MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Kabinet profesní přípravy
Jiří Kopeček, DiS.
Řecká finanční krize a její návaznost na cestovní ruch Greek Financial Crisis and its Impact on Tourism Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Jiřina Sojková
Olomouc 2013
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil jen uvedené informační zdroje. Olomouc............................
Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Jiřině Sojkové a všem zaměstnancům CK BON TON, s.r.o. za odborné připomínky, cenné rady, vstřícnost a všestrannou pomoc, která mi byla v průběhu poskytnuta. Také bych rád touto cestou chtěl poděkovat rodičům a všem blízkým za podporu, kterou mi věnovali během celého studia a zvláště během vypracování bakalářské práce.
Obsah 1 Řecká republika .......................................................................................................................... 7 1.1 Historie ve zkratce ............................................................................................................... 7 1.2 Geografická charakteristika ................................................................................................ 8 1.3 Průmysl a zemědělství ......................................................................................................... 8 2 Řecko a Evropská Unie ............................................................................................................... 9 2.1 Vstup Řecka do EU .............................................................................................................. 9 3 Společenská světová krize ........................................................................................................ 10 3.1 Finanční krize v Řecku - počátek ....................................................................................... 11 3.2 Finanční krize v Řecku – další vývoj ................................................................................... 12 3.3 Finanční krize v Řecku – současnost ................................................................................. 14 3.4 Řecko a cestovní ruch........................................................................................................ 15 4. Praktická část .......................................................................................................................... 15 4.1 Představení spolupracující firmy ....................................................................................... 16 4.2 Dotazníkové šetření .......................................................................................................... 17 4.2.1 Distribuce dotazníků .................................................................................................. 18 4.2.2 Návratnost dotazníků ................................................................................................. 19 4.2.3 Kódování dotazníků .................................................................................................... 19 4.3 Výsledky dotazníkového šetření ....................................................................................... 19 4.3.1 Identifikace respondentů ........................................................................................... 20 4.3.2 Vyhodnocení otázek č. 1 – č. 5 ................................................................................... 21 4.3.3 Vyhodnocení otázek č. 6 – č. 11 a č. 13 ..................................................................... 22 4.3.4
Vyhodnocení otevřené otázky č. 12 .................................................................... 25
4.3.5 Sumarizace výsledků dotazníkového šetření ............................................................. 28 4.4 Působení krize na prodeje CK ............................................................................................ 28 4.5 Vyjádření ke krizi ............................................................................................................... 31 4.5.1 Vyjádření delegáta z Řecka ........................................................................................ 32 Závěr............................................................................................................................................ 35 Anotace ....................................................................................................................................... 36 Seznam použité literatury ........................................................................................................... 37 Seznam použitých internetových zdrojů ..................................................................................... 38 Seznam zkratek ........................................................................................................................... 41 Seznam obrázků .......................................................................................................................... 42 Seznam grafů............................................................................................................................... 43 4
Seznam tabulek ........................................................................................................................... 44 Seznam příloh.............................................................................................................................. 45
5
Úvod Předmětem mé bakalářské práce, jak uţ z názvu „Řecká finanční krize a její návaznost na cestovní ruch“ vyplývá, je zjištění, zda má finanční krize v Řecku vliv na turistický ruch a zda přímo ovlivňuje klienta při jeho pobytu na území Řecké republiky. Při výběru tématu jsem vybíral něco z oblasti mého zájmu. Nakonec se mi povedlo skloubit cestovní ruch a ekonomiku. Oba tyto faktory jsem implementoval na velice turisticky oblíbenou destinaci Řecko, které aktuálně prochází velkou finanční krizí.
V České republice dochází ke střetu dvou názorů.
Jeden poukazuje na špatnou situaci v Řecku, moţný bankrot, demonstrace, rostoucí kriminalitu… Je druhý pohled klienta cestujícího do státu odlišný? Ke zjištění tohoto názoru byl pouţit mnou vymyšlený a nadefinovaný dotazník pro respondenty, kteří byli v letní sezóně 2012 osobně v Řecku na jejich letní dovolené. Na začátku práce rád uvedu pár základních informací o samotném Řecku, protoţe si myslím, ţe většina zná tento stát jen jako cíl jejich dovolené, moře, písek a gyros. Samotná struktura hospodářství Řecka je vcelku důleţitá v návaznosti na téma mé práce. Samotná finanční krize v Řecku je ovšem silně spjata s členstvím státu v Evropské Unii, coţ vysvětlím v jedné z kapitol. Dále v praktické části je rozepsáno moje dotazníkové šetření společně s jeho výsledky. Tyto výsledné hodnoty jsou popsány jak slovně, tak ty nejzajímavější pro názornou ukázku i graficky zpracovány. Tato praktická část byla vykonána ve spolupráci s cestovní kanceláří BON TON, s.r.o. Věřím, ţe tato práce bude přínosem pro všechny její čtenáře, kterými mohou být lidé se zájmy turistiky, cestovního ruchu, ekonomiky, finančnictví i pro zvídavé lidi, kteří se chtějí dozvědět o této problematice více. Dále práce můţe slouţit pro všechny cestovní kanceláře a agentury působící na našem trhu, jako podklad pro zlepšení momentální pověsti Řecka v České republice a jako marketingový nástroj pro podporu prodeje zájezdů právě do tohoto jihovýchodního státu Evropy.
6
1 Řecká republika Na úvod si řekněme pár základních informací o této republice, ať se s ní lépe seznámíme a poznáme ji blíţe. Oficiální název státu je Elliniki Dimokratia nebo pokud chceme, tak Řecká republika. Ţije zde na území o rozloze 131.990km2 asi 10.787.960 obyvatel, to udává hustotu 81,75 obyvatel na km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 45,6%, coţ je 4,932 mil. Demografické sloţení: muţi
49,2%
(5,304mil.)
a
ţeny
50,8%
(5,484mil.)
při
věkové
struktuře
0–14 let má 14,4%, 15–64 let má 66,7%, 65 a více let má 18,9% obyvatelstva. Průměrná délka ţivota je 80,9 let (muţi 77,8 let, ţeny 82,7 let). Úmrtnost je 9,3‰ a porodnost je 9,8‰. Úředním jazykem je novořečtina a mezi nejčastěji pouţívané cizí jazyky patří angličtina a francouzština. Řeckým prezidentem je od roku 2005 Karolos Papoulias.1 Mapa Řecka je přiloţena jako příloha č. 3. Obrázek č. 1 – státní vlajka Řecké republiky, Obrázek č. 2 – státní znak Řecké republiky.
2
3
1.1 Historie ve zkratce Řecko je historicky jeden z nejstarších států světa. První zmínky o Řecku, tzv. antickém, jsou jiţ z roku kolem 800 př. n. l. Přes dobu slavného Říma a Řecka, přes tureckou nadvládu se dostaneme aţ do roku 1821, kdy se Řecko osvobozuje a
získává
svou
nezávislost.
Začíná
velkolepá
výstavba
Atén
(dnes
přes
3.500.000 obyvatel). S rozvojem cestovního ruchu ve 20. stol. startuje i nebývalý zájem o řeckou kulturu, lidové umění, zvyky, tradice a o její chutnou a zdravou kuchyni.
1
ČESKO, Řecko [online]. [cit. 2012-11-23]. ČESKO, Řecká vlajka [online]. [cit. 2012-11-23]. 3 ČESKO, Vlajka Řecka [online]. [cit. 2012-11-23]. 2
7
1.2 Geografická charakteristika Řecko leţí na jihovýchodě Evropy na Balkánském poloostrově. Řecko na severu hraničí s Albánií (282 km), Makedonií (246 km), Bulharskem (494 km) a na východě s Tureckem (206 km). V Řecku ţije 10.500.000 obyvatel. 95% jsou Řekové, 5% tvoří Makedonské, Turecké a Albánské menšiny. Hlavním městem jsou Athény mající přes 3.500.000 obyvatel. Území Řecka se dělí na 10 krajů, 51 okresů a 147 okrsků. Zvláštní statut mají Athény s přístavem Pireus a autonomní postavení má i mnišský stát Athos. Mezi Řeckem a Tureckem leţí Egejské moře, ze západu Řecko omývá Iónské moře a z jihu Středozemní moře. Celková délka pobřeţí je 13 676 km. K Řecku patří okolo dvou tisíc ostrovů a ostrůvků, které jsou převáţně v Egejském moři. Ze spousty ostrovů je nejdůleţitější největší ostrov Kréta leţící ve Středozemním moři. Země se skládá z rozsáhlé pevninské části na jiţním konci Balkánu, Peloponéského poloostrova (spojeného s pevninou prostřednictvím Korintské šíje). Řecko má více neţ 13 000 km pobřeţí a pozemní hranice dlouhé 1160 km. Okolo 80 % země je tvořeno horami nebo kopci, coţ Řecko činí jednou z nejhornatějších zemí Evropy. Nejvyšší horou Řecka je známý Olymp s výškou 2 919 m.n.m. Nejdelší řekou je Aliákmon (297 km), která se vlévá do Egejského moře a pramení u Řecko-Albánských hranic. Řecké klima je rozdělené na tři dobře definovatelné oblasti – přímořské, horské a mírné. Jako perličku bych uvedl polohu hlavního města Atén, které se nachází na přelomu dvou pásem; jiţní část města má klima přímořské, zatímco severní předměstské okrajové oblasti leţí uţ v písmu s horským klimatem. Podnebí zde panuje typicky středomořské – vlhké zimy a suchá léta. Co se týče teplot, tak průměrné teploty v zimě nepadají pod 0°C, v létě naopak stoupají mnohdy aţ nad +30°C. Díky těmto vlastnostem Řecka se z tohoto státu stala jedna z nejnavštěvovanějších zemí Evropy. Turistický ruch je zde jeden z hlavních zdrojů do řeckého rozpočtu. Turistům má Řecko doopravdy co nabídnout, ať uţ po stránce rekreace (přímořské letoviska), tak i po stránce nesčetného mnoţství kulturních památek. 4
1.3 Průmysl a zemědělství Řecko díky své poloze a charakteristice má i typická průmyslová odvětví pro středomořské státy. Nejvýznamnější je průmysl: textilní, oděvní, potravinářský a chemický. Nesmíme ale zapomenout na důleţitou těţbu nerostných surovin – hnědého uhlí, bauxitu, olova, zinku a mramoru. 4
ČESKO, Řecko – zeměpis a podnebí [online]. [cit. 2012-12-21].
8
Zemědělství se dělí na dvě odvětví, a to na rostlinnou výrobu a ţivočišnou. Mezi pěstované plodiny v Řecku patří obilniny, olejnaté plodiny, bavlna, tabák a samozřejmostí je vynikající řecké ovoce a zelenina. Mezi chovaná zvířata patří hovězí dobytek, kozy, ovce a chov včel. Nesmíme ale zapomenout na významný rybolov.
