat do mapové vrstvy

• • • • •

pořadové číslo, číslo záznamu, název, typ, fotografie. Pořadové číslo se váže k pořadí ve kterém byly válečné hroby zaznamenávány. Mělo by sloužit k případnému dohledávání podrobnějších údajů v aplikaci Evidence válečných hrobů. Číslo záznamu je sedmi až dvanácticiferná hodnota automaticky generovaná aplikací Evidence válečných hrobů, sloužící pro potřeby Ministerstva obrany. Název hrobu nese jméno či jména osob pohřbených ve válečném hrobě. Jedná-li se o pietní místo sestává název z události ke které se váže. Typ udává zda se jedná o válečný hrob či pietní místo. Za pietní místo se považuje i pamětní deska či památník. Fotografie je velmi důležitá při podávání žádostí o dotace na opravu či údržbu. Mělo by z ní být patrné v jakém stavu se hrob nachází.

4.3


K vytvoření nové mapové vrstvy byl použit software ArcGIS Desktop firmy ESRI. V aplikaci ArcCatalog byla definována nová vrstva a v aplikaci ArcMap následně vytvořena. 4.3.1

Vytvoření nové vrstvy

Pro tvorbu nové vrstvy je určen program ArcCatalog. Novou vrstvu lze vytvořit v pracovním adresáři přes nabídku „Fileÿ zadáním „Newÿ a vyběrem „Shapefileÿ. Další možností je vyvolat toto menu stisknutím pravého tlačítka myši na libovolném místě v otevřeném adresáři. Následně se zobrazí okno „Create New Shapefileÿ (obr. 7). Zde zadáme název nové vrstvy a v políčku „Feature Typeÿ zvolíme o jaký typ vrstvy se bude jednat. V případě válečných hrobů, které lze reprezentovat pomocí bodů, použijeme bodovou vrstvu. Poslední úpravou vytvořené vrstvy je přidání potřebných atributů do popisné tabulky a volba datových typů. To se provádí přes nabídku „Fileÿ – „Propertiesÿ – „Fieldsÿ. Do kolonky „Nameÿ (obr. 8) vložíme název daného atributu a vybereme datový typ, který bude odpovídat povaze dat vkládaných do daného pole. Pro atribut „Číslo záznamuÿ použijeme datový typ „Short Integerÿ, stejně jako pro číselník „Typÿ. Datový typ „Doubleÿ použijeme pro atribut „Číslo záznamuÿ a datový typ „Stringÿ použijeme pro atributy „Názevÿ a „Fotoÿ. Chybně zvolený datový typ má za následek komplikace pří vkládání dat do tabulky.

24

4.3


Obr. 7: Okno „Create New Shapefileÿ

Obr. 8: Panel pro definici a přidání nových atributů

4.3.2

Tvorba nové mapy

K vkládání dat do nové vrstvy využijeme program ArcMap. Pro přidání nové datové vrstvy slouží ikona v panelu nástrojů (viz obr. 9). Po přidání potřebných podkladových map, v našem případě ortofotomapa a účelová katastrální mapa, můžeme začít s editací.

Obr. 9: Ikona pro přidání nové datové vrstvy

Editaci zahájíme zadáním „Start Editingÿ v nástroji zvaném Editor (obr. 10). Dále je třeba zvolit, zda chceme vytvářet vrstvu novu, či zda budeme pokračovat v editaci již dříve vytvořené vrstvy. V našem případě budeme vytváříme vrstvu

25

4.4

Vypublikování prostřednictvím webové aplikace T-MapServer

novou a tedy zvolíme „Create New Featureÿ. V kolonce Target vybereme cílovou vrstvu, kterou budeme upravovat.

Obr. 10: Editor

Pro tvorbu nových mapových vrstev je v Editoru k dispozici hned několik nástrojů. Pro vytvoření bodové vrstvy je nejvhodnější použít klasickou tužku. Po označení vybraného místa na podkladové mapě otevřeme atributovou tabulku (obr. 11) a do ní zaneseme potřebné informace. V okamžiku kdy chceme ukončit editaci zadáme v Editoru požadavek „Stop Editingÿ a novou mapovou vrstvu uložíme.

