echové
ve itisté
v ohromném tom mst žije dnes 50,000) ech, a byly jim díve nejhustji a
6.
Pozdji však eský
Mimo
to
pebývá
živel
asi
80,000
(nkteí
eských
rodin v
Jsou však zde
pedmstí
porznu
že
4., 5.
90.
Morrisanii
a daleko od sebe
tak že postrádají astjších pátelských styk.
usazeni,
jenž do msta New Yorku zavítal byl jenž pocházel z Prahy, kde byl kožešníkem.
Prvým echem, Frant.
tvrdí,
obydleny ulice 1., 2., 3., pesunul semezi východní ulice 60. a
asi 300
a asi 100 rodin v Brooklyne.
New York.
Tlasál;
V.
zvnlý
Pibyl do New Yorku r. 1836. a stal se tam asem spoleníkem nedávno zemelého amerického milionáe Jakuba Astora. Když Vlasák zanechal po sob jmní $5,000,000 (asi 24 milion korun), zemel, o které se pak jeho ddicové soudili. Podpisoval se Fr. W. Lasak. Nestyd] se sice za svj eský pvod, ale mezi echy Newyorskými nikdy se neukázal. Potomci jeho zapomnli dávno již na svj pvod a
úpln
se poangliili.
kožešníkem, který v New Yorku po mnoho let žil dodlal, ale mezi krajany nikdy nešel, byl Jan ješt r. 1890. kožešnický velkoobchod Konvalinka, taktéž z Prahy. na Maiden Lané, v ísle 36. a bydlil ve své residenci v ísle 160. Park Pláce v Brooklyne. hudební skladatel Takovým krajanem byl též M. Mareek, v Americe dobe známý. a impressario,
eským
Jiným
jmní
a velkého
se
Ml
Brn, meškal njakou dobu
v Paíži v Lonkde byl ješt v létech osmdeYorku, dýn. sátých hudebn inným. Podpisoval se Maretzek. eským odrodilcem byl také známý a bohatý newyorský léka
Narodil se
Roku
r.
1843.
1821. v
pibyl do
i
New
dr. A. Spitzka.
tchto krajan pibyl r. 1846. do New Yorku rodák turnovAvšak nechtlo mu v New Yorku štstí nikterak Rozhodl se všemožn namáhal, nemohl pece práce najíti.
Krom
ský
enk
páti.
A
se tedy, a plul
do
Paclt.
že zkusí
New
svého štstí
Orleans.
jinde.
V.stoupil
na parník
,,Phoenix"
******************** *íI?*******************tíí**íSí ******
* * * * * * * * * * * * *
* * * * * * * * * * * * * * * * * * « * * * * *
* *
* * * *
* I
* * * * * * * * * *
Nová škola Blah. Panny Marie Ustaviné Pomoci v
New
York, N. Y.
******* ****** **** * «»g'«fea'g^^^^'ž^'ž-*******a »i;** a^Ht***a»**^«* ii i
>
Djiny
140
echv
Americhých.
Nedaleko Bahamských ostrov však vypukl z neznámé píiny na Na štstí byla lo jenž v krátké dob pronikl až k palub. blízko jednoho ostrova, s nhož nebezpený její stav byl zpozorován takže všichni byli a ohroženým cestujícím poskytnuta ihned pomoc, šastn zachránni. Po nehod té, vstoupil Paclt do armády strýce Sama, prodlav jako prostý vojín celou výpravu proti mexickému presidentu Santa Anna, pod velením amerického generála Alfreda Scotta. lodi
ohe,
Ve
té zažil Paclt
válce
mnoho
dobrodružství.