2 Řecko a Evropská Unie Řecko je v současné době členem mnoha organizací – EU, NATO, OSN, OECD, OBSE, CE5. Řecko je členem EU jiţ 31 let. V současné době má v Radě EU 12 hlasů, do Evropského parlamentu volí 22 poslanců. Předsednictví Rady převezme Řecko v první polovině roku 2014. Řecko je členem Schengenu a Eurozóny. 6 Shengenský prostor, zkrácené Schengen, je území států Schengenské dohody, kde de facto neexistují vnitřní hranice pro pohyb osob a zboţí. Eurozóna značí oblast členských států EU, na jejichţ území platí společná měna Euro. Řecko je od začátku svého členství čistým příjemcem z evropského rozpočtu. To znamená, ţe celou dobu v unii z rozpočtu EU více čerpá, neţ do něj přispívá. Řecko je tedy začleněno do mnoha organizací provázaných s EU, a proto je současná jejich finanční krize (2009 – 2013 současnost) natolik důleţitá a sledována. Její řešení či neřešení bude mít dopady na celou EU.
2.1 Vstup Řecka do EU Řecko vstoupilo do Evropské Unie roku 1981. Ačkoliv svojí přihlášku do Společenství podalo jiţ v roce 1975. Euro přijalo Řecko v roce 2002 společně s dalšími 12 státy Unie, i cesta k jednotné měně však byla pro kolébku evropské kultury trnitější, neţ pro ostatní státy. Problém mělo se splněním maastrichtských kritérií, jejichţ dosaţení je pro všechny adepty základní podmínkou pro přijetí eura jako oficiálního platidla. Kritéria země splnila takřka na poslední chvíli, v roce 1999. Návrh mincí a bankovek pro Řecko vypracoval George Stamatopoulos.7 Aktuální kurz měny Euro je dle České národní banky je 1 EUR = 25,605 CZK a za posledních
5
EU – Evropská unie, NATO – severoatlantická aliance, OSN – Organizace spojených národů, OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, OBSE – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, CE – Rada Evropy. 6 ČESKO, Řecko a EU [online]. [cit. 2012-12-21]. 7 Ukázky Řeckých mincí v přílohách jako příloha č. 4 – Vzory mincí pro Řecko.
9
12 měsíců má víceméně stabilní vývoj kolem hodnoty 25,00 (hodnoty se pohybují v rozmezí od 24,430 – 25,960)8. Dále Řecko schválilo Lisabonskou smlouvu 11. června 2008. Řekové smlouvu uvítali mj. proto, ţe mezi jednu z jejich priorit patří podpora SZBP9. Řecko tuto politiku podporuje kvůli záleţitostem v Makedonii a v Bosně a Hercegovině (okolních státech), kde probíhají vojenské a policejní akce v rámci SZBP. V
roce
2009
se
Řecko
dostalo
do
váţných
finančních
problémů,
které vyvrcholily hrozbou státního bankrotu. V květnu 2010 poskytla Řecku Evropská unie a Mezinárodní měnový fond úvěr ve výši 110 miliard eur. Řekové se zavázali, ţe přijmou řadu reforem, které mají vrátit ekonomiku do normálu.10
3 Společenská světová krize Příčiny probíhající finanční krize ve světě i v Evropě souvisí s krizí společenskou. Tato společenská krize postihuje tzv. vyspělé země, tj. i ČR i Řecko. Je to současná a závaţná otázka a situace k zamyšlení. Jeden z názorů na současnou situaci je od pana Jiřího Knauera: „Porozumění podstatě věci by mohlo poněkud sníţit budoucí zklamání z toho, ţe současnou krizi nikoliv jednoho státu, ale celého ekonomického systému se pravděpodobně, nepodaří dosavadními metodami řízení ekonomiky zcela vyřešit vůbec nikdy.“ 11 Očekávaná celosvětová krize bude krizí systému, krizí společenskou. Její příčiny budou jiné, neţ doposud běţně poznávané. Proto budou naprosto rozdílná i východiska z dané situace. Příčina je v neustále a dlouhodobě vzrůstajícím počtu lidí, kteří ţijí z příjmů charakteristických pro třetí skupinu (skupina lidí odvádějící práci společensky zbytnou) při současném úbytku relativně ekonomicky slabších lidí první skupiny, vytvářejících skutečnou produkci společnosti. Skupinu lidí ekonomicky slabších, která není schopna přeţívat v podmínkách útlumu poptávky vzniklé v důsledku podstatného a trvalého nárůstu cen energií. Příčina je ve společenské produktivitě práce nedosahující úrovně společenské
8
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Vybrané devizové kurzy - grafy [online]. [cit. 2013-01-27]. SZPB – Společná zahraniční a bezpečnostní politika. 10 ČESKO, Řecko a EU [on-line]. [cit. 2012-12-21]. 11 Knauer, Jiří. Příčiny krize. Str. 9. 9
10
potřeby ve finančním vyjádření. 12 Dle toho soudím, ţe finanční krize má svůj kořen problémů i v uvedené společenské krizi.
3.1 Finanční krize v Řecku - počátek Tato kapitola by se dala sama o sobě rozepsat na několik set stránek. Momentálně asi nejdiskutovanější a nejsledovanější stát Eurozóny má totiţ velké finanční problémy a potýká se s ohromnou finanční krizí. Prvopočátek vzniku krize byl uţ při vstupu Řecka do EU, kde vstup byl spíše politickým tahem, neţ tahem ekonomickým. Dnes vyplívají postupně najevo různé informace. Tehdejší předsednický stát Německo i tehdejší Evropská komise věděli o moţných problémech při zavedení měny Euro v Řecku, ale ignorovali je. Eurostat13 uţ v roce 1999 informoval Evropskou komisi ve dvou dopisech o moţných zmanipulovaných údajích Atén o řeckém deficitu. Evropská komise však tato varování odmítla. V květnu 1999 napsal jeden z ředitelů Eurostatu spolupracovníkovi tehdejšího evropského komisaře pro hospodářství a měnu Yvese-Thibaulta de Silguyho, ţe řecká vláda evidentně pouţívá miliardové unijní transfery Aténám k upravování údajů o řeckém rozpočtu. Na počátku následujícího měsíce pak tehdejší šéf evropského statistického úřadu Yves Franchet upozornil na stejný problém generálního ředitele Evropské komise pro hospodářství a finance. Také Schröderova vláda měla na počátku roku 2000 k dispozici řadu kritických poznámek z Bruselu o slabosti řeckého hospodářství. Unijní experti v nich upozorňovali na nízký průmyslový export, na obrovský deficit v obchodní bilanci a na příliš vysokou závislost Atén na evropských subvencích, jejichţ výše tehdy dosahovala rekordních pěti procent hrubého domácího produktu země. Brusel rovněţ upozorňoval Berlín na varovné signály týkající se konkurenceschopnosti Řecka a hrozící silné inflace v případě vstupu Jihoevropanů do eurozóny. Řecko podle nich tehdy nebylo připraveno na moţný ekonomický šok, který přijetí eura vyvolá. Bývalý kancléř Schröder německou podporu vstupu Atén do měnové unie v minulosti opakovaně obhajoval kladným doporučením Evropské komise.14 I přes všechna varování jdoucí z mnoha stran se Euro v Řecku zavedlo. Poté se v následujících letech ukázalo, ţe tyto varování a varovné signály byly pravdivé. Evropská unie dala Řecku dva roky (2005 a 2006), aby dalo svojí ekonomiku 12
Knauer, Jiří. Příčiny krize. Str. 39,40. EUROSTAT – je statistickým úřadem Evropské unie. 14 ČTK - JAN NEVYHOŠTĚNÝ, Berlín i EU věděly o rizicích vstupu Řecka do eurozóny. Ignorovaly je. [online]. [cit. 2013-01-27]. 13
11
tzv. „ do dobré formy“ a aby byla v souladu s Evropským paktem stability (Pakt o stabilitě a růstu je rámec pro koordinaci národních fiskálních politik v hospodářské a měnové unii, který je zaloţen na určitých pravidlech. Byl zaveden s cílem ozdravit veřejné finance, coţ je důleţitý poţadavek pro řádné fungování hospodářské a měnové unie. Pakt se skládá z preventivní a odrazující části).15
3.2 Finanční krize v Řecku – další vývoj V roce 2007 Řecko dosáhlo s růstem HDP 4,2% 16 jednoho z nejrychlejších meziročních růstů v eurozóně. Důvěra investorů v zemi platící stejnou měnu jako Německo zajišťovala dostatečný přísun relativně levného kapitálu, coţ spolu s přísunem peněz z fondů Evropské unie, umoţňovalo vládám financování státních výdajů. Ovšem nikdo neřešil neefektivitu těchto činů. Jestliţe mám hovořit o skutečných příčinách finanční krize, jeţ v Řecku naplno propukla na sklonku roku 2009, nelze se nevyhnout otázce, zda na jejím počátku nestálo to, co se původně jevilo jako pro zemi blahodárné a na co jiţ tehdy upozorňovali skeptici. Můţe země s niţší produktivitou práce dlouhodoběji úspěšně fungovat ve společenství států s výrazně vyšší produktivitou a mít přitom s nimi společnou měnu? Neexistující přerozdělovací mechanismy na úrovni Evropské unie, absentující společná rozpočtová a daňová politika a prudký, třebaţe zpočátku podceňovaný, růst státního dluhu Řecka i deficitu obchodní bilance, který Řekové měli s ostatními státy EU, dokazují, ţe to byl minimálně velmi riskantní experiment. Dále v roce 2009 po úspěšných volbách nastoupil do úřadu socialistický premiér Jorgos Papandreu. Krátce nato došlo ke zveřejnění pravdy o řeckém účetnictví, kdy nově nastoupivší vláda zveřejnila, ţe předchozí pravicová koalice falšovala stav skutečných schodků. Ten místo 6% dosáhl 12,6 % HDP. Dne 14. 12. 2009 řecký premiér oznámil první z mnoha balíčků rozpočtových škrtů. Rozpočtový schodek Řecka za rok 2009 nakonec dosáhl 13,6 % HDP a dluh země se dostal na 216 mld eur, coţ představovalo 120 % ročního HDP.17 Další vývoj v roce 2010 poukazuje na další prohlubování krize a na ne zrovna světlý vývoj do budoucna. V polovině roku vláda přijímá uţ 4. balíček úsporných opatření. EU a Řecko se dohodli na vzájemné pomoci, na záchranné půjčce pro Řeky. 15
EVROPSKÁ KOMISE, Pakt o stabilitě a růstu [online]. [cit. 2013-01-27]. HDP – Hrubý domácí produkt (Celková peněžně vyjádřená hodnota statků a služeb vytvořených na území daného státu za určité období – většinou za 1 rok, uvedená v procentech). 17 TOMAN, LUDĚK, ANALÝZA: Finanční krize a sociální úpadek v Řecku [online]. [cit. 2013-01-27]. 16
12
Došlo ke vzniku garančního fondu, jehoţ 750 miliard eur mělo trhy přesvědčit, ţe EU svou dluhovou krizi zvládne. Země eurozóny do garančního fondu vloţily 440 mld eur, Evropská komise 60 mld eur a Mezinárodní měnový fond 250 mld eur. V roce 2011 eurozóna Řecku poskytla druhý záchranný balík ve výši 109 mld eur. Banky souhlasily s návrhem, aby Řecku odpustily 21 % dluhů. Bylo dohodnuto, ţe zbytek řeckého dluhu, který uţ mezitím přerostl 340 mld eur a přiblíţil se 160% HDP, bude řešen způsobem přidělení Řecku příznivějšího splátkového kalendáře. Dále probíhali další pokusy o záchranu řecké ekonomiky, další půjčky a další různé ekonomické pokusy o znovunastartování. Jedním z nejdůleţitějších a nejvíce diskutovanějších ukazatelů finanční krize je v současnosti ukazatel hodnoty státního dluhu v poměru k hodnotě HDP. Pro lepší názornost zpracováno do přehledných tabulek. Tabulka č. 1 – vývoj státního dluhu Řecka k ukazateli HDP: Řecko
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
%
97,4
98,6
100,0
106,1
107,4
112,9
129,7
148,3
170,6
Pro porovnání můţu uvést hodnoty státního dluhu naší České republiky, Německa jako silného hráče v Evropě, anebo dalších států ohroţených finanční krizí. Tabulka č. 2 – vývoj státního dluhu České republiky k ukazateli HDP: ČR
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
%
28,6
28,9
28,4
28,3
27,9
28,7
34,2
37,8
40,8
Tabulka č. 3 – vývoj státních dluhů - průměr EU a ve vybraných státech EU: 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
EU
61,9
62,3
62,8
61,6
59,0
62,2
74,6
80,0
82,5
Německo
64,4
66,2
68,5
68,0
65,2
66,8
74,5
82,5
80,5
Irsko
30,7
29,5
27,3
24,6
25,1
44,5
64,9
92,2
106,4
Španělsko
48,8
46,3
43,2
39,7
36,3
40,2
53,9
61,5
69,3
Itálie
103,9
103,4
105,7
106,3
103,3
106,1
116,4
119,2
120,7
13
Portugalsko
59,4
61,9
67,7
69,4
68,4
71,7
83,2
93,5
108,1
Všechna data pocházejí z Evropského statistického úřadu.18 Z výše uvedených dat můţeme vyčíst, ţe Řecko je na tom uţ dlouhodoběji velice špatně a neustále se zadluţovalo. Pokud mnou zvolenou srovnávací hodnotu (veřejný dluh v poměru s HDP) porovnáme s dalšími státy, které jsou pro nás z hlediska cestovního ruchu významné, zjistíme následující: -
Chorvatsko má veřejný dluh kolem 45 % HDP,
-
Bulharsku klesá postupně za posledních 5 let z 20% na dluh 16,3 % HDP v roce 2011,
-
Turecku se dluh pohybuje za posledních 5 let v rozmezí 46,5-39,9 % HDP,
-
Španělsko a Itálie viz tabulka výše.
