VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2008
Olga Trusková
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Změny v teritoriální a komoditní struktuře ZO Ruské federace od poloviny 90. let do současnosti (diplomová práce)
Autor: Bc. Olga Trusková Vedoucí práce: doc. Ing. Emílie Kalínská, CSc.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne …………
………………… podpis studenta
Obsah Úvod .......................................................................................................................................- 1 1. Teoretická východiska....................................................................................................- 4 1.1 Definování základních pojmů ................................................................................- 4 1.1.1 Zahraniční obchod..........................................................................................- 4 1.1.2 Dovoz a vývoz................................................................................................- 4 1.1.3 Struktura zahraničního obchodu a její determinanty......................................- 5 1.2 Zpracování statistických dat...................................................................................- 6 1.2.1 Federální služba státní statistiky RF...............................................................- 7 1.3 Regulace zahraničního obchodu RF.......................................................................- 8 1.3.1 Ochrana domácího trhu ..................................................................................- 9 1.3.2 ČR a RF........................................................................................................- 10 2. Praktická část................................................................................................................- 11 2.1 Odkaz SSSR .........................................................................................................- 11 2.2 Souhrnné údaje.....................................................................................................- 14 2.2.1 Rok 1995 vs 2005.........................................................................................- 14 2.2.2 Rok 2006 ......................................................................................................- 16 2.2.3 Vývoj cen ropy .............................................................................................- 17 2.3 Rozbor teritoriální struktury.................................................................................- 20 2.3.1 Země vzdáleného zahraničí ..........................................................................- 20 2.3.2 Země SNS ....................................................................................................- 23 2.3.3 Nejvýznamnější obchodní partneři...............................................................- 24 2.4 Rozbor komoditní struktury .................................................................................- 26 2.4.1 Zbožová struktura exportu a importu ...........................................................- 27 2.4.2 Ropa a zemní plyn........................................................................................- 28 2.5 Zahraniční obchod v r.2006 .................................................................................- 31 2.6 Služby...................................................................................................................- 33 2.6.1 Sektor služeb v Rusku ..................................................................................- 33 2.6.2 Zahraniční obchod se službami ....................................................................- 35 2.7 Obchod RF a EU ..................................................................................................- 42 2.7.1 Vývoj teritoriální a komoditní struktury ......................................................- 42 2.7.2 Rok 2006 ......................................................................................................- 45 2.8 Obchod RF a ČR ..................................................................................................- 46 2.8.1 Vývoj teritoriální a komoditní struktury ......................................................- 46 2.8.2 Obchod se službami .....................................................................................- 52 2.8.3 Ropa a zemní plyn........................................................................................- 53 2.8.4 SWOT analýza .............................................................................................- 54 2.8.5 České investice a priority pro export............................................................- 57 Závěr.....................................................................................................................................- 58 Literatura a prameny ............................................................................................................- 65 Seznam tabulek a grafů ........................................................................................................- 69 Příloha ..................................................................................................................................- 70 -
Seznam zkratek APEC
Asijsko-pacifické hospodářské společenství
BBC
British Broadcasting Corporation (Britská vysílací korporace)
CZK
Česká koruna
ČR
Česká republika
ČSFR
Československá federativní republika
EAHS
Euro-asijské hospodářské společenství
EU
Evropská unie
EU-15
15 členských států Evropské unie (do rozšíření v roce 2004)
Eurostat
Statistical Office of the European Communities (Statistický úřad Evropského společenství)
GKS
Federální služba státní statistiky Ruské federace
HS
Harmonizovaný systém
KN
Kombinovaná nomenklatura
NATO
Severoatlantická aliance
OSN
Organizace spojených národů
RF
Ruská federace
RVHP
Rada vzájemné hospodářské pomoci
SITC
Standard International Trade Classification (Standardní mezinárodní obchodní klasifikace)
SNS
Společenství nezávislých států
SSSR
Svaz sovětských socialistických republik
SWOT
Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb
USA
Spojené státy americké
USD
Americký dolar
WTO
World Trade Organization (Světová obchodní organizace)
Úvod Zahraniční obchod Ve své diplomové práci jsem se rozhodla zabývat zahraničním obchodem Ruské federace a podrobně rozebrat jeho strukturu jak z hlediska komoditního, tak i teritoriálního. Co nejpřesnější definici pojmu „zahraniční obchod“ bych uvedla v teoretické části této práce, přesto se již na úvod pokusím objasnit, čím je toto téma tak důležité a čeho se týká. Abych mohla zdůraznit význam zahraničního obchodu pro hospodářství země, musím jej nejdříve alespoň obecně zařadit. Zahraniční obchod je jedním z prvků světové ekonomiky, patří dokonce mezi nejrychleji se rozvíjející a měnící se. „Je historicky nejstarší a dosud významnou formou vnějších hospodářských vztahů.“ (1) Zahraniční obchod se může stát faktorem ekonomického růstu („jestliže existuje správná poptávka v zahraničí a správná nabídka doma“
(2)
) nebo naopak tento růst
zpomalovat. V drtivé většině země díky zahraničnímu obchodu rozšiřují své zdroje, zvyšují blahobyt a tím, že se zapojují do mezinárodní dělby práce, spoří národní práci. (3) Díky dovozu a vývozu překonávají omezující faktory produkce, jimiž jsou například malá vybavenost výrobními faktory (tj. nedostatek přírodních, lidských a kapitálových zdrojů), nepříznivé přírodní podmínky, nedostatečná technologická vybavenost a jiné. Jestliže země obchoduje se zahraničím, může si dovolit spotřebovávat takové výrobky, které by sama nevyprodukovala, nebo jen s vysokými náklady, a zároveň se soustředit na produkci pro ni výhodných komodit. Zahraniční obchod přináší dané zemi mimo jiné i informace o vyráběných komoditách v zahraničí a umožňuje srovnávat domácí výrobky a služby se zahraničními.
(4)
V neposlední řadě může být navíc stabilizujícím faktorem,
jestliže domácí ekonomika zažívá depresi, neúrodu, boom nebo jiné poruchy. To platí především pro vyspělé země, jak uvádí Ch. P. Kindleberger, které mají kontrolu nad základními faktory ovlivňujícími důchod, což znamená, že investice a vládní výdaje mohou být na vývozu nezávislé. (5)
1
Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství. 3 Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. 4 Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu. 5 Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství. 2
-1-
Jen zhruba jsem nastínila výhody, které zahraniční obchod přináší, a snažila jsem se v krátkosti objasnit jeho důležitost. Žádná země si nemůže dovolit ignorovat existenci zahraničního obchodu, vždy je více či méně zapojena do mezinárodních toků zboží, služeb a kapitálu. Jednotlivé státy se liší pouze intenzitou zapojení do těchto vztahů, ale důležité je, že ve všech ekonomikách hraje zahraniční obchod významnou roli. Postupně je tak pasivní koncepce zahraničního obchodu (tj. zahraniční obchod jako prostředek, jak se zbavit přebytečné produkce a jak dovézt tu chybějící) nahrazen aktivní koncepcí, která „zdůrazňuje úlohu zahraničního obchodu jako činitele úspory národní práce a ekonomického růstu.“ (6)
Cíl mé diplomové práce Ve své práci bych ráda ukázala vývoj zahraničního obchodu Ruské federace za posledních deset let a zdůraznila bych velký rozdíl v jeho struktuře těsně po rozpadu SSSR a na počátku 21. století. Celá má práce by měla směřovat k tomu, abych se na jejím konci mohla pokusit souhrnně vyjádřit důležité změny, ke kterým v průběhu více jak desetiletí došlo. Také bych po důkladném rozboru těchto změn v jednotlivých letech chtěla na závěr formulovat určitou hypotézu o budoucím vývoji zahraničního obchodu Ruské federace. Po rozpadu SSSR se ekonomika v Rusku začala měnit a transformoval se i zahraniční obchod. Struktura vývozu a dovozu byla po dlouhá léta určována plánem, neuvažovalo se, zda je daný plán pro ekonomiku výhodný. Rusko se orientovalo na deformované trhy, kde svoji roli nehrály náklady, ceny ani měnový kurz.
(7)
S postupným rozvojem tržní ekonomiky se
zvyšovala role zahraničního obchodu, měnila jeho teritoriální a komoditní struktura a zapojení Ruské federace do mezinárodní směny začínalo být produktivnější.
Struktura práce a použité metody Ve své práci se pokusím ukázat vývoj zahraničního obchodu Ruské federace od roku 1995 do současnosti. Chtěla bych zachytit a popsat řadu změn ve struktuře dovozu a vývozu, která byla značně pokřivena během socialismu, jak jsem uvedla v předchozím odstavci, a která se postupem času stávala efektivnější a začíná tak být v souladu s ruskými komparativními výhodami. V teoretické části práce bych nejprve definovala základní pojmy, kterými jsou zahraniční obchod, export a import, a poté uvedla determinanty struktury exportu a importu. Dále bych stručně popsala zpracovávání statistiky zahraničního obchodu a její specifika 6 7
Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu. Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky.
-2-
v Ruské federaci, jež je důležitá vzít v úvahu při interpretaci dat získaných Federální službou státní statistiky (ruským statistickým úřadem). Nakonec bych shrnula regulaci zahraničního obchodu RF. V praktické
části
bych
nejprve
stručně
charakterizovala
stav
ekonomiky
a zahraničního obchodu po rozpadu SSSR, srovnala makroekonomické údaje za rok 1995 a 2005 a uvedla podrobnější údaje ilustrující vývoj ruské ekonomiky v roce 2006. V této části bych také uvedla vývoj cen ropy, které výrazně ovlivňují zapojení RF do mezinárodní směny. Poté bych popsala dovoz a vývoz z hlediska teritoriálního, kde bych zvýraznila největší dodavatele a odběratele, a následně bych stejným způsobem zachytila změny v komoditní struktuře. Dále bych detailněji charakterizovala ruský zahraniční obchod v roce 2006. Po rozboru struktury ruského zahraničního obchodu se zbožím bych se soustředila na zahraniční obchod se službami. Závěrem bych se zaměřila na obchod Ruské federace s Evropskou unií a Českou republikou. Uvedla bych SWOT analýzu (tj. analýzu slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb) českých podnikatelských subjektů s ohledem na ruský trh a nastínila bych příležitosti pro české podnikatele v Rusku. Na konci práce bych shrnula nejdůležitější poznatky a pokusila bych se formulovat hypotézu o budoucím vývoji ruského zahraničního obchodu. Hlavními metodami při zpracování této práce budou komparace, abstrakce, indukce, analýza, syntéza a zobecnění. Metoda komparace, spočívající ve zjišťování rozdílů mezi určitými prvky, mi dovolí srovnat například komoditní strukturu ruského exportu roku 1995 a roku 2005. Díky abstrakci, zabývající se pouze podstatnými záležitostmi a odhlížející od detailů, budu moci určit například trendy v celkovém vývoji zaměření ruského zahraničního obchodu. Metoda indukce, tedy uvažování z části na celek, umožní mimo jiné po podrobném rozboru Ruskem vyvážených komodit posoudit, je-li RF nadále jednostranně zaměřena na export přírodního bohatství. Metoda analýzy znamenající rozklad na jednotlivé části mi pomůže např. detailněji rozebrat strukturu exportu Ruska. Postupnou syntézou, spojováním oddělených jednotek do výsledného celku, se naopak dostanu např. od důvodů nízkých investic do energetického průmyslu po jejich následky. Zobecnění mi naopak dovolí vyslovit teorii, že mimo jiné i díky solidním makroekonomickým výsledkům a zkvalitňující se struktuře obchodu se službami se RF přibližuje k rozvinutým státům.
-3-
1. Teoretická východiska Tato část práce je vyhrazena pro definování základních pojmů, kterými jsou zahraniční obchod, export a import. Ve stručnosti se pokusím objasnit, co určuje strukturu dovozu a vývozu. Pro lepší orientaci ve statistických tabulkách a přehledech bych chtěla popsat základní používané klasifikační systémy a uvedla bych, jak ruský statistický úřad člení země pro potřeby statistiky. Poté bych se zmínila o problematice statistiky v Ruské federaci a o regulaci zahraničního obchodu RF.
