EKONOMICKÁ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management

EKONOMICKÁ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU Economic analysis of chosen company Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

doc. Ing. Bc. Petr SUCHÁNEK, Ph.D.

Bc. Darja BALLARINOVÁ

Brno, 2015

J mé no a p ř í j mení aut or a:

Bc. Darja Ballarinová

Ná z e v di pl omové pr áce:

Ekonomická analýza vybraného podniku

Ná z e v pr ác e v angličt i ně:

Economic analysis of chosen company

Ka t e dr a:

podnikového hospodářství

Ve douc í di pl omové pr áce:

doc. Ing. Bc. Petr Suchánek, Ph.D.

Rok obha j oby:

2015

Anotace Cílem diplomové práce „Ekonomická analýza vybraného podniku“ je zhodnocení ekonomické situace podniku na základě finanční a kvalitativní analýzy. Teoretická část je zaměřena na rešerši odborné literatury, v praktické části jsou aplikovány získané poznatky na podnik TQM – holding s.r.o. Finanční analýza je věnována především poměrovým ukazatelům a predikčním modelům. Kvalitativní část je zaměřená na analýzu mikrookolí a makrookolí podniku. Závěr diplomové práce shrnuje výsledky analýz a jsou zde navrženy doporučení pro další vývoj.

Annotation The goal of the thesis "Economic analysis of chosen company" is evaluation of the economic situation of the company based on financial and qualitative analysis. The theoretical part is focused on literature search, in the practical part the acquired knowledge are applied on the company TQM – holding s.r.o. Financial analysis is mainly devoted to financial ratios and predictive models. The qualitative part is focused on the analysis of microenvironment and macro environment of the company. The final section summarizes the results of analysis and recommendations for further development are proposed here.

Klíčová slova Finanční analýza, kvalitativní analýza, poměrové ukazatele, mikrookolí podniku, makrookolí podniku, bankrotní modely, bonitní modely

Keywords Financial analysis, qualitative analysis, financial ratios, microenvironment of company, macro environment of company, bankruptcy models, creditworthy models

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Ekonomická analýza vybraného podniku vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Bc. Petra Suchánka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 5. ledna 2015

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Bc. Petru Suchánkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji firmě TQM – holding s.r.o. za poskytnuté informace a konzultace.

OBSAH ÚVOD .........................................................................................................................................7 1

2

EKONOMICKÁ ANALÝZA ............................................................................................9 1.1

ÚČEL EKONOMICKÉ ANALÝZY ......................................................................................10

1.2

PŘEDMĚT EKONOMICKÉ ANALÝZY ................................................................................10

FINANČNÍ ANALÝZA ...................................................................................................11 2.1

ZDROJE FINANČNÍ ANALÝZY .........................................................................................11

2.2

METODY FINANČNÍ ANALÝZY .......................................................................................12

2.2.1 2.2.1.1

Ukazatele rentability .................................................................................................................................. 13

2.2.1.2

Logaritmický rozklad ukazatele ROE ........................................................................................................ 14

2.2.1.3

Ukazatele zadluženosti ............................................................................................................................... 18

2.2.1.4

Ukazatele likvidity ..................................................................................................................................... 21

2.2.2

3

Predikční modely ..................................................................................................22

2.2.2.1

Bankrotní model ......................................................................................................................................... 23

2.2.2.2

Bonitní model............................................................................................................................................. 25

KVALITATIVNÍ ANALÝZA .........................................................................................29 3.1

ANALÝZA MAKROOKOLÍ PODNIKU ................................................................................30

3.1.1 3.2 3.3

PEST analýza ........................................................................................................30

ANALÝZA MIKROOKOLÍ PODNIKU .................................................................................32

3.2.1

4

Analýza poměrových ukazatelů .............................................................................12

Porterových pět sil ................................................................................................32

SWOT ANALÝZA ..........................................................................................................34

EKONOMICKÁ ANALÝZA KONKRÉTNÍHO PODNIKU ......................................37 4.1

PŘEDSTAVENÍ PODNIKU ................................................................................................37

4.1.1

Základní údaje o společnosti ................................................................................37

4.1.2

Historie společnosti ..............................................................................................38

4.1.3

Zaměření podniku .................................................................................................39

4.2

FINANČNÍ ANALÝZA ZVOLENÉHO PODNIKU ..................................................................40

4.2.1

Analýza poměrových ukazatelů .............................................................................40

4.2.1.1

Ukazatele rentability .................................................................................................................................. 40

4.2.1.2

Logaritmický rozklad ukazatele ROE ........................................................................................................ 43

4.2.1.3

Ukazatele zadluženosti ............................................................................................................................... 45

4.2.1.4

Ukazatele likvidity ..................................................................................................................................... 46

4.2.2

4.3

4.2.2.1

Bankrotní model......................................................................................................................................... 47

4.2.2.2

Bonitní model ............................................................................................................................................ 49

KVALITATIVNÍ ANALÝZA ZVOLENÉHO PODNIKU ........................................................... 50

4.3.1

PEST analýza ........................................................................................................ 51

4.3.1.1

Politicko-legislativní faktory ...................................................................................................................... 51

4.3.1.2

Ekonomické faktory ................................................................................................................................... 55

4.3.1.3

Sociální faktory .......................................................................................................................................... 59

4.3.1.4

Technické/Technologické faktory .............................................................................................................. 61

4.3.2

Porterových pět sil ................................................................................................ 63

4.3.2.1

Vyjednávací síla zákazníků ........................................................................................................................ 63

4.3.2.2

Vyjednávací síla dodavatelů ...................................................................................................................... 64

4.3.2.3

Hrozba vstupu nových konkurentů ............................................................................................................ 64

4.3.2.4

Hrozba substitutů ....................................................................................................................................... 64

4.3.2.5

Rivalita firem působících na daném trhu ................................................................................................... 65

4.3.3 5

Predikční modely .................................................................................................. 47

SWOT analýza ...................................................................................................... 66

SHRNUTÍ EKONOMICKÉ ANALÝZY PODNIKU A DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ

VÝVOJ..................................................................................................................................... 68 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 72 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ....................................................................................... 73 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 78 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................ 78 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................. 79 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 79 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ................................................................................... 80

ÚVOD Téma „Ekonomická analýza vybraného podniku“ jsem si pro svou diplomovou práci vybrala z toho

důvodu,

že

zachycuje

širokou

škálu

ekonomických

souvislostí,

ať

už

z mikroekonomického hlediska, nebo z hlediska makroekonomického vlivu na podnikatelský subjekt. Pro analýzu jsem si vybrala podnik TQM – holding s.r.o., jelikož se jedná o dobře známého poskytovatele osobní autobusové dopravy v Moravskoslezském kraji, obzvláště v okrese Opava, ze kterého pocházím. První část diplomové práce je zaměřena na teorii získanou rešerší vybrané literatury. V úvodu teoretické části se zaměřím na pochopení pojmu ekonomická analýza podniku, rozvinutí jejího účelu a specifikaci jejího předmětu. Následovat bude teorie týkající se finanční analýzy. Nejprve rozeberu zdroje, ze kterých budu čerpat informace pro výpočty finančních ukazatelů v praktické části a následně uvedu metody finanční analýzy, které v praxi využiji. Jedná se především o analýzu poměrových ukazatelů, mezi které zařadím ukazatele rentability s následným logaritmickým rozkladem ukazatele rentability vlastního kapitálu, ukazatele zadluženosti a ukazatele likvidity. Výsledky těchto ukazatelů by nám měly nastínit kondici, v jaké se analyzovaná společnost nachází. Druhou využitou metodou ve finanční analýze budou predikční modely, které mají za úkol zjistit, jestli podnik spěje k bankrotu nebo je na velmi dobré úrovni. Z predikčních modelů jsem si pro bankrotní model vybrala index IN05 a pro bonitní model Kralicekův quicktest. V teoretické části se dále zaměřím na analýzu makro- a mikrookolí podniku, souhrnně označovanou jako kvalitativní analýza. Makrookolí podniku budu analyzovat na základě PEST analýzy, která nám odhalí vlivy působící na podnik z oblasti legislativní, ekonomické, sociální či technologické. K analýze mikrookolí mi poslouží analýza Porterových pěti sil, díky které se dozvíme, jakou vyjednávací sílu mají zákazníci či dodavatelé, jakou hrozbou pro podnik může být výskyt substitutů nebo vstup nových konkurentů na trh a jak může být společnost ovlivněna rivalitou konkurentů. V praktické části se pokusím aplikovat všechny zmíněné metody analýz na podnik TQM – holding s.r.o. a zachytit změny, které se v analyzovaných ukazatelích projevily v průběhu let 7

2009 až 2013. Kde to bude možné, srovnám dosažené výsledky analýzy podniku s odvětvovými hodnotami, které nám řeknou, jak se podniku daří v rámci oboru. Závěry z obou analýz shrnu nakonec ve SWOT analýze, která je dobrým přehledem silných a slabých stránek podniku nalezených převážně ve finanční analýze podnikatelské jednotky a vyjdou díky ní najevo také příležitosti a hrozby plynoucí převážně z makrookolí, ale i z mikrookolí podniku. Poslední kapitola je věnována celkovému shrnutí dosažených poznatků ze všech analýz s nástinem možných východisek a řešení nastalých situací, což je cílem celé diplomové práce. Uvedu zde také některá doporučení, která mohou pomoci podniku zvýšit efektivitu a snížit náklady.

8

1 EKONOMICKÁ ANALÝZA Analýza je nezbytnou součástí všech funkcí podnik, která je vykonávána manažery. Jedná se především o součást funkcí plánování a kontrola, nicméně je důležitá také v dalších funkcích, jako je organizování, koordinování, personalistika, vedení.1 V akademickém slovníku cizích slov se můžeme seznámit s významem slova analýza (někdy je jako synonymum označováno slovo rozbor), který nám říká, že se jedná o metodu zkoumající jednotlivé složky a vlastnosti určitého předmětu či činnosti a myšlenkový či faktický rozbor celku na menší části. V ekonomii se analýzou zkoumá především stav a vývoj určitého ekonomického systému, jevu, části či okolí.2 Ekonomická analýza není příliš vzdálená od controllingu, který má své počátky v USA na začátku minulého století a poté se koncem 50. let přenesl také do Evropy. Společnou funkcí controllingu a ekonomické analýzy jsou především funkce zjišťovací, dokumentační a kontrolní. Zmíněné funkce zahrnují hlavně analýzu a zjištění aktuálního stavu a následně jeho porovnání s plány, odvětvím, minulými obdobími.3 Ekonomická analýza se zužuje obvykle pouze na finanční oblast, nicméně podstatné jsou také neekonomické ukazatele, které jsou využívané v tzv. technickém rozboru. Finanční analýza je tedy chápána jako užší pojem ekonomické analýzy.4 Ekonomickou analýzu ve své práci rozdělím tedy dle ukazatelů na část finanční, která využívá kvantitativní ukazatele a na část nefinanční, neboli kvalitativní, jejíž ukazatelé se dají vyjádřit pouze slovně.5

1

SYNEK, M., KOPKÁNĚ, H., KUBÁLKOVÁ, M. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. Praha: C. H.

Beck, 2009. Str. 151. 2

PETRÁČKOVÁ, V., KRAUS, J. a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Akademia, 1998. Str. 50.

3


Beck, 2009. Str. 155. 4


Beck, 2009. Str. 152; 209. 5

SYNEK, M. Ekonomická analýza. Praha. Oeconomica, 2003. Str. 13.

9

1.1 Účel ekonomické analýzy Ekonomická analýza je dle Synka chápána jako sledování a rozklad určitého ekonomického subjektu, jeho detailnější prozkoumání a zhodnocení. Účelem tohoto rozkladu a hodnocení jeho dílčích částí je určení kroků vedoucích k jejich zlepšení a vyšší výkonosti. Součástí této ekonomické analýzy je tedy určení aktuálního stavu daného subjektu a návrhy na jeho zlepšení.6

1.2 Předmět ekonomické analýzy Předmětem ekonomické analýzy může být podnik jako celek, nebo jen jeho dílčí části, procesy či činnosti.7 Podle Zalaie se ekonomická analýza díky jejímu předmětu dělí na dva okruhy8: První okruh – analýza souhrnných výsledků, které jsou předmětem zájmu především pro vedení podniku, též označována jako analýza komplexní. Druhý okruh – výsledky určitých odborných útvarů, které jsou předmětem zájmu pro vedoucí daných útvarů a věnuje se především „chorým“ místům zjištěným v analýze komplexní, též označována jako analýza dílčí. V mé práci se budu zabývat prvním okruhem, jelikož mi jde o komplexní analýzu souhrnných výsledků podniku, nikoliv jen jeho dílčích částí.

6


7


8

ZALAI, K. a kol. Finančno-ekonomická analýza podniku. Bratislava: SPRINT, 2002. Str. 17.

10

2 FINANČNÍ ANALÝZA Finanční analýza, tvořená rozborem finančních výkazů společnosti, tvoří základ pro vyhodnocení úspěšnosti strategického řízení podniku v závislosti na ekonomickém prostředí. V dnešní době se úspěšná firma bez rozboru své finanční situace již neobejde.9 Na finanční analýzu můžeme nahlížet ve dvou časových rovinách – jako na odraz minulosti, ze kterého máme možnost hodnotit vývoj dané společnosti, nebo jako na podklad pro plánování finančního řízení podniku. V této souvislosti je vhodné zmínit, že finanční analýza je také vhodným doplňkem analýzy strategické, jelikož díky ní můžeme nalézt slabé a silné stránky podniku.10 Přestože se jedná o analýzu finančních výkazů společnosti, nespočívá primárně v dosazování určitých číselných údajů do předem připravených šablon vzorečků. Její podstatou je hlavně interpretace získaných výsledků a technicky vzato jejich opětovná syntéza.11

2.1 Zdroje finanční analýzy Základním zdrojem, ze kterého jsou čerpány data pro finanční analýzu, je řádná účetní závěrka, která je zpracovávána k poslednímu dni běžného účetního období.12 Účetní závěrka některých společností (blíže upravených v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví), stejně jako výroční zpráva a zpráva auditora, podléhá tzv. zveřejňovací povinnosti upravené v zákoně o účetnictví, který říká, že „z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i výroční zprávu, vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. 14) Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla

9

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. Metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: GRADA, 2008. Str. 10.

10

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. Metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: GRADA, 2008. Str. 10.

11


Beck, 2009. Str. 151. 12

KISLINGEROVÁ, EVA a kol. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck 2007. Str. 35 – 36.

11

sestavena (§ 18 odst. 3)“.13 Dalším z důležitých zdrojů finanční analýzy je také již zmíněná výroční zpráva.14 Účetní závěrka společnosti se skládá ze standardních účetních výkazů, mezi které patří: Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Přehled o peněžních tocích (Cash flow)

2.2 Metody finanční analýzy V začátku rozboru metod finanční analýzy je podstatné zmínit, že systém provedení finanční analýzy není kodifikovaný, jako například finanční účetnictví, což značně komplikuje provedení finanční analýzy, způsobuje nejednoznačnost výkladu, interpretace, terminologie i postupů a v neposlední řadě také nejednotnost srovnání jejich výsledků. Určité jednotné metodické prvky finanční analýzy se snaží zavést Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které je používá při provádění národohospodářských analýz jednotlivých odvětví.15 V teoretické části se budu zabývat pouze těmi metodami finanční analýzy, které následně využiji ve své praktické části aplikované na vybraný podnik. Jedná se především o analýzu poměrových ukazatelů a využití bonitních a bankrotních modelů.

2.2.1 Analýza poměrových ukazatelů Jednou z nejpoužívanějších a nejrozšířenějších metod finanční analýzy je právě analýza poměrových ukazatelů. Je tomu tak díky její vypovídací schopnosti, způsobu jejího vyhodnocování a hodnocení podniku a predikci finanční tísně. Poměrové ukazatele jsou celosvětově nejpoužívanějším a stále významným prostředkem pro zhodnocení dosažených výsledků hospodaření podniku.16

13

§

21a,

odst.

(1)

zákona

č.

563/1991

Sb.,

o

účetnictví,

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast3.aspx 14

KISLINGEROVÁ, EVA a kol. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck 2007. Str. 36.

15

HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Praha: ASPI 2008. Str. 40.

16


12

dostupné

na:

Analýza poměrových ukazatelů, někdy označována také jako metoda relativní, spočívá v poměření dvou ukazatelů, mezi nimiž je, co se obsahu týče, jistá spojitost. Vypovídá tedy o vztahu dvou jevů a výsledná hodnota představuje velikost jedné položky výkazů na celkovou jednotku jiné položky obsažené ve výkazech. Díky tomuto poměření jedné veličiny ke druhé má analýza poměrových ukazatelů mnohem větší důležitost (na rozdíl od analýzy absolutních ukazatelů) při srovnávání dvou podniků mezi sebou, bez ohledu na jejich velikost.17 Poměrová analýza se nejčastěji shrnuje soustavou ukazatelů, čili několika skupinami ukazatelů. Je to z toho důvodu, že podnik je složitý systém, k jehož charakteristice nám nebude stačit jen jeden ukazatel, ale bude potřeba využít několika ukazatelů. Aby mohl podnik existovat co nejdéle, je potřeba, aby přinášel vlastníkům podniku zisk, byl tedy rentabilní, dále musí být také schopen dostát svým závazkům a mít optimální proporce vlastního a cizího kapitálu.18 2.2.1.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability patří v praxi mezi nejvyužívanější ekonomické ukazatele, jelikož odrážejí efekt, jakého bylo dosaženo investovaným kapitálem. Mezi nejčastěji sledované ukazatele rentabilit se považuje např. rentabilita aktiv, rentabilita vlastního kapitálu a cizích zdrojů či rentabilita tržeb. Existuje velké množství rentabilit, které se dají uvažovat, nicméně je vždy důležité vzít v potaz, jaké údaje vkládáme do čitatele a jmenovatele a co nám daný výsledek říká, čili jaký byl účel této analýzy.19 Rentabilita aktiv (ROA) Tento ukazatel by měl odrážet, jakého výnosu podnik dosáhl díky celkovým vloženým aktivům. Jelikož by čitatel i jmenovatel měly mít mezi sebou jistý vztah, je vhodné do čitatele dosadit namísto čistého zisku zisk před zdaněním a úroky (EBIT). Je to z toho důvodu, že aktiva jsou kryty jak vlastním, tak cizím kapitálem a kdybychom použili čistý zisk, tak by bylo mezipodnikové srovnání ukazatelů ROA výrazně ovlivněno strukturou kapitálu kvůli

17

HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Praha: ASPI 2008. Str. 41 – 42.

18

KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza – krok za krokem. Praha: C. H. Beck 2005. Str. 31.

19

KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza – krok za krokem. Praha: C. H. Beck 2005. Str. 31 – 32.

