DIAGNOSTIKA VÝKONNOSTNĚ ORIENTOVANÉ ZDATNOSTI U ŽACTVA V BIATLONU

DIAGNOSTIKA VÝKONNOSTNĚ ORIENTOVANÉ ZDATNOSTI U ŽACTVA V BIATLONU.

Bakalářská práce

Studijní program: Studijní obory:

B1101 – Matematika 7401R014 – Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání 7504R015 – Matematika se zaměřením na vzdělávání

Autor práce: Vedoucí práce:

Markéta Vávrová doc. PaedDr. Aleš Suchomel, Ph.D.

Liberec 2015

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování Ráda bych poděkovala doc. PaedDr. Aleši Suchomelovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při tvorbě mé bakalářské práce. Dále potom děkuji trenérům z jednotlivých biatlonových středisek za možnost provedení testování v jejich oddílech.

Diagnostika

výkonnostně

orientované

zdatnosti

u žactva v biatlonu Markéta Vávrová

BP - 2015

Vedoucí BP: doc. PaedDr. Aleš Suchomel Ph.D.

Anotace Hlavním cílem bakalářské práce bylo na základě motorického testování stanovit úroveň výkonnostně orientované zdatnosti chlapců a dívek ve věku 11–14 let, členů oddílů z Letohradu, Jilemnice, Nového Města na Moravě, Brna a Prahy. Použita byla testová baterie od internetového systému INDARES zaměřená na výkonnostně orientovanou zdatnost, která se skládá ze dvou měření somatických parametrů, testů zaměřených na sílu, vytrvalost, rychlost a obratnost a flexibilitu. Testování proběhlo na podzim roku 2014 a zúčastnilo se ho 50 chlapců a 44 dívek. Výsledné hodnoty měření prokázaly, že v testovaném souboru dosáhli chlapci lepších výsledků než dívky, kromě testu flexibility. Podle výsledků testování lze dále konstatovat, že většina dětí spadá ve všech dílčích testech do úrovně průměrný a výše. Slabší stránka motorických schopností u testovaného souboru byla zjištěna především u chlapců v testu rychlosti a obratnosti a taktéž u dívek, které zde dosahovaly především průměrných výsledků.

Klíčová slova:

motorické testy, biatlon, tělesná zdatnost, žactvo, pubescence

Analysis

of

the

Performance-related

Fitness

of Biathlon Juveniles Summary The main goal of the bachelor thesis was to determine the level of performancerelated fitness of boys and girls aged from 11 – 14. The participants represent members of sport clubs from Letohrad, Jilemnice, Nové Město na Moravě, Brno and Prague. For the purposes of the survey, a methodology based on the internet system INDARES was used. The methodology is focused on performance-related fitness and is composed of two measurements of somatic parameters. Furthermore, it focuses on tests considering strength, endurance, swiftness, agility and flexibility. Testing took place in autumn 2014 and 50 boys and 44 girls participated in it. Results of the measurements proved that boys achieved better scores than girls, apart from the agility test. It can be also stated that majority of children achieved average and above-average results in the individual tests. Slightly worse results were found in motor abilities of the sample tested; especially boys scored worse results in both swiftness and agility tests while girls achieved average results in the latter one.

Key words:

motoric tests, biathlon, physical fitness, juveniles, pubescence

Obsah Seznam obrázků ...................................................................................................... 8 Seznam tabulek........................................................................................................ 9 Úvod ...................................................................................................................... 11 1 SYNTÉZA POZNATKŮ ................................................................................... 13 1.1 Charakteristika pubescence ......................................................................... 13 1.1.1 Tělesný a motorický vývoj ................................................................... 13 1.1.2 Psychický a sociální vývoj ................................................................... 15 1.1.3 Trenérský přístup v období pubescence ............................................... 16 1.2 Tělesná zdatnost .......................................................................................... 17 1.2.1 Rozdělení tělesné zdatnosti .................................................................. 18 1.2.2 Charakteristika motorických testů v diagnostice tělesné zdatnosti ...... 23 1.3 Charakteristika biatlonu .............................................................................. 31 1.3.1 Biatlon v žákovském věku ................................................................... 32 1.3.2 Motorické testování v biatlonu ............................................................. 41 2 CÍLE PRÁCE ..................................................................................................... 45 3 METODIKA PRÁCE ......................................................................................... 46 3.1 Charakteristika souboru ............................................................................... 46 3.2 Charakteristika výzkumných metod ............................................................ 47 3.3 Způsob zpracování dat................................................................................. 51 4 VÝSLEDKY A DISKUZE ................................................................................ 52 4.1 Výsledky chlapců ........................................................................................ 52 4.2 Výsledky dívek ............................................................................................ 56 4.3 Srovnání dívek a chlapců ............................................................................ 59 5 ZÁVĚR ............................................................................................................... 63 6 LITERATURA ................................................................................................... 65 7 PŘÍLOHY ........................................................................................................... 68

7

Seznam obrázků Obr. 1: Proporcionální změny obou pohlaví: a) před nástupem pubertálních změn b) po ukončení puberty Obr. 2: Komponenty zdravotně orientované zdatnosti Obr. 3: Faktory ovlivňující sportovní výkon Obr. 4: Věkové zákonitosti Obr. 5: Pyramida lyžařské techniky Obr. 6: Baterie speciální tělesné připravenosti u běžců lyžích Obr. 7: Skok daleký z místa Obr. 8: Člunkový běh 4 × 10 m Obr. 9: Leh-sed Obr. 10: Vytrvalostní člunkový běh 20 m Obr. 11: Intersexuální porovnání hodnot testu skok z místa Obr. 12: Intersexuální porovnání hodnot testu V-předklon v sedu Obr. 13: Intersexuální porovnání hodnot testu člunkový běh Obr. 14: Intersexuální porovnání hodnot testu leh-sed Obr. 15: Intersexuální porovnání hodnot testu vytrvalostní člunkový běh

8

Seznam tabulek Tab. 1: Testové baterie určené k hodnocení tělesné zdatnosti dětí školního věku Tab. 2: Složení testové baterie UNIFITTEST Tab. 3: Složení testové baterie EUROFIT Tab. 4: Složení testové baterie OVOV Tab. 5: Složení testové baterie FITNESSGRAM Tab. 6: Složení testové baterie INDARES Tab. 7: Délky tratí, střelecké položky, přirážky Tab. 8: Motorické testy běžců na lyžích Tab. 9: Somatická charakteristika chlapců Tab. 10: Somatická charakteristika dívek Tab. 11: Základní popisné charakteristiky výsledků testu skok z místa u chlapců [cm] Tab. 12: Základní popisné charakteristiky výsledků testu V-předklon v sedu u chlapců [cm] Tab. 13: Základní popisné charakteristiky výsledků testu kliky u chlapců [počet] Tab. 14: Základní popisné charakteristiky výsledků testu člunkový běh u chlapců [s] Tab. 15: Základní popisné charakteristiky výsledků testu leh-sed u chlapců [počet] Tab. 16: Základní popisné charakteristiky výsledků testu vytrvalostní člunkový běh u chlapců [min] Tab. 17: Výsledky procentuálního výskytu v zónách u 11–14letých chlapců Tab. 18: Základní popisné charakteristiky výsledků testu skok z místa u dívek [cm] Tab. 19: Základní popisné charakteristiky výsledků testu V-předklon v sedu u dívek [cm] Tab. 20: Základní popisné charakteristiky výsledků testu kliky u dívek [počet] 9

Tab. 21: Základní popisné charakteristiky výsledků testu člunkový běh u dívek [s] Tab. 22: Základní popisné charakteristiky výsledků testu leh-sed u dívek [počet] Tab. 23: Základní popisné charakteristiky výsledků testu vytrvalostní člunkový běh u dívek [min] Tab. 24: Výsledky procentuálního výskytu v zónách u 11–14letých dívek

10

Úvod Jeden z nejkrásnějších, nejnáročnějších, divácky nejatraktivnějších zimních sportů- to je biatlon. Slova pana Fiřtíka jsou vystihující: sport, ve kterém nejlepší čeští biatlonisté přepsali dějiny na XXII. zimních olympijských hrách v Soči, kdy přivezli pro Českou republiku neuvěřitelných 5 cenných kovů a zasloužili se tak o dosud nejúspěšnější období biatlonu v českých a československých dějinách (Trojan, 2014). Nečekaný vzestup, který zažívá tento olympijský sport, se promítá do celé řady dalších okolností. Ať už se jedná o obrovský nárůst fanoušků, vyšší finanční prostředky pro další rozvoj nebo o velký zájem dětí různých věkových kategorií v biatlonových klubech po celé České republice. Poslední zmiňovaný důsledek je jedním z nejdůležitějších a nejzásadnějších aspektů pro další vývoj biatlonu správným směrem. Avšak s tímto důsledkem přichází také problém. Spousta nových dětí v klubech, to znamená spoustu nového potřebného materiálu, jako jsou zbraně, lyžařská výzbroj a výstroj, tréninkové pomůcky, atd. Také to znamená větší přísun i dětí méně sportovně talentovaných a nadaných. Kdyby však v klubech byl dostatek trenérů a v trénincích dostatek prostoru, nebyl by to až takový problém. Ale to bohužel není, čas je neúprosný, a zatímco my bychom „přebalovali“ méně sportovně založené děti, jinde ve světě už budou „běhat“ s dětmi talentovanými, pro které my bychom neměli dost prostoru. (V podstatě bychom ztratili krok s ostatními biatlonovými velmocemi, mezi něž se dnes také řadíme.) Jedinou možností, jak s tímto problémem něco udělat a rozdělit tak jejich všestrannou tělesnou zdatnost, je testování. Nemám tím na mysli testování nejmenších dětí při spontánním výběru – náboru do sportovních družstev. Zde by měly být přijímány všechny děti, které projeví zájem. Myslím tím výběr do žákovských kategorií, které již objíždí závody českého poháru (Perič, 2006). Jako bývalá závodnice a současný pomocný trenér v Klubu biatlonu v Letohradě a absolvent několika motorických testů jsem se rozhodla otestovat a diagnostikovat tak výkonnostně orientovanou zdatnost u dětí ve vybraných sportovních střediscích mládeže v biatlonu v České republice, což jsem si také zvolila za hlavní cíl této bakalářské práce. Výsledky tak mohou posloužit trenérům jako vodítko při rozhodování výběru talentů ve starších kategoriích (zařazení do sportovního centra mládeže), 11

k ověření jejich tréninkových metod, pro porovnání klubů a také jako zkouška, zda se testování vůbec oplatí provádět. K tomuto šetření jsem záměrně zvolila nově sestavenou testovou baterii od systému INDARES, která je určená pro diagnostikování výkonnostně orientované zdatnosti. Pro sportovní kluby tedy ideální. Je všestranně zaměřená, což je u dětí tohoto věku navýsost vhodné. Vychází ze zkušeností baterií dřívějších a splňuje požadavky nynější doby. Opravdu velikým kladem tohoto testového systému je v brzké době možnost zápisu měření na portál www.indares.com, kde si každý klub může založit skupinu a vkládat do ní naměřená data svých svěřenců. Databáze je sama vyhodnotí, vystaví grafy atd. Trenér tak nemusí ztrácet čas se zpracováváním a vyhodnocováním naměřených hodnot. Vkládat můžeme stále novější a novější měření, která nám systém porovná i s těmi předchozími (zda svěřencova výkonnost stoupá atd.). Další výhodou pro nás je možnost vytvoření skupiny biatlon žactvo, ve které by každý klub měl svou podskupinu, a mohli jsme tak hodnotit a porovnávat kluby mezi sebou. Pokud se do systému zaregistrujeme (bezplatně), veškeré tyto funkce můžeme naplno využívat a jsou bez jakéhokoliv finančního vytížení. Nejen z těchto důvodů proběhlo testování v největších klubech v České republice. Hlavním cílem této bakalářské práce je všechna naměřená data zpracovat a vyhodnotit. Pokud se baterie osvědčí, nic nebrání dalšímu pokroku v žákovském biatlonovém světě.

12

1 SYNTÉZA POZNATKŮ 1.1 Charakteristika pubescence Období pubescence, podle Periče a Dovalila nazývané také starším školním věkem nebo středním školním věkem podle Jeřábka, zahrnuje věkový úsek přibližně 11–15 let. Můžeme říci, že se jedná o přechod od dětství k dospělosti. Je provázeno velkými biologickými i psychologickými změnami. Nutno podotknout, že pubescence má velice nerovnoměrný vývoj, který je silně individuální. Vše je zapříčiněno činností endokrinních žláz (žláz s vnitřní sekrecí). Rozdílnost produkce hormonů, které tyto žlázy vypouští do krevního oběhu, způsobuje různé změny v organismu (Jeřábek, 2008; Perič, 2008; Dovalil, 1998). Nejen díky těmto hormonálním procesům, můžeme období staršího školního věku dále rozdělit na dvě pubertální fáze: první od 10–11 let do 12–13 let (prepubescence) a následující druhá fáze vlastní puberty končící cca 15 rokem. U dívek obvykle pozorujeme pubertu dříve (Štilec, 1989; Langmeier, 2006). V biatlonu je toto věkové období zařazeno do kategorie žactva, ze kterého pak děti přechází do kategorie dorostenecké. Žactvo je dále rozděleno na nejmladší žactvo (10–11 let), mladší žactvo, ve kterém závodí děti ve věku 12–13 let a starší žactvo, do kterého spadá věkové rozmezí 14–15 let, více najdeme v kapitole 1.3.

1.1.1 Tělesný a motorický vývoj V tomto věkovém období pozorujeme nejvyšší výškovou i hmotnostní proměnlivost. Nárůst tělesné výšky a hmotnosti je však velice nerovnoměrný. Dlouhé kosti rostou do délky daleko rychleji než růst svalů a šlach. Z tohoto důvodu je snížena kloubní pohyblivost a svalová pružnost. Výškové přírůstky tedy stoupají rychleji než šířkové a končetiny rostou rychleji než trup. Vznikají disproporce. Nervové dráhy a nervosvalová spojení se rozvíjí pomaleji. Proto můžeme po 13. roce sledovat přechodně zhoršenou kvalitu pohybů jedince, čili pokles koordinačních schopností. Podle Štilce však můžeme říci, že se tento stav u pravidelně sportujících dětí objevuje v daleko menší míře nebo dokonce vůbec. Je ale častěji pozorován u chlapců. Ne nadarmo se o dětech v tomto období říká „samá ruka, samá noha“. Někdy se však

13

z důvodu rychlého růstu objeví poruchy hybného ústrojí. V tomto věku by se mělo dbát na správné držení těla (Štilec 1989; Jeřábek, 2008; Perič, 2008). S přibývajícím věkem se z důvodu působení rozdílných hormonů zvětšují rozdíly mezi dívkami a chlapci. U dívek můžeme pozorovat zvýšené ukládání tuků. Jedná se především o oblast hýždí a boků. U chlapců se začíná výrazně odlišovat síla. Sledujeme veliký nárůst svalové hmoty přibližně o 27–40 %. Změnu tělesných proporcí charakterizuje obrázek 1. Hormonální činnost tedy rozvíjí sekundární pohlavní znaky (Štilec 1989; Langmeier, 2006; Jeřábek, 2008).

Obr. 1. Proporcionální změny obou pohlaví: a) před nástupem pubertálních změn b) po ukončení puberty Zdroj: Langmeier (2006)

V pubescentním období probíhá nejbouřlivější fáze vývoje motoriky. Přesněji začátek první fáze pubescentního období můžeme nazvat vrcholem všeobecného vývoje jedince. Na počátku prepubescentní fáze je vhodný čas pro motorické učení, čemuž napomáhá také vzestup silových schopností. S dětmi už můžeme nacvičovat i složité pohyby náročné na časovou a prostorovou orientaci. Zaměřit bychom se měli na rozvoj obratnosti a s tím spojený nácvik techniky. Pohybová dovednost, které se dítě naučí v tomto období, je do budoucna daleko stabilnější než pohyby naučené v dospělém věku. Výhodou je odvaha a ochota podstoupit určité riziko. Nervový systém je daleko plastičtější, což umožňuje vhodnou dobu pro rozvoj rychlostních schopností. V období

14

10–13 let se u dětí buduje základ těchto schopností. Rychlost frekvence i reakce jednotlivých pohybů se v tomto věku rozvíjí daleko snáze a rychleji. V druhé fázi pozorujeme nerovnoměrné změny výšky a hmotnosti těla, což už máme popsáno výše. Tento vývoj ovlivňuje pohybové možnosti. Výkonnost dále stoupá, ale zdaleka ještě nedosáhla svého maxima. Stále ji limituje osifikace kostí a vnitřní orgány. Zlepšuje se schopnost analýzy pohybu, přizpůsobení se, soustředění se, což nám umožňuje účelný trénink. Zvýšenou opatrnost bychom měli mít při tělesné zátěži, která vede k tvorbě laktátu. Se začátkem puberty se totiž teprve zvyšuje anaerobní kapacita (Štilec 1989; Jeřábek, 2008; Perič, 2008).