1.1 Definování základních pojmů 1.1.1 Zahraniční obchod Zahraniční obchod je jednou z forem mezinárodních ekonomických vztahů. Jedná se o hmotné i nehmotné toky, tj. toky zboží a výrobních či nevýrobních služeb, které překračují hranice státu. „Spojuje národní hospodářství země se světovým hospodářstvím.“ (8) Relativní postavení dané země v zahraničním obchodě je podle Ch. P. Kindlebergera závislé na tom, „zda se její vývoz těší vysoké důchodové pružnosti, či zda jde o tradiční a standardizované základní výrobky nebo snad dokonce o méně kvalitní zboží, jehož spotřeba s růstem důchodu klesá.“ (9)
1.1.2 Dovoz a vývoz Pod pojmem zahraniční obchod se skrývají dvě jeho části - dovoz a vývoz. Český statistický úřad uvádí, že „dovoz vyjadřuje hodnotu zboží přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku“ (10) (to znamená, že zahrnuje zboží pro spotřebu, na opravu, zušlechtění i reexport). Analogicky můžeme definovat i vývoz. Součet dovozu a vývozu se nazývá obrat zahraničního obchodu, jejich rozdíl je uváděn pod názvem obchodní bilance (de facto se jedná o saldo obchodní bilance). Převyšuje-li hodnota dovozu hodnotu vývozu, mluvíme o pasivní obchodní bilanci. Je-li však hodnota vývozu vyšší než dovozu, obchodní bilance je aktivní. 8
Jelínek, J. a kol.: Encyklopedie zahraničního obchodu. Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství. 10 ČSÚ: Když se řekne…Zahraniční obchod. 9
-4-
1.1.3 Struktura zahraničního obchodu a její determinanty „Zahraniční obchod se sleduje ve dvojí základní struktuře, a to územní (teritoriální) a zbožové (komoditní).“
(11)
Podle Encyklopedie zahraničního obchodu můžeme územní
skladbu zahraničního obchodu definovat jako „podíl jednotlivých územních celků zemí, seskupení zemí, kontinentů, na úhrnu obchodních operací, vyjádřeném v hodnotě nebo množství.“
(12)
Teritoriální struktura nám tedy jednoduše říká, se kterými zeměmi náš stát
nejčastěji obchoduje, do kterých zemí nejčastěji vyvážíme a které země jsou našimi největšími dovozci. Sledujeme-li zbožovou strukturu zahraničního obchodu, zkoumáme tím podíl jednotlivých skupin zboží na dovozu a vývozu. To znamená, že hledáme, jaké zboží vyvážíme a jaké dovážíme. Ve své práci se spokojím s pouhým vyjmenováním činitelů, které ovlivňují zahraniční obchod, protože jejich vysvětlení by vyžadovalo další odbornou studii. Myslím si, že je důležité uvědomit si před samotnou analýzou struktury dovozu a vývozu Ruské federace, co vše ji určuje, mění a vytváří. Různé teorie uvádějí rozdílné faktory determinující strukturu zahraničního obchodu. Základní přístupy jsou shrnuty např. ve skriptech Zahraniční ekonomické vztahy České republiky(13). Dovoz a vývoz je tedy podle jednotlivých koncepcí určován rozdíly: v absolutních nákladech práce, v relativních nákladech práce, ve vybavenosti výrobními faktory; přičemž mimo jiné platí, že čím více jsou zdroje nerovnoměrné, tím více země obchodují; v technologii a technice, v know-how a v geografické poloze. Ch. P. Kindleberger ve svém díle Zahraniční obchod a národní hospodářství (14) udává další činitele: dopravní náklady (zvláště u těžkých hromadných komodit jako uhlí, obilí, nafta…), státní zásahy do ekonomiky (obrana, důležité zdroje zdanění), informovanost o možnostech obchodu, schopnost transformace (změn, neboli schopnost přerozdělovat zdroje z jednoho odvětví do druhého podle potřeby, přizpůsobení struktury zahraničního obchodu nové situaci ekonomickým způsobem), nahodilé a nepředvídatelné okolnosti (válka je „inkubátorem růstu faktorů a technologických změn“ ale i nástrojem protekcionismu, dále do této skupiny patří epidemie, stávky a neúroda, která způsobí jen krátkodobé změny zahraničního obchodu). 11
Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu. Jelínek, J. a kol.: Encyklopedie zahraničního obchodu. 13 Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. 14 Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství. 12
-5-
1.2 Zpracování statistických dat Pro usnadnění sběru, srovnání a rozboru statistických dat týkajících se mezinárodního obchodu, byly vypracovány následující zbožové klasifikace:
Harmonizovaný systém
Kombinovaná nomenklatura
Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC) Harmonizovaný systém „je mezinárodní klasifikace zboží, která se dělí na kapitoly
označované dvoumístným numerickým kódem (HS2). Tyto kapitoly se dělí na čísla označovaná čtyřmístným numerickým kódem (HS4), která se dále dělí na položky označované jako HS6 (šestimístný numerický kód).“ (15) Kombinovaná nomenklatura představuje „harmonizovaný systém rozšířený o dvě místa a poskytuje vyšší stupeň podrobnosti pro klasifikaci zboží než harmonizovaný systém. Podpoložky Kombinované nomenklatury jsou označovány 8-místným numerickým kódem (KN8). Aktualizovaná verze je každým rokem vydávána nařízením EU.“ (16) Nejběžněji používanou zbožovou klasifikací je Standard International Trade Classification, česky Standardní mezinárodní obchodní klasifikace. Byla vypracována Statistickým úřadem OSN roku 1950 pro uspořádání údajů o zahraničním obchodě, původní verze byla již několikrát revidována.
(17)
Zahraničně obchodované druhy zboží jsou členěny
do 10 tříd, které mají své oddíly, skupiny, podskupiny a položky, tj. bylo zvoleno pětistupňové dekadické třídění. Cílem je třídit jednotlivé komodity nejen podle druhu materiálu, z něhož vznikly, ale také podle ekonomického účelu a stupně zpracování. Třídy jsou pojmenovány následovně: (18) 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje, a tabák 2 Surové materiály nepoživatelné s výjimkou paliv 3 Nerostná paliva, mazadla a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné produkty 6 Tržní výrobky klasifikované hlavně podle materiálu 7
Stroje a přepravní zařízení
15
ČSÚ: Zahraniční obchod – metodika. ČSÚ: Zahraniční obchod – metodika. 17 Jelínek, J. a kol.: Encyklopedie zahraničního obchodu. 18 Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu. 16
-6-
8
Různé průmyslové výrobky
9
Komodity a předměty obchodu jinde nezařazené
1.2.1 Federální služba státní statistiky RF Statistická analýza obchodu Ruské federace je velmi složitá a shromážděná data je nutno brát s určitou mírou rezervy. Jejich vypovídací hodnota je narušena mimo jiné existencí pašeráctví; regulovaných cen, které se liší od světových; nestabilitou směnného kurzu a daňovými úniky spojenými s exportem (kdy se exportéři snaží skrýt příjem měn) i importem (pokud importéři skrytě přesunují kapitál do zahraničí).
(19)
Určitou roli, zvláště
po vzniku Ruské federace, hrála neexistence tradice a zkušenosti se statistikou mezinárodního obchodu. O tom svědčí např. fakt, že na počátku devadesátých let přesahovalo množství chyb a opomenutí v platební bilanci Ruska objem exportu zboží a služeb. (20) Pro potřeby statistiky mezinárodního obchodu dělí Federální služba státní statistiky země do dvou velkých skupin – země tvořící Společenství nezávislých států (SNS) a země vzdáleného zahraničí. Dále je podrobněji sledován obchod se zeměmi Evropské unie, se státy sdruženými v Asijsko-pacifickém hospodářském společenství (APEC) a v Euro-asijském hospodářském společenství (EAHS). Společenství nezávislých států vzniklo roku 1991 se sídlem v Minsku „jako volný svazek postsovětských států s nově získanou samostatností“
(21)
zahrnující 12 z 15 bývalých
republik SSSR bez pobaltských států: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán. Seskupení je spíše formální: „V. Putin otevřeně přiznává, že šlo především o nástroj pro civilizovaný „rozvod“
(22)
po rozpadu SSSR“. Členské státy si navzájem vyměňují informace a koordinují
obchodní, finanční, legislativní a bezpečnostní otázky a dohodly se na vytvoření zóny volného obchodu. Hospodářské systémy těchto postsovětských zemí si zůstávají i nadále blízké a přetrvává silná vazba na ruskou ekonomiku. Ruská federace se snaží v SNS prosazovat své zájmy a upevňovat tak roli regionální velmoci. Společenství nezávislých států je tudíž spíše platformou pro politický dialog. Bez výraznější reformy nebude hrát žádnou vážnější roli v mezinárodní ani regionální politice. Euro-asijské hospodářské společenství bylo založeno roku 2001 s cílem postupně sjednocovat
ekonomiky
členských
států
-
19
Běloruska,
Kazachstánu,
Kyrgyzstánu,
International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 21 Wikipedie: Společenství nezávislých států. 22 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko 2005. 20
-7-
Tádžikistánu, Ruské federace a od roku 2005 Uzbekistánu. (Rusko si tak „upevnilo své postavení v daném regionu a staví se do pozice hegemona integračních procesů ve Střední Asii.“
(23)
) Ruská federace je také od roku 1998 členem Asijsko-pacifického společenství,
které vzniklo roku 1989 se sídlem v Singapuru a s cílem prohlubovat ekonomické a politické vazby mezi členskými státy (Austrálií, Brunejí, Čínou, Filipínami, Chile, Indonésií, Japonskem, Kanadou, Korejskou republikou, Malajsií, Mexikem, Novým Zélandem, PapuouNovou Guineou, Peru, Ruskem, Singapurem, Spojenými státy americkými, Vietnamem, Taiwanem a Thajskem). (24) Komodity člení ruský statistický úřad na následujících devět skupin: (25) 1. Potravinářské výrobky a zemědělské suroviny 2. Minerální produkty 3. Produkce chemického průmyslu a kaučuk 4. Kožedělní a kožešnické suroviny a výrobky z nich 5. Produkce dřevařského a papírenského průmyslu 6. Textil, textilní výrobky a obuv 7. Kovy, drahokamy a výrobky z nich 8. Stroje, zařízení, dopravní prostředky 9. Ostatní
1.3 Regulace zahraničního obchodu RF Pro ruské podnikatelské prostředí je charakteristická vysoká míra zasahování státu do ekonomiky. Rusko zdědilo z dob SSSR „velmi rigidní systém kontroly vnějších ekonomických vztahů.“
(26)
Zůstávají zde „četné administrativní překážky v podnikání
a zahraničně obchodních operacích, včetně veterinárních a fytosanitárních omezení.“
(27)
Obchod s Ruskou federací je bržděn zdlouhavými, finančně nákladnými a mnohdy netransparentními procedurami, tarifními i netarifními překážkami, nestandardním procesem proclívání, nedodržováním principu nediskriminace v některých sektorech služeb (např. dvojí ceny energie, dvojí ceny v železniční dopravě). Existují zde vysoká politická a komerční rizika spojená s nestabilitou a nejistotou v legislativě, regulacích a politikách zahraničního obchodu (časté změny pravidel hry, které znamenají pro zahraniční investory a obchodníky 23
BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko 2005. Wikipedia: Asia – Pacific Economic Cooperation. 25 Federální služba státní statistiky RF: External economic activities. 26 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 27 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 24
-8-
dodatečné náklady). Neexistuje zde ani všeobecně akceptovaný a vynutitelný obchodní zákoník, vláda rozhoduje téměř o všem udělením výjimky z pravidel. Časté jsou také nejasnosti ohledně toho, která autorita a na jaké úrovni musí schválit určitou transakci, a situaci navíc komplikuje nedostatek informací pro zahraniční investory a obchodníky (o ekonomice, regionálních trzích, jednotlivých podnicích, úřednících, regionálních zdrojích, dopravní a telekomunikační infrastruktuře) a neexistence federální podpory investorů. Vstup na ruský trh je nákladný kvůli omezení víz, cestovním komplikacím, problémům se zakládáním kanceláří a jiným překážkám. Liberální politika státu je oslabována podniky, které se snaží dostat od státu rentu, a korupcí. Transparenty International řadí Rusko federaci na přední místa v žebříčku zemí s nejvyšší korupcí. V posledních letech jsme svědky intenzivnějšího otevírání trhu především díky snaze Ruska o vstup do Světové obchodní organizace. (V roce 2006 se Ruské federaci podařilo uzavřít bilaterální dohodu s USA.) Ruské podnikatelské prostředí se tak zlepšuje. RF je řazena mezi země s vysokou investiční přitažlivostí, má druhý stupeň investičního ratingu u vedoucích ratingových společností. Došlo ke „snížení úrovně zdanění, zlepšení ekonomické stability v zemi, zjednodušení daňové administrace, snížení státní regulace, zjednodušila se možnost získání kapitálu, snížil se tlak nerovných podmínek konkurence a korupce, poklesla úroveň vydírání ze strany kriminálního prostředí.“ poslední formální překážky směnitelnosti rublu.