13

odpočtu úroků.20 Ukazatel ROA v čitateli s EBITem je tedy užitečný při srovnávání firem s různou výší úročeného dluhu a také s rozdílným zdaněním.21 Pro srovnání hodnot ROA mezi sebou je tedy vhodné využít vzorec: ROA = EBIT/aktiva Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Tento ukazatel patří stále k nejsledovanějším ukazatelům výkonnosti podniku a podává nám informaci o tom, jaký výnos mají prostředky vložené majiteli podniku do jeho aktiv. Rentabilita vlastního kapitálu se vypočítá jako poměr mezi čistým ziskem a vlastním kapitálem:22 ROE = čistý zisk / vlastní kapitál

2.2.1.2 Logaritmický rozklad ukazatele ROE Ukazatelé rentability se někdy můžou rozkládat na další ukazatele a díky tomu se dá zjistit, který ukazatel nejvíce ovlivnil vrcholný (rozkládaný) ukazatel. Nejčastěji se rozkládá ukazatel rentability vlastního kapitálu na rentabilitu aktiv a finanční páku. Oba tyto ukazatelé se dají dále rozkládat, k čemuž se blíže dostanu dále. Rozklad nám ukazuje, zda hodnota rentability vlastního kapitálu plyne spíše z vyšší obrátkovosti aktiv, nebo zda je to kvůli vyšším maržím podniku. Jelikož různá průmyslová odvětví mají jinou obrátkovost aktiv i výši marží, není vhodné rozklad porovnávat s podnikem jiného odvětví, ale raději s podnikem stejného odvětví nebo odvětvovým průměrem.23

20


21

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. Praha: Computer Press 2001.

Str. 63. 22


23


14

Obr. č. 1:

Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE)

Zdroj: KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza – krok za krokem. Praha: C. H. Beck 2005. Str. 57

Ukazatel ROE se zde rozděluje na tři další ukazatele – jedná se o daňové břemeno, rentabilitu aktiv a složenou finanční páku. První z ukazatelů nám říká, jaká část ze zisku firmě zůstane po uhrazení daní. Daňové břemeno se vypočítá jako podíl čistého zisku na zisku před zdaněním.24 Daňové břemeno = čistý zisk / zisk před zdaněním Druhý z výše zmíněných ukazatelů (ROA) se dá vypočítat více způsoby. Pro potřebu rozložení ukazatele ROE se jako nejvhodnější jeví součin ziskové marže a obratu aktiv. Oba tito ukazatelé mohou být ještě dále rozloženy. Zisková marže se vypočítá jako zisk před zdaněním a úroky (EBIT) vydělen tokem tržeb daného roku. Obrat aktiv získáme vydělením tržeb aktivy společnosti.25 ROA = zisková marže x obrat aktiv = (EBIT / tržby) x (tržby / aktiva)

24


25


15

Složená finanční páka se skládá ze dvou ukazatelů – úrokového břemena a klasické finanční páky neboli pákového ukazatele. Úrokové břemeno se vypočítá jako poměr zisku před zdaněním k zisku před zdaněním a úroky (EBIT). Finanční páka je vypočtena jako podíl aktiv na vlastním kapitálu. Vynásobením úrokového břemena a klasické finanční páky dostaneme složenou finanční páku, a čím více tito ukazatele rostou, tím větší finanční páku může podnik využít.26 Složená finanční páka = úrokové břemeno x pákový ukazatel = (zisk před zdaněním / EBIT) x (aktiva / vlastní kapitál) Z rozkladu nadále můžeme zjistit, který z ukazatelů má na rozkládaný ukazatel největší vliv. Toho lze dosáhnout několika způsoby. Pro svou práci jsem si vybrala logaritmický rozklad, jelikož ten se považuje za nejpřesnější metodu rozložení vrcholového ukazatele. Přesnost této metody má ovšem i jistá omezení – nedá se použít na rozklad ukazatele se záporným znaménkem, jelikož je k tomu využíván přirozený logaritmus a ten není pro záporná čísla definován. Postup výpočtu uvádím podle Kislingerové a Hnilici (2005) níže.27 Abychom mohli začít s počítáním logaritmického rozkladu, je potřeba si nejprve určit některé faktory, se kterými budeme pracovat, a zkratky používaných ukazatelů v daném rozkladu, abychom do vzorců nemuseli vypisovat celé názvy. Uvedené značky využiji i v praktické části. A = daňové břemeno A1 = čistý zisk A2 = zisk před zdaněním B = ROA B1 = zisková marže B11 = EBIT B12 = tržby B2 = obrat aktiv B21 = tržby 26


27


16

B22 = aktiva C = složená finanční páka C1 = úrokové břemeno C11 = zisk před zdaněním C12 = EBIT C2 = pákový ukazatel C21 = aktiva C22 = vlastní kapitál I = index Dolní index t-1 = rok 2012 Dolní index t = rok 2013 Pro přehlednost rozkladu je tedy vhodné vypsat následující vztahy: ROE = A x B x C = (A1 / A2) x (B1 x B2) x (C1 x C2) = (A1 / A2) x ((B11 / B12) x (B21 / B22)) x ((C11 / C12) x (C21 / C22)) Při určování vlivu jednotlivých faktorů na ukazatele rentability vlastního kapitálu budeme využívat rozdílu ukazatelů ROE mezi dvěma roky a k tomu využijeme následující vzorec: ΔROE = ROEt – ROEt-1 Následně je potřeba definovat indexy, což jsou podíly jednotlivých ukazatelů v roce t oproti roku t-1 a vyjadřují nám, zda měla firma za rok 2013 vyšší či nižší hodnotu ukazatele než v roce předcházejícím: IROE = ROEt / ROEt-1 IA = At / At-1 IB = Bt / Bt-1 IC = Ct / Ct-1

17

Nyní bude určován vliv jednotlivých faktorů na celkovou diferenci ukazatele ROE. ΔROE|A = ln(IA) / ln(IROE) x ΔROE ΔROE|B = ln(IB) / ln(IROE) x ΔROE ΔROE|C = ln(IC) / ln(IROE) x ΔROE Pro kontrolu správnosti výpočtu můžeme použít vztah: ΔROE|A + ΔROE|B + ΔROE|C = ΔROE Tímto postupem jsme získali rozklad ukazatele ROE na tři jeho základní ukazatele s uvedením, který z ukazatelů se na jeho poklesu nebo růstu podílel nejvíce. Abychom mohli zjistit ještě detailnější příčinu změny tohoto ukazatele, je vhodné rozložit rentabilitu vlastního kapitálu ještě o stupeň více, čili rozložit jeho tři součinitele na jejich tvůrce a ty potom ještě dále rozložit na základní nebo upravené položky výkazu zisku a ztráty, příp. rozvahy. Pro tyto výpočty bude potřeba vypočítat si diference Δ u všech rozkládaných ukazatelů (čili A, B, B1…apod.) tak, že od jejich hodnoty v roce t odečteme hodnotu z roku t-1. Dále budeme postupovat stejně, jako tomu bylo u rozkladu ukazatele ROE – vypočítáme si indexy I podílem hodnoty v roce t hodnotou roku t-1. Hodnoty diference Δ rozkládaného ukazatele a hodnoty indexu I rozkládaného i rozkládajícího ukazatele dosadíme do následujícího vzorce, který již byl použit při rozkladu ukazatele ROE: Δrozkládaný ukazatel|rozkládající ukazatel = ln(Irozkládající ukazatel) / ln(Irozkládaný ukazatel) x Δrozkládaný ukazatel Správnost výpočtu si můžeme opět ověřit součtem změn ukazatele v důsledku všech jeho činitelů, který by měl být roven hodnotě diference rozkládaného ukazatele. 2.2.1.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti ukazují vztah mezi vlastním a cizím kapitálem využívaným v podniku. Vysoká zadluženost podniku nemusí vždy znamenat negativní charakteristiku, nýbrž vysoká finanční páka může přispívat k větší rentabilitě vlastního kapitálu. Při zkoumání, jak moc je podnik zadlužen slouží také dobře Výroční zpráva podniku, kde je 18

uvedeno, kolik a jaký majetek má firma vedený na leasing28 – tento majetek totiž nevstupuje do výkazů jako aktivum, ale objeví se jako náklad ve výkazu zisku a ztráty. Při analýze zadluženosti podniku je tedy vhodné získat také informace o leasingu z výročních zpráv.29 Ukazatele zadluženosti informují o tom, jak byl management podniku úspěšný při hledání nových zdrojů financování podniku a získávání dodatečných zdrojů.30 Mezi nejčastěji využívané ukazatele zadluženosti se považuje celková zadluženost, koeficient zadluženosti a úrokové krytí. Pro srovnání v průběhu let je vhodné také využít ukazatele dlouhodobé a běžné zadluženosti.31 Všechny tyto ukazatele rozvedu dále. Celková zadluţenost Celková zadluženost se dá vypočítat jako podíl cizích zdrojů na celkových aktivech. Čím je větší podíl vlastních zdrojů na celkových aktivech, tím je větší tzv. bezpečnostní polštář pro věřitele podniku, kteří preferují nízkou zadluženost. Oproti tomu vlastníci podniku preferují raději vyšší zadluženost, jelikož větší využívání cizího kapitálu snižuje díky nákladovým úrokům výsledek hospodaření, ze kterého je poté počítána daň. Jedná se o finanční páku, která zvyšuje výdělkovou schopnost vlastního kapitálu a zvyšuje tedy jeho rentabilitu. Hodnoty celkové zadluženosti se pohybují od 0 % do 100 %.32 Celková zadluženost = cizí zdroje / aktiva Koeficient zadluţenosti Koeficient zadluženosti (někdy nazýván také jako míra zadluženosti) má stejnou vypovídací schopnost jako přechozí ukazatel. Čím vyšší je podíl cizích zdrojů na celkových, tím je vyšší koeficient zadluženosti, který může růst exponenciálně až do ∞. Převrácena hodnota tohoto 28

Leasing = pronájem movitých nebo nemovitých investic za pevně sjednané nájemné jako forma financování

investic. In PETRÁČKOVÁ, V., KRAUS, J. a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Akademia, 1998. Str. 453. 29


30

KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. Praha: C. H. Beck 2001. Str. 73.

31


Str. 69. 32


Str. 69 – 70.

19

ukazatele značí finanční samostatnost firmy, což se někdy využívá jako samostatný ukazatel. V případě, že firma využívá nějaký majetek na leasingové splátky, měly by se zahrnout do cizích zdrojů, jelikož nejsou zahrnuty ve finančních výkazech společnosti, ale ovlivňují budoucí splátky společnosti.33 Koeficient zadluženosti = (cizí zdroje + leasingové splátky) / vlastní kapitál Úrokové krytí Úrokové krytí nám říká, kolikrát jsou nákladové úroky na cizí kapitál pokryty ziskem. Jedná se o to, že zisk by měl převyšovat nákladové úroky. Jestliže tomu tak není a ukazatel je roven jedné, znamená to, že veškerý zisk před odečtem úroků a daně je potřeba na uhrazení nákladových úroků z dluhu. Postačující hodnota EBITu by se měla pohybovat okolo tří až šestinásobku nákladových úroků, ovšem záleží to na více faktorech a tato doporučení je vhodné brát s rezervami a s ohledem na další ukazatele analyzovaného podniku.34 Úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky Dlouhodobá zadluţenost Ukazatel dlouhodobé zadluženosti vypovídá o tom, jaká část firmy je financována z dlouhodobých zdrojů a napomáhá určit optimální poměr mezi krátkodobým a dlouhodobým kapitálem. Mezi dlouhodobý cizí kapitál obvykle patří dlouhodobé úvěry, závazky a rezervy.35 Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobý cizí kapitál / celková aktiva

33


Str. 70. 34


Str. 71. 35


Str. 71 – 72.

20

Běţná zadluţenost Běžná zadluženost doplňuje ukazatel dlouhodobé zadluženosti, jelikož se zde zahrnují zbývající položky cizího kapitálu, krátkodobé. Mezi krátkodobý cizí kapitál zahrnujeme obvykle obchodní závazky či bankovní úvěry s délkou splatnosti kratší než jeden rok a pasivní přechodné a dohadné položky.36 Běžná zadluženost = krátkodobý cizí kapitál / celková aktiva

2.2.1.4 Ukazatele likvidity Likvidita je považována jako schopnost podniku dostát svým závazkům a je definována jako souhrn všech likvidních prostředků podniku k úhradě svých splatných závazků. Jde ruku v ruce se solventností podniku, což znamená, že podnik je schopen zaplatit své dluhy právě do doby jejich splatnosti. Likvidita je podmínkou solventnosti, čili je potřeba, aby společnost měla část svého majetku ve formě, kterou se dá platit, případně ve formě, která může být rychle převedena na platební prostředek.37 Ukazatelé likvidity poměřují v čitateli prostředky, se kterými je možno platit, se jmenovateli, ve kterých se uvádí položky, které mají být uhrazeny. Mírnou nevýhodou těchto ukazatelů je, že nepočítají s budoucím cash flow, ale jen se zůstatkem oběžného majetku. Ukazatele likvidity se většinou dělí na tři základní – běžnou, pohotovou a okamžitou likviditu. V mé práci se budu zabývat prvními dvěma ukazateli.38 Běţná likvidita Tento ukazatel prozrazuje, jak bude firma v budoucnu solventní. Vypočítává se vydělením oběžných aktiv krátkodobými závazky, což nám vydá hodnotu, kolikrát oběžná aktiva hodnotově převyšují krátkodobé závazky a tedy jak je jsou schopné do budoucna pokrýt. Běžná likvidita je citlivá na strukturu zásob, jejich ocenění a prodejnost. Někdy trvá dlouhou 36


Str. 72. 37


Str. 73. 38


Str. 73.

21

dobu, než se zásoby přemění na výrobky prodávané na trhu a inkasují se za ně pohledávky. Stejně tak je potřeba věnovat zvýšenou pozornost právě struktuře pohledávek vzhledem k jejich neplacení ve lhůtě, případně nedobytnosti. Společnost s nevhodnou strukturou oběžných aktiv se může snadno dostat do obtížné situace, ve které nebude mít z čeho zaplatit své závazky. Postačující hodnota tohoto ukazatele je 1,5.39 Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Pohotová likvidita Ukazatel pohotové likvidity má za úkol odstranit pochybnosti uvedené v běžné likviditě. Jedná se právě o zásoby v oběžných aktivech a nelikvidní nebo špatně vymahatelné pohledávky. V čitateli jsou tedy ponechány jen peníze v hotovosti a na běžných účtech, krátkodobé cenné papíry a krátkodobé pohledávky čištěné od těch těžko vymahatelných. Do čitatele se dosazují opět všechny krátkodobé závazky. Pro analýzu je vhodné srovnat ukazatele běžné a pohotové likvidity. Pro zachování likvidity společnosti by hodnota tohoto ukazatele neměla klesnout pod 1.40 Se špatně vymahatelnými pohledávkami nejsem seznámena, proto budu v praktické části ve jmenovateli odečítat z aktiv pouze zásoby. Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky Pokud je hodnota druhého z ukazatelů výrazně nižší než hodnota prvního znamená to, že zásoby mají v rozvaze velkou váhu, což je dobré jen pro obchodní společnosti s větší obrátkovostí nebo u sezónního charakteru hospodaření.41

2.2.2 Predikční modely Predikční modely se ve finanční analýze zabývají predikcí finanční tísně podniku. Podle Holečkové (2008) je finanční tíseň „stav podniku, kdy podnik vykazuje vážné platební potíže,

39


Str. 74. 40


Str. 74 – 75. 41


Str. 74 – 75.

22

jež nemohou být vyřešeny jinak, než radikální změnou jeho provozní nebo finanční činnosti“. Rozlišujeme dva typy predikčních modelů – bankrotní a bonitní.42 Včasná reorganizace společnosti má tedy za úkol zabránit úpadku společnosti, který může být způsoben právě finanční tísní. Mezi nejčastější příčiny zániku podniku patří platební neschopnost, předlužení či převzetí. Na finanční analýzu podniku spoléhají stakeholdeři43 právě jako na nástroj včasného varování před finanční tísní. Toto varování by mělo přijít s dostatečným předstihem, aby management podniku byl ještě schopen zavčas zareagovat a odvrátit tak blížící se úpadek.44 2.2.2.1 Bankrotní model Úkolem bankrotních modelů je zavčasu predikovat možný úpadek společnosti a jeho bankrot. K jejich výpočtu slouží údaje uvedené v účetních výkazech podniku, které mohou být využity ve dvou typech modelů – jednorozměrných či vícerozměrných, podle počtu ukazatelů, se kterými pracují. U jednorozměrných modelů je nevýhodou, že u některých ukazatelů může být firma zařazována mezi bankrotující společnosti, kdežto u jiných se může jevit jako bezproblémová.45 Nedostatky jednorozměrných modelů se snaží odstranit právě modely vícerozměrné, které využívají více poměrových ukazatelů.46 Díky tomu budu na vybraném podniku aplikovat vícerozměrný model, konkrétně model IN index tvůrců Inky a Ivana Neumaierových. Index IN Indexy IN jsou tvořeny nejvíce významnými ukazateli, které jsou využívány pro výpočty bankrotních modelů. Všechny tyto ukazatele jsou vytvořeny na bázi účetních výkazů, nikoliv na tržních hodnotách. Prvním takovýmto indexem byl IN95, pro který jeho tvůrci určili váhy

42

HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Praha: ASPI 2008. Str. 190 – 191.

43

„Pojem stakeholders se původně vztahoval na ty osoby či skupiny, které mají ve firmě nějaký hmotný zájem

(stake), ale později se toto chápání rozšiřovalo i na ty skupiny, které jsou fungováním firmy nějak dotčeny. V současné době je všeobecně přijímána širší definice, která považuje za zainteresované strany všechny skupiny či osoby, jež ovlivňují danou firmu nebo jsou jednáním této firmy sami dotčeny (…).“ In VÁCHAL J., VOCHOZKA, M. a kol. Podnikové řízení. Praha: Grada Publishing 2013. Str. 99 – 100. 44

HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Praha: ASPI 2008. Str. 190 - 191.

45

HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Praha: ASPI 2008. Str. 191 - 193.

