česká hudba | 2004 nedílná součást evropské kultury
INFORMAČNĚ-KOORDINAČNÍ CENTRUM Divadelní ústav, Celetná 17, Praha 1 Tel.: 224 809 195
[email protected] www.ceskahudba2004.cz www.czechmusic.org
PROGRAM - BŘEZEN 2004
Program vyhlášený Ministerstvem kultury ČR na podporu projektů s tématem významných hudebních výročí roku 2004, s důrazem na prezentaci České republiky v roce vstupu do Evropské unie.
Hlavní mediální partner
Pod záštitou prezidenta České republiky pana Václava Klause a paní Viviane Reding, členky Evropské komise zodpovědné za vzdělávání a kulturu Patroni: Gabriela Beňačková, Petr Eben, Sir Charles Mackerras, Jiří Stivín, Josef Suk, Miloš Štědroň
Mediální partneři
Partneři
Antonín Dvořák Josef suk Jiří Šlitr Karel Kryl
Bedřich Smetana Leoš Janáček Bohuslav Martinů Eva Olmerová
V roce 2004 si Česká republika připomíná na šedesát výročí významných českých skladatelů, některých předních hudebních interpretů a organizací. Roky zakončené čtyřkou jsou chápány hudební veřejností jako „roky české hudby“ a tradičně iniciují otázku: Co bylo, je a bude české a jaký to pro nás a naše okolí mělo či má význam a hodnotu? Historické prameny dokládají, že česká hudební kultura patří již od středověku do evropského prostředí. Komunikační sítě vytvořené mezi panovnickými a šlechtickými rody i v rámci katolické církve tehdy přirozeně překračovaly hranice jednotlivých států; v našich zemích se tak dělo především po bitvě na Bílé hoře (1620). Působení umělců ve službách panovníků, šlechty nebo církve zajišťovalo jejich přirozený pohyb po evropských mocenských strukturách, které zároveň představovaly i kulturní centra. Různě motivované dlouhodobé působení českých hudebníků v zahraničí přineslo ovoce. Zejména působení B. M. Černohorského v Itálii, J.D.Zelenky v Drážďanech, rodů Bendů v Prusku, Stamice a dalších v Mannheimu, A. Rejchy v Paříži ad. Charakteristickým produktem doby pobělohorské je první česky zpívaná opera O původu Jaroměřic (1730) od F. V. Míči, která byla zpívána také německy a italsky. Historický zlom nastal konstituováním národních států a kultur. Zkoumání tradic, autentického folklóru v kombinaci s romantickým obdivem k individualitě přineslo plody v dílech B. Smetany a A. Dvořáka. Hledání slovanských kořenů a zájem o folklór vedlo řadu hudebníků k cestám na východ a jihovýchod Evropy, kde se stávali i vlivnými učiteli. První polovina 20. století se dvěma válkami přinesla mnoho změn. Poznamenala například osud B. Martinů, který ač směřoval k surrealismu a jazzu, jeho psychickou oporou a tvůrčí inspirací se stal zejména na konci jeho života folklór a vzpomínka na domov (Špalíček, Petrklíč, Otvírání studánek ad.). Politická situace po r. 1939 a 1948 přinesla další vlnu emigrace. Do zahraničí odjel R. Kubelík, R. Firkušný, v Americe zůstal B. Martinů. Speciální kapitolou českých kulturních dějin je pražská židovská kultura. Tato doba na druhé straně přinesla rozporuplný vývoj některých, kteří zůstali doma. Nejprve se pokoušeli vstřícně vyrovnat s tzv. „požadavky doby“, avšak později svým uměleckým individuálním přístupem narazili a stali se nežádoucími (např. J. Kapr, M. Kabeláč po r. 1968). Přes veškeré uměle kladené překážky kontakt se zahraničím po r. 1948 neustal. Typickou „branou“, alespoň pro některé interprety, byly mezinárodní hudební festivaly. Folklór byl oficiálně podporovaným žánrem, díky své potenci se stal zdrojem tvořivosti otevírajícím společenské blokády (Musica a Chorea Bohemica J. Krčka, folkové hnutí). Vývojové zvláštnosti jsou patrné i v tzv. populární hudbě a jazzu. Připomeňme mimořádný vliv tvorby Jiřího Šlitra v partnerství s Jiřím Suchým. Okupační rok 1968 přinesl další kulturní útlum a vlnu emigrace, zvláště v oblasti populární hudby (např. Karel Kryl). Radikální průlom do charakteru tvorby i vnímání hudby přinesla masmédia a nové technologie. Ačkoli UNESCO už takřka padesát let deklaruje princip vědomé ochrany domácích kultur, živosti autentického folklóru a tzv. multikulturní společnosti, vývoj tzv. World Music i vážné hudby ukazuje, že nelze vstupovat do stejných vod. -ld
VÝBĚR Z DÍLA:
VÝROČÍ - BŘEZEN 1.3.- Mirko Očadlík, 2.3.Bedřich Smetana, 3.3. Karel Kryl, 7.3. Karel Velebný, 12.3. Jan Kapr, 15.3. Rudolf Piskáček, 15.3 Sláva Vorlová, 18.3. Ctirad Kohoutek, 20.3. Karel Nedbal, 25.3. Otakar Zich, 26.3. Václav Kaprál, 26.3. Oskar Nedbal
BEDŘICH SMETANA (2. březen 1824, Litomyšl – 12. květen 1884, Praha) „A ten cíl jest dokázat, že my Čechové jsme tvůrčí silou obdařeni, že máme i svou vlastní a zvláštní hudbu. Byl jsem první, který měl odvahu se pustit na bojiště, ale nepodlehl jsem, a to budiž mojí odměnou.“ Narodil se v Litomyšli jako jedenácté z osmnácti dětí sládka Františka Smetany. Ač téměř samouk, byl výborným pianistou, od roku 1840 soustavněji komponoval, roku 1843 se i přes otcův nesouhlas definitivně rozhodl pro hudební dráhu. V letech 1844-47 studoval kompozici u významného pražského pedagoga J. Proksche a zároveň vyučoval v rodině hraběte Thuna. V roce1848 navázal celoživotní přátelství s F. Lisztem, založil vlastní hudební ústav. Roku 1849 se oženil s Kateřinou Kolářovou, tři ze čtyř dcer jim však záhy zemřely. Působil jako klavírista, od roku 1855 jako z archivu ČMH dirigent. Inspirován Chopinem a Schumannem komponoval zejména klavírní skladby (stylizované polky, drobné charakteristické kusy, lístky do památníku: Tři salónní polky, Tři poetické polky, Skicy. K sňatku rakouského císaře složil svou jedinou symfonii (1854), dramatické Klavírní trio g moll inspirované úmrtím nejstarší dcerky završilo první tvůrčí etapu. Göteborg ve Švédsku nabídl umělci výhodnější podmínky k práci. Od roku 1856 zde řídil Hudební společnost, organizoval komorní koncerty, vyučoval, působil jako klavírista a dirigent. Návštěvy u Liszta ve Výmaru (1857, 1859) jej inspirovaly k tvorbě programní hudbu (symfonické básně Richard III, Valdštýnův tábor, Hakon Jarl v letech 1858-61). V roce 1859 zemřela Smetanova žena Kateřina, o rok později se skladatel znovu oženil s Bettinou Ferdinandiovou. Uvolnění politických poměrů v Čechách jej motivovalo k návratu do vlasti. Jako skladatel, klavírista, dirigent, sbormistr, hudební kritik a organizátor se významně podílel na formování českého hudebního života. Komponoval vlastenecky laděné sbory pro nově zakládané pěvecké spolky (Tři jezdci, Odrodilec, Rolnická, 1862-8), těžištěm jeho tvorby se stala opera považovaná za nejreprezentativnější žánr národní hudby, v níž vytvořil základy typů moderní české opery. Díky úspěchu oper Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta, jejichž premiéry (1866) sám nastudoval, získal významnou pozici kapelníka opery Prozatímního divadla, od roku 1862 první stálé české profesionální scény. Další opery Dalibor, Libuše a Dvě vdovy vznikly v době ostrých polemik o charakter české národní opery. Smetana čelil útokům na svou tvorbu i práci v divadle a musel hájit vlastní tvůrčí cestu. S divadelním orchestrem založil (1869) i tradici filharmonických koncertů. V roce 1874 Smetana ohluchl, jeho tvůrčí schopnosti však zůstaly neporušeny. Bezprostředně po ohluchnutí napsal symfonické básně Vyšehrad a Vltava. Za malou penzi přenechal divadlu k bezplatnému provozování své opery. Sám žil od roku 1876 s rodinou na venkově u dcery Žofie v Jabkenicích a soustředil se pouze na tvorbu. Tehdy vznikla řada jeho stěžejních ^ děl: opery Hubička (1876), Tajemství (1878), Čertova stěna (1882), vrcholné klavírní cykly Reves (1875) a České tance (1877, 1879), kantáta Česká píseň (1878) a další sbory, autobiografický kvartet Z mého života (1876), symfonické básně Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník (1875-9) z cyklu Má vlast. Smetana postupně zaujal čestné postavení zakladatele české národní hudby. Byl jmenován čestným členem řady spolků a kulturních institucí, významná provedení jeho děl – premiéra opery Hubička (1876), 100. představení Prodané nevěsty a první provedení Mé vlasti v roce 1882 - se stala celonárodními poctami Mistrovi. Slavnostní otevření českého Národního divadla jeho operou Libuše považoval za poctu nejvyšší.
