DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST
OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA • Osvobozování začalo od východu a trvalo zhruba 7 měsíců. • Začalo v září 1944 KARPATSKO-DUKELSKOU OPERACÍ, ve které se musela Rudá armáda s Československým armádním sborem probíjet přes průsmyky v Karpatech. • Jako podpůrná akce pro tuto operaci vypuklo 29. srpna 1944 SLOVENSKÉ NÁRODNÍ POVSTÁNÍ (SNP) s centrem v Báňské Bystrici.
SLOVENSKÉ NÁRODNÍ POVSTÁNÍ Na Slovensku vznikla odbojová organizace Slovenská národní rada. Ta dosadila jako velitele vojenského ústředí Jana Goliána – připravil SNP. Úkolem povstání bylo, aby dvě slovenské divize otevřely karpatské průsmyky pro vojka SSSR. SNP začalo vinou špatné koordinace předčasně a to 29. srpna 1944 v Bánské Bystřici. Výsledek: divize byly německými vojsky obklíčeny a odzbrojeny. I přes celkový neúspěch mělo povstání určité výsledky: 1. vázalo na sebe několik německých divizí, 2. morální – náznak obnovy ČSR. Do povstání se zapojilo na 60 000 vojáků a 20 000 partyzánů, z toho bylo cca 2 000 Čechů. Aby nebyla podpora z území protektorátu vyšší, byly nuceny úřady 15. září 1944 vydat nařízení, že za nezákonný přechod hranic hrozí trest smrti!
• Přestože bylo SNP Němci poraženo, v říjnu 1944 vstoupili českoslovenští vojáci v řadách Rudé armády na slovenské území a do dubna 1945 bylo celé území Slovenska osvobozeno. • Začaly boje na Moravě a v Čechách. • Od západu postupovala americká armáda. U Aše 18. 4. 1945 překročila naše hranice a osvobodila celé západní Čechy. • Dále však nemohla pokračovat kvůli dohodě s velením Rudé armády, západní Spojenci se museli zastavit na linii (DEMARKAČNÍ ČÁŘE) měst České Budějovice – Plzeň – Karlovy Vary.
PRAŽSKÉ KVĚTNOVÉ POVSTÁNÍ • Blížící se osvobození vyvolalo v několika místech Čech a Moravy ozbrojený odpor obyvatel proti okupantům. • 5. května 1945 vypuklo v Praze povstání. • V čele Česká národní rada – sdružovala všechny protifašistické odbojové skupiny u nás • Lidé odzbrojovali německé vojáky a stavěli v ulicích barikády, které měly zastavit německé tanky vjíždějící do města. • Situace v Praze se každým dnem zhoršovala.
PRAŽSKÉ KVĚTNOVÉ POVSTÁNÍ • Lidé byli vyzbrojeni jen lehkými zbraněmi • Důležitou složkou byl rozhlas, který volal o pomoc a vyzíval lidi k boji s Němci • Výzvu o pomoc vyslyšeli i tzv. VLASOVCI, kteří do bojů významně zasáhli. Díky jejich pomoci byly obsazeny hlavní opěrné body v Praze a nedošlo ke krveprolití – ČNR s nimi však z politických důvodů odmítla jednat a oni byli nuceni Prahu opustit před vojsky SSSR
VLASOVCI • Ruská osvobozenecká armáda – v době druhé světové války organizace několika vojenských jednotek ruských zajatců, kteří na straně nacistického Německa dobrovolně či z donucení bojovali proti stalinistickému režimu v Sovětském svazu. Pro tyto jednotky se vžilo označení „Vlasovci“ podle jména jejich velitele generála Vlasova. • Pro Stalina byli zajatci zbabělci a zrádci. Pro Němce podlidi – díky krutým podmínkám jich v prvních letech v zajateckých táborech zemřelo okolo 3 miliónů. • V jednotkách antikomunisté, ale i ti, kteří se chtěli dostat z krutých podmínek zajateckých táborů. • Vojáci odzbrojení v sovětské zóně byli bez soudu popravováni. Ti, co se dostali do americké zóny, byli nakonec Sovětům vydáni a čekal je stejný osud!
Generál Vlasov a příslušníci Ruské osvobozenecké armády Pomník u masového hrobu příslušníků ROA na Olšanských hřbitovech v Praze
Pražský rozhlas volal o pomoc. Nejblíže byli Američané. Jejich pomoc však sovětské velení odmítlo s odůvodněním, že by se obě armády promíchaly, a to by údajně způsobilo zmatek. Skutečný důvod byl ten, že Rusové nechtěli připustit, aby měl na osvobození Prahy zásluhu někdo jiný. A tak se na pomoc Praze vydala až od Drážďan sovětská vojska. Americký generál Patton byl ochoten jít volající Praze na pomoc i přes dohodu se Sověty. Jako podmět mu stačila prosba o pomoc od ČNR, ta však vlivem politického tlaku nepřišla.
• 8. května 1945 přistoupili povstalci na dohodu s německým velením o zastavení boje a odchodu německých vojáků do amerického zajetí. • 8. květen 1945 si připomínáme jako Den vítězství nad fašismem (nacismem). Zároveň je tento den označen jako konec 2. světové války v Evropě. • 9. května 1945 v časných ranních hodinách dorazily do Prahy sovětské tankové jednotky, které se střetly s německými jednotkami, které nestačily Prahu opustit.
Osvobození Československa Začalo v září 1944 Karpatsko-dukelskou operací. Podporou mělo být SNP, které však započalo dříve a bylo potlačeno. Koncem dubna bylo území Slovenska osvobozeno. Ze západu osvobozovala naše území od dubna 1945 americká armáda. Podle dohody se SSSR byla nucena zastavit se na demarkační čáře Karlovy Vary - Plzeň České Budějovice. Dne 5.5. 1945 začalo pražské povstání. Špatně vyzbrojení Pražané X německá armáda. Na pomoc volající Praze nesměly přijít americké jednotky. Přišli však Vlasovci, díky kterým nebylo povstání potlačeno. Dne 8.5. 1945 se Pražané dohodli s Němci na ukončení bojů a Němci prchali do amerického zajetí. Ráno 9. 5. 1945 vstoupily do Prahy sovětské jednotky.