Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci
Diplomová práce
Bc. Karel Vetchý 2008
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec
Diplomová práce
Bc. Karel Vetchý 2008
2
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra managementu informací
Business plan – rozvoj elektronického dopravního a spedičního portálu
Vypracoval: Bc. Karel Vetchý
Vedoucí diplomové práce: Ing. Tomáš Kincl
Jindřichův Hradec, duben 2008
Prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma »Business plan – rozvoj elektronického dopravního a spedičního portálu« jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Jindřichův Hradec, duben 2008
podpis studenta
4
Anotace
Business plan - Rozvoj elektronického dopravního a spedičního portálu
Práce v širším kontextu řeší vhodnost elektronického prostředí pro realizování obchodních transakcí. Práce má aplikační charakter. V teoretické rovině zmiňuje postupy při sestavování podnikatelského plánu v aplikaci na sektor e-commerce. Výstupem práce je návrh podnikatelského plánu pro další rozvoj espedice.cz, včetně analýzy technického a technologického zajištění.
duben 2008
5
Poděkování
Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěl poděkovat Ing. Tomáši Kinclovi, z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci.
1
Motto:
Člověk musí běžet, co může, aby zůstal tam, kde je, a ještě rychleji, chce-li se někam dostat.
Lewis Caroll
2
Obsah ÚVOD .............................................................................................................................................................. 1 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................................................... 3 1 CELOSVĚTOVÝ ROZMACH INTERNETU............................................................................................ 4 1.1 ELEKTRONICKÉ PODNIKÁNÍ A OBCHODOVÁNÍ (E-KOMERCE) ...................................................................... 7 1.1.1 Druhy elektronického obchodování ................................................................................................. 8 1.1.2 Etapy e-commerce .......................................................................................................................... 9 1.2 DOT-COM CRASH ................................................................................................................................... 10 1.2.1 Internetová bublina č. 1 ................................................................................................................ 11 1.2.2 Internetová bublina č. 2 ................................................................................................................ 13 2 INTERNETOVÉ PODNIKÁNÍ & PODNIKÁNÍ MIMO INTERNET .................................................... 15 2.1 INTERNET & ÚSPĚCH ............................................................................................................................. 16 2.2 NÁVŠTĚVNOST ≠ ÚSPĚŠNOST ................................................................................................................. 17 2.3 ZALOŽENÍ E-FIRMY & ZALOŽENÍ „KLASICKÉ“ SPOLEČNOSTI .................................................................... 18 2.4 NEJČASTĚJŠÍ PŘÍKLADY E-BUSINESSU NA INTERNETU .............................................................................. 18 2.4.1 Portál........................................................................................................................................... 19 2.4.2 Vortál (vertikální portál) ............................................................................................................... 19 2.4.3 Elektronická tržiště, aukce, inzerce................................................................................................ 20 2.4.4 Katalogy, elektronické služby ........................................................................................................ 20 2.4.5 E-shop.......................................................................................................................................... 21 2.4.6 Vybudovat web a pak prodat ......................................................................................................... 21 2.5 TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ E-FIRMY.............................................................................................................. 21 2.5.1 Doména........................................................................................................................................ 22 2.5.2 Webhosting ................................................................................................................................... 22 2.5.3 Naprogramování www projektu .................................................................................................... 23 2.5.4 SEO & SEM optimalizace ............................................................................................................. 23 3 PODNIKATELSKÝ PLÁN ........................................................................................................................ 24 3.1 HLAVNÍ ZÁSADY ................................................................................................................................... 24 3.1.1 Orientace plánu na trh.................................................................................................................. 24 3.1.2 Prokázání prodejnosti výrobku, služby .......................................................................................... 25 3.1.3 Věrohodnost a průkaznost předpokladů......................................................................................... 25 3.1.4 Práce s rizikem ............................................................................................................................. 25 3.2 PROCES PŘÍPRAVY PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ........................................................................................ 26 3.2.1 Studie podnikatelských příležitostí ................................................................................................ 26 3.2.2 Předběžná technicko-ekonomická studie ....................................................................................... 26 3.2.3 Technicko-ekonomická studie ........................................................................................................ 27 3.3 JAK ZÍSKAT INVESTORA PRO E-BUSINESS................................................................................................. 28 3.3.1 Klíčové aspekty při výběru investora ............................................................................................. 28 3.4 TYPY INVESTORŮ .................................................................................................................................. 30
3
3.4.1 Venture capital (rizikový kapitál)................................................................................................... 31 3.4.2 Business Angeles .......................................................................................................................... 31 3.4.3 Banka jako investor ...................................................................................................................... 32 3.5 OCHRANA NÁPADŮ ................................................................................................................................ 33 3.5.1 Patenty ......................................................................................................................................... 34 3.5.2 Ochranné známky (Trademarks) ................................................................................................... 34 3.5.3 Autorská práva ............................................................................................................................. 34 PRAKTICKÁ ČÁST..................................................................................................................................... 36 4 ESPEDICE.CZ – STUDIE PŘÍLEŽITOSTI ............................................................................................. 37 4.1 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR ....................................................................................................................... 37 4.1.1 Prvotní podnikatelský záměr ......................................................... Chyba! Záložka není definována. 4.1.2 Z jakého důvodu se původní záměr nepovedl ................................. Chyba! Záložka není definována. 4.2 KONKURENCE ............................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 4.2.1 Lukrativnost oboru dopravních databank ...................................... Chyba! Záložka není definována. 4.2.2 Příjmy největších databank ........................................................... Chyba! Záložka není definována. 4.2.3 Úspěšné konkurenční databanky ................................................... Chyba! Záložka není definována. 4.2.4 Neúspěšné konkurenční databanky ................................................ Chyba! Záložka není definována. 5 EKONOMICKO - TECHNICKÁ STUDIE ............................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 5.1 ZALOŽENÍ SPEDIČNÍ SPOLEČNOSTI ESPEDICE .................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 5.1.1 Rozpočet ...................................................................................... Chyba! Záložka není definována. 5.1.2 Konkurenční prostředí .................................................................. Chyba! Záložka není definována. 5.1.3 Konkurenční výhody Espedice, spol. s r.o. ..................................... Chyba! Záložka není definována. 5.2 TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ZAJIŠTĚNÍ ESPEDICE ....................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 5.2.1 Stěžejní technologie ...................................................................... Chyba! Záložka není definována. 5.2.2 Další použité technologie a techniky ............................................. Chyba! Záložka není definována. 6 NÁVRH PODNIKATELSKÉHO PLÁNU PRO DALŠÍ ROZVOJ ESPEDICE......... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 6.1 K ČEMU ESPEDICE.CZ SLOUŽÍ ........................................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 6.1.1 Současná situace Espedice.cz ....................................................... Chyba! Záložka není definována. 6.1.2 Dosavadní spolupráce s ostatními subjekty ................................... Chyba! Záložka není definována. 6.2 VIZE DO BUDOUCNA...................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 6.3 PŘEDPOKLADY ............................................................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 6.4 ŘEŠENÍ ......................................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. ZÁVĚR........................................................................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. LITERATURA .............................................................................................................................................. 38 PŘÍLOHY ..................................................................................................................................................... 42
4
Úvod Internetový byznys postupem času přibližuje klasické podnikatelské činnosti, existuje zde stále několik zásadních rozdílů. Tyto specifické atributy oddělují klasické podnikání od toho virtuálního velmi tučnou čarou. Situace se již nepodobá začátkům internetového podnikání v 90. letech, kdy byl nápad mnohem důležitější než kapitál. V dnešní době se přesouvá úspěch internetových projektů spíše od nápadu k masivním marketingovým kampaním. Příležitosti, které se objevily v minulosti, se již opakovat nebudou a užitečných on-line služeb již nepřibývá tolik jako na začátku. Cílem teoretické části této práce je poukázat na rozdíly při internetovém a klasickém podnikání s důrazem na tvorbu podnikatelského plánu. V prvních kapitolách textu je představen vývoj internetu v ČR a zahraničí. Velikost a růst uživatelské základny, přičemž hlavní důraz je kladen na objasnění největšího internetového mezníku Dot-com cash a očekávané Dot-com crash č. 2. Fenomén, který zpomalil v letech 1999–2000 celé světové hospodářství. Další části textu jsou věnovány nejčastějším příkladům e-podnikání a rozdílům mezi klasickým a internetovým podnikání. Celá teoretická část je poté završena kapitolou o podnikatelském plánu. Ta zahrnuje veškeré zásady a procesy, které je nutné při přípravě dokumentu dodržet. Praktická část práce má aplikační charakter. Cílem této části je představení business planu a vize pro internetový projekt www.espedice.cz, který je zaměřen na realizaci obchodních transakcí v oblasti vytěžování nákladní autodopravy. Projekt Espedice je typickou ukázkou toho, že některé transakce je velmi vhodné řešit právě skrze internet. V začátku praktické části je definován účel projektu Espedice včetně technického a technologického zajištění. Taxativní výčet všech použitých technologií s uvedením důvodů, proč byly použity. Závěr praktické části je poté věnován budoucí vizi projektu Espedice a návrhům pro další rozvoj této spediční a dopravní databanky. Celé toto shrnutí je subjektivním názorem, který je založen na dlouhodobých a praktických zkušenostech dané problematiky. Téměř každá kapitola této práce by mohla být rozpracována jako samostatná studie. Na to zde bohužel není místo, a proto se budu snažit z každého tématu vypíchnout pouze to nejdůležitější. Hlavním cílem této práce, je dokázat potenciálnímu čtenáři následující fakt. Založit dnes společnost a podnikat v e-businessu, může být oproti jinému druhu podnikání relativně levnou záležitostí. I přesto, že je dnes třeba disponovat mnohem dokonalejší 1
technologií, větším kapitálem a vypořádat se s legislativou, stále je možné se na tomto trhu prosadit.
2
TEORETICKÁ ČÁST
3
1 Celosvětový rozmach internetu Internet je médium, které se mezi lidi rozšířilo naprosto nejrychleji. Elektřině trvalo 46 let, než ji začalo využívat 25 % populace v USA. Rozhlas získal svých prvních 50 mil. posluchačů až po 37 letech. Telefonu to trvalo 36 let. V případě internetu lze pozorovat mnohonásobně progresivní trend.