(28)
(29)
V roce 2006 byly odstraněny také
Ruská federace se mimo jiné snaží
o postupné sblížení celní legislativy s Evropskou unií a nahrazení totální celní kontroly „cílenou kontrolou zaměřenou na specifické zboží a na významné objemy.“ (30)
1.3.1 Ochrana domácího trhu Dovozní podmínky jsou určeny celním zákoníkem a normativními akty vydávanými zejména Federální celní službou. Pro ochranu domácí trhu jsou zavedena dovozní, zvláštní a sezónní cla, DPH, spotřební daně, dovozní kvóty a licence. Zvláštní clo zahrnuje speciální, antidumpingové a kompenzační clo. Sezónní clo je aplikováno maximálně na 6 měsíců a slouží k operativní regulaci obchodu. Spotřební daň (“akcíz”) je stanovena v procentech z celní hodnoty, nebo v závislosti na množství či obsahu určité komponenty. Je uvalována na 10 druhů zboží (líh, alkoholické výrobky, pivo, produkce tabákového průmyslu, klenoty, automobily, nafta, motorový benzín, motorové oleje), na suroviny (ropa, plyn) a některé obchodní operace. 28
BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 30 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 29
-9-
Po roce 1990 byly pro přilákání zahraničních investic do Ruska zakládány zóny volného obchodu, které měly však spíše obchodní charakter. Dnes prakticky nefungují, některé byly transformovány na zvláštní ekonomické zóny a plánuje se budování průmyslověvýrobních zón a technicko-aplikačních zón. Nově zřizovaným zvláštním ekonomickým zónám jsou státem poskytovány různé výhody: nulové dovozní clo a osvobození od DPH pro importované výrobní zařízení, což představuje úsporu cca 30 %
(31)
; osvobození
od majetkové a pozemkové daně; úlevy z daně ze zisku, rychlejší odpisy výrobního zařízení, nákladů na výzkum a vývoj i v případě neúspěchu; odepsání celé ztráty z hospodaření v předchozím roce. Do budoucna se počítá také s vytvářením turisticko-rekreačních a přístavních zón. (32)
1.3.2 ČR a RF Vstup do Evropské unie znamenal pro Českou republiku posílení jejího postavení na ruském trhu. Roku 1997 vstoupila v platnost Dohoda o partnerství a spolupráci, díky které EU (a tedy i ČR) rozvíjí hospodářské, politické a kulturní vztahy s Ruskem. Roku 2005 byl podepsán projekt čtyř „road maps“, které zakládají spolupráci a harmonizaci v obecných obchodních a ekonomických otázkách, v celní problematice, telekomunikacích a dopravě, energetice, kosmu a ochraně životního prostředí. Ve vztazích ČR k Rusku je vstupem ČR do EU uplatňována unijní Společná obchodní politika, zejména množstevní omezení na dovozy ruských ocelářských výrobků, antidumping a pro některé zboží i celní preference v rámci Všeobecného systému preferencí. Česká republika má navíc upraveny vztahy k RF bilaterálně. Byly uzavřeny mezivládní a meziresortní dokumenty týkající se hospodářské spolupráce: „ochrany investic, zamezení dvojího zdanění, zadluženosti, jaderné energetiky, zemědělství, dopravy, vědy a techniky, certifikace, bankovnictví“ a další.
(33)
Po vstupu do EU Česká republika nově
uzavřela mezivládní dohodu s RF o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, která zakládá i společný orgán - Mezivládní komisi pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. 31
BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 33 MPO: Strategie prosazování obchodně – ekonomických zájmů ČR v RF. 32
- 10 -
2. Praktická část V této části práce bych nejprve stručně popsala situaci v ruském zahraničním obchodě po rozpadu SSSR. Poté bych shrnula makroekonomické údaje pro ruskou ekonomiku v roce 1995 a údaje za rok 2005, aby bylo možné si udělat přesnější představu o současné situaci ekonomiky a srovnat počáteční a konečné zkoumané období. Stav ekonomiky v roce 2006 bych pak rozebrala podrobněji. Následně bych uvedla vývoj cen ropy, které výrazně ovlivňují zapojení Ruské federace do mezinárodní směny. V další části bych sledovala teritoriální a komoditní změny v dovozu a vývozu, kde bych zvýraznila největší dodavatele a odběratele. Podrobně bych charakterizovala ruský zahraniční obchod v roce 2006. Po zahraničním obchodu se zbožím bych popsala ruský obchod se službami. Poté bych se soustředila na obchod Ruska s Evropskou unií jako celkem. Závěrem bych se zaměřila na obchod Ruské federace a České republiky, uvedla bych SWOT analýzu, tj. analýzu slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb českých podnikatelských subjektů s ohledem na ruský trh, a nastínila bych příležitosti pro české podnikatele v Rusku. Na konci práce bych se pokusila formulovat hypotézu o budoucím vývoji ruského zahraničního obchodu.
2.1 Odkaz SSSR Struktura zahraničního obchodu nově vzniklé Ruské federace byla podle Ch. P. Kindlebergera (34) zkreslena kvůli: 1. Marxistické teorii: ta neuvažovala produktivitu půdy a kapitálu a uznávala jen práci, čímž došlo v dovozu k preferenci pracovně náročných výrobků a k levnému vývozu produkce náročné na kapitál a půdu. 2. Znevýhodňování spotřebního zboží oproti investičnímu: spotřeba byla utlumována vysokými daněmi. 3. Tlaku na splnění plánu: určoval, s čím se má obchodovat. 4. Snaze získat politický vliv: Ch. P. Kindleberger uvádí například ochotu vykupovat nadúrodu egyptské bavlny, kubánského cukru a tím si vynutit politický vliv.
34
Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství.
- 11 -
5. Ideologickým důvodům, které ovlivňovaly importy a exporty (zvláště vojenského vybavení a investičního zboží) do socialistických a rozvojových zemí (chyběla zpětná ekonomická vazba). (35) 6. Neexistenci konkurence pro domácí zboží: importy do SSSR nepředstavovaly konkurenci pro domácí zboží, protože oficiální politika soběstačnosti povolovala import, jen pokud byla domácí produkce přechodně nedostačující anebo chyběla, a vládní kontroly importu nedovolily vytlačit domácí výrobce importéry. (36) 7. Téměř nulovému dopadu cenových změn: fluktuace cen na surovinových trzích neměla velký dopad na sovětskou ekonomiku – ze zvýšení cen SSSR profitoval, ale nepřeměnil je v růst nebo ekonomický blahobyt kvůli všeobecné neefektivnosti ekonomiky a vojenskému zaměření; pokles cen byl vyrovnáván zvýšením exportovaného množství. (37) Po rozpadu SSSR se vláda snažila liberalizovat ekonomiku. První vlna liberalizace v roce 1991 přinesla odbourání tarifů a netarifních omezení pro importy (ale ne pro exporty), všem firmám bylo uděleno právo podílet se na mezinárodním obchodě bez potřeby speciální registrace. Kvůli sílící reálné apreciaci rublu a z fiskální nutnosti byla brzy importní cla zavedena. Výjimky však byly udělovány lobbistickým skupinám. Nejvíce rostla cla v sektorech s nejsilnějším lobbingem – obrana, mikroelektronika, letectví a kosmonautika, motorová vozidla, zemědělství. Liberalizace zahraničního obchodu bez stabilizovaného domácího trhu vedla k zvýhodnění neruských partnerů, odrazovala od substituce importů a od vývozních aktivit ruských podniků. Navíc do roku 1993 nebyly pro žádné importy vybírány spotřební daně ani daň z přidané hodnoty, které byly uvaleny na domácí zboží. Tím pádem mělo importované zboží daleko výhodnější postavení, které bylo ještě podpořeno apreciací ruské měny a vysokou inflací. Na exporty se zpočátku nevztahovala žádná explicitní omezení, byly pouze kontrolovány. 90 % hodnoty všech exportů podléhalo licencování, většina podléhala exportním kvótám.
(38)
Zásah vlády k omezení exportů byl však nevyhnutelný kvůli velkému
rozdílu mezi světovými a domácími cenami, který brzdil importy a podporoval exporty. Vláda zredukovala seznam zboží, které mohlo být vyváženo, vytvořila seznam obsahující více než 190 strategických komoditních skupin, které mohly být vyváženy jen podniky vytvořenými 35
International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 37 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 38 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 36
- 12 -
a registrovanými Ministerstvem zahraničních věcí (což představovalo 75 % podniků v roce 1992
(39)
). Opatření sloužila mimo jiné i ke zvýhodňování favoritů a k potrestání těch, kteří
nebyli loajální. Postupem času následoval chaotický proces uvolňování mnoha komodit z exportních cel a kvót (díky reálné apreciaci rublu a snižujícímu se rozdílu mezi světovými a domácími cenami). Ekonomika bojovala s nekonkurenceschopností a malou výnosností exportů. Příčinami byly cenová liberalizace, ceny inputů se zvýšily a nákladová inflace tak rostla; stabilní měnový kurz, který naopak udržoval stabilní importní ceny; ekonomická recese v západních zemích a sílící konkurence Číny. Ruský export stagnoval i kvůli nedostatečným (organizačním) schopnostem využívání komparativních výhod – cenově podhodnoceného lidského kapitálu; dobře trénované a diverzifikované průmyslové pracovní síla; vysoce kvalifikovaných vědců a inženýrů; schopnosti mnoha manažerů získat fondy od svých zákazníků nebo bank za nižší úrokovou míru díky své reputaci; nízkonákladové manažerské schopnosti proniknout na nové trhy. (40) Odstranění politických bariér vedlo ke změnám v teritoriální i komoditní struktuře ruského zahraničního obchodu. Obchod s vyspělými zeměmi rostl (export 36 %, import 40 % (41)), ale export byl zpomalován vysokými náklady na vstup na trh (výdaje na marketing, na vybudování dopravní a komunikační infrastruktury). Došlo k růstu obchodu s asijskými zeměmi, především s Čínou – díky vládní angažovanosti obou zemí v obchodu; díky existenci dobře zavedených dodavatelských kanálů, což snižovalo náklady na vstup na trh; a díky nižším nárokům na kvalitu, kdy důležitou roli hrála cena. Obchod s bývalými členy Rady vzájemné hospodářšké pomoci prudce klesl (export 43,2 %, import 44,4 %
(42)
). Zhoršení směnných relací nově nezávislých států (SNS) vedla
k drastickému snížení jejich importů energií z Ruska. U obchodu s rozvojovými zeměmi došlo k růstu importu (9,5 %), export (14 %) zůstal prakticky nezměněn.
