PÁTEK – NEDĚLE, 14. – 16. ŘÍJNA 2016
ČÍSLO 200, CENA 25 KČ, PŘI PŘEDPLATNÉM 22,50 KČ, SK 1,30 €, DE 2,40 €
www.IHNED.cz
Číslo:
41
Ročník: II.
Vychází v
pátek 14.
10. 2016
Magazín Hospo
CZK/EUR 27,020 -0,02 %
CZK/USD 24,478 -0,18 %
SPECIÁLNÍ VYDÁNÍ HN
PX 886,64 -0,46 %
DJI 18014,05 -0,72 %
FTSE 6799,74 -0,66 %
DAX 10414,07 -1,04 %
Spolužác i z rakousk ého
KORUNA V NEJISTÉ SEZONĚ STR. 2–3 BEZ EURA ZTRÁCÍ ČESKO VLIV STR. 4 REKORDNÍ ÚSPORY V EURECH STR. 6 SLABÁ KORUNA: PRO A PROTI STR. 8–9
Kobra, Afghánka
SPOLUŽÁCI Z GMÜNDU: NA RAKOUSKÉ STŘEDNÍ STUDUJE 90 ČECHŮ
BUDOUCNOST KORUNY Pokud má někdo svůj byznysplán postavený na tom, že malé jednotky procent pohybu kurzu jeho byznys položí, tak by bylo lepší, kdyby začal hledat nějakou jinou příležitost už teď, říká guvernér ČNB Jiří Rusnok. Po ukončení intervencí by koruna mohla posilovat o 1,5 procenta ročně, očekává ČNB. Intervence proti koruně jsou důsledkem špatně pochopené teorie ze zastaralých učebnic nevalné kvality, píše ekonom Pavel Kohout. ČTĚTE NA STRANÁCH 2 AŽ 9
Foto: HN – Lukáš Bíba
Tereza, Češka Pinar, Rakušanka
dářských
novin. Samos
tatně neprod
Gmündu
Matthias, Rakušan
Tiep, Čech Lisa, Rakušanka
Kristina, Češka
Ayub, Afghánec
ejné.
Téma
BUDOUCNOST KORUNY
2
pátek – neděle, 14. – 16. října 2016
PŘICHÁZÍ NEJISTÁ SEZONA VŠE NASVĚDČUJE TOMU, ŽE SE BLÍŽÍ KONEC UMĚLÉHO OSLABOVÁNÍ KORUNY ZE STRANY ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY. HOVOŘÍ SE O POLOVINĚ PŘÍŠTÍHO ROKU. KDY PŘESNĚ SE TAK STANE A CO BUDE S ČESKOU MĚNOU DÁL, ALE ZATÍM NENÍ JASNÉ.
Janis Aliapulios
[email protected]
S
edmého listopadu uplynou tři roky od chvíle, kdy Česká národní banka začala v obavách z deflace uměle oslabovat korunu. V rámci udržování české měny poblíž hranice 27 korun za euro už ČNB nakoupila eura téměř za 700 miliard korun. „Ti, kteří u zavedení kurzového závazku byli, nepředpokládali, že bude trvat tři roky nebo déle. Proti původnímu očekávání však šla celá řada věcí, zejména vnějších vlivů,“ řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Guvernér byl hlavním hostem středečního Fóra HN o budoucnosti české koruny. Rusnok měl na mysli například pokles cen ropy, dalších komodit a potravin nebo uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky, americké centrální banky či Bank of England. Inflace v Česku se zejména kvůli situaci v zahraničí stále držela hluboko pod dvouprocentním cílem centrální banky, a bankovní rada proto musela termín ukončení intervencí několikrát odložit. Zatím naposledy se tak stalo na konci září, kdy bankéři oznámili, že umělé oslabování koruny skončí „ne dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017“. Posunuli tak takzvaný tvrdý závazek o tři měsíce. Zároveň zopakovali svoje dřívější prohlášení, že jako pravděpodobný termín „exitu“ vidí polovinu příštího roku. Doba jistoty ohledně kurzu koruny vůči euru tím pravděpodobně v příštím roce skončí. „V tuto chvíli bych řekl, a tak to vidím já, že pokud nenastane žádná extrémní neočekávaná událost, tak to je poslední posun tvrdého kurzového závazku,“ řekl guvernér Jiří Rusnok. Znamená to, že od dubna se trhy už nebudou moci spoléhat na žádný další slib centrální banky a budou muset počítat s tím, že se kurz koruny bude znovu řídit podle tržní poptávky a nabídky. Záleží především na inflaci Přesto zatím není jasné, kdy přesně intervence skončí. Podle Rusnoka to bude záležet především na tom, jak se bude v Česku vyvíjet inflace. Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela by růst cen měl v následujících měsících zrychlovat. Na přelomu roku by se mohl dostat na úroveň 1,5 procenta a dvouprocentní cíl centrální banky by měl překročit ve druhé polovině příštího roku. Samo o sobě to však nemusí znamenat, že centrální banka hned zareaguje a ukončí intervence. „Očekávám, že ČNB kurzový závazek opustí až v posledním čtvrtletí příštího roku poté, co inflace bezpečně dosáhne dvouprocentního cíle,“ řekl Zeisel. Pouhé dosažení inflačního cíle opravdu podle Rusnoka k ukončení intervencí stačit nebude. Situace
Ti, kteří u zavedení kurzového závazku byli, nepředpokládali, že bude trvat tři roky nebo déle. Proti původnímu očekávání však šla celá řada věcí, zejména vnějších vlivů. Jiří Rusnok guvernér ČNB
Očekávám, že ČNB kurzový závazek opustí až v posledním čtvrtletí příštího roku poté, co inflace bezpečně dosáhne dvouprocentního cíle. Viktor Zeisel ekonom Komerční banky
v ekonomice bude muset být taková, aby plnění cíle bylo udržitelné. ČNB nechce riskovat, že by se musela k intervencím znovu vracet. Vyloučeno však není ani to, že v době „exitu“ inflace dvě procenta ještě nepřekročí, ale centrální banka přesto rozhodnutí učiní, protože si bude cenovou stabilitou jistá. Analytička Raiffeisenbank Daniela Milučká upozorňuje na to, že rozhodování ČNB o ukončení intervencí ovlivní také kroky Evropské centrální banky. Ta by kvůli nízké inflaci mohla prodloužit svůj program masivního nákupu evropských dluhopisů a akcií firem, který má trvat do března 2017. Pokud by se tak stalo, šlo by o argument hovořící pro ukončení českých intervencí později než v polovině roku. „Z tohoto pohledu je podle nás pravděpodobnější, že ČNB vystoupí z kurzového závazku v druhé polovině příštího roku,“ řekla Milučká. Centrální banka podle Rusnoka politiku ECB sleduje a její kroky budou do rozhodování v Česku vstupovat. „Zatím ale nevidíme žádné náznaky ze strany ECB, že by chtěla svou politiku zásadně měnit, takže nás to nechává v klidu,“ řekl Rusnok. Ať už umělé oslabování koruny skončí ještě před letními prázdninami, nebo později, nikdo neví, jak přesně ČNB svoje rozhodnutí veřejnosti oznámí. Centrální bankéři slibují, že budou v tomto ohledu transparentní a neudělají podobný krok jako jejich kolegové ve Švýcarsku, kteří v lednu 2015 překvapili trhy náhlým zrušením intervencí. Na druhou stranu ale nehodlají předem sdělovat detaily. Bankovní rada ČNB nicméně v minulosti několikrát zopakovala, že upřednostňuje jednorázové ukončení intervencí bez jakýchkoliv mezikroků. Zároveň platí, že centrální banka bude připravena po „exitu“ zasáhnout proti příliš velkým výkyvům kurzu koruny. Levná, nebo drahá koruna „Je zřejmé, že jednotky procent nejsou něčím, co by nás mělo vzrušovat. Pokud by ale nastal nějaký zásadní pohyb v desítkách procent, tak na to budeme určitě reagovat. Tento extrém ovšem nepředpokládám. U jednotek procent budeme o jemném ladění rozhodovat podle momentální situace,“ naznačil Rusnok postup centrální banky. Kromě toho je možné, že ČNB po „exitu“ sáhne po zavedení záporných úrokových sazeb na příliv části peněz ze zahraničí. Byl by to krok proti spekulantům, kteří by chtěli rychle vydělat na jednorázovém posílení koruny. Plošné sražení sazeb pod nulu by naopak bylo podle Rusnoka nelogické. Jde totiž o nástroj, který ČNB vnímá jako alternativu k devizovým intervencím. Po „exitu“ by naopak mohly podle guvernéra nastat podmínky pro zvyšování sazeb. Jaký bude kurz koruny po ukončení intervencí, lze nyní jen těžko odhadovat. Většina analytiků očekává,
Inzerce HN050355
Partneři Fóra Hospodářských novin s Jiřím Rusnokem
pátek – neděle, 14. – 16. října 2016
Téma
3
Na Fóru Hospodářských novin debatovali o budoucnosti koruny s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem exportéři, zástupci bank, pojišťoven i dalších společností, které konec intervencí přímo ovlivní. Foto: HN – Lukáš Bíba
Inzerce
že česká měna posílí na úrovně mezi 25,50 a 26 korunami za euro. Například podle měnového stratéga ING Bank Petra Krpaty je koruna v současnosti podhodnocená přibližně o pět procent. Po „exitu“ by se tak postupně měla dostat na kurz 25,5 koruny za euro. „Jak rychle se bude této hranici přibližovat, záleží zejména na tom, kolik peněz vsadí na posílení koruny spekulanti. Čím více to bude, tím pomalejší bude její zhodnocení,“ řekl Krpata. Podle guvernéra Rusnoka jsou však očekávání o posílení koruny přehnaná. „Fundamentální důvody pro drastické posílení, nemluvím teď o jednorázových výkyvech, nyní nejsou,“ řekl guvernér Rusnok. Že koruna posílí, není jisté ani podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské. „Nelze vyloučit výraznější pohyby kurzu koruny oběma směry. ČNB nejspíš nebude vstupovat na trh hned a dá šanci koruně se někde ustálit. Pro firmy to znamená připravit se na neobvykle vysoké výkyvy kurzu, na které nejsou u české měny zvyklé,“ řekla Horská.