1.1.2 Psychický a sociální vývoj Následující podkapitola je zpracována podle knihy Vývojová psychologie od Langmeiera a Krejčířové (2006). Pro pubescenci je z hlediska psychiky charakteristická emoční labilita, jež je způsobena vnitřními změnami v organismu. Jedinec je v tomto období řekněme přecitlivělý na různé podněty přicházející z vnějšku. Jeho projevy se vyznačují vysokou nápadností a sílou, a proto můžeme toto věkové rozmezí nazývat obdobím „bouří a krizí“. Tato emoční nestabilita se projevuje v mnoha okolnostech. Jedinec reaguje pokaždé dosti odlišně a nepředvídatelně, komunikuje velice impulzivně, jeho nálady jsou velmi proměnlivé. Také se vyznačuje nestálostí postojů. Nejen proto jedince v tomto období často doprovází snížení školního prospěchu, ten by měl být pod zvýšenou kontrolou. Učení snižuje zvýšená unavitelnost, emoční nestálost a problémy s koncentrací. Nezřídka se také objevují poruchy spánku či nechuť k jídlu. Někteří jedinci si tyto své „zvláštní“ stavy a projevy velmi dobře uvědomují, ale nerozumí jim. Bojují proto sami se sebou ve svém nitru, utíkají z reality do svého citového světa. Je samozřejmé, že toto bouřlivé období navazuje plynule na mladší školní období a ve všem na něj navazuje adolescence, není tedy nijak striktně ohraničené. I přesto je však oproti jiným obdobím pubescence prožívána daleko intenzivněji a převládá zde nevyrovnanost a konflikt. Autoři zabývající se touto problematikou se příliš neshodují v názoru, co nejvíce zapříčiňuje instabilní chování. Někteří zdůrazňují faktory biologické, jiní psychologické 15

či sociální. Obecně lze však na problematiku nahlížet jako na usilování o přizpůsobení se psychickým, sociálním a biologickým podmínkám. Po stránce rozumové vývoj pokračuje po celou dobu dospívání. Kolem 11. roku dovede jedinec konkrétní věci srovnávat, řadit, třídit a vyvozovat o nich logické závěry, avšak není schopen pracovat s věcmi fiktivními. V pubertě už můžeme sledovat abstraktní chápání. Dětem se rozvíjí paměť, rozšiřují se obzory, rozumí racionálnímu zdůvodňování. Přichází i nová sociální situace. Jedinec by se rád vymanil přílišné závislosti na rodičích, na straně druhé by chtěl uzavírat přátelství a navazovat vztahy s opačným pohlavím. Ve školách, kroužcích, či sportovních oddílech tak můžeme sledovat pevnější struktury skupiny, kde je zřetelný i její vůdce. Ve sportu se často jedná o jedince výkonnostně zdatnějšího. Sledujeme citové prohloubení života. V tomto období se můžeme setkat s hrubostí, agresivním chováním, negativismem vůči okolí. Může to být zapříčiněno mnoha faktory. Hrubostí jedinec často zakrývá svůj cit, všímáním si více sama sebe a svých odlišností (ať už tělesných či jiných) může vyvolat agresi (Štilec, 1989). V tomto období je potřeba hlídat obdivování a napodobování vzorů, jelikož v mnoha případech se může jednat o osobu zápornou. Velice pozitivní je vzhlížení k osobám sportovním a ke sportu samotnému (Štilec, 1989; Jeřábek, 2008).

1.1.3 Trenérský přístup v období pubescence Každý trenér, který pracuje s dětmi ve starším školním věku, by neměl postrádat značné zkušenosti a vědomosti. Jelikož hranice věkových období jsou spíše orientační a prolínají se a každé dítě má individuální vývoj, není příprava dětí snadná. Trenérovi nepostačí pouze znalosti o určitých věkových obdobích, musí rozumět jejich návaznosti k tréninku (Štilec, 1989; Perič, 2008). Oproti předchozím etapám vývoje jedince se už nejedná pouze o hraní. Trenér by už měl děti vést ke sportu jako k určité povinnosti, i když hra v tréninku hraje stále velikou roli. Je důležité nezastávat postoj, že kromě sportu nic jiného neexistuje. Pořád bychom je měli podporovat v zájmu o kulturu a společenské dění. Také bychom neměli sport upřednostňovat před školou. Splnění všech školních požadavků na studenta se vyznačuje velkou časovou náročností. Proto by měl trenér učit své svěřence si čas 16

na studium, trénink a odpočinek řádně uspořádat a umět s ním pracovat (Štilec, 1989; Perič, 2008). Při práci s dětmi je důležité, aby trenér byl taktní a diskrétní. Naopak se vyvaroval nevšímavosti, přehlížení, přílišné ironie, vytýkání nedostatků na veřejnosti. Každý přestupek by měl řešit s určitou „rezervou“, jelikož problémy jsou většinou pouze přechodné a s rostoucím věkem vymizí. Větší prohřešky je vhodné řešit až po uplynutí určité doby, ne hned. Opadnou tak přílišné emoce a vášně, které jsou pro mládež daného věku obvyklé. Měl by také zamezit hodnocení a odsuzování jedince ostatními členy družstva (Štilec, 1989; Perič, 2008). Trenér by neměl být v tomto věku příliš autoritativní. Měl by být dětem spíše „přítelem“ a správným vzorem, kterého by následovaly. Ku prospěchu jsou vlastnosti jako otevřenost, zkušenost, pochopení druhých (Štilec, 1989; Perič, 2008). Dle Dovalila navíc doplníme pár poznatků. Správný přístup trenéra je přísný, ale zároveň spravedlivý a taktní. Neměl by připustit zcela vyčerpávající zatížení a brát v potaz velký význam kolektivu (Dovalil, 1998).

1.2 Tělesná zdatnost Podle Bunce je tělesná zdatnost součástí obecné zdatnosti. Obecná zdatnost je ovlivněna především fyziologickými funkcemi organismu, jedná se o předpoklad pro správné fungování lidského organismu. V podstatě je to celková zdatnost, která zahrnuje emocionální, sociální, duševní i tělesnou zdatnost (UJEP, 2014). Dříve byla tělesná zdatnost spojována především s pohybovými výkony. Z tohoto důvodu byly vytvářeny testové baterie. Dnes ale tělesnou zdatnost spojujeme spíše se zdravím, pojímáme ji jako koncept předcházející hypokinézi (nedostatku pohybu). Chápeme ji jako prostředek pro vyrovnání se s každodenním pohybovým zatížením, s pracovní činností, atd. Naopak umožňuje nám radostné trávení volného času pohybovou aktivitou, zapojení se do spolků provádějících aktivní činnost. Velice přínosná pro optimalizování tělesné zdatnosti dětí, mládeže i dospělých je tělesná výchova, která napomáhá prevenci civilizačních chorob. I proto tělesnou zdatnost dnes chápeme spíše jako zdravotně orientovanou (Suchomel, 2006). Tělesná zdatnost je tedy stav organismu člověka, který umožňuje každodenní činnost bez nepřiměřené únavy a s rezervou pro radostně strávený volný čas. Z výše 17

uvedených hledisek je v odborné literatuře tělesná zdatnost rozdělena na výkonnostně orientovanou zdatnost a zdravotně orientovanou zdatnost (Suchomel, 2006).

1.2.1 Rozdělení tělesné zdatnosti Dvě základní pojetí tělesné zdatnosti – zdravotně orientovaná zdatnost a výkonnostně orientovaná zdatnost se vzájemně prolínají. Například zdravotně orientovaná zdatnost je důležitým faktorem pro sportovní výkonnost. A samotný sportovní výkon je založený na úrovni výkonnostně orientované zdatnosti (UJEP, 2014). Zdravotně orientovaná zdatnost - ZOZ Tato část podkapitoly je zpracována podle knih Pohybová aktivita a zdraví (Suchomel aj., 2007) a publikace Tělesně nezdatné děti školního věku (Suchomel, 2006). Jedná se o zdatnost, která přímo nebo nepřímo ovlivňuje zdravotní stav jedince a působí preventivně na zdravotní potíže spojené s nedostatkem pohybu. Struktura zdravotně orientované zdatnosti se skládá z pěti komponent. Jedná se o svalovou, morfologickou, motorickou, metabolickou a kardiorespirační komponentu. Tvoří tak koncepci uvedenou na obrázku 2.

Obr. 2. Komponenty zdravotně orientované zdatnosti Zdroj: Suchomel (2007)

Mezi základní složky zdravotně orientované zdatnosti patří především aerobní zdatnost, svalová síla a vytrvalost, flexibilita a tělesné složení. 18

Aerobní zdatnost (též kardiorespirační zdatnost, či kardiovaskulární zdatnost) definujeme jako kapacitu umožňující vytrvalostní výkon, jenž závisí především na aerobním metabolismu. Pro tělesnou zdatnost, kterou potřebujeme každý den, je aerobní zdatnost klíčovou složkou. Pokud je tato zdatnost dostatečně rozvinutá, snižuje rizika cukrovky, obezity, kardiovaskulárních onemocnění, některých forem rakoviny, dokonce snižuje i stres. Rozvoj aerobní zdatnosti provádíme vytrvalostním tréninkem a není nijak zvláště věkově omezen. Vhodný je například běh, plavání, cyklistika, chůze či běh na lyžích. Praktikujeme souvislé nebo střídavé metody. Aerobní zdatnost se skládá ze tří klíčových složek ovlivňujících vytrvalostní činnost: anaerobní práh, maximální spotřeba kyslíku a ekonomie anaerobních procesů při pohybové činnosti. Svalová síla je základní složkou motorické výkonnosti. Pro její vznik je zapotřebí svalové kontrakce. Ta může nastat hned v několika podobách: Izometrická kontrakce – délka svalu zůstává stejná, mění napětí svalu. Izotonická kontrakce – napětí svalu zůstává stejné, mění se délka svalu. Excentrická kontrakce – mění se napětí a sval se protahuje. Koncentrická kontrakce – mění se napětí a sval se zkracuje. Frekvence a počet motorických jednotek ovlivňuje velikost tohoto stahu. Abychom rozvinuli tuto složku zdravotně orientované zdatnosti, je zapotřebí posilování (tělesné cvičení se zvýšený odporem). Z důvodu zdraví se nejvíce pozornosti soustředí na vytrvalostní sílu, což je schopnost opakovaně uplatňovat svalovou sílu tak, aby se výrazně nesnížila její úroveň po delší dobu. Flexibilita neboli kloubní pohyblivost je definována jako schopnost vykonávat v určitém kloubu nebo kloubním systému plynulé pohyby v náležitém rozsahu, přitom lehce a požadovanou rychlostí. Ženy a dívky mají obecně vyšší kloubní pohyblivost než muži. Také se mění s věkem. Nejprve je malé dítě poměrně velmi flexibilní, do období puberty se ale kloubní pohyblivost snižuje a narůstá opět ve fázi dospívání. Ve vyšším věku flexibilita opět postupně klesá. Kloubní pohyblivost dělíme na aktivní, která nám ukazuje úroveň flexibility dosažené silou příslušných svalů, a pasivní, u níž nám dopomáhají vnější síly. Tuto složku zdravotně orientované zdatnosti rozvíjíme

19

nejčastěji protahovacími cvičeními a to buď metodou dynamickou (švihová cvičení), nebo statickou (strečinkem). Tělo je z anatomického pohledu složeno z kostí, svalů, tkání a vnitřních orgánů. Z pohledu chemického se jedná o složení bílkovin, minerálů, vody, tuků a uhlovodanů. Při měření tělesného složené v praxi provádíme tyto alternativní postupy: měření kožních řas, index tělesné hmotnosti, bioelektrickou impedanci atd., které často přepočítáváme na procento tělesného tuku. Výkonnostně orientovaná zdatnost - VOZ Je zdatnost podmiňující maximální pracovní či sportovní výkon. Pracovní výkon slouží k měření pracovní úspěšnosti a hodnotíme ho podle výsledků práce, kvality práce, množství vykonané práce za jednotku času a podle objektivních podmínek, za kterých bylo výkonu dosaženo. Sportovním výkonem rozumíme projevem specializovaných schopností sportovce v uvědomělé činnosti zaměřené na řešení pohybového úkolu, který je vymezen pravidly daného sportovního odvětví, disciplíny. Aby byl sportovní výkon maximální, je zapotřebí, aby jedinec usiloval o maximální uplatnění výkonových předpokladů (Měkota a Cuberek, 2007; Dovalil aj., 2009; Kuprová, 2014) Sportovní výkon lze chápat jako celek, který má určitou strukturu. Vše vychází ze základů tohoto komplexu, z nichž také vzešly faktory podmiňující sportovní výkon. Jsou to faktory kondiční, somatické, taktiky, psychické a faktory techniky, z nichž každý má v dané sportovní specializaci jiný poměr zastoupení. Faktory jsou vyobrazeny na obrázku 3. Na koncept struktury výkonu lze podle odborné literatury nahlížet z více pohledů. Například Dovalil zmiňuje model z roku 1979 podle Bauersfelda a Schrotera, který obsahuje faktory psychiky, kondice, konstituce, taktiky, techniky a také podmínky soutěže a materiálně technické podmínky. Z čehož pouze taktika, technika a kondice jsou vzájemně propojeny (Dovalil, 2009; Hohmann, Lames, Letzelter, 2010).

20

Obr. 3. Faktory ovlivňující sportovní výkon Zdroj: Dovalil (2009)

Somatické faktory jsou spojené s podpůrným systémem, to znamená s kostmi a svaly, dále také s vazy a šlachami. Jsou zde obsaženy konstituční znaky jedince. Mezi hlavní somatické faktory řadíme: tělesnou výšku a hmotnost těla, délkové rozměry a poměry, složení těla a tělesný typ. Ve spoustě sportů má tento faktor významnou roli (Dovalil, 2009). Kondičními faktory ve sportovním výkonu rozumíme pohybové schopnosti. V každé pohybové činnosti, která je obsahem sportovního výkonu, najdeme známky vytrvalosti, síly, rychlosti atd., i když se v každé činnosti promítají poměrově rozdílně (Dovalil, 2009). V sportovním výkonu vždy plníme ať už jednoduchý nebo složitější pohybový úkol. Technika nám takový pohybový úkol účelným způsobem řeší. Ne nadarmo jsou na obrázku 3. faktory vzájemně propojeny. I tady technika využívá prvků kondičních, somatických i psychických. Technika vždy napomáhala vzestupu sportovního výkonu. Postupem času se ze zejména praktických zkušeností vyvíjela a dnes je na dobré úrovni ve většině sportovních specializací (Dovalil, 2009).

21

V taktice se snažíme najít ideální řešení strategických a taktických úkolů. Ať už jsou to úkoly širší, či dílčí, vždy musí odpovídat pravidlům daného sportu. Zde nám však opět vstupuje jiný faktor a to technika, která nám umožňuje realizaci taktických záměrů (Dovalil, 2009). I když má každý výkon různý poměr zastoupení faktorů kondičních, technických a taktických, psychika vždy zůstává na předních příčkách. Z psychologického pohledu výkon závisí na schopnostech a motivaci. Schopnosti máme na mysli senzorické, pohybové a intelektuální. Senzorické schopnosti závisí na smyslech člověka a intelektuální má těžiště v učenlivosti pohybů (Dovalil, 2009). Výkonnostně orientovaná zdatnost je patrná ve sportovních soutěžích, při pracovních výkonech nebo ve výkonových testech. Oproti zdravotně orientované zdatnosti má se zdravím jen velmi skrovnou souvislost (Suchomel, 2007). Výkonnostně orientovaná zdatnost je ve sportu velice důležitý ukazatel při výběru sportovních talentů. Kromě spontánního výběru neboli náboru, kdy se do sportovních družstev přijímají všechny děti, které mají zájem, se při výběru talentů diagnostikuje výkonnostně orientovaná zdatnost pomocí motorického testování, viz kapitola 1.2.2. Pro výběr dětí do sportovních tříd v České republice vytvořili Bunc a kolektiv testovou baterii, která obsahuje: 7 motorických testů, 3 antropomotorická měření (tělesná výška, tělesná hmotnost, procento tělesného tuku) a pohybovou anamnézu. Motorické testy jsou následující: člunkový běh 4 × 10 m, skok daleký z místa, sed-leh opakovaně po dobu 1 minuty, výdrž ve shybu nadhmatem, hloubka předklonu v sedu, běh na 1500 nebo 2000 metrů, síla stisku ruky (Perič, 2006; Bunc aj., 2000; uvádí Suchomel, 2007). Do výkonnostně orientované zdatnosti podle odborné literatury řadíme pohybové schopnosti, které jsou pro zdraví dospělých a stárnoucích jedinců méně významné: obratnost, rovnováhová schopnost, schopnost koordinace, explozivně silová schopnost, akční a reakční rychlostní schopnost. Setkáme se ale také s názory kritizující tento výběr. Například Měkota konstatuje, že koordinace a rovnováha mají se zdravím mnoho společného z důvodu zabezpečení posturální kontroly. Úroveň uvedené zdatnosti můžeme tedy zvýšit rozvojem jednotlivých pohybových schopností (Suchomel, 2007). Obratnost je schopnost, která nám umožňuje provádět složité časoprostorové struktury pohybu. Pokud se bavíme o pohybové koordinaci, jedná se o utvoření 22

harmonického celku pohybového aktu z dílčích pohybů či pohybových fází. Do této kategorie spadá mimo jiné také schopnost rovnováhová. Výbušná neboli explozivní síla je charakteristická překonáváním nemaximálního odporu vysokou až maximální rychlostí. Rychlost reakční je spojená se zahájením pohybu, akční rychlost zase s rychlostí svalové kontrakce a činností nervosvalového systému (Měkota, Novosad 2005; Dovalil, 2009). V odborné literatuře se také můžeme setkat s lehce odlišným pojmenováním pro výkonnostně orientovanou zdatnost, a to dovednostně orientovaná zdatnost, v překladu do angličtiny skill – related fitness. Autoři tím poukazují na důležitost výše uvedených schopností pro pohybové dovednosti učící se v různých sportovních odvětvích. Taktéž v motorických testech výkonnostně orientované zdatnosti se můžeme setkat se specifickými pohybovými dovednostmi pro daný sport. Dovednost je charakteristická kvalitou pohybu, která je hlavní determinantou úspěchu. Dovednost si osvojujeme motorickým učením (Měkota, Cuberek, 2007; Suchomel, 2006).