46


23

každého z ukazatelů dle jednotlivých odvětví, v té době nazývaných jako OKEČ47. Díky tomu, že tyto váhy byly určovány pomocí analýzy několika tisíců českých společností, má tento index velice dobrou vypovídací schopnost pro odhad finanční tísně podniků v českých poměrech, a to s úspěšností dokonce více než 70 %.48 Indexů IN je vytvořených několik, v mé práci se budu zabývat indexem IN05, jelikož se jedná o mírně modifikovaný index IN01, který vznikl sloučením indexů IN95 a IN99 (ten byl vhodný spíše pro vlastnický pohled). Níže uvádím obecnou rovnici pro výpočet indexu IN05.49 IN05 = 0,13*A/CZ + 0,04*EBIT/Ú + 3,97*EBIT/A + 0,21*VYN/A + 0,09*OA/(KZ+KBÚ), kde: A = aktiva CZ = cizí zdroje EBIT = zisk před zdaněním a úroky Ú = nákladové úroky VYN = výnosy OA = oběžná aktiva KZ =krátkodobé závazky KBÚ = krátkodobé bankovní úvěry Pro potřeby ekonomické analýzy vybraného podniku jsem tento ukazatel ještě modifikovala dle vah jednotlivých ukazatelů pro konkrétní obory OKEČ, které autoři indexu IN stanovili pro potřeby indexu IN95. Jelikož mnou vybraný podnik spadá do odvětví Doprava, skladování, spoje50, pro jednotlivé ukazatele jsem zvolila následující váhy:51 47

OKEČ = odvětvová klasifikace ekonomických činností

48


Beck, 2009. Str. 190. 49


Beck, 2009. Str. 190. 50

Na základě srovnání sekcí dle: Změny ve struktuře jednotlivých sekcí a oddílů ve srovnání dle OKEČ a CZ-

NACE

–

Analýza.[online]

Český

statistický

úřad.

Dostupné

na

http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/tab_1_systematicka_cast_okec_a_cz_nace/$File/Tab1.pdf [cit. 29.12.2014]

24

A/CZ = 0,07 EBIT/A = 14,35 VÝN/A = 0,75 Ostatní váhy byly ponechány stejné, jako je uvedeno výše u obecného indexu IN05. Je to z toho důvodu, že v době vzniku tohoto indexu nebyly k dispozici informace, na jejichž základě by se daly spočítat charakteristické hodnoty za daná odvětví, proto byly užity hodnoty jednotné.52 Na základě výsledku indexu IN05 můžeme podnik zařadit do tří skupin:53 IN05 < 0,9

podnik spěje k bankrotu

0,9 < IN05 < 1,6

šedá zóna

IN05 > 1,6

podnik tvoří hodnotu

2.2.2.2 Bonitní model Bonitní modely jsou v Evropě důležité především pro banky, které zajímá bonita klientů a jejich schopnost platit úroky a jistinu, což jim dává signál, zda danému podniku ještě mohou půjčit finanční prostředky, případně v jaké výši a za jakou cenu. Úroveň bonity dlužníka znamená, nakolik bude v budoucnu podnik schopen uspokojovat nároky věřitelů. Bonitní modely vytváří z několika vybraných ukazatelů jeden indikátor finanční pozice společnosti.54 Bonitní modely mají za cíl stanovit bonitu hodnoceného podniku na základě syntéz různých ukazatelů (rentability, likvidity, solventnosti apod.) a tím posoudit jeho finanční situaci. Tyto modely řeší ohodnocení jednotlivých hodnot poměrových ukazatelů a přidělují jim váhy dle jejich důležitosti. Na základě dosažených hodnot jsou výsledkům přiřazeny body a jejich součet či průměr udává známku, ze které lze odhadnout finanční zdraví podniku. Pro svou

51

NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: GRADA 2002. Str. 96.

52

NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: GRADA 2002. Str. 96.

53


Beck, 2009. Str. 191. 54


25

práci jsem si z bonitních modelů pro posouzení vybrané společnosti zvolila Kralicekův quicktest, jelikož se jedná o nejznámější scoringový55 bonitní model.56 Kralicekův Quicktest Výběr ukazatelů Kralicekova quicktestu je založen na jejich ekonomickém významu a pokrývá všechny stránky finanční situace podniku. Jedná se o ukazatele R1 – R4, jejichž význam je popsán v tabulce na obrázku č. 2. Jde většinou o univerzální ukazatele, které nejsou odvětvově ovlivněny.57

55

„SCORING – jedná se o funkci, která hodnoceným subjektům přiřadí skóre (určité množství bodů). Hodnotí se

více kritérií a ta mohou mít různé váhy. Často se lze setkat s převodem z numerického ohodnocení do slovní interpretace, která je pro laiky bližší k pochopení.“ In ŠMARDA, Zdeněk. Vývoj ratingu firem a jeho význam pro

finanční

řízení

[online].

2006

[cit.

2014-12-29].

http://konference.fbm.vutbr.cz/workshop/papers/papers2006/smarda_zdenek.pdf 56


57


26

Dostupné

z:

Tab. č. 1:

Tabulka pro výpočet Kralicekova quicktestu

Zdroj: HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Praha: ASPI 2008. Str. 200.

Ukazatel R1 je ukazatelem finanční stability, ukazatel R2 je typem ukazatele solventnosti, ukazatel R3 je ukazatelem rentability a ukazatel R4 je ukazatelem krátkodobé platební schopnosti. Pro výpočet ukazatelů R2 a R4 se využívá hodnota nezdaněného cash flow, která se vypočítá jako součet zisku po zdanění, daně z příjmů a odpisů.58

58


27

Po vypočtení všech ukazatelů se jednotlivým výsledkům přiřadí body dle určené tabulky a jejich součet se nakonec vydělí počtem ukazatelů. Výsledek můžeme stejně jako u bankrotního modelu rozdělit do tří skupin:59 3 a více bodů = velmi dobrý podnik rozmezí 1 až 3 bodů = průměrný podnik méně než 1 bod = špatný podnik

59


28

3 KVALITATIVNÍ ANALÝZA Kvalitativní analýza je pojmenována dle kvalitativních ukazatelů, se kterými pracuje. Na rozdíl od kvantitativní analýzy, která využívá ke svým výpočtům a závěrům číselné ukazatele, kvalitativní ukazatele se dají vyjádřit pouze slovně. Může se jednat o ukazatele alternativní, jejichž výsledky můžou nabývat pouze dvou hodnot, nebo ukazatele množné, pokud můžou nabývat více hodnot.60 Tato část ekonomické analýzy podniku (někdy označována také jako fundamentální nebo strategická) je zaměřena na hodnocení vnitřního a vnější okolí podniku. Základním úkolem této

analýzy

je

identifikace

tržní

pozice

a

tržního

potenciálu

v konkrétním

mikroekonomickém a makroekonomickém prostředí podniku.61 Z toho důvodu rozdělím kvalitativní analýzu na analýzu makrookolí a analýzu mikrookolí podniku. Fundamentální analýza využívá ke své práci specifické nástroje, z nichž ve své práci využiji pro analýzu vnějšího prostředí PEST analýzu a pro analýzu vnitřního prostředí Porterův model pěti sil. Výstupem této analýzy bude především identifikace konkurenceschopnosti podniku, konkurenční výhody, definice a charakteristika trhu, na kterém podnik působí62 a nakonec syntéza zjištěných poznatků ve formě SWOT analýzy. Strategická analýza má za cíl připravit podnik na situace, které mohou nastat. Jejím cílem je tedy analyzovat a identifikovat všechny důležité faktory, u kterých můžeme předpokládat, že budou mít v budoucnu vliv na cíle a strategii dané společnosti. Z odhadu budoucích trendů a jevů vychází posouzení vhodnosti současné strategie, pro níž je základem posoudit vzájemné vztahy a souvislosti, které mezi faktory existují. Základem pro formulování strategie podniku je tedy vyjádření souvislostí mezi podnikem a jeho okolím.63

60

SYNEK, M. Ekonomická analýza. Praha. C. H. Beck, 2003. Str. 13.

61

NÝVLTOVÁ, R., MARINIČ, P. Finanční řízení podniku : moderní metody a trendy. Praha: Grada publishing

2010, str. 161 62

NÝVLTOVÁ, R., MARINIČ, P. Finanční řízení podniku : moderní metody a trendy. Praha: Grada publishing

2010, str. 161 63

SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza. Praha: C. H. Beck, 2000. Str. 3.

29

3.1 Analýza makrookolí podniku Makrookolí podniku zahrnuje veškeré politické, ekonomické, sociální či technologické rámce, kterých je podnik součástí. Politická stabilita státu, jehož je podnik součástí, či inflace v zemi, jejíž měnou podnik obchoduje, demografické pohyby nebo technologické pokroky, to vše má vliv na to, jak bude podnik efektivní a úspěšný. Makrookolí podniku zahrnuje vlivy, které vznikají mimo podnik, a ten nemůže svým chováním tyto vlivy změnit. Podnik se ovšem těmto vlivům může přizpůsobit, aktivně na ně reagovat a tím ovlivnit směr svého vývoje. Rozdílná úroveň schopností podniku aktivně reagovat na tyto změny je klíčovým faktorem ovlivňujícím úspěšnost podniku.64

3.1.1 PEST analýza Za nejdůležitější vlivy působící na podnik z okolí patří faktory politické, ekonomické, sociální a kulturní, technické či technologické (od toho zkratka PEST). Každá z těchto skupin v sobě zahrnuje mnoho faktorů, díky kterým může být strategie podniku ovlivněna. Základním úkolem této PEST analýzy je určit oblasti a jejich změny, které by mohly mít vliv na podnik. Většinou se nejedná přímo o předpověď změn, nýbrž o jakýsi odhad možných změn. Je potřeba také odlišit, které změny se dotknout ekonomiky celkově a tedy všech podniků, které změny ovlivní jen některá odvětví, či zda nastalá změna bude mít vliv na konkurenční postavení podniku mezi ostatními konkurenty.65 Politicko-legislativní faktory Politická situace v zemi, kde podnik sídlí, její stabilita a případné členství v evropské unii, to vše jsou důležité faktory dávající společnosti příležitosti, případně hrozby, ovlivňující prosperitu podniku. Různá politická omezení v podobě antimonopolních zákonů, daňového zatížení, ovlivňování importu a exportu, cenové politiky nebo zákonů na ochranu životního prostředí apod., mají nezanedbatelný vliv na fungování podniku.66 Důležitá je v této oblasti také hospodářská politika státu, která může upřednostňovat nebo podporovat určité podniky, jako jsou malé firmy, exportní firmy, nebo společnosti provádějící výzkum a vývoj. Vliv na

64

SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza. Praha: C. H. Beck, 2000. Str. 9 – 10.

65


66


30

podnik můžou mít kromě vlády také další instituce a orgány, jako je např. centrální banka, různá politická uskupení, soudy, burza, nátlakové skupiny, média a další.67 Ekonomické faktory Podnik je při rozhodování o své budoucí strategii velmi ovlivněn aktuálním a budoucím vývojem ekonomiky, který opět může pro podnik představovat příležitosti nebo hrozby. V potaz se musí vzít aktuální tempo růstu ekonomiky, míra inflace, nezaměstnanost, úroková míra, směnný kurz nebo daňová politika. V případě, že ekonomika je rostoucí, vyvolává to větší spotřebu a rozvíjí se pro podnik více příležitostí, jak se na trhu prosadit. Pokud jsou nízké úrokové míry, má společnost možnost investovat a rozvíjet se za cenu nižšího cizího kapitálu. Jestliže inflace bude na vyšší úrovni, bude to naopak eliminovat ekonomický rozvoj. Podniky, které obchodují také na zahraničních trzích, bude také ovlivňovat devizový kurz.68 Sociální faktory Mezi sociální faktory zařazujeme vlivy demografické i ekologické. K demografickým vlivům patří životní styl obyvatelstva, vzdělání, průměrný věk populace a její životní úroveň, důvěru, ocenění a postoje. To vše je výsledkem demografických, ekonomických, kulturních, etických, náboženských a vzdělávacích podmínek života.69 K ekologickým vlivům můžeme zařadit ochranu životního prostředí, ale také klimatické faktory a jejich změny.70 Technické faktory Každý podnik by se měl chtít vyhnout zaostávání za konkurencí v technické či technologické oblasti. Společnost musí sledovat změny těchto oblastí, protože ty mohou okolí velice ovlivnit.71 Schopnost pochopit probíhající nebo proběhlé změny v okolí je velice podstatná, jelikož může ovlivnit budoucí vývoj podniku. Je dokázáno, že podniky, které vnímají své okolí a přizpůsobují se mu, dosahují lepších výsledků než podniky, které těmto změnám nevěnují

67

KEŘKOVSKÝ, M., VYKYPĚL, O. Strategické řízení. Teorie pro praxi. Praha: C. H. Beck, 2003. Str. 40 - 41.

68


69


70

KEŘKOVSKÝ, M., VYKYPĚL, O. Strategické řízení. Teorie pro praxi. Praha: C. H. Beck, 2003. Str. 38.

71


31

příliš pozornosti. Jakmile se podniku podaří analyzovat změny, nastává v podstatě dvojí problém: správně pochopit nastalé změny a rozsah, v jakém může být díky nim podnik ovlivněn; určit vztah těchto změn ke schopnosti podniku vypořádat se s nimi. V případě druhého zmíněného problému se jedná o to, jak rychle se podnik dokáže změnám přizpůsobit, což se odvíjí od jeho flexibility, vnímavosti, kvality managementu, podnikové kultury, organizační struktury nebo celkového podnikového klimatu.72

3.2 Analýza mikrookolí podniku Mikrookolí podniku je představováno především odvětvím, ve kterém podnik působí. Vymezení správného odvětví, ve kterém podnik soutěží, je klíčovým krokem strategické analýzy. Prosperita podniků je poté závislá na intenzivní všestranné komunikaci s obchodními partnery, ať už se jedná např. o dodavatele nebo odběratele, a včasné rozpoznání jejich požadavků, případně rychlejší přizpůsobení se jim než konkurence.73 Cílem analýzy odvětví není jen zjistit, co vše podnik může od svého odvětvového okolí očekávat, ale především rozpoznat hlavní hybné síly působící na odvětví a jeho atraktivitu. S tím souvisí i zjištění směrů, kterými se tyto síly budou ubírat.74

3.2.1 Porterových pět sil Porterův pětifaktorový model konkurenčního prostředí je často využívaným a velice užitečným nástrojem pro analýzu oborového okolí podniku. Předpokladem tohoto modelu je, že strategická pozice firmy operující v určitém odvětví vychází z působení pěti základních činitelů, kterými jsou:75 vyjednávací síla zákazníků; 72


73


74


75


32

vyjednávací síla dodavatelů; hrozba vstupu nových konkurentů; hrozba substitutů; rivalita firem působících na daném trhu. Vyjednávací síla zákazníků Zákazníci mohou mít velkou vyjednávací schopnost v případě, že mají možnost bez větších obtíží přejít ke konkurenci a nestojí je to příliš nákladů navíc. Další výhodou pro zákazníka je, pokud je významným odběratelem dané společnosti nebo je velkým zákazníkem, čili zabírá větší podíl ze všech zákazníků. Pokud je zde možnost, třeba v případě výpadku dodávky, aby si odběratel zboží sám vyrobil nebo si sehnal odjinud například v podobě substitutů, je to také výhodou pro dané odběratele, což jim zvyšuje vyjednávací schopnost vůči podniku. Zákazník má také silnou vyjednávající pozici v případě, že je velmi citlivý na změnu ceny odebíraného produktu, musí minimalizovat své náklady a kvalita produktu pro něj nehraje přílišnou roli.76 Vyjednávací síla dodavatelů Silní dodavatelé surovin mohou snižovat zisky svých odběratelů zvyšováním ceny jejich vstupů nebo naopak snižováním kvality jejich surovin. Obzvlášť silnou vyjednávací sílu mají dodavatelé, jejichž produkt je pro odvětví odběratele klíčový a tvoří značnou část jejich nákladů. Navíc, když je takovýchto dodavatelů na trhu málo, přitom mají velký tržní podíl a nejsou ohroženy vstupem konkurentů a odběratel není výjimečně důležitým zákazníkem, je vyjednávací síla dodavatelů o to vyšší.77 Hrozba vstupu nových konkurentů Tato hrozba je snižována v případě, že pro vstup do daného odvětví je zapotřebí vysokých fixních nákladů a odvětví má strukturu přirozených monopolů. S tím souvisí také nákladovost výroby – pokud je výhodnější pro firmu vyrábět větší množství produktu a tím využívat náklady z rozsahu, malé společnosti s malým výrobním objemem budou do tohoto odvětví vstupovat velmi těžko. S menší hrozbou vstupu nových konkurentů se potýkají také podniky toho odvětví, kde je výhodnější využívat léty nabyté zkušenosti a know-how. Další překážkou

76


77


33

pro vstup nových konkurentů na trh můžou být regulovaná odvětví, jako je letecký provoz či banky.78 Hrozba substitutů Substituční výrobky mohou ohrozit danou společnost v případě, že nabízené výrobky mají nižší cenu, jsou kvalitnější nebo celkově oplývají lepšími vlastnostmi než výrobek dané firmy. Hrozbu plynoucí ze strany substitutů snižují náklady na změnu, které mohou být způsobeny přeorientováním spotřeby na zpracování nových substitutů.79 Rivalita firem působících na daném trhu Tato rivalita může být vysoká v případě, že trh se vyvíjí jen velmi pomalu a firmy na daném trhu působící se budou snažit udržet zde svou pozici jakýmikoliv postupy. Stejně nebezpečné pro firmu může být působení na nově se rozvíjejícím lukrativním trhu či trhu s mnoha konkurenty. Navíc, pokud je v odvětví malá ziskovost, opakující se přebytek výrobních kapacit nebo konkurenti sledují strategii přežití, je dané odvětví stejně riskantní. Rivalitu firem navíc zvyšují vysoké bariéry odchodu z odvětví a malá diferencovanost výrobků.80 Cílem tohoto modelu je pochopit síly, které na podnik působí a identifikovat, které z nich na něj mají či v budoucnu budou mít zásadní vliv a lze je ovlivnit rozhodnutími managementu. Pokud chce být podnik úspěšný, musí tyto síly zavčas identifikovat a proměnit jejich působení ve svůj prospěch.81

3.3 SWOT analýza Vrcholem strategické analýzy je diagnóza silných a slabých stránek podniku a příležitostí či hrozeb plynoucích z okolí pro podnik. Nutností v této fázi je určit konkurenční výhody podniku a klíčové faktory jeho úspěchu. Tyto faktory jsou následně verbálně charakterizovány či ohodnoceny a jsou zaneseny do čtyř kvadrantů tabulky SWOT, která je uvedena níže.82

78


79


80


81


82


34

Tab. č. 2:

SWOT tabulka

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

STRENGTHS

WEAKNESSES

PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

OPPORTUNITIES

THREATS

Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky

Vytváření SWOT analýzy by se mělo řídit určitými zásadami, aby její výsledky mohly být brány v potaz a byly relevantní. Keřkovský a Vykypěl uvádějí následujících šest zásad, které by měly být následovány při analyzování silných a slabých stránek podniku a příležitostí a hrozeb plynoucích z okolí podniku.83 1) SWOT analýza by měla být zpracovávána za určitým účelem a měla by tedy být relevantní. Analýza použitá pro jeden účel by neměla být slepě zkopírována pro účel jiný. 2) V tabulce SWOT by měly být uvedeny jen opravdu relevantní poznatky, podstatná fakta, jevy a vlastnosti podniku a prostředí. Po prvotním vyjádření prvků SWOT tabulky by měla být podrobena redukci, protože příliš jevů v této tabulce naopak komplikuje následnou syntézu pro určení strategie. 3) Pokud je SWOT součástí strategické analýzy, měla by obsahovat pouze strategické vlastnosti a jevy. Některé slabiny podniku, které se dají vyřešit jednorázově, nemají být součástí SWOT analýzy. 4) Analýza SWOT by měla být objektivní, nikoliv subjektivní. Toho lze dosáhnout předložením prvotního návrhu SWOT analýzy dalším expertům či stakeholderům a ideálně ji podrobit diskuzi, na jejímž základě pak bude automaticky splněna podmínka objektivity.