Opery: Braniboři v Čechách (1863), Prodaná nevěsta (1866), Dalibor (1867), Libuše (1872), Dvě vdovy (1874), Hubička (1876), Tajemství (1878), Čertova stěna (1882) Orchestrální skladby: Slavnostní symfonie (1854), Richard III. (1858), Wallensteins Lager (1859), Hakon Jarl (1861), Má vlast: Vyšehrad (1874), Vltava (1874), Šárka (1875), Z českých luhů a hájů (1875), Tábor (1878), Blaník (1879) Vokální skladby: Sbory: Tři jezdci (1862), Odrodilec (1863), Rolnická (1868), Píseň na moři (1877), kantáta Česká píseň (1878) Komorní skladby: Klavírní trio g moll (1855), 2 smyčcové kvartety: 1. Z mého života (1876), 2. d moll (1883) Klavírní skladby: Six morceaux caractéristiques op. 1 (1848), Trois polkas de Salon op.7, Trois polka poétiques op. 8 (1854), Skizzen op. 4,5 ^ (1857), Reves (1875), České tance I II (1877, 1879) VÝBĚR CD: Prodaná nevěsta, ČF, PFS, dir. Z. Košler, G. Beňačková – SU 3707-2 632; Dalibor, ND, dir. Z. Košler, E. Urbanová, L.M.Vodička – SU 0077-2 632; Čertova stěna, ND, dir. Z. Chalabala, M. Šubrtová – SU 3627-2 612; Libuše, ND, G. Beňačková – 11 12762 633; Má vlast, ČF, dir. V. Neumann – 11 1958-2 011; Smyčcové kvartety, Škampovo kvarteto – SU 3740-2 131.
MIRKO OČADLÍK (1.3.1904 Holešov – 26.6.1964 Praha) Muzikolog, hudební kritik a organizátor. Studoval na Karlově univerzitě práva a současně muzikologii, estetiku a historii (absolvoval 1932). Pod vlivem Zdeňka Nejedlého soustředil svůj hlavní vědecký zájem na život a dílo Bedřicha Smetany. Svou profesní dráhu spojil především s Čs. rozhlasem (1928-50), ústředním programovým ředitelem 1949-50), Spolkem pro moderní hudbu (1927-34), nakladatelstvím Melantrich (1939-45) a katedrou hudební vědy filozofické fakulty UK (1952-59 vedoucí katedry). V časopise Klíč propagoval českou a světovou avantgardu (Stravinskij, Milhaud, Berg, Janáček ad.). Vydal publikace Svět orchestru (I. 1942, II. 1946), Život a dílo Zdeňka Fibicha (1950), Karel Boleslav Jirák (1941), Národní divadlo a česká opera (1954) ad.
z archivu ČMH
KAREL KRYL (12.4.1944 Kroměříž - 3. 3.1994 Mnichov) Hudebník a básník. Veřejně začal vystupovat na začátku 60. let. Byl spoluzakladatelem „Divadýlka pro známý“ v Teplicích (1965), od roku 1968 žil v Praze. Svou tvorbou bezprostředně reagoval na skutečnost srpnové okupace, v roce 1969 vydal album Bratříčku, zavírej vrátka, v srpnu emigroval. V letech 1969-89 žil v zahraničí, kde koncertoval (Skandinávie, Kanada, USA), pracoval jako redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa (Německo), psal písně a básnické sbírky. Vydal zpěvník Hraje a zpívá Karel Kryl (1969) a desky Rakovina (1969), Maškary (1970), Carmina resurrectionis (1974), Karavana mraků (1979), Plaváček (1983), Ocelárna (1986, rozšířeno 1994), Tekuté písky (1990), Monology (1993). Vydány byly i sbírky textů a básní (Knížka Karla Kryla 1972, Sedm básniček na zrcadle 1974) z archivu ČMH a kniha rozhovorů Půlkacíř (1993). K úspěšným písním patří Veličenstvo kat, Anděl, Jeřabiny. Jako významná osobnost českého protestsongu koncertoval v prosinci 1989 na veřejných shromážděních v Československu. Zemřel na infarkt v roce 1994. Po jeho smrti vyšly ještě desky Děkuji, Jedůfky, Ocelárna a Australské momentky.
KAREL VELEBNÝ
SLÁVA VORLOVÁ
(17.3.1931 Praha – 7.3.1989 Praha)
(15.3.1894 Náchod - 24.8.1973 Praha)
Jazzový hudebník, multiinstrumentalista, skladatel, aranžér, spisovatel, publicista, organizátor a herec. Po ukončení konzervatoře působil např. orchestru Karla Krautgartnera (1955-58). Vývoj moderního jazzu v Československu ovlivnil především ve skupině SHQ, kterou spoluzakládal (GD SHQ a přátelé, SU 1965, SHQ, SU 1966 ad.). V té době hrál především na tenorsaxofon, vibrafon a klavír. Jako vibrafonista získal také mezinárodní ocenění. Kvůli chorobě srdce přestal hrát na dechové nástroje, poté i na vibrafon a věnoval se především klavíru. Vystupoval s řadou jazzových formací i v zahraničí, doprovázel vokalisty (např. E. Olmerovou). Jakožto skladatel (cca 200 kompozic) přispěl do repertoáru Studia 5, byl autorem hudby k americkým kresleným filmům. Ke skladbám ze 60. let patří např. Dobří z archivu ČMH lidé nevymřeli, Dvojitý Nelson, Jednorukého píseň, Oživení ad., z pozdějších kompozic Noční království, Obzvláště milosrdná setra, Skotské nešpory a další. Stylovou inspiraci nacházel především v moderním postobopovém mainstreamu, najdeme u něj i stylizaci lidových písní (LP Týnom Tánom). Byl spoluzakladatelem Divadla Járy Cimrmana (1967).
