Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů
Jana Paloncyová
VÚPSV Praha 2004
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 3 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001............................................................... 5 1.1 Tabulky.......................................................................................................................... 9 1.2 Grafy............................................................................................................................ 10 1.3 Obrázky ....................................................................................................................... 14 2. Definice domácností a rodin podle sčítání obyvatelstva.................................................... 15 3. Změny počtu a struktury domácností ................................................................................. 17 3.1 Tabulky........................................................................................................................ 19 4. Úplné rodinné domácnosti ................................................................................................. 22 4.1 Obecné charakteristiky................................................................................................ 22 4.2 Děti v úplných rodinách .............................................................................................. 23 4.3 Úplné rodiny bez závislých dětí .................................................................................. 24 4.4 Bydlení úplných rodin................................................................................................. 25 4.5 Manželství ................................................................................................................... 27 4.6 Nesezdané soužití ........................................................................................................ 29 4.7 Tabulky........................................................................................................................ 33 4.8 Grafy............................................................................................................................ 39 4.9 Obrázky ....................................................................................................................... 51 5. Neúplné rodinné domácnosti.............................................................................................. 52 5.1 Bydlení neúplných rodin ............................................................................................. 54 5.2 Tabulky........................................................................................................................ 57 5.3 Grafy............................................................................................................................ 60 6. Domácnosti jednotlivců...................................................................................................... 65 6.1 Tabulky........................................................................................................................ 68 6.2 Grafy............................................................................................................................ 69 7. Domácnosti a rodiny z hlediska krajů ................................................................................ 72 7.1 Tabulky........................................................................................................................ 76 7.2 Grafy............................................................................................................................ 81 7.3 Obrázky ....................................................................................................................... 82 8. Plodnost žen podle výsledků sčítání obyvatelstva 2001 .................................................... 84 8.1 Tabulky........................................................................................................................ 89 8.2 Grafy............................................................................................................................ 91 9. Shrnutí poznatků o domácnostech a rodinách podle výsledků sčítání ............................... 92 Literatura .................................................................................................................................. 94
2
Úvod V posledních 15 letech se česká rodina významně mění. Tyto změny jsou pozorovatelné jednak na základě údajů z běžné evidence obyvatelstva, jednak na základě sčítání obyvatelstva. Běžná evidence zachycuje demografické události v kalendářním roce, tj. narození, potraty, úmrtí, sňatky, rozvody a migraci, sčítání obyvatelstva odráží demografickou situaci k určitému stanovenému datu, tzv. rozhodnému okamžiku (např. k 1.3.2001). Podle údajů běžné evidence dochází v období transformace především ke změně rodinných vzorců. Před rokem 1989 byl model rodinného chování více méně jednotný, téměř každý vstoupil alespoň jednou do manželství, a to ve velmi mladém věku (muži v průměru v 25 letech, ženy ve 22 letech), první dítě se rodilo brzy po sňatku (do 8. měsíců po sňatku se rodilo více než 50 % prvních dětí narozených v manželství), druhé dítě následovalo brzy po prvním (v průměru po 3 letech). Podíl dětí narozených mimo manželství nedosahoval ani 10 %, předmanželské početí bylo většinou legalizováno sňatkem. Intenzita umělé potratovosti byla ve srovnání se západními zeměmi vysoká, nejčastěji však podstupovaly interrupce vdané ženy se dvěma dětmi, tj. umělé přerušení těhotenství se stalo tzv. antikoncepcí ex post, kterou byla řešena neplánovaná těhotenství po narození chtěného počtu dětí. Rozvodovost měla stoupající tendenci. V posledním desetiletí se snížila především intenzita sňatečnosti a plodnosti (podle údajů z roku 2001 by do manželství vstupovalo pouze 65 % mužů a 72 % žen, úhrnná plodnost klesla na minimum, 1,13 dětí na jednu ženu v roce 1999). Za poklesem těchto ukazatelů stojí odklad začátku rodinného života do vyššího věku. Tento odklad způsobuje, že se většina mladé populace zatím neobjevuje v demografické statistice běžné evidence, protože u ní nedochází k rodinným událostem - především ke sňatku a narození dítěte. V současné době se úroveň plodnosti sice mírně zvyšuje (2002: úhrnná plodnost 1,17, 2003 zatím předběžně 1,18), nicméně je stále brzy na to, říci, kolik z odložených dětí se nakonec narodí. V souvislosti s odkladem sňatku a porodu se snížily počty vdaných žen, a tedy i počty dětí narozených v manželství. Počty a podíly dětí narozených mimo manželství se naopak zvýšily (2002: 25,3 %), nikoliv však v důsledku vyšší intenzity nemanželské plodnosti, ale především v důsledku již zmíněného nižšího počtu dětí narozených vdaným ženám. Odborníci stále diskutují o tom, zda a především do jaké míry jsou tyto změny reprodukce ovlivněny rostoucím individualismem a širšími možnostmi seberealizace mladých lidí mimo rodinnou sféru, na druhé straně jakou roli sehrála především ekonomická transformace české společnosti, jež se dotkla významně i mladých lidí a rodin. Pozitivně je shodně všemi odborníky hodnocen snižující se trend intenzity umělé potratovosti v 90. letech. Výsledky sčítání zachycují aktuální stav populace k určitému datu, jenž je výsledkem vývojových trendů jednotlivých demografických procesů. Údaje o rodinách a domácnostech zjišťované při sčítáních dokreslují důsledky předešlého rodinného chování. Sčítání je proto doplňujícím a stejně důležitým zdrojem informací o rodině jako údaje z běžné evidence. Předkládaná studie prezentuje výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Analýza byla zaměřena na rodinné domácnosti. Většina výsledků z roku 2001 je porovnávána s výsledky ze sčítání obyvatelstva z roku 1991. To umožňuje lépe pochopit změny, ke kterým došlo v 90. letech. Při zpracovávání byly použity standardní výstupy Českého statistického úřadu, a to především publikace "Obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti 1991, 2001" a "Domácnosti 1991, 2001". Analýzy a vlastní výpočty tedy vycházejí z agregovaných dat publikovaných v těchto svazcích, nikoliv z individuálních dat ze sčítání. Agregovaná data analýzu na jedné straně omezují, neboť lze používat pouze vydaná třídění údajů, na druhé straně však vyhovují základnímu popisu rodin a domácností, jenž byl cílem této studie. Tuto studii lze tak pokládat za prostředníka mezi výsledky ze sčítání obyvatelstva vydávanými Českým statistickým úřadem a dalšími studiemi pracujícími „na míru“ s individuální databází.
3
Jedním s cílů této studie je i zhodnocení použitelnosti či potřebnosti určitých třídění údajů obsažených právě v oficiálních publikacích. Úvodní kapitola stručně prezentuje základní výsledky o změnách demografických struktur obyvatelstva podle údajů ze sčítání (podle pohlaví, věku, rodinného stavu, vzdělání, ekonomické aktivity). Druhá kapitola představuje úvodní kapitolu k vlastní analýze domácností a rodin, tj. obsahuje základní vymezení a definice jednotlivých typů domácností a rodin. Třetí kapitola je věnována hlavním změnám ve struktuře domácností a rodin. Čtvrtá kapitola se zabývá úplnými rodinnými domácnostmi bez závislých a se závislými dětmi a bydlením těchto rodin. Úplné rodiny jsou tvořeny manželskými páry a nesezdanými soužitími (faktickými manželstvími), proto je těmto kategoriím úplných rodin věnována zvláštní pozornost. Pátá část popisuje druhou kategorii rodin-neúplné rodiny. Neúplné rodiny jsou na jedné straně důsledkem rostoucí rozvodovosti, na druhé straně jejich počet ovlivňuje i vyšší podíl dětí rodících se mimo manželství. Šestá kapitola je věnována domácnostem jednotlivců. Sedmá kapitola stručně pojednává o regionálních rozdílech. Osmá kapitola se pak zabývá plodností žen na základě výsledků sčítání obyvatelstva 2001. Za vlastní deskripcí výsledků v jednotlivých kapitolách jsou uvedeny dvě až tři přílohy: tabulky, grafy, případně obrázky. Tyto přílohy jsou velice obsáhlé, domníváme se však, že vzhledem k informačnímu charakteru studie a jejímu dalšímu využití jsou nezbytné.
4
1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podle výsledků sčítání obyvatelstva žilo k 1.3.2001 v České republice 10 230 060 osob s trvalým (bez ohledu na státní občanství) nebo dlouhodobým pobytem (cizinci s přechodným pobytem, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů). Do roku 1991 včetně byly údaje vydávány pouze za osoby, které měly v době sčítání trvalý pobyt na našem území. Cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu byli dříve řazeni k cizincům s krátkodobým pobytem a byli tak zahrnuti do dočasně přítomného obyvatelstva. Podle výsledků sčítání 2001 mělo povolení k dlouhodobému pobytu na našem území 69 571 cizinců, celkem žilo na našem území 104 884 cizinců s dlouhodobým nebo trvalým pobytem. Ve srovnání s rokem 1991 byl i přes zahrnutí cizinců s dlouhodobým pobytem do bydlícího obyvatelstva zaznamenán pokles počtu obyvatel o 72 tisíc (tabulka 1). V 90. letech se podle srovnání sčítání 1991 a 2001 snížil počet občanů Slovenské republiky žijících na území České republiky a zdvojnásobil se počet osob s jiným státním občanstvím. V roce 2001 mělo české státní občanství 98,5 % obyvatel, dvojí občanství mělo 0,2 % osob, z toho jedna polovina měla české a slovenské občanství, jenom slovenské občanství mělo 0,2 %, přibližně jedno procento obyvatel České republiky pak mělo jiné státní občanství. Počty cizinců měly vliv především na počty osob v mladším a středním věku. Podíl mužů a žen v populaci se příliš nezměnil a v letech 1991 i 2001 připadalo na jednu ženu přibližně 0,95 mužů. Tento poměr se však mění v závislosti na věku. Odráží se zde poměr chlapců a dívek při narození (na jednu dívku připadá přibližně 1,06 chlapců), úmrtnost a migrace. Podle výsledků sčítání obyvatelstva v letech 1991 a 2001 bylo více mužů než žen ve všech věkových skupinách až do věku 40 - 44 let (graf 1). Poté začaly v populaci převažovat především kvůli vyšší úmrtnosti mužů ženy. Oproti roku 1991 bylo však v roce 2001 zaznamenáno zlepšení, tj. vyšší index maskulinity, počínaje věkovou skupinou 30 - 34 let. Nadúmrtnost mužů ve středním, ale i starším věku se tedy v 90. letech zmírnila (graf 1). Ve věkové struktuře obyvatelstva se v roce 2001 oproti roku 1991 výrazně projevilo snižování porodnosti v 90., ale i v 80. letech (počet živě narozených se výrazně snížil ze 170 tisíc v roce 1979 na 154 tisíc v roce 1980 a dále klesal; graf 2). Naopak natalitní vlna 70. let způsobila vyšší počty dvacátníků v roce 2001. Podobně tomu bylo i v případě silných populačních ročníků 40. a počátku 50. let, jež se přesunuly z věkových skupin 35 - 39 let a 40 - 44 let v roce 1991 do věku 45 - 49 let a 50 - 54 let v roce 2001. Ve věkové struktuře z roku 2001 byl zřejmý i vliv první světové války (nižší počty osmdesátníků) a vzestupu porodnosti ve 20. letech (vyšší počty sedmdesátníků). Věková struktura obyvatelstva a poměr pohlaví byly rovněž ovlivněny emigračními vlnami, a to především mužů po roce 1948 a 1968. Uvedené rysy věkové struktury obyvatelstva se promítly do zastoupení tzv. dětské složky (0 - 14 let), produktivní složky (15 - 59 let) a postproduktivní složky (60 a více let). Podle sčítání v uplynulých 50 letech se snižuje podíl dětské složky (tabulka 2). Ke zvýšení došlo v roce 1980, kdy se ve výsledcích sčítání projevila populační vlna 70. let. I v tomto roce však bylo zastoupení dětí nižší než v roce 1961. Podle výsledků z roku 2001 se podíl dětské složky snížil o téměř 5 procentních bodů oproti roku 1991 a děti podle posledních výsledků představovaly 16,2 % populace. Podíl seniorů v populaci se naopak v posledních 50 letech zvyšuje. Výjimkou byl rok 1980, kdy se na snížení relativního počtu seniorů na jedné straně podílel vzestup dětské složky a na druhé straně relativně slabé ročníky seniorů pocházející z období 1. světové války. Uvedené trendy dětské a seniorské složky populace mají vliv na tzv. index stáří (počet seniorů připadajících na 100 dětí), jenž se v uplynulých 50 letech zvyšoval. V 90. letech dokonce počet seniorů převýšil počet dětí a index stáří byl v roce 2001 roven 114, tj. na 100 dětí připadalo 114 seniorů. V porovnání s předchozími sčítáními obyvatelstva byla v roce 2001 produktivní složka nejvíce zastoupena (15 - 59 let: 65,4 %).
5
Odrazil se zde nižší počet dětí, ale i přítomnost silných populačních ročníků 40. a 70. let v produktivním věku. Tzv. index ekonomického zatížení (počet dětí a seniorů na 100 osob v produktivním věku) se v posledních 30 letech příliš neměnil, neboť růst počtu seniorů byl kompenzován zmenšováním dětské populace (tabulka 2). V následujících letech však lze očekávat zvýšení tohoto indexu, neboť vzroste počet seniorů, protože se do tohoto věku přesunou silné ročníky 40. a 50. let a produktivní složka bude naopak méně sycena z důvodu slabých populačních ročníků z 80. a především 90. let. Pokud se navíc zvýší porodnost, bude růst indexu ekonomického zatížení ještě významnější. Výsledky sčítání 2001 potvrdily odklad vstupu do manželství, na nějž poukazovaly již výsledky analýzy běžné evidence v 90. letech. Tento odklad se odrazil ve změně struktury obyvatelstva podle rodinného stavu. Odklad uzavření manželství se u mužů projevil zvýšením podílu svobodných především ve věku do 35 let. V roce 1991 žila ve věku 20 - 24 let již jedna třetina mužů v manželství, o 10 let později měla tuto zkušenost pouze přibližně desetina mužů. Muži ve věku 25 - 29 let byli v roce 1991 již většinou ženatí (více než dvě třetiny), v roce 2001 byla stále více než polovina svobodných (graf 3). V důsledku zvyšující se rozvodovosti se především ve středním věku (30 - 60 let) zvyšovaly podíly rozvedených mužů. V seniorském věku (60 let a více) se naopak mírně zvyšovalo zastoupení mužů žijících v manželství, a to především v důsledku snižujících se podílů ovdovělých mužů v souvislosti se zlepšováním úmrtnostních poměrů žen. U žen se odklad sňatku projevil již ve věkové skupině 15 - 19 let (graf 4). Ženy se většinou vdávají dříve než muži, věk jejich snoubence je v průměru o 2 roky vyšší. Ve věku 20 - 24 let tak bylo v roce 2001 svobodných 77 % žen, ale 90 % mužů. Tento podíl svobodných žen však představuje dvojnásobek hodnoty z roku 1991. Ve věku 25 - 29 let byla stále přibližně jedna třetina žen svobodných, ve věku 30 - 34 let však již prošlo manželstvím 90 % žen (2001). Podobně jako u mužů se ve středním věku zvyšovaly podíly rozvedených žen a v seniorském věku se snižovaly podíly žen ovdovělých. Vzhledem k tomu, že mají ženy v průměru starší partnery a v důsledku vyšší úmrtnosti mužů a s tím spojené nižší naděje dožití mužů1, jsou podíly ovdovělých žen vyšší než podíly ovdovělých mužů. Výše zmíněný odklad vstupu do manželství a zvyšující se podíly svobodných ve věku mladším než 30 let však nemusí znamenat, že mladí lidé nežijí s partnerem. Tato otázka bude podrobněji analyzována v kapitole zabývající se úplnými rodinami. Při interpretaci odkladu sňatku a založení rodiny je často poukazováno na prodlužující se přípravu na povolání, tj. větší podíl mladých lidí studuje na vysokých školách a délka vzdělávacího procesu se obecně prodlužuje. V 1. polovině 20. století byla místo dokončeného vzdělání zjišťována gramotnost obyvatelstva. České země obecně patřily k zemím s vysokým podílem gramotných v důsledku zavedení povinné školní docházky již za vlády Marie Terezie v roce 1774, osmiletá školní docházka pak byla uzákoněna v roce 1869. Po 2. světové válce tak měla většina obyvatelstva alespoň základní vzdělání (1950: 83 %). Tento podíl se s postupující modernizací společnosti, vyšší poptávkou a přístupem ke vzdělání postupně snižoval, v roce 2001 tak měla základní vzdělání pouze necelá čtvrtina obyvatelstva (tabulka 3). Svoji roli hraje v tomto podílu především starší obyvatelstvo (v roce 2001 mělo základní vzdělání 38 % osob starších 60 let, 18 % ve věku 55 - 59 let, ale jen 6,5 % ve věku 25 - 29 let). Mezi roky 1961 a 1970 se zvýšil především podíl osob se středním vzděláním, a to zejména se středním odborným bez maturity (více než čtyřikrát). Tento trend dále pokračoval, zvyšovaly se i počty osob s úplným středoškolským vzděláním (mezi rokem 1970 a 1980 o 29 %, 1980 a 1991 o 38 %, 1991 a 2001 o 30 %). Počty osob se středním vzděláním bez maturity se dále zvyšovaly mírnějším 1
2002: naděje dožití mužů při narození 72,07 let, žen 78,54 let, naděje dožití ve věku 60 let u mužů 17,28 let, u žen 21,31 let; ČSÚ 6
tempem (od roku 1970 mezi jednotlivými sčítáními o 12 - 15 %). Podíly a počty vysokoškoláků stále rostly, k největšímu nárůstu mezi jednotlivými sčítáními docházelo do roku 1991 (přibližně o jednu polovinu). V 90. letech se sice absolutní i relativní počty vysokoškoláků rovněž zvyšovaly, v porovnání s rokem 1991 se však jejich počet zvýšil jen o 31 %. Největší podíl vysokoškoláků byl v roce 2001 zaznamenán v hlavním městě Praze (18,8 %), v Brně (17,9 %) a v Ostravě (12,5 %, obrázek 1), nejnižší podíl vysokoškoláků měly naopak okresy Sokolov (4 %), Chomutov a Děčín (4,5 %). Z hlediska krajů měl po Praze největší zastoupení vysokoškoláků kraj jihomoravský (10,3 %), nejnižší pak kraj ústecký (5,4 %). Ve vztahu k rodině je důležitý pohled na vzdělanostní strukturu obyvatelstva podle pohlaví a věku. Ženy mají obecně častěji nižší vzdělání než muži. Při všech sčítáních ve 2. polovině 20. století byly podíly žen se základním vzděláním vyšší než u mužů. V 60. letech se výrazně zvyšovaly podíly mužů se středním vzděláním bez maturity (rozvoj učňovských oborů). Podíly mužů a žen s úplným středním vzděláním se u mužů a žen postupně sbližovaly, počínaje sčítáním z roku 1980 mělo toto vzdělání v absolutním vyjádření více žen než mužů. Ženy vysokoškolačky jsou v populaci stále méně zastoupeny než muži, jejich počty se však mezi jednotlivými sčítáními zvyšovaly rychlejším tempem než počty mužů (mezi roky 1991 a 2001 - muži: o 22 %, ženy o 46 %). Z hlediska věku není vývoj vzdělanosti populace v 90. letech tak optimistický, jak je často prezentován. Ve věku 25 - 29 let, tedy ve věku, kdy je většinou ukončeno studium na vysoké škole, se mezi roky 1991 a 2001 snížil podíl mužů se základním vzděláním z 9 % na 6,5 % (graf 5). Podíl mužů se středním vzděláním bez maturity zůstal přibližně shodný (49 %), nepatrně se v této věkové kategorii zvýšil podíl mužů s maturitou (přibližně o jeden procentní bod). V oblasti terciárního vzdělávání se zvýšil podíl s vyšším odborným a nástavbovým studiem, podíl vysokoškoláků se však snížil z necelých 14 % na necelých 11 %. Podobný trend byl zaznamenán i ve věku 30 - 34 let s tím rozdílem, že se v této věkové kategorii snížil podíl mužů se středním vzděláním bez maturity. U žen (graf 6) došlo ve věku 25 - 29 let ke snížení podílu žen se základním vzděláním, k růstu podílu žen se středním vzděláním bez maturity a k poklesu podílu s maturitou, podíl žen majících dokončené vyšší odborné nebo nástavbové studium se zvýšil, podíl vysokoškolaček se příliš nezměnil. Ve věku 30 - 34 let byl trend velmi podobný. Je velice pravděpodobné, že se vzdělanostní struktura především ve věku 25 - 29 let ještě změní, neboť část této populace zřejmě stále ještě studuje. Na druhou stranu, podíváme-li se na vzdělanostní strukturu, lze především u mužů očekávat, že muži ve věku 25 - 29 let v roce 2001 budou mít o 10 let později (ve věku 35 - 39 let) horší vzdělanostní strukturu než generace o 10 let starší (ve věku 35 - 39 let v roce 2001), neboť je málo pravděpodobné, že se zastoupení vysokoškoláků zvýší ještě o 40 % (z 10,9 % na 15,4 %). Pokud mezi vysokoškoláky zahrneme i muže s vyšším odborným a s nástavbovým studiem (terciární vzdělání), i tak by se podíl mužů v této vzdělanostní kategorii musel zvýšit o 20 % (z 14,4 % na 17,2 %). U žen není situace tak pesimistická: aby byla zachována vzdělanostní struktura ve věku 35 - 39 let v roce 2001, musel by se současný (2001) podíl vysokoškolaček ve věku 25 29 let zvýšit o 17 % (z 11 % na 12,9 %) a podíl žen s terciárním vzděláním o 3 % (z 17,1 % na 17,6 %). V mezinárodním kontextu, a především ve srovnání se zeměmi západní Evropy, je podíl vysokoškoláků ve věku 25 - 34 let v České republice na velmi nízké úrovni, horší postavení má v tomto směru pouze Rakousko. Z pohledu terciárního vzdělání je na tom Česká republika ještě hůře (Koschin, 2003). Poslední strukturu obyvatelstva, kterou v této úvodní kapitole zmíníme, je struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity. Ze srovnání výsledků sčítání obyvatelstva z let 1991 a 2001 vyplývá, že k výrazným změnám došlo ve věku mladším 25 let (grafy 7, 8).
7
V tomto věku je patrný vzestup studujících osob spojený s poklesem ekonomicky aktivních a nárůstem ekonomicky neaktivních. U mužů i u žen tento trend významně ovlivňuje strukturu obyvatelstva podle ekonomické aktivity především ve věku 15 - 19 let a 20 - 24 let, ve věku vyšším (25 - 29 let) je vzhledem k již nízkému zastoupení studentů vzestup studujících a ekonomicky neaktivních nepatrný. Spolu se zvyšujícím se podílem studentů a ekonomicky neaktivních v nízkém věku se snižuje podíl zaměstnaných v mladém věku. Na druhou stranu se ale ve výsledcích sčítání z roku 2001 projevil vývoj nezaměstnanosti v 90. letech a ve všech věkových kategoriích tak byl zaznamenán nárůst podílu nezaměstnaných. Z hlediska zakládání rodiny je nutné snížit zejména nezaměstnanost absolventů škol, jež se projevuje ve vzestupu podílu nezaměstnaných mužů a žen ve věku 20 - 24 let a 25 - 29 let. Nezaměstnanost mužů je ve věku 30 - 34 let již o něco nižší než ve věku 25 - 29 let, u žen je zřejmý naopak nárůst. Odráží se zde problematické postavení mladých žen, (potenciálních) matek na trhu práce.
8
1.1 Tabulky T a b u l k a 1 Vývoj počtu obyvatel podle výsledku sčítání sčítání
počet obyvatel 9 372 214 10 078 637 10 009 587 10 674 386 8 896 133
31.12.1900 31.12.1910 15.2.1921 1.12.1930 1.3.1950
sčítání
počet obyvatel 9 571 531 9 807 697 10 291 927 10 302 215 10 230 060
1.3.1961 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001
T a b u l k a 2 Věková struktura populace ( % ) sčítání 1950 1961 1970 1980 1991 2001
0 - 14 let 24,0 25,4 21,2 23,4 21,0 16,2
15 - 59 let 60 a více let 63,5 12,4 59,7 14,8 60,4 18,3 59,6 16,8 61,2 17,8 65,4 18,4
index stáří index ekonomického zatížení 51,7 119,5 58,3 124,8 86,3 130,3 71,8 128,2 84,8 129,1 113,6 128,1
Pozn.: index stáří: počet seniorů na 100 dětí; index ekonomického zatížení: počet dětí a seniorů na 100 osob v produktivním věku
T a b u l k a 3 Obyvatelstvo podle dokončeného vzdělání nejvyšší ukončené vzdělání
základní
střední
úplné střední
vysokoškolské
bez vzdělání
nezjištěné
obyvatelstvo 15leté a starší celkem
rok sčítání 1950 1961 1970 1980 1991 2001 1950 1961 1970 1980 1991 2001 1950 1961 1970 1980 1991 2001 1950 1961 1970 1980 1991 2001 1950 1961 1970 1980 1991 2001 1950 1961 1970 1980 1991 2001 1950 1961 1970 1980 1991 2001
muži abs. 2 583 731 2 652 461 1 439 426 1 269 447 961 720 683 077 335 931 248 972 1 466 502 1 543 138 1 679 506 1 873 383 233 666 352 181 541 983 650 308 832 286 1 053 452 51 508 123 655 186 610 260 336 365 162 445 380 8 593 9 457 8 745 8 140 12 039 16 483 25 531 12 207 26 034 22 193 41 173 61 292 3 238 960 3 398 933 3 669 300 3 753 562 3 891 886 4 133 067
v% 79,8 78,0 39,2 33,8 24,7 16,5 10,4 7,3 40,0 41,1 43,1 45,3 7,2 10,4 14,8 17,4 21,4 25,5 1,6 3,6 5,1 6,9 9,4 10,8 0,3 0,3 0,2 0,2 0,3 0,4 0,7 0,4 0,7 0,6 1,1 1,5 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
9
ženy abs. 3 022 288 3 091 227 2 647 323 2 242 287 1 734 345 1 292 032 325 018 297 880 758 511 1 013 206 1 199 139 1 382 017 110 961 290 644 501 953 698 145 1 034 697 1 377 719 10 179 32 757 76 517 133 188 217 687 317 079 13 080 15 021 13 481 11 921 15 739 21 449 37 271 16 500 33 908 27 601 44 286 51 835 3 518 797 3 744 029 4 031 693 4 126 348 4 245 893 4 442 131
v% 85,9 82,6 65,7 54,3 40,9 29,1 9,2 7,9 18,8 24,6 28,2 31,1 3,2 7,8 12,5 16,9 24,3 31,0 0,3 0,9 1,9 3,2 5,1 7,1 0,4 0,4 0,3 0,3 0,4 0,5 1,0 0,4 0,8 0,7 1,1 1,2 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
celkem abs. v% 5 606 019 83,0 5 743 688 80,4 4 086 749 53,0 3 511 734 44,6 2 696 065 33,1 1 975 109 23,0 660 949 9,8 546 852 7,7 2 225 013 28,9 2 556 344 32,4 2 878 645 35,4 3 255 400 38,0 344 627 5,1 642 825 9,0 1 043 936 13,6 1 348 453 17,1 1 866 983 22,9 2 431 171 28,4 61 687 0,9 156 412 2,2 263 127 3,4 393 524 5,0 582 849 7,2 762 459 8,9 21 673 0,3 24 478 0,3 22 226 0,3 20 061 0,3 27 778 0,3 37 932 0,4 62 802 0,9 28 707 0,4 59 942 0,8 49 794 0,6 85 459 1,1 113 127 1,3 6 757 757 100,0 7 142 962 100,0 7 700 993 100,0 7 879 910 100,0 8 137 779 100,0 8 575 198 100,0
1.2 Grafy G r a f 1 Index maskulinity podle výsledků sčítání - 1991, 2001 1,10 1,00
počet mužů na 1 ženu
0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30
90+
80-89
75-79
70-74
65-69
60-64
55-59
50-54
45-49
40-44
35-39
30-34
25-29
20-24
15-19
10-14
5-9
0-4
0,20
věk 1991
Graf 2
2001
Věková struktura obyvatelstva podle výsledků sčítání - 1991, 2001 90+ 80-89 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4
500000
400000
300000
200000 100000 0 100000 200000 1991 muži 2001 muži 1991 ženy 2001 ženy
10
300000
400000
500000
G r a f 3 Obyvatelstvo podle rodinného stavu podle výsledků sčítání 1991, 2001 - muži (%)
90% 80%
0,0 0,0 0,1 0,0 0,1 0,1 0,3 0,2 0,5 0,5 1,0 0,9 1,7 1,7 0,1 0,1 0,0 0,5 1,5 0,0 3,1 2,7 5,7 4,6 3,2 4,4 9,5 8,0 8,5 7,0 9,6 10,2 11,7 12,8 12,7 14,4 12,3 10,2 14,9 13,3 15,2 14,1 9,1 11,7 8,3 8,7 21,4 6,7 25,3 7,2 31,0 5,3 5,8 32,0 39,3 4,3
40,4
53,1
4,5
70%
47,0 63,8
3,6 67,8
60%
3,5
64,0 77,4
50% 98,4 99,4
79,3
71,0
90,2
80,7 72,8 82,0 74,3 83,8
2,9 77,1 84,7 79,9 83,7 82,1
81,0 81,4
40%
2,8 76,7 77,8 67,5
70,5 2,1
61,8
66,6
30%
72,5
54,5
54,2
41,1
46,6 2,3
20%
30,1 23,6
24,6
20-24
25 - 29
30 - 34
35 - 39
40 - 44
45 - 49 50 - 54
svobodný
ženatý
55 - 59
60 - 64
rozvedený
65 - 69
70 - 74 75 - 79
80 - 84
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
15 - 19
6,3 8,9 5,3 6,5 4,7 5,1 4,3 4,2 4,2 3,6 3,8 3,3 3,6 3,4 3,5 3,1 3,5 2,9 2,6 2,8 2001
11,4
1991
7,9
0%
2001
15,0
1991
10,7
2001
15,1
1991
10%
85 - 89
1991
27,6
2001
100%
90 +
ovdovělý
G r a f 4 Obyvatelstvo podle rodinného stavu podle výsledků sčítání 1991, 2001 - ženy (%) 100% 90%
0,0 0,1 0,0 0,1 0,4 0,3 0,9 0,7 1,7 1,4 0,8 0,2 3,0 2,5 5,5 4,3 3,2 1,5 7,2 7,0 7,8 10,1 7,7 9,6 13,7 13,8 11,7 17,7 15,9 12,7 16,9 12,3 23,4 21,2 17,1 28,5 10,2 15,4
80%
9,1
13,2
36,0 42,8
10,2
70%
57,4
61,5
71,0
59,5
60% 50%
66,3 80,6 78,4
8,8 7,2
81,6
98,8
83,8 74,1
92,6 40%
51,0
8,3
82,4 76,1
80,7 75,7 78,9
76,5
86,1 85,6 88,7
89,0
7,8 74,676,7 73,3
5,8
70,469,8 60,2 63,4
30%
46,3
20%
6,9
52,3
4,5 32,8
35,0
38,0
31,7
20,0 22,9
3,5 5,5
2,8 4,5 2,3 4,8 1,9 3,5 4,8 1,7 7,0 4,4 6,2 4,1 6,0 3,5 4,4 3,2 3,6 2,8 3,1 2,7 2,8 3,0 2,5 3,7 2,4 3,9 2,7 4,4 3,3 5,1 3,4 3,9
20-24
25 - 29
30 - 34
35 - 39
40 - 44
45 - 49 50 - 54
svobodná
vdaná
55 - 59
60 - 64
rozvedená
11
65 - 69
ovdovělá
70 - 74 75 - 79
80 - 84
85 - 89
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
2001
1991
2001
1991
2001
1991
15 - 19
1991
5,7
0%
10,7 2001
10,9
1991
10,6 11,9
10%
90 +
G r a f 5 Obyvatelstvo podle dokončeného vzdělání a věku podle výsledků sčítání 1991, 2001 - muži (‰) 1000
muži 0 95
900 800
0 2 56
32 0
32 41
116
137
109 35
1
143
130
134
1
1
20
404
700
267
118
153
1
139
1
120
2 25
113
127
3
87
116
3 42
36 170
232
240
205
195
211
282
102
19
17 219
204
213 276
111
18
358
250
154
210
177
212
266
600 323 500
300
508
648
409
433
812
400
490 418
529 493
520
515
471
539
527
527
451 503
471
476
200
398
100 89
86
91
65
1991
2001
1991
2001
136
101
0 1991
2001
15 - 19
20 - 24
základní
25 - 29
střední
1991
2001
30 - 34
1991
2001
35 - 39
úplné střední s mat.
101
71
67
63
1991
2001
1991
40 - 44
2001
45 - 49
vyšší odborné a nástavb.
252
220
158
136
1991
2001
50 - 54
vysokoškol.
bez vzdělání
201 107
95 1991
2001
1991
55 - 59
2001
60+
nezjištěné vzdělání
G r a f 6 Obyvatelstvo podle dokončeného vzdělání a věku podle výsledků sčítání 1991, 2001 - ženy(‰) 1000 900
ženy
0
0 2
130
88
29 1
41 73
74
113
110
110
85
122
1
1
1 61
43
129
69 1
119
81 2
90
167
700
528
600
293 378
363
45
122
251
289
265
332 407
32 23
216
298
330
305 483
86
17 1 83
240
800 203
71
39 1
47
48
50
47
48 2
300
248
367 266
500
265 334
822
400
338
361 300
348
660
342
367
383
527 344
263 100 92
76
1991
2001
502
431
264
200
360
367
661 384
302 351
121
252
184 100
74
64
304 232
221
157
0 1991
2001
15 - 19
20 - 24 základní
střední
1991
2001
25 - 29
1991
2001
30 - 34
úplné střední s mat.
1991
2001
35 - 39
1991
2001
40 - 44
vyšší odborné a nástavb.
12
1991
2001
45 - 49 vysokoškol.