Graf č. 1: Masové rozšíření médií mezi populaci
Doba potřebná k masovému rozšíření medií 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
46 37
36
16
Roky 13 7
Elektřina
Rozhlas
Telefon
PC
Mobilní telefon
Internet
Zdroj: SEDLÁČEK, J. E-komerce. Vydání první. Praha: Nakladatelství BEN, 2006, 344 stran. ISBN 80-7300-195-0
Jak ukazuje graf, internet se rozšířil mezi 50 mil. populace již po 7 letech [30]. Takto masové rozšíření nezaznamenalo žádné jiné médium v celé historii. Následující tabulka ukazuje, jak bleskově se internetová populace rozrůstá. Severní Amerika již přesáhla 70% penetraci internetového připojení a Evropa se velmi rychle blíží k 50 %. To znamená, že dva ze tři Američanů nebo každého druhého Evropana už dnes můžeme oslovit tímto elektronických kanálem a teoreticky mu i něco prodat.
4
Tabulka č. 1 – Internetová populace v roce 2007 Populace
% svět.
Uživatelé
% populace Celosvětový Růst 2000-
2007
populace
internetu
(penetrace)
podíl
2007
933 448 292
14,20%
43 995 700
4,70%
3,50%
874%
3 712 527 624
56,50%
459 476 825
12,40%
36,90%
302%
Evropa
809 624 686
12,30%
337 878 613
41,70%
27,20%
221,50%
Střední východ
193 452 727
2,90%
33 510 500
17,30%
2,70%
920,20%
Severní Amerika
334 538 018
5,10%
234 788 864
70,20%
18,90%
117,20%
Lat. US / Karibik
556 606 627
8,50%
115 759 709
20,80%
9,30%
540,70%
Oceánie / Austrálie
34 468 443
0,50%
19 039 390
55,20%
1,50%
149,90%
31,76%
100,00%
244,70%
Země Afrika Asie
Celkem
6 574 666 417 100,00% 1 244 449 601
Zdroj: http://www.internetworldstats.com/stats.htm [cit. 2008-01-28]
Podle průzkumu americké společnosti comScore bylo zjištěno, že v březnu roku 2006 použilo internet 694 mil. lidí starších 15 let (což odpovídá 14 % světové populace dospělých). Největší počet uživatelů Internetu je přitom podle této firmy stále v USA, a to 210,8 mil [10]. Velký boom však zažívá také pacifická část Asie, když na druhém místě v počtu uživatelů Internetu skončila Čína se 72 miliony uživatelů a na místě třetím Japonsko, kde podle průzkumu používá Internet 52 milionů lidí starších 15 let [9]. Česká republika se s těmito čísly samozřejmě nemůže rovnat, ale pokud nebudeme provádět komparaci v absolutních číslech a vezmeme v potaz spíše relativní měřítko, nejsme na tom podle aktuálních studií tak špatně. Dokonce překračujeme i Evropský průměr. Graf sestavený na základě nejnovější studie společnosti Factum Invenio ukazuje, že ČR mělo v červnu roku 2007 již 53 % [15] internetových uživatelů, čímž byla překročena ona magická hranice poloviny všech obyvatel České republiky.
5
Graf č. 2: Vývoj uživatelů internetu v ČR od roku 2001 Vývoj uživatelů internetu v ČR od roku 2001 (údaje v %) 100 80 60 40
53
39
44
2003
2005
26
20 0 2001
2007
Zdroj: Tisková zpráva www.netmonitor.cz, 4. červenec 2007
Podle statistik serveru www.netmonitor.cz se v roce 2007 vyšplhal počet uživatelů internetu v ČR na 4 378 901 lidí, což odpovídá 45% penetraci u populace od 12 do 79 let. Internet denně navštíví více jak 2 mil. lidí, tedy každý pátý Čech. Podle předpovědí bude v roce 2008 používat internet nových 500 000 uživatelů a internetová základna by tak měla překročit hranici 5 mil [20].
Tabulka č. 2: Počet internetových uživatelů v roce 2007 Počet návštěvníků květen 06 květen 07 3 594 804 4 378 901
Nárůst Absolutně Procentuelně 784 097 21,81%
Zdroj: Tisková zpráva Netmonitor.cz, Meziroční vývoj internetu_20070717.pdf
Jak ukazuje výše uvedená tabulka, počet uživatelů vzrostl meziročně téměř o 1 mil. V relativním vyjádření potom o více než 20 %.
Tabulka č. 3: Počet shlédnutých stránek, strávený čas na internetu
Pageviews ATS
květen 06
květen 07
2 826 263 611 16:33:03
4 257 636 452 20:28:06
Nárůst Absolutně Procentuelně 1 431 372 841 56,65% 3:55:03 23.67%
Zdroj: Tisková zpráva Netmonitor.cz, Meziroční vývoj internetu_20070717.pdf
6
Celkový počet zobrazených stránek vzrost o 56 % a z hlediska stráveného času se uživatelé „polepšili“ téměř o čtyři hodiny surfování. Shrneme-li tyto statistické údaje, můžeme konstatovat, že meziroční procentuelní nárůst počtu návštěv a zobrazených stránek značně převyšuje meziroční nárůst počtu návštěv a dokazuje tak vzestup obliby internetu. Při pohledu na všechna tato čísla je jisté, že e-podnikání má ty nejlepší předpoklady se stát oborem budoucnosti. Čím více totiž roste počet uživatelů internetu, tím vyšší jsou také objemy on-line transakcí a tím vyšší tržby obchodníci vykazují. Internetoví obchodníci ČR v roce 2007 hlásí meziroční nárůst svých tržeb o desítky procent. Jen v loňském roce se zvýšily útraty v e-shopech o 40 % na 14 miliard korun [27].
1.1 Elektronické podnikání a obchodování (e-komerce) Na pojmy elektronické podnikání a obchodování lze nalézt velké množství definic, které se budou lišit svým pojetí, stručností nebo podrobností svého výkladu. Podle autora knihy E-komerce - internetový a mobilní marketing, Jiřího Sedláčka, „jsou pojmy e-commerce a e-business do značné míry jako synonyma“. Oba dva pojmy spolu pochopitelně úzce souvisí. Např. v pojetí Jaroslava Jandoše, jsou tyto dva termíny vymezeny takto: „Elektronickým obchodováním (e-commerce) rozumíme využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) v procesech prodeje a nákupu, tj. v obchodní transakci.“1 „E-podnikáním (e-businessem) potom rozumíme mezipodnikovou integraci procesů, aplikací a systémů (založenou na využívání IS, tj. ICT). Cílem je vyhovět měnícím se požadavkům zákazníků nabídkou nových mezipodnikových procesů, jakož i jejich integrací s novými podnikatelskými modely.“2 Z výše uvedených definic je zřejmé, že e-obchodování je užší pojem než e-podnikání a zahrnuje pouze nákup, prodej zboží a služeb s využitím ICT.
1
Zdroj: SEDLÁČEK, J. E-komerce. Vydání první. Praha: Nakladatelství BEN, 2006, 344 stran. ISBN 80-7300-195-0
2
Zdroj: SEDLÁČEK, J. E-komerce. Vydání první. Praha: Nakladatelství BEN, 2006, 344 stran. ISBN 80-7300-195-0
7
1.1.1 Druhy elektronického obchodování Organizace OECD rozlišuje druhy elektronického obchodování dle subjektů neboli dle zúčastněných stran (dodavatel, odběratel). V současné době je tento segment rozdělován na dva základní subjekty. Subjekty podnikatelské (Business) a spotřebitelské (Consumer). Občas se také přidává subjekt třetí a tím je vláda (Government). Z výše uvedeného vzniká klasická matice 2×2 nebo 3×3, popř. ještě větší, přičemž některé další kombinace již nedávají příliš smysl, nebo se příliš nevyskytují. Při používání následujících definic jsou standardně užívány již zažité anglické zkratky [11].
B2C – (Business to Consumer) jedná se o prodej zboží a služeb od podnikatelů směrem ke konečným spotřebitelům. Spotřebitelem může být v tomto případě i podnikatel, ale jen za předpokladu, že jde o zboží ke konečné spotřebě (nikoliv nákup za účelem dalšího prodeje) B2B - (Business to Business) je prodej zboží mezi podnikateli navzájem, přičemž je třeba splnit jednu podmínku. Zboží není určené ke konečné spotřebě. C2C - (Consumer to Consumer) tento typ obchodování zahrnuje prodej zboží a služeb mezi spotřebiteli. Patří sem různé aukce nebo spotřebitelská inzerce + některé další formy obchodu mezi spotřebiteli navzájem. C2B - (Consumer to Business) je v praxi uplatňováno spíše výjimečně. V tomto případě vychází iniciativa ze strany spotřebitele. Na internetu je umístěna poptávka, které pak daný výrobce vyhoví. Opět jde o prodej služeb nebo zboží. G2C a C2G - (Goverment to Consumer, Consumer to Goverment) je případem, kdy občan nakupuje zboží nebo služby od státu, resp. Platby občana státu jako např. daně B2G - (Business to Goverment) je modelem, kdy je konečným spotřebitelem vláda - veřejná správa. P2P - (Peer to Peer)bývá rozlišováno jako další typ. Fakticky jde o obchod C2C s tím rozdílem, že ochod mezi koncovými zákazníky nezprostředkovává nějaký třetí subjekt, ale zajišťují si ho sami uživatelé prostřednictvím výměnných sítí. Rozlišení je tedy primárně technologické [30].
8
G2G - (Goverment to Goverment) je spíše teoretickou kategorií, která představuje obchodování nebo spolupráci na mezinárodní úrovni.