ÚDOLÍ DE JOUX. VESNICE LE BRASSUS – DRSNÉ, NEHOSTINNÉ MÍSTO, KDE PŘESTO LIDÉ ŽIJÍ TISÍCE L E T. O D R O K U 1 8 7 5 J E D O M O V E M Z N A Č K Y A U D E M A R S P I G U E T. P R V N Í H O D I N Á Ř I S E INSPIROVALI MÍSTNÍM KLIMATEM, A JAKKOLI R E S P E K T O VA L I S Í LY P Ř Í R O D Y, S N A Ž I L I S E OVLÁDNOUT JEJÍ TAJEMSTVÍ POMOCÍ SLOŽITÝCH, ŘEMESLNĚ DOKONALÝCH MECHANISMŮ. TENTO PRŮKOPNICKÝ DUCH ZDE PŘETRVÁVÁ DODNES A V E D E N Á S K T O M U , A B Y C H O M N E U S TÁ L E P O S O U VA L I H R A N I C E M O Ž N O S T Í V Ý R O B Y KVALITNÍCH HODINEK.
ROYAL OAK CHRONOGRAF NEREZOVÁ OCEL
AUDEMARS PIGUET BOUTIQUE: PRAHA: PAŘÍŽSKÁ
HN050071-2
+420 222 312 320 | AUDEMARSPIGUET.COM
Rozhodnou i noví členové bankovní rady Pokud by koruna po ukončení intervencí skutečně začala vůči euru posilovat, jak očekává většina trhu, zasáhlo by to nejvíce exportéry. Za své výrobky a služby dostávají v zahraničí zaplaceno nejčastěji v eurech, a proto by se jejich tržby po přepočtu na domácí měnu snížily. Že by ale ukončení kurzového závazku mohlo české firmy ohrozit, guvernér centrální banky vyloučil. O jejich prosperitě podle něj rozhoduje především poptávka zákazníků. „Pokud má někdo svůj byznysplán postavený na tom, že malé jednotky procent pohybu kurzu jeho byznys položí, tak by bylo lepší, kdyby začal hledat nějakou jinou příležitost už teď. Protože to nemůže ustát při normálním vývoji všude na světě,“ řekl. Svůj názor podpořil příkladem Velké Británie, kde se po výrazném oslabení libry po brexitu také „nezačala hroutit ekonomika“. Dalším faktorem, který by mohl termín ukončení kurzového závazku a vývoj po něm ovlivnit, je složení bankovní rady ČNB. Sedmičlenné vedení centrální banky totiž o nastavení měnové politiky vždy hlasuje. Záleží tedy i na postojích a názorech jednotlivých radních. Intervence zahájila bankovní rada ČNB v listopadu 2013 ještě pod vedením Rusnokova předchůdce Miroslava Singera a ve složení jmenovaném prezidentem Václavem Klausem. Od té doby se ale tři lidé v bankovní radě včetně guvernéra vyměnili. V únoru pak prezident Miloš Zeman jmenuje další dva nové centrální bankéře. Jedním z nich bude ekonom Oldřich Dědek, druhé jméno zatím Zeman veřejnosti neoznámil.
TO BREAK THE RULES, YOU MUST FIRST MASTER THEM.
Téma
BUDOUCNOST KORUNY
4
pátek – neděle, 14. – 16. října 2016
ČESKO ZTRÁCÍ BEZ EURA POLITICKÝ VLIV Silvie Housková
KDE SE V EU PLATÍ EUREM
EURO ANO, ČI NE Měla by naše země přijmout za svou měnu euro a stát se tím právoplatným členem eurozóny? Stojí otázka tak, zda euro přijmout, či nikoliv, nebo kdy je nejlepší termín vstupu do eurozóny?
Finsko
[email protected]
V
elmi vlivné místo v Evropské komisi mohl obsadit Čech. Když předseda Jean-Claude Juncker v roce 2014 skládal novou komisi, měl k vysoké pozici v kabinetu eurokomisaře pro finanční stabilitu, finanční služby a kapitálový trh Jonathana Hilla velmi blízko. Nakonec byl ale zamítnut. Neoficiální vysvětlení znělo jasně: „špatná země“. Do pozic, které ovlivňují důležité finanční záležitosti Evropské unie, jsou totiž upřednostňováni lidé ze zemí eurozóny; nebo Britové, kteří si dokázali své lidi politicky prosadit. Tento příběhjepouzejedenzmnoha,které ukazují, jak Česko kvůli tomu, že eurem neplatí, politicky ztrácí. A politický vliv nečlenů eurozóny se podle mnohých analytiků ještě více propadne po odchodu Velké Británie z Evropské unie. V eurozóně je už nyní 19 států z budoucích 27 a jejich síla je tak velká, že pokud by chtěly, dají dohromady takzvanou kvalifikovanou většinu a zbytek států kdykoliv přehlasují. Přestože nechtějí řešit sporné záležitosti takto „drasticky“, vždy hrozí, že si prosadí svou prostřednictvím mezivládní dohody. Politický rozměr přijetí eura ale některým českým politikům uniká. Čistě z ekonomického hlediska se na společnou měnu dívá například ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Určitě nejsem fanda vstupu do eurozóny, v úterý jsem byl na poradě ministrů financí v Lucemburku, kde bylo vidět, jak velké problémy eurozóna má,“ uvedl Babiš s tím, že mnohé země eurozóny nedodržují její pravidla. Babiš se obává hlavně toho, že by se Česko muselo v budoucnu případně podílet na záchraně jiných zemí nebo jejich bank. Uznává ale, že pro české firmy by mohlo být přijetí eura přínosné. S tím, že je vstup do eurozóny z ekonomického pohledu kontroverzní, souhlasí i předseda opoziční TOP 09 Miloslav Kalousek. Euro bylo ale podle něj vždy spíše politický projekt. „Není vyloučeno, že vzhledem k současné situaci v Evropě státy eurozóny řeknou: my jsme to jádro Evropské unie, kdo nebude chtít do tohoto jádra patřit, je v podstatě odkázán svému osudu a pojede ve vedlejším pru-
Lotyšsko
Dánsko
Irsko
Bohuslav Sobotka, předseda vlády (ČSSD)
Estonsko
Švédsko
Jsem přesvědčen, že otázka přijetí společné evropské měny nezní, zda euro přijmeme, ale jestli jeho přijetí dobře načasujeme. Naše vláda v rámci programového prohlášení nestanovila konkrétní termín, kdy by ČR měla euro přijmout. Díky dobré hospodářské politice ale přispíváme k postupnému naplňování podmínek, které jsou pro přijetí společné měny důležité.
Litva
Velká Británie Nizozemsko Belgie Lucembursko
Polsko
Německo
Česká republika Slovensko
Francie
Portugalsko Španělsko
Rakousko
Maďarsko Slovinsko Chorvatsko
Rumunsko
Itálie
Petr Fiala, předseda ODS
Bulharsko
Pokračující dotování krachující řecké ekonomiky, italská bankovní krize a rekordní míra nezaměstnanosti ve Španělsku jsou již trvalými důkazy strukturální neudržitelnosti současné podoby měnové unie.
Řecko
kde se platí eurem kde se eurem neplatí
hu,“ uvádí Kalousek. „V takovém případě bych apeloval na to, abychom vstup urychlili i za cenu nákladů, protože nechceme jet po vedlejším pruhu. Nevím, jak vy, ale já jsem ještě nikdy nejel ve vedlejším pruhu, aniž bych po čase narazil na ceduli ‚Exit‘,“ dodal Kalousek. O tom, že eurozóna potřebuje hlubší integraci, není v Bruselu pochyb. Diplomaté a úředníci se zatím rozcházejí pouze v tom, kdy státy platící eurem vyšší integrační rychlost zařadí. „Debaty o vzniku zvláštní rozpočtové kapacity eurozóny jsou vedeny velmi vážně už od začátku roku. Tento mechanismus tlačí například Nizozemci a slovenské předsednictví není příliš pozadu. To prosazuje například schéma eurozóny pro podporu v nezaměstnanosti,“ říká člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník. Zmíněný speciální rozpočet pro eurozónu by měl být například určen pro financování důležitých strukturálních reforem členských zemí, které se ocitly v těžké situaci. Představení plánů na další prohloubení eurozóny nechce nijak zdržovat ani předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Komise navrhne vizi pro dlouhodo-
Malta
Kypr
bou budoucnost eurozóny v březnu 2017 v době 60. výročí od podpisu Římských smluv,“ uvedl Juncker v proslovu o stavu unie na začátku září (Římské smlouvy jsou jedním ze základů Evropské integrace, pozn. red.). Podle zdroje z Evropské komise se ale zatím přípravy návrhu reformy eurozóny už od červnového referenda o vystoupení Británie z EU neustále odkládají. „Myslím, že eurokomisař pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis je dost citlivý na nálady ve společnosti a nebude reformu nijak tlačit,“ uvedl zdroj. A podobně to vidí i vysoce postavený diplomat z jedné ze zemí visegrádské čtyřky: „Eurozóna musí pokračovat v hlubší integraci, ale ta naráží na hluboké problémy, které budou v nejbližší době nepřekonatelné.“Českosepodlesmluvkevstupu do eurozóny zavázalo, kdy euro přijme, ale rozhodne samo a nikdo ho k tomu nemůže nutit. V tuto chvíli ale ani sama eurozóna po dalším rozšiřování netouží. Státy, které stále ještě platí vlastní měnou, pro ni nejsou příliš lákavé. „Česko by ještě brali, ale Poláci jsou velcí a problematičtí, a pak už zbývají jen trochu bizarní státy, jako třeba Bulharsko a Rumunsko,“ vypočítává diplomat.
Andrej Babiš, ministr financí (ANO) Euro by mohla být výhoda pro naše firmy, nemusely by předvídat, jak se vyvine kurz koruny. Ale samotná koruna vůči euru je vždycky efektivní nástroj. A podle toho, jak vidím fungování eurozóny, tak určitě nejsem pro přijetí.
Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí (TOP 09) Pořád ještě potřebujeme chvíli posečkat, abychom skutečně věděli, kam vstupujeme. Ovšem pouze za předpokladu, že nepřijde nezbytnost sprintu, abychom nezůstali ve vedlejším pruhu.