1991
2001
50 - 54 bez vzdělání
1991
2001
1991
55 - 59 nezjištěné vzdělání
2001
60+
G r a f 7 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a věku podle výsledků sčítání 1991, 2001 - muži (‰) muži
1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100
0-14
15-19
20-24
25-29
30-34
ekonomicky aktivní
35-39
40-44
45-49
ekonomicky neaktivní
50-54
55-59
zaměstnaní
60-64
65-69
nezaměstnaní
70-74
75-79
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
0
80+
studenti
G r a f 8 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a věku podle výsledků sčítání 1991, 2001 - ženy (‰) ženy
1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100
0-14
15-19
20-24
25-29
ekonomicky aktivní
30-34
35-39
40-44
ekonomicky neaktivní
45-49
50-54
zaměstnané
13
55-59
60-64
nezaměstnané
65-69
70-74 studenti
75-79
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
2001
1991
0
80+
1.3 Obrázky O b r á z e k 1 Podíl obyvatel s ukončeným vysokoškolským vzděláním z obyvatel starších 15 let - SLDB 2001
14
2. Definice domácností a rodin podle sčítání obyvatelstva Moderní pojetí domácností jako tzv. malé kolektivity bylo připraveno pro sčítání v roce 1961. Obecně bylo toto sčítání prvním cenzem, kde byly výsledky zpracovány za bydlící obyvatelstvo (dříve přítomné v době cenzu). Vydávané údaje týkající se rodin a domácností popisují aktuální, okamžikový stav. Domácnosti se při sčítání zjišťují zápisem jednotlivých sčítaných osob trvale bydlících v bytě o jejich vztahu k uživateli bytu, k osobě v čele hospodařící domácnosti a k osobě v čele cenzové domácnosti. Současně se zapisuje, které osoby spolu hospodaří. Touto metodou je problematické zejména zachycení tzv. faktických manželství. Údaje o nich jsou zjišťovány na základě osobního prohlášení ve sčítacím archu. Tyto informace jsou velmi pravděpodobně značně podhodnoceny, neboť nelze zachytit nesezdané soužití osob, které nebyly hlášeny k trvalému pobytu v jednom bytě. Od roku 1961 se používají tři základní kritéria vymezení domácností a rodin: společné bydlení, společné hospodaření a příbuzenské vztahy. Na základě těchto tří kritérií pak existují v českých sčítáních tři typy domácností: 1. bytová domácnost (BD): definována jako soubor osob, které trvale bydlí v jednom bytě, tvoří ji buď jedna nebo více hospodařících domácností; bytové domácnosti jsou sledovány při analýze úrovně bydlení 2. hospodařící domácnost (HD): definována společným hospodařením osob, které společně bydlí v jednom bytě, osoby společně hradí náklady na bydlení, vytápění, vybavení bytu, provoz domácnosti, stravování apod.; hospodařící domácnost je tvořena jednou (i více) cenzovou domácností 3. cenzová domácnost (CD): definována příbuzenskými či jinými vztahy, na základě těchto vztahů jsou definovány: 3.1. domácnosti rodinné 3.1.a. úplná rodinná domácnost: manželský pár bez dětí nebo s dítětem (dětmi), děti jsou buď závislé nebo nezávislé, k úplným rodinným domácnostem se řadí i faktické manželství (nesezdané soužití) 3.1.b. neúplná rodinná domácnost: jeden rodič žijící s dítětem (dětmi), děti jsou buď závislé nebo nezávislé 3.2. domácnosti nerodinné 3.2.a. vícečlenná nerodinná domácnost: dvě nebo více osob, které společně hospodaří, příbuzné nebo ne, nemůže ale jít o rodinnou domácnost 3.2.b. domácnost jednotlivce: osoba bydlící v bytě sama, nebo bydlí v bytě společně s další cenzovou domácností, ale samostatně hospodaří, patří sem i podnájemník V některých sčítáních se však lišilo zařazení specifických případů. Šlo např. o případy společného bydlení jednotlivce s dalšími osobami. V roce 1961 byl uplatňován tzv. princip uživatele bytu (vlastníka, držitele dekretu či starší nájemní smlouvy nebo člena družstva, který měl po předchozím zaplacení bytu právní nárok ho užívat). Tato osoba byla tedy považována za jednotlivce a ostatní osoby tvořily další domácnost/i. Vzhledem k tomu, že výše uvedený princip uživatele bytu často neodpovídal skutečnosti, neboť se jednalo o situaci, kdy prarodič byl „vlastníkem“ bytu a spolu s ním v bytě bydlela např. dcera s rodinou, byl od roku 1970 tento princip změněn a domácnost jednotlivce byla určena na základě deklarace o společném bydlení a hospodaření, tj. pokud daná osoba hospodařila s cenzovou rodinnou domácností, byla považována za její součást, při samostatném hospodaření pak šlo o domácnost jednotlivce a rodinnou domácnost. Součástí rodinných domácností tak mohou být i tzv. přidané osoby, které společně s rodinou bydlí a hospodaří a netvoří samostatnou rodinnou domácnost (např. babička). Samostatnou cenzovou domácnost vždy tvoří trvale bydlící podnájemník či jeho rodinná domácnost.
15
Děti jsou vymezeny příbuzenským vztahem, obecně nezáleží na jejich věku nebo rodinném stavu. Za závislé dítě pak bylo v roce 1961 považováno dítě do 14 let, v roce 1970 do 15 let. V posledních třech sčítáních, v letech 1980, 1991 a 2001, bylo za závislé dítě považováno dítě ekonomicky neaktivní mladší, 26 let (v roce 1980 však byly některé údaje publikovány za domácnosti s dětmi mladšími 15 let). Pokud neměli manželé stejné trvalé bydliště, byli považováni např. za domácnost jednotlivce (muž) a neúplnou rodinu (matka s dítětem). Od sčítání 1980 tvoří rovněž samostatnou cenzovou domácnost vdaná žena, se kterou nežije žádné její dítě, a důvodem odloučení od manžela je fakt, že nemají vlastní byt. Cenzové domácnosti tvořené prarodičem a vnoučetem jsou od roku 2001 považovány za domácnosti vícečlenné nerodinné, nikoliv již za neúplné rodiny.
16
3. Změny počtu a struktury domácností Od roku 1961 (počátek sledovaného období) se zvyšoval počet bytových domácností (BD). Zvyšující se počet bytů se odrážel až do roku 2001 snižujícím se podílem společně bydlících cenzových domácností na jedné straně a rostoucím počtem i podílem bytů obývaných pouze jednou osobou na straně druhé (tabulka 4, 5). Podle výsledků z roku 2001 však došlo k mírnému nárůstu počtu a podílu bytů, kde bydlí společně více cenzových domácností. Šlo především o případy, kdy v jedné bytové domácnosti bydlelo více hospodařících a tím i více cenzových domácností (případy, kdy byt obývala jedna hospodařící domácnost s více cenzovými domácnostmi, tvořily 13 % bytových domácností s více než dvěma cenzovými domácnostmi). Cenzové domácnosti tak bydlely samostatně v bytě v 80,9 % případů, což je o 2,7 procentních bodů méně než v roce 1991. Ke zhoršení bytové situace (společné bydlení) došlo u všech typů cenzových domácností, nejvíce však u neúplných rodin se závislými dětmi (36 % bez vlastního bytu v roce 2001, tabulka 5). V případě bytových domácností tvořených dvěma cenzovými domácnostmi došlo ke snížení podílu soužití úplné rodiny rodičů a úplné rodiny dětí (1991: 26 %, 2001: 14 %) a naopak došlo ke zvýšení zastoupení společného soužití jednoho z rodičů s rodinou dítěte (1991: 20 %, 2001: 44 %). Tyto změny měly společně s nižším počtem dětí v úplných rodinách, vyšším počtem neúplných rodin a domácností jednotlivců (25 % bytů) vliv na snížení průměrného počtu osob žijících v bytě (tabulka 4, 5). Z pohledu společného hospodaření domácností (HD) je možné říci, že téměř všechny hospodařící domácnosti jsou tvořeny pouze jednou domácností cenzovou (2001). Vliv na tento výsledek má na jedné straně nízký podíl bytů tvořených více cenzovými domácnostmi, na druhé straně společně bydlící cenzové domácnosti hospodaří většinou odděleně (tabulka 4, 5). V případě, že spolu hospodařily právě dvě cenzové domácnosti (v roce 2001: 53 tis. hospodařících domácností), šlo nejčastěji o případy soužití rodičů a dětí (50 tis.), z nichž 23,3 tisíc bylo tvořeno jednou úplnou a jednou neúplnou rodinou a 22,8 tisíc dvěma úplnými rodinami, pouze 4 tisíce hospodařících domácností se skládaly ze dvou neúplných rodin (2001). Na intercenzálním růstu celkového počtu hospodařících domácností se významně podílel růst počtu hospodařících domácností jednotlivců z 1 047 tisíc v roce 1991 na 1 276 tisíc v roce 2001. Tyto přírůstky hospodařících domácností jednotlivců přispěly k dalšímu snížení průměrného počtu členů v hospodařící domácnosti z 2,57 na 2,41 v roce 2001 (tabulka 4). Klesl především průměrný počet osob v hospodařící domácnosti s jednou cenzovou domácností (z 2,54 v roce 1991 na 2,37 v roce 2001). Průměrný počet členů společně hospodařících cenzových domácností se však zvýšil ze 4,39 na 5,22 osob v roce 2001. V období 1961 - 2001 se zvýšil počet cenzových domácností (CD) o 32,9 %, přičemž počet obyvatel České republiky vzrostl jen o 6,9 %. Počty cenzových domácností se tedy zvyšovaly rychleji než počet obyvatel. V posledním intercenzálním období přibylo 5,4 % cenzových domácností. Hlavním znakem změny struktury cenzových domácností v období 1991-2001 bylo snížení počtu (o 7,1 %) i podílu (z 62 % v roce 1991 na 54,6 % v roce 2001) úplných rodin, a to zejména se závislými dětmi (tabulka 5, 7). Projevil se zde především vliv nižší sňatečnosti při nedostatečné kompenzaci sňatků nesezdaným soužitím a zvyšující se rozvodovosti. Počet i podíl neúplných rodin se naopak vlivem rozvodovosti a růstu nelegitimní porodnosti zvýšily (početně o 32,6 %, tj. z 10,7 % v roce 1991 na 13,5 % cenzových domácností v roce 2001, tabulka 7). Stárnutí obyvatelstva na jedné straně a vysoká rozvodovost na straně druhé se podílí na růstu počtu a podílu domácností jednotlivců (2001: 29,9 % cenzových domácností, tabulka 5). Přibylo také vícečlenných nerodinných domácností v důsledku změny definice: soužití prarodičů a vnoučat již nejsou řazena mezi neúplné rodiny, ale mezi vícečlenné
17
nerodinné. Zvýšil se také podíl úplných rodin žijících s tzv. přidanými osobami (z 3,5 % na 4 % těchto rodin), tento jev byl však častější (i přes klesající trend) u neúplných rodin (5,6 % těchto rodin žilo v roce 2001 s další osobou). Zajímavým novým zjištěním je pak nárůst cenzových domácností bydlících mimo 2 byty . Jejich počet se oproti roku 1991 zvýšil o 27 tisíc a mimo bytové domácnosti žilo v roce 2001 přibližně 13 % obyvatel (tabulka 6). Absolutně se na přírůstku těchto cenzových domácností podílely domácnosti jednotlivců, k významnému růstu však došlo u rodinných domácností, a to i se závislými dětmi.V roce 1991 žilo mimo byty 5 942 jednotlivců a 2 336 rodin, v roce 2001 se počet jednotlivců mimo byty zvýšil na 22 703 a rodin na 11 295. V naprosté většině žijí tyto cenzové domácnosti v nouzovém obydlí. Bydlení v rekreačním objektu je pak časté u úplných rodin bez závislých dětí. Jedná se pravděpodobně o páry v důchodovém věku (tabulka 6). Změny rodinného a reprodukčního chování se projevily ve struktuře cenzových domácností podle věku osoby v čele domácnosti (Bartoňová, 2003). Ve věku do 35 let se významně snížil zejména podíl úplných rodin se závislými dětmi (tabulka 7). Úplné rodiny se závislými dětmi tvořily více než polovinu cenzových domácností až ve věku 30 - 34 let (v roce 1991: 25 - 29 let). Při posledním sčítání se naopak ve věku 25 - 29 let zvýšil podíl úplných domácností bez dětí (z 8,9 % na 10,9 %). Podíl neúplných rodin výrazně vzrostl až do věku 50 let osoby v čele domácnosti (muže nebo ženy, častěji však ženy). Vzhledem k rozvodové praxi, kdy jsou nezletilé děti většinou svěřeny do péče matce, převažují v neúplných rodinách matky s dětmi. V roce 2001 bylo také zaznamenáno zvýšení počtu svobodných matek mladších 30 let (z 10 tisíc na 30 tisíc). Ve věku do 35 let se rovněž zvýšil podíl domácností jednotlivců, a to jak mužů, tak žen. Ve věku do 24 let osoby v čele cenzové domácnosti dokonce tento druh domácnosti v roce 2001 převládal. Ve věku vyšším 55 let se naopak podíl cenzových domácností jednotlivců - žen snížil v důsledku poklesu počtu ovdovělých žen (tabulka 7).
2
Termín „mimo byty“ zahrnuje např. osoby/domácnosti trvale či dlouhodobě žijící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních, osoby žijící v nouzových obydlích (přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod.), mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách nebo osoby sečtené v obytných domech, ale žijící v nebytovém prostoru. 18
3.1 Tabulky T a b u l k a 4 Základní struktura domácností (tis.) bytové domácnosti BD BD=HD=CD 2 542,3 88,6 2 715,7 87,9 3 151,6 90,2 3 388,0 91,4 3 456,3 90,3
1961 1970 1980 1991 2001
BD=HD=CD 1961 1970 1980 1991 2001
2 542,3 2 715,7 80,7 3 151,6 83,1 3 388,0 85,0 3 456,3 82,0 BD=HD=CD
1961 1970 1980 1991 2001
2 542,3 79,0 2 715,7 77,5 3 151,6 81,3 3 388,0 83,6 3 456,3 80,9 BD=HD=CD
1961 1970 1980 1991 2001
7 786 81,3 7 831 79,8 8 620 83,8 8 824 86,1 8 478 82,9
domácnosti mimo byty 327,1 11,4 119,9 253,2 3,9 8,2 76,2 267,1 2,2 7,6 63,5 254,2 1,8 6,8 49,1 322,3 1,3 8,4 hospodařící domácnosti HD domácnosti BD=HD=2+CD BD=2+HD=2+CD mimo byty 119,9 523,1 6,7 3,6 15,5 0,2 76,2 553,0 10,3 2,0 14,6 0,3 63,5 524,1 8,3 1,6 13,2 0,2 49,1 675,8 34,9 1,2 16,0 0,8 cenzové domácnosti CD domácnosti BD=HD=2+CD BD=2+HD=2+CD mimo byty 670,2 1,8 20,9 0 242,8 534,2 10,0 6,9 15,3 0,3 154,9 556,2 13,1 4,0 14,4 0,3 133,3 522,0 8,3 3,3 12,9 0,2 99,4 680,0 35,0 2,3 15,9 0,9 obyvatelstvo domácnosti BD=HD=2+CD BD=2+HD=2+CD mimo byty 1 708 78 17,9 0,8 1977 20,2 355 1 239 78 3,5 12,0 0,8 288 1 126 12 2,8 11,0 0,1 257 1 366 129* 2,5 13,4 12,6 BD=HD=2+CD
BD=2+HD=2+CD
úhrn
průměrný počet členů
2 869,4 100,0 3 088,8 100,0 3 494,9 100,0 3 705,7 100,0 3 827,7 100,0 úhrn
3,35 3,15 2,92 2,76 2,64 průměrný počet členů
3 034,6 3 365,4 100,0 3 791,0 100,0 3 983,9 100,0 4 216,1 100,0 úhrn
3,13 2,89 2,70 2,57 2,41 průměrný počet členů
3 214,3 100,0 3 502,7 100,0 3 875,7 100,0 4 051,6 100,0 4 270,7 100,0 úhrn
2,95 2,78 2,64 2,53 2,38 průměrný počet členů
9 572 100,0 9 808 100,0 10 292 100,0 10 250 100,0 10 230 100,0
Zdroj: SLDB 1961-2001; Kučera, Kalibová in Pavlík (1994); Bartoňová, Kučera (1999); www.czso.cz *58 tis. obyvatel bydlících mimo byty+nezjištěno
19
-
T a b u l k a 5 Složení domácností (tis.) ukazatel bytové domácnosti celkem absol. % absol. %
z toho se dvěma a více CD s jednou osobou hospodařící domácnosti celkem
absol. % absol. %
z toho se dvěma a více CD s jednou osobou censové domácnosti celkem
absol. % absol. neúplné rodiny % absol. s jednou osobou % absol. vícečlenné nerodinné domácnosti % podíly cenzových domácností s vlastním bytem % bez dětí úplné rodiny s dětmi bez dětí neúplné rodiny s dětmi domácnosti jednotlivců celkem podíl BD=HD=CD podíl HD=CD CD na 100 BD CD na 100 HD HD na 100 BD úplné rodiny
1961 2 869,4 327,1 11,4 390,1 13,6 3 034,6 3 214,3 2 405,4 74,8 249,6 7,8 514,7 16,0 44,6 1,4
1970 3 088,8 373,1 12,1 492,3 15,9 3 365,4 130,7 3,9 668,6 19,9 3 502,7 2 487,5 71,0 306,7 8,8 668,6 19,1 39,9 1,1
1980 3 494,9 343,3 9,8 697,0 19,9 3 791,0 79,4 2,1 897,4 23,7 3 875,7 2 556,8 66,0 325,1 8,4 938,8 24,2 55,0 1,4
1991 3 705,7 317,7 8,6 842,4 22,7 3 983,9 65,6 1,6 1 047,2 26,3 4 051,6 2 512,9 62,0 434,4 10,7 1 089,6 26,9 14,7 0,4
2001 3 827,7 371,4 9,7 957,8 25,1 4 216,1 53,3 1,3 1 276,2 30,3 4 270,7 2 333,6 54,6 576,4 13,5 1 276,2 29,9 84,5 2,0
77,7 82,8 79,8 59,6 75,8 79,1 88,6 112,0 105,9 105,8
74,9 82,1 80,9 60,6 73,5 77,3 87,9 96,1 113,4 104,1 109,0
81,5 87,2 86,0 65,5 74,9 81,3 90,2 97,9 110,9 102,2 108,5
84,9 89,2 89,0 70,0 77,3 83,6 91,4 98,4 109,3 101,7 107,5
84,7 87,5 85,2 63,6 75,1 80,9 90,3 98,7 111,6 101,3 110,2
Pozn.: 1961 děti do 14 let, 1970 děti do 15 let, jinak závislé děti
T a b u l k a 6 Cenzové domácnosti mimo byty - 1991, 2001 úplné rodiny se záv. dětmi 1991 2001 % nouzové obydlí mobilní obydlí rekreační chata, chalupa celkem
1991
651 2 940 2001
neúplné rodiny
bez záv. dětí
1991
737 2 937 2001
se záv. dětmi
1991
814 4 600 2001
bez záv. dětí
1991
134 818 2001
jednotlivci
1991
5 942 22 703 2001
vícečlenné nerodinné domácnosti 55 1 027 1991 2001
67,4
68,8
37,7
42,8
91,0
89,6
69,4
72,6
79,0
84,4
92,7
89,9
0,6
0,3
0,7
0,2
0,3
0,2
0,0
0,3
0,4
0,5
0,0
0,8
32,0
30,9
61,6
57,0
8,7
10,2
30,6
27,1
20,5
15,1
7,3
9,3
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Pozn.: u roku 1991 k nouzovým připočteny i ostatní případy a nekolaudované domy
20
T a b u l k a 7 Struktura cenzových domácností podle typu a věku osoby v čele domácnosti - 1991, 2001 (%) věková skupina
úplné rodiny bez záv. dětí
se záv. dětmi
neúplné rodiny bez záv. dětí
se záv. dětmi
vícečlenné nerodinné domácnosti muž
žena
domácnosti jednotlivců muž
žena
cenzové domácnosti celkem v tisících
1991 15-24 25-29 30-34 35-49 50-54 55-59 60-64 65+ celkem
14,2 8,9 4,5 13,7 47,9 57,9 56,2 37,7 27,6
32,5 61,4 70,9 59,3 22,9 9,1 3,3 0,8 34,5
1,2 0,6 0,7 3,5 6,3 6,0 6,1 7,5 4,5
14,6 10,4 10,5 9,7 3,2 1,4 1,0 1,2 6,3
15-24 25-29 30-34 35-49 50-54 55-59 60-64 65+ celkem
9,2 10,9 5,6 13,4 45,7 55,4 57,8 39,9 29,1
13,5 36,4 54,1 50,2 18,2 7,6 2,7 0,4 25,5
0,0 0,0 0,0 4,5 9,7 8,7 7,2 7,6 5,5
18,2 17,8 17,6 13,0 4,0 1,5 0,4 0,1 8,0
0,4 0,2 0,1 0,1 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2
0,2 0,1 0,0 0,0 0,1 0,1 0,2 0,5 0,2
20,8 13,5 10,4 9,5 8,8 8,5 8,6 10,2 10,4
16,3 5,0 2,9 4,1 10,7 16,8 24,4 41,9 16,5
206,9 315,6 349,2 1 298,9 305,6 310,6 339,7 925,2 4 051,6
4,1 1,9 1,0 0,7 0,6 0,5 0,4 0,6 0,9
2,5 0,7 0,2 0,5 0,4 0,5 0,9 3,1 1,1
27,1 20,6 16,2 13,1 11,8 11,2 9,8 10,0 13,3
25,4 11,6 5,3 4,9 9,6 14,7 20,7 38,3 16,6
166,6 351,1 359,8 1 228,8 481,7 387,9 296,2 998,6 4 270,7
2001
Pozn: v úplných rodinných domácnostech je osobou v čele domácnosti muž, neúplné rodinné domácnosti a vícečlenné domácnosti nejsou zcela srovnatelné v důsledku zařazení domácnosti prarodičů a vnoučat do vícečlenných domácností v roce 2001
21
4. Úplné rodinné domácnosti 4.1 Obecné charakteristiky Jak již bylo výše zmíněno, došlo v posledních 10 letech k významnému snížení počtu úplných rodin, a to zejména se závislými dětmi (tabulka 8). Pozornost věnovaná tomuto typu cenzových domácností je odůvodněna několika faktory. Za prvé úplné rodiny jsou stále, i když podle posledního sčítání velice těsně, nejčastějším typem soužití a žije v nich stále převážná část obyvatel (2001: 71 %). Za druhé založení úplné rodiny, neboli soužití muže a ženy, je podmínkou pro narození většiny dětí a jejich výchovu. V 90. letech došlo z transverzálního pohledu k velkému snížení porodnosti a plodnosti. Na jedné straně se zde projevil odklad porodů do vyššího věku, ať již z důvodu změny momentálních životních preferencí nebo v důsledku obtížnější ekonomické situace v období rané dospělosti. Na druhé straně se zatím odkládané porody nemusí v plné míře nakonec uskutečnit, a to z nejrůznějších důvodů (zdravotních, partnerských, ekonomických, profesních apod.). Sčítání obyvatelstva umožňuje zachytit charakteristiky domácností a rodin a doplnit tak informace vyplývající z běžné evidence obyvatelstva. Podle výsledků z roku 2001 představovaly úplné rodiny přibližně jednu polovinu všech cenzových domácností (tabulka 8). V úplné rodině žilo podle výsledků posledního sčítání obyvatelstva 71 % všech obyvatel republiky, v roce 1961 to bylo 86 %, v roce 1991 ještě 78 %. K výrazným změnám došlo z hlediska přítomnosti závislých dětí v úplných rodinách. Podle posledního sčítání tvořily úplné rodiny se závislými dětmi čtvrtinu cenzových domácností a necelou jednu polovinu všech úplných rodin. Na jednu úplnou rodinu s dětmi i bez dětí pak v průměru připadá čím dál tím méně dětí (tabulka 9). Nejvyšší počet závislých dětí mladších 26 let připadal v průměru na jednu úplnou rodinu v roce 1980. Projevila se zde zvýšená porodnost z 2. poloviny 70. let. Snižující se průměrný počet závislých dětí v úplných rodinách v posledních 20 letech je především důsledkem nižšího podílu dětí druhého a vyššího pořadí a zvyšujícího se podílu párů bez dětí. Z hlediska věku mužů a žen žijících v úplných rodinách byl oproti roku 1991 v roce 2001 patrný pokles podílu osob žijících s partnerem až do věku 60 let (grafy 9, 10). Podíly osob žijících v prvním či dalším manželství nebo nesezdaném soužití nasvědčují tomu, že snížení počtu úplných rodin bylo způsobeno poklesem sňatečnosti, a to jak prvosňatečnosti, tak sňatečnosti opakované, při nedostatečné kompenzaci vyšším počtem nesezdaných párů3, a zvyšováním rozvodovosti. U seniorů byl naopak zaznamenán nárůst počtu i podílu osob žijících v páru. Projevila se zde především nižší úmrtnost, a to hlavně zvyšující se naděje dožití u mužů. Zvýšení podílu seniorů žijících v úplné rodině bylo způsobeno růstem podílu osob žijících v prvním, případně dalším manželství. Z pohledu struktury úplných rodin byl v roce 2001 patrný nárůst podílu nesezdaného soužití, zvláště ve věku mladším 30 let (grafy 11, 12). Osoby žijící po 30 letech věku s partnerem žily podobně jako v roce 1991 nejčastěji v prvním manželství. Bereme-li v úvahu rodinný stav mužů a žen žijících v úplných rodinách v roce 1991 a 2001, je zde patrný vliv rozšiřujícího se faktického manželství (faktickému manželství bude dále věnována samostatná podkapitola). V roce 1991 žilo v nesezdaném soužití 84 934 párů, o deset let později spolu trvale žilo bez sňatku 125 269 párů, tedy o 47 % více. Tato skutečnost se projevila v nižším počtu i podílu úplných rodin tvořených spolubydlícím manželským párem (pokles z 96,6 % v roce 1991 o 2 procentní body). Naopak větší zastoupení měly v roce 2001 páry tvořené svobodnými partnery (1,3 % proti 0,3 % v roce 1991) a partnery, kde každý z nich již prošel legálním manželstvím (rozvedený, ovdovělý; 2,4 % proti 2,0 % v roce 3
Partneři (bez ohledu na legální status) musí mít stejné trvalé bydliště. 22
1991). Manželství byla většinou oboustranně první (84,7 % v roce 1991, 83,4 % v roce 2001), druhá a další manželství obou partnerů představovala v obou letech přibližně 6 % všech spolužijících manželských párů. Z pohledu vzdělání partnerů je výsledky sčítání obyvatelstva 1991 i 2001 potvrzena tzv. homogamie partnerů, to znamená partneři mají nejčastěji stejné vzdělání. Výjimkou jsou muži vysokoškoláci, kteří žijí stejně často s vysokoškolačkou jako se ženou s úplným středním vzděláním. V populaci mužů i žen žijících v úplné rodině se oproti roku 1991 v roce 2001 snížil podíl osob se základním vzděláním (muži: 1991-19 %, 2001-10 %, ženy: 199134 %, 2001: 22 %). Tento výsledek však může být ovlivněn vzdělanostní strukturou populace, intenzitou vstupu do partnerství a intenzitou zániku úplné rodiny. Roli však hraje i samotná věková struktura a úmrtnost, neboť např. generace seniorů mají v průměru nižší dokončené vzdělání než generace mladší. Z porovnání počtu mužů a žen žijících v úplné rodině na 100 osob daného věku a vzdělání v letech 1991 a 2001 vyplývá, že se nejvíce snížil podíl mužů a žen bydlících s partnerem se základním vzděláním (u mužů o 32 %, u žen o 18 %, tabulka 10). U mužů s nejnižším vzděláním došlo k významnému snížení (o více než 20 %) ve věku do 40 let. U žen byl pokles ve srovnání s muži méně výrazný, o více než 20 % se snížily podíly žen žijících s partnerem se základním vzděláním mladších 35 let. Uvedený celkově nejvyšší pokles podílu osob se základním vzděláním žijících v úplné rodině byl způsoben výraznějším snížením těchto podílů i ve středním a vyšším věku v porovnání s ostatními vzdělanostními skupinami. Podíl mužů se středním a vyšším vzděláním žijících v úplné rodině se v porovnání s rokem 1991 snížil v roce 2001 o přibližně 15 % (tabulka 10). K nejvýraznějšímu poklesu došlo především z důvodu odkladu vstupu do manželství u mužů mladších 30 let majících úplné střední nebo vysokoškolské vzdělání (20 - 24 let: o 75 %, resp. 80 %, 25 - 29 let: o 42 %, resp. 49 %, tabulka 10). Podíl žen se středním vzděláním žijících v úplné rodině se podobně jako u mužů v roce 2001 celkově snížil o přibližně 10 % v porovnání s rokem 1991. U vysokoškolaček však byl celkový propad podílu žen žijících s partnerem významnější - o 15 % (muži celkově 12 %), vyšší podíl byl v roce 2001 ve vztahu k 1991 zaznamenán až ve věku starším 60 let. U žen s minimálně úplným středním vzděláním došlo podobně jako u mužů k významnému snížení podílu žijících v úplné rodině do věkové skupiny 25 - 29 let včetně (20 - 24 let: o 68 %, resp.o 72 %, 25 - 29 let: o 32 %, resp. 43 %). 4.2 Děti v úplných rodinách V posledních 40 letech se zvyšuje podíl úplných rodin bez závislých dětí (tabulka 8) a v samotných úplných rodinách s dětmi se průměrný počet dětí snižuje (tabulka 9). Z hlediska věku mužů a žen žijících v úplných rodinách je v nejmladších věkových skupinách znatelná změna časování rození dětí (grafy 13 - 16). Např. rozložení mužů v úplných rodinách podle počtu dětí ve věku 30 - 34 let v roce 1991 odpovídalo v roce 2001 rozložení ve věku 35 - 39 let. Ve věku 25 - 29 let byl u mužů žijících s partnerkou zřejmý nárůst bezdětnosti a naopak snížení podílu mužů se dvěma a více dětmi. Významný pokles bezdětnosti mužů žijících v úplné rodině na úroveň 10 % byl zaznamenán v roce 2001 až ve věku 30 - 34 let. V této věkové skupině však nedošlo pouze k nárůstu podílu mužů žijících v páru s jedním dítětem, ale zvýšil se i podíl mužů se dvěma a více dětmi. U žen žijících trvale s partnerem bylo v roce 2001 ve věku 25 - 29 let zaznamenáno relativně dvakrát více bezdětných než v roce 1991. V roce 1991 bylo dokonce v tomto věku nejvíce žen se dvěma a více dětmi (54 % + 9 %). O deset let později byl srovnatelný podíl žen se dvěma a více dětmi zaznamenán až ve věku 30-34 let (grafy 13 - 16). Změny absolutního počtu dětí žijících v úplných rodinách mohou být ovlivněny třemi základními faktory: velikostí příslušné věkové kohorty mužů, respektive žen, tedy osob, které v daném věku mohou žít v úplné rodině, dále podílem osob žijících v páru, tj. kolik osob
23
dané věkové kategorie žije v úplné rodině (odraz sňatečnosti, utváření faktických manželství, rozvodovosti a ovdovění), a porodností v úplných rodinách, tj. kolik závislých dětí připadá na úplnou rodinu v daném věku muže a ženy. Poslední údaj je ve vyšších skupinách ovlivněn i délkou studia dětí a jejich věkem při odchodu z domácnosti rodičů. Výsledky provedené standardizace počtu dětí v úplných rodinách jsou uvedeny v grafech 17, 18. U mužů mladších 50 let se počet dětí žijících s nimi v úplné rodině mezi roky 1991 a 2001 snížil, ve starších věkových skupinách muže se naopak počet dětí zvýšil. Až do věkové skupiny 30 - 34 let se na menším počtu dětí žijících v úplné rodině muže podílel především nižší podíl mužů žijících v páru. Ve věku 20 - 24 let a 25 - 29 let tento vliv velice mírně snižoval efekt věkové kohorty, tj. v roce 2001 byly počty mužů v těchto věkových kategoriích vyšší o 80 tisíc, resp. 91 tisíc než v roce 1991. Na nárůstu počtu dětí žijících s mužem v úplné rodině v jeho vyšším věku (50 a více) se podílel převážně vliv věkové kohorty. U žen mladších 50 let žijících v úplné rodině byla situace obdobná jako u mužů. Na poklesu počtu dětí v úplné rodině se podílel především nižší počet mladých žen žijících v páru. Ve věku starším 50 let byl oproti roku 1991 zaznamenán v roce 2001 nárůst počtu dětí. Pozitivní vliv zde měla velikost věkové kohorty, tj. počtu žen v daném věku, a struktura úplných rodin podle počtu dětí. Jak se liší průměrný počet dětí v úplných rodinách podle postavení v zaměstnání osoby stojící v čele domácnosti? Vzhledem k tomu, že se analýza reprodukce vztahuje především k populaci žen, zvolily jsme za další kritérium věk ženy. Z výsledků sčítání 2001 vyplývá, že až do věku 35 - 39 let ženy žilo v průměru nejvíce dětí v úplných rodinách, kde byla osoba v čele domácnosti nezaměstnaná. Ve větší míře to platilo ještě v těch rodinách, kde byla navíc žena ekonomicky neaktivní, což je dáno tím, že mezi ekonomicky neaktivní ženy byly řazeny i ženy na rodičovské dovolené4. Otázkou však zůstává, co je příčina a co důsledek: má velikost rodiny negativní vliv na postavení na trhu práce osob v čele domácnosti (často muž) nebo naopak mají osoby s problematickým postavením na pracovním trhu tendenci mít více dětí? 4.3 Úplné rodiny bez závislých dětí Počet i podíl úplných rodin bez závislých dětí se v posledních 40 letech zvyšuje (tabulka 8), v roce 2001 tak tyto rodiny představovaly 53 % úplných rodin a 29 % všech cenzových domácností. Z hlediska věku osoby v čele domácnosti (muže) došlo k růstu zastoupení úplných rodin bez závislých dětí v celkovém počtu párů především ve věku do 30 let (tabulka 11). Opět se zde projevil na jedné straně odklad sňatku a častější bezdětné nesezdané soužití v mladém věku, na druhé straně i odklad narození dítěte v manželství (průměrná doba od sňatku činila 1,18 let v roce 1990 a 1,68 o 10 let později). Ve věku mladším 30 let žilo v roce 2001 v nesezdaném soužití 29 119 svobodných mužů a 32 455 svobodných žen, z nichž 60 % bylo bezdětných (nesezdanému soužití bude věnována samostatná kapitola). Ve středním a vyšším věku se podíl párů se závislými dětmi příliš nezměnil při porovnání situace v letech 1991 a 2001, počínaje věkem 45 - 49 let muže bylo v roce 2001 zaznamenáno pouze nepatrné zvýšení procentního zastoupení úplných rodin bez závislých dětí. Vysoký podíl párů bez závislých dětí ve středním a vyšším věku je způsoben dvěma skutečnostmi: za prvé děti postupně odcházejí z domácnosti rodičů, za druhé, 4
Údaje o ekonomické aktivitě nejsou zcela srovnatelné. Ve sčítání z roku 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tehdy tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 byly do ekonomicky aktivních zahrnuty pouze ženy na mateřské dovolené v délce 28, případně 37 týdnů. Ostatní rodiče na rodičovské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek byli zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Nezaměstnané jsou všechny osoby starší 15 let, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. Ekonomicky aktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující s vlastním zdrojem obživy, nepracující žáci, studenti, učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby. 24
v případě, kdy žijí ve vyšším věku (např. po studiu) stále s rodiči, nejsou považovány za závislé, neboť za závislé dítě je považována osoba (dcera nebo syn) ekonomicky neaktivní mladší 26 let. Data ze sčítání umožňují analýzu bezdětných párů podle socioekonomomického postavení muže a ekonomické aktivity ženy (zajímavá by byla i analýza podle počtu dětí, věku a vzdělání ženy v úplných rodinách, ta však není podle vydaných třídění možná). Výsledky této analýzy jsou poměrně zajímavé. Ukázalo se, že postavení muže v zaměstnání v roce 2001 příliš nediferencovalo podíl bezdětných párů z hlediska věku ženy (graf 19). Rozhodující je samozřejmě její ekonomická aktivita, jejíž definice zohledňuje i tu skutečnost, zda je žena na rodičovské dovolené (tyto případy se řadí mezi ekonomicky neaktivní). Ženy mající za partnera muže v pozici zaměstnavatele nebo samostatně výdělečně činného a samy byly ekonomicky aktivní ve věku 20 - 24 let neměly děti v přibližně jedné polovině, ve věku 25 - 29 let měly děti v 80 %, ve věku 30 - 34 let pak měly tyto ženy děti již v 95 %. Podobné podíly byly zaznamenány i u ekonomicky aktivních žen majících za partnera muže zaměstnance. Zajímavý je pohled na ty úplné rodiny, kde byl muž v době sčítání nezaměstnaný a žena ekonomicky aktivní. V těchto rodinách měly ženy v roce 2001 ve věku do 30 let děti častěji než ostatní ekonomicky aktivní ženy. V rodinách nezaměstnaných mužů byl také podíl bezdětných ekonomicky neaktivních žen nižší než u ostatních kategorií mužů z hlediska postavení v povolání. 4.4 Bydlení úplných rodin Jaké jsou bytové podmínky úplných rodin? Výsledky sčítání obyvatelstva ukazují, že většina úplných rodin (se závislými dětmi nebo bez nich) žije samostatně v bytě, to znamená bez dalších cenzových domácností (86 % úplných rodin podle SLBD 2001, bez CD mimo byty; tabulka 12). Oproti roku 1991 se v roce 2001 mírně zhoršily bytové podmínky úplných rodin s dětmi v tom smyslu, že s další cenzovou domácností jich sdílelo společný byt o 1,7 procentního bodu více. Tento trend byl zaznamenán bez ohledu na počet dětí žijících v úplné rodině s výjimkou bezdětných párů. Obecně nejčastěji žijí samostatně bez další cenzové domácnosti úplné rodiny se dvěma a více závislými dětmi (celkem na úrovni 90 %, s jedním dítětem přibližně 85 % - 1991, 2001). U bezdětných párů došlo ke zvýšení podílu samostatně bydlících především ve věku do 24 let (o 8,3 bodu) osoby stojící v čele cenzové domácnosti (muže; tabulka 12). To na jedné straně vypovídá o lepších bytových podmínkách, tj. odděleném bydlení, mladých společně bydlících bezdětných partnerů, nevypovídá to však o celkové dostupnosti bydlení pro mladé lidi, tj. kolik mladých lidí celkem žije v samostatném bytě s partnerem zatím bez dětí - jak již bylo zmíněno, podíl mladých lidí žijících v úplné rodině se snížil a tím se snížil počet i podíl mladých lidí žijících s partnerem v samostatném bytě. Ve věku 30-34 let a 35-39 let byl naopak zřejmý pokles podílu samostatně bydlících bezdětných párů (o 5,1, resp. 5 bodů). Zvýšení podílu bezdětných párů v mladém středním věku bydlících v bytě s jinou cenzovou domácností bylo způsobeno absolutním nárůstem těchto rodin při poklesu párů bydlících samostatně. To může přispívat k vyšší bezdětnosti párů v tomto věku, neboť tato bytová situace může vést k dalšímu odkladu porodů. Nicméně je třeba podotknout, že tyto bezdětné páry žijící v bytě s další cenzovou domácností představují v celkovém počtu úplných rodin v tomto věku velmi malé procento (1 - 2 %). U úplných rodin s jedním závislým dítětem došlo jen k nepatrnému snížení podílu rodin žijících v bytě samostatně, a to o 0,3 procentního bodu na hodnotu 85 % v roce 2001 (tabulka 12). Z hlediska věku osoby stojící v čele domácnosti bylo zaregistrováno významné snížení podílu samostatně bydlících rodin u věkové skupiny do 24 let a 25 - 29 let. Pokles byl rovněž zaznamenán ve věku 30 - 34 let. Podobně tomu bylo i u rodin se dvěma a více dětmi v tomto věku. Tyto výsledky svědčí o problematické situaci mladých rodin s dětmi.