3.3 Finanční krize v Řecku – současnost Současnost momentálně povaţuji rok 2012 a právě probíhající rok 2013. Míra nezaměstnanosti je současně 27% (předpokládá se aţ 29% v průběhu roku 2013). Státní dluh 152,6% HDP k 3. čtvrtletí 2012.19 V posledních měsících se v Řecku rozjelo i několik demonstrací oproti úsporným balíčkům vlády, kdy vláda slibuje velké úspory, aby mohla získat další peníze z EU. V zemi vládne neklid. Ovšem vzhledem k rozloţení obyvatel Řecka se jedná víceméně o nepokoje, které propukají vţdy v hlavním městě Athénách. Jako důkaz jeden z mála článků na toto téma ze zpravodajského serveru iDNES.CZ: „V Řecku v pátek začala dvoudenní generální stávka, lidé se bouří proti novým úsporným opatřením. Vládu zadluţeného Řecka zase opustili tři představitelé nacionalistické pravice včetně ministra dopravy a pohrozili, ţe dohodu nepodpoří. Rozhodnutí vlády přijmout úsporná opatření to ale neohrozí.“ 20 Takové a obdobné články můţeme na zpravodajských serverech číst kaţdý týden, ne-li častěji. Za poslední rok Řecko zaţilo několik stávek, dokonce i stávky generální, nepočetně protestů lidí na ulicích, demonstrace…
18
EUROSTAT, General government gross debt [online]. [cit. 2013-02-04]. tamtéž. 20 IDNES, Řeckem zmítají nepokoje v ulicích i napětí ve vládě [online]. [cit. 2013-02-11]. 19
14
3.4 Řecko a cestovní ruch Příjmy z cestovního ruchu v Řecku představují velkou část z celkových příjmů do státního rozpočtu (aţ 18% HDP). Je proto důleţité, aby Řekové svůj cestovní ruch i přes krizi velice podporovali. Po letech krize 2009 a 2010, kdy země trpěla na úbytek turistů, přišel rok 2011. Kdy Řekové „vydělali“ na nepokojích severoafrických zemí (Egypt, Libye, Tunisko, Alţírsko a Maroko) a počet návštěvníků se lehce zvýšil. Příjmy z cestovního ruchu v Řecku za rok 2011 v meziročním srovnání stouply o 9,45 % na 10,52 miliardy eur.21 Ovšem poté nastal další rok 2012, kdy se tato čísla uţ neopakovala a opět se Řecko dostalo na úroveň let 2009 a 2010. Statistika říká: „Řecké příjmy z cestovního ruchu se v prvním čtvrtletí roku 2012 propadly v meziročním srovnání o 15,1 % a počet turistů v zemi se sníţil o 11,7 %.“22 Výrazně méně návštěvníků bylo z Německa, Ruska a Velké Británie. Celkové příjmy za první čtvrtletí roku 2012 klesly na 396 milionů eur a průměrný výdaj jednoho zahraničního návštěvníka se sníţil o 3,8 % na 405 eur. Výdaje turistů z Ruska se propadly o 41 %, příjmy od Němců klesly o 7,9 % a od Britů o 11 %. Příjmy od turistů z Evropské unie klesly o 28 % a od návštěvníků ze zbytku světa o 9,5 %. 23 V zemi vládne neklid a nejistota a to jsou hlavní dva důvody úbytku turistů. Zde se dostávám do fáze, kdy z výše uvedených dat a informací mám pocit, ţe letní dovolená v Řecku v tomto okamţiku je naprosto nemyslitelná či dokonce zdraví nebezpečná. Toto tvrzení je ovšem v rozporu s výsledky dotazníkového šetření i z vlastní zkušenosti při pobytu v Řecku na přelomu měsíců srpna a září 2012. O tom více v praktické části mé bakalářské práce.
4. Praktická část V následujících kapitolách se věnuji jiţ jenom praktické části mé bakalářské práce. Jako první bych chtěl představit spolupracující firmu – cestovní kancelář BON TON, s.r.o., která mi umoţnila přístup k interním informacím. Dále mi umoţnila a pomáhala s distribucí dotazníků pro respondenty, kteří navštívili v letní sezóně 2012 právě Řecko. Tuto CK jsem si vybral ke spolupráci z důvodu mé několikaleté zkušenosti, tj. z mého jiţ čtyřletého brigádnického působení v této společnosti.
21
ČTK, Řecko loni na turismu utržilo 10,5 miliardy eur [online]. [cit. 2013-02-11]. ČTK, Příjmy Řecka z cestovního ruchu v 1. čtvrtletí klesly o 15 pct [online]. [cit. 2013-02-11]. 23 tamtéž 22
15
Probíhala zde i má výuka v rámci předmětů odborné praxe při studiu na Moravské vysoké škole Olomouc.
4.1 Představení spolupracující firmy Cestovní kancelář BON TON, s.r.o. vznikla jiţ v roce 1991. Současná nabídka pro léto 2013 je jiţ tedy 23. sezónou této společnosti. Sídlo společnosti je na adrese: Masarykovo náměstí 17, Hranice 753 01. Společnost je samozřejmě pojištěna pro případ úpadku dle zákona č.159/99Sb. u pojišťovny Generali. Jednatelkou firmy je paní Milena Adlerová a ředitelem pan Ing. Petr Kraus. Aktuálním heslem společnosti je Tradice – Jistota – Kvalita. Společnost provozuje i několik poboček formou fanchisingu 24 – v Brně, v Olomouci a v Uherském Hradišti. Zájezdy CK BON TON lze nakoupit u více neţ 600 autorizovaných prodejců ve formě provizního prodeje po celé ČR či na internetových portálech invia.cz, dovolena.cz, zajezdy.cz, last.cz, travelportal.cz, studentagency.cz…. Cestovní kancelář zaměstnává 12 stálých zaměstnanců. Ovšem v letní sezóně toto číslo nabývá o 5-10 dalších, kteří pracují pro CK. Hlavní činností CK je pořádání (touroperátor) a prodej pobytových zájezdů do destinací Řecko, Turecko, Bulharsko, Chorvatsko, Itálie a Maďarsko. Zájezdy jsou nabízeny s moţností autokarové, letecké, kombinované nebo vlastní dopravy. Mimo pobytové zájezdy nabízí CK jako nedílnou součást svého produktového portfolia zájezdy za poznáním do Francie, Rakouska, Polska, Maďarska, Holandska, Řecka či Itálie. Cestovní kancelář je prodejcem zájezdů od smluvních prodejců, tzn. od jiných CK. V neposlední řadě CK poskytuje poradenskou činnost z oblasti cestovního ruchu. Poskytuje slevy pro věrné zákazníky, seniory, děti a slevy za včasné nákupy zájezdů. Při platbě lze uplatnit dárkové poukázky Sodexo, Chéque Déjeuner, Edenred a Benefit Plus do maximální výše 30% z celkové ceny zájezdu. Cestovní kancelář pro své klienty v kaţdé sezóně pořádá i různé soutěţe o hodnotné ceny a zájezdy zdarma. Cestovní kancelář aspiruje vlastním vozovým parkem čítající 3 autokary značky MAN, BOVA a NEOPLAN a dále čítající 2 osobní vozidla zajišťující transfery pro klienty na letiště. V nabídce je samostatná autokarová doprava i s profesionální posádkou pro různé kolektivy. Nabízí tedy samostatnou dopravu pro různé lyţařské 24
Franchising - je odbytový systém, jehož prostřednictvím se uvádí na trh zboží a/nebo služby a/nebo technologie. Opírá se o úzkou a nepřetržitou spolupráci právně a finančně samostatných a nezávislých podnikatelů - franchisora a jeho franchisantů. Franchisor zaručuje svým franchisantům právo a zároveň jim ukládá povinnost provozovat obchodní činnost v souladu s jeho koncepcí. FRANCHISING.CZ, Definice franchisingu [online]. [cit. 2013-02-04].
16
zájezdy, firemní akce, školní výlety a ostatní cesty kdykoliv, kamkoliv, odkudkoliv. Veškeré další informace jsou dostupné na internetových stránkách www.bontonck.cz, které prošly v loňském roce velkou rozsáhlou modernizací, nebo na emailové adrese
[email protected] či na nonstop mobilní lince +420 604 252 146. Rád bych zmínil i spolupráci s internetovými portály – CeSYS2, AnChoice či s Opentravel. Jsou to internetové systémy pro provizní prodej zájezdů – „Základním principem je automatické shromaţďování dat produktů cestovních kanceláří, jejich pravidelná aktualizace a distribuce provizním prodejcům prostřednictvím jejich webových stránek. Poslouţí vhod cestovním agenturám hledajícím jednoduchý a finančně dostupný nástroj pro podporu internetového prodeje a jeho správu“25. V současné době se firma vydává cestou zvyšování kvality. Klade důraz na kvalitu poskytovaných sluţeb, kvalitu dopravy a kvalitu poskytovaného ubytování.