ZÁJEM EXPORTÉRŮ O ZAJIŠTĚNÍ KURZU ROSTE Jaroslav Krejčí
[email protected]
E
xportčeskýchfiremzaposlední roky vzrostl. Podle Asociace exportérů k tomu přispělo umělé oslabení kurzu české koruny, kterého pomocí intervencí dosáhlaČeskánárodníbanka(ČNB). Intervence, které ČNB zavedla v listopadu 2013, přispěly jen za poslední dva roky k růstu exportu až o 450 miliard korun. S posílením kurzu koruny by však zlaté časy mohly skončit. Většina z firem se již na změnu kurzu koruny připravuje, některé se ale obávají, že je silnější koruna poškodí snížením konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. „Může to skončit i propouštěním zaměstnanců,“ prohlásil na nedávném Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně šéf strojírenské Sigma Group Michal Stratil. „Většině podniků by euro pod 25 korun způsobovalo existenční problémy. Některé ale budou mít potíže už i s poklesem o korunu,“ uvedl
místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Obavy vyjádřil i ministr obchodu a průmyslu Jan Mládek. „Bude nutné, aby se přešlo na konec intervencí takovým způsobem, který nevyvolá zbytečné šoky do české ekonomiky,“ prohlásil. Naopak guvernér České národní banky Jiří Rusnok je toho názoru, že případné pohyby koruny vůči euru v jednotkách procent by se neměly českých firem významněji dotknout. „Pokud má někdo svůj byznysplán postavený na tom, že malé jednotky procent pohybu kurzu jeho byznys položí, tak by bylo lepší, kdyby začal stavět jiný plán. Protože to nemůže ustát při normálním vývoji všude na světě,“ řekl Rusnok a zmínil výkyvy britské libry po brexitu, které rovněž nevedly ke zhroucení ekonomiky. Zájem o zajištění roste Díky kurzovému závazku ČNB se vývozci nemuseli příliš zabývat kurzovými pohyby koruny vůči euru. Na konci třetího čtvrtletí byla podle statistik ČNB zajištěnost (do-
předu stanovený kurz) českých vývozců u bank pro příštích dvanáct měsíců jen 25 procent, tedy stejná jako v polovině roku a výrazně nižší než na konci roku minulého. „Interpretace by mohla být taková, že firmy si odvykly řídit kurzové riziko a mohly by podcenit návrat do normálu spojeného s exitem,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Čekání se nemusí vyplatit Podle bank se však situace okolo zajištění začíná obracet. Přispívají k tomu sílící debaty o termínu ukončení intervencí ČNB. „Naši klienti kontinuálně ošetřují svá kurzová rizika prostřednictvím zajišťovacích operací. V poslední době spolu s tím, jak se zintenzivňuje diskuse o opuštění intervencí a následném kurzovém vývoji, dále roste zájem o zajištění,“ odpověděla na dotaz HN tisková mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. Její slova potvrzuje například i Otto Daněk z Asociace exporté-
rů. „V současné době exportéři intenzivně jednají o zajištění,“ řekl. David Navrátil z České spořitelny vývozce upozorňuje, že ČNB svými intervencemi ovlivňuje aktuální kurz, nemá však vliv na hodnotu koruny u termínových obchodů. „Pro zajištění není důležitý exit, ale očekávání exitu, jež posune forwardy pod 27 korun za euro.“ Čekání na zajištění kurzového rizika těsně před exit se tak podle Navrátila může váhajícím vývozcům prodražit. Analýza České spořitelny ukazuje, že koruna by po ukončení intervence mohla posílit někam k 26 korunám za euro. „ČNB si nemůže dovolit silnější kurz, aby si nepodkopala schopnost plnit inflační cíl,“ uvedl Navrátil. Analytici očekávají, že blížící se exit může vést ke zpomalení růstu mezd v příštím roce. „Nečekáme, že by podnikatelé byli ochotni zvyšovat mzdy, tak jak by si lidé nebo odboráři přáli. Kvůli obavám z posílení koruny si budou chtít vytvořit polštář,“ řekl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
pátek – neděle, 14. – 16. října 2016
Téma
5
Komentář k tématu
Přijetí eura nás může udržet na Západě Inzerce
Ondřej Houska
[email protected]
O
tom, jestli by Česko mělo přijmout euro, vedou ekonomové spory řadu let. Každá strana sporu vyzdvihuje výhody nebo nevýhody přijetí jednotné evropské měny. Ekonomie však není exaktní věda a definitivní odpověď na tuto otázku nám dát nemůže. Tak co se na celou věc podívat přes politiku? Politické souvislosti toho, jestli budeme chtít euro přijmout, nebo ne, jsou totiž možná ještě důležitější než ekonomické. Vysoce postavený a po dění ve světě mimořádně rozhlédnutý diplomat mi jednou řekl: „My Češi budeme muset vždy investovat mnohem víc než národy na západ od nás, abychom patřili do stejného civilizačního okruhu.“ Prostě pokud Češi chtějí patřit na Západ, musí tomu něco obětovat. Musí totiž překonávat mnohem větší geografické a historické limity než některé jiné národy. Myslet jen a pouze v ekonomických pojmech by za této situace byl hazard s budoucností. Dávno pryč je doba, kdy jsme si mohli naivně myslet, že dějiny skončily, liberální demokracie zvítězila na celé čáře a my si ji můžeme se založenýma rukama užívat. Euro bychom měli přijmout ne proto, že by nás k tomu snad někdo mohl přinutit – když tohle někteří politici tvrdí, tak lžou –, ale kvůli nám samotným. A co na to česká politická scéna? Část politiků nás otevřeně táhne na Východ. Další by zase vyměnili jakkoliv důležitý národní zájem za to, aby se tu neobjevila hrstka uprchlíků. Podle momentálního rozložení sil to vypadá, že premiér Sobotka je jedním z posledních garantů našeho prozápadního směřování a cokoliv přijde po volbách po něm, bude horší. Kdo by to byl ještě před pár lety čekal? Za této situace může být právě euro kotvou, která nás udrží v západním civilizačním okruhu, kam chceme patřit a také patříme. Jistě, do eurozóny nemusíme nějak přehnaně spěchat, ale rozhodně bychom neměli říkat, že tam nechceme vůbec. Jako členové eurozóny budeme pro západní země mnohem důležitější. A kromě toho, euro kultivuje: slovenský premiér Robert Fico sice na veřejnosti mluví podobně jako naši omlouvatelé Putina, mimo záznam ale má jasno, co je slovenským zájmem. Jaký to rozdíl oproti Andreji Babišovi, který už i poloveřejně říká, že by EU nejraději opustil. Platí proto, že i pokud by přijetí eura bylo ekonomicky nevýhodné, stále by to sám o sobě nebyl argument proti němu. Nelze všechno poměřovat jen z hlediska peněz a i v praktickém životě to málokdo dělá. Platí to i pro stát: nechceme-li být třeba za deset patnáct let zase vnímáni jako součást širšího ruského pohraničí, musíme pro to něco obětovat. „Neexistuje oběd zadarmo,“ říká se. Obědem je v tomto případě privilegium patřit pevně k Západu. Nehledě na to, že výměna eura za korunu nemusí být ekonomicky nevýhodná. Když se podíváme, jak se země Evropské unie vyrovnaly s finanční a ekonomickou krizí, najdeme zářné i negativní příklady v eurozóně i mimo ni. Podle analýzy, kterou udělal Lorenzo Bini Smaghi, bankéř a bývalý profesor na Harvardu, nebyl mezi státy s eurem a bez něj podstatný rozdíl. Prosperovat nebo se naopak propadat mohou země s eurem i bez něj; podívejme se na Slovensko, kterému se v posledních letech ekonomicky daří i s eurem. Vlastní měna se může hodit v případě mimořádně tvrdého šoku, ale má i řadu nevýhod, hlavně pro státy orientované na vývoz. Každopádně ještě jednou: ať už je euro ekonomicky výhodné, nebo ne, není to samo o sobě to nejpodstatnější. Stát a jeho občané by se měli zamýšlet i nad podstatnějšími argumenty, než je ekonomický zisk nebo ztráta.
Svěží vítr od společnosti Lenovo: ThinkPad X1 YOGA a ThinkPad 13 Lenovo si tento rok připravilo dvě překvapení: novou YOGU s volitelným OLED displejem a nový dostupný model ThinkPadu, který vybočuje ze zažitého designu řady. Co obě zařízení přinášejí?
ThinkPad X1 YOGA Tento vrcholný kousek můžeme s klidným svědomím zahrnout superlativy. Lenovo se snažilo, aby v době vydání nabídlo to nejlepší, co je u konvertibilních 2 v 1 možné. Pokud máte řadu ThinkPad zažitou jako ne zrovna štíhlé pracovní stanice, X1 YOGA vás přesvědčí o opaku. Zařízení by klidně slušelo přejmenovat na ThinPad, protože jak tvrdí Lenovo, je to nejtenčí 14“ firemní 2 v 1. Lákadlo v podobě displeje X1 YOGA se pyšní 14“ dotykovým displejem s rozlišením QHD, tedy 2 560 × 1 440 px. Jedinou výjimkou je nejnižší model, který je vybaven panelem s rozlišením Full HD. Na úhlopříčce 14“ je to stále skvělá hodnota, nicméně v nejvyšším segmentu, do kterého X1 YOGA bezesporu patří, by nás rozlišení QHD potěšilo již v základu. Možnost zvolit si nižší konfiguraci a ve výsledku tak ušetřit však také není k zahození. Základní panel je technologie IPS, nabízí tedy velmi dobré barevné podání i pozorovací úhly. Největším lákadlem přístroje je však volitelný OLED panel, který do segmentu notebooků a zařízení 2 v 1 konečně přináší nekompromisní obrazové kvality, jaké známe z takto vybavených smartphonů a televizí. Proč je vlastně OLED displej tak přelomový?
Nový 13“ ThinkPad Z úplně jiného cenového spektra přichází nový ThinkPad 13. Lenovo ho označuje sloganem „Ultrabook™ pro vaše podnikání“, stejně dobře ale poslouží studentům, uživatelům požadujícím dobrou mobilitu i profesionálům. Síla tohoto přístroje totiž tkví v parádním poměru cena/výkon a nadstandardním zpracování, které v této kategorii nevídáme často. Osloví i vás? Je, nebo to není ThinkPad? Doba rozměrných ThinkPadů je pryč, to už všichni víme, Lenovo se ale nyní vytasilo s ThinkPadem v netradiční úhlopříčce 13,3“ a velmi tenkým tělem. Černý design doplňuje také šedá varianta a vybavením míří zařízení spíše ke spotřebitelským Ultrabookům než k nekompromisní pracovní stanici. To důležité však zůstává: špičkové zpracování, nadstandardní výbava a možnost dokování. Komu budou chybět konektory, sáhne po řadě T, komu zase extrémní výdrž baterie, zvolí řadu X s technologií Power Bridge. Všem ostatním ale bude dostačovat i tento ThinkPad, a troufáme si říct, že ve správné konfiguraci i většině pracovníků.