1.2.2 Charakteristika motorických testů v diagnostice tělesné zdatnosti Úroveň tělesné zdatnosti hodnotíme nejčastěji v terénních podmínkách, a to za pomocí motorických testů. Ze zdravotního hlediska diagnostikujeme tělesnou zdatnost z důvodu určení kritických jedinců, či skupin populace. Z hlediska výkonnostního jsou to důvody mnohé: ověření tréninkových metod, výběr talentů, předpověď sportovní výkonnosti atd. Motorické testy jsou nejčastěji prováděné v terénu z důvodu menší časové, materiální, personální i finanční náročnosti než laboratorní testy (Suchomel, 2006). Dříve v minulosti se u nás používaly motorické testy vcelku hojně. Na vysokých školách byly využívány k zařazování studentů do různých forem tělesné výchovy. Na základních školách se povinně plnil odznak zdatnosti PPOV (více v kapitole 1.3.2). Havlíček přidává, že testovací program byl používán i k výběru talentů 1. a 3. tříd základních škol (Chytráčková aj., 2002).

23

Obecná charakteristika Test chápeme jako vědecky podloženou zkoušku, jejímž cílem je dosáhnutí kvantitativního výsledku. Testováním objektivně hodnotíme určitý stav. Využijeme ho v tréninkovém, vyučovacím procesu nebo i ve výzkumné práci (Šimonek, 2012). Druhy testování můžeme rozdělit více způsoby. Z pohledu splnění požadavků standardizace (vysvětleno níže) je dělíme na testy standardizované a nestandardizované. Z hlediska počtu vlastností, které zkoumáme, třídíme testy na jednorozměrné, či vícerozměrné. Ve vícerozměrných testech shlukujeme několik dílčích testů do testových baterií (jakýchsi souborů). Těmto jednotlivým testům říkáme testové položky. Další možné dělení je na testy individuální a skupinové nebo diagnostické a prognostické. Testování tedy chápeme ve významu: vykonání zkoušky ve smyslu procedury, nebo přiřazování čísel, které jsme nazvali měřením (Šimonek, 2012). Pro osobu, která je testována užíváme názvů testovaná osoba, pokusná osoba, respondent, proband atd. Toho, kdo testuje, nazýváme examinátorem, či testujícím (Měkota, Blahuš, 1983; Šimonek, 2012). Motorické testy jsou charakteristické pohybovou činností, která je zpřesněna pohybovým úkolem testu a příslušnými pravidly. Zmíněný pohybový úkol můžeme nazvat zadáním, které je určené examinátorem, a proband se ho pokouší provést či vyřešit. Vyřešit se dá vždy pouze konvergentním počtem možností, ve mnoha případech pouze dvěma: „splnil“, „nesplnil“. Úroveň takového splněného úkolu označujeme jako pohybový výkon, či řešení (Měkota, Blahuš, 1983; Šimonek, 2012). Testová baterie obsahuje určitý počet subtestů, které se vyznačují tím, že jsou standardizované. Všechny výsledky jednotlivých subtestů dávají dohromady jedno společné skóre testové baterie (Měkota, Blahuš, 1983). Nadřazenému pojmu testové baterie říkáme testové systémy, což jsou nejen dílčí testy (jako například skok z místa), ale také systémy obsahující jednotlivé testy (samostatně skórované) dávající dohromady jeden výsledek (Měkota, Blahuš, 1983). Výše zmíněnou standardizaci by měly splňovat všechny, veřejností užívané, testy. Autor tedy musí přesně uvést podmínky, metodiku a způsob diagnostikování motorického testu a zajistit tak jeho opakovatelnost. Mezi nejvýznamnější vlastnosti standardizace řadíme validitu (platnost) a reliabilitu - spolehlivost (Šimonek, 2012). 24

Aktuální používané testové baterie Touto problematikou se podrobně zabývala studie pana Mgr. Lukáše Rubína, doc. Aleše Suchomela a Mgr. Jaroslava Kupra, vydána v odborné publikaci Česká kinantropologie roku 2014. Práce nese název Aktuální možnosti hodnocení tělesné zdatnosti jedinců školního věku a podává nám ucelený přehled používaných testových baterií. Z tohoto důvodu je podle této studie zpracována následující část této práce. Pro potřeby diagnostiky tělesné zdatnosti jsou tedy v České republice dostupné testové systémy UNIFITTEST, EUROFIT, FITNESSGRAM, INDARES a OVOV. Všechny samozřejmě splňují podmínky standardizace a mají své výhody a nevýhody. Přehled autorů a roku vzniku těchto testových systémů shrnujeme v následující tabulce 1. Obsahy testů z hlediska komponent zdatnosti výkonnostně a zdravotně orientované uvedeme v tabulkách u příslušných testových baterií. Tab. 1 Testové baterie určené k hodnocení tělesné zdatnosti dětí školního věku TESTOVÁ BATERIE

ORGANIZACE/AUTOR

ROK VZNIKU

EUROFIT

Výbor pro rozvoj sportu Rady Evropy

1983

FITNESSGRAM Cooperův institut

1982

INDARES

Křen, F. aj.

2006

OVOV

Změlík, R. & Šebrle, R.

2008

UNIFITTEST Kovář, R. & Měkota, K. aj. 1993 Zdroj: Rubín, Suchomel, Kupr (2014).

25

UNIFITTEST Osnova tohoto testového systému byla schválena již v roce 1988. Když byl zrušen odznak zdatnosti PPOV byl UNIFITTEST vhodnou náhradou. Je výsledkem dlouhodobého zkoumání motorických schopností, výkonnosti, zdatnosti, se zaměřením na jejich testování. Spolupracovali na něm vysokoškolští odborníci. Prvně vznikla verze pouze pro děti a mládež ve věkovém rozmezí 6–20 let. Poté byla rozšířena na věk 6–60 let. Jedná se o heterogenní testovou baterii, která obsahuje čtyři motorické testy (s různými alternativami) a 3 somatická měření. Tento systém je zkonstruován tak, aby jej každý učitel tělesné výchovy mohl provádět se svými studenty, čili je materiálně i finančně nenáročný. Tab. 2 Složení testové baterie UNIFITTEST KOMPONENTA TĚLESNÉ ZDATNOSTI

TEST

ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÁ

Tělesné složení

BMI Měření 3 kožních řas Chůze na 2 km*

Aerobní zdatnost

Běh na 12 min* Vytrvalostní člunkový běh* Výdrž ve shybu*

Svalová síla a vytrvalost

Shyby* Lehy sedy

Flexibilita

Předklon v sedu*

VÝKONNOSTNĚ ORIENTOVANÁ Silové schopnosti

Skok daleký z místa

Rychlostní a koordinační schopnosti

Člunkový běh 4 × 10 m

Vysvětlivky: * selektivní test Zdroj: Rubín, Suchomel, Kupr (2014)

26

EUROFIT Tato testová baterie byla vytvořena za účelem získání výsledků testů z evropských zemí, které by se daly porovnat. Země, jako například Belgie, Estonsko, Itálie, Španělsko, Turecko se už šetření zúčastnily. Jedná se tedy o nejrozšířenější testový systém v Evropě. V tělesné výchově se však potýká s problémem vysoké časové a materiální náročnosti. Eurofit charakterizuje 9 motorických testů a somatické měření. V některých zemích, jako je například Slovensko či Chorvatsko, byl však pro národní potřeby počet motorických testů zredukován. Tab. 3 Složení testové baterie EUROFIT KOMPONENTA TĚLESNÉ ZDATNOSTI

TEST

ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÁ

BMI

Tělesné složení

Měření 5 kožních řas

Aerobní zdatnost

Bicyklový ergometr W170* Vytrvalostní člunkový běh

Svalová síla a vytrvalost

Výdrž ve shybu Lehy sedy

Flexibilita

Předklon v sedu

VÝKONNOSTNĚ ORIENTOVANÁ Koordinační schopnosti

Rovnovážný stoj tzv. „plameňák“

Silové schopnosti

Ruční dynamometrie Skok daleký z místa

Rychlostní a koordinační schopnosti

Člunkový běh 10 × 5 m Talířový tapping

Vysvětlivky: * alternativní test Zdroj: Rubín, Suchomel, Kupr (2014)

27

OVOV Jedná se o Odznak všestrannosti olympijských vítězů. Byl vytvořen R. Změlíkem a R. Šebrlem. V tomto projektu se nejedná pouze o soutěž jednotlivců, ale i družstev. Ty jsou zastoupeny vždy čtyřmi členy obou pohlaví stejného věku a školy. V soutěži jednotlivců může jedinec podle svého získaného skóre dosáhnout jednou za rok na bronzový, stříbrný nebo diamantový odznak OVOV. Tab. 4 Složení testové baterie OVOV KOMPONENTA TĚLESNÉ ZDATNOSTI

TEST

ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÁ Běh na 1 km Dribling v prostoru 2 min

Aerobní zdatnost

Plavání 2 min* Skákání 2 min* Kliky

Svalová síla a vytrvalost

Lehy sedy Modifikované shyby

VÝKONNOSTNĚ ORIENTOVANÁ Hod 150g míčkem Silové schopnosti

Hod 2kg medicinbalem obouruč vzad Trojskok snožmo z místa

Rychlostní a silové schopnosti

Skok do dálky z rozběhu

Rychlostní schopnosti

Běh na 60 m

Vysvětlivky: * alternativní test Zdroj: Rubín, Suchomel, Kupr (2014)

28

Následující dva testové systémy se vztahují pouze ke zdravotně orientované zdatnosti. Testová baterie FITNESSGRAM je vytvořena americkými odborníky. Je velice nenáročná na provedení, a tedy i vhodná k zařazení do tělesné výchovy. Obsahuje pět motorických testů a základní měření tělesné stavby. Tab. 5 Složení testové baterie FITNESSGRAM KOMPONENTA TĚLESNÉ ZDATNOSTI

TEST

ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÁ Bioelektrická impedance Tělesné složení

BMI Měření 2 kožních řas* Běh na 1 míli

Aerobní zdatnost

Chůze na 1 míli Vytrvalostní člunkový běh* 90 ° kliky* Hrudní předklony v lehu pokrčmo*

Svalová síla a vytrvalost

Modifikované shyby Výdrž ve shybu Záklon v lehu na břiše*

Flexibilita

Předklony v sedu pokrčmo jednonož* Dotyk prstů za zády

Vysvětlivky: * preferovaný test Zdroj: Rubín, Suchomel, Kupr (2014)

29

INDARES INDARES v překladu International Database for Research and Educational Support je internetový systém, který mohou využívat jak školy v tělesných výchovách, tak jedinci ke zjištění tělesné zdatnosti. Zahrnuje tedy mimo jiné testovou baterii pro diagnostikování tělesné zdatnosti. Tab. 6 Složení testové baterie INDARES KOMPONENTA TĚLESNÉ ZDATNOSTI

TEST

ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÁ

BMI

Tělesné složení

Obvod pasu a boků Běh na 12 min Chůze na 2 km

Aerobní zdatnost

Kliky Modifikované lehy sedy

Svalová síla a vytrvalost

Podřepy nad židlí Podřep u stěny Dotyk prstů za zády Předklon v sedu

Flexibilita Funkční tělesný parametr

Klidová srdeční frekvence

Zdroj: Rubín, Suchomel, Kupr (2014)

V současnosti doc. Suchomel a Mgr. Rubín vytvořili také další dvě sestavy pro testování tělesné zdatnosti v systému INDARES. Jedná se o sestavu k hodnocení zdravotně orientované zdatnosti (ZOZ) a k hodnocení výkonnostně orientované zdatnosti (VOZ) pro děti a mládež ve věku 7–18 let. Přičemž baterie ZOZ obsahuje následující testy a měření: vytrvalostní člunkový běh, běh / chůze 800 nebo 1500 metrů (podle věku), kliky, modifikované sed-lehy, záklon v lehu, V-předklon, dotyk prstů za zády, klidová srdeční frekvence, index BMI, tělesný tuk. Testový systém pro hodnocení

výkonnostně

orientované

zdatnosti

právě

k diagnostice žactva v biatlonu. Více je popsán ve 4. kapitole.

30

v této

práci

použijeme

1.3 Charakteristika biatlonu Biatlon, zimní olympijský sport, kombinuje běh na lyžích se střelbou z malorážné zbraně. Slovo biatlon pochází z řeckého jazyka a znamená dvojboj. Konkrétně ze spojení dvou slov: bia, v překladu dvě a thlon, v překladu disciplína (Zubrilov, 2013). Tato zdánlivě neslučitelná kombinace je velmi atraktivní pro diváky nejen přímo v prostředí závodu, ale také doma u televizorů. Náročnost a zajímavost tohoto sportu tkví především v tom, že závodník musí zvládnout jak vysokou fyzickou náročnost běžecké části závodu, tak koncentraci, stabilitu a psychickou zátěž části střelecké. Závodí se v těchto disciplínách: sprint, stíhací závod, vytrvalostní závod, závod s hromadným startem, supersprint, které jsou individuální, a závody štafet. Závodník jezdí volnou technikou (bruslením) a v průběhu trati, která má délku podle typu disciplíny a pohlaví, zastavuje na střelbu dvakrát nebo čtyřikrát, také dle typu závodu. Střílí se z malorážné pušky vleže a vestoje vždy na pět terčů na 50 metrů. Pokud střela nezasáhne terč, objíždí se trestné kolo o délce 150 metrů, nebo se přičítá 60 sekund (záleží na závodní disciplíně). Původ biatlonu můžeme hledat již v dávné minulosti, je totiž bezprostředně spojen s lovectvím. Kombinace pohybu a střelby byla samozřejmostí pro člověka, který se v dávné době potřeboval uživit. Dochované nástěnné skalní malby dokazují, že se lovci při střelbě z luků pohybovali na lyžích, resp. sněžnicích (tzv. klouzavých dřívkách). Nejstarší kresby jsou z dob více než tři tisíce let před naším letopočtem (Trojan, 2014). V roce 1767 mezi jednotkami pohraničních hlídek na švédsko-norských hranicích byly uskutečněny první závody, kde po rychlém běhu následovala střelba z pušky (tedy na principu pozdějšího biatlonu). Zde lze říci, že se jedná o začátek vývoje nového sportovního odvětví. Od roku 1792 do roku 1818 se tyto závody konaly pravidelně. Dalšími mezníky jsou založení Ski clubu v Norsku (1861) a první závody hlídek v Německu, které se konaly v roce 1902. Měli bychom také zmínit charakteristiku takového závodu v prvotním období vývoje biatlonu: terče byly od palebné čáry vzdáleny 100 až 300 metrů a střílelo se z lovecké kulovnice, později z velkorážné pušky (Trojan, 2014).

31

Již na I. Olympijských hrách v Chamonix (Francie) v roce 1924 se běh vojenských hlídek objevil jako ukázková disciplína, bylo tomu tak i v letech 1928, 1936, 1948 (Trojan, 2014). V počátcích 19. století byly běh a střelba spojovány hlavně s ochranou státních hranic, čili s vojenstvím. Důležitým mezníkem je tak rok 1958, kdy začínají vlastní dějiny biatlonu. V tomto roce se biatlon stal součástí mezinárodní federace moderního pětiboje a také se objevil jako samostatná disciplína na Mistroství světa v Saalfeldenu. První pravidla současně s názvem biatlon se objevila již v roce 1955. Tradičním sportovním olympijským odvětvím se stal na VIII. Zimních olympijských hrách v roce 1960. Mezinárodní federace IBU – International Biathlon Union vznikla roku 1993, odkdy se biatlon nejvíce rozvíjel. V roce 2013 se poprvé konalo Mistrovství světa u nás v Novém Městě na Moravě (Trojan, 2014).