4.2 Dotazníkové šetření V praktické části, kde bylo třeba získat informace přímo od klientů, kteří navštívili v letní sezóně 2012 Řecko, byla vyuţita metoda dotazníkového šetření. Jiţ v průběhu měsíce června roku 2012 byl tento dotazník sestavován.26 Chtěl jsem mít dotazník správně sestavený jiţ před letní sezónou, abych mohl získat dostatečný počet odpovědí potřebných k mé bakalářské práci. To se povedlo. Prvotní výzkum proběhnul jiţ na konci června, zkoumání proběhlo na vzorku klientů, kteří přijeli z Řecka v tuto dobu. Jednalo se o různorodou skupinu respondentů – od 18 let po seniorský věk. Jednalo se o pilotní ověření dotazníku. Prvotní dotazování není zahrnuto do celkového hodnocení odpovědí. Poté byl dotazník lehce ještě přeformulován pro co největší srozumitelnost pro klienty a vytištěn. Dotazník byl zcela dobrovolný a anonymní. Cílem dotazníkového šetření bylo zjištění, zda měla finanční krize v Řecku v roce 2012 skutečný vliv na turistický ruch a zda přímo ovlivňuje klienta při jeho pobytu na území Řecké republiky. Kritéria pro vyhodnocení: 1) Stávky v dopravě (otázky č. 4 a č. 5). Kdyţ nastala stávka, povaţuji toto za příznak krize, tzn. odpovědi ANO. Jako klient jsem zaţil stávku a to značí, ţe je krize. Při letecké dopravě jsem se ptal na stávku na řeckých letištích 25 26
CESYS, CeSYS - chytrý systém pro Vaši cestovku [online]. [cit. 2013-04-02]. Vzor dotazníku je přiložen v přílohách jako příloha 1: Dotazník - respondent letos navštívil Řecko.
17
a při autobusové dopravě na stávku na hraničních přechodech do Řecka, na území Řecké republiky. Kombinovaná forma dopravy byla vyhodnocena jako kombinace výše uvedených. Klienti zaţili leteckou i autobusovou formu dopravy. Klienti vyuţívající vlastní dopravy byly vyhodnocování jako klienti vyuţívající autobusovou dopravy, protoţe se předpokládalo, ţe vyuţijí vlastní dopravní prostředek a jejich trasa bude obdobná jako autobusová. 2) Stávky prodejců/obchodníků (otázka č. 6). Neochota obslouţit klienta či prodávat zboţí. Pokud odpovědi ANO, tzn., ţe byla stávka a to je indikátor krize. 3) Dostupnost měny EUR (otázka č. 7). Šetření, zda byla vţdy akceptována oficiální měna euro. Pokud odpovědi NE, povaţuji tuto odpověď za příznak krize. 4) Pohyb cen zboţí a sluţeb (otázka č. 8). Pokud odpovědi ANO, zvýšení cen výrobků a sluţeb, je toto povaţováno za příznak krize. 5) Působení místních obyvatel na okolí, na klienty (otázka č. 9). Pokud odpovědi působili negativně = krize. 6) Spokojenost klientů s dovolenou v Řecku (otázka č. 10). Pokud nastanou odpovědi spokojen, spíše nespokojen, nespokojen = krize. 7) Doporučení ostatním, aby navštívili Řecko. Pokud byla vyplněna odpověď NE, značí to krizi. Mám tedy 7 kritérií pro vyhodnocení dotazníků. Pokud nastane z těchto 7 indikátorů, které mohou naznačovat krizi v Řecku, alespoň 4, tak mám za to, ţe současná finanční krize v Řecku přímo ovlivňuje klienta a má tedy vliv i na cestovní ruch. 4.2.1 Distribuce dotazníků Distribuce dotazníků k respondentům proběhla po dohodě s vedením CK a to následovným způsobem. Pro autobusovou dopravu jsem vţdy do autobusů CK BON TON nachystal řidičům určitý počet dotazníků (přesný počet jsem věděl z odbavení pro určitou jízdu), přiloţil jsem pokyny pro vyplnění a osobně je vţdy doručil před odjezdem do Řecka přímo řidičům. Dohoda zněla, ţe oni cestou zpátky z Řecka do ČR tyto mé dotazníky rozdají klientům, kteří budou mít zájem o jeho vyplnění. Tím jsme docílili toho, ţe respondenti na vyplnění dotazníků měli celých 22 hodin cesty zpět do vlasti. Ovšem většina měla hotovo do 15 minut. 18
Klienti měli nejaktuálnější informace přímo z pobytu v Řecku. Při frekvenci jízd a střídání turnusů během měsíců července, srpna a září se mi podařila nasbírat níţe uvedené mnoţství vyplněných dotazníků. U leteckých zájezdů jsem oslovoval klienty přímo na letištích Mošnov nebo Brno – Tuřany po jejich příletu. Moje přítomnost na letištích byla v rámci mé brigádnické činnosti vyţadována. Také jsem této moţnosti náleţitě vyuţil a získal touto cestou několik jednotek odpovědí. Jako poslední metoda distribuce byla zvolena moţnost vyplnění klienty, kteří vyuţívali rozvozů osobními vozy CK po jejich příletu/příjezdu z Řecka, pokud teda jiţ nevyplnili dotazník jedním z předchozích způsobů. 4.2.2 Návratnost dotazníků Celkově bylo vytištěno 300 ks prázdných, tzv. čistých dotazníků. Jeden kus dotazníku byl vytištěn na 1 list papíru A4, oboustranně a černobíle. Do oběhu mezi respondenty se dostalo 250 ks. Počet nevyuţitých prázdných dotazníků je tedy 300 – 250 = 50 ks. Z počtu 250 ks daných do výzkumu se ke mně vrátilo 224 ks vyplněných dotazníků. Návratnost tedy byla zjištěna výpočtem: 224/250 * 100 = 89,6%. Velká návratnost byla dle mého názoru hlavně u autobusové dopravy zapříčiněna způsobem distribuce dotazníků respondentům, kde klienti měli na vyplnění při cestě zpátky do vlasti autobusem dostatek času. Zbývající počet 26 dotazníků (výpočet: 250 – 224 = 26) zůstalo nevyplněných, ztracených nebo zničených někde v rámci distribuce. Celkově respondenti dotazníky vyplňovali s chutí a s myšlenkou pomoci mě v mé bakalářské práci, ale i s myšlenkou pomoci CK ke zlepšení jejich sluţeb. Tyto názory a nálady na probíhající dotazníkové šetření se ke mně dostávaly skrze pracovníky CK, ať uţ skrze řidiče autobusů nebo přímo od delegátky z Řecka. 4.2.3 Kódování dotazníků Zakódování odpovědí v dotaznících mi napomohlo k rychlému a jasnému zpracování odpovědí. Tabulka kódování je vloţena do příloh jako příloha č. 2 – Tabulka kódování dotazníku.
4.3 Výsledky dotazníkového šetření Otázky byly zpracovány v MS Excel. Po vyhodnocení všech 224 vyplněných dotazníků mi vyšly následující výsledky. Pro větší přehlednost byla napřed vyhodnocena kaţdá otázka zvláště, poté vyvozeny celkové výsledky. 19
4.3.1 Identifikace respondentů Na úvod dotazníku jsem pouţil tři základní otázky, abych byl schopen identifikovat oslovené respondenty. Jednalo se o otázku na pohlaví, věk a dosaţené vzdělání. Pohlaví:
Muţ – 80 respondentů (35,71%), Ţena – 144 respondentů (64,29%).
Věkové kategorie jsem rozčlenil do 4 skupin, a to 18-30let, 31-45, 46-60 a 60+. Do dotazníkového šetření jsem nezahrnoval osoby mladší 18-ti let z důvodu jejich předpokládané menší zkušenosti z cestování po Řecku a očekávané niţší znalosti finanční krize. Věk:
18-30 let – 72 respondentů (32,14%), 31-45 let – 53 resp. (23,66%), 46-60 let – 63 resp. (28,13%), 60 a více let – 36 resp.(16,07%). Nejvyšší četnost respondentů byla ve věkovém rozmezí od 18-30 lety
a to s podílem 32,14% z 224 platných a vyplněných dotazníků. Třetí kategorií bylo dosaţené vzdělání. Zvolil jsem kategorie: základní vzdělání, střední odborné, střední s maturitou, vyšší odborné a vysokoškolské. Vzdělání:
základní – 10 respondentů (04,46%), střední odborné – 61 resp. (27,23%), střední s maturitou – 106 resp. (47,32%), vyšší odborné – 18 resp. (08,04%), vysokoškolské – 29 resp. (12,95%).
Nejvyšší četnost klientů je se středoškolským vzděláním ukončeným státní maturitní zkouškou, a to v počtu 106 respondentů, coţ představuje 47,32% z celku.
20
4.3.2 Vyhodnocení otázek č. 1 – č. 5 Otázky č. 1 aţ č. 5 se týkaly volby destinace klienta, způsob stravování, jeho zvolený způsob dopravy a otázky na stávky v dopravě (v letecké i autokarové). Otázka č. 1: volba destinace. Zde byly uvedeny dvě moţnosti: pevnina X ostrov. Pevninu zvolilo 149 respondentů (66,52%) a ostrov 75 respondentů (33,48%). Zde si ovšem myslím, ţe došlo k jistému zkreslení v počtu. Během vyhodnocování výsledků jsem narazil na jev, kdy někteří klienti, kteří vyplňovali během jízdy autokarem z poloostrova Chalkidiki domů, zaškrtávali mylně volbu destinace – ostrov, přitom byly na své dovolené na poloostrově, coţ je pevnina. Zkreslení došlo ve slově poloostrov, které v sobě skrývá slovo ostrov, ale značí pevninu. Respondenti buď nebyli znalí zeměpisu, nebo si to v daném okamţiku neuvědomili. Z tohoto důvodu se jiţ dále touto otázkou nebudu zabývat. Došlo ke zkreslení výsledků a byla vyloučena z dalšího šetření. Otázka č. 2: typ dopravy. Na výběr bylo autobusová X letecká X kombinovaná X vlastní. Většina klientů zaškrtla moţnost autobusová – 184 respondentů (82,14%), coţ plyne víceméně ze způsobu distribuce dotazníků mezi klienty. Leteckou dopravu zvolilo 37 respondentů (16,52%), kombinovanou27 3 klienti (01,34%). Vlastní dopravu jsem v mém šetření nezaznamenal, nikdo tuto moţnost nezvolil. Otázka č. 3: způsob stravování. Zde byly moţnosti vyplívající z nabídky CK, a to: bez stravy, polopenze, plná penze a all inclusive. Výsledkem je, ţe bez stravy cestovalo 85 klientů (38,06%), polopenzi mělo 103 klientů (46,09%), plnou penzi 31 klientů (13,95%) a all inclusive volili 4 klienti (01,90%). Otázky č. 4 a č. 5: doprava a stávky. Zde jsem zjišťoval, zda během dopravy z ČR do cílové destinace nebyly na trase nějaké stávky (na hraničních přechodech, na území Řecka…). Tato otázka byla zahrnuta díky informacím z médií o probíhajících stávkách v Řecku, viz kapitola 3.3 Finanční krize v Řecku – současnost. Letecká doprava: tu volilo 37 respondentů + 3 respondenti z kombinované formy – 1 respondent, který tuto otázku nevyplnil. Celkově tedy 39 odpovědí a všechny byly stejné. Nikdo z 39 respondentů v letecké dopravě nezaţil stávku. Všichni odpovídali NE. 27
Kombinovaná doprava – značí kombinaci letecké a autobusové dopravy. Příkladem může být: letecky tam, autobusem zpět.