Když
i^ak opustil
vojenskou službu, zaal jeho pravý dobrodružný život, jenž ho zavedl do Austrálie, Asie a konen do Jižní Afriky, kde zemel roku 1887., zabývaje se hledáním diamant.
ech
do New Yorku, vyšívaných Teprve r. 1848. iDibylo více staré vlasti Z tch, událostmi ve se sbhnuvšími. neblahými i^olitickými krajanm do jiným neznámé zem. razili cestu pak nkteí Tak pibyli dne 1. listopadu zmínného roku do pístavu Newyorského po plachetní lodi dva upímní Cechové, dnes již odpoívající v chladné zemi též zlatník, oba
Ondej Hubáek,
:
zlatník,
80
rok
starý a Josef Gubín,
Prahy.
z
Pišli bez penz, ale pinesli pevnou vli a chu ku práci. Ohlítom po krajanech, toužíce po u^jímné rad želi se ve velikém dvoumsíném pobytu, nalezli jiné dva echy konen po až a pomoci roku tam pipluli. téhož msíci íjnu kteí v
mst
—
Byli to z
zvnlí
již
Josef ilinský zlatník
z
Prahy
a
Frant.
Tvrdý
Roudnice.
Octli se tedy v New Yorku samojediní v Americe.
tyi echo\e
nospolu a pokud vdli,
si vlasteneckou oddanos a bratrství I slíbili vrnos k ei mateské. Scházívali se aspo v nedli, vypravujíce si o sv3'ch osudech, a ulehili svému trudu spolen, o svém utrpení, o svých nesnázích když si zaplakali nad neštstím drahé opuštné vlasti. Velikou rado.stí byli naplnni, když asi za msíc pijel do New Yorku také již zemelý Vojta Náprstek z Prahy, kterj' unikl politickému pronásledování spasiv se útkem z Vídn, a Frant. ervený, hotovitel hudebních nástroj z Králové Hradce, bratr vhlasného Václava erveného. Hned po tom jiibyli tam ti l)ratí ížkové, obuvník, krejí a truhlá z Domažlic, Vojtch a Václav Pohl, ezbá z Plzn, jenž .se i
—
narodil již
l'^!?.
r.
dímají
Roku r.
1835.
ervence
v Plaších a Jan Duchoslav,
vným 1 :-<."().
pistáli v
v Roudnici r.
ezbá
z
Domažlic.
Všichni
spánkem.
New Yorku
nad Labem,
1h8]. v Bechvni.
František Brodský, narozený Korbel, jenž se narodil l*4.
a Frant.
Stiif
X,ir
YnrL-
141
pibyli do New Yorku s Josef Fišer z Turnova, všeobecn
Rok po píchodu Brodského,
zvnlý
jinými krajany nazývaný, který pozdji hostinec a stravní dm, již zemeli.
nkoUka ,,
Rybá"
odsthoval do Chica^'a a tam si zaídil Jan Kohout, klempí, z Kutné Hory. Oba
se .i
Dnes již zemelý Václav Sedláek Starými osadníky byli též kantor z Domažlic, který hrával na varhany v jednom nmeVáclav Kašpar, ckém kostele a pozdji se odsthoval do státu Ore^onu l\raj cln'udimský. Tento jenž se narodil 1. záí r. ISo,"). v Holicích, :
(Sedlák),
:
FRANTIŠEK KORBEL
odsthoval
se roku 18H4.
bankéem
stal se
a
do Chicaga,
boháem
a
zvnlý
111.,
zprvu
tam pekail,
Josef Jirásek;
z
po
té
Dražic u Bechy-
n,
kdež býval uitelem a hudebníkem. Roku 1857. odsthoval se do Chicaga, kde jako hudebník byl inným až do svého skonu. Roku 1853. pibyli Prant. Píbramský, krejí z Horažovic, jenž zemel v Chicagu a Jan Šmíd ze Strakonic, .který se odsthoval do Traverse City, Michigan, pivovar a mnoho les. kde :
zvnlý
ml
Dále pibyli
do
New Yorku
a to v letech
šedesátých
:
Zvnlý
Jan Karásek z Kutné Hory, který usadil se r. 1865. v Morissanii (nyní tiadvacátá warda (tvr) New Yorku), kde z poátku vyrábl doutníky, také z Kutné Hory, jenž po té zaídil si hostinec Josef Ozáb, :
Djbiy
142
echv
Atneríckých.
