EMPLA, spol. s. r. o

EMPLA,

spol. s. r. o.

Hradec Králové

Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

Úpravy doplňku dokumentace o vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb.

Zpracovatel: Ing. Vladimír Plachý č. odborné způsobilosti 4134/666/OPV/93 z 18. 2. 1993 Spolupracovala: Ing. Eliška Kaplanová

Hradec Králové srpen 2005

Archivní číslo: 356 /05

OBSAH Seznam zkratek Úvod Základní údaje 1. Identifikační údaje 2. Celková charakteristika koncepce 3. Použité podklady a jejich základní charakteristika 4. Výčet území obcí VÚC Adršpašsko - Broumovsko 5. Vymezené koridory a veřejně prospěšné stavby Komplexní popis předpokládaných vlivů na životní prostředí a odhad jejich významnosti A. Vlivy na obyvatelstvo A. 1. Zdravotní rizika, sociální a ekonomické důsledky A. 2. Počet obyvatel ovlivněných účinky jednotlivých uvažovaných záměrů koncepce A. 3. Narušení faktorů ovlivněných účinky stavby, činnosti nebo technologie A. 4. Narušení faktorů pohody B. Vlivy na ekosystémy, jejich složky a funkce B. 1. Vlivy na ovzduší a klima B. 2. Vlivy na vodu B. 2. 1. Vliv na charakter odvodnění oblasti B. 2. 2. Změny hydrologických charakteristik (hladiny podzemních vod, průtoky, vydatnost vodních zdrojů) B. 3. Vlivy na půdu, území a geologické podmínky B. 3. 1. Vliv na rozsah a způsob využívání půd B. 3. 2. Znečištění půdy B. 3. 3. Vliv na stabilitu a erozi půdy B. 3. 4. Vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje B. 3. 5. Změny hydrogeologických charakteristik B. 3. 6. Vliv na chráněné části přírody B. 3. 7. Vlivy v důsledku ukládání odpadů B. 4. Vlivy na flóru a faunu B. 5. Vlivy na ekosystémy C. Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce C. 1. Vliv na budovy, architektonické a archeologické památky a jiné lidské výtvory C. 2. Vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy C. 3. Poškození a ztráty geologických a paleontologických památek D. Vlivy na strukturu a funkční využití území D. 1. Vliv na dopravu D. 2. Vliv navazujících souvisejících staveb a činností (výstavby nových komunikací, inženýrských sítí, bytová výstavba) D. 3. Rozvoj navazující infrastruktury D. 4. Vliv na estetické kvality území D. 5. Vliv na rekreační využití krajiny E. Ostatní vliv E. 1. Biologické vlivy E. 2. Vliv hluku a záření E. 3. Jiné ekologické vlivy

EMPLA spol. s r.o. Hradec Králové

3 4 4 4 5 6 7 9 12 12 12 14 14 16 16 17 17 19 19 21 21 23 23 24 25 25 25 25 31 32 33 33 33 33 34 34 34 34 36 36 36 37 37 37 37 37 38

2

F. Velkoplošné vlivy v krajině 38 Popis opatření navržených k prevenci, eliminaci, minimalizaci, popřípadě kompenzaci účinků na prostředí 39 Výchozí teze, literatura a podklady 44

SEZNAM ZKRATEK CHKO CHOPAV NPR POH ČR PUPFL ŘSD ÚP VÚC ÚSES VKP ZCHÚ ZPF

Chráněná krajinná oblast Chráněná oblast přírodní akumulace vod Národní přírodní památka Plán odpadového hospodářství České republiky Pozemek určený k plnění funkce lesa Ředitelství silnic a dálnic Územní plán velkého územního celku Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond


3

ÚVOD Předmětem zpracování tohoto dokumentu je úprava doplňku dokumentace o vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro Návrh ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko vypracovaného dle zákona č. 244/1992 Sb. společností EMPLA s r.o. HK v prosinci 2004 (arch. č. 412/04). Obsah Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko byl upraven dle pokynů Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu, který se opíral mimojiné o připomínky dotčených správních úřadů. Účelem tohoto dokumentu je komplexní posouzení vlivů záměrů předkládaných v Návrhu VÚC Adršpašsko – Broumovsko, včetně dodatečně zahrnutých změn, na jednotlivé složky životního prostředí. Je zde hodnocen plán jako celek i jednotlivé stavby, které by mohly svou realizací významně ovlivnit životní prostředí. Hodnoceny jsou především veřejně prospěšné akce, významné rozvojové plochy a tzv. veřejně prospěšná opatření předkládaná Návrhem územního plánu VÚC jak pro blízký časový horizont, tak pro výhledové záměry.

Základní údaje 1. Identifikační údaje Název posuzované koncepce Návrh územního plánu velkého územního celku Adršpašsko – Broumovsko - Úprava doplňku dokumentace o vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb. Objednatel: Královéhradecký kraj Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové Zpracovatel koncepce: SURPMO a.s. Projektové středisko Hradec Králové Třída ČSA 219 500 03 Hradec Králové Zpracovatel posouzení vlivů koncepce na životní prostředí: EMPLA spol. s r.o. ul. Jana Krušinky 500 02 Hradec Králové


4

2. Celková charakteristika koncepce Území řešené Územním plánem VÚC Adršpašsko – Broumovsko je vymezeno na severu a východě státní hranicí ČR a Polska. Jižní, západní a jihozápadní hranici tvoří orientačně spojnice mezi obcemi Velké Poříčí, Hronov, Horní Radechová, Rtyně v Podkrkonoší, Úpice a Velké Svatoňovice. Dále hranice míjí Trutnov a pokračuje kolem Petříkovic k státní hranici na Jánském vrchu. Velký územní celek, který je v předloženém návrhu územního plánu řešen, tedy zahrnuje část území okresu Náchod s 28 obcemi (rozloha 405,99 km2) a část území okresu Trutnov se 7 obcemi (102,31 km2). Převážná část předmětného území je od roku 1991 součástí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko (rozloha CHKO Broumovsko 410 km2), která skrývá 6 maloplošných chráněných území přírody: 2 národní přírodní rezervace (Adršpašsko – teplické skály, Broumovské stěny), 2 přírodní rezervace (Ostaš, Křížová cesta) a 2 přírodní památky (Kočičí skály, Borek). Území Polické pánve je významnou vodohospodářskou oblastí vyhlášené jako Chráněná oblast přírodní akumulace vod (CHOPAV) Polická pánev. Řešené území je mimořádně bohaté na přírodní, kulturní a historické hodnoty, ve kterém je prioritním cílem zachování jejich funkčního a účelového charakteru ve prospěch celého regionu, jak z hlediska prosperujícího cestovního ruchu, tak z hlediska umožňujícího zlepšení kvality života zde žijících obyvatel. Jedním z cílů Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko je vytvoření rozvojových ploch nadmístního významu sloužících zejména pro podporu bydlení (Adršpach, Broumov, Hejtmánkovice, Hronov, Police nad Metují, Rtyně v Podkrkonoší) a výroby (Velké Poříčí, Radvanice). Návrh ÚP VÚC se z hlediska ochrany přírodních a kulturních hodnot snaží vytvořit hodnotný systém, který zajistí územní rozvoj a zároveň zvýší atraktivitu daného území. Zejména u záměrů zasahujících do hodnot nadregionálního významu sleduje Návrh ÚP VÚC prioritu ochrany přírody vytvořením dostatečných opatření, která zamezí nenávratným zásahům do životního prostředí. Stabilizaci a možný rozvoj posuzované oblasti má zajistit také zkvalitnění řešení dopravní infrastruktury, která umožní rozvoj podnikání a měla by zlepšit životní podmínky obyvatel žijících v předmětné oblasti s ohledem na zachování nebo vylepšení stavu životního prostředí. Adršpašsko – Broumovsko nepředstavuje příliš atraktivní oblast pro zájem investorů a pro vytváření nových průmyslových lokalit. Zaměření a výrobní obory vycházejí především z původní místní tradice. V současnosti jde hlavně o textilní, strojní a potravinářskou výrobu a o gumárenský průmysl. Z místních přírodních zdrojů se těží stavební a dekorativní kámen. Těžba černého uhlí je v současné době na útlumu. Celkový Návrh ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko směřuje ke stabilizaci uvedeného území a obyvatelstva tak, aby veškerý další potřebný rozvoj této oblasti byl v souladu s platnou legislativou týkající se ochrany životního prostředí současně respektující zejména přírodní významnost posuzovaného území. Koncepce struktury osídlení a zástavby pro využití území VÚC Adršpašsko – Broumovsko, včetně koncepce dopravy (vymezení koridorů a ploch pro veřejně prospěšné stavby) a technického vybavení respektující vymezené nadregionální a regionální územní systémy ekologické stability, je řešena v jedné variantě v závazné části ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko – „Návrh regulativů územního rozvoje“.


5

Do Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko je zaneseno vyhodnocení dopadů realizace rozvojových ploch na některé vybrané složky životního prostředí. Koncepce územního rozvoje formulovaná v Návrhu ÚP VÚC AdršpašskoBroumovsko si vyžádá změny ÚPD obcí Broumov, Teplice nad Metují, Hronov, Meziměstí, Police nad Metují a Adršpach. U záměrů podléhajících zjišťovacímu řízení nebo povinnému posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 244/92 Sb., ve znění zákona 100/2001 Sb. a jeho novely č. 93/2004 Sb. (obsažených v příloze č. 1 zákona) bude třeba provést individuální hodnocení vlivů na životní prostředí před územním řízením dle tohoto zákona. 3. Použité podklady a jejich základní charakteristika K vypracování úprav doplňku dokumentace o vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro Návrh územního plánu velkého územního celku Adršpašsko – Broumovsko dle zákona č. 244/1992 Sb. bylo vycházeno zejména z průvodní zprávy Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko vypracovaného společností SURPMO a.s. Hradec Králové v červnu 2005 a z jeho doprovodných mapových podkladů. Při zpracování Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko byla z pohledu posuzovatele SEA respektována platná legislativa České republiky týkající se ochrany přírody a krajiny (zejména zákon č. 114/92 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a současně v něm byla respektována významnost řešeného území zasahujícího svým umístěním do CHKO Broumovsko a významné vodohospodářské oblasti CHOPAV Polická pánev. V Návrhu ÚP VÚC bylo provedeno hodnocení předpokládaných vlivů uvažovaných záměrů na vybrané složky životního prostředí (ZCHÚ, ÚSES, vliv na krajinný ráz, ZPF, PUPFL a jiné vlivy), které bylo získáno z podkladů CHKO Broumovsko (hodnocení krajinného rázu - Ing. Arch. J. Brychtová, CHKO Broumovsko 2001 a 2002). V Návrhu územního plánu VÚC Adršpašsko – Broumovsko jsou uvedeny plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, včetně jejich zakreslení do mapových listů. Jedná se o specifikaci uvažovaných přeložek silnic (I. a II. třídy), o realizaci sítě cyklotras a cyklostezek s propojením na síť Královéhradeckého kraje a přilehlých území Polska, dále o rekonstrukci místních sítí NN, o rozšíření plynofikace (Otovice, Božanov, Martínkovice, Heřmánkovice, Benešov, Adršpach, Horní Radechová, o dokončení plynofikace obcí Žďárky a Vysoká Srbská). Oblasti, které jsou pro plynofikaci nedostupné, by měly být řešeny buď elektrickým vytápěním nebo jiným ekologickým způsobem vytápění. V oblasti vodního hospodářství budou navrženy studie odtokových poměrů i pro vedlejší toky, budování poldru na Stěnavě nad Meziměstím, revitalizace Hornoteplického potoka, stále je uvažován také návrh hájení území pro umístění vodní nádrže Vlčinec, která je uvažována až po návrhovém období. Dále budou realizovány některé menší vodní nádrže – rybníky. V oblasti elektrorozvodů je navržena elektrická stanice Broumov pro transformaci VVN/VN, dále bude nutné obnovit a rozšířit stávající rozvodnou síť VN i NN. V řešeném území je také navrhováno rozšíření sítě televizních převaděčů. V roce


6

1998 byla dokončena plošná síť dálkových optických kabelů mezi Trutnovem, Náchodem a Broumovem, na které bude (spolu s ostatními sítěmi dálkových kabelů) brán zřetel při prováděných zemních pracích. Likvidace odpadních vod z menších zdrojů bude prováděna dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje dokončeného v roce 2004 – stanoveného pro Náchodský a Trutnovský okres. Zájmové území zpracovaného Návrhu ÚP VÚC obsahuje mapové podklady (Hlavní výkres, Plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, Koncepce dopravy a technického vybavení, Zákres důsledků na ZPF a PUPFL, Zákres nadregionální a regionální ÚSES) v měřítku 1 : 50 000, do kterých byly graficky zapracovány uvažované záměry a mapu širších vztahů v měřítku 1 : 100 000. 4. Výčet území obcí VÚC Adršpašsko - Broumovsko Tabulka č. 1: Přehled obcí a katastrálních území VÚC Adršpašsko–Broumovsko Obec s rozšířenou působností Broumov

Obec

Část obce

Katastrální území

Adršpach

Dolní Adršpach Horní Adršpach Božanov Benešov Broumov Kolonie 5. Května Nové Město

Dolní Adršpach Horní Adršpach Božanov Benešov u Broumova Broumov Broumov Broumov Velká Ves u Broumova Broumov Broumov Rožmitál Velká Ves u Broumova Hejtmánkovice Heřmánkovice Janovičky u Broumova Hynčive u Broumova Jetřichov Křinice Martínkovice Březová u Broumova Meziměstí Vižňov Ruprechtice u Broumova Meziměstí Vižňov Otovice u Broumova Šonov u Broumova Bohdašín Dědov Dolní Teplice Horní Teplice Javor u Teplic nad Metují Lachov Skály u Teplic n. Metují Teplice nad Metují Libná Zdoňov Vernéřovice

Božanov Broumov

Hejtmánkovice Heřmánkovice Hynčice Jetřichov Křinice Martínkovice Meziměstí

Otovice Šonov Teplice nad Metují

Vernéřovice


Olivětín Poříčí Rožmitál Velká Ves Hejtmánkovice Heřmánkovice Janovičky Hynčice Jetřichov Křinice Martínkovice Březová Meziměstí Pomeznice Ruprechtice Starostín Vižňov Otovice Šonov Bohdašín Dědov Dolní Teplice Horní Teplice Javor Lachov Skály Teplice nad Metují Zdoňov Vernéřovice