Obr. 11: Atributová tabulka

Ve spolupráci s Mgr. Martinem Půčkem jsme takto zanesli do nové mapové vrstvy všechny hroby a pietní místa, která se nacházejí na území spadající pod správu obce Kyjov. Pro přesné určení místa na kterém se hrob nachází jsme použili ortofotomapu, katastrální mapu a fotodokumentaci pořízenou panem Půčkem, či starosty obcí na jejichž území se dané hroby nacházejí. Z obr. 12 je patrný pohled na nově vytvořenou vrstvu s názvem „valecne hrobyÿ. Jako referenční podklady slouží barevná ortofotomapa a účelová katastrální mapa. Pietní místo je označeno symbolem žlutý trojuhelník, válečný hrob pak symbolem žlutý křížek. Každý hrob či pietní místo je navíc označeno příslušným názvem.

4.4


T-MapServer se skládá ze dvou serverových instalací. Na jednom serveru musí být instalován MapServer, který zajišťuje vlastní generování map. Druhý server by pak měl 26

4.4


Obr. 12: Nově vytvořená vrstva „valecne hrobyÿ

obsahovat Aplikační server, který se stará o integraci dat z mapových a databázových serverů, odesílání naformátovaných informací ke klientovi, přípravu klientského prostředí a řadu dalších úloh. Při publikaci nových map musíme nejdříve přidat nově vytvořenou vrstvu na MapServer a následně ji nakonfigurovat v Aplikačním serveru. 4.4.1

Přidání nové mapové vrstvy na MapServer

V kořenovém adresáři mapového serveru MapServer pro uložení dat se nachází pět důležitých adresářů: • data – adresář, ve kterém se nachází adresáře jednotlivých projektů s geografickými a popisnými daty, • fonts – tento adresář obsahuje TrueType fonty, které je možné využívat pro popisy v mapě, • images – adresář pro obrázky, které se používají na zobrazení symbolů v mapě, • projects – adresář, ve kterém se nacházejí adresáře jednotlivých projektů se samotnými mapovými projekty. Naši nově vytvořenou vrstvu budeme ukládat do adresáře data. Obsah adresáře je patrný z obr. 13. Soubory s příponou dbf, sbn, sbx, shx jsou soubory vzniklé 27

4.4


při tvorbě nové vrstvy v aplikaci ArcMap. Soubor „valecne hroby.htmlÿ obsahuje asociační pole kde je definován přístup k atributové tabulce.

Obr. 13: Soubory uložené v adresáři data

4.4.2

Konfigurace mapové vrstvy

Základní funkčnost projektu v T-MapServeru se nastavuje ve čtyřech konfiguračních souborech. Tyto soubory se nacházejí v adresáři „.adminÿ kořenového adresáře projektu. Jedná se o soubor „map schema.incÿ se základním nastavením mapy a klienta, soubor „layer schema.incÿ s hierarchickým uspořádáním vrstev, soubor „style schema.incÿ s definicemi stylů vrstev a soubor „panel schema.incÿ s konfigurací nástrojů a funkcí klienta. Rozšířená funkčnost přidává k základní funkčnosti možnost dotazovat se na popisné informace prvků aktivních vrstev, propojit prvky vybraných vrstev s dalšími informacemi v HTML dokumentech, v databázových agendách nebo v dalších informačních systémech, editovat bodové databázové vrstvy komunikovat s mapou z jiných HTML stránek, vyhledávat v mapě, zobrazit k mapě legendu nebo vytvořit si vlastní tiskový výstup. Podobně jako u základní funkčnosti se soubory pro rozšířenou funkčnost nacházejí v adresáři „.adminÿ. Konfigurační soubory jsou tvořeny asociativními poli do kterých se k jednotlivým ukazatelům přiřazují hodnoty, které následně ovlivňují vzhled generované ma28