Skladatelka, žákyně V. Nováka a J. Řídkého, v klavíru V. Štěpána a F: Maxiána. V 50. letech se inspirovala folklórem, v 60. letech přijala podněty Nové hudby (např. aleatorní Droleries basclarinettique,1964). Vyvinula vlastní sedmitónovou řadu, kterou poprvé použila v orchestrální Dedikaci (1964). Některé skladby S. Vorlové měly ohlas v zahraničí např. Žesťový kvintet v USA nebo Komorní koncert pro kontrabas a smyčce ve Švédsku.
z archivu ČMH
CTIRAD KOHOUTEK (18.3.1929 Zábřeh) Skladatel, teoretik, pedagog pražské HAMU. Od r. 1957 se přiklonil k principům Nové hudby a racionalizované kompoziční práci (formuloval v práci Projektová hudební kompozice). Získal mezinárodní ocenění např. za skladbu Memento (1967). Výběr z díla: Zvuková fantazie pro basklarinet a klavír s bicími nástroji (1977), Miniatury pro smyčcový orchestr (1966), Teatro del mondo. Symfonická rotace pro velký orchestr (1969), Slavnosti světla. Cyklus symfonických obrazů pro velký orchestr (1978), Hudební žerty pro trojhlasý dětský bor, klavír a bicí nástroje (1980), Zrození člověka. Vokální monology pro vyšší mužský a ženský hlas a orchestr na slova českých básníků (1981).
JAN KAPR (12.3.1914 Praha – 29.4.1988 Praha) Skladbu studoval na pražské konzervatoři u J. Řídkého a pokračoval na mistrovské škole u J. Křičky. Byl hudebním režisérem v pražském rozhlase, šéfredaktorem vydavatelství Orbis, poté docentem skladby na JAMU v Brně (1961-1972), jeho žáky byli např. M. Slavický a E. Zámečník. Působil rovněž jako hudební kritik a teoretik (Konstanty). Jeho díla byla často oceňována v soutěžích (např. Mezinárodní skladatelská tribuna UNESCO 1968). Kaprova tvorba zahrnuje všechny žánry, komponoval i filmovou hudbu. Zpočátku se pohyboval v tonálním terénu s inspiračními zdroji lásky k vlasti (kantáta Píseň rodné zemi) a sportu (za symfonické scherzo Marathon (1939) obdržel medaili olympijských her v Londýně 1948. Po roce 1948 přijal doktrínu socialistického realismu, v 60. letech jej ovlivnila Nová hudba z archivu ČMH (Šifry pro klavír, bicí a elektroakustiku, Cvičení pro Gygli ad.). Na protest proti okupaci v roce 1968 vrátil ocenění z doby socialismu. V 70. letech se po předchozí převážně komorní tvorbě věnoval kompozici monumentálnějších děl (8. - 10. symfonie), avšak vzhledem ke svému politickému postoji po roce 1968 byl hrán převážně pouze v zahraničí.
z archivu ČMH
KAREL NEDBAL (28.10.1888 Dvůr Králové n. L. – 20.3.1964 Praha) Dirigent. Studoval nejprve práva v Praze a Vídni, pak skladbu u V. Nováka a J. B. Foerstera, vliv na jeho hudební vzdělání měl i jeho strýc Oskar Nedbal. Dirigentskou dráhu nastoupil již v roce 1910. V letech 1911-20 byl sbormistrem Vinohradského Hlaholu. Jako operní dirigent působil ve Vinohradském divadle v Praze (1914-20), českém divadle v Olomouci (1920-28), Slovenském národním divadle v Bratislavě (1928-38), v roce 1934 zde uvedl prvně Smetanovy opery. Dále působil v Zemském divadle v Brně, v Národním divadle v Praze, řídil též orchestr pražského rozhlasu a příležitostně i Českou filharmonii. Vedle děl Smetany, Dvořáka a Janáčka se soustředil na díla ruských, v Bratislavě pak soudobých slovenských skladatelů.
RUDOLF PISKÁČEK (15.3.1884 Praha - 24.10.1940 Praha)
z archivu ČMH
z archivu ČMH
Skladatel operetního žánru. Již při studiích na gymnáziu vzbudil pozornost psaním hudebních frašek. Na konzervatoři studoval varhany (1903-1906) a kompozici jako jeden z posledních žáků A. Dvořáka. Absolventskými skladbami byla symfonická báseň Sardanapal a houslová sonáta. Operetě se pak věnoval profesionálně, byl kapelníkem Pištěkova divadla (1907), působil jako sbormistr, korepetitor a kapelník ve Vinohradském divadle (1908-18). V roce 1924 odjel do Ameriky, která ho inspirovala, stejně jako jeho nástupce Rudolfa Frimla, autora operety Rosemary. Inspiraci čerpal i z tvorby současníků F. Lehára a E. Kálmána, jejichž operety byly velmi populární především ve Vídni. Z domácích mu byl nejblíže O. Nedbal. Napsal kolem 40 operet, frašek a zpěvoher z nichž nejúspěšnější a nejlepší byly Osudný manévr (1912), Slovácká princezka (1918), Tulák (1924), Perly panny Serafínky (1929, z ní známá árie).
OTAKAR ZICH (25.3.1879 Městec Králové – 9.7.1934 Ouběnice u Benešova)
z archivu ČMH
Skladatel a estetik. Studoval na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze estetiku u O. Hostinského (1897-1901) a skladbu u K. Steckera. Pedagogicky působil na gymnáziích v Domažlicích (mj. sbíral chodské lidové písně) a v Praze. V roce 1911 se stal docentem a v roce 1924 profesorem estetiky na Karlově univerzitě. Jako vědec zasáhl do řady oborů hudební vědy, zejména estetiky, teorie, psychologie a folkloristiky - publikace Estetické vnímání hudby (1910); Symfonické básně B. Smetany (1924); Estetika dramatického umění (1931) ad. Jako skladatel se inspiroval také lidovou hudbou. Je autorem oper Malířský nápad (podle Sv. Čecha, 1908), Vina (podle Jarosl. Hilberta, 1911-15), kantáty Polka jede (podle J. Nerudy, 1907), melodramu Romance o Černém jezeře (podle J. Nerudy, 1907), sborů, komorních aj. děl.
VÁCLAV KAPRÁL (26.3.1889 Určice u Prostějova – 6.4.1947 Brno)
z archivu ČMH
Skladatel a pedagog. Byl žákem L. Janáčka na varhanické škole v Brně (1908-10), kde studoval i hru na klavír u M. Kuhlové a K. Schäferové, pokračoval u A. Mikeše v Praze, později u A. Cortota v Paříži (1923-24); ve skladbě byl žákem V. Nováka (1919-20). Založil soukromou hudební školu (1911), působil jako sbormistr, hudební teoretik, kritik, editor, učitel hudby na středních školách a inspektor hudebních škol na Moravě. S L. Kunderou koncertoval na dva klavíry. V roce 1936 se stal profesorem brněnské konzervatoře (do 1947). Byl členem České akademie výtvarných umění, místopředseda české sekce ISCM ad. Byl internován v koncentračním táboře ve Svatobořicích, kde například složil také svou Českou mši (1943). Byl autorem především klavírní (Lyrica, Nocturno, Miniatury) a písňové tvorby (Pro ni, Milodějné kvítí, Uspávanky pro střední hlas a malý orchestr). Nejvýraznějším rysem jeho díla je lyrismus a smysl pro miniaturu (lyrický klavírní kus).
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury PROGRAM: BRNO Projekty: 23. březen – 20. prosince 2004
28. březen 2004
NEDBALOVINY, ANEB POCTA OSKARU NEDBALOVI koncert, výstava, symposium www.mdb.cz, tel. 545 321 269
30. březen – 3. duben 2004
SETKÁNÍ 2004 Divadelní fakulta JAMU Mezinárodní festival vysokých divadelních škol s tématem inspirovaným Janáčkovou myšlenkou „Jen výzkumné pole je učebným polem“. www.jamu.cz
OSKAR NEDBAL (26.3.1874 Tábor - 24.12.1930 Záhřeb)
z archivu ČMH
Dirigent, skladatel a violista. V letech 1891-1906 byl violistou Českého kvarteta. Dirigentsky působil v České filharmonii (1896-1906). Ve Vídni byl dirigentem orchestru Tonkünstlerverein (do r.1918). Často hostoval v cizině s předními evropskými orchestry. Od roku 1923 byl šéfem opery Slovenského národního divadla v Bratislavě. Po orchestrálním Scherzo caprice (1892) se v dalším skladatelském vývoji zaměřil na balet a operetu. Mezi nejznámější balety patří Pohádka o Honzovi (1902), Z pohádky do pohádky (1908), Princezna Hyacinta (1911) či Čertova babička (1912). Z jeho operet jmenujme Cudnou Barboru (1911), Polskou krev (1913), Vinobraní (1916), Krásnou Saskii (1917) dále jednu operu Sedlák Jakub (1922) a několik klavírních děl – Lettres intimes, Čtyři kusy či Pohádku o smutku a štěstí (1906).