21
Autobusová doprava: celkem 187 respondentů. Z počtu 182 zvolilo 5 respondentů moţnost ANO, ţe zaţili stávku během jejich dopravy a 182 nezaţilo, odpovídali NE. Z 5 respondentů, kteří zaţili stávku během dopravy: 3 respondenti ji zaţili 1x, 1 respondent 2x a poslední respondent 3x. Celkem tedy 8x stávka v autobusové dopravě. Zde je moţný prostor pro spekulaci k otázce stávky v autobusové dopravě. Dle vlastní zkušenosti z autobusové dopravy do Řecka mohu soudit, ţe někteří z těch 5 respondentů, kteří volili moţnost „ANO, byla stávka v dopravě“ ji volili na základě průjezdů autobusu přes hraniční přechody Maďarsko-Srbské, Srbsko-Makedonské a Makedonsko-Řecké, kde celní správa a kontroly nefungují tak plynule jako v jiných státech EU. Mnohdy se tu stojí ve frontě na celní kontrolu pasů i několik hodin. Země Srbsko a Makedonie nejsou členy EU a v nadsázce řečeno „dělají si na hranicích, co chtějí“. I přes spekulaci výsledkem je jasné tvrzení, ţe stávky na hranicích a na území řecké republiky v drtivé většině nebyly. Stávku do dotazníku uvedlo jenom 5 z 224 respondentů, coţ je mizivé procento odpovědí (2,23%). Na druhou stranu i těchto 5 odpovědí nemůţeme brát úplně na lehkou váhu a musíme ji přiloţit určitou důleţitost a dále pátrat, kde nastal problém. 4.3.3 Vyhodnocení otázek č. 6 – č. 11 a č. 13 V následující podkapitole se dozvíte výsledky z dalších uzavřených otázek. Otevřenou otázku č. 12 mám zpracovanou samostatně v následující kapitole. Otázka č. 6: Odmítnuli Vás řečtí obchodníci obslouţit či prodat Vám zboţí? Zde byly uvedeny moţnosti ANO, NE. Moţnost ANO zaškrtnuli 2 respondenti (0,89%), odpověď NE 222 respondentů (99,11%). V této otázce se mi jednalo o zjištění, zda ochota prodejců vlivem finanční krize nepoklesla a nedostala se do fáze frustrace, kdy obchodníci prodávají ze všech sil a stát jim škrtá různé benefity, příspěvky a zároveň zvyšuje daně. Z dotazníků je čitelné, ţe řečtí obchodníci stále rádi prodávají a snaţí se vydělat na ţivobytí. Otázka č. 7: Byla ve Vašem letovisku vţdy přijata měna Euro? Moţné odpovědi ANO x NE. Odpověď ANO zaškrtlo 221 respondentů (98,66%), NE 3 respondenti (01,34%). Otázka byla zařazena do šetření kvůli potvrzení/vyvrácení informace o nepřijímání eura, která se objevila v médiích. Pro příklad článek ze serveru ihned:
22
„Řecké obchody a restaurace chtějí po turistech raději dolary či libry. Eura se bojí…. Někteří obchodníci v Řecku odmítají přijímat eura a chtějí po turistech dolary, libry či švýcarské franky, potvrzují české cestovní kanceláře. Provozovatelé, kteří dnes euro akceptují, je okamţitě převádějí do zahraničních bank.“
28
Z výsledků vyplívá,
ţe tato informace byla nepravdivá nebo se stala jen ve velmi ojedinělých případech. Otázka č. 8: Pocítili jste nějaké nepříznivé vlivy (pohyb cen) v místních obchodech a restauračních zařízeních? Moţné odpovědi: neumím posoudit; NE, ceny jsou obdobné jako v předchozích letech; ANO, A1 – zdraţení výrobků a sluţeb, A2 – zlevnění výrobků a sluţeb. Odpovědi respondentů:
ANO – 44 respondentů (19,64%), NE – 86 respondentů (38,39%), Neumí posoudit – 93 resp. (41,53%), Neodpovědělo – 1 respondent (00,44%).
Odpověď ANO byla ještě dále členěna na dílčí moţné odpovědi: A1 – zdraţení výrobků a sluţeb – 36 odpovědí ze 44 (81,81%), A2 – zlevnění výrobků a sluţeb – 4 odpovědi ze 44 (09,09%), 4 respondenti, kteří odpověděli ANO, jiţ dále neoznačili dílčí odpověď. Víme tedy, ţe zhruba aţ 40% klientů nezaznamenalo ţádný pohyb cen výrobků a sluţeb v Řecku. Pohyb cen uvedla pětina respondentů, samotné zdraţení 36 klientů, coţ je v rozporu se statistickými údaji uvedených v článku ze serveru iDNES: „V Řecku přestaly růst ceny. Inflace se dostala po mnoha letech na nulu… Inflace v krizí postiţeném Řecku klesla v lednu na nulu. Cenová hladina zboţí a sluţeb se nezastavila nikdy od roku 1996, kdy začal tamní statistický úřad inflaci podle současné metodiky sledovat. K poklesu cen přispívá hlavně slabá poptávka v důsledku hospodářské krize.
28
ČTK, Řecké obchody a restaurace chtějí po turistech raději dolary či libry. Eura se bojí. [online]. [cit. 2013-03-21].
23
V prosinci byla míra řecké inflace na 0,3 procenta.“29 Zbývající dotázaní nedokázali posoudit pohyb cen v Řecku. Otázka č. 9: Jak na Vás působili místní obyvatelé? Moţné odpovědi byly: působili pozitivně, negativně, neutrálně. Výsledky jsou následující: Pozitivně působili místní obyvatelé na 165 respondentů (73,96%), negativně na 3 respondenty (01,34%) a neutrálně na 55 respondentů (24,70%). Působení obyvatel na klientelu můţe být částečně zkresleno lidskou povahou. Tohoto aspektu jsem si vědom, a proto výsledky této otázky beru jako doplňující informaci k celkovému zhodnocení. Otázka č. 10: Jak jste byl/a spokojen/a s Vámi zvolenou dovolenou v Řecku? Moţnosti odpovědí byly úplně spokojen; spíše spokojen; spokojen; spíše nespokojen; nespokojen. Úplně spokojeno bylo 105 respondentů (46,87%), spíše spokojen 65 (29,02%), spokojeno 47 (20,98%), spíše nespokojeno 6 (02,68%) a nespokojen byl 1 respondent (00,45%). Index spokojenosti můţe být lehce zavádějící, klienti mohli být nespokojeni i z jiných důvodů neţ jsou vlivy vzniklé finanční krizí. Tohoto moţného výkladu jsem si plně vědom, proto výsledky této otázky beru jen jako doplňující informaci k celkovému zhodnocení šetření. Otázka č. 11: Bude Vaše příští dovolená opět v Řecku? Moţné odpovědi ANO, NE, Nejsem momentálně rozhodnut. Odpověď ANO zaškrtlo 70 respondentů (31,25%), NE 22 respondentů (09,82%) a 132 není momentálně rozhodnuto (58,93%). Zde z výsledků mohu soudit, ţe 70-ti respondentům se Řecko natolik líbilo, ţe uţ skoro rok dopředu věděli, ţe pojedou zase. Asi kaţdý desátý klient zvolí pro další svojí dovolenou zřejmě jinou destinaci. Většina respondentů ale zatím nebyla rozhodnuta. Otázka č. 13: Doporučil/a
byste cestovat do Řecka svým známým a přátelům?
ANO x NE. Odpověď ANO uvedlo 219 respondentů (97,77%) a NE uvedli 4 respondenti (02,23%). Z výsledků této otázky vyplívá, ţe klienti, kteří se i přes finanční krizi v Řecku do něj vydali na svou dovolenou, určitě neprohloupili a vřele Řecko doporučují i svým známým.
29
iDNES.cz, ČTK, V Řecku přestaly růst ceny. Inflace se dostala po mnoha letech na nulu. [online]. [cit. 2013-03-21].