(43)
Podíl obchodu
s bývalými centrálně plánovanými ekonomikami se snížil (export 50 %, import 50,7 %), zato rostl podíl jiných centrálně plánovaných ekonomik – Číny, Severní Koreje, Laosu a bývalé Jugoslávie (export 6,9 %, import 6,3 %). (44)
39
International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 41 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 42 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 43 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 44 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 40
- 13 -
V komoditní struktuře nadále převládaly energetické materiály. Světové ceny energií klesaly, a tak Rusko zvyšovalo objem jejich exportu. Nejvíce rostl vývoz potravin a zemědělských produktů (2,1 %), kovů (12,9 %) a chemikálií (4,6 %).(45) Klesal vývoz ruských strojů, přepravních a jiných zařízení. Exportní příjmy byly zasaženy klesajícími světovými cenami. Jednotková hodnota mnoha exportovaných komodit byla nižší než u jiných exportujících zemí. To znamená, že se ruská produkce lišila od jiných kvalitou, spolehlivostí dodání, dostupností dopravních a komunikačních kanálů. Navíc ruští exportéři nebyli dobře zavedeni na světovém trhu, a tak museli nabízet nízké ceny, aby se prosadili. Co se týče importů, klesal dovoz pro výrobní účely (stroje a zařízení, chemikálie) a rostl dovoz spotřebního zboží (zejména textilu a obuvi). Ruský export byl soustředěný na suroviny. Jednostrannost vývozu byla dána hrozbou bankrotů (nebyla zde ochota investovat do zásob a dlouhodobých exportních strategií); problémy s kvalitou výrobků a dopravními kapacitami; chybějící exportní infrastrukturou (zejména komunikace a služby); tím, že obchod a domácí liberalizace nepostačily k vytvoření odpovědi na straně nabídky (změny byly příliš čerstvé a nejistota příliš velká pro změnu exportního chování); vysokým zdaněním (clu podléhalo 70 % hodnoty importu a 75 % hodnoty exportu,
(46)
situaci navíc zhoršovaly nejistoty týkající se výše cel a jejich dopadů
a významů oznámených změn v politice).
2.2 Souhrnné údaje 2.2.1 Rok 1995 vs 2005 Podle údajů Světové banky
(47)
lze vývoj ekonomiky Ruské federace za poslední
desetiletí shrnout jako celkově pozitivní. Hrubý domácí produkt Ruska vzrostl na 763,7 miliard amerických dolarů (v roce 1995 činil 395,5 miliard USD). Po deset let tak hrubý domácí produkt posiloval ročně v průměru o 4,4 %. Zvyšoval se však podíl celkového dluhu na HDP z 30,7 % na 33,1 % (údaj za rok 2004). Podíl hrubých domácích úspor na HDP se zvýšil z 28,8 % na 34,7 %. Inflace klesala ze 197,5 % na 12,7 % měřeno indexem spotřebitelských cen. Rozpočet se dostal z deficitu 6,5 % v poměru k HDP do 7,6 % přebytku. Došlo k podstatnému posílení čistého přílivu přímých zahraničních investic o více jak 10 milionů amerických dolarů (na 12 milionů – údaj za rok 2004) a růstu čistého portfoliového majetku téměř o 500 milionů USD. (48) 45
International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 47 Worldbank: Russian Federation at a glance. 48 Worldbank: Russian Federation at a glance. 46
- 14 -
Během desetiletí se měnila také struktura ekonomiky, jak dokazují následující statistické údaje Světové banky.
(49)
Klesal podíl zemědělství ze 7,2 % na HDP na 5,6 %,
o 1 % vzrostl podíl průmyslu (na 38 % HDP), o půl procentního bodu posílil podíl služeb na hrubém domácím produktu a dosáhl tak 56,4 % (různé metodiky však poskytují jiná čísla, a tak je tento údaj nutno brát s rezervou). Zemědělství a služby rostly během deseti let ročně v průměru o 4,1 %, průmysl o necelých 5 %. Spotřební výdaje domácností také posílovaly (každoročně téměř o pět procent). V roce 2005 představovaly téměř polovinu hrubého domácího produktu, ale jejich podíl na HDP nepatrně oslaboval. Podíl vládních výdajů na spotřebu v poměru k HDP klesal o něco rychleji (z 19 % na 16 %), i když to prakticky znamenalo průměrný růst těchto výdajů o 1,4 % ročně v průběhu sledovaného desetiletí.
(50)
Malé a střední podniky se však nadále jen velmi málo podílejí na tvorbě HDP – jejich přínos nepřesahuje 15 procent (v rozvinutých státech mají 50-70 % podíl). (51) Zahraniční obchod Ruska se rozvíjel velmi dynamicky. Podíl exportu zboží a služeb na HDP vzrostl o 6 % na 35,3 % v roce 2005. deset let.
(53)
(52)
Export rostl ročně o více jak 7 % celých
Absolutní hodnota exportu zboží a služeb se tak v roce 2005 přiblížila hranici
270 milionů USD, vývoz ropy zaujímal vysoký podíl – přes 80 milionů USD.
(54)
Nárůst
exportu je patrný i z dat Eurostatu porovnávajících podíly nejdůležitějších zemí světa na světovém vývozu. Zatímco roku 1995 měla Ruská federace 2,1 % podíl (v předchozích letech se pohyboval dokonce jen okolo 1 %), o deset let později dosáhl podíl Ruska na světovém exportu 3,2 %.
(55)
Také import zboží a služeb rostl rychlými tempy, 8 % ročně,
a jeho podíl na HDP přesáhl 20 %.
(56)
Absolutní hodnota importu v roce 2005 překročila
160 milionů USD, kde necelou čtvrtinu představoval import kapitálových statků.
(57)
Z dat
Eurostatu lze vyčíst, že roku 1995 představoval import do RF 1,2 % světového dovozu a do roku 2005 se prakticky nezměnil.
(58)
Aktivum obchodní bilance Ruské federace tedy
stále roste a zvyšují se tím pádem i ruské devizové rezervy. Kromě toho se po Rusko velmi příznivě vyvíjely také směnné relace. Ceny exportu vzrostly oproti cenám importu od roku 2000 o 62 %. (59) 49
Worldbank: Russian Federation at a glance. Worldbank: Russian Federation at a glance. 51 Primakov, J.: Rok velkých změn. 52 Worldbank: Russian Federation at a glance. 53 Worldbank: Russian Federation at a glance. 54 Worldbank: Russian Federation at a glance. 55 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 56 Worldbank: Russian Federation at a glance. 57 Worldbank: Russian Federation at a glance. 58 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 59 Worldbank: Russian Federation at a glance. 50
- 15 -
2.2.2 Rok 2006 Rok 2006 přinesl ruské ekonomice pozitivní vývoj. Podle souhrnných teritoriálních informací o Rusku na portále BusinessInfo (60) dosáhl růst hrubého domácího produktu 6,7 %. Ruská ekonomika tak rostla o něco rychleji než v předchozím roce a HDP na obyvatele se vyšplhal na nejvyšší úroveň od roku 1989 – na 188 tisíc rublů
(61)
, což představuje zhruba
7500 amerických dolarů. Ekonomice se dařilo díky posilování investiční a spotřebitelské poptávky (umožněné růstem reálných příjmů obyvatelstva a rozvojem spotřebitelských úvěrů). Rubl pokračoval v apreciaci. Průmyslová výroba nestoupala dynamicky, posílila jen o necelá 4 %.(62) Investice do fixního kapitálu rostly tempem 13,5 % a směřovaly zejména do energetického sektoru, do obchodu, dopravy a rychle se rozvíjejícího stavebnictví (stavebnictví zaznamenalo nejvyšší růst za posledních osm let). 9,7 %, se oproti roku 2005 snížila o tři procentní body.
(64)
(63)
Inflace, která dosáhla
Státní rozpočet skončil přebytkem
odpovídajícím 7,5 % hrubého domácího produktu. Nezaměstnanost se nadále snižovala a dostala se podle statistik na Ruském serveru zahraničního obchodu těsně pod 7 %. (65) Restrukturalizace ekonomiky Ruské federace pokračovala dále, o čemž vypovídají následující data Světové banky pro rok 2006. Klesal podíl zemědělství pod pět procent ruského hrubého domácího produktu, váha průmyslu se udržovala stabilní na úrovni těsně pod 40 % HDP a podíl služeb na hrubém domácím produktu posílil o jeden procentní bod na 55,8 % podle metodiky Světové banky.
(66)
(Je ale možné setkat se s různými čísly
v závislosti na zvolené metodice – např. podíl služeb podle Federální služby statistiky činil dokonce 63 % roku 2007.
(67)
) Spotřební výdaje domácností zůstaly prakticky beze změny,
zatímco vládní výdaje mírně stoupaly. Vývoj exportu a importu Ruské federace je zachycen grafem č. 1. Podíl exportu zboží a služeb na HDP sice v roce 2006 ve srovnání s předchozím rokem klesl na 33,9 %, ale růst exportu byl o něco vyšší než v roce 2005 (meziroční nárůst činil 7,2 %). (68) Import se rozvíjel velmi dynamicky a zaznamenal meziroční nárůst o 21,7 %.
(69)
Hodnota exportu se oproti
roku 2005 kvůli poklesu dynamiky růstu cen ropy a posilování rublu zvýšila méně (o 25 %) 60
BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 62 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 63 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 64 Worldbank: Russian Federation at a glance. 65 Rusimpex: Основные экономические показатели Росии в 2006 г. (Hlavní ekonomické ukazatele Ruska v r. 2006) 66 Worldbank: Russian Federation at a glance. 67 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 68 Worldbank: Russian Federation at a glance. 69 Worldbank: Russian Federation at a glance. 61
- 16 -
a dosáhl tak 304,5 miliard amerických dolarů.
(70)
Hodnota importu rostla o necelých šest
procent více než exportu a celkové dovozy činily 163,9 miliard amerických dolarů.
(71)
Ceny
ropy posílily oproti předešlému roku zhruba o 21 % a průměrná cena ropy Ural se vyšplhala na 61,1 USD za barel.
(72)
Aktivum obchodní bilance Ruské federace tedy kvůli masivnímu
importu nepatrně pokleslo.
Graf č. 1: Úroveň a růst exportu a importu RF 2000 - 2006 (v mil USD a %)
Zdroj: www..worldbank.org
2.2.3 Vývoj cen ropy Změny cen ropy významně ovlivňují ruský zahraniční obchod. Ruská federace je totiž největším světovým producentem a exportérem zemního plynu a po Saudské Arábii druhým největším producentem a exportérem ropy na světě. zásoby ropy na světě
(74)
(73)
V Rusku se nacházejí osmé největší
a třetina světových zásob plynu.
(75)
Tyto suroviny tak představují
bezmála 65 %(76) ruského vývozu a tím zajišťují podle některých odhadů 40 % HDP.
(77)
Přesto závislost Ruska na obchodu s těmito surovinami není fatální, země by podle odborníků dosahovala pozitivních ekonomických výsledků i při poklesu cen ropy. Například odborníci z ruské investiční společnosti ATON uvádějí: „Jsme toho názoru, že tempo růstu hrubého 70
BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace. BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace. 72 Rusimpex: Основные экономические показатели Росии в 2006 г. (Hlavní ekonomické ukazatele Ruska v r. 2006) 73 Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. 74 i-RU.CZ: Vysoké ceny surovin - tahoun ruské ekonomiky. 75 Primakov, J.: Rok velkých změn. 76 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace. 77 Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň. 71
- 17 -
domácího produktu převýší 5 % v letech 2007–2010, pokud by se cena ropy snížila až na 30– 40 dolarů za barel.“ (78) Ceny ropy na světových trzích jsou velmi variabilní. Jejich pohyb naznačuje následující graf č. 2, který ilustruje vývoj ceny barelu ropy v amerických dolarech na světových trzích za období let 1970–2006. Jejich nestabilita vyplývá z řady faktorů. Z ekonomických důvodů jsou to „vývoj světové konjunktury, roční období, otevření nových nalezišť a v neposlední řadě i spekulace na vývoj cen.“
(79)
Z ostatních příčin především
dohody o těžebních kvótách zemí vyvážejících ropu, politické napětí a krize (dodávky ropy jsou často využívány jako politická zbraň), válečné konflikty a přírodní katastrofy postihující těžební oblasti.
