DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ AUTORSKÉHO SYSTÉMU V ODBORNÝCH PŘEDMĚTECH DIDACTIC APPLICATION OF AN AUTHORING SYSTEM IN THE VOCATIONAL SUBJECTS

Technická univerzita v Liberci Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Katedra:

Pedagogiky a psychologie

Studijní program:

3. stupeň

Kombinace:

Pedagogicko-psychologická způsobilost

DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ AUTORSKÉHO SYSTÉMU V ODBORNÝCH PŘEDMĚTECH DIDACTIC APPLICATION OF AN AUTHORING SYSTEM IN THE VOCATIONAL SUBJECTS DIDAKTISCHE ANWENDUNG DES AUTORENSYSTEMS IN FACHGEGENSTÄNDEN Bakalářská práce: 08 – FP – KPP – 52 Autor:

Podpis:

Bc. Lenka Vejsadová Adresa: Šetějovice 4 25768, Dolní Kralovice

Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Jiří Nikl, CSc. Konzultant:

Ing. Hana Nováková

Počet stran

slov

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

81

15433

35

12

25

1 + 1 CD

CD obsahuje celé znění bakalářské práce. V Liberci dne:

Zadání bakalářské práce

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. O právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

V Liberci dne:

Bc. Lenka Vejsadová

Poděkování Mou milou povinností je poděkování mému vedoucímu bakalářské práce panu Doc. PaedDr. Jiřímu Niklovi, CSc. za poskytnutí materiálových podkladů, konzultace, cenných rad, věcných připomínek a za odborné vedení při její tvorbě. Dále bych touto cestou ráda poděkovala paní Ing. Haně Novákové za poskytnutí potřebných materiálů a praktických připomínek.

Ráda bych také poděkovala svým rodičům, kteří mně umožnili studium na vysoké škole a po celou jeho dobu mě podporovali, jak po stránce psychické tak fyzické, a vytvořili mi výborné zázemí.

DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ AUTORSKÉHO SYSTÉMU V ODBORNÝCH PŘEDMĚTECH Bc. Lenka Vejsadová

BP 2010

Vedoucí BP: Doc. PaedDr. Jiří Nikl, CSc.

Anotace V teoretické části bakalářské práce je analyzována problematika didaktických testů a autorského nástroje jejich tvorby, Macromedia Authorware. Praktická část návazně řeší využívání procvičovacích didaktických testů, konstruovaných v autorském systému Macromedia Authorware, na střední škole v odborném předmětu „Oděvní technologie“.

Klíčová slova: autorský systém Macromedia Authorware didaktické využití autorského systému střední škola odborný předmět Oděvní technologie počítačové procvičovací testy

DIDACTIC APPLICATION OF AN AUTHORING SYSTEM IN THE VOCATIONAL SUBJECTS

Annotation In the theoretical part of the Bachelor work is to analyze issues of didactic tests and authoring tool of their creation, Macromedia Authorware. The practical part subsequently deal with usage of practicing didactic tests designed in Macromedia Authorware authoring system for college vocational subject “Clothing Technology”.

Key words: authoring system Macromedia Authorware didactic use of authoring system secondary school textile subjekt clothing technology computer practice tests

DIDAKTISCHE ANWENDUNG DES AUTORENSYSTEMS IN FACHGEGENSTÄNDEN

Die Annotation Im theoretischen Teil dieser Bachelorarbeit ist die Frage der Didaktisch Tests und Copyright ihrer Werkzeuge für die Erstellung, Macromedia Authorware analysieren. Der praktische Teil dann behandelt mit der Praxis für diese Didaktische Testen, die in Macromedia Authorware Authoring-System konstruieren sind, an der Mittelschle im Fachgegenstand 'Garment Technology ".

Schlüsselwort: Authoring System Macromedia Authorware Didaktische ausbeuten des Authoring Systém Die Mittelschule Specialkurs Garment Technology Computer Praxis


Didaktické využití autorského systému v odborných předmětech

Obsah 1

ÚVOD .........................................................................................................................10 1.1 Zdůvodnění aktuálnosti tématu .............................................................................10 1.2 Zdůvodnění volby tématu......................................................................................12 1.3 Cíle a metody tvorby bakalářské práce .................................................................12 2 TESTY ........................................................................................................................14 2.1 Testy obecně ..........................................................................................................14 2.2 Didaktické testy .....................................................................................................15 2.2.1 Definice didaktických testů ..........................................................................15 2.2.2 Vlastnosti didaktických testů........................................................................15 2.3 Třídění didaktických testů a testových položek ....................................................17 2.3.1 Kategorizace testových položek podle V. Mužiče .......................................18 2.3.2 Kategorizace testových položek podle J. Nikla............................................22 2.3.3 Vlastnosti testových položek – učebních úloh .............................................25 3 MACROMEDIA AUTHORWARE - NÁSTROJ TVORBY DIDAKTICKÝCH APLIKACÍ .................................................................................................................29 3.1 Macromedia Authorware – strukturální prvky tvorby aplikací ............................29 3.2 Typy testových položek autorského systému Macromedia Authorware...............32 4 VYUŽITÍ MACROMEDIA AUTHORWARE V ODBORNÉM PŘEDMĚTU STŘEDNÍ ŠKOLY „ODĚVNÍ TECHNOLOGIE“................................................41 4.1 Začlenění „Oděvní technologie“ v RVP pro SŠ....................................................41 4.1.1 Kurikulární rámec pro vzdělávací oblasti ekonomického vzdělávání..........46 4.2 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP .....................................55 4.3 Začlenění „Oděvní technologie“ do učebního plánu SOU....................................56 4.4 Časově tematický plán předmětu „Oděvní technologie“.......................................57 4.5 Procvičovací testy konstruované v Authorware pro aplikaci ve výukovém předmětu „Oděvní technologie“ ............................................................................59 4.6 Vzdělávací cíle jednotlivých procvičovacích aplikací ..........................................60 4.7 Charakteristika procvičovacích aplikací pro samostatnou práci studentů.............67 4.7.1 Ukázka učební aplikace Ruční šití................................................................68 4.8 Metodika využití procvičovacích aplikací v samostatné práci studentů ...............75 5 ZÁVĚR .......................................................................................................................77 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .....................................................................79 7 PŘÍLOHY ..................................................................................................................81 7.1 CD – ROM ............................................................................................................81 7.1.1 Textová část bakalářské práce ......................................................................81 7.1.2 Soubor didaktických procvičovacích učebních testů ...................................81

2010

8



Seznam zkratek zkratka apod. atd. cit. IKT kap. MAW n. např. OV PC PD popř. RVP s. SOU SPŠ SŠ ŠVP tj. tzn. tzv. vyd. ZD

2010

význam a podobně a tak dále citováno informační a komunikační technologie kapitola Macromedia Authorware následující například oděvní výroba personal computer (osobní počítač) přední díl po případě rámcově vzdělávací program strana střední odborné učiliště střední průmyslová škola střední škola školní vzdělávací program to je to znamená tak zvaně vydání zadní díl

9



1 ÚVOD Rychlý rozvoj techniky, především ve druhé polovině dvacátého století, přináší velké množství nových vědních činností a poznatků. Podle P. Stránského [24] pro učitele se stává stále více aktuální problematika, jak správně a vhodně „zprostředkovat“ nové vědecké poznatky žákům a studentům. Tyto poznatky je nutné zprostředkovat tak, aby žáci a studenti je byli schopni pochopit, v praxi je dokázali aplikovat a popřípadě je dokázali vhodně a tvořivě upravovat. Přestože dochází ke snižování faktického materiálu v učivu, rovněž dochází k vyřazování didakticky neefektivních prvků v učivu, rozsah učiva v jednotlivých předmětech neustále roste. Odborné předměty, včetně Oděvní technologie z hlediska učebního plánu SŠ Pelhřimov dle [13], patří mezi nejdůležitější předměty na textilních středních školách a učilištích. Bakalářská práce si klade za cíl ověřit vhodnost specifického využití výpočetní techniky pro upevňování znalostí studentů při výuce tohoto odborného předmětu a tak zefektivnit výuku. Tato práce je věnována problematice tvorby a využití aplikací vytvořených v počítačovém programu Authorware ve výuce oděvní technologie pro studenty 1. ročníku SOU Pelhřimov – operátor oděvní výroby, obor krejčí.

1.1 Zdůvodnění aktuálnosti tématu Bakalářská práce se obecně zabývá využitím výpočetní techniky ve vzdělávání. M. Černochová [1] uvádí, že se stáváme součástí informační společnosti, jejíž fungování je bez informačních systémů nemožné. Počítače jsou všude kolem nás a řada profesí bez nich nemůže existovat. Dále zdůrazňuje, že počítače vytvářejí spolehlivé a přitažlivé prostředí pro učení, které dětem neubližuje ani nevyhrožuje, naopak láká a přitahuje. Díky počítačové technice se mohou nadchnout pro učení i děti, které učení nebaví a může to přispět k jejich školnímu úspěchu. Řeším velmi aktuální téma využití výpočetní techniky ve výuce. Podle T. Musila [14] počítače zasahují stále více do našich životů, proto je kladen velký důraz na to, aby se s jejich použitím seznámili již žáci na základních školách. 2010

10



J. Maňák a V. Švec [11] přiřazují k efektivním metodám výuky také výuku podporovanou počítačem. Podle E. Mazáka [12] se za jeden ze základních požadavků na vzdělání moderního člověka považuje počítačová gramotnost, která mu má umožnit zvládat narůstající rozsah informací a pomocí počítačů umožnit řešit i velmi složité úkoly. Z hlediska výukových metod se dle [11] počítač nejvíce uplatňuje při prezentaci výukových programů, podle nichž žák postupuje buď samostatně, nebo pod dohledem učitele. Je to situace, která je známá rovněž i z jiných modelů výuky (schéma na obr. 1). Učitelova pomoc žákovi se postupně zeslabuje, až se dosáhne úplné samostatnosti žáka, což je konečným cílem veškeré edukace. Ovšem počítač může v procesu postupného osamostatňování tento postup výrazně individualizovat, urychlovat a přizpůsobovat k aktuálnímu stavu žáka.

Obr. 1 Výuka podporovaná počítačem J. Maňák a V. Švec [11] tvrdí, že výpočetní techniku je nutno chápat při použití ve výuce jako jeden z audiovizuálních prostředků s tím rozdílem, že má mnohem více možností než klasické, byť i nejmodernější pomůcky. Je to dáno jeho základními funkcemi, které v tomto globálu jiné didaktické prostředky v sobě neintegrují: •

přenos a sdílení informací

•

řízení procesů a činností

•

sběr, uchování a zpracování dat

•

zajišťování zpětné vazby

L. Jandová [6] uvádí, že počítač může sloužit nejen jako zdroj poznatků, ale i jako prostředek pro nácvik dovedností a trénink schopností.

2010

11



M. Škoula [25] uvádí, že je při prezentaci poznatků možné využít jemné grafiky a barevné reprodukce, kombinovat možnosti videozáznamu s grafikou, a to zvláště při vytváření trikových sekvencí. Výuka je názorná. Stává se pro studenta značně efektivní, neboť obsahuje řadu zadání umožňující mu okamžitou autokontrolu kvality nově získaných znalostí. Tato zadání navíc obsahují klíč nebo další výklad pro případ chyby. Z výše uvedeného je zřejmá vysoká aktuálnost tématu mé bakalářské práce.

1.2 Zdůvodnění volby tématu Volbu tématu „Didaktické využití autorského systému v odborných předmětech“ jsem si vybrala z následujících důvodů: jak již bylo uvedeno, téma je vysoce aktuální; absolvovala jsem na Pedagogické fakultě předmět “Didaktické využití výpočetní techniky na SŠ – 2007/2008“ a navazující předmět „Tvorba multimédií v autorském systému – 2008/2009“ u doc. Nikla, kde jsem se seznámila s autorským systémem Authorware a chci jeho přednosti využívat ve své pedagogické praxi; vytvořila jsem vlastní didaktické aplikace pro 1. ročník SOU Pelhřimov, Operátor oděvní výroby a obor Krejčí pro předmět Oděvní technologie; chci se důkladněji s autorským systémem Macromedia Authorware seznámit a následně tento systém představit i vyučujícím na SOU Pelhřimov pro širší využití; studuji na Pedagogické fakultě v Liberci, ráda bych se v budoucnu věnovala učitelské profesi (využití v zaměstnání) a učila moderně, tzn. i s využitím výpočetní techniky; zvláště chci využít výpočetní techniku ve výuce předmětu Oděvní technologie, a proto této oblasti věnuji v bakalářské práci specifickou pozornost.

1.3 Cíle a metody tvorby bakalářské práce Bakalářská práce má název „Didaktické využití autorského systému v odborných předmětech“. 2010

Didaktickým

využitím

autorského

systému

rozumíme

vytváření 12



didaktických procvičovacích testů v autorském systému Macromedia Authorware a jejich nasazení do domácí přípravy studentů na výuku. Toto didaktické využití budu aplikovat v odborném předmětu „Oděvní technologie“. V bakalářské práci se tedy zabývám svépomocnou konstrukcí počítačových procvičovacích didaktických aplikací v Oděvní technologii pro studenty 1. ročníku SOU Pelhřimov. Jedná se o učební úlohy procvičovacího typu, vytvořené za použití autorského systému Macromedia Authorware 6.5 (MAW) [17].

Stanovila jsem si následující cíle bakalářské práce: 1. v teoretické části bakalářské práce: obsahová analýza a komparace odborných textů se zaměřením na didaktické testování; charakteristika autorského systému Macromedia Authorware 6.5 (MAW); 2. v praktické části závěrečné práce: didaktická analýza vzdělávacích cílů a učiva předmětu Oděvní technologie v 1. ročníku SOU Pelhřimov; vytvoření souboru počítačových didaktických procvičovacích aplikací pro samostatnou práci studentů 1. ročníku SOU Pelhřimov v systému MAW, využitelných v procvičovací části výukových jednotek, rovněž také v domácí přípravě studentů; popis a rozbor modelové testové didaktické aplikace.

Metody přiměřené daným cílům:

metoda obsahové analýzy dostupných zdrojů a jejich komparace (porovnání);

metoda didaktické transformace učiva do testové podoby;

metoda didaktické analýzy učiva;

metoda konstrukce didaktických počítačových aplikací;

metoda ověření vlastností didaktických procvičovacích testů vlastním výkonem; činností tvůrcem aplikací a konzultantkou.