1.3.1 Biatlon v žákovském věku Tato kapitola pojednává o pravidlech v biatlonu v žákovském věku, o práci s dětmi obecně i v biatlonu. 1.3.1.1 Pravidla V následujících odstavcích citujeme některé pasáže z pravidel biatlonu, které se dotýkají tématu této práce (biatlon.cz, 2014). Kategorie, délky tratí, střelecké položky, přirážky Kategorie žákovského biatlonu jsou následující: Žáci „A“ 10–11 let

žákyně „A“ 10–11 let

Žáci „B“ 12–13 let

žákyně „B“ 12–13 let

Žáci „C“ 14–15 let

žákyně „C“ 14–15 let

Délky tratí tříděné podle kategorií, střelecké položky a přirážky jsou uvedeny v následující tabulce.

32

Tab. 7 Délky tratí, střelecké položky, přirážky Kategorie

RZ

10–11 let

3 km L

2 km L

3 km L

3x2 km

L

Žákyně „A“ 10–11 let

3 km L

2 km L

2 km L

3x2 km

L

Žáci „B“

12–13 let

5 km L, L

3 km L, L

4 km L, L

3x3 km

L

Žákyně „B“ 12–13 let

5 km L, L

3 km L, L

4 km L, L

3x3 km

L

14–15* let 6 km L, L

4 km L, L

5 km L, L

3x4 km

L, L

Žákyně „C“ 14–15* let 5 km L, L

4 km L, L

5 km L, L

3x4 km

L, L

Žáci „A“

Žáci „C“

ZHS

ŠTZ

VZ

Přirážky 30 sekund

TK 75 m

Vysvětlivky: VZ – vytrvalostní závod, RZ – rychlostní závod, ZHS – závod s hromadným startem, ŠTZ – štafetový závod, TK – trestné kolo, L – leže Zdroj: biatlon.cz

Terče Pro všechny žákovské závody se používají mechanické sklápěcí terče. Velikost kruhových otvorů pro střelbu vleže je 15 mm, tolerance otvorů je ± 0,3 mm. Otvory jsou umístěny v panelu o rozměrech 420–450 mm × 105–130 mm a středy jednotlivých otvorů jsou od okraje desky vzdáleny minim. 50 mm a rozteč mezi středy jednotlivých otvorů je 80–83 mm. Pro nástřel a tréninkovou střelbu se používají papírové terče se stejnými parametry. Pro všechny žákovské kategorie jsou terče vzdáleny 10 m ± 10 cm od vnějšího okraje palebné čáry. Výška středu umístěných terčů pro střelbu vleže je 30 cm ± 5 cm. Zbraně a střelivo Schválené vzduchovkové zbraně pro závody ČSB jsou: a)

všechny zbraně využívající k výstřelu stlačený vzduch, kde tlak vzduchu

je dosažen pohybem pístu před každým výstřelem a pohybu pístu je dosaženo mechanickou silou střelce. b)

zbraně využívající zásobník hnacího plynu (stl. vzduch, CO2) nabíjené

jednotlivě i ze zásobníku dle tohoto seznamu: Pro střelbu je povoleno používat broky a diabolky libovolných značek ráže 4,5 mm.

33

Ustanovení pro střelbu Závodníci všech žákovských kategorií absolvují trať beze zbraně, které jsou uloženy ve stojanech na střelnici. Jednu střeleckou položku ve všech žákovských kategoriích a v jednotlivých disciplínách tvoří pět nábojů, u štafetového závodu pak plus tři rezervní náboje. Běžecká technika Žákovské závody ve všech kategoriích se provádí oběma základními běžeckými technikami - klasickou a volnou. Porušení ustanovení o použití klasické běžecké techniky se trestá diskvalifikací sportovce. Použití klasické běžecké techniky v závodě se stanovenou volnou technikou je možné. Přirážky Ve vytrvalostním závodě (VZ) každý nezasažený terč znamená časovou přirážku a to v biatlonu 30 vteřin. V rychlostním závodě (RZ), závodě s hromadným startem (ZHS) a ve štafetovém závodě (ŠTZ) znamená každý nezasažený terč absolvování trestného kola (TK) o délce - v biatlonu 75 m a v letním biatlonu 50 m. 1.3.1.2 Zásady pro práce s dětmi Pokud chceme, aby jedinec dosahoval vysokých výkonů, nestačí pouze trénink krátkodobý. Jedná se o dlouhodobý proces, jenž začíná už v dětství. Proto se také věnuje spousta pozornosti jedné z oblastí tohoto procesu – sportovní přípravě dětí. Jelikož hlavní náplní je „pouze“ přípravný charakter a vybudování základny pro vrcholový výkon, musíme zmínit pravdivé, pro někoho možná oposlouchané sousloví: dítě není malý dospělý. Dospívání má své zvláštnosti a zákonitosti, které je potřeba dodržovat, aby nedošlo ke zdravotním problémům, nebo dokonce k poškození zdraví. Dítě má totiž jinou stavbu kostí, jinak myslí, jinak mu pracuje srdce, jinak vnímá, má jiné sociální vztahy atd. Není proto správné pouhé snížení objemu tělesné zátěže oproti dospělým. Trenér by měl mít pořád na paměti, co je vlastně smyslem sportovní činnosti v tak nízkém věku (Krištofič, 2006; Perič, 2008). Existují jisté pedagogické zásady, které by měl trenér dodržovat. Je velmi lákavé stát se trenérem ihned po ukončení své sportovní kariéry a myslet si, že tomu 34

momentálně rozumíte nejlépe. Takový typ trenéra sklouzává k tréninkům, které si pamatuje z doby své aktivní činnosti a pouze je mění vzhledem k věku. Nesporně má znalosti z dané sportovní disciplíny a dokáže předvést základní dovednosti, ale naopak mu chybí znalosti o přístupu k tréninku v nízkém věku a o svých nedospělých svěřencích vůbec. Děti se musí kromě učení se novým dovednostem především bavit, což znamená většinou hrát si. Musí mít radost z pohybu, zažít kamarádskou atmosféru, to vše v nich zanechá pěkné vzpomínky na celý život. Proto je pro trenéra velice důležitá znalost v mnoha oborech, jako jsou: psychologie a pedagogika sportu, anatomie a fyziologie a další. S rostoucími znalostmi těchto oborů roste také pravděpodobnost, že bude trenér své svěřence rozvíjen správným směrem, nejen tím sportovním (Perič, 2008). Pojďme se na pedagogické zásady podívat konkrétněji. Jedny z nejzákladnějších jsou: Zásada názornosti – měli bychom umět rychle a co nejdokonaleji vytvořit správnou představu o pohybu. Zásada uvědomělosti a aktivity – pohybová činnost by se měla vést tak, aby se děti aktivně zapojovaly a rozvíjela se u nich schopnost rozpoznat vlastní chyby. Zásada soustavnosti – znalosti a dovednosti by na sebe měly navazovat, aby obsah tréninku (krátkodobého i dlouhodobého) tvořil ucelený systém. Zásada přiměřenosti – věkovým zákonitostem, psychice, tělesným schopnostem by měl odpovídat i rozsah a obsah tréninkového zatížení. Zásada trvalosti – nacvičovat a zdokonalovat schopnosti a dovednosti tak, aby si je děti co nejlépe zapamatovaly a uměly vybavit (Perič, 2008). Když si položíme otázku, co je vlastně cílem sportovní přípravy dětí, můžeme se setkat se dvěma zcela odlišnými názory. První uvádí, že veškeré trénování dětí by mělo směřovat k metám nejvyšším, k vítězství. Oddíl by se měl starat a zabezpečovat pouze ty nejlepší, kteří jsou perspektivní v daném odvětví. Druhý protipól tvrdí, že na všem na čem záleží, je to, aby to děti bavilo, nemusejí vyhrávat, nemusejí toho mnoho umět (Perič, 2008). Pravda je ovšem mezi těmito dvěma krajními názory. Není možné z tréninků činit pracovní tábor ani nezajistit dítěti možnost rozvoje pro případnou budoucí vysokou

35

výkonnost. Proto je vhodné určit priority trenéra. Uvedeme zde tři základní priority, kterých by se měl trenér držet (Perič, 2008). 1. Nepoškodit děti Tento cíl zní možná poněkud absurdně, ale najdeme mnoho případů, kdy se u dětí následkem nevhodného zatěžování projeví problémy se zdravím ať už psychickým nebo fyzickým. 2. Vytvořit u dětí vztah ke sportu jako k celoživotní aktivitě K této zásadě si nelze odpustit starou moudrost „Hodně povolaných, málo vyvolených“. U sportu si tuto moudrost můžeme vysvětlit tak, že mnoho dětí sportuje, o mnoho méně má předpoklady pro vrcholový sport a jen minimum se ve vrcholovém sportu prosadí. Pohybová aktivita omezuje obezitu, civilizační choroby, působí proti zvýšení krevního tlaku atd. Proto je velmi důležité děti vést k celoživotní potřebě pohybu. Od trenéra je to stejně záslužné jako přivést svěřence na stupně vítězů. 3. Vytvořit základy pro pozdější trénink V dětském věku bychom měli vytvořit „baterii činností“ pro danou sportovní disciplínu, aby bylo možné na ni v pozdějším věku navazovat. Jinak řečeno, v dětském věku je důležité naučit se řemeslo (dokonale zvládnout techniku dané disciplíny, např.: míče v kopané, kopů v karate). Jelikož se požadovaný pohyb nejlépe naučí mnohonásobným opakováním a na to je potřeba čas, začíná se už v tak brzkém věku, aby tím později jedinec nebyl limitován. Na silový nebo vytrvalostní rozvoj je pak prostor v dorosteneckých nebo juniorských kategoriích, kde je to dokonce navýsost žádoucí. Naopak obratnost a rychlé učení nových pohybů je už v tomto věku obtížnější (Perič, 2008). 1.3.1.3 Příprava dětí v biatlonu Aby byl člověk schopen správně pracovat s dětmi v biatlonu, měl by mít základy práce s dětmi obecně, tzn. společné pro všechny sportovní odvětví. Tyto základy jsou vypsány výše. Od těchto zásad, cílů, priorit atd. se odvíjí zásady pro daný sport. V biatlonu se příprava dělí na dvě základní části, střeleckou a běžeckou. Obě tyto přípravy probíhají samozřejmě současně a navzájem se prolínají a ovlivňují, pro

36

naše potřeby ale postačí vysvětlit každou zvlášť. Nejprve zmíníme přípravu střeleckou, které nebudeme věnovat tolik pozornosti jako druhé, z důvodu tématu práce. Hlavní zásadou ve střelecké přípravě dětí je dbát na bezpečnou manipulaci se zbraní a bezpečnost obecně. Dalším důležitým bodem je dbát na techniku střelby, tzn. na polohu, míření, spouštění, dýchání atd., nikoliv na rychlost. Té je potřeba věnovat pozornost ve starších kategoriích (dorostenecké, juniorské, seniorské). Na prvním tréninku je velice důležité na začátek vysvětlit, z jaké zbraně budou střílet (předvést hlavní části zbraně), nabíjení, zamíření a spouštění, ukázat zamíření zbraně, provést přesnou ukázku polohy vleže. Dále je potřeba vysvětlit a ukázat střelbu komplexně: příchod na stanoviště, zaujetí polohy, vystřelení pěti ran a odběhnutí. Z počátku procvičovat jednotlivé úkoly přesného výstřelu po částech, s důrazem na jejich přesné provádění. Pokud jedinec neumí střílet dobře v klidu, nedokáže střílet po zatížení (Brnčálová, 1980). Pokud tyto základy svěřenec zvládne, po určité době už můžeme přejít k dalším tréninkům. Pro ukázku jeden uvedeme: 10krát zaujmout polohu v klidu vleže a zamíření bez spouštění (důraz na správnou polohu a držení zbraně). Dále provedeme totéž i se spouštěním. Následuje nástřel po 3 ranách v klidu. Poté, pro motivaci a zábavu, přidáme 4krát pět ran na výkon. No a konečně přejdeme k samotnému tréninku a střelbě po zátěži (různého typu) – 8 položek po pěti ranách. Nakonec střelbu s každým svěřencem individuálně vyhodnotíme. Trénování střelby může být i mnohem zábavnější, pokud dětem do tréninku vložíte střelecké soutěže. Podle ročního plánu a tréninku trenér kombinuje suchou střelbu, střelbu v klidu a střelbu po zatížení (Brnčálová, 1980). Pro běžeckou přípravu je nejprve důležité uvést, na co klást v jakém věku důraz. Běh na lyžích je vcelku přirozená pohybová činnost, lokomoce, jejímž základem je chůze na lyžích. I proto je seznámení s lyžemi možné prakticky v každém věku (Neumannová, 2008). Ve věku 6–7 let bychom měli trénovat základní pohybové schopnosti, jako jsou: chůze, běh, jízda na lyžích, skoky, házení, chytání, lezení a plazení. Je mnohem efektivnější vše názorně ukázat, než dlouze vysvětlovat.

37

V 8. a 9. roce už s dětmi můžeme různé pohybové dovednosti kombinovat např: běh a házení, jízdu na lyžích s házením, sjezd se skokem, balancování a otočky. V tomto období se rozvíjí schopnost provádět více jemných pohybů najednou. V rozmezí 10. až 12. roku se nejlépe pohybové dovednosti s dětmi vylaďují a zdokonalují. Klademe důraz na rovnováhu, rychlost, cit pro rytmus a reakci. V období 13. až 16. roku bychom měli klást důraz opět na zdokonalování pohybových dovedností ale i na fyzický trénink, obzvláště ten vytrvalostní svěřencům začíná vyhovovat. V tréninku můžeme nastavit interval například 45 vteřin aktivity s 15vteřinovým odpočinkem. V tomto věkovém rozmezí jsou také výrazné pohlavní odlišnosti. Trenér by je měl vnímat a přizpůsobit tomu trénink (Nymoen, 2013). Ucelený přehled těchto věkových zákonitostí uvedeme na následujícím obrázku 4.

Obr. 4. Věkové zákonitosti Zdroj: Nymoen (2013)

Jednou z nejdůležitějších náplní tréninku je lyžařská technika. Zde je nejdůležitější vytvoření co největší základny technické pyramidy. To dokazují i dnešní nejúspěšnější sportovci, kteří byli jako děti fyzicky velmi aktivní a měli velkou motorickou „knihovnu“, z které mohli čerpat. Takovou knihovnou rozumíme umět se pohybovat vpřed na lyžích v různých podmínkách – v hlubokém sněhu, v ledové stopě, z kopce, na šikmé trati atd. Pro pochopení technické pyramidy uvedeme následující obrázek 5. (Nymoen, 2013).

38

Obr. 5. Pyramida lyžařské techniky Zdroj: Nymoen (2013)

Pro trenéra i pro svěřence je při nacvičování techniky důležité mluvit v jednoduchých výrazech a pojmech. Dále je podstatné nezaměřovat se u dětí v technice na detaily, ale na celkový dojem, na rytmus, skluz, frekvenci, plynulost pohybu (Nymoen, 2013). Zde jsme uvedli pouze základy. Pro konkrétnější rozvoj techniky lyžařských stylů je potřeba nahlédnout do další literatury. Například do publikace „Lyže v akci“ od norských autorů. Kromě techniky musíme u dětí také rozvíjet další základní dovednosti, které trénujeme po celý rok a podle norských trenéru je dělíme na následující formy: Rozcvičení – Abychom si nezvrtli kotník nebo nenatáhli sval, musíme tělo zahřát. Rozcvička je vhodná pro zvyknutí si těla, že je v pohybu. Rychlost – pro děti, které závodí v běhu na lyžích na krátkých tratích je rychlost velice potřebnou vlastností. Je vhodné ji trénovat v „odpočinutém stavu“ s maximálním nasazením po dobu 5–15 vteřin s dlouhými pauzami cca 1,15–2 minuty a různými obměnami. Na lyžích jezdíme různou technikou v různých profilech trati. Pro pestrost jezdíme úseky v družstvech, tzv. štafetově. Odraz – je schopnost skočit daleko a vysoko. U dětí musíme střídat typy skoků a odrazů s postupným navyšováním množství. Trénujeme lyžařskou chůzi s odrazem, skáčeme po jedné noze (imitujeme bruslení). Vytrvalost – vytrvalost trénujeme pro rozvoj schopnosti pracovat ve vysoké intenzitě po delší dobu. Roste schopnost kvalitněji trénovat, posilujeme šlachy a vazy 39

a automatizujeme techniku. Trénujeme v různých formách (rovnoměrný trénink, v intervalech) s různou intenzitou. Důležité je střídání forem (krátké intervaly, „povídavý“ běh, fartlek, závod, …) a střídání profilu. Vytrvalostní trénink je velice náročný, proto je potřeba ho vždy něčím ozvláštnit – překvapení, štafety. Síla – s dětmi posilujeme, abychom zvýšili schopnost svalů vyvíjet energii. Používáme buď obecnou (trénujeme důležité svaly nezávisle na sportu), nebo specifickou sílu (potřebné svaly pro běh na lyžích), nikoliv maximální (ta se dětem nedoporučuje). V obecné síle provádíme zdravotní a stabilizační cvičení, posilujeme především břišní a zádové svaly. Specifickou sílu rozvíjíme například soupaží s maximálním nasazením. Dbáme na technické provedení. Koordinace – dobrým cvičením koordinace je běh na lyžích samotný, dále aktivity pozpátku, mimo trať, s rychlými změnami směru atd. Zklidnění – Na závěr tréninku vždy děti trochu uvolníme, zklidníme. Na lyžích se jedná o „vyjetí“, při běhu „výklus“, což znamená absolvovat kratší trať velice nízkou intenzitou. Při této aktivitě je vhodné doplnit tekutiny a cukry. Protažení / Pohyblivost – Je vhodné vést k této aktivitě děti odmala. Protažení je důležité pro snížení času regenerace po aktivitě, pro provádění techniky lehce a uvolněně. Také zvyšuje rozsah pohybu (Nymoen, 2013). Obsah tréninku tedy skládáme z různých kombinací těchto základních dovedností, podle toho, na co se chceme zaměřit. Nesmíme však zapomenout na jejich správné pořadí (Nymoen, 2013). U dětí a mládeže bychom dále měli v tréninku splňovat určité požadavky. Nesnažíme se o „zmenšený trénink dospělých“. Zdůrazňujeme motivaci, akci, pestrost, rychlost. Klademe důraz na to, co je v daném věku nejvíce potřeba trénovat a co má největší efekt (Nymoen, 2013). Znaky dobrého tréninku mládeže jsou následující: Obsah tréninku je svižný a zajímavý, všichni svěřenci jsou po celou dobu v pohybu, nesou si z něho kladné zkušenosti a zážitky, zlepšují se a vytváří si zájem o lyžařskou aktivitu. Pro splnění těchto požadavků se v dnešní době hojně využívají „skikrosové“ tratě, které jsou plné překážek, slalomů a dalších ozvláštněných aktivit (Nymoen, 2013).