KONZERVATOŘ BRNO Projekt konzervatoře obsahuje koncerty věnované především hudbě A.Dvořáka a L.Janáčka v podání pedagogů a studentů školy. www.konzervatorbrno.cz
Koncerty, představení: (včetně rozpisu projektů) 2. březen 2004, 19:00 hod.
SOUHVĚZDÍ NA NEBI ČESKÉ HUDBY Janáčkovo divadlo Koncert k projektu Česká hudba 2004 a k 180. výročí narození B. Smetany. ` A. Dvořák: Slovanské tance, 1. řada, L. Janáček: Lašské tance, B. Smetana: Česká píseň dirigent: Milan Kaňák, sbormistr: Josef Pančík www.ndbrno.cz, tel. 542 158 111
9. březen 2004, 19:30 hod.
VEČER SMYČCOVÝCH KVARTETŮ Besední dům J. Suk: Meditace na svatováclavský chorál, op. 35, A. Dvořák: Smyčcový kvartet E dur, op. 80, L. Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“ Wallingerovo kvarteto www.sfb.cz, tel. 542 214 255
11. březen 2004, 19:30 hod.
SLAVNÉ OPERNÍ MELODIE Besední dům F. Škroup: Dráteník, předehra, V. Blodek: V studni, předehra, A. Dvořák: Čert a Káča, předehra, Rusalka, polonéza, B. Smetana: Hubička, předehra, Prodaná nevěsta, skočná Státní filharmonie Brno, dirigent: Stanislav Vavřínek www.sfb.cz, tel. 542 214 255
18.–19. březen 2004, 19:30 hod.
KOMORNĚ ORCHESTRÁLNÍ CYKLUS Besední dům A. Rejcha: Symfonie Es dur op. 42, B. Martinů: Tre ricercari H.267, (dále: F. Poulenc) Státní filharmonie Brno, dirigent: Martin Sieghart Ingrid Habermann – S www.sfb.cz, tel. 542 214 255
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury
19. březen 2004, 17:00 hod.
HRADEC KRÁLOVÉ
A. DVOŘÁK: JAKOBÍN Janáčkovo divadlo dirigent: Jan Štych, režie: Zbyněk Srba, scéna: Jana Zbořilová www.ndbrno.cz, tel. 542 158 111
21. březen 2004, 10:30 hod.
POCTA PETRU EBENOVI Besední dům L. Janáček: Královničky, Lidová nokturna, Říkadla, P. Eben: Kolotoč a hvězdy, Zvědavé písničky, Co se za den zažije, Zelená se snítka, Poetické duety, Katonova mudrosloví, Písnička na výlet Kantiléna, sbm. Jakub Klecker, Komorní soubor členů SFB Eva Podařilová – piano, Tomáš Kořínek – T, Josef Škarka – B www.sfb.cz, tel. 542 212 300, 542 211 463
23. březen 2004, 19:30 hod.
SLAVNOSTNÍ KONCERT STUDENTŮ K ROKU ČESKÉ HUDBY Konzervatoř Brno www.konzervatorbrno.cz, tel. 545 215 674
Akce: 4. březen 2004, 19:30 hod.
KONCERT ČESKÉ HUDBY – FILHARMONIE HRADEC KRÁLOVÉ sál Filharmonie Hradec Králové A. Dvořák: Zlatý kolovrat, symfonická báseň, op. 109, Z. Lukáš: Dvojkoncert pro housle a violoncello a orchestr (premiéra), B. Smetana: Hubička, předehra k opeře, O. Kukal: Píseň vojína šílence (premiéra), L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky, suita z opery Filharmonie Hradec Králové, dirigent: Ondřej Kukal Jana Vlachová – vn., Michael Ericsson – vcl., Roman Janál – voc. www.fhk.cz, tel: 495 211 375
JINDŘICHŮV HRADEC
28. březen 2004, 19:00 hod.
30. březen 2004, 19:30 hod.
NEDBALOVINY ANEB POCTA OSKARU NEDBALOVI (PREMIÉRA) Mahenovo divadlo koncert z operet a muzikálů Oskara Nedbala (Polská krev, Z pohádky do pohádky, Vinobraní, Princezna Hyacinta, Cudná Barbora, Pohádka o Honzovi, Donna Gloria, Erivan, Krásná Saskia, Andersen) sólisté, sbor, balet a orchestr MdB a hosté dirigent: Jiří Petrdlík, režie: Gustav Skála MLADÍ BRNĚNŠTÍ UMĚLCI Besední dům B. Smetana: Smyčcový kvartet č. 1 „Z mého života“, V. Novák: Písně op.4, L. Janáček: Concertino Wallingerovo kvarteto, Tomáš Kořínek – T, Marta Vašková – piano, Jan Jiraský – piano, Vít Spilka – cl, Roman Novozámský – fg, Jindřich Petráš – cor www.sfb.cz, tel. 542 212 300, 542 211 463
Akce: 11. březen 2004, 19:30 hod.
KARLOVY VARY Akce: 5. březen 2004, 19:30 hod.
Akce: 17.–18. březen 2004, 19:30 hod.
NA ČESKOU NOTU S JIHOČESKOU KOMORNÍ FILHARMONIÍ České Budějovice Deset koncertů zaměřených na českou hudbu. www.music-cb.cz, tel. 386 353 561
B. MARTINŮ: OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK Koncertní síň O. Jeremiáše Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice, dirigent: O. Dubský
ABONENTNÍ KONCERT (A6) Městské divadlo A. Dvořák: Scherzo capriccioso, op. 66, J. Pauer: Fagotový koncert (dále J. Brahms) www.kso.cz, tel. 353 22 8707
NELAHOZEVES Projekty: 21. březen – 31. říjen 2004
ČESKÉ BUDĚJOVICE Projekty: 18. únor – 24. červen 2004
SMETANŮV KLAVÍR V PODÁNÍ PETRA JIŘÍKOVSKÉHO Jindřichův Hradec, kaple sv. Maří Magdalény Petr Jiříkovský – klavír (část festivalu Smetanův klavír) www.artaccord.cz, tel.224 818 397
Akce: 21. březen 2004, 19:00 hod.
11. HF DVOŘÁKOVA HUDEBNÍ NELAHOZEVES Nelahozeves, Zlonice, Praha
[email protected]
ZAHAJOVACÍ KONCERT HUDEBNÍHO FESTIVALU DVOŘÁKOVA HUDEBNÍ NELAHOZEVES Rytířský sál, Nelahozeves A. Dvořák: Serenáda E Dur Op. 22 pro smyčcový orchestr, (dále W.A. Mozart) Musici de Praga, dirigent: Jan Šrámek, Jan Adamus – ob
PARDUBICE Projekty: 26. leden–prosinec 2004
POCTA VELKÝM MISTRŮM – KOMORNÍ FILHARMONIE PARDUBICE Abonentní koncerty s větším podílem české hudby a festival Pardubické hudební jaro (duben/květen). www.chamberphilpar.cz, tel. 466 512 662
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury
Akce: 15. březen 2004, 19:00 a 17. březen 2004, 19:30
3. březen 2004, 19:00 hod.
