Doba kamenná
Dělení doby kamenné ve střední Evropě • A) starší doba kamenná – paleolit – 4 000 000 – 9 500 př.n.l. • B) střední doba kamenná – mezolit – 9 500 tis. – 5 500 tis. př.n.l. • C) Mladší doba kamenná – neolit – 5 500tis. – 4 000 př.n.l. • D) Pozdní doba kamenná – eneolit – 4 000 – 1 800 př.n.l. (v Evropě), na Předním východě doba měděná – chalkolit.
Paleolit (starší doba kamenná) asi 4 mil. – 9500 př.n.l.
Přírodní poměry v Evropě • Podnebí: Čtyři doby ledové (glaciály) a tři teplejší doby meziledové (interglaciály) rozdílná vegetace a zvěř. • Doba ledová: posun skandinávského ledovce na jih, v severní Evropě bílá pustina (6 mil. km2), prudký pokles teplot, hluboko na jih se posunulo chladnomilné rostlinstvo tundry, tajgy a stepi, mamuti, sobi, nosorožci, medvědi. • Doba meziledová: ústup ledovce, oteplení (naposledy před 8. tis. lety, mladší období čtvrtohor) lesní porosty převážně listnaté, divoká zvěř – sloni, jeleni, srny, koně, lev, tygr, opice.
Kam sahal ledovec v době ledové?
Mamut
Srstnatý Nosorožec
Šavlozubý tygr
Vývoj lidského rodu - Antropogeneze • Předchůdci lidí se živí sběrem přírodních plodů, lovili ryby a zvěř – ještě NIC NEPĚSTOVALI! Sami by se stěží uživili, proto žili v tlupách, později rodech.
AUSTRALOPITÉK asi 4 mil. – 2,5 mil.př.n.l • První tvor vzdáleně podobný člověku • Vyvinul se z primátů – živočichové, kteří byli spíše podobní opicím než člověku. • Ještě nepatří do rodu Homo • Pohyboval se většinou po dvou končetinách. Díky tomu se z jeho předních končetin vyvinuly ruce, kterými mohl uchopit předměty. • Vyrábět nástroje a zbraně ještě NEDOVEDL. Používal jen to co našel – klacky, kameny, kosti…
ČLOVĚK ZRUČNÝ (Homo halilis) asi 2,5 mil. – 1,5 mil.př.n.l. • • • • • •
Nejstarším druhem rodu Homo (člověk) Již uměl vyrobit první nástroje Vyráběli kamenné sekáče Má větší mozek než Australopiték Živli se sběrem, lovem menších zvířat. Žil v tlupách, které se neustále přesunovali, proto neměl trvalá sídliště. • Dorozumíval se posunky a různými zvuky
Kamenné sekáče
ČLOVĚK VZPŘÍMENÝ (Homo erectus) asi 1,5 mil. – 300 000 př.n.l. • Mě vyvinutější mozek, vyšší vzrůst a napřímenější postavu než Člověk zručný • Stále převládal rostlinná strava, ale dokázal již ulovit velká zvířata. • K lovu používal dřevěný oštěp a novým nástrojem byl pěstní klín • Již užíval oheň k přípravě masa, ale ještě ho neuměl rozdělat. • Žil v tlopách 20 – 30 lidí pod skalnatými převisy a jeskyních. Muži lovili a vyráběli nástroje, ženy se staraly o děti, oheň a přípravu jídla. • Člověk vzpřímený se z Afriky rozšířil i do Asie a Evropy.
Člověk vzpřímený v ČR
Stránská skála u Brna Přezletice u Prahy
Bečov
Pěstní klín
ČLOVĚK ROZUMNÝ (Homo sapiens) asi 300 000 – 40 000 př.nl. • Lovil zvěř, kterou měl v dosahu. Na severu Evropy soby, ve střední Evropě mamuty a srstnaté nosorožce. Jídelníček doplňoval sběrem. • Vyráběl řadu nástrojů: škrabadla, drasadla, nože, dláta, kostěné hroty, oštěpy, obleční z kůže • Žil v jeskyních a jednoduchých přístřešcích • Dorozumíval se jednoduchou řečí • Již uměl rozdělat oheň • Žil v Africe, Asii i v Evropě
Kostěné nástroje
Člověk současného typu v ČR
• Jeskyně Kůlna v Morav krasu • Předmostí u Přerova • Jeskyně Šipka • Slaný • Bečov
Jeskyně Kůlna
Rekonstrukce trvalého zimního sídliště lovců mamutů v Předmostí u Přerova
ČLOVĚK NEANDRTÁLSKÝ (Homo sapiens neanderthalensis) asi 100 000 – 30 000 př.n.l. • Je poddruhem člověka rozumného • Žil v Evropě, na Blízkém východě a v západní Asii • Byl mohutnější, nižší postavy a poměrně krátkými končetinami. Byl nápadný velkými nadočnicovými oblouky • Jeho vývoj se zastavil na konci poslední doby ledové. Z části byl vyhuben a zčásti splynul s člověkem dnešního typu
Přibližná podoba neandrtálců Lebka neandertálce má výrazné nadočnicové oblouky a nízké čelo
Jeskyně Kůlna
Kosterní pozůstatky neandrtálců z jeskyně Kůlna
ČLOVĚK SOUČASNÉHO TYPU (Homo sapiens sapiens) asi od 40 000 př.n.l • • • • • •
Vyvinul se v Africe a odsud se rozšířil po celém světě Jeho podoba se nelišila od dnešních lidí Živil se lovem velkých zvířat – mamutů, jeskyních medvědů, sobů Používali již luk a šípy Naučili se maso sušit a udit Stálejší sídliště jen v místech, kde se vyskytovalo dost zvěře. Vytvářel jednoduché obydlí z kostí, kůží a kůlů • Vyrábějí nástroje jako šídla, drobné hroty šípů, ale i umělecké předměty z kostí či vypálené hlíny jako modely zvířat nebo symboly ženy tzv. venuše. • Velmi známé jsou také nástěnné malby v jeskyních
Rekonstrukce obydlí
Umění • Umění: vznik asi před 35 tisíci lety př.n.l. – zdobení (rytí), pak malby v jeskyních, rytiny ve skalách, na kostech. věrně znázorněná lovná zvěř (jeskyně Altamira ve Španělsku). • Motivy: Později i drobné sošky zvěře z kamene, kostí, mamutích klů, sošky žen – matek spjaty s kultem plodnosti – vyjadřují úctu k ženě-rodičce (Věstonická Venuše na jižní Moravě). • Ozdoby: spony, jehly, náramky, náhrdelníky.