24
4.3.4
Vyhodnocení otevřené otázky č. 12 Zpracování otevřených otázek je specifické, proto jsem zde po nastudování
odpovědí zvolil následující kódování pro segmentaci odpovědí. Kód označený 1111 – „Rozšířit nabídky CK“. Do této kategorie jsem zahrnul všechny odpovědi týkající se různých názorů na nabídky CK. Obnovit některá letoviska, rozšířit nabídky ubytování, měnit destinace kvůli stereotypu… Dále jsem do této kategorie zahrnul i odpovědi týkající se cen zájezdů, tj. drţet ceny, nezdraţovat, popř. sníţit ceny zájezdů. Celkem v této kategorii odpovědělo 20 respondentů. Příklady
odpovědí
respondentů:
„Nenabízet
pořád
stejné
destinace“;
„Zachovávat stále ceny zájezdů a rozšířit nabídku“; „měnit destinace - zvídavost lidí, prodlouţit termíny na konci sezony aţ do října“; „CK BONTON - obnovit letovisko Fourku“; „zlevnit zájezdy a zkvalitnit sluţby“; „více destinací a levnější zájezdy“; „zlevnit zájezdy, zvláště na ostrovech“… Kód označený 2222 – „Lepší doprava“. Zde jsem zahrnul všechny odpovědi týkající je jakkoliv autokarové či letecké dopravy i odpovědi týkající se nástupních a výstupních míst v ČR. Celkem bylo 9 odpovědí spadající do této kategorie. Příklady odpovědí respondentů: „poskytnout lepší autobus, aby cesta byla příjemnější“; „zlepšit dostupnost nástupních/výstupních míst po ČR“; „Pokud moţnost, stanovit pevný čas odjezdu a aby nebyl před 13:00“; „Zařídit, aby v autobuse nebylo takové vedro, udělat normální WC“… Kód označený 3333 – „Prostředí letoviska“. Do této škály jsem přiřadil odpovědi ohledně připomínek přímo na řecká letoviska, na jejich způsob fungování, na pracovníky zajišťující sluţby v letovisku, připomínky k práci delegáta, nabídku fakultativních výletů a stav ubytování. Do této kategorie spadá 10 odpovědí od respondentů. Příklady odpovědí respondentů: „Nabízet ubytování pouze v takových studiích, apartmánech, kde je vše, co má být. Dohlédnout na funkční vybavení pokojů“; „Více fakultativních výletů“; „zajistit lepší sluţby v hotelu a lepšího delegáta“; „ujistit se - příjemní lidé, kvalitní zboţí, krásná místa pro odpočinek“…
25
Kód označený 4444 – „Informovanost ze strany CK“. Zde jsem vybíral odpovědi, které se týkají jakéhosi nedostatku informovanosti ze strany CK. Celkem odpovědělo 28 respondentů, jejichţ odpověď spadá do této kategorie. Příklady odpovědí respondentů: „lepší informovanost o daných destinacích, broţura řečtiny, informace o aktuálních cenách“; „Rozsáhlejší popisy nabízených hotelů a lokalit na svých www stránkách“; „Informovat klienty, ţe ne všechno co se o Řecku píše je pravda“; „Udělat více reklamy - nepropagovat tolik Chorvatsko a více se soustředit na destinace jako je Fourka, kde je příjemná delegátka a spousta fakultativních
výletů“;
„Pravdivě
informovat
o
stavu
letoviska
v katalogu“;
„Na web umístit osobní výpovědi turistů s fotografiemi i videozáznamem“; „Zdůvodnit navenek, ţe krize se v Řecku, v letoviscích neprojevuje“; „Ohradit se proti negativní reklamě v médiích. Běţný turista vůbec nepocítí politickou či finanční situaci zdejších obyvatel“ … Z celkového počtu 224 vyplněných dotazníků na tuto otevřenou otázku odpovědělo 66 respondentů, coţ představuje 29,46%. Zbývajících 158 respondentů, coţ představuje 70,54% tuto otázku nechalo nevyplněnou. V této otázce byl prostor pro vyjádření respondentů, jak oni subjektivně vnímají krizi a hlavně jak by oni postupovali po vlastních zkušenostech z Řecka v podpoře cestovního ruchu a jak by podporovali cestování do státu. Respondenti určitě měli aspoň částečně v podvědomí mediální zprávy z ČR ohledně řecké krize, a tyto informace z českých médií, mohli porovnat se zkušenostmi z pobytu v Řecku. Z výsledků vyplívá, ţe většina z odpovědí, by cestování podpořila informovaností ze strany CK 28 respondentů v kategorii, coţ je 40% odpovědí. Je tedy potřeba, aby organizace z oblasti cestovního ruchu pomocí marketingových nástrojů přímo „bombardovali“ případné klienty mnoţstvím informací o bezproblémovém průběhu letních dovolených v Řecku. Měly by to být takové protiútoky, aby se zabránilo zkreslení a vyhrocení situace v ČR, kde je většina národa zavalena ne zcela objektivními informace z médií typu: televize Nova a Prima, bulvární noviny Blesk… Podloţeno statistických údajem o
sledovanost
hlavních
večerních
zpráv:
Nova
2.674.000
diváků,
Prima 1.686.000 diváků, ČT 1.175.000 diváků a TV Barrandov 219.000 diváků. Počet diváků je uveden celkový ve všech kategoriích.30 Tyto údaje sledovanosti musím
30
ONDŘEJ AUST, Sledovanost zpravodajských relací ve středu 2. ledna [online]. [cit. 2013-03-07].
26
ovšem doplnit o údaje týkající se důvěryhodnosti zpráv. Na konci roku 2012 proběhnul rychlý výzkum mezi lidmi, kde se mimo jiné ptali na důvěryhodnost televizních zpráv. Z tohoto šetření jsem pouţil pouze jednu pro mou práci vypovídající otázku: „Jaké z českých hlavních televizních zpravodajství je podle vás nejdůvěryhodnější?“ Výsledky šetření byly následující: Graf č. 1: Důvěryhodnost televizních zpravodajství.
31
Z grafu a údajů výše vyplívá, ţe nejsledovanější televizní zpravodajství je jedno z nejméně důvěryhodnějších. To jen tak pro doplnění. Pojďme pokračovat ve vyhodnocení dotazníkové otázky. Na druhém místě v mém dotazníkovém šetření s 20 odpověďmi a tedy s 30% byly odpovědi z kategorie 1111 – Rozšířit nabídky CK, popsané výše. Z interních informací CK a i všeobecně znalý člověk v cestovním ruchu ví, ţe v letní sezóně 2012 se zájezdy do Řecka prodávali za nejniţší ceny v posledních letech. Hned 8 respondentů z 20 zmínilo sníţit ceny zájezdů, coţ uţ je ale pro organizace cestovního ruchu dosti těţké a problémové. Jiţ v této době se některé zájezdy prodávají tzv. „ za náklady“.
31
SUDA, JAN, Věrohodnost televizních zpravodajství. [online]. [cit. 2013-03-21].
27
Další dvě kategorie odpovědí se týkají dopravy do Řecka a přímo prostředí letovisek. Celkem tedy 9 klientů zmínilo dopravu a 10 zmínilo prostředí letoviska, celkem tedy 19 odpovědí z 66. CK se jiţ několikátým rokem snaţí poskytovat co nejvyšší kvalitu v dopravě, je to ovšem postupný proces, není v její moci okamţitě nakoupit aţ čtyři nové autobusy a ty vyuţívat k přepravě klientů do Řecka. Co se týče prostředí letoviska, všichni pořadatelé zájezdů (tour operátoři) si hlídají a pečlivě a pravidelně si kontrolují své cílové destinace. Ovšem Řekové jsou národem jiţním a mají svou náturu, takţe se můţe stát, ţe ne vše slíbené se u nich splní. Je to věčný boj mezi majiteli řeckých hotelů a apartmánových domů a CK. Zde se dá vyuţít povídání o Řecku, ţe co dá udělat dneska, se můţe udělat i za týden, za měsíc… nebo taky nikdy. 4.3.5 Sumarizace výsledků dotazníkového šetření Z celkového počtu dotázaných respondentů dostávám celkem jednoznačný výsledek dotazníkového šetření. Dle zvolených kritérií uvedených v kapitole 4.2 Dotazníkové šetření vyplívá jednoznačný výsledek, ţe současná finanční krize v Řecku neovlivňuje klienta trávící svojí letní dovolenou na území státu. V dalších kapitolách mám uvedené další informace ke zkoumané problematice pro kompletaci vědomostí z dané problematiky a pro dokreslení celkového pohledu na řeckou finanční krizi a její vlivy na cestovní ruch.
4.4 Působení krize na prodeje CK V této kapitole bych rád uvedl srovnání prodeje zájezdů v minulých letech. I zde je patrný úbytek klientů cestujících do Řecka, a to vzhledem k výše uvedené finanční krizi. Následující tabulka č. 4 nám názorně ukazuje počty prodaných kapacit v daném roce ve vybraných letoviscích v počtu osob a je zde přidán i celkový součet osob, které zakoupili zájezd do Řecka v daném roce. Tabulka č. 4 – Prodej zájezdů do Řecka – vybrané destinace.32 DESTINACE
Rok 2009
Rok 2010
Rok 2011
Rok 2012
Fourka
1626
1577
1647
1014
370
352
223
198
393
420
470
390
Olympic Beach Paralia
32
Interní zdroje CK BON TON, s.r.o.
28
Rhodos
238
267
201
201
Sarti
1886
1696
748
678
4513
4312
3289
2481
5256
5140
4849
4721
Celkem vybrané destinace Celkem Řecko
Jak je patrné z celkových součtů, počet klientů v roce 2012 (4721 klientů odcestovalo do Řecka) je nejniţší za poslední 4 roky (zvoleno období 4 let kvůli dostupnosti dat a moţností srovnávat data). Pokles je patrný i v jednotlivých destinacích uvedených v tabulce a názorně zobrazen v následujícím grafu č. 1. Dále je důleţité poznamenat, ţe velká část zájezdů v roce 2012 byla prodávána za nejniţší ceny v posledních letech, ale i přes tento fakt, klienti nejspíše pod tíhou mediálních informací si vybírali jiné destinace, jiné státy. Graf č. 2 – Počet prodaných kapacit v Řecku v počtu osob v jednotlivých letech.
Řecko 5,500 5,000 4,500 4,000 3,500 3,000
Řecko
2,500 2,000 1,500 1,000 500 2009
2010
2011
29
2012
V porovnání s ostatními státy významnými v cestovním ruchu je tento pokles vcelku významný. Pro komparaci s Chorvatskem a Bulharskem jsem zvolil další přehledné grafy. Kde Bulharsko má stoupající tendenci prodaných kapacit a Chorvatsko se pohybuje na podobné úrovni za poslední zkoumaná léta. Graf č. 3 – Počet prodaných kapacit v Bulharsku v počtu osob v jednotlivých letech.
Bulharsko 1,500
1,000 Bulharsko 500
2009
2010
2011
2012
Graf č. 4 - Počet prodaných kapacit v Chorvatsku v počtu osob v jednotlivých letech.
Chorvatsko 3,000 2,500 2,000 Chorvatsko
1,500 1,000 500 2009
33
2010
2011
2012
Grafy č. 2, č. 3 a č. 4 – vlastní tvorba.
30
33
Ze všech těchto interních dat CK vyplývá, ţe Řecko s počtem prodaných kapacit průměrně skoro 5000 osob za sezónu je důleţitou destinací. Je proto důleţité jak jiţ je napsáno výše podporovat marketingové činnosti, které zamezí zkreslování aktuální situace v Řecku a čeští klienti se opět vrátí k nákupům zájezdů do Řecka. Cena zájezdů bude ještě několik měsíců podobně nízká jako v předchozím roce kvůli řeckým nepokojům. Záleţí tedy na organizacích cestovního ruchu, jak se s touto situací vyrovnaní a zda se jim podaří přesvědčit potencionální klientelu k nákupu zájezdů. V tuto chvíli je mediální boom a zbytečné vyostřování situace v televizích apod. největším nepřítelem cestovního ruchu jak v České republice, hlavně ale i v Řecku, kde představuje významnou část příjmů do státního rozpočtu.
4.5 Vyjádření ke krizi V této kapitole bych rád uvedl pár článku či vyjádření od různých organizací a osob, které se zabývají Řeckem, jako další důkazy pro potvrzení mé hypotézy, ţe řecká finanční krize přímo neovlivňuje klienty při jejich pobytu na území Řecka. Jako první uvedu volný překlad článku „You tell us: is Greek tourism riding out the crisis?”, který opět dokazuje, ţe pro klienty je Řecko stále výbornou volnou k jejich letní dovolené. Ekonomická katastrofa, nepokoje, stávky… Řecký obraz letní idylky dostal těţkou ránu v letošním roce 2011, ale ne natolik závaţná, jak se na první pohled zdá. Spolu se Španělskem a Portugalskem, Řecko vidělo vzestup v turistických číslech letos v létě, a to především kvůli lidem, kteří se straní státům jako je Egypt, Maroko a
Tunisko
(vysvětleno
v kapitole
3.4).