Graf trzích 1970 1970-2006 (USD/barel) Grafč.1: č. 2:Cena Cenaropy ropy na na světových světových trzích - 2006 (USD/barel)
Zdroj: EIA, WTRG, www.oilmarketreport.org
Ceny ropy na světových trzích stoupají, jak také dokazuje graf č. 2. V polovině devadesátých let stál barel ropy přibližně 20 amerických dolarů, v roce 2005 se pohybovaly okolo 45 USD,
(80)
roku 2007 se cena ropy dokonce přiblížila stodolarové hranici
odborníků neklesne pod sedmdesát dolarů.
(82)
78
- 18 -
a podle
Rostou-li ceny ropy na světových trzích,
Gajdamacký, A.: Je rozkvět ruského hospodářství závislý na ceně ropy? Optimisté říkají NE. Česká národní banka: Vývoj cen ropy a její vliv na cenové změny. 80 Dvořák, Š.: Ropa a plyn jsou spásou ruské ekonomiky – zatím? Ruskodnes.cz 81 Sarkisyan, I.: Cena ropy na rekordních 100 USD za barel. 82 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 79
(81)
průměrné exportní ceny ruské ropy také stoupají. Podle údajů ruského statistického úřadu stála v roce 1995 tuna ropy 107 USD, od roku 2001 její cena neustále stoupala až na 330 USD za tunu v roce 2005 a na 411 USD za tunu v roce 2006.
(83)
Průměrná cena ropy „URAL“
za barel se tak roku 2005 blížila 51 USD a roku 2006 překročila 61 USD. (84) Rusko dlouhodobě profituje z příznivých cen své hlavní vývozní komodity. Neprojevila se ani tzv. „holandská nemoc“, kdy do země vyvážející ropu plynou devizy, což tlačí na zhodnocování měny a tím se stává domácí export nekonkurenceschopný.
(85)
Podle
prognóz ruské vlády by se však situace vysokých cen ropy měla v budoucnu měnit. Portál BusinessInfo uvádí, že Ruská federace počítá s „poklesem ceny za barel ropy „URAL“ z 55 USD v roce 2007 na 50 USD v roce 2010.“
(86)
Tento pro Rusko nepříliš příznivý vývoj
by měl mít podle odborníků za následek snížení hodnoty exportu o 1–2 % za rok.
(87)
Aktuální vývoj cen ropy nicméně tyto pro Rusko nepříznivé odhady nepotvrzuje. Pokud ceny ropy přesahují 27 USD za barel, získaný přebytek se ukládá do Stabilizačního fondu, který byl založen roku 2004. Fond představuje jakousi rezervu, kterou bude možno využít v budoucnu, jestliže ceny ropy poklesnou. V tomto fondu Rusko udržuje prostředky v amerických dolarech (45 %), eurech (45 %) a britských librách (10 %). (88) Ty jsou poté investovány do kvalitních zahraničních cenných papírů s ratingem AAA a vynášejí téměř 10 % ročně.
(89)
Ze Stabilizačního fondu např. roku 2006 Rusko
splatilo předčasně dluhy u Pařížského klubu věřitelů a ušetřilo tak na úrocích za 14 let, prostředky z fondu jsou často používány také na různé sociální výdaje státu.
(90)
John Pollen
uvádí příklad rozpočtu vlády roku 2006, kde je znát „strmý vzestup ve výdajích na takové položky jako je zdravotnictví a školství.“
(91)
Do budoucna je plánováno rozdělení
Stabilizačního fondu na Rezervní fond a Fond budoucích generací. Rezervní fond by měl zaručit příjmy pro státní rozpočet ve střednědobém horizontu, pokud ceny ropy a zemního plynu výrazně klesnou. Ostatní prostředky z prodeje těchto surovin by šly do Fondu budoucích generací.
(92)
K 1. lednu 2007 dosáhly akumulované prostředky ve stabilizačním
fondu výše 89 miliard amerických dolarů. (93) 83
GKS: Средние экспортные цены на основные товары. (Průměrné ceny na vývozní artikly.) BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 85 Dvořák, Š.: Ropa a plyn jsou spásou ruské ekonomiky – zatím? 86 Petrol.cz, Svět ropy: Ropa pod 70 dolarů? Zapomeňte! tvrdí experti. 87 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 88 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 89 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 90 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 91 Pollen, J.: Rozvíjející se trhy a jejich příležitosti. 92 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 93 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 84
- 19 -
2.3 Rozbor teritoriální struktury Na základě dat získaných Federální službou státní statistiky Ruské federace jsem si sestavila tabulky, které uvedu v průběhu a na konci práce. Protože bych chtěla popsat vývoj teritoriální struktury zahraničního obchodu v čase, vložím do své práce pro názornost několik grafů demonstrující radikální změny, ke kterým došlo v orientaci zahraničního obchodu Ruska během desetiletí v porovnání s rokem 1995. Pro zachycení změn teritoriální struktury ruského zahraničního obchodu od poloviny devadesátých let do současnosti jsem se rozhodla porovnat strukturu roku 1995 a roku 2005. Země, s nimiž Ruská federace obchoduje, nejdříve rozdělím podle členství ve Společenství nezávislých států
a podle kontinentů a nakonec uvedu nejvýznamnější ruské obchodní
partnery.
2.3.1 Země vzdáleného zahraničí Tabulka č. 1 rozdělující ruský zahraniční obchod se státy podle jejich členství či nečlenství ve Společenství nezávislých států jasně dokazuje, že ruské zboží a služby mířily stále častěji do zemí mimo SNS. Jejich podíl na exportu se za deset let zvýšil ze 79 % (roku 1995) na 86 %. Dovozy z těchto zemí vykazovaly stejnou tendenci. Jejich podíl rostl ze 71 % v roce 1995 na 83 % v roce 2005. Se zeměmi, které nejsou členy SNS, Rusko také dosahuje kladné obchodní bilance, která se nadále zvyšuje. Tabulka č. 1: Podíly vzdáleného zahraničí a SNS v ruském obchodu 1995-2006 (%) Zahraniční obchod RF v % Vzdálené zahraničí EX IM Saldo SNS EX IM Saldo Zdroj: ČSÚ + vlastní výpočty
1995 79,4 70,8 107,1 20,6 29,2 -7,1
2000 86,5 69,9 98,7 13,6 29,8 1,3
2001 85,0 75,7 95,4 15,0 24,2 4,6
2002 84,7 80,0 90,9 15,3 20,0 9,1
2003 84,3 80,2 89,5 15,7 19,8 10,5
2004 83,5 79,6 88,0 16,5 20,4 12,0
2005 86,2 82,6 90,1 13,8 17,4 9,9
2006 85,7 84,6 87,1 14,3 15,4 12,9
Váhu jednotlivých kontinentů ilustruje graf č. 3 pro ruský export a graf č. 4 pro import do Ruska. Evropa je nejdůležitější oblastí, s níž Ruská federace obchoduje. Její podíl na ruském exportu stále stoupá, u dovozu je situace opačná (viz graf č. 3 a 4). Vezmeme-li v úvahu pouze nečlenské státy SNS, představoval export do evropských zemí (tedy vyjma Běloruska, Ukrajiny a Moldavska) téměř 60 % celkového exportu do zemí vzdáleného
- 20 -
zahraničí v roce 1995 a 65 % v roce 2005. U importu se podíl evropských států snížil z 67 % roku 1995 na 55 % roku 2005. (viz tabulka č. 2 v příloze) Graf č. 3: Ruský export podle kontinentů r. 1995 vs r. 2005 (%)
Export Evropa Kontinent
Asie 2005
Amerika
1995
Afrika Austrálie a NZ 0
10
20
30
40
50
60
Procenta Zdroj: GKS + vlastní výpočty
Z evropských států (nečlenů SNS) mířilo v polovině devadesátých let ruské zboží nejčastěji do Německa (téměř 10 % ruského exportu), Švýcarska a Itálie (okolo 5 %). Během desetiletí se zvyšoval podíl Itálie, váha Německa a Švýcarska zůstala téměř nezměněna a postupně rostla důležitost Nizozemí. V roce 2005 tak Ruská federace vyvážela do Nizozemí, Německa, Itálie a Švýcarska více jak 35 % veškerého svého exportu. (viz tabulka č. 2 v příloze) V polovině devadesátých let Rusko importovalo zboží především z Německa (téměř 20 % veškerého importu), Finska a Itálie (okolo 6 %). Po deseti letech zůstalo Německo nadále největším dovozcem do Ruské federace, následováno Itálií a Francií. Podíl Finska mírně klesal. (viz tabulka č. 2 v příloze) Jak je patrné z tabulky č. 3 v příloze, se všemi zmiňovanými evropskými státy má Ruská federace kladnou obchodní bilanci, která se stále zvyšuje. Největší přebytek má Rusko v obchodu s Nizozemím a Itálií. Asie (bez členských států SNS – Ázerbájdžánu, Arménie, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu) je pro Rusko druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem. V exportu si po celé desetiletí udržela svůj podíl okolo 20 %. Co se týče importu z Ruska, vzrostl její podíl dvojnásobně (na 27 % roku 2005).
- 21 -
Ruský export do Asie mířil v polovině devadesátých let zejména do Číny a Japonska (5 % podíl pro obě země) a Turecka. Během následující dekády podíl Číny vzrostl nepatrně, váha Japonska klesala a váha Turecka naopak stoupala. (viz tabulka č. 2 v příloze) Graf č. 4: Ruský import podle kontinentů r. 1995 vs r. 2005 (%)
Import
Kontinent
Evropa Asie 2005
Amerika
1995
Austrálie a NZ Afrika 0
10
20
30
40
50
60
70
Procenta Zdroj: GKS + vlastní výpočty
V importu byla v roce 1995 situace vzhledem k pořadí největších obchodních partnerů stejná jako v exportu – Čína, Japonsko, Turecko. Za deset let posílily dovozy z Číny a její podíl tak oproti roku 1995 vzrostl téměř pětkrát, stejně tak stoupal podíl Japonska a Turecka. Turecko bylo však na třetím místě v pomyslném žebříčku nejdůležitějších asijských importérů do Ruska postupně vystřídáno Jihokorejskou republikou. (viz tabulka č. 2 v příloze) Obchodní přebytek, který neustále narůstá, má Ruská federace s Čínou a Tureckem, jak je možno vyčíst z tabulky č. 3 v příloze. Zajímavý je vývoj obchodní bilance s Jihokorejskou republikou a Japonskem. V polovině devadesátých let Rusko do těchto států více exportovalo, než z nich importovalo. Roku 2003 a 2004 se však situace obrátila a Ruská federace vykazuje v obchodě s Jihokorejskou republikou a Japonskem zvyšující se deficit. Podíl Ameriky na ruském zahraničním obchodě za poslední desetiletí spíše klesal. Výrazněji se tak dělo v zaměření ruského exportu (z 8 % podílu na polovinu). Ruské zboží směřovalo především do USA (přes 3 % roku 2005). Spojené státy jsou dlouhodobě také největším dovozcem ze zemí amerického kontinentu (necelých 6 % v roce 2005), i když jejich váha klesá zejména ve prospěch Brazílie. (Ta svůj podíl na importu do Ruské federace během
- 22 -
desetiletí zvyšovala z 1 % na 3 %.) Bilance ruského obchodu se Spojenými státy je kladná a během let se příliš nemění. (viz tabulka č. 2 a 3 v příloze) Afrika není pro ruský zahraniční obchod příliš významným kontinentem. Její podíl na ruském exportu nedosahující 1 % a ještě o něco menší podíl na importu do Ruska zůstaly za deset let téměř beze změny. Více jak polovina ruského zboží mířícího do Afriky je určena pro Egypt. Rovněž Austrálie a Nový Zéland nezaujímají velký podíl v ruském dovozu ani vývozu. Jejich váha (který je vyšší u importu) navíc klesá. (viz tabulka č. 2 v příloze)
2.3.2 Země SNS Z tabulky č. 1 uvedené u zemí vzdáleného zahraničí je patrné, že obchodní vazby Ruské federace se zeměmi SNS slábnou a Rusko se stále více orientuje na nečleny Společenství nezávislých států. Roku 1995 vyváželo Rusko do zemí SNS 21 % veškerého svého exportu. Během desetiletí však docházelo ke snižování podílu těchto zemí až na 14 % roku 2005. Pokles importu byl ještě markantnější. V polovině devadesátých let dováželo Rusko ze zemí SNS 29 % celkového importu. Tento podíl se za deset let snížil o více jak 10 %. Obchodní bilance se tak dostala z mírného deficitu do narůstajícího přebytku. Graf č. 5: Podíl zemí SNS na ruském exportu do tohoto regionu (%) Ukrajina
Země
Kazachstán Moldavsko 2005
Arménie
1995
Turkmenistán Gruzie
0
5
10 15 20 25 30 35 40 45 50 Podíl v rámci SNS
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
Nejdůležitějšími ruskými obchodními partnery ze zemí sdružených v SNS jsou Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán – jejich váha mezi ostatními členy SNS je zobrazena grafem č. 5. Podíl Kazachstánu na ruském exportu se za poslední dekádu pohyboval okolo 20 %. Vývoj podílů Běloruska a Ukrajiny zaznamenal opačné tendence. Zatímco v polovině
- 23 -
devadesátých let mířila na Ukrajinu téměř polovina ruského vývozu a do Běloruska okolo 20 %, během deseti let běloruský podíl vzrostl o 10 % a ukrajinský zaznamenal stejnou procentní změnu ale opačným směrem. Ukrajina je sice stále nejvýznamnější zemí patřící do Společenství nezávislých států z hlediska podílu na ruském exportu, její náskok před Běloruskem se však snižuje. V importu se kazašský podíl také výrazněji neměnil (okolo 18 %) a vývoj podílů Běloruska a Ukrajiny vykazoval stejné tendence jako u exportu. V roce 1995 pocházelo z Ukrajiny bezmála 50 % importu ze zemí SNS, po deseti letech to už bylo jen přes 40 %. Běloruský import do Ruska se naopak během desetiletí téměř zdvojnásobil (z 16 % v roce 1995 na 30 % v roce 2005). Zajímavý je rok 2001, kdy importní podíl Běloruska dosahoval téměř 40 % a podíl Ukrajiny 32 %.