25
V jak velkém bytě žijí úplné rodiny se závislými dětmi? Ze srovnání výsledků sčítání z roku 1991 a 2001 vyplývá, že se v průměru zvětšila obytná plocha připadající na jednu osobu žijící v úplné rodině (uvažujeme pouze ty rodiny, které bydlí v bytě bez další cenzové domácnosti). Zvětšení průměrné obytné plochy je patrné u všech rodin bez ohledu na počet dětí. Stále však platí pravidlo, že každé další dítě „přispívá“ ke snížení průměrné plochy bytu na osobu, respektive ke zvýšení průměrného počtu osob na jednu obytnou místnost (tabulka 12). Z pohledu věku osoby stojící v čele úplné rodiny převažuje u bezdětných párů až do věku 40 let bydlení v bytě s jednou nebo dvěma místnostmi (35-39 let: 1991-57 %, 200153 %). Ve středním věku 40 - 60 let je bez ohledu na počet dětí patrný růst podílu tří a vícepokojového bydlení, u seniorů převládá opět bydlení v menších bytech (grafy 20, 22). U rodin s dětmi má trend velikosti bytu z hlediska věku osoby v čele rodiny podobnou křivku, tj. ve tvaru „U“ (grafy 21, 22). Rozdíly jsou však patrné v rychlejším zvyšování podílu mladých rodin s dětmi bydlících ve větších bytech v porovnání s bezdětnými páry. Na rozdíl od situace v roce 1991 se v roce 2001 zmenšila velikost bytu měřená počtem obytných místností u rodin se dvěma a více dětmi, kde osobě v čele domácnosti bylo méně než 40 let, tj. u rodin s převážně malými dětmi (grafy 21, 22). Z hlediska kategorie bytu podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství (kategorie I. až IV.) došlo v roce 2001 ke zlepšení úrovně bydlení v porovnání se situací v roce 19915. V roce 1991 představovaly byty I. kategorie úplných rodin bydlících samostatně (bez další cenzové domácnosti v bytě) přibližně 80 %, u společně bydlících cenzových domácností pak byty I. kategorie tvořily přibližně tři čtvrtiny všech bytů. V roce 2001 bydlelo v bytu I. kategorie 90 % úplných rodin bez ohledu na společné bydlení s jinou domácností. Česká sčítání umožňují sledovat, zda kromě rodiny, tj. partnerů s dětmi nebo bez dětí, žijí v domácnosti další osoby (tabulka 13). Tyto osoby s rodinou společně hospodaří a netvoří samostatnou cenzovou domácnost. Celkově je možné říci, že naprostá většina úplných rodin patří mezi tzv. čisté rodiny. Porovnání situace v roce 2001 a 1991 však naznačuje určitý, byť nepatrný, nárůst podílu úplných rodinných domácností s dalšími osobami. Téměř ve všech případech žila s úplnou rodinou (s dětmi nebo bez dětí) pouze jedna další osoba. V případě úplných rodin s dětmi to byla tradičně nejčastěji matka-tchýně. V roce 2001 však došlo k významnému posílení zastoupení kategorie jiný příbuzný/jiná osoba. Ještě více zřejmý byl tento trend u úplných rodin bez závislých dětí. Vzhledem k tomu, že se nárůst počtu úplných rodin s další osobou týkal především domácností, kde byla žena ekonomicky neaktivní, je možné se domnívat, že se v řadě případů jedná o soužití (fiktivní či faktické) staršího páru s jinými příbuznými. Srovnání výsledků sčítání 1991 a 2001 dále ukázalo, že se zvýšil počet úplných rodin bydlících v bytě ve vlastním domě nebo v osobním vlastnictví (1991: 41,3 %, 2001: 53,8 %)6. Na růst podílu vlastnického bydlení měly na jedné straně vliv privatizace (státních, později obecních bytů, družstevních bytů) a restituce stávajících bytů a domů a na druhé straně nová výstavba, jež má převážně charakter vlastnického bydlení (Aktualizovaná koncepce bytové politiky 2001, www.mmr.cz). 5
Byt I. kategorie: všechny obytné místnosti jsou přímo vytápěny ústředním topením a mají úplné základní vybavení, II. kategorie: byty bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním, ale pouze s částečným základním vybavením, III. kategorie: byty bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství, IV. kategorie: byty bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství. 6 Byt v osobním vlastnictví je byt, jehož vlastník je samostatně veden v katastru nemovitostí. Byt nájemní je užíván na základě nájemní smlouvy. Zahrnuje i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt člena družstva je byt člena bývalého SBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena nájemců družstva založeného v průběhu privatizace je charakterizován nájemním vztahem, který je založen na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsána právnická osoba, družstvo, s.r.o, a.s.). 26
Z hlediska věku muže (osoby v čele domácnosti) byl růst vlastnického bydlení v úplné rodině zaznamenán ve všech věkových skupinách (graf 23). Nepatrné rozdíly v porovnání s rokem 1991 jsou ale zřejmé ve věku do 30 let muže: v roce 1991 podíl úplných rodin bydlících ve vlastním bytě klesal spolu se zvyšujícím se věkem, v roce 2001 spíše stagnoval, a to na úrovni 44 %. Podíl mužů starších 30 let žijících v úplné rodině a bydlících ve vlastním bytě se v roce 1991 stejně jako podle posledního sčítání spolu s věkem zvyšoval. Podíl nájemního bydlení úplných rodin klesl (celkově 1991: 34,5 %, 2001: 23,3 %). Co se týče družstevního bydlení úplných rodin, jeho podíl se také snížil (1991: 19,4 %, 2001: 16,6 %), a to, z hlediska věku muže, především díky nižšímu podílu u párů mužů mladších 55 let. U starších věkových kategorií se v roce 2001 podobně jako v roce 1991 zastoupení družstevního bydlení snižovalo. V úplných rodinách bez závislých dětí je z hlediska věku muže podle sčítání z roku 1991 i 2001 patrný symetrický trend vlastnického a nájemního bydlení. Až do věkové kategorie 35-39 let včetně se zvyšuje podíl úplných rodin bez dětí bydlících v nájmu (1991: 35 - 39: 47,6 %, 2001: 35 - 39: 34,1 %, tabulka 14), ve středním věku se pak toto zastoupení snižuje. K mírnému nárůstu nájemního bydlení docházelo podle výsledků z roku 1991 u padesátiletých mužů žijících v páru bez závislých dětí, podle výsledků z roku 2001 byl tento nepatrný nárůst přesunut do věku 60 a více let. Jak již bylo zmíněno, podíly vlastnického a nájemního bydlení úplných rodin bez dětí podle věku muže sledovaly symetrický trend. Zastoupení družstevního bydlení pak mělo podobný průběh jako u úplných rodin mužů bez ohledu na přítomnost závislých dětí (graf 23). Důležitým poznatkem je zjištění, že v roce 1991 žily úplné rodiny bez dětí až do věku 35 - 39 let včetně převážně v nájemním bydlení (35 - 39: 47,6 %). Podle výsledků z roku 2001 již převládalo ve všech věkových kategoriích mužů bydlení vlastnické (maximum věk 60 - 64 let: 63,2 %). K zajímavým změnám typu bydlení došlo u úplných rodin s dětmi (tabulka 14). Podobně jako u úplných rodin bez dětí bydlely podle sčítání 1991 rodiny mužů mladších 40 let převážně v nájmu (35 - 39: 36,8 %). Ve věku 35 až 65 let pak převažovalo vlastnické bydlení, ve vyšším věku muže opět dominovalo nájemní bydlení (maximum 1991: 70 a více let: 58 %). Podle výsledků posledního sčítání bylo ve všech věkových skupinách mužů žijících v páru se závislými dětmi nejčastější vlastnické bydlení. Podíl tohoto typu bydlení se zvyšoval spolu s věkem muže (15 - 19: 33,7 % v roce 2001) na maximum ve věku 60 - 64 let (2001: 59,7 %). Nájemní bydlení sledovalo jak v roce 1991, tak v roce 2001 symetrický trend k podílům vlastnického bydlení (minimum 2001: 60 - 64 let: 22 %). 4.5 Manželství Jak již bylo řečeno výše (kapitola 4.1), snížil se v roce 2001 v porovnání s rokem 1991 podíl osob žijících v páru, a to především v důsledku poklesu podílu osob žijících v prvním manželství (grafy 9, 10). V roce 1991 žilo v manželství 2 545 tisíc mužů a 2 549 tisíc žen, o 10 let později bylo ženatých 2 371 tisíc mužů a vdaných 2 373 tisíc žen. Ze srovnání výsledků sčítání 1991 a 2001 vyplývá, že mírně vzrostl podíl manželských párů, kde spolu manželé nebydlí (mají různé trvalé bydliště, tabulka 15). Vliv zde má několik faktorů. Přehled pravděpodobných možností je znázorněn na obrázku 2. Růst podílu ženatých/vdaných mužů a žen nebydlících společně se zákonným manželem může být na jedné straně ovlivněn čistě formálním přihlášením k trvalému pobytu v jiném místě např. z důvodu nároku na byt, přičemž manželé spolu fakticky mohou žít nebo může být odloučené bydliště spojeno např. s místem pracovního výkonu nebo může žít jeden z manželů nesezdaně s jiným partnerem při trvání stávajícího manželství a se svým druhem má společné bydliště. Uvedené výsledky a hypotézy odrážejí na jedné straně rezervy v dosavadním způsobu zjišťování osobních údajů na základě legálního stavu, na druhé straně poukazují i na situaci na trhu bydlení a
27
v neposlední řadě i na zvyšující se počet nesezdaných soužití, a to i osob ženatých/vdaných žijících však s jiným partnerem. Z hlediska věku se ve sčítání obyvatelstva z roku 2001 projevil zřetelně odklad uzavření prvního manželství do vyššího věku, a to především ve věku do 30 let (grafy 24, 25). Ve věku 25 let žilo v manželství v roce 1991 již 60 % mužů a 79 % žen, o 10 let později bylo v tomto věku ženatých pouze 26 % mužů a vdaných pouze 47 % žen. U mužů se v roce 1991 začal projevovat vliv rozvodovosti snížením podílu mužů žijících v prvním manželství ve věku starším 25 let, v roce 2001 byl tento vliv zřejmý ve věku 28 let a starším. U žen byl vliv rozvodovosti zaznamenán v roce 1991 ve věku 23 let a starším, v roce 2001 počínaje věkem 26 let. Manželství, kde manželé bydleli společně, byla v naprosté většině jak v roce 1991, tak v roce 2001 tvořena oboustranně prvými manželstvími (grafy 26, 27). K mírnému zvýšení podílu oboustranně prvních manželství došlo v roce 2001 v porovnání s rokem 1991 ve věku 20-30 let v důsledku odkladu sňatku do vyššího věku a tedy i odkladu případného rozvodu a dalšího sňatku. Není překvapením, že oboustranně první manželské páry jsou z hlediska věku více homogamní než páry ostatní. U prvních manželství je věková skupina manželky většinou stejná s věkovou kategorií manžela, případně náleží manžel do další věkové pětileté skupiny (2001: celkem 90 % párů podle věku ženy). U ostatních manželství (jednostranně prvních nebo opakovaných) jsou věkové rozdíly manželů větší, neboť manžel je na základě svého věku zařazen nejen do stejné věkové kategorie nebo o jednu vyšší v porovnání s věkem ženy, ale věkem spadá i do kategorie nižší nebo i o dvě vyšší (např. 12 % žen ve věku 45 - 49 let mělo podle sčítání v roce 2001 za manžela muže ve věku 40 - 44 let, 30 % ve věku 45 - 49 let, 32 % ve věku 50 - 54 let, 16 % ve věku 55 - 59 let). Publikované výsledky ze sčítání umožňují do jisté míry analyzovat sňatečnost podle nejvyššího dokončeného vzdělání. V naší analýze jsme se zajímali především o uzavření prvního manželství v závislosti na věku a vzdělání muže a ženy. Sčítání z roku 1991 a 2001 umožňují porovnat vstup do manželství v 80. a 90. letech (délka manželství byla při sčítání kratší než 10 let). V době sčítání žilo v roce 1991 v prvním manželství 39 % mužů a žen se základním vzděláním, 60 % mužů a žen se středním a úplným středním vzděláním a 68 % mužů vysokoškoláků a 64 % žen vysokoškolaček7. V roce 2001 žilo v prvním manželství 27 % mužů a 32 % žen se základním vzděláním, 53 % mužů a 51 % žen se středním vzděláním, 47 % mužů a žen s úplným středním vzděláním a 58 % vysokoškoláků a 53 % vysokoškolaček. V 80. a 90. letech uzavřeli první sňatek nejčastěji vysokoškoláci a středoškoláci (v souvislosti s věkovou strukturou podle vzdělání-mladší lidé mají vyšší vzdělání; grafy 5, 6, tabulka 16). Většina prvních sňatků byla v 80. i 90. letech uzavřena ve věku mladším 30 let (tabulka 17). V 90. letech byl však znatelný ve všech vzdělanostních skupinách odklad uzavíraných manželství, u vysokoškoláků byl tento trend zřetelnější. Do věku 25 let uzavřelo sňatek v 80. letech 72 % snoubenců - mužů s úplným středním vzděláním a 52 % s vysokoškolským, v 90. letech se tyto podíly snížily o 21, respektive 29 procentních bodů. U žen byl tento trend velmi podobný, podíl prvních sňatků žen s úplným středním vzděláním do 25 let se v 90. letech snížil o 12 procentních bodů v porovnání se situací v 80. letech, u vysokoškolaček došlo ke změně v tomto věku o 29 bodů. Polovina snoubenců-vysokoškoláků vstoupila v 80. letech do prvního manželství do věku 24,9 let (muži) a 23,5 let (ženy), v 90. letech se hodnoty mediánu zvýšily na 27,3 a 25,5 let.
7
Tyto podíly jsou však ovlivněny věkovou strukturou podle vzdělání, tj. osoby se základním vzděláním jsou spíše osoby starší, a tedy častěji ovdovělé (grafy 5, 6) 28
4.6 Nesezdané soužití Nesezdané soužití, to znamená soužití muže a ženy bez uzavření sňatku, je Českým statistickým úřadem označováno za tzv. faktické manželství. Ve statistikách týkajících se cenzových domácností jsou tato manželství řazena mezi úplné rodiny (s dětmi nebo bez dětí). Údaje o faktických manželstvích byly zjišťovány ve sčítáních v roce 1930, 1970, 1980, 1991 a 2001, a to na základě osobního prohlášení ve sčítacím archu. Údaje o počtu nesezdaných soužití jsou podhodnoceny především ze dvou důvodů. Za prvé data ze sčítání zachycují pouze ty páry, kde měli oba partneři společné trvalé bydliště, za druhé čeští občané se neradi vyjadřují k soukromým věcem, ke kterým nesezdané soužití zcela jistě patří. Vzhledem k vysoké toleranci nesezdaného soužití v 90. letech8 je možné se domnívat, že při posledním sčítání byl počet faktických manželství podhodnocen především z důvodu vlastní definice na základě společného trvalého bydliště, druhý uvedený faktor, tj. negativní postoj společnosti, ztrácí na významu. Při sčítání v roce 1991 bylo celkem sečteno 84 934 nesezdaných párů, v roce 2001 bylo zaznamenáno 125 269 faktických manželství. Ve srovnání s podíly osob žijících v (prvním) manželství jsou podíly osob žijících v nesezdaném soužití stále nízké (grafy 9, 10). V roce 2001 byl však zřetelný nárůst podílu osob žijících nesezdaně ve věku mladším 35 let (graf 28). Tímto trendem se Česká republika začala přibližovat k situaci v západních zemích, kde je nejvýznamnější podíl osob žijících v páru právě u nejmladších věkových kategorií. Podle dosavadních sociologických průzkumů považují mladí lidé stále za nejvhodnější variantu uspořádání svých vlastních partnerských vztahů manželství (tři čtvrtiny podle šetření "Biografický výzkum mladé generace 2002", Paloncyová, 2002). Bez stálého partnera by chtělo žít 7 % respondentů, sňatek by se stálým partnerem neuzavřelo 17 %. Jako důvod života bez stálého partnera uváděli respondenti nejčastěji touhu být nezávislý jak ve smyslu osobní svobody, tak např. z pohledu ekonomické samostatnosti. Lidé, kteří by volili spíše nesezdané soužití, uváděli jako důvod především zbytečnost sňatku, neboť tuto instituci považují za pouhou formalitu či dokonce komplikaci. V manželství pak také tito respondenti vidí instituci omezující osobní svobodu a domnívají se, že v nesezdaném soužití budou méně svázáni. Poměrně častá byla i obava z rozvodu. Naprostá většina mužů i žen, kteří by chtěli vstoupit (vstoupili) do manželství, by tak chtěla učinit po tzv. manželství na zkoušku (85 %). Jak již z tohoto termínu vyplývá, jeho hlavní výhodou je podle respondentů poznání partnera a ověření si společného života v jedné domácnosti (Paloncyová, 2002). Z uvedeného vyplývá, že pravděpodobně většina mladých nesezdaných párů uzavře dříve či později manželství. Za hlavní důvod uzavření sňatku je mladými lidi označováno přání, aby se děti narodily do manželství. Vyjádřením intenzity vstupu do nesezdaného soužití je poměr počtu osob žijících v tomto typu svazku ku počtu osob neženatých/nevdaných. Srovnání výsledků z roku 1991 a 2001 zobrazuje graf 29. Výsledky se mohou zdát poněkud překvapující, v rozporu s výše uvedenými předpoklady rozšiřování nesezdaného soužití. V roce 2001 byl zaznamenán pokles intenzity tohoto typu svazku u žen mladších 45 let a u mužů mladších 60 let. Tento výsledek je způsoben výraznějším zvýšením počtu neženatých a nevdaných žen oproti zvýšení počtu osob žijících v nesezdaném soužití. Rostoucí podíl neženatých a nevdaných osob není tudíž doprovázen odpovídajícím vzestupem počtu faktických manželství. Toto zjištění podporuje hypotézu, že snížení počtu a podílu osob žijících v manželství v mladém věku nebylo nahrazeno odpovídajícím počtem nesedaných soužití, ale spíše životem bez partnera, ať již v domácnosti rodičů nebo založením vlastní domácnosti jednotlivce (je třeba však mít stále na paměti „neoficiální“ nesezdané páry). Z hlediska zastoupení nesezdaných párů v úplných 8
V roce 2001 souhlasilo s výrokem, že „je v pořádku, když lidé spolu bydlí, aniž by plánovali sňatek“, 62 % všech respondentů výzkumu "Rodina 2001", v mladé a střední generaci je tolerance tohoto typu svazku ještě větší - ve věku do 45 let souhlasilo s výrokem více než 70 % dotázaných. 29
rodinách (ze všech párů) došlo ke zvýšení podílu mužů i žen žijících s partnerem bez sňatku ve věku mladším 30 let (grafy 11, 12). To opět dokládá spíše přechodný charakter faktického manželství. Jaká je intenzita života v nesezdaném soužití z hlediska rodinného stavu? Na rozdíl od států západní Evropy (např. Francie) je v České republice nejnižší míra soužití u svobodných, a to i v nejmladších věkových skupinách (grafy 30, 31). Ovdovělí muži vykazují vyšší míru kohabitace než muži rozvedení, u žen je tomu naopak. V porovnání s rokem 1991 došlo v roce 2001 k nárůstu podílu svobodných mužů ve faktickém manželství ve věku do 40 let, u svobodných žen až do 50 let. U rozvedených mužů a rozvedených žen mladších 45 let se podíl nesezdaných soužití naopak snížil. Výrazný pokles zastoupení žen žijících ve faktickém manželství byl zaznamenán rovněž u populace ovdovělých mladších 45 let. Při pohledu na pouhou strukturu nesezdaného soužití podle pohlaví, věku a rodinného stavu (tabulka 18) dominovala v roce 1991 do věku 25 - 29 let u muže a 20 - 24 let u ženy soužití svobodných, v roce 2001 měla tato soužití největší procentuální zastoupení u muže až do věku 30 - 34 let a u ženy do věku 25 - 29 let. Největší zastoupení v celkovém počtu nesezdaných párů podle rodinného stavu partnera a partnerky měla v roce 1991 kombinace, kde oba partneři již prošli legálním manželstvím, to znamená rozvedený/ovdovělý muž s rozvedenou/ovdovělou ženou (tabulka 19: 60 %). Páry tvořené dvěma svobodnými partnery představovaly v roce 1991 necelých 10 % nesezdaných soužití. O 10 let později bylo zřejmé snížení zastoupení párů s partnery majícími již zkušenost s manželstvím (44 %) a naopak zvýšení podílu soužití oboustranně svobodných (25 %). Které věkové kategorie způsobily nárůst počtu a podílu faktických manželství oboustranně svobodných? Za předpokladu, že by zůstala zachována struktura nesezdaných soužití obou svobodných partnerů podle věku z roku 1991, pak by v roce 2001 bylo téměř ve všech věkových kategoriích zaregistrováno více párů, než tomu bylo při realizovaném sčítání. Výjimkou jsou následující kombinace věkové skupiny muže a ženy: 2024 let a 20-24 let, 20-24 let a 25-29 let, 25-29 let a 25-29 let, 25-29 let a 20-24 let, 25-29 let a 30-34 let, 30-34 let a 20-24 let, 30-34 let a 25-29 let, 30-34 let a 30-34 let, 35-39 let a 25-29 let (tabulka 20). V absolutním vyjádření byl největší rozdíl počtu faktických manželství svobodných partnerů v roce 2001 oproti roku 1991 zaznamenán u dvojice 25-29 let muže a 25-29 let ženy. Zajímavým zjištěním vyplývajícím ze sčítání z roku 1991 i 2001 jsou vyšší počty i zastoupení nesezdaných párů svobodného muže a rozvedené/ovdovělé ženy než počty a podíly párů svobodné ženy a rozvedeného/ovdovělého muže. Tento výsledek částečně vyvrací hypotézu o relativně častém soužití staršího rozvedeného muže a mladé svobodné dívky. Nicméně analýza podle věku partnerů ukázala, že u párů složených z rozvedené/ovdovělé ženy a svobodného muže přetrvává věková homogamie. Stejně starými partnery bylo tvořeno v roce 1991 přibližně 38 % těchto párů, v roce 2001 pak 40 %. U párů složených z rozvedeného/ovdovělého muže a svobodné ženy byl stupeň homogamie z hlediska věku o polovinu nižší, tj. 21 % v roce 1991 a 19 % v roce 2001. Více než tři čtvrtiny těchto párů (74 % v roce 1991 a 77 % v roce 2001) byly tvořeny rozvedeným/ovdovělým mužem s mladší svobodnou partnerkou. V západoevropských zemích je nesezdané soužití velmi časté zejména u studentů vysokých škol. V České republice nebyl do 90. let tento model praktikován v důsledku společenského postoje k nesezdanému soužití svobodných osob jako takovému, ale i v souvislosti s nedostatkem bytů a podporou státu zaměřenou především na mladé manžele. Svobodná matka byla méně přijatelná než rozvedená matka, nesezdané soužití v mladém věku bylo přijímáno spíše jako nezdravý fenomén. V roce 1991 byla faktická manželství nejčetnější u osob se základním vzděláním s maximem od 20 do 50 let věku (grafy 32, 33). Osoby s vysokoškolským vzděláním žily nesezdaně v době sčítání naopak nejméně často. Vzhledem
30
k delší době studia, a tedy obecně i vyššímu věku (oproti ostatním vzdělanostním kategoriím) při uzavření sňatku nezbývalo vysokoškolákům mnoho času pro to, aby žili nesezdaně. V roce 2001 byly zaznamenány nepatrné změny, a to především následkem zvýšení podílu osob žijících ve faktickém manželství v mladém věku do 30 let: osoby se základním vzděláním stále drží prvenství, muži i ženy s vysokoškolským podílem se však v mladém věku svými podíly nesezdaných soužití přiblížili osobám s úplným středním vzděláním. Uvedené podíly však vyjadřují poměr mezi počtem osob v nesezdaném soužití a celkovým počtem osob příslušného vzdělání, který zahrnuje i osoby žijící v manželství. Publikace Českého statistického úřadu neudávají přímo počty osob žijících v manželství podle věku a dokončeného vzdělání. K dispozici jsou však celkové počty osob podle věku a dokončeného vzdělání, počty osob žijících v úplné rodině (páru) podle věku a dokončeného vzdělání a počty osob žijící ve faktickém manželství podle věku a dokončeného vzdělání. Počty osob žijící v manželství (bydlících společně s partnerem) podle vzdělání je možné získat odečtením počtů osob ve faktickém manželství od osob v úplné rodině podle vzdělání. „Očištěný“ jmenovatel pro měření intenzity soužití podle vzdělání získáme odečtením počtů osob v manželství podle vzdělání od celkového počtu osob podle vzdělání. Výsledky měr nesezdaných soužití podle věku a vzdělání jsou uvedeny v grafech 34, 35. Podle tohoto ukazatele došlo v roce 2001 obecně ke snížení podílu osob žijících v nesezdaném soužití. Výjimkou jsou osoby mladší 40 let s úplným středním a vysokoškolským vzděláním. U těchto skupin se počty osob žijících ve faktickém manželství zvyšovaly rychleji než celkové počty osob žijících mimo manželství. Je však třeba připomenout, že sčítání obyvatelstva zachycuje pouze ty páry, kde mají partneři shodné trvalé bydliště. Je možné předpokládat, že velká část faktických manželství nebyla při sčítání zachycena. Nesezdaná soužití ze sčítání mohou být považována za více méně legalizovaná, stabilní (viz. trvalý pobyt), ostatní zůstávají nepodchycena mimo jiné i v souvislosti se systémem státní podpory: druh a družka by měli sice být považováni za domácnost za účelem posuzování nároku na státní podporu, pokud spolu alespoň 3 měsíce žijí. Tuto skutečnost je však velice obtížné prokázat, tím hůře, mají-li partneři různá bydliště. Z této situace mohou těžit především páry s nezletilými dětmi, a to zejména rodiče s nižším vzděláním. Před rokem 1989 byly podíly dětí rodících se mimo manželství velmi nízké (1989: 7,9 %). Narození dítěte bylo velmi úzce spjato s uzavřením manželství, došlo-li k početí dítěte za svobodna, sňatek velmi rychle následoval (v roce 1989 se narodilo do 8 měsíců po sňatku 54,2% prvních dětí narozených v manželství). V 90. letech se počet i podíl mimomanželských dětí zvyšoval. Tento trend byl podpořen odkladem sňatku a snížením počtu a podílu dětí rodících se do manželství, liberálním společenským postojem k nesezdanému soužití, snížením podpory státu určené mladým manželům. V této souvislosti se nabízí předpoklad, že by se do výsledků sčítání obyvatelstva měla vyšší mimomanželská plodnost měřená podílem dětí rodících se mimo manželství projevit např. zvýšeným podílem svobodných žen s dítětem. Ve věku od 20 do 35 let se v roce 2001 oproti roku 1991 zvýšil podíl bezdětných svobodných žen žijících v nesezdaném soužití (nejvíce ve věku 25 - 29 let z 42 % na 53 %), průměrný počet dětí připadající na 1000 žen se tak snížil (tabulka 21, graf 36). Ve vyšších věkových skupinách došlo naopak ke snížení bezdětnosti svobodných a ke zvýšení podílu žen s jedním a se dvěma dětmi. Tyto výsledky naznačují několik hypotéz: za prvé nesezdané soužití mladých svobodných žen nenahrazuje v tomto věku manželství, neboť narození dítěte je odkládáno; za druhé děti se stále většinou rodí do manželství, o čemž svědčí spíše slabý nárůst podílu svobodných žen s dětmi ve věku vyšším než 35 let. Na druhé straně děti rodící se svobodným ženám představují nejvyšší podíl ze všech narozených dětí mimo manželství (více než tři čtvrtiny), na základě ročních údajů o narozených došlo také ke zvýšení plodnosti svobodných žen především starších 30 let. Tyto děti se rodí ženám bez stálého partnera, ženám s partnerem, se kterým nesdílejí společnou domácnost, ženám sice bydlícím
31
s partnerem, ale s různým trvalým bydlištěm a ženám žijícím s druhem se společným trvalým bydlištěm. Je možné, že počet dětí připadajících na 1000 svobodných žen ve faktickém manželství se ve skutečnosti velmi liší od zjištěných hodnot při sčítání v důsledku neúplného zachycení počtu nesezdaných soužití. Celkový počet závislých dětí připadajících na jednu ženu žijící ve faktickém manželství se v porovnání s rokem 1991 v roce 2001 snížil ve všech kategoriích rodinného stavu ženy (tabulka 21). Vzhledem k celkovému početnímu zastoupení rozvedených žen v populaci žijící v nesezdaném soužití (1991: 55 %, 2001: 46 %) představují nejvyšší počty dětí ve faktickém manželství děti žijící s rozvedenou matkou (1991: 67 %, 2001: 53 %). Tyto děti pravděpodobně pocházejí z předchozích manželství.