7

Náchod

Bezděkov nad Metují Bukovice Česká Metuje

Hronov

Machov

Police nad Metují

Stárkov

Suchý důl Velké Petrovice

Velké Poříčí Vysoká Srbská

Trutnov

Žďár nad Metují Žďárky Batňovice Chvaleč Jívka

Malé Svatoňovice

Bezděkov nad Metují Bukovice Česká Metuje Skalka Vlásenka Hronov Malá Čermná Rokytník Velký Dřevíč Zbečník Žábokrky Bělý Machov Machovská Lhota Nízká Srbská Hlavňov Hony Pěkov Police nad Metují Radešov Velká Ledhuje Bystré Horní Dřevíč Chlívce Stárkov Vápenka Slavný Suchý Důl Maršov nad Metují Petrovice Petrovičky Velké Poříčí Vysoká Srbská Závrchy Zlíčko Žďár nad Metují Žďárky Batňovice Chvaleč Petříkovice Jívka

Radvanice

Malé Svatoňovice Odolov Petrovice Strážkovice Radvanice

Rtyně v Podkrkonoší Velké Svatoňovice

Rtyně v Podkrkonoší Markoušovice Velké Svatoňovice


Bezděkov nad Metují Bukovice Česká Metuje Skalka u České Metuje Metujka Hronov Malá Čermná Rokytník Velký Dřevíč Zbečník Žábokrky Bělý Machov Machovská Lhota Nízká Srbská Hlavňov Hony Pěkov Police nad Metují Radešov nad Metují Velká Ledhuje Bystré u Stárkova Horní Dřevíč Chlívce Stárkov Stárkov Slavný Suchý Důl Maršov nad Metují Velké Petrovice Velké Petrovice Velké Poříčí Vysoká Srbská Vysoká Srbská Zlíčko Žďár nad Metují Žďárky Batňovice Chvaleč Petříkovice u Trutnova Jívka Dolní Vernéřovice Hodkovice u Trutnova Horní Vernéřovice Janovice u Trutnova Studnice u Jívky Malé Svatoňovice Odolov Petrovice u Strážkovic Strážkovice v Podkrkonoší Radvanice v Čechách Slavětín u Radvanic Rtyně v Podkrkonoší Markoušovice Starý Sedloňov Velké Svatoňovice

8

5. Vymezené koridory a veřejně prospěšné stavby Na řešeném území vymezuje Návrh územního plánu VÚC Adršpašsko – Broumovsko koridory a plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy, vodního hospodářství, energetiky a plynárenství a významné rozvojové plochy pro oblast rozvoje bydlení a výroby. V této kapitole je uveden celkový přehled uvažovaných záměrů: Dopravní stavby: Návrh územního plánu VÚC počítá s prováděním několika přeložek silnic I. a II. třídy, tyto přeložky mají odstranit nejkritičtější úseky, které brání v dostupnosti území nebo okolí neúměrně zatěžují. Celkem jsou navrhovány 4 dopravní stavby: Uvažované přeložky silnic: Silnice II/303 Běloves – Velké Poříčí Trasa přeložky je vedená východně od železniční tratě mimo zastavěné území -dotčené k.ú. Velké Poříčí, stavba zasahuje mimo řešené území do k.ú. Malé Poříčí Silnice II/303 Hronov Přeložka navazující na předchozí přeložku vedená obchvatem kolem Hronova po východní straně železniční tratě, včetně krátké přeložky silnice II/567 v místě jejího připojení. -dotčená k.ú. Hronov, Velké Poříčí, Zbečník Silnice II/303 Pěkov Východní přeložka – trasa přeložky je vedena od Bukovic východně od Pěkova, za nímž se opět připojuje na svou stávající trasu. – dotčená k.ú. Bukovice, Pěkov, Velká Ledhuje Silnice II/302 Starostín – Meziměstí Krátká přeložka západně od města vyvolaná úpravou směrového vedení. - dotčené k.ú. Meziměstí

Navrhované přeložky odstraňují pouze nejkritičtější úseky, které brání v dostupnosti území nebo okolí neúměrně zatěžují. Součástí ÚPD VÚC je také výhledový návrh na převedení úseku silnice II/303 Broumov – Janovičky ze silnic II. třídy do silnic III. třídy. Vzhledem k širším dopravním vazbám a potřebám se nepředpokládá zřizování dalších silničních přechodů, ani rozšíření stávajícího rozsahu provozu na současných přechodech. Přechody Starostín a Otovice zůstanou i nadále pouze jako regionální pro propojení příhraničních oblastí s vyloučením těžké nákladní dopravy. Železniční doprava, hraniční přechody Zřízení nových železničních přechodů je vázáno na obnovení tratí v České republice i v přeshraničních vazbách.


9

Pro rozvoj cestovního ruchu jsou navrhovány další hraniční přechody pro pěší, cyklistický a lyžařský provoz. Tyto přechody nebudou mít vliv na životní prostředí v dané lokalitě, proto nebudou v této dokumentaci posuzovány. Letecká doprava V současné době jsou na posuzovaném území situována dvě veřejná vnitrostátní letiště (v Broumově a ve Velkém Poříčí), která jsou využívána pro školní, výcvikové a sportovní lety a pro lety zvláštních účelů. S dalším rozvojem letecké dopravy se v následujících letech neuvažuje. Vymezení minimální letové hladiny bude stanoveno v koordinaci příslušné Správy leteckého provozu po dohodě se Správou CHKO. Vodovody Je navrhován dálkový vodovodní řád Trutnov-Červený Kostelec-Velké Poříčí (propojí část okresu Trutnov na páteřní vodovodní trasu Hradec Králové – Náchod – Teplice n. Metují) - dotčená k.ú. Velké Poříčí, Hronov, Rtyně v Podkrkonoší, Batňovice Dále bude zaměřováno na postupné rekonstrukce vodovodních sítí měst a obcí a napojování menších obcí s nevyhovujícími zdroji na vyhovující vodárenské skupiny. Odkanalizování a čištění odpadních vod Koncepce zneškodňování odpadních vod má následující obecný charakter: - postupné připojování menších obcí na provozované kanalizace a ČOV větších měst a obcí - u jednotlivých obcí menšího významu realizovat dle technických možností jednu centrální ČOV, nebo systém několika lokálních sídlištních ČOV. Lze výhodně počítat i s oddílným kanalizačním systémem - podíl individuálních kanalizací a domovních ČOV by se měl snižovat ve prospěch centrálního čištění - samoty a rozptýlené rekreační objekty řešit jímkami s atestem nepropustnosti nebo dle možností malými vegetačními čistírnami Cílem je zamezení vypouštění odpadních vod i nedostatečně vyčištěných OV do povrchových vod. V roce 2004 byl dokončen Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje – návrh pro území okresu Náchod a Trutnov, jehož znění je stručně shrnuto v Návrhu ÚP VÚC. V mapové části návrhu územního plánu jsou zaneseny pouze rozsáhlejší stavby kanalizací: -

Kanalizační napojení Janoviček na kanalizační síť Benešova tím i na Olivětín – Broumov s centrální ČOV (dotčená k.ú. Janovičky u Broumova, Benešov u Broumova, Rožmitál a Velká Ves u Broumova)

-

Kanalizační napojení východní části obce Bezděkov nad Metují na ČOV Machov (dotčená k.ú. Bezděkov, Nízká Srbská, Machov)


10

Elektrorozvody Předpoklad výkonového nárůstu odběru elektrické energie v řešeném území úzce souvisí s oživením průmyslu a celkové úrovně obyvatelstva. Stávající odhadovaný elektrický příkon je 51 MW, k roku 2020 lze očekávat nárůst stávajícího maximálního příkonu na 68 MW. V jižní části města Broumova je navržena transformovna Broumov pro transformaci VVN/VN 110/35 kV. Řešené území je plošně pokryto v síti VN, kterou je nutno pouze modernizovat a místy rozšířit. Vzhledem k zastaralosti sítě NN a dalším souvislostem je plošný zdroj elektrického vytápění vyloučen – el. vytápění budou realizována v okrajových lokalitách, kde se nepředpokládá uplatnění plynofikace. Způsoby výroby elektrické energie z vodní nebo větrné energie, případně jiné způsoby využívání jiných energetických potenciálů nejsou v současné době v řešeném území uvažovány. Plynovody V současné době je v realizaci a z části před dokončením prodloužení STL plynovodní sítě - plynofikace obcí Žďárky a Vysoká Srbská. Pravděpodobně budou projednávány plynofikace dalších obcí (Otovice, Božanov, Martínkovice, Heřmánkovice, Benešov, Adršpach a Horní Radechová). Zbývající oblasti, které jsou pro plynofikaci nedostupné, budou řešeny jiným způsobem vytápění (elektrifikace, atd.). Telekomunikace Uvažuje se zajištěním vyššího pokrytí daného území signálem pro provozovatele sítě GSM výstavbou anténních nosičů, případně společného anténního stožáru pro všechny operátory. Významné rozvojové plochy V Návrhu ÚP VÚC byly vymezeny rozvojové plochy pro bydlení nadmístního významu Adršpach, Broumov, Hejtmánkovice, Hronov, Police n. Metují, Rtyně v Podkrkonoší) a rozvojové plochy výroby nadmístního významu či její regenerace (Velké Poříčí, Radvanice). Veřejně prospěšná opatření (Vodní toky a plochy): -

Realizace poldru nad Meziměstím ke Starostínu – snížení průtokových poměrů v Meziměstí na středním toku Stěnavy (dle SVP ČR z roku 1975, Plánu hlavních povodí ČR, Plánů oblastí povodí).

-

Vodohospodářské stavby v rámci revitalizace Hornoteplického potoka

- Provedení Studie odtokových poměrů i menších vedlejších toků -

Řešení územního hájení Vodní nádrže Vlčinec na řece Metuji nad Velkými Petrovicemi Účel nádrže: Nalepšování průtoků ke krytí deficitu Zajištění vody pro průmysl Hronova a Náchoda Ochrana údolí v oblasti Hronov – Náchod


11

- Realizace menších vodních ploch - rybníků V rámci zpracované studie „Malé vodní nádrže pro zemědělství a tvorbu a ochranu životního prostředí“ (Agroprojekt Vysoké Mýto) jsou výhledově navrhovány malé vodní plochy v Martínkovicích, u Police nad Metují a u Dolního Adršpachu. U rybníků v okolí Broumova (Teplárna, na Kravském potoce, Břídlo, Černý rybník, Metznerův r., Telecí r.) je uvažováno s jejich vyčištěním, úpravami a zapojením do revitalizace, ochrany vodních toků a krajiny.

Komplexní popis předpokládaných vlivů na životní prostředí a odhad jejich významnosti A. Vlivy na obyvatelstvo A. 1. Zdravotní rizika, sociální a ekonomické důsledky Jedním z hlavních cílů předkládaných v Návrhu územního plánu VÚC je vytvoření podmínek pro stabilizaci obyvatelstva trvale žijícího v řešeném území. Návrh ÚP VÚC na základě rozborů jednotlivých oblastí vytváří prostor pro rozvoj ekonomických a ostatních aktivit obyvatel a zároveň dbá na ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel. Veřejně prospěšné stavby Plochy pro dopravu Plánované vyvedení hlavních dopravních spojnic mimo zastavěné lokality sníží počty projíždějících vozidel v centrech měst a obcí. Tímto se sníží emise škodlivin z motorových vozidel působící na lidský faktor a emise hluku v některých obcích a městech. S eliminovanou dopravou v blízkosti obytných zástaveb a opravou povrchu silnic se sníží vibrace pocházející z projíždějících vozidel přenášené na nejbližší obytné zástavby. Nutno poznamenat že hluk pocházející z automobilové dopravy je jedním z nejzávažnějších faktorů působících na člověka, který v lidském organismu vyvolává řadu reakcí: Hluk má například vliv na psychiku; může vyvolávat únavu, deprese, stres, pocity rozmrzelosti a nervozity, agresivitu, neochotu. Rušení a obtěžování hlukem je častou subjektivní stížností na kvalitu životního prostředí a může představovat prvotní podnět rozvoje neurotických, psychosomatických i psychických stresů u četných nemocných. Je pravděpodobné, že snižuje obecnou odolnost vůči zátěži, zasahuje do normálních regulačních pochodů. Nadměrná hluková expozice pracujících snižuje pozornost a produktivitu a kvalitu práce. Významně je také ohrožena bezpečnost práce. Důsledkem zvýšené hladiny hluku může docházet také ke zhoršení komunikace řeči a tím ke změnám v oblasti chování a vztahů a k rušení spánku (zmenšením jeho hloubky a zkrácením doby spánku, k častému probouzení během spánku). Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku a nepříznivé osvojování řeči a čtení u dětí.