2010

13



2 TESTY Pojem test se používá nejen v pedagogice a didaktice, ale také v psychologii a v řadě různých oborů, např. ve zdravotnictví, biologii, chemii, atd. …

2.1 Testy obecně V. Mužič [15, s. 14] uvádí „Slovo test je odvozeno od latinského slovesa testor, testari, což znamená dokazovat či dosvědčovat“. Podle V. Maněny [10] tvrdí dle Hornbyho, že do češtiny byl termín „test“ převzat z angličtiny, kde se jím obecně označuje zkouška nebo postup zkoumání kvality, hodnoty nebo složení. J. Průcha [22] potvrzuje, že označení test je převzato z angličtiny, kde značí postup zkoumání kvality, kontrolu, zkoušku. Test ve významu specificky definované zkoušky se používá v lékařství, chemii, statistice. V pedagogice jde o nástroj měření výkonu, v psychologii o měření schopností, dovedností, osobnosti apod. F. Kerlinger [8, s. 468], který se zabývá výzkumem chování, charakterizuje test jako „systematický postup, v němž se testovanému jedinci předloží soubor konstruovaných podnětů, na které odpovídá (reaguje), přičemž tyto odpovědi (reakce) umožňují examinátorovi přiřadit zkoušenému číslo nebo soubor čísel, z nichž lze dělat dedukce o tom, co je testovanému vlastní z toho, co má test podle předpokladu měřit“. Podle J. Junkové [7] test představuje zkoušku, jejíž podmínky jsou pro všechny testované subjekty shodné a jejíž výsledky lze vyjádřit číselně.

Jak již bylo uvedeno, existují různé druhy testů. Nás budou eminentně zajímat testy didaktické, využívané ve školní praxi.

2010

14



2.2 Didaktické testy V. Hrabal [2] uvádí, že význačnou charakteristikou školních testů je jejich orientace na objektivní zjišťování úrovně zvládnutí obsahu učiva ve školních předmětech. Proto budeme problematiku didaktických testů podrobněji analyzovat.

2.2.1 Definice didaktických testů Podle J. Skalkové [24, s. 197] „didaktické testy představují postup pedagogické diagnostiky, jehož pomocí učitel (nebo i sami žáci) měří pokud možno objektivně a spolehlivě výsledky učení a dosažení plánovaných cílů. Výsledky testů jsou hodnoceny a interpretovány, aby mohly být využity pro další pedagogický postup“. Podle J. Junkové [7] se didaktický test orientuje na objektivní zjišťování úrovně zvládnutí učiva u určité skupiny osob. Od běžné zkoušky se didaktický test ovšem liší zejména tím, že je navrhován, ověřován, hodnocen a interpretován podle určitých, předem stanovených pravidel. Souhlasím i s V. Maněnou [10], že termín „didaktický test“ může znamenat nástroj systematického zjišťování výsledků výuky.

2.2.2 Vlastnosti didaktických testů V. Hrabal [2] uvádí následující vlastnosti kvalitního didaktického testu: •

objektivita;

•

validita (platnost);

•

reliabilita (spolehlivost a přesnost);

•

ekonomičnost.

V. Mužič [15] počet těchto vlastností rozšiřuje ještě o ty, které ovlivňují upotřebitelnost testu v praxi, tj. jejich citlivost a použitelnost. Z vlastností testu J. Junková [7] zdůrazňuje zvláštně objektivitu. Test je objektivní tehdy, když se testování děje za dodržení předem stanovených podmínek a jsou limitovány subjektivní vlivy na straně testovaných i testujících. Využívají se k němu různé měřicí přístroje nebo hodnotící komise složené z nezávislých expertů daného oboru. 2010

15



Jednotlivé vlastnosti didaktických testů rozeberu detailněji.

Objektivita didaktického testu V. Hrabal [2] uvádí objektivitu jako nejvýraznější charakteristiku testu ve smyslu věcného, nezaujatého posouzení činnosti a výkonu zkoušeného. Objektivitě je podřízena celá konstrukce testu. Od jednoznačné formulace otázek přes pravidla pro jejich hodnocení, přes jednotnou instrukci pro předkládání testu až po hodnocení celkového výkonu. Podle V. Mužiče [15] je test objektivní, nepůsobí-li při testové zkoušce na žákův výsledek jako subjektivní činitel osobnost zkoušejícího a při opravě řešení osobnost opravujícího. Tato vlastnost je závislá na typu úkolu a na obratnosti toho, kdo testu používá a testu známkuje.

Validita (platnost) didaktického testu Podle V. Hrabala [2] platí, že test je validní – platný – jestliže plní ty požadavky, pro něž byl konstruován a použit. Validita je ústředním a rozhodujícím požadavkem testu. Test je validní tehdy, pokud se jím ověřuje skutečně to, co má být ověřeno. Podle V. Mužiče [15] je např. pravopisný test validní natolik, nakolik výsledek, získaný jeho použitím, ukáže skutečnou úroveň znalostí pravopisu u žáka. Za kritérium validity didaktických testů se nejčastěji považuje shoda jejich obsahu s cílem i obsahem vyučování, tak, jak jsou stanoveny učebními osnovami. Jak uvádí V. Hrabal [2], žádný test nedosahuje absolutní validity. V praxi se jedná o stupeň validity, který se mění v závislosti na kontextu, v němž byl test použit.

Reliabilita (spolehlivost a přesnost) didaktického testu Podle V. Hrabala [2] reliabilita testu vypovídá o jeho přesnosti a spolehlivosti jako měřícího nástroje a o konzistenci výsledků od jednoho měření k druhému. Čím je test reliabilnější, tím je výsledek méně zasažen náhodnými, dočasnými a kolísavými vlivy. Na nereabilitu výsledků působí dva zdroje chyb: momentální fyzický a psychický stav zkoušeného – lze ovlivnit jen nepřímo a částečně a především test sám: nedostatky v kvalitě, nejednoznačnosti hodnocení – jedná se o činitele, které výrazně snižují objektivitu testu. 2010

16



Dále tvrdí, že dobrý standardizovaný test by měl mít reliabilitu nad 0,85, nejlépe však blížící se k 0,95. Podle V. Hrabala [2] zajišťuje reliabilitu dodržování konstrukčních pravidel (společné téma testových úloh, počet otázek). Obecně platí, že čím více úloh test obsahuje, tím má větší reliabilitu. J. Junková [7] uvádí, že u testů s počtem úloh 10 nebo méně koeficient reliability zpravidla dosahuje maximálně hodnoty kolem 0,60. Tzv. dobrý didaktický test by měl vždy obsahovat dostatečný počet úloh (za spodní hranici lze považovat 10 úloh). V této práci mají vytvořené procvičovací testy v programu Authorware vždy minimálně 10 úloh. Reliabilita didaktického testu je velmi důležitým ukazatelem jeho technické kvality. Čím nižší je reliabilita testu, tím skeptičtěji je nutno výsledky testování posuzovat Koeficient reliability je možné vypočítat několika způsoby. Podle V. Mužiče [15] spolehlivý je takový test, který při opětovném použití u týchž zkoušenců přináší v podstatě tytéž výsledky. Protože kontrolujeme procvičovací testy, očekáváme, jejich každé další využití u téhož studenta prokáže zvýšenou reabilitu. To proto, že využíváme jejich učící efekt.

Ekonomičnost didaktického testu Dobrý didaktický test šetří čas učitele i žáků zvláště v porovnání se zkoušením ústním [2]. Podle V. Mužiče [15] lze dosáhnout vyšší ekonomičnosti také větší koordinací práce při sestavování testů. V pedagogické praxi se lze setkat s didaktickými testy různé kvality a různého druhu.

2.3 Třídění didaktických testů a testových položek Jednotlivé druhy didaktických testů mají své specifické vlastnosti a liší se tím, jaké informace pomocí nich získáváme. V. Hrabal [2] uvádí klasifikaci didaktických testů, jichž nejvíce používá učitel (Tab. 1).

2010

17



Tab. 1 Druhy didaktických testů V. Hrabala [2] Klasifikace didaktických testů Klasifikační hledisko

TESTY rychlosti

měřená charakteristika výkonu dokonalost přípravy a vybavení testu

standardizované kvazistandardizované

interpretace výkonu

časové zařazení do výuky Rozsah obsahového zaměření míra objektivity skórování

nestandardizované

kognitivní

psychomotorické

výsledků výuky

studijních předpokladů

rozlišující (relativního výkonu)

ověřující (“absolutního výkonu“)

povaha činnosti testovaného míra specifičnosti učení

úrovně

vstupní

průběžné

monotematické objektivně

výstupní polytematické

kvaziobjektivně

subjektivně

Druhy didaktických testů jsou výrazně charakterizovány svými testovými položkami, tj. testovými úlohami neboli učebními úlohami.

2.3.1 Kategorizace testových položek podle V. Mužiče V. Mužič [15] nazývá testové položky „typy úkolů“. Rovněž uvádí obecné pokyny, které je třeba při tvorbě testu, tj. souboru úkolů dodržovat: a) text úkolů má být gramaticky správně; b) v textu se nemají vyskytovat obtížná a nejasná, nekonkrétní slova; c) nutno se vyhýbat doslovným formulacím z učebnic, protože by to podporovalo formalismus žákových vědomostí; 2010

18



d) nepřipustit v úkolech jakoukoli dvojsmyslnost; e) úkoly nesmí být sestaveny tak, aby sugerovaly odpověď; f) v úkolech se nesmí objevovat žádné chytačky; g) je třeba používat spíše kvantitativních než kvalitativních výrazů; h) mezi úkoly nesmí existovat taková spojitost, aby řešení jednoho úkolu umožňovalo řešení některého dalšího; i) je vhodné vyhýbat s e úkolům, jejichž řešení je dosud předmětem vědecké diskuze; j) pro vzájemné srovnání žáků je nezbytně nutné, aby všichni řešili tytéž úkoly.

V. Mužič [15] vymezuje následující typy testových položek:

1. Typ vybavovací V tomto typu je položena otázka nebo vysloveno určité neúplné tvrzení. Úkolem žáka je odpovědět jedním slovem, symbolem nebo krátkou odpovědí. Příklad: [15, s. 41] Napiš na řádky vedle názvů chemických prvků jejich značky: uhlík

…C…

kyslík

…O…

vodík

…H…

síra

… S…

Mezi kladné vlastnosti tohoto typu úkolů patří: hádat odpověď je téměř vyloučeno; snadnější vytváření; úsporný, není za potřebí mnoho papíru; nevyžaduje zvláštní žákovu adaptaci. Mezi záporné vlastnosti patří: při opravování nelze dosáhnout úplné objektivity (zcela nečekané odpovědi); opravování nelze automatizovat; důležitým činitelem je rychlost psaní; nelze konstruovat pro složitější myšlenkové procesy.

2010

19



2. Typ doplňovací Jedná se vlastně o variantu typu vybavovacího. V textu je vynecháno jedno nebo více slov a žák je má písemně doplnit. Příklad: [15, s. 46] Hlavní město SR Charvátska je ……(1)…….

1. …Záhřeb.........

zasedá v něm nejvyšší zákonodárný orgán této socialistické republiky, který se nazývá …..(2)…..

2.….Sabor……...

Toto město leží mezi řekou .......(3)……

3.…Sávou……....

a svahy hory ……(4)……….

4.…Medvednica...

Kladné a záporné vlastnosti jsou v podstatě tytéž jako u typu vybavovacího. Je nutné dodržet následující pokyny:

je nutné vyhýbat se příliš velkému počtu vynechávek ve větě;

úkoly tohoto typu mají být spojeny v jediný myšlenkový celek.

3. Typ dvojčlenné volby Žák posuzuje tvrzení uvedené v testové položce. Je třeba, aby se vyjádřil, zda toto tvrzení je správné či nesprávné. Příklad: [15, s. 47] Velikost hlavy novorozeněte činí přibližně ¼ délky jeho těla

správně - nesprávně

Při tomto typu lze odpovídat také tvrzením: ANO, NE.

Mezi kladné vlastnosti tohoto typu položky Mužič řadí: blízkost životní situaci, neboť žák musí rozeznávat pravdu od nepravdy; časová ekonomičnost; objektivní opravování; zkoumá správnost a rychlost žákova chápání. Mezi záporné vlastnosti položky Mužič řadí: rychlé, nedostatečně pečlivé, mechanické sestavování testů; možnost hádání odpovědí; dvojsmyslnost testového úkolu. 2010

20



4. Typ vícenásobné volby odpovědi Žákovým úkolem je určit zmožných řešení to správné. Příklad: [15, s. 54] Podtrhni ve sloupci pro řešení písmeno, které odpovídá nesprávnému tvrzení. Mezi formy oxidačního procesuj počítáme: a) dýchání

b) hoření

d) hnití

c) rezivění

c) destilaci

a b c d e

Mezi kladné vlastnosti tohoto typu testových položek patří:

flexibilita;

objektivita omezenost možnosti hádání. Mezi záporné vlastnosti patří: obtížná konstrukce; větší spotřeba papíru; delší doba k řešení. 5. Typ porovnávací a řadící Porovnávací typ se zakládá na zjišťování vzájemně souvisících jevů a tvrzení, seřazených do dvou nebo více sloupců. Příklad: [15, s. 63] Pokusíme-li se zapálit:

Druh materiálu:

1. Vlákno vzplane, ale ihned zhasne a změní se v drobné

a) bavlna

..3..

b) hedvábí

..1..

c) umělé hedvábí

..2..

d) vlna

..4..

tvrdé kuličky. Zanechává nepříjemný zápach. 2. Vlákno vzplane silným, intenzivním plamenem, celé shoří, zanechává nepříjemný zápach. 3. Vlákno vzplane silným intenzivním plamenem, celé shoří, nezanechává nepříjemný zápach. 4. Vlákno hoří pomalu, doutná, zanechává nepříjemný zápach.

2010

21



Typ řadící je variantou typu porovnávacího. Žák má za úkol řadit údaje uvedené ve sloupci podle určitého pořadí, např. historické události podle časové posloupnosti. Příklad: [15, s. 60] U každého zvířete napiš pořadové číslo z levého sloupce, které se vztahuje k počtu dní odpovídajících době jeho březosti nebo líhnutí: Období březosti – líhnutí

zvíře

1. 280 – 283 dní

prase

…4…

2. 330 – 340 dní

slepice

…6…

3. 143 – 150 dní

kůň

…2…

4. 112 – 114 dní

ovce

…3…

5. 57 – 60 dní

skot

…1…

6. 20 – 21 dní

Mezi kladné vlastnosti obou typů patří: veliká praktičnost; možnost kontroly získaných vědomostí z hlediska správnosti pochopení; zabírá relativně málo místa. Mezi záporné vlastnosti obou typů patří: obtížná konstrukce; pokušení vyhnout se úkolům, které předpokládají hlubší chápání jevů.