32
4.7 Tabulky T a b u l k a 8 Úplné rodinné domácnosti celkem sčítání abs. (tis.)
% z cenzových domácností
2 405 2 488 2 557 2 513 2 334
74,8 71,0 66,0 62,0 54,6
1961 1970 1980 1991 2001
úplné rodinné domácnosti se závislými dětmi % % z úplných % abs. z cenzových rodinných % obyvatel obyvatel (tis.) domácností domácností 86,2 1 405 43,7 58,4 52,7* 83,8 1 404 40,1 56,5 48,3* 83,0 1 475 38,1 57,7 48,8* 78,3 1 396 34,5 55,5 53,1 71,2 1 091 25,6 46,8 41,4
*1961 děti do 14 let, 1970 a 1980 do 15 let
T a b u l k a 9 Děti v úplných rodinných domácnostech sčítání 1961 1970 1980 1991 2001
počet závislých dětí 1 2 3 4+ 44,2 37,6 12,5 5,7 47,6 39,6 9,9 2,9 36,8 49,2 11,7 2,3 40,5 48,1 9,8 1,6 43,4 47,4 7,7 1,5
průměrný počet závislých dětí v úplných rodinách s dětmi 1,82 1,70 1,80 1,73 1,67
průměrný počet závislých dětí v úplných rodinách celkem 1,05 0,95 1,04 0,96 0,78
T a b u l k a 1 0 Počet osob žijících v úplné rodině na 100 osob příslušného vzdělání a věku - 1991, 2001 muž základní věk 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-49 50-59 60+ nezj. celkem
1991 0,3 30,1 56,4 64,7 69,5 73,9 82,4
1991 0,0 29,8 54,6 77,7 84,8 86,5 86,9
2001 0,0 5,7 27,6 60,7 72,7 78,0 80,1
36,8 38,8 56,2 73,8 77,0 82,0 84,6
úplné vysokoškolské střední 2001/1991 27,7 24,9 0,0 40,3 25,2 19,1 61,7 57,6 50,5 80,1 79,8 78,2 86,2 86,1 85,7 89,2 88,7 90,1 92,1 90,7 92,2
úplné střední vysokoškolské základní
2001 1991 2001 1991 2001 0,1 2,5 0,7 1,5 0,4 11,7 30,0 12,1 20,8 5,2 31,7 68,2 42,0 64,4 37,1 47,8 78,9 63,2 80,3 64,1 53,5 81,8 70,5 84,1 72,5 60,6 83,7 74,7 85,8 76,1 69,7 86,6 79,7 88,2 80,0
střední
73,9 70,7
79,6
77,7
83,4
60,0
81,5
79,7
95,7
97,6
71,9
97,8
50,3 34,2
70,1
63,4
68,5
53,5
78,3
68,6 žena
68,0
90,5
78,1
87,5
základní věk 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-49 50-59 60+ nezj. celkem
střední
1991 1,5 64,3 81,2 85,5 85,2 83,0 76,1
střední
1991 0,0 46,0 67,5 78,9 78,8 75,7 68,9
2001 0,0 12,6 38,2 66,1 73,0 71,5 67,4
36,6 46,7 65,8 75,9 83,1 90,7 94,7
úplné střední 2001/1991 31,8 18,6 50,5 32,3 75,3 68,4 86,2 86,4 90,7 91,0 93,3 93,5 97,7 96,3
úplné střední vysokoškolské základní
2001 1991 2001 1991 2001 0,6 15,6 5,0 10,4 1,9 30,0 62,9 31,7 46,8 15,1 53,4 83,3 62,7 78,8 53,9 64,9 86,4 74,4 84,0 72,6 70,8 85,0 77,1 83,2 75,7 75,3 82,5 77,0 79,9 74,6 72,0 75,7 74,0 73,9 71,2
střední
vysokoškolské 0,0 27,5 56,7 83,7 92,6 94,4 97,8
36,1 35,9
44,1
42,5
42,7
47,4
45,1
49,9
99,7
96,4
111,0
110,7
48,8 39,9
67,9
61,3
67,7
55,7
70,6
59,8
81,7
90,3
82,3
84,7
33
T a b u l k a 1 1 Složení úplných rodin podle přítomnosti dětí a věku osoby v čele domácnosti (muže) - 1991, 2001 (%) 1991 bez závislých dětí se závislými dětmi 30,4 69,6 12,7 87,3 6,0 94,0 5,2 94,8 14,4 85,6 39,8 60,2 67,6 32,4 86,4 13,6 94,4 5,6 97,9 2,1 44,4 55,6
věková skupina 15-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65+ celkem
2001 bez závislých dětí se závislými dětmi 40,5 59,5 23,0 77,0 9,4 90,6 5,9 94,1 12,7 87,3 40,7 59,3 71,5 28,5 87,9 12,1 95,5 4,5 99,0 1,0 53,3 46,7
T a b u l k a 1 2 Samostatné bydlení (bez dalších CD) úplných rodin podle počtu dětí a věku osoby v čele domácnosti - 1991, 2001 (%) věk osoby v čele úplné rodiny
bez dětí 1 dítě 2 děti 3+ dětí celkem
1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001
do 24 let
2529 let
3034 let
3539 let
4049 let
5059 let
6069 let *
70 a více let
53,4 61,7 64,6 56,8 79,4 64,9 84,2 69,8 63,7 59,9
72,5 72,7 79,9 73,2 87,2 77,8 90,9 79,2 82,6 74,6
84,4 79,3 88,4 83,5 91,8 86,4 93,5 86,1 90,8 84,8
88,4 83,4 91,6 89,1 93,2 92,2 93,7 90,6 92,8 90,8
82,2 83,7 88,3 90,1 92,9 93,6 93,4 92,5 88,6 89,7
84,0 82,7 88,2 88,9 92,4 92,4 91,3 90,3 85,2 84,2
88,6 87,6 93,4 90,6 93,5 90,1 92,9 88,4 88,8 87,7
90,0 93,7 84,5 88,5 90,0
celkem
průměrná plocha připadající na 1 osobu
84,9 84,9 85,3 85,0 91,7 89,8 93,2 89,8 87,3 86,2
průměrný počet osob připadajících na 1 místnost
19,6 20,5 14,8 16,2 12,9 14,1 10,8 11,4 15,2 17,0
0,89 0,88 1,14 1,13 1,29 1,29 1,57 1,62 1,12 1,07
*1991: 60 a více let + nezjištěný věk
T a b u l k a 1 3 Spolubydlící osoby s úplnými rodinnými domácnostmi sčítání 1961 1970 1980 1991 2001
celkem 129 639 103 857 54 235 4 8 817 40 845 celkem
1961 1970 1980 1991 2001
91 197 60 292 38 310 52 407
% z úplných rodin s dětmi
úplné rodiny se závislými dětmi jedna osoba abs.
matka (%)
otec (%)
9,2 8,8 4,3 3,5 3,7
115 224 66,2 17,8 101 064 72,4 16,9 52 888 75,1 16,8 47 407 76,1 16,1 39 846 63,3 15,7 úplné rodiny bez závislých dětí jedna osoba % z úplných rodin bez dětí abs. matka (%) otec (%) 8,4 5,6 3,4 4,2
88 890 59 167 37 696 50 449
34
64,8 76,0 79,3 57,0
12,3 13,4 12,1 8,1
jiná osoba (%) 19,0 10,7 8,1 7,8 21,0
jiná osoba (%) 22,8 8,2 8,6 34,9
dvě osoby
tři a více osob
14 415 2 686 107 1 263 84 1 295 118 911 88 dvě osoby 2 220 1 045 594 1 719
tři a více osob 87 80 20 239
T a b u l k a 1 4 Bydlení úplných rodin podle právního důvodu užívání bytu, přítomnosti dětí a věku muže (osoby v čele domácnosti) - 1991, 2001 (%) věk 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70+ celkem
vlastní byt/dům 1991 2001 39,6 42,6 35,9 46,8 30,4 46,9 27,1 44,7 26,6 42,9 35,6 47,9 42,6 56,3 45,5 60,2 47,8 61,4 49,4 63,2 60,6 63,1 53,4 59,8 47,8 59,4
věk 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70+ celkem
vlastní byt/dům 1991 2001 31,1 33,7 29,8 43,8 29,7 45,8 33,7 47,1 37,1 50,8 40,9 55,5 42,8 57,9 44,1 58,9 43,9 58,6 42,2 59,7 39,1 57,4 31,2 53,1 37,1 50,3
bez závislých dětí byt nájemní byt družstevní 1991 2001 1991 2001 38,6 33,8 17,0 12,1 37,1 28,5 20,1 13,9 39,8 27,0 23,5 16,1 44,3 30,6 23,3 16,2 47,6 34,1 21,6 15,9 39,9 30,2 21,0 16,6 31,9 24,4 22,7 15,3 31,5 21,6 20,3 14,5 34,0 19,4 15,3 15,6 35,7 18,7 11,4 13,4 22,1 20,3 11,8 10,3 32,5 22,7 7,7 7,3 32,9 21,9 15,1 12,8 se závislými dětmi byt nájemní byt družstevní 1991 2001 1991 2001 44,1 50,5 18,2 7,9 40,8 34,1 22,6 10,0 38,4 29,7 25,5 12,2 36,4 27,9 24,6 15,4 36,8 24,5 21,9 17,7 34,9 22,4 20,7 17,2 31,6 22,3 23,0 16,0 30,3 22,6 23,1 15,0 33,4 22,3 20,2 16,0 38,3 22,0 17,0 15,4 44,4 26,2 13,6 13,1 58,0 30,0 7,8 13,6 35,8 24,9 22,7 15,8
ostatní 1991
2001 11,5 10,8 10,1 8,5 7,1 5,2 4,0 3,6 3,7 4,6 6,2 10,2 5,9
4,8 6,8 6,2 5,3 4,2 3,5 2,9 2,7 3,0 3,5 5,4 6,4 4,2 ostatní 1991
2001 6,7 6,9 6,4 5,2 4,2 3,4 2,7 2,5 2,5 2,5 2,9 3,0 4,4
7,9 12,1 12,3 9,6 6,9 4,9 3,8 3,4 3,1 2,9 3,3 3,3 9,0
T a b u l k a 1 5 Podíl ženatých/vdaných mužů/žen žijících odděleně - 1991, 2001 (%) různé trvalé bydliště věk 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-49 50-59 60-69 70+ celkem
1991
2001
muž
žena 40,6 21,4 9,8 4,7 3,4 3,0 2,5 2,3 2,8 4,6
muž 29,8 15,3 6,8 3,7 3,1 3,0 2,4 2,5 4,9 4,7
žena 37,2 25,7 17,6 11,1 7,9 5,8 4,7 3,3 3,1 6,8
33,5 23,6 15,6 9,4 6,5 5,2 4,2 2,7 3,2 6,9
T a b u l k a 1 6 První sňatky uzavřené v 80. a 90. letech podle výše vzdělání muži vzdělání sňatky uzavřené v 80. letech z toho 1. sňatky sňatky uzavřené v 90. letech z toho 1. sňatky sňatky uzavřené v 80. letech na 100 osob z toho 1. sňatky sňatky uzavřené v 90. letech na 100 osob z toho 1. sňatky
zš
sš
57 172 38 935 23 132 16 280 5,9 4,0 3,3 2,3
322 918 263 977 209 325 165 781 19,2 15,7 11,2 8,8
35
sš úplné 159 968 131 435 125 451 1 048 19,2 15,8 11,9 9,6
ženy vš
zš
sš
83 339 68 597 55 769 43 786 22,8 18,8 12,5 9,8
89 158 52 306 36 234 20 674 2,1 1,2 2,8 1,6
231 665 189 530 161 644 126 961 13,5 10,6 11,7 9,2
sš úplné 244 272 209 740 173 605 142 385 16,8 13,8 12,6 10,3
vš 58 393 51 855 43 029 36 885 19,8 16,9 13,6 11,6
T a b u l k a 1 7 První sňatky uzavřené v 80. a 90. letech podle věku při sňatku a dokončeného vzdělání (kumulované podíly) muž přesný věk
18 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 35 40 celkem medián
přesný věk
18 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 35 40 celkem medián
první sňatky v 80. letech zš sš sš úplné 3,0 1,6 0,7 15,1 11,1 9,3 22,1 19,5 17,9 32,7 34,8 31,1 43,6 51,0 46,4 52,8 64,1 60,5 59,9 73,7 71,6 65,8 80,4 79,6 70,5 85,1 85,2 74,5 88,4 89,0 77,9 90,8 91,7 80,9 92,8 93,7 90,0 97,4 97,9 94,1 98,9 99,1 100,0 100,0 100,0 23,7 22,9 23,3
zš 18,7 49,4 59,8 67,5 73,3 77,8 81,2 83,8 86,0 87,8 89,3 90,7 94,9 97,0 100,0 20,1
první sňatky v 80. letech sš sš úplné 14,0 5,1 56,5 38,6 71,5 57,2 81,1 71,5 86,9 80,7 90,7 86,5 93,1 90,2 94,6 92,6 95,8 94,2 96,6 95,4 97,2 96,3 97,7 97,0 99,0 98,9 99,5 99,5 100,0 100,0 18,8 20,6
vš 0,1 2,2 6,0 13,4 24,8 38,5 51,5 63,0 72,7 80,3 85,8 90,1 97,5 99,1 100,0 24,9 žena vš 0,3 5,0 12,4 25,3 42,4 59,1 71,9 80,3 85,7 89,4 92,0 94,0 98,2 99,4 100,0 23,5
36
první sňatky v 90. letech sš sš úplné 0,3 0,1 0,0 10,0 5,1 2,3 17,8 12,1 6,8 26,9 23,1 14,9 36,2 35,9 26,0 44,9 48,4 38,2 52,8 59,4 50,3 59,1 68,7 61,3 64,4 75,8 70,3 68,7 81,2 77,7 72,5 85,0 83,1 75,4 87,9 87,1 84,1 94,7 96,1 89,1 97,1 98,3 100,0 100,0 100,0 24,6 24,1 25,0
zš
první sňatky v 90. letech sš sš úplné 4,3 1,3 0,3 32,4 26,1 12,3 44,9 43,2 26,8 55,1 58,0 42,4 62,7 69,7 56,7 68,8 78,4 68,5 73,8 84,8 77,5 77,3 89,3 84,4 80,2 92,4 89,0 82,2 94,4 92,0 83,8 95,3 94,0 85,2 96,2 95,5 89,7 98,3 98,4 92,5 98,9 99,2 100,0 100,0 100,0 21,5 21,5 22,5
zš
vš 0,0 0,3 1,1 2,8 6,3 12,9 22,9 34,7 46,4 56,9 66,2 73,7 92,8 97,6 100,0 27,3
vš 0,0 1,0 3,0 7,2 15,0 27,5 43,2 57,9 69,5 78,2 84,3 88,7 96,7 98,8 100,0 25,5
T a b u l k a 1 8 Faktická manželství podle pohlaví, věku a rodinného stavu - 1991, 2001 (v %) věk
muž 1991 svobodný
97,9 85,9 59,5 38,4 28,0 21,9 19,7 20,7 20,6 19,2 16,4 11,4
-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70+ věk
svobodná
97,0 69,4 32,8 16,3 11,2 9,2 7,7 7,8 6,5 6,0 5,3 5,5
-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70+
ženatý
muž 2001
rozvedený
0,4 1,2 1,4 1,6 1,4 1,3 1,2 1,4 1,7 1,8 1,6 1,8 žena 1991 vdaná
0,6 1,8 1,9 1,6 1,4 1,3 1,4 1,5 1,0 1,3 1,1 1,0
ovdovělý
1,7 12,9 38,8 59,3 69,3 74,4 75,7 71,0 64,9 56,3 47,1 28,9
rozvedená
svobodný
0,0 0,1 0,3 0,8 1,4 2,4 3,4 7,0 12,8 22,6 34,9 57,9 ovdovělá
2,3 27,6 60,7 73,2 74,0 71,7 66,9 54,2 43,1 32,3 22,1 13,2
99,7 97,6 85,8 56,5 36,4 27,0 21,3 17,5 15,9 15,5 14,9 11,8 svobodná
0,1 1,2 4,5 8,8 13,4 17,7 24,1 36,4 49,5 60,4 71,5 80,3
99,0 94,5 71,9 35,4 19,9 12,0 8,3 6,8 5,8 5,2 4,2 3,8
ženatý
rozvedený
0,0 0,6 1,5 2,9 3,3 3,0 2,7 2,8 2,6 2,7 3,0 2,6 žena 2001 vdaná
0,5 1,4 2,6 3,8 3,5 3,3 2,6 2,1 1,8 1,7 1,0 0,6
ovdovělý
0,0 1,8 12,6 40,2 59,3 68,1 73,3 75,3 73,9 67,4 59,1 39,9
rozvedená
0,3 0,0 0,1 0,3 1,0 1,9 2,6 4,3 7,6 14,5 23,0 45,8 ovdovělá
0,5 4,0 24,5 57,1 69,5 74,4 74,0 67,2 57,2 42,9 32,7 21,3
0,0 0,1 1,0 3,7 7,2 10,3 15,0 23,9 35,3 50,3 62,1 74,3
T a b u l k a 1 9 Faktická manželství podle vzájemného rodinného stavu partnerů - 1991, 2001 žena 1991 muž svobodný ženatý rozvedený ovdovělý + nezjištěno celkem 2001 muž svobodný ženatý rozvedený ovdovělý celkem
svobodná abs. % 8 349 9,8 247 0,3 6 845
8,1
15 441 18,2 svobodná abs. % 31 186 24,9 790 0,6
vdaná abs. 333 187 682
rozvedená, ovdovělá + nezjištěno
% 0,4 0,2
abs. 16 467 781
0,8
1 202 1,4 vdaná abs. % 960 0,8 572 0,5
%
celkem
19,4 0,9
abs. 25 149 1 215
51 043
60,1
58 570
68 291
80,4
rozvedená, ovdovělá
abs. 19 766 1 717
84 934 celkem
15,8 1,4
abs. 51 912 3 079 68 788
%
11 775
9,4
1 340
1,1
55 673
44,4
43 751
34,9
2 872
2,3
77 156
61,6 123 779
37
T a b u l k a 2 0 Faktická manželství dvou svobodných partnerů podle věku: rozdíly mezi registrovanými počty v roce 2001 a očekávanými počty za předpokladu, že by struktura soužití svobodných podle věku zůstala v roce 2001 stejná jako v roce 1991 věk muže
svobodní: 2001-2001*
věk ženy -19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-49 50-59 60-69 70+ nezjištěn celkem
-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-49
50-59
-770 -345 -23 -13 2 -4 -3 0 0 0 -1 155
-2 024 1 451 576 -32 -11 -17 1 0 0 -3 -58
-711 2 595 4 196 192 -119 -20 -1 2 0 8 6 141
-175 95 1 382 252 -193 -109 -9 -3 0 3 1 243
-48 -186 82 -170 -384 -364 -54 -4 0 0 -1 128
-34 -107 -121 -211 -539 -1 137 -212 -58 -1 -7 -2 427
-3 -17 -19 -16 -69 -425 -521 -205 -35 0 -1 308
60-69
-4 2 -11 -3 -20 -54 -229 -453 -158 0 -931
70+
0 -5 0 -3 -40 2 -30 -128 -164 0 -368
nezj.
-4 6 2 1 0 0 0 0 0 -15 -9
*očekávané počty v jednotlivých věkových kombinacích při zachování věkové struktury z roku 1991 v roce 2001
T a b u l k a 2 1 Počet závislých dětí připadajících na 1 ženu žijící ve faktickém manželství podle věku a rodinného stavu - 1991, 2001 rod. stav
rok -19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50+ nezj. celkem
svobodné 1991 2001 0,38 0,45 0,60 0,45 1,01 0,78 1,27 1,16 1,12 1,16 0,78 0,81 0,42 0,42 0,09 0,13 0,00 0,58 0,71 0,67
vdané 1991 0,73 1,38 1,52 1,65 1,42 0,75 0,45 0,08 0,00 0,92
2001 0,89 0,90 1,22 1,41 1,38 0,74 0,33 0,07 0,00 0,86
38
rozvedené 1991 2001 0,89 0,88 1,13 1,07 1,54 1,39 1,83 1,69 1,53 1,57 0,81 0,80 0,35 0,34 0,08 0,07 0,00 0,33 0,99 0,78
ovdovělé 1991 2001 1,00 0,00 1,52 1,46 2,03 1,69 2,29 2,16 2,03 2,06 1,09 1,20 0,48 0,54 0,04 0,04 0,00 0,00 0,47 0,33
4.8 Grafy G r a f 9 Podíl mužů žijících v úplné rodině podle věku - 1991, 2001 (%) muži 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
muži žijící v úplné rodině 1991 v prvním manželství 1991 v nesezdaném soužití 1991 v dalším manželství 1991
40-49
50-59
60-69
70+
muži žijící v úplné rodině 2001 v prvním manželství 2001 v nesezdaném soužití 2001 v dalším manželství 2001
G r a f 1 0 Podíl žen žijících v úplné rodině podle věku - 1991, 2001 (%) ženy 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 15-19
20-24
25-29
30-34
ženy žijící v úplné rodině 1991 v prvním manželství 1991 v nesezdaném soužití 1991 v dalším manželství 1991
35-39
40-49
50-59
ženy žijící v úplné rodině 2001 v prvním manželství 2001 v nesezdaném soužití 2001 v dalším manželství 2001
39
60-69
70+
G r a f 1 1 Struktura úplných rodin podle právního statusu a podle věku - muži, 1991, 2001 (%) muži 100 90
podíl z úplných rodin
80 70 60 50 40 30 20 10 0 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-49
50-59
60-69
70+
věk muže
první manželství 1991
první manželství 2001
nesezdané soužití 1991
nesezdané soužití 2001
další manželství 2001
další manželství 1991
G r a f 1 2 Struktura úplných rodin podle právního statusu a podle věku - ženy, 1991, 2001 (%) ženy 100 90
podíl z úplných rodin
80 70 60 50 40 30 20 10 0 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-49
50-59
věk ženy
první manželství 1991
první manželství 2001
nesezdané soužití 1991
nesezdané soužití 2001
další manželství 2001
další manželství 1991
40
60-69
70+
G r a f y 1 3 - 1 6 Struktura úplných rodin podle pohlaví, věku a počtu dětí - 1991, 2001
2
3
1
2
1
2
3
3
51,2
37,4 15,8
0%
95,1
99,1
99,8
99,9
70+
20%
0,1
29,2
59,0 36,4
39,4
0,2
65 - 69
70+
65 - 69
60 - 64
55 - 59
40%
59,3
0,1 0,8
60 - 64
98,6
47,7
0,4 4,4
83,8 58,6
23,8
20,9
5,1
4,8
24,7
4+
0
1
2
3
55 - 59
98,8
32,3
40,2
43,9
60%
2,3 13,7
10,6
13,7
4+
G r a f y 1 7 Standardizace změn počtu dětí v úplných rodinách-muži muži 80000
100,0
40000 26063
0
-2307
15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-49
-100,0
50-59 -40000
-53612
-200,0
-80000 -106565
-300,0
-120000
-120784 -137059
-400,0
-160000 -180328
-500,0
-200000 efekt struktury porodnosti úplných rodin efekt velikosti věkové skupiny relativní rozdíl počtu dětí 2001-1991
efekt podílu osob žijících v úplné rodině rozdíl počtu dětí 2001-1991(- pokles, + nárůst)
41
rozdíl počtu dětí v úplných rodinách 2001-1991
% vlivu na rozdíl počtu dětí 2001-1991
200,0
0,0
70+
4+
50 - 54
98,4
5,9
0
99,5
40,7
45 - 49
95,7
25,6 50 - 54
30 - 34
22,1
45 - 49
15,5 3,8
35 - 39
7,4 25 - 29
0%
84,7 58,3
29,6 21,1
15 - 19
40,7
40 - 44
51,8 48,7
55,1
62,1
80%
4,6
35 - 39
31,5
100%
30 - 34
0,1 1,3
25 - 29
0,2 1,0
20 - 24
0,2 1,4
15 - 19
0,5 3,8
podíl žen v úplných rodinách podle počtu dětí
1,8 13,2
53,9
40% 20%
28,1
47,9
60%
20 - 24
podíl žen v úplných rodinách podle počtu dětí
9,0 25,0
98,3
12,7
5,9
0
95,5
ženy 2001
3,1
80%
28,3 21,4
4+
87,9
65 - 69
0%
9,3
0,1 0,4
50 - 54
30,8 23,1
71,5
45 - 49
40,4
0,2 1,4
33,4
40 - 44
44,5
ženy 1991 100%
47,5
59,6 43,4
40% 20%
51,9
46,4
0,6 3,8
60 - 64
44,7
35 - 39
60%
2,0 9,8
20,9
55 - 59
80%
40 - 44
1
70+
35 - 39 0
39,8 14,4 55 - 59
6,0
17,7 5,2
30 - 34
20 - 24
0%
12,6
45 - 49
21,3
29,8 25 - 29
42,4
98,4
67,6
32,9
50 - 54
40,8
40 - 44
40%
97,4
94,4
21,6
30,1
30 - 34
86,4
6,5
11,4
25 - 29
59,2
9,8
20 - 24
37,8
100%
15 - 19
24,4
41,7 59,1
53,7
0,2 1,4
0,4 2,1
0,9 4,5
podíl počtu mužů v úplné rodině podle počtu dětí
41,1
52,4
20%
18,8
2,3 10,9
65 - 69
80% 60%
muži 2001 6,8
15,0
60 - 64
4,1
15 - 19
podíl mužů v úplné rodině podle počtu dětí
muži 1991 100%
G r a f 1 8 Standardizace změn počtu dětí v úplných rodinách-ženy ženy 80000
100,0
40000 23069
0
0,0 -11054 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-49
50-59
-100,0
-40000 -68398
-200,0
-300,0
-120000
-123526
-126394
-129329
-80000
-142609
-400,0
-160000
-500,0
-200000 efekt struktury porodnosti úplných rodin efekt velikosti věkové skupiny relativní rozdíl počtu dětí 2001-1991
rozdíl počtu dětí v úplných rodinách 2001-1991
% vlivu na rozdíl počtu dětí 2001-1991
200,0
efekt podílu osob žijících v úplné rodině rozdíl počtu dětí 2001-1991 (- pokles, + nárůst)
G r a f 1 9 Podíly bezdětných párů podle věku ženy, ekonomické aktivity ženy a postavení v zaměstnání muže (osoby v čele rodiny) -2001 (%)
počet bezdětných párů na 100 párů celkem podle věku ženy
75,0
70,5
70,0 65,0
65,5
64,3
60,0
55,9
55,0 50,0
51,3
49,7
48,1 42,9
45,0
42,1
40,0
42,0
35,4
35,0 30,0 25,0
22,2
20,6
20,3
20,0
16,8
15,0 7,9
10,0
5,4
5,3
5,0
5,9
5,1
2,1 1,7
7,8
7,7 2,5 2,1
1,6 1,5
7,4 1,9 0,9 1,0
0,0 akt
neakt
zaměstnavatelé
akt
neakt
akt
zaměstnanci
neakt
samostatně činní
ekonomická aktivita ženy, postavení v zaměstnání muže 15-19
20-24
25-29
42
30-34
akt
neakt nezaměstnaní
G r a f 2 0 Bydlení úplných rodin podle počtu obytných místností, věku osoby v čele domácnosti a počtu dětí-muži, 2001 4
4
10 10
8
5
7
4
8
7
9
10
33 43
38
38
30
39
4
6 bez dětí
35-39 let
1 obytná místnost
2 pokoje
3
2
2
4
40-49 let 3 pokoje
2
2
4
5
50-59 let
4 pokoje
2
3
6
10 bez dětí
3
18 16 15
16 15
24 22
19
21 19
2 děti
20
2 děti
7 1 dítě
1 dítě
bez dětí
2 děti
4
7
30-34 let
Pozn.: pouze 1 CD
26
16 9
25-29 let
25
3+ děti
18
bez dětí
13
35
28
2 děti
8
3+ děti
1 dítě
bez dětí
2 děti
3+ děti
1 dítě
bez dětí
45
42 39
43
20 19
0%
do 24 let
47 40
28
3+ děti
12
45 44 45
47
34 27
19 16 19 18
48
44
37
20% 23
46
35 34
10%
32 40
45
37 38
26
24
46
44 39
13
22 20
43
49
30%
21
23
50% 40
21
34
48 42
40
17 20
20
60-69 let
4
22
6
9
2 děti
39
13
3+ děti
33
60%
40%
18
20
4 10 12 14 14 13 16 10
1 dítě
70%
28
7 19
15
15
17
35
19
13 15
bez dětí
32
9
12 14
2 děti
29
9
12
14 15 80%
11 14
1 dítě
4
3+ děti
8
1 dítě
3
7
bez dětí
90%
3
2 děti
2 7
2 7
3+ děti
2 6
1 dítě
2 6
3+ děti
100%
70+ let
5+ pokojů
G r a f 2 1 Bydlení úplných rodin podle počtu obytných místností, počtu dětí a věku osoby v čele domácnosti-muži, 1991 10
18
48
14
41
45
21
7
4
2
2
5 60 a více let
10
9
2 pokoje
52
50
47
23
43
25
23
22
38
48 47
2
21
18
17
17
1
1
1
2
3 pokoje
4 pokoje
18 12
2 děti
43
14
43 45
26
4
1 dítě 1 obytná místnost
15
21
20
27 21
50-59 let
4
17
36
22
40- 49 let
12
5
bez dětí
Pozn.: pouze 1 CD
30
15
48 52
35-39 let
35-39 let
30-34 let
25-29 let
do 24 let
0%
15
do 24 let
15
60 a více let
18
20
51
31 22
50-59 let
21
18
36 32
36
40- 49 let
26
11
41
48
36 31
5
10
41
30% 20%
14
5
2 30-34 let
41
16
41 50
40
13
45 46
40
13
16
38
42
40%
2 10
12
43 44
8
25-29 let
29
5
do 24 let
33
2 8
60 a více let
31
9
12 16
31
11
23
13
1
1
2
3
3+ dětí 5+ pokojů
17
14
60 a více let
10
6
50-59 let
13
5
35-39 let
8
27
60%
10%
3
40- 49 let
1 5
50-59 let
4
35-39 let
7
9 13
70%
50%
7
40- 49 let
7
30-34 let
80%
4
7
30-34 let
90%
3
25-29 let
2 6
do 24 let
1 4
25-29 let
100%
G r a f 2 2 Bydlení úplných rodin podle počtu obytných místností, počtu dětí a věku osoby v čele domácnosti-muži, 2001
10
13
7
12 13 12 10
10
17
bez dětí
39
30
40 39
16 16
4
3
2
2
3
19 6
2 děti
2 pokoje
3 pokoje
4 pokoje
22 19
19
13
19 15 15
7
4
2
4
6
9 70 + let
60 - 69 let
4 70 + let
2
16 8
28
22 20
do 24 let
2
27
24
1 dítě 1 obytná místnost
Pozn.: pouze 1 CD
3
50 - 59 let
7
40 - 49 let
60 - 69 let
9 30 - 34 let
50 - 59 let
25 - 29 let
5
70 + let
4
44
44 35
20 18 21 12
do 24 let
6
42
34
19 10
40 - 49 let
35 - 39 let
30 - 34 let
0% do 24 let
47 45
28
18 18 16
25 - 29 let
49
45
34
25 26 23
42 44
38
35 - 39 let
20%
20 26 23 24
39
35
16 13 19 19
60 - 69 let
43
30%
10%
47
14
20
48
40 37
28
43
45
40
8
38
46
45 46
38 37
13 21 21 22
35
48 40%
4 10
15 17
20 20
43
50%
2 7
39
40
60%
11 14 15 14 14
50 - 59 let
32
7 14
32 34
4
40 - 49 let
33 33
2 7
12 18
29
70%
5
35 - 39 let
15 15
8
30 - 34 let
10
3
25 - 29 let
9
2 6
70 + let
4
7
do 24 let
9
9
60 - 69 let
4
50 - 59 let
8
40 - 49 let
80%
4
7
35 - 39 let
90%
3
30 - 34 let
2 6
25 - 29 let
100%
3+ dětí 5+ pokojů
G r a f 2 3 Bydlení úplných rodin celkem podle právního důvodu užívání bytu a věku muže - 1991, 2001 (%) 70
60
50
%
40
30
20
10
0 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
věk muže v čele úplné rodiny byt ve vlastním domě 1991 byt nájemní 1991
byt ve vlastním domě 2001 byt nájemní 2001
byt družstevní 1991
byt družstevní 2001
44
60-64
65-69
70+
G r a f 2 4 Podíly ženatých mužů z celkové populace podle věku - 1991, 2001 (%) muži 90
80
70
60
50
40
30
20
10
0 17
18-19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30-34
35-39
40-49
50-59
60-69
70+
věk % v manželství 1991
% v 1. manželství 1991
% v manželství 2001
% v 1. manželství 2001
G r a f 2 5 Podíly vdaných žen v celkové populaci podle věku - 1991, 2001 (%) ženy 90
80
70
60
50
40
30
20
10
0 17
18-19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30-34
35-39
40-49
50-59
věk
% v manželství 1991
% v 1. manželství 1991
% v manželství 2001
45
% v 1. manželství 2001
60-69
70+
struktura manželství bydlících společně
-17
18-19
20
21
22
23
24
25
oboustranně prvá
88,6
26
27
ostatní prvá
46
28
29
druhá a další
30-34
35-39
40-49
50-59
86,6 85,4 87,2 87,6
2001
1991
2001
80,6
50-59
1991
2001
40-49
84,9
81,1
2001
35-39
1991
81,7 81,5
1991
30-34
2001
83,9 82,6
1991
29
2001
86,4 83,7
1991
28
2001
86,9 84,8
1991
ostatní prvá
2001
27
85,7
0%
82 80,4
2001 1991
60-69
100%
60-69
1991
86
85,1
2001
100%
2001
83 84,8
1991
83,3
81,2 1991
2001
83,8 83,2 2001
2001 1991
87,3 85,8
1991
90,4 88,6 2001
2001 1991
91,6 89,3
1991
92,7 90,4
2001
2001 1991
93,6 91,5
1991
94,6 92,6
2001
2001
93,9
1991
1991
94,8 94,7
2001
96,1 94,5
1991
1991 2001
97,2 94,6
2001
97,2 95,4
1991
1991 2001
97,7 95,2
2001
95,7
20%
1991
40%
1991
2001
89,6 86,6
26
1991
2001
91,0
oboustranně prvá
87,7
25
1991
2001
92,1 88,8
24
1991
2001
93,6 89,9
23
1991
2001
94,3 91,4
2001
22
1991
94,8 92,2
1991
21
2001
95,0 93,5
20
1991
95,0
1991
18-19
2001
95,0
2001
0%
95,7
10%
1991
20%
98,1
30%
97,9
40%
2001
50%
1991
struktura manželství bydlících společně
G r a f 2 6 Složení manželských párů bydlících společně podle pořadí manželství a podle věku - muži, 1991, 2001 (%) muži
80%
60%
70+
druhá a další
G r a f 2 7 Složení manželských párů bydlících společně podle pořadí manželství a podle věku - ženy, 1991, 2001 (%) ženy
90%
80%
70%
60%
70+
G r a f 2 8 Podíl faktických manželství podle pohlaví a věku z celkového počtu obyvatel - 1991, 2001 (%)
počet osob v nesezdaném soužití na 100 osob celkem
6
5
4
3
2
1
0 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
60-64
65-69
70+
věk 1991 muži
1991 ženy
2001 muži
2001 ženy
G r a f 2 9 Faktická manželství na 100 neženatých mužů/100 nevdaných žen - 1991, 2001
počty nesezdaných soužití na 100 neženatých/nevdaných osob
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
věk 1991 muži
1991 ženy
47
2001 muži
2001 ženy
60-64
65-69
70+
G r a f 3 0 Počet faktických manželství na 100 osob daného rodinného stavu - muži, 1991, 2001
počet faktických manželství na 100 osob daného rodinného stavu a věku
30
25
20
15
10
5
0 -19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
60-64
muž 1991 svobodný
muž 1991 rozvedený
muž 1991 ovdovělý
muž 2001 svobodný
muž 2001 rozvedený
muž 2001 ovdovělý
65-69
70
Pozn.: u ovdovělých v mladém věku velmi nízké počty
G r a f 3 1 Počet faktických manželství na 100 osob daného rodinného stavu - ženy, 1991, 2001
počet faktických manželství na 100 osob daného rodinného stavu a věku
30
25
20
15
10
5
0 -19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
60-64
65-69
žena 1991 svobodná
žena 1991 rozvedená
žena 1991 ovdovělá
žena 2001 svobodná
žena 2001 rozvedená
žena 2001 ovdovělá
48
70
G r a f 3 2 Počet faktických manželství podle vzdělání na 100 osob daného vzdělání celkem - muži, 1991, 2001 muži
počet faktických manželství na 100 osob daného vzdělání
10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
1991 zš
1991 střední
1991 úplné střední
1991 vš
2001 zš
2001 střední
2001 úplné střední
2001 vš
60+
G r a f 3 3 Počet faktických manželství podle vzdělání na 100 osob daného vzdělání celkem - ženy, 1991, 2001 ženy
počet faktických manželství na 100 osob daného vzdělání
14
12
10
8
6
4
2
0 19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
1991 zš
1991 střední
1991 úplné střední
1991 vš
2001 zš
2001 střední
2001 úplné střední
2001 vš
49
55-59
60+
G r a f 3 4 Počet faktických manželství podle vzdělání na 100 osob nežijících v manželství - muži, 1991, 2001 muži
počet nesezdaných soužití na 100 osob nežijících v manželství
20
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0 15-19
20-24
25-29
1991 zš 2001 zš
30-34
35-39
1991 střední 2001 střední
40-49
1991 úplné střední 2001 úplné střední
50-59
60+
1991 vš 2001 vš
G r a f 3 5 Počet faktických manželství podle vzdělání na 100 osob nežijících v manželství - ženy, 1991, 2001 ženy
počet nesezdaných soužití na 100 osob nežijících v manželství
35
30
25
20
15
10
5
0 15-19
20-24
1991 zš 2001 zš
25-29
30-34
35-39
1991 střední 2001 střední
40-49
1991 úplné střední 2001 úplné střední
50
50-59
1991 vš 2001 vš
60+
G r a f 3 6 Podíly žen ve faktickém manželství podle počtu dětí a rodinného stavu podle výsledků sčítání 1991, 2001 (%) 100%
4,5
5,3
7,3 10,3 11,6
13,2 27,0
80%
24,7
33,1
5,5
7,6
15,9 20,3
17,6
9,1
60%
80%
26,6 25,8
27,9
66,7 93,5
66,2 54,1
52,7 33,7
33,1
34,0
34,2
74,5
41,6
25,4 31,0
46,2
27,7
40%
20%
27,2
54,5 60%
32,4
vdané 1,1 4,0
13,8
24,6 31,6
31,8
30,8
0,7 4,7
16,5 23,5
27,0
31,8
58,4
12,7
11,4 14,7
5,9
6,4
11,1
14,0
20,7
27,1
61,3
100%
19,9
27,5
67,9
svobodné 1,1 1,6 4,7 7,4
33,5
40,2
68,6
31,0
23,4
76,3
22,4
64,8 49,4
48,2
41,4
35,5
31,9
40%
20%
34,2
36,4
94,6
94,0
39,0
90,4
53,0
36,0 22,2
21,9
17,1
26,3
23,7
26,6
2001
1991
2001
29,2
28,0
1991
2001
0%
0% 1991
2001
-19
1991
2001
20-24
1991
2001
25-29
1991
2001
1991
30-34
2001
35-39
1991
2001
40-44
1991
2001
45-49
1991
1991
2001
50+
2001 -19
1991
2001
1991
20-24
25-29
30-34
0 1 2 3 4+
5,0
12,5 15,2
15,2
22,4
5,0
rozvedené 0,6 0,8 5,5 5,5
21,3
34,0 39,1
60%
21,1
35,2
34,4
21,9 29,2
24,6
40,9
48,6 93,8
93,5
40%
47,4
41,4
31,2
38,6
72,6
72,9
26,0
15,9
18,8 10,5
10,3
45,8
22,9
1991
2001
14,4
16,0 8,6
2001
20-24
1991
2001
25-29
30-34
1991
2001
35-39
1991
2001
40-44
1991
2001
45-49
1991
2001
50+
1991
4,2
4,1 1991
20-24
2001
25-29
0 1 2 3 4+
18,4
16,2
9,7
2001
0% -19
63,4
20%
0% 1991
60,0
3,4
5,4
7,1
7,9
1991
2001
1991
2001
30-34
35-39
31,9
30,3
1991
2001
40-44
1991
2001
45-49
0 1 2 3 4+
4.9 Obrázky O b r á z e k 2 Zachycení manželských a nesezdaných párů ve sčítání obyvatelstva ženatí/vdané
nebydlící společně (jiné trvalé bydliště)
společně bydlící (společné trvalé bydliště)
fakticky
fiktivně: např. nesezdané soužití s jiným partnerem, žijí odděleně
96,1
27,7 22,0
23,0
96,3
34,3
42,0 45,0
20%
37,6
43,3
58,3
32,2
33,5
2001
28,8
44,1
40%
1991
27,1
50,8
60%
51,1
12,2
ovdovělé 0,4 3,5
8,8
35,9
41,7
62,5
20,1
2001
50+
40,7
36,3
25,0
1991
0,3 3,2 7,5
80%
30,4
2001
45-49
100%
33,4
52,5
1991
15,4
80%
52,2
2001
40-44
0 1 2 3 4+
100%
23,0
1991
35-39
manželé fakticky spolu bydlící
nesezdané soužití s jiným partnerem (společné trvalé bydliště)
úplná rodina jiné než úplná rodina nesezdané soužití ženatých/vdaných ženatí, vdané
51
jiný případ: žije sám nesezdaně
1991
2001 50+
5. Neúplné rodinné domácnosti Roční počty rozvodů i intenzita rozvodovosti jsou v České republice vysoké. Na počátku 90. let se rostoucí trend počtu rozvodů přechodně otočil, v období 1993-1996 se však rozvádělo každý rok opět více manželství. V roce 1999 došlo k významnému snížení počtu rozvodů vzhledem k procedurálním změnám obsaženým v novém zákoně o rodině. V dalších letech se však počty rozvodů opět zvyšovaly. V roce 2002 tak bylo rozvedeno přibližně 32 tisíc manželství. Intenzita rozvodovosti měřená úhrnnou rozvodovostí9 se v 90. letech s výjimkou let 1991, 1992 a 1999 také zvyšovala, podle údajů z roku 2002 by se rozvedlo 45 % manželství (ČSÚ). Nový zákon o rodině ztížil rozvody manželství s nezletilými dětmi10, znemožnil rozvody v prvním roce manželství, zavedl tzv. smluvený rozvod11. Rozvodovost se promítá mimo jiné i do složení rodin a domácností. Následkem rozvodu vzniká často neúplná rodina s dětmi (většinou v čele s matkou), domácnost jednotlivce nebo jiná úplná rodina (manželství/nesezdané soužití s dětmi nebo bez dětí). Jak již bylo zmíněno v úvodní kapitole o definicích rodin a domácností, nejsou údaje za neúplné rodiny ze sčítání 1991 a 2001 zcela srovnatelné, neboť cenzové domácnosti tvořené prarodičem a vnoučetem jsou od roku 2001 považovány za domácnosti vícečlenné nerodinné, nikoliv již za neúplné rodiny. Neúplné rodiny však vznikají nejen rozvodem, ale i úmrtím jednoho z rodičů či narozením dítěte osamělé matce. Podmínkou vymezení je stejně jako u jiných rodin trvalé bydliště jejích členů v jednom bytě. Přes výše uvedené změny definic se v porovnání s rokem 1991 počet neúplných rodin v roce 2001 zvýšil z počtu 434 tisíc na 576 tisíc (tabulka 5). V roce 1991 představovaly neúplné rodinné domácnosti 10,7 % všech cenzových domácností, v roce 2001 pak 13,5 % (tabulka 7, 22). Zvýšil se především počet a podíl neúplných rodin se závislými dětmi (o 1,7 procentních bodů, bez závislých dětí o 1 procentní bod). V neúplných rodinách žilo v roce 2001 téměř 1,5 milionu osob (14 % obyvatel), z toho 488 tisíc závislých dětí (27 % závislých dětí). V naprosté většině stojí v čele neúplné rodinné domácnosti žena (1991: 83 %, 2001: 85 %), v rodinách bez závislých dětí je podíl žen v čele domácnosti nepatrně nižší (1991: 76%, 2001: 80 %). Z hlediska věku osoby v čele cenzové domácnosti jsou neúplné rodiny časté do věkové kategorie 45 - 49 let (tabulka 7), v roce 2001 byl do tohoto věku zaznamenán výrazný nárůst podílu neúplných rodin se závislými dětmi, a to zejména v rodinách v čele s otcem (tabulka 24). Rozdíly byly však v tomto případě do značné míry způsobeny metodickou změnou mezi sčítáními 1991 a 2001: neúplné rodiny bez závislých dětí v čele především s mladým mužem byly v roce 1991 tvořeny většinou ekonomicky aktivním vnukem a babičkou; v roce 2001 však byly tyto domácnosti řazeny do vícečlenných nerodinných domácností (vysvětlení ČSÚ). V roce 1991 a 2001 měly neúplné rodiny se závislými dětmi nejčastěji jedno dítě (přibližně dvě třetiny), tři a více dětí žilo v necelých 6 % neúplných rodin s dětmi (tabulka 23). Průměrný počet dětí připadajících na neúplnou rodinu se závislými dětmi se v roce 2001 udržel na hodnotě 1,42 jako v roce 1991, což je pouze o 0,26 méně než v úplných rodinách s dětmi, např. v roce 1961 činil rozdíl průměrného počtu dětí v úplné a neúplné rodině 0,37 dítěte. Sbližování průměrného počtu dětí v úplných a neúplných rodinách bylo způsobeno snížením reprodukce vdaných žen, zvyšováním počtu nemanželsky narozených dětí a rostoucí rozvodovostí.