12

Z tohoto hlediska by bylo vhodné v případě přeložky části úseku silnice II/303 v Polici nad Metují minimalizovat její nepříznivé vlivy na zdraví obyvatel. Pokud je navrhovaná trasa navržena například v blízkosti obytných zástaveb, škol nebo nemocničních zařízení, bude nutné provést vyhodnocení možného hlukového ovlivnění obyvatel, případně přijmout technická opatření k minimalizaci těchto vlivů. Uvažované vyvedení hlavních dopravních tras mimo území s vyšší koncentrací obyvatelstva sníží také riziko dopravních úrazů chodců a cyklistů na silnicích uvnitř měst a obcí. Celkově by realizace vybudování přeložek měla přispět ke zlepšení pohody obyvatel zde žijících. Ke snížení automobilové dopravy by mohlo pozitivně přispět zefektivnění železniční dopravy v příhraniční oblasti například rozšířením železničních tratí nebo zvýšením frekventovanosti železničních dopravních spojů, případně umožnění jejich kombinovaného využívání s automobilovou či autobusovou dopravou (budování parkovišť u železničních stanic). Lze konstatovat, že navrhované zkvalitnění silniční sítě a doplnění ostatní technické infrastruktury (energetika, vodní hospodářství, telekomunikace) umožní udržitelný rozvoj podnikání, zlepší životní podmínky obyvatel a zkvalitní životní prostředí. Liniové stavby technické infrastruktury přispějí ke zlepšení zásobování obyvatel pitnou vodou, elektrickou energií a plynem. Vodní plochy a vodoteče Jak již bylo popsáno výše, správa CHKO Broumovsko se v úseku vodního hospodářství zaměří na záplavové oblasti budováním protipovodňových opatření (poldry, vodní nádrže, rybníky, péče o vodní toky), dále bude preferovat zavedení protierozních opatření na ZPF a PUPFL a zakládání nových nádrží, revitalizaci vodních toků, pramenišť a údolních niv, obnovu a zakládání mokřadů a tůní a obnovu migrační prostupnosti toků. Jednou z územně hájených vodních ploch pro rozvoj vodního hospodářství v ÚP VÚC je rozsáhlá vodní nádrž Vlčinec. V případě koordinace zájmů vodního hospodářství a cestovního ruchu lze očekávat také ekonomický přínos v oblasti rekreace a doprovodných služeb. Vodní nádrž Vlčinec předkládaná v Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko je navržena v záplavovém území na řece Metuji s rozsáhlou zátopovou plochou v rozsahu od Velkých Petrovic přes Českou Metuji až k Dědovu. Vodní nádrž umožní usměrňovat podle potřeby v určitém rozsahu průtok v řece Metuji a zajistí tak ochranu před povodněmi pro oblast Hronova a Náchoda. Vodní nádrž Vlčinec byla již v minulosti zvažována jako rezervoár vody pro průmyslové odvětví situované na řece Metuji (zejména Hronov a Náchod) se zajištěním odběru závodů i mimo CHKO Broumovsko. Dále by tato nádrž měla obohacovat zásoby podzemních vod v CHOPAV Polická pánev (jako infiltrační nádrž). Podmínkou pro využití této vodní nádrže k vodohospodářským účelům je, aby vodní tok (řeka Metuje) byl minimálně znečištěn. Na druhou stranu vodní nádrž Vlčinec svým umístěním a rozlohou přeruší některé silniční spojení, čímž zapříčiní dočasné a lokální omezení dopravy do doby, než


13

budou provedena technická opatření (vybudování náhradních komunikací o celkové délce cca 5 km a vybudování případného přemostění zátopy). Otázka, zda stavbu vodní nádrže Vlčinec realizovat či ne, bude záviset na zvážení skutečné potřeby tohoto vodního díla (např. určit míru rizika záplav v této oblasti, hledat jiné alternativy provedení protipovodňového opatření v této oblasti, posoudit všechny možnosti čerpání povrchové vody pro průmysl, atd.) a zhodnotit možné důsledky výstavby této nádrže na životní prostředí. Jednání o umístění tohoto vodního díla na příslušných ministerstvech pokračují, do této doby je v Návrhu ÚP VÚC je vodní nádrž Vlčinec územně hájena. Plochy pro energetiku Jediná plocha navrhovaná pro rozvoj energetiky je uvažována pro výstavbu elektrické stanice ve výhledu po návrhovém období. Je podmínkou dalšího ekonomického rozvoje po návrhovém období. Při realizaci energetických zařízení je nutné respektovat ochranná i bezpečnostní pásma stanovená příslušnými právními normami v oblasti energetiky. Předpisy pro stavby vedení VN se řídí zákonem č. 458/2000 Sb. Plynovody Rozšíření plynofikace do dalších obcí přispěje k vylepšení komfortu bydlení a ke zvýšení atraktivity rekreačních objektů. Tyto kladné aspekty se budou kladně podílet na stabilizaci obyvatelstva. Vodovody Realizace výstavby řeší propojení vodovodních systémů Trutnov a Červený Kostelec. V dotčeném území jeho realizace přispěje ke stabilizaci zásobování vodou a rozvoji podnikatelského sektoru. Kanalizace Zajištěním bezkolizního odvádění splaškových vod a jejich zneškodňování budou zlepšeny podmínky nejen pro obyvatele, ale i pro rozvoj výroby a podnikání. Významné rozvojové plochy Kladný vliv na zlepšení životních podmínek a stabilizaci obyvatelstva na předmětném území bude mít vymezení ploch v územním plánu pro bytovou výstavbu. K ekonomickému rozvoji by měla přispět regenerace a rozvoj ploch určených pro výrobu v Radvanicích a ve Velkém Poříčí. V Návrhu územního plánu VÚC není blíže specifikován charakter těchto staveb na těchto vymezených plochách, proto není možné specifikovat možné vlivy těchto staveb na životní prostředí a na zdraví obyvatel. Tyto stavby budou samostatně posuzovány a projednávány dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. A. 2. Počet obyvatel ovlivněných účinky jednotlivých uvažovaných záměrů koncepce Průmyslově zemědělský charakter hospodářství řešeného území se odráží i ve struktuře bytového fondu, kde převládá venkovské osídlení s dominujícím zastoupením malých obcí do 1 000 obyvatel. K 1.3. 2001 (dle Sčítání lidu, domů a bytů) trvale žilo v řešeném území 44 785 obyvatel, což představuje z celkového


14

počtu Královéhradeckého kraje 8%. Největšími sídelními útvary v předmětném území jsou Broumov, Hronov, Meziměstí, Police nad Metují, Teplice nad Metují, Radvanice a Rtyně v Podkrkonoší. Kromě těchto větších lokalit je na území VÚC ještě cca 27 obcí. Návrh územního plánu vymezil nové významné rozvojové plochy učené jednak k bydlení, jednak k rozvoji průmyslu. Návrh ÚP VÚC se zabývá zejména výstavbou veřejně prospěšných staveb, které přispějí k celkovému rozvoji předmětného území s minimálními negativními vlivy na složky životního prostředí a obyvatele. Dopravní stavby Realizací navrhovaných silničních veřejně prospěšných staveb (obchvatů) dojde k zásadnímu snížení počtu obyvatel zasažených emisemi z dopravy a hlukovými emisemi. Jedná se zejména o následující města a obce o uvedeném počtu obyvatel (z evidence počtu obyvatel Ministerstva vnitra ČR, aktualizováno ke dni 18.7. 2005): Bukovice .......................394 obyvatel (přeložka silnice II/303) Hronov .......................6 787 obyvatel (přeložka silnice II/303) Meziměstí ...................2 792 obyvatel (přeložka silnice II/302) Pěkov ............................138 adres (část obce Police n. M.),(přeložka silnice II/303) Velká Ledhuje ...............446 adres (část obce Police n. M.),2 x přeložka silnice II/303) Velké Poříčí ...............2 355 obyvatel (2 x přeložka silnice II/303) Zbečník ........................350 adres (část obce Hronov),(přeložka silnice II/303)

Vodní toky a plochy Stavbou vodní nádrže Vlčinec bude zaplaveno údolí Metuje a vznikne vodní plocha o velikosti 105,5 ha, v přibližné délce 5 km a průměrné šířce 321 m. Maximální výška přehradní hráze bude 40 m. V zátopovém území vodní nádrže se nachází část obce Velké Petrovice, obec Česká Metuje, Maršov nad Metují a část obce Dědov. V největších obcích Velké Petrovice a Česká Metuje je evidováno 368 a 327 trvale žijících obyvatel (evidence počtu obyvatel dle MV ČR v roce 2005). Dle údajů uvedených v Dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí z roku 1996 na Koncepci ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko (EMPLA s.r.o.) by stavba vodní nádrže Vlčinec měla mít negativní vliv na bytovou situaci v zasažených obcích. Jen v obci Česká Metuje by bylo její výstavbou dotčeno 91 obytných domů. Nádrž Vlčinec přeruší silnici II/301 v úseku Trutnov – Police nad Metují (cca 2 km), silnici III. třídy v úseku Česká Metuje – Teplice n M. (cca 3,5 km), a část (cca 300 m) elektrického vedení č. V 1176-7 (VVN 110 kV). Východní hranice nádrže Vlčinec bude v bezprostřední blízkosti železnice č. 026 v úseku (Česká Metuje – Dědov). O kontaktu nádrže Vlčinec s přírodními hodnotami předmětné lokality bude pojednáno v kapitolách níže. Vodovody Trasa dálkového vodovodního řádu Trutnov – Červený Kostelec – Velké Poříčí a napojování menších obcí s nevyhovujícími zdroji pitné vody na vyhovující vodárenské soustavy se podstatně zlepší podmínky pro pohodlí a zdraví obyvatel.


15

Kanalizace Doplnění vypouštění odpadních vod do kanalizace s konečným vyvedením do ČOV dlouhodobě vyřeší likvidaci odpadních vod a umožní realizaci rozvojových aktivit v dané lokalitě. Elektrorozvody K posílení počtu odběrových míst elektrické energie v okolí Broumova bude vybudována trafostanice VVN/VN. S uvedením napájecího bodu 110/35 kV Broumov do provozu je uvažováno po roce 2020. Modernizací rozvodů VN i NN bude zvýšena bezpečnost obyvatel žijících v blízkosti nadzemních vedení VN nebo NN, dále bude podpořeno bydlení a další aktivity v dané oblasti. Plynovody Rozšířením plynofikace do dalších obcí bude vyřešen přísun energie ke zbývajícím dosud neplynofikovaným obcím, čímž se zvýší atraktivita bydlení v příslušných obcích. Telekomunikace V Návrhu ÚP VÚC nebyla výstavba anténních nosičů blíže specifikována. Instalace anténních nosičů zvýší pokrytí předmětného území signálem a tím umožní komunikaci obyvatel a další služby spojené s přenosem informací. A. 3. Narušení faktorů ovlivněných účinky stavby, činnosti nebo technologie V etapě výstavby uvažovaných záměrů jak z oblasti významně rozvojových ploch, tak z oblasti plánované realizace veřejně prospěšných staveb, lze předpokládat dočasné a lokální narušování některých složek životního prostředí a případně dočasné snížení faktoru pohody obyvatel žijících v blízkosti prováděných výstaveb jakými jsou například: výstavba vodní nádrže Vlčinec zejména v blízkosti obce Česká Metuje a Maršov n. M., výstavby rozvojových ploch určených pro bydlení a výrobu, výstavby kanalizací a městských ČOV, atd.. Se stavebními pracemi úzce souvisí také navýšené využívání nákladní dopravy (převoz stavebního materiálu) a strojní mechanizace v posuzované lokalitě, čímž lze předpokládat přechodné snížení faktoru pohody obyvatel žijících v blízkosti dotčených komunikací. Průběh etapy výstavby jednotlivých záměrů a míry vlivu na složky životního prostředí a obyvatele bude záviset na organizačním řešení jednotlivých akcí prováděných na základě schválené projektové dokumentace a odborného dohledu specialistů. A. 4. Narušení faktorů pohody Hlavním cílem Návrhu ÚP VÚC je přispět k celkovému rozvoji a zatraktivnění území Broumovského výběžku při současném zachování či zlepšení jeho jedinečných přírodních hodnot a podmínek pro život v této oblasti. Dopravní stavby Zkvalitněním stávající silniční a železniční sítě bude zajištěna dopravní dostupnost tohoto území. Při výstavbách nových obchvatů silnic u některých obcí a měst bude dosaženo nižšího kontaktu obyvatel žijících v těchto obcích a městech se silniční dopravou a s ní spolusouvisejícími nepříznivými účinky působícími na pohodu obyvatel.


16

Posílením železniční dopravy v posuzovaném regionu by naopak mohlo být eliminováno využívání stávajících komunikací silniční dopravou a s ním spojené negativní působení hluku a výfukových exhalátů na obyvatele žijící v blízkosti stávajících komunikací. Podpoření cyklistické dopravy a cykloturistiky by mohlo vést k rozšíření nabídky turistických služeb v dané oblasti. Vodní toky a plochy Případná výstavba výhledové nádrže Vlčinec, realizace poldrů a dalších vodních ploch a zprostupněním vodních toků přispěje ke zmírnění obav obyvatelstva z ohrožení povodněmi. Vodovody Stavba řeší propojení vodovodních systémů Trutnov a Červený Kostelec. V dotčeném území přispěje ke stabilizaci zásobování vodou a ke zlepšení životních podmínek. Kanalizace Zajištěním bezkolizního odvádění splaškových vod a jejich čištěním budou zlepšeny podmínky pro obyvatele i pro návštěvníky území broumovského výběžku. Zavedení plošného odkanalizování území bude mít také příznivý vliv na kvalitu povrchových vod. Elektrorozvody Jsou podmínkou dalšího rozvoje území po návrhovém období. Telekomunikace Instalace anténních nosičů zvýší pokrytí předmětného území signálem a tím umožní komunikaci obyvatel a další služby spojené s přenosem informací. Anténní nosiče převyšující okolní terén tvořící tímto dominantu krajiny mohou z hlediska estetického působit negativně na lidské vnímání (zejména u neharmonicky začleněných staveb). Významné rozvojové plochy Plochy vymezené pro bydlení: Zajištěním dostatečného počtu bytů přispějí předmětné lokality ke stabilizaci obyvatel v dané oblasti. Plocha pro výrobu: Realizací výstavby ploch určených pro výrobu budou vytvořeny nové pracovní příležitosti, čímž se sníží nezaměstnanost a zlepší se tím sociální klima v území. B. Vlivy na ekosystémy, jejich složky a funkce B. 1. Vlivy na ovzduší a klima Hydrometeorologie Monitoring hydrometeorologické situace na území CHKO prováděný ČHMÚ pobočkou v Hradci Králové je vzhledem k velké členitosti terénu, členitému rozložení tří existujících klimatických rajonů na ploše CHKO i vzhledem k výraznému českoslezskému klimatickému předělu dělícímu území CHKO zcela nedostatečný. Sestává


17

dosud pouze z teploměrných nebo srážkoměrných stanic nedostatečného počtu (5): Broumov, Police nad Metují, Teplice nad Metují, Božanov a Zbečník; dále z jedné měřící stanice (Slavný – při hřebenu Broumovských stěn), na které probíhá sledování S02 a je chystán monitoring NOX, pravděpodobně také dalších složek znečistění ovzduší. Kromě stanice Slaný není v celém území CHKO jiná komplexní klimatická stanice ČHMÚ, která by byla schopna dodávat potřebná základní hydrometeorologická a klimatická data o tomto území (nejbližší komplexní stanice je v Úpici v okrese Trutnov). Správou CHKO Broumovsko ve spolupráci s příslušnými Okresními úřady bylo vypracováno řešení celého monitorovacího systému v okresech Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí. Návrh monitoringu ovzduší v CHKO Broumovsko a CHKO Orlické hory a v těchto čtyřech okresech včetně mapové přílohy je na Správě CHKO Broumovsko archivován pod č. j. 1112/94-JK. Klimatické podmínky Území CHKO ve směru SZ-JV protíná proměnná linie klimatického předělu mezi "českou" a “slezskou” (kontinentálnější) klimatickou oblastí. Lokalizace tohoto rozhraní se polohově mění od linie hřebene Jestřebích hor (západní ohraničení CHKO) po linii hřebene Broumovských stěn. Broumovská kotlina a Javoří hory jsou převážně pod vlivem klimatu sousedního polského Slezska. Častý rozpad nízké oblačnosti v oblasti tohoto rozhraní přináší i zvýšené imisní zátěže z ovzduší i srážek a negativní ovlivnění lesních ekosystémů, především na návětrných hřebenových a vrcholových partiích Broumovských stěn a Adršpašsko - teplických skal. Tyto návětrné svahy hřebenů vykazují i vyšší počet dnů s mlhou (většinou z nízké oblačnosti). V inverzních dnech se vytvářejí v údolích a kotlinách mlhy, které jsou zejména v zimním topném období zdrojem silného smogového zatížení z lokálních topenišť (v obcích, které nebyly plynofikovány) a z dopravy. Výjimečný mezoklimatický a mikroklimatický charakter vykazují rozsáhlejší pískovcová skalní města (NPR Adršpašsko - teplické skály, NPR Broumovské stěny, PR Ostaš a další), kde se v hlubokých a zastíněných roklích, rozsedlinách a četných pseudokrasových jeskyních a propastech tvoří výrazná klimatická inverze. Tato situace umožňuje, aby v těchto prostorách setrvával firn a led až hluboko do letního období. Mírnou lokální změnu mikroklimatu je možné uvažovat výstavbou rozsáhlé vodní plochy - vodní nádrže Vlčinec, která je navrhována v údolí řeky Metuje v úseku mezi obcemi Velké Petrovice a Dědov o rozloze 105,5 ha. Zřízením rozsáhlé vodní plochy lze očekávat zvýšení vlhkosti vzduchu v bezprostřední blízkosti této plochy. Ostatní záměry uvedené v Návrhu ÚP VÚC nebudou mít vliv na změnu klimatu. Kvalita ovzduší Celkový stav životního prostředí, který je zejména závislý na kvalitě ovzduší, je na většině území CHKO dle tříd úrovně ŽP vyhovující (stupeň II). V JZ části CHKO a v okolí obou NPR včetně je pak prostředí vysoké úrovně (stupeň I – tedy nejlepší z celkem 5 tříd).