Tabulka č. 4: Schéma druhů elektronického obchodování podle subjektů Prodávající Firma (B) Spotřebitel (C) Stát (G)
Kupující Spotřebitel B2C C2C, P2P G2C
Firma B2B C2B G2B
Stát B2G (B2A) C2C (C2A) (G2G; koordinace)
Zdroj: SEDLÁČEK, J. E-komerce. Vydání první. Praha: Nakladatelství BEN, 2006, 344 stran. ISBN 80-7300-195-0
1.1.2 Etapy e-commerce Internet lze rozdělit do dvou etap, přičemž za mezník je považováno prasknutí internetové bubliny v letech 1999–2000. Poslední dobou se v médiích začíná objevovat také otázka, zda by nebylo nasnadě alespoň uvažovat o 3. etapě (etapa dospělosti). Tato etapa by mohla teoreticky začít již v letech 2006–2007, kdy se začíná intenzivně mluvit o webu 2.0. K přesnému určení tohoto milníku je samozřejmě třeba dostatečný časový odstup. Odstartování první etapy (etapa dětských krůčků a nemocí) je datováno rokem 1993 a rozšířením grafického prohlížeče Mosaic, Ten samý rok si začínají internetu všímat významná ekonomická media jako např. the Economist, the Wall Street Journal, the Guardian, the New York Tmes, the Washington Post atd. Pozadu nezůstávají ani finanční a obchodní kruhy což se významně podepisuje na rychlém internetovém startu. V roce 1994 vzniká první komerční prohlížeč (již zmíněný Netscape), první reklamní proužky (bannery), první internetové obchody a první internetová banka [30]. Jak už bylo výše řečeno, etapu č. 2 (etapa zrání) odstartovalo prasknutí internetové bubliny tzv. dot-com cash, ke které se samozřejmě v následujících stránkách vrátíme. Tato etapa se vyznačuje stále značným růstem i přesto, že dochází k právním regulacím a zdokonalování legislativního rámce pro oblast e-commerce. Jako hlavní odlišnost, kterou lze vypíchnout je strategie neboť již nejde pouze o získávání tržního podílu, ale musí být jasně definovaný způsob dosažení zisku. Tempo růstu již není tak prudké jako dříve a internet začínají ke svým e-aktivitám využívat téměř všechny střední a velké společnosti. 9
Tabulka č. 5: Prezentující odlišnosti mezi první a druhou etapou Charakteristika Přibližné vymezení
První etapa e-commerce 1994/1995 – 2000
Druhá etapa e-commerce 2001 - dosud
etapa dětských krůčků a nemocí
etapa zrání
relativně nezralé, průběžně vyvíjené a měnící se
klíčové technologie v zásadě k dispozici, poměrně stabilní
Tempa růstu
prudký až překotný růst (i četné krachy)
stále značný růst
Právní regulace
zpočátku logicky minimální
více regulace (i v USA)
převážně nové, čistě internetové společnosti ("dotcom")
mnohem více tradiční, nyní smíšené společnosti, též čistě internetové
hlavně venture capital
více tradičního financování
Hledají se a zkouší adekvátní způsoby, mnohé slepé uličky opuštěny
relativně ucelený soubor osvědčených cest, ale nové se stále hledají
obsazení nového trhu, získání tržního podílu, růst za každou cenu
tradiční (jasně definovaný způsob dosažení zisku aspoň dlouhodobě)
Obrazné označení
ICT technologie
Typ firem
Způsob financování Obchodně marketingové využití Internetu / ICT
Strategie
Zdroj: SEDLÁČEK, J. E-komerce. Vydání první. Praha: Nakladatelství BEN, 2006, 344 stran. ISBN 80-7300-195-0
1.2 Dot-com crash Zkratka dot-com je pojem, který se zapsal nesmazatelně do ekonomické historie a světových ekonomických dějin. Toto označení je používáno pro čistě internetové společnosti. V souvislosti s tímto názvem vzniklo také další označení, internetová bublina neboli internetová horečka. Každý, kdo se chystá podnikat na internetu, by měl znát historii tohoto odvětví. Ti co se dosud nepoučili z první internetové bubliny, by mohli velmi lehce přijít o své finanční prostředky při té druhé.
10
1.2.1 Internetová bublina č. 1 Píše se druhá polovina 90. let 20. století a akcie technologických firem rostou neuvěřitelným tempem. Tato doba se vyznačuje především zakládáním nových internetových společností. Kombinace rychlého zvyšování cen akcií a široce dostupný rizikový kapitál vytváří perfektní prostředí pro obchodní modely, které jsou založeny pouze na získávání tržního podílu. Strategie jak vytěžit zisk má přijít až později. Model dot-com firem byl už od počátku špatný. Velké množství společností mělo od začátku jeden a ten samý plán jak zmonopolizovat celé odvětví. Plány zněly velmi dobře, ale vyhrát mohl v každém internetovém sektoru jenom jeden. Několik málo zakladatelů těchto společností mělo velké štěstí, protože se jim podařilo prodat své „nafouklé“ společnosti dříve než horečka pominula. Bohužel prodej těchto firem, se později ukázal jako další impuls k tomu, aby optimismus dot-comů ještě více posílil. Není to první případ, kdy investoři bezhlavě investovali do nějakého nového odvětví pod vidinou závratných zisků. Příkladem by mohla být dnes již legendární „tulipánová“ bublina v Holandsku v 17. Století, která vyústila v obrovskou finanční krizi celého hospodářství. Cena tulipánových cibulí se během několika let vyšplhala až o desítky tisíc procent a lidé byli schopni prodávat veškerý svůj movitý i nemovitý majetek jen proto, aby mohli nakoupit co možná nejvíce tulipánů. Tulipány se prodávaly vedle akcií, uzavíraly se i kontrakty v podobě opcí a tato tulipánová horečka zachvátila úplně všechny. Od šlechty, přes měšťany a sedláky až po děvečky. Kdo ovšem včas nevystřízlivěl, musel se vyrovnat s naprostým bankrotem. Pro pochopení, co se stalo v roce 2000 a co internetové horečce předcházelo, je třeba identifikovat několik faktorů, které sehrály v akceleraci kapitálových investic do IT hlavní roli. Faktor číslo jedna je spojen s masivní deregulací telekomunikací a postupném snižování cen za datové přenosy. Konkurence v tomto odvětví roste velmi rychlým tempem a to umožňuje masové rozšíření datových technologií. Za faktor číslo dvě lze označit tzv. explozi internetu. Snižující se cena za připojení k síti má za následek zvyšující se počet internetových uživatelů což umožňuje další snižování poplatků a to je opět lákadlem pro nové uživatele. Zatímco začátkem let 1993 a 1994 je internet záležitostí spíše akademické a sféry, v roce 2000 už jen stěží najdeme velkou společnost, která by nedisponovala svojí internetovou prezentací a podceňovala tak nový elektronický komunikační kanál. Třetí faktor je hrozba roku 2000 v podobě Y2K. Mnoho společností díky Y2K investuje před začátkem nového tisíciletí do IT 11
sektoru. Všichni předpovídají naprostou zkázu a zhroucení všech IT systémů díky tomu, že si počítače nejsou schopny poradit s přechodem data na rok 2000. Dnes už se bohužel nedozvíme, zda se jednalo o skutečnou hrozbu, nebo šlo o uměle vytvořený fenomén za účelem získat pro IT firmy více peněz. Českých investorů se bublina tolik nedotýká. I přesto mnozí bedlivě sledovali co se to v Americe děje. Důvod je jednoduchý, ČR v té době nebyla v oblasti IT a internetu tak daleko jako západní svět a právě proto jsme naše úspory před krachem dot-com firem zachránili. Jak říká pan Lukačovič, každý kdo v této době rozuměl alespoň trochu internetu, je papírovým milionářem. Mnoho autorit skloňuje výraz „Nová Ekonomika“ i když nikdo přesně nedokáže přesně vysvětlit, co to znamená. Důležité je, že se všichni tváři jako by to věděli. Akciový index americké burzy NASDAQ vykazuje mnohonásobný vzrůst z 1500 až na 5000 bodů a kdo investuje do internetových firem je boháč. Nakonec vše nabírá ten „správný“ konec, protože jak už bylo výše zmíněno, internetová bublina praská dne 10. března 2000 a ukazuje se, že i v oblasti internetu platí ekonomické zákony.
Tabulka č. 6: Hodnota indexů burzy NASDAQ3 Mezník 100 200 300 400 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 5000
Datum dosažení 8. 2. 1971 13. 11. 1980 6. 5. 1986 30. 5. 1986 12. 4. 1991 17. 7. 1995 11. 7. 1997 16. 7. 1998 29. 1. 1999 3. 11. 1999 3. 12. 1999 29. 12. 1999 17. 2. 2000 9. 3. 2000
Uzavírací hodnota začátek obch. 200,25 301,64 400,16 501,62 1005,89 1502,62 2000,56 2505,89 3028,51 3520,43 4041,46 4548,92 5046,86
Zdroj: http://www.einvestor.sk/marec-2001/akciove-trhy/stav-indexu-nasdaq-moze-ale-nemusi-byt-dovodom-na-nakup
3
Zdroj: Graf NASDAQ [online]. Poslední revize [cit. 2008-02-20]. Dostupné z:
12
Výše uvedená tabulka jasně dokládá fakt o vzrůstu burzovního indexu z 1500 bodů (v roce 1997) na 5000 bodů (v roce 2000), kdy internetová bublina prasknula. Právě v letech 1997−1999 začala etapa největšího zakládání internetových společností a nafukování bubliny.
1.2.2 Internetová bublina č. 2 Hodnota některých internetových společností v poslední době opět šplhá velmi vysoko. Hodnoty burzovních indexů také a stejně jako tomu bylo před šesti lety, novináři přicházejí s takovými předpověďmi, jako např. kdo se stane druhým Microsoftem. V den, kdy se na internetu objevila první tisková zpráva, že firma Google Inc. kupuje server www.youtube.com za neuvěřitelných 1,65 miliardy dolarů (při dnešním kurzu cca. 16,00 Kč / 1USD to činní přes 25 mld. Kč), se objevila otázka, zda vůbec může mít nějaká webová stránka takovou hodnotu. Youtube, který před dvěma lety ještě neexistoval a již od začátku má vyšší provozní náklady než výnosy. Cena se v žádném případě neodvíjela od ekonomického zdraví a výkonu, ale od potenciálu, který v něm kupující Google Inc. vidí. Přesně takovýmto způsobem začala internetová bublina č. 1 a podobné nákupy se v posledních letech opakují. V září roku 2005 koupila společnost Ebay Inc. firmu Skype za 2,6 mld. Dolarů [25]. V červnu roku 2005 koupila společnost News corporation portál Myspace.com za 580 mil. Dolarů [1]. Velkým obchodem č. 4 by se mohla stát nedávná nabídka firmy Yahoo Inc., která nabídnula za portál Facebook celou 1 mld. Dolarů. Facebook však nabídku odmítnul, protože je údajně příliš nízká [31]. Březen 2005: Společnost Yahoo kupuje firmu Flickr. Web, který umožňuje on-line sdílet fotografie se nechal odkoupit za 35 mil. dolarů (při dnešním kurzu = 577 mil. Kč). Prosinec 2005:Služba de.icio.us předurčena ke sdílení odkazů na zajímavé weby. Firma odprodána za 30 mil. dolarů (při dnešním kurzu = 495 mil. Kč). Srpen 2006: Společnost Sony odkupuje server Grouper což je ve skutečnosti napodobenina serveru Youtube.com. Cena akvizice přesáhla 65 mil. dolarů (při dnešním kurzu = 1,07 mld. Kč). Výčet by mohl jistě pokračovat, toto jsou pouze mediálně nejznámější transakce. Názory v médiích se velmi různí, zda jde o další bublinu či ne. Při bližším prozkoumání jednotlivých 13
webů lze ovšem jednoduše zjistit, že téměř všechny tyto weby mají společné 2 hlavní atributy. Na většinu z nich by bylo možné nalepit štítek s názvem Web 2.0 nebo štítek „socioware“. Doslovný překlad znamená: spoluúčast uživatelů při tvorbě obsahu. A to je právě směr, kudy se většina moderních webů ubírá. Je možné, že internetová bublina č. 2 už tu je. Žádná autorita to ovšem prozatím nechce veřejně potvrdit či vyvrátit. Jisté je pouze to, že mnoho investorů v posledních dvou až třech letech uzavřelo mnoho miliardových obchodů za účelem koupě internetových společností. Podobná situace, kdy investoři začnou ztrácet hlavu a utrácet miliardy dolarů už tu dříve byla a dot-com cash je toho jasným důkazem.