Podle
průzkumu
trhu
společnosti
GfK Ascent-MI, turistické čísla do Řecka vzrostly 5% v letošním roce. Podle pana Noel Joséphidès, ředitele společnosti Sunvil, který pošle 20.000 lidí do Řecka kaţdý rok. "Cestovní ruch je jediná věc, kterou Řekové dostali, co jiného zbývá? Oni si uvědomili, ţe mají přilákat lidi tím, ţe drţí ceny rozumné."34 Dalším důkazem toho, ţe krize neovlivňuje klienty, je vyjádření ředitele CK BON TON z března roku 2012, kdy pro podporu prodeje zájezdů do Řecka a pro vyvrácení mediálního zkreslení vypracoval vyjádření k situaci v Řecku. Opět je zde kladen důraz na fakt, ţe krize neovlivňuje turistické sluţby: „Vedení naší společnosti je v neustálém kontaktu s našimi partnery na Chalkidikách, Olympské riviéře a ostrovech Zakynthos, Thassos, Rhodos, Kréta, Korfu a Lesbos. Velmi pečlivě monitorujeme situaci a všechny aspekty, které by mohli mít byt sebemenší dopady 34
CHOAT, ISABEL, You tell us: is Greek tourism riding out the crisis? [online]. [cit. 2013-01-27].
31
na dopravu našich klientu do/z Řecka či na pobyt v přímořských letoviscích. Ačkoli v českých médiích probíhá kampaň, která poukazuje na makroekonomické problémy země (jedná se o problémy daní, výše platu státních zaměstnanců, schodku státního rozpočtu…) - tedy NEJEDNÁ SE O NIC, CO BY PŘÍMO SOUVISELO S TURISTICKÝMI SLUŢBAMI… V tomto týdnu jsme kontaktovali také ŘECKOU AMBASÁDU V PRAZE, ČESKOU AMBASÁDU V ATHÉNÁCH a ŘECKOU TURISTICKOU CENTRÁLU V PRAZE. Ze všech těchto institucí jsme dostali odpověď, ţe situace v přímořských letoviscích je zcela normální (občasné stávky a demonstrace se lokalizují pouze a výhradně na centrum Athén)… Vyjádření médií však vytváří u klientů nejen v naší zemi obraz, který můţe navodit nepříjemný dojem z cesty do Řecka. Situace v Řecku pro turisty je však zcela opačná – řečtí hoteliéři, majitelé a zaměstnanci restaurací, místní cestovní kanceláře a poskytovatelé dalších sluţeb si více neţ kdy jindy váţí přijíţdějících turistů, snaţí se poskytovat své sluţby co nejkvalitněji a v nejlepších moţných cenových relacích. Řada restaurací, barů i obchodů nabízí zajímavé slevy (ceny jídla v obchodech i některých restauracích je dokonce o něco niţší neţ v předchozím roce)… Není tedy ţádný důvod k obavám cestovat do Řecka!“35 4.5.1 Vyjádření delegáta z Řecka Pro zpestření jsem zajistil vyjádření delegátky Veroniky Ročňákové, která pracuje v letních sezónách pro CK BON TON přímo v Řecku. Její pobyt přímo v letovisku byl od konce dubna do půlky října roku 2012. Delegátskou činnost vykonává jiţ od roku 2006, pokaţdé v Řecku a Řecky umí i komunikovat. Její vyjádření je následující. „Šestým rokem pracuji brigádně pro cestovní kancelář BON TON z Hranic na pozici pobytového delegáta a průvodce. Posledních šest let jsem působila v malebném letovisku Skala Fourkas, leţícím na západním pobřeţí řeckého poloostrova Chalkidiki. Fourka není typickým turistickým letoviskem, oţívá jen v hlavní sezóně, kdy tu tráví dovolenou nejen zahraniční turisté, ale především Řekové. Mezi mé klienty patří převáţně Češi, ale na pozici průvodce výletů mám na starosti mnohdy i skupiny mezinárodní. Všichni víme, ţe zhruba před rokem zasáhla Řecko velká ekonomická krize, která se samozřejmě velkou měrou podepsala i na turismu, který je velkou částí státního příjmu v Řecku. Před příjezdem do letoviska jsem tedy byla plná očekávání, 35
Interní zdroje CK BON TON, s.r.o.
32
jakým způsobem a do jaké míry se tato krize podepsala především v turistických letoviscích a celkově na infrastruktuře spojené s cestovním ruchem. Při příjezdu byl můj první dojem stejný jako kaţdý jiný rok, nicméně následně po debatách s místními obyvateli jsem vycítila jisté obavy z budoucnosti, které bych vzhledem k jejich typicky řecké povaze neočekávala. Vţdy to byli lidé, kteří ţili jen dneškem, a to poslední o co by se starali, byla jejich budoucnost. Vţdy se drţeli pravidla: „Nějak bylo, nějak bude“. Po příjezdu klientů přišlo další, tentokráte velmi pozitivní zjištění. Obavy místních obyvatel, jejichţ hlavní příjmy jsou především z cestovního ruchu, se promítly do jejich chování a pracovního nasazení vůči turistům. Předešlá léta, byl jejich přístup velmi laxní a nedávali do své pracovní morálky maximum. Nicméně letos byli k nepoznání. Obchodníci a majitelé restaurací se více usmívali, více lákali turisty a snaţili se dělat maximum pro uspokojení svých zákazníků. Při nákupech dávali klientům různé slevy, dárky apod. Při průvodcovské činnosti u fakultativních výletů, kde jedním z nich je i návštěva Soluně, druhého největšího řeckého města, jsem pocítila jisté nepatrné změny. Ty se dotýkaly především místního obyvatelstva, nicméně nebyli aţ tak razantní jakou obyvatel menších měst a vesnic. Lidé zde na rozdíl od obyvatel turistických letovisek mají stále celoroční příjmy, tak ţe jejich obavy nebyly aţ tak znatelné. Kavárny na Aristotelově náměstí byly stále plné Soluňanů popíjejících své frappé a nejznámější nákupní třída Tsimiski překypovala lidmi všech věkových skupin, korzujícím s mnoha nákupními taškami ze spousty značkových butiků. Co se týče nějakého rapidního vlivu na naše turisty, kteří sem přijeli strávit svou dovolenou? Negativní dle mého názoru rozhodně nebyl. Lidé sice často přijeli s velkými obavami, které v nich velkou měrou vzbudila naše média, avšak tento strach brzo opadl. V několika případech se mi i stalo, ţe mi stálí klienti před odjezdem volali, zda je v letovisku vše v pořádku, zda je tam bezpečno, či zda se normálně dá platit eurem. Coţ mi připadalo opravdu bizarní. Tímto je však moţno si potvrdit, jaký, mnohdy i velmi negativní vliv mohou mít média na lidi. Řekla bych, ţe i právě díky médiím nastal velký pokles turistů do Řecka. Vyvolali v lidech strach a to mělo samozřejmě velký psychologický podtext při výběru jejich dovolené. Následky však nedopadly jen na Řecko, ale taktéţ i na naše cestovní kanceláře, pro které musela být letní sezóna 2012 velmi náročná. Bylo to viditelné i na cenách, na které padli ceny pobytových zájezdů do Řecka. Proto doufám a pevně věřím, ţe letošní sezóna bude o mnoho lepší, ne jen kvůli zlepšení ekonomického stavu Řecka, také kvůli cestovním 33
kancelářím a především proto, aby lidé znovu začali ve velkém počtu objevovat krásy této země, která toho má mnoho, co nabídnout svým návštěvníkům.“36
36
Vlastní zdroj
34
Závěr Závěrem této mé bakalářské práce bych rád shrnul dosaţené výsledky mého zkoumání, zda měla finanční krize v Řecku v roce 2012 skutečný vliv na turistický ruch a zda přímo ovlivňovala klienty při jejich pobytu. Ke stanovenému cíli jsem dospěl skrze dotazníkové šetření. Z výše popsaných výsledků šetření je patrné, ţe tato všude zmiňovaná finanční krize nijak neovlivňuje klienty při jejich pobytu na území řecké republiky.
Klienti na své letní dovolené nepocítili ţádný negativní vliv, který
by způsoben finanční krizí v Řecku. Je zde prostor pro budoucí debaty, kde můţeme porovnávat současný krizový stav týkající se hlavně makroekonomických problémů oproti subjektivnímu vnímání klientů, kteří osobně tuto zemi navštívili a ţádné negativní vlivy na ně díky finanční krizi nepůsobili. Můţeme porovnávat informace, které slyšíme z českých medií a komparovat je s informacemi, které dostaneme přímo od lidí, kteří se vrátí zpět do vlasti z Řecka. Jasně zde vidíme i slyšíme značné rozdíly. Čeští občané jsou řekněme aţ moc naivně věřící v naše média a jsou málo informováni od organizací cestovního ruchu o opaku. Bylo by určitě zajímavé toto porovnání sledovat i v dalších letech. Nikdo zatím nezná osud Řecka, zda dojde ke státnímu bankrotu, zda bude vyloučeno z EU či jaká nastane další situace, zda se konflikt mezi šetřící vládou a občany nevyostří ve váţnější konflikt. Sledovat, jestli názory klientů budou obdobné i v letních sezónách 2013, 2014,… a jak jejich zkušenosti budou měnit, či neměnit, s aktuálním vývoje v Řecku.
35
Anotace Příjmení a jméno autora:
Jiří Kopeček, DiS.
Instituce:
Moravská vysoká škola Olomouc
Název práce v českém jazyce:
Řecká finanční krize a její návaznost na cestovní ruch
Název práce v anglickém jazyce: Greek Financial Crisis and its Impact on Tourism Vedoucí práce:
Mgr. Jiřina Sojková
Počet stran:
46
Počet příloh:
4
Rok obhajoby:
2013
Klíčová slova v českém jazyce:
Řecko, Evropská Unie, finanční krize, cestovní
ruch, vlivy na klienty, dotazníkové šetření. Klíčová slova v anglickém jazyce: Greece, European Union, financial crisis, tourism, impacts on clients, questionnaire survey. Bakalářská práce se zabývá posouzením mé hypotézy, zda má současná řecká finanční krize v roce 2012 skutečný vliv na klienty, kteří tráví svojí dovolenou v tomto státu. Jedná se o posouzení, zdali má krize vliv na cestovní ruch a na úbytek klientů cestujících do této destinace. Práce je členěna od teoretických poznatků k tématu aţ po výsledky dotazníkového šetření, které bylo pouţito jako základní výzkumná metoda, a jeho vyhodnocení doplněné o další doplňující informace z dané problematiky. Bachelor thesis deals with the assessment of my hypothesis whether the current Greek financial crisis in 2012 has, the real impact on clients, who spend their holiday in this county. This is an assessment of whether the crisis has an impact on tourism and the decrease of clients travelling to this destination. The work is divided into the theoretical knowledge on the subject to the results of a questionnaire survey, which was used as the main research method and its evaluation was supplemented by additional information on this issue.
36
Seznam pouţité literatury Interní zdroje CK BON TON, s.r.o. Knauer, Jiří. Příčiny krize. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2010. 51 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-925-4.
37
Seznam pouţitých internetových zdrojů CESYS, CeSYS - chytrý systém pro Vaši cestovku [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné na WWW: http://www.cestovnisystem.cz/o-cesysu.htm. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Vybrané devizové kurzy - grafy [cit.
2013-01-27].
Dostupné
[online].
na
WWW:
http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/grafy_form_j s.jsp. ČESKO,
Řecko
[online].
[cit.
2012-11-23].