Jeskyní malby
Jeskyně Altamira
venuše
Willendorfská venuše Věstonická venuše
Sošky zvířat
Bizon (Dolní Věstonice)
mamutek z mamutoviny (Pavlov)
medvěd z vypálené hlíny (Dolní Věstonice)
rytina kozoroha z Děravé jeskyně v Tmáni u Berouna
Rytiny na zvířecích kostech – jeskyně Pekárna
Rytina na mamutím klu z Pavlova
První mapa světa Dva pravděpodobné ovály označují tábořiště, které leží mezi zátočinami řeky a oblouky znázorňují pavlovské kopce
Náboženství • Vzniklo patrně ze strachu a bezmocnosti, potřeba vysvětlit si přírodní jevy. • Víra v tajemné, neviditelné bytosti (působení přírodních živlů = dílo duchů). • Úsilí získat si jejich přízeň, odvrátit přírodní pohromy, hněv zemřelých, přivolat úspěch při lovu, zažehnat nemoc. • Náboženské obřady: oběti a pohřbívání. Oběti nejcennějšího – potravy. Hroby – projev úcty k mrtvým a péče o ně. (výbavy hrobů, ukládání ve skrčené poloze na levém boku, posyp červenou hlinkou – snad symbol krve, obloženi zvířecími kostmi).
Víra v posmrtný život • Vztah k mrtvým: záhada smrti, dospělí se dožívali asi jen 30 let. Nejstarší pohřby z období středního paleolitu – často v jeskyních, později se zbraněmi, nástroji a šperky víra v posmrtný život.
Trojhrob z Dolních Věstonic
Rekonstrukce •
Dělení doby kamenné ve střední Evropě A) starší doba kamenná – paleolit – 4 000 000 – 9 500 př.n.l. B) střední doba kamenná – mezolit – 9 500 tis. – 5 500 tis. př.n.l. C) Mladší doba kamenná – neolit – 5 500tis. – 4 000 př.n.l. D) Pozdní doba kamenná – eneolit – 4 000 – 1 800 př.n.l. (v Evropě), na Předním východě doba měděná – chalkolit.
Antropogeneze
Antropogeneze = vývoj lidského rodu
AUSTRALOPITÉK (asi 4 – 2,5 mil. př. n. l.) • • • •
1. tvor vzdáleně podobný člověku vyvinul se z primátů z předních končetin se vyvinuly ruce ještě nedovedl vyrábět nástroje a zbraně – sběr, mršiny
ČLOVĚK ZRUČNÝ - HOMO HABILIS (asi 2,5 – 1,5 mil. př. n. l.) • • • •
nejstarší druh rodu Homo (= člověk) už uměl vyrobit 1. nástroje - kamenné sekáče žil v tlupách Sběr a lov menších zvířat
ČLOVĚK VZPŘÍMENÝ - HOMO ERECTUS (asi 1,5 mil. – 300 000 př. n. l.) • • • • • • •
napřímenější postava sběr, lov i velkých zvířat k lovu používal dřevěný oštěp a pěstní klín už uměl používat oheň, ale ještě ho nedokázal rozdělat žil ve větších tlupách z Afriky se rozšířil i do Asie a Evropy V ČR Stránská skála u Brna, Přezletice u Prahy a Bečov
ČLOVĚK ROZUMNÝ - HOMO SAPIENS (asi 300 000 – 40 000 př. n. l.) • • • • • • •
lovil zvěř + sběr měl výrazné nadočnicové oblouky vyráběl mnoho nástrojů: škrabadla, drásadla, nože, dláta, oštěpy už uměl rozdělat oheň, oblečení z kůže žil v jeskyních a jednoduchých přístřešcích v tlupách jednoduchá řeč žil v Africe, Asii i v Evropě
ČLOVĚK NEANDERTÁLSKÝ - HOMO SAPIENS NEANDERTHALENSIS (asi 100 000 – 30 000 př. n. l.) • • • •
je poddruhem člověka rozumného žil v Evropě, na Blízkém východě a v západní Asii byl mohutnější a měl velké nadočnicové oblouky zčásti vyhuben a zčásti splynul s člověkem rozumným
ČLOVĚK SOUČASNÉHO TYPU - HOMO SAPIENS SAPIENS (asi od 40 000 př. n. l.) • Z Afriky se rozšířil po celém světě • vzhledem se nelišil od dnešních lidí • živil se lovem velkých zvířat - mamutů, jeskynních medvědů, sobů… naučili se maso sušit a udit do zásoby
• • • • •
používal novou zbraň: luk a šípy zakládal stálejší sídliště jen v místech, kam se zvěř vracela dorozumíval se vyvinutější řečí vyráběl šídla, drobné hroty šípů, rydla, škrabadla, umělecké předměty z kostí či vypálené hlíny nástěnné malby v jeskyních