Malá vsuvka o OLED OLED displej řeší některá z omezení stávajících zobrazovacích technologií. Každý bod OLED displeje se rozsvěcuje sám o sobě – nepotřebuje k tomu podsvícení. Pokud není rozsvícen, nevydává žádné světlo. „Zhasnuté“ pixely tak konečně dokáží zobrazit perfektní černou, čímž se podílejí na lepším kontrastu i podání barev. „Černý“ pixel navíc nespotřebovává žádnou energii, takže přispívá k delší výdrži baterie. Ultrabook, nebo tablet? Obojí! Špičkově zpracovaná konstrukce X1 YOGA umožňuje přetočit displej o 360° do módu tabletu. Díky tenkému tělu, jehož tloušťka činí pouhých 16,8 mm, a nízké váze 1,27 kg je i v této pozici ovládání bezproblémové, ale pohodlí 8“ tabletů čekat nemůžeme. Možné jsou i jiné standardní pozice jako stojánek nebo stan. Velkou výhodou je také přibalený stylus, s nímž dává překlopitelný dotykový displej u zařízení tohoto formátu větší smysl. Dají se s ním přesně ovládat i profesionální aplikace, potěšující je také povedená podpora přirozeného psaní se systémem WRITEit. Hardware bez kompromisů Pozadu nejsou ani vnitřnosti přístroje. Můžeme si vybrat z procesorů Intel® Core™ i5-6300U až i7-6600U. Všechny varianty mají přídomek vPro, jsou tedy připravené k nasazení do profesionálního prostředí. Svižný chod slibují také SSD s moderním rozhraním NVM Express, které umožňují vyšší přenosové rychlosti než běžná SSD zapojená přes konektor SATA III. Lenovo uvádí až dvojnásobnou rychlost čtení s osazeným SSD Samsung. Zvolit lze až 1 TB takového úložiště. Bezdrátová konektivita je také příkladná: rychlé WiFi ac sekunduje LTE-A modem pro příjem vysokorychlostního mobilního internetu. Špičkové parametry završuje výdrž baterie: 11 hodin (měřeno výrobcem v testu MobileMark 2014).
Vlastnosti vyšší třídy za méně peněz Nabídka ThinkPadů 13 začíná od varianty s procesorem Intel® Core™ i3-6100U, která je ideální například pro studenty. Momentální cenovka v Alze je 17 990 Kč. Tleskáme Lenovu, že do stroje v této cenové hladině vměstnalo i rychlé SSD a dostatečně velkou baterii, se kterou se dle výrobce obejdete bez zásuvky až 9 hodin. Jediné, co zamrzí, je displej starší technologie TN s rozlišením 1 366 × 768. Pozorovací úhly a podání barev nebudou tak dobré jako u IPS displejů. Rozlišení HD ready je však na této úhlopříčce dostačující, běžně ho najdeme u notebooků s 15,6“ displejem, takže na 13,3“ panelu bude jemnější a detailnější. Za vyšší rozlišení bychom se určitě nezlobili, ale vzhledem k ceně je tato úspora pochopitelná. Nejvyšší konfigurace dostupná u zeleného mužíčka je pak varianta s Full HD displejem technologie IPS a procesorem Intel® Core™ i7-6500U. I takto vybavený stroj však zůstává na přijatelných 30 890 Kč. Rozumná volba I přes svou výhodnou cenu zachovává notebook některé z prémiových vlastností ThinkPadů. Tím je především dokovací konektor, legendární TrackPoint s hardwarovými tlačítky, možnost využití technologie Intel® vPro, zabezpečení s TPM a čtečkou otisků prstů, ale především vysokou odolnost potvrzenou armádními testy. Nově má také konektor USB-C, který se začíná hojně prosazovat napříč celým odvětvím elektroniky. Třináctipalcová novinka je tak připravena stát se dalším bestsellerem z řady ThinkPad.
Za kvalitu se platí Co se výbavy a zpracování týče, zařízení není co vytknout. Prémiové vlastnosti si však nebude moci dovolit každý, v cestě totiž stojí neméně prémiová cena. Například v Alze se nejlevnější varianta prodává za 55 290 Kč, za verzi s OLED displejem zaplatíme úctyhodných 72 390 Kč.
Odborník na notebooky HN050524
Téma
BUDOUCNOST KORUNY
6
pátek – neděle, 14. – 16. října 2016
OPOUŠTÍME PLATBY V KORUNÁCH NEJLEPŠÍ ZPŮSOB, JAK ZMÍRNIT DOPAD ZMĚNY KURZU KORUNY, JE PLATIT V EURECH. A TO I MÍSTNÍM DODAVATELŮM, ŘÍKÁ ŠÉF VELKÉ EXPORTNÍ FIRMY. Milan Mikulka
[email protected]
S
labší koruna naší firmě zlepšila výsledky, na druhou stranu ale zkomplikovala rozhodování o investicích. Potřebujeme je plánovat na deset až patnáct let dopředu, nejistota kolem koruny naše propočty boří, říká Miloš Pavliš. Ten je už deset let generálním ředitelem firmy Adfors, která vyrábí technické textilie ze skelného vlákna pro stavebnictví. Roční tržby má téměř sedm miliard korun a patří do francouzské skupiny Saint-Gobain, která do podniku v Litomyšli hodlá během letoška investovat velkou část z 1,3 miliardy korun. HN: Jaký dopad na vaši firmu mají změny kurzu? Jsme velká exportní firma, vyvážíme přes 80 procent produkce, to je přes pět miliard korun ročně. Většina míří do zemí eurozóny a ceny jsou v eurech. Ve své funkci jsem už deset let a pamatuji doby, kdy koruna byla naopak relativně silná, euro bylo pod 24 korunami. Kurz je pro naši firmu velké téma. Jednak ovlivňuje hospodářské výsledky, ale také pohled našich zahraničních akcionářů, zda nadále do firmy v Česku investovat. HN: Při silné koruně byste tedy neinvestovali? To ne, nejde o úroveň koruny. Ať bude kurz jakýkoliv, věřím, že dojde k nějaké samoregulaci. Nejhorší je nejistota ohledně vývoje směnného kurzu, pro nás ve firmě i pro akcionáře. Před několika lety jsme se proto rozhodli tento vliv pokud možno co nejvíce omezit. Nikdo ve firmě, ani já, se nechceme každý den probouzet pohledem na kurzovní lístek. HN: Jaké kroky jste udělali? Snažíme se co nejvíce našich dodavatelů surovin i služeb překlopit do plateb v eurech a tím udělat takzvaný přirozený hedging. V posled-
ních letech sledujeme, že domluvit se na tom s obchodními partnery je jednodušší než dřív. HN: Co se vám daří platit v eurech? Do eur nejde překlopit sto procent nákladů. Máme i menší lokální dodavatele, se kterými obchodujeme v korunách. Stejně tak mzdy nikdy nedokážeme platit v eurech, dokud bude česká koruna. Ale zhruba tři čtvrtě nákladů na suroviny a služby se nám podařilo nastavit na platby v eurech. Platíme v nich třeba energie nebo skladování. Stejně tak velkou část investic, zejména těch větších. HN: Takže nejlepší cesta podle vás je přirozený hedging? Je to logická obrana, tento trend bude dál pokračovat. HN: ČNB říká, že intervence skončí nejdřív v polovině roku, část analytiků tvrdí něco jiného. S čím počítáte vy? Netroufám si předpovědět rozhodnutí ČNB, její kroky se nedají zrovna dobře odhadnout. To, co musím z pozice generálního ředitele dělat, je být připraven. Snažíme se firmu zajistit tak, abychom byli připraveni, ať už konec přijde kdykoliv. HN: Co kdyby došlo ke skoku, jako ve Švýcarsku, kde frank posílil ze dne na den o desítky procent? Období, kdy se kurz nehýbe, je nebezpečné tím, že někteří exportéři zapomenou na kurzová rizika a usnou na vavřínech. Výhodu má ten, kdo si pamatuje delší minulost. Jak jsem říkal, pro nás je hlavní co nejvíc nákladů překlopit do plateb v eurech, a to i v případech, kdy se to nejeví jako důležité, například u servisních služeb od místních firem. Pak je na řadě pojištění kurzového rizika.
Miloš Pavliš (42) ■ Do firmy Adfors přišel před dvaceti lety, ještě v době, kdy nesla název Vertex. Ve společnosti začínal v oblasti vývoje. Generálním ředitelem se stal po dvouleté zahraniční zkušenosti, funkci vykonává posledních 10 let. Před pěti lety dostal na starost další aktivity firmy v Evropě. ■ Adfors CZ zaměstnává více než 1800 pracovníků a je součástí skupiny Saint-Gobain. Roční obrat v roce 2015 dosáhl 6,86 miliardy korun. Adfors dodává například sklovláknité mřížky pro stavebnictví i průmyslové aplikace. Foto: Adfors
HN: Může mít na intervence rozdílný pohled český manažer a akcionář z eurozóny? Jednoznačně ano. Pochopitelně z pohledu generálního ředitele velké exportní firmy se na to díváte
tak, že vám slabší koruna pomáhá k vyššímu zisku. Naopak akcionář má velkou nejistotu, co bude v budoucnu. To mu komplikuje rozhodování o investicích. Mohu dobře plánovat v souvislosti s něčím, co je odhadnutelné. My jsme odvětví, kde potřebujeme plánovat na deset až patnáct let dopředu. Pokud tam vstupuje prvek, který je neodhadnutelný, naše propočty to boří. Akcionář pak má výrazně opatrnější postoj k investicím. HN: Argumentem pro intervence ČNB bylo i to, že exportéři budou snáze modernizovat. Mělo oslabení koruny vliv na vyšší investice? Nemyslím si, že jakákoliv investice v celé naší skupině Saint-Gobain by přímo souvisela s kurzem koruny. Skupina vždy investovala v Česku velké peníze i v době, kdy koruna byla oproti dnešku velmi silná. Samozřejmě nám toto období pomohlo dosáhnout lepších hospodářských výsledků a získat tak víc peněz, které můžeme inves-
tovat do rozvoje. Investice jsme se nerozhodovali rozjet proto, že je slabá koruna. Rozhodování je naopak těžší kvůli tomu, že nejde odhadnout, jak se kurz po ukončení intervencí bude vyvíjet. HN: Dopadá na vás brexit a oslabující libra? Měnové změny jsou pro nás důležité z globálního pohledu. Kvůli asijské konkurenci i našim ambicím expandovat v Asii, Americe či v Turecku sledujeme vývoj kurzu eura vůči dolaru. Nezanedbatelné množství produkce vyvážíme do Velké Británie, kde se kurz libry náhle změnil. My jsme na to nemohli zareagovat kvůli smluvním závazkům okamžitým zvýšením cen. I v případech, kde nebyla zafixována dohodnutá cena, jsme zdražovali jen velmi opatrně. Určující pro nás není co největší zisk, ale dlouhodobá konkurenceschopnost vůči lokálním firmám. Oslabení libry nám způsobilo ztrátu v milionech korun.