18

Popis současných největších zdrojů znečištění ovzduší na předmětném území včetně projevujících se důsledků na životní prostředí je uvedeno v kapitole B.7 Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko. Obecně největšími znečišťovateli ovzduší v dané oblasti je průmyslová výroba, která je soustředěna ve městech, největším plošným znečišťovatelem jsou domácí topeniště a doprava. Tyto zdroje emisí budou přetrvávat i v posuzovaném období. Vzhledem k tomu, že se navrhovaném období uvažuje o rozšíření průmyslové výroby u Velkého Poříčí lze i bez specifikace nových zdrojů znečištění ovzduší předpokládat určité zvýšení imisního pozadí v této lokalitě, jednak samotným provozem průmyslové zóny (plocha výroby), jednak zvýšenou dopravou s ní související (soustředěnou zejména na komunikaci II/303 v jižním úseku Broumovského výběžku). Obdobný vliv na kvalitu ovzduší v okolí Radvanic bude mít navrhovaná regenerace plochy pro výrobu. Vytvoření průmyslové zóny velkého rozsahu se nepředpokládá. Charakter znečištění ovzduší (kumulace škodlivin) závisí na reliéfu Broumovského výběžku, který způsobuje vznik inverzních zón v údolích (Police n. M., Broumovská kotlina, Machov, střed Žďáru n. M., Česká Metuje, Dědov, Teplice, částečně Adršpach). Zvýšená koncentrace znečištění se nachází ve středech měst a kolem dopravních tepen (zejména silnice II/303, Police n. Met., Broumov). V letní sezóně přibývá vozidel vlivem “tvrdého” turismu na ose Náchod - Police - Adršpach a Trutnov – Adršpach. Zkvalitněním dostupnosti turisticky atraktivních center a zlepšením podmínek pro bydlení a rekreaci lze předpokládat vyšší dopravní využívání hlavních komunikací II/303, II/302, II/301, I/14. Sledovanými škodlivinami produkovanými spalovacími motory vozidel jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky (benzen a jeho deriváty, PAU) a pevné částice (PM10). Znečištění ovzduší způsobené dopravou je navrhováno snížit zejména podporou železniční dopravy a vyvedením dopravy mimo zastavěné části. Z hlediska širších vztahů se nepředpokládá směrování tranzitních silničních tahů přes toto území. Dálnice D-11 bude situována mimo zájmové území podél části západní hranice předmětného území v blízkosti města Trutnov. Nejvýznamnějšího zlepšení čistoty ovzduší bude dosaženo dalším rozšířením plynofikace lokálních topenišť v předmětném území a zavedením elektrického vytápění v plynofikaci těžko dostupných obcích. Eliminováním procesů spalování tuhých paliv bude do ovzduší emitováno nižší množství tuhých znečišťujících látek. K umístění každého nového zdroje znečišťování ovzduší a ke změnám prováděným na stávajících zdrojích musí být postupováno dle platné legislativy týkající se této problematiky, tedy zákona č. 86/2002, o ochraně ovzduší, včetně jeho prováděcích předpisů, v platném znění. B. 2. Vlivy na vodu B. 2. 1. Vliv na charakter odvodnění oblasti Vodní toky a plochy Dominantními toky v řešeném území jsou řeky Metuje, Stěnava a Rtyňka. Většina toků protínajících předmětné území je ve správě Povodí Labe (Rtyňka, Metuje, Adršpašský potok, Zdoňovský potok, Dunajka, Ledhujka, Židovka, Dřevíč, Jívka, Rtyňka). Zbývající vodní toky jsou buď pod kontrolou Zemědělské vodohospodářské správy nebo ve správě obcí. EMPLA spol. s r.o. Hradec Králové

19

Správa CHKO Broumovsko zpracovala Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2003 - 2012. V této dokumentaci se Správa zabývá revitalizací vodních toků s doporučením pokračovat ve zpracovávání dalších koncepčních studií, zejména povodí Stěnavy a dalších toků. Správa bude v dalších letech podporovat následující akce v tomto pořadí důležitosti: - podporovat revitalizaci toků a jejich pramenišť, údolních niv - obnovovat a zakládat mokřady a tůně - obnovovat migrační prostupnost toků - provádět protierozní opatření na ZPF a PUPFL - provádět protipovodňovou ochranu (stavbou poldrů) - zakládat nové vodní nádrže a rybníky Vodní nádrž Vlčinec Řeka Metuje protéká územím převážně přirozeným korytem a velmi krajinářsky hodnotným doprovodným porostem. Na tomto toku se dle Návrhu ÚP VÚC vylučují stavební úpravy koryta a upravené úseky se doporučují postupně revitalizovat a zapojit do systému ÚSES. Výjimku tvoří územně hájená vodní nádrž Vlčinec o navrhované velikosti zatopené plochy 105,5 ha o přibližné délce 4,6 km a průměrné šířce 231 m a maximální výšce 40 m. Tato vodní nádrž má zploštit vzestupnou větev povodňové vlny. Pro studium realizace vodní nádrže Vlčinec bylo v Návrhu ÚP VÚC vycházeno ze Studie odtokových poměrů Metuje Nové Město nad Metují – Teplice nad Metují vypracované společností Povodí Labe a.s. v roce 2001. Dalším závěrem byla teze, že není účelné budovat retenční nádrže na přítocích (které způsobují krátkou dobu kumulace vody a odtoku), účelnější by byla realizace multifunkční nádrže nebo poldru. Poldr na řece Stěnavě Na řece Stěnavě je nutné sledovat nejenom vlastní koryto řeky s jeho úpravami, ale především nová opatření v celém povodí vodního toku. Na tomto vodním toku nelze realizovat tvrdá regulační opatření s ohledem na ochranu přírody a krajiny. V tomto případě bude zaměřováno především na revitalizaci vedlejších toků a pozornost bude věnována na hospodaření na zemědělských pozemcích a procházejícímu biokoridoru regionálního významu. Na středním toku řeky Stěnava je v úseku nad Meziměstím ke Starostínu uvažováno s realizací poldru, který má v tomto záplavovém území snížit průtokové poměry na této řece, čímž bude zabráněno ohrožení obyvatel v Meziměstí povodněmi. Řeka Stěnava podléhá režimu hraničního toku, pro níž je v souladu s mezinárodní dohodou mezi ČR a Polskem zpracován Směrný dlouhodobý vodohospodářský plán Stěnavy. Revitalizace toků Revitalizací toků (např. Hornoteplického potoka) dojde ke zpomalení odtoku vod a tím ke snížení nebezpečí povodní. Malé vodní plochy, úpravy koryt a drobných vodních toků Uvažované úpravy koryt některých vodních toků mají zajistit zvýšení průchodnosti těchto vodních toků. Realizace rybníků na některých vodních tocích sníží odtokové poměry v lokalitách blízkých těmto rybníkům.


20

B. 2. 2. Změny hydrologických charakteristik (hladiny podzemních vod, průtoky, vydatnost vodních zdrojů) Vydatnost vodních zdrojů Území Polické pánve je významnou vodohospodářskou oblastí, které bylo vyhlášeno Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV) vyznačující se velkou vydatností podzemní kvalitní pitné vody s nadregionálním významem (hlavní odběrové místo je v Teplicích nad Metují). Z Polické pánve je voda přiváděna do oblastí chudých na podzemní vodu (oblasti povodí Stěnavy). Vodní zdroje Polické křídové pánve jsou také rozhodujícím vodním zdrojem Vodárenské soustavy Východní Čechy (propojující části bývalých okresů Náchod, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim) s využíváním 60 – 80 l/s. CHKO Broumovsko doporučuje v ostatních částech CHKO nezvyšovat odběrové množství těchto podzemních vod. Pro současné oceňování zdrojů podzemních vod jsou bilanční výpočty a studie „Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod – Polická pánev – doc. RNDr. Krásný J. CSc.“ z roku 1993, která byla odsouhlasena Správou CHKO. Současné realistické celkové (maximální) odhady přírodních zdrojů podzemní vody v Polické pánvi jsou 320 – 370 l/s (z toho připadá na Severní zvodněný systém 130 150 l/s, Metujský zvodněný subsystém 120 – 140 l/s, Suchdolský zvodněný subsystém 70 – 80 l/s). Budováním vodní nádrže Vlčinec o objemu 12,4 mil. m3 lze uvažovat s obohacováním zásob podzemní vody v CHOPAV Polická Pánev umělou infiltrací v množství cca 0,6 m3/s (zejména v povodí Dřevíče). Koncepčním předpokladem stavby vodních ploch na území VÚC Adršpašsko – Broumovsko je, aby vodní plochy byly maximálně udržovány, vyčištěny a režim hospodaření stanoven manipulačními řády, s citlivým napojením do krajiny. Kvalita podzemních vod musí odpovídat požadavkům kladeným na pitnou vodu (vyhláška č. 252/2004 Sb.), tak limitům kritérií B, C Metodického pokynu MŽP z 31.7. 1996 (Kritéria znečištění zemin a podzemní vody) stanoveným Ministerstvem životního prostředí ČR. B. 2. 3. Vliv na jakost vod Vliv na podzemní a povrchové vody Hospodaření s vodou v krajině negativně ovlivňují povodně (eroze, kontaminace vod). Ty jsou kromě stále častějších extrémních klimatických situací způsobeny nevhodným obhospodařováním krajiny (velké lány, málo mezí, narovnané toky, špatná skladba lesa, vysoký stupeň odvodnění aj.). Správa CHKO Broumovsko ve spolupráci se společností Vodovody a kanalizace určila riziková území z hlediska možnosti kontaminace povrchových vod a z toho vyplývajících důsledků (průsak znečištění do zvodněných kolektorů): Dřevíč ve Stárkově, Horní Dřevíč Adršpašský potok a Metuje v horních úsecích


21

Hornoteplický potok mezi Horními a Teplicemi nad Metují Metuje nad ústím Teplického potoka Bohdašínský potok (v okolí Nového Dvora a Bohdašína) Ledhuje (mezi Suchým Dolem a Velkou Ledhují) Bílá pod Bělým Židovka (mezi Machovem a Nízkou Srbskou, mezi Nízkou a Vysokou Srbskou a nad ústím do Metuje) Celé povodí Hornoteplického potoka bude revitalizováno z důvodu nalepšení průtoků v této ztrátové zóně. Postupné rozšiřování kanalizační sítě v celém posuzovaném území, včetně využívání ČOV, bude vést ke zlepšování kvality odpovídajících povrchových toků a přispěje k eliminaci těchto negativních důsledků znečištěných povrchových vod. Bude-li ve ztrátových zónách budována kanalizace, je nutno na základě posudku hydrogeologa stěny příčně těsnit jílovými stěnami s vyústěním k břehové hraně tak, aby nedocházelo k drenážnímu účinku, který by omezil dotaci povrchových vod toku. Nepříznivým vlivům jednotlivých vodohospodářských záměrů navrhovaných ve VÚC Adršpašsko – Broumovsko bude zabráněno podřizováním záměrů platné legislativě, zejména v oblasti vodního hospodářství (vodní zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dále bude nutné při realizaci záměrů respektovat přírodní významnost předmětného území a vyloučit jeho znehodnocení. Záměry budou korespondovat s příslušnými legislativními opatřeními, kterými jsou: - Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. Chráněná oblast přírodní akumulace vod (CHOPAV) Polická pánev, - vyhláška MŽP ČR č. 157/1991 Sb., kterou byla zřízena CHKO Broumovsko - Vyhláška č. 470/2001 Sb. MZD, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků - Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění. - Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Dalšími limitujícími faktory v oblasti výstavby vodních děl a nakládání s vodami jsou další oblasti: - Ochranné pásmo Polické křídové pánve 2. stupně vnější (PHO 2B), včetně ochranných pásem 2. stupně vnějších zlomových oblastí (PHO-2Bz) vyhlášené Rozhodnutím Okresního úřadu v Náchodě od 27.3.1991. - Ochranná pásma vodárenských zdrojů pitné vody - Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů v Hronově a v Bělovsi. Odkanalizování a čištění odpadních vod Vzhledem k vodohospodářské významnosti předmětného území jsou v Návrhu ÚP VÚC koncipovány následující způsoby likvidace odpadních vod z menších zdrojů tj. z jednotlivých obcí a objektů dle zákona 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 61/2003 Sb.:


22

1) jednou z možností je připojit přilehlé obce na nyní realizované ČOV městského typu (gravitací nebo přečerpáváním) 2) nebo u jednotlivých obcí menšího významu realizovat dle technických možností jednu centrální ČOV, nebo systém několika lokálních sídlištních ČOV. Uvažovat lze i s oddílným kanalizačním systémem. 3) malé obce s ohledem na způsob zástavby, konfiguraci terénu případně řešit pomocí individuálních mechanicko – biologických čistíren (pro celoročně obydlené objekty). Rekreační objekty řešit jímkami na vyvážení s atestem nepropustnosti dle ČSN 750905, s vyvážením kalu dle hospodářských smluv na provozované čistírny nebo pro zemědělské využití (dle souhlasu příslušného úřadu) nebo pomocí jiných alternativních způsobů likvidace odpadních vod (malé kořenové čistírny). Vypouštění odpadních vod do vod povrchových, popřípadě do kanalizace bude provozováno na základě povolení dle §3 vyhlášky č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, který podle typu vypouštěných odpadních vod a podle typu a množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách stanoví emisní limity dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb.(přílohy č. 1). B. 3. Vlivy na půdu, území a geologické podmínky B. 3. 1. Vliv na rozsah a způsob využívání půd Většina území regionu patří do oblasti pahorkatin a vrchovin s četnými údolními a příkrými svahy. Z celkové výměry CHKO Broumovsko 410 km2 tvoří cca 40% lesní půdy (16 400 ha), 20 % louky a pastviny (8 200 ha), 30 % orná půda (12 300 ha) a 10% zastavěné plochy (4 100 ha). Pro rozvojové plochy byly v Návrhu ÚP VÚC vybírány především pozemky charakterizované v katastru nemovitostí jako “ostatní plochy“, dále plochy v současně zastavěném území obcí (SZÚO), plochy na SZÚO těsně navazující, pozemky s nižším stupněm ochrany ZPF a pozemky zemědělsky hůře využitelné. Přesto bylo nutno přistoupit i k záborům půd velmi kvalitních. Kvalitní půdy jsou navrhovány k záborům pouze v případech záborů pro rozvoj v těsné návaznosti na současně zastavěná území, nebo v místech z jiných důvodů pro výstavbu příznivých a k záborům pro dopravu. Trvalé odnětí zemědělské půdy se v případě pokládání řádů inženýrských sítí omezí na revizní body, rozdělovací uzle, nebo uzle s trasovými uzávěry a patky sloupů nadzemních vedení. Tyto zábory ani dočasné zábory (tj. zábor kratší než 1 rok) nejsou v ÚPD vyčíslovány. Dle dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí VÚC Adršpašsko – Broumovsko z roku 1996 si stavba vodní nádrže Vlčinec vyžádá zábor cca 46 ha ze ZPF. Se záborem pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) je uvažováno pouze pro liniové stavby. V případě průchodů inženýrských sítí lesem se předpokládá vedení navrhovaných inženýrských sítí v trasách lesních účelových cest, eventuálně


23

v trasách průseků na hranicích porostů. Pro dočasný i trvalý zábor PUPFL jsou v Návrhu ÚP VÚC uvedeny pouze orientační hodnoty. Tabulka č. 2: Orientační hodnoty záborů ZPF a PUPFL pro jednotlivé záměry ZPF PUPFL celkem (ha) (ha) Plochy pro rozvoj dopravy II/303 Pěkov- východní 8,41 přeložka II/303 Hronov 10,56 1,58 II/303 Běloves-Velké Poříčí II/302 StarostínMeziměstí

2

-

0,75

-

Poznámky

Část mimo CHKO Dotčení záplavového území Dotčení záplavového území

Nadřazený vodovod 0,26 (trvalý) Trutnov- Červený 1,35 (dočasný) Kostelec Plochy pro nadřazenou kanalizaci Janovičky - Benešov 0,36 Malé a Velké 0,3 Svatoňovice Machov a Nízká 0,05 Srbská - Bezděkov Plochy pro bydlení Adršpach 8,2 Broumov 31,15 Police nad Metují 14,39 Hronov 17,46 Rtyně v Podkrkonoší 3 Plochy pro výrobu Velké Poříčí 2,55 Radvanice -

B. 3. 2. Znečištění půdy K plošnému znečišťování půdy a její erozi docházelo v předešlých letech především intenzivní zemědělskou výrobou. Toto nešetrné hospodaření na půdě způsobilo celkovou devastaci krajiny. Uvedené negativní jevy je možno důsledně řešit pouze změnou hospodaření v rostlinné a živočišné výrobě na tzv. šetrné zemědělství, které skloubí veškeré aktivity na půdě s přirozenými biologickými aktivitami a sníží na minimum devastaci přírodního prostředí. Potenciální riziko zapříčiňující znečištění povrchových a podzemních vod a půdy v okolí dopravních cest nebo při stavebních procesech představují případné úkapy


24

nebo úniky ropných látek (nafta, benzín, hydraulické oleje apod.) z nedokonale těsnících nádrží motorových vozidel a stavebních strojů. Proto veškerý provoz automobilové dopravy musí probíhat pouze na zpevněných komunikacích určených k dopravní obsluze. Strojní mechanismy a nákladní doprava využívaná ke stavebním pracím musí být v dokonalém technickém stavu. B. 3. 3. Vliv na stabilitu a erozi půdy Protierozní ochranou předmětného území je nutno se zabývat při veškeré činnosti dotýkající se zemského povrchu. Týká se to především zemědělské činnosti, lesního hospodářství a veškeré stavební činnosti. V řešeném území je množství svažitých ploch ohrožených vodní erozí. Vodní erozí jsou obecně ohroženy plochy na svazích větších než 4 % (závisí však na osazených kulturách, způsobu obhospodařování, ale i na konfiguraci terénu a délce svahů). Vodní erozí plošnou a výmolovou je v současné době postiženo 25-50 %, místy i 70 % plochy. Na předmětném území nejsou evidovány větrné eroze nebo jsou v malém množství. To je způsobeno rozptýlenou zelení a členitostí terénu. Dle Návrhu ÚP VÚC se předpokládá podpora zmenšování lánů (zejména orné půdy), podpora převodů orné půdy do trvalých travních porostů (zejména na plochách ohrožených erozí, na plochách sousedících s prvky ÚSES, vodními plochami a vodotečemi), podpora výstaveb liniové zeleně, remízků, keřových porostů i soliterů, podpora nivních luk, rybníků a výstavby retenčních nádrží, atd. Tato opatření budou mít pozitivní vliv na stabilitu půdy a sníží erozní činnost v předmětných lokalitách. B. 3. 4. Vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje V navrhovaném ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko se nepředpokládá těžba na žádném novém ložisku nerostných surovin, jelikož řešené území představuje celek s omezenou variabilitou nerostných surovin a zároveň také celek relativně chudý na jejich zásoby. Mimoto vymezený prostor zpracovávaného územního plánu je prakticky v celém rozsahu shodný s územím CHKO Broumovsko a tomu odpovídající ochranářská opatření dlouhodobě omezují rozsah vyhledávacích průzkumných prací, těžbu i přípravu těžby nerostných surovin. Navrhované stavby uvedené v návrhové ÚP VÚC (podzemní vodovod, plynovod, základy staveb, atd.) nebudou mít vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje v řešeném území. B. 3. 5. Změny hydrogeologických charakteristik Jiné změny než hydrologické (hydrogeologické) uvedené v kapitole B. 2. 2. se vlivem výstavby a provozu uvedených veřejně prospěšných staveb a rozvojových ploch neočekávají. B. 3. 6. Vliv na chráněné části přírody V řešeném území se nachází 1 funkční biocentrum nadregionálního významu (Adršpašské skály) a 15 funkčních biocenter regionálního významu (Broumovské stěny, Hoprich, Kozínek, Zbečník, Kamenná paseka, Bobří vrch, Hynčická olšina, Ruprechtický Špičák, Nad Studánkou, Ostaš, Žaltman, Čížkovy kameny, Březina, Pavlišov, Závora). Tato biocentra jsou mezi sebou i s biocentry ležícími mimo řešené území propojena osami biokoridorů nadregionálního významu. Funkčnost os biokoridorů nadregionálního významu je chráněna a podporována ochrannými


25

zónami širokými 2 km na každou stranu od osy. Grafické zpracování nadregionálního a regionálního ÚSES doprovází textovou část Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko. Aby realizace Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko byla přínosem pro životní prostředí a pro rozvoj území, je nutno při realizaci veřejně prospěšných staveb a významných rozvojových ploch dodržovat platnou legislativu týkající stavebního zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se zákony ochrany přírody a krajiny. Při navrhovaných změnách v dopravní infrastruktuře bude nutné zlepšovat stávající silně narušenou ekologickou prostupnost území. Zejména bude nutné všechny biokoridory a vodoteče překonávat dostatečně dlouhými mosty (přemosťujícími i břehové pásy), nezatrubňovat žádné vodoteče, úseky komunikací vedené v dostatečně hlubokých zářezech překrývat zeminou, eventuelně vést tunelem a vysoké náspy nahrazovat mostními konstrukcemi. Dodržením těchto zásad budou zmírněny negativní dopady stávajících a navrhovaných dopravních cest na životní prostředí. Liniové dopravní stavby budou dle Návrhu ÚP VÚC vhodně začleněny do krajiny jak směrovým a výškovým vedením, tak následnými sadovými úpravami, aby dopady na krajinný ráz byly minimální. Dle § 25 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů je hospodářské využívání Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, která vyplňuje převážnou část předmětného území VÚC Adršpašsko – Broumovsko, prováděno dle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití CHKO je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. Základní ochranné podmínky CHKO (zakázané činnosti) včetně zdůraznění zakázaných činností v 1. a 2. zóně CHKO jsou uvedeny v § 26 výše zmíněného zákona. O zřízení CHKO Broumovsko a o regulích v ní stanovených pojednává vyhláška č. 157/1991 SB., o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Vyhláška mimo jiné určuje, že při umisťování staveb i dopravních staveb je nutné navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany přírody celospolečensky nejvýhodnější. Na území ležícím mimo CHKO nejsou dle Návrhu ÚP VÚC ((mimo významných krajinných prvků stanovených zákonem č. 114/92 Sb. (§3, odst.2), přírodních památek a prvků ÚSES)) žádné jiné prvky v zájmu orgánů ochrany přírody. Předkládaný Návrh ÚP VÚC se snaží vytvořit podmínky pro rozvoj území tak, aby byly minimální dopady na životní prostředí. Vyhodnocení ekologických dopadů navrhovaného řešení uvedené v následující tabulce vychází z podkladů použitých pro vypracování Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko: jednalo se zejména o hodnocení krajinného rázu /Ing. Arch J. Brychtová, CHKO Broumovsko -část 1 2001, část 2 - 2002/, o Nadregionální a regionální ÚSES ČR, o Chráněná území ČR – Královéhradecko /AOPK ČR a EkoCentrum Brno,2002/ a o zonaci dle vyhlášky č. 157/1991 Sb..


26

Tabulka č. 3: Hodnocení dopadů na vybrané složky životního prostředí

ZCHÚ

ÚSES

Krajina Zonace

Plochy pro rozvoj dopravy -1 oz

II/303 Pěkov- východní přeložka

-1

3

II/303 Hronov -1 -2 II/303 Běloves-Velké Poříčí II/302 Starostín-Meziměstí -1 Nadřazený vodovod Trutnov- Červený Kostelec -1 Plochy pro nadřazenou kanalizaci Janovičky - Benešov -1 Malé a Velké Svatoňovice -1 Machov a Nízká Srbská -1 Bezděkov Plochy pro bydlení Adršpach -1 Broumov -1 Police nad Metují -1 Hronov -1 oz Rtyně v Podkrkonoší oz Plochy pro výrobu Velké Poříčí oz Radvanice -

-1 -1 -1

3 -

-

-

-

3, 4 3

-1 -/-1 -1 -1 -

3 4 3 3 -

-1 -

-

Hodnocení dopadů na vybrané složky životního prostředí: +2 .... pozitivní (navrženým umístěním stavby dojde k odstranění stávajícího negativního vlivu) +1 ....... převážně pozitivní (technické řešení stávající vliv zlepší) -1 ........ převážně negativní (obecné negativní ovlivnění) -2 ...... negativní (výrazné negativní ovlivnění nebo negativní ovlivnění zvláště chráněných ploch) - .......... bez vlivu Upřesnění hodnocení jednotlivých složek ZCHÚ (dotčená zvláště chráněná území) -2 = dotčená zvláště chráněná území přírody –1 = dotčení CHKO +1 = odstranění negativního vlivu na CHKO +2 = odstranění negativního vlivu na Maloplošné chráněné území


27

ÚSES (územní systém ekologické stability – nezahrnující vlivy na prvky ÚSES místního významu) -2 = přerušení biokoridoru, zásadní zásah do biocentra -1 = dotčení prvku ÚSES +1 = zlepšení průchodnosti biokoridoru, odstranění kontaktu s ÚSES +2 = poloha v ochranné zóně biokoridoru nadregionálního významu oz = plocha zasahuje do ochranné zóny biokoridoru nadregionálního významu Krajina (vliv na krajinný ráz) -2 = významné narušení krajiny -1 = narušení krajiny +1 = odstranění krajinné závady +2 = odstranění výrazné krajinné závady Z tabulky č. 3 je zřejmé, že některé z uváděných veřejně prospěšných staveb a rozvojových ploch budou umístěny ve 3. nebo 4. zóně ochrany CHKO Broumovsko, z čehož plyne, že investoři a projektanti staveb budou povinni sladit stavební činnosti s posláním a zájmy této významné oblasti (vyhláška MŽP č.157/91 Sb.), tak aby se vyloučilo negativní ovlivňování přírodních hodnot předmětného území. U většiny těchto staveb lze předpokládat určité narušení krajinného rázu. Zejména u dopravních staveb je pravděpodobný střet s prvky ÚSES a trvalé narušení krajiny. Z Návrhu ÚP VÚC a z doprovodných mapových podkladů plynou další vlivy na chráněné části území a ekosystémy specifikované níže: Veřejně prospěšné stavby Plochy pro dopravu II/303 Pěkov- východní přeložka Trasa této stavby je vedena v členitém prostoru a kříží drobné vodoteče (Hlavoňovský a Pěknovský potok). Střetu se nelze vyhnout. Hranice evropsky významné lokality nebude dotčena. V prostoru u Pěkova bude zasahovat do ochranné zóny nadregionálního koridoru. Silnice se nachází ve 3. zóně CHKO a v CHOPAV Polická pánev. V současné době jsou prověřovány možnosti přeložení této silnice z prostoru Pěkova (západně) a jejím vedením přes prostor Bohdašína. Tento velký západní obchvat není zatím tolik projednán, aby mohl být do návrhu zapracován a navíc se nejeví z dopravního hlediska jako vhodné řešení. V této alternativě by byla trasa vedena v ochranné zóně nadregionálního koridoru a v evropsky významné lokalitě. II/303 Hronov Umístění této přeložky je dáno prostorovými možnostmi a snahou nezasahovat do svahů a volné krajiny (vedení zastavěné části obcí). Část stavby se bude nacházet


28

ve 3. zóně CHKO, částečně bude zasahovat do CHOPAV Polická pánev. Stavba bude umístěna v chráněné zóně nadregionálního biokoridoru. V místě cca 500 m severně od Hronova bude přeložka protínat spojnici dvou regionálních biokoridorů, přičemž bude dále pokračovat cca 1 km přímo v jednom z těchto biokoridorů (spojující biocentra regionálního významu Zbečník a Broumovské stěny). Část stavby situovaná severně od Hronova se bude vyskytovat v záplavovém území řeky Metuje. II/303 Běloves-Velké Poříčí Stavba bude umístěna částečně v chráněné zóně nadregionálního biokoridoru a v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů II. stupně – Hronov a v ochranném pásmu II. stupně II B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Běloves. Stavba zasahuje mimo řešené území. Přeložka se bude vyskytovat v záplavovém území řeky Metuje. II/302 Starostín-Meziměstí Tato krátká přeložka se bude vyskytovat v záplavovém území řeky Stěnava, v CHKO Broumovsko. Nadřazený vodovod Trutnov- Červený Kostelec Stavba se částečně vyskytuje v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru. Dále protne jednu drobnou vodoteč.