Jan Vokál súastniv se obanské války, povýšen byl na dstojníka Newyorského Sokola náelníkem byl Alois léta jehož syn po z áslavi, Hoe), jenž pibyl Kutné do 1850. v 8. ledna r. Kruliš (narozen Josef dílnu a pkný kamennickou na 75. má nyní Yorku r. 1866. a New který pibyl do New ulici a Vine. Vojtí.šek z Bahna u Kutné Hory, Yorku r. 1866., kde stal se právníkem. ;
;
dm
Slušno také zmíniti se o Antonínu Brabenci, jenž se narodil v áslavi. Provozoval tam zlatnictví a klenotnictví a úastnil Byl zakladatelem áslavské se horliv tamního vlasteneckého ruchu. r.
1821.
záložny.
Do New Yorku pibyl r. 1866. a i)racoval zprvu jako dlník o svém emesle. Roku 1867. zaídil si vlastní obchod líkniotnický a zlatnický, ve kterém však ztratil všecky své peníze. Zemel schudlý v New Yorku
r.
1880.
V
ervenci r. 1868. pistál pak do New Yorku Jan F. Vosátka. Narodil se dne 20. srpna r. 1845. v Indicích v áslavském kraji. Studoval reálku v Kutné Hoe a vstoupiv r. 1864. do služby finanní stráže, Prodlav zde v Americe trudné byl pidlen do Lvova v Halii. zaátky, stal se r. 1874. uitelem esko-an^lické katolické školy v New Yorku. Setrval v úad tom až do ervence r. 1877., kdy nastoupil na místo iditele pi nov zaízeném eském oddlení hamburgské paroplavební spolenosti v New Yorku. Roku iHíli. ustanoven pokladníkem, kterýžto úad do dnes zastává.
V New
Yorku
žije
také
Tomáš apek,
narozen
6.
prosince roku
Krašovicích u Strakonic. Studoval nižší reálku v Písku Roku 1880. pijel za svými bratry do Amea vnoval se pak obchodu. riky a u nejstaršího svého bratra Jana V. apka, bydlícího tehdy v Brooklyne, setrval pes pl druhého roku, ue se angliin a pipravuje se do Cooperova ústavu. Se studií však prozatím sešlo, a mladík byl nucen pijati místo u tehdejších Newyorských ,, Dlnických List", Frant. Škardou vydávaných. Když zmínný asopis zanikl, vydával s bratrem Janem a Frant. Bartoškem týdenník ,, Patriot" tento list zanikl, nastoupil a když místo v redakci Pokroku Západu" v Omaze v Nebrasce. 1861.
ve vsi
i
:
,,
Ušetiv v
si
njakých penz,
Ann Arbor v Michiganu,
Columbia ústavu v
ei
dal se
zapsati
kde vystudoval
New Yorku
a rok
na státní
universitu
Po té odešel do pednášky o anglické
práva.
i)oslouchal
a literatue.
Na vyzvání svých ])átel vrátil so apek do Omahy a otevel tam advokátní kancelá. Za nedlouho l>yl navižen demokratickou stranou do státního snmu Nebrasky za poslance a velikou vtšinou zvolen. Pi ucházení se o úad policejního soudce byl poi'ažen, protože prý držel s katolickou stranou.
ech
Brzy na to rozhodl se „Národní výbor" amerických vydáasopis „Bohemian Voice" a redakce svena apkovi. Z Omahy pesídlil pak do New Yorku, kdež se zabývá advokacií. Tomáš apek*) vydal „Památky eských Emigrant"**) (vysthovavších se po blohorské katastrof), spis to, k nmuž sbíral látku v knihovnách v mstech New York, Brooklyn, Germantown, Philavati anglický
delfia, Boston a Baltimore. Dále anglicky napsal a vydal roku 1906. „The iSlova/i-s of ITmiyary.'-'velmi cennou knihu pod názvem Poátky všech prvních pisthovalc byly ve New Yorku velmi kruté. Chceme zde aspo nkteré vylíiti. Tak Ondej Hubáek, jenž zanechal v Praze manželku a tyi dítky, z nichž syn Josefstudoval techniku, poal z poátku v New Yorku šíti holínky. Stal se tedy z bývalého pražského mšana a zlatníka v New Yorku švec, jenž dostával za dv holínky 3 šilingy, to jest 37 cent i asi 80 krejcar. Když se trochu v tom ,, umní" vycviil, vydlával tjMn až $5.00. Teprve na jae následujícího roku, po trplivém ekání a hledání, nalezl si práci u zlatníka, kde dostával týdn $9.00 a když bhem roku poznal mistr, že je Hubáek v emesle dokonalým, platil :
mst
mu týdn
$18.00.