9
Podíl manželství, jaký by skončil rozvodem za předpokladu, že by intenzita rozvodovosti podle délky trvání manželství zůstala neměnná jako v daném kalendářním roce. 10 Soud rozhodne před rozvodem o právech a povinnostech rodičů k dítěti pro dobu po rozvodu. 11 Manželství trvalo alespoň 1 rok a manželé spolu po dobu 6 měsíců nežili; manželé se dohodnou na rozvodu a na uspořádání majetkových poměrů a vztahů k nezletilým dětem; soud nezjišťuje příčiny rozvodu a manželství rozvede. 52
V letech 1991 i 2001 byly nejčastěji v čele neúplné rodiny rozvedené a ovdovělé ženy (tabulka 25). Třetí nejčastější kategorií rodinného stavu byly ženy vdané. Jedná se o případy, kdy spolu manželé trvale nežijí, např. z důvodu odloučení, probíhajícího rozvodu, bytových či pracovních důvodů. V neúplných rodinách v čele s mužem dominovali v čele rodiny také rozvedení a ovdovělí muži, z celkového počtu neúplných rodin však tyto rodiny představují malý podíl, neboť v čele neúplné rodiny stojí, jak již bylo zmíněno výše, většinou žena (85 % 2001). V roce 2001 však došlo ke změně struktury neúplných rodin podle věku a rodinného stavu osoby v čele této cenzové domácnosti (grafy 37, 38). U žen mladších 30 let v čele neúplné rodiny se zvýšily podíly svobodných žen na úkor vdaných (do 25 let) a rozvedených (25 - 29 let, graf 38). Tento vývoj může být zčásti vysvětlen nižším společenským tlakem na uzavření manželství v případě těhotenství. Svobodné mladé ženy tak mohou častěji porodit dítě, aniž by uzavřely sňatek, ať již z důvodů bytových, sociálních (zvýhodnění samoživitelek v systému sociálního zabezpečení), partnerských (nestabilita rodičovského páru) apod. V roce 1991 se tak promítla tendence uzavřít sňatek před narozením dítěte, i když manželé neměli vyřešenou např. bytovou situaci a to vedlo k poměrně vysokým podílům neúplných rodin v čele se vdanou ženou (graf 38). Ve věku od 30 do 50 let převládají neúplné rodiny v čele s rozvedenou ženou, ve vyšším věku pak tvoří většinu neúplných rodin žen rodiny v čele s ovdovělou ženou. Podíly neúplných rodin v čele s rozvedenou ženou se však v porovnání s rokem 1991 v roce 2001 snížily, a to až do věku 35 - 39 let včetně. Toto snížení bylo důsledkem již zmíněného vyššího podílu svobodných žen v čele těchto rodin, na druhou stranu se počínaje věkem 25 - 29 let zvýšily i podíly neúplných rodin v čele s vdanou ženou (graf 38). Podíly neúplných rodin v čele s ovdovělou ženou se naopak oproti roku 1991 v roce 2001 snížily v důsledku nižší úmrtnosti a zvyšující se rozvodovosti. U mužů v čele neúplné rodinné domácnosti nedošlo na první pohled k tak významným změnám z hlediska věku a rodinného stavu (graf 37). Podíly svobodných se v období 1991 - 2001 snížily, podíly ženatých a rozvedených se zvýšily a podíly ovdovělých mužů v čele neúplné rodiny se podobně jako u žen snížily. Podíly mužů a žen v čele neúplné rodiny podle věku a rodinného stavu z celkového počtu obyvatel podle věku a rodinného stavu potvrzují, že nejvyšší intenzitu vytváření neúplných rodin vykazují rozvedené a ovdovělé ženy a dále pak ovdovělí muži (grafy 39 42). Rozvedení muži nežijí v neúplné rodině zdaleka tak často jako rozvedené ženy v důsledku již zmíněné rozvodové praxe, kdy jsou děti většinou svěřeny do péče matky. Intenzita utváření neúplných rodin podle rodinného stavu a věku osoby v čele domácnosti byla v roce 2001 obecně vyšší než v roce 1991, zvláště byl tento rys patrný u svobodných a vdaných žen. Kategorie socioekonomického postavení osoby v čele domácnosti nejsou zcela srovnatelné v roce 1991 a 2001. V roce 2001 bylo více zohledněno postavení z pohledu ekonomické aktivity, mezi ekonomicky aktivní však nebyly zahrnuty osoby na rodičovské dovolené. Podle výsledků z roku 2001 byla osoba v čele neúplné rodiny bez ohledu na počet závislých dětí nejčastěji osobou v zaměstnaneckém poměru (to odpovídá celkovému rozložení populace podle typu ekonomické aktivity - grafy 7, 8, 43, 44). Muži i ženy v čele neúplné rodiny bez závislých dětí byli také velmi často zařazeni do kategorie nepracující důchodci. Jedná se tedy o rodiny, kde s matkou či otcem žijí dospělé, ekonomicky aktivní děti nebo děti starší 26 let. Poměrně logicky se u žen v čele neúplné rodiny se závislými dětmi objevuje vyšší podíl ekonomicky neaktivních, související s jejich rodičovskou dovolenou. Překvapujícím rysem pak je relativně vysoký podíl nezaměstnaných mužů a žen v čele neúplné rodiny se závislými dětmi. Tento podíl je významnější u žen než u mužů, muži jsou méně často ekonomicky neaktivní a naopak častěji samostatně výdělečně činní. Podívejme se blíže na neúplné rodiny nezaměstnaných. V čele neúplné rodiny stojí častěji nezaměstnaná žena než nezaměstnaný muž (2001: 87 % neúplných rodin
53
nezaměstnaných, u zaměstnaných 83%). Míra vytváření neúplných rodin je u nezaměstnaných žen vyšší než u žen zaměstnaných, u mužů je tato míra výrazně nižší, u nezaměstnaných je však v porovnání se zaměstnanými muži také vyšší (graf 45). Většina nezaměstnaných mužů i žen v čele neúplné rodiny je rozvedených (2001: 59 %), u žen v porovnání s muži je patrný vyšší podíl svobodných nezaměstnaných (2001: 18 % proti 13 %). Co se týče počtu závislých dětí v neúplné rodině nezaměstnaných mají nejčastěji děti svobodní muži a ženy (tabulka 26). U svobodných mužů je dokonce průměrný počet dětí nejvyšší, neboť rozvedeným mužům je dítě svěřeno do péče jen zřídka. Z hlediska věku mají v průměru nejvíce závislých dětí svobodní muži ve věku 25 až 34 let (2001-25-29: 1,47, 30-34: 1,40). Ovdovělí pak mají častěji již nezávislé děti. U žen připadá nejvyšší průměrný počet dětí na vdané a dále na rozvedené. Z hlediska věku mají v průměru nejvíce dětí nezaměstnané ženy ve věku 30 - 34 a 35-39 let (2001-vdané: 1,73, 1,75, rozvedené: 1,71, 1,72). Z publikovaných údajů není patrné, zda se jedná o ženy prvně nebo opakovaně vdané. Obecně platí, že ženy opakovaně vdané mají vyšší počet dětí než ženy rozvedené, neboť mohou mít další děti s novým(i) partnerem (ry). 5.1 Bydlení neúplných rodin Jaké jsou bytové podmínky neúplných rodin? Podle výsledků sčítání obyvatelstva z roku 2001 žily přibližně tři čtvrtiny neúplných rodin v samostatném bytě (tabulka 27). Tento podíl se ve srovnání s rokem 1991 snížil o 5 procentních bodů, oproti úplným rodinám pak bylo společné bydlení neúplné rodiny s dalšími cenzovými domácnostmi častější (2001: úplné rodiny - 14 %, neúplné rodiny - 27 %). Podobně jako v úplných rodinách došlo v rodinách neúplných ke zhoršení bytové situace, a to bez ohledu na počet závislých dětí v rodině (tabulka 27). Obecně sdílely byt s další cenzovou domácností neúplné rodiny s jedním dítětem (37 %). Neúplné rodiny s více závislými dětmi většinou v čele s matkou zůstávají podle soudní praxe velice často v původním bytě, a proto je podíl společného bydlení u těchto rodin nižší než u rodin s jedním dítětem. U rodin s jedním dítětem se často jedná o mladé svobodné matky zůstávající např. v domácnosti rodičů. Nejlepší bytovou situaci z hlediska samostatného bydlení vykazují neúplné rodiny bez závislých dětí, neboť tyto rodiny mají v čele častěji osobu středního a vyššího věku (souvislost s definicí nezávislého - dospělého dítěte). V tomto smyslu je soužití s generací prarodičů vzhledem k věku méně pravděpodobné a vzhledem k delšímu zapojení na trhu práce (děti jsou již v pokročilém věku) se zvyšuje i šance na zlepšení bytové situace. Z hlediska počtu dětí v neúplné rodině došlo k významnému poklesu podílu samostatného bydlení u bezdětných neúplných rodin v čele s mladou osobou do 40 let (opět se zde však promítl výše uvedený problém s definicí neúplné rodiny v roce 2001). U neúplných rodin s jedním závislým dítětem se podíl samostatného bydlení snížil nejvíce (o více než 6 procentních bodů) u rodin v čele s osobou ve věku 25 - 34 let. U rodin s více dětmi se bytové podmínky měřené podílem sdílejících byt s jinými domácnostmi nejvíce zhoršily u nejmladších věkových skupin osoby v čele domácnosti a ve věku starším 50 let. Obecně platí, že podíl samostatného bydlení se zvyšuje spolu s rostoucím věkem osoby v čele neúplné rodinné domácnosti. V jak velkém bytě žijí neúplné rodiny se závislými dětmi? Z hlediska průměrné plochy připadající na 1 osobu v neúplné rodině bydlící v bytě bez dalších cenzových domácností se situace v roce 2001 zlepšila ve srovnání s rokem 1991 (tabulka 27). Rovněž průměrný počet osob na jednu obytnou místnost se bez ohledu na počet dětí (s výjimkou tří a vícedětných rodin) snížil. Podobně jako u úplných rodin i zde platí pravidlo, že každé další dítě snižuje průměrnou plochu na osobu, respektive zvyšuje průměrný počet osob na jednu obytnou místnost. Vzhledem k tomu, že je neúplná rodina tvořena pouze jedním rodičem a dětmi, je počet členů této rodiny nižší než počet členů úplné rodiny se dvěma rodiči. Z toho
54
plyne, že průměrná plocha na 1 člena domácnosti je v neúplných rodinách větší a průměrný počet osob na jednu obytnou místnost naopak menší než v úplných rodinách. Podobně jako u úplných rodin je velikost bytu měřená počtem pokojů malá především v mladém věku osoby v čele domácnosti (2001: graf 46). Rodiny v čele s osobou mladší 25 let a s jedním nebo dvěma dětmi bydlely v roce 2001 ve více než dvou třetinách v bytě o jedné či dvou místnostech. Ve věku 25-29 let byl již podíl neúplných rodin s dětmi žijících ve větším bytě (o třech a více místnostech) vyšší, a to především díky snížení podílu neúplných rodin bydlících v bytě s jednou místností (z 29,4 % na 25,9 % s jedním dítětem a na 19,4 % se dvěma dětmi, graf 46). Ve vyšším věku osoby v čele neúplné rodiny se závislými dětmi tento trend mírného snižování podílu rodin bydlících v bytě o jedné místnosti pokračuje. V největších bytech žily v roce 2001 neúplné rodiny osoby ve věku 40 - 49 let a 50 - 59 let mající dvě a více závislých dětí (přibližně dvě třetiny žily v bytech o třech a více místnostech). Z hlediska počtu dětí a věku osoby v čele neúplné rodiny není u tohoto typu cenzových domácností patrný „U“ profil jako u úplných rodin (srovnej grafy 22 a 48), neboli ve vyšším věku není snižování počtu místností patrné tak, jako u rodin úplných. V porovnání s rokem 1991 se podle údajů z roku 2001 mírně zvýšily podíly neúplných rodin se závislými dětmi bydlící v bytě se třemi a více pokoji (grafy 47 a 48). U rodin se třemi a více dětmi však bylo zlepšení méně výrazné. Na rozdíl od úplných rodin se závislými dětmi bydlely neúplné rodiny častěji v bytech s menším počtem místností. Jak již bylo zmíněno výše, vzhledem k nižšímu počtu členů neúplné rodiny však připadá na jednu místnost menší počet osob než v úplných rodinách. Z hlediska způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství bytu (I.IV. kategorie) byl podíl neúplných rodin bydlících v I. kategorii mírně nižší než u úplných rodin (2001-byty s jednou cenzovou domácností: úplné rodiny - 92 %, neúplné rodiny - 79 %, byty se dvěma a více cenzovými domácnostmi: úplné rodiny - 90 %, neúplné rodiny 88%). Kromě toho, že některé neúplné rodiny sdílí byt s jinou cenzovou domácností (celkem 27 % v roce 2001), žijí některé z těchto rodinných domácností s další tzv. přidanou osobou (tabulka 28). V roce 1991 i 2001 tak bydlelo s dalšími osobami 6 % neúplných rodin se závislými dětmi, což bylo o dva procentní body více než v případě úplných rodin (necelá 4 %). Nejčastěji s těmito rodinami žila pouze jedna osoba, a to většinou babička - matka/tchýně osoby v čele domácnosti (dvě třetiny případů), dědeček - otec/tchán osoby v čele domácnosti (přibližně každá desátá přidaná osoba) a dále jiná osoba (jedna čtvrtina). V roce 1991 žily s další osobou významně častěji neúplné rodiny bez závislých dětí (16 %). Výrazný podíl na tom měly opět matky/tchýně osoby v čele domácnosti. V roce 2001 se tento podíl výrazně snížil (pravděpodobně i v souvislosti s novou definicí neúplných rodin) na necelých 5 %. Opět převládalo bydlení pouze s jednou přidanou osobou, tentokrát se však zvýšilo zastoupení jiných osob než matky/tchýně a otce/tchána. Z porovnání výsledků sčítání 1991 a 2001 vyplývá, že se, podobně jako v případě úplných rodin, zvýšil podíl neúplných rodin bydlících ve vlastním domě nebo v bytě v osobním vlastnictví (1991: 30,1 %, 2001: 43,0%). Obecně je možné říci, že neúplné rodiny bydlí v bytě/domě v osobním vlastnictví méně často než rodiny úplné. Z hlediska věku osoby v čele neúplné rodiny došlo k nárůstu tohoto typu bydlení ve všech věkových skupinách, nejméně ve věku 50 - 65 let osoby v čele neúplné rodiny (graf 49). Na rozdíl od roku 1991 se v roce 2001 podíly vlastnického bydlení zvyšovaly spolu s věkem osoby v čele domácnosti (výjimkou byl pouze věk 30 - 34 let). Podíl nájemního bydlení se naopak v roce 2001 spolu s věkem osoby v čele neúplné rodiny s mírnými výkyvy snižoval, v roce 1991 byla jeho křivka více rozkolísaná. V roce 2001 navíc došlo k výraznému přiblížení křivek podílů vlastnického a nájemního bydlení z hlediska věku osoby v čele rodiny, počínaje věkovou skupinou 40 - 44 let byl dokonce podíl vlastnického bydlení neúplné rodiny vyšší než podíl nájemního bydlení (graf 49). Celkově se podíl nájemního bydlení neúplných rodin snížil
55
z 48,5 % na 35,1 %. Podíl družstevního bydlení také klesl (ze 17,5 % v roce 1991 na 14,8 % v roce 2001), nejvýznamněji do 40 let věku osoby v čele neúplné domácnosti. Podobně jako u úplných rodin byl z hlediska věku osoby v čele domácnosti v neúplných rodinách bez závislých dětí patrný symetrický trend vlastnického a nájemního bydlení v roce 1991 i 2001 (tabulka 29). Až do věku 35 - 39 let včetně byl však podíl vlastnického bydlení vyšší v roce 1991 než v roce 2001. Do tohoto věku se v roce 2001 naopak zvýšil podíl nájemního bydlení (oproti roku 1991). Podíl vlastnického bydlení neúplných rodin bez závislých dětí převýšil podle výsledků z roku 2001 podíl nájemního bydlení ve věku 45 - 49 let osoby v čele domácnosti. Družstevní bydlení neúplných rodin bez závislých dětí nezaznamenalo výrazných změn z hlediska věku osoby v čele domácnosti. V neúplných rodinách se závislými dětmi se podíl vlastnického bydlení z hlediska osoby v čele rodiny zvýšil ve všech věkových skupinách. Podíl nájemního a družstevního bydlení se z hlediska věku osoby v čele domácnosti naopak snížil (u družstevního do věku 50 - 54 let včetně). V roce 2001 převýšil podíl vlastnického bydlení podíl nájemního bydlení počínaje věkovou skupinou 40 - 44 let. Závěrem lze shrnout, že neúplné rodiny se závislými dětmi i bez dětí bydlí méně často ve vlastním bytě nebo domě ve srovnání s rodinami úplnými. Odráží se zde těžší ekonomická situace neúplných rodin, jež mají vzhledem ke svému charakteru pouze jednoho živitele, svoji roli zde mohou hrát i zhoršené majetkové poměry po rozvodu manželství.
56
5.2 Tabulky T a b u l k a 2 2 Neúplné rodinné domácnosti celkem % z cenzových abs. (tis.) domácností 249,6 7,8 306,7 8,8 325,1 8,4 434,4 10,7 576,4 13,5
sčítání 1961 1970 1980 1991 2001
se závislými dětmi % z cenzových % z neúplných domácností rodinných domácností 3,6 46,1 4,5 51,2 5,3 62,7 6,3 58,5 8,0 59,6
abs. (tis.) 115,0 157,0 203,8 254,1 343,4
T a b u l k a 2 3 Děti v neúplných rodinných domácnostech sčítání 1961 1970 1980 1991 2001
počet závislých dětí (%) 1 2 3+ 67,8 22,9 9,3 70,9 22,8 6,3 65,5 28,3 6,2 65,3 28,9 5,8 64,6 29,8 5,6
průměrný počet závislých dětí v neúplných rodinách s dětmi
průměrný počet závislých dětí v neúplných rodinách celkem 1,45 1,37 1,42 1,42 1,42
0,66 0,69 0,88 0,83 0,85
T a b u l k a 2 4 Složení neúplných rodin podle přítomnosti závislých dětí a věku osoby v čele domácnosti - 1991, 2001 (%) muž věk
žena
bez dětí 1991 42,6 51,9 43,8 40,3 36,1 42,5 56,4 66,3 75,5 82,5 84,8 84,9 58,5
15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70+ celkem
s dětmi 2001 0,0 0,5 0,3 0,7 3,2 20,5 48,3 68,9 79,8 88,5 93,4 98,4 51,5
1991 57,4 48,1 56,2 59,7 63,9 57,5 43,6 33,7 24,5 17,5 15,2 15,1 41,5
bez dětí 2001 100,0 99,5 99,7 99,3 96,8 79,5 51,7 31,1 20,2 11,5 6,6 1,6 48,5
1991
2001
4,0 1,8 0,9 0,9 5,4 22,8 44,1 65,8 82,9 87,2 86,1 86,7 70,3
0,1 0,1 0,0 0,1 3,0 22,8 48,8 70,9 86,7 96,0 99,2 99,7 59,8
s dětmi 1991 2001 96,0 99,9 98,2 99,9 99,1 100,0 99,1 99,9 94,6 97,0 77,2 77,2 55,9 51,2 34,2 29,1 17,1 13,3 12,8 4,0 13,9 0,8 13,3 0,3 29,7 40,2
Pozn.: metodická změna mezi sčítáními 1991 a 2001: neúplné rodiny bez závislých dětí v čele především s mladým mužem byly v roce 1991 tvořeny většinou ekonomicky aktivním vnukem a babičkou; v roce 2001 však byly tyto domácnosti řazeny do vícečlenných nerodinných domácností
T a b u l k a 2 5 Rodinný stav osoby v čele neúplné rodiny - 1991, 2001 (%) sčítání 1991 2001
muži ženy svob. ženat. rozved. ovdov. nezj. celkem svob. vdaná rozved. ovdov. 2,95 0,59
3,41 3,43
5,25 7,21
5,12 3,95
0,05 0,19
16,78 15,37
57
5,84 9,17
12,95 15,73
35,87 38,29
28,43 20,80
nezj. celkem 0,13 0,64
83,22 84,63
celkem 100 100
T a b u l k a 2 6 Počet dětí v neúplné rodině podle rodinného stavu nezaměstnané osoby v čele domácnosti - 2001 (%) počet dětí
svobodní 12,2 0 62,8 1 16,9 2 8,2 3+ 100 celkem 1,21 průměr
muži ženatí rozvedení ovdovělí 29,6 39,8 52,8 45,0 37,3 30,6 17,8 17,3 12,6 7,7 5,7 4,0 100 100 100 1,04 0,89 0,68
ženy celkem svobodné vdané rozvedené ovdovělé 36,1 4,5 10,2 18,0 44,0 41,1 76,4 49,4 44,9 31,6 16,7 15,5 32,0 29,5 17,7 6,1 3,6 8,4 7,6 6,7 100 100 100 100 100 0,93 1,18 1,38 1,27 0,87
celkem 16,5 50,1 26,4 6,9 100 1,24
T a b u l k a 2 7 Samostatné bydlení bez další CD neúplných rodin podle počtu dětí a věku osoby v čele domácnosti - 1991, 2001 (%) do 24 let
2529 let
věk osoby v čele neúplné rodiny 3035405070 a 60-69 34 39 49 59 více let * let let let let let
1991
88,8
91,1
91,7
86,3
82,6
86,7
93,0
2001 1991 2001 2 děti 1991 2001 3+ dětí 1991 2001 celkem 1991 2001
48,3 29,8 25,3 38,0 30,9 51,0 30,9 35,3 26,0
44,1 52,7 46,6 57,7 53,5 62,8 52,3 56,8 48,5
57,5 70,0 63,0 70,3 66,8 73,3 67,1 71,8 64,8
73,1 78,1 72,6 77,4 73,7 77,8 72,2 81,2 73,1
78,0 79,9 77,1 80,6 75,4 80,2 72,3 81,0 77,0
83,4 85,7 80,7 84,7 77,4 80,8 72,2 86,4 82,6
90,3 94,3 83,4 90,4 67,0 91,9 48,3 93,1 90,0
bez dětí 1 dítě
celkem
92,7 71,5 46,2 63,6 92,6
průměrná plocha připadající na 1 osobu m2
průměrný počet osob připadajících na 1 místnost
89,0
20,1
0,88
85,5 68,7 62,6 72,5 68,0 75,3 67,6 78,0 73,0
21,4 17,4 19,3 14,2 15,7 10,9 11,4 17,3 19,0
0,85 0,99 0,94 1,18 1,16 1,55 1,60 0,99 0,95
*1991: 60 a více let + nezjištěný věk
Pozn.: metodická změna mezi sčítáními 1991 a 2001: neúplné rodiny bez závislých dětí v čele především s mladým mužem byly v roce 1991 tvořeny většinou ekonomicky aktivním vnukem a babičkou; v roce 2001 však byly tyto domácnosti řazeny do vícečlenných nerodinných domácností
T a b u l k a 2 8 Spolubydlící osoby s neúplnými rodinnými domácnostmi neúplné rodiny se závislými dětmi celkem 1991 2001
14 484 20 758
celkem 1991 2001
28 737 11 478
%z neúplných rodin s dětmi 5,7 6,0 %z neúplných rodin bez dětí 15,9 4,9
dvě osoby
jedna osoba abs. matka (%) otec (%) 13 277 66,1 10,0 19 912 64,7 12,5 neúplné rodiny bez závislých dětí
jiná osoba (%) 23,9 22,7
dvě osoby
jedna osoba abs. 25 934 10 665
matka (%) 87,1 54,1
58
otec (%) 10,0 6,8
905 743
jiná osoba (%) 2,9 39,1
2 573 697
tři a více osob 302 103 tři a více osob 230 116
T a b u l k a 2 9 Bydlení neúplných rodin podle právního důvodu užívání bytu, přítomnosti dětí a věku osoby v čele domácnosti - 1991, 2001 (%) bez závislých dětí
věk 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70+ celkem
byt ve vlastním domě/bytu 1991 2001 34,7 50,0 42,8 28,6 58,8 33,3 66,1 30,3 46,5 31,7 31,4 36,5 34,9 41,0 39,2 44,7 41,2 49,2 44,7 54,1 43,1 58,0 42,1 59,3 40,8 49,6
věk 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70+ celkem
byt ve vlastním domě/bytu 1991 2001 29,1 31,4 27,5 38,8 22,1 39,3 19,2 34,3 19,2 37,0 22,5 39,4 25,4 41,6 29,0 43,8 31,1 46,8 27,3 48,5 21,0 53,3 15,4 53,0 22,5 35,6
byt nájemní 1991 45,0 37,8 28,3 24,1 38,6 45,4 41,6 40,4 40,4 44,5 48,5 50,0 44,6
2001 1991 50,0 15,3 46,4 15,7 33,3 10,4 50,5 6,8 45,7 11,8 39,9 19,7 37,0 20,5 34,3 17,4 31,5 15,7 29,7 7,5 30,1 5,3 29,8 4,5 33,0 11,5 se závislými dětmi
byt nájemní 1991 46,8 47,2 50,4 53,0 53,2 49,4 45,4 45,7 50,9 60,9 69,4 76,1 51,2
byt družstevní
2001 49,2 38,6 37,5 35,6 37,2 35,9 35,7 34,4 32,1 31,6 32,0 32,0 36,5
ostatní
2001
1991
0,0 7,1 16,7 9,2 17,2 17,9 17,2 16,6 15,3 11,8 7,4 5,0 12,6
byt družstevní 1991 16,5 19,7 21,9 22,8 23,3 24,2 26,0 22,0 14,8 8,4 6,0 5,0 21,9
2001 11,9 13,1 13,4 15,1 18,4 18,6 17,7 17,3 16,7 15,0 10,9 6,8 16,2
2001 4,8 3,5 2,3 3,0 3,1 3,4 2,9 2,8 2,6 3,2 3,0 3,3 3,1
0,0 14,3 11,1 7,3 3,8 4,7 4,3 4,0 3,7 4,2 4,4 5,8 4,5
ostatní 1991
2001 6,2 4,9 5,1 4,6 4,1 3,7 3,0 3,2 2,8 3,1 3,3 3,1 4,1
0,0 14,3 11,1 7,3 3,8 4,7 4,3 4,0 3,7 4,2 4,4 5,8 4,5
Pozn.: metodická změna mezi sčítáními 1991 a 2001: neúplné rodiny bez závislých dětí v čele především s mladým mužem byly v roce 1991 tvořeny většinou ekonomicky aktivním vnukem a babičkou; v roce 2001 však byly tyto domácnosti řazeny do vícečlenných nerodinných domácností
59
5.3 Grafy G r a f 3 7 Složení neúplných rodin podle věku a rodinného stavu - muži, 1991, 2001 (%) 100%
0,1 0,3 7,9
0,0 0,0 8,8
0,4 4,9
1,3
1,8
1,8
7,7
muži 4,5
3,8
8,2
6,1 12,5
9,2 19,2
16,5
90%
13,6 21,9 28,7
31,2
80%
33,8
32,2
30,6
42,3 48,3
30,0 58,5
50,1 42,7
70% 42,2
60%
62,6 45,7
50%
60,0
90,2
42,3
29,7
40%
43,4
23,3 60,4 58,7
30%
32,0 21,9
21,6
34,4
21,2
21,3 20%
39,4
20,2
27,8
33,4
16,9 9,9
4,9
0%
13,8
18,9 24,2
25,4
23,2
10%
84,9
39,5 52,9
31,1 91,2 89,5
63,4 71,9
59,7 48,7
23,0 13,4
2,9
22,6 11,3
2,0
22,1 14,3 8,8
1,5
1,3
5,1
17,1 1,6
8,5
11,5 13,5
5,3
2,4
3,7 0,6
1,0
5,3 0,6
1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
svobodný
ženatý
45-49
50-54
rozvedený
ovdovělý
55-59
60-64
65-69
70+
G r a f 3 8 Složení neúplných rodin podle věku a rodinného stavu - ženy, 1991, 2001 (%) 100%
0,2 3,2
0,1 1,4
1,2
2,9
1,4
5,7
ženy
3,2 9,6
11,9
14,5
90%
0,5
6,0 16,6
11,1 18,2
24,0
28,1
30,4
34,6
80%
47,1
47,0
47,5 70%
54,2
36,7
57,1
63,6
63,0
60%
68,0 55,3
91,5
56,4
41,0
49,8
28,1
20,8
19,3
41,2
28,8
39,3
10%
88,3
53,7
35,6
30%
78,5
62,6
38,5
83,0
40%
20%
83,1
65,3 65,4
50%
66,5 74,9
63,8
15,1
24,5 13,7
10,3 12,8
26,5
21,1
7,1
12,4 8,3
0%
5,6
19,7
16,8 10,7 6,1
4,7
14,0 7,6 4,5
4,1
11,5 5,0 3,9
3,2
13,2
8,1 3,2
2,9 2,4
4,4 2,2
1,7 1,9
17,4
2,5 1,3
6,3 0,9 1,2
9,2 1,0 1,1
1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39 svobodná
40-44 vdaná
45-49 rozvedená
60
50-54 ovdovělá
55-59
60-64
65-69
70+
G r a f y 3 9 - 4 2 Počty mužů a žen v čele neúplné rodiny podle věku a rodinného stavu na 100 mužů a žen daného věku a rodinného stavu - 1991, 2001 muži 2001
muži 1991
70,0
70,0
60,0
60,0
50,0
50,0
40,0
40,0
30,0
30,0
20,0
20,0
10,0
10,0
0,0
0,0 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39 svobodný
40-44 ženatý
45-49
50-54
rozvedený
55-59
60-64
65-69
70+
15-19*
20-24
25-29
30-34
ovdovělý
35-39 svobodný
40-44 ženatý
50-54
45-49 rozvedený
55-59
60-64
65-69
ženy 1991
80,0
ženy 2001
80,0
70,0
70,0
60,0
60,0
50,0
50,0
40,0
40,0
30,0
30,0
20,0
20,0
10,0
10,0
0,0 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39 svobodná
40-44 vdaná
45-49 rozvedená
50-54
55-59
60-64
65-69
70+
ovdovělý
0,0
70+
15-19
20-24
25-29
ovdovělá
30-34
35-39 svobodná
40-44 vdaná
45-49
50-54
rozvedená
55-59
60-64
65-69
70+
ovdovělá
G r a f 4 3 Neúplné rodiny podle počtu dětí a ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti - muži, 2001 (%) muži
100% 2,8
5,7
3,8
9,2 9,4 80%
19,4 39,1
15,8 15,6 13,1
60% 5,2 8,7 40%
62,4
59,1
53,0 40,6 20%
0%
3,1
5,5
6,1
4,6
0 dětí
1 dítě
2 děti
3+ děti
zaměstnavatelé
zaměstnanci
samostatně činní
ostatní zaměstnaní
nezaměstnaní
nepracující důchodci
ostatní ekonomicky neaktivní
nezjištěno
61
G r a f 4 4 Neúplné rodiny podle počtu dětí a ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti - ženy, 2001 (%) 100%
ženy
0,9
90% 80% 53,8
70%
15,4
15,6
3,6
1,8
11,4
12,9
28,6
1,6 6,0
5,8
60%
17,9
50% 3,9
40%
4,2
2,8 57,3
57,1
30% 20%
38,6
35,9
10% 1,8 1 dítě
1,0 0 dětí
0%
1,9 2 děti
1,4 3+ děti
zaměstnavatelé
zaměstnanci
samostatně činní
ostatní zaměstnaní
nezaměstnaní
nepracující důchodci
ostatní ekonomicky neaktivní
nezjištěno
počet osob v čele neúplné domácnosti na 100 osob dané ekonomické aktivity
G r a f 4 5 Počty osob v čele neúplné rodiny na 100 osob dané ekonomické aktivity - 2001 30,00
25,00
20,00
15,00
10,00
5,00
0,00 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
nezaměstnaný muž
nezaměstnaná žena
zaměstnaný muž
zaměstnaná žena
62
50-54
55-59
60-64
G r a f 4 6 Bydlení neúplných rodin podle počtu obytných místností, věku osoby v čele domácnosti a počtu dětí - 2001 (%)
9
3 7
10
6 11
5
6
9 13
5
8
11
32
40
41
17
19
25
19 18
13 14
9
10 11
9
35-39 let
1 obytná místnost
1 dítě
bez dětí
2 děti
3+ děti
1 dítě
bez dětí
2 děti
3+ děti
1 dítě
bez dětí
2 děti
1 dítě
bez dětí
2 děti
3+ děti
1 dítě
bez dětí
3+ děti
30-34 let
Pozn.: pouze 1 CD
33 31
31 35
21
23
29 29
23
23
25-29 let
29
37
25 25
0%
do 24 let
43
6
7
9
9
40-49 let
2 pokoje
3 pokoje
6
10 11 2
50-59 let 4 pokoje
4
7
14 15
60-69 let
1 dítě
26
44
35 33
34
10%
57
36 41
40 37 31 30
41 29 29 29
38
38
35 36
30% 20%
41 41
42
30 31 24
35
2 děti
38
42
14
20
3+ děti
21
18
15 21
16
40 46
38
0
6
11 11
12
42
38
5
7
11
1 dítě
38
12
8
35
39 35 43
39 38
12 12
15
6
10 13
17 31
39
50%
6
bez dětí
28
6
11
0
0
2 děti
2 6
5
3+ děti
4
41
60%
40%
33
25
70%
5
2 6
16
28
50
5
bez dětí
25 25
80%
3 6
2 děti
17
15
3 7
3+ děti
90%
2 5
1 dítě
0
20
bez dětí
1 6
2 4
2 děti
0
3+ děti
100%
70+ let
5+ pokojů
G r a f 4 7 Bydlení neúplných rodin podle počtu obytných místností, počtu dětí a věku osoby v čele domácnosti - 1991 (%) 8
8
10 13
7 11
4 9
5 11
4
1 3
1 4
1 4
8 22
15
22
80%
30 60%
30
36
1 5
3 5
3 8
3 10
5
15 29
39
45
4 11
5
7
13
11
14 19
15
18
30
18
44 40
48
35
30 46 42
36
42
42 44
41
39
39
39
28
bez dětí
6
4
5
35 - 39 let
40 - 49 let
50 - 59 let
50 - 59 let
2 pokoje
9 30 - 34 let
40 - 49 let
15
1 dítě 1 obytná místnost
29
3 pokoje
63
4 pokoje
13
11
2 děti
Pozn.: pouze 1 CD
25
22
4
4
5
27
25 - 29 let
9 60 - 69 let
10
28
35
30
23
35 - 39 let
30 - 34 let
do 24 let
50 - 59 let
33 24 17
25 - 29 let
10 60 - 69 let
11 40 - 49 let
13 35 - 39 let
12 30 - 34 let
25 - 29 let
15
30
22
do 24 let
33 22
30
6
13
3+ dětí 5+ pokojů
60 - 69 let
39
50 - 59 let
40
40 - 49 let
40
35 - 39 let
32
30 - 34 let
39
33
do 24 let
9
38
43
43
2
45
36
0%
1 6
40
37
48
20% 10%
12
36
32
37
9
12
18
34
50%
30%
2 6
10
31
41
40%
9
5
25 - 29 let
70%
4
25
24 25
2 6
do 24 let
90%
6
60 - 69 let
100%
G r a f 4 8 Bydlení neúplných rodin podle počtu obytných místností, počtu dětí a věku osoby v čele domácnosti - 2001 (%)
9
6 12
2 4
6
28
5
7
6 12
8
1 6
3 7
40
41
9
6
41
15
41
31
41
44
42
1 obytná místnost
43
36 31
35 23
30
41
25
6
6
4
40 - 49 let
50 - 59 let
60 - 69 let
14
9 35 - 39 let
13
2 děti
2 pokoje
3 pokoje
4 pokoje
21 23
25
30 - 34 let
60 - 69 let
25 - 29 let
11 do 24 let
9 50 - 59 let
11
1 dítě
Pozn.: pouze 1 CD
42
36
35 31
19
18
bez dětí
21 20
35
29
40 - 49 let
do 24 let
10 60 - 69 let
9 50 - 59 let
10 30 - 34 let
do 24 let
25 - 29 let
0%
19
17
40 - 49 let
10%
23
7
13 17
41
25 26
13
38 33
29
35 - 39 let
29
38
35 - 39 let
34
11
38
37
25 - 29 let
20%
33
6
15
43
38
38 35
16
5 10
28
38
30 - 34 let
30%
3 6
15
46 38
42
20
39 40
39 21
11
33
35
50%
10
11
39
40%
8
25 35
60%
4
12
31
25
70%
3
11 25
32
50
2 6
12
16
80%
2 5
9
7
7
2
60 - 69 let
5
50 - 59 let
2 6
40 - 49 let
5
35 - 39 let
90%
5
30 - 34 let
0 17
do 24 let
0
25 - 29 let
100%
3+ dětí 5+ pokojů
G r a f 4 9 Bydlení neúplných rodin celkem podle právního důvodu užívání bytu a věku osoby v čele domácnosti - 1991, 2001 (%) 60,0
50,0
%
40,0
30,0
20,0
10,0
0,0 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
věk osoby v čele neúplné rodiny byt ve vlastním domě/bytu 1991 byt nájemní 1991
byt ve vlastním domě/bytu 2001 byt nájemní 2001
byt družstevní 1991
byt družstevní 2001
64
60-64
65-69
70+