2.3.2 Kategorizace testových položek podle J. Nikla J. Nikl [19] ve shodě s jinými autory, rozděluje testové položky neboli učební úlohy na otevřené (neobjektivní – neexistuje jednoznačné řešení úlohy) a uzavřené (objektivní – existuje jednoznačné řešení úlohy). Jednotlivé typy učebních úloh podle J. Nikla [19] jsou uvedeny v tab. 2 a následně v příkladech níže.

2010

22



Tab. 2 Kategorizace učebních úloh J. Nikla [19]

otevřené

produkční nestrukturalizované s tvořenou odpovědí

produkční strukturalizované doplňovací dvojčetného a mnohočetného výběru

uzavřené

kvízové s výběrovou odpovědí

seřazovací přiřazovací algoritmické rozdělovací

smíšeného typu

s tvořenou i výběrovou odpovědí

Příklad učební úlohy s dvojčetným výběrem: [19, s. 45] Čekat na někoho: a) wait for somebody b) wait on

Příklad kvízový učební úlohy: [19, s. 46] Do testů nepatří úlohy, které nemají vztah k obsahu úlohy: H2SO4 je: a) sovětský parfém b) křestní jméno Marie Curie-Sklodovské c) čtrnáctý karlovarský pramen d) jiná odpověď

Příklad seřazovací učební úlohy: [19, s. 45] Při použití periodické tabulka sestavte řadu chemických prvků: S, O, Zn, Au, Sn, H, Cu, F, Na a) dle stoupajícího atomového čísla b) sestupně dle atomové hmotnosti 2010

23



Příklad přiřazovací učební úlohy: [19, s. 48] Do prázdné linky prvního sloupce vepiš příslušné číslice sloupce druhého: pevná tělesa ______ 1. nejmenší přitažlivé síly molekul kapaliny

______ 2. největší přitažlivé síly molekul

plyny

______ 3. přitažlivé síly = odpudivé síly

Příklad algoritmické učební úlohy: [19, s. 48] Číslice od 1 do 4 označ pořadí činností, které se vztahují na funkci proudového motoru: _ _ stláčení vzduchu pomocí kompresoru _ _ vytékání spálených plynů _ _ zavádění vzduchu z atmosféry do motoru _ _ míchání vzduchu s palivem a hoření směsi

Příklad rozdělovací učební úlohy: [19, s. 49] Do Následující látky vepište do tabulky: H, H2, H2SO4, O2, 0, malcao, HCl, Cl2, Cl, Fe, F2, hlína molekula atom prvku

prvku

sloučeniny

směs

Jiné názvosloví (oproti J. Niklovi) pro jednotlivé typy testových položek užívá M. Chráska [5, s. 26]. Uvádí následující typy testových úloh (schéma na obr. 2).

2010

24



NESTRUKTUROVANÉ SE ŠIROKOU ODPOVĚDÍ

VYMEZENOU SE STRUKTUROU

OTEVŘENÉ

DANOU KONVENCÍ PRODUKČNÍ SE STRUČNOU ODPOVĚDÍ DOPLŇOVACÍ

DICHOTOMICKÉ

S VÝBĚREM ODPOVĚDÍ

UZAVŘENÉ PŘIŘAZOVACÍ

USPOŘÁDACÍ

Obr. 2 Základní druhy testových úloh M. Chrásky [5, s. 26]

2.3.3 Vlastnosti testových položek – učebních úloh Každá učební úloha (otázka, příkaz k vykonání atd.) může tvořit testovou položku. Učební úlohou chápeme podle J. Nikla [19] každé zadání, které vyžaduje realizaci určitých úkonů a je zadáváno s didaktickým záměrem. Učební úloha vyžaduje hledání konečného řešení pomocí řady poznávacích nebo i manuálních operací, samostatně žákem vybíraných ze souborů žákovi známých postupů řešení (neproblémová úloha) nebo postupů jím nově vytvořených (problémová úloha).

2010

25



Znaky učebních úloh J. Nikl [19] popisuje znaky učebních úloh dle D. Tollingerové. Učební úlohy musí obsahovat následující vlastnosti:

1. Typická jazyková forma Úloha je jazykový útvar, který obsahuje popud k řešící činnosti. Záleží na žákovi, zda ji bude vnímat („něco se dovídám – nemusím s tím nic dělat“), nebo jako úkol („mám vykonat“). Úlohu musíme sestavovat tak, aby představovala výzvu k řešení. Je nutné používat tzv. akční slova (ukaž, řekni, vysvětli …). Příklad: [19, s. 6] Odlište zprávu (sdělení) od učební úlohy: 1. a) budeme se učit o jednosytných alkoholech b) co víš o jednosytných alkoholech?

2. Pedagogická smysluplnost v úkolovém poli Učební úloha je včleněna do věcného nebo významového úkolového pole, které určuje působnost úlohy. V úkolovém poli úloha vzniká, působí a zachovává si svůj pedagogický smysl. Věcné úkolové pole popisuje obsah učiva, netýká se činností žáka. Významové úkolové pole popisuje pedagogický smysl úlohy. Příklad: [19, s. 8] Ve 3. ročníku ZŠ se žáci učili rozsáhlejší výčet vyjmenovaných slov po „b“ než v 2. ročníku. Je zadána učební úloha „vyjmenuj vyjmenovaná slova po b-“, aniž bychom znali kontext, v kterém ročníku byl úkol zadán. Jste schopni úlohu správně vyřešit? Své tvrzení zdůvodněte. 3. Stimulační síla (spouštěcí potence) Jedná se o podněcování k provádění předpokládaných manuálních a intelektuálních operací. Úloha musí navozovat očekávané způsoby chování. Při nevhodné formulaci úloh či záměrné formulaci (chytáků) může být stimulační potence oslabena.

2010

26



Příklad: [19, s. 10] Které níže uvedené formulace stimulují řešící operaci „zapamatování číselných údajů v kapitole č. 1“: a) Zapamatujte si číselné údaje z kapitoly č. 1! b) V kapitole č. 1 jsou uvedeny číselné údaje k zapamatování. c) Nepřehlédněte kapitolu č. 1! d) Doporučuji se podívat na kapitolu č. 1. e) Kdo chce, může prostudovat kapitolu č. 1. f) Zapamatujte si údaje z odstavce č. 1. g) Bude užitečné si zapamatovat číselné údaje z kapitoly č. 1.

4. Regulační potence (regulační vliv) Učební úloha po splnění své spouštěcí funkce musí udržet navozené činnosti v chodu až do vyřešení. Příklad: [19, s. 13] Utřiďte sestupně trojici obdobných úloh podle individuální psychologické regulační potence: a) 3 + 2 * 5 – 3 – 2 =

b) 3 + [ (2 * 5) + 5] =

c) 3 + 10 – 5 =

5. Emocinálně motivační náboj (Motivační vliv) Jedná se o sílu působení učební úlohy ve smyslu výzvy k řešení. Úloha má provokovat zájem, vzbuzovat zvídavost, důvtip … Motivační vliv úlohy má vliv na žákovo zaujetí úlohou. Příklad: [19, s. 14] Uspořádejte níže uvedené učební úlohy podle klesající úrovni pozitivního motivačního vlivu: a) klasická úloha z učebnice; b) úloha zadaná formou počítačové hry; c) úloha z doplňkové zábavné literatury; d) úloha zadaná za trest; e) úloha v časopisu z oblasti zájmu žáka v soutěži o ceny; f) úloha vyplývající z povinné účasti žáka ve školní fyzikální olympiádě. Pořadí. .. .. .. .. .. .. 2010

27



6. Aspirační nivó (úloha jako šance k úspěchu) Učební úloha má budit touhu po dobrém výkonu a sama vytvářet předpoklady pro dosažení tohoto výkonu. Příklad: [19, s. 15] Jsou následující úlohy koncipovány jako šance úspěchu žáků? Doplňte –y –i: a) Ps- v-l- u v-l-dněné v-l- a v-lné v-l- v-l- v-l- věnce. b) Pták měl na b-dle dobré b-dlo. O obě b-dla přišel.

V pedagogické praxi budu didaktické testy využívat ve formě počítačových didaktických procvičovacích testů. Nástroj, který mi umožňuje konstrukci didaktických testů, se jmenuje Macromedia Authorware.

2010

28



3 MACROMEDIA AUTHORWARE - NÁSTROJ TVORBY DIDAKTICKÝCH APLIKACÍ Podle J. Nikla [18] Macromedia Authorware (dále jen MAW) je jedním z nejkvalitnějších autorských

systémů

pro

tvorbu

e-learningových

aplikací.

Uživatelská

příručka

Macromedia Authorware 7 [9] uvádí, že Authorware integruje grafiku, zvuk, animace, text a video. Tím vznikají velmi přesvědčivá multimediální řešení. MAW je tedy optimalizovaným nástrojem, jehož rozhraní poskytuje uživatelsky příjemné prostředí pro vývoj interaktivních aplikací. Metoda drag-and-drop (táhni a pusť) přenášení ikon a možnost využití již vytvořených modulů umožňuje rychlou a intuitivní tvorbu elearningových aplikací bez nutné znalosti programovacího jazyka. Proto mohou kvalitní aplikace vytvářet i učitelé neprogramátoři. Nejsilnější stránkou vizuálního rozhraní nástroje MAW je schopnost velice snadno přizpůsobovat aplikace didaktickým požadavkům učitele. MAW byl vždy silným nástrojem pro vytváření aplikací podřízeným požadavkům uživatele. Stisknutím jednoho tlačítka se provedou všechny kroky potřebné k finální distribuci aplikace.

3.1 Macromedia Authorware – strukturální prvky tvorby aplikací Uživatelská příručka Authorware Macromedia 7 [9, s. 16] vymezuje následující strukturální prvky autorského systému Authorware, které slouží pro vytvoření aplikace:

Nástrojový pruh Nástrojový pruh umožňuje rychlý přístup k nejčastěji používaným příkazům. Skrytí a zobrazení nástrojového pruhu lze provést kliknutím na položku Toolbar v menu View. U každého tlačítka nástrojového pruhu se zobrazuje bublinková nápověda s informací, jaký příkaz provádí dané tlačítko.

Paleta ikon Strukturovaná aplikací je sestaven ze 14 druhů ikon, umístěných v paletě ikon. Aplikace se konstruuje tak, že v návrhovém (pracovním) okně vytváříme strukturován přemisťováním ikon z palety ikon pomocí myši na vertikální časovou osu. 2010

29


a


b

Vysvětlivky: a …… paleta ikon (levý tmavý pruh)

b ……. struktura aplikace

Obr. 3 Paleta ikon a strukturogram aplikace J. Nikla [17]

Základní popis ikon V Authorware se aplikují následující ikony (viz obr. 4).

Obr. 4 popis funkcí jednotlivých ikon 2010

30



Obr. 4 pokračování - popis funkcí jednotlivých ikon [9, s. 18]

Kombinací výše uvedených ikon vzniká struktura každé aplikace (viz výše, obr. 3).

Některé ikony mají společná specifika: Ikony zobrazovací a interakční: slouží k prezentaci objektu; Ikony pohybová a mazací: ovlivňují zobrazení daného obsahu (např. grafiku); Ikony filmová a zvuková: synchronizují s obsahem zobrazovací ikony. Nápovědy pro více informací. Ikony stránkovací, rozhodovací, interakční a kalkulační: ovládají (navigaci) projektu; Ikony slučovací (seskupovací) zpřehledňují celý projekt: na ose v návrhovém okně se zjednodušuje orientace seskupující jednotlivé ikony do menšího celku; Sprite ikony: tyto speciální druhy ikon zastupují objekty vložené přímo pomocí souboru Xtras vkládají se přes menu Insert, které rozšiřují funkční možnosti Authorware.

Autoři manuálu [17] dávají k dispozici následující doporučení:

vkládat do aplikace komentáře;

nezapomínat ukládat rozpracovanou aplikaci File → Save;

2010

31



(co nejčastěji vkládat soubor; popisem ikon může pomoci nástupci v práci, který se tímto vyhne nejasnostem a při popisu v komentáři, co důležité proměnné vyjadřují a jak skupina interakcí vlastně pracuje);

ověřit aplikaci na různých druzích počítačů, kde využívány;

zálohovat a archivovat ostré verze programu a6p.

3.2 Typy testových položek autorského systému Macromedia Authorware Při tvorbě procvičovacích didaktických testů jsem využívala předlohy z výukového CDROMu J. Nikla [17]. Tyto předlohy jsou určeny posluchačům učitelství i učitelům v činné praxi pro využití v pedagogické praxi. Zajišťují kvalitní úroveň tvorby didaktických procvičovacích aplikací všem zájemcům, kteří chtějí využívat vlastní počítačové testy (aplikace) a neumějí programovat. Umožňují tvorbu různých typů učebních úloh.

Učební úloha typu Buton. Podle J. Nikla [17] se jedná o typ úlohy s alternativní odpovědí, s možností výběru mezi libovolným počtem nabízených alternativ obvykle (2, 3, 4), ve formě tlačítek na obr. 5. Vedle tlačítek jsou umístěny alternativy odpovědi [17]. V našem případě správná odpověď je vždy pouze jedna. Ovšem existují i předlohy s více typy správných odpovědí. Na obr. 6 je zachycena část pracovní plochy předlohy typu Button A.

Obr. 5 Strukturogram úloh typu Button A, B, C, D Obr. 6 Část pracovní plochy úlohy typu Button

2010

32



Dále uvádím typickou učební úlohu typu Button B. Správným řešením je v tomto případě varianta b zámečnické kružítko na obr. 7.

Obr. 7 Učební úloha typu Button B

Učební úloha typu Hot Spot. Podle předlohy J. Nikla [17] obdobou úlohy BUTTON je úloha typu HOT SPOT, se skrytými tlačítky. Jedná se o typ úlohy s alternativní odpovědí, s možností výběru mezi libovolným počtem nabízených alternativ (2, 3, 4 a více), reprezentovaných pravoúhlým obrázkem, textem, geometrickým útvarem, atd. Na (obr. 8) je zachycena část pracovní plochy předlohy typu Hot Spot. Správné řešení je v případě mých testů vždy pouze jedno. Žák klikne na určité místo v testu, které považuje za správnou odpověď [17]. Strukturogram úlohy typu Hot Spot je zobrazen v horní části na obr. 9.

Obr. 8 Část pracovní plochy předlohy úlohy typu Hot Spot

2010

33



Obr. 9 Strukturogram úlohy typu Hot Spot

Na obr. 10 je znázorněn typ úlohy Hot Spot podle J. Nikla [17]. Správné řešení je v této úloze kliknutí na zámečnické kružítko.