Pozdji odsthoval Když pak jeho syn Josef odebral
se za
ním.
se
Hubáek
do Chicaga,
kde
ml
vinopalnu.
San Franciska v Californii, otec Po 18 rok zamstnán byl na Korbelov renit) Zemel v íjnu r. 1901. v okresním chudobinci odejel do
okresu Sonoma. v Santa Rosa v Californii. Vojta Náprstek ml taktéž tžké poátky v Americe. Pinesl sebou málo penz, a když ty došly, ohlížel se po práci. Avšak pro studenta práce nebylo. Žil njaký as na úvr,, ale nemohl dlouho na I nalezl mu Hubáek místo na dlání lepenkových škatuto spoléhati. lek, pi emž si vydlal vzdlaný mladík ten za týden dva a pl dollaru, tak že musil se spokojiti s tou nejlacinjší výživou, jako každý chudý Pozdji pracoval jako kamenník v Novém Londonu ve a prostý dlník. v
státu Connecticut. r. 1850. odejel z New Yorku do Milwaukee, Wis.. kde na duševní život byl v brzku pociován. Zídil tam knihkuponvadž pak toho asu v Milw^aukee bylo množství stoupenc pectví kommunistických, socialistických a revoluních myšlének, jejichž vlny ped nedávném v Evrop vysoko se vzdouvaly, odhodlal se Náprstek spojiti nadšence toho druhu v jeden celek. I svolal všecky ,, revolucionáe" do vojenské sín, kde jeho piinním zaražena byla ,,Nordwest-
Poátkem
vliv jeho :
liche Association der Arbeiter" (Severozápadní sdružení dlnictva). *)
O Janu
V.
apkovi,
na jiném míst. **) Spisu tohoto užito f)
který žije nablízku
msta Xew Yorku,
jalvo pramene k prvnímu Hospodáství chovu dobytka vnované.
dílu
I.
sešitu
zmiujeme
se
tchto ..Djin",
obšírn
144
Zmínné stí)
echv
Djiny
a spojil
knih
s
knihkupectví otevel na
ním obchod
s
Amerických.
,,
Markét pláce" (Trhovém nám-
umleckými pedmty,
jakož
i
pjovnu
hudebnin.
a
Koku 1852. pak založil asopis „Flugblaetter". V tomto období hlásání a šíení „svobodomyslných" a do jakési míry revoluních i fantastických myšlenek echem Náprstkem ve „Flugblaetter", pozoruhodným opposiním v této pracovníkem byl nmecký katolický knz Rev. Josef Salzmann, muž opravdu vzdlaný a pro víru velmi nadšený, jenž byv stále ve ,,Flugblaetter" napadán poal psáti do asopisu ,,Seebote", vydávaném v Milwaukee, lánky vcné a namíené proti
píin
—
—
novému tomu proudu.
Prelní
pohled
Tiocviny
v
Novem Yorku.
Zmínné
,,Flugblaetter" byly psány v nejprostonárodnjším slohu karikaturami, a slovem i obrazem pronásledovaly P. Salzmanna a katolickou církev. Zel však, že poínaly si pi tom stranicky a fanaticky. a
opateny byly
Co bylo však
zajímavého, bylo to, že dovedly aspofi tendenci rozmanitost' a pestrost". asopis ten dosáhl záhy neobyejn velikého rozšíení ísla šla na draku a byla asto ve 2 8 hodinách rozebrána. Nezídka bylo nutno poíditi nové vydání o "2 8000 výtiscích. Salzmanna mly ,.Flugblaett(a'" zvlášt na mušce, a skoro v každém j(\)ic-h ísle byla jeho karikatura.
vpraviti ve svoji
v
nicli
stranickou
:
—
V
—
listopadu
r.
l^(r)8.
dokal
se Náprstek založení
,,
Svobodné obce"
Fr<>ie Ciemeinde).