6. Domácnosti jednotlivců Domácnosti jednotlivců vznikají nejčastěji ovdověním nebo rozvodem, jsou tedy většinou tvořeny osobami středního a vyššího věku. V souvislosti s odkladem sňatku je ale možné, že domácnosti jednotlivců vytvářejí v době mezi odchodem z domácnosti rodičů a založením vlastní rodiny (vstupem do nesezdaného soužití/manželství) mladí (svobodní) lidé ve větší míře než v minulosti. Podle absolutních údajů se v 90. letech zvýšily počty bytových, hospodařících i cenzových domácností jednotlivců (tabulka 5). Byty obývané jednotlivci nyní (2001) tvoří 25 % bytů, podíly hospodařících a cenzových domácností jednotlivců jsou na úrovni 30 %. V roce 1991 žilo samo v bytě 8,2 % obyvatel, v roce 2001 činil tento podíl již 9,4 % obyvatel, v cenzové domácnosti jednotlivce žilo v roce 1991 necelých 11 % obyvatel, v roce 2001 se tento podíl zvýšil na 12,5 %. Podobně jako u ostatních domácností se i v případě jednotlivců zvýšil počet a podíl osob žijících mimo byty (tabulka 6). V domácnostech bydlících mimo byty byli jednotlivci nejvíce zastoupeni (2001: 65 %). Podle údajů z roku 1991 i 2001 žily tyto osoby nejčastěji v tzv. nouzovém obydlí12. Z celkového počtu cenzových domácností tvořily v roce 2001 domácnosti jednotlivce-ženy 16,6 % a jednotlivce-muže 13,3 %. Z hlediska věku osoby v čele cenzové domácnosti se oproti roku 1991 zvýšil v roce 2001 podíl domácností jednotlivců v mladém věku do 25 let z 37 % na 52,5 % všech cenzových domácností. Ke zvýšení tohoto podílu došlo i ve věku 25 - 29 let z hodnoty 18,5 % na 32,2 % (tabulka 7). Tento vývoj byl ovlivněn na jedné straně snížením počtu úplných rodinných domácností se závislými i bez závislých dětí, samotný počet domácností jednotlivců se však také zvýšil, a to z hodnoty 42,5 tisíc v roce 1991 ve věku 25 - 29 let muže a 15,6 tisíc ve věku 25 - 29 let ženy na 72,4 tisíc a 40,8 tisíc v roce 2001. Celkově se zvýšily především počty domácností jednotlivců ve věku mladším 60 let (tabulka 30). Rozdíly jsou však patrné z hlediska pohlaví: u mužů bylo zvýšení počtu těchto domácností zřetelné až do věku 55 - 59 let včetně, přičemž do věku 40 44 let přírůstky klesaly a poté stoupaly, u žen byly přírůstky počtu domácností jednotlivců nejvýznamnější do věku 35 - 39 let. U obou pohlaví se počty domácností jednotlivců v seniorském věku v roce 2001 v porovnání s rokem 1991 snížily vlivem zlepšování úmrtnostních poměrů. V roce 1991 tvořily většinu domácností jednotlivců až do věku 45 - 49 let muži, v roce 2001 se tato hranice přesunula do věku 50 - 54 let. Vyšší počet domácností jednotlivců-žen ve vyšším věku je způsoben na jedné straně vyšší úmrtností mužů, a tedy vyšším rizikem ovdovění pro ženy, na druhé straně jsou počty těchto domácností pravděpodobně zvyšovány i o počty matek-samoživitelek v momentě, kdy jejich děti opouštějí domácnost a zakládají svoji vlastní. Rozvedení muži žijí častěji než ženy v nesezdaném soužití (grafy 30, 31), jejich opakovaná sňatečnost je rovněž vyšší než u žen. Tyto skutečnosti celkově snižují početní potenciál mužů, kteří by mohli vytvářet domácnosti jednotlivce. Jaké je složení domácností jednotlivců z hlediska rodinného stavu? Ve věku mladším 30 let muže i ženy se výrazně zvýšilo zastoupení svobodných v celkovém počtu domácností jednotlivců při poklesu podílu osob ženatých/vdaných (grafy 50, 51). U mužů se ve středním věku (do 50 - 54 let včetně) zvýšil podíl rozvedených jednotlivců, ve vyšším věku pak přibylo mužů ovdovělých. Oproti roku 1991 byly však v roce 2001 podíly ovdovělých nižší, a to nejen v důsledku vyšších počtů rozvedených, ale i z důvodu nižšího počtu ovdovělých. U žen byl trend velice podobný jako u mužů. Na rozdíl od nich však byly podíly domácností ovdovělých celkově vyšší v souvislosti, s byť klesající, nadúmrtností mužů. 12
Přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaných domech, nouzové ubytování na pracovišti apod. 65
Z hlediska intenzity (počet osob daného rodinného stavu tvořících domácnost jednotlivce na 100 osob daného rodinného stavu celkem) však nedošlo k výrazným změnám zakládání domácnosti svobodným jednotlivcem. U svobodných žen byl v roce 2001 zaznamenán dokonce pokles intenzity. Podíl domácností svobodného jednotlivce je přímo úměrný jeho věku. Zajímavý je pohled na populaci rozvedených. U mužů je zřejmý trend vytvářet po rozvodu samostatnou domácnost, více než polovina rozvedených mužů tak žila v domácnosti jednotlivce již ve věku 35 - 39 let (2001). Rozvedené ženy naopak častěji vytvářejí neúplné rodiny, což vedlo k nízkému podílu rozvedených žen tvořících domácnost jednotlivce až do věku 40 - 44 let včetně (2001). Ve vyšším věku je zřejmý trend nárůstu domácností rozvedených žen, jenž souvisí s odchodem dětí z domácnosti matky. Závěrem je možné říci, že v roce 2001 se sice v porovnání s rokem 1991 zvýšil počet i podíl cenzových domácností jednotlivců mladých, svobodných lidí, nicméně vztáhneme-li tyto počty k celé populaci svobodných, která by tyto domácnosti mohla vytvářet, situace se příliš nezměnila. Čím je svobodná osoba starší, tím častěji žije sama. Rozvedení muži zakládají domácnost jednotlivce častěji než ženy, ve vyšším věku však početně převažují domácnosti rozvedených žen. Podíl i počet domácností ovdovělých jedinců se od středního věku zvyšuje. Z pohledu ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání převládaly v mladém středním věku muže i ženy domácnosti jednotlivců tvořené zaměstnanci, v seniorském věku pak logicky dominovala kategorie nepracujících důchodců (grafy 52, 53, 2001). U mužů byla více než u žen zastoupena kategorie samostatně činných a zaměstnavatelů. Struktura domácností jednotlivců podle věku a postavení v zaměstnaní je však ovlivněna samotnou celkovou strukturou obyvatelstva podle ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání. V grafech 54 a 55 je proto znázorněna intenzita vytváření domácností jednotlivců mužů a žen podle situace v roce 2001 (počty domácností jednotlivců na 100 osob dané kategorie ekonomické aktivity). Podívejme se nejprve na muže (graf 54). Z grafu vyplývá, že intenzita vytváření domácnosti jednotlivců byla téměř totožná u zaměstnanců, samostatně činných a zaměstnavatelů (2001). Výjimkou byl mladý věk do 35 - 39 let včetně v případě zaměstnavatelů, kdy byla jejich intenzita vyšší (s maximem ve věku 25 - 29 let: každý pátý zaměstnavatel žil v cenzové domácnosti jednotlivce). Zvláštní skupinou byli nezaměstnaní muži, jejichž intenzita vytváření domácnosti jednotlivců stoupala spolu s jejich věkem a počínaje věkem 30 - 34 let byla nejvyšší ze všech daných kategorií ekonomické aktivity. Ve věku 50 - 54 let tak žilo téměř 30 % nezaměstnaných mužů v domácnosti jednotlivce (2001). Podobný stoupající trend byl zaznamenán i u skupiny nepracujících důchodců v mladém a středním věku. Tuto skutečnost je možné vysvětlit tím, že v tomto věku tuto kategorii tvoří převážně osoby v invalidním důchodu. V předdůchodovém a raném důchodovém věku se podíly domácností jednotlivců v populaci nepracujících důchodců snižovaly, neboť se jmenovatel zvyšoval o starobní důchodce žijící často stále v úplné rodině. Počínaje věkem 65 - 69 let se však intenzita vytváření domácností jednotlivců opět zvyšovala v důsledku ovdovění. U žen byl podle výsledků sčítání z roku 2001 trend vytváření domácností jednotlivců podle ekonomické aktivity, postavení v zaměstnání a věku podobný u všech kategorií (graf 55). V mladém věku byl trend stoupající, maximum bylo zaznamenáno u samostatně činných a zaměstnavatelek (25 - 29 let: 14,7 %, 14,9 %), ve středním věku podíl domácností jednotlivců spíše stagnoval pod úrovní 10 %, ve věku 45 - 49 let a starších však stoupal, s výraznější akcelerací u nezaměstnaných. Podle výsledků sčítání žijí tři čtvrtiny domácností jednotlivců v samostatném bytě, bez další cenzové domácnosti. V roce 2001 v porovnání s rokem 1991 však došlo ke snížení podílu samostatného bydlení o 2,2 procentního bodu na úroveň 75 % (tabulka 5). Podíl společného bydlení s další cenzovou domácností se snižuje spolu s věkem jednotlivce,
66
nejvyšší podíl samostatně bydlících jednotlivců je zaznamenán u kategorie nepracujících důchodců (85 % u mužů, 88% u žen - 2001) a nejnižší u nezaměstnaných (60 % u mužů, 58 % u žen - 2001). Mimo byty žila v roce 2001 necelá 2 % jednotlivců. Podnájemníci, kteří vždy tvoří samostatnou hospodařící a cenzovou domácnost, představovali v roce 1991 přibližně 2 % domácností jednotlivců, v roce 2001 se jejich podíl snížil na 1,4 %. Úroveň bydlení jednotlivců měřená průměrnou plochou připadající na jednu osobu a počtem osob připadajících na jednu obytnou místnost je v porovnání s ostatními cenzovými domácnostmi tradičně nejlepší. V roce 1991 připadala na jednotlivce průměrná obytná plocha o velikosti 32,7 m2, v roce 2001 pak 37 m2 (bytová domácnost tvořená jednou cenzovou domácností). Jednu obytnou místnost tak obývalo v průměru 0,55 osob v roce 1991 a 0,5 osob v roce 2001. Přesto, že průměrná plocha domácnosti jednotlivce je vyšší než v úplných i neúplných rodinách, nedosahuje bydlení osamělých osob takové kvality jako v případě rodinných domácností z pohledu vybavení bytu (tzv. kategorie). Jednotlivci bydlí v průměru častěji v kategoriích II. a vyššího stupně, a to bez ohledu na to, zda bydlí v bytě sami nebo jej sdílí s další cenzovou domácností. V roce 1991 žilo v bytě I. kategorie 58 % domácností jednotlivců, 25 % v bytě II. kategorie, 7 % v bytě III. kategorie a 11 % v bytě IV. kategorie. V roce 2001 se situace zlepšila, významně se snížily podíly II. a vyšší kategorie, v bytě I. kategorie již žilo 87 % domácností jednotlivců (86,5 %, 10 %, 3 %, 0,5 %). Počet místností v bytě, ve kterém žije jen jedna osoba, se mezi roky 1991 a 2001 v průměru zvýšil. Jednotlivci sice bydleli častěji v bytech s jedním pokojem (2001: 44 %) než úplné či neúplné rodiny, na druhou stranu se tento podíl podle výsledků posledního sčítání snížil a zvýšilo se především zastoupení bytů se třemi pokoji (z 14 % na 21 %, tabulka 31). Tyto změny byly zachyceny i z hlediska věku osoby žijící samotné v bytě. Na základě grafu 56 je možné říci, že trend snižování podílu bytů s jedním pokojem a naopak zvýšení podílu bytů se dvěma a třemi pokoji byl ve všech věkových skupinách velice podobný. Z pohledu právního užívání bytu domácnosti jednotlivce převládalo v roce 1991 u mužů i u žen nájemní bydlení až do věku 60 - 64 let (graf 57). V porovnání s muži bydlely ženy častěji v družstevním bytě a naopak méně často v bytě vlastním. Podíl mužů i žen žijících ve vlastním bytě se zvyšoval v předdůchodovém a v důchodovém věku. Tento trend je pravděpodobně možné vysvětlit tím, že starší lidé v důchodovém věku často bydlí, především na venkově, v původní zástavbě (s tím souvisí i nižší podíl jednotlivců žijících v bytech I. kategorie). Podobně jako v případě úplných a neúplných rodin se v 90. letech zvyšoval podíl vlastnického bydlení v souvislosti s postupnou restrukturalizací bytového trhu. To se promítlo do vyššího podílu jednotlivců žijících ve vlastním bytě nebo domě v roce 2001 (grafy 57, 58). Stejně jako v roce 1991 se tento podíl zvyšoval v populaci předdůchodového a důchodového věku. Ženy však žily ve vlastnickém typu bydlení méně často než muži. Přesto, že se podíl vlastnického bydlení v roce 2001 zvýšil vzhledem k situaci v roce 1991, zůstává zastoupení vlastnického bydlení jednotlivců nižší než v případě úplných i neúplných rodin. Celkový trend zastoupení nájemního a družstevního bydlení měl v porovnání s rokem 1991 klesající tendenci.
67
6.1 Tabulky T a b u l k a 3 0 Domácnosti jednotlivců podle pohlaví a věku - 1991, 2001 věková skupina 15-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70+ nezj. celkem 15-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70+ nezj. celkem
domácnosti jednotlivců muž žena 1991 42 945 33 682 42 476 15 634 36 184 10 019 42 657 11 074 44 215 16 420 36 381 25 600 26 753 32 619 26 448 52 173 29 291 82 876 30 430 115 175 63 300 272 531 476 288 421 556 668 091 2001 45 123 42 265 72 391 40 805 58 244 19 063 54 002 14 983 49 798 17 112 57 099 28 627 57 065 46 074 43 368 56 892 29 173 61 379 26 742 80 263 72 500 301 941 784 483 566 289 709 887
celkem
muži/ženy 1991
76 627 58 110 46 203 53 731 60 635 61 981 59 372 78 621 112 167 145 605 335 831 764 1 089 647
1,3 2,7 3,6 3,9 2,7 1,4 0,8 0,5 0,4 0,3 0,2 1,7 0,6
věková skupina 15-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70+ nezj. celkem
domácnosti jednotlivců muž žena 2001/1991 1,1 1,3 1,7 2,6 1,6 1,9 1,3 1,4 1,1 1,0 1,6 1,1 2,1 1,4 1,6 1,1 1,0 0,7 0,9 0,7 1,1 1,1 1,6 1,7 1,3 1,1
celkem 1,1 1,9 1,7 1,3 1,1 1,4 1,7 1,3 0,8 0,7 1,1 1,7 1,2
2001 87 388 113 196 77 307 68 985 66 910 85 726 103 139 100 260 90 552 107 005 374 441 1 267 1 276 176
1,1 1,8 3,1 3,6 2,9 2,0 1,2 0,8 0,5 0,3 0,2 1,6 0,8
T a b u l k a 3 1 Počet pokojů v bytech obývaných jednou osobou - 1991, 2001 (%) počet pokojů
1991
2001 44,2 36,3 14,3 3,7 1,5 100
1 2 3 4 5+ celkem
68
33,4 38,3 21,0 5,1 2,1 100
6.2 Grafy G r a f 5 0 Domácnosti jednotlivců-mužů podle věku a rodinného stavu - 1991, 2001 (%) muži 100%
0,2 1,0
90%
0,1 5,0
17,4
1,6 7,3
0,1 18,3
0,1
0,3
0,1
0,5
0,2
0,9
0,5
2,1
1,2
6,8
3,6
10,7
15,8
8,8 20,0 29,7
80%
17,6
35,8
36,6 29,3 45,4
48,6 42,2 54,8 50,2 55,5 53,4
70% 33,3
51,1 54,2 44,4
60%
50,4
74,6
40%
34,5
22,0
95,4 88,3
81,9
16,1
31,3
19,9
24,6 13,7 16,4
68,4 30%
13,9 14,9 13,5
58,4 47,3
20%
39,8
66,8
41,8
21,4 50%
36,8
15,0 12,7 15,9 11,3 15,5 9,1
45,0 33,5 33,3
10%
14,5
12,7 10,4
29,2 29,1 27,3 26,8 27,6 23,9 26,3 22,2 23,8 20,6 20,4 17,5
4,1
6,4
10,6 10,9 0% 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
svobodný
45-49
ženatý
50-54
rozvedený
55-59
ovdovělý
60-64
65-69
70+
nezj.
G r a f 5 1 Domácnosti jednotlivců-žen podle věku a rodinného stavu - 1991, 2001 (%) ženy 100%
0,1 0,3
0,1 2,9
0,3 5,4
0,1 2,4
0,7
0,2
1,3
7,1
3,6 19,2
25,5 37,6
27,0
19,1
22,0 37,9
40,4
38,9 56,6
46,0 49,5
30,5
60,5 69,3
20,0
60%
53,7
19,8
93,7
78,1
73,3 87,7 84,8
50,0
17,4
50%
9,7
34,6
42,8
70%
49,9 18,3
84,1
40% 30%
1,5
10,5 11,0 15,1
90% 80%
0,5
2,5
61,5 52,8
39,3
17,5
67,0 50,9
41,1
14,5
52,0
48,7
20%
11,6
44,3 37,4
31,5
10%
29,8
16,2 8,2
26,0 18,7 17,9
26,3 20,3
13,5
12,5 12,8
13,4
9,6 5,0 8,3
9,6
3,0
5,5
7,2
6,9
0%
1,8 6,6
18,2 3,0 4,9
5,7 0,8 5,7
9,0 1,0 4,3
1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
svobodná
40-44 vdaná
45-49 rozvedená
69
50-54 ovdovělá
55-59 nezj.
60-64
65-69
70+
G r a f y 5 2 - 5 3 Struktura domácností jednotlivců podle pohlaví, věku a ekonomické aktivity - 2001 (%) 100%
5,6
4,4
5,1 2,0 0,7
11,0
6,5 0,8 1,5
9,4
10,9
0,5 80%
5,3 0,8
6,1 0,8 4,6
6,5 0,8 2,5 11,6
7,5
13,4
muži 0,0
1,7 0,1
100%
28,0
15,7
15,9
14,6
8,0
12,4
10,0
9,4
60%
54,0
0,4 4,3 25,3 15,8 4,4
25-29
5,3
4,9
30-34 35-39 zaměstnanci
nezaměstnaní
40-44
nepracující důchodci
4,4
9,5
8,4
2,7
45-49 50-54 samostatně činní
55-59
ostatní ekonomicky neaktivní
9,0
6,9 7,0
4,9
62,3
0,0 70,9 63,2
64,1
61,4
61,8
64,2
63,0
1,2 2,9
20%
1,5
0,0 1,7
29,3
25,9
0,0 3,0
0,0 0,8 6,4 0,1 60-64 65-69 ostatní zaměstnaní nezj. 13,6
8,6 3,7
15,4
1,3
20%
2,8
9,4
3,8
ženy 0,0
0,6 0,0
99,0
46,4
1,1 0,1 15-19 20-24 zaměstnavatelé
10,6
0,8 0,1
1,5 0,7
82,6
54,4
1,3
0%
9,4
4,2
10,7 53,8
14,9
2,4 1,8
91,5
40% 55,4
10,9
4,2
96,7
40% 58,3
11,7
5,9
5,4 2,1
85,1
0,0 65,1
6,0
7,9
6,2
5,9 0,7 7,3
60%
74,4
7,3
60,5
3,5 2,1
4,9
9,6 53,9
4,7 2,8
4,1
0,4
80%
12,4
13,1 51,1
14,5
5,9
12,2
13,7
12,9
2,5 0,2
3,7 0,8
4,6 0,8
0,0 0,9 2,0 0,2 70+
0,6
60-64 65-69 ostatní zaměstnaní
0%
0,0 15-19
nezj.
1,2
0,5
20-24 25-29 zaměstnavatelé nezaměstnaní
2,8
2,4
2,0
30-34 35-39 40-44 zaměstnanci nepracující důchodci
2,8
1,8
1,1
0,4
45-49 50-54 55-59 samostatně činní ostatní ekonomicky neaktivní
0,0 0,1 0,7 0,0 70+
G r a f y 5 4 - 5 5 Počet domácností jednotlivců podle věku a ekonomické aktivity na 100 osob dané kategorie - 2001 50,0 počet domácností jednotlivců na 100 osob dané kategorie
28,0 počet domácností jednotlivců na 100 osob dané kategorie
ženy
55,0
muži
30,0
26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0
45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0
4,0
5,0
2,0
0,0 15-19
0,0 15-19
20-24 25-29 zaměstnavatelé
30-34
35-39
40-44 45-49 zaměstnanci
nezaměstnaní
55-59
50-54
nepracující důchodci
60-64 65-69 samostatně činní
20-24 25-29 zaměstnavatelé
70+
30-34
35-39
nezaměstnaní
40-44 45-49 zaměstnanci
50-54
55-59
nepracující důchodci
60-64 65-69 samostatně činní
70+
ostatní ekonomicky neaktivní
ostatní ekonomicky neaktivní
G r a f 5 6 Počet místností v bytech domácností jednotlivců podle věku - 1991, 2001 (%) 100% 90%
2,6
4,6
14,4
2,7 13,7
21,5
22,1
80%
3,9
3,7
4,0
4,2
15,4
3,8
5,1
5,6
15,7
15,3 21,4
21,9
4,2
5,4
5,2
13,5
16,4 21,5
3,7
20,1
23,0
70% 31,5
32,0
31,5
32,1
60%
39,8
35,5
37,3
37,1
50%
37,0
34,9 34,2
34,2
40,3
37,1
40% 30% 50,9
50,1 20%
47,8
46,6
43,9
36,9
36,0
34,3
36,2
35,8
37,9
2001
1991
44,4 32,4
32,1
10% 0%
1991
2001
do 24 let
1991
2001
25-29 let
1991
2001
1991
30-34 let
2001
1991
35-39 let 1
2
3
4
70
40-49 let 5+
2001
50-59 let
1991
2001
60+ let
G r a f 5 7 Bydlení jednotlivců z hlediska pohlaví, věku a právního důvodu užívání bytu 1991 (%) 1991
60,0 55,0 50,0 45,0 40,0 35,0 %
30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
byt ve vlastním domě muž
byt ve vlastním domě žena
byt nájemní muž
byt nájemní žena
byt družstevní muž
byt družstevní žena
60-64
65-69
70+
G r a f 5 8 Bydlení jednotlivců z hlediska pohlaví, věku a právního důvodu užívání bytu 2001 (%) 2001
50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 %
25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
60-64
65-69
70+
byt ve vlastním domě/bytě v osobním vlastnictví muž
byt ve vlastním domě/bytě v osobním vlastnictví žena
byt nájemní muž
byt nájemní žena
byt družstevní/člena družstva muž
byt družstevní/člena družstva žena
71
7. Domácnosti a rodiny z hlediska krajů V této části studie bude pozornost věnována stručnému popisu skladby domácností z regionálního, krajského, hlediska. Kraje České republiky se v roce 2001 významně nelišily ve složení bytových domácností v tom smyslu, že naprostá většina bytů byla v rozhodném okamžiku obývána pouze jednou cenzovou domácností. Největší rozdíl (4 procentní body) v zastoupení bytových domácností s jednou cenzovou domácností byl zaznamenán mezi krajem ústeckým a zlínským. V případě hospodařících domácností byl podíl těchto domácností tvořených pouze jednou cenzovou domácností ještě vyšší, na úrovni 98 - 99 % (tabulka 32). Výraznější rozdíly mezi kraji byly zjištěny u struktury cenzových domácností (tabulka 32). V Praze byly nejméně zastoupeny úplné rodiny (43,3 %) a naopak vyšší podíl cenzových domácností zaujímaly domácnosti jednotlivců (36,8 %) a vícečlenné nerodinné domácnosti (3,6 %). Druhým extrémem, s nejvyšším podílem úplných rodin a nejnižším podílem domácností jednotlivců, byl kraj Vysočina (62,4 %, resp. 25,1 %). Kromě Prahy byl nižší podíl úplných rodin v porovnání s celou republikou zaznamenán ještě v krajích severních Čech (Karlovarském, Ústeckém, Libereckém; obrázek 4). V těchto regionech byly podobně jako v Praze více zastoupeny domácnosti jednotlivců i vícečlenné nerodinné domácnosti (tabulka 32, obrázek 6). V krajích s nejvyšším zastoupením úplných rodin (Vysočina, Zlínský) byly vyšší i podíly úplných rodin s dětmi než v ostatních regionech (49,1 % a 49,3 % všech úplných rodin, tj. 30,7 % a 29,8 % cenzových domácností). Naopak nejméně úplných rodin s dětmi (42,4 % úplných rodin, tj. 18,3 % cenzových domácností) bylo v Praze. Neúplné rodiny přestavovaly nejvyšší podíl cenzových domácností v Praze (16,4 %), nejméně zastoupeny byly naopak v kraji Vysočina (11,2 %). Kromě Prahy byly rovněž neúplné rodiny častější (v porovnání s celorepublikovým průměrem) v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji (obrázek 5). Většina neúplných rodin byla ve všech krajích tvořena neúplnými rodinami se závislými dětmi, nejvíce zastoupeny byly tyto rodiny opět v krajích severních Čech. Domácnosti jednotlivců představovaly ve všech regionech nejčastěji osoby samostatně bydlící, nejvyšší podíly podnájemníků byly zaznamenány v Praze (2,2 % domácností jednotlivců) a Karlovarském kraji (2,6 %). Úplné rodiny bez závislých dětí se vyskytovaly nejčastěji v Praze (57,6 % úplných rodin), dále ve Středočeském a Plzeňském kraji (tabulka 33). Nejméně bezdětných úplných rodin bylo naopak zaznamenáno v moravských regionech (Vysočina, Zlínský a Moravskoslezský kraj). V těchto regionech spolu s krajem Olomouckým, Jihomoravským, Pardubickým, Královéhradeckým a Jihočeským byly v porovnání s ostatními regiony více zastoupeny úplné rodiny mající 2 a více dětí. Nejméně úplných rodin se dvěma i se třemi a více dětmi bylo v pražském regionu. Naopak neúplné rodiny byly nejčastěji bezdětné (bez závislých dětí) v kraji Vysočina, Zlínském kraji, Jihomoravském a Olomouckém kraji a také v Praze (tabulka 33). V moravských regionech s výjimkou moravskoslezského kraje byly podprůměrně zastoupeny především neúplné rodiny s jedním dítětem, v Praze pak rodiny se dvěma a více dětmi. Regiony severních Čech se vyznačovaly vyšším podílem neúplných rodin se závislými dětmi, a to především s jedním a dvěma dětmi. Ve většině krajů České republiky bylo zastoupení nesezdaných soužití v úplných rodinách srovnatelné nebo nižší než v celé republice (tabulka 34). Relativně nejméně faktických manželství bylo zaznamenáno ve Zlínském kraji (3,1 % úplných rodin) a dále obecně v krajích moravských s výjimkou kraje Moravskoslezského. Naopak vysokým podílem nesezdaných párů v celkovém počtu párů, a tím pádem nižším zastoupením
72
manželství se vyznačovaly kraje severních Čech. V těchto regionech byly navíc manželské páry častěji tvořeny opakovanými manželstvími (alespoň jednoho z partnerů) v porovnání s ostatními oblastmi České republiky. Vysokým podílem opakovaných manželství se však vyznačovala i Praha. V populaci osob žijících ve faktickém manželství představovala soužití dvou svobodných osob ve všech krajích méně než 30 % těchto partnerství. Nejvyšší podíly oboustranně svobodných partnerů v nesezdaném soužití byly zaznamenány v regionech severních Čech (tabulka 34). V novém kontextu rodinného chování v 90. letech se nabízí otázka, do jaké míry se nesezdané soužití stává alternativou tradičního manželského svazku v jednotlivých krajích České republiky. Pro zodpovězení této otázky jsme zvolili jednoduchý ukazatelzastoupení osob žijících s partnerem v manželství (společné bydlících) v celkovém počtu úplných rodin v příslušném věku muže a ženy. Doplněk do 100 % pak představuje podíl osob žijících s druhem nesezdaně z osob bydlících společně s partnerem. Z grafů 59, 60 je zřejmé, že se podíl osob žijících s partnerem v manželství zvyšuje ve všech krajích společně s věkem. Velmi nízký podíl mužů žijících v manželství do věku 20 let byl zaznamenán v Praze, Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji, dále také v kraji Moravskoslezském (graf 59). V těchto regionech byl podíl mužů žijících v manželství nižší než 40 %, 60 % tedy zvolilo v tomto věku faktické manželství. U mladých žen do 20 let byla manželství nejméně zastoupena v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji - manželství tvořila přibližně třetinu párů žen v tomto věku (graf 60). Pražské mladé ženy žily častěji než pražští muži v manželství, což je možné vysvětlit částečně tím, že muži žijící v Praze ve věkové skupině 20 - 24 let s partnerkou, tedy vzhledem k věkovému rozdílu muže a ženy partneři žen většinou mladších, již byli poměrně často ženatí (69 %). V krajích severních Čech naopak zůstává podíl mužů ve věku 20 - 24 let žijících v manželství stále relativně nízký. Podobný trend přetrvává i ve věkové skupině 25 - 29 let, nižší podíly mužů a žen žijících s manželkou/manželem a tedy vyšší podíly osob žijících s druhem byly však pro tyto regiony typické i ve vyšším věku. Mezi regiony, kde mladí lidé upřednostňují ve větší míře manželství před nesezdaným soužitím, patřily většinou regiony moravské. Podívejme se nyní na populaci prvně vdaných žen. Z tabulky 35 je zřejmé, že nejvíce je narození dítěte v manželství odkládáno v Praze, tj. v tomto regionu byl ve všech sledovaných věkových kategoriích podíl stále bezdětných poprvé vdaných žen nejvyšší. Ve věkové kategorii 25 - 29 let vdané ženy (průměrný sňatkový věk svobodné ženy v roce 2001: 26,9 let) převládaly ženy se dvěma a více dětmi v kraji Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočina, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském. V ostatních krajích, včetně severočeských regionů, byly v tomto věku nejvíce zastoupeny vdané ženy s jedním dítětem. Ve věkové kategorii 30 - 34 let měla naprostá většina vdaných žen již alespoň jedno dítě. V Praze je vzhledem k výše zmíněnému odkladu narození dítěte zřejmá koncentrace na jedno až dvě děti, podíl dětí vyššího pořadí byl nižší než v ostatních regionech, což platí i pro věkovou skupinu 35 - 39 let. Přesto, že je dvoudětný model rodiny patrný ve všech regionech, není zastoupení prvně vdaných žen se třemi a více dětmi zanedbatelné. Zřetelné je to především ve věkové skupině 35 - 39 let: ženy s více než třemi dětmi byly nadprůměrně zastoupeny v krajích severních Čech (Karlovarský, Liberecký), ve východních Čechách (Královéhradecký a Pardubický kraj) a dále na Moravě (především Vysočina, Jihomoravský, olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj). V Praze byla jedna třetina žen ve věkové kategorii 35 - 39 let v roce 2001 stále bezdětná nebo s jedním dítětem, výraznější orientace na jednodětnou a dvoudětnou rodinu byla patrná i ve Středočeském a Plzeňském kraji. I přes poměrně vysoké zastoupení nesezdaných soužití v úplných rodinách mladých žen v některých regionech se zdá, že rození dětí je stále vázáno převážně na legální manželství. Ve všech krajích byl podíl svobodných bezdětných družek vyšší než podíl bezdětných poprvé vdaných žen, a to bez ohledu na věk ženy. Rozložení svobodných žen ve
73
faktickém manželství podle počtu narozených dětí se v roce 2001 nejvíce blížilo rozložení prvně vdaných žen podle počtu dětí v kraji Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a částečně i Moravskoslezském. I v těchto regionech však byla reprodukce v manželství vyšší než v nesezdaném soužití (tabulka 35). Z hlediska věku ženy měla v uvedených regionech ve věkové skupině 20 - 24 let alespoň jedno dítě přibližně jedna polovina žen, ve věkové kategorii 25 - 29 let pak byla bezdětná pouze každá třetí svobodná družka a tento trend pokračuje spolu se zvyšujícím se věkem. Navíc svobodné ženy ve výše zmíněných regionech neomezily počet nemanželských dětí na jedno, ale je tu zřejmá tendence mít dvě děti a ve vyšším věku i více dětí. Naopak nejvíce bezdětných svobodných družek bylo zaznamenáno v Praze. Pokud měla svobodná družka v Praze děti, pak nejčastěji pouze jedno, a to i ve vyšším věku. Zdá se, že ženy, které zůstávají svobodné a žijí v nesezdaném soužití v Praze (či velkých městech), se „kvalitativně“ liší od této populace v regionech severních Čech: v Praze se pravděpodobně spíše jedná o nositelky nových vzorců rodinného chování (individuální nezávislost, uplatnění v zaměstnání apod. na úkor tradičního rodinného života), v severních Čechách se jedná spíše o „alternativní“ formy rodinného života, neboť plodnost mimo manželství není omezena pouze na jedno dítě, ale rodí se i děti vyššího pořadí, nesezdané soužití se stálým nebo více partnery téměř nahrazuje tradiční rodinu. V těchto regionech je vysoká nezaměstnanost a celkově horší ekonomické a sociální podmínky. To vše přispívá mimo jiné k větší závislosti na pomoci státu. Je možné se domnívat, že v těchto případech vedly k odmítnutí sňatku především sociální důvody, svoji roli zde hraje i vliv okolí (vysoká rozvodovost, větší zastoupení nesezdaných soužití, nižší stupeň dokončeného vzdělání apod.). Jak již bylo zmíněno v kapitole 5 pojednávající o neúplných rodinách, mají tyto domácnosti v čele nejčastěji ženu (celorepublikově 85 %, tabulka 36). Z pohledu krajů byly vyšší podíly neúplných rodin v čele s mužem zaznamenány v Praze a Středočeském kraji (téměř 17 % neúplných rodin), nejnižší pak naopak v Olomouckém (14,2 %) a Zlínském kraji (13,3). Pokud stojí v čele neúplné rodiny muž, pak je nejčastěji rozvedený, dále ovdovělý a ženatý a nejméně často je svobodný. V jednotlivých krajích však existují určité odchylky (tabulka 36): v regionech severních Čech bylo zřejmé vyšší zastoupení svobodných mužů v čele neúplné rodiny (především kraj Karlovarský a Ústecký), nižší podíly svobodných se v roce 2001 vyskytovaly ve východních Čechách a Zlínském kraji. V severních regionech také v porovnání s ostatními kraji výrazněji dominovali rozvedení muži (více než 50 % mužů stojících v čele neúplné rodiny), podobné podíly byly také zaznamenány ve východních Čechách, v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. V severních Čechách je zajímavé i zjištění, že podíly ženatých mužů v čele neúplné rodiny byly téměř shodné s podíly mužů ovdovělých. V populaci žen v čele neúplné rodiny byla zjištění velmi podobná jako v populaci mužů. Vyšší podíly svobodných a vdaných žen byly zjištěny především v kraji Ústeckém, Karlovarském a Libereckém. Tyto regiony se také vyznačovaly nižším podílem ovdovělých žen v čele neúplné rodiny. Z předchozího odstavce vyplývá, že kraje Karlovarský, Ústecký a Liberecký jsou z pohledu neúplných rodin poměrně specifické. Podívejme se na ně tedy blíže. Tyto regiony porovnáme s krajem Plzeňským, neboť ten se ve struktuře neúplných rodin podle pohlaví a rodinného stavu velmi shoduje s celorepublikovými údaji a je také geograficky poměrně blízký regionům severozápadních Čech. Z hlediska věku muže v čele neúplné rodiny byl v roce 2001 patrný výraznější podíl svobodných mužů mladších 35 let především v kraji Karlovarském a Ústeckém ve srovnání s ostatními dvěma regiony, a to zejména s Plzeňským krajem (tabulka 37). Tyto podíly byly vyšší hlavně na úkor podílu ženatých a rozvedených. Ve vyšším věku se pak podíly svobodných mužů v neúplné rodině v těchto krajích snižují, i když zůstávají většinou stále vyšší než v Plzeňském kraji. Počínaje věkovou skupinou 35 - 39 let zřetelně dominují
74
rozvedení, ve věku starším 50 let pak nabývá na významu populace ovdovělých. Ve středním věku byla v roce 2001 populace rozvedených významně zastoupena především v Karlovarském kraji. Neúplné rodiny žen ve věku 20 - 24 let v Karlovarském a Ústeckém kraji měly v roce 2001 většinou v čele svobodnou ženu (dvě třetiny), vysoký podíl svobodných žen byl v porovnání s Plzeňským i Libereckým krajem zaznamenán i ve věku 25 -29 let (jedna třetina). Ve věku 30-34 let byla většina žen v čele neúplné rodiny ve všech sledovaných regionech rozvedená, počínaje věkovou skupinou 40 - 44 let častěji v severních oblastech než v Plzeňském kraji. Z výsledků sčítání obyvatelstva 2001 vyplývá, že se v severních regionech častěji než v ostatních regionech vyskytují „alternativní“ formy rodinného života. V mladém věku je relativně významná část rodinných domácností (úplných plus neúplných) tvořena svobodnými rodiči v čele neúplné rodiny (ve věku 20 - 24 let: Plzeňský kraj: 8,5 %, Karlovarský: 17,4 % Ústecký: 14 %, Liberecký: 10,9%; ve věku 25 - 29 let: Plzeňský kraj: 2,8 %, Karlovarský: 6,8 % Ústecký: 5,5 %, Liberecký: 4,2 %), ve středním věku jsou rodinné domácnosti tvořeny často neúplnou rodinou v čele s rozvedeným rodičem (ve věku 50 - 59 let: Plzeňský kraj: 5,9 %, Karlovarský: 8,9 % Ústecký: 7,7 %, Liberecký: 9,1 %).