Kanalizace Všechny navrhované kanalizace jsou vedeny podél stávajících komunikací. Kanalizace u Machova a u Janoviček je situována ve 3. nebo 4. zóně CHKO Broumovsko, kanalizace v okolí Machova je situována v CHOPAV Polická pánev. Významné rozvojové plochy Plochy pro bydlení Jedná se o zastavění ploch na „zelené louce“, v bezprostřední návaznosti na současně zastavěná území obcí a měst. Z toho důvodu je jejich hodnocení krajinného rázu označeno za rušivé. Tyto stavby budou muset být z hlediska architektonického a prostorového řešení zakomponovány do krajiny ve vazbě na krajinný ráz a charakter stávající zástavby. Kromě ploch určených pro bydlení ve Rtyni v Podkrkonoší jsou navržené plochy pro bydlení součástí 3. nebo 4. zóny CHKO Broumovsko. Plochy budou minimálně zasahovat do volné krajiny. Plochy pro bydlení v Hronově se nachází v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru. Plochy pro výrobu Plocha určená pro výrobu situovaná ve Velkém Poříčí bude minimálně zasahovat do volné krajiny. Tato plocha se bude nacházet v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru a nebude situována v CHKO. Velkou pozornost při výstavbě bude nutné brát na ochranu sousední říční nivy (Metuje) a na dodržení odtokových poměrů, dále na malé vodní plochy situované v této lokalitě. U uvažované ploše výroby v Radvanicích nedojde ke střetu s žádnou složkou životního prostředí, plocha se nachází mimo CHKO.


29

Vodní plochy Navrhovaná vodní nádrž Vlčinec nebyla zahrnuta do hodnocení dopadů na vybrané složky životního prostředí (tabulka č. 3). Nádrž Vlčinec se bude nacházet ve 3. zóně CHKO Broumovsko a v CHOPAV Polická pánev. Stavbou této vodní nádrže se předpokládá významné narušení přírodních prvků. V případě realizace této vodní nádrže v navrhovaném rozsahu by došlo k zatopení několika evidovaných chráněných lokalit: chráněného území Pušvíza u Dědova, památného stromu Berkova lípa u České Metuje, přírodní zajímavosti - Pískovcové sloupky, Pod Maršovem, Maršovská stráň u Maršova, případně i Metujská stráň u České Metuje. Z hlediska hodnocení vlivů na ÚSES dojde k přerušení regionálního biokoridoru spojujícího nadregionální biocentrum Adršpašské skály s regionálním biocentrem Ostaš. Malé vodní plochy, úpravy koryt a drobných vodních toků Podle § 3 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů jsou významným krajinným prvkem mimo jiné také vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, proto jejich výstavba, úprava podléhá stanovám tohoto zákona. Vliv významných rozvojových ploch na soustavu Natura 2000 Dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů byla v souladu s právem Evropských společenství v České republice vytvořena soustava Natura 2000, která na území ČR vymezila evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Dle směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, jsou v řešeném území vyhlášeny 4 lokality (CZ Žaltman, CZ0520518 Broumovské stěny, CZ0520519 Adršpašsko-teplické skály a CZ0523280 Metuje a Dřevíč). Dle směrnice Rady č. 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků, byla na území vymezena ptačí oblast Broumovsko, o rozloze 9 128,71 ha (plošně se překrývá s evropsky významnými stanovišti Metuje a Dřevíč, Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny). Druhy, které jsou hlavním předmětem ochrany jsou sokol stěhovavý a výr velký. Do území vymezeného soustavou Natura 2000 bude ze záměrů navrhovaných v Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko zasahovat pouze jediný záměr, kterým je vodní nádrž Vlčinec na řece Metuji. Při její případné realizaci musí být respektován zákon o ochraně přírody a krajiny a zohledňována přírodní významnost tohoto území. Památné stromy V území je vyhlášeno 21 památných stromů, pro které platí ochrana dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Významné krajinné prvky (VKP) Dle §3 odst.1) písm. b) zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle


30

§ 6 orgán ochrany přírody. Na VKP se vztahuje ochrana dle zákona o ochraně krajiny a přírody. Na území ležícím mimo CHKO Broumovsko se nenacházejí žádné registrované VKP. Vliv na ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů V řešeném území se nachází přírodní léčivý zdroj v Hronově, který má stanovena ochranná pásma I. a II. stupně vyhláškou MZ č. 156/2001 Sb. Při řešení výstavby v tomto území je nutno respektovat podmínky a omezení stanovené touto vyhláškou a ustanovení § 37 zákona č. 164/2001 Sb. (lázeňský zákon). Do řešeného území zasahuje také ochranné pásmo II. stupně II B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Běloves, vyhlášeného Usnesením rady VčKNV č. 252 ze dne 8.11.1978. B. 3. 7. Vlivy v důsledku ukládání odpadů Realizací jednotlivých záměrů předkládaných v Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko se nepředpokládá z pohledu odpadového hospodářství navýšení produkce odpadů. Průmyslovou zónu ve Velkém Poříčí, případně i v Radvanicích nelze z hlediska odpadového hospodářství zhodnotit, vzhledem k neznalosti průmyslového zaměření v těchto lokalitách. Lze očekávat, že převážná část odpadů bude vznikat během výstavbové fáze jednotlivých záměrů. Při výstavbě všech veřejně prospěšných staveb i významných rozvojových ploch lze předpokládat vznik nadbytku skrývkových zemin a odtěžených zemin. Zemina bude nejčastěji deponována a využívána k terénním úpravám, či zpětně využívána při stavebních činnostech s deficitem zemního nebo stavebního materiálu. Během výstavby všech těchto staveb bude vznikat stavební odpad typický pro stavební práce (např. zbytky stavebního materiálu - beton, cihly, asfaltové zbytky, odpadní dřevo, sklo, železný šrot, papír, odpadní kabely, vytěžená hlušina, dále různé druhy obalů – papírové a lepenkové obaly, plastové obaly, obaly od nátěrových hmot, tmelů apod. Dalšími vznikajícími odpady budou kompostovatelný odpad a komunální odpad. Se vznikajícími odpady bude nakládáno v souladu s platnou legislativou týkající se odpadového hospodářství - zejména se zákonem o odpadech č. 106/2005 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek a s Plánem odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje (ISES 2004) a POH ČR. Dle § 11 zákona o odpadech a dle stanov Plánu odpadového hospodářství HK kraje má každý v rozsahu své působnosti povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů. Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí. Do Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko je zahrnut požadavek zajištění územní rezervy v územních plánech obcí pro vybudování skládek inertního odpadu, sítí sběrných dvorů, včetně třídících linek, kompostáren organického materiálu a překladišť pro zajištění ekologičtějšího odvozu jednotlivých složek


31

odpadu k dalšímu využití nebo odstranění (spalovny, skládky). Dále bude podporován sběr tříděných odpadů. Dalším úkolem bude věnovat pozornost starým zátěžím (nejzávažnější jsou skládky Pasa a Broumov) a provádět jejich zabezpečení proti kontaminaci podzemních vod. B. 4. Vlivy na flóru a faunu CHKO leží v dubo-bukovém až smrko-bukovém vegetačním stupni. V druhové skladbě lesních porostů převládá smrk ztepilý rozšířený v lesním hospodářství na úkor jedle a listnáčů. Zvlášť chladné mikroklima (vlhko, chlad, příp. i výskyt ledu až do letních měsíců) některých částí skalních měst (NPR Adršpašsko - teplické skály, NPR Broumovské stěny, PR Ostaš atd.) spolu se specifickými projevy pískovcového reliéfu vytvářejí podmínky pro výskyt řady horských rostlinných druhů v poměrně nízké nadmořské výšce. Floristicky jsou nejcennější květnaté bučiny a suťové lesy. Druhově pestré polokulturní louky jsou velmi zredukovány intenzivní zemědělskou výrobou. Díky nepřístupnosti těchto území se zde dochovaly také populace některých vzácných živočichů. Speleologický průzkum eviduje v těchto pískovcových skalních oblastech také řadu vzácných druhů bezobratlých živočichů – výskyt těchto glaciálních reliktů je rovněž vázán na vyhraněné chladné mikroklima pískovcových jeskyní, propastí a mocných blokových sutí. Lze předpokládat, že budováním veřejně prospěšných staveb, významných rozvojových ploch, také realizací vodní nádrže Vlčinec na tzv. „zelené louce“ dojde k plošné likvidaci lučních stanovišť a tím k lokálnímu ústupu lučních druhů rostlin a živočichů. Také u záměrů liniových staveb je nutné předpokládat, že jejich realizace bude znamenat negativní zásahy na živé složky lokální flóru a faunu. Dle soustavy Natura 2000 se horní tok řeky Metuje (kde je vymezen prostor pro vodní nádrž Vlčinec) vyznačuje různorodými břehovými porosty - od plně zapojených dřevinných břehových porostů až po jednotlivě rostoucí stromy a keře na přilehlých mokřadních loukách. Tento vodní tok vytváří vhodné podmínky pro biologický vývoj a rozmnožování mihulí potočních (dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. se jedná o kriticky ohrožený druh), které se zde vyskytují zejména v bahnitých sedimentech i písčitých a štěrkopískových úsecích. Tento záměr, který zůstává územně hájen se nachází v Ptačí oblasti Broumovsko, ve které je zaznamenán výskyt kriticky a silně ohrožených druhů ptáků (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. se jedná o zvláště chráněné druhů živočichů). V případě zjištění výskytu zvláště chráněných druhů živočichů či rostlin před realizací uvažovaných záměrů bude nutné za dozoru příslušných správních úřadů ochrany přírody (CHKO Broumovsko) provést patřičná opatření eliminující negativní vlivy staveb na faunu a flóru. Základní podmínky ochrany zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin stanovuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, také vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (§15, §16).


32

B. 5. Vlivy na ekosystémy Návrh ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko je koncipován tak, aby v případě realizace uvažovaných záměrů docházelo jen k minimálnímu vlivu na složky životního prostředí – tedy i na ekosystémy. V návrhu ploch pro rozvoj území byl respektován zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., zákon o životním prostředí č. 14/1992 Sb., zákon o ochraně ZPF č. 334/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zákon o lesích č. 289/1995 Sb. a metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12.6.1996. Jelikož se největší negativní vliv na ekosystémy předpokládá výstavbou dopravních liniových staveb (viz. kapitola B. 3. 6.) jsou do Návrhu ÚP VÚC zahrnuta opatření minimalizující negativní vlivy dopravy na tyto živé složky životního prostředí. K udržení komunikačních možností organismů v krajině a tím k zamezení vzniku ostrůvkovitých populací (zejména živočichů vázaných na vodní prostředí a pro migrující suchozemské živočichy) lze zamezit budováním přemostění vodních toků a aktivních niv, včetně pobřežních pásů dostatečně světlými a dlouhými mosty. Úseky komunikací vedené v dostatečně hlubokých zářezech budou přemostěny a překryty zeminou (tzv. zelené mosty), eventuelně řešeny tunelem. V zájmu ochrany přírody a krajiny by bylo vhodné v zájmovém územním celku přiklánět se k podpoře železniční dopravy, která je šetrnější k životnímu prostředí. V případě, že některé realizace záměrů si vyžádají zábor ZPF i PUPFL, budou dotčeny převážně neplodné pozemky (ostatní plochy) a plochy v současně zastavěném území obcí těsně navazující a nebo pozemky s nižším stupněm ochrany ZPF. Lesní ekosystémy jsou nejvíce poškozovány znečištěním ovzduší (imisemi), spárkatou zvěří (loupáním, ohryzem a okusem), případně nesprávným hospodařením (lidským faktorem). Výrazný růst stávající imisní situace se v návrhovém období nepředpokládá. C.

Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce

C. 1. Vliv na budovy, architektonické a archeologické památky a jiné lidské výtvory Památkovými objekty na území řešeného VÚC jsou především drobné památkové stavby, lidová architektura, církevní objekty a historická centra některých měst. Z navrhovaných liniových staveb na řešeném území pouze přeložka silnice II/303 v centru Police nad Metují ovlivní kladně tuto složku, jelikož odvede transitní dopravu mimo historické centrum města, které je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Stavba vodní nádrže Vlčinec by (dle dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí zpracovaná pro koncepci ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko v roce 1996) měla zasáhnout osadu Metujka (součást České Metuje) - byla by tak ohrožena roubená stavba čp. 11, která je na státním seznamu ochrany památek. V případě potřeby realizace tohoto záměru je možno tuto stavbu přenést do některého skanzenu. Z hlediska archeologických zájmů je nutné respektovat území s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987, o státní památkové péči, ve znění pozdějších EMPLA spol. s r.o. Hradec Králové

33

předpisů. Na základě požadavku orgánů památkové péče je třeba z hlediska ochrany archeologických památek již na uvedeném stupni územně plánovací dokumentace upozornit, že zásahy v rámci zemních prací (zvláště u liniových veřejně prospěšných staveb nadmístního významu) mohou narušit archeologické situace. V případě zjištění archeologického nálezu státní památková péče zajistí záchranný archeologický výzkum a odborný archeologický dozor. Při respektování všech platných předpisů nebudou plánovanými aktivitami předloženého Návrhu územního plánu VÚC Adršpašsko - Broumovsko negativně ovlivněny významné archeologické lokality a nemovité kulturní památky. C. 2. Vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy Kulturním dědictvím národa jsou unikátní urbanistické celky i památkové objekty soliterní. Jejich ochrana je zakotvena v zákoně č. 20/1987 Sb., o památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. V řešeném území se jedná zejména o historické soubory, drobnou architekturu, zvonice, sochy, plastiky, pomníky, náhrobní kameny, morové a Mariánské sloupy, kamenné brány, hřbitovy, městské hradby, zbytky opevnění, atd. Další skupinou chráněných památkových objektů, většinou mimo intravilány obcí, jsou četné hrady, zříceniny a tvrze, také památkové objekty církevního charakteru a objekty lidové architektury. V ÚP VUC jsou registrovány Národní kulturní památky Benediktinský klášter a kostel sv. Vojtěcha v Broumově, Památková rezervace Křinice a Památkové zóny Broumov, Stárkov, Police n. M., Dolní Vernéřovice (Jívka) a Radvanice. V územním plánování (zejména významných rozvojových ploch) je nutno respektovat zejména charakteristickou síť a urbanistickou skladbu vesnických sídlišť, která je podrobně popsána v Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko. Realizací záměrů navrhovaných v ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko nebudou dotčeny kulturní hodnoty hmotné a nehmotné povahy. C. 3. Poškození a ztráty geologických a paleontologických památek Navržené významné rozvojové plochy ani veřejně prospěšné stavby by neměly narušit geologické ani paleontologické památky. D. Vlivy na strukturu a funkční využití území D. 1. Vliv na dopravu Již v minulosti byl dopravní systém koncipován v takovém duchu, aby v co nejmenší míře ovlivňoval složky životního prostředí a přitom kapacitně dostačoval potřebám přepravy. Území Broumovského výběžku předpokládá rozvoj cestovního ruchu, rekreace, turistiky a sportu a udržení prosperity odvětví lehkého průmyslu, zemědělství a lesnictví. S předpokládaným hospodářským růstem vzrůstají vyšší nároky na dopravní infrastrukturu, které jsou navrhovány zejména posílením silniční a železniční dopravy. Silniční doprava vyžaduje zkvalitnění vozovek, urychlení dopravy a zmírnění rušivých účinků dopravy působících na obyvatelstvo výstavbou obchvatů. Vzhledem k turistické atraktivitě území je nutné v nástupních prostorech do turistických oblastí zajistit odpovídající parkovací kapacity pro potřeby návštěvníků. Návrh řešení doprovodných silničních, jejich situování a kapacity však přesahuje rámec rozsahu Návrhu ÚP VÚC. Řešení dopravní situace a návrhů


34

týkajících se dopravní infrastruktury v předmětném území zanesených do Návrhu ÚP VÚC by mělo být při jejich následné přípravě a realizaci konzultováno s CHKO Broumovsko. Navrhované rozšíření silniční sítě (stavbou přeložek silnic) popsané v kapitole „Základní údaje“ se snaží zabezpečit odpovídající dopravní napojení a obsluhu řešeného území, při maximálním respektování požadavků na ochrany přírody. Navrhované přeložky mají odstranit pouze nejkritičtější úseky, které brání v dostupnosti území nebo které okolí neúměrně zatěžují. Z tohoto hlediska je nejpředmětnější přestavba hlavní přístupové trasy do Broumovského výběžku – silnice II/303, avšak s ohledem na charakter terénu a ochranu přírody je v ÚP VÚC navrženo snížení kategorie silnice II/303 v úseku Hronov – Broumov na S 9,5/60. Vzhledem k tomu, že se ve výhledovém období nepředpokládají žádné výraznější změny ve směrování hlavních dopravních tras ani jejich zatěžování dopravou, lze na těchto významných silnicích výhledově předpokládat plynulý nárůst dopravy oproti roku 2000, kdy bylo prováděno celostátní sčítání hustoty dopravy, vycházející z růstových koeficientů dopravy stanovených ŘSD. Dle Návrhu ÚP VÚC lze předpokládat dopravní zatížení významných silnic mimo zastavěné území sídel výhledově v roce 2015 následovně: Tabulka č. 4: Předpokládaná intenzita dopravy na významných komunikacích v Broumovském výběžku v roce 2015 Silnice I/14 II/303

II/302 II/301 II/567

Úsek

Intenzita dopravy v roce 2015 Batňovice – Rtyně v Podkrkonoší 5 000 – 5 500 Náchod – Hronov 10 000 - (10 500) Hronov – Police nad Metují 7 500 – 8 000 Police nad Metují - Broumov 4 000 – 4 500 Meziměstí – Broumov 2 000 – 2 200 Broumov – Otovice 2 000 – 2 200 Police nad Metují – Horní Vernéřovice 1 000 – 1 100 Horní Vernéřovice – Trutnov 2 700 – 2 800 Hronov – Rtyně v Podkrkonoší 2 100 – 2 200

Vzhledem ke konfiguraci terénu a minimálním prostorovým podmínkám by nebylo přínosné například rozšiřování stávajících vozovek. Jelikož jsou hlavní silniční tahy vedeny úzkými údolími, která jsou zároveň biokoridory ÚSES, vyžádalo by si rozšíření těchto komunikací likvidaci údolních lučních niv a na průjezdech obcemi případné odstranění zástavby. Z hlediska negativních vlivů nových liniových dopravních staveb na složky životního prostředí by bylo vhodné různými opatřeními podpořit využívání stávající železniční dopravy (správnou osvětou, zvýšit dostupnost železničních tratí, či zvýšit frekventovanost spojů, případně zajistit propojení české železnice s Polskou republikou).


35

V posuzované oblasti jsou železniční tratě ve špatném technickém stavu a vyžadují odstranění závad omezujících traťovou rychlost místy až na 20 km/hod. Zvýšení rychlosti na trati Hronov - Meziměstí na 100 km/hod by vyvolalo rekonstrukci železničních stanic, nástupišť, zabezpečovacích zařízení, přejezdů, propustků i vyrovnání některých směrových oblouků. Nové investice do železnice jsou v CHKO Broumovsko nezbytné a žádoucí, avšak při návrhových rychlostech větších než 90 km/hod je rovněž nutné posoudit je z hlediska jejich dopadů na přírodní prostředí CHKO. V současné době jsou na řešeném území v provozu silniční hraniční přechody pro osobní automobily ve Starostíně a v Otovicích. Ve Starostíně jsou přechody navíc povoleny pro nákladní automobily do celkové hmotnosti 6 t, v Otovicích, do 3,5 t. Vzhledem k širším dopravním vazbám a potřebám se nepředpokládá zřizování dalších silničních přechodů, ani rozšíření stávajícího rozsahu provozu na současných přechodech. Pro železniční dopravu je využíván železniční přeshraniční přechod v Meziměstí/Mieroszów. Zřízení dalších železničních přechodů Otovice/Tłumaczów a Náchod/Kudowa Zdrój je vázáno na obnovení tratí v přeshraničních vazbách. D. 2. Vliv navazujících souvisejících staveb a činností (výstavby nových komunikací, inženýrských sítí, bytová výstavba) Plochy pro dopravu Stavbou nových přeložek silnic je nutné počítat s technickými opatřeními zabezpečujícími migraci živočichů, dále s případnými přemostěními drobných vodotečí, případně i s protihlukovými opatřeními. Zkvalitněním silniční sítě v předmětném území lze v následujících letech čekávat mírný nárůst zatížení těchto komunikací automobilovou dopravou a potřebách výstavby doprovodných silničních staveb (parkoviště, čerpací stanice). Vodní nádrž Vlčinec Jak již bylo uvedeno výše v textu, stavba, respektive zatopení rozsáhlé plochy 105,5 ha navrhovanou vodní nádrží Vlčinec, si vyžádá velké finanční investice na provedení kompenzačních opatření jednak zasažených obcí (jen v obci Česká Metuje by bylo dotčeno 91 obytných domů), jednak výstavbou náhradních silničních komunikací za zrušený cca 2 km úsek silnice II/301 a komunikace silnice III. třídy v úseku Česká Metuje – Teplice n M. (cca 3,5 km), dále bude nutná výstavba přemostění zátopy a obnovení dotčeného elektrického vedení VVN. Jiné spolusouvisející nepředpokládají.

stavby a

činnosti se realizací

uvažovaných

záměrů

D. 3. Rozvoj navazující infrastruktury Významné rozvojové plochy (zejména využívané k bydlení) vytvoří vhodné podmínky pro rozvoj aktivit a stabilizaci obyvatel v této lokalitě. Dořešení vedení inženýrských sítí přispěje k vyššímu standardu bydlení a rekreace. Významné rozvojové plochy budou architektonicky a svým umístěním řešeny v návaznosti na současně zastavěné území obce.


36

Navrhované přeložky silnic by měly také přispět ke zvýšení komfortu dopravy a bydlení v obcích situovaných u stávajících komunikací, z nichž bude doprava odkloněna. D. 4. Vliv na estetické kvality území V Návrhu ÚP VÚC je uvedeno, že veškeré navrhované stavby budou vhodně začleněny do krajiny jak směrovým a výškovým vedením, tak následnými sadovými úpravami, aby dopady na krajinný ráz byly minimální. Z hlediska ochrany přírody mohou mít negativní vliv na estetickou kvalitu (krajinný ráz) veškeré nadzemní stavby (elektrorozvody elektrického napětí, dopravní stavby včetně doprovodných silničních staveb, významné rozvojové stavby, objekty pro bydlení, telekomunikační liniové stavby a vysílače atd.), který lze zmírnit vhodným ozeleněním. Realizaci staveb je nutno přizpůsobit stávající urbanistické skladbě celého řešeného území. Dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zásahy do krajinného rázu, zejména při umisťování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. D. 5. Vliv na rekreační využití krajiny Řešené území se svými přírodními a krajinnými hodnotami se nabízí jako významná rekreační oblast, která však dosud byla opomíjena. K rozvoji turistického ruchu bylo na hraničních turistických stezkách a v místech přirozených vazeb mezi lokalitami osídlení již v předchozích letech zřízeno větší množství přechodů pro pěší a cyklisty. V následujících letech jsou vzhledem k rozšiřování přirozených vazeb navrhovány další možné hraniční přechody (pěší, cyklistické či lyžařské) – Horní Adršpach/Uniemysl, Libná/Chelmsko Slaskie, Vižnov/Sokolowsko, Ruprechtice/Lomnica, Šonov/Tłumaczówek. S ohledem na turisticko – rekreační charakter území je v příhraniční oblasti uvažováno s vedením silničních tras rekreačního charakteru vedených po trase II/303 do Hronova, dále na Českou Metuji, Teplice nad Metují, Adršpach, Chvaleč a odtud v trase silnice II/301 na Trutnov. Ze staveb navrhovaných k realizaci v ÚP VÚC by mohla mít příznivý vliv na rekreační a sportovní vyžití v řešeném území vodní nádrž Vlčinec. Dále k rozvoji rekreace nepřímo přispěje plánované zkvalitnění dopravní infrastruktury v podobě silničních přeložek, rozšíření vodovodní a kanalizační sítě a zvýšení počtu plynofikovaných obcí. E. Ostatní vlivy E. 1. Biologické vlivy Realizace navrhovaných veřejně prospěšných staveb a významných rozvojových ploch nepředpokládá vyvolání biologických vlivů. E. 2. Vliv hluku a záření Realizací jednotlivých záměrů řešených v Návrhu ÚP VÚC lze očekávat navýšení hluku v průběhu výstavbových prací - zejména na veřejně prospěšných dopravních stavbách a významných rozvojových plochách vlivem dočasného nárůstu


37

frekventovanosti nákladní dopravy v lokalitách výstavby. Bude se jednat o emise hluku krátkodobého charakteru. Zdrojem hluku budou v rámci provozu územním plánem VÚC navrhovaných významných ploch a veřejně prospěšných staveb jednak instalovaná zařízení jako stacionární zdroje hluku (např. vzduchotechnika, trafo stanice, výrobní komplex, atd.) a dále dopravní hluk (bude pravděpodobně dominantním zdrojem hluku působícím rušivě na pohodu obyvatel). Výstavbou nových přeložek silnic (navrhovaných v ÚP VÚC odkloňujících dopravu mimo některá zastavěná území obcí a měst) se sníží s ní související hlukové zatížení v předmětných obcích a městech a tím i negativní účinky tohoto zdroje odrážející se na zdraví obyvatel (popsáno v kapitole A. 1). Nejvyšší přípustné hladiny hluku jsou uvedeny v nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů (nařízení vlády č. 88/2004 Sb.). Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (s výjimkou impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB s příslušnou korekcí přihlížející k místním podmínkám a k denní či noční době. V případě překračování stanovených hygienických limitů hluku jsou navrhována různá technická protihluková opatření. E. 3. Jiné ekologické vlivy V rámci komplexního posouzení Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko nebyly na úrovni ÚP VÚC zjištěny žádné jiné ekologické vlivy. F. Velkoplošné vlivy v krajině V této dokumentaci byl Návrh ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko komplexně vyhodnocen z hlediska možných vlivů v něm předkládaných staveb na jednotlivé složky životního prostředí. U veřejně prospěšných staveb, jakými jsou plynovody, vodovody a kanalizace, lze předpokládat pouze dočasné negativní ekologické působení, jelikož tyto liniové veřejně prospěšné stavby budou umístěny pod povrchem terénu. Po ukončení stavebních prací bude tedy obnoven původní stav okolí a nedojde tak k trvalým změnám charakteru oblasti a jejich funkcí. Modernizace nadzemních elektrických vedení bude stejnou měrou působit rušivě na krajinný ráz jako při stávajícím stavu. Uvedené veřejně prospěšné stavby představují významný přínos pro vybavenost sídelních celků a zvýšení standardu bydlení daného území. Vzhledem k tomu, že bude preferováno ekologičtější využívání energie (minimalizace využívání tuhých paliv) lze očekávat příznivé vlivy projevující se na kvalitě ovzduší. Územní plán podporuje také stavbu rozvojových ploch (bydlení a výroby) pouze za podmínky jejich návaznosti na zastavěné části obcí a při zachování stávající urbanistické struktury tohoto kraje. S rozšířením zástavby do volné krajiny se neuvažuje. Realizace liniových dopravních staveb představujících přeložky stávajících silnic


38

v různě dlouhých úsecích má zpřístupnit řešené území a podpořit tím celkový rozvoj tohoto území (turismus a podnikatelská sféra). Tyto stavby jsou v ÚP VÚC předkládány v jedné nejvhodnější variantě tak, aby dopady na životní prostředí byly co nejmenší. Realizací těchto silničních obchvatů se však v některých případech nelze vyhnout střetu se složkami životního prostředí (prvky ÚSES, drobné vodoteče, jiné ekosystémy, krajinný ráz). Tyto střety lze minimalizovat vhodnými a šetrnými k přírodě technickými opatřeními (ozelenění podél liniových staveb, přemostění, redukce rychlosti vozidel, omezení nákladní a autobusové dopravy, atd.). Zachování přírodních hodnot VÚC Adršpašsko - Broumovsko je jeden z předpokladů pro soustavnou péči o krajinu a o CHKO Broumovsko, která je jedním z nejdůležitějších úkolů územního plánu. V oblasti vodního hospodářství bude řešen problém záplavových území zejména revitalizací vodních toků, vytvořením drobných vodních ploch, stavbou poldrů, či prováděním studií odtokových poměrů i na vedlejších tocích. Největší zásah na složky životního prostředí a na krajinný ráz lze předpokládat při realizaci vodní nádrže Vlčinec na řece Metuji v úseku Dědov – Velké Petrovice, pro kterou je hájena územní rezerva. Stavbou této vodní nádrže vznikne zatopená vodní plocha o velikosti 105,5 ha, která bude mít negativní vliv jednak na kulturní a hmotný majetek (bude zaplaveno desítky obytných domů), jednak na složky životního prostředí (fauna, flóra, ZPF, atd.) s následnými náročnými technickými kompenzačními opatřeními (přeložka zaplavených silnic, přemostění, novostavba vedení el. proudu). Vzhledem k tomu, že Návrh ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko je s ohledem na proces pořizování územně plánovací dokumentace předkládán monovariantně, je v průběhu popisu dokumentace obecně srovnáván pouze stávající stav životního prostředí s navrhovanými zásadními změnami předkládanými v Návrhu ÚP VÚC.