83


35

5) Jednotlivé faktory působící na podnik, nebo jeho vlastnosti, by měly být nějakým způsobem ohodnoceny – ať už seřazeny dle důležitosti, nebo zvýrazněny nejdůležitější silné a slabé stránky a příležitosti a hrozby. 6) Pro uživatele SWOT analýzy je výhodné, jsou-li fakta v ní obsažená určitým způsobem identifikována nebo označena. Může to následně pomoci při zdůvodnění návrhu v jeho prospěch. SWOT analýza by měla být zařazena na konci analýzy, jakožto určitý sumář poznatků z dílčích analýz. V podstatě by se mohlo jednat o rozdělení závěrů těchto analýz do čtyř kvadrantů SWOT analýzy. Slabiny a silné stránky zařazeny ve SWOT tabulce bývají nejčastěji vlastnostmi podniku, na druhou stranu příležitosti a hrozby často plynou z okolí podniku, které podnik přímo nemůže ovlivnit. Toto však nemusí být striktním pravidlem, jelikož ohrožení může přijít i zevnitř podniku, např. v podobě konfliktu mezi členy managementu.84

84


36

4 EKONOMICKÁ ANALÝZA KONKRÉTNÍHO PODNIKU 4.1 Představení podniku Pro praktickou část své diplomové práce jsem si vybrala společnost TQM – holding s.r.o. (dále také označovanou jen jako „TQM“), který je znám v okrese Opava a jeho okolí především díky zajišťování příměstské osobní autobusové dopravy. Dalším stěžejním předmětem podnikání této společnosti je vnitrostátní a mezinárodní nákladní autodoprava, logistika, opravárenství. Společnost je držitelem certifikátu ISO 9001:200885.

4.1.1 Základní údaje o společnosti Základní údaje vycházející z Registru ekonomických subjektů: 86 Název společnosti:

TQM - holding s.r.o.

Sídlo společnosti:

Těšínská 1028/37, 746 01, Opava

IČO:

49606395

Datum vzniku:

25. 4. 1994

Kategorie dle počtu zaměstnanců:

250 – 499

Základní kapitál:

120 000 000 Kč

Klasifikace dle CZ-NACE:

49410:

Silniční nákladní doprava

00:

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

25720:

Výroba zámků a kování

45200:

Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů

85

„V této normě jsou specifikovány požadavky na systém managementu kvality v případech, kdy organizace

potřebuje prokázat svoji schopnost trvale poskytovat produkt, který splňuje požadavky zákazníka a příslušné požadavky předpisů, a kdy má v úmyslu zvyšovat spokojenost zákazníka, a to efektivní aplikací systému, včetně procesů pro jeho neustálé zlepšování.“ In Normy série ISO 9001 a jejich aplikace. Úřad pro technickou normalizaci,

metrologii

a

státní

zkušebnictví

[online].

[cit.

2014-12-02].

Dostupné

z:

http://www.unmz.cz/urad/normy-serie-iso-9001-a-jejich-aplikace 86

Výpis z Registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES. Administrativní registr ekonomických subjektů

[online].

Ministerstvo

financí

ČR

[cit.

2014-12-02].

bin/ares/darv_res.cgi?ico=49606395&jazyk=cz&xml=1

37

Dostupné

z:

http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-

49393:

Nepravidelná pozemní osobní doprava

4.1.2 Historie společnosti Společnost TQM – holding s.r.o. vznikla 25. dubna 1994 složením vkladu šesti podílníků v celkové hodnotě 120 tis. Kč, který se postupně navyšoval až na hodnotu přibližně 15 mil. Kč. V roce 2004 přešlo na společnost TQM – holding s.r.o. jakožto na hlavního akcionáře jmění zanikající společnosti TQM a.s., která měla základní kapitál ve výši 133,456 milionů Kč. Celkový základní kapitál analyzované společnosti tak vzrostl na celých 150 mil. Kč, jehož vlastníky s rovnoměrným podílem byli:87 Ing. Petr Kramný Ing. Jiří Mainuš Dalibor Fajkus Ing. Erwin Ballarin Ing. Petr Urbanský V roce 2007 byl podíl zesnulého společníka Ing. Petra Urbanského převeden na jeho pozůstalé a následně v roce 2008 jim byl vyplacen jeho podíl ve výši 30 mil. Tím se snížil celkový základní kapitál společnosti na 120 mil. Kč. V roce 2013 zesnul další ze společníků, Ing. Erwin Ballarin, jehož podíl byl převeden na jeho spolupodílníky a dědice. Následně byl jeho podíl odkoupen a zbývající tři aktuální podílníci, kterými jsou: Ing. Petr Kramný, Ing. Jiří Mainuš, Dalibor Fajkus

87

Veřejný rejstřík a sbírka listin. Justice.cz: Oficiální server českého soudnictví [online]. Ministerstvo

spravedlnosti

České

republiky

[cit.

2015-01-02].

firma.vysledky?subjektId=706205&typ=UPLNY

38

Dostupné

z:

https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-

si vzali úvěr od vlastněné společnosti TQM – holding s.r.o. ke koupi třicetimilionového podílu. Tato finanční asistence podnikem mohla být společníkům poskytnuta díky investičnímu úvěru v celkové výši nakoupeného podílu, který společnosti poskytla banka.88 Výše základního kapitálu společnosti se tak po tomto odchodu společníka již nesnížila.

4.1.3 Zaměření podniku Podnik se zaměřuje na celou škálu podnikání v oblasti dopravy, logistiky a skladování. Věnuje se dopravě osobní i nákladní. S dopravou je spojen také servis, STK, myčka či čerpací stanice pohonných hmot. Osobní doprava je provozována ve formě meziměstské pravidelné a nepravidelné linkové autobusové dopravy v okrese Opava a jejím blízkém okolí. Společnost vysílá své autobusy z Opavy, Vítkova a Ostravy a provozuje jednu mezikrajskou linku do Olomouce. Tuto formu dopravy zajišťuje 85 autobusů, které dohromady ročně najezdí přibližně 4,6 mil. km. Vozový park má k dispozici autobusy převážející invalidní vozíky i zadní nosiče k přepravě jízdních kol. Nákladní doprava je provozována nejen v rámci ČR, ale i do zemí v EU a bývalých států Sovětského svazu, včetně Kazachstánu a Uzbekistánu. S dopravou je spojena také celková logistika a skladování, kterému se podnik začal více věnovat v posledních letech stavbou nových prostorných skladů. Společnost má k dispozici vlastní myčku velkých dopravních prostředků, která se dá využít i pro mytí zemědělské či vojenské techniky. K opravě svého vozového parku využívá truck service, který nabízí své služby i dalším podnikům. V areálu podniku na Těšínské ulici se nachází také čerpací stanice. Podle klasifikace podniků dle CZ-NACE řadím pro účely této diplomové práce podnik TQM – holding s.r.o. pod sektor pozemní a potrubní dopravy, jelikož do této kategorie

88

Finanční asistence: Zpráva dle §200 zákona č. 90/2012 Sb. In: Justice.cz: Oficiální server českého soudnictví

[online].

Opava:

TQM,

2014

[cit.

2015-01-02].

https://or.justice.cz/ias/content/download?id=0c1b0280474c44fd81744349e7a7ba83

39

Dostupné

z:

zapadají dvě z pěti jeho činností. V roce 2012 a 2013 spadalo do této kategorie přibližně 29 000 podniků.89

4.2 Finanční analýza zvoleného podniku Finanční analýzu podniku TQM – holding s.r.o. jsem prováděla za posledních pět hospodářských let podniku, aby byl vidět posun podniku od počátku poslední ekonomické krize, jejíž vznik se dá datovat na období okolo roku 2008.

4.2.1 Analýza poměrových ukazatelů V analýze poměrových ukazatelů jsem se zaměřila na ukazatele rentability, zadluženosti a likvidity, jelikož se jedná o nejdůležitější srovnávané ukazatele v ekonomické analýze, jak jsem již popsala v podkapitole 2.2.1. Je potřeba na základě jejich výpočtu zjistit, zda jsou prostředky do podniku vložené dostatečně rentabilní, jakou má podnik finanční stabilitu a zda je podnik schopen včas dostát svým závazkům. 4.2.1.1 Ukazatele rentability Z širší škály ukazatelů rentability jsem využila především ukazatele rentability aktiv (ROA) a rentability vlastního kapitálu (ROE). Oba ukazatele srovnávám s odvětvím, aby bylo zřejmé, jak si podnik stojí s ohledem na ukazatele v rámci podniků se stejným zaměřením. Rentabilita aktiv Rentabilitu aktiv jsem počítala vydělením zisku podniku před zdaněním a úroky (EBIT) hodnotou veškerých aktiv v podniku. Jelikož jsem ukazatele ROA vypočítala právě s hodnotou EBITu v čitateli, je vhodné tento výsledek porovnat s ukazatelem ROA za celé odvětví, protože se zde nebere v potaz výše využití cizího úročeného kapitálu a jeho úroky.

89

Finanční analýza podnikové sféry za rok 2013. In: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky [online].

Ministerstvo

průmyslu

a

obchodu

České

republiky,

http://download.mpo.cz/get/50629/57473/613086/priloha001.xlsx

40

2014

[cit.

2014-12-10].

Dostupné

z:

Tab. č. 3:

ROA odvětví ROA EBIT Aktiva

Porovnání ukazatelů ROA podniku mezi roky 2009 – 2013 a srovnání s odvětvím 2009 2,08% 0,79% 4 201,00 Kč 528 823,00 Kč

2010 3,71% 4,13% 21 637,00 Kč 523 996,00 Kč

2011 3,55% 6,93% 50 040,00 Kč 721 752,00 Kč

2012 2,38% 5,20% 37 503,00 Kč 720 765,00 Kč

2013 2,31% 7,76% 54 818,00 Kč 706 533,00 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty autorky na základě údajů z účetních závěrek podniku a Finančních analýz podnikové sféry za roky 2009 - 2013

Na začátku sledovaného období byla rentabilita aktiv podniku na velice nízké úrovni, nedosahovala ani jednoho procenta, což bylo způsobeno především záporným výsledkem hospodaření. V následujím roce začala rentabilita aktiv stoupat a dosahovala již více než čtyř procent, díky kladnému výsledku hospodaření při přibližně stejné velikosti bilanční sumy. V roce 2011 se zvýšila aktiva podniku zhruba o třicet sedm procent a zisk se zvýšil na více než dvojnásobek oproti předchozímu roku, což mělo za následek ještě větší zvýšení rentability na skoro sedm procent, což je dvojnásobek oborového průměru. V dalších dvou analyzovaných letech zůstala hodnota aktiv podniku bez výraznějších změn, ovšem v roce 2012 mírně klesl EBIT a způsobil lehký pokles ROA o 1,73 procentního bodu. V roce 2013 se podniku zadařilo o něco více a díky mírně snížené hodnotě aktiv stoupla rentabilita podniku na nejvyšší úroveň ze sledovaných let a dosáhla téměř osmi procent. Pokud výslednou rentabilitu aktiv porovnám s odvětvím, vyšly podnikové výsledky velmi dobře – kromě prvního roku vždy převyšovaly oborový průměr a místy (obzvláště v letech 2011 až 2013) převýšily oborové ROA několikanásobně. Zatímco celkové výsledky rentability aktiv všech společností se stejným zařazením dle CZ-NACE měly od roku 2010 klesající tendenci, podniku TQM – holding s.r.o. stoupala ROA s každým rokem, vyjma mírného poklesu v roce 2012. Rentabilita vlastního kapitálu Díky rentabilitě vlastního kapitálu můžou vlastníci podniku zjistit, jaký výnos jim vložené prostředky do podniku přináší a zda je vhodné pokračovat v jeho financování, nebo zda je výnosnější jejich finanční prostředky investovat do rentabilnějších projektů či společností. Níže uvádím přehled výše rentability vlastního kapitálu, jejich činitele a srovnání s odvětvovými průměry. 41

Tab. č. 4:

Porovnání ukazatelů ROE podniku mezi roky 2009 – 2013 a srovnání s odvětvím

ROE odvětví ROE Čistý zisk Vlastní kapitál

2009 1,84% -0,21% -312,00 Kč 150 795,00 Kč

2010 3,91% 5,48% 8 798,00 Kč 160 450,00 Kč

2011 3,81% 16,33% 30 552,00 Kč 187 130,00 Kč

2012 1,88% 8,56% 17 522,00 Kč 204 697,00 Kč

2013 1,62% 13,31% 30 533,00 Kč 229 455,00 Kč


V prvním z uvedených let byla rentabilita vlastního kapitálu záporná kvůli ztrátě, jež firma v daném roce utrpěla. Pokud by takto nízký výnos vložených prostředků do podniku nezačal stoupat, vlastníkům podniku by se vyplatilo vložené prostředky investovat do výnosnějších aktivit. V následujících dvou letech výrazně stoupl zisk podniku a mírně také vzrostl vlastní kapitál, což mělo celkově vliv na zvýšení rentability do kladných procent a dokonce ještě nad oborový průměr. Největší rentabilitu vlastního kapitálu podnik vykazoval v roce 2011, kdy ukazatel ROE činil dokonce 16,33 %, což byl více jak čtyřnásobek hodnot dosahovaných podniky stejného zaměření. Tento skok nastal především díky velmi příznivému výsledku hospodaření, který vystoupal na více než 30 mil. Kč. Takto vysoký výnos není příliš obvyklý, a když je někde k dispozici, obvykle je spojován s vyšší rizikovostí. Kapitál vložený do tohoto podniku se ovšem s nijak vysokým rizikem nepotýkal, jelikož se jedná o stabilní podnik a vlastníci společnosti tedy mohli být rádi, že se v době nízké rentability nerozhodli investovat své prostředky jinde. V roce 2012 došlo stejně jako u předchozího ukazatele k poklesu, nicméně hodnoty se stále držely vysoko nad oborovými standardy. Zatímco v roce 2013 u podniků stejného zaměření rentabilita vlastního kapitálu ještě o něco málo klesla, u analyzovaného podniku vidíme nárůst oproti předchozímu roku o více než polovinu, což byla jistě opět příznivá zpráva pro vlastníky podniku. Níže uvádím pro přehlednost a srovnatelnost výši rentability vložených aktiv a vlastního kapitálu v průběhu analyzovaných let a pro srovnání uvádím i oborové průměry analyzovaného období. 42

Graf č. 1:

Vývoj ukazatelů ROA a ROE podniku a porovnání s odvětvovými hodnotami

Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky na základě údajů z účetních závěrek podniku a Finančních analýz podnikové sféry za roky 2009 - 2013

Podle uvedeného grafu vidíme, že podniková rentabilita kopírovala na začátku zvoleného období růstový potenciál oborových rentabilit. Rozpor nastal v roce následujícím, kdy republikové průměry daného oboru mírně klesaly, ale podnik TQM – holding s.r.o. vykazoval vyšší hodnotu obou ukazatelů. V roce 2012 se podnik přizpůsobil trendu a stejně jako u konkurenčních podniků jeho rentabilita klesla. Bylo tomu tak ovšem pouze dočasně, jelikož v roce 2013 se opět začala rentabilita zvyšovat a dosahovat hodnot vysoko nad odvětvové průměry, které měly nadále klesající tendenci. 4.2.1.2 Logaritmický rozklad ukazatele ROE Zde uvedeným rozkladem ukazatele ROE zjišťujeme, který jeho spolutvůrce má největší podíl na meziroční změně daného ukazatele mezi roky 2012 a 2013. Rozlad probíhal dle postupu uvedeném v podkapitole 2.2.1.2. U každého ukazatele je vypočítána diference, což je rozdíl hodnot mezi roky 2013 a 2012. U položek aktiv, pasiv a položek z výkazu zisku a ztráty (vč. EBITu) jsou rozdíly uvedeny v korunách českých (Kč), ostatní ukazatele jsou počítány v procentech, proto je rozdíl mezi nimi uveden v procentních bodech (značeno v tabulce pro přehlednost jako „%”).

43

Změna v důsledku ukazatele odhaluje námi požadované informace, a to vliv, jaký měl daný ukazatel na vývoj nadřazeného ukazatele. Hodnoty, jimiž byl ROE ovlivněn nejvíce, jsou v tabulce zvýrazněny tučně, včetně jejich největších činitelů. Tabulka je rozdělena na dvě základní sekce, z nichž první sekce zmiňuje data o podniku a druhá sekce odráží odvětvové průměry daných ukazatelů. Každý ukazatel má přiřazenou značku pro lepší orientaci v datech, která byla specifikována v podkapitole 2.2.1.2. Grafický rozklad ukazatele ROE uvádím v příloze C této diplomové práce. Tab. č. 5:

Logaritmický rozklad ukazatele ROE mezi roky 2012 a 201390 Podnik

Zn. ROE A A1 A2 B B1 B11 B12 B2 B21 B22 C C1 C11 C12 C2 C21 C22

Ukazatel ROE daňové břemeno čistý zisk zisk před zdaněním ROA zisková marže EBIT tržby obrat aktiv tržby aktiva složená finanční páka úrokové břemeno zisk před zdaněním EBIT pákový ukazatel aktiva vlastní kapitál

Odvětví

Změna v důsl.ukazatele

Diference 4,75% -1,60% 13 011,00 Kč 16 252,00 Kč 2,56% 148,52% 17 315,00 Kč -16 854,00 Kč -2,28% -16 854,00 Kč -14 232,00 Kč 12,34% 12,02% 16 252,00 Kč 17 315,00 Kč -44,20% -14 232,00 Kč 24 758,00 Kč

-0,21% 46,04% 47,64% 4,30% 6,01% 60,03% -88,48% -3,45% -2,36% -0,08% 0,66% 39,51% 35,41% 23,39% -27,18% -6,57% 37,62%

Diference -0,26% -0,70% -497 237,81 Kč -663 184,00 Kč -0,07% -21,39% -8 958,00 Kč 229 380,00 Kč 0,06% 229 380,00 Kč 7 777 602,00 Kč -11,66% -10,59% -663 184,00 Kč -8 958,00 Kč 5,63% 7 777 602,00 Kč -1 541 917,00 Kč

Změna v důsl.ukazatele -0,02% -11,22% -10,52% -0,05% -0,21% -0,34% 21,05% 0,14% 0,09% 0,03% -0,19% -15,68% -10,69% -0,10% 4,02% 4,35% -1,28%


Na základě vypočítaných údajů dojdeme k závěru, že největší vliv na meziroční změnu ukazatele ROE mezi roky 2012 a 2013 měl v podniku jednoznačně ukazatel rentability vložených aktiv (ROA). Celkový posun ukazatele rentability vloženého kapitálu činil meziročně 4,75 procentních bodů (p.b.), z nichž celé 4,30 p.b. měl na svědomí právě ukazatel ROA. Další z činitelů ukazatele ROE, složená finanční páka, měl také nepatrně kladný vliv na

90

Poznámka: znaménko „%“ v této tabulce vyjadřuje procentní body (p.b.)