14
2 Internetové podnikání & podnikání mimo internet Hlavním rozdílem mezi internetovým podnikáním a podnikáním mimo něj je rychlost s jakou lze podnikatelský záměr zrealizovat. Správný nápad může zafungovat během chvilky a to s takovou razancí, která je mimo virtuální svět nedosažitelná. Jako dobrý příklad by mohl posloužit např. projekt s adresou http://www.youtube.com. Jde o typicky „garážovou firmu“ ,která byla založena třemi kamarády. Během dvou let dokázali zrealizovat a prodat svůj nápad za téměř 2 mld. dolarů. Těžko si představit, že se dnes podaří v tak krátké době vybudovat podobný fenomén jako Youtube za branami internetu. Odlišnost č. 2 spočívá v konkurenční výhodě být první. Přijít na e-trh s naprosto novou službou znamená obrovský náskok, který bude konkurence později jen stěží dohánět. V jiném typu či oboru podnikání to není tak razantní. Být první a obsadit trh ihned na začátku je mnohem důležitější než v podnikání mimo internet. Další odlišností v e-businessu je skutečnost, že jde o velmi demokratický trh. Takové prostředí lze nazvat téměř čistým kapitalismem, neboť máte možnost reagovat na konkurenční praktiky mnohem rychleji. Stačí jedno nebo dvě kliknutí myší a návštěvník migruje z cizího e-shopu do toho Vašeho, kde se mu zalíbí více a nákup uskuteční zde. Tato zbraň je ovšem dvousečná a může fungovat zrovna tak ve Váš neprospěch. Dalším podstatným faktorem pro začátek e-podnikání je výše vstupních investic pro realizaci nápadu. V tomto oboru odpadá mnoho investičních nákladů, protože není zapotřebí vlastnit pozemky, budovy nebo automobily. Veškeré podnikatelské aktivity je možné řídit téměř odkudkoli na světě. Podnikatel může sedět doma ve svém obývacím pokoji a je schopen za pomoci internetu vyřídit vše potřebné. Což je jistě oproti jinému businessu více než pohodlné. Nákladů, které je třeba vynaložit na přímé (technické) spuštění www služby, není příliš mnoho. Nákup domény, udržovací poplatek za doménu, webhosting a neprogramování www stránek. V následujících kapitolách se ukáže, že v dnešní době je výhodnější koupit již rozjetý projekt, než začínat od začátku a stavět „na zelené louce“. To ale samozřejmě záleží na finančních možnostech podnikatele, protože ceny již zaběhnutých domén se pohybují velmi vysoko. Vlastníci těchto internetových firem a projektů si svých virtuálních děl velmi cení a nutno říci, že oprávněně. Internetový business je přece jen oborem budoucnosti. Počty připojených uživatelů stoupají, tím roste také celková návštěvnost většiny úspěšných serverů … 15
2.1 Internet & úspěch Na dnešní poměry velmi jednoduchá myšlenka v podobě seznamu odkazů přinesla svému zakladateli a momentálnímu majiteli firmy Seznam, a.s. Ivu Lukačovičovi milióny. I tento internetový portál provázelo od začátku několik problémů, ale úspěch se nakonec dostavil. Jisté ovšem je, že dnes by takový nápad neměl žádnou šanci. Dalším dobrým příkladem může být nápad spojený se jmény Larry Page a Sergey Brin. Dva studenti Standforské univerzity v Kalifornii (v současné chvíli nejmladší miliardáři planety) přišli s novinkou, jak nejlépe ve svém vyhledávači (http://www.google.com) seřadit výsledky uživatelova dotazu a dnes jsou z nich miliardáři. Řeč je o jedné z nejvýznamnějších a nejhodnotnějších společností na světě [8]: Google International LLC. Takových příkladů, lze nalézt po celém světě velké množství. I v ČR vzniklo velké množství úspěšných serverů, které byly velmi dobře zpeněženy nebo nabídnuty k odprodeji domácím či zahraničním investorům. Následující tři příklady jsou jistě dostatečným důkazem. 1) www.centrum.cz Druhá největší internetová firma v ČR se jménem NetCentrum, spol. s r.o. působící na poli portálových webů. Založena v roce 1999 s internetovou základnou o výši 2,1 mil. reálných uživatelů měsíčně, 1,7 mil. uživatelů během jednoho týdne a 600 000 uživatelů / 1den. Portál poskytuje v tuto chvíli cca. 60 služeb. Dne 4. Prosince 2007 byla tato internetová společnost odprodána nadnárodní společnosti Warburg Pincus. Částka nebyla zveřejněna, nicméně dle dohadů tato transakce převyšovala tři mld. Kč [18]. 2) www.atlas.cz Třetí nejnavštěvovanější web na českém internetu. Internetový portál vznikl v roce 1997 a stejně jako jeho bývalý konkurent www.centrum.cz a www.seznam.cz nabízí velké množství služeb. Do podvědomí uživatelů se v minulosti dostal především díky službám http://mapy.atlas.cz a také pro spolupráci s komunikátorem ICQ na adrese http://icq.atlas.cz. Portál byl dne 26. Února 2008 odkoupen stejnou investiční společností jako www.centrum.cz [16]. Částka opět nebyla sdělena přesně, ale odborné odhady hovoří cca. o 800 mil Kč.
16
3) www.invia.cz Dva měsíce trvalo, než byl vůbec prodán první zájezd. Dnes je Invia.cz Největší internetová cestovní agentura v České republice, která prodává zájezdy více než 200 cestovních kanceláří působících na českém a slovenském trhu. V roce 2007 přesáhnul obrat této firmy jednu miliardu a tržby jsou rok od roku čím dál tím vyšší [23]. V loňském roce se dokonce objevily spekulace, že je Invia.cz na prodej a sám zakladatel společnosti tento fakt potvrdil [19]. Hodnota společnosti se dle serveru Czech business weekly pohybuje v řádech sta miliónů [7].
2.2 Návštěvnost ≠ úspěšnost V případě, že si přejeme změřit úspěšnost webu, je nezbytné znát cíle, které má internetový web splňovat. Úspěšnost webu lze definovat velmi jednoduše. Když se podaří naplnit vytyčené cíle, web se stane pro svého majitele úspěšným. Cíle mohou být různé, ale stejně jako u kterékoli jiné podnikatelské činnosti jde u většiny internetových stránek především o zisk. Není to jediný faktor úspěchu, ale převážná většina webů vznikla a vzniká právě za tímto účelem. Každý z cílů je třeba nějakým způsobem průběžně měřit. Na základě cílů lze ustanovit metriky, které slouží k měření úspěšnosti webu. Porovnáním cílových hodnot s hodnotami dosaženými je potom možné zjistit, zda byl cíl splněn nebo naopak. Pro každý web existuje několik základních metrik, které je nutné soustavně pozorovat, přičemž většina z nich se odvíjí od návštěvnosti. Je nutno podotknout, že nejnavštěvovanější neznamená nejziskovější nebo nejlepší. Většina zpráv z celého světa přichází stále s jedním a tím samým. Ten kdo má vyšší nebo nižší návštěvnost, kdo má větší databázi uživatelů, více shlédnutých videí nebo větší podíl na trhu. To všechno jsou jistě ukazatele úspěchu. V každém takovém žebříčků lze ale téměř vždy nalézt služby, které se pohybují v červených číslech. Existuje přece mnoho lokálních nebo globálních služeb, které jsou velmi úspěšné a to především z hlediska zisku. Nepíše se o nich ani zdaleka tolik jako o nejnavštěvovanějších webech, ale jejich majitelé vykazují obrovské zisky. A právě v tom je ta šance pro nově začínající, neboť i méně viditelné projekty mají v ebusinessu šanci uspět. Dokázat nalákat co nejvíce návštěvníků nebo umět službu dobře
17
monetizovat jsou dvě odlišné věci. Ve většině případů ovšem pravou zůstává následující. Kde je návštěvnost, tam se také s velkou pravděpodobností dříve či později vylíhnou peníze.
2.3 Založení e-firmy & založení „klasické“ společnosti První kroky člověka podnikajícího na internetu se příliš neliší od prvních kroků podnikatele, který na internetu nepodniká. E-podnikatel musí nezbytně navštívit živnostenský úřad, kde je třeba zvolit formu podnikání. Stejně jako u jakéhokoliv jiného podnikání tak i zde jsou na výběr dvě možnosti. E-podnikatel si může vybrat, zda bude fyzickou osobou (OSVČ) nebo právnickou osobou (s. r. o., a. s., v. o. s., k. s., družstvo). Toto rozhodnutí je třeba udělat ještě dříve, než cokoliv jiného a je nutno zdůraznit, že nejde o drobnost. Rozebírat ale důvody proč si vybrat právě tu či onu právní formu by bylo hrubě nad rámec této práce a proto není třeba zacházet do podrobností. Jen pro zajímavost lze zmínit průzkum Světové banky, která sestavila žebříček náročnosti založení a rozjezdu nových společností v jednotlivých státech. Česká republika skončila až na 77. místě [22] z celkového počtu 150 zkoumaných zemí. K této problematice okolo zakládání e-společností by se tedy hodila zmínit následující možnost. Od roku 2001 funguje v České republice služba, skrze kterou je možné si zakoupit firmu „na klíč“ ve formě ready-made společnosti. Celá operace může trvat méně než 24hodin. Právě pro e-business je to velmi výhodné, protože internet vyžaduje mnohem rychlejší jednání než klasický business. Cena takové ready-made společnosti s právní formou s. r. o. se v dnešní době pohybuje na hranici cca. 30−50tis. Kč. Cena společnosti akciové je potom cca. 80−100tis. Kč.