2.3.3 Nejvýznamnější obchodní partneři Pro přehlednost uvádím následující grafy, které zachycují nejvýznamnější obchodní partnery Ruské federace a kde není rozlišeno členství či nečlenství ve Společenství nezávislých států.
Graf č. 6 : Kam směřoval ruský export – rok 1995 vs rok 2005 (mld USD) Vývoj exportu Ukrajina Německo USA Švýcarsko Itálie Země Čína Nizozemí Japonsko Turecko
2005 1995
0
5000
10000
15000
20000
25000
Objem obchodu v mld USD
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
Z grafu č. 6 je patrné, že v polovině devadesátých let směřovalo nejvíce ruského exportu na Ukrajinu, do Německa a do Spojených států amerických. Během desetiletí došlo k zajímavému vývoji, kdy export do Spojených států (a například také do Japonska) nerostl takovými tempy jako vývoz do ostatních zemí, a tak v novém tisíciletí nejsou USA ani
- 24 -
zdaleka ve trojici nejvýznamnějších ruských odběratelů. Role Ukrajiny klesala, podíl Číny na exportu z Ruska naopak stoupal. V roce 2005 byly tudíž nejvýznamnějšími zeměmi, kam směřoval ruský vývoz, evropské státy – Nizozemí, Itálie a Německo. Rusko se však snaží o snížení jednostranné teritoriální orientace na evropské státy. O snahách diverzifikovat export svědčí například dodávky energetických surovin. Ty stále častěji směřují do USA, Japonska, Jižní Koreje, Indie a Číny oproti dřívějšímu zásobování států SNS a Evropy.
(94)
Zejména Asie láká ruské exportéry. „Podíl asijsko-pacifické oblasti
na vývozu plynu z Ruska se má podle ruského ministerstva průmyslu a energetiky zvýšit ze současných pěti procent až na čtvrtinu do roku 2020.“
(95)
K významnějšímu nárůstu
zahraničnímu obchodu mezi Ruskou federací a Čínou pravděpodobně dojde i v důsledku nové dohody obou zemí, díky které „vzniká nový rusko-čínský vojensko-bezpečnostní blok typu NATO.“
(96)
V rámci této dohody byly například schváleny dodávky ruských zbraní
a vojenského materiálu do Číny. Navíc obě země „plánují postavení ropovodů a plynovodů umožňujících zvýšit ruský vývoz těchto surovin do Číny“ (dnes tvoří ruský podíl na dodávkách ropy do Číny přibližně 15 %). (97) Graf č. 7 : Odkud Rusko dováželo – rok 1995 vs rok 2005 (mld USD)
Země
Vývoj importu Ukrajina Německo Kazachstán USA Bělorusko Finsko Itálie Francie Čína Japonsko Korea
2005 1995
0
2000
4000
6000
8000 10000 12000
Objem obchodu v mld USD Zdroj: GKS + vlastní výpočty
94
i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 96 Müller, J. G.: Nová aliance Ruska a Číny - politická, vojenská i ekonomická spolupráce a stále rostoucí hospodářská váha. 97 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. Rusko v globální politice. 95
- 25 -
Graf č. 7 znázorňuje změnu pořadí pro Rusko nejvýznamnějších importérů. V polovině devadesátých let byly největšími importéři Ukrajina, Německo, Kazachstán a USA. Německo a Ukrajina si svoje výsadní postavení udržely. Za deset let se do popředí dostala Čína, Japonsko a Korea, které byly roku 1995 daleko za Itálií. V dovozu tedy nejsou evropské státy výhradními obchodními partnery Ruské federace, v posledních letech sílí vliv asijských států. Pokud bychom se podívali na státy Evropské unie jako na jeden celek (viz graf č. 8) a znovu provedli srovnání, zjistili bychom, že Unie je se svým 47 % podílem na ruském exportu a 44 % podílem na importu na prvním místě a je tak seskupením s největší váhou pro ruský zahraniční obchod. Teprve na druhém a třetím místě jsou Ukrajina a Čína. Podíly těchto dvou zemí na ruském exportu a importu logicky nemají zdaleka takovou váhu jako obchod s Evropskou unií (nedosahují ani pětiny podílu EU). Graf č. 8: Hlavní obchodní partneři Ruska v roce 2005, EU jako celek (%)
Zdroj: Eurostat
2.4 Rozbor komoditní struktury Pro zachycení změny komoditní struktury ruského zahraničního obchodu od poloviny devadesátých let do současnosti bych porovnala strukturu roku 1995 a roku 2005. Při popisu změn hlavních komoditních skupin se budu řídit klasifikací SITC a členěním Federální služby státní statistiky Ruské federace, které bylo popsáno v teoretické části. Na konci tohoto oddílu se budu podrobněji zabývat ropou a zemním plynem, jež jsou pro Rusko zásadními vývozními artikly.
- 26 -
2.4.1 Zbožová struktura exportu a importu Komoditní struktura exportu Ruské federace se za poslední dekádu příliš nezměnila (viz tabulka č. 5). V polovině devadesátých let byly ve vývozu nejpočetněji zastoupenou skupinou minerální produkty (téměř 43 % podíl na ruském exportu v roce 1995). Jejich význam po celou dobu rostl a roku 2005 tak dosáhla tato skupina zhruba 66 % podílu. Druhou důležitou skupinou pro ruský vývoz jsou kovy, drahokamy a výrobky z nich. Ty se podílely na exportu Ruské federace přibližně 27 % v roce 1995. Během deseti let jejich váha klesla téměř o 10 %. Bezmála na polovinu (z 10 %) se snížil podíl dalších dvou v exportu dříve hojně zastoupených skupin – produkce chemického průmyslu a kaučuk; stroje, zařízení a dopravní prostředky. Váha ostatních skupin v celkovém vývozu z Ruské federace spíše klesala. Nejviditelněji se snižoval export produkce dřevařského a papírenského průmyslu (z necelých 6 % zhruba na polovinu). Tabulka č. 5: Komoditní struktura zahraničního obchodu RF r. 1995, 2005, 2006 (%)
Export
Skupiny komodit
Import
1995 2005 2006 1995 2005 2006 Potraviny a zemědělské suroviny
1,8
1,9
1,8
28,1
17,7
15,7
42,5
64,6
65,7
6,4
3,1
2,4
Produkty chemického průmyslu, kaučuk
10
6
5,6
10,9
16,5
15,8
Kožedělní a kožešnické suroviny a výrobky z nich
0,4
0,1
0,1
0,3
0,3
0,3
Produkce dřevařského a papírenského průmyslu
5,6
3,4
3,2
2,4
3,3
2,9
Textil, textilní výrobky a obuv
1,5
0,4
0,3
5,7
3,7
4
Kovy, drahokamy a výrobky z nich
26,7
16,9
16,4
8,5
7,7
7,7
Stroje, zařízení, dopravní prostředky
10,2
5,6
5,8
33,6
44
47,7
1,3
1,1
1,1
4,1
3,7
3,5
Minerální produkty
Ostatní Zdroj: GKS
- 27 -
Podrobnějším zkoumáním vyvážených komodit roku 2005
(98)
zjistíme hlavní vývozní
artikly. Jsou jimi surová ropa, ropné produkty, zemní plyn, nafta, železné kovy a stroje a zařízení. Rusko je tak viditelně i nadále jednostranně zaměřeno převážně na export svého přírodního bohatství. Komoditní struktura importu také nedoznala během deseti let žádných převratných změn, jak demonstruje předchozí tabulka č. 5. Nejzastoupenější skupinou zůstaly stroje, zařízení, dopravní prostředky, které své místo v ruském dovozu za zkoumané desetiletí ještě posílily zhruba na polovinu (z přibližně 34 % v roce 1995). V této skupině by měla v budoucnu vyniknout produkce automobilového průmyslu. Podle odborníků by se z Ruska měla stát dokonce automobilová velmoc. Ruský trh již nyní láká automobilové výrobce a dodavatele dílů, a tak by za pár let měl produkovat až 40 % světové výroby automobilů zahraničních značek.
(99)
Potravinářské výrobky a zemědělské suroviny se udržely na druhém
místě, jejich procentní podíl však klesl přibližně o polovinu (na necelých 16 %). Nárůst naopak zaznamenala produkce chemického průmyslu a kaučuk. Skupina zahrnující kovy, drahocenné kameny a výrobky z nich zůstala dlouhodobě neměnná (téměř 8 % podíl na importu do Ruské federace), stejně jako další skupiny kromě minerálních produktů, jejichž procentní podíl se snížil z 6 % více jak o polovinu.