44

růst ROE (0,66 p.b.), ovšem poslední z ukazatelů tvořících rentabilitu vlastního kapitálu – daňové břemeno – měl na jeho růst mírně negativní účinek, jelikož díky němu klesl o 0,21 p.b. Rentabilita aktiv, která se 90 % podílela na změně ukazatele ROE, se tvoří součinem ziskové marže s obratem aktiv a větší vliv z těchto dvou součinitelů měla zisková marže, díky které se ROA zvýšilo o 6 p.b. Vlivem snížení tržeb i aktiv podniku v roce 2013 oproti roku 2012 klesl obrat aktiv o 2,28 p.b. a to mělo za následek snížení ukazatele ROA o 3,45 p.b. Když oproti podniku srovnáme ukazatele v sektoru pozemní a potrubní dopravy, zjistíme, že tam se ukazatele vyvíjely opačným směrem a všechny ukazatele podílející se přímo na tvorbě rentability vlastního kapitálu tlačily rentabilitu podniku do nižších hodnot než v roce předchozím. Největší vliv na to měla složená finanční páka, která způsobila pokles ROE o 0,19 p.b., poté ukazatel ROA o 0,05 p.b. a nejmenší vliv mělo daňové břemeno, které způsobilo pokles ROE jen o 0,02 p.b., v součtu to dává celkovou změnu ROE směrem dolů o 0,26 p.b. 4.2.1.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti nám říkají, jaký poměr vlastních a cizích zdrojů podnik využívá pro své financování. Mezi nejčastěji využívané zdroje se řadí celková zadluženost, koeficient zadluženosti a úrokové krytí, jak již bylo zmíněno v podkapitole 2.2.1.3. Hodnoty nám také ukazují, jak byl podnik schopen získat dodatečné zdroje pro své financování. Tab. č. 6:

Ukazatele zadluženosti podniku mezi roky 2009 - 2013

Celková zadluženost Koeficient zadluženosti Úrokové krytí Dlouhodobá zadluženost Běžná zadluženost

2009 69,88% 3,09 0,86 29,16% 40,72%

2010 67,68% 2,97 2,11 37,41% 30,26%

2011 72,96% 3,65 3,95 44,40% 28,56%

2012 71,22% 3,18 2,26 47,39% 23,84%

2013 66,88% 2,51 3,11 42,28% 24,61%

Zdroj: Vlastní výpočty autorky na základě údajů z účetních závěrek podniku

Celková zadluženost, počítána jako podíl cizích prostředků na celkových zdrojích, zde dosahuje hodnot okolo 70 %, což se může jevit jako poměrně vysoká zadluženost. Nicméně je to pro vlastníky podniku příznivá situace, protože sehnali více finančních prostředků 45

z vnějšího prostředí firmy a díky úrokům, které musí za tento kapitál platit, se jim snižuje výsledek hospodaření a z toho se poté hradí státu menší daň. Tento efekt, který firma zjevně využívá, se nazývá finanční páka. Koeficient zadluženosti mívá stejnou vypovídací hodnotu jako ukazatel zadluženosti, ovšem do tohoto ukazatele jsem ještě navíc zahrnula leasingové splátky, které v předchozím ukazateli zohledněny nebyly. Leasingové splátky ovlivňují budoucí splátky podniku, které podnik bude hradit za své vypůjčené finanční prostředky nebo majetek využívaný na finanční leasing. I přes zahrnutí leasingových splátek podniku do ukazatele koeficientu zadluženosti vidíme, že v podstatě kopíruje průběh ukazatele celkové zadluženosti. Dalším z podstatných ukazatelů zadluženosti je ukazatel úrokového krytí, který nám říká, kolikrát zisk před zdaněním a nákladovými úroky pokryje právě oné nákladové úroky. Doporučené hodnoty jsou mezi třemi až šesti, k čemuž se analyzovaný podnik přibližuje pouze ve dvou z pěti analyzovaných let, což svědčí o tom, že by mohl mít problém s hrazením nákladových úroků do budoucna a díky tomu vyvíjet zisk jen na financování nákladu cizího dluhu. V letech 2010 a 2012 nabývalo úrokové krytí nižší výsledné hodnoty než doporučované, ovšem i přesto měl podnik k dispozici přes dvojnásobek generovaného zisku než hodnota cizího dluhu a byl schopen generovat zisk i na financování dalších aktivit. Poslední dva ukazatelé se vzájemně doplňují a tvoří dohromady hodnotu ukazatele zadluženosti. První z nich, ukazatel dlouhodobé zadluženosti, počítá s cizími zdroji, které jsou splatné za více než jeden rok. Oproti tomu ukazatel krátkodobé neboli běžné zadluženosti vyjadřuje, jaké procento závazků z celkového kapitálu podniku musí podnik splatit během následujícího roku. Na začátku analyzovaného období převyšovala v podniku výjimečně běžná zadluženost, ovšem již další rok převládala zadluženost dlouhodobá, která si svou přesilu udržela až do konce sledovaného období. 4.2.1.4 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity nám říkají, zda má podnik dostatek finančních prostředků na uhrazení svých splatných závazků. Výsledné hodnoty obou níže uvedených ukazatelů jsou vypočteny podle teorie obsažené v podkapitole 2.2.1.4,

46

Tab. č. 7:

Ukazatele likvidity podniku mezi roky 2009 - 2013

Běžná likvidita Pohotová likvidita

2009 0,65 0,58

2010 0,94 0,86

2011 1,15 1,07

2012 1,50 1,43

2013 1,58 1,51


Běžná likvidita je podílem oběžných aktiv na krátkodobých závazcích. Jedná se tedy o to, zda má podnik k dispozici dostatek prostředků, které by mohl v krátké době převést na finanční prostředky schopné uhradit krátkodobé závazky. Do krátkodobých závazků jsem nezahrnula krátkodobé bankovní úvěry, jelikož nemají danou dobu splatnosti – slouží k překlenutí doby mezi prodejem zboží a úhradou pohledávek ze strany zákazníků, využívají se tedy spíše nárazově. Podle dříve zmíněné teorie je postačující hodnota tohoto ukazatele 1,5, čehož se podniku podařilo dosáhnout pouze v posledních dvou analyzovaných letech. Každopádně podnik se s likviditou zlepšuje a je na dobré cestě. Pohotová likvidita doplňuje nedostatky běžné likvidity tím, že do oběžného majetku nezahrnuje zásoby. Ty jsou odečteny z toho důvodu, že můžou být pomaleji převeditelné na platící prostředek. Jako ideální se v podniku jeví hodnota jedna a vyšší, což povětšinou analyzovaný podnik splňuje, až na úvodní rok 2009. Stejně jako u běžné likvidity můžeme i zde podotknout, že podnik je na tom s likviditou čím dál tím lépe.

4.2.2 Predikční modely Predikční modely využiji ke zjištění, zda podniku hrozí finanční tíseň, nebo zda můžeme podnik zařadit spíše mezi úspěšnější podniky. Pro tato zjištění využiji bonitních i bankrotních vícerozměrných modelů, které mají lepší vypovídací schopnost, jak bylo uvedeno v podkapitole 2.2.2. 4.2.2.1 Bankrotní model Ze škály bankrotních modelů jsem si vybrala model autorů Inky a Ivana Neumaierových nazvaný index IN, konkrétně IN05, což je aktualizace indexu IN01 (vytvořeného v roce 2001) z roku 2005. Níže uvádím dva výsledky tohoto indexu v každém analyzovaném roce. První výsledek je výsledek obecného indexu IN05 a druhý výsledek je výsledkem indexu IN05, kde jsou upravené váhy jednotlivých ukazatelů podle oboru OKEČ – Doprava, skladování, spoje, kam podnik spadá, jak již bylo zmíněno v teoretické části 2.2.2.1. 47

Tab. č. 8:

A/CZ EBIT/Ú EBIT/A VYN/A OA/(KZ+KBÚ) IN05 IN05 Doprava

Výpočet bankrotního modelu IN05 obecně a s odvětvovými váhami Váhy ukazatelů IN05 Obecně Doprava 0,13 0,07 0,04 0,04 3,97 14,35 0,21 0,75 0,09 0,09

2009

2010

2011

2012

2013

1,43 0,86 0,01 1,06 0,51 0,52 1,09

1,48 2,11 0,04 1,21 0,76 0,76 1,75

1,37 3,95 0,07 1,10 0,73 0,91 2,14

1,40 2,26 0,05 1,10 0,89 0,79 1,84

1,50 3,11 0,08 1,14 0,99 0,95 2,28


Dle výše uvedených údajů vidíme, že obecný ukazatel IN05 se v každém z analyzovaných let pohyboval pod hodnotou jedné, což není právě příznivý výsledek. Je to způsobeno především nízkým ukazatelem EBIT/A, který má zároveň nejvyšší váhu ze všech ukazatelů (3,97). Nejvyšší hodnoty dosahuje ukazatel EBIT/Ú, ten má ovšem ze všech ukazatelů nejnižší váhu (pouze 0,04), takže konečnou hodnotu indexu příliš neovlivní. Když vezmeme v potaz hodnoty, které vyšly u indexu IN05 za použití oborových vah jednotlivých ukazatelů, tak vidíme, že hodnoty se poměrně liší od obecného modelu. Je to dáno tím, že se razantně změnila váha ukazatele EBIT/A, a i přesto, že se jedná o nejnižší hodnotu ze všech ukazatelů, evidentní vliv na konečnou hodnotu to mělo. Ukazatel EBIT/Ú a OA/(KZ+KBÚ) mají stejné váhy v obou výpočtech, protože v době vývoje indexu nebyly k dispozici oborové údaje, které by určili rozdílné váhy pro jednotlivé obory, což už ostatně bylo popsáno v podkapitole 2.2.2.1. Snížená váha ukazatele A/CZ byla mírně vykompenzována zvýšením váhy ukazatele VYN/A, jehož hodnoty – stejně jako hodnoty A/CZ – také přesahují číslo jedna. Níže uvádím přehledný graf obecného a oborového výsledku indexu IN05 v průběhu analyzovaných let.

48

Graf č. 2:

Srovnání výsledků obecného a odvětvového bankrotního modelu IN05

Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky na základě údajů z účetních závěrek podniku

Na výše zobrazeném grafu vidíme výsledky indexů IN05. Pozadí grafu je odděleno barevně a zobrazuje škály, které nám říkají, zda je na tom podnik ekonomicky dobře či špatně. Nejtmavší škála, která zahrnuje hodnoty od 0 do 0,9, vyjadřuje, že podnik v této zóně spěje k bankrotu. Světlejší barva označuje podniky v tzv. Šedé zóně, což znamená, že mají hodnotu indexu IN05 mezi 0,9 a 1,6. Podnik, který se nachází v nejsvětlejší zóně (hodnota IN05 nad 1,6) tvoří hodnotu. Výsledek indexu IN05 dle obecného vzorce by znamenal, že podnik směřuje k bankrotu téměř ve všech analyzovaných letech, kromě posledního. Dle oborového indexu má ovšem podnik výsledky na lepší úrovni a do šedé zóny zasahuje pouze v prvním roce z pěti analyzovaných let. Od roku 2010 se podnik drží v zóně tvořící hodnotu, což by odpovídalo aktuálnímu stavu dle výsledků hospodaření podniku. Považuji tedy za důležitější brát v potaz váhy ukazatelů dle oboru, než dle obecného ukazatele. 4.2.2.2 Bonitní model Výsledek bonitních modelů je důležitý především pro banky a věřitele podniku a značí, jak je podnik schopen dostát svým závazkům. Pro výpočet bonity podniku jsem si vybrala Kralicekův quicktest.

49

Kralicekův Quicktest Kralicekův quicktest je tvořen syntézou několika poměrových ukazatelů, které pokrývají všechny finanční stránky podniku. Ukazatele jsou zkráceně nazvány jako R1 – R4, přičemž ukazatel R1 je poměrem vlastního kapitálu na aktivech, R2 značí podíl dluhů bez krátkodobého finančního majetku na nezdaněném cash flow91, R3 je zisk před úroky a zdaněním vydělen aktivy a R4 byl vypočítán jako nezdaněný cash flow děleno provozní výnosy. V tabulce níže je uvedena vždy v prvním sloupci daného roku výsledná hodnota daného ukazatele a v tmavším sloupci bodové ohodnocení, které bylo danému výsledku přiděleno na základě tabulky (Tab. č. 1:) uvedené v podkapitole 2.2.2.2. Poslední řádek následující tabulky vyjadřuje průměr bodových ohodnocení pro daný rok, na základě kterých se vyhodnotí bonita analyzovaného podniku. Tab. č. 9: R1 R2 R3 R4 Průměr

Kralicekův quicktest 0,29 3,73 0,01 0,31

2009 3 3 1 4 2,75

0,31 2,88 0,04 0,44

2010 4 4 1 4 3,25

0,26 3,55 0,07 0,62

2011 3 3 1 4 2,75

0,28 3,98 0,05 0,65

2012 3 3 1 4 2,75

0,32 2,80 0,08 0,75

2013 4 4 1 4 3,25


Podle výsledných hodnot, označených jako Průměr, určíme bonitu podniku. Podnik je hodnocen jako velmi dobrý v případě, že výsledek Kralicekova quicktestu je vyšší než 3. Tuto hranici podnik překročil v letech 2010 a 2013, což je velice příznivým signálem pro věřitele podniku. V ostatních analyzovaných letech dosáhl podnik shodně 2,75 bodů, což je sice mírně pod hranicí pro ohodnocení velmi dobrého podniku, nicméně se dá říct, že se společnost stále pohybuje v té „lepší polovině“ a věřitelé se nemusí obávat o splácení poskytnutých půjček.

4.3 Kvalitativní analýza zvoleného podniku Kvalitativní analýza podniku TQM – holding s.r.o. vychází z analýzy makrookolí a mikrookolí podniku. Za makrookolí podniku považujeme vlivy působící nejen na daný podnik konkrétně, ale na všechny podniky v odvětví, případně i mimo něj. Jedná se o vlivy 91

Nezdaněný cash flow je zde vypočítán jako součet zisku po zdanění, daně z příjmu a odpisů, jak bylo popsáno

v kapitole 2.2.2.2.

50

probíhající na úrovni politicko-ekonomické, sociálně-demografické či ekologicko-klimatické. Tyto stavy a jejich případné změny, které ovlivňují analyzovaný podnik, se budu snažit promítnout v následující podkapitole za pomocí PEST analýzy. Mikrookolí podniku bude analyzováno pomocí Porterova modelu pěti konkurenčních sil.

4.3.1 PEST analýza PEST analýzu jsem použila jako nástroj k identifikaci vnějších vlivů působících na podnik v rámci státu i zpoza jeho hranic. Analyzuji díky němu vlivy z oblasti politické, ekonomické, sociální a technické/technologické, které působí na podnik TQM – holding s.r.o. Politickolegislativní údaje uvádím pro srovnání již od roku 2000, jelikož analyzované období 2009 – 2013 je z pohledu politického volebního období krátké a nemusí vždy odrážet změnu sazeb a jejich vliv na podnik. 4.3.1.1 Politicko-legislativní faktory Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících podnik ze strany vlády jsou nestabilní daňové sazby, které si každá zvolená vláda mění dle svého uvážení. I přesto, že obvykle bývá vláda volena na čtyřleté období, ne vždy vydrží ve funkci celou dobu a je nahrazena dříve. S tím bývá spojena i změna legislativy dříve, než za očekávané čtyři roky. Daň z příjmu právnických osob Jednou z daní, která podnik jistě ovlivňuje, je sazba daně z příjmu právnických osob (DPPO), jejíž průběh je zobrazen v Graf č. 3:

51

Graf č. 3:

Vývoj sazby DPPO v letech 2000 - 2013

Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky dle údajů z webu Daňaři online: portál daňových poradců a profesionálů92

Ve výše uvedeném grafu vidíme, že se sazba daně z příjmu právnických osob v průběhu let měnila. Největší změna probíhala mezi roky 2003 až 2010, poté se sazba ustálila na devatenáctiprocentní sazbě. Modře zabarvené pozadí grafu vyznačuje roky analyzované v této práci při ekonomické analýze podniku TQM – holding s.r.o. Zde vidíme, že v analyzovaných letech se daň pro podnik vyvíjela příznivě, jelikož nedocházelo k jejímu zvyšování a od roku 2010 se neměnila. Daň z přidané hodnoty Další daňovou záležitostí ovlivňující podnik je daň z přidané hodnoty (DPH). Jelikož podnik spadá do kategorie „Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel“, je na tyto jeho služby uplatňována první snížená sazba z daně z příjmu právnických osob.93 Na

92

Vývoj sazby daně z příjmu právnických osob. Daňaři online: portál daňových poradců a profesionálů

[online].

[cit.

2015-01-02].

Dostupné

z:

http://www.danarionline.cz/sazby--vzory--tabulky/uzitecne-

tabulky/vyvoj-sazby-dane-z-prijmu-pravnickych-osob/ 93

Příloha č. 2 k zákonu 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.: Seznam služeb podléhajících první snížené

sazbě

daně.

In:

235/2004

Sb.