Popis opatření navržených k prevenci, eliminaci, minimalizaci, popřípadě kompenzaci účinků na prostředí 1. Územně plánovací opatření dokončit zpracování územně plánovacích dokumentací obcí 2. Technická opatření Technická opatření je nutno provádět v souladu s platnými územně-plánovacími dokumentacemi obcí nacházejících se v řešeném území a s ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko. Záměry situované v CHKO Broumovsko budou projednány se Správou CHKO Broumovsko (dle Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2003 - 2012).


39

Oblast ochrany vod §

Při realizaci navrhovaných záměrů a v oblasti čerpání podzemních vod z Polické pánve respektovat vodohospodářskou významnost předmětného území, které se nachází v CHOPAV Polická pánev.

§

Před případnou výstavbou vodní nádrže Vlčinec hydrogeologickým posouzením zhodnotit stávající hydrogeologickou situaci dotčeného území a jeho okolí a vyhodnotit vlivy výstavby této vodní nádrže na podzemní a povrchové vody.

§

Provést studii odtokových poměrů i menších vedlejších toků.

§

Respektovat Směrný dlouhodobý vodohospodářský plán Stěnavy.

§

Respektovat závěry Studie vztahů podzemních a povrchových vod na území CHKO Broumovsko a brát v úvahu ztrátové (hydropasivní) zóny na tocích a ochranné režimy dotčených pozemků a povrchových vod a území rizikových pro kontaminaci zvodněných kolektorů.

§

Zajištění stávajících starých ekologických zátěží (zejména skládka Pasa, Broumov, Starostín, Teplice n. Metují a Malá Ledhuje) zejména kvůli jejich zabezpečení proti kontaminaci podzemních vod.

§

V oblasti nakládání s vodami postupovat v souladu s platnou legislativou a na území CHKO respektovat Plán péče o CHKO Broumovsko.

§

Zamezení vypouštění odpadních vod i nedostatečně vyčištěných do povrchových toků a napojování blízkých obcí na vyhovující kanalizační soustavy s centrálním čištěním odpadních vod.

§

Respektovat ochranné pásmo I. a II. stupně přírodních léčivých zdrojů v Hronově a ochranné pásmo III. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Běloves.

§

Vyloučit meliorace a úpravy pozemků, které snižují akumulaci vod.

§

Je nutno zdůraznit, že přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k zadržování nebo k akumulaci vody, jestliže objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 100 000 m3, nebo výška hradící konstrukce přesahuje 10 m nad základovou spárou podléhají povinnému posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Do tohoto posuzování náleží záměr stavby vodní nádrže Vlčinec.

Oblast nakládání s odpady § Řídit se schváleným POH Královéhradeckého kraje v souladu s platnou legislativou. § Na území CHKO nepovolovat nové skládky odpadu. Na řízených skládkách zajistit dodržování povoleného skládkového režimu, zejména vyloučit skládkování nebezpečného nebo toxického odpadu. § Při zpracování ÚPD obcí vyčlenit plochy pro zajištění sběru tříděného odpadu, výkup recyklovatelného odpadu a druhotných surovin. Zvláštní pozornost věnovat sběru toxického a nebezpečného odpadu. § Každou aktivitu v území prověřit z pohledu platných právních norem v oblasti odpadů. Povolit jen relativně bezodpadové technologie.


40

Oblast ochrany ovzduší § Sledovat kvalitu ovzduší na celém území VÚC, posílit síť hydrometeorologických a klimatických stanic v řešeném území. § Omezit využívání tuhých paliv a nahradit je jinými druhy energie (zemní plyn, elektřina, jiné ekologicky výhodnější zdroje energie). Plynofikovat postupně další obce, objekty, které jsou plynofikaci nedostupné řešit buď elektrickým vytápěním případně jiným ekologickým způsobem vytápění. Oblast ochrany ekosystémů §

Respektovat nedregionální a regionální územní systémy ekologické stability.

§

Na plochách zařazených do ÚSES se mimo území CHKO řídit zásadami platnými pro významné krajinné prvky. Na území CHKO dodržovat pro prvky ÚSES ochranné podmínky II. zóny odstupňované ochrany přírody CHKO.

§

V prvcích ÚSES neumísťovat a nepovolovat nové stavby kromě staveb uvedených ve schválené územně plánovací dokumentaci. Neměnit využívání a současnou skladbu a plochy kultur jinak, než je uvedeno v dokumentaci příslušného prvku ÚSES, opatření ovlivňující druhovou skladbu provádět výhradně za účelem přiblížení přírodnímu stavu.

§

Na plochách v ochranné zóně biokoridorů nadregionálního významu hospodařit tak, aby byla udržena a rozvíjena podporovaná rostlinná a živočišná společenstva příslušné osy biokoridoru nadregionálního významu.

Lesní hospodářství §

V lesním hospodářství se řídit dle platných lesních hospodářských plánů (LHP) ve spolupráci s orgány ochrany přírody a státní správy v souladu se zákony č. 17/1992 Sb., 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a se zákonem č. 289/1995 Sb.

§

V lesním hospodářství je nutné zohlednit skutečnost, že se jedná o lesy s výraznými mimiprodukčními funkcemi, poškozené důsledky lidských činností. Technologie hospodaření podřídit zájmům ochrany přírody a krajiny, půdy a vodních zdrojů. Podporovat jemnější způsoby hospodaření vytvářející pestrou věkovou a druhovou strukturu porostů v lese. V lesním hospodaření nepoužívat nepůvodní druhy dřevin. Preferovat přirozenou obnovu lesa.

§

Vytvářet podmínky pro zachování a reprodukci genofondu lesních dřevin, biologickou diverzitu a maximální možnou míru autoregulace lesních ekosystémů.

§

V omezené míře připouštět vynětí pozemků z LPF a předcházet trvalému odlesňování. Vynětí pozemků z LPF a trvalé odlesnění provádět pouze v souladu se schválenou ÚPD.

§

Udržovat přiměřené stavy zvěře, především spárkaté.

§

Zvláštní pozornost věnovat záchraně většinou jednotlivě vtroušené jedle bělokoré a jilmu horského.


41

Oblast ochrany půd §

Intenzitu a formy zemědělské výroby podřídit zájmům ochrany přírody, krajiny a vodního hospodářství. Na území CHKO respektovat opatření vyplývající za zonace a Plánu péče CHKO Broumovsko.

§

Vytvářet podmínky pro změnu kultur z orné na louky nebo pastviny především na pozemcích ohrožených erozí, dále na pozemcích sousedících s vodními plochami, s vodotečemi, s lesem či s prvky ÚSES.

§

Na území CHKO při změně kultur z luk nebo pastvin na ornou půdu respektovat Plán péče (I. a II. zóna), na ostatním území respektovat stanoviska orgánu ochrany ZPF. Rozorávání mezí nepřipustit na celém řešeném území.

§

Činnost v zemědělské výrobě směřovat i na provoz doplňujících služeb, které by podpořily ekonomickou sílu hospodařících zemědělců (údržba krajiny, agroturistika, cestovní ruch, obchod, služby).

§

Živočišnou výrobu a další aktivity zemědělců rozvíjet především ve stávajících zemědělských areálech v odpovídajících kapacitách.

§

Vyloučit meliorace a úpravy pozemků, které způsobují rychlejší odtok vody z ploch, snižují akumulaci vod, biodiverzitu a ekologickou stabilitu.

Oblast vlivů na krajinný ráz Při realizaci záměrů uvedených v Návrhu ÚP VÚC respektovat krajinný ráz území. Oblast veřejně prospěšných staveb Doprava: Zajistit dostatečnou a kvalitní dopravní obsluhu následujícími způsoby: § postupně odstraňovat hlavní závadové úseky silnic (II. i III. třídy) § zachovat přechody Otovice a Starostín jako regionální pro propojení příhraničních oblastí § posilovat význam a využití železniční sítě § koncepčně i operativně preferovat realizaci sítě cyklotras a cyklostezek s propojením na síť Královéhradeckého kraje a Polska § stanovit zásady dopravního zpřístupnění středisek cestovního ruchu (tj. nástupních prostor Adršpašsko – teplických skal, Broumovských stěn a perspektivních turistických oblastí Javořích a Jestřebích hor a středisek osídlení §

posoudit dopravní infrastrukturu v širokých územních vazbách

Elektrorozvody §

Postupně řešit rekonstrukci místních sítí NN tak, aby maximálně respektovaly krajinný ráz a charakter sídel – přednostně provádět jejich kabelizaci. Při realizaci


42

elektrorozvodů respektovat ochranná i bezpečnostní pásma. Souběžně s realizací staveb provádět technická opatření na ochranu ptactva. Plynovody § Při realizaci plynovodů respektovat ochranná i bezpečnostní pásma. Telekomunikace § Telekomunikační anténní systémy umísťovat přednostně na stávající výškové stavby se zřetelem na zachování jejich charakteru. Nové stožáry a konstrukce nosičů povolovat pouze tam, kde nejsou v rozporu s ochranou přírodních a kulturních hodnot. Pro telekomunikační zařízení všech druhů dodržet ustanovení příslušných právních norem v oblasti energetiky. Významné rozvojové plochy § Rozhodovat o umísťování staveb a využívání území pouze se souhlasem příslušných orgánů státní správy, na území CHKO Broumovsko také Správy CHKO Broumovsko. §

Rozvoj měst a obcí přednostně zajišťovat modernizaci stávajících fondů a technické infrastruktury.

§

Při řízení územního rozvoje respektovat zonaci CHKO Broumovsko ve smyslu vyhlášky č. 157/1991 Sb.

§

Na území náležejícím do CHKO Broumovsko a CHOPAV Polická pánev upřednostňovat ochranu přírody a krajiny před územním rozvojem.

§

Pro výstavbu respektovat vzniklou urbanistickou strukturu zástavby v řešeném území. Nepřipouštět nebo maximálně omezit vznik nových sídel. Nepřipustit výstavbu ve volné krajině (nebude-li v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací měst a obcí).

§

Respektovat národní kulturní památky včetně ochranných pásem, památkovou rezervaci, památkové zóny včetně ochranných pásem a území archeologických zájmů.

§

Na území se zvýšeným radonovým indexem geologického podloží provést při umisťování staveb s pobytovými místnostmi ve významných rozvojových plochách předběžný radonový průzkum na stavebních pozemcích.

3. Kompenzační opatření V případě, že budou jednotlivé záměry navržené v Návrhu ÚP VÚC Adršpašsko Broumovsko realizovány dle platné legislativy za respektování všech podmínek uvedených výše (kapitola technická opatření), neměly by vzniknout takové stavy, které by vyžadovaly jiná kompenzační opatření. U záměrů podléhajících povinnému posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (záměry uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona), bude jejich vliv na životní prostředí posuzován samostatně procesem EIA.


43

4. Jiná opatření V rámci staveb veřejně prospěšných staveb a významných rozvojových ploch je nutné dodržovat ochranná pásma silnic, vodní soustavy, lázeňství, zařízení elektroenergetiky, plynárenských zařízení, zařízení pro zásobování teplem, pozemků určených k plnění funkce lesa, CHOPAV, vodního hospodářství, chráněných území přírody, chráněných území státní památkové péče. Ochranná pásma jsou obvykle respektována v projektových dokumentacích staveb. Vzhledem k tomu, že se převážná část předmětného území nachází v CHKO Broumovsko (cca 80%) a v CHOPAV Polická pánev, budou záměry předkládané v Návrhu ÚP VÚC podléhat projednání s příslušnými správními úřady.

Výchozí teze, literatura a podklady Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle § 14 zákona 244/1992 Sb., EMPLA spol. s r.o..Hradec Králové 1996. Protokol o výsledku veřejného projednání Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle § 14 zákona 244/1992 Sb. Územní plán VÚC Adršpašsko – Broumovsko, návrh, průvodní zpráva, SURPMO a.s., Hradec Králové 2004, včetně mapové části. Správa CHKO Broumovsko: Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2003 – 2012. Územní plán VÚC Adršpašsko – Broumovsko, návrh, průvodní zpráva, SURPMO a.s., Hradec Králové 2005, včetně mapové části. Platná legislativa. Vyhláška č. 157/1991 Sb., o zřízení CHKO Broumovsko. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování koncepcí a programů na životní prostředí. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. EMPLA spol. s r.o. Hradec Králové

44

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 106/2005 Sb., o odpadech. Internetové stránky www.natura2000.cz www.mvcr.cz

Mapové podklady Turistická mapa Broumovsko, Góry Kamienne a Stołowe, měřítko 1:50 000


45

EMPLA, spol. s. r. o

Recommend Documents