75
7.1 Tabulky T a b u l k a 3 2 Složení domácností podle krajů v roce 2001 kraj
Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeň.
Karlovar.
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubic.
Vysočina
Jihomorav.
Olomouc.
Zlínský
Moravskoslez.
ČR
bytové domácnosti BD
celkem
496 940
413 060
231 281
208 992
115 913
321 928
161830
204529
182943
179784
404876
230561
204 806
470 235
3 827 678
BD=HD=CD
počet %
452 850 91,1
369 747 89,5
210 701 91,1
189 939 90,9
102 806 88,7
297 175 92,3
145969 90,2
184939 90,4
164853 90,1
162570 90,4
360171 89,0
208322 90,4
180 726 88,2
425 521 90,5
3 456 289
hospodařící domácnosti HD
celkem
544 577
457 421
251 845
229 807
130 894
352 812
179357
224921
201395
195521
446718
254079
228 062
518 676
4 216 085
počet %
541 394 99,4
450 840 98,6
248 216 98,6
227 252 98,9
129 442 98,9
349 623 99,1
177514 99,0
221775 98,6
198275 98,5
191719 98,1
438091 98,1
251060 98,8
224 235 98,3
513 359 99,0
4 162 795
celkem
547 811
464 188
255 569
232 424
132 397
356 126
181 249
228 158
204 594
199 417
455 546
257 163
231 969
524 106
4 270 717
počet % CD počet % UR % CD počet % UR % CD počet % CD počet % NUR % CD počet % NUR % CD počet % CD počet %I počet %I počet %I počet
236 980 43,3 100 456 42,4 18,3 136 524 57,6 24,9 89 614 16,4 52 161 58,2 9,5 37 453 41,8 6,8 201 335 36,8 154 011 76,5 42 987 21,4 4 337 2,2 19 882
259 529 55,9 116 974 45,1 25,2 142 555 54,9 30,7 62 163 13,4 36 586 58,9 7,9 25 577 41,1 5,5 134 283 28,9 102 125 76,1 30 618 22,8 1 540 1,1 8 213
146 136 57,2 69 876 47,8 27,3 76 260 52,2 29,8 32 074 12,6 19 204 59,9 7,5 12 870 40,1 5,0 73 306 28,7 57 365 78,3 15 163 20,7 778 1,1 4 053
129 647 55,8 57 826 44,6 24,9 71 821 55,4 30,9 29 160 12,5 17 474 59,9 7,5 11 686 40,1 5,0 69 547 29,9 53 810 77,4 14 960 21,5 777 1,1 4 070
65 681 49,6 30 085 45,8 22,7 35 596 54,2 26,9 20 814 15,7 13 280 63,8 10,0 7 534 36,2 5,7 43 041 32,5 29 793 69,2 12 148 28,2 1 100 2,6 2 861
183 501 51,5 85 133 46,4 23,9 98 368 53,6 27,6 48 952 13,7 32 336 66,1 9,1 16 616 33,9 4,7 116 108 32,6 92 069 79,3 22 340 19,2 1 699 1,5 7 565
95 670 52,8 45 198 47,2 24,9 50 472 52,8 27,8 25 136 13,9 16 009 63,7 8,8 9 127 36,3 5,0 56 579 31,2 42 241 74,7 13 620 24,1 718 1,3 3 864
129 875 56,9 60 202 46,4 26,4 69 673 53,6 30,5 28 706 12,6 17 269 60,2 7,6 11 437 39,8 5,0 66 578 29,2 50 883 76,4 14 938 22,4 757 1,1 2 999
120 673 59,0 57 259 47,4 28,0 63 414 52,6 31,0 24 454 12,0 14 487 59,2 7,1 9 967 40,8 4,9 56 726 27,7 43 225 76,2 13 038 23,0 463 0,8 2 741
124 477 62,4 61 142 49,1 30,7 63 335 50,9 31,8 22 238 11,2 12 192 54,8 6,1 10 046 45,2 5,0 49 999 25,1 39 488 79,0 10 169 20,3 342 0,7 2 703
259 567 57,0 122 467 47,2 26,9 137 100 52,8 30,1 61 477 13,5 35 385 57,6 7,8 26 092 42,4 5,7 124 579 27,3 94 216 75,6 28 891 23,2 1 492 1,2 9 923
149 069 58,0 71 854 48,2 27,9 77 215 51,8 30,0 33 024 12,8 19 150 58,0 7,4 13 874 42,0 5,4 71 059 27,6 54 419 76,6 15 809 22,2 831 1,2 4 011
140 111 60,4 69 069 49,3 29,8 71 042 50,7 30,6 28 751 12,4 15 540 54,1 6,7 13 211 45,9 5,7 59 930 25,8 44 075 73,5 15 430 25,7 425 0,7 3 177
292 676 55,8 143 229 48,9 27,3 149 447 51,1 28,5 69 858 13,3 42 332 60,6 8,1 27 526 39,4 5,3 153 106 29,2 114 976 75,1 35 841 23,4 2 289 1,5 8 466
2 333 592
3,6
1,8
1,6
1,8
2,2
2,1
2,1
1,3
1,3
1,4
2,2
1,6
1,4
1,6
2,0
HD=CD cenzové domácnosti CD úplné rodiny UR -s dětmi
-bez dětí neúplné rodiny NUR -s dětmi
-bez dětí jednotlivec I -samostatně bydlící -s CD -podnájemník vícečlenné nerodinné domácnosti
% CD
76
90,3
98,7
54,6 1 090 770
46,7 25,5 1 242 822
53,3 29,1 576 421 13,5 343 405 59,6 8,0 233 016 40,4 5,5 1 276 176
29,9 972 696 76,2 285 952 22,4 17 548 1,4 84 528
T a b u l k a 3 3 Rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí v roce 2001, kraje počet závislých dětí 0
Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeň.
Karlovar.
Ústecký
Liberecký
úplné rodiny % KrálovéPardubic. hradecký 53,6 52,6
Vysočina
Jihomorav.
Olomouc.
Zlínský Moravskoslez.
ČR
57,6
54,9
52,2
55,4
54,2
53,6
52,8
50,9
52,8
51,8
50,7
51,1
53,3
1
21,3
19,8
19,9
19,9
21,9
22,0
20,9
19,8
19,1
18,0
20,1
20,0
19,8
21,0
20,3
2
18,5
21,6
23,6
21,3
19,6
20,2
21,8
22,4
23,3
25,0
22,5
23,5
24,3
23,2
22,1
3+
2,5
3,7
4,4
3,5
4,3
4,2
4,5
4,2
5,1
6,2
4,6
4,6
5,2
4,7
4,3
236 980
259 529
146 136
129 647
65 681
183 501
95 670
129 875
120 673
124 477
259 567
149 069
140 111
292 676
2 333 592
celkový počet počet závislých dětí 0
Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeň.
Karlovar.
Ústecký
Liberecký
neúplné rodiny % KrálovéPardubic. hradecký 39,8 40,8
Vysočina
Jihomorav.
Olomouc.
Zlínský Moravskoslez.
ČR
41,8
41,1
40,1
40,1
36,2
33,9
36,3
45,2
42,4
42,0
45,9
39,4
40,4
1
39,7
37,0
37,4
38,9
42,4
42,9
40,6
38,8
37,1
33,2
37,6
37,0
34,7
38,8
38,5
2
16,3
18,5
19,0
17,9
17,6
18,9
19,2
18,1
18,6
17,9
16,9
17,6
16,3
18,0
17,8
3+
2,2
3,3
3,5
3,1
3,8
4,3
3,9
3,3
3,6
3,8
3,1
3,4
3,0
3,8
3,3
89 614
62 163
32 074
29 160
20 814
48 952
25 136
28 706
24 454
22 238
61 477
33 024
28 751
69 858
2 333 592
celkový počet
T a b u l k a 3 4 Složení úplných rodin v krajích České republiky - manželství a nesezdaná soužití, 2001 kraj
Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeň.
Karlovar.
Ústecký
Liberecký
KrálovéPardubic. hradecký 129 875 120 673
Vysočina
Jihomorav.
Olomouc.
Zlínský Moravskoslez.
ČR
úplné rodiny
236 980
259 529
146 136
129 647
65 681 183 501
95 670
124 477
259 567
149 069
140 111
292 676
2 333 592
- manželství
225 090
248 677
138 848
122 433
58 849 165 649
88 273
123 133
115 640
120 466
248 976
142 009
135 799
276 581
2 208 323
95,0
95,8
95,0
94,4
90,3
92,3
94,8
95,8
96,8
95,9
95,3
96,9
94,5
94,6
171 746
205 645
118 895
102 625
44 541 127 541
70 311
103 888
100 639
108 750
213 535
122 267
121 120
230 719
1 842 222
76,3
82,7
85,6
83,8
75,7
77,0
79,7
84,4
87,0
90,3
85,8
86,1
89,2
83,4
83,4
11 890
12 952
7 288
7 214
6 832
17 852
7 397
6 742
5 033
4 011
10 591
7 060
4 312
16 095
125 269
5,0
5,0
5,0
5,6
10,4
9,7
7,7
5,2
4,2
3,2
4,1
4,7
3,1
5,5
5,4
3 011
2 597
1 693
1 696
2 020
5 339
1 931
1 561
1 159
909
2 463
1 773
937
4 107
31 186
25,3
20,1
23,2
23,5
29,6
29,9
26,1
23,2
23,0
22,7
23,3
25,1
21,7
25,5
24,9
- % UR oboustranně první % manželství - nesezdané soužití - % UR oboustranně svobodní % nesezdaných soužití
89,6
77
T a b u l k a 35 Prvně vdané ženy a svobodné ženy žijící ve faktickém manželství podle věku a počtu dětí - 2001 (%) věk ženy děti prvně vdané ženy Praha svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy Středočeský svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy Jihočeský svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy Plzeňský svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy Karlovarský svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy Ústecký svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy Liberecký svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy Královéhradecký svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy Pardubický svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy Vysočina svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy Jihomoravský svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy Olomoucký svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy Zlínský svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy Moravskoslezský svobodné ve fakt. manž. prvně vdané ženy ČR svobodné ve fakt. manž.
0 44,9 73,7 40,3 66,4 40,5 56,3 42,4 47,9 40,7 47,4 33,2 43,0 38,7 46,3 34,3 56,9 33,8 60,0 35,1 71,2 38,4 55,3 41,7 62,2 40,7 65,0 39,6 48,1 38,8 53,6
-19 1 2 50,0 5,1 26,3 0,0 56,3 3,5 26,1 6,7 54,4 5,1 36,3 6,3 53,2 4,3 49,3 2,7 55,6 3,7 46,2 6,4 62,1 4,2 45,8 10,4 58,1 3,2 50,5 3,2 61,4 4,3 43,1 0,0 62,6 3,6 30,0 10,0 61,5 2,0 25,4 3,4 57,4 4,2 39,8 4,9 54,9 2,8 31,7 6,1 51,7 7,6 35,0 0,0 55,8 4,3 45,1 5,8 56,9 4,1 40,1 5,9
3+ 0,0 0,0 0,0 0,8 0,0 1,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,4 0,0 0,0 0,0 0,7 0,0 0,0 0,0 0,3 1,0 0,2 0,5
0 41,1 77,0 30,4 67,1 31,3 64,1 30,0 61,5 30,6 47,6 26,5 52,1 27,9 51,3 29,9 63,9 27,8 67,1 27,8 72,6 31,5 67,5 28,7 61,6 31,0 76,1 29,1 52,7 30,3 60,4
20-24 1 2 49,7 8,6 18,6 3,9 55,1 13,7 24,4 7,0 53,4 14,5 26,9 7,5 56,0 12,9 28,8 7,6 53,6 14,5 39,8 10,1 57,4 14,6 34,4 10,1 57,7 13,1 37,1 9,7 55,0 14,6 25,0 9,7 56,3 14,8 23,1 8,3 53,7 17,7 20,2 5,7 54,1 13,7 25,3 5,7 56,4 13,9 28,4 7,8 54,6 13,6 17,3 5,5 54,9 14,9 34,9 9,6 54,8 14,0 29,3 8,2
78
3+ 0,6 0,5 0,8 1,4 0,9 1,5 1,1 2,1 1,4 2,6 1,5 3,3 1,4 1,9 0,5 1,5 1,0 1,4 0,8 1,6 0,7 1,4 1,0 2,2 0,8 1,0 1,1 2,8 0,9 2,1
0 26,6 70,0 13,6 49,8 14,9 50,5 13,4 44,2 13,7 29,5 11,8 32,4 13,6 41,9 12,4 43,8 11,9 50,0 10,8 55,7 14,6 54,6 12,4 51,7 13,4 61,0 12,5 38,2 14,1 48,9
25-29 1 2 46,4 25,2 21,5 6,8 43,4 39,5 31,6 12,7 47,7 32,9 29,2 13,0 44,7 38,6 32,3 16,2 48,0 34,5 39,3 19,5 47,1 37,1 38,2 18,7 43,5 38,7 34,0 17,0 42,6 41,5 32,1 14,9 39,3 44,1 28,7 13,1 34,6 48,7 27,8 10,8 41,6 40,0 28,0 11,0 41,3 42,2 27,7 13,5 41,4 41,2 24,8 10,3 41,9 41,1 33,4 17,6 42,6 39,4 33,5 9,3
3+ 1,8 1,7 3,5 6,0 4,5 7,3 3,3 7,3 3,8 11,7 4,1 10,8 4,2 7,1 3,4 9,2 4,7 8,2 5,8 5,7 3,8 6,4 4,1 7,1 4,0 3,9 4,5 10,8 3,9 8,3
0 8,5 47,0 3,8 28,8 3,4 31,7 3,4 25,5 4,2 13,4 3,3 17,4 3,5 21,7 3,4 30,5 2,9 27,8 3,1 26,3 4,2 36,0 3,3 31,8 3,5 40,8 3,5 22,5 4,0 28,4
30-34 1 2 37,6 48,1 35,0 14,8 24,7 62,1 38,8 22,4 22,2 63,3 36,7 23,4 25,8 61,6 44,9 16,8 29,4 56,2 33,4 31,7 28,4 57,3 34,8 26,3 25,0 60,1 39,6 24,3 23,6 62,9 39,6 21,3 18,9 64,8 39,1 24,8 15,8 65,9 40,0 22,1 24,3 60,4 36,0 17,4 22,5 62,6 33,6 22,7 20,4 63,3 36,9 15,4 23,1 61,6 35,7 25,0 24,8 60,4 36,6 22,2
3+ 5,8 3,2 9,4 9,9 11,1 8,3 9,2 12,8 10,1 21,4 10,9 21,5 11,4 14,5 10,2 8,6 13,4 8,3 15,3 11,6 11,2 10,6 11,6 11,8 12,8 6,9 11,9 16,8 10,8 12,8
0 4,0 33,2 1,9 30,1 1,7 20,2 1,8 21,9 2,3 12,2 2,1 15,6 2,0 16,3 1,8 24,8 1,6 32,7 1,8 33,3 2,4 32,3 1,7 23,1 2,0 45,8 2,2 22,9 2,2 24,7
35-39 1 2 26,4 59,8 42,6 19,0 15,9 67,4 40,5 17,8 13,9 67,4 36,0 25,4 16,6 66,9 41,9 23,8 19,2 60,5 35,4 27,2 17,6 63,3 28,1 26,8 15,3 65,1 36,6 28,5 14,3 66,4 39,0 19,0 11,8 65,6 41,8 12,7 9,8 64,3 35,3 21,6 15,2 63,4 32,8 21,9 13,3 66,1 38,9 22,2 12,3 65,2 34,7 13,9 15,0 64,4 38,7 19,6 15,8 64,6 36,9 22,0
3+ 9,8 5,2 14,9 11,7 17,0 18,4 14,7 12,4 17,9 25,2 17,0 29,5 17,7 18,7 17,6 17,1 20,9 12,7 24,1 9,8 19,0 13,0 18,8 15,7 20,5 5,6 18,5 18,8 17,3 16,4
Tabulka 36
Neúplné rodiny podle pohlaví a rodinného stavu osoby v čele domácnosti - 2001 (%)
kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 16,8 16,8 16,1 15,7 15,6 14,7 15,6 15,1 14,8 15,1 14,8 14,2 13,3 14,5 muž svobodný 2,9 3,4 3,2 4,1 7,8 7,4 4,7 3,1 2,6 2,2 3,4 3,4 2,3 4,9 ženatý 36,9 24,5 20,6 20,8 20,0 21,1 21,0 17,1 16,9 16,0 22,1 15,5 15,4 17,0 rozvedený 40,5 47,5 49,5 49,6 53,5 49,0 52,6 53,0 50,2 44,7 44,3 50,8 45,4 50,6 ovdovělý 19,7 24,6 26,7 25,5 18,7 22,5 21,6 26,7 30,3 37,1 30,3 30,4 36,9 27,5 83,2 83,2 83,9 84,3 84,4 85,3 84,4 84,9 85,2 84,9 85,2 85,8 86,7 85,5 žena svobodná 8,9 8,6 9,2 9,7 16,8 16,8 13,2 10,7 9,7 8,6 10,1 10,9 9,1 12,8 vdaná 25,5 22,2 18,6 19,6 15,6 15,9 17,4 17,9 17,1 16,3 19,0 15,5 14,9 14,8 rozvedená 45,5 43,0 45,5 45,9 49,1 48,6 50,2 47,1 45,8 41,3 43,8 46,3 42,7 46,2 ovdovělá 20,1 26,1 26,7 24,8 18,4 18,7 19,2 24,3 27,4 33,8 27,1 27,3 33,3 26,2
Pozn.: řádky „muž“ a „žena“ - % ze všech neúplných rodin; kategorie rodinného stavu - 100 % počet neúplných rodin muže/ženy bez zahrnutí kategorie rodinného stavu „nezjištěno“
79
ČR 15,4 3,9 22,6 47,5 26,0 84,6 10,9 18,7 45,6 24,8
T a b u l k a 3 7 Neúplné rodiny ve vybraných krajích podle pohlaví, věku a rodinného stavu osoby v čele - 2001 (%) věk 20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
60-64
65-69
70+
kraj Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký
muž 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
svobodný 64,6 75,4 67,8 58,2 23,1 38,5 37,5 23,8 6,9 16,5 20,6 14,1 4,8 7,3 9,0 4,6 2,5 4,5 5,1 2,3 2,3 5,2 2,7 2,5 1,7 3,4 2,4 1,2 2,6 1,3 2,2 1,1 3,4 3,5 3,5 2,6 0,0 0,8 1,1 0,9 0,2 0,9 1,9 0,7
ženatý 25,0 21,3 20,3 34,5 43,1 36,5 31,3 39,5 32,3 30,7 31,0 31,0 23,0 24,2 24,8 25,7 25,1 23,1 25,4 19,9 20,2 18,9 22,8 20,8 19,9 17,4 19,1 21,1 23,0 14,8 19,2 18,4 16,3 17,6 14,4 16,6 9,8 14,0 8,0 11,2 4,2 5,7 5,3 5,9
rozvedený 10,4 3,3 10,2 7,3 33,1 24,3 29,9 34,3 55,8 51,8 45,5 51,8 66,1 63,3 60,4 64,6 63,7 64,3 61,8 70,8 64,1 66,5 59,4 63,4 57,4 59,9 55,8 57,8 41,5 59,1 47,1 52,7 27,7 35,9 34,3 32,1 17,1 28,1 23,4 19,0 8,4 14,6 10,0 10,0
80
ovdovělý 0,0 0,0 1,7 0,0 0,6 0,7 1,4 2,3 5,0 0,9 2,9 3,1 6,1 5,2 5,8 5,1 8,7 8,1 7,7 7,0 13,4 9,4 15,2 13,3 20,9 19,3 22,6 19,9 32,9 24,8 31,4 27,8 52,7 43,0 47,8 48,7 73,1 57,0 67,4 69,0 87,1 78,8 82,8 83,4
žena 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
svobodná 45,3 67,3 67,0 55,7 21,0 36,9 36,9 28,2 11,3 17,1 15,9 15,2 6,8 10,0 9,6 8,5 4,1 7,1 5,9 7,0 2,8 5,7 4,5 4,7 2,7 4,8 4,0 4,1 2,1 3,2 4,0 3,5 2,1 4,4 2,9 2,9 1,1 1,5 2,3 1,7 0,9 2,7 2,0 1,2
vdaná 40,7 23,4 24,3 32,5 40,6 28,3 27,7 34,5 29,1 21,4 21,7 24,6 20,2 17,9 17,0 18,0 17,3 14,5 15,0 14,8 13,2 12,9 12,3 11,9 10,7 9,9 9,6 10,2 8,2 6,4 6,8 7,5 5,1 2,3 3,4 4,0 1,8 2,1 2,1 3,9 0,9 1,0 1,0 0,8
rozvedená 13,5 8,8 8,4 11,5 36,9 33,6 34,0 35,9 56,0 58,6 59,4 57,0 66,9 66,9 68,2 67,7 66,7 69,1 67,8 68,4 65,1 67,1 66,1 67,8 53,1 58,6 56,4 59,2 40,7 47,6 42,8 47,4 21,7 37,2 31,2 33,4 16,1 21,6 19,8 19,3 6,7 12,9 1,2 11,0
ovdovělá 0,6 0,5 0,4 0,3 1,5 1,2 1,4 1,4 3,6 2,8 3,1 3,1 6,1 5,2 5,3 5,7 11,9 9,2 11,3 9,8 19,0 14,3 17,1 15,6 33,4 26,6 30,0 26,4 49,0 42,8 46,4 41,6 71,1 56,1 62,5 59,7 81,0 74,8 75,8 75,1 91,5 83,4 95,8 87,0
7.2 Grafy G r a f 5 9 Zastoupení společně bydlících manželských párů v úplných rodinách podle věku muže - kraje, 2001 muži počet mužů žijících v manželství na 100 úplných rodin
100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0
-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-49
50-59
60-69
70+
Praha
39,3
69,0
84,6
91,8
94,1
95,1
96,1
97,2
97,7
Středočeský
45,6
77,9
90,7
93,9
95,0
94,9
95,7
97,1
97,3
Jihočeský
45,5
74,0
90,0
93,9
94,8
95,1
95,8
97,2
98,0
Plzeňský
64,3
72,8
87,6
92,3
94,3
94,6
95,6
97,0
97,5
Karlovarský
37,8
51,5
76,1
85,1
89,5
89,9
92,5
94,9
95,6
Ústecký
35,7
54,2
78,8
87,0
90,1
91,1
93,5
95,0
95,4
Liberecký
30,8
63,5
83,2
90,7
92,2
92,8
94,0
96,0
96,2
Královéhradecký
52,2
75,6
89,5
93,8
94,7
94,8
95,7
97,1
97,3
Pardubický
66,7
80,0
91,7
95,0
96,4
96,1
96,4
97,5
97,6
Vysočina
63,3
84,7
94,2
96,3
96,7
96,6
97,3
98,3
98,5
Jihomoravský
61,4
80,4
91,8
95,1
95,8
95,9
96,6
97,7
97,9
Olomoucký
55,3
76,5
90,3
94,2
95,3
95,4
96,3
97,4
97,5
Zlínský
63,6
84,7
94,6
96,5
96,9
96,8
97,4
98,2
98,4
Moravskoslezský
39,1
77,0
89,0
93,4
94,5
94,7
95,8
96,7
97,3
G r a f 6 0 Zastoupení společně bydlících manželských párů v úplných rodinách podle věku ženy - kraje, 2001 ženy 90,0 na 100 úplných rodin
počet žen žijících v manželství
100,0
80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0
-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-49
50-59
60-69
70+
Praha
56,3
72,2
88,2
93,4
95,3
95,8
96,5
97,4
97,0
Středočeský
58,2
83,2
92,8
95,1
95,5
95,4
96,0
96,7
96,5
Jihočeský
54,3
81,5
92,3
94,7
95,7
95,6
96,1
97,2
97,3
Plzeňský
51,3
78,2
91,0
93,7
94,7
95,3
96,1
96,9
96,5
Karlovarský
27,1
60,9
81,2
88,6
90,4
91,2
93,6
94,4
93,9
Ústecký
30,1
62,3
83,8
89,5
91,7
92,5
93,9
94,6
93,6
Liberecký
35,2
70,6
87,5
92,2
93,1
93,4
94,6
95,6
95,0
Královéhradecký
56,5
80,2
92,5
94,2
95,5
95,3
96,0
97,1
Pardubický
59,8
83,7
94,1
96,2
96,7
96,3
96,7
97,5
97,1
Vysočina
65,1
89,3
95,6
96,7
97,0
96,9
97,6
98,3
98,1
Jihomoravský
61,8
85,2
93,6
95,7
96,3
96,3
96,9
97,5
97,6
Olomoucký
52,4
81,6
92,6
95,2
96,0
96,0
96,4
97,1
96,9
Zlínský
63,3
89,9
95,7
97,1
97,1
97,0
97,5
98,3
98,2
Moravskoslezský
50,3
79,8
91,7
94,4
95,5
95,3
95,9
96,7
96,3
81
96,8
7.3 Obrázky O b r á z e k 3 Regiony České republiky
Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz
Obrázek 4
Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz
82
Obrázek 5
Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz
Obrázek 6
Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz
83
8. Plodnost žen podle výsledků sčítání obyvatelstva 2001 V této kapitole se zmíníme jen velice stručně o plodnosti žen podle výsledků sčítání lidu. Analýza vychází, tak jako v ostatních částech této studie, z publikovaných agregovaných dat ze sčítání (publikace "Plodnost žen 2001"; analýza generační plodnosti na základě anonymizovaných dat - viz. např. Rychtaříková, 2003; Kraus, 2003). Jak již bylo zmíněno, tato data analýzu do jisté míry omezují. Nicméně výstupy umožňují základní pohled na vývoj plodnosti žen z pohledu generací. Základní informace z publikace týkající se dat o plodnosti žen podle výsledků sčítání jsou uveřejněny i na internetových stránkách Českého statistického úřadu (www.czso.cz). Data o plodnosti žen byla v československých sčítáních poprvé zjišťována v roce 1930. Při každém poválečném sčítání lidu se zjišťoval počet živě narozených dětí žen starších 15 let. Kromě celkového počtu dětí byly zjišťovány i počty narozených dětí z nynějšího u vdaných a z posledního manželství u rozvedených a ovdovělých žen. Data ze sčítání jsou vlastně kumulací plodnosti do určitého věku (bez možnosti přesně sledovat časový průběh), vypovídají o aktuální nebo konečné plodnosti jednotlivých skupin žen podle věku, rodinného stavu apod. Pomocí dat ze sčítání je možné sledovat vývoj generační plodnosti, neboť časový interval mezi sčítáními většinou respektuje 10 let, porovnáváme-li tedy plodnost žen ve věku 35-39 let v roce 1991 a 2001, porovnáváme vlastně generace o 10 let mladší (starší). V roce 2001 zahrnovala otázka počtu dětí všechny děti narozené ženě starší 15 let (citace z vysvětlivek ke sčítacímu listu osob: „...celkový počet dětí, které se ženě narodily do rozhodného okamžiku sčítání (před manželstvím, v manželství i mimo ně), i když některé z dětí později zemřelo“). V předchozích sčítáních však byl zjišťován počet živě narozených dětí. Sčítání z roku 2001 tedy není z hlediska plodnosti zcela srovnatelné s předchozími. Je však třeba říci, že počty mrtvě narozených dětí jsou v současné době již velice nízké (2001: 263 dětí, tj. 0,3 % všech narozených dětí), perinatální úmrtnost (mrtvě narozené děti a děti zemřelé do 7 dnů z 1000 narozených) a kojenecká úmrtnost (počet dětí zemřelých do 1 roku z 1000 živě narozených dětí) jsou na velmi nízké úrovni (2001: 4,3 ‰ a 4,0 ‰). Rozdíly mezi celkovým počtem narozených dětí a počtem živě narozených dětí se nejvíce liší u starších žen, které rodily v období, kdy byla kojenecká úmrtnost ještě vysoká13. Dalším omezením dosavadní analýzy plodnosti žen na základě údajů ze sčítání obyvatelstva je i skutečnost, že při zpracovávání výsledků sčítání obyvatelstva z roku 2001 nařídil Úřad pro ochranu osobních údajů likvidaci údajů o „počtu narozených dětí v nynějším nebo posledním manželství“ (a o počtu zaměstnanců u zaměstnavatelů). V této věci je podána ČSÚ ústavní stížnost k Ústavnímu soudu, dosud je však nevyřešená. Z tohoto důvodu nejsou zatím některé údaje o plodnosti žen z výsledků sčítání obyvatelstva 2001 v publikaci obsaženy. V roce 2001 bylo celkem sečteno 4 442 131 bydlících žen starších 15 let. Z nich 920 122 bylo svobodných, 2 087 086 poprvé vdaných (včetně nezjištěného pořadí), 285 997 vdaných opětovně, 459 511 rozvedených a 662 558 ovdovělých (1 955 rodinný stav nezjištěn). Oproti roku 1991 se snížil počet vdaných žen o přibližně 176 tisíc, počet svobodných žen se naopak zvýšil o 252 tisíc. O 130 tisíc se rovněž zvýšil počet rozvedených žen, počet ovdovělých žen se naopak o 33 tisíc snížil (tabulka 38). Tyto změny počtů ovlivnily odpovídajícím způsobem i relativní strukturu žen starších 15 let podle rodinného stavu. Podle výsledků sčítání z roku 2001 se sečteným ženám narodilo 7 017 574 dětí, což je o 60 243 dětí méně než podle výsledků z roku 1991.