Obr. 10 Učební úloha typu Hot Spot

Učební úlohy typu Hot Object. Jedná se o typ úlohy s alternativní odpovědí, s možností výběru mezi libovolným počtem nabízených alternativ (2, 3, 4 a více), reprezentovaných opět obrázkem, textem, geometrickým útvarem, atd., v tomto případě libovolného tvaru. Kliknutím žák vybere správný objekt z několika nabízených. Na rozdíl od předešlého typu musí žák kliknout na přesně vymezený objekt v testu [17]. Na obr. 11 je zachycena část pracovní plochy předlohy typu Hot Object. Strukturogram úlohy typu Hot Object je zobrazen v prostřední části na (viz další s. obr. 12).

2010

34



Obr. 11 Část pracovní plochy předlohy úlohy typu Hot Object

Obr. 12 Strukturogram úlohy typu Hot Object

Na obr. 13 je znázorněn typ úlohy Hot Object podle J. Nikla [17]. Správné řešení v této úloze je kliknutí na objekt vzducholoď.

Obr. 13 Učební úloha typu Hot Object

2010

35



Učební úlohy typu Target Area. Student zde přemisťuje zadaný objekt do správného cíle z řady nabízených. Podle J. Nikla [17] se jedná o typ úlohy s alternativní odpovědí, s možností výběru mezi libovolným počtem nabízených úloh alternativ cílů (2, 3, 4 a více). Správná odpověď je v případě mých testů vždy pouze jedna. Žák vybere zadaný objekt (šipku, obrázek, piktogram) a ten poté přemístí tahem myší před nebo na objekt, který představuje správné řešení. Na obr. 14 je zachycena část pracovní plochy předlohy typu Target Area. Strukturogram úlohy typu Target Area je zobrazen v dolní části na obr. 15.

Obr. 14 Část pracovní plochy předlohy úlohy typu Target Area

Obr. 15 Strukturogram úlohy typu Target Area

2010

36



Na obr. 16 je znázorněn typ úlohy Target Area podle J. Nikla [17]. Správné řešení je přesunutí nůžek na plech do pravého cílového rámečku.

Obr. 16 Učební úloha typu Target Area

Učební úlohy typu Key Press. Jedná se o typ úlohy s alternativní odpovědí, s možností výběru mezi libovolným počtem nabízených alternativ (2, 3, 4 a více), tak je provedena stisknutím jediné klávesy na klávesnici [17]. Správná odpověď je v případě mých testů vždy pouze jedna. V testech jsem nabízel odpovědi s možností a), b), c), d). Na obr. 17 je zachycena část pracovní plochy předlohy typu Key Press. Strukturogram úlohy typu Key Press je zobrazen v dolní části (viz další s. obr. 18).

Obr. 17 Část pracovní plochy předlohy úlohy typu Key Press

2010

37



Obr. 18 Strukturogram úlohy typu Key Press

Na obr. 19 je znázorněn typ úlohy Key Press podle J. Nikla [17]. Správné řešení osoby, která přemýšlí, je v této úloze skryto pod stiskem klávesy b.

Obr. 19 Učební úloha typu Key Press

2010

38



Učební úlohy typu Text Entry. Posledním mnou využívaným typem úloh, jejichž předlohy jsem převzala od J. Nikla [17], je typ Text Entry. Jedná se úlohy relativně s krátkou odpovědí, kdy správné řešení představuje chybějící slovo nebo chybějící slovní spojení jako odpověď na zadanou otázku. U tohoto typu úlohy jsem využila také možnosti částečné a úplné nápovědy. Pomocí těchto nápověd by měl žák v případě nesprávného řešení nebo neznalosti řešení zjistit správné řešení. Po zapsání odpovědi musí žák stisknout klávesu ENTER pro posun na další úkol (úlohu). Na obr. 20 je zachycena část pracovní plochy předlohy typu Text Entry. Strukturogram úlohy typu Key Press je zobrazen v dolní části na obr. 21.

Obr. 20 Část pracovní plochy předlohy úlohy typu Text Entry

Obr. 21 Strukturogram úlohy typu Text Entry

2010

39



Na obr. 22 je znázorněn typ úlohy Text Entry podle J. Nikla [17]. Po správném vyřešení úlohy nářadí, které se nepoužívá ke stříhání drátu „234“ musí žák stisknout klávesu Enter pro přechod na další úlohu.

Obr. 22 Učební úloha typu Text Entry Typ testových položek Text Entry jako jediný musí ve své struktuře zahrnovat nápovědu, protože při neznalosti odpovědi by žák nemohl postupovat k dalším úlohám a nemohl by dokončit příslušný procvičovací test.

Autorský systém Macromedia Authorware jsem využila k tvorbě didaktických procvičovacích testů. Výše popsané typy učebních úloh jsem použila v jednotlivých aplikacích, které jsou doloženy v příloze na CD-ROM [17].

2010

40



4 VYUŽITÍ MACROMEDIA AUTHORWARE V ODBORNÉM PŘEDMĚTU STŘEDNÍ ŠKOLY „ODĚVNÍ TECHNOLOGIE“ Využití autorského systému Macromedia Authorware budeme dokumentovat na výukové disciplíně „Oděvní technologie“.

Jeho didaktické aplikace lze využívat též v dalších

odborných nebo teoretických disciplínách.

4.1 Začlenění „Oděvní technologie“ v RVP pro SŠ Nová soustava oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou rozděluje kategorie M a L [3].

Skupina

Tab. 3 RVP v Textilní výrobě a oděvnictví Kód

Obor vzdělání

1 2 3 31 Textilní výroba a oděvnictví 31-43-M/01 Oděvnictví

31-43-L/01

Oděvní technik

Kód

31-43-M/001 31-43-M/002 31-43-M/003 31-43-M/006

Nahrazovaný obor vzdělání

Oděvnictví Oděvnictví-technologie oděvů Oděvnictví-konstrukce oděvů Krejčová-podnikatelka

31-43-L/003 Operátor oděvní výroby 31-43-L/004 Operátor oděvní výroby-oděvní výroba 31-43-L/006 Operátor oděvní výroby-obchodní činnost

Kmenový obor:

Tab. 4 RVP oděvní technologie [4] 31-43/L Oděvní technik

Studijní obor:

31-43-L/006 Operátor oděvní výroby – obchodní činnost

Vstupní žáků:

předpoklady Vzdělávací program je určen pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení. Délka a formy studia: 4 roky denní studium, 5 let večerní a dálkové studium

1

Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Podle [4] svým širokým rozsahem odborných prací v rámci různých technologických postupů v oděvní výrobě je studijní obor operátor oděvní výroby – obchodní činnost 2010

41



náročný na intelektuální a manuální dovednosti, významně se uplatňují organizační schopnosti, logické myšlení a zodpovědnost žáků. Vzdělávací program pro studijní obor operátor oděvní výroby – obchodní činnost je koncipován jako čtyřletý a umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a intelektuálních a manuálních dovedností potřebných k profesionálnímu vykonávání povolání oděvní technik a k vykonávání obchodních činností při nákupu materiálů pro výrobu oděvů a realizaci oděvů na trhu. Koncepce studijního oboru a vzdělávacího programu (učebního plánu a učebních osnov jednotlivých předmětů) vytváří prostor pro realizaci potřeb škol na dotvoření a naplnění profilu absolventa podle požadavků žáků a trhu práce v příslušném regionu • jednak zařazením obecného učebního plánu (bez rozdělení předmětů a hodinových dotací do ročníků), který si škola dopracuje; škola však může převzít i doporučený učební plán, který je rovněž součástí učebních dokumentů, • jednak možností výběru tematických celků v učebních osnovách odborných předmětů k vytvoření požadovaného zaměření, • jednak zařazením výběrových a volitelných předmětů včetně možnosti využít hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty pro posílení předmětů již zařazených v učebním plánu. Vhodnou kombinací všech výše uvedených způsobů dotváření a naplňování profilu absolventa a vzdělávacího programu lze koncipovat zaměření na výrobu dámských oděvů nebo pánských oděvů nebo dámských a pánských oděvů a výkon obchodních činností. Škola koncipuje zaměření tak, že stanoví k profilu absolventa řadu oděvních výrobků, které bude žák při výuce zhotovovat, zpracuje konkrétní učební plán s rozvržením hodin do všech ročníků, přičemž vychází z učebního plánu (viz kap. 4.1.1) a poznámek k tomuto učebnímu plánu, v jednotlivých učebních osnovách odborných předmětů vybere tematické celky vhodné pro zaměření a dopracuje podle poznámek k učebnímu plánu, zpracuje učební osnovy pro výběrové a volitelné předměty. Studijní obor má všeobecně vzdělávací složku a částečně i odbornou složku společnou s ostatními studijními obory ze směru textil a oděvnictví - je tak respektován požadavek široce koncipovaného vzdělání se širokým všeobecným základem a postupně narůstající odborností. Zastoupení odborných předmětů odpovídá potřebám profilu absolventa uvedeného v tomto vzdělávacím programu. Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se dobře orientovali ve světě a byli schopni se zdokonalovat a úspěšně se vyrovnávat se soukromými i profesními problémy. Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, tzn. snadno rekvalifikovatelného, s rozvinutými klíčovými kompetencemi.

2010

42


2


Charakteristika obsahových složek

Z hlediska obsahu vzdělávací program rozlišuje obsahové složky všeobecného vzdělávání a obsahové složky odborného vzdělávání. 2.1 Všeobecné vzdělávání Všeobecné vzdělání zahrnuje podle [4] jazykové vzdělávání, společenskovědní vzdělávání, matematické vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, rozvoj tělesné kultury a vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT). Aktivity mé bakalářské práce navazují na všechny uvedené oblasti, výrazněji zvláště na vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT). Vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) připravuje žáky k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky IKT a efektivně je využívali ve své praxi po absolvování školy, v soukromém a občanském životě, ale i v průběhu přípravy v jiných předmětech. Učivo obsahového okruhu naučí žáky pracovat s příslušným základním a aplikačním programovým vybavením na uživatelské úrovni, důraz je kladen také na využití informačních a komunikačních možností sítě internet. 2.2 Odborné vzdělávání Podle [4] složka odborného vzdělávání poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, intelektuálních a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v oděvní výrobě a na úseku nákupu materiálu pro výrobu oděvů a realizaci oděvních výrobků na trhu. Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti práce s počítači, ekonomiky, strojů a zařízení, oděvních materiálů a zbožíznalství, konstruování oděvů a oděvních technologií, managementu a marketingu, obchodního provozu, práva a psychologie. Vědomosti a intelektuální a manuální dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány v různých praktických aplikacích, zejména však ve vyučovacím předmětu odborný výcvik, čímž se zpětně upevňuje a ověřuje systém poznatků z teoretických odborných předmětů. Ekonomické vzdělávání, realizované zejména v předmětu ekonomika, uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství. Umožňuje poznat základní ekonomické činnosti pro úspěšné uplatnění ve své profesi jak v zaměstnanecké, tak v podnikatelské pozici. Vede k odpovědnému plnění pracovních úkolů jednotlivce a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce. Odborné vzdělávání pro oblast oděvnickou studijního oboru je obsaženo zejména ve vyučovacích předmětech oděvní materiály, stroje s zařízení, konstrukce oděvů, oděvní technologie a odborný výcvik. Učivo z odborných předmětů teoretického charakteru má značný význam pro výuku v odborném výcviku, protože poskytuje přehled i poznatky o používaných oděvních materiálech, jejich vlastnostech a jejich vlivu na výrobu a 2010

43



výrobky, o používaných strojích a zařízeních, o výrobcích a jejich konstrukci a o používaných technologiích. Odborné vzdělávání pro oblast obchodních činností je obsaženo zejména ve vyučovacích předmětech marketing a management, obchodní provoz, právní nauka, psychologie a oděvní materiály, část zbožíznalství. Učivo umožní žákům poznat problematiku řízení obchodní organizace a firmy a zvládnout základní principy marketingu, problematiku prodeje, nákupu evidence a vyhodnocování základních ukazatelů, osvojí si vědomosti a dovednosti důležité k vystavování, aranžování a propagaci zboží a zhotovování propagačních materiálů, žáci získají potřebné informace o podnikání a jeho právních a organizačních formách. Mimořádný význam pro přípravu žáků na kvalifikovaný výkon povolání má odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu, v němž si žáci prohlubují všeobecné a odborné vědomosti a intelektuální dovednosti, které si osvojili v teoretickém vyučování, a učí se je používat v praxi. Odborný výcvik je vykonáván na vhodně vybavených pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených odborníků. 2.3 Klíčové kompetence Klíčové kompetence získávané prostřednictvím vzdělávání dle [4] mají umožnit žákům vhodně reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady k uplatnění v pracovním a občanském životě. Z hlediska významu klíčových kompetencí pro studijní obor lze považovat za žádoucí posilování: • komunikativních kompetencí, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním text, • personálních kompetencí, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost spolupracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních, • kompetencí řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při plnění úkolů, • kompetencí aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů, zejména dovednosti používat různé aritmetické a geometrické postupy důležité pro řešení praktických situací při práci v oboru, • kompetencí využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně pracovat s informacemi, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, dovednost komunikovat a pracovat s informacemi s využitím prostředků IKT.

2010

44


3


Organizace výuky

Příprava žáků je organizována jako čtyřleté denní studium pro žáky a další uchazeče, kteří splnili školní docházku. Studium může být organizováno i jako večerní a dálkové pětileté. Ve všech formách studia je příprava ukončena maturitní zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje úplné střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování, praktické vyučování je možno realizovat též ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování. 4

Metodické přístupy

Metody a formy dle vzdělávací práce dle [4] volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími a mistry odborné výchovy vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu. Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů musí vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových kompetencí a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky. K realizaci cílů klíčových kompetencí se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských projektů by mělo přispět k motivaci žáků - vzbuzení zájmu o obor. Žákovský projekt lze realizovat jako nepovinný vyučovací předmět nebo jej lze splnit v rámci projektového týdne, který si škola může zařadit v průběhu školního roku. Příklady žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího jsou zařazeny na závěr tohoto vzdělávacího programu (učebních dokumentů). Žákovské projekty zařazené v tomto vzdělávacím programu nejsou pro školy povinné, ale jedná se o náměty (ukázky), na základě kterých si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy. Kromě realizace klíčových kompetencí vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“. Škola dále začleňuje do vyučování tematiku ochrany člověka za mimořádných situací včetně poskytování první pomoci při zraněních v souladu s pokynem MŠMT čj. 12 050/03-22 ze 4. března 2003.