ČEŠI MAJÍ REKORDNÍ ÚSPORY V EURECH Olga Skalková
[email protected]
N
ikdyvminulostineměli Češi tolik úspor v eurech uložených v tuzemských bankách jako nyní. Domácnosti drží na eurových účtech skoro 50 miliard korun. To je nejvíc od zavedení eura v roce 2002. Nejde přitom jen o to, že koruna je od listopadu 2013 slabší a objemy peněz na devizových účtech v přepočtu na českou měnu nabobtnaly. Tehdy ČNB zahájila intervence proti koruně a začala ji udržovat poblíž hranice 27 korun za euro. Podle její statistiky vzrostl ke konci letošního srpna objem eurových vkladů domácností oproti stavu před intervencemi o 14 miliard korun. Češi bohatnou a víc spoří. Eurové vklady v tuzemských bankách zatím tvoří jen malou část z celkových vkladů domácností. Ty se blíží už dvěma bilionům korun, podíl eurových vkladů na nich dosahuje dvou a půl procenta. Úspory v eurech ale rostou rychleji než korunové vklady. Podle statistiky ČNB objem eurových vkladů domácností meziročně vzrostl skoro o dese-
tinu, zatímco v české měně o 7,6 procenta. Eura jsou z cizích měn nejoblíbenější, lidé na nich mají přes polovinu úspor v zahraničních měnách. „Češi nemají důvod měnit eura, která jim zbydou nebo která získají v zahraničí. Nechávají si je po ruce, protože úroky na vkladech a ostatních konzervativních investicích jsou prakticky nulové,“ říká Martin Janíčko, ekonom Moody’s Analytics. „Zajímavý je desetiprocentní meziroční nárůst eurových vkladů. To je rychlejší než růst ekonomiky a mezd,“ upozorňuje. Posiluje nejenom objem eur, která Češi uložili v bankách, ale i zájem o eurové účty. „Od počátku roku se u nás počet eurových účtů zvýšil zhruba o osm procent,“ říká Pavla Kozáková z tiskového oddělení České spořitelny, která je největší bankou pro drobné klienty. Pětiprocentní meziroční nárůst hlásí také UniCredit Bank. Zájem lidí o účty v eurech letos zesiluje navzdory tomu, že po ukončení intervencí centrální banky se dá předpokládat, že eurové úspory „zhubnou“. Analytici nejčastěji odhadují, že kurz koruny by se pak mohl pohybovat mezi 25,5 a 26 korunami za euro.
Před ukončením intervencí předpokládáme jen nepatrný pokles vkladů v cizích měnách. Ty peníze lidé používají na platby za zboží a služby, nejedná se o dlouhodobé úspory. Pavel Sobíšek hlavní ekonom UniCredit Bank
Podle bank objem eurových vkladů a počet účtů rostou především proto, že přibývá Čechů, kteří hodně cestují nebo mají příjmy ze zahraničí. „Lidé víc používají eurové účty při platbě do zahraničí nebo při výběru z bankomatu a tím šetří na konverzi korun do eur,“ potvrzuje Markéta Dvořáková, mluvčí Equa bank. Banky už dnes vklady v eurech neúročí lépe než vklady v korunách. Úroky se blíží v obou případech nule. Posílat z eurových účtů zahraniční platbu se ale vyplatí. Jestliže člověk převádí peníze z korunového účtu, banka transakci přepočítá kurzem, který je pro klienta o jedno až tři procenta méně výhodný než středový kurz vyhlašovaný ČNB. K zakládání eurových účtů lidi také motivuje snadné otevření k jejich běžnému účtu bez dalších poplatků. Banky rovněž začaly umožňovat levnější výběry z bankomatů v zahraničí a některé, jako například UniCredit, Raiffeisenbank a mBank, je k běžně nabízeným účtům poskytují zdarma. Ekonomové a banky nepředpokládají, že by lidé s očekáváním silnějšího kurzu koruny po ukončení intervencí začali ve velkém převádět eurové vklady na českou měnu.
„Před ukončením intervencí předpokládáme jen nepatrný pokles vkladů v cizích měnách. Ty peníze lidé používají na platby za zboží a služby, nejedná se o dlouhodobé úspory, u kterých by dopady ukončení intervencí lidé důkladněji zvažovali,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Hromadnou přeměnu eurových vkladů na koruny neočekává ani David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. „Domácnosti nemají v cizích měnách velké úspory. Posílení koruny pro ně na rozdíl od firem nebude znamenat významný faktor,“ říká. Podle něj lze spekulativní přesuny z eur do korun předpokládat ve firemní sféře. Podle statistiky ČNB měly firmy na konci letošního srpna v bankách eura za 185 miliard korun, tedy zhruba 3,5krát vyšší částku než domácnosti. „U cestovatelů nebo zaměstnanců, kteří eurové účty využívají nejčastěji, nevidíme důvod, aby své zvyklosti zásadně měnili a masivně eura převáděli do českých korun nebo jiných měn,“ doplňuje mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. „Lidem s vyššími objemy úspor doporučujeme tyto prostředky investovat například formou nákupu nemovitostí,“ vysvětluje.
pátek – neděle, 14. – 16. října 2016
7
Téma
ŠVÝCARSKÝ FRANK ZŮSTÁVÁ PO OTŘESU POD TLAKEM. KURZ DRŽÍ POMOCÍ ZÁPORNÝCH SAZEB Václav Lavička
VÝVOJ KURZU ŠVÝCARSKÉHO FRANKU (euro za frank)
O
1,22
[email protected]
d centrálních bank firmy i domácnosti očekávají rozvážná a předvídatelná rozhodnutí. Zaskočilo je proto Švýcarsko, považované investory za bezpečný přístav. V polovině ledna minulého roku zažili lidé šok. Tamní centrální banka bez varování oznámila, že přestává držet minimální kurz 1,20 franku za euro. Touto měnovou politikou, trvající zhruba tři a půl roku, se snažila podporovat vývoz zboží a služeb, jehož hodnota odpovídá více než 70 procentům švýcarského HDP. Finanční trhy tehdy zachvátila panika. Jak by také ne, když si investoři švýcarský frank velice oblíbili a stejně jako na americké vládní dluhopisy na něj sázeli v období krizí či velké nejistoty. Švýcarsku, které dobře hospodaří se svým rozpočtem a jeho ekonomika je vysoce produktivní, prostě věřili. Právě investorský zájem vedl ke dlouhodobému posilování franku, jemuž Švýcarská národní banka čelila tištěním svých peněz, za které nakupovala hlavně eura. Průměrný kvartální kurz švýcarského franku za leden až březen
Záporné úrokové sazby představují akt zoufalství, signál, že tradiční nástroje centrálních bank jsou neúčinné, a proto se musí vyzkoušet nové.
1,14
1,06 16. 1. 2015
0,98
Švýcarská centrální banka (SNB) zrušila limit pro kurz franku vůči euru.
0,90
10. 10. 2014
14. 10. 2016
Zdroj: Reuters
minulého roku posílil na 1,041 franku za euro. Po odeznění největšího šoku opět oslabil, a to na průměrných 1,085 v závěrečném čtvrtletí minulého roku. Kurz se od té doby výrazně nemění, a to díky pokračujícím intervencím centrální banky. Intervence pokračují „K našim intervencím se nikdy nevyjadřujeme. Frank zůstává nadále nadhodnocen, a proto pokračujeme v expanzivní měnové politice. Jejím cílem je oslabit tlak na zhod-
nocování franku,“ cituje agentura Reuters šéfa centrální banky Thomase Jordana. Hlavním nástrojem, s jehož pomocí se banka snaží snižovat poptávku po franku, však jsou záporné depozitní sazby. Banka je poprvé ohlásila ve druhé polovině prosince roku 2014, asi tři týdny předtím, než přestala držet minimální kurz 1,20 franku za euro. Nyní tato sazba činí minus 0,75 procenta. Zápornou sazbu, jež má komerční ústavy přimět, aby své
Bloomberg komentář mediální agentury
přebytečné peníze neukládaly u centrálních bank, ale použily je na úvěrování firem a domácností, v Evropě kromě Evropské centrální banky používají ještě Švédsko a Dánsko. To ji zavedlo vůbec jako první v červenci roku 2012. Úskalí záporných sazeb Švýcarské komerční ústavy posílení franku přežily bez větší námahy. Vydělávají hlavně na poskytování hypoték domácnostem. Zájem o ně neutuchá, konstatuje v listu Neue Zürcher Zeitung Martin Scholl, ředitel Zürcher Kantonal Bank. Celková suma poskytnutých hypoték podle upřesněných údajů, která centrální banka zveřejnila koncem září, loni stoupla o 2,6 procenta na téměř 924 miliard franků. Hypotéky tak představují kolem 30 procent celkové bilance švýcarských bank. Právě solidně pokračujícímu hypotečnímu byznysu vděčí švýcarské banky za to, že loni jim proti roku 2014 stoupl zisk více než dvojnásobně na 15,9 miliardy franků. „Myslím, že bankám se dosud dařilo proplouvat úskalím velice nízkých sazeb,“ konstatuje Martin Scholl. Není však vůbec jisté, že tomu tak bude i nadále. Švýcarské ústavy dosud přenášely ztráty, jež jim
plynou ze záporných depozitních sazeb, jenom na velké (institucionální) klienty. Ale to se může změnit. „Nevylučujeme, že to postihne širší okruh našich klientů,“ varuje Sergio Monti, šéf největší švýcarské banky UBS, která spravuje vklady v hodnotě zhruba 400 miliard franků. „Záporné úrokové sazby představují akt zoufalství, signál, že tradiční nástroje centrálních bank jsou neúčinné, a proto se musí vyzkoušet nové. Centrální banky jimi trestají komerční ústavy za to, že hromadí hotovost, místo aby poskytovaly více úvěrů,“ poznamenává v kritickém komentáři agentura Bloomberg. Jak dodává, minusové depozitní sazby by teoreticky měly vést ke zlevnění úvěrů. Ale v praxi hrozí riziko, že firmy a domácnosti budou své peníze raději držet v hotovosti. Po zhruba dvouletém „experimentu“ je zatím předčasné hodnotit, jak záporné sazby působí na ekonomiku. Banka pro mezinárodní platby, považovaná za „matku centrálních bank“, už letos v březnu varovala, že zůstanou-li depozitní sazby v minusu dlouhou dobu, vznikne na trzích i v reálné ekonomice „značná nejistota“.