BEDŘICH SMETANA: PRODANÁ NEVĚSTA Divadlo J.K.Tyla dirigent: Jiří Štrunc, režie: Daniel Balatka sbor a orchestr Divadla J.K.Tyla D. Tolaš – Krušina, I. Žižlavská – Ludmila, I. Šašková – Mařenka, P. Horáček – Mícha, I. Klimentová – Háta, J. Odnráček – Vašek, J. Šokalo – Kecal, Z. Brabec – Jeník. (24. Smetanovské dny)
4. březen 2004, 19:00 hod.
BEDŘICH SMETANA: MÁ VLAST, CYKLUS SYMFONICKÝCH BÁSNÍ sál Peklo, Pobřežní ul. Plzeňská filharmonie, dirigent: Hynek Farkač (24. Smetanovské dny)
5. březen 2004, 19:30 hod.
KOMORNÍ KONCERT Masné krámy A. Dvořák: Cypřiše, B. Smetana: Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“, L.Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“ Kociánovo kvarteto (24. Smetanovské dny)
6. březen 2004, 19:30 hod.
FINÁLE MEZINÁRODNÍ SMETANOVSKÉ KLAVÍRNÍ SOUTĚŽE Divadlo J.K.Tyla Jihočeská komorní filharmonie, dirigent: Jiří Štrunc (24. Smetanovské dny)
7. březen 2004, 15:00 hod.
KONCERT VÍTĚZŮ MEZINÁRODNÍ SMETANOVSKÉ KLAVÍRNÍ SOUTĚŽE A SLAVNOSTNÍ PŘEDÁNÍ CEN Západočeské muzeum (24. Smetanovské dny)
7. březen 2004, 19:30 hod.
GALAKONCERT – ZÁVĚR SMETANOVSKÉ SOUTĚŽE sál Peklo, Pobřežní ul. B. Smetana: Večerní písně, A. Dvořák: Biblické písně, op.99, J. V. H. Voříšek: Symfonie D Dur Pražský komorní orchestr, Ivan Kusnjer – bar, Dana Burešová – S (24. Smetanovské dny)
27. březen 2004, 19:00 hod.
VÍTĚZSLAV NOVÁK: LUCERNA (PREMIÉRA) Divadlo J. K. Tyla dirigent: Pavel Šnajdr, režie: Jan Burian, scéna: Karel Glogr www.djkt-plzen.cz, tel. 378 038 001
POCTA VELKÝM MISTRŮM Sukova síň Koncert české hudby abonentního cyklu J. D. Zelenka: Ipocondria, předehra pro orchestr, P. Vranický: Symfonie D dur, op. 52 (dále L. Bernstein) Komorní filharmonie Pardubice, dirigent: Petr Vronský, Ivan Ženatý – vn.
PLZEŇ Projekty: 29. únor – 7. březen 2004
1.–7. březen 2004
Akce: 1. březen 2004, 19:30 hod.
1. březen 2004, 19:30 hod.
2. březen 2004, 19:30 hod.
2. březen 2004, 16:00 hod.
24. SMETANOVSKÉ DNY Festival obsahuje dvě divadelní představení, koncerty s hudbou B. Smetany a A. Dvořáka, odborné symposium. www.dominikcentrum.cz, tel. 377 995 214, 377 995 210 26. MEZINÁRODNÍ SMETANOVSKÁ KLAVÍRNÍ SOUTĚŽ Jediná významná soutěž věnovaná v ČR mj. interpretaci díla B. Smetany (podmínka účasti). V Plzni se koná od r. 2002 (původně v Hradci Králové). www.konzervatorplzen.cz, tel. 377 266 325
BEDŘICH SMETANA: PRODANÁ NEVĚSTA ANEB POJĎ DOMŮ ONA BREČÍ Komorní divadlo režie: J. Schmid J. Lábus – Kecal, J. Synková – Julia, M. Eben – Jeník, J. Kretschmerová – Mařenka, P. Nový – Bohuš a další členové divadla Ypsilon (24. Smetanovské dny) PLZEŇŠTÍ JUBILANTI V ROCE ČESKÉ HUDBY Masné krámy J. Martovský: Pozdrav, Toccata, J. Slimáček: Rapsodie pro klarinet a klavír, A. Devátý: I. sonatina pro housle a klavír, K. Pexindr: Dechový kvintet, Dramatická elegie, E.F. Burian: Ani labuť, ani luna – tři písně na slova K.H. Máchy Dechové kvinteto Hradec Králové, V. Rezková – piano, K. Šlehofer – cl., A. Černá – piano, M. Pospíšil – vn., V. Mullerová – piano, S. Luhanová – voc., M. Tupý – vn., M. Krocová-Tupá – piano (24. Smetanovské dny) A. DVOŘÁK: MŠE D DUR, OP. 86 Katedrála sv. Bartoloměje Symfonický orchestr konzervatoře Plzeň, sbor Česká píseň, dirigent: Jiří Štrunc, A. Brožáková – S, J. Piorecká – A, L. Šedivý – T, T. Jindra – B (24. Smetanovské dny) VZPOMÍNKOVÝ AKT – B. SMETANA Kopeckého sady, pomník B. Smetany Dívčí akademický sbor, D. Mandysová – sbm. (24. Smetanovské dny)
PRAHA Projekty: 1. březen – 5. říjen 2004
SMETANŮV KLAVÍR Praha a dalších 10 měst ČR a švédský Göteborg Cyklus klavírních koncertů v podání Jana Novotného, Ivana Klánského, Petra Jiříkovského, Jitky Čechové. Dramaturgie pokrývá celé Smetanovo tvůrčí období. Cyklus začíná v Rudolfinu 1.3. k výročí narození skladatele a putuje po městech spojených se jménem B. Smetany. Je ukončen
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury 5.10. v Písku, kde měl 4.10.1881 Bedřich Smetana poslední koncertní vystoupení jako klavírista. Součástí projektu je také vydání upomínkových listů s výtvarnými variacemi Dagmar Šmídové Karell inspirovanými symfonickými básněmi B.Smetany Má vlast. www.artaccord.cz, tel. 224 818 397 3. březen – 12. duben 2004
KAREL KRYL www.ceskahudba2004.cz, tel. 224 809 195
14.-–19. březen 2004
PRAŽSKÉ PREMIÉRY 2004 „…STARÁ A NOVÁ JMÉNA“ Rudolfinum, Dvořákova síň Přehlídka vybrané soudobé české hudby www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 228
15. březen – 15. duben 2004
Akce: 1. březen 2004, 19:30 hod.
2. březen 2004, 19:30 hod.
2.,5.,16. březen 2004, 19:00 hod.
4. březen 2004, 19:30 hod.
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury 5. březen 2004, 19:30 hod.
ORCHESTRÁLNÍ KONCERT STUDENTŮ HAMU Lichtenštejnský palác, sál Martinů J.D.Zelenka: Svita F dur ZWV 188, K.Slavický: Ej, srdenko moje, B.Smetana: Árie Mařenky z opery Prodaná nevěsta, A.Dvořák: Vodník, symfonická báseň op.107, A.Dvořák: Zlatý kolovrat, symfonická báseň op.109 Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, dirigent: Luboš Přibyl (3.ročník), Alžběta Poláčková – S www.h.amu.cz, tel. 257 534 206
6. březen 2004, 19:00 hod.
KONCERT K VÝROČÍ K. KRYLA A KŘEST SBORNÍKU KAREL KRYL – JARO DESÁTÉ Tereziánský sál, Břevnovský klášter Missa – Karel Kryl revival, Vlasta Třešňák, Vlasta Chramostová, Zbyněk Benýšek Od 18:00 hod. se koná zádušní mše. tel. 728 737 372, p. Štumpf
9. březen 2004, 19:00 hod.