2010

45



4.1.1 Kurikulární rámec pro vzdělávací oblasti ekonomického vzdělávání Kurikulární rámce [4] vymezují závazný obsah všeobecného a odborného vzdělávání a požadované výsledky vzdělávání. Obsah vzdělávání se člení na vzdělávací oblasti a obsahové okruhy. Kurikulární rámce musí rozpracovat každá škola ve školním vzdělávacím programu do jednotlivých vyučovacích předmětů, popř. dalších vzdělávacích aktivit a činností, a to s ohledem na požadavky nebo možnosti trhu práce i studijní předpoklady a zájem žáků. Podle charakteru oboru vzdělání lze odborné vzdělávání rozpracovat také směrem k určité oblasti odborných činností. Škola může ŠVP zaměřit např. na výrobu oděvů, obchodní činnost, řízení malé oděvní firmy apod. Výsledky vzdělávání jsou stanoveny jednotně pro všechny žáky, je však zřejmé, že kvalita (úroveň) jejich osvojení bude záviset také na učebních předpokladech a motivaci každého žáka. Výsledky vzdělávání vyjadřující žádoucí postoje a návyky žáků (afektivní cílové dovednosti), kterými je škola sice povinna žáka vybavit, ale nemůže zaručit jejich uplatňování v praxi, jsou vyjádřeny zpravidla v charakteristice jednotlivých oblastí a obsahových okruhů jako vzdělávací cíle, k nimž musí výuka směřovat. Požadavky stanovené pro oblasti všeobecného vzdělávání, kromě vzdělávání ekonomického, navazují na RVP základního vzdělávání [4].

Přehled vzdělávacích oblastí: [4, s. 13]

jazykové vzdělávání a komunikace

společenskovědní vzdělávání

přírodovědné vzdělávání

matematické vzdělávání

estetické vzdělávání

vzdělávání pro zdraví

vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

ekonomické vzdělávání

odborné vzdělávání

Zaměřím se na tu oblast, která se bytostně dotýká tématu mé bakalářské práce, na oblast ekonomického vzdělávání. 2010

46



Kurikulární oblast „Ekonomické vzdělávání“ Cílem „ekonomické vzdělávací“ oblasti [4, s. 45] je rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku. Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru. Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání. Tab. 5 Ekonomické vzdělání [4, s. 45 n.] Výsledky vzdělávání Učivo 1 Podstata fungování tržní Žák: - používá a aplikuje základní ekonomické ekonomiky - potřeby, statky, služby, spotřeba, pojmy; životní - na příkladu popíše fungování tržního mechanismu; úroveň - posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku; - výroba, výrobní faktory, - vyjádří formou grafu určení rovnovážné hospodářský ceny; proces - stanoví cenu jako součet nákladů, zisku - trh, tržní subjekty, nabídka, a DPH a vysvětlí, jak se cena liší podle poptávka, zákazníků, místa a období; zboží, cena - rozpozná běžné cenové triky a klamavé nabídky; - posoudí vhodné formy podnikání pro obor; 2 Podnikání - vytvoří podnikatelský záměr - podnikání, právní formy a zakladatelský rozpočet; - podnikatelský záměr - orientuje se v právních formách podnikání - podnikání podle obchodního a dovede charakterizovat jejich základní zákoníku znaky; - podnikání v rámci EU - orientuje se ve způsobech ukončení podnikání; - na příkladu popíše základní povinnosti podnikatele vůči státu; - rozlišuje jednotlivé druhy majetku; 3 Podnik, majetek podniku - orientuje se v účetní evidenci majetku a hospodaření podniku - rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů; - struktura majetku, dlouhodobý - řeší jednoduché výpočty výsledku majetek, hospodaření; oběžný majetek - řeší jednoduché kalkulace ceny; - náklady, výnosy, výsledek - na příkladech vysvětlí a vzájemně porovná hospodaření 2010

47



druhy odpovědnosti za škody ze strany zaměstnance a zaměstnavatele; - na příkladu ukáže použití nástrojů marketingu v oboru; - charakterizuje části procesu řízení a jejich funkci; - orientuje se v zákonné úpravě mezd a provádí mzdové výpočty, zákonné odvody; - vypočte sociální a zdravotní pojištění;

- orientuje se v soustavě daní, v registraci k daním; - dovede vyhotovit daňové přiznání; - rozliší princip přímých a nepřímých daní; - vede daňovou evidence pro plátce i neplátce DPH; - charakterizuje finanční trh a jeho jednotlivé subjekty; - charakterizuje peníze a jednotlivé cenné papíry; - používá nejběžnější platební nástroje, smění peníze podle kurzovního lístku; - orientuje se v produktech pojišťovacího trhu, vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby; - vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN; - vysvětlí význam ukazatelů vývoje národního hospodářství ve vztahu k oboru; - objasní příčiny a druhy nezaměstnanosti; - vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na finanční situaci obyvatel a na příkladu ukáže jak se bránit jejím nepříznivým důsledkům; - srovná úlohu velkých a malých podniků v ekonomice státu; - na příkladech vysvětlí příjmy a výdaje státního rozpočtu; - chápe důležitost evropské integrace; - zhodnotí ekonomický dopad členství v EU.

podniku - druhy škod a možnosti předcházení škodám, odpovědnost zaměstnance a odpovědnost zaměstnavatele - marketing - management 4 Mzdy, zákonné odvody - mzdová soustava, složky mzdy, mzdové předpisy - daně z příjmů - systém sociálního a zdravotního zabezpečení 5 Daňová soustava a finanční trh - přímé a nepřímé daně - daňová evidence - peníze, platební styk v národní a zahraniční měně, finanční trh, cenné papíry - úroková míra

6 Národní hospodářství a EU - struktura národního hospodářství - činitelé ovlivňující úroveň národního hospodářství - hrubý domácí produkt - nezaměstnanost - inflace - platební bilance - státní rozpočet - Evropská unie

Do ekonomického vzdělávání patří: a) technická příprava b) oděvní techniky c) výroba oděvů 2010

48



a) technická příprava Cílem okruhu „technická příprava“ [4, s. 47] je poskytnou žákům vědomosti a intelektové dovednosti pro práci s technickou dokumentací ve výrobě různých druhů oděvů, zejména používat znalosti z konstrukční a technologické dokumentace pro řízení výroby. Žáci získávají znalosti o základních technologických postupech výroby oděvů a dovednosti číst technologickou a konstrukční dokumentaci. Učí se posuzovat oděvní materiály, jejich vlastnosti a vhodnost jejich použití pro konkrétní oděvní výrobky. Provádějí odborné výpočty, pracují se speciálními aplikačními programy, využívají prostředky informačních a komunikačních technologií. Učivo z konstrukční přípravy výroby oděvů rozvíjí logické myšlení žáků, jejich představivost, estetické a technické cítění a vyjadřování, vede je k samostatnosti, pečlivosti, přesnosti a tvořivosti. V technologické přípravě se klade důraz na odborné vyjadřování, technické a ekonomické myšlení, rozvíjení organizačních a tvořivých schopností.

Tab. 6 Technická příprava [4, s. 47 n.] Výsledky vzdělávání Učivo 1 Konstrukční příprava výroby Žák: - charakterizuje současné trendy oděvní tvorby; oděvů - zobrazuje pomocí technických nákresů - požadavky na odívání, kultura základní druhy oděvů a jejich detaily; odívání - určí antropometrické body na lidské - technický nákres postavě, popíše postavu a její členění - anatomie a proporcionalita z hlediska oděvů; lidského těla, - zjišťuje míry postavy stanoveným tělesné rozměry způsobem a zaznamenává je; - tabulky konstrukčních rozměrů a - při konstrukci střihů provádí odborné velikostní výpočty a dodržuje zásady pro konstrukci sortiment konkrétních oděvů; - konstrukční soustavy - vysvětlí systém velikostí oděvů a popíše - konstrukce základních střihů a velikostní sortiment; střihové - zhotovuje základní střihy nebo střihové šablony oděvů šablony pro základní druhy oděvů; - stupňování, šablony a polohové - vysvětlí postupy stupňování a zhotovování plány - základy modelování střihů, šablon a polohových plánů; - vysvětlí postup při modelových úpravách - spotřeba materiálu střihů a popíše je; - stanovuje spotřebu materiálu vrchového i podšívkového podle typu a velikosti oděvu a podle šířky a charakteru zpracovávaného materiálu pro jeden nebo více kusů oděvů; - čte konstrukční dokumentaci pro výrobu základních druhů oděvů; 2010

49



- rozlišuje textilie podle materiálu (původu vlákna) a způsobu výroby, vlastností, vzhledu, omaku a použití; - určuje vhodnost použití jednotlivých druhů vrchových, vložkových, podšívkových a kapsových oděvních materiálů při zhotovování různých druhů oděvů; - používá zkratky a symboly pro označování textilií a oděvních výrobků údaji o materiálovém složení a způsobu ošetřování; - posuzuje kvalitu oděvních materiálů; - hodnotí vhodnost použití jednotlivých druhů drobné textilní a technické přípravy při zhotovování různých druhů oděvů; - dodržuje zásady pro skladování oděvních materiálů a výrobků; - popíše konstrukci oděvních strojů, vysvětlí jejich funkci a použití; - vysvětlí funkci a použití mechanizačních zařízení a prostředků automatizace; - používá oděvní názvosloví; - vyjmenuje druhy a popíše postupy zhotovení a použití švů, záševků, záhybů a rohů; - vypracovává soupis operací a pracovní postupy pro zhotovení patek, lišt a spínadel, límců, manžet; - vypracovává soupis operací a pracovní postupy pro zhotovení základních druhů kapes; - vypracovává soupis operací a pracovní postupy pro hotovení různých druhů zapínání; - aplikuje uvedené postupy na různé oděvní výrobky; - používá oděvní názvosloví; - charakterizuje rozdělení oděvů podle různých hledisek; - zpracovává technické popisy k technickým nákresům základních druhů oděvů; - vypracovává soupisy operací k zhotovení základních druhů oděvních výrobků podle technických nákresů a technických popisů; - vyhotovuje pracovní předpisy a pracovní postupy operací ke zhotovování konkrétních oděvních výrobků; - uvede příklady častých vad oděvů, jejich příčiny a způsoby jejich odstranění; - čte technologickou dokumentaci pro výrobu základních druhů oděvů.

2010

2 Oděvní textilie a drobná oděvní příprava - textilní materiály, základní druhy textilií - oděvní textilie - vrchové materiály a základní oděvní příprava - označování textilních a oděvních výrobků - postupy pro určování kvality oděvních materiálů - drobná oděvní příprava

3 Stroje a zařízení pro výrobu oděvů - oděvní stroje a zařízení - automatizace 4 Technologické postupy výroby částí oděvů - oděvní názvosloví - švy, záševky, záhyby, rohy - drobné oděvní součásti - ozdobné prvky oděvů - základní druhy kapes - druhy zapínání

5 Technologické postupy výroby oděvů - oděvní názvosloví - oděvní výrobky - technické popisy - technologické postupy zhotovení oděvní výrobků - vady oděvů Oděvy: sukně, kalhoty, halenka, šaty, vesta, sako, plášť

50



b) oděvní techniky Cílem předmětu „Oděvní techniky“ [4, s. 49] je poskytnout žákům znalosti a dovednosti teoretického a praktického charakteru pro osvojení oděvních technik, které uplatní při výrobě oděvů a řízení výrobních procesů. Žáci získávají intelektové a manuální dovednosti k stříhání oděvních materiálů, učí se šít ručně a s použitím strojů, tvarovat a dokončovat oděvy. Poznávají nejčastěji používané oděvní stroje a zařízení, seznamují se prakticky s jejich funkcí, základní údržbou a odstraňováním běžných závad. Učí se určovat, které stroje jsou vhodné pro zhotovování konkrétních výrobků a pro zpracovávání konkrétních oděvních materiálů. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se řídili předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zásadami požární prevence, a to jako dělník i řídící pracovník. Ve školním vzdělávacím programu lze výsledky vzdělávání a učivo rozšířit a prohloubit na úroveň profesní specializace. Tab. 7 Oděvní techniky [4, s. 49 n.] Výsledky vzdělávání Učivo Žák: 1 Bezpečnost a ochrana zdraví při - vysvětlí základní úkoly a povinnosti práci, organizace při zajišťování BOZP; hygiena práce, požární prevence - zdůvodní úlohu státního odborného dozoru - řízení bezpečnosti práce v nad bezpečností práce; podmínkách - dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti organizace a na pracovišti a ochrany zdraví při práci a požární - pracovněprávní problematika prevence; BOZP - uvede základní bezpečnostní požadavky při - bezpečnost technických zařízení práci se stroji a zařízeními na pracovišti a dbá na jejich dodržování; - při obsluze, běžné údržbě a čištění strojů a zařízení postupuje v souladu s předpisy a pracovními postupy; - uvede příklady bezpečnostních rizik, event. nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci; - poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti; - uvede povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního úrazu; - vysvětlí fáze oddělovacího procesu, 2 Stříhání oděvního materiálu charakterizuje oddělovací proces - nakládání materiálu v individuální a průmyslové výrobě; - přenášení polohových plánů - připravuje oděvní materiál a zařízení - technika stříhání oděvů v oddělovacím procesu dle použité - oddělování materiálu a úprava technologie; střihových dílů pro spojovací proces - odděluje materiál dle použité technologie, 2010

51



upravuje střihové díly pro spojovací proces předepsaným nebo dohodnutým způsobem; - stříhá oděvy způsobem používaným v individuální výrobě; - ovládá techniku ručního šití, používá vhodné pracovní pomůcky; - šije jednotlivé druhy stehů, dírek a zapínadel podle stanovených pracovních postupů a uvede, na který výrobek je použije; - vysvětlí princip strojového šití a postup práce na šicím stroji; - vyjmenuje druhy, vlastnosti a použití strojových stehů a umí je ušít; - šije různé druhy švů, záševky, záhyby, rohy a dírky, přišívá knoflíky; - zhotoví vzorník stehů a švů; - charakterizuje spojovací součásti a spoje, součásti k přenosu točivého pohybu, mechanické převody a mechanismy obecného pohybu a vysvětlí jejich funkci; - pojmenuje hlavní části šicího stroje a mechanismy a vysvětlí jejich funkci; - rozpozná správnou funkci oděvního stroje; - šije na základních druzích strojů, stroje čistí a provádí jejich běžnou údržbu; - uplatňuje ergonomické návyky při šití: držení těla, ekonomičnost pohybů; - vysvětlí použití šicích strojů pro výrobu konkrétních oděvních výrobků; - používá základní a pomocná přídavná zařízení; - používá pracovní pomůcky a zařízení k manipulaci rozpracovanými výrobky; - vysvětlí význam, podstatu a způsoby tvarování oděvů; - ovládá techniku ručního žehlení, volí vhodné postupy žehlení podle zpracovávaného materiálu v předvýrobním, výrobním a konečném žehlení; - žehlí, podlepuje a fixuje části oděvů a oděvy, k tomu používá stroje a zařízení a dovede o ně pečovat; - vysvětlí účel a vyjmenuje operace důležité pro dokončení oděvu a přípravu výrobku k odbytu; - charakterizuje pracovní postupy dokončování oděvů a přípravy oděvů k odbytu; - dokončuje oděvní výrobky.