2.4.2 Ropa a zemní plyn Podíváme-li se na vyvážené komodity v roce 2005 podrobněji, potvrdí se primární role ropy a zemního plynu v ruském exportu. Jak už bylo zmíněno, Ruská federace je druhým největším světovým vývozcem ropy a světovým nejvýznamnějším vývozcem zemního plynu. Palivo-energetický komplex představuje polovinu příjmů státního rozpočtu. surovin od devadesátých let stoupala
(101)
(100)
Těžba těchto
a v letech 2000–2004 dosahovala nejvyšších temp
přírůstku. (102) Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Ruska pokud jde o energetické suroviny. EU je na prvním místě mezi odběrateli ruských energetických zdrojů, Rusko je zároveň jejím hlavním dodavatelem energetických surovin. Podle BBC produkce zemního plynu zemí střední a západní Evropy pokrývá 60 % jejich potřeby (nejvíce dodávají Norsko, 98
Rusimpex: Экспорт России основных товаров в 2005 г. (Ruský export hlavních artiklů v r. 2005.) Vlček, R.: Čím je Rusko jedinečné. Ze semináře o akvizičních a JV projektech v Rusku. 100 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. 101 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 102 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. 99
- 28 -
Velká Británie a Nizozemí), dvě třetiny importovaného plynu pak dodává Ruská federace. (103) „Evropská unie dováží z Ruska asi 50 % importů plynu a 30 % importů ropy (Monaghan a Monatanaro-Jankovski 2006). Celkově se podílí ruský plyn z 19 % na spotřebě plynu v zemích Evropské unie a ruská ropa z 16 % na spotřebě ropy (Wöllert 2004).“
(104)
Některé země jako například Finsko a Slovensko jsou stoprocentně závislé na ruském zemním plynu. (105) Závislost Evropy na dodávkách ropy a zemního plynu se v brzké budoucnosti pravděpodobně ještě zvýší s postupným vyčerpáním nalezišť těchto surovin v Severním moři. Do roku 2020 bude Evropská unie potřebovat podle odhadů zajistit až 80 % své spotřeby zemního plynu dovozem (dnes je to jen 40 %), „přičemž podíl ruského plynu se v objemu dovozu může zvýšit z nynějších 26 % na 40-50 %.“ dovážet více jak 75 % zemního plynu z Ruska.
(106)
Evropská unie bude podle prognóz
(107)
Ruské energetické zdroje jsou významné i pro neevropské státy. Rostoucí zájem o ně projevují Spojené státy. (108) Také Čína a Indie zvyšují poptávku po ropě a zemním plynu díky svým dynamicky se rozvíjejícím ekonomikám. Některá tradiční naleziště jsou navíc pomalu vyčerpávána (kromě Severního moře jsou to například ložiska v Indonésii
(109)
). To znamená,
že světová poptávka po ropě a zemním plynu roste a ruské zásoby jsou tak velmi dobrým aktivem do budoucna. Ruská federace bude i nadále hrát velkou roli v dodávkách ropy a zemního plynu, ale její postavení může být v budoucnu ohroženo. Podle údajů British Petroleum se na ruském území nachází 26,6 % světových zásob zemního plynu a 6,2 % zásob ropy. (110) Přesto mnozí odborníci odhadují, že „vrchol ruské produkce obou komodit může nastat již v roce 2010, pokud nebudou objevena a uvedena do provozu nová naleziště a postaveny nové produktovody (Monaghan a Monatanaro-Jankovski 2006).“ (111) Překážek rozvoje dodávek ruských energetických surovin do světa je hned několik. Tím největším problémem jsou však nízké investice. Ty mají několik důvodů a nemalé následky. Důvodem, proč ruské firmy přiměřeně neinvestují do rozvoje energetického sektoru, jsou nízké ceny energií na domácím trhu, monopolizace odvětví a zadlužení hlavních aktérů. Nízké ceny energií v Rusku ve srovnání se světovými cenami jsou způsobeny 103
Moulis, J.: Ropa, zbraň nebo černé zlato? i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 105 Moulis, J.: Ropa, zbraň nebo černé zlato? 106 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. 107 Moulis, J.: Ropa, zbraň nebo černé zlato? 108 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 109 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 110 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 111 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 104
- 29 -
intervencí státu. Ceny jsou tak příliš nízké na to, aby umožňovaly dostatečnou akumulaci kapitálu pro potřebné investice. Ruský energetický sektor je navíc silně monopolizován. V Rusku jsou v současné době jen dvě velké soukromé ropné společnosti – ruský Lukoil a britsko-ruský TNK-BP.
(112)
Vláda v roce 2007 navíc schválila návrh zákona, který by měl
omezit přístup zahraničních společností k těžbě ruské ropy a plynu. (113) Tato struktura odvětví rozhodně nepodporuje investice stávajících firem ani příchod nových investorů (kteří se navíc obávají nevyzpytatelných státních zásahů do ekonomiky). Hlavní firmy v energetickém sektoru Gazprom a Rostněfť, které jsou kontrolovány státem, jsou navíc zadlužené, a tak nemají prostředky na rozvoj těžebních polí a infrastruktury. (114) Následkem nízkých investic do rozvoje energetického sektoru jsou téměř mizivý rozvoj
nových
ložisek,
zastaralost
a
nedostatečnost
energetické
infrastruktury.
Podinvestovanost energetického odvětví vede k zanedbávání rozvoje nových ložisek. Ačkoli jsou stará ložiska pomalu vyčerpávána, nová nejsou rozvíjena. Přes polovinu ruské těžby ropy a přes 90 % těžby plynu je soustředěno v oblasti Volha-Ural a západní Sibiř, 76 % zemního plynu je soustředěno na západní Sibiři.
(115)
Nová ložiska se nacházejí daleko od stávajících
produktovodů, což znamená, že bez nákladných investic zde těžba a doprava nemůže začít. Slibné jsou například lokality Timano-Pečora, poloostrov Jamal, západní část Arktického šelfu, Kaspický šelf, Přikaspická oblast, východní Sibiř a Dálný východ. (116) Zastaralá energetická infrastruktura tlačí nahoru náklady na těžbu a přepravu, které jsou v Rusku vyšší než v Perském zálivu. (117) Její nedostatečnost navíc znemožňuje touženou diverzifikaci odběratelů. Rusko se ve svých dodávkách stále soustředí na Evropu, protože ropovody, plynovody, přístavní terminály, závody na zkapalnění plynu a jiná infrastruktura pro zásobování Asie a Ameriky jednoduše chybí. Do budoucna je navíc kvůli globálnímu oteplování ohrožena i přeprava ropy po kolejích. I když železnice není ideálním způsobem přepravy této suroviny (úniky jsou značné a transport nákladný), přesto umožňuje zásobování velkých odběratelů jakými jsou například Čína. Dokládá to například článek na portálu i-RU.CZ, ve kterém se píše, že ruská železnice zvýšila přepravu ropy do Číny v roce 2006 o více jak 33 %.
(118)
S globálním oteplování bude ale pravděpodobně roztávat věčně zmrzlá
půda, na které jsou sibiřské železnice vystavěné. Rusko bude mít těžko prostředky na to, aby 112
Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň. i-RU.CZ: Vysoké ceny surovin - tahoun ruské ekonomiky. 114 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 115 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. 116 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. 117 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 118 RBC: Přepravu ropy do Číny v roce 2006 po kolejích zvýšila ruská železnice o 33procent. 113
- 30 -
postavilo nové tratě, a tak bude de facto odříznuto od svých asijských sousedů. To zkomplikuje nejen dodávky ropy, ale celý ruský zahraniční obchod směřující východně. Vezmeme-li v úvahu všechny výše uvedené překážky rozvoje ruské produkce a dodávek ropy a zemního plynu, nezbývá než souhlasit se závěry článku „Rusko jako energetická mocnost“ na portálu i-RU.CZ, že „nejpravděpodobnější variantou je zpomalování produkce, kterou poté vystřídá několikaleté období stagnace velikosti těžby a poté její pokles.“ (119)
2.5 Zahraniční obchod v r.2006 V roce 2006 se růst exportu zpomaloval, import se naopak rozvíjel dynamicky. Hodnota exportu se oproti roku 2005 kvůli poklesu dynamiky růstu cen ropy a posilování rublu zvýšila méně (o 25 %) a celkově tak dosáhl výše 304,5 miliard amerických dolarů.
(120)
Hodnota importu vzrostla o necelých šest procent více než exportu a celkové dovozy činily 163,9 miliard amerických dolarů.
(121)
Devizové rezervy Ruské federace překročily 300
miliard amerických dolarů a země se tím stala třetím státem světa po Číně a Japonsku s nejvyššími devizovými rezervami. (122) Ceny ropy posílily oproti předešlému roku zhruba o 21 % a průměrná cena ropy Ural se vyšplhala na 61,1 USD za barel. (123) Graf č. 9: Hlavní odběratelé ruského exportu v roce 2006 (%) Top 10 destinací pro ruský export Velká Británie; 3,4% Polsko; 3,8%
Nizozemí; 11,9%
Švýcarsko; 4,0% Bělorusko; 4,3% Itálie; 8,3% Turecko; 4,8%
Německo; 8,1%
Ukrajina; 5,0% Čína; 5,2%
Zdroj: GKS + vlastní výpočty 119
i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 121 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 122 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 123 Rusimpex: Оcновные экономические показатели Росии в 2006 г. (Hlavní ekonomické ukazatele Ruska v r. 2006.) 120
- 31 -
V teritoriální struktuře ruského zahraničního obchodu nastaly mírné změny. Předchozí graf č. 9 zobrazuje podíl deseti nejvýznamnějších zemí na ruském exportu. Nizozemí, Itálie a Německo představují stejně jako v předešlém roce tři nejdůležitější země pro ruský vývoz. Změnilo se pouze pořadí Itálie a Německa v žebříčku zemí podle podílu na celkovém exportu Ruské federace. U váhy ostatních zemí nedošlo k žádným větším změnám. Graf č. 10: Hlavní dodavatelé do Ruska v roce 2006 (%) Top 10 dovozců do Ruska Německo; 13,4%
Finsko; 2,9% Itálie; 4,1% Francie; 4,2% USA; 4,6%
Jižní Korea; 4,9%
Čína; 9,4%
Japonsko; 5,6% Ukrajina; 6,7%
Bělorusko; 5,0%
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
Předcházející graf č. 10 znázorňuje podíl deseti nejdůležitějších zemí na dodávkách do Ruské federace. Mezi největšími importéry do Ruska došlo k dalšímu posílení postavení Číny, která se stala (po Německu) druhým nejvýznamnějším dovozcem do Ruské federace. Došlo také k růstu podílů Francie, která předstihla Itálii, a Jižní Koreje, která se vyšplhala na šestou příčku mezi top deseti importéry do Ruska. Komoditní struktura ruského zahraničního obchodu roku 2006 zůstala oproti předešlému roku téměř beze změny, což lze vyčíst z tabulky č. 5 (na straně 31) sestrojené na základě údajů ruského statistického úřadu. Graf č. 11 na následující straně pak dokládá, že pro ruský vývoz a dovoz jsou zásadní rozdílné skupiny zboží. V exportu Ruské federace své postavení nadále upevňovaly minerální produkty, které představovaly bezmála 66 % veškerého ruského vývozu. Nepatrně vzrostl také podíl strojů, zařízení a dopravních prostředků. Váha ostatních skupin na ruském exportu mírně klesala, nejvíce to bylo patrné u kovů, drahokamů a výrobků z nich. V importu do Ruska jako v předchozích letech převládala skupina strojů, zařízení a dopravních prostředků, jejíž podíl oproti předešlému roku ještě vzrostl na necelých 48 %. Jen nepatrný nárůst zaznamenal textil, textilní výrobky a obuv.
- 32 -
Podíl ostatních skupin se většinou neměnil, anebo klesal. Nejvíce ztratila skupina potravinářských výrobků a zemědělských surovin, jejíž váha se snížila o 2 %. Graf č. 11: Komoditní struktura obchodu RF v roce 2006 (%) Ostatní Stroje
Komodity
Kovy, drahokamy Textil a obuv Dřevo, papír Kůže, kožešiny Chemikálie Min. produkty Potraviny
IM EX
0
5
10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 %
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
Export ruské nejdůležitější suroviny, ropy, v roce 2006 zaznamenal podle údajů Ruského federálního celního úřadu oproti předchozímu roku pokles o 2,4 %. Rusko vyvezlo celkem 227,539 milionů tun ropy.