KAREL KRYL: SLOVÍČKA (DIVADELNÍ INSCENACE – PREMIÉRA) Divadlo Inspirace, Malostranské nám. úprava a režie: Marta Ljubková, výprava: Petra Vykoukalová, hudební spolupráce: Slavomír Hořínka hrají: Jitka Nerudová a Lukáš Jůza www.omen.cz, tel. 224 934 849
10. březen 2004, 19:30 hod.
ABONENTNÍ KONCERT II/6 Rudolfinum, Dvořákova síň M. Slavický: Adventní rozjímání pro smyčcové kvarteto, A. Dvořák: Smyčcový kvartet G dur, B. Smetana: Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“ Vlachovo kvarteto Praha www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 228
13. březen 2004, 10:30 hod.
„COS TO ZASE PROVÁDĚL, BOHOUŠI?“ Rudolfinum, Dvořákova síň Koncert pro děti a mládež k dílu B.Martinů. Pražská komorní filharmonie, dirigent: Marko Ivanovič www.pkf.cz, tel. 224 232 488
13. březen 2004, 14:00 a 19:00 hod.
BEDŘICH SMETANA: PRODANÁ NEVĚSTA Národní divadlo dirigent: Jan Chalupecký/Přemysl Chartvát, režie: Josef Průdek www.narodni-divadlo.cz, tel. 224 931 490
14. březen 2004, 19:30 hod.
PRAŽSKÉ PREMIÉRY 2004 „… STARÁ A NOVÁ JMÉNA“ Rudolfinum, Dvořákova síň přehlídka vybrané soudobé české hudby J. Pazour: Zapomenuté povídky. Pět vět pro symfonický orchestr, J. F. Fischer: Koncert pro trubku a orchestr, I. Bláha: Ornamenty pro klavír a orchestr; M. Smolka: Remix, Redream, Reflight pro orchestr Severočeská filharmonie Teplice, dirigent: Charles Olivieri-Munroe, Miroslav Kejmar – tr, Daniel Wiesner – piano (ČF – Pocta české hudbě a jejím tvůrcům) www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 225
JARNÍ OZVUKY LEHKÉ MÚZY Praha, Chodovská tvrz Tři koncerty sólistů ND, SOP a Hudebního divadla Karlín s českou hudbou. www.chodovskatvrz.cz, tel. 267 914 831
SMETANŮV KLAVÍR – ČEŠTÍ KLAVÍRISTÉ HRAJÍ SMETANU Rudolfinum, Dvořákova síň B. Smetana: Tři salonní polky, Tři poetické polky, Vzpomínka na Čechy ve formě polek, Koncert etuda C dur Na břehu mořském, Vzpomínka, koncertní etuda, Macbeth, skica ke scéně Macbeth a čarodějnice, České tance, II. Řada Jitka Čechová, Petr Jiříkovský, Jan Novotný – piano www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 228 ČESKÁ FILHARMONIE – POCTA ČESKÉ HUDBĚ A JEJÍM TVŮRCŮM Rudolfinum, Dvořákova síň A. Dvořák: Legendy, J. Hanuš: Pražská nokturna, B. Martinů: Koncert pro cembalo a malý orchestr, M. Kabeláč: Symfonie č. 4 in A Camerata Jihočeská komorní filharmonie, dirigent: Stanislav Vavřínek, Monika Knoblochová – cemb. www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 228 EMIL VIKLICKÝ: MÁCHŮV DENÍK Divadlo Kolowrat dirigent: Tomáš Hála, režie: Nina Vangeli www.narodni-divadlo.cz, tel. 224 931 490 2. FESTIVALOVÝ CYKLUS SOUBORU MUSICA FLOREA Klementinum, Zrcadlová kaple Koncertantní hudba F.I.Tůmy a jeho současníků Musica Florea a hosté www.musicaflorea.cz, tel. 225 273 903, 603 522 138
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury
15. březen 2004, 19:30 hod.
18. březen 2004, 19:30 hod.
HUDBA MEZI OBRAZY Lichtenštejnský palác, Galerie Z. Lukáš: Quartetto con flauto, S. Bodorová: Hélios, B. Smetana: Klavírní trio g moll, op. 16, F. Schubert: Klavírní trio B dur, op. 99 Guarneri Trio (Cyklus Hudba mezi obrazy) http://czech.nonet.cz, tel. 244 466 898
19. březen 2004, 19:30 hod.
PRAŽSKÉ PREMIÉRY 2004 „… STARÁ A NOVÁ JMÉNA“ Rudolfinum, Dvořákova síň přehlídka vybrané soudobé české hudby P. Wajsar: Afrika, L. Mrkvička: Symfonie pro malý orchestr, J. Juza: Kruhový objezd, M. Hybler: Mezi iluzí a realitou. Tři epizody pro symfonický orchestr Český symfonický orchestr, dirigent: Leoš Svárovský (ČF – Pocta české hudbě a jejím tvůrcům) www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 225
21. březen 2004, 19:30 hod.
KONCERTY HAMU Lichtenštejnský palác, Sál Martinů skladby Fr.V.Kramáře, L. Janáčka, J. Páleníčka Jan Mach – cl., Martin Fila – piano, Karel Dohnal – cl, Václav Vonášek, Martin Petrák – fg, Ladislav Borovka, Jan souček – ob www.h.amu.cz, tel. 257 534 206
22. březen 2004, 19:30 hod.
ABONENTNÍ KONCERT A5 Rudolfinum, Dvořákova síň B. Martinů: Sextet pro smyčce, V. Kalabis: Concerto pro komorní orchestr Hommage a` Stravinskij, A. Dvořák: Koncert pro housle a orchestr a moll Pražská komorní filharmonie, dirigent: Tomáš Netopil, Isabelle Faust – vn www.pkf.cz, tel. 224 232 488
24. březen 2004, 17.30 hod.
ABONENTNÍ KONCERT CYKLU HP6 Rudolfinum, Sukova síň B. Martinů: Variace na slovenskou lidovou píseň, B. Martinů: Variace na Rossiniho téma, J. Páleníček: Variace na chorálové téma (dále L. van Beethoven) Jan Páleníček – vcl, Jitka Čechová – piano www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 228
25. a 26. březen 2004, 19:30 hod.
ABONENTNÍ KONCERT CYKLU EF6 – HOST SEZÓNY Rudolfinum, Dvořákova síň P. Eben: Vox clamantis, J. Suk: Symfonie E dur (dále G. Mahler) Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent: Vladimír Válek Ivan Kusnjer – Bar (ČF – Pocta české hudbě a jejím tvůrcům) www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 225
26. březen 2004, 20:00 hod.
HANA HEGEROVÁ A ORCHESTR SÓLISTŮ ŘÍZENÝ PETREM MALÁSKEM Národní divadlo Pražský symfonický studiový orchestr a hosté www.narodni-divadlo.cz, tel. 267 073 881
16. březen 2004, 19:30 hod.
17. březen 2004, 19:30 hod.
18. březen 2004, 19:30 hod.