40

1.3.2 Motorické testování v biatlonu Pro trenéra i jeho svěřence nejen v biatlonu je dobré pravidelně ověřovat, zda je dlouhodobý trénink účinný, zda roste výkonnost sportovce, zda jsou použity správné tréninkové metody. Nejen proto se dvakrát do roka, převážně na jaře a na podzim, provádí motorické testování, viz kapitola 1.2.2. V této kapitole se zaměříme na konkrétní testové baterie a dílčí testy, které byly nebo jsou využívány v běhu na lyžích a biatlonu. Důležité je, že veškeré předložené testy splňují podmínky standardizace. S ohlédnutím do historie zjistíme, že podle Svatopluka Fencla a jeho literatury z roku 1979 se v biatlonu ke kontrole trénovanosti využívalo dvou typů testů. Jednalo se o testy Speciální tělesné připravenosti (STP) a Všeobecné tělesné připravenosti (VTP). Jejich obsah stručně charakterizujeme. Speciální tělesná připravenost (STP) 1. Letní biatlon - test dlouhodobé vytrvalosti a střelby po zatížení 2 000 m–10 000 m se střelbou (podle pohlaví a kategorie) 2. Letní rychlostní biatlon – 3000–5000 m se střelbou, opět zaměřen na dlouhodobou vytrvalost a střelbu na skla po zatížení. 3. Přeběhy laviček – test na silovou vytrvalost dolních končetin. 4. Jernbergy – test na silovou vytrvalost horních končetin. (Zjišťuje počet správně provedených imitovaných odpichů soupaž na speciálním zařízení.) 5. Klidová střelba – 5 + 20 vleže, 5 + 20 vestoje. Speciální připravenost měřili i běžci na lyžích. Obsah nám ukáže následující přehledný obrázek 6. (Chovanec, Potměšil, Javorský, 1979).

41

Obr. 6. Baterie speciální tělesné připravenosti u běžců na lyžích Zdroj: Chovanec, Potměšil, Javorský (1979)

Všeobecná tělesná připravenost (VTP) 1. Běh na 50 metrů 2. Hod plným míčem 2 kg 3. Skok daleký z místa 4. Hloubka předklonu 5. Shyby (muži), výdrž ve shybu (ženy) 6. Sed-leh 2 minuty 7. Běh 12 minut (Fencl aj., 1979) Dále bylo v biatlonu podle Kašpera využíváno odznaku zdatnosti, který se dělí podle věkových kategorií na: dětský odznak zdatnosti (DOZ), odznak zdatnosti mládeže Buď připraven k práci a obraně vlasti (OZ BPPOV), odznak zdatnosti dospělých Připraven k práci a obraně vlasti (OZ PPOV). V odznaku zdatnosti bylo využito těchto disciplín: běh 60 m, 100 m, 1500 m, 3000 m, skok daleký, hod kriketovým míčkem, hod granátem, šplh s přírazem, šplh bez přírazu a plavání (ČSTV, 1981; Kašper, 1985). Než se zaměříme na současné testování u nás, předkládáme testy, které využívají běžci na lyžích v zahraničí. Jsou vybrány velmoci v biatlonu a v běhu na lyžích Německo a Norsko. 42

Německo (16–20 let): předklon pod úroveň podložky, sprint letmo 30 metrů, běh 1000 metrů, desetiskok střídmonož, opičí dráha, podpor na předloktí (stabilita trupu), kliky vpředu, dynamická balance/kladina. Norsko (15–21 let): pohyblivost (předklon, přednožení), běžecká rychlost 60 metrů, běh 3000 metrů, šesti skok, shyby, leh – sedy, švihadlo, podpor na předloktí (stabilita trupu), kliky s tlesknutím. V Norsku je k testování mládeže ve věku 13–16 let využíváno také tohoto testu kondičních schopností: běh 1500 metrů pro 13–14leté (3000 metrů pro 15leté a starší), 60 metrů, šestiskok, kliky (15letí a starší s tlesknutím), shyby (doskočná hrazda), lehsed (13–14leté po dobu 30 sekund, 15–16 po dobu 45 sekund a junioři a starší po dobu 1 minuty), podpor na předloktí 30 sekund (zvedání dolní končetiny 10krát po dobu 3 sekund, poté zvedat střídavě levou horní končetinu a pravou dolní končetinu, na závěr 10krát přitáhnout koleno k hrudníku), leh na zádech a přednožení 90°, podřep rozkročný 90° se zanožením druhé dolní končetiny (trup vzpřímený a ruce v týl), švihadlo (10krát snožmo, 5krát po levé, 5krát po pravé, 5krát po levé, 5krát po pravé, dvojšvih), (Opočenský aj., 2014). Z relevantních testů v Německu, Norsku a z testů aplikovaných v minulosti v ČR vzešla modifikovaná testová baterie, kterou nyní (od roku 2014) používají běžci na lyžích pro hodnocení kondičních předpokladů.

43

Tab. 8 Motorické testy běžců na lyžích

SpS (ml. - st. žactvo)

SCM (dor. - JUN.)

Pohyblivost (předklon, přednožení, sed roznožný lokty na zem)

Pohyblivost (předklon, přednožení, sed roznožný lokty

30 m letmo 1 500 m Desetiskok Shyby Sed-leh 1min Odhod medicinbalu 2 kg Přeskoky švihadla 1 min

30 m letmo 1 500 m Desetiskok Shyby Sed-leh 1min Odhod medicinbalu 3 kg Přeskoky švihadla 1 min Výdrž v podporu na Obratnostní dráha předloktí (čas)* SkiErg* Kros* Vysvětlivky:* specifický test, SpS – Sportovní středisko, SCM – Sportovní centrum mládeže Zdroj: Opočenský aj., (2014)

V biatlonu jsou využívány specializované společné testy zaměřené na tento sport, které provádí pouze sportovci zařazení do SCM, juniorské nebo seniorské reprezentace. V dorosteneckých kategoriích se jedná o: opakované výběhy, opakované výjezdy, střelecký test, silový test na trenažéru Ski Erg, kros. V seniorských pak o: výběh, silový test, kontrolní biatlonový závod, střelecký test. Dále si každý klub provádí své všeobecné motorické testy. Například V SCM v Letohradě se testová baterie skládá ze: skoku z místa, desetiskoku, hodu medicimbalem, sed-lehů, shybů, předklonu, člunkového běhu, přeskoků a běhu na 2000 metrů (dívky 1500 metrů), (Opočenský aj., 2014). V žákovských kategoriích v biatlonu prozatím žádné společné testování není. Kluby, které své děti testují, používají různé testové baterie. Klub Jilemnice například využívá Odznak Všestrannosti Olympijských Vítězů (OVOV), letohradský klub pak Spartakiádní odznak zdatnosti. Letos poprvé proběhlo zkušební společné testování vybraných klubů České republiky. Byla použita testová baterie výkonnostně orientované zdatnosti (VOZ) od systému INDARES. Výsledky tohoto testování má za úkol zpracovat právě tato bakalářská práce.

44

2 CÍLE PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce je na základě motorického testování stanovit úroveň výkonnostně orientované zdatnosti chlapců a dívek ve věku 11–14 let, členů oddílů biatlonu z Letohradu, Jilemnice, Nového Města na Moravě, Brna a Prahy.

Dílčí úkoly: 1. Analyzovat publikované zdroje z oblasti biatlonu a tělesné zdatnosti. 2. Provést vlastní šetření pomocí testové baterie výkonnostně orientované zdatnosti od systému INDARES. 3. Zpracovat naměřené hodnoty chlapců a dívek ve věku 11–14 let. 4. Stanovit úroveň výkonnostně orientované zdatnosti u žactva v biatlonu.

45

3 METODIKA PRÁCE Tato kapitola obsahuje charakteristiku souboru, který byl pro šetření vybrán, dále budou popsány postupy a technika jednotlivých motorických testů testové baterie INDARES VOZ a způsob, kterým byla naměřená data zpracována.

3.1 Charakteristika souboru Testovaný soubor tvoří 94 chlapců a dívek narozených ve věku 11–14 let, kteří aktivně provozují sport biatlon. Testování se uskutečnilo v září – říjnu roku 2014 v několika klubech po celé České republice. Jedná se o následující kluby: KB Letohrad, Jilemnice, Rover Praha, Střelba Brno, SK Nové Město na Moravě, doplněné o jedince z klubů menších. Testování se zúčastnilo 50 chlapců a 44 dívek. Tabulky č. 9 a č. 10 uvádí somatickou charakteristiku dívek a chlapců. Tab. 9 Somatická charakteristika chlapců 11letí

12letí

13letí

14letí

(n=18)

(n=10)

(n=11)

(n=11)

Tělesná výška [cm]

147,7 ± 5,52

153 ± 5,97

157,5 ± 9,72

170,56 ± 11

Tělesná hmotnost [kg]

36,21 ± 5,70

38,14 ± 5,08

43,86 ± 5,38

53,11 ± 9,09

BMI [kg/m2] 16,51 ± 1,77 16,21 ± 1,07 17,64 ± 0,68 Vysvětlivky: ± s, kdy = aritmetický průměr a s = směrodatná odchylka

18,14 ± 1,51

Parametr

Tab. 10 Somatická charakteristika dívek 11leté

12leté

13leté

14leté

(n=18)

(n=10)

(n=11)

(n=11)

Tělesná výška [cm]

152,22 ± 5,8

159,86 ± 7,67

161,47 ± 6,09

166,5 ± 2,78

Tělesná hmotnost [kg]

40,56 ± 5,79

47,14 ± 10,76

49,63 ± 6,46

51,6 ± 4,98

BMI [kg/m2] 17,47 ± 2,1 18,24 ± 2,63 18,96 ± 1,51 Vysvětlivky: ± s, kdy = aritmetický průměr a s = směrodatná odchylka

18,61 ± 1,76

Parametr

V tabulkách jsou uvedeny počty chlapců a dívek v jednotlivých věkových kategoriích. Dále parametry jako je výška, hmotnost, BMI (Body Mass Index), který 46

nám ukazuje poměr mezi tělesnou hmotností (kg) a výškou na druhou (m2). Můžeme sledovat postupný nárůst všech hodnot úměrný vzhledem k věku, což je logické z důvodu tělesného vývoje. Rozdíly aritmetických průměrů hmotnosti, výšky a BMI mezi dívkami a chlapci nejsou nijak markantní. Do 14. roku děvčata převyšují chlapce jak ve výšce, tak ve váze. U dívek sledujeme také vyšší aritmetický průměr BMI, což ukazuje na jejich měnící se tělesnou stavbu v tomto věkovém období.

3.2 Charakteristika výzkumných metod Námi použitá testová baterie INDARES určená k diagnostice výkonnostně orientované zdatnosti testuje určité pohybové schopnosti, které zastupují následující dílčí testy (součástí je i somatické měření): 

Somatické parametry (tělesná výška, tělesná hmotnost)



Skok daleký z místa (explozivně-silová schopnost)



V-předklon v sedu (flexibilita)



Kliky (vytrvalostně-silová schopnost)



Člunkový běh 4 × 10 metrů (rychlostní schopnost a obratnost)



Leh-sed opakovaně po dobu 1 minuty (vytrvalostně-silové schopnosti)



Vytrvalostní člunkový běh na 20 metrů (vytrvalostní schopnost)

Provedení bylo uskutečněno taktéž ve výše uvedeném pořadí a probíhalo následujícím způsobem. Nejprve bylo provedeno měření tělesných parametrů, následovalo rozcvičení (15 minut) a poté se přistoupilo k jednotlivým testům. Aby každý trenér přesně naměřil potřebná data, bylo nezbytné provést ukázkové testování, jež jsme uskutečnili na společném soustředění všech klubů ČR. Podle této ukázky pak každý trenér ve svém klubu otestoval své svěřence. Přesný popis a způsob provedení motorických testů je následující. Daný pohybový úkol vždy předem vysvětlíme a předvedeme.

47

T1 Skok daleký z místa

Obr. 7. Skok daleký z místa Zdroj: Chytráčková aj., (2002)

Testuje explozivně-silovou schopnost dolních končetin. Pomůcky: Měřící pásmo, pevná neklouzavá podložka. Provedení (pravidla, pokyny): Testovaná osoba provádí z mírného stoje rozkročného, kdy jsou chodidla rovnoběžně a těsně před odrazovou čáru, podřep, předklonění a zapažení. Odrazem snožmo a švihem paží vpřed doskočí co nejdále. Není povolen jakýkoliv poskok před odrazem. Hodnocení a záznam: Délku skoku zaznamenáváme v centimetrech (cm). Vždy měříme vzdálenost na kolmici mezi odrazovou čárou k zadnímu okraji poslední části těla. Skok se opakuje třikrát a počítá se pouze nejlepší výkon, který udáváme s přesností na centimetry (Chytráčková aj., 2002). T2 V-předklon v sedu Předklon nám testuje flexibilitu neboli pohyblivost především v oblasti bederní páteře, kyčelního kloubu a zadní strany stehen. Pomůcky: Podložka se stupnicí, lehký hranol na posouvání. Provedení (pravidla, pokyny): Testovaná osoba je bosa a provádí postupný předklon v sedu s předpažením. Mezi chodidly je vzdálenost 20 centimetrů a dolní končetiny jsou v kolenním kloubu napnuté. Ruce jsou nad sebou a prsty posunujeme hranol po podložce co nejdále. Zde musí TO minimálně 2 sekundy vydržet. Hodnocení a záznam: Započítává se hodnota, které dosáhne prsty TO na stupnici s přesností na centimetry s tím, že nulový bod (+30 cm) je na čáře, kde jsou chodidla. Provádíme dva pokusy, z nichž se započítává ten lepší (indares.com, 2014).

48

T3 Kliky Testování kliků nám měří úroveň vytrvalostně – silové schopnosti horních končetin. Pomůcky: Tenisový míček, CD přehrávač či jiné zvukové zařízení, nahrávka pro udávání rytmu. Provedení (pravidla, pokyny): Testovaná osoba střídá podle zvukové nahrávky dvě polohy. První je ve vzporu (dívky vzpor klečmo) s prsty směřujícími vpřed (tak jako trup). V druhé poloze TO provádí klik s lokty od těla, kdy se hrudník musí dotknout tenisového míčku. Ten leží pod TO na zemi na ˇúrovni hrudního koše. Úhel v lokti je minimálně 90° a paže dosahují úrovně ramen. TO střídá tyto dvě polohy do doby, kdy není schopna v testu pokračovat nebo pokud dojde k některému z těchto případů: TO odpočívá v některé z poloh a nedodržuje tak rytmus nahrávky. V lokti je úhel menší než 90°, hrudník se při kliku nedotkne míčku, TO se prohýbá v trupu nebo vysazuje pánev, proband při vzporu nepropíná paže. Hodnocení a záznam: Zaznamenává se počet celých správně provedených kliků (indares.com, 2014). T4 Člunkový běh 4 × 10 metrů

Obr. 8. Člunkový běh 4 × 10 m Zdroj: Šimonek (2012)

Tento test měří úroveň rychlostních schopností se změnou směru, tedy i obratnosti. Pomůcky: rovný suchý terén, stopky, 2 kužele (mety) – vysoké nejvýše 20 cm. Provedení (pravidla, pokyny): TO startuje z polovysokého startu na startovní povel (tretry nejsou povoleny). Vybíhá k metě vzdálené 10 metrů, kterou obíhá, a vrací se ke startovní metě tak, aby oběhnutá dráha vytvořila osmičku. Poté TO opět běží k 10 metrů 49

vzdálené metě, které se dotýká, a vrací se k cílové (startovní) metě, již se musí také dotknout. Hodnocení a záznam: započítává se lepší ze dvou pokusů (mezi nimi pauza min. 5 minut) v sekundách (s) s přesností na 0,1 s. Stopky se zastavují s dotykem cílové mety (Chytráčková aj., 2002). T5 Leh-sed opakovaně 1 min.