2.4 Nejčastější příklady e-businessu na internetu Asi nejčastějším druhem příjmu, které plynou z internetových projektů, je reklama. I když nemusí být tvorba projektu směrována k příjmům z reklamy, je to velmi vhodná alternativa a mnoho webů z nich alespoň částečně pokrývá své provozní náklady. Nabízí se velká škála možností, jakými způsoby lze inzerenta propagovat. Mezi nejznámější a nejvyužívanější typy lze zařadit bannerovou a kontextovou reklamu, i když se poslední dobou zájem přesouvá spíše
18
k SEO a SEM technikám4. Způsobů jak na internetu vydělat peníze ovšem existuje více. Několik následujících stránek bude proto věnováno právě příkladům, kudy se e-podnikatelé nejčastěji vydávají.
2.4.1 Portál Založit a vybudovat v dnešní době celosvětový portál typu Yahoo.com je téměř nemožné. Hovoříme zde o investici ve stovkách milionů až miliardách dolarů, přičemž je velmi složité přijít s něčím novým, co dosavadní globální portály nemají. Naprogramování takového portálu by bylo tou nejmenší položkou v rozpočtu. Nejvíce peněz by totiž pohltil marketing a propagace celého projektu. Bude-li naše vize skromnější a pokusíme se o portál lokální, jakými jsou např. www.seznam.cz, www.centrum.cz, nebo www.atlas.cz šance na úspěch jsou vyšší. Nicméně investice budou velmi vysoké a konkurence poskytuje obrovskou škálu služeb a produktů zdarma. Pokud by takový portál přišel s něčím novým, tak má jistě šanci krátkodobě uspět. Ovšem napodobit něco v rámci internetu není příliš problém. Šlo by tedy jen o krátkodobou konkurenční výhodu. Na velmi podobné problémy bychom narazili, kdybychom se snažili „protlačit“ na nějaký zahraniční trh. S tím rozdílem, že je třeba daný trh dobře znát. Takový Atlas.cz se o to v minulosti pokoušel, ale expanze na Ukrajinský trh pro něj skončila velkým fiaskem [21].
2.4.2 Vortál (vertikální portál) Pojem, který není ani mezi internetovou komunitou příliš známý má název Vortál. Jde o jakousi obdobu portálu, který poskytuje informace z jednoho oboru nebo z oborů, které jsou si navzájem velmi blízké a mají úzký vztah k nosnému tématu. Typickým příkladem je např. www.mobilmania.cz (oblast telefonů popř. mobilní techniky) nebo www.svet-bydleni.cz (oblast hypoték a bydlení). Příležitost založit tento typ serveru je obrovská. Vždy se dá najít obor, který není pokryt dostačujícím způsobem. Je pravda, že přílišná odbornost by mohla odlákat velké množství
4
SEO - Search Engine Optimization: optimalizace pro vyhledávače, SEM - Search Engine Marketing: marketing za pomoci vyhledávačů
19
uživatelů a vést tak k definitivnímu zániku celého projektu. Na druhou stranu je zde hodně příležitostí jak z těchto věrných uživatelů získat finanční prostředky, protože uživatelé jsou ochotni za užitečné informace zaplatit. Nejsou zde tak vysoké náklady na propagaci jako u portálů. Navíc není tak složité zajistit inzerenty, jako pro nespecializovaný web. Hlavní rozdíl oproti portálu je v tom, že se vortál nezaměřuje na celou internetovou základnu, ale jen na konkrétní segment.
2.4.3 Elektronická tržiště, aukce, inzerce Smyslem takového projektu je zprostředkování obchodu. Nalézt pro nabízejícího svého kupce a naopak. Na globálním trhu dominuje bez jakýchkoli debat server www.ebay.com. Aukční síň, která byla založena v roce 1995 a nabízí vůbec nejvíce nabídek či poptávek ze všech možných oborů. Společnost Ebay inc. a většina ostatních elektronických tržišť inkasuje své zisky ze zprostředkování úspěšného obchodu. Českému trhu kraluje portál www.aukro.cz využívající také provizního systému, kdy prodejce odvádí určitý obnos z každého prodávaného zboží. Každý trh má místo pro více než jednu aukci a to především, když se jedná o aukce specializované jakou je např. Amazon5. Při správně provedeném marketingu je jistě možné přijít na e-trh s obdobným produktem a uspět. Samozřejmostí je kladení dostatečného důrazu na aktuálnost nabídek/poptávek a věrohodnost prodávajících.
2.4.4 Katalogy, elektronické služby Opravdový boom těchto služeb probíhal před několika lety. Majitel webu přišel s velmi jednoduchým nápadem, za který inkasoval peníze od každé společnosti, která chtěla mít svůj vlastní zápis na dané webové stránce. Žádná z těchto společností nevyžadovala statistiky návštěvnosti apod. Každý byl spokojen s tím, že je zkrátka na internetu. Klasickým katalogům už ovšem „odzvonilo“. Jen na českém internetu existují takových katalogů stovky a většina z nich poskytuje naprosto stejnou službu. Rozdíl je zde víceméně pouze v návštěvnosti. Konkurence je tedy skutečně obrovská a přínos pro uživatele minimální. 5
Pozn. www.amazon.com – internetový portál zaměřený především na prodej knih
20
Za příklad úspěšného katalogu firem lze označit katalog na adrese www.firmy.cz. Web, který spadá pod firmu Seznam, a.s. čítá k dnešnímu dni přes 400 000 firem a institucí tříděných do kategorií a regionů.
2.4.5 E-shop Prodávat zboží prostřednictvím webu není sice čistě internetový business, ale mezi internetové aktivity se rozhodně počítá. Internetové obchody a jejich tržby rostou rok od roku a s trochou nadsázky by se dalo říci, že jednou přijde doba, kdy virtuální nakupování vytlačí kamenné obchody. V současné době lze na internetu koupit téměř cokoliv. Elektroniku, oblečení, zájezdy, knihy, CD a mnoho dalšího, přičemž výjimku netvoří ani potraviny. Celkový vývoj, kterým se bude nadále internetové obchodování ubírat je silně spojeno s rozšiřováním internetové základny a zvýšením intenzity práce s internetem. Mezi další důvody zařaďme příznivější ceny, úspora nákladů obejitím prostředníků, nákupy ve kteroukoliv denní/noční dobu nebo úspora zákazníkova času a energie. Vše nasvědčuje tomu, že elektronický prodej má svoji budoucnost jistou. A to nejen v prodeji hmotných statků, ale především v prodeji statků nehmotných.
2.4.6 Vybudovat web a pak prodat Na povrch vystupuje v poslední době velmi zajímavý jev. Velcí hráči jako např. Google, Yahoo či Microsoft zjišťují, že je pro ně výhodnější odkoupit hotový a úspěšný web. Až když nějaký projekt projeví schopnost přežít a obstát v konkurenci, celá společnost je odkoupena se všemi technologiemi a to i včetně zaměstnanců. Lze namítat, že je to dražší než vyvíjet daný projekt ve vlastní režii, ale na druhou stranu jsou ušetřeny obrovské náklady na vývoj a především zde klesá riziko. A právě proto lze i tuto možnost uvažovat za dobrou vizi. Za několik málo posledních let se přesně tato strategie vyplatila tvůrcům mnoha a mnoha projektů.
2.5 Technické zajištění e-firmy Jakmile se podnikatel dokáže přenést přes tuto počáteční administrativu (ať už zvolí možnost ready-made nebo vše zařídí sám), je načase přistoupit k několika dalším krokům, které nelze
21
v e-podnikání přeskočit. Je třeba zakoupit doménu (domény), zřídit webhosting a naprogramovat svůj www projekt. Velkou výhodou oproti normálnímu businessu je, že toto všechno lze připravit již před založením společnosti. Žádné jiné podnikání nedisponuje takovou možností. E-podnikatel může vlastnit doménu a svůj projekt provozovat aniž by vedl účetnictví nebo cokoliv jiného co podnikatelská činnost vyžaduje. Je samozřejmě logické, že celý projekt nesmí generovat žádné zisky, protože by tak porušoval zákon. Ovšem pokud nejsou žádné peníze generovány, a služby v rámci domény jsou zdarma, lze na takovém projektu pracovat prakticky neomezeně. Takový způsob umožňuje nejprve získat klientelu a až poté se vrhnout do víru podnikání. Pokud se totiž projekt ujme, firma se založí a podnikání může začít. V případě opačném je možné doménu zrušit a provozovatel domény se tak vyhne spoustě nákladům a starostem se zrušením společností.
2.5.1 Doména Vše začíná koupí domény, která by měla být stejná jako název serveru. Název je to, co si návštěvníci musejí zapamatovat, aby nás v budoucnu opět nalezli. V případě nákupu CZ domény jde o vcelku zanedbatelnou částku v řádu několika stokorun. Roční udržovací poplatek se v případě CZ domény dnes pohybuje okolo 300 Kč. V případě domény nadnárodní (com, eu, …), bude cena téměř stejná. Jde jen o to, na jakou skupinu zákazníků se hodlá internetový projekt orientovat a podle toho, je také třeba doménu vybírat. Pravděpodobně není nutné zdůrazňovat, že doména musí být druhého řádu (např. http://www.espedice.cz).
Propagace
bezplatné
domény
třetího
řádu
(např.
http://www.seznam.webzdarma.cz) by byla naprosto zbytečnou námahou a veškeré takto vynaložené prostředky lze označit jako plýtvání.
2.5.2 Webhosting Každé webové stránky musejí mít svůj vlastní prostor na serveru. Vždy záleží pouze a jenom na finančních možnostech. Cena webhostingu se pohybuje od několika desítek korun až po mnoho tisíc za měsíc, přičemž na internetu existuje velké množství společností, které se poskytováním této služby zaobírají. Čím více služeb v rámci webhostingu, tím je pronájem logicky dražší. Poskytovatelé dnes nabízejí mnoho skriptovacích technologií (PHP, JSP, 22
ASP…) a databází (MySQL, MS SQL, PostgreSQL, …). Existují více možnosti, jakým způsobem lze webhosting provozovat. Může to být Freehosting což je ovšem pro komerční web nepřípustné. Dále to může být placený webhosting nebo superhosting (vlastní server).
2.5.3 Naprogramování www projektu Dalším nezbytným nákladem pro nastartování e-businessu je samotné naprogramování projektu (www stránek). Cenu lze určit předem pouze s velkými obtížemi. Náklady se totiž odvíjí od velikosti a rozsahu projektu a je jisté, že v tomto případě nepůjde o žádnou jednoduchou prezentaci, ale o rozsáhlý web. Pokud to podnikatel myslí vážně, je nutné samozřejmě investovat také do aktivit přímo souvisejících, tedy nejen do samotného programování. Je nutno uchopit celý projekt ze širšího hlediska a tvořit tzv. použitelný web s ohledem na SEO a SEM optimalizaci.
2.5.4 SEO & SEM optimalizace SEO a SEM optimalizace je v současné době jedním z nejúčinnějších a nejefektivnějších marketingových praktik na internetu. -
SEO = search engine optimization
-
SEM = search engine marketing.