4.5

Praktické využití

pové vrstvy. Jako příklad použiji část zdrojového kódu ze souboru „info schema.incÿ, kde je nakonfigurován informační panel, ve kterém se zobrazí popisné informace o mapových prvcích, které jsou součástí aktivních vrstev. $MAP INFO["valecne hroby"] = array( "type" => "MapServer", "caption"=>"Kulturní památka", "table"=>array( "name" => "valecne hroby", "schema"=>array( "POR CIS"=>"Pořadové číslo", "CIS ZAZ"=>"Číslo záznamu", "NAZEV"=>"Název", "TYP"=>"Typ", "FOTO"=>"Foto" ) ), "output" => "table" ); Pole „MAP INFOÿ obsahuje seznam vlastností aktivní vrstvy, kterou je v napřípadě vrstva valecne hroby. Vlastnosti aktivní vrstvy: type – typ serveru, kde se zjišťují informace o mapovém prvku, který nás zajímá, caption – popis tabulky popisných informací o nalezeném prvku, table – asociativní pole vlastností vrstvy v mapovém serveru, name – název tabulky nebo vrstvy, schema – seznam atributů, které se mají vypsat o nalezeném prvku, output – typ výstupu. Vzhled informačního panelu, který je konfigurován v souboru info schema.inc je patrný z obr. 14. Obdobně jako je konfigurován informační panel byla provedena konfigurace ostatních částí klinta T-MapServeru. šem • • • • • •

4.5


Publikovaná mapová vrstva válečných hrobů v oblasti Kyjovska bude využívána především na odboru školství a kultury. Tento odbor zodpovídá za správné provedení evidence a dále také může žádat o dotace na opravu a údržbu. Mapová vrstva válečné hroby najde jistě uplatnění i na jiných odborech jako je například odbor územního plánu a rozvoje či odbor územního plánování. V okamžiku kdy bude třeba ověřit zda se na daném území nachází nějaký válečný hrob, či zjistit údaje o konkrétním hrobě pro potřeby žádosti o dotaci z ministerstva obrany, může příslušný pracovník využít projektu s názvem Válečné hroby na

29

4.5


Obr. 14: Panel zobrazující informace o vybraném hrobu

Kyjovsku. Tento projekt je přístupný pouze na intranetu obecního úřadu v Kyjově. Po zadání adresy „kyjov2ÿ do prohlížeče se zobrazí úvodní stránka, viz obr.15.

Obr. 15: Úvodní strana intranetu obce Kyjov

Po zvolení příslušného projektu se zobrazí okno aplikace T-MapServer, které obsahuje vrstvu válečné hroby, vrstvu účelové katastrální mapy a ortofotomapu, jako podkladovou vrstvu viz obr. 16. Pro výběr zobrazení mapové vrstvy slouží menu v levé části. Červeně označené vrstvy se zobrazují automaticky při spuštění projektu.

30

4.5


Uživatel má možnost použít nástrojovou lištu. Nástrojová lišta se nachází na obr. 17.

Obr. 16: Vrstva Válečné hroby spolu s ortofotomapou a katastrální mapou

Obr. 17: Nástrojová lišta

Symbol lupy slouží pro přiblížení či oddálení. K pohybu po mapě je určen symbol ruky a šipek. Následují symboly pro nastavení výchozího pohledu a změnu měřítka. Symbolem „iÿ se zobrazuje informační tabulka. Pro vyhledávání dle katastru nemovitostí slouží symboly blesku. Dalekohled slouží pro vyhledávání pomocí kritérií pro válečné hroby. Následují smyboly pro změnu barev vrstvy a pro tisk.