Obr. 9. Leh-sed Zdroj: Chytráčková aj., (2002)

Test pro zjištění úrovně dynamické silově – vytrvalostní schopnosti v oblastech břišního svalstva a bedrokyčlostehenních flexorů. Pomůcky: Stopky, tuhá podložka. Provedení (pravidla, pokyny): Proband vychází z polohy na zádech pokrčmo (úhel v kolenou je 90°, vzdálenost chodidel 20–30 cm). Paže TO skrčí zevnitř (ruce v týl) tak, aby se lokty dotýkaly podložky. Na povel si proband opakovaně sedá co nejrychleji. Při tomto pohybu se oba lokty musí dotknout souhlasných kolen. Proband se od podložky nijak neodráží. Při lehu se TO dotýká zády a lokty podložky. Pokouší se o co nejvíce opakování celého cyklu (sedu a lehu) po dobu 1 minuty. Hodnocení a záznam: Počítá se počet správně provedených úplných cyklů, buď po dobu 1 minuty, nebo méně pokud nevydrží TO cvičit. Provádí se pouze jeden pokus (Chytráčková aj., 2002).

50

T6 Vytrvalostní člunkový běh na 20 metrů

Obr. 10. Vytrvalostní člunkový běh 20 m Zdroj: Chytráčková aj., (2002)

Je jedním z alternativních testů pro měření úrovně dlouhodobé běžecké vytrvalostní schopnosti. Pomůcky: Prostor s možností vyznačení čar ve vzdálenosti 20 metrů, CD přehrávač či jiné zvukové zařízení s hlasitou reprodukcí, zvuková nahrávka, stopky. Provedení (pravidla, pokyny): Proband opakovaně běhá mezi 20 metrů od sebe vzdálenými čarami, podle zvukového signálu. Rychlost běhu ve zvukové nahrávce postupně stoupá a proband má za úkol udržet se na 20metrové dráze co nejdéle. Při běhu musí dodržovat zvukové znamení, s nímž musí dosáhnout vždy na jednu z hraničních čar. Pokud TO v časovém limitu dvakrát po sobě nestihne dosáhnout hraniční čáry, test končí. Hodnocení a záznam: Výsledkem je čas, ve kterém TO naposledy dosáhla hraniční čáry. Jak již bylo řečeno, testování bylo uskutečněno v roce 2014 v období září – říjen. Bylo provedeno za vhodných podmínek. Všichni probandi byli s měřením seznámeni, před testy rozcvičeni a řádně namotivováni.

3.3 Způsob zpracování dat Naměřené hodnoty byly zpracovány do tabulek a grafů pomocí vzorců v programech Microsoft Excel a IBM SPSS Statistics 22.0.

51

4 VÝSLEDKY A DISKUZE V této kapitole se zaměříme na základní popisné charakteristiky výsledků, které jsou znázorněny pomocí tabulek a grafů.

4.1 Výsledky chlapců Jednotlivé popisné charakteristiky výsledků dílčích testů chlapců jsou znázorněny v tabulkách 11–16. Poslední tabulka udává porovnání chlapeckých výsledků s normou. Tab. 11 Základní popisné charakteristiky výsledků testu skok z místa u chlapců [cm] Věkové rozmezí [roky] n x xMed s Q xmax xmin 11,00–11,99 18 170,57 172,0 14,18 24 191 145 12,00–12,99 10 187,30 182,5 22,46 43 219 156 13,00–13,99 11 197,73 195,0 7,10 10 209 185 14,00–14,99 11 203,00 205,0 22,06 16 228 149 Vysvětlivky k tabulkám 11–16: n = počet, ± s, kdy = aritmetický průměr, xMed = medián, s = směrodatná odchylka, Q = interkvartilové rozpětí, xmax = maximální hodnota, xmin = minimální hodnota

Při posuzování naměřených hodnot lze konstatovat, že aritmetický průměr (medián) testu explozivně-silové schopnosti (skok z místa) se u chlapců s rostoucím věkem zvyšuje. Nejvyšší naměřená hodnota činí 228 cm a byla zjištěna u chlapců ve věku 14 let. Minimální hodnota byla naměřena u 11letých chlapců, a to 145 cm. Tab. 12 Základní popisné charakteristiky výsledků testu V-předklon v sedu u chlapců [cm] Věkové rozmezí [roky] n x xMed s Q xmax 11,00–11,99 18 32,83 33,0 5,49 7,3 42,0 12,00–12,99 10 35,40 36,0 6,82 11,1 45,5 13,00–13,99 11 35,41 34,5 4,66 6,0 44,0 14,00–14,99 11 36,23 37,0 5,57 6,5 43,5

xmin 19,0 24,5 28,5 25,0

Nulový bod (+30 cm) je na úrovni, kde jsou chodidla. Porovnáním naměřených hodnot můžeme konstatovat, že aritmetický průměr (medián) měření pohyblivosti (předklonu v sedu) u chlapců je nejnižší v 11 letech a nejvyšší ve 14 letech. V rozmezí 52

12–13 let se tyto hodnoty rozbíhají. Maximální naměřená hodnota byla zjištěna u chlapců ve věku 12 let, a to 45,5 cm (tedy 15,5 cm přesahu). Naopak minimální hodnota činí 19 cm (tedy – 11 cm) a byla naměřena u 11letých chlapců. Tab. 13 Základní popisné charakteristiky výsledků testu kliky u chlapců [počet] Věkové rozmezí [roky] n x xMed s Q 11,00–11,99 18 15,67 17 7,58 12,00–12,99 10 18,50 19 8,96 13,00–13,99 11 26,36 25 7,63 14,00–14,99 11 22,36 21 6,29

9 15 15 11

xmax 28 32 40 33

xmin 0 5 17 14

Při porovnávání naměřených hodnot lze konstatovat, že nejvyššího aritmetického průměru (mediánu) dosáhli chlapci ve věku 13 let, stejně jako maximální naměřené hodnoty 40 kliků. Nejnižší aritmetický průměr (medián) byl zjištěn u 11letých chlapců, kde byla naměřena také minimální hodnota, a to 0 kliků.

Tab. 14 Základní popisné charakteristiky výsledků testu člunkový běh u chlapců [s] Věkové rozmezí [roky] n x xMed s Q 11,00–11,99 18 11,99 11,66 1,16 2,01 12,00–12,99 10 11,81 11,83 1,12 2,15 13,00–13,99 11 10,93 11,06 0,49 0,62 14,00–14,99 11 11,16 11,20 0,57 0,91

xmax 13,80 13,40 11,86 12,02

xmin 10,20 10,57 10,11 10,19

Porovnáním naměřených hodnot lze konstatovat, že nejnižšího (nejlepšího) aritmetického průměru (mediánu) v měření testu rychlosti a obratnosti (člunkového běhu) dosáhli chlapci ve věku 13 let, mezi kterými byla naměřena i minimální hodnota, tedy 10,11 sekund. Maximální hodnota byla 13,8 sekund, a to u 11letých chlapců.

Tab. 15 Základní popisné charakteristiky výsledků testu leh-sed u chlapců [počet] Věkové rozmezí [roky] n x xMed s Q 11,00–11,99 18 35,90 38,0 8,76 13 12,00–12,99 10 42,90 43,5 7,69 12 13,00–13,99 11 44,91 47,0 9,50 17 14,00–14,99 11 42,82 41,0 9,15 13

53

xmax 48 52 60 61

xmin 12 27 28 28

Při porovnání naměřených hodnot lze říci, že aritmetický průměr (medián) zde nestoupá úměrně věku. Nejvyššího aritmetického průměru dosáhli chlapci ve věku 13 let. U 14letých chlapců byla naměřena maximální hodnota, i přes jejich 2. nejnižší aritmetický průměr. Nejnižší hodnota byla zjištěna u chlapců věku 11 let, a to 12 lehsedů.

Tab. 16 Základní popisné charakteristiky výsledků testu vytrvalostní člunkový běh u chlapců [min] Věkové rozmezí [roky] n x xMed s Q xmax xmin 11,00–11,99 18 8,09 8,03 2,02 3,06 11,03 3,06 12,00–12,99 10 8,87 8,81 1,65 1,72 12,21 6,12 13,00–13,99 11 9,41 9,52 1,98 1,17 11,56 4,52 14,00–14,99 11 9,23 10,42 2,76 2,99 12,57 3,06

Porovnáním naměřených hodnot můžeme konstatovat, že aritmetický průměr stoupá v rozmezí 11–13 let úměrně věku, medián dokonce do 14 let. Nejvyšší naměřená hodnota dosahuje 12,57 sekund u 14letých chlapců, minimální hodnota pak 3,06 sekund u chlapců současně věku 11 let a 14 let.

54

Tab. 17 Výsledky procentuálního výskytu v zónách u 11–14letých chlapců Věk

11 let

12 let

13 let

14 let

Zóna 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4

T1 0,0% 19,0% 42,9% 38,1% 0,0% 0,0% 10,0% 40,0% 20,0% 30,0% 0,0% 0,0% 54,5% 45,5% 0,0% 9,1% 9,1% 45,5% 36,4%

T2 14,3% 9,5% 28,6% 28,6% 19,0% 10,0% 10,0% 10,0% 40,0% 30,0% 0,0% 18,2% 9,1% 36,4% 36,4% 9,1% 9,1% 9,1% 27,3%

T3 19,0% 4,8% 23,8% 23,8% 28,6% 20,0% 10,0% 10,0% 20,0% 40,0% 0,0% 0,0% 27,3% 27,3% 45,5% 0,0% 27,3% 45,5% 9,1%

T4 23,8% 19,0% 9,5% 33,3% 14,3% 20,0% 30,0% 10,0% 40,0% 0,0% 0,0% 9,1% 45,5% 27,3% 18,2% 0,0% 18,2% 54,5% 27,3%

T5 4,8% 4,8% 47,6% 42,9% 0,0% 0,0% 10,0% 30,0% 40,0% 20,0% 0,0% 9,1% 27,3% 45,5% 18,2% 0,0% 9,1% 54,5% 27,3%

T6 4,8% 0,0% 19,0% 33,3% 42,9% 0,0% 0,0% 10,0% 40,0% 50,0% 0,0% 9,1% 9,1% 27,3% 54,5% 9,1% 9,1% 9,1% 36,4%

5

0,0%

45,5%

18,2%

0,0%

9,1%

36,4%

Vysvětlivky: T1 – skok z místa, T2 – předklon v sedu, T3 – kliky, T4 – člunkový běh, T5 – leh-sed, T6 – vytrvalostní člunkový běh, zóna 1 – výrazně podprůměrný, zóna 2 – podprůměrný, zóna 3 – průměrný, zóna 4 – nadprůměrný, zóna 5 – výrazně nadprůměrný

V tabulce procentuálního výskytu chlapců ve věku 11–14 let v jednotlivých zónách můžeme vidět, že většina se pohybuje v zónách 3–5, což znamená od průměrné úrovně výše. Nejvyššího procentuálního výskytu v zóně výrazně nadprůměrných dosáhli 13letí chlapci v testu vytrvalosti, a to 54,5 %. I u chlapců 11–12letých se nejvyšší procentuální hodnota výrazně nadprůměrný vyskytla právě u vytrvalostního testu. Naopak nejvyšší procento výrazně podprůměrných bylo zjištěno u 11letých chlapců v testu člunkového běhu. Pro hodnocení byly použity normy z testové baterie UNIFITTEST, kromě testu flexibility a síly horních končetin, které byly hodnoceny podle norem testové baterie ZOZ INDARES.

55

4.2 Výsledky dívek Jednotlivé popisné charakteristiky výsledků dílčích testů dívek jsou znázorněny v tabulkách 17–22. Poslední tabulka udává porovnání dívčích výsledků s normou.

Tab. 18 Základní popisné charakteristiky výsledků testu skok z místa u dívek [cm] Věkové rozmezí [roky] n x xMed s Q xmax xmin 11,00–11,99 10 167,00 166,0 12,16 21 190 152 12,00–12,99 8 175,25 175,5 19,96 26 203 138 13,00–13,99 16 191,38 190,0 14,94 13 219 156 14,00–14,99 10 186,20 188,0 9,60 16 198 171 Vysvětlivky k tabulkám 18–23: n = počet, ± s, kdy = aritmetický průměr, xMed = medián, s = směrodatná odchylka, Q = interkvartilové rozpětí, xmax = maximální hodnota, xmin = minimální hodnota

Srovnáváním naměřených hodnot můžeme konstatovat, že aritmetický průměr (medián) má stoupající tendenci úměrně s věkem do 13. roku. Dívky ve věku 14 let dosahují nižšího aritmetického průměru (mediánu) než 13leté dívky. Maximální naměřená hodnota činí 219 cm, které dosáhly dívky ve věku 13 let. Minimální hodnota byla zjištěna u 12letých dívek.

Tab. 19 Základní popisné charakteristiky výsledků testu V-předklon v sedu u dívek [cm] Věkové rozmezí [roky] n x xMed S Q xmax 11,00–11,99 10 37,20 38,75 5,28 7,1 46,0 12,00–12,99 8 38,44 34,25 7,79 12,0 53,0 13,00–13,99 16 41,72 44,00 5,32 8,8 49,0 14,00–14,99 10 41,85 42,75 8,89 14,4 51,0

xmin 28,0 32,0 31,0 23,5

Nulový bod (+30 cm) je na úrovni, kde jsou chodidla Při srovnávání naměřených hodnot lze říci, že aritmetický průměr stoupá úměrně věku, avšak medián nemá stoupající tendenci. Maximální hodnoty bylo dosaženo u dívek ve věku 12 let a minimální hodnoty ve věku 14 let.

56

Tab. 20 Základní popisné charakteristiky výsledků testu kliky u dívek [počet] Věkové rozmezí [roky] n x xMed s Q 11,00–11,99 10 23,40 25,0 11,67 19 12,00–12,99 8 27,50 18,5 16,08 32 13,00–13,99 16 28,25 26,5 9,62 13 14,00–14,99 10 27,70 27,5 8,78 12

xmax 40 52 45 42

xmin 8 15 8 16

Porovnáním naměřených dat lze konstatovat, že nejnižšího mediánu dosáhly 12leté dívky i přesto, že u nich byla naměřena maximální hodnota 52 kliků. Minimální hodnota byla naměřena u dívek 11letých současně s dívkami 13letými.

Tab. 21 Základní popisné charakteristiky výsledků testu člunkový běh u dívek [s] Věkové rozmezí [roky] n x xMed s Q 11,00–11,99 10 11,90 12,00 0,39 0,50 12,00–12,99 8 11,88 11,80 0,66 1,17 13,00–13,99 16 11,66 11,49 0,83 0,85 14,00–14,99 10 11,79 11,89 0,59 0,93

xmax 12,49 12,90 13,50 12,90

xmin 11,10 11,05 10,46 10,87

Při srovnávání naměřených dat můžeme konstatovat, že nejvyššího (nejhoršího) aritmetického průměru (mediánu) v měření rychlosti a obratnosti (člunkového běhu) dosáhly dívky ve věku 11 let, nejlepšího naopak 13leté dívky. Minimální i maximální hodnoty dosahují 13leté dívky.

Tab. 22 Základní popisné charakteristiky výsledků testu leh-sed u dívek [počet] Věkové rozmezí [roky] n x xMed s Q 11,00–11,99 10 34,10 34,0 4,41 12,00–12,99 8 35,38 34,5 4,93 13,00–13,99 16 39,44 39,5 3,39 14,00–14,99 10 37,50 37,5 3,87

6 5 3 6

xmax 41 45 46 43

xmin 26 28 34 31

Při porovnání naměřených dat lze říci, že nejlepšího aritmetického (mediánu) průměru opět dosáhly 13leté dívky, do 13 let má stoupající tendenci. Maximální hodnota byla taktéž naměřena u dívek tohoto věku. Minimální hodnota byla zjištěna u dívek ve věku 11 let a to 26 sed-lehů.

57

Tab. 23 Základní popisné charakteristiky výsledků testu vytrvalostní člunkový běh u dívek [min] Věkové rozmezí [roky] n x xMed s Q xmax xmin 11,00–11,99 10 7,47 7,62 0,95 1,99 8,56 6,12 12,00–12,99 8 7,23 7,33 1,57 3,35 9,18 5,19 13,00–13,99 16 8,30 8,85 1,74 2,00 11,03 5,19 14,00–14,99 10 8,21 8,15 1,13 1,97 10,03 6,49

Srovnáváním naměřených hodnot lze konstatovat, že nejlepšího (nejvyššího) aritmetického průměru (mediánu) dosáhly opět dívky ve věku 13 let, kde byla zjištěna také maximální hodnota. Nejnižší hodnota byla naměřena současně u 12 a 13letých dívek a činí 5,19 sekund.