Inzerce
Zapomeňte na vleklé potíže s bolavými klouby a zády díky KONOPÍ
Řekněte chrápání DOST! Odborné výzkumy ukázaly, že přes čtyřicet dva procent populace v noci chrápe. Nejčastější skupinu tvoří přepracovaní lidé či osoby, které pokořily hranici věku šedesát a více let. Zde s tímto problémem bojuje až šedesát procent mužů a čtyřicet procent žen. Co se tedy doporučuje? Lékaři především radí před spaním nekouřit. Kouření totiž způsobuje mírný otok hrdla. Vhodné je rovněž nekonzumovat alkohol, protože po jeho požití dochází k ochabnutí svalů v krku. Dobré je také používat speciální nosní či ústní spreje, které fungují na jednoduchém principu. Mají za úkol zvlhčit sliznice měkkého patra a protáhnout dýchací cesty. V boji s hlasitým nočním chrápáním se skvěle osvědčil přírodní ústní sprej Pssst!® s obsahem unikátní složky VOLUME CONTROL COMPLEXTM, která je jedinečnou kombinací rostlinných extraktů světlíku lékařského, ostropestřce mariánského, chmele otáčivého. V tomto doplňku stravy rovněž naleznete mentol, který působí na měkké části horních dýchacích cest. K dostání v lékárnách.
Thermolka EXTRA je hřejivé mazání ideální při potížích s dlouhodobě a intenzivně namáhanými zády a svaly, ztuhlými klouby a studenými končetinami. Kromě konopného oleje, jedle sibiřské a vanilky obsahuje nově také konopný a kapsaicinový extrakt pro EXTRA silný účinek. Thermolka EXTRA prohřívá výrazně a dlouhodobě po dobu až 12 hodin.
O
Mentholka EXTRA je chladivé é mazání nenahraditelné při ošettření intenzivně namožených svaalů po sportu nebo fyzické zátěži.i. Uleví také seniorům při dlouhoodobých potížích s únavou pohyybového aparátu. Mentholka EXXTRA je pro EXTRA silný účinek k obohacena o konopný extrakt. Chladivý efekt zajišťuje obsažený mentol a kafr.
PÍ
DY
NE
Účinný již od 1. noci!
KO N
Ztuhlým či namoženým svalům, kloubům a zádům ulevíte účinným konopím.
A LIT
YŠŠÍ KVA JV
Z KAN
A
je k dostání v lékárnách, prodejnách zdravé výživy a na www.cannaderm.cz aderm.cz
Štípe, pálí, svědí
??
STOP hemoroidům! Znáte z TV
Takzvaná „zlatá žíla“ jsou rozšířené úseky žilního systému T v oblasti konečníku. Příčinou jejich vzniku je nepoměr mezi t tlakem v krvi a pevností stěn žilního systému. Sedavé zaměstn nání nebo nedostatek pohybu jsou doslova ornou půdou pro j jejich vznik. Jak s tímto choulostivým problémem bojovat? Z Zvolte vhodného pomocníka z lékárny, který vám uleví. Vyzkouš šejte kvalitní zdravotnický prostředek Hemostop®Gel Max z prém miové řady Da Vinci Academia. Jeho unikátní složení obsahuje k kombinaci dubové kůry, boswellie, Aloe vera a dalších devíti bylin p působí již při prvotních problémech spojených se zrodem hemor roidů (svrbění, štípání a pálení konečníku). H Hemostop®Gel Max využívá ve svém složení boswellii prokazujíc mimo jiné stahující antioxidační vlastnosti přispívající k rychlé cí ú úlevě od hemoroidů. Navíc obsahuje Aloe vera pro zklidnění pok kožky při podráždění a svědění v oblasti konečníku. V informací zjistíte na webových stránkách Více w www.hemostop.cz HN049312-10
Téma
BUDOUCNOST KORUNY
8
pátek – neděle, 14. – 16. října 2016
POMOHLY INTERVENCE? ČTYŘI EXPERTI OSLOVENÍ HN VYSVĚTLUJÍ, PROČ JSOU INTERVENCE, JIMIŽ ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA UDRŽUJE SLABOU KORUNU, PRO DOMÁCÍ EKONOMIKU PŘÍNOSEM, NEBO NAOPAK ZÁTĚŽÍ, AŽ ZHOUBOU.
PRO Miroslav Singer
Vladimír Dlouhý
INTERVENCE DALY VÍC, NEŽ JSME ČEKALI
OBTÍŽNÝ EXIT S DOBRÝM KONCEM?
SPOTŘEBITELÉ I FINANČNÍ ŘEDITELÉ SLEDUJÍ BUDOUCÍ VÝVOJ CEN. OSLABENÍ KURZU PODPOŘILO SPOTŘEBU I INOVACE.
PROŽILI JSME VĚTŠÍ HOSPODÁŘSKÉ OŽIVENÍ, NEŽ SE ČEKALO. EXPORTÉŘI JSOU SPOKOJENI. NEJTĚŽŠÍ BUDE INTERVENCE UKONČIT.
B
K
bývalý guvernér České národní banky
líží se tři roky od rozhodnutí bankovní rady České národní banky uvolnit měnovou politiku oslabením kurzu o 4,7 procenta. Mezitím jsme získali zkušenosti s důsledky různých makroekonomických politik v období, které vejde do dějin jako Velká recese. Proto víme, že krok ČNB byl na podzim roku 2013 potřebný, a byl dokonce potřebnější, než jsme se tehdy domnívali. Snad nejsrozumitelněji lze zachytit to, co se u nás po listopadu 2013 stalo, srovnáním s vývojem ekonomik pěti nejdůležitějších obchodních partnerů – Francie, Itálie, Německa, Polska, Slovenska –, tedy s naším „nejbližším“ ekonomickým okolím. V době, kdy jsme přistoupili k oslabení kurzu, jsme byli z hlediska růstu před Itálií předposlední. Prudký propad domácí poptávky signalizovala nejnižší inflace. Dnes se hodnotami růstu můžeme srovnávat s nejlépe prosperujícími ekonomikami této skupiny. To samé platí i pro inflaci. Poptávková situace u nás se tedy vůči našemu okolí zlepšila. Tento vývoj měl pozitivní důsledky pro podniky i domácnosti. Celkově vyplacené mzdy v české ekonomice vzrostly od třetího čtvrtletí roku 2013 do druhého čtvrtletí letošního roku v reálném vyjádření o více než 12 procent. Přestože průměrná česká domácnost utrácí v zahraničí (většinu na dovolenou) pouze 3,5 procenta svých výdajů, použiji argument našich kritiků: v eurech stouply vyplácené mzdy téměř o devět procent. A už v roce 2014 rostla přidaná hodnota v českých podnicích v procentech dvoucifernými tempy. Ekonomika na tento impulz reagovala. Po dvou letech poklesu začaly růst investice. Konec očekávání „věčného“ poklesu cen a nových slev a větší jistota zaměstnání vedly u bílého zboží či automobilů české spotřebitele k jejich nákupům (bezprostředně po našem kroku v roce 2014 rostly nákupy automobilů meziročně dvoucifernými tempy, u bílého zboží tempy těsně pod 10 procenty). Mýlili jsme se my i naši kritici Z toho je jasné, že se naši kritici, kteří tvrdili, že náš krok poškodí růst ekonomiky, a navíc dojde k dramatickému zdražení, nemohli mýlit více. Mýlili jsme se ale tehdy i my, inflace je nižší, než jsme čekali, a růst vyšší. To ale neznamená, že uvolnění makroekonomických politik (abych neopomněl i to, že rozpočtová politika přestala brzdit ekonomiku) nemělo přijít. Ale s výhodou zpětného pohledu je možné soudit, že mohlo klidně přijít dřív a v razantnější podobě. Víme také, že na konci roku 2013 jsme stáli na hraně mnohem delší deflační epizody, než jsme tehdy předpokládali. Diskuse o tom, jak by narušila oživení, ke kterému se tehdy schylovalo, nemohou ignorovat fakta. Nárůst vkladů českých občanů v českých bankách o třetinu, ke kterému za pět let od počátku krize do podzimu
prezident Hospodářské komory
2013 došlo, stejně jako nárůsty prodejů aut a bílého zboží po našem kroku signalizují jasně, že český spotřebitel budoucí vývoj cen zvažuje důkladně. To samé platí i pro současné oživení a předchozí propady na trhu bydlení. Údaje o investicích i cenách ve firemním sektoru ukazují, že tato úvaha je ještě bližší finančním ředitelům českých podniků. Nepřekvapivě – prožil jsem v privátní sféře dost let na to, abych věděl, že taktika nechat dodavatele ještě „vycukat“ a počkat, dokud ještě pár procent nesleví, je u nás populární. Empirické údaje kritikům intervencí, resp. jejich tehdejším argumentům, nepřisvědčují. Ti vnímavější se mohou pokusit převést debatu na obecnější rovinu o roli centrálních bank či deflace. Proto se snaží rozvířit diskusi o tom, nakolik makroekonomická stimulace podvazuje schopnost a ochotu podniků inovovat. Poslední teoretické i empirické práce na téma inovačního úsilí ale zdůrazňují významnou roli, kterou má v období propadu poptávky makroekonomická stimulace. Vede totiž k vyšším výnosům z inovací a k vyšší dostupnosti úvěrů, tedy k tomu, co je právě v období propadu poptávky důležité. Achillova pata kapitalismu Zmíním i to, co nám Velká recese připomněla a na co se v české, ale i středoevropské debatě často zapomíná. Ohromný růst životních standardů většiny obyvatel na zeměkouli v posledních dvou stoletích je založen na schopnosti privátních bank vytvářet peníze. Tato schopnost je však současně Achillovou patou kapitalistického ekonomického systému. Jak pozorujeme už po dvě staletí a jak umíme už dávno i teoreticky vysvětlit, i rozumní lidé se mohou postavit do reálné či dnes virtuální fronty i před perfektně solventní bankou. To znamená, že kapitalismus nemá pevně daný automaticky se stabilizující stav rovnováhy, ze kterého ho netržní instituce mohou jen vychýlit. Naopak, centrální banky jsou zde proto, aby tento systém v jeho krátkodobých cyklických výkyvech stabilizovaly. Ke své stabilitě systém makroekonomickou stabilizaci potřebuje. Uvolňování politik nebylo zbytečné, škodlivé. A nevedlo k vysoké inflaci, natož hyperinflaci, jak mnozí hrozili. Z Velké deprese minulého století jsme se dokázali poučit. Nezažíváme třetinovou nezaměstnanost, hladové pochody a pády demokratických systémů ve vyspělých zemích. Masivní makroekonomické uvolňování přineslo zcela evidentně pozitivní dopady. Aktuální debata o tom, zda a v jaké míře česká ekonomika potřebuje dále stimulovat,jeonezásadníchzměnách,okvartálech a mírném přitvrzení. Ovšem to, že je dnes docela dobře, neznamená, že nemůže být ještě líp. Vztaženo třeba ke mzdám, před Velkou recesí byla česká ekonomika schopna existovat i s 6–7procentním ročním růstem mezd. Lze chtít i víc.