(125)
(124)
Roku 2006
V peněžitém vyjádření dosáhl export
ropy objemu 102,283 miliard amerických dolarů, což je v porovnání s rokem 2005 zhruba o 18,5 miliardy více. (126) Hodnota vývozu zemního plynu vzrostla o více jak 12 miliard USD na 43,806 mld. USD. (127)
2.6 Služby 2.6.1 Sektor služeb v Rusku Význam sektoru služeb v Ruské federaci stoupá a struktura ekonomiky se tak pomalu přibližuje rozvinutým zemím, což dokládají následující čísla. Zatímco v polovině devadesátých let měly služby maximálně 60 % podíl na tvorbě ruského hrubého domácího produktu, o deset let později to byl už téměř 65 % podíl. 124
Iq-trade.cz: Export ruské ropy v roce 2006 poklesl o 2,4proc. Iq-trade.cz: Export ruské ropy v roce 2006 poklesl o 2,4proc. 126 Worldbank: Russian Federation at a glance. 127 Worldbank: Russian Federation at a glance. 128 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 125
- 33 -
(128)
(Je nezbytné dodat, že přesné
statistiky kvantifikující sektor služeb jsou v Rusku špatně dostupné, navíc je jako ve všech zemích i v RF obtížné sledovat zahraniční operace týkající se služeb, takže se můžeme setkat s různými čísly. Jisté ale je, že ať srovnáváme časové řady jakýchkoli statistik, všechny ukazují nárůst podílu sektoru služeb na HDP země.) Velkoobchod a maloobchod jsou hlavními obory z hlediska tvorby hrubé přidané hodnoty (připadá na ně okolo 30 % hodnoty), poté následují s přibližně 15 % podíly doprava a spoje a obchod s nemovitostmi a pronájem, stavebnictví vytváří okolo 9 % a finanční služby přibližně 6 % přidané hodnoty v sektoru služeb.
(129)
Nejrychleji se za poslední roky rozvíjelo stavebnictví (za čtyři roky do r. 2006
vzrostlo téměř o 60 %), velkoobchod a maloobchod (posílení zhruba o 50 %), poskytování dalších komunálních, sociálních a osobních služeb, finanční služby, doprava a spoje (tyto služby posílily přibližně o 40 %). (130) Celkově se sektor služeb podílel přibližně 48 % na objemu zahraničních investic plynoucích do Ruska ke konci roku 2006.
(131)
Ve složení zahraničních investic do služeb
převládají investice do velkoobchodu. Zde jsou započítány zejména zahraniční obchodní řetězce, které aktivně dobývají ruský trh. Proto investice do velkoobchodu představují přes 44 % celkových zahraničních investic nakumulovaných v Rusku do roku 2006. (132) Po velkoobchodu dosahují vzhledem ke svým vysokým cenám velkých objemů investice do nemovitostí a pronájmu a překračují tak 19 % podíl na veškerých zahraničních investicích. (133) (Do Ruské federace začínají přicházet zahraniční banky a pojišťovny a nakupovat ruská aktiva.) Teprve na třetím místě následuje se 17 % doprava a spoje a o něco menší váhu mají zahraniční investice do finančních služeb.
(134)
Pokud nebudeme rozlišovat
zahraniční a domácí investice, zjistíme, že nejvíce investic plyne do dopravy, obchodu s nemovitostmi a pronájmu, výroby a distribuce elektrické energie, plynu a vody. Pokud jde o země, ze kterých do Ruska mířilo nejvíce investic, aktivní byly převážně členské země Evropské unie. Dalšími velkými investory byly ty země, kde sídlí velká ruská komunita, která začíná repatriovat vyvezené zisky. Nejvýznamnějšími investory v Ruské federaci byly tedy Velká Británie, Nizozemí, Německo, Lucembursko, Kypr a offshore země jako Panenské ostrovy a Bahamy. 129
BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 131 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 132 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 133 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 134 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 130
- 34 -
2.6.2 Zahraniční obchod se službami Zahraniční obchod se službami vykazuje od počátku 21. století slušná tempa růstu, stále však nedosahuje hodnot průměrných ve světové ekonomice. Obrat se od roku 2002 do roku 2006 zvýšil téměř 2,4 x, zatímco zahraniční obchod se zbožím vzrostl ve zmíněném období třikrát.
(135)
Export služeb prokázal rychlejší vývoj než import, oproti kterému posílil
o 50 % více. (V zahraničním obchodě zbožím tomu bylo přesně naopak – vývoz zboží zaostával o více jak 5 % za nárůstem dovozu zboží. (136)) Podíl služeb na mezinárodní směně nedosahuje hodnot obvyklých ve srovnatelně bohatých zemích světa. Služby mají zhruba 15 % váhu na celkovém zahraničně obchodním obratu zboží a služeb a na samotný export připadalo roku 2006 pouhých 9 % (zatímco průměrné hodnoty ve světě jsou dvakrát vyšší).
(137)
Zahraniční obchod se službami se tudíž
podílí na hrubém domácím produktu z přibližně 8 % (na export připadají jen 3 %).
(138)
A tak
zatímco z hlediska importu je podíl Ruské federace na mezinárodní směně zboží i služeb více méně stejný (pohybuje se okolo 1,5 %), v exportu služeb (1,1 % podíl) nedosahuje hodnot podílu vývozu zboží (2,5 % podíl). (139) Světový průměr převyšuje Rusko pouze v poskytování dopravních služeb; v komerčních, pojišťovacích a finančních službách výrazně zaostává. Na druhou stranu RF dováží nadprůměrné množství služeb spojených s cestováním, dále také komerční a dopravní služby. Graf č. 12: Struktura ruského obchodu se službami v roce 2006 (%) Doprava
Export
0,8% 0,8%
Import
Cestování
2,3% 1,2%
Služby spojů
22,6% 32,6%
15,0%
18,9%
Stavební služby Pojišťovací služby Finanční služby
1,0% 2,0% 1,9%
Služby IT
1,4%
Autor. odměny a licenč. poplat.
1,2%
Jiné podnikatel. sl.
9,8% 2,6%
Kulturní a rekreační služby
24,7%
4,5%
Státní služby
Zdroj: www.businessinfo.cz
135
BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 137 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 138 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 139 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 136
- 35 -
2,0% 1,6% 10,3%
40,8% 2,0%
Odvětvovou strukturu zahraničního obchodu Ruska se službami znázorňuje předchozí graf č. 12. Export byl v roce 2006 tvořen ze zhruba jedné třetiny dopravou, druhou významnou skupinou bylo cestování (necelých 25 %) a dále pak ostatní podnikatelské služby. Větší podíl tvořily také stavební služby (necelých 10 %). Z údajů na portálu BusinessInfo (140) je vidět vývoj podílů uvedených služeb na ruském vývozu od roku 2002 – váha největších dvou položek (dopravy a cestování) postupně klesala, naopak rostl podíl stavebních a ostatních podnikatelských služeb. Nejvíce za sledované tři roky 2003-2006 sílil vývoz služeb výpočetní techniky a informačních služeb (4,6 x), stavebních služeb (4,4 x), finančních služeb (více jak čtyřikrát), kulturních a rekreačních služeb (téměř čtyřikrát), jiných podnikatelských služeb a pojišťovacích služeb (přibližně 3,5 x).
(141)
Pro Rusko je pozitivní
jev, že nárůst exportu služeb není představován jen posílením tradičních služeb, ale i „intelektuálních služeb“ (podnikatelských, profesionálních, technických, služeb výpočetní techniky a informačních služeb).
(142)
Přibližně 12 % připadá v exportu na vědecky náročné
druhy služeb, které navíc postupně posilují. (143) Graf č. 12 zachycuje také odvětvovou strukturu dovozu služeb do Ruské federace v roce 2006. Největší podíl připadal na cestování (přes 40 %), téměř pětinu importu tvořily jiné podnikatelské služby, 15 % doprava a o 5 % méně stavební práce. Nejvyšší tempa růstu dovozu vykázaly za tři roky (2003-2006) autorské odměny a licenční poplatky (které zaznamenaly rekordní téměř šestinásobný růst), finanční služby (vzrostly 3,8 x), kulturní a rekreační
služby (ztrojnásobení),
stavební
služby
a
dopravní
služby
(posílily
přibližně 2,5 x). Pro obchod se Společenstvím nezávislých států, Evropské unie a Asijsko-pacifickým hospodářským sdružením mají různé druhy služeb odlišnou váhu, jak dokazují statistiky na portálu BusinessInfo.cz.
(144)
Sdružení nezávislých států je příjemcem téměř poloviny
ruských služeb spojených s cestováním, důležitý je i podíl dopravy a vyšší je také váha služeb spojů a státních služeb než u zemí vzdáleného zahraničí. Nižší je naopak podíl stavebních, pojišťovacích, finančních a jiných podnikatelských služeb. Země Evropské unie se podílejí méně na obchodu s dopravními službami, jsou však důležitým partnerem Ruska co se týče importu autorských odměn a licenčních poplatků a jiných podnikatelských služeb, na oplátku přijímají značnou část ostatních podnikatelských služeb (to neplatí o cestování). Skupina zemí APEC je největším příjemcem dopravních služeb, služeb spojených s cestováním, služeb 140
BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 142 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 143 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 144 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 141
- 36 -
výpočetní techniky a informačních služeb, autorských odměn a licenčních poplatků. Do Ruska z těchto zemí naopak proudí vyšší podíl jiných podnikatelských služeb z Evropské unie. Na rozdíl od bilance obchodu se zbožím, která je dlouhodobě v přebytku, bilance Ruska v obchodu se službami je stále deficitní, i když se pomalu snižuje. Záporné saldo přetrvává a nesnižuje se u turistických, stavebních, finančních a pojišťovacích služeb, dopravních služeb a většiny podnikatelských a profesionálních služeb. Největšího deficitu dosahuje Ruská federace v obchodě se službami týkajících se cestování, které za léta 20022006 představovaly více jak 75 % záporného salda ruského zahraničního obchodu se službami. (145)
Graf č. 13: Podíl EU, SNS a APEC na obratu zahraničního obchodu se službami RF, r. 2002 vs r. 2006 Služby r.2002
Služby r.2006 Ostatní; 31,3%
EU; 29,3%
Ostatní; 37,1%
EU; 40,4%
APEC; 15,7%
SNS; 18,0%
APEC; 13,6%
SNS; 14,7%
Zdroj: businessinfo.cz + vlastní výpočty
Teritoriální strukturu ruského obchodu se službami znázorňuje graf č. 13. Nejdůležitějším partnerem pro ruský zahraniční obchod se službami je stejně jako u zboží Evropská unie. Její váha (i díky přibírání nových členů) neustále stoupá, a tak zatímco roku 2002 měla EU méně jak 30 % podíl na ruském zahraničním obchodu se službami, o čtyři roky později představovala více jak 40 %. Obchod Ruska s Unií zaznamenal také nejvyšší dynamiku nárůstu – za zmiňované čtyři roky vzrostl 2,8 x. Zajímavé je, že země EU zůstávají největším obchodním partnerem Ruska v obchodě se službami, i když odstraníme statistické zkreslení vyplývající z rozšiřování Evropské unie. Pokud za celé zkoumané období vezmeme v úvahu 25 členů EU (do východního rozšíření v roce 2004 je totiž ve statistikách pro Unii 145
BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.
- 37 -
zpravidla započítáno pouze 15 členských zemí), zjistíme, že obrat obchodu se zvýšil 2,2 x a navíc srovnatelně pro staré i nové členské země Evropské unie. (146) Váha
Společenství
nezávislých
států
a
Asijsko-pacifického
hospodářského
společenství naopak za sledované období klesala, i když obchod s nimi v absolutním vyjádření rostl. Na SNS připadá nyní v ruském obchodu se službami méně jak 15 % a na seskupení APEC ještě o něco méně celkových obchodovaných služeb. Z grafu č. 13 je patrné, že země vzdáleného zahraničí (mimo SNS) jsou odpovědné za drtivou většinu exportu a importu služeb ve vztahu k Ruské federaci (mají přibližně 85 % podíl). Zatímco rozvoj obchodu se službami mezi Ruskem a Evropskou unií vykazoval vysokou dynamiku, obchod s APEC se za období 2002-2006 zvýšil zhruba o tři čtvrtiny a obchod se zeměmi patřícími do Společenství nezávislých států přibližně jen o dvě třetiny. Pokud bychom se zaměřili na služby dodávané a přijímané z jednotlivých zemí, zjistili bychom, že hlavními obchodními partnery Ruska