Tab. 24 Výsledky procentuálního výskytu v zónách u 11–14letých dívek Věk

11 let

12 let

13 let

14 let

Zóna 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4

T1 0,0% 0,0% 60,0% 30,0% 10,0% 0,0% 12,5% 37,5% 37,5% 12,5% 0,0% 6,3% 12,5% 62,5% 18,8% 0,0% 0,0% 50,0% 50,0%

T2 20,0% 0,0% 10,0% 10,0% 60,0% 0,0% 12,5% 50,0% 0,0% 37,5% 0,0% 6,3% 0,0% 25,0% 68,8% 10,0% 0,0% 10,0% 10,0%

T3 10,0% 0,0% 10,0% 10,0% 70,0% 0,0% 0,0% 0,0% 37,5% 62,5% 0,0% 0,0% 6,3% 0,0% 93,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

T4 0,0% 0,0% 10,0% 70,0% 20,0% 0,0% 12,5% 25,0% 62,5% 0,0% 6,3% 6,3% 18,8% 62,5% 6,3% 0,0% 10,0% 60,0% 30,0%

T5 0,0% 10,0% 70,0% 20,0% 0,0% 0,0% 12,5% 62,5% 25,0% 0,0% 0,0% 0,0% 6,3% 43,8% 50,0% 0,0% 0,0% 60,0% 40,0%

T6 0,0% 0,0% 0,0% 50,0% 50,0% 0,0% 0,0% 37,5% 25,0% 37,5% 0,0% 0,0% 18,8% 25,0% 56,3% 0,0% 0,0% 10,0% 50,0%

5 0,0% 70,0% 100,0% 0,0% 0,0% 40,0% Vysvětlivky: T1 – skok z místa, T2 – předklon v sedu, T3 – kliky, T4 – člunkový běh, T5 – leh-sed, T6 – vytrvalostní člunkový běh, zóna 1 – výrazně podprůměrný, zóna 2 – podprůměrný, zóna 3 – průměrný, zóna 4 – nadprůměrný, zóna 5 – výrazně nadprůměrný

58

V tabulce procentuálního výskytu dívek ve věku 11–14 let v jednotlivých zónách lze vysledovat, že většina se pohybuje v zónách 3–5, což znamená průměrný, nadprůměrný nebo výrazně nadprůměrný. Nejvyšší procentuální hodnota výrazně nadprůměrných byla zjištěna u 14letých dívek v testování kliků a činí celých 100 %, dále potom u 13letých, a to 93,8 %. Pro hodnocení byly použity normy z testové baterie UNIFITTEST, kromě testu flexibility a síly horních končetin, které byly hodnoceny podle norem testové baterie ZOZ INDARES.

4.3 Srovnání dívek a chlapců Jednotlivé popisné charakteristiky výsledků dílčích testů dívek jsou znázorněny v tabulkách 17–22.

Obr. 11. Intersexuální porovnání hodnot testu skok z místa Vysvětlivky: * extrémně odlehlá hodnota, • odlehlá hodnota

Při srovnání výsledných hodnot lze říci, že chlapci dosahují v testu skok z místa průměrově lepších výsledků než dívky, a to v celém rozmezí 11–14 let. Ve 14 letech jsou už rozdíly mezi chlapci a děvčaty velmi patrné. Z grafu vidíme, že nejvyšší naměřená hodnota patří chlapci a nejnižší dívce.

59

Obr. 12. Intersexuální porovnání hodnot testu V-předklon v sedu

Vysvětlivky: • odlehlá hodnota Srovnáním grafu výsledných hodnot testu flexibility – předklonu v sedu, můžeme konstatovat, že dívky dosahují lepších výsledků než chlapci. Pouze v kategorii 12letých je medián dívek nižší. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo taktéž v kategorii dívek, nejnižší naopak v kategorii chlapců. Nulový bod (+30 cm) je na čáře, kde jsou chodidla. Intersexuální srovnání v testu kliky není vyhodnoceno z důvodu rozdílné metodiky provedení testu mezi chlapci a dívkami.

Obr. 13. Intersexuální porovnání hodnot testu člunkový běh

Vysvětlivky: • odlehlá hodnota

60

Jedná se o test s opačným smyslem škály, výsledky v grafu proto vykazují opačnou tendenci. Při sledování grafu výsledných hodnot měření rychlosti a obratnosti (člunkového běhu) lze konstatovat, že chlapci dosahují vyšší (lepší) úrovně než dívky. Ve věkovém období 13–14 let jsou tyto rozdíly více patrné.

Obr. 14. Intersexuální porovnání hodnot testu leh-sed

Vysvětlivky: • odlehlá hodnota Při porovnání grafu výsledných hodnot můžeme říci, že chlapci dosahují vyšší úrovně dynamické silově-vytrvalostní schopnosti v oblastech břišního svalstva než dívky. U chlapců také můžeme sledovat nejvyšší hodnotu dosažené úrovně v tomto testu.

61

Obr. 15. Intersexuální porovnání hodnot testu vytrvalostní člunkový běh Vysvětlivky: * extrémně odlehlá hodnota, • odlehlá hodnota

Při porovnání grafu výsledných hodnot můžeme konstatovat, že chlapci dosáhli v měření vytrvalosti (pomocí testu vytrvalostní člunkový běh) vyšší úrovně než dívky, a to ve všech věkových kategoriích. V kategorii 14letých už jsou rozdíly zcela patrné.

62

5 ZÁVĚR Tato bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocení výkonnostně orientované zdatnosti u 11–14letých dětí v biatlonu pomocí testové baterie INDARES. Ta byla vybrána z důvodu všestranného zaměření, což je u dětí velice důležité. Dále je navíc postavena na nových poznatcích posledních let, které samozřejmě vycházejí i z testů v minulosti používaných. Další výhodou je relativní jednoduchost testování a budoucí zápis výsledků do systému INDARES, který je sám vyhodnotí a porovná. Z důvodu sjednocení metodiky testování proběhlo na jaře 2014 při výběrovém soustředění žáků všech biatlonových klubů v České republice ukázkové testování pro trenéry. Následné testování ve vybraných klubech, jehož výsledky jsou zpracovány v této bakalářské práci, proběhlo v září a říjnu roku 2014. Podle výsledků testování lze dále konstatovat, že většina dětí spadá ve všech dílčích testech do úrovně průměrný a výše (nadprůměrný nebo výrazně nadprůměrný). Konkrétně v zóně výrazně nadprůměrných byl u chlapců zjištěn nejvyšší procentuální výskyt u 13letých ve vytrvalostním testu a činí 54,5 %. V tomto testu vytrvalostních schopností se u věkových kategorií chlapců 11 a 12 let taktéž objevilo nejvyšší procentuální zastoupení. Naopak nejvyšší procento výrazně podprůměrných bylo zjištěno u 11letých chlapců v testu člunkového běhu. U dívek byla nejvyšší procentuální hodnota zjištěna v kategorii 14letých v testování kliků a činí celých 100 %. Podobný výsledek se objevil i u dívek ve věku 13 let, a to 93,8 %. Slabší stránka motorických schopností u testovaného souboru dívek byla zjištěna také v testu rychlosti a obratnosti, kde dosahovaly především průměrných výsledků. Výsledné hodnoty měření dále prokázaly, že v testovaném souboru dosáhli chlapci lepších výsledků než dívky, kromě testu flexibility, kde tomu bylo naopak. Z hlediska biatlonu není rychlost tou nejpotřebnější schopností, avšak ve smyslu všeobecných pohybových předpokladů je zde spojení rychlosti a obratnosti důležité. Na základě testových výsledků a zjištění, že úroveň dívek i chlapců ve člunkovém běhu byla nižší, než v ostatních testech, přidáváme několik doporučení pro rozvoj rychlosti a obratnosti: běžecká cvičení (skipink, liftink, běžecké odpichy,…), akcelerace z klusu do maximální rychlosti, závodivé běžecké hry s překážkami i bez (můžou být štafetové), závody na krátké tratě (30, 40 metrů), starty z různých poloh, běh do svahu nebo naopak 63

ze svahu, běh na místě maximální frekvencí (5, 10 sekund), běžecká práce paží maximální rychlostí (5,10,15 sekund), překážkové dráhy různého typu. Velmi důležitým faktorem pro biatlon je vytrvalost, jejíž úroveň jsme v těchto motorických testech měřili pomocí vytrvalostního člunkového běhu. Je zajímavé a velice přínosné, že ve 3 ze 4 biatlonových kategorií - mladší žákyně (11–12 let) starší žákyně (13–14 let), mladší žáci (11–12 let) a starší žáci (13–14 let) byli vítězové Českého poháru v biatlonu pro rok 2014 a 2015 nejlepší také v testu vytrvalostních schopností. Musíme ale podotknout, že 4. zmíněný vítězný sportovec se testování nezúčastnil. Nejen pro to, tuto testovou baterii doporučuji do všech biatlonových klubů k pravidelné kontrole žáků (2krát do roka). Pravidelné zařazování sjednocených všestranných testů žactva je základním předpokladem pro přesné plánování tréninkového procesu a také pro získání zpětné vazby o jeho efektivitě. Pro trenéra je zpětnou vazbou a také vodítkem, jakým směrem se v tréninku ubírat. Přínos této bakalářské práce spatřuji především v ověření, že testová baterie INDARES VOZ je vhodná pro pravidelné testování žáků v biatlonu, k výběru sportovních talentů nebo k ověření tréninkových metod. S tím souvisí také zjištění, že většina testovaných dětí věnujících se biatlonu se řadí do lepší poloviny normových tabulek.

64

6 LITERATURA 1. BIATLON.CZ., 2015. Pravidla biatlonu a formuláře k soutěžím. In: Český biatlon

[online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.biatlon.cz/

domaci/souteze/pravidla-biatlonu-a-formulare-k-soutezim/ 2. BOLEK, E., ILAVSKÝ, J., SOUMAR, L., 2008. Běh na lyžích: trénujeme s Kateřinou Neumannovou. Praha: Grada. ISBN 978-802-4713-717. 3. BRNČÁLOVÁ, E., aj., 1980. Metodika přípravy mládeže na masové branné soutěže. Praha: ÚV Svazarmu. 4. ČSTV., 1981. Odznak zdatnosti BPPOV a PPOV. Praha: ČSTV. 5. DOVALIL, J., 1998. Věkové zvláštnosti dětí a mládeže a sportovní trénink. Praha: Karolinum. ISBN 80-718-4653-8. 6. DOVALIL, J., aj., 2009. Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia. ISBN 978-807-3761-301. 7. FENCL, S., aj., 1979. Jednotný tréninkový systém SZBZ a SZBZ. Praha: ÚV Svazarmu. 8. HOHMANN, A., LAMES, M., LETZELTER, M., 2010. Úvod do sportovního tréninku. Prostějov: Sport a věda. ISBN 978-80-254-9254--3. 9. CHOVANEC, F., aj., 1979. Běh na lyžích. Praha: Olympia. 10. CHYTRÁČKOVÁ, J., aj., 2002. Unifittest (6 - 60): Příručka pro manuální a počítačové hodnocení

základní

motorické výkonnosti

a vybraných

charakteristik tělesné stavby mládeže a dospělých v České republice. Univerzita Karlova Praha. ISBN 80-86317-18-8. 11. INDARES.COM., 2014 Testování tělesné zdatnosti. In: INDARES.COM [online].

[cit.

2015-04-07].

Dostupné

z:

http://www.indares.com/

user/u_testing.asp. 12. JEŘÁBEK, P., 2008. Atletická příprava: děti a dorost. Praha: Grada. ISBN 978-802-4707-976. 13. KAŠPER, Z., 1985. Masové branné sporty. Praha: ÚV Svazarmu. 14. KRIŠTOFIČ, J., 2006. Pohybová příprava dětí: koordinační a kondiční gymnastická cvičení. Praha: Grada. ISBN 80-247-1636-4. 15. KUPROVÁ, K., 2014. Přednášky z předmětu Teorie sportovního tréninku. Technická univerzita Liberec. Nepublikováno. 65

16. LANGMEIER,

J.,

KREJČÍŘOVÁ,

D.,

2006. Vývojová

psychologie.

Praha: Grada. ISBN 80-247-1284-9. 17. MĚKOTA, K., BLAHUŠ, P., 1983. Motorické testy v tělesné výchově. Praha: SPN. 18. MĚKOTA, K., CUBEREK, R., 2007. Pohybové dovednosti, činnosti, výkony. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-802-4417-288. 19. MĚKOTA, K., NOVOSAD, J., 2005. Motorické schopnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 80-244-0981-X. 20. NYMOEN, P., aj., 2013. Běh na lyžích: trénink dětí a mládeže, 13 až 16 let. Překlad Soňa Tolarová. Svaz lyžařů ČR Praha. 21. OPOČENSKÝ, J., aj., 2014. Jednotný tréninkový systém v běhu na lyžích: OH cyklus 2014 - 2018. Praha: ÚBD SLČR. 22. PERIČ, T., 2008. Sportovní příprava dětí. Praha: Grada. ISBN 978-802-4726-434. 23. PERIČ, T., 2006 Výběr sportovních talentů. Praha: Grada. ISBN 80-247-1827-8. 24. RUBÍN, L., SUCHOMEL, A., KUPR, J., 2014. Aktuální možnosti hodnocení tělesné zdatnosti u jedinců školního věku. Česká kinantropologie 2014. 25. SUCHOMEL, A., aj., 2007. Pohybová aktivita a zdraví. Technická univerzita Liberec. ISBN 978-80-7372-286-9. 26. SUCHOMEL, A., 2006. Tělesně nezdatné děti školního věku: motorické hodnocení, hlavní činitelé výskytu, kondiční programy. Technická univerzita Liberec. ISBN 80-7083-140-6. 27. ŠIMONEK, J., 2012. Testy pohybových schopností. Nitra: Dominant. ISBN 978-80--970857-6-6. 28. ŠTILEC, M., 1989. Sportovní příprava dětí a mládeže. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. ISBN 80-7066-026-0. 29. TROJAN, J., 2014. Biatlon. Vlkov: Helena Rezková. ISBN 978-80-90570-00-9.

66

30. UJEP.CZ., 2014. Zdravotně orientovaná zdatnost, aspekty, komponenty, diagnostika. In: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem [online]. [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.pf.ujep.cz/files/user_files/KTV/hnizdil/antropo/ZOZ/ ZOZ.html 31. VZOREKOVÁ, V., 2014. Objem tréninkového zatížení a vybrané formy regenerace u fotbalistů ve věku 15-19 let. Liberec. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci. 32. ZUBRILOV, R., 2013. Alekseevich. Marksmanship training of biathlete: equipment and principles of its operation. Kyiv. ISBN 978-966-2684-00-1.

67

7 PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Výsledné hodnoty motorických testů testovaného souboru Příloha 2: Normy motorických testů pro chlapce ve věku 11 let Příloha 3: Normy motorických testů pro chlapce ve věku 12 let Příloha 4: Normy motorických testů pro chlapce ve věku 13 let Příloha 5: Normy motorických testů pro chlapce ve věku 14 let Příloha 6: Normy motorických testů pro dívky ve věku 11 let Příloha 7: Normy motorických testů pro dívky ve věku 12 let Příloha 8: Normy motorických testů pro dívky ve věku 13 let Příloha 9: Normy motorických testů pro dívky ve věku 14 let

68

Příloha 1: Výsledné hodnoty motorických testů testovaného souboru Testy VOZ iniciály

pohlaví

T1

T3

T4

T5

T6

M. H.

1

213

36

19

10,69

49

11,08

1

1

64

180

14

A. S.

1

218

33,5

14

10,46

41

10,42

1

1

54

164

14

M. U.

1

208

40

28

10,23

53

11,56

1

1

39

152,5

13

T. M.

1

202

40,5

31

10,19

61

12,57

1

1

42

156

14

P. K.

1

185

44

32

10,58

60

10,52

1

1

39,5

149

13

D. L.

1

204

34

22

10,11

45

9,46

1

2

50

168

13

L. A.

1

210

36

18

10,6

43

12,21

1

3

37

152

12

M. T. K.

1

188

24

17

11,29

48

10,52

1

4

34

145

11

J. S.

1

172

36,5

21

11,3

38

10,42

1

4

30,5

138

10

J. H.

1

172

35,5

20

10,83

42

10,15

1

4

35

149,5

10

V. D.

1

180

37

22

10,46

46

11,03

1

3

35

150

11

J. B.

1

191

33

14

11,29

42

9,35

1

3

42

158

11

N. A. S.

1

170

34

5

11,55

29

7,45

1

3

31

142

11

L. K.

1

187

29

13

10,84

37

9,41

1

4

35

146

11

M. D.

1

184

36

19

11,31

38

9,41

1

4

30

142

11

M. H.

1

187

37,5

14

10,2

44

10,42

1

4

40

152

11

J. V.

1

145

38

18

11,66

46

9,18

1

4

33

143

11

J. M.

1

147

30

0

12,85

29

7,08

1

3

47

152

11

L. M.

1

170

30,5

5

12,25

37

8,15

1

3

40

156

12

L. H.

1

189

45,5

20

10,6

52

9,46

1

3

42

160

12

R. T.

1

194

34,5

18

11,06

50

10,2

1

2

43

156

13

O. B.

1

173

40,5

11

10,55

44

8,03

1

4

43

152

11

N. K.

2

188

35,5

18

11,06

39

9,18

1

1

54

168

13

K. M.

2

205

31

34

10,46

39

11,03

1

2

50

160

13

N. S.

2

198

49

27

11,06

46

10,15

1

2

50

166

13

M. Š.

2

178

46

26

11,57

40

9,46

1

2

38

149

13

M. D.

2

190

45

19

11,3

38

8,56

1

2

49

158

13

N. K.

2

187

34

18

11,31

39

9,18

1

3

47

160

12

Ž. K.