PRAŽSKÉ PREMIÉRY 2004 „… STARÁ A NOVÁ JMÉNA“ Rudolfinum, Dvořákova síň přehlídka vybrané soudobé české hudby J. Rut: Symfonie č.4 pro smyčce, I. Loudová: Concerto pompeiano pro klarinet a orchestr, A. Klemens: Ludwigarium. Minimalistická věta pro orchestr, Z. Matějů: Secret Life pro komorní orchestr, K. Mařatka: Astrophonia. Koncert pro violu a smyčcový orchestr s klavírem Komorní orchestr Berg, dirigent: Peter Vrábel, Karel Dohnal – cl., Karine Lethiec – vl. (ČF – Pocta české hudbě a jejím tvůrcům) www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 225 PRAŽSKÉ PREMIÉRY 2004 „… STARÁ A NOVÁ JMÉNA“ Rudolfinum, Dvořákova síň přehlídka vybrané soudobé české hudby J. Málek: Divertimento č.1 pro smyčce „Paví pero“, M. Keprt: Desky apoštolů Albrechta Dürera pro smyčce a cembalo, M. Kopelent: A few minutes with an oboist. Concerto galante pro hoboj a komorní soubor, Z. Šesták: Laudate Dominum omnes gentes. Kantáta pro smíšený sbor a cappella na liturgické texty doby svatodušní, J. Marek: Psalmi pro mezzosoprán, baryton a smíšený sbor, M. Piňos: Missa orbis factor pro smíšený sbor a varhany Solisti di Praga, dirigent: Boris Monoszon, Edita Keglerová – cemb., Ensemble 21, dirigent: Jakub Hrůša, Vilém Veverka – ob, Pražský filharmonický sbor, sbm. a dir. Jaroslav Brych, Daniela Demuthová – Ms, Tomáš Hanzl – bar, Aleš Bárta – org (ČF – Pocta české hudbě a jejím tvůrcům) www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 225 PRAŽSKÉ PREMIÉRY 2004 „… STARÁ A NOVÁ JMÉNA“ Rudolfinum, Dvořákova síň přehlídka vybrané soudobé české hudby I. Hurník: Symfonieta, Z. Lukáš: Dvojkoncert pro housle, violoncello a orchestr, I. Kurz: Velká očista. Oratorium pro sóla, recitátora, smíšený sbor a orchestr, I. Kurz: Naděje. Oratorium pro sóla, recitátora, smíšený sbor a orchestr Filharmonie Hradec Králové, dirigent: Ondřej Kukal, Yvona Škvárová – mS, Jiří Sulženko – bBar, Rudolf Kviz – recitace, Jana Vlachová – vn, Mikael Ericsson – vcl, Kühnův smíšený sbor, sbm. Jan Rozehnal (ČF – Pocta české hudbě a jejím tvůrcům) www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 225 PRAŽSKÉ PREMIÉRY 2004 „… STARÁ A NOVÁ JMÉNA“ Rudolfinum, Sukova síň přehlídka vybrané soudobé české hudby B. Suchý: Návrat bobra evropského pro trombon, klavír a bicí nástroje, M. Marek: Laudium pro sólový klarinet, J. Bezděk: Metamorfózy pro klarinet, housle, violoncello a čtyřruční klavír, K. Růžičková-Piňosová: Minus–kolem nuly–plus. Septet pro klarinet, fagot, violu, violoncello a 3 hráče na bicí nástroje, J. Pták: Píseň Beatrice pro mezzosoprán a 12 nástrojů Ensemble Martinů a vokální sólisté, Vít Kořínek – trb, Kryštof Suchý – piano, Junko Honda-Černochová – perc, Kamil Doležal – cl, Milena Pelikánová – cl, Helena Chytrová – vn, Václav Bernášek – vcl, Martin Levický a Stanislav Gallin – piano, Ensemble 21, dirigent: Jakub Hrůša, Irena Houkalová – zpěv (ČF – Pocta české hudbě a jejím tvůrcům) www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 225
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury 27. březen 2004, 19:00 hod.
PAVEL SMUTNÝ: MYSTERIUM FIDEI (PREMIÉRA) Stavovské divadlo režie: Petr Stodůlka, scéna: Markéta Oslzlá, účinkují: Muž – Zoltán Korda, Žena – Šárka Brychová, recitátor – Václav Baur, Pěvecké sdružení Campanula Jihlava, sbm. Pavel Jirák Milan Arner – cl, Petra Elicerová – chit, Jan Škrdlík – vcl, Jan Král – piano (ND, Bušení do železné opony) www.narodni-divadlo.cz, tel. 224 931 490
27. březen 2004, 17:00 hod.
H. KRÁSA: BRUNDIBÁR, B. MARTINŮ: OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK Divadlo Kolowrat Dětská opera Praha www.narodni-divadlo.cz, tel. 224 931 490
30. březen 2004, 19:30 hod.
FILHARMONIKOVÉ A JEJICH HOSTÉ KOMORNĚ Rudolfinum, Sukova síň J. Rejcha: Duo g moll, F. Benda, J. A. Benda: 4 capriccia pro sólové housle, K. Stamic: Duo C dur, V. Hálek: Cesty. Šest duet pro housle a violoncello, B. Martinů: Duo č. 1 pro housle a violoncello Smyčcové duo – Jan Kvapil – vn., Jiří Sládeček – vcl. (ČF – Pocta české hudbě a jejím tvůrcům) www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 225
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury 2. březen 2004 – 31. prosinec 2005
PODOBY BEDŘICHA SMETANY Muzeum B. Smetany, Novotného lávka 1, Praha 1 Výstava představuje na 130 exponátů. Maximálně jsou využity především rozsáhlé a veřejnosti ne příliš známé ikonografické sbírky Muzea Bedřicha Smetany. Další prezentovaná výtvarná díla pocházejí z celkem 29 veřejných a soukromých sbírek. www.nm.cz/mbs, tel. 222 220 082
2. březen – 12. duben 2004
„PÍSEŇ PRO BLBOUNA NEJAPNÝHO“, KAREL KRYL 1944–2004 Hudební klub Vagon, Národní třída Ve spolupráci s Kubem Karla Kryla a za využití mnohdy dosud neznámých materiálů z fondů Popmusea a soukromých sbírek obsáhne expozice Krylovo zjevení v Československu 60.let, reflexe jeho exilové tvorby, návrat do svobodného Československa a jakýsi „život po životě“, tj. podobu odkazu, který po sobě Karel Kryl zanechal.
3. březen – 16. duben 2004
KAREL KRYL: CESTA JE PRACH A ŠTĚRK A UDUSANÁ HLÍNA Národní knihovna, Klementinum 190, 1.patro, vernisáž 15:00 hod. Výstava k výročí Karla Kryla zaměřená na jeho literární tvorbu. pořádá: Národní knihovna ve spolupráci s Marlén Krylovou www.nkp.cz, tel. 221 663 332
11. březen 2004 – 30. duben 2005
JAK SE SVĚT SLOUČIL S ANTONÍNEM DVOŘÁKEM Muzeum A. Dvořáka, Ke Karlovu 20, Praha 2 (Expozice a výstavy Českého muzea hudby) www.nm.cz/mad/index.htm, tel. 224 918 013
28. březen 2004, 17:00 hod.
OSKAR NEDBAL V ROCE ČESKÉ HUDBY 2004 – VERNISÁŽ VÝSTAVY Městské divadlo Brno – foyer www.mdb.cz, tel. 545 321 269
26. únor – 17. duben 2004
PAMĚŤ NÁRODA: KATEGORIE IV. – HUDEBNÍCI Langhans Galerie Praha, Vodičkova 37, Praha 1 Výstava zpřístupňuje jedinečné fotografické dědictví – Langhansův archiv „Galerie osobností“ zpracovaný do elektronické databáze, v níž si diváci mohou listovat na několika počítačích. Vystaveny jsou dále fotografie z kategorie IV.: hudebníci (nejslavnější čeští skladatelé, dirigenti a interpreti – např. Dvořák, Janáček, Kubelík, Talich). Součástí výstavy jsou postupně obměňované snímky dnešních mistrů vážné hudby, které vznikly přímo v areálu galerie. Doprovodný program sestává z přednášek a koncertů, které se konají každou středu od 17 hodin. www.langhansgalerie.cz, tel. 222 929 333
28. březen 2004, 14:00 hod.
OSKAR NEDBAL V ROCE ČESKÉ HUDBY 2004 Městské divadlo Brno – klub (hudebně-popularizační symposium) www.mdb.cz, tel. 545 321 269
ZLÍN Akce: 25. březen 2004, 19.00 hod.