urzový závazek, přijatý ČNB v listopadu 2013, bude brzy starý tři roky. Po počáteční velké kritice jsme prožili větší oživení hospodářského růstu, než jsme čekali, nezaměstnanost máme nejnižší v Evropě, a to při velmi dobrém stavu veřejných financí i platební bilance. Exportéři jsou spokojeni, mnoho dalších podnikatelů už mnohem méně, ale všichni dokázali kurzový závazek již zahrnout do svých očekávání a pracovat s ním. Dva problémy jsou však stále otevřené. Prvním je dobré pochopení úlohy centrální banky v naší zemi, druhým pak opuštění kurzového závazku v patrně již bližší budoucnosti. Posláním ČNB je udržet měnovou stabilitu v zemi a od konce 90. let je jejím rozhodujícím nástrojem inflační cílování s tím, že úroveň inflace, která odpovídá potřebám české ekonomiky (nikoliv jen té či oné skupině podnikatelů), je „čistá“ inflace ve výši dvě procenta ročně. Základní sazba, stanovovaná ČNB, se však koncem roku 2012 přiblížila nule a bylo jasné, že inflace se bude dlouhodoběji držet hluboko pod inflačním cílem. Měla-li centrální banka plnit svoji základní roli, pak k tomu další snižování sazeb již nemohla využít. Již v prosinci 2012 proto ČNB uvedla, že směnný kurz se stává plnohodnotným nástrojem měnové politiky, což bylo jasné upozornění pro celý podnikatelský sektor. V listopadu 2013 pak kurzový závazek přijala a drží kurz slabě pod 27 korunami za euro. Pokud by v té době nekonala, byl by pokles cen hlubší než ve skutečnosti. Potom by opravdu platilo, že ČNB neplnila svoji úlohu.
Bez intervencí by bylo hůře V té době se živě diskutovalo, co je vlastně na deflaci špatného. Argumentů proti je ale řada: všechny naše dluhy reálně vzrostou, nižší ceny budou znamenat buď nižší mzdy, nebo vyšší nezaměstnanost a další. Je tu ale ještě jedna věc – dnes jde o „neproduktivní“ deflaci, jejíž příčinou je kombinace celosvětového poklesu agregátní poptávky s poklesem cen ropy a dalších komodit. Deflace znamená recesi a snížení blahobytu. V tom se dnes lišíme od často připomínané deflace v USA v druhé polovině 19. století, kdy mezi lety 1870 a 1890 klesaly ceny a přitom americká ekonomika rostla. Tehdy šlo však o „produktivní“ deflaci, kdy ceny klesaly díky mimořádnému růstu produktivity práce z titulu technologického pokroku při industrializaci USA. Něco takového však v dnešním Česku (ani v Evropě) nepozorujeme. Při zpětném ohlédnutí musíme přiznat, že v pravidelných zprávách o inflaci byla ČNB vždy optimističtější, než byla pak realita: od roku 2014 se v každé z těchto zpráv očekávalo, že relevantní inflace začne růst směrem k inflačnímu
cíli během následujících 12–18 měsíců, nikdy se tak ale nestalo, deflační tlaky se projevily jako mnohem silnější, než se očekávalo. Platí však, že pokud by ČNB kurzový závazek nepřijala, realita by byla mnohem horší. Koneckonců, jakkoliv byl náš překvapivě silný hospodářský růst v roce 2015 dán neopakovatelnými faktory, s ČNB nesouvisejícími, očekávaný pokračující solidní růst kolem tří procent v roce 2016 správnost politiky kurzového závazku rozhodně nezpochybňuje. Růst pak také naznačuje, že tentokráte je očekávání vyšší inflace reálné. Normální a nenormální scénář exitu Jak kritici, tak podporovatelé měnové politiky ČNB se od počátku shodují v tom, že nejobtížnější bude opuštění kurzového závazku bez skokového posílení koruny. Exit budou jistě doprovázet intervence, náklady však mohou být sníženy tím, že posilování naší měny bude omezeno jednak vlivem uzavírání otevřených pozic investorů, kurzovým zajištěním exportérů během stávajícího kurzového režimu. Při „normálním“ scénáři tedy ČNB věří, že po exitu k žádným dramatickým změnám na měnovém trhu nedojde, někteří analytici dokonce upozorňují, že po exitu nemusí být – při daných spotových cenách – dostatečná poptávka po koruně v takovém objemu, aby to mělo dopad na případné posílení. Může však nastat „nenormální“ scénář? Podle posledních zpráv o inflaci ČNB v době exitu očekává i tlak na zvyšování úrokových sazeb. Opuštění kurzového závazku při současném zvyšování úrokových sazeb by však prohloubilo rozdíl mezi úročením eura a koruny a jen by podpořilo rychlejší posílení české měny. ČNB proto musí v době exitu potlačit jakékoliv spekulace ohledně zvyšování sazeb. V poslední době dokonce někteří představitelé bankovní rady mluví o záporných sazbách, ty však mají i svoje nevýhody. Citlivá komunikace ze strany ČNB bude velmi důležitou podmínkou pro hladký exit. Na posledním zasedání bankovní rady ČNB natvrdo vyloučila exit již v prvním čtvrtletí 2017, nadále však nevylučuje ukončení kurzového závazku v polovině příštího roku. Budoucí komunikace ČNB však bude muset brát v úvahu řadu očekávaných skutečností najednou: růst zemí eurozóny (pomalejší růst naznačuje posun exitu ke konci roku 2017), změny cen ropy, vývoj domácích mezd, dopad amerických voleb a diskusí o brexitu na světovou a evropskou ekonomiku a jistě i některé další. Nicméně i když se prognózy někdy nevyplácí, přesto se nebojím předpokládat normální scénář, s jen předvídatelným postupným posílením naší měny.
pátek – neděle, 14. – 16. října 2016
Téma
PROTI Pavel Kohout
Helena Horská
STRACH Z DEFLACE A LOBOTOMIE
S DOBRÝMI ÚMYSLY PŘÍMO DO PEKEL
INTERVENCE PROTI KORUNĚ JSOU DŮSLEDKEM ŠPATNĚ POCHOPENÉ TEORIE ZE ZASTARALÝCH UČEBNIC NEVALNÉ KVALITY.
FIRMY PŘIŠLY O SILNÝ VNĚJŠÍ MOTIV PRACOVAT NA SOBĚ A ZVYŠOVAT PRODUKTIVITU PRÁCE.
Z
B
ekonom
povrchního hlediska vypadají po třech letech intervence úspěšně: ekonomika se od té doby zotavila, rostou mzdy, klesá nezaměstnanost. Skutečností bohužel zůstává, že hrubý národní důchod (Gross National Income, GNI) České republiky je nyní na úrovni necelých 40 procent Německa a asi pět procent nad Slovenskem v přepočtu na hlavu. Pokud se vám tato čísla líbí, pak vězte, že v roce 2012 jsme byli na 41,3 procenta německé úrovně a o 10 procent výše než Slovensko. Relativně chudneme vůči Německu. Konvergence se mění v divergenci. Ztrácíme i náskok před Slovenskem: dlouhý, masivní, historicky podmíněný náskok je z velké části pryč během několika let diletantského experimentování s korunou. Sebevětší míra sebechvály a samolibosti členů bankovní rady nemůže zastřít tento tvrdý, čísly doložitelný fakt. Intervence byly oficiálně motivovány snahou odvrátit hrozbu deflace, poklesu cen, který má údajně být fatální zhoubou hospodářského růstu všude, kde se objeví. Tak to alespoň tvrdí špatně pochopená teorie ze zastaralých učebnic nevalné kvality, na kterých byla bohužel vyučena většina centrálních bankéřů.