2

178

35,5

25

11,18

41

9,13

1

2

53

164

13

K. L.

2

167

39

5

12,49

26

6,12

1

4

40

161

11

S. M.

2

172

37

21

11,54

39

8,56

1

4

40

148

11

T. G.

2

160

46

40

12,14

41

8,44

1

3

30

140

11

K. O.

2

154

28

13

12,13

34

6,43

1

4

42

150

11

M. Š.

1

149

37

17

12,02

28

3,06

2

1

50

176

14

M. P.

1

193

38,5

18

11,22

36

7,33

2

2

43,1

152

13

H. Š.

1

200

35

33

11,09

47

9,52

2

2

39

151

13

J. R.

1

198

33

17

11,86

38

4,52

2

2

38,2

155

13

A. B.

1

218

37

23

10,57

40

10,03

2

3

38

153

12

D. P.

1

149

19

15

12,27

22

3,06

2

4

38,2

148

11

E. F.

2

184

51

30

10,87

35

9,13

2

1

51,5

166

14

H. F.

2

198

51

30

11,87

33

10,03

2

1

55,3

165

14

B. B.

2

190

44

37

11,47

34

10,47

2

2

47,3

159

13

B. K.

2

190

45

28

11,1

38

7,45

2

2

50,1

170

13

J. F.

2

191

33,5

52

11,05

33

7,57

2

2

45

162

12

Z. D.

2

171

32

19

11,8

34

8,21

2

3

43

160

12

O. S.

1

205

43,5

28

11,4

47

8,09

3

1

45

158

14

J. Ch.

1

224

25

24

11,3

42

9,07

3

1

52

175

14

M. V.

1

176

36

16

11,4

44

9,18

3

3

36

150

12

P. M.

1

204

40

24

11,2

36

5,59

3

1

65

187

14

T2

69

klub

ročník hmotnost

výška

věk

Pokračování přílohy 1 Příloha 1: Výsledné hodnoty motorických testů testovaného souboru R. T.

2

216

47

40

11,1

41

9,13

3

2

53

162

13

M. B.

2

219

47,5

45

11,5

40

7,51

3

2

48

157

13

A. P.

2

193

45

42

12,1

40

8,03

3

1

54

163

14

G. J.

2

196

38,5

42

12

38

7,39

3

1

55

162

13

V. B.

2

179

40,5

29

12,2

33

7,21

3

4

47

152

11

J. T.

1

202

34,5

33

11,6

53

11,24

4

1

43

161

14

T. G.

1

195

28,5

25

10,8

47

11,4

4

1

38

148

13

V. Ž.

1

195

29

23

10,9

36

10,2

4

2

53

178

13

J. K.

1

209

34

34

11,2

28

9,46

4

2

50

165

13

R. H.

1

194

39

40

11,2

54

9,35

4

2

44

155

13

R. M.

1

185

35

21

12,5

32

5,39

4

4

43

158

11

M. Z.

1

168

31,5

17

12,4

39

8,15

4

4

33

151

11

V. M.

2

184

37

30

11,8

41

9,13

4

1

40

154

13

M. K.

2

197

37

26

11,7

46

6,49

4

2

46

163

13

T. B.

2

152

30

29

12,1

29

8,15

4

3

42

155

11

T. H.

2

165

40

10

11,7

33

7,02

4

4

35

154

11

V. T.

2

156

38,5

29

11,7

35

6,37

4

4

45

152

11

H. K.

1

195

26,5

29

12,6

45

8,44

5

2

45

158

12

Š. K.

1

168

39,5

32

12,6

50

8,33

5

2

29

142

12

M. M.

1

160

29

7

13,6

33

7,33

5

3

31

146

11

H. L.

1

172

44

11

13,2

52

7,27

5

3

46

155

12

O. B.

1

156

24,5

7

13,4

27

6,12

5

2

40

148

12

P. J.

1

154

32

1

13,6

12

6,24

5

3

29

140

11

M. J.

1

161

32,5

16

13,8

33

6,37

5

3

29

140

11

P. S.

1

164

31,5

28

13,6

31

7,39

5

4

38

145

10

P. K.

1

167

26

26

13,3

30

7,14

5

4

42

149

11

V. B.

1

178

42

24

12,6

39

6,3

5

4

43

149

11

D. H.

2

172

47

22

12,9

36

7,14

5

1

55

165

14

A. B.

2

190

40,5

24

12,1

42

8,27

5

1

52

171

14

N. N.

2

198

23,5

17

12,1

37

6,49

5

1

49

168

14

E. N.

2

180

48

36

11,8

45

6,24

5

2

39

155

12

L. K.

2

170

53

50

12,4

35

7,08

5

2

34

146

12

E. Š.

2

188

40,5

24

13,4

36

5,19

5

2

62

170

13

K. Š.

2

162

38,5

15

12,9

35

5,19

5

3

63

170

12

V. P.

2

156

44

8

13,5

34

5,19

5

2

60

166

13

A. Ch.

2

190

37

29

11,1

43

9,07

6

1

57

167

14

K. J.

2

190

39

38

11,1

34

8,39

15

3

48

156

11

K. D.

2

186

50,5

26

11,8

40

9,24

7

1

54

170

14

A. S.

2

203

34

15

11,3

34

9,07

6

3

56

168

12

D. Š.

2

189

45

23

12,4

40

7,39

8

2

44

156

13

K. R.

2

180

39

16

11,2

38

7,21

8

1

51

170

14

J. H.

2

175

34

20

11,9

37

8,03

10

4

38

152

11

H. N.

2

171

34

41

11,9

31

7,51

11

1

41

163

14

M. B.

2

138

34,5

15

12,5

28

5,26

9

3

66

168

12

J. D.

1

208

28,5

21

10,9

38

10,57

7

1

63

178

14

M. K.

1

228

40

15

11,9

40

10,42

12

1

60

165

14

J. K.

1

219

34,5

24

10,9

39

9,52

13

3

40

148

12

R. S.

1

180

40

20

11,1

36

9,41

14

1

55

161

14

70

Příloha 2: Normy motorických testů pro chlapce ve věku 11 let CHLAPCI - 11 let Skok daleký Předklon v sedu Kliky Člunk.běh Leh-seh Vytr.člun.běh [počet] [s] [počet] [min] Hodnocení [cm] [cm] -126 Výrazně 13,6 + -14 -2,75 127 - 135 podprůměrný -26 -7 13,2 - 13,5 15 - 19 2,76 - 3,50 Podprůměrný 136 - 145 12,8 - 13,1 20 - 24 3,51 - 4,50 145 - 155 27 - 29 8 - 11 12,4 - 12,7 25 - 28 4,51 - 5,25 Průměrný 156 - 165 12,0 - 12,3 29 - 33 5,26 - 6,25 166 - 174 30 - 33 12 - 16 11,6 - 11,9 34 - 38 6,26 - 7,00 Nadprůměrný 175 - 184 11,2 - 11,5 39 - 43 7,01 - 7,75 185 - 194 34 - 37 17 - 20 10,8 - 11,1 44 - 48 7,76 - 8,75 Výrazně 195 - 204 10,4 - 10,7 49 - 52 8,76 - 9,50 nadprůměrný 205 + 38 - 40 21 + -10,3 53 + 9,51 + Zdroj: Chytráčková aj, (2002); Indares.com, (2014) Příloha 3: Normy motorických testů pro chlapce ve věku 12 let CHLAPCI - 12 let Skok daleký Předklon v sedu Kliky Člunk.běh Leh-Sed Vytr.člun.běh [počet] [s] [počet] [min] Hodnocení [cm] [cm] -132 Výrazně 13,3 + -17 -3,00 133 142 podprůměrný -26 -9 12,9 - 13,2 18 - 21 3,01 - 3,75 Podprůměrný 143 - 152 12,5 - 12,8 22 - 26 3,76 - 4,75 153 - 163 27 - 29 10 - 12 12,1 - 12,4 27 - 30 4,76 - 5,50 Průměrný 164 - 174 11,7 - 12,0 31 - 36 5,51 - 6,50 175 - 184 30 - 33 13 - 16 11,3 - 11,6 37 - 40 6,51 - 7,25 Nadprůměrný 185 - 195 10,9 - 11,2 41 - 45 7,26 - 8,00 196 - 205 34 - 37 17 - 20 10,5 - 10,8 46 - 50 8,01 - 9,00 Výrazně 206 - 216 10,1 - 10,4 51 - 55 9,01 - 9,75 nadprůměrný 217 + 38 - 40 21 + -10 56 + 9,76 + Zdroj: Chytráčková aj, (2002); Indares.com, (2014)

71

Příloha 4: Normy motorických testů pro chlapce ve věku 13 let CHLAPCI - 13 let Skok daleký Předklon v sedu Kliky Člunk.běh Leh-sed Vytr.člun.běh [počet] [s] [počet] [min] Hodnocení [cm] [cm] -140 Výrazně 13,1 + -19 -3,25 141 - 151 podprůměrný -26 -11 12,7 - 13,0 20 - 24 3,26 - 4,00 Podprůměrný 152 - 162 12,3 - 12,6 25 - 29 4,01 - 5,00 163 - 173 27 - 29 12 - 15 11,9 - 12,2 30 - 34 5,01 - 6,00 Průměrný 174 - 184 11,5 - 11,8 35 - 39 6,01 - 6,75 185 - 195 30 - 33 16 - 20 11,1 - 11,4 40 - 43 6,76 - 7,75 Nadprůměrný 196 - 206 10,7 - 11,0 44 - 48 7,76 - 8,50 207 - 217 34 - 37 21 - 25 10,3 - 10,6 49 - 53 8,51 - 9,50 Výrazně 218 - 228 9,9 - 10,2 54 - 58 9,51 - 10,50 nadprůměrný 229 + 38 - 40 26 + -9,8 59 + 10,51 + Zdroj: Chytráčková aj, (2002); Indares.com, (2014) Příloha 5: Normy motorických testů pro chlapce ve věku 14 let CHLAPCI - 14 let Skok daleký Předklon v sedu Kliky Člunk.běh Leh-Sed Vytr.člun.běh [počet] [s] [počet] [min] Hodnocení [cm] [cm] -148 Výrazně 12,9 + -21 -4,25 149 - 160 podprůměrný -27 -13 12,5 - 12,8 22 - 26 4,26 - 5,00 Podprůměrný 161 - 172 12,1 - 12,4 27 - 30 5,01 - 6,00 173 - 184 28 - 30 14 - 18 11,7 - 12,0 31 - 35 6,01 - 7,00 Průměrný 185 - 196 11,3 - 11,6 36 - 40 7,01 - 7,75 197 - 208 31 - 34 19 - 24 10,9 - 11,2 41 - 44 7,76 - 8,75 Nadprůměrný 209 - 220 10,5 - 10,8 45 - 49 8,76 - 9,50 221 - 232 35 - 37 25 - 30 10,1 - 10,4 50 - 53 9,51 - 10,50 Výrazně 233 - 244 9,7 - 10,0 54 - 58 10,51 - 11,50 nadprůměrný 245 + 38 - 40 31 + -9,6 59 + 11,51 + Zdroj: Chytráčková aj, (2002); Indares.com, (2014)

72

Příloha 6: Normy motorických testů pro dívky ve věku 11 let DÍVKY - 11 let Skok daleký Předklon v sedu Kliky Člunk.běh Leh-Sed Vytr.člun.běh [počet] [s] [počet] [počet] Hodnocení [cm] [cm] -122 Výrazně 14,2 + -14 -2,25 123 131 podprůměrný -30 -6 13,8 - 14,1 15 - 19 2,26 - 3,0 132 - 141 Podprůměrný 13,3 - 13,7 20 - 24 3,01 - 3,75 142 - 150 31 -32 7 - 9 12,9 - 13,2 25 - 28 3,76 - 4,5 151 - 160 Průměrný 12,5 - 12,8 29 - 33 4,51 - 5,25 161 - 169 33 - 35 10 - 12 12,1 - 12,4 34 - 38 5,26 - 6,00 Nadprůměrný 170 - 179 11,7 - 12,0 39 - 42 6,01 - 6,75 180 - 188 36 - 38 13 - 15 11,2 - 11,6 43 - 46 6,76 - 7,50 Výrazně 189 - 198 10,8 - 11,1 47 - 51 7,51 - 8,25 nadprůměrný 199 + 39 - 40 16 + -10,7 52 + 8,26 + Zdroj: Chytráčková aj, (2002); Indares.com, (2014) Příloha 7: Normy motorických testů pro dívky ve věku 12 let DÍVKY - 12 let Skok daleký Předklon v sedu Kliky Člunk.běh Leh-Sed Vytr.člun.běh [počet] [s] [počet] [počet] Hodnocení [cm] [cm] -126 Výrazně 14,0 + -16 -2,5 127 - 136 podprůměrný -30 -6 13,6 - 13,9 17 - 20 2,51 - 3,25 Podprůměrný 137 - 146 13,1 - 13,5 21 - 25 3,26 - 4,00 147 - 156 31 - 32 7 - 9 12,7 - 13,0 26 - 29 4,01 - 5,00 Průměrný 157 - 167 12,3 - 12,6 30 - 34 5,01 - 5,75 168 - 177 33 - 35 10 - 12 11,9 - 12,2 35 - 38 5,76 - 6,50 Nadprůměrný 178 - 187 11,5 - 11,8 39 - 43 6,51 - 7,25 188 - 197 36 - 38 13 - 15 11,0 - 11,4 44 - 47 7,26 - 8,00 Výrazně 198 - 208 10,6 - 10,9 48 - 52 8,01 - 9,00 nadprůměrný 209 + 39 - 40 16 + -10,5 53 + 9,01 + Zdroj: Chytráčková aj, (2002); Indares.com, (2014)

73

Příloha 8: Normy motorických testů pro dívky ve věku 13 let DÍVKY - 13 let Skok daleký Předklon v sedu Kliky Člunk. běh Leh-Sed Vytr.člun.běh Hodnocení [cm] [cm] [počet] [s] [počet] [min] -131 Výrazně 13,9 + -17 -2,5 132 - 141 podprůměrný -30 -6 13,5 - 13,8 18 - 21 2,51 - 3,25 Podprůměrný 142 - 152 13,0 - 13,4 22 - 25 3,26 - 4,00 153 - 162 31 - 32 7 - 9 12,6 - 12,9 26 - 30 4,01 - 5,00 Průměrný 163 - 173 12,2 - 12,5 31 - 34 5,01 - 5,75 174 - 183 33 - 35 10 - 12 11,8 - 12,1 35 - 39 5,76 - 6,75 Nadprůměrný 184 - 194 11,4 - 11,7 40 - 43 6,76 - 7,75 195 - 204 36 - 38 13 - 15 10,9 - 11,3 44 - 48 7,76 - 8,50 Výrazně 205 - 215 10,5 - 10,8 49 - 52 8,51 - 9,50 nadprůměrný 216 + 39 - 40 16 + -10,4 53 + 9,51 + Zdroj: Chytráčková aj, (2002); Indares.com, (2014) Příloha 9: Normy motorických testů pro dívky ve věku 14 let DÍVKY - 14 let Skok daleký Předklon v sedu Kliky Člunk.běh Leh-Sed Vytr.člun.běh Hodnocení [cm] [cm] [počet] [s] [počet] [min] -134 Výrazně 13,8 -17 -2,5 135 - 144 podprůměrný -30 -6 13,4 - 13,7 18 - 21 2,51 - 3,50 Podprůměrný 145 - 155 12,9 - 13,3 22 - 26 3,51 - 4,25 156 - 166 31 - 32 7 - 9 12,5 - 12,8 27 - 30 4,26 - 5,00 Průměrný 167 - 177 12,1 - 12,4 31 - 35 5,01 - 5,75 178 - 187 33 - 35 10 - 12 11,7 - 12,0 36 - 39 5,76 - 6,75 Nadprůměrný 188 - 198 11,3 - 11,6 40 - 43 6,76 - 7,75 199 - 209 36 - 38 13 - 15 10,8 - 11,2 44 - 48 7,76 - 8,50 Výrazně 210 - 220 10,4 - 10,7 49 - 52 8,51 - 9,50 nadprůměrný 221 + 39 - 40 16 + -10,3 53 + 9,51 + Zdroj: Chytráčková aj, (2002); Indares.com, (2014)

74