ABONENTNÍ KONCERT CYKLU B5 Dům umění L. Janáček: Suita pro smyčcový orchestr, A. Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104, A. Pavlorek: Radegast, předehra Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, dirigent: Tomáš Koutník, Jiří Hošek – vcl www.fbmzlin.cz, tel. 577 210 623
VÝSTAVY A SYMPOSIA PRAHA 1. únor – 15. březen 2004
13. únor – 12. duben 2004
BEDŘICH SMETANA, IKONA ČESKÉ HUDBY 19. STOLETÍ Městská knihovna, Mariánské nám. 1, Praha 1 Výstava ke skladatelovu životu a dílu využívá historického bohatství fondu hudebního úseku a připomíná zároveň historii Knihovny B. Smetany v Městské knihovně v Praze. (Cyklus Mistři české hudby 2004) www.mlp.cz KAREL KRYL – STVOŘIL BŮH RATOLEST Centrální katolická knihovna, Thákurova 3, Praha 6 Výstava věnovaná křesťanským aspektům Krylovy tvorby. tel. 220 181 320
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury
ZAHRANIČÍ – VÝBĚR
21. březen 2004, 20:00 hod.
BULHARSKO 11. únor – 9. březen 2004
VÝSTAVA „LEOŠ JANÁČEK 2004“ České centrum, Sofia Expozice výstavy připomíná nejen Janáčkovu činnost skladatelskou, ale i dirigentskou, pedagogickou, organizační a představuje i místa s jeho osobností a dílem spjatá. Pro veřejnost je připravena i řada doprovodných akcí (koncerty, besedy, promítání hudebních filmů) souvisejících s touto mimořádnou osobností české hudby.
FRANCIE březen–prosinec 2004
ŘECKO BŘEZEN–DUBEN 2004
VÝSTAVA „OSOBNOSTI ČESKÉ HUDBY – SMETANA, DVOŘÁK, JANÁČEK. ČESKÁ HUDBA“ ZÚ Athény Ucelená prezentace tří nejznámějších českých skladatelů-jubilantů v kontextu české hudby. Pořadatel: IKC DÚ ve spolupráci se SČC. Kurátor: L. Dohnalová www.ceskahudba2004.cz
SLOVENSKO VÝSTAVA „OSOBNOSTI ČESKÉ HUDBY – SMETANA, DVOŘÁK, JANÁČEK. ČESKÁ HUDBA“ České centrum, Paříž Ucelená prezentace tří nejznámějších českých skladatelů-jubilantů v kontextu české hudby. Pořadatel: IKC DÚ ve spolupráci se SČC. Kurátor: L. Dohnalová www.ceskahudba2004.cz
4. a 5. březen 2004, 19:00 hod.
BEDŘICH SMETANA: MÁ VLAST Koncertní sál SF, Bratislava Slovenská filharmónia, dir. Leoš Svárovský (Slovenská filharmónia – česká hudba) www.filharm.sk, tel. +421-2-54433351
11. březen 2004, 19:00 hod.
ABONENTNÍ KONCERT – CYKLUS B Dom umenia, Košice A. Dvořák: Klid lesa, Rondo pro violoncello a orchestr (dále Milhaud, Čajkovskij) dir. Mark Kadin, Eugen Prochác – vcl. www.sfk.sk, tel. +421-55-6224514
17. březen 2004, 19:00 hod.
ABONENTNÍ KONCERT – CYKLUS C4 Koncertní sál SF, Bratislava J. Suk: Serenáda Es dur Slovenský komorný orchestr B. Warchala, um. ved. Ewald Danel (Slovenská filharmónia – česká hudba) www.filharm.sk, tel. +421-2-54433351
MAĎARSKO 27. březen 2004, 19:00 hod.
ANTONÍN DVOŘÁK: STABAT MATER Karlsruhe Vysokoškolský umělecký sbor UK, Sbor sv. Štěpána
LEOŠ JANÁČEK: JEJÍ PASTORKYŇA (JENŮFA) Maďarská Státní opera (Magyar Allami Operaház), Budapešť dirigent: János Kovács, Katalin Mészoely – Jenůfa
NĚMECKO 6. a 11. březen 2004
BEDŘICH SMETANA: PRODANÁ NEVĚSTA Oldenburgiswches Staatstheater, Oldenburg dirigent: Solén Eric, Vitu Fritz – Kecal, Lyon Bernard – Krušina, Parks Marcia – Ludmila, Baesler Andreas – Regista
7., 14. a 22. březen 2004
LEOŠ JANÁČEK: JEJÍ PASTORKYŇA (JENŮFA) Komische Oper, Berlin režie: Michael Leinert
7. a 31. března 2004 (derniéra), 19:30 hod.
BOHUSLAV MARTINŮ: ŘECKÉ PAŠIJE, H. 372 A Bremertheater, Bremen dirigent: Stefan Klingele, režie: Rosamund Gilmore, scéna: Carl Friedrich Oberle
13. březen 2004 reprízy: 26.a 28. březen
LEOŠ JANÁČEK: JEJÍ PASTORKYŇA (JENŮFA), PREMIÉRA Theatre Erfurt, Erfurt dirigent: Karl Prokopetz, režie: Michael Leinert, scéna: Hank Irwin Kittel, Peter Dvorský – Števa
21. březen 2004
BEDŘICH SMETANA: DALIBOR Badisches Staatstheater, Karlsruhe dirigent: Uwe Sandner, režie: Prof. Dr. Hans Hollmann, Mauro Nicoletti – Dalibor
SRBSKO A ČERNÁ HORA březen 2004
VÝSTAVA „OSOBNOSTI ČESKÉ HUDBY – SMETANA, DVOŘÁK, JANÁČEK. ČESKÁ HUDBA“ ZÚ Bělehrad Ucelená prezentace tří nejznámějších českých skladatelů-jubilantů v kontextu české hudby. Pořadatel: IKC DÚ ve spolupráci se SČC. Kurátor: L. Dohnalová www.ceskahudba2004.cz
česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury ŠPANĚLSKO leden–prosinec 2004
VÝSTAVA „OSOBNOSTI ČESKÉ HUDBY – SMETANA, DVOŘÁK, JANÁČEK. ČESKÁ HUDBA“ České centrum, Madrid Ucelená prezentace tří nejznámějších českých skladatelů-jubilantů v kontextu české hudby. Pořadatel: IKC DÚ ve spolupráci se SČC. Kurátor: L. Dohnalová www.ceskahudba2004.cz
USA leden–prosinec 2004
VÝSTAVA A. DVOŘÁK České centrum, New York Pořadatel ČCNY a BVA Int.
březen 2004
VÝSTAVA „OSOBNOSTI ČESKÉ HUDBY – SMETANA, DVOŘÁK, JANÁČEK. ČESKÁ HUDBA“ ZÚ Washington Ucelená prezentace tří nejznámějších českých skladatelů-jubilantů v kontextu české hudby. Pořadatel: IKC DÚ ve spolupráci se SČC. Kurátor: L. Dohnalová www.ceskahudba2004.cz
ZAHRANIČNÍ TURNÉ USA 5.–22. březen 2004
ČESKÁ FILHARMONIE – Z ČESKÉHO REPERTOÁRU: L. JANÁČEK: ŽÁRLIVOST, TARAS BULBA, A. DVOŘÁK: SYMFONIE Č. 9 E MOLL, NOVOSVĚTSKÁ, OP. 95, VODNÍK, OP. 107, KONCERT A MOLL PRO HOUSLE A ORCHESTR, OP. 53 USA (Orlando, West Palm Beach, Sarasota, Ft. Lauderdale, Naples, Clearwater, Charleston, Wilmington, Worchester, Storrs, Troy, New York) Česká filharmonie, dirigent: Andrej Borejko, Akiko Suwanai – vn. www.ceskafilharmonie.cz, tel. 227 059 269
Změna programu vyhrazena. Redakce vychází z podkladů, které byly zaslány do termínu pořadateli. Uzávěrka pro tisk dne 16. února 2004.