Náprstek byl
muž"
(Freier
též
mezi prvními
Maenner — Verein),
,,
zakladately ,, Spolku svobo(hiýcli vzdlávacího a tenáského spolku
Stát jVcír
York.
145
dlnického" (Arbeiter Bildung-s und Lese Verein) a získal si nemalých zásluh zízením kanceláe v rzných wardách (mstských tvrtích), v nichž dlníkm i zamstnavatelm bezplatn bylo poslouženo pi hledání a zadávání práce.
Poátkem
r. 1854. z nenadání opustil Náprstek Milwaukee, Wis., po Wisconsinu a Illinoisu za jeho nepítomnosti nebyly ,,Flugblaetter'' vydávány. Když pak asi za ti msíce ze svých cest se vrátil, ihned optné vydávání ,,Plugblaetter" ohlásil. A skuten vyšlo záhy r. 1855. 1. íslo tetího svazku. Koncem r. 1855. se však Nápr.stek rozhodl, že pjde do New Yorku a pesthuje tam též ,,Plugblaetter". íslem 34. 4. svazku dne 25. listopadu r. 1855. a.sopis ,,Flugblaetter"*)
a cestoval
:
zanikl.
Ješt jednou a sice r. 1857. objevil se Náprstek v Milwaukee, Wis., jako jednatel nmecké pisthovalecké spolenosti a jakožto ,,guard", anebo prvodce indiánského jednatele, nmeckého lékae, dra. Bedicha Huebschmanna. Podnikl s ním pak cestu do území minnesotského. Po té uspoádal pi svém návratu do Milwaukee nkolik pednášek o svých píhodách mezi minnesotskými domorodci a zmizel, aby se už nikdy
—
nenavrátil.
Odebral se v prosinci r. 1857. do New Yorku, odkudž ihned vyplul do Francie. Tam pobyl ti msíce a odejel pak do milé drahé eské vlasti, by ve stovžaté staroslavné Praze u ,,Halánk" zulíbal svou dobrou starostlivou matku, vzpomínala nafí. ve dne v noci.
tu
,,
panímámu" chudého
lidu,
která
Vojta Náprstek (Fingerhut), narodil se 17. dubna r. 1826. v Praze. Tlo jeho bylo spáleno v Got v Nmecku, tan: 2. záí r. 1894. a popel jeho uschován jest v prmyslovém museu v Praze. Smutný zaátek ml též Frant. ervený,**) který však brzy se vzmohl. Vyrábl totiž v New Yorku plechové dechové nástroje, akoliv ježto toho asu nebylo v Americe možno dostati s velikými obtížemi, pravý mosazný plech a dovoz jeho byl spojen s vtšími výlohami, než Proto objednával si plechové dovoz hotových hudebních nástroj. nástroje od bratra Václava z Králové Hradce a posílal je do Chicaga, Milwaukee a na západ. Roku 1858. opustiv New York, odebral se do Milwaukee, kdež na ulicích 5. a Tamarack (nyní State) si zaídil dílnu a emeslo své provozoval. Pozdji stal se lenem tamní Bachovy nmecké hudební kapely, pi níž jako barytonista úinkoval. V posledních letech byl krut pronásledován osudem, nebo byl padoucnicí. stižen nevyléitelnou chorobou
Zemel
'
—
")
Kupy zbylých
ísel ..Flugblaetler".
jež byly své
v Americe, obsahu svobodomyslného, koupil Petr
Bodenbach
doby
nejradikííinjším
listem
a balil do nich doutníky.