Dostupné
na
WWW:
Dostupné
na
WWW:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko. ČESKO,
Řecko
[on-line].
[cit.
2012-12-21].
http://www.zemepis.com/Recko.php. ČESKO, Řecko – zeměpis a podnebí [online]. [cit. 2012-12-21]. Dostupné na WWW: http://www.desperado.cz/recko/recko-zemepis-a-podnebi. ČESKO,
Řecká
vlajka
[online].
[cit.
2012-11-23].
Dostupné
na
WWW:
[cit.
2012-11-23].
Dostupné
na
WWW:
http://www.statnivlajky.cz/recko. ČESKO,
Vlajka
Řecka
[online].
http://reobka.blog.cz/0806/vlajka-recka. ČTK, Příjmy Řecka z cestovního ruchu v 1. čtvrtletí klesly o 15 pct [online]. 2012-05-25.
[cit.
2013-02-11].
Dostupné
na
WWW:
http://www.financninoviny.cz/zpravy/prijmy-recka-z-cestovniho-ruchu-v-1-ctvrtletiklesly-o-15-pct/799030. ČTK, Řecké obchody a restaurace chtějí po turistech raději dolary či libry. Eura se bojí [online].
2012-05-29.
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
na
WWW:
http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-55966180-recke-obchody-a-restaurace-chtejipo-turistech-radeji-dolary-ci-libry-eura-se-boji. ČTK, Řecko loni na turismu utržilo 10,5 miliardy eur [online]. 2012-02-20. [cit. 2013-02-11]. Dostupné na WWW: http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/svet/reckoloni-na-turismu-utrzilo-10-5-miliardy-eur_225896.html. 38
ČTK - JAN NEVYHOŠTĚNÝ, Berlín i EU věděly o rizicích vstupu Řecka do eurozóny. Ignorovaly je [online]. 2012-06-20. [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: http://ekonomika.idnes.cz/berlin-i-eu-vedely-o-rizicich-vstupu-recka-do-eurozony-pp6/ekonomika.aspx?c=A120620_134616_ekonomika_neh. EUROSTAT, General government gross debt [online]. 2013-01-29. [cit. 2013-02-04]. Dostupné
na
WWW:
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/dataset?p_product_co de=TSDDE410. EVROPSKÁ KOMISE, Pakt o stabilitě a růstu [online]. [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/sgp/index_cs.htm. FRANCHISING.CZ, Definice franchisingu [online]. 2008-03-06. [cit. 2013-04-02]. Dostupné na WWW: http://franchising.cz/abc-franchisingu/4/definice-franchisingu/. CHOAT, ISABEL, You tell us: is Greek tourism riding out the crisis? [online]. 2011-08-05.
[cit.
2013-01-27].
Dostupné
na
WWW:
http://www.guardian.co.uk/world/2011/aug/05/greece-in-crisis-tourism-holidays. iDNES, Řeckem zmítají nepokoje v ulicích i napětí ve vládě [online]. 2012-02-10. [cit. 2013-02-11]. Dostupné na WWW: http://zpravy.idnes.cz/reckem-zmitaji-nepokojev-ulicich-i-napeti-ve-vlade-fw8-/zahranicni.aspx?c=A120210_170004_zahranicni_brd. iDNES.cz, ČTK, V Řecku přestaly růst ceny. Inflace se dostala po mnoha letech na nulu [online].
2013-02-15.
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
na
WWW:
http://ekonomika.idnes.cz/inflace-v-recku-klesla-na-nulu-d27/eko_euro.aspx?c=A130215_141958_eko_euro_fih. ONDŘEJ AUST, Sledovanost zpravodajských relací ve středu 2. ledna [online]. 2013-01-03. [cit. 2013-03-07]. Dostupné na WWW: http://www.mediar.cz/nove-hlavnizpravy-barrandova-sledovalo-156-tisic-lidi-prevazne-stari/. SUDA, JAN, Věrohodnost televizních zpravodajství [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné
na WWW:
http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/verohodnost-
televiznich-zpra/.
39
TOMAN, LUDĚK, ANALÝZA: Finanční krize a sociální úpadek v Řecku [online]. 2012-06-14. [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: http://www.cmkos.cz/studieekonomicke-analyzy-prognozy/3437-3/analyza-financni-krize-a-socialni-upadek-vrecku.
40
Seznam zkratek CA – Cestovní agentura CE - Council of Europe (Rada Evropy) CK – Cestovní kancelář EU – European Union (Evropská unie) EUROSTAT – Statistický úřad Evropské unie NATO – National Atlantic Throaty Organization (severoatlantická alliance) OBSE - Organization for Security and Cooperation in Europe (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) OECD - Organization for Economic Cooperation Development (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) OSN – United Nations (Organizace spojených národů) SZBP – Společná zahraniční a bezpečnostní politika
41
Seznam obrázků Obr. č. 1 – státní vlajka Řecké republiky Obr. č. 2 – státní znak Řecké republiky
42
Seznam grafů Graf č. 1 - Důvěryhodnost televizních zpravodajství Graf č. 2 - Počet prodaných kapacit v Řecku v počtu osob v jednotlivých letech Graf č. 3 - Počet prodaných kapacit v Bulharsku v počtu osob v jednotlivých letech Graf č. 4 - Počet prodaných kapacit v Chorvatsku v počtu osob v jednotlivých letech
43
Seznam tabulek Tabulka č. 1 – vývoj státního dluhu Řecka k ukazateli HDP Tabulka č. 2 – vývoj státního dluhu České republiky k ukazateli HDP Tabulka č. 3 – vývoj státních dluhů - průměr EU a ve vybraných státech EU Tabulka č. 4 – Prodej zájezdů do Řecka – vybrané destinace
44
Seznam příloh Příl. 1 – Dotazník – respondent letos navštívil Řecko Příl. 2 – Tabulka – kódování dotazníku Příl. 3 – Mapa Řecka Příl. 4 – Vzory mincí pro Řecko
45
Příloha č. 1 – Dotazník – respondent letos navštívil Řecko DOTAZNÍK Jiří Kopeček, DiS. Trávnická 195 Hranice 753 01
Respondent letos navštívil Řecko
Ve spolupráci s cestovní kanceláří BonTon s.r.o. Váţení respondenti, jsem studentem Moravské vysoké školy Olomouc, o.p.s. a tento dotazník slouţí jako podklad pro zpracování mé bakalářské práce, která zkoumá řeckou finanční krizi a její návaznost na cestovní ruch. Dotazník je zcela dobrovolný a anonymní. Prosím o upřímné odpovědi, bude se jednat o vědeckou práci. Vyplnění dotazníku Vám zabere cca 7 minut. Odpovědi prosím označte kříţkem nebo vepište do volného prostoru pod otázkou. Jste: Věk:
muţ 18-30
Vzdělání:
ţena
31-45
Základní
46-60
60 a více
Střední odborné
Vyšší odborné
Střední s maturitou
Vysokoškolské
1) Vaší cílovou destinací byla?
pevnina
ostrov
2) Jaký typ dopravy jste volili? B autobusová
letecká
kombinovaná
vlastní 3) Jaký způsob stravování jste zvolili?
bez stravy
polopenze
plná penze
all inclusive 4) Letecká doprava - zaţili jste během dopravy na Vaši dovolenou stávku na řeckých letištích? A ANO
NE, pokud ANO, kolikrát? ............ (vepište).
5) Autobusová doprava - pocítili jste v Řecku během dopravy na Vaši dovolenou stávku? Příklad: na hraničních přechodech, na území řecké republiky atp.? A ANO
NE, pokud ANO, kolikrát? ............ (vepište). 46
6) Odmítnuli Vás řečtí obchodníci obslouţit či prodat Vám zboţí? A ANO
NE
7) Byla ve Vašem letovisku vţdy přijata měna Euro? a
ANO
NE
8) Pocítili jste nějaké nepříznivé vlivy (zvýšení / sníţení cen) v místních obchodech a restauračních zařízeních? N ANO,
A1) zdraţení výrobků a sluţeb
A2) zlevnění výrobků a sluţeb
ce NE, ceny jsou obdobné jako v předchozích letech a
Neumím posoudit
9) Jak na Vás působili místní obyvatelé? Působili pozitivně Působili negativně Působili neutrálně 10) Jak jste byl/a spokojen/a s Vámi zvolenou dovolenou v Řecku? úplně spokojen spíše nespokojen
spíše spokojen
spokojen
nespokojen
11) Bude Vaše příští dovolená opět v Řecku? ANO
NE
Nejsem momentálně rozhodnut
12) Co by měly podle Vašeho názoru udělat cestovní kanceláře pro podporu cestování do Řecka? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ………(vepiště). 13) Doporučil/a byste cestovat do Řecka svým známým a přátelům? ANO
NE
Datum vyplnění dotazníku:…………………………………. 2012. Děkuji Vám za spolupráci a za Váš čas při vyplňování dotazníku.
47
Příloha č. 2 – Tabulka kódování dotazníku Vysvětlení k tabulce: M=moţnost odpovědi, K=kód dané odpovědi. Druhý sloupec uvádí pomocné klíčové slovo k otázce. Číslo otáz
M
K
M
K
M
K
M
K
M
K
neumí
-5
ky pevni
ostro
1
Pev./Ost.
2
Doprava
bus
10
let
20
kombi
30
3
Strava
BS
50
PP
60
PLP
70
4
Letecká
Ano
1
Ne
2
5
Bus
Ano
1
Ne
2
6
Obsl.
Ano
1
Ne
2
7
EUR
Ano
1
Ne
2
8
Ceny
Ano
1
Ano+
11
Ano-
12
na
18
v
19
48
vlast ní All in
Ne
40
80
2
9
působení
10
Spokoj.
11
12
13
Řecko znova
poziti v
Úplně
1
10 0
negat iv
spíše
Ano
1
Ne
Ano
1
Ne 2
2
neutrál
-5
20
spokoj
30
Spíš
40
nespokoj
50
0
en
0
e ne
0
en
0
2
neví
-5
VŠ
55
Otevřená otázka Doporuč ení
14
Pohlaví
Muţ
7
Ţena
8
15
Věk
18-30
18
31-45
31
46-60
46
16
Vzdělání
ZŠ
11
SOU
22
SŠ
33
49
60 a více
VOŠ
60
44
Příloha č. 3 – mapa Řecka
50
Příloha č. 4 – Vzory mincí pro Řecko
1 cent…zobrazuje athénskou triéru, největší válečná loď v době okolo 5. st. před Kristem 2vou cent…zobrazuje korvetu, lodě pouţívané ve válce o nezávislost v 19. století 5-ti cent…zobrazuje moderní tanker ze současnosti 10-ti
cent…zobrazuje
osobnost
řeckého
osvícení
v
18.
století
Rigas-Fereos Velestinlis 20-ti
cent…zobrazuje
diplomata
a
prvního
řeckého
guvernéra
Ioanna Capodistriase 50-ti cent… zobrazuje předního řeckého politika Eleftherios Venizelos 1 euro… vyobrazuje motiv sovy okopírovaný ze starověké mince drachmy 2 euro…vyobrazuje výjev z mozaiky ve Spartě znázorňující unesení Evropy Diem, který na sebe vzal podobu býka.
51