Tyto dvě techniky se v odborné marketingové terminologii nazývají jako Pull model [24]. Uživatelé sami hledají informace, když mají potřebu, náladu, čas a chuť je získat. Sami si specifikují, to co je právě zajímá nebo co by si rádi koupili. Nejsou obtěžováni bannerovou reklamou nebo hromadně rozesílanou poštou. V rámci internetu jde v současné době o nejlepší a zároveň nejlevnější propagaci, kterou může projekt získat.
23
3 Podnikatelský plán I přesto, že se internetový business od toho normálního liší v mnoha aspektech, podnikatelský plán je pro tyto dva druhy podnikání velmi podobný. Připravit business plan pro internetový obchod je ovšem stejně důležité, jako připravit plán pro tradiční podnikání. Podnikatelský plán představuje dokument, jehož podoba a účel se liší v závislosti na velikosti organizace. Ve zkratce lze říci, že jde o dokument mající za úkol prezentovat záměry, kterých má organizace dosáhnout v určitém období. Podnikatelský plán je sestavován pro malé, střední i velké organizace. Slouží pro potřeby externích i interních uživatelů, přičemž jde o velmi cenný dokument, který by měl naznačovat budoucí strategii. V dokumentu, je ale třeba krom strategie vymezit a zohlednit mnoho dalších skutečností. Podnikatelský plán lze sestavovat kdykoliv je to třeba. V případě, kdy společnost potřebuje další kapitál pro rozvoj organizace, při žádosti o bankovní úvěr, při pokusu o získání dalšího investora atd.
3.1 Hlavní zásady Každý business plan by měl splňovat čtyři následující zásady: -
Plán musí být orientován na současné trhy.
-
Dále je nutno prokázat prodejnost dané služby.
-
Veškeré předpoklady musí být věrohodné a průkazné.
-
Plán by měl také pracovat a zohledňovat riziko.
3.1.1 Orientace plánu na trh Poměrně velký prostor business planu, je třeba vymezit kapitole orientující se na trh a zákazníky, kteří budou náš produkt/službu využívat. Nestačí pouze nápad, ale i určitá představa o potenciálních zákaznících. Velikost trhu podložená určitým praktickým ověřením jakým je např. zkušební prodej. Nejlépe vytvořit prototyp, na kterém si budou moci potenciální zákazníci vyzkoušet funkčnost a skutečnou užitečnost produktu/služby. Nikdy není jisté, že náš vytipovaný segment zákazníků bude mít skutečně o daný produkt či službu zájem.
24
3.1.2 Prokázání prodejnosti výrobku, služby Prokázat prodejnost produktu/služby je naprostou samozřejmostí. Každý investor rád uslyší onu komparativní výhodu či důvod proč budou ostatní za náš produkt/službu utrácet své vydělané peníze. Jakýkoliv důkaz o vyšších šancích na prodejnost je pro investora velmi žádoucí. Čím vyšší zdroj invence bude produkt/služba vykazovat, tím lépe. V nejlepším případě je vhodné vlastnit ochranné známky, autorská práva či obdobný druh patentů. Záruka úspěchu to není, ovšem investor tak získá mnohem lepší pocit a to je při „námluvách“ jedna z nejpodstatnějších složek.
3.1.3 Věrohodnost a průkaznost předpokladů Obsah podnikatelského plánu musí být nutně pravdivý a reálný. Dále by měl být realizovatelný, přičemž veškeré předpoklady a závěry musí korespondovat s realitou. V případě, že tvůrce podnikatelského plánu trpí nejistotou, je nutno srovnat svůj záměr s nějakou obdobnou či dokonce stejnou organizací. Hlavním cílem je, aby pisatel dokázal zdůvodnit každý předpoklad a cestu k vytyčenému cíli.
3.1.4 Práce s rizikem Ať už je podnikatelský plán sebelepší, vždy zde existuje určité riziko. Původní předpoklady či záměry se nemusí shodovat s výsledkem a s tím třeba počítat již od začátku. Je žádoucí, aby byl celý plán napsán z investorova pohledu. Po přečtení by měl vykazovat jistou jedinečnost a individualitu. Základ veškerého snažení musí směřovat ke zvýšení důvěryhodnosti mezi podnikatelem a investorem. Každý investor vynakládá určité náklady na to, aby projekt prověřil. Už to je jeden z důvodů, proč investoři vyhledávají podnikatelské plány s vyšší kapitálovou potřebou. Řádově alespoň statisíce, či miliony korun. Jen málokterý investor je ochoten financovat malé projekty s velmi nízkou potřebou kapitálu. Plán by měl také nutně obsahovat, jakým způsobem bude spolupráce ukončena. Může jít o odkup podílu samotným podnikatelem či někým jiným. Záleží na právní formě společnosti.
25
3.2 Proces přípravy podnikatelského plánu „Podnikatelský plán je jedním z nástrojů, jak vybudovat a udržet důvěru. Poslouží i v dalších oblastech úspěšného vedení a rozvoje firmy, jako jsou sledování prodeje nebo výkonnosti zaměstnanců, příprava dlouhodobých plánů apod. V dokumentu nás zajímá podnikatelský plán ve vztahu k bankám a potenciálním investorům, a to buď v prvotní fázi, kdy se jedná o pouhý podnikatelský záměr, nebo už ve fázi růstu, kdy jde o navýšení základního kapitálu formou investice či půjčky.“ [2] U velkých akcí, které se týkají významnějších investičních projektů, se zpravidla zpracovávají studie podnikatelských příležitostí, předběžné technikoekonomické studie a řádné techniko-ekonomické studie [35]. Při přípravě projektu je třeba počítat s rozsáhlejší investicí. Plán, který je nedostatečně zpracován s sebou do budoucna přináší mnohem vyšší náklady v podobě řešení problémů.
3.2.1 Studie podnikatelských příležitostí (Opportunity studies) Podnikatelské projekty jsou zpravidla založeny na studii podnikatelských příležitostí. Vždy záleží na konkrétních atributech dané organizace. Zda jde o malou, střední či velkou společnost. Podnikatelskou nebo neziskovou organizaci. „Jde o relativně stručný dokument, který agreguje získané informace z hlediska podnikatelského subjektu a podává rámcové odhady výsledných efektů, potřebných investic, nákladů a rizik bez detailnější analýzy“.
3.2.2 Předběžná technicko-ekonomická studie (Prefeasibility study) Předběžná technicko-ekonomická studie je jakýsi mezistupeň mezi Opportunity studies a Feasibility studies. „Význam předběžné technicko-ekonomické studie spočívá především v rámcovém určení všech variant projektu, ve zhodnocení, zda má smysl záměr rozpracovávat do podoby technicko-ekonomické studie, zda je nutné některé aspekty projektu rozpracovat ve formě samostatných a podpůrných studií (marketingové průzkumy, laboratorní testy apod.), v posouzení atraktivnosti pro budoucí investory, v určení, zda projekt není ohrožen vnějšími vlivy.“ 26
Studie by se měla zaobírat následujícími oblastmi: -
Strategie a rozsah projektu
-
marketingová strategie
-
základní vstupy
-
umístění projektu
-
technologický proces a výrobní zařízení
-
pracovníci a mzdové náklady
-
organizační uspořádání
-
plán realizace projektu včetně harmonogramu a rozpočtu.
Za výsledek předběžné technicko-ekonomické studie lze považovat rozhodnutí, zda v projektu nadále pokračovat, nebo ne.
3.2.3 Technicko-ekonomická studie (Feasibility study) Stejně tak jako předchozí studie má Feasibility study za úkol předložit co nejkvalitnější podklady pro správné rozhodnutí. Každý aspekt projektu je třeba zhodnotit takovým způsobem, aby bylo možné zpracovat finančně ekonomickou analýzu a zhodnotit jednotlivé varianty daného projektu. Za hlavní výsledek technicko-ekonomické studie je omezit rizika na minimum a při zjištění nedostatků nalézt další možné varianty. Pokud se nepodaří takovou variantu nalézt, investor raději projekt odmítne. Než se vystavit riziku a budoucímu neúspěchu, poputuje investice k někomu jinému. Jak už bylo výše řečeno, hlavním a zároveň nejdůležitějším cílem podnikatelského plánu je především to, aby daný nápad získal pro svoji realizaci dostatek finančních prostředků. Možností jak peníze získat je několik, ale pokud Vám nepůjčí známý nebo rodinný příslušník, každá z těchto variant bude vždy vyžadovat kvalitně zpracovaný business plan.
27
3.3 Jak získat investora pro e-business Nezáleží na typu investora, protože ať jím bude banka, rizikový kapitál nebo např. andělský investor (business angel), vždy bude třeba mít podnikatelský plán. Je pravda, že investora lze sehnat i bez kvalitně zpracovaného podnikatelského plánu, ale v takovém případě nepůjde o nikoho seriózního. Součástí business planu by měl být jistě příjmový model, aby bylo možné posoudit případnou rentabilitu investic. Investor uplatňuje tzv. kapitálový vstup do společnosti, což znamená, že si na základě investice kupuje obchodní podíl. Investor neriskuje pouze svůj peněžní/nepeněžní vklad, ale i své jméno a čas a proto je nezbytné být vůči němu otevřený. Pokud poskytneme nějaké nepřesné, nedostatečné nebo dokonce nepravdivé informace, jednání mohou skončit velmi brzy. Solidní investor se většinou drží jednoduchého pravidla, které prohlásil pan Peter Lynch: „Investování bez důkladného průzkumu je jako hrát poker a nikdy se nedívat na karty“.
Investor se ptá velmi často na několik otázek, které je třeba umět zodpovědět: -
Jak velká bude investice?
-
Jaké jsou očekávané výnosy?
-
Je projekt nějakým způsobem výjimečný?
-
Existují nějaké jistoty jako např. technologie, patenty, podíl na trhu,…?
-
Jak snadno lze náš projekt napodobit nebo okopírovat?
-
Jaké jsou cílové trhy?
-
Kdo jsou potenciální investoři?
3.3.1 Klíčové aspekty při výběru investora Jedna věc je mít správně vypracovaný business plan, druhá pak výběr investora ovšem pokud se člověk neřídí hned od začátku alespoň několika základními pravidly, existuje zde velké riziko. Ten, kdo by mohl v tomto případě určitě radit je Ivo Lukačovič, který si celým procesem s investory prošel a od té doby propaguje následujících 10 rad [17].
28
-
VÝBĚR INVESTORA - Pokud je to jen trochu možné, nepreferujte rizikový kapitál. Je to vůbec nejdražší způsob rozvoje firmy.