2010

- stroje, zařízení a pomůcky pro oddělovací proces 3 Ruční šití - technika ručního šití - stehy, dírky a zapínadla - pracovní pomůcky

4 Strojové šití - princip strojového šití - stehy, švy, záševky, záhyby, rohy, dírky a knoflíky - strojní součásti a mechanismy - model šicího stroje - šití a údržba šicího stroje - druhy šicích strojů - pracovní pomůcky a zařízení k manipulaci s rozpracovanými výrobky

5 Tvarování oděvů žehlením, podlepováním, fixací - žehlení různých oděvních materiálů - ruční a strojové žehlení, žehlicí stroje, zařízení a pomůcky - tvarování oděvů, podlepovací a fixační stroje 6 Dokončování oděvních výrobků - dokončování výrobků - stroje, zařízení a pomůcky

52



c) výroba oděvů Obsahový okruh „Výroba oděvů“ [4, s. 51] má převážně praktický charakter. Integruje vědomosti a dovednosti z obsahových okruhů technická příprava a oděvní techniky. Žáci si osvojují a upevňují základní manuální dovednosti při výrobě oděvů, kontroly kvality oděvních materiálů a oděvů, z oblasti tvorby a uplatňování norem a normativů spotřeby práce. Při řešení modelových situací žáci získávají základní dovednosti potřebné pro odborné řízení výrobního procesu a organizování provozu průmyslové a individuální výroby oděvů. Obsahový okruh rozvíjí i interpersonální dovednosti pro řídící činnost a práci v týmu. Tento obsahový okruh přináší žákům jistotu pro odborné řízení výrobních procesů výroby oděvů. Obsahový okruh se na úrovni školního vzdělávacího programu realizuje ve školních podmínkách anebo v reálném prostředí konkrétních pracovišť oděvní výroby. Ve školním vzdělávacím programu lze výsledky vzdělávání a učivo rozšířit a prohloubit na úroveň profesní specializace.

Tab. 8 Výroba oděvů [4, s. 51 n.] Výsledky vzdělávání Učivo 1 Zhotovování částí oděvů Žák: - zhotovuje části oděvů, dodržuje stanovené - šití drobných oděvních součástí a pracovní postupy; různých druhů zapínání - vykonává operace k výrobě částí oděvů v průmyslové výrobě; - charakterizuje konkrétní druhy součástí a částí oděvů, uvede jejich vhodné použití pro konkrétní oděvy; - zhotoví vzorník součástí a částí oděvů; - zhotovuje oděvy individuálním způsobem; 2 Zhotovování oděvů - provádí montáž oděvů v průmyslové výrobě; - pracovní postupy zhotovování - dokončuje oděvy, kontroluje hotové oděvů výrobky a připravuje je k odbytu; individuálním a průmyslovým - pracuje podle technické dokumentace nebo způsobem referenčního vzorku; - technická dokumentace - oděvní stroje a zařízení - používá oděvní stroje a zařízení stanovené technickou dokumentací; Oděvy: sukně, kalhoty, halenka, šaty, vesta, sako, plášť

2010

53



- rozpoznává a posuzuje druhy, projevy a příčiny vad oděvních materiálů, rozpracovaných a hotových oděvních výrobků; - používá stanovené postupy a metody kontroly kvality oděvního materiálu, rozpracovaných a hotových oděvních výrobků; - provádí rozbory vad oděvních výrobků a navrhuje způsoby jejich odstranění; - spolupracuje v týmu při kontrole kvality výrobků a při tvorbě kontrolních postupů; - používá technické normy v oděvní výrobě; - spolupracuje v týmu při normotvorných procesech ve výrobě oděvů;

- popíše oddělovací, spojovací, tvarovací a dokončovací proces v oděvní výrobě, uvede druhy výroby a organizace dílny; - dohlíží na dodržování stanovených technologických postupů a na průběh jednotlivých operací; - monitoruje postup rozpracovaných oděvů výrobním procesem a porovnává jej s technologickou dokumentací, uplatňuje technologickou a pracovní kázeň; - dodržuje zásady ekonomické výroby, organizace práce a pracoviště při výrobě oděvů; - zjišťuje spotřebu práce při zhotovování oděvů, vede prvotní evidenci o výrobě oděvů, shromažďuje a zpracovává výrobní údaje; - sleduje a vyhodnocuje využití kapacity a produktivitu práce; - zjišťuje spotřebu a potřebu nákupu materiálu; - kontroluje dodržování plánované údržby strojů a zařízení, zajišťuje provádění oprav a seřizování strojů a zařízení; - pracuje v týmu při rozhodování o organizaci výrobních činností a toku rozpracovaných výrobků; - vysvětlí souvislosti mezi technologickými, ekologickými a ekonomickými hledisky při řízení výrobních činností; - pracuje v týmu při plánování výroby oděvů; - řeší problémy při výrobě oděvů a uvědomuje si své kompetence. 2010

3 Kontrola kvality v oděvní výrobě - vady oděvních výrobků - kontrola kvality na jednotlivých úsecích výroby oděvů

4 Normalizace v oděvnictví, tvorba technicko–hospodářských norem v oděvní výrobě - technické normy v oděvnictví - tvorba technicko–hospodářských norem ve výrobě 5 Řízení a organizace provozu oděvní výroby nebo jeho části - výrobní procesy v oděvní výrobě - kontrolní procesy ve výrobě - práce s dokumentací, evidence výroby - plánování a organizování výroby

54


4.2


Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Tab. 9 Rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP [21]

Škola:

Střední škola Pelhřimov, Friedova 1469, 393 01 Pelhřimov

Kód a název RVP:

31-43-L/01, Oděvní technik

Název ŠVP

Technik módy – návrhářství

RVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

ŠVP Min. počet týdenních vyučovacíc h hodin celkem

Vyučovací předmět

Počet týdenních vyučovacíc h hodin celkem

Český jazyk

5

Český jazyk a literatura

5

Cizí jazyk

10

Cizí jazyk (ANJ/NEJ)

14

Společenskovědní vzdělávání

5

Občanská nauka

4

Dějepis

2

Přírodovědné vzdělávání

6

Fyzika

4

Chemie

1

Základy ekologie

1

Využití disponibi lních hodin

Jazykové vzdělávání

Matematické vzdělávání

8

Matematika

12

Estetické vzdělávání

5

Český jazyk a literatura

5

Vzdělávání pro zdraví

8

Tělesná výchova

8

Lyžařský výcvik

x

Sportovně turistický kurz

x

4 1

4

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Ekonomické vzdělávání

4

Práce s počítačem

6

3

Ekonomika

3

Technická příprava

14

Konstrukce oděvů

6

Oděvní materiály

3

Oděvní technologie

4,5

Navrhování

2

Odborný výcvik

2

Stroje a zařízení

4

Oděvní technika a výroba

5

1

Odborný výcvik Oděvní technika a výroba

35,5 1

12,5

128

26

Oděvní techniky

10

Výroba oděvů

24

Celkem

102

Odborná praxe

0 týdnů

Odborná praxe

4 týdny

Kurzy

0 týdnů

Kurzy

2 týdny

2010

2

1,5

55



4.3 Začlenění „Oděvní technologie“ do učebního plánu SOU Učební plán střední školy [21] vymezuje časovou dotaci všech výukových disciplín na střední škole. Má bakalářská práce se zaměřuje na „Oděvní technologii“. Ta je pro obor „Operátor oděvní výroby“ v učebním plánu (tab. 10) začleněna následovně:

Tab. 10 učební plán pro „Operátor oděvní výroby“

Učební plán oboru Operátor oděvní výroby Zkratka

Předmět Český jazyk a literatura Cizí Jazyk (NEJ,ANJ) Občanská nauka Dějepis Matematika Chemie Fyzika Základy ekologie Tělesná výchova Psychologie Práce s počítačem

CJL CIJ OBN DEJ MAT CHE FYZ ZEK TEV PSY PPO Celkem všeobecné EKO OMT

Ročník / dotace hodin 1. 2. 3. 4.

Celkem odborné Celkem teorie ODV

Odborný výcvik Učební plán celkem

2

3

3

3

3 1

3 1

3 1

-

2 4 2 2 2 2 2 1 2 3 1 2 2 20 15 10 2 1 1 1

Ekonomika Oděvní materiály Výběrové Stroje a zařízení Oděvní materiály Konstrukce oděvů Oděvní technologie Řízení oděvní výroby -

SZA OMT KOD OTE ŘOV

2

1 1 2 3

2,5 1 1 2 2 2 2 2 7 7,5 9 27 22,5 19 6 10,5 14 33

33

33

2 2 2 13 2 1 1 2 2 2,5 9,5 22,5 10,5 33

Poznámka: Čísla udávají počet vyučovacích hodin daného předmětu za týden.

Z učebních plánů je zřejmé, že výukový předmět je zařazen do všech 4 ročníků SOU. Mé procvičovací aplikace jsou zaměřeny na 1. ročník SOU.

2010

56



4.4 Časově tematický plán předmětu „Oděvní technologie“ Výuka předmětu „Oděvní technologie“ v 1. ročníku SOU (později SŠ) má dle učebního plánu [21] rozsah 3 hodiny týdně. Na SOU Pelhřimov je časově tematický plán předmětu „Oděvní technologie“ [20] rozčleněna do jednotlivých témat dle následující tabulky:

Tab. 11 Měsíční tematický plán předmětu „Oděvní technologie“ Operátor oděvní výroby – „Oděvní technologie“ Ročník: 1. Dotace hodin za rok: Podle osnovy č.j. 23690/2002-23 Schváleno metodickou komisí dne: Kopii tématického plánu převzal dne:

Měsíc

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

2010

99

Úprava % 0

38958

Tematický celek 1. Úvod do oděvní technologie, význam předmětu - základní pojmy, operace, úkon, pohyb, historie výroby oděvů -rozdělení oděvů -výrobní proces v OV -stroje a zařízení používané v OV 2. Ruční šití -správné držení těla, technika šití -druhy stehů postup hotovení, použití -žabkování, ažurování -dírky a zapínadla, druhy a použití -žehlení, význam, způsoby, vady Strojové šití -technika strojového šití, strojové stehy, druhy, vlastnosti, použití -různé druhy švů, záševků, záhybů, použití -ozdobné prvky oděvů - plastické prošívání, sámky, volánky -dírky a knoflíky - druhy, použití -ekonomika pohybů a návyků při šití na stroji, bezpečnost práce a ochrana zdraví 3. Technologický postup zhotovování součástek a částí oděvů -oděvní názvosloví -součástky oděvů - patky, lišty, spínadla -rozdělení kapes - ramenní vycpávky -druhy kapes - nakládané - švové - výpustkové -druhy zapínání -dolní kraj oděvů

hodiny 1 1 1 1 1 1 3 1 2 1 1 3 1 2 1

1 2 1 1 4 6 6 1 1

57


Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen


-technologické cvičení 4. Technologické postupy zhotovování dámských sukní -druhy, materiál, použití - technický nákres a popis - oděvní názvosloví, šablony technologický postup - příprava pro stříhání - spotřeba - hotovení PD a ZD - montáž sukně - rozparek se zdrhovadlem oboustranně krytým

1

- pasový límec - všití sukně do pas. límce - dolní kraj sukně - dokončení sukně zkoušení, vady, odstranění technologické cvičení odchylky při zhotovování sukní odchylky při zhotovování sukní - různé tvary - rozparky u sukní, odchylky

1 1 1 1 2 1 2 2 3 5

- podšívkování sukní 5. Technologický postup zhotovování dámských kalhot - druhy, materiál, použití - technický nákres a popis - oděvní názvosloví, šablony - spotřeba technologický postup - hotovení a zažehlování PD - hotovení a zažehlování ZD - montáž nohavic a sedového švu - hotovení rozparku jednostranně krytého s podkrytem - hotovení pasového límce - všívání kalhot do pasového límce - montáž sedového švu, hotovení koncových záložek - hotovení manžet - dokončení kalhot vady kalhot a odstranění technologické cvičení odchylky při zhotovování kalhot 6. Technologický postup zhotovení dámské halenky - druhy, materiál, použití - technický nákres a popis - oděvní názvosloví, spotřeba Opakování

2

1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 2 1 2 1 1 1 1 1 2 1 2

2 2 3

102 Učebnice

2010

Oděvní technologie I, II ( Velíková ) Učební texty (J. Fridrichovská) 58



4.5 Procvičovací testy konstruované v Authorware pro aplikaci ve výukovém předmětu „Oděvní technologie“ V tab. 12 jsem začlenila názvy mnou konstruovaných počítačových didaktických aplikací pro samostatnou práci studentů do struktury časově tematického plánu SOU (později SŠ) Pelhřimov [20]:

měsíc

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Leden

Tab. 12 Tematické celky ve vztahu k procvičovacím testům tematický celek didaktické aplikace pro samostatnou práci studentů 1. Úvod do oděvní technologie, význam předmětu - základní pojmy, operace, úkon, pohyb, historie výroby oděvů -rozdělení oděvů -výrobní proces v OV -stroje a zařízení používané v OV 2. Ruční šití -správné držení těla, technika šití -druhy stehů postup hotovení, použití -žabkování, ažurování -dírky a zapínadla, druhy a použití -žehlení, význam, způsoby, vady Strojové šití -technika strojového šití, strojové stehy, druhy, vlastnosti, použití -různé druhy švů, záševků, záhybů, použití

-ozdobné prvky oděvů - plastické prošívání, sámky, volánky -dírky a knoflíky - druhy, použití -ekonomika pohybů a návyků při šití na stroji, bezpečnost práce a ochrana zdraví 3. Technologický postup zhotovování součástek a částí oděvů -oděvní názvosloví -součástky oděvů - patky, lišty, spínadla -rozdělení kapes - ramenní vycpávky -druhy kapes - nakládané - švové - výpustkové -druhy zapínání -dolní kraj oděvů -technologické cvičení 4. Technologické postupy zhotovování dámských sukní -druhy, materiál, použití - technický nákres a popis - oděvní názvosloví, šablony technologický postup - příprava pro stříhání

2010

Základní rozdělení oděvů

Ruční šití

Strojové stehy Vybrané technologické prvky Strojové šití

Oděvní názvosloví

Poznávání kapes

Přední kraje oděvů Technologické postupy zhotovování dámských sukní I. Střihové šablony Technologické postupy 59


Únor

Březen

Duben

Květen

Červen


- spotřeba - hotovení PD a ZD - montáž sukně - rozparek se zdrhovadlem oboustranně krytým - pasový límec - všití sukně do pas. límce - dolní kraj sukně - dokončení sukně zkoušení, vady, odstranění technologické cvičení odchylky při zhotovování sukní odchylky při zhotovování sukní - různé tvary - rozparky u sukní, odchylky - podšívkování sukní 5. Technologický postup zhotovování dámských kalhot - druhy, materiál, použití - technický nákres a popis - oděvní názvosloví, šablony - spotřeba technologický postup - hotovení a zažehlování PD - hotovení a zažehlování ZD - montáž nohavic a sedového švu - hotovení rozparku jednostranně krytého s podkrytem - hotovení pasového límce - všívání kalhot do pasovbého límce - montáž sedového švu, hotovení koncových záložek - hotovení manžet - dokončení kalhot vady kalhot a odstranění technologické cvičení odchylky při zhotovování kalhot 6. Technologický postup zhotovení dámské halenky - druhy, materiál, použití - technický nákres a popis - oděvní názvosloví, spotřeba Opakování

zhotovování dámských sukní I. - pokračování Technologické postupy zhotovování dámských sukní II.