31

5

Závěr

Cílem této práce bylo vytvoření nové mapové vrstvy, která by obsahovala válečné hroby a pietní místa nacházející se ve správním obvodu obce Kyjov. Proces publikace lze rozdělit do těchto kroků: • příprava mapových referenčních podkladů, • příprava tematických mapových dat, • vytvoření nové mapové vrstvy, • publikace mapové vrstvy na intranetu obce Kyjov. Příprava mapových referenčních podkladů spočívala především ve výběru vhodných podkladových vrstev. Pro potřeby publikace mapové vrstvy válečných hrobů byly jako mapové referenční podklady vybrány účelové katastrální mapy a ortofotomapa. Žádnou z těchto vrstev nebylo třeba upravovat, nicméně u účelové katastrální mapy byla pro tvorbu nové mapové vrstvy využita pouze část zobrazující hranice katastrů obcí. V konečném projektu Válečné hroby na Kyjovsku má však účelová katastrální mapa velmi významnou roli. Slouží zde pro přesné určení katastru na kterém se konkrétní hrob či pietní místo nachází. Potřebná tematická data byla získána z aplikace Evidence válečných hrobů. Tato data získaná za pomoci starostů jednotlivých obcí spadajících do správního obvodu obce Kyjov, nashromáždil Mgr. Martin Půček z Odboru školství a kultury obce Kyjov. Před zahájením tvorby nové mapové vrstvy bylo třeba provést analýzu a vybrat data, která se budou vládat do nové vrstvy. Vzhledem ke zohlednění využití mapové vrstvy byly zvoleny údaje: • pořadové číslo, • číslo záznamu, • název, • typ, • fotografie. Tvorba nové mapové vrstvy byla provedena v softwaru ArcGIS firmy ESRI. Pomocí aplikace ArcInfo byla nakonfigurována nová vrstva. Konfigurace spočívala především ve vytvoření atributové tabulky, kdy bylo třeba pojmenovat atributy a zvolit správné datové typy, podle charakteru dat, které se do tabulky budou vkládat. V aplikaci ArcView byla následně vytvořena nová mapová vrstva. Pro přesné určení místa, na kterém se hrob nachází, byla použita ortofotomapa, katastrální mapa a fotodokumentace pořízená panem Půčkem, či starosty obcí na jejichž území se dané hroby nacházejí. Systém T-MapServer se skládá ze dvou serverových instalací, MapServeru a Aplikačního serveru. Při publikaci nových map bylo nejdříve třeba přidat nově vytvořenou vrstvu na MapServer a následně ji nakonfigurovat v Aplikačním serveru.

32

5

ZÁVĚR

Konfigurace a propojení dat se prováděla pomocí konfiguračních souborů, které jsou tvořeny asociativními poli. Nově publikovaná mapová vrstva znázorňující polohu válečných hrobů bude mít asi největší využití zejména na Odboru školství a kultury, který provádí opravy a údržbu válečných hrobů ve správním obvodu obce Kyjov a je také pověřen řízením ve věci přestupků a správních deliktů na úseku péče o válečné hroby. Uplatnění ale jistě nalezne i na ostatních odborech.

33

6

Literatura

ARCDATA Praha ArcCatalog. http://www.arcdata.cz/software/esri/arcgis/desktop/aplikace/ arccatalog [cit. 2006-06-07]. ARCDATA Praha ArcMap. http://www.arcdata.cz/software/esri/arcgis/desktop/aplikace/ arcmap [cit. 2006-06-07]. MO ČR Péče o válečné hroby a pietní místa. http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=7110 [cit. 2006-05-20]. ESRI ArcGIS. http://www.esri.com/software/arcgis/about/overview.html [cit. 2006-06-06]. Görner, S. – Markovič, I. Dotace na zabezpečení péče o válečné hroby. http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=2401 [cit. 2006-05-22]. Jukl, M.ŽENEVSKÉ ÚMLUVY A DODATKOVÉ PROTOKOLY. http://www.cck-cr.cz/docs/mhp/konvence.htm [cit. 2006-05-24]. Kvaček, R. a kol. Dvacáté století o sobě. 1. vyd. Liberec: Dialog, 2005. 212 s. ISBN 80-86761-37-1 [cit. 2006-05-20]. Pělucha, M. Aspekty využitelnosti GIS ve veřejné správě ČR. kreg.vse.cz/phprs/storage/konference/egov 2005/sborniky/ IT ve verejne sprave.doc [cit. 2006-05-02]. Šindelář, M. Pečovat o válečné hroby je výrazem kultury národa. http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=7535 [cit. 2006-05-29]. Tuček, J. GIS, Principy a praxe. Praha: Computer Press, 1998. 424 s. ISBN 80-7226-091-X [cit. 2006-05-20]. T-Mapy T-MapServer. http://www.tmapy.cz/public/tmapy/cz/ software/twist/ mapy.html [cit. 2006-06-09]. Vališ, Z. Válečné hroby. http://www.fragmenty.cz/j1032.htm [cit. 2006-05-30].

34

Evidence válečných hrobů prostředky geografických IT

Recommend Documents