-
DEN D - Rizikový kapitalista investuje proto, aby ve vhodnou chvíli prodal celou společnost a to i s Vaším podílem. Hned od začátku je tedy třeba se připravit na den D, kdy bude Vaše společnost odprodána.
-
PŘÍNOSY – podíl, který investor z daného projektu ukousne, jak vysokou cenu za něj zaplatí a především, jaká kontrola zůstane v rukou majitele.
-
NEDOSTATEK FINANCÍ – při jednání s investorem se nesmějí stát dvě věci. Nesmíte být ve finanční nebo časové krizi. V případě, že se dohoda nepodaří, projekt musí běžet dál.
-
SMLOUVY A DOHODY – Všechny dohody, sliby a ustanovení musejí být písemně, protože co není podchyceno písemnou smlouvou, jako by neexistovalo.
-
DŮSLEDNOST – i přesto, že smlouvy o investici mohou mít stovky stran, je velice důležité si je přečíst dvakrát. Zvláště pak dát pozor na odstavce psané drobným písmem.
-
ZACHOVAT SI KONTROLU – V případě, že kontrolu ztratíte, přestal jste být majitelem své vlastní společnosti a to bez ohledu na podíl.
-
DEŠTIVÉ DNY – je nutné se zaměřit také na vztahy s investorem, až přijdou „deštivé dny“. Tyto části smlouvy rozhodnou o tom, zda o projekt (firmu) v době krize přijdete či naopak.
29
-
MANAŽERSKÝ PLAT – není důležité, co Vás čeká na při finálním prodeji firmy. Je nutné si prosadit plat, protože to může být to jediné, co po dlouhou dobu uvidíte.
-
DODRŽUJTE VEŠKERÉ SMLOUVY – dodržujte smlouvy uzavřené s investorem. Hlídejte, abyste smlouvy dodržoval Vy sám i investor. Na porušení smlouvy ihned upozorněte a dožádejte se kompenzace.
Je pravda, že toto „desatero“ nevyčerpává celou problematiku, a mnoho podnikatelů by mohlo vznést námitky. Pravda ovšem je, že nejpodstatnější aspekty zde zahrnuté jsou.
3.4 Typy investorů Velmi častým případem jak získat pro svůj projekt finanční prostředky je přímý vstup investora formou kapitálové účasti. Ve skutečnosti jde o jednoduchý obchod mezi Vámi a investorem. Investor poskytne své peníze a za to získá v nově zakládané společnosti určitý podíl. Taková investice se investorovi vrátí někdy ve vzdálené budoucnosti a to pokud někdo jeho podíl odkoupí nebo firma vstoupí na burzu. Vše má své pro a proti. Investor nebude vyžadovat záruky tak jako bankovní domy, ale bude pro něj důležité, jakými charakteristikami se žadatel vyznačuje. Vystupování, styl oblékání, serióznost nebo i dochvilnost sehrají obrovskou roli při závěrečném rozhodnutí, zda do Vašeho projektu vstoupí nebo ne. Žadatel nemusí být právě nejlepší řečník, ale musí mít naprosto jasno proč je jeho projekt ten „pravý“. Nezbytností je správná argumentace a samozřejmě otevřenost. Jak rychle jednání začnou tak rychle mohou být také ukončena. Často rozhodují detaily. Investoři se často chrání dvěma kroky [3]. Za prvé jde o proces Due Diligence [29]. Tento termín pochází z amerického práva a v doslovném překladu jde o „obvyklou opatrnost“. V současné době začíná získávat váhu i v ČR. Due Diligence je analýza podniku v oblasti práva, daní a financí s cílem poukázat na silná nebo slabá místa s důrazem na rizika. Druhým krokem je proces s názvem Warranties and Disclosures. V překladu jde o záruky a odhalení. Investor si nepřeje koupit „zajíce v pytli“ a proto požaduje kompletní přehledy a 30
informace. Podnikatel, který není ochoten na toto přistoupit, vzbuzuje v investorových očích velké podezření.
3.4.1 Venture capital (rizikový kapitál) Venture capital lze považovat za investici dlouhodobého charakteru. Délka investičního období je ve většině případů 3 roky, ale může to být i více. „Podstatou investování do podniku formou rizikového kapitálu je přímý vstup do základního jmění firmy. Obvykle se venture kapitálový investor stává menšinovým podílníkem na firmě s právem veta v některých zásadních rozhodnutích. Když firma neuspěje, pak ztrácí vložené prostředky. V případě úspěchu firmy může jeho menšinový podíl představovat i několikanásobné zhodnocení investice. Venture kapitálový investor však vydělá pouze tehdy, když vydělá i tvůrce podnikatelského záměru (podnikatel) [4].“ Za zmínku jistě stojí, že v ČR existuje asociace zastupující firmy zajímající se o rizikový kapitál. CVCA (Czech Venture Capital Association) má za cíl propagovat rizikový kapitál. Asociace má za cíl informovat a poskytovat podporu všem firmám, které by mohly venture capital využívat.
3.4.2 Business Angeles V posledních několika málo letech přichází do České republiky nový druh rizikového investování do začínajících firem. Tito investoři si říkají Business Angeles. Z velké části jde o podnikatele, kteří mají s podnikáním bohaté zkušenosti, neboť za sebou mají 10−15 let podnikatelských zkušeností. Úspěšně vybudovali své firmy a poté je z části nebo úplně celé prodali. Krom chuti vkládat své finance do cizích projektů, mají andělé více společných atributů. Jde o starší muže, bývalé podnikatele, ředitele nebo manažery, kteří se dnes nudí a rádi by předali své kontakty či zkušenosti někomu dalšímu. Dnes mají více či méně volných prostředků a rádi by se vrátili „zpět do hry“. Chtějí ovšem hrát ve skrytu a být v pozadí, protože nestojí o publicitu.
Business Angeles [13] mají největší zájem o následující 3 oblasti: biotechnologie, energetika a hlavně internetové společnosti. Dva hlavní důvody proč tomu tak je, jsou tyto.
31
a) Rizikové investice jsou vždy přitahovány novými obory čímž IT a internet dnes rozhodně jsou.
b) Většina andělů se snaží dodržovat základní zásadu investování. Investovat do oborů, kterým investor rozumí a protože největší počet andělu se rekrutuje z oblasti informačních technologií, jsou to obory, kterým rozumějí.
Business andělé se mohou prokázat průhlednými penězi, a to je pro začínající podnikatelé velmi důležité. Vpustit si do společnosti nějaký pochybný kapitál není právě tím správným krokem jak začít s podnikáním. Andělé se otevřeně přiznávají, že doufají v objevení nějakého nového Billa Gatese nebo nový Google. To je ovšem dost nepravděpodobné, když uvážíme, že se investice českých andělů pohybují maximálně do dvou milionů. Český problém je, že v porovnání s Velkou Británií nebo Spojenými státy je andělské investování v česku stále v plenkách. Třeba ve Spojeném království je zhruba dvacet tisíc aktivních byznys andělů, z nichž má každý podle odhadu odborných organizací portfolio čítající zhruba 150 000 liber [13]. Není se co divit, neboť v zahraničí mají andělé oporu v podobě daňových výjimek.
3.4.3 Banka jako investor Ve chvíli, kdy se žadatel obrátí na bankovní ústav, nehledá investora jako takového, ale spíše úvěr. Podmínkou je samozřejmě perfektně a precizně připravený business plan což většina žadatelů podceňuje. Je nutno odpovědět na mnoho otázek, přičemž důraz je kladen na následující finanční ukazatele [6]:
a) Celková likvidita b) Zadluženost podniku c) Rentabilita celkových aktiv d) Běžná likvidita e) Doba obratu aktiv f) Rentabilita tržeb g) Úrokové krytí 32
h) Doba obratu pohledávek i) Úroveň finanční páky j) Vývoj osobních nákladů
Celá koncepce musí být splnitelná a dávat smysl. Trh by měl být pro tento produkt dostatečně velký a zákazník musí získat nějakou očividnou výhodu či užitek. Další nezbytností je vyzdvihnout jedinečnost či vlastnosti, kterými konkurence neoplývá. Nejvyšší pozornost je logicky věnována managementu a celému vedení firmy (projektu), protože podnikatelskou koncepci lze úspěšně uskutečnit jen s kvalitními lidskými zdroji. Pro bankovní doby je podstatné ošetřit svoji investici a zajistit tak návratnost v podobě půjčky + úrok. Naneštěstí pro nově začínající subjekty bude banka požadovat zástavu či osobní záruku v podobě avalované směnky. Zástavou bude většinou nemovitost, přestože existují i případy, kdy bylo zastaveno umělecké dílo či dokonce vzácná sbírka známek [3].
Negativní postoj ze strany investora Mnoho zakladatelů bývá sklíčeno, když jsou investorem odmítnuti. Není to ovšem neúspěch. I investor je pouze člověk a může udělat chybu. Jako dobrý příklad by mohl posloužit start-up firmy Google Inc. Mnoho investorů zaujalo negativní postoj. Tato skutečnost je jistě dostatečný důkaz, že investorovo rozhodnutí není vždy správné. V některých případech je bohužel rozhodujícím faktorem, zda se nápad ujme nebo skončí na hromadě neúspěšných či neuskutečněných projektů.
3.5 Ochrana nápadů Získat investora je jistě úspěchem, ale co když bude náš podnikatelský plán investorem odmítnut a záhy zrealizován někým jiným? Každý nápad lze považovat za duševní vlastnictví a i když je to pouze myšlenka na papíře, je třeba ji hned od začátku nějakým způsobem ochránit. Obsahem duševního vlastnictví může být patent, vynález, autorské právo, ochranná známka, užitný a průmyslový vzor atd.
33
3.5.1 Patenty Patent lze získat pouze za nějaký proces či mechanismus, nikoli za nápad. Pakliže je nějaký takový proces či mechanismus součástí našeho business planu je třeba začít s ochranou dříve, než se setkáme s investorem. Udělení patentu může trvat měsíce (u mezinárodních i roky). Pro získání patentu v ČR je nutno kontaktovat Úřad průmyslového vlastnictví ČR se sídlem v Praze. Pro případ mezinárodní přihlášky to bude Evropský patentový úřad (European Patent Office) se sídlem v Mnichově. Nutno zmínit, že patentová ochrana není to, co by naše duševní vlastnictví kompletně ochránilo. Co když někdo (např. z jiného kontinentu) náš patent poruší? Pravděpodobně nebudeme mít dostatek finančních prostředků na soudní výlohy, a proto je možné se proti takovým případům předem pojistit.