Dostupné

z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=2&idBiblio=57849&recShow=230&nr=235~2F2004&rpp=1 00#parCnt

52

ostatní služby nespadající do snížené sazby DPH se klasicky uplatňuje základní sazba daně z přidané hodnoty. Pro přehled opět uvádím graf vývoje DPH v letech 2000 až 2013 s vyznačením analyzovaných let podniku. Graf č. 4:

Vývoj snížené a základní sazby DPH v letech 2000 - 2013

Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky dle údajů z webu Účetní kavárna94

Základní hodnota DPH se mírně snížila v roce 2004 z 22 % na 19 % a na této úrovni setrvala až do roku 2010, kdy vzrostla na 20 %. Další vzestup byl až roku 2013, kdy se základní sazba zvýšila na 21 %. Snížená sazba DPH naproti tomu měla strmější růst, ale až od roku 2007, do kterého si zachovávala svou úroveň na pěti procentech. Od tohoto zlomu rostla sazba až na 15 % v roce 2013. Spotřební daň na pohonné hmoty Pro podnik je také velice podstatná výše spotřební daně na pohonné hmoty. Jelikož společnost ke svému podnikání využívá především motorových vozidel, je pro něj cena za palivo významnou nákladovou položkou. Cena paliva se samozřejmě vyvíjí od ceny na trhu, její výše je ovšem ovlivněna také spotřební daní, která je určena v § 48 zákona č. 353/2003 Sb., o

94

Sazby daně z přidané hodnoty: Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty. Účetní kavárna [online]. [cit. 2015-01-

02]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-tabulky/sazby-dane-z-pridane-hodnoty/

53

spotřebních daních. Aktuální výše spotřební daně na jeden litr benzínu je 12,84 Kč a na jeden litr nafty je 10,95 Kč.95 Silniční daň S poskytováním dopravy souvisí také silniční daň, která má vliv na náklady podniku. Výše silniční daně se odvíjí od zdvihového objemu motoru a počtu náprav u nákladních automobilů. Jelikož společnost TQM – holding s.r.o. disponuje širokou škálou nákladních automobilů, nebudu zde uvádět konkrétní výše silniční daně jednotlivých kategorií. Pro obecnou analýzu makrookolí podniku bude postačovat informace, že v letech 2009 – 2013, které jsou klíčové pro tuto analýzu, zůstaly sazby této daně nezměněny.96 Mýtné Další legislativně upravovanou položkou, která se projeví ve výkazech podniku, je výše mýtného, které musí dopravce zaplatit při využívání silniční sítě. Mýtné bylo zavedeno v roce 2007 a od té doby se jeho kategorie i výše různě upravovaly. Hodnoty v následujícím grafu jsou uvedeny jako nominální vážené průměrné sazby mýtného, které vyjadřují „průměrnou cenu, kterou platí dopravci za jeden kilometr, přičemž zohledňuje složení vozového parku a tím i odlišné sazby pro jednotlivé emisní třídy a počty náprav.“97 Sazby mýtného se budou dále navyšovat v roce 2015.98

95

Spotřební daň - minerální olej: Sazby daně. Finance.cz [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z:

http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dph-a-spotrebni-dane/spotrebni-dane/mineralni-olej/ 96

Sazby daně silniční: Přehled sazeb daně silniční platný v letech 2009 - 2014. Účetní kavárna [online]. [cit.

2015-01-03]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-tabulky/sazby-dane-silnicni/ 97

Co je průměrná vážená sazba a jak ovlivňuje výběr mýta? Pracovní skupina elektronické mýtné [online].

Sdružení pro dopravní telematiku, 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.elektronickemytne.cz/co-jeprumerna-vazena-sazba-a-jak-ovlivnuje-vyber-myta/ 98

Sazby mýtného od 1.1.2015. MYTO CZ: Elektronický mýtný systém v České republice [online]. [cit. 2015-

01-03]. Dostupné z: http://www.mytocz.eu/cs/uzivatel/sazby-mytneho-od-112015/index.html

54

Graf č. 5:

Vývoj výše sazeb mýtného v letech 2007 - 2013

Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky na základě údajů z webu Pracovní skupina elektronické mýtné99

Od zavedení v roce 2007 sazby mýtného postupně klesaly až na nejnižší úroveň v roce 2010, která byla způsobena zpoplatněním silnic první třídy nižší sazbou a obnovou vozového parku na nižší emisní třídy, což vedlo k využívání nižších mýtných sazeb. V roce 2011 a 2012 došlo opět k nárůstu sazeb mýtného zejména u vyšších emisních tříd.100 V roce 2013 se sazba dostala přibližně na stejnou hodnotu jako v roce 2007, je tedy zřejmé, že změny sazeb mýtného značně ovlivňují náklady podniku zabývajícího se dopravou. 4.3.1.2 Ekonomické faktory Mezi ekonomické faktory ovlivňující podnik patří zejména ty, které jsou ovlivňovány trhem. V této části zmíním ekonomické vlivy působící na podnik největší mírou. Hrubý domácí produkt Jeden ze zásadních vlivů působících na podnik je celkový výkon ekonomiky, který se dá vyjádřit jako hrubý domácí produkt (HDP). Ten určuje, kolik toho bylo v ekonomice v daném roce vytvořeno, ať již statků nebo služeb. Pokud HDP roste, ekonomika se vyvíjí dobrým

99

Jak se vyvíjela průměrná vážená sazba v posledních letech? Pracovní skupina elektronické mýtné [online].

Sdružení pro dopravní telematiku, 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.elektronickemytne.cz/jak-sevyvijela-prumerna-vazena-sazba-v-poslednich-letech/ 100

Tamtéž.

55

směrem a to má pozitivní vliv na vývoz a tudíž kamionovou dopravu. Pokud HDP klesá, snižuje se výkonnost ekonomiky, méně se vyváží a lidé šetří, což snižuje kupní sílu a také dovozy. Níže uvádím přehled reálné meziroční procentuální změny HDP, dovozu a vývozu zboží a služeb od roku 2000 a meziroční procentuální změny výsledku hospodaření podniku TQM. Graf č. 6:

Vývoj reálné meziroční procentuální změny HDP, dovozu a vývozu v letech 2000 –

2013

Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky dle údajů z Českého statistického úřadu101 a výkazů podniku

V grafu vidíme, že v roce 2009 v období krize se změna HDP propadla do záporných čísel a stejně tak výsledek hospodaření podniku TQM byl záporný. V následujícím roce se HDP mírně zvyšovalo a podstatně se zvýšil také dovoz a vývoz zboží a služeb do a z ČR. Toto lehké oživení mělo za následek kladný výsledek hospodaření analyzovaného podniku. V roce 2011 můžeme zpozorovat opět zpomalení růstu ekonomiky, snížení rychlosti růstu exportu i importu a menší tempo růstu zisku firmy. V roce 2012 byl zisk firmy nižší než v předchozím roce, což mohlo být obrazem dalšího poklesu hrubého domácího produktu. V roce 2013 byl sice HDP opět nižší než v roce 2012, ale nejspíše díky pokračujícímu růstu dovozu a vývozu byl výsledek hospodaření společnosti TQM meziročně vyšší.

101

Makroekonomické

údaje.

Český

statistický

úřad

[online].

[cit.

2015-01-03].

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls

56

Dostupné

z:

Inflace Inflace ovlivňuje každý subjekt v dané ekonomice. Míra inflace zobrazuje měnící se cenovou hladinu, která ovlivňuje kupní sílu peněz v ekonomice. Při vyšší inflaci má peněžní jednotka nižší kupní sílu. Mnoho dlouhodobějších smluv, ať už se zákazníky nebo finančními institucemi, je pevně dáno a v případě inflace je poté reálná hodnota jiná. Ať už se jedná například o mzdy, které bývají strnulé nebo o úroky v bankách, pokud nejsou přizpůsobovány o míru inflace. Vývoj inflace uvádím níže. Tab. č. 10:

Vývoj průměrné meziroční změny míry inflace v procentech v letech 2009 - 2013 2009 1,00%

Míra inflace

2010 1,50%

2011

2012

1,90%

3,30%

2013 1,40%

Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky na základě údajů z Českého statistického úřadu102

Inflace se v analyzovaných letech vyvíjela poměrně souvisle, skokově vzrostla až v roce 2012 na 3,3 %. V roce 2013 proběhla dezinflace, což je zpomalení tempa růstu cenové hladiny a míra inflace byla 1,4 %. Úroková míra Úroková míra v ekonomice ovlivňuje především úrokové sazby, které jsou pro podnik podstatné z hlediska půjček či investovaných prostředků. Čím je úroková míra v ekonomice vyšší, tím je pro podnik nákladnější využívat vypůjčený kapitál, ale je výhodnější přebytečné finanční prostředky investovat tam, kde můžou přinést zhodnocení a kladný úrok. V případě nízké úrokové míry je pro podnik výhodné si finanční prostředky půjčovat a vkládat je do svých investic a díky tomu například rozšiřovat možnosti a kapacity svého podnikání.

102

Makroekonomické

údaje.

Český

statistický

úřad

[online].

[cit.

2015-01-03].

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls

57

Dostupné

z:

Graf č. 7:

Vývoj úrokových sazeb 1M PRIBOR a 3M PRIBOR v letech 2009 – 2013

Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky na základě údajů z České národní banky103

Pro porovnání jsem si vybrala jednoměsíční a tříměsíční PRIBOR úrokovou sazbu, jelikož tyto dvě sazby se promítají do nákladových úroků podniku. Na tříměsíční sazbu jsou vázány úroky investičních úvěrů podniku a na jednoměsíční sazbu jsou vázány krátkodobé úvěry. Pokles obou těchto úrokových sazeb má pozitivní vliv nákladové úroky podniku. Cena pohonných hmot Cena pohonných hmot se odvíjí od tržní ceny a výše spotřební daně na minerální oleje. Spotřební daň již byla blíže rozepsána v podkapitole 4.3.1.1 Politicko-legislativní faktory. Nyní se zaměřím na vývoj tržních cen benzínu a nafty, jelikož patří mezi nejvyužívanější pohonné hmoty vozového parku podniku TQM.

103

Sazby PRIBOR - měsíční a roční průměry. Česká národní banka [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/prumerne_form.jsp

58

Graf č. 8:

Vývoj ročních průměrných cen pohonných hmot v letech 2009 - 2013

Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky na základě údajů z CCS104

Roční průměrná cena obou srovnávaných produktů stabilně rostla až do roku 2012, kdy ceny dosáhly vrcholu. V roce 2013 již začaly ceny benzínu i nafty klesat, což mělo příznivý vliv na náklady spojené se spotřebou pohonných hmot. 4.3.1.3 Sociální faktory Sociálních oblastí, které mají vliv na zisk podniku TQM, není příliš, nebo spíše neovlivňují výsledek hospodaření natolik jako ekonomické či politické faktory. Zmíním tedy alespoň některé z těch důležitějších, které se týkají především autobusové dopravy, jelikož sociální faktory mají na nákladní dopravu vliv minimální. Struktura obyvatelstva Struktura obyvatelstva značně ovlivňuje využívání autobusové dopravy nejen v okrese Opava. Mladí lidé využívají možnost levného dojíždění (v poměru k ceně za spotřebu pohonných hmot u osobních automobilů) za vzděláním, do škol či kurzů. Stejně tak využívají obyvatelé okolních obcí možnost dojíždění do města za vyšší nabídkou sportovního a kulturního vyžití. Starší obyvatelé využívají autobusovou dopravu spíše k návštěvě nákupních center a

104

Průměrná cena PHM. CCS [online]. CCS Česká společnost pro platební karty s. r. o. [cit. 2015-01-03].

Dostupné z: http://www.ccs.cz/pages/phm2.php

59

supermarketů, případně lékařů a nemocničních zařízení, což ovšem není tak časté dojíždění do města jako u mladší generace, která obvykle dojíždí denně. Graf č. 9:

Vývoj struktury obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v letech 2009 - 2013


Z uvedeného grafu můžeme vypozorovat, že obyvatelstvo Moravskoslezského kraje stárne, každým rokem se snižuje počet dětí ve věku do čtrnácti let a rok od roku se zvyšuje počet obyvatel nad pětašedesát let. Tento vývoj obyvatelstva může mít do budoucna negativní vliv na využívání příměstské autobusové dopravy. Nezaměstnanost v kraji Jedním z hlavních důvodů využívání autobusové příměstské dopravy je dojíždění obyvatelstva okolních obcí do zaměstnání. Pokud je nezaměstnanost v kraji na vysoké úrovni, není tolik využívána doprava do města a náklady s dopravou spojené nemusí být plně pokryty výnosy z ní plynoucí. S nezaměstnaností souvisí také snížený příjem obyvatelstva, který limituje výdaje rodin určené na služby a zábavu, kterou mohou ve městě nalézt, a tím omezí také dopravu do města.

105

Obyvatelstvo. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xt/$File/msk_1_obyvatelstvo.xlsx

60

Tab. č. 11:

Obecná míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v letech 2009 - 2013

Obecná míra nezaměstnanosti (%)

2009 9,7

2010 10,2

2011 9,3

2012 9,5

2013 9,9


Nezaměstnanost se v Moravskoslezském (MS) kraji drží dlouhodoběji na úrovni kolem desíti procent, což je jeden z nejvyšších údajů v ČR. Pokud se začne nezaměstnanost snižovat, je pravděpodobné, že lidé budou více využívat příměstskou autobusovou dopravu k dopravě do zaměstnání. Bohatství obyvatelstva Bohatství obyvatelstva má také značný vliv na autobusovou dopravu. Čím je rodina bohatší, tím si může dovolit více aut a také je více využívat i přesto, že jsou pro domácnost nákladnější. Pro zajímavost uvádím celkový počet obyvatel Moravskoslezského kraje a počet osobních automobilů registrovaných v tomto kraji. Jejich podílem poté vychází počet obyvatel na jedno auto v kraji registrované. Z přehledu vidíme, že na jeden automobil připadá v Moravskoslezském kraji přibližně 2,7 obyvatel. Tab. č. 12:

Vývoj poměru počtu obyvatel na jeden automobil v Moravskoslezském kraji

v letech 2009 - 2013

Počet obyvatel celkem (k 31. 12.) Osobní automobily (k 31. 12.) Počet obyvatel na jeden automobil

2009 1 247 373 448 672 2,78

2010 1 243 220 452 840 2,75

2011 1 230 613 459 641 2,68

2012 1 226 602 468 433 2,62

2013 1 221 832 469 171 2,60

Zdroj: Vlastní výpočty autorky na základě údajů z Českého statistického úřadu107

4.3.1.4 Technické/Technologické faktory Sledovat technické faktory ovlivňující podnik by mělo být pro management podniku samozřejmostí, stejně tak jako sledovat oblast technologickou a novinky v její oblasti. Mezi

106

Zaměstnanost, nezaměstnanost. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. [cit. 2015-01-

03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xt 107

Doprava. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/doprava-xt

61

technické faktory zařadím především rozvoj a stav silniční sítě, mezi technologické zahrnu novinky v oblasti navigací a spotřeby. Silniční síť Hustota silniční sítě je důležitá jak pro nákladní, tak pro osobní dopravu. Nákladní dopravce uvítá rozšiřování především dálnic a rychlostních silnic, které zkrátí čas dopravy využitím vyšší povolené rychlosti na delší vzdálenosti a sníží spotřebu pohonných hmot. Pro autobusy je důležitá také hustota silniční sítě na úrovni silnic druhých a třetích tříd, po kterých místy obsluhují okolní obce. S hustotou silniční sítě ovšem souvisí i kvalita těchto silnic. V případě, že jsou ve špatném stavu, dochází ke zhoršování stavu vozidel a to má vliv na životnost vozidel a náklady podniku. Hustota silniční sítě 0,7 km silnic na 1 km2 v České republice je na dobré úrovni a patří dokonce mezi první příčky v Evropě. Pro přehled uvádím tabulku s hustotou silniční sítě v ČR dle jednotlivých krajů v roce 2013.108 Tab. č. 13:

Délka silniční sítě v České republice k 1. 1. 2013 v km

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic. Silnice a dálnice v České republice 2013

Jak již bylo zmíněno výše, Česká republika má jednu z nejhustších silničních sítí v Evropě, což je jistě velmi pozitivní skutečnost pro nákladní dopravce. Dle výše uvedené tabulky

108

Základní údaje a délky. In: Silnice a dálnice v České republice 2013 [online]. Ředitelství silnic a dálnic, 2013

[cit.

2015-01-03].

Dostupné

http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/00712811179E3270C1257C08005CD18B/$file/RSD2013cz.pdf

62

z:

vidíme, že Moravskoslezský kraj má třetí nejdelší síť silnic první třídy na úkor silnic druhých a třetích tříd. Jelikož je ovšem Moravskoslezský kraj až na desáté příčce v celkovém počtu kilometrů, značí třetí příčka v počtu silnic první třídy velice dobrou silniční síť. Navigační technologie Vývoj navigačních technologií je podstatný jak pro nákladní, tak pro autobusovou dopravu. Společnost by měla sledovat novinky v této oblasti a aktualizace, které ji můžou usnadnit navádění, synchronizovat dopravu a snížit náklady, které mohou nastat vlivem špatného navádění. Vývoj úspornějších vozidel V oblasti technologické by měl podnik sledovat také trendy v možnostech úspory nákladů na pohonné hmoty využíváním úspornějších motorů a paliv. Využití nových trendů v autobusové i nákladní dopravě může přinést úspory nákladů s dopravou spojené a také čistější ovzduší v kraji často obléhaném smogem.