Technologický postup zhotovování dámských kalhot I.

Technologický postup zhotovování dámských kalhot II.

Technologický postup zhotovování dámské halenky

4.6 Vzdělávací cíle jednotlivých procvičovacích aplikací Z komplexu učebních cílů budu prezentovat pouze ty, na jejichž základě jsem vytvářela didaktické procvičovací testy, tedy cíle poznávací. Nebudu tedy prezentovat cíle výchovné, ani cílové myšlenkové a manuální dovednosti, případně žádoucí cílové postoje. To již přesahuje úroveň bakalářské práce a zasahuje do oblasti komplexní přípravy učitele na výuku.

2010

60



Téma 1 Základní rozdělení oděvů Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o základním rozdělení oděvů. To znamená: sdělí příklady oděvu společenského využití; určí a vymezí kojenecký věk; určí a vymezí věk předškolní; porovná vrchní a spodní oděv, určí účel korzetu; uvede na příkladu halenky využití vrchního oděvu; uvede příklad pracovního oděvu; rozliší typy oděvu podle vypracování; zhodnotí význam přiléhavého tvaru oděvu; vybere neexistující výrobek v konfekčním oděvu; zařadí podprsenku do druhu prádla.

Téma 2 Ruční šití Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o ručním šití. To znamená: určí a popíše jednotlivé části jehly pomocí obrázku; definuje pojem steh; sdělí délku jednoduchého návleku jehly; definuje správný způsob sezení při ručním šití, rozpozná nesprávné tvrzení; definuje typy stehu, popíše rozdíly mezi vrchním a spodním stehem; ukáže a rozpozná na obrázku jednotlivé typy stehů, např. značkovací steh kličkování; ukáže a rozpozná na obrázku ze spojovacích stehů, např. obnitkovací steh; definuje vlastnosti zadního stehu; popíše postup šití ruční dírky; sdělí typy mezioperačního žehlení.

Téma 3 Strojové stehy Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o strojové stehy. To znamená: definuje pojem ruční steh; 2010

61



definuje a na příkladu vybere jednonitný řetízkový steh; sdělí rozdíl mezi jednonitným, dvou a vícenitným řetízkovým stehem; definuje vázaný steh a na příkladu určí; určí a na obrázku vybere jednonitný řetízkový steh; ukáže na obrázek s ručním stehem; vybere z více možností krycí steh; sdělí a popíše dvou a vícenitný řetízkový steh; vybere obrázek s příkladem obnitkovacího stehu; vybere z nabízených možností dvou a vícevázaný steh.

Téma 4 Vybrané technologické prvky Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o vybrané technologické prvky. To znamená: vyhledá obrázek záševku; určí a na obrázku ukáže odševek rozžehlený; pojmenuje a ukáže protizáhyb rubový; vyhledá na obrázku nepřežehlený záhyb; určí pomocí obrázku zvonový záhyb; definuje přeševek; sdělí a popíše odševek rozžehlený s pomocným materiálem; vyhledá a popíše záhyb dvojitý; na příkladu rozpozná došití záhybové plochy u rozžehleného protizáhybu; definuje klínový záhyb.

Téma 5 Strojové šití Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o strojovém šití. To znamená: rozpozná jednotlivé části strojové jehly; ukáže na obrázku špičku strojové jehly; určí typ drážky vhodný k návleku nitě do jehly; sdělí části stehotvorného zařízení; přemístí objekt (šicí stroj) na obrázek obrubovacího švu; přemístí objekt (šicí stroj) na obrázek přeplátovaného švu; 2010

62



přemístí objekt (šicí stroj) na obrázek zajišťovacího švu; určí a zapíše číslo na obrázku, které odpovídá hřbetovému švu; sdělí neexistující typ dírky strojem šité; vyhledá obrázek pro strojové šití se správným rozmístěním pracovních prostředků.

Téma 6 Oděvní názvosloví Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o oděvním názvosloví. To znamená: definuje pojem šev; popíše proces šití; sdělí význam pojmu sešít; uvede na příkladu proces odšití; rozliší a popíše kraj; rozliší a pojmenuje proces předšití; sdělí význam prošití; zhodnotí význam uzašití; určí a na příkladu pochopí význam zapošít; popíše všítí límce do průramku.

Téma 7 Poznávání kapes Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o poznávání kapes. To znamená: přemístí objekt (dámská sukně) na obrázek nakládané kapsy s přinechanou patkou; ukáže na obrázku měchovou kapsu; přemístí objekt (dámské kalhoty) na obrázek boční kapsy včleněné – tvarované; přemístí objekt (dámská bunda) na obrázek jednovýpustkové lištové kapsy s patkou; přemístí objekt (stejnokroj) na obrázek dvouvýpustkové kapsy bez patky; přemístí objekt (pánský kabát) na obrázek hodinkové kapsy; ukáže na obrázku dámské sukně boční klínovou včleněnou kapsu; ukáže na obrázku dámských kalhot švovou kapsu; přemístí objekt (dámské sako) na obrázek nakládané kapsy s patkou; přemístí objekt (dámský kabát) na obrázek jednovýpustkové lištové kapsy. 2010

63



Téma 8 Přední kraje oděvů Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o předních krajích oděvů. To znamená: popíše a určí na obrázku fazónku otevřenou; definuje fazónku přímošvovou; vybere obrázek, na kterém je zobrazeno zapínání podkrytové; pozná zapínání rozestoupené; ukáže na obrázku zapínání skryté; pojmenuje a ukáže na obrázku jednořadové zapínání s vodorovně umístěnou dírkou; popíše fazónovou podsádku; pojmenuje předšití fazónového kraje; určí rozdíl mezi předšití fazónového a převěsového kraje; určí a vymezí předsazenou přední krajovou podsádku.

Téma 9 Technologické postupy zhotovování dámských sukní I. Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o technologických postupech zhotovování dámských sukní I. To znamená: určí na technickém nákresu vycházkové sukně ZD; popíše a ukáže na technickém nákresu vycházkové sukně PD; sdělí potřebný materiál pro zhotovení dámské sukně; vymezí části vrchového materiálu; přemístí objekt (dámská sukně) na obrázek, znázorňující textilní přípravu; vybere vhodný materiál pro tvorbu společenské sukně; určí a přiřadí správný postup pro přípravu vrchového materiálu pro stříhání; vypočítá spotřebu vrchového materiálu dámské sukně pro jednoduchou šíři; definuje pomocí obrázku dvojitou šíři; sdělí a zapíše dvojitou šíři.

Téma 10 Střihové šablony Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o střihových šablonách. To znamená: 2010

64



rozpozná jednotlivé části šablon; ukáže na obrázku pasový límec; pozná šablonu ZD sukně; popíše a ukáže na šabloně středový záhyb sukně; ukáže na obrázku dolní kraj sukně; pojmenuje a ukáže na šabloně švovou záložku sukně; pozná šablonu bočního kraje ZD sukně; pojmenuje a ukáže pasový záševek; určí rozdíl mezi švovou záložkou bočního kraje sukně; pozná na šabloně celý obvod pasu u pasového límce.

Téma 11 Technologické postupy zhotovování dámských sukní II. Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o technologických postupech zhotovování dámských sukní II. To znamená: určí správný postup šití u I. Hotovení ZD sukně; sdělí postup šití u I. Hotovení ZD sukně; určí a popíše materiál potřebný k II. Hotovení PD sukně; určí místo sešití protizáhybu u II. Hotovení PD sukně; přemísti objekt PD sukně upevněný rozžehlený protizáhyb prošitím; vyhledá na obrázku místo nesešití rozparku u III. Montáže sukně; určí správný postup šití u IV. Hotovení rozparku v levém bočním švu; sdělí části materiálu potřebného k VI. Hotovení pasového límce; popíše VII. Všití sukně do pasového límce; rozpozná koncovou záložku zapošitou krokvičkovým stehem u VIII. Dokončení sukně.

Téma 12 Technologický postup zhotovování dámských kalhot I. Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o technologickém postupu zhotovování dámských kalhot I. To znamená: určí na technickém nákresu vycházkové kalhoty ZD; popíše a ukáže na technickém nákresu vycházkové kalhoty PD; 2010

65



sdělí potřebný materiál pro zhotovení dámských kalhot; vymezí části střihových šablon pro vrchový materiál dámských kalhot; vymezí střihovou šablonu kapsový váček; přemístí objekt (dámské kalhoty) na obrázek, znázorňující podšívkový materiál; určí a přiřadí správný postup při pokládání šablon na vrchový materiál; určí a přiřadí správné zásady pro přípravu vrchového materiálu pro stříhání; vypočítá spotřebu vrchového materiálu dámských kalhot pro jednoduchou šíři; definuje pomocí obrázku dvojitou šíři u dámských kalhot.

Téma 13 Technologický postup zhotovování dámských kalhot II. Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o technologickém postupu zhotovování dámských kalhot II. To znamená: určí správný postup šití u I. Hotovení vrchových PD dámských kalhot; sdělí postup šití u II. Hotovení vrchových ZD kalhot; určí a popíše materiál potřebný k III. Montáži nohavic v bočních a krokových švech; určí místo sešití sedového švu na PD; vyhledá na obrázku místo zhotovení rozparku se zdrhovadlem; přemísti objekt pánských kalhot na rozparek se zdrhovadlem; sdělí části materiálu potřebného k VI. Hotovení pasového límce; popíše VII. Všití kalhot do pasového límce; určí správný postup šití pro IX. Hotovení koncových záložek nohavic; vyhledá a zkontroluje na obrázku místa u X. Dokončení kalhot.

Téma 14 Technologický postup zhotovování dámské halenky Strukturovaný vzdělávací cíl Student si osvojí vědomosti o technologickém postupu zhotovování dámské halenky. To znamená: určí na technickém nákresu vycházkové halenky ZD živůtku; popíše a ukáže na technickém nákresu vycházkové halenky PD živůtku; sdělí potřebný materiál pro zhotovení vycházkové halenky; vymezí části vrchového materiálu pro střihové šablony; 2010

66



vymezí části nalepovacího výztužného materiálu pro střihové šablony; přemístí objekt (sportovní halenka) na obrázek, znázorňující výztužný materiál; vybere vhodný materiál pro tvorbu společenské halenky; určí a přiřadí správný postup pro přípravu vrchového materiálu pro stříhání; vypočítá spotřebu vrchového materiálu vycházkové halenky pro jednoduchou šíři; definuje pomocí obrázku spotřebu na dvojitou šíři vycházkové halenky.

4.7 Charakteristika procvičovacích aplikací pro samostatnou práci studentů Procvičovací aplikace (procvičovací testy) vytvořené v programu MAW, které jsem rámci této bakalářské práce zkonstruovala, mohou rovněž sloužit studentům pro samostatnou domácí přípravu. V jednotlivých aplikacích jsem použila různé typy úloh, vyžadující rozlišné způsoby řešení na základě různých myšlenkových a mnémických operací. Snažila jsem se o to, aby studenti při práci na PC rozvíjeli své vědomosti a současně díky procvičovacím úlohám byly naplněny některé aspekty klíčových kompetencí a vzdělávacích cílů předmětu „Oděvní technologie“. Celkem jsem zhotovila 14 procvičovacích aplikací, které pokrývají svým rozsahem 1. ročník předmětu „Oděvní technologie“. Minimální počet zadaných úloh v každé aplikaci (testu) je v souladu s cíli zahrnujícímu klíčové učivo deset. Názvy aplikací ve vztahu k učebním tématům jsou uvedeny v kap. 4.5. Při práci v MAW si studenti mohou ověřit informace získané při praktické části výuky. Počítač slouží v tomto případě jako vhodná pomůcka s příjemným uživatelským rozhraním a probíranou látku zatraktivňuje. Procvičovací úlohy by měly studentům zajistit průběžné opakování probíraného učiva. Každá testová aplikace je zaměřena na příslušné téma, vychází z výukových cílů a pokrývá požadované znalosti studentů

2010

67



4.7.1 Ukázka učební aplikace Ruční šití Celkem jsem vypracovala 14 procvičovacích testů (aplikací) pro studenty 1. ročníku střední školy, obor Operátor oděvní výroby a popřípadě Dámská krejčová. V této podkapitole budu analyzovat typy úloh u testové aplikace, druhé v pořadí. Jako ukázku učební úlohy jsem si vybrala druhé téma s názvem „Ruční šití“. Toto téma se vyučuje od poloviny září do začátku října. Soubor úloh je zaměřen na výukové cíle, které pokrývají dané téma. Cíle jsou specifikované níže.

Cíle pro vyučovací téma 2: Ruční šití (viz kap. 4.6).

Autorská ukázka počítačové procvičovací aplikace „Ruční šití“ Na obr. 23 je znázorněna úvodní strana procvičovacího testu s přihlášením studenta. Do světle žlutého pruhu student zapíše své jméno. U každého procvičovacího testu je vždy uvedeno název vyučovacího předmětu, dané téma, počet úloh (otázek, úkolů) a s tímto tématem související obrázek.

Obr. 23 úvodní strana procvičovacího testu

2010

68



Na obr. 24 je představeno zadání první učební úlohy, typu Key Press. Student odpovídá stiskem jediné klávesy (a - e). Při stisknutí klávesy správného písmene se objeví ve středu dolní části zelený ovál s nápisem „správně“ (obr. 24).