13
Např. 1950-54: perinatální úmrtnost - 31,3 ‰, kojenecká úmrtnost: 46,8 ‰, 1980-84: perinatální úmrtnost 13,9 ‰, kojenecká úmrtnost: 15,2 ‰ (Kučera, 1994). 84
Po poklesu plodnosti generací narozených v období 1919 - 1944 došlo k oživení plodnosti žen z ročníků 1945 - 1957 (Rychtaříková, 2003). Tyto ženy rodily v období příznivého populačního klimatu 60. a 70. let (graf 61). Podle výsledků posledního sčítání obyvatelstva měly více než 2 děti (na 1 ženu) generace 50. let a starší. Nejplodnějšími poválečnými ročníky byly ženy narozené v letech 1949-1951. U generací narozených v 60. letech a mladších klesl počet dětí připadajících na 1 ženu pod hodnotu 2. Ještě významnější je zatím propad plodnosti žen narozených v 70. letech. Tyto ženy v roce 2001 ještě neukončily svoji reprodukci, je pravděpodobné, že budou mít další děti. Nicméně je téměř vyloučeno, aby ženy narozené na přelomu 60. a 70. let dosáhly konečné plodnosti kolem 2 dětí na jednu ženu (ČSÚ, 2003). Porovnáme-li počet dětí připadajících na jednu ženu ve věku 30 let při sčítání v roce 1991 a 2001, došlo k jeho snížení o téměř tři desetiny dítěte. Zvýšení plodnosti do tohoto věku bylo zaznamenáno pouze u žen svobodných (tabulka 39). Ženy narozené ve sledovaném období (od roku 1937) měly většinou alespoň jedno dítě, neboli bezdětnost se udržovala na velice nízké úrovni 4,5 %. K nárůstu bezdětnosti došlo až v generacích narozených v 60. letech. Z grafu 62 je patrný převládající model dvoudětné rodiny. Podíl žen se třemi a více dětmi postupně klesal. Nejvíce třetích a dalších dětí měly generace žen 1947 - 1953. Tyto generace patří mezi ty, které procházely věkem nejvyšší reprodukce v období propopulačních opatření, která tak působila příznivě na zvýšení podílu druhých, ale i dalších dětí. Z hlediska rodinného stavu ženy připadal největší počet dětí na ženy vdané a ovdovělé (graf 61). Více než 2 děti na 1 prvně vdanou a ovdovělou ženu měly generace narozené před rokem 1965. Plodnost opakovaně vdaných žen narozených po roce 1950 byla nejvyšší ze všech kategorií rodinného stavu ženy, neboť tyto ženy měly často děti i v dalším, opakovaném manželství. Nižší počet dětí připadajících na 1 ženu (o jednu až dvě desetiny) měly ženy rozvedené, neboť jejich možnosti, respektive období pro realizaci jejich natalitních plánů bylo rozvodem zkráceno. Obecně nejnižší plodnost měly ženy svobodné. Ta se však ve sledovaném období narození těchto žen (od roku 1937) zvyšovala, v případě žen narozených v 60. a 70. letech se pak víceméně stabilizovala. Zatím je obtížné předvídat, zda se konečná plodnost mladých svobodných žen bude zvyšovat, neboť tyto ženy v roce 2001 ještě neukončily svoji reprodukci. Z porovnání výsledků sčítání obyvatelstva z roku 1991 a 2001 však vyplývá, že se v 90. letech zvýšila plodnost svobodných žen (tabulka 40). V roce 1991 připadalo na 1 svobodnou ženu ve věku 30 let (narozenou kolem roku 1960) v průměru 0,338 dětí, o 10 let později měla tato svobodná žena ve věku 40 let v průměru 0,573 dětí, došlo tedy k nárůstu o 70 % (1,7krát); v roce 2001 měla svobodná žena ve věku 30 let (narozená kolem roku 1970) v průměru 0,475 dětí; pokud by se její plodnost mezi věkem 30 a 40 let zvýšila jako u ženy starší o 10 let, pak by ve věku 40 let měla v průměru 0,805 dětí. Toto číslo je zřejmě nadhodnoceno, nicméně ilustruje možný vývoj plodnosti svobodných žen narozených v 70. letech. Pravděpodobnost vdaných žen mít první a druhé dítě byla, jak již vyplývá z výše uvedených trendů, vysoká, uzavření manželství tedy úzce souviselo s rozením dětí. Pravděpodobnost mít druhé dítě však vykazovala určité výkyvy, a to především u generací žen 1948 - 1959, u nichž byla tato pravděpodobnost vyšší. U svobodných žen byla naopak nejnižší pravděpodobnost mít první dítě (výrazně nižší než u vdaných žen), pravděpodobnosti mít druhé a další dítě dosahovaly navzájem přibližně stejných hodnot (nicméně až pravděpodobnost mít třetí a čtvrté dítě byla srovnatelná s hodnotami vdaných žen). V případě svobodných žen je tedy nejtěžším rozhodnutím mít první dítě, další, a to především třetí a další děti, se pak těmto svobodným ženám s (alespoň) jedním dítětem rodí poměrně často. Dochází zde k vydělení poměrně specifické populace svobodných žen s dětmi (Rychtaříková, 2003).
85
I přes probíhající změny porodnosti v posledních letech se stále převážná část dětí rodí do manželství. Vdané ženy mladší 45 let však měly s výjimkou žen ve věku 15 - 19 let v roce 2001 v průměru méně dětí než ženy v tomto věku v roce 1991. Projevily se tu nové vzorce rodinného chování pozorované již na základě běžné evidence. Manželství a narození dítěte je odkládáno do vyššího věku, snižuje se počet předmanželských početí a sňatků uzavřených v souvislosti s těhotenstvím. Je však pravděpodobné, že mladé vdané ženy nedosáhnou průměru 2 děti na 1 ženu. Ženy, kterým v roce 1991 bylo 20 - 24 let a v roce 2001 pak 30 - 34 let, by v dalších 10 letech musely zvýšit počet narozených na 1 ženu o 0,308 dětí, aby dosáhly počtu dětí žen ve věku 40 - 44 let v roce 2001. Tato hodnota je přibližně trojnásobkem přírůstku průměrného počtu dětí mezi sčítáními 1991 a 2001 u žen ve věku 3034 let v roce 1991 (přibližně 40 - 44 let v roce 2001). Přesto je zřejmé, že plodnost vdaných žen (či se zkušeností s manželstvím) významně determinuje počet živě narozených dětí. Z výsledků sčítání obyvatelstva vyplývá, že tak velký propad počtu narozených v 90. letech (až o 32 % v roce 1999 v porovnání s rokem 1990) nebyl důsledkem výrazného snížení plodnosti vdaných žen (tabulka 40), ale především změnou struktury populace žen podle rodinného stavu. Vysoká rozvodovost má za následek rostoucí podíl rozvedených osob v populaci. Tyto osoby na jedné straně zůstávají žít samy (s dětmi nebo bez), uzavírají další sňatek nebo žijí nesezdaně. Počet dětí připadajících na rozvedenou ženu starší 40 let byl v době posledního sčítání ve srovnání s rokem 1991 vyšší (tabulka 40). Tento výsledek byl částečně ovlivněn zvyšováním rozvodovosti po 4 a více letech trvání manželství v 90. letech, k významnému zvýšení rozvodovosti došlo i po 10- a víceletém manželství. Starší rozvádějící se ženy po delší době manželství tak měly k dispozici delší období pro narození dětí. Počty dětí připadajících na rozvedenou ženu starší 40 let byly v roce 2001 jen nepatrně nižší v porovnání se ženami vdanými. V mladším věku (méně než 40 let) měly naopak rozvedené ženy při sčítání v roce 2001 méně dětí než před 10 lety. Promítl se zde celkový propad plodnosti a zvyšování podílu rozvádějících se bezdětných manželů při poklesu podílu rozvodů se dvěma a více dětmi. Počet a podíl ovdovělých žen významně vzrůstá spolu s rostoucím věkem. V reprodukčním věku je tak podíl ovdovělých žen velmi nízký. Počet dětí připadajících na 1 ovdovělou ženu byl v porovnání s ostatními ženami v roce 2001 nejvyšší. Ženy starší 65 let se narodily v roce 1935 a dříve, a rodily tedy v poválečných letech a v 1. polovině 50. let, tj. v období poválečného baby boomu. Nejplodnější skupinou žen vůbec byly podle sčítání z roku 2001 ovdovělé ženy ve věku 80 - 84 let (2,369 dětí na 1 ženu), které rodily v letech 1945 - 48 (ČSÚ, 2003). Kapitola 4.6 byla věnována relativně novému fenoménu v České republicefaktickému manželství. V této části byla rovněž uvedena analýza faktických manželství podle počtu závislých dětí v dané rodině. V následujících odstavcích se však budeme věnovat retrospektivnímu pohledu na plodnost, tedy počtu všech dětí narozených ženám žijícím v době sčítání ve faktickém manželství. Především u starších žen tak byly zaznamenány vyšší počty dětí narozených ženě celkem oproti počtům závislých dětí žijících v době sčítání s matkou ve faktickém manželství. Další nesrovnalosti nastávají v důsledku metodiky zjišťování, kdy počty závislých dětí žijících se ženou ve faktickém manželství byly zjišťovány z bytového listu a počty narozených dětí ze sčítacího listu osob. Při sčítání v roce 2001 však nebyl počet dětí ve sčítacím listu uveden u poměrně velkého počtu žen (275 tisíc, v roce 1991 pouze 65 tisíc). Nejvíce se tento jev dotkl výsledků u mladých věkových skupin, kde jsou počty narozených dětí obecně nízké. Vyšší celková plodnost svobodných žen byla částečně ovlivněna plodností svobodných žen žijících ve faktickém manželství, jejichž počty se mezi rokem 1991 a 2001 zvýšily. U svobodných žen mladších 30 let žijících v době sčítání v nesezdaném soužití se
86
sice zvýšil v roce 2001 v porovnání s rokem 1991 podíl bezdětných (bez zahrnutí žen s nezjištěným počtem dětí), nicméně starší ženy měly v roce 2001 již častěji jedno či dvě děti (tabulka 41). Rozvedené ženy žijící ve faktickém manželství měly v roce 2001 nejčastěji 2 děti (43 %), podíl bezdětných byl velice nízký (celkem 5 %), a to již od věkové skupiny 30 - 34 let (5,5 %). Počínaje věkovou skupinou 35 - 39 let byl počet dětí připadajících na rozvedenou ženu v roce 2001 srovnatelný nebo dokonce vyšší než počet dětí připadajících na jednu ženu žijící v prvním manželství (tabulka 40, 41). Rozvedené ženy žijící ve faktickém manželství tak měly pravděpodobně další děti s novým partnerem (avšak méně dětí než ženy opětovně vdané). Téměř každá třetí rozvedená žena v nesezdaném soužití měla tři a více dětí (každá pátá prvně vdaná). Vysokou plodností se vyznačují i ovdovělé ženy žijící ve faktickém manželství. I v mladém a středním věku měla většina z nich alespoň jedno dítě. V porovnání se ženami rozvedenými však měly častěji i tři a více dětí (tabulka 41). Výsledky sčítání obyvatelstva obecně naznačují, že faktické manželství není zatím chápáno jako rovnocenná alternativa manželství, neboť plodnost žen v tomto svazku je nižší než plodnost žen v manželství. Počty dětí připadajících na ženu žijící v prvním manželství mladší než 40 let byly v roce 2001 vyšší než příslušné počty v případě žen žijících ve faktickém manželství. U starších žen byla situace opačná, neboť ženy žijící s novým partnerem v nesezdaném soužití po ukončení předchozího manželství měly pravděpodobně s tímto partnerem další děti. Důležitější je však v souvislosti s otázkou, zda je nesezdané soužití rovnocennou alternativou manželství, porovnání plodnosti svobodných mladých žen ve faktickém manželství a plodnosti mladých prvně vdaných žen. Podle výsledků posledního sčítání zatím není možné konstatovat, že nesezdané soužití nahrazuje plně instituci manželství, neboť plodnost svobodných družek nedosahuje zdaleka plodnosti vdaných žen. Např. ve věku 25 - 29 let byla plodnost prvně vdaných žen vyšší o 50 % než stejně starých svobodných žen v nesezdaném soužití, v případě žen ve věku 30 - 34 let pak stále ještě o 40 %. Rovněž podíl stále bezdětných je několikanásobně vyšší u svobodných žen-družek než u prvně vdaných žen (věk 25 - 29 let: 40 % ku 14 %, 30 - 34 let: 25 % ku 4 %, 35 - 39 let: 22 % ku 2 %). Zdá se, že je nesezdané soužití chápáno zatím spíše jako přechodná etapa rodinného života, děti se však většinou stále rodí do manželství. Svobodné ženy, které zůstávají žít ve faktickém manželství po celý život (při sčítání 2001 byly stále svobodné i ve věku 35 let a vyšším) jsou pravděpodobně častěji plánovaně bezdětné a vydělují se tímto způsobem z většinové populace žen. Jaká je plodnost podle ekonomické aktivity prvně vdaných žen14? Prvním a zcela logickým poznatkem je, že plodnost žen ekonomicky aktivních je celkově nižší než plodnost žen ekonomicky neaktivních. Mezi ženy ekonomicky neaktivní byly při sčítání v roce 2001 zařazeny i ženy na rodičovské dovolené, tj. ženy pečující o děti do 3 let věku a ženy v domácnosti, mezi nimiž většina zůstává doma právě z důvodu další péče o děti. Ženy na mateřské dovolené jsou řazeny mezi ekonomicky aktivní, nicméně jejich počty nezvyšují celkovou plodnost ekonomicky aktivních do takové míry. Jedním z důvodů je i to, že jich je vzhledem k délce mateřské dovolené (28 týdnů) zastoupeno v populaci ekonomicky aktivních méně než žen na rodičovské dovolené (3 roky) v populaci ekonomicky neaktivních. Z ekonomicky aktivních měly bez ohledu na věk při sčítání a délku manželství v průměru nejvíce dětí ženy nezaměstnané (kromě žen na mateřské dovolené). Otázkou je, zda je nezaměstnanost důsledkem nebo příčinou vyšší plodnosti. Nejnižší počet dětí připadal na prvně vdané pracující studentky a učnice, úplně nejméně dětí měly ty, kterým bylo v době sčítání 25-29 let a žily v manželství po dobu maximálně 5 let. Tyto ženy zřejmě vzhledem ke 14
Jiná třídění nebyla publikována. 87
svému pracovnímu nasazení (kombinace práce a studia) odkládají narození dítěte na pozdější dobu, 92 % z nich bylo stále bezdětných (bez žen s nezjištěným počtem dětí). Z hlediska postavení ženy (prvně vdané) v zaměstnání měly podle výsledků sčítání ve všech sledovaných věkových skupinách a délkách manželství nejméně dětí ženy pracující jako zákonodárkyně, vedoucí a řídící pracovnice. Tuto skupinu pak následují vědecké a duševní pracovnice. Nejvyšší plodnost vykázaly naopak dělnice v zemědělství a lesnictví, řemeslnice a pomocné a nekvalifikované pracovnice. V populaci mladých ekonomicky neaktivních prvně vdaných žen měly nejvyšší průměrný počet dětí ženy na rodičovské dovolené a ženy v domácnosti. Zajímavým poznatkem je však poměrně nízká plodnost prvně vdaných studentek (věk 25 - 29 let) s délkou trvání manželství do 5 let: téměř dvě třetiny z nich byly stále bezdětné (ale 92 % pracujících studentek - viz. výše). Těhotenství či narození dítěte tedy nebylo důvodem pro vstup do manželství. Jiná je situace u studentek, které uzavřely sňatek v nižším věku (délka trvání manželství 5 - 9 let, tj. věk při sňatku 16-25 let): bezdětná byla pouze každá čtvrtá žena. Z hlediska národnosti měly již tradičně nejvyšší plodnost ženy, které se přihlásily k romské národnosti, a to bez ohledu na jejich věk při sčítání. Celkově nejnižší plodnost měly ženy hlásící se k národnosti české. V populaci mladých žen do 35 let měly kromě romských žen nejvíce dětí ženy moravské a dále slovenské národnosti. Ve vyšším věku ženy deklarovaly v průměru nejvyšší počty dětí ženy národnosti maďarské. Je velmi pravděpodobné, že některé romské ženy se při sčítání přihlásily k jiné národnosti a ovlivnily tak vysokou plodnost především žen se slovenskou a maďarskou národností. Závěrem je možné říci, že se ve výsledcích sčítání obyvatelstva promítly změny rodinného chování v 90. letech, a to jak z pohledu sňatečnosti a rozvodovosti, tak v důsledku propadu porodnosti. Snížil se počet dětí připadajících na 1 ženu narozenou v 60. a 70. letech a je velice pravděpodobné, že tyto ženy nebudou mít na konci reprodukčního věku v průměru 2 děti, tedy tzv. odložené děti se pravděpodobně již nenarodí všechny. I přes rozšiřující se fenomén nesezdaného soužití zůstává manželství stále hlavním prostorem pro rození dětí.
88
8.1 Tabulky T a b u l k a 3 8 Počet a struktura žen podle rodinného stavu v roce 1991 a 2001 1991
rodinný stav
2001
abs.
%
668 081 2 548 988 330 183 695 114 4 242 366
svobodné vdané rozvedené ovdovělé celkem
abs. 15,7 60,1 7,8 16,4 100,0
%
920 122 2 373 083 459 511 662 558 4 415 274
20,8 53,7 10,4 15,0 100,0
T a b u l k a 3 9 Počet dětí na 1000 žen ve věku 30 let podle rodinného stavu v letech 1980, 1991, 2001 sčítání
svobodné
prvně vdané
354 338 475
1980 1991 2001
1 977 1 902 1 662
vdané opakovaně 2 033 2 021 1 820
rozvedené
ovdovělé
1 543 1 888 1 461
celkem
1 990 1 878 1 721
1 862 1 778 1 503
Zdroj: ČSÚ, 2003
T a b u l k a 4 0 Počet narozených dětí na 1000 žen daného věku a rodinného stavu při sčítání v roce 1991 a 2001 věk při sčítání 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65+ celkem počet dětí celkem počet dětí celkem (%)
celkem 1991 2001 48 20 1 079 299 1 478 1 046 1 887 1 674 2 026 1 932 2 047 2 045 2 010 2 086 2 032 2 092 2 055 2 062 2 079 2 093 2 039 2 173 1 693 1 684
svobodné 1991 2001 9 14 83 99 242 290 359 538 389 586 389 544 335 488 336 466 298 399 296 415 213 366 91 158
vdané 1991 2001 511 595 1 033 817 1 638 1 317 2 001 1 799 2 116 2 016 2 126 2 107 2 058 2 128 2 051 2 123 2 052 2 082 2 056 2 080 2 090 2 082 1 923 1 929
poprvé 1991 2001 523 657 1 035 857 1 634 1 337 1 991 1 805 2 106 2 015 2 125 2 102 2 090 2 133 2 090 2 142 2 095 2 110 2 105 2 110 2 138 2 086 1 929 1 936
7 077 817
7 017 574
57 945
114958
4 923 034
4 577 696
4 354 674
3 974 080
100,0
100,0
0,8
1,6
69,6
65,2
61,5
56,6
89
opětovně 1991 2001 1 078 1 333 1 436 1 335 1 820 1 663 2 150 1 978 2 253 2 194 2 192 2 284 2 079 2 260 2 053 2 189 2 039 2 105 2 021 2 107 1 878 2 049 2 078 2 141
rozvedené 1991 2001 677 885 974 891 1 363 1 222 1 698 1 602 1 871 1 841 1 906 2 014 1 867 2 035 1 934 2 028 1 961 1 971 1 986 2 028 1 884 2 050 1 815 1 885
568360 603 616
591526
846034
1503 991
1 463 841
8,4
12,1
21,2
20,9
8,0
8,6
ovdovělé 1991 2001 435 1 000 1 104 1 072 1 692 1 465 2 039 1 889 2 186 2 085 2 171 2 174 2 153 2 230 2 192 2 216 2 225 2 186 2 255 2 218 2 154 2 286 2 199 2 262
T a b u l k a 4 1 Počet dětí narozených ženám žijícím v době sčítání ve faktickém manželství - 1991, 2001 (%) -19 20-24 svobodné 1991 2001 1991 2001 66,9 43,2 56,8 50,3 0 26,6 32,3 27,5 24,4 1 3,6 4,7 9,9 6,8 2 0,5 0,4 2,8 1,3 3 0,0 0,0 0,5 0,4 4+ 2,3 19,4 2,4 16,7 nezj. počet dětí 354 532 578 526 na 1000 žen vdané 1991 2001 1991 2001 x x 13,7 20,8 0 x x 40,2 49,6 1 x x 32,5 13,6 2 x x 10,3 4,7 3 x x 2,6 2,1 4+ x x 0,9 9,3 nezj. počet dětí x x 1 470 1 107 na 1000 žen rozvedené 1991 2001 1991 2001 x x 16,1 16,8 0 x x 55,4 53,3 1 x x 23,3 23,3 2 x x 3,3 3,8 3 x x 0,6 0,1 4+ x x 1,3 2,7 nezj. počet dětí x x 1 145 1 150 na 1000 žen ovdovělé 1991 2001 1991 2001 x x 2,5 4,2 0 x x 48,1 58,3 1 x x 42,0 29,2 2 x x 6,2 0,0 3 x x 1,2 8,3 4+ x x 0,0 0,0 nezj. počet dětí x x 1 556 1 500 na 1000 žen celkem 1991 2001 1991 2001 65,6 42,7 44,1 48,2 0 27,5 32,5 35,7 25,9 1 3,9 4,8 14,4 7,6 2 0,6 0,4 3,1 1,5 3 0,0 0,0 0,5 0,4 4+ 2,5 19,6 2,2 16,4 nezj. počet dětí 369 536 761 566 na 1000 žen
25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50+ celkem 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 41,2 39,7 32,2 25,1 35,3 22,1 38,3 22,2 45,1 28,3 50,4 31,6 48,4 40,1 32,0 27,2 31,3 32,4 27,2 32,9 25,2 28,3 22,1 28,63 17,31 21,3 27,0 27,0 14,9 12,6 18,7 19,7 16,3 19,6 16,3 18,8 11,1 14,18 10,84 12,0 12,1 11,5 6,9 4,1 9,6 5,9 8,7 7,2 7,6 8,8 5,7 7,45 6,47 5,6 5,3 3,6 3,5 2,7 6,6 5,4 9,9 7,4 10,6 8,2 13,6 7,98 11,92 9,7 4,9 3,6 1,6 13,8 1,6 11,5 2,6 10,7 1,9 13,7 2,4 13,39 3,04 19,9 2,3 2,9 976
891 1 292 1 296 1355 1452 1 383 1 523 1 381 1 385 1 268 1 426
1991 2001 1991 2001 1991 14,2 12,5 9,0 6,9 6,4 31,6 42,0 21,2 30,1 16,4 32,9 27,8 40,4 37,2 42,1 12,9 7,2 14,1 12,4 15,8 5,8 3,2 13,5 8,9 17,0 2,6 7,2 1,9 4,9 2,3
2001 2,7 22,0 40,7 19,5 11,0 4,1
926
877
1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 10,2 4,2 8,8 6,7 12,6 4,4 11,0 16,3 17,0 12,8 12,0 17,6 15,1 21,5 33,1 37,6 31,2 42,5 28,2 41,2 33,8 20,5 24,0 18,4 19,3 18,3 20,4 16,1 17,5 13,1 24,8 15,6 20,6 13,7 15,3 2,4 4,2 4,0 3,9 2,7 5,3 2,4
2001 7,7 35,5 35,5 15,6 9,9 5,4
1 626 1 449 2 071 1 938 2228 2242 2 259 2381 2440 2366 2399 2409 2114 2027 1991 2001 1991 2001 1991 8,0 10,4 6,4 5,5 6,5 39,6 42,9 24,9 33,4 20,5 38,3 34,3 44,5 41,2 44,2 10,0 7,2 16,6 13,5 19,3 2,8 1,9 6,5 4,5 8,4 1,3 3,2 1,0 1,8 1,1
2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 4,7 6,5 4,1 8,3 4,2 11,8 4,5 8,3 25,3 21,7 19,7 23,2 17,8 20,7 20,2 25,2 43,4 42,5 45,6 40,5 46,9 32,7 43,1 39,8 17,4 19,0 18,9 17,1 20,1 18,1 19,1 16,7 7,2 8,9 9,5 9,6 8,3 14,7 10,3 8,7 2,1 1,4 2,1 1,4 2,8 2,0 2,9 1,4
2001 5,2 24,5 42,9 17,1 7,8 2,5
1 583 1 463 1 929 1 802 2038 2003 2 042 2 154 1 994 2 150 2 139 2 182 1 952
2 023
1991 2001 1991 2001 1991 2,5 5,1 2,2 2,2 1,5 23,6 27,2 15,3 16,8 11,3 49,7 54,9 44,5 48,8 43,5 19,2 8,2 28,5 24,6 29,5 4,4 3,6 8,6 6,2 13,6 0,5 1,0 0,8 1,4 0,6
2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2,1 3,3 2,6 5,1 3,1 13,3 4,9 9,9 11,8 15,1 13,5 14,0 11,5 15,8 14,1 15,4 44,9 40,4 41,9 40,5 42,1 32,8 41,0 35,9 26,2 25,3 28,2 24,8 25,7 19,6 22,7 21,7 13,3 15,1 12,5 14,3 15,7 16,2 14,4 15,1 1,7 0,7 1,3 1,2 1,9 2,4 3,0 1,9
2001 4,4 13,9 41,6 23,3 14,0 2,7
2 019 1 788 2 288 2 211 2468 2429 2 419 2 415 2 376 2 491 2 222 2 405 2 273
2 403
1991 2001 1991 2001 1991 18,7 31,1 10,3 12,3 9,1 36,2 31,2 25,0 32,0 19,9 31,0 18,5 40,1 33,3 40,9 9,5 4,9 16,5 11,1 19,4 3,1 2,5 6,9 5,0 9,4 1,5 11,7 1,2 6,3 1,4
2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 7,8 8,9 6,1 10,4 6,0 15,1 6,2 16,1 25,6 20,8 19,9 20,7 17,5 17,6 17,5 23,0 38,4 39,6 41,4 38,0 43,0 31,3 40,2 33,6 16,0 19,1 18,7 18,0 19,9 18,1 19,7 15,9 7,7 10,3 9,7 11,2 9,5 15,5 12,0 11,0 4,5 1,4 4,3 1,6 4,3 2,4 4,4 1,8
2001 17,4 23,6 31,2 13,1 7,0 7,7
1 403 1 069 1 856 1 657 2020 1941 2 050 2 122 2 042 2 150 2 132 2 245 1 846
1 713
90
8.2 Grafy G r a f 6 1 Počet dětí na 1 ženu podle ročníku narození a rodinného stavu ženy 2,40 2,20 2,00 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20
svobodné
prvně vdané/nezjištěné
vdané opětovně
rozvedené
ovdovělé
1986
1983
1980
1977
1974
1971
1968
1965
1962
1959
1956
1953
1950
1947
1944
1941
1938
0,00
celkem
G r a f 6 2 Zastoupení žen podle počtu narozených dětí 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0
0
1
2
3
4+
ročník narození ženy
91
1975
1974
1973
1972
1971
1970
1969
1968
1967
1966
1965
1964
1963
1962
1961
1960
1959
1958
1957
1956
1955
1954
1953
1952
1951
1950
1949
1948
1947
1946
1945
1944
1943
1942
1941
1940
1939
1938
1937
0,0
9. Shrnutí poznatků o domácnostech a rodinách podle výsledků sčítání Předkládaná studie je věnována analýze výsledků sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 v návaznosti na výsledky sčítání především z roku 1991. Z čistě demografického pohledu je sčítání obyvatelstva významným zdrojem informací o strukturách populace podle sociodemografických charakteristik a o domácnostech a rodinách. Jak již bylo zmíněno v úvodu, analýza vycházela z agregovaných dat publikovaných Českým statistickým úřadem. Základní výsledky o domácnostech a rodinách vyplývající ze sčítání obyvatelstva je možné shrnout do následujících bodů: • zvýšení počtu bytových domácností (i přes snížení intercenzálního přírůstku bytů), zvýšení podílu společně bydlících cenzových domácností • zvýšení počtu bytů obývaných pouze jednou osobou • téměř všechny hospodařící domácnosti jsou tvořeny pouze jednou cenzovou domácností • snížení počtu úplných rodin, a to zejména se závislými dětmi, a naopak zvýšení počtu neúplných rodin, růst počtu cenzových domácností jednotlivců • většina rodin žije v bytě bez dalších cenzových domácností a přidaných osob • zvýšení podílu vlastnického bydlení, snížení podílu nájemního bydlení • neúplné rodiny sdílejí byt s další cenzovou domácností či přidanou osobou častěji než rodiny úplné, neúplné rodiny bydlí v bytech s menším počtem místností, ale na jednu osobu připadá větší obytná plocha než v rodinách úplných, neúplné rodiny rovněž méně často bydlí v bytech v osobním vlastnictví • úroveň bydlení jednotlivců je v porovnání s rodinnými domácnostmi nejlepší z hlediska velikosti bytu, z hlediska kategorie bytu žijí jednotlivci v porovnání s rodinami častěji v bytech nižších kategorií • pokles podílu osob žijících s partnerem v důsledku snížení sňatečnosti a rostoucí rozvodovosti při nedostatečné kompenzaci počtu faktických manželství, v seniorském věku naopak zvýšení počtu párů v důsledku nižšího rizika ovdovění • odklad založení domácnosti s partnerem (úplné rodiny) je zřetelnější u osob s vyšším vzděláním • snížení počtu závislých dětí v úplných rodinách, odklad narození dítěte i v rámci úplné rodiny • zvýšení podílu faktických manželství tvořených mladými svobodnými lidmi, ani v této populaci však tyto svazky nekompenzují úbytek počtu legálních manželství • růst intenzity života v nesezdaném soužití u mladých osob s úplným středním a s vysokoškolským vzděláním, nejvyšší intenzitu však stále vykazují osoby se základním vzděláním • nesezdané soužití není z hlediska reprodukce rovnocennou alternativou tradičnímu manželství • • • •
v čele neúplné rodiny stojí dále většinou žena v mladém věku se zvýšil podíl neúplných rodin v čele se svobodnou ženou největší intenzitu vytváření neúplné rodiny však vykazují ženy rozvedené a ovdovělé v čele neúplné rodiny stojí relativně často osoba nezaměstnaná
• zvýšení podílu domácností jednotlivců v mladém věku, snížení počtu domácností jednotlivců ve věku 60 až 70 let, ve vyšším věku naopak mírné zvýšení • i přes zvýšení počtu a podílu domácností jednotlivců-mladých svobodných osob se v této populaci intenzita vytváření tohoto typu domácnosti nezvýšila 92
• domácnosti jednotlivců vytvářejí v mladém věku častěji zaměstnavatelé, obecně žijí sami nejvíce osoby nezaměstnané • z hlediska složení domácností a rodin patří mezi nejtradičnější (ve smyslu preference manželství a dvou- a vícedětné rodiny) moravské kraje a kraje východních Čech, nejméně tradiční jsou naopak kraje severních Čech Na závěr je možné říci, že publikace ze sčítání vydávané Českým statistickým úřadem jsou z hlediska srovnatelnosti výsledků jednotlivých sčítání dobře koncipované. Při posledním sčítání však bylo provedeno několik metodických změn reagujících jednak na mezinárodní doporučení, jednak na požadavky české společnosti. Tyto změny se dotkly celkového počtu obyvatelstva (včetně cizinců s dlouhodobým pobytem), státního občanství a národnosti (samostatné údaje o dvojím občanství a národnosti), klasifikace nejvyššího dokončeného vzdělání, ekonomické aktivity, některých charakteristik úrovně bydlení (obytné místnosti s plochou 4-7,9 m2, způsob vytápění, vybavení domácnosti, kategorie přechodně obydlený byt/dům). Publikovaná třídění charakteristik týkajících se cenzových domácností jsou obecně vyhovující. Za úvahu snad stojí zařazení více znaků tříděných podle nejvyššího dosaženého vzdělání osoby v čele domácnosti. Vzhledem k měnícím se rodinným vzorcům se domníváme, že by tato třídění byla užitečná pro detailnější pohled na rodinné strategie různých skupin populace. Na rozdíl od ekonomické aktivity je vzdělání po 25 letech věku již poměrně stabilním, v čase se neměnícím znakem. V publikovaných výstupech např. chybí třídění obyvatelstva podle pohlaví, věku, rodinného stavu a nejvyššího dokončeného vzdělání, třídění rodin podle počtu dětí, věku a vzdělání osoby v čele rodiny apod. Za zmínku rovněž stojí relativně malá pozornost věnovaná manželským a nesezdaným párům, zvláště u nesezdaných párů by vzhledem k jejich zvyšujícím se počtům bylo vhodné rozšířit vydávané standardní výstupy.
93
Literatura Andrle, A. (2003): Změny ve složení rodin a domácností 1961 - 2001 a očekávané důsledky, Veřejná správa 2003/15 Bartoňová, D. (2003): Domácnosti podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, XXXIII. konference České demografické společnosti „Sčítání lidu, domů a bytů 2001 v České republice“, Demografie 45/4 Bartoňová, D., Kučera, M. (1999): Domácnosti ve sčítání lidu 2001 (1. část), Demografie 1999/1 Koncepce bytové politiky (Aktualizovaná verze "Koncepce bytové politiky" z října 1999), Ministerstvo pro místní rozvoj, listopad 2001 Koschin, F. (2003): Struktury obyvatelstva, XXXIII. konference České demografické společnosti „Sčítání lidu, domů a bytů 2001 v České republice“, Demografie 45/4 Kraus, J. (2003): Regionální diferenciace plodnosti, Demografie 2003/4 Kučera, M. (1994): Populace České republiky 1918 - 1991, Česká demografická společnost, SoÚ AV ČR Kučera, M., Kalibová, K. in Pavlík (1994): Typologie domácností a rodin, in: Populační vývoj České republiky 1994, Katedra demografie a geodemografie PřF UK Paloncyová, J. (2002): Rodinné chování mladé generace: Závěrečná zpráva z "Biografického výzkumu mladé generace 2002", VUPSV, Praha Plodnost a sňatečnost žen, ČSÚ, 2003 Publikované výstupy ze sčítání 1961 - 2001, ČSÚ Rychtaříková, J. (1994): Nesezdaná soužití, in: Populační vývoj České republiky 1994, Katedra demografie a geodemografie PřF UK Rychtaříková, J. (2003): Generační plodnost v České republice na základě sčítání 2001, Demografie 2003/4 Hlavní používané výstupy ze sčítání lidu, domů a bytů 1991, 2001: Byty 2001, kód publikace: 4105-02 Domácnosti 2001, kód publikace: 4106-02 Obyvatelstvo 2001, kód publikace: 4104-02 Obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti 2001, kód publikace: 4103-02 Plodnost žen 2001, kód publikace: 4111-03 Základní informace o okresech a krajích, kód publikace: 4107-03 Obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti 1991, Cenzové domácnosti, manželské páry a faktická manželství 1991
94