Nauiv Frant. V. Cervenj^ narodil se v záí r. 1825. v Bežanech u eského Brodu. vyrábti dechové hudební nástroje, provozoval pak své emeslo na rzných místech v Cechách, Uhrách v cizích zemích. **)
se v
Brn
i
146
Djiny
Mnoho
echv
AmericJcých.
v New Yorku zakusil na poátku Václav Pohl. jako ezbá uchytiti, až konen pece vydlával týdn $5.00 a po tech msících, osvdiv se, dostával týdn $14.00. Když pak ezbáská práce v New Yorku zlacinla, stal se mlékaem (rozvážel na vozíku mléko po mst). Po té odebral se do St. Louis,
Nemohl
zlého
i
se nikde
kde zaídil farmu.
si
koenáský obchod
ZP.
a
když
i
tam
se
mu
Jan Jeti,
byvíilý provinciál Kedemptoristfi rakouské provincie.
nedailo,
šel
na
| (t,
Avšak ani tu, po tíleté zkušenosti, nenalezl, co hledal. nadje a touhy po blahobytu. Pibyl do Milwaukee a zaídil si tam hostinec. Pozdji
Nevzdal
se však
v Kewaunee,
ve Wisconsinu,
se usadil
kde vystavl si hostinec a malý hotel. Zemel tam jako- upímný ech, zanechav po sob estnou památku. Jeho bratr Vojtch, doprovázel ho na všech jeho cestách. Koneodebral se do státu Oregonu, kde ve Portlandu ,, udlal" doktora.
n
mst
Stilt
Xir
York.
X47
Léil bylinami
a homeopatickými kulikami. Stal se tam tedy z bývakrejího slavný léka. Zemel r. 1SH9. na cest z Oregonu clo Kewaunee. Mnoho trud zažil též Frant. Brodský. Pibyl do New Yorku rovnž bez penz, avšak poštstilo se mu, že se dostal brzy za uitele v soukromé nmecké škole. Ale nesetrval v iiad tom dlouho. Nejen že mu bylo za tžko sloužiti Nmcm, nýbrž i bídná opravdu kantorská mzda ho pimla, že
lého
nevdného vyuování a hledal si jinou práci. Avšak dlouho marn hledal, a tak daleko to
zanechal
s
ním
došlo,
že
nutného obleku a obuvi. Ponvadž však nemohl toho snésti, nejsa zvyklý ve na ,,boso" choditi, namazal si každé ráno bosé nohy na vrchu ernidlem a chodil po New Yorku.
nemohl
si
ani poíditi
mst
Za njaký
moe
as
lovit velryby.
dal se
najmouti
Když pak
na lo,
se vrátil do
New
jež
plula
Yorku,
do severního anglicky
uml
s sebou též nco penz. Nyní jest boháem a jednatelem brémské paroplavní spolenosti. Zvlášt však byli v New Yorku starostmi obklíeni a znuzeni Jan Kohout a Jan Duchoslav. Kohout zakoušeje veliké bídy, odsthoval se koncem padesátých let do Chicaga, kde si zaídil klempíský a kamnáský obchod na Milwaukee Avenue. Tam pak vedlo se mu dobe až do smrti. Duchoslav však odebral se z New^ Yorku do státu Wisconsinu, kde v okresu Manitowoc koupil pozemek. Zemel r. 1870. v Chicagu, zanechav po sob vdovu a málo penz. Co se konen Frant. Korbela týe, musil jako každý, anglického jazyka neznalý pisthovalec, zakoušeti veliké bídy. Jsa však ducha probudilého a podnikavého, odebral se r. 186:2. na pobeží pacifické, usadiv se v San Francisku ve zlaté Kalifornii. Shledav, že by se dobe vyplácelo hotovení bedniek na doutníky, která pak stále rozšiována býti musila. založil v San Francisku dílnu, Antonína Koncem let šedesátých povolal za sebou dva bratry a zvnlého Josefa (zemel 25. února r. 1900.), kteí súastnili se v jeho závod. Závod jejich byl poátkem let sedmdesátých velice rozvtven. Mli nejen rozsáhlou dílnu na bedniky, v -níž 200 dlník (bílých velké pily, ve kterých se ezaly cedrové pracovalo, ale i ían) špalky, pivážené na vlastních lodích a z vlastních les v Mexiku. V rzných mstech Kalifornie mli nkolik sklad stavebního díví, zásobovaných z vlastních les na ,, Ruské ece". Pi továrn v San Francisku mli zároveii velikou litografickou opatenou parními lisy, ve které hotoveny nejen potebné práce dílnu, pro vlastní obchod, nýbrž litografické práce všeho druhu.
íst
psát a pivezl
i
•
:
i
i