Obr. 24 První učební úloha typu Key Press

Při nesprávné odpovědi se objeví v dolní části uprostřed červený ovál s nápisem „chyba“ (obr. 25). Student musí provést korekci chybného řešení. K přechodu na další učební úlohu po správném vyřešení zadání slouží tlačítko „Pokračování“.

Obr. 25 Zpětnovazební informace při nesprávné odpovědi

Zpětnovazební informace o správném a chybném tvrzení výkonu při řešení učební úlohy, realizované zvukovými znameními, číselně (za každé nesprávné a správné řešení se započítává 1 bod), odlišnými barvami (zelená barva pro správné řešení, červená barva pro nesprávné řešení), velikosti písma (zelené číslice správného řešení jsou výrazně větší než červené číslice chybných řešení) a slovním sdělením (po správném řešení oznámení „správně“ v zelené elipse, po nesprávném řešení slovní oznámení „chybně“ v červené elipse). Bezprostředně po výkonu informuje studenta o kvalitě výkonu.

2010

69



Na obr. 26 představuji zadání druhé učební úlohy, typu Hot Object. Úkolem studenta je vzájemně porovnat soudy a kliknout na text se správným tvrzením.

Obr. 26 Druhá učební úloha typu Hot Object

Na obr. 27 je uvedena třetí učební úloha, typu Button. Úkolem studenta je kliknout na tlačítko, vedle kterého je uvedena správná odpověď. Jedná se o typ Button D.

Obr. 27 Třetí učební úloha typu Button D

2010

70



Na obr. 28 je čtvrtá učební úloha, typu Hot Spot. Úkolem je kliknout do obdélníku, ve kterém je napsáno správné tvrzení.

Obr. 28 Čtvrtá učební úloha typu Hot Spot

Na obr. 29 je zadána pátá učební úloha, typu Text Entry. Úkolem je dopsat odpověď na zadanou otázku a poté stisknout klávesu Enter pro posun na další otázku. V případě, že žák nezná odpověď, může využít nápovědu po kliknutí na tlačítko „úplná nápověda“.

Obr. 29 Pátá učební úloha typu Text Entry

2010

71



Na obr. 30 je uvedena šestá učební úloha, typu Target Area. Úkolem je přemístit obrázek s navlečenou ruční jehlou na obrázek odpovídajícího ručního stehu.

Obr. 30 Šestá učební úloha typu Target Area

Na obr. 31 je sedmá učební úloha, typu Target Area. Úkolem je opět přemístit obrázek s navlečenou ruční jehlou na správný obrázek obnitkovacího stehu. Jedná se o variantu předcházející učební úlohy.

Obr. 31 Sedmá učební úloha typu Target Area

2010

72



Na obr. 32 je osmá učební úloha, typu Button. Úkolem je kliknout na tlačítko, vedle kterého je uvedena správná odpověď s vlastnostmi zadního stehu. Jedná se o typ Button C.

Obr. 32 Osmá učební úloha typu Button C

Na obr. 33 je uvedena devátá učební úloha typu Hot Spot. Úkolem je kliknout na správnou odpověď v obdélníku, nabízející algoritmus šití.

Obr. 33 Devátá učební úloha typu Hot Spot

2010

73



Na obr. 34 je zadána poslední, desátá učební úloha, typu Hot Object. Úkolem je kliknutí na správný obrázek v obdélníku. Úloha je zaměřena na jednoduchou myšlenkovou operaci, kategorizaci.

Obr. 34 Desátá učební úloha typu Hot Object

Závěrem procvičování po vyřešení všech učebních úloh se studentovi zobrazí vyhodnocení, ve kterém je uvedeno jméno studenta, dále počet potřebných pokusů na vyřešení 10-ti úkolů a počet z 10-ti možných vybraných úkolů vyřešených na první pokus, a procentuální úspěšnost (obr. 35).

Obr. 35 Závěrečné vyhodnocení

2010

74



Každý test obsahuje minimálně 10 učebních úloh (jedná se o mix některých z úloh typu Button, Hot Spot, Hot Object, Key Press, Target Area a Text Entry). Zahrnují procvičování učiva celého 1. ročníku ve výukovém předmětu „Oděvní technologie“. Doporučují mnou konstruované procvičovací učební aplikace využívat i na ostatních SŠ textilního zaměření, tj. na SPŠ textilního zaměření, popřípadě na SOU v oboru Dámská krejčová.

4.8 Metodika využití procvičovacích aplikací v samostatné práci studentů Při využívání počítačových procvičovacích aplikací formou e-learningu, tj. začleněním samostatné práce žáků s výpočetní technikou do procesu učení, vycházím z metodiky vedoucího bakalářské práce J. Nikla [16].

Je zastáncem pedagogického, instruktivně-konstruktivního pojetí e-learningu. Za jeho rozhodující faktor považuje tzv. „dobré řízení procesu učení“ při optimálním využití elektronických učebních pomůcek. J. Nikl [16, s. 55] požaduje, aby „systém e-learningu byl maximálně účinný a efektivní z hlediska aktivizace učícího se subjektu, z hlediska senzitivity na řízený subjekt, z hlediska aplikace přiměřeného programu řízení adekvátního cíli řízení i z hlediska úrovně efektivity řídící soustavy, dané repertoárem a rozsahem možných působení a zásahů na řízený subjekt a proces“. Dále požaduje, aby uvedený systém e-learningu v podmínkách pedagogické situace zajišťoval vysoce kvalitní výkon učícího se při samostudiu, a to ve školní i domácí přípravě, v závislosti na individuálních vlastnostech učícího se, i na obsahu jeho činností dle typu a charakteru úkolových situací. Na tak náročné vzdělávací úlohy samozřejmě prostředky klasické didaktické techniky nestačí.

Proto systém, který má výše uvedené úkoly plnit, musí zahrnovat jednak

specifický hardware (v pojetí J. Nikla [16] jsou to prostředky výpočetní techniky), jednak interaktivní software schopný řízení učebních činností učících se na podkladě bezprostředního poskytování vnitřní zpětné vazby.

Tento software představují

svépomocně konstruované interaktivní procvičovací aplikace s didaktickými cíli. Dalším prvkem systému musí být připravení uživatelé (v našem pojetí studenti SŠ). 2010

75



Abych mohla vytvářet interaktivní didaktické aplikace, musela jsem si osvojit didaktické kompetence, zahrnující:

kvalifikované projektování vzdělávacích cílů;

projektování z cílů odvozených učebních úloh požadované operační náročnosti;

následnou transformaci projektovaných cílů a učebních úloh do didaktických procvičovacích

aplikací

v

autorském

systému

Macromedia

Authorware

prostřednictvím sady modelových úloh J. Nikla [16];

osvojení efektivních způsobů využívání didaktických počítačových aplikací.

Studenti obdrží interaktivní počítačové aplikace buď na počátku procvičovací části výukové jednotky po názorném výkladu učitele, nebo nahrané ve formě exe souboru domů pro domácí přípravu. Samostatně řeší s využitím počítače jednotlivé úkoly testové aplikace buď ve škole, nebo doma. Pokud se dopustí chyby při řešení, hledají správné řešení za pomoci zpětnovazebních informací aplikace. Toto správné řešení si u všech chybně řešených úkolů zapíší do sešitu. Jestli nepochopili podstatu chyb, kterých se dopustili, vyhledají pomoc spolužáků, nebo požádají o doučovací konzultaci vyučujícího. Též těsně před výukou si mohou studenti v sešitu zopakovat správná řešení všech úkolů, ve kterých se v domácích přípravách dopustili chyb, a tak si posílit sebejistotu, že jsou připraveni na výuku. Učitel na začátku výukové jednotky může rychle ze sešitů žáků zjistit, které partie základního učiva jim činily problémy a na ty se v úvodní části jednotky zaměřit. Tím, že vyčlení pro samostatnou práci studentů jednodušší učební úkoly, které jsou schopni řešit s pomocí zpětnovazebních informací počítače, uvolní si učitel čas v procvičovací části výukové jednotky pro náročnější, složitější úlohy typu problémové úkoly, skupinová práce studentů, řešení projektů apod. Tak vyučující využívá vše nejlepší z instruktivního i konstruktivního přístupu k učení studentů. Kvalitní osvojení tohoto přístupu klade vysoké nároky jak na studenty, tak na vyučujícího. Nese však ovoce v podobě motivovaných studentů pro práci s interaktivními aplikacemi, jejich efektivnější samostatnou přípravu na výuku i pevnější vědomosti. V pedagogické praxi budu ráda v tomto zajímavém, netradičním přístupu k učení žáků pokračovat.

2010

76



5 ZÁVĚR V bakalářské práci na téma „Didaktické využití autorského systému v odborných předmětech“ jsem si vytyčila následující cíle: 1. v teoretické části bakalářské práce: obsahová analýza a komparace odborných textů se zaměřením na didaktické testování; charakteristika autorského systému Macromedia Authorware 6.5 (MAW); 2. v praktické části závěrečné práce: didaktická analýza vzdělávacích cílů učiva předmětu Oděvní technologie v 1. ročníku SOU Pelhřimov; vytvoření souboru počítačových didaktických procvičovacích aplikací pro samostatnou práci studentů 1. ročníku SOU Pelhřimov v systému MAW, využitelných v procvičovací části výukových jednotek, rovněž také v domácí přípravě studentů; popis a rozbor modelové testové didaktické aplikace.

Metody přiměřené daným cílům:

metoda obsahové analýzy dostupných zdrojů a jejich komparace (porovnání);

metoda didaktické analýzy učiva (odvozování vzdělávacích cílů);

metoda didaktické transformace učiva do testové podoby (konstrukce testových položek);

metoda

konstrukce

didaktických

počítačových

aplikací

(konstrukce

procvičovacích testů);

metoda ověření vlastností didaktických procvičovacích testů vlastním výkonem tvůrcem aplikací a konzultantkou.

Všechny vytyčené cíle jsem do důsledku naplnila.

2010

77



Významnou, rozsáhlou, časově i odborně náročnou částí tvorby bakalářské práce byla konstrukce souboru didaktických aplikací pro samostatnou přípravu studentů na výuku. Jedná se o počítačové didaktické procvičovací testy, které tvoří součást přílohy na CDROM.V nich spočívá můj hlavní přínos rozpracovávanému tématu. Práce na bakalářské práci mne velmi motivovala. Ráda budu v pedagogické praxi pokračovat při konstrukci a využívání dalších potřebných počítačových didaktických aplikací.

2010

78



6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

ČERNOCHOVÁ, M. a kol. Využití počítače při vyučování. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-272-6.

[2]

HRABAL, Vl., et. al. Testy a testování ve škole: Informační bulletin Supplemetum 76. Praha: Středisko vědeckých informací pedagogické fakulty University Karlovy, 1992. 100 s.

[3]

http://zpd.nuov.cz/Obory_kategorie_ML2.htm

[4]

http://zpd.nuov.cz/RVP_kategorie_ML/RVP_3143L01_Odevni_technik.pdf

[5]

CHRÁSKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0.

[6]

JANDOVÁ, L. Počítačová výuka. Plzeň: Pedagogická fakulta ZČUv Plzni, 1995. 22 s. ISBN 80-7043-147-4.

[7]

JUNKOVÁ, J. Didaktické testování [online]. 21. 12. 2006 [cit. 2007-11-09]. Dostupný z WWW: .

[8]

KERLINGER, F. Základy výzkumu chování. Praha: Academia, 1972.

[9]

Macromedia, Authorware 7 : uživatelská příručka [online]. [cit. 2007-12-10]. Dostupný z WWW: .

[10]

MANĚNA, V., et al. Metodologie vytváření testů [online]. [cit. 2008-01-14]. Dostupný z WWW: .

[11]

MAŇÁK, Josef, ŠVEC, Vlastimil. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 219 s. ISBN 80-7315-039-5.

[12]

MAZÁK, E. Počítačová gramotnost. Praha: ÚŠI, 1987.

[13]

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR Učební plán SŠ Pelhřimov. Praha: MŠMT ČR, 2001.

[14]

MUSIL, T. Didaktické využití autorského systému Macromedia Authorware pro konstrukci didaktických procvičovacích testů z anglického jazyka: diplomová práce. Liberec, 2008. 88 s.

[15]

MUŽIČ, V. Testy vědomostí. Praha: SPN, 1971, 126 s.

[16]

NIKL, J. Aplikace prvků e-learningu na základní škole. In Média a vzdělávání 2008. Sborník recenzovaných příspěvků mezinárodní vědecké elektronické konference. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2008, s. 55-58. ISBN EAN 978-80-86578-85-9. Dostupné http://www.media4u.cz.

2010

79



[17]

NIKL, J. MAW 6.5 – Elektronické skriptum (výukový CD-ROM). Liberec: Fakulta pedagogická TUL, 2007.

[18]

NIKL. J. Metody konstrukce učebních úloh v Macromedia Authorware (interní výtisk). Hradec Králové: PdFUHK, 1988.

[19]

NIKL, J. Metody projektování učebních úloh. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997. 71 s. ISBN 80-7041-230-5.

[20]

NOVÁKOVÁ, H. Časově tematický plán: ODĚVNÍ TECHNOLOGIE. SOU Pelhřimov, 2008

[21]

NOVÁKOVÁ, H. Oděvní technik. SŠ Pelhřimov, 2009, s. 179.

[22]

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995, ISBN 80-7178-029-4.

[23]

SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: ISV, 1999. 292 s. ISBN 80-8586633-1.

[24]

STRÁNSKÝ, P. Výukové programy ve výuce chemie: Závěrečná práce. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, 1996. 48 s.

[25]

ŠKOULA, Martin. Počítač ve výuce odborných předmětů [online]. 2007 [cit. 2009-10-17]. Dostupný z WWW: http://is.muni.cz/th/136157/pedf_b/

2010

80



7 PŘÍLOHY 7.1 CD – ROM 7.1.1 Textová část bakalářské práce Textová část bakalářské práce je uložena v podsložce Text, v souboru Didaktické využití autorského systému v odborných předmětech.pdf. Tato podsložka je uložena ve složce Bakalářská práce Vejsadová CD.

7.1.2 Soubor didaktických procvičovacích učebních testů Soubory didaktických procvičovacích učebních testů, konstruovaných v autorském systému Authorware, pro didaktické využití v odborném předmětu „Oděvní technologie“ jsou uloženy v podsložce Didaktické procvičovací učební testy ve složce Bakalářská práce Vejsadová CD. Soubory jsou uloženy ve formátu.exe.

2010

81

DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ AUTORSKÉHO SYSTÉMU V ODBORNÝCH PŘEDMĚTECH DIDACTIC APPLICATION OF AN AUTHORING SYSTEM IN THE VOCATIONAL SUBJECTS

Recommend Documents