3.5.2 Ochranné známky (Trademarks) Za ochrannou známku lze označit jakýkoli produkt či službu. Může to být jméno, slovo, design, kombinace barev, číslo či vůně nebo chuť. Prvním krokem při zřizování ochranné známky bude ověření, zda už taková známka neexistuje. Zaregistrovat ochrannou známku není tak složité jako zřízení patentu nicméně první cesta povede také na Úřad průmyslového vlastnictví ČR. Pro zaregistrování známky je možné využít značkovou či známkovou kancelář. Je to nákladnější než přímá registrace, ale o mnoho jistější.
V případě e-businessu je celý webový projekt chráněn již od počátku a to automaticky. Ochrana vzniká zakoupením domény, čímž získáme unikátní doménové jméno. Bohužel nelze předejít situaci, kdy si nějaký spekulant zaregistruje stejné jméno s jinou koncovkou a tak nezbývá než zakoupit i jiné přípony než jen *.cz či *.com.
3.5.3 Autorská práva Veškerá kreativní díla jakými je výtvarné umění, hudba nebo např. literatura je automaticky chráněno po celý autorův život a ještě 70let po jeho smrti. Tento typ duševního vlastnictví 34
nebude pro investora tím nejdůležitějším, ale i přesto je dobré právní ochranu vlastnit. Velkou zajímavostí je jistě následující skutečnost: jakékoliv dílo, které je vytvořeno naším zaměstnancem v pracovní době, náleží společností a to včetně všech autorských práv [3].
35
PRAKTICKÁ ČÁST
36
4 Espedice.cz – Studie příležitosti Espedice.cz je ON-LINE databanka nákladů a volných vozů sloužící nejen spedičním a dopravním společnostem, ale i výrobním podnikům, které využívají k přepravě svého zboží a materiálů služeb autodopravců. Projekt Espedice.cz je primárně zaměřen na vytěžování nákladních vozidel a to na území celé Evropy. Speditéři, přepravci a výrobní firmy inzerují v databance informace o nákladu nebo o volné kapacitě svého automobilu nebo si naopak vyberou požadovanou relaci z již stávajících nabídek/poptávek.
4.1 Podnikatelský záměr Espedice.cz měla již od začátku naprosto přesně definovaný obchodní model a business plan. Poskytovat své služby všem společnostem, které přicházejí jakýmkoliv způsobem do styku s dopravou a potřebují zajistit pro svůj náklad odvoz, či naopak vytížit své prázdné vozidlo. Kontaktní databanka měla za úkol, díky internetovému rozraní, zprostředkovat informace mezi dopravními, spedičními a výrobními společnostmi.
[Neveřejná část: kapitoly 4.1.1 – 6.4 + závěr]
37
Literatura [1] BBC News [online]. [cit. 2008-02-22].
[2] BUSINESSINFO.CZ, Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2008-03-12].
[3] BUSINESSINFO.CZ, Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2008-03-15].
[4] BUSINESSINFO.CZ, Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2008-03-15].
[5] BUSINESSINFO.CZ, Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2008-03-22].
[6] BUSINESSPLAN.CZ, Od myšlenky k podnikání [online]. [cit. 2008-03-20].
[7] CBW – Czech business weekly [online]. [cit. 2008-03-05].
[8] DREAMLIFE.CZ, Server o českém internetu [online]. [cit. 2008-02-29].
[9] E-KOMMERCE.CZ. Business na internetu [online]. [cit. 2008-01-30]. 38
[10] ECOMMERCE STATISTICS, Market Size & Trends [online]. [cit. 2008-01-30].
[11] Ecommerce definitiv & types of ecommerce [online]. [cit. 2008-02-10].
[12] EINVESTOR.SK, Internetový časopis Investor – Stav indexu NASDAQ [online]. [cit. 2008-02-20].
[13] EKONOM: aktuální ekonomické zpravodajství. Praha: Economia, 2007-11-22 28/č.47. Vychází týdně.
[14] EMAG.CZ, technologický magazín [online]. [cit. 2008-04-01].
[15] Factum Invenio – Tisková zpráva [online]. [cit. 2008-01-30].
[16] ITBIZ, IT a byznys z jiného úhlu [online]. [cit. 2008-03-05].
[17] LUKAČOVIČ, I. 10 rad Iva Lukačoviče, Hospodářské noviny, 31.8.2007. Internetová populace v roce 2007, [cit. 2008-01-28]
[18] LUPA.CZ Server o českém internetu [online]. [cit. 2008-02-29].
[19] LUPA.CZ Server o českém internetu [online]. [cit. 2008-03-05].
39
[20] LUPA.CZ Server o českém internetu [online]. [cit. 2008-01-30].
[21] LUPA.CZ Server o českém internetu [online]. [cit. 2008-03-08].
[22] MĚŠEC.CZ [online]. [cit. 2008-03-08].
[23] MARKETINGOVÉ NOVINY [online]. [cit. 2008-03-05].
[24] MARKETINGOVÉ NOVINY [online]. [cit. 2008-03-12].
[25] NEWS.COM [online]. [cit. 2008-02-22].
[26] NOVINKY.CZ, Zpravodajský server firmy Seznam, a.s. [online]. [cit. 2008-04-01].
[27] ONLINEOBCHODY.COM, Zpravodaj internetových obchodů [online]. [cit. 2008-02-10].
[28] SEZNAM.CZ, Statistiky hledanosti slova espedice [online]. [cit. 2008-04-05].
[29] Rödl & Partner [online]. [cit. 2008-03-15].
[30] SEDLÁČEK, J. E-komerce. Praha: BEN, 2006. ISBN 80-7300-195-0
40
[31] The New York Times [online]. [cit. 2008-02-22].
[32] TISKOVÁ ZPRÁVA, Počet internetových uživatelů v roce 2007 [online]. [cit. 2007-07-17] Netmonitor.cz, Meziroční vývoj internetu_20070717.pdf
[33] TISKOVÁ ZPRÁVA, Počet shlédnutých stránek, strávený čas na internetu, [online]. [cit. 2007-07-17] Netmonitor.cz, Meziroční vývoj internetu_20070717.pdf
[34] TISKOVÁ ZPRÁVA, Vývoj uživatelů internetu v ČR od roku 2001 [cit. 2007-07-04] Netmonitor.cz, Meziroční vývoj internetu_20070717.pdf
[35] VEBER, J. Management. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-029-5
41
Přílohy Příloha č. 1: Dot-com bublina 1. měsíc:Mladý vizionář dostane výborný nápad. Napadne jej projekt Q. Vizionář je sotva plnoletý a pomalu se rozhoduje, že by na světě mohly být lepší věci než jenom studium. 2. měsíc: S několika svými kamarády na Q pracuje. 3. měsíc: Vzniká první prototyp a Q dostává své jméno. Přichází rizikový kapitalista a do projektu investuje X milionů dolarů. 6. měsíc: Q je v betaverzi a vznikají první odborné recenze 8. měsíc: Desítky zmínek v internetovém tisku měsíčně. Sto webů věnujících Q své blogy, www stránky a diskusní fóra. 9. měsíc: Rizikový kapitalista sype do projektu další miliony. Přibírá se několik desítek dalších lidí – tentokrát obchodníci, marketéři, manažeři. Milióntý download. Q získává různé tituly jako „žhavá technologie“ či „produkt, který stojí za to“. Firma uzavírá aliance a uvádí druhou betaverzi Qéčka přičemž ještě neutržila ani dolar. 10. měsíc: Stovky betatestérů, desetitisíce internetových stránek. Milióntý registrovaný uživatel. Desítky spolupracujících firem, dodávajících obsah a obohacujících Q (stále v betaverzi). 11. měsíc: Q uvedeno v plné verzi – download samozřejmě zdarma. 12. měsíc: 500 000 downloadů ostré verze. Uznávaná a úspěšná analytická společnost předpovídá, že obrat v nové oblasti, kterou Q otevřelo, dosáhne pět, deset, dvacet, padesát, sto, (podle toho, jakou náladu zrovna analytik má) miliard dolarů do pěti let. 15. měsíc:Firma vstupuje s pomocí investičního kapitalisty na trh. Majitel má 10% podíl, který je v akciích roven stovkám miliónů dolarů. Q je označováno za průmyslový standard. 16. měsíc: Akcie firmy Q Inc. míří stále vzhůru. Q neutržilo ještě ani jediný dolar!!
42
Příloha č. 2: Prvotní design projektu www.espedice.cz
43
Příloha č. 3: Nynější design projektu www.espedice.cz
44
Příloha č. 4: Návštěvnost serveru espedice.cz Tabulka č. 12: Vývoj návštěvnosti serveru Espedice.cz Rok
Měsíc
Visits
PV
PPV
Čas
Únor Leden
37 164 39 924
321 721 373 350
8,66 9,35
0:06:28 0:06:51
Prosinec Listopad Říjen Září Srpen Červenec Červen Květen Duben Březen Únor Leden
20 952 28 932 30 586 25 483 28 411 23 816 25 227 26 986 24 337 30 997 30 848 28 182
189 136 274 913 324 925 250 966 276 040 240 675 265 220 314 705 267 013 346 312 348 803 330 307
9,03 9,50 10,62 9,85 9,72 10,11 10,51 11,66 10,97 11,17 11,31 11,72
0:05:31 0:06:25 0:06:47 0:06:09 0:06:41 0:07.34 0:07:33 0:08:08 0:07:39 0:07:55 0:08:18 0:07:25
Prosinec Listopad Říjen Září Srpen Červenec Červen Květen Duben Březen Únor Leden
17 303 22 147 22 778 17 381 15 677 12 887 12 777 12 659 9 948 9 799 9 715 7 491
193 626 279 136 268 473 175 916 149 403 117 921 127 645 116 209 93 560 87 015 88 535 65 471
11,19 12,60 11,79 10,12 9,53 9,15 9,99 9,18 8,90 8,88 9,11 8,74
0:05:53 0:07:05 0:07:15 0:06:41 0:07.34 0:07:33 0:06:14 0:07:01 0:06:58 0:05:07 0:04:39 0:04:25
Prosinec Listopad
4 158 2 560
21 415 14 182
5,15 5,54
0:02.59 0:02.39
Rok 2008
Rok 2007
Rok 2006
Rok 2005
Zdroj: Interní statistiky Espedice.cz (data čerpána z Google Analytics)
Visits – počet návštěv PV (page views) – počet zobrazených stránek PPV (page per views) – počet zobrazených stránek / 1 návštěvník Čas – průměrný čas jedné návštěvy / 1 návštěvník
45
Příloha č. 5: Mapa světa - pokrytí internetemi
i
Zdroj: Mapa světa – pokrytí internetem [cit. 2008-04-15]. Dostupné z:
46