4.3.2 Porterových pět sil Porterových pět sil naznačuje, co může být pro podnik hrozbou nebo naopak výhodou mezi konkurenty. Níže rozepíšu pět sil působících na podnik v rámci oboru dopravy, ať už nákladní nebo osobní. Jedná se o vyjednávací sílu zákazníků a dodavatelů v oboru, hrozbu substitutů nebo vstupů nových konkurentů na trh a rivalitu plynoucí ze strany konkurentů. 4.3.2.1 Vyjednávací síla zákazníků Vyjednávací síla zákazníků v oblasti autobusové dopravy je velice nízká, téměř nulová, jelikož zákazník nemá obvykle šanci přejít ke konkurenci. Ve většině obcí, které podnik TQM v rámci autobusové dopravy obsluhuje je to téměř jediná možnost, jak se dostat do centra města. Alternativou mohou být taxislužby nebo osobní auta, které jsou ovšem pro zákazníky mnohem nákladnější a ne vždy přístupné. Dalším faktorem je množství zákazníků. Jelikož jich je poměrně velký počet a jeden zákazník nemá na podnik vliv, jejich vyjednávací sílu to opět snižuje. V případě, že například z důvodu povětrnostních podmínek neobslouží autobusová doprava danou zastávku či obec, může si zákazník nalézt vhodnou alternativu, ale ta platí většinou pouze jednorázově. Při návratu do normální obslužnosti zastávek zákazník dále využívá této možnosti. Z toho důvodu, že 63

zákazník nemá moc možností, jak si obvykle dlouhodoběji nalézt vhodnější a cenově přijatelnější alternativu autobusové příměstské dopravy, není tak příliš citlivý na cenu této služby a zůstane zákazníkem i při mírném navýšení ceny dopravy. U nákladní dopravy mají zákazníci na výběr více možností dopravy svého zboží. Výhodou podniku TQM je, že poskytuje i další služby s dopravou spojené, což je logistika, skladové prostory či celní vyřízení, což při přechodu zákazníka k jinému dodavateli služeb znamená, že musí najít nejen nového dopravce, ale také další služby s tím spojené, což pro něj znamená také zvýšení nákladů spojených se stěhováním svých skladových zásob a svého zboží. Navíc podnik TQM má velké zákazníky především právě z okresu Opava, kde je podnik jedním z mála (ne-li jediným), který zajišťuje komplexní logistické a skladovací služby v daném rozsahu. Tato výhoda podniku snižuje vyjednávací pozici zákazníků. 4.3.2.2 Vyjednávací síla dodavatelů Mezi dodavatele podniku patří zejména firmy zaměřující se na dopravní prostředky a autodíly. Jelikož podnik TQM je poměrně velkým klientem těchto dodavatelů, jejich vyjednávací síla je spíše nízká. V případě, že by dodavatelé změnili své podmínky nebo zdražili své dodávky, pro podnik sice může být lehce obtížné přejít k jinému dodavateli služeb, ovšem nabídka na trhu dodavatelů je široká, nemusí se tedy vázat na jediného dodavatele, který by z toho mohl těžit. Co se týče značek jako je Bosh, Diesel, Iveco, Sor, tak je společnost jejich autorizovaným servisem, je tedy v jejich zájmu dodávat veškeré objednávky včas a kvalitně. 4.3.2.3 Hrozba vstupu nových konkurentů Hrozba vstupu nových konkurentů na trh je velmi nízká. Je to spojeno s vysokými vstupními náklady na pořízení vozového parku ať už pro kamionovou nebo autobusovou dopravu. Se silniční dopravou jsou také spojeny zkušenosti, které jsou potřebné pro řízení dopravy, navazování spojů a dodávek a nezbytné know-how. 4.3.2.4 Hrozba substitutů Mezi substituty ohrožující podnik TQM v oblasti autobusové dopravy patří zejména vlaky, osobní automobily, taxislužby či kola. Vlaky jsou možným substitutem pouze v obcích, kam je zavedena železnice, celkem se tedy jedná o šest linek a třicet vlakových zastávek. Vlaky 64

ovšem jezdí přibližně jednou za hodinu, což je výhoda pravidelnosti v každou hodinu, ovšem autobusy objíždějí obce ve více vytížených hodinách i častěji než jednou za hodinu. Na druhou stranu jezdí vlaky pravidelně co hodinu i o víkendech, což neplatí o autobusové dopravě, která je v tuto dobu výrazně omezena. Vyobrazení sítě autobusových příměstských linek a vlakových linek v okrese Opava je možné vidět v příloze D této práce. Dalším substitutem ohrožujícím autobusovou dopravu je osobní automobil. Jak již ovšem bylo zmíněno v podkapitole 4.3.1.3, jedno auto připadá v MS kraji na zhruba tři obyvatele, což znamená, že ne každý má možnost se přepravovat autem, navíc tato varianta je nákladnější, ovšem nezbytná, pokud je potřeba dostavit se na dané místo v době mezi dvěma časy, kdy je obec autobusy obsluhována. V letních měsících při příznivém počasí je hojně také využívána možnost dojíždět z okolních obcí do zaměstnání na kole. Rozšířená síť cyklostezek vedoucí mimo hlavní silniční tahy umožňuje bezpečnou, rychlou a příjemnou alternativu pro cesty do města. Navíc je pozitivní pro fyzickou kondici jedince. Další alternativou autobusové dopravy je využívání taxislužeb. Taxislužby se dají považovat za nejdražší alternativu dopravy jedince do zvoleného cíle, nicméně je využívána převážně v době, kdy není možno v nejbližší době využít autobusové dopravy či jiné ze zmíněných alternativ. Taxislužba se využívá především v nočních hodinách, kdy by se autobusové společnosti nevyplatilo zavést pravidelnou linku. Tento substitut je tedy pro autobusy nejméně ohrožující. Hrozba substitutů pro oblast nákladní kamionové dopravy je téměř zanedbatelná. Určitým substitutem by mohla být vlaková nákladní doprava, která ovšem nemá takový dosah, jako kamionová doprava a je uzpůsobena spíše pro jiný druh zboží a surovin, než se kterým pracuje podnik TQM. Pro nákladní dopravu je větší hrozbou spíše konkurence než substituty. 4.3.2.5 Rivalita firem působících na daném trhu Na trhu příměstské osobní autobusové dopravy v okrese Opava je rivalita minimální. Zajíždějí zde pouze autobusy okolních dopravců, kteří poskytují služby obcím, které mají blíže spíše do jiných okresních i krajských měst, jako je Ostrava nebo Olomouc. Linky, které poskytují jiní dopravci, by nebyly pro podnik TQM příliš výnosné, jelikož by musely zajíždět 65

do dalekých obcí, což lépe zajistí dopravní podniky z opačného směru. Mezi konkurenty, kteří zajíždějí do okresu Opava, patří například Arriva Morava a.s. V oblasti kamionové dopravy se v okrese Opava najdou konkurenti, jako jsou například Lumír Prejda s.r.o., Pavel Kuzník s.r.o. nebo ŠTENCEL TRANSPORT s.r.o. Všechny tyto konkurenční společnosti vlastní rozsáhlý vozový park, nabízejí spediční služby, ovšem nedisponují skladovými prostory v takovém rozsahu, jako podnik TQM. Navíc podnik TQM se jako jediný z uvedených podniků zaměřuje také na dopravu do států jako je Kazachstán nebo Uzbekistán. Rivalita na trhu v oblasti nákladní dopravy zde tedy existuje, podnik TQM má ovšem konkurenční výhodu v rozsahu poskytovaných služeb.

4.3.3 SWOT analýza Ve SWOT analýze shrnuji poznatky, které jsem získala v praktické části své diplomové práce na základě analýzy finančních výkazů podniku a analýzy mikro- a makrookolí podniku. Silné stránky, slabé stránky, příležitosti i hrozby jsou seřazeny od nejpodstatnějších po méně podstatné (nikoliv však striktně, jelikož důležitost některých položek se nedá vzájemně srovnávat). Silné stránky: Široký rozsah poskytovaných služeb Orientace na zákazníka Zvyšující se rentabilita aktiv i vlastního kapitálu podniku Hodnoty rentabilit nad oborovými průměry Klesající zadluženost a zvyšující se úrokové krytí Stoupající likvidita podniku Vysoká vyjednávací síla ze strany podniku k dodavatelům Pravidelně proškolovaný personál Vlastní truck service Využívání technologie AdBlue Vlastní skladové prostory Poskytování komplexních outsourcových služeb Dle oborového bankrotního modelu IN05 podnik tvoří hodnotu Podle Kralicekova quicktestu je podnik ohodnocen jako velmi dobrý Slabé stránky: Nevyužívání ekologičtějších a úspornějších autobusů Nevyužívání menších autobusů u méně vytížených linek 66

Málo časté obsluhování autobusovou dopravou odlehlejších obcí Příležitosti: Zvyšující se hrubý domácí produkt Podpora vývozu ze strany státu Snižující se úroková míra Vývoj úspornějších vozidel Využití úspornějších a ekologičtějších paliv (CNG) Rozvoj silniční a dálniční sítě Menší vyjednávací síla ze strany zákazníků Problematický vstup nových konkurentů na trh Dokončení obchvatu Opavy Lepší navigační technologie Hrozby: Rostoucí ceny pohonných hmot Omezení vývozu do zahraničí (Rusko) Zhoršující se mezinárodní vztahy s východem Zvyšující se daň z příjmu právnických osob a daň z přidané hodnoty Rostoucí spotřební daň na pohonné hmoty Zvyšování sazeb silniční daně a mýtného Zvýšení inflace Zhoršování kvality silnic Využívání substitutů autobusové dopravy ve větší míře Snižování cen automobilů Rozšíření působnosti stávajících konkurentů Snižující se ceny dopravy na trhu Zvyšování nezaměstnanosti v kraji Zvyšování minimálních mezd Zvyšující se ceny pojistného Stárnutí obyvatelstva

67

5 SHRNUTÍ

EKONOMICKÉ

ANALÝZY

PODNIKU

A

DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ VÝVOJ V této kapitole shrnu poznatky, které jsem zjistila z proběhlé analýzy a následně navrhnu možnosti zlepšení podniku v problematických oblastech. Stejně jako v ekonomické analýze podniku se nejprve zaměřím na zhodnocení finanční situace podniku, poté shrnu výsledky kvalitativní analýzy. Rentabilita celkových vložených aktiv do podniku se v analyzovaných letech zvyšovala. Nejnižší hodnotu měla na začátku srovnávaného období v roce 2009, pouze 0,79 %. Nejvyšší hodnoty dosáhla v roce posledním, a to poměrně vysoké hodnoty 7,76 %. Oproti odvětvovým průměrům se jednalo o velice dobré výsledky, které převýšily daný průměr již v roce 2010 a tyto pozitivní nadprůměrné výsledky podniku zůstaly. Výrazný růst rentability aktiv byl způsoben především nárůstem zisku, což mělo vliv na hodnotu EBITu. Rentabilita by díky zisku dosahovala ještě vyšších hodnot, nebýt zvýšení aktiv, které skokově vzrostly v roce 2011 z 524 tis. Kč na 722 tis. Kč. Rentabilita vlastního kapitálu měla také stoupající tendenci v začátku sledovaného období, až na výsledek roku 2012, kdy se ROE snížilo téměř na polovinu své hodnoty oproti roku předcházejícímu, což bylo způsobeno poklesem čistého zisku. V roce 2013 se ROE opět zvýšil, nedosáhl ovšem prozatím stejně vysoké hodnoty, jako tomu bylo v roce 2011. Tento vývoj je dán hlavně neustále rostoucí výší vlastního kapitálu a kolísající výší čistého zisku. Oborový výsledek rentability vlastního kapitálu měl spíše obrácenou tendenci. Od roku 2010 můžeme zaznamenat jeho pokles, který se prozatím zastavil na hodnotě 1,62 %, kdežto podnik v tomto roce dosahoval příznivých 13,31 %, což je vysoko nad oborový průměr. Logaritmický rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu nám ukázal, že největší vliv na jeho změnu mezi roky 2012 a 2013 měla rentabilita vložených aktiv, která se na celkové změně ROE ve výši 4,74 % podílela 4,3 procentními body. Druhý největší vliv na tohoto ukazatele, i když podstatně menší, měl ukazatel složené finanční páky (0,66 p.b.) a daňové břemeno mírně snížilo vliv předchozích dvou ukazatelů o 0,21 p.b. Na rozdíl od analyzovaného podniku měla na odvětvové ROE největší vliv složená finanční páka, díky které se snížil o 0,19 p.b. 68

Jak už bylo zmíněno, největší vliv na rentabilitu vlastního kapitálu podniku měl ukazatel ROA, který byl nejvíce ovlivněn ziskovou marží. Na ziskovou marži měly největší vliv tržby podniku, které v roce 2013 klesly oproti roku 2012, a tato změna se projevila nejvíce na hodnotě ziskové marže. Zvýšení tržeb podniku tedy povede jak k vyššímu zisku, tak také k vyšší rentabilitě aktiv i vlastního kapitálu. V tomto případě bych podniku doporučila zaměřit se na činnosti s nejvyšší ziskovostí. Celková zadluženost podniku měla spíše klesající tendenci, ale většinou se pohybovala okolo 70% hranice. Nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 2011. Tak vysoké zadlužení napovídá, že podnik využívá finanční páku ke snížení základu pro výpočet daně z příjmu právnických osob. Koeficient zadluženosti se započtením leasingových splátek kopíruje změny celkové zadluženosti. Na celkovou zadluženost má stoupající vliv dlouhodobá zadluženost, kdežto běžná zadluženost měla na celkové zadluženosti klesající podíl. Hodnota celkové zadluženosti podniku je na dobré úrovni, vysoká zadluženost mu nedělá problémy a využívá díky tomu levnější kapitál, jak jsem již uvedla ve své bakalářské práci.109 Likvidita podniku se zlepšuje. Od velmi nízkých hodnot v roce 2009 se postupně zvyšovala likvidita běžná i pohotová a překročila hranice, které jsou uvedeny jako postačující. Tento výsledek je pro podnik velmi příznivý. Na základě výpočtu bankrotního modelu IN05 s použitím vah vhodných pro odvětví dopravy jsem zhodnotila, že podnik patří mezi ty společnosti, které tvoří hodnotu a nehrozí mu v nejbližším období bankrot. Velmi příznivé výsledky podniku potvrdil také bonitní model Kralicekův quicktest, na základě jehož výsledků jsem podnik zařadila do kategorie velmi dobrých společností. V kvalitativní analýze jsem zhodnotila mikrookolí a makrookolí podniku, které má vliv na jeho podnikání. V rámci legislativních faktorů má velký vliv na podnik výše daní. Jedná se především o daně z příjmu, která má snižující se trend, což je pro podnik pozitivní. Naproti tomu daň z přidané hodnoty má zvyšující se tendenci, a to ať už se jedná o sazbu základní 109

STŘÍBNÁ, Darja. Optimalizace kapitálové struktury vybraného podniku. Brno, 2011. Bakalářská práce.

Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Ing. Petr Suchánek Ph.D.

69

nebo sníženou a to má negativní vliv na zisk podniku. Silniční daň, spotřební daně a mýtné mají v analyzovaných letech přibližně stejnou hodnotu, takže vliv na podnik se příliš nemění. Z ekonomických faktorů je nejvíce podnik ovlivňován vývojem hrubého domácího produktu a množstvím vývozu a dovozu. Meziroční procentuální změna výsledku hospodaření podniku téměř kopírovala trend meziroční reálné změny HDP, až na poslední rok, kdy HDP kleslo, ale podnik zvýšil svůj zisk, na což mohl mít vliv mírně stoupající export a import. Vliv inflace na podnik nebyl v analyzovaných letech příliš zásadní. Větší vliv měla úroková míra, která postupně během let klesala a v roce 2013 dosáhla své nejnižší úrovně, což je pro společnost TQM velice pozitivní, jelikož úroky jejich půjček jsou vázány na jedno- a tříměsíční sazby PRIBOR. Z toho důvodu bych společnosti doporučila další zadluţení investičním úvěrem, jelikoţ je cizí kapitál levnější a podnik díky tomu můţe vyuţít větší finanční páku a finanční prostředky investovat do rozšíření skladovacích prostor vyuţívaných pro outsourcing nebo nákup úspornějších autobusů pro meziměstskou dopravu. Dalším z důležitých ekonomických ukazatelů jsou ceny pohonných hmot. Ty od roku 2009 neustále rostly a mírný pokles zaznamenaly až v roce 2013. Pohonné hmoty tvoří značnou část nákladů podniku, doporučila bych zvážit levnější alternativy paliva. Ze sociálních faktorů stojí za zmínku struktura obyvatelstva, která je podstatná z hlediska autobusové dopravy. Nejčastěji využívají autobusovou dopravu lidé cestující za vzděláním a zaměstnáním, což při aktuálním stárnutí obyvatelstva v Moravskoslezském kraji vede k nižšímu využívání autobusové dopravy v budoucnu. Stejný vliv má i rostoucí nezaměstnanost. Čím bude vyšší, tím budou lidé méně dojíždět za prací. Zajímavým faktorem může být počet obyvatel na jeden automobil, což v MS kraji činí přibližně 2,7 a zvyšující se počet aut sníží využívanost autobusové dopravy. Technicky ovlivňují podnik faktory týkající se silniční sítě. Hustota silniční sítě ovlivňuje možnosti tras a zrychlení dopravy, včetně snížení nákladů. Technický stav silnic má vliv na stav vozidel a jejich životnost. Z technologických faktorů zmíním nové technologie, které jsou vyvinuty jako alternativy pohonu k naftovým a benzínovým motorům. Jedná se především o technologii stlačeného zemního plynu (CNG), který je úspornější variantou aktuálního pohonu autobusů a je ekologičtější. Doporučila bych proto podniku přechod na nové typy autobusů se stlačeným zemním plynem, jejichţ pořizovací hodnota můţe být 70

mírně vyšší, ovšem návratnost je velmi rychlá. Jelikoţ je cena stlačeného zemního plynu téměř poloviční a spotřeba zhruba na stejné úrovni, jsou náklady na pohon mnohem niţší. Tento typ paliva je vhodný právě pro vozidla s vyšším počtem ujetých kilometrů za rok, u kterých se nejrychleji projeví úspora s CNG spojená.110 Navíc spalováním zemního plynu se neuvolňují ţádné karcinogenní prachové částice a má o 20 aţ 30 % méně CO2, coţ má pozitivní vliv na ţivotní prostředí i na zdraví obyvatel.111 Obzvlášť v Moravskoslezském kraji, který trápí smog a zvýšená koncentrace prachu po většinu roku, je nákup ekologičtějších autobusů vstřícným gestem pro obyvatele i ţivotní prostředí. Další výhodou pro podnik je, ţe jeho dodavatel autobusů SOR Libchavy spol. s r.o. má k dispozici typ meziměstského autobusu na stlačený zemní plyn – SOR CNG 12, který má stejné parametry jako jiţ vyuţívané autobusy SOR CN 12, jen vyuţívá jiný pohon.112 Podnik tedy nemusí kvůli nákupu ekologičtějších a úspornějších autobusů měnit svého zavedeného dodavatele. Přechod na nové typy autobusů můţe být uskutečňován výměnou starších za nové nebo rozšiřováním autobusového vozového parku postupným dokupováním úspornějších autobusů. Z analýzy Porterových pěti sil jsme se dozvěděli, že vyjednávací síla zákazníků je na poměrně nízké úrovni a to z důvodu ne příliš nebezpečných substitutů pro autobusovou dopravu a v oblasti nákladní dopravy z důvodu malého množství konkurentů. Vyjednávací síla dodavatelů je také nízká, jelikož podnik TQM – holding s.r.o. je významným zákazníkem pro své dodavatele. Hrozba vstupů nových konkurentů je nízká z důvodu vysokých vstupních nákladů do odvětví a spíše může podnik ohrozit rozmáhání stávajících konkurentů z vedlejších trhů. Lehce podstatná pro podnik může být rivalita substitutů, ale to především pro autobusovou dopravu, kamionová doprava příliš ohrožujících substitutů nemá.