Hypotéza, o níž nemá smysl se přít Ve skutečnosti je známo – pokud si dáte práci se zjišťováním dat, historických i současných – že neexistuje žádná použitelná korelace mezi inflací spotřebitelských cen a hospodářským růstem. Existují deflační ekonomiky, které rostou, a nejde o ojedinělé případy. Existují naopak inflační ekonomiky, které klesají. Neexistuje žádný vztah, ze kterého by empiricky či teoreticky vyplývalo, že klesající ceny mají za následek hospodářský pokles. Existuje opačný vztah: hospodářská krize doprovázená poklesem objemu úvěrů a peněžní zásoby může mít deflační dopady na spotřebitelské ceny. Nikoli naopak. V uvažování centrálních bankéřů ale směr kauzality bohužel nemá místo, pouze korelace. Proto mohou dojít k mylnému závěru, že pokles cen má za následek hospodářskou recesi nebo krizi, i když ve skutečnosti je příčinná souvislost přesně opačná. Neexistuje jediná průkazná studie, která by podporovala hypotézu o zhoubném vlivu cenové deflace na hospodářský růst. Naopak existuje řada protipříkladů, které ji vyvracejí. Pokud jde o teoretické zdůvodnění nutnosti boje proti cenové deflaci, je to možná ještě horší. Jediný „model“, který obhájci devalvace mají k dispozici, je hypotéza deflační spirály. Tvrdí, že spotřebitelé v očekávání poklesu cen odkládají spotřebu, což má údajně drtivý vliv na tržby podniků, agregátní poptávku a tak dále. Tato hypotéza je očividně natolik nesmyslná, že se zdá být až nadbytečné s ní polemizovat. Už samotné tvrzení, že s po-
hlavní ekonomka Raiffeisenbank a.s.
klesem cen klesá objem prodejů, je v rozporu se zákonem nabídky a poptávky. Kdyby spotřebitelé systematicky odkládali nákupy kvůli poklesu cen, celá průmyslová odvětví by patrně už dávno zanikla: informační technologie a spotřební elektronika především, neboť zde ceny klesaly dlouhodobě a masivně. Nehledě na to, že existuje široká kategorie zboží, jejichž spotřebu nelze odkládat: potraviny, elektřina, voda, plyn, pohonné hmoty, toaletní potřeby… Rafinovanější verze hypotézy deflační spirály tvrdí toto: „Ano, na první pohled se spotřebitel může radovat, když vidí, jak ceny klesají. Jenomže zanedlouho se ukáže, že klesající ceny mají za následek pokles tržeb podniků – a náš milý spotřebitel dostane výpověď pro špatnou hospodářskou situaci podniku, kterou zavinila deflace.“ Tato verze ovšem zapomíná, že v deflačním prostředí klesají nejen tržby, ale i náklady podniků. Zejména když deflace je způsobena poklesem světových cen komodit. Žádná krize se tedy nemusí konat, alespoň ne v ekonomice, která většinu energetických surovin dováží. (Mimochodem, krize OKD byla vskutku způsobena poklesem cen uhlí. Devalvace koruny však tuto těžební společnost nezachránila. Všechny uhelné společnosti na světě měly problémy, bez ohledu na kurz příslušné národní měny.) Velké a zbytečné škody Jiným strašákem je nárůst reálné hodnoty dluhů v deflačním prostředí. Klesají-li ceny, roste reálné zadlužení firem i rodin s hypotečním úvěrem. To je sice validní argument, ovšem zároveň roste i reálná hodnota úspor domácností a klesají nominální úrokové sazby. Tyto faktory víceméně neutralizují nebezpečí reálného růstu hodnoty dluhů. Kromě toho, česká ekonomika v roce 2013, kdy měnové intervence začaly, byla poměrně málo zadlužená – a stále je. Nutnost zachraňovat zadlužené podniky ohrožené deflací zde tudíž neexistovala, stejně jako nutnost pomáhat exportérům. Česká obchodní bilance je trvale kladná. Pokud je něco velkým problémem Česka, je to přílišná závislost na exportech s nízkou přidanou hodnotou a slabost domácího kapitálu. Tento problém ovšem devalvace nevyřešila, spíše jej prohloubila. Celkem vzato, hypotézu o zhoubném vlivu deflace lze zařadit do kategorie velkých vědeckých bludů. Zhruba na úroveň frontální lobotomie. Tento objev byl v roce 1949 oceněn Nobelovou cenou za medicínu, aby se později ukázalo, že šlo o nešťastný omyl. Pacienty tato operace hluboce nevratně poškozovala. Fakt, že nejvyšší vědecké autority něco vehementně doporučují, nemusí být vždy podstatný. Ekonomická věda teprve čeká na vyvrácení omylu, který přinesl velké a zbytečné škody na makroekonomické úrovni.
ankovní rada ČNB slibuje, že kurzový závazek na hladině 27 korun za euro se dožije svých 3,5letých narozenin. Jak dlouho bude ve skutečnosti tento závazek trvat, ale nikdo neví a neví to ani sama Česká národní banka. Když se bankovní rada za vedení Miroslava Singera rozhodla použít korunu jako zbraň proti příliš nízké inflaci, ani v nejmenším netušila, že ani za tři roky se v eurozóně nedočkáme růstu cen a že Evropská centrální banka bude rozšiřovat program nákupu aktiv kvůli stále slabému růstu a mizivé inflaci v eurozóně. Popravdě, to ale netušil nikdo. Přesto se ČNB pustila do experimentu s korunou ve víře, že v malé otevřené ekonomice bude účinnější kurz než záporné úrokové sazby. Nedělat nic by bylo horší. Nakupovat státní dluhopisy po vzoru velkých centrálních bank nedávalo a nedává v českém bankovním prostředí, kde je přebytek peněz, žádný smysl. Že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, platí i pro intervence ČNB. To, že slabší koruna prospěje vývozcům a poškodí dovozce, bylo jasné od začátku. I to, že nákupy a dovolené v zahraničí zdraží. Řada dalších souvislostí ale dopředu známa nebyla. Přestože oslabení koruny pomohlo nastartovat již započatý růst ekonomiky na konci roku 2013, investice domácích firem, které by vedly k růstu produktivity, oslabení koruny příliš nenakoplo. Firmy přišly o silný vnější motiv pracovat na sobě a zvyšovat produktivitu práce a lehce se přizpůsobily nové situaci – neposilující koruně. Tento měkký polštář, který ČNB poskytla všem vývozcům, ale nebude trvat věčně. Konec kurzového závazku bude pro firmy znamenat „konec zajištění proti posilování koruny“ a návrat do tvrdé tržní reality. A v ní se kurz koruny bude opět hýbat, a to ve směru k silnějším hodnotám. V takové situaci bude pro české firmy stále obtížnější konkurovat na zahraničních trzích jen nízkou cenou. Návrat posilující koruny může proto znamenat i konec některých firem v ČR. Zásah, který ohýbá trhy Největším kamenem úrazu bude ale podle mého názoru samotné ukončení kurzového závazku, takzvaný exit. Přestože není ještě ani na dohled, zahraniční investoři neváhají spekulovat na budoucí pohyb kurzu koruny po upuštění od závazku. Tlak na ČNB se stupňuje – v letošním roce pouze v březnu nemusela ČNB vstoupit na trh a prodávat koruny. A s blížícím se koncem závazku bude hůř. Bilance ČNB se za necelé tři roky zdvojnásobila. Objem devizových rezerv už dosahuje 42 procent a bude dále růst. Měsíční objemy intervencí mohou snadno překonat rekord ze srpna 2015 (3,7 miliardy eur) a přiblížit se hranici prvotní intervence z listopadu 2013 v objemu 7,5 miliardy eur. ČNB se sice tváří, že žádný objem devizových rezerv jí nedělá (zatím) problém, přesto už nyní vidíme, jak spekulativní ná-
kupy české koruny deformují trh, a ne jeden. Chcete-li si korunu předkoupit na rok dopředu, přijdete v porovnání se současným kurzem hned o několik haléřů. Když spoříte a máte své peníze uložené ve fondech, které investují do českých státních dluhopisů, přicházíte o výnos, neboť nemalá část spekulantů ukládá nakoupené koruny do českých státních dluhopisů a 80 procent vydaných českých státních dluhopisů nese záporný výnos. Díky tomu se také zvýšil podíl zahraničních držitelů českého státního dluhu na 27 procent ze 14 procent v roce 2014. Ačkoliv ČNB si pro boj proti nízké inflaci zvolila kurz koruny, záporným výnosům jsme se nevyhnuli. Navíc se to ČNB těžko přiznává, ale o termínu ukončení kurzového závazku se tak trochu rozhoduje jinde – ve Frankfurtu. Rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) zavést zápornou depozitní sazbu a rozšířit program nákupu dluhopisů je překážkou, která může být překonána jen zapomocidalšíchnástrojů,např.záporných úrokových sazeb u mezibankovních vkladů. Bankovní rada může sice dojít k názoru, že dvouprocentní inflace je už na dosah, ale situace na evropském trhu exitu přát nebude. Prognóza ČNB totiž předpokládá, že ECB už nebude v polovině roku 2017 nakupovat žádná aktiva – kvantitativnímu uvolňování v Evropě bude konec. Co když ale ECB nákup aktiv prodlouží? Bude ČNB exit opět oddalovat? Nejspíš ano. Počkejme na konečné zúčtování Ačkoliv čeští centrální bankéři nechtějí být srovnáváni se Švýcarskou národní bankou, která náhle přestala bránit posilování švýcarského franku, v případě nutnosti se velmi ochotně nechají inspirovat jedním z jejích opatření. A tím jsou záporné úrokové sazby na přírůstek vkladů u centrální banky nad určitý limit. Sama centrální banka na dotaz týkající se záporné sazby přiznává, že její zavedení v případě masivních nákupů koruny po opuštění kurzového závazku nelze vyloučit. Aby zavedení záporné úrokové sazby odradilo spekulanty od sázek na korunu, musela by podle současných podmínek na trhu být tato sazba minimálně -2 procenta p.a. nebo i nižší. Samotný exit podle mého názoru pořádnězatřesetrhem.Objemobchodůseběhem kurzového závazku snížil zhruba na polovinu. Návrat na původní úroveň nebude vzhledemkaktivitěspekulantůhladký.Nelze vyloučit výraznější pohyb kurzu koruny oběma směry. ČNB nebude nejspíš vstupovat na trh hned a dá mu šanci se ustálit. Pro firmytoznamenápřipravitsenaneobvykle vysokou volatilitu, na kterou nebyly u koruny zvyklé. Navíc nikdo dopředu neví, kdy přesně závazek skončí. Těžko se můžeme připravit, když nebudeme dopředu vědět, kdy to přijde a jak to bude vypadat. Tři a více let uměle držené koruny bude mít své náklady. Uvidíme, jaké bude závěrečné zúčtování.
9