110

Ekonomika. CNG [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.cng.cz/cs/ekonomika/

111

Do roka bude jezdit v ČR 820 autobusů na zemní plyn. Hybrid.cz [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:

http://www.hybrid.cz/do-roka-bude-jezdit-v-cr-820-autobusu-na-zemni-plyn 112

Produkty: Meziměstský autobus SOR CNG 12. SOR Libchavy [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:

http://www.sor.cz/site/mezimestsky-autobus-sor-cng-12

71

ZÁVĚR Ve své diplomové práci jsme se věnovala ekonomické analýze podniku TQM – holding s.r.o. V teoretické části jsem sepsala poznatky získané z odborné literatury týkající se tématu finanční a kvalitativní analýzy. V praktické části jsem teoretické znalosti aplikovala na podnik TQM – holding s.r.o., který se zabývá především osobní a nákladní silniční dopravou. První část teoretické i praktické části je věnována finanční analýze podniku, jejím zdrojům a metodám. Ve finanční analýze jsem využila analýzu poměrových ukazatelů, které nám řekly, jakou má podnik finanční stabilitu, zadluženost, likviditu a rentabilitu a některé z těchto ukazatelů jsem srovnala s oborovými průměry. Následně jsem ukazatel rentability vlastního kapitálu logaritmicky rozložila na jeho činitele, abych zjistila, který z využitých ukazatelů měl na změnu rentability největší vliv. Z finanční analýzy jsem využila ještě predikční modely, díky kterým jsem zjistila, že se podnik neblíží bankrotu, ale naopak tvoří hodnotu. Druhá část práce je tvořena kvalitativní analýzou, ve které charakterizuji vlivy působící na podnik z makrookolí a mikrookolí podniku. Pro analýzu makrookolí podniku jsem využila PEST analýzu, díky které jsem zjistila faktory mající vliv na podnik z politické, ekonomické, sociální a technické/technologické oblasti. V analýze mikrookolí podniku jsme se zaměřila na zkoumání pěti Porterových sil působících na podnik, mezi které patří zhodnocení vyjednávací síly zákazníků, vyjednávací pozice dodavatelů, hrozby plynoucí ze substitutů a vstupu nových konkurentů na trh a rivality plynoucí ze strany firem působících na daném trhu. Všechny podstatné silné a slabé stránky podniku plynoucí převážně z finanční analýzy a všechny důležité příležitosti a hrozby zjištěné v kvalitativní analýze jsem přehledně uvedla ve SWOT analýze. Výsledky obou základních analýz podniku jsem shrnula v závěrečné kapitole a přidala k nim doporučení, které mohou zlepšit další vývoj a směřování podniku, což bylo cílem mé diplomové práce.

72

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Kniţní zdroje [1] HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-807-3573-928. [2] KEŘKOVSKÝ, Miloslav a Oldřich VYKYPĚL. Strategické řízení: teorie pro praxi. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xii, 172 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9578-X. [3] KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, xl, 745 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0. [4] KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, xvi, 367 s. ISBN 80-717-9529-1. [5] KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, xiii, 137 s. ISBN 80-717-9321-3. [6] NEUMAIEROVÁ, Inka a Ivan NEUMAIER. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 215 s. ISBN 80-247-0125-1. [7] NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 204 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80247-3158-2. [8] PETRÁČKOVÁ, Věra, Jiří KRAUS. Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9. [9] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008, 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. [10] SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha: Computer Press, 2001, ix, 220 s. ISBN 80-722-6562-8. [11] SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2000, x, 101 s. ISBN 80-717-9422-8. [12] STŘÍBNÁ, Darja. Optimalizace kapitálové struktury vybraného podniku. Brno, 2011. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Ing. Petr Suchánek Ph.D. 73

[13] SYNEK, Miloslav. Ekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2003, 79 s. ISBN 80-245-0603-3. [14] SYNEK, Miloslav, Heřman KOPKÁNĚ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009, xviii, 301 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-154-3. [15] ŠMARDA, Zdeněk. Vývoj ratingu firem a jeho význam pro finanční řízení [online]. 2006

[cit.

2014-12-29].

Dostupné

z:

http://konference.fbm.vutbr.cz/workshop/papers/papers2006/smarda_zdenek.pdf [16] VÁCHAL, Jan a Marek VOCHOZKA. Podnikové řízení. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 685 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4642-5. [17] ZALAI, Karol. Finančno-ekonomická analýza podniku. 1.vyd. Bratislava: Sprint vfra, 2002, 305 s. ISBN 80-888-4894-6.

Elektronické zdroje [1] Co je průměrná vážená sazba a jak ovlivňuje výběr mýta?. Pracovní skupina elektronické mýtné [online]. Sdružení pro dopravní telematiku, 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné

z:

http://www.elektronickemytne.cz/co-je-prumerna-vazena-sazba-a-jak-

ovlivnuje-vyber-myta/ [2] Do roka bude jezdit v ČR 820 autobusů na zemní plyn. Hybrid.cz [online]. [cit. 201501-04]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/do-roka-bude-jezdit-v-cr-820-autobusu-nazemni-plyn [3] Doprava. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. [cit. 2015-0103]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/doprava-xt [4] Ekonomika.

CNG

[online].

[cit.

2015-01-03].

Dostupné

z:

http://www.cng.cz/cs/ekonomika/ [5] Finanční analýza podnikové sféry za rok 2013. In: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, 2014 [cit. 2014-12-10].

Dostupné

http://download.mpo.cz/get/50629/57473/613086/priloha001.xlsx

74

z:

[6] Finanční asistence: Zpráva dle §200 zákona č. 90/2012 Sb. In: Justice.cz: Oficiální server českého soudnictví [online]. Opava: TQM, 2014 [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=0c1b0280474c44fd81744349e7a7ba83 [7] Jak se vyvíjela průměrná vážená sazba v posledních letech?. Pracovní skupina elektronické mýtné [online]. Sdružení pro dopravní telematiku, 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.elektronickemytne.cz/jak-se-vyvijela-prumerna-vazena-sazbav-poslednich-letech/ [8] KODIS

-

PlányDopravy.cz

[online].

[cit.

2015-01-04].

Dostupné

z:

odis.planydopravy.cz [9] Makroekonomické údaje. Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xl s [10] Normy série ISO 9001 a jejich aplikace. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a

státní

zkušebnictví

[online].

[cit.

2014-12-02].

Dostupné

z:

http://www.unmz.cz/urad/normy-serie-iso-9001-a-jejich-aplikace [11] Obyvatelstvo. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvoxt/$File/msk_1_obyvatelstvo.xlsx [12] Produkty: Meziměstský autobus SOR CNG 12. SOR Libchavy [online]. [cit. 2015-0104]. Dostupné z: http://www.sor.cz/site/mezimestsky-autobus-sor-cng-12 [13] Průměrná cena PHM. CCS [online]. CCS Česká společnost pro platební karty s. r. o. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.ccs.cz/pages/phm2.php [14] Příloha č. 2 k zákonu 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.: Seznam služeb podléhajících

první

snížené

sazbě

daně.

In:

235/2004

Sb.

Dostupné

z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=2&idBiblio=57849&recS how=230&nr=235~2F2004&rpp=100#parCnt [15] Sazby daně silniční: Přehled sazeb daně silniční platný v letech 2009 - 2014. Účetní kavárna [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecnetabulky/sazby-dane-silnicni/

75

[16] Sazby daně z přidané hodnoty: Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty. Účetní kavárna [online].

[cit.

2015-01-02].

Dostupné

z:

http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-

tabulky/sazby-dane-z-pridane-hodnoty/ [17] Sazby mýtného od 1.1.2015. MYTO CZ: Elektronický mýtný systém v České republice [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://www.mytocz.eu/cs/uzivatel/sazbymytneho-od-112015/index.html [18] Sazby PRIBOR - měsíční a roční průměry. Česká národní banka [online]. [cit. 201501-03].

Dostupné

z:

https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/prumerne_form.jsp [19] Spotřební daň - minerální olej: Sazby daně. Finance.cz [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné

z:

http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dph-a-spotrebni-dane/spotrebni-

dane/mineralni-olej/ [20] Veřejný rejstřík a sbírka listin. Justice.cz: Oficiální server českého soudnictví [online]. Ministerstvo

spravedlnosti

České

republiky

[cit.

2015-01-02].

Dostupné

z:

https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=706205&typ=UPLNY [21] Výpis z Registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES. Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. Ministerstvo financí ČR [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_res.cgi?ico=49606395&jazyk=cz&xml=1 [22] Vývoj sazby daně z příjmu právnických osob. Daňaři online: portál daňových poradců

a

profesionálů

[online].

[cit.

2015-01-02].

Dostupné

z:

http://www.danarionline.cz/sazby--vzory--tabulky/uzitecne-tabulky/vyvoj-sazby-danez-prijmu-pravnickych-osob/ [23] Základní údaje a délky. In: Silnice a dálnice v České republice 2013 [online]. Ředitelství

silnic

a

dálnic,

2013

[cit.

2015-01-03].

Dostupné

z:

http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/00712811179E3270C1257C08005CD18B/$file/RSD20 13cz.pdf [24] Zaměstnanost, nezaměstnanost. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online].

[cit.

2015-01-03].

http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xt

76

Dostupné

z:

Další zdroje [1] Finanční výkazy a výroční zprávy podniku TQM – holding, s.r.o. z let 2009 – 2013

77

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1:

Vývoj ukazatelů ROA a ROE podniku a porovnání s odvětvovými hodnotami .. 43

Graf č. 2:

Srovnání výsledků obecného a odvětvového bankrotního modelu IN05 ............. 49

Graf č. 3:

Vývoj sazby DPPO v letech 2000 - 2013 ............................................................. 52

Graf č. 4:

Vývoj snížené a základní sazby DPH v letech 2000 - 2013 ................................. 53

Graf č. 5:

Vývoj výše sazeb mýtného v letech 2007 - 2013 ................................................. 55

Graf č. 6:

Vývoj reálné meziroční procentuální změny HDP, dovozu a vývozu v letech

2000 – 2013 .............................................................................................................................. 56 Graf č. 7:

Vývoj úrokových sazeb 1M PRIBOR a 3M PRIBOR v letech 2009 – 2013 ....... 58

Graf č. 8:

Vývoj ročních průměrných cen pohonných hmot v letech 2009 - 2013............... 59

Graf č. 9:

Vývoj struktury obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v letech 2009 - 2013... 60

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1:

Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE) ...................................... 15

78

SEZNAM TABULEK Tab. č. 1:

Tabulka pro výpočet Kralicekova quicktestu .......................................................27

Tab. č. 2:

SWOT tabulka ......................................................................................................35

Tab. č. 3:

Porovnání ukazatelů ROA podniku mezi roky 2009 – 2013 a srovnání

s odvětvím………….. ...............................................................................................................41 Tab. č. 4:

Porovnání ukazatelů ROE podniku mezi roky 2009 – 2013 a srovnání

s odvětvím……. ........................................................................................................................42 Tab. č. 5:

Logaritmický rozklad ukazatele ROE mezi roky 2012 a 2013 .............................44

Tab. č. 6:

Ukazatele zadluženosti podniku mezi roky 2009 - 2013 ......................................45

Tab. č. 7:

Ukazatele likvidity podniku mezi roky 2009 - 2013 ............................................47

Tab. č. 8:

Výpočet bankrotního modelu IN05 obecně a s odvětvovými váhami ..................48

Tab. č. 9:

Kralicekův quicktest .............................................................................................50

Tab. č. 10:

Vývoj průměrné meziroční změny míry inflace v procentech v letech 2009 –

2013………….. ........................................................................................................................57 Tab. č. 11:

Obecná míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v letech 2009 –

2013…………. .........................................................................................................................61 Tab. č. 12:

Vývoj poměru počtu obyvatel na jeden automobil v Moravskoslezském kraji

v letech 2009 - 2013..................................................................................................................61 Tab. č. 13:

Délka silniční sítě v České republice k 1. 1. 2013 v km ...................................62

SEZNAM PŘÍLOH A.

Příloha – Zkrácené rozvahy podniku TQM – holding s.r.o. z let 2009 – 2013 ................1

B.

Příloha – Zkrácené výkazy zisku a ztráty podniku TQM – holding s.r.o. z let 2009 –

2013…………… ........................................................................................................................2 C.

Příloha – Grafický rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu ROE........................4

D.

Příloha – Grafické zobrazení sítě linek příměstské autobusové dopravy a vlakových

linek……….. ..............................................................................................................................5

79

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A

Aktiva

ARES

Administrativní registr ekonomických subjektů

CNG

Pohon na stlačený zemní plyn

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

CZ

Cizí zdroje

DPH

Daň z přidané hodnoty

DPPO

Daň z příjmů právnických osob

EBIT

Zisk před zdaněním a úroky

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí product

I

Index

KBÚ

Krátkodobé bankovní úvěry

KZ

Krátkodobé závazky

MS

Moravskoslezský (kraj)

OA

Oběžná aktiva

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností

p.b.

Procentní bod

ROA

Rentabilita aktiv

ROE

Rentabilita vlastního kapitálu

STK

Státní technická kontrola

Ú

Nákladové úroky

USA

Spojené státy americké

VYN

Výnosy

80

A. Příloha – Zkrácené rozvahy podniku TQM – holding s.r.o. z let 2009 – 2013 2009

2010

2011

2012

2013

A.

AKTIVA CELKEM 528 823 523 996 721 752 720 765 706 533 Pohledávky za upsaný základní kapitál 0 0 0 0 0

B.

Dlouhodobý majetek

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

B. II. B. III. C.

Oběžná aktiva

C. I.

417 912

400 890

564 720

559 215

524 776

136

376

438

197

583

Dlouhodobý hmotný majetek

415 119

397 000

561 524

556 190

520 940

Dlouhodobý finanční majetek

2 657

3 514

2 758

2 828

3 253

109 928

120 672

151 005

152 979

171 602

Zásoby

11 066

10 590

10 731

7 629

6 905

C. II.

Dlouhodobé pohledávky

20 680

0

677

309

150

C. III.

Krátkodobé pohledávky

69 605

88 994

121 119

122 271

140 696

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

8 577

21 088

18 478

22 770

23 851

D. I.

Časové rozlišení

983

2 434

6 027

8 571

10 155

PASIVA CELKEM

528 823

523 996

721 752

720 765

706 533

A.

Vlastní kapitál

150 795

160 450

187 130

204 697

229 455

A. I.

Základní kapitál

120 000

120 000

120 000

120 000

120 000

A. II.

-179

678

1 206

1 251

1 476

15 885

15 885

15 885

15 885

15 885

15 401

15 089

19 487

50 039

61 561

A. V.

Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

B.

Cizí zdroje

B. I.

Rezervy

B. II.

Dlouhodobé závazky

B. III. B. IV.

Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci

C. I.

Časové rozlišení

A. III. A. IV.

-312

8 798

30 552

17 522

30 533

369 536

354 664

526 556

513 346

472 560

829

873

1 329

74 497

70 542

111 938

122 598

106 345

170 318

128 574

131 114

101 801

108 854

123 892

154 675

282 175

288 947

256 181

8 492

8 882

8 066

2 722

4 518

I

1 180

B. Příloha – Zkrácené výkazy zisku a ztráty podniku TQM – holding s.r.o. z let 2009 – 2013 2009 I. A.

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží

2010

2011

2012

2013

33 796

38 585

43 951

39 333

22 479

27 640

30 735

35 746

33 098

20 940

+

Obchodní marže

6 156

7 850

8 205

6 235

1 539

II.

Výkony

418 079

482 380

618 977

643 258

658 975

Výkonová spotřeba

295 592

333 327

442 784

444 870

450 620

Přidaná hodnota

128 643

156 903

184 398

204 623

209 894

C.

Osobní náklady

145 826

149 635

171 807

178 911

171 491

D.

Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

4 329

4 826

5 564

5 672

5 085

31 631

34 930

36 804

45 979

45 856

13 502

20 263

19 354

2 482

7 733

F.

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

9 536

15 015

5 621

3 510

4 690

G.

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

3 128

3 272

-484

-9 856

1 023

Ostatní provozní výnosy

86 870

86 061

100 855

99 908

102 566

Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

31 951

31 692

36 982

46 419

40 129

B. +

E.

III.

IV. H. V. I. * VI. J. VII. VIII. K.

IX.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2 614

23 857

48 313

36 378

51 919

0

00

0

0

0

00

0

0

2 240

2 312

3 425

1 400 2 313

0

0

0

2 240

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

II

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

L.

M.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Výnosové úroky

71

39

37

28

18

Nákladové úroky

4 895

10 242

12 663

16 571

17 634

Ostatní finanční výnosy

3 864

4 028

6 448

6 400

8 537

Ostatní finanční náklady

5 773

7 687

7 071

7 543

7 968

-3 308

-12 462

-10 936

-15 446

-14 735

-382

2 597

6 825

3 410

6 651

**

Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. 17 + 32 - 33)

-312

8 798

30 552

17 522

30 533

XIII.

Mimořádné výnosy

0

0

0

0

0

Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 35 - 36 - 37) Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř. 34 + 38 - 39) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř. 40 + 37 + 33 + 39)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

X. N. XI. O. XII. P. * Q.

R. S.

*

T.

***

****

-312

8 798

30 552

17 522

30 533

-694

11 395

37 377

20 932

37 184

III

C. Příloha – Grafický rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu ROE

roe

ROE 2012 8,56% diference 4,75%

B

A

4,30% ROA 2012 5,20% diference 2,56%

B1

B12

60,03% EBIT

2012 2013 37 503 Kč 54 818 Kč diference index 17 315 Kč 146,17%

/

2013 243,86% index 255,76%

-88,48%

2012 5,46% diference -2,28%

X

B21

A1

-3,45% obrat aktiv:

B22

-2,36%

tržby

tržby

2012 2013 39 333 Kč 22 479 Kč diference index - 16 854 Kč 57,15%


/

47,64% zisk před zdaněním 2012 2013 20 932 Kč 37 184 Kč diference index 16 252 Kč 177,64%

/

2012 196,53% diference 12,34%

X

A2

46,04% 2012 2013 17 522 Kč 30 533 Kč diference index 13 011 Kč 174,26%

0,66% složená finanční páka

2013 82,11% index 98,09%

čistý zisk

2013 3,18% index 58,30%

C

-0,21% daňové břemeno 2012 83,71% diference -1,60%

X

B2

6,01% zisková marže: 2012 95,35% diference 148,52%

B11

2013 7,76% index 149,11%

2013 13,31% index 155,45%

C1

-0,08%

35,41% zisk před zdaněním



IV

C2

39,51% úrokové břemeno: 2012 55,81% diference 12,02%

C11

aktiva

2013 208,87% index 106,28%

2013 67,83% index 121,53%

C12

X

23,39% EBIT

/


-27,18% pákový ukazatel: 2012 352,11% diference -44,20%

C21

2013 307,92% index 87,45%

C22

-6,57% aktiva


/

37,62% vlastní kapitál


D. Příloha – Grafické zobrazení sítě linek příměstské autobusové dopravy a vlakových linek.

Zdroj: KODIS - PlányDopravy.cz [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: odis.planydopravy.cz

V

EKONOMICKÁ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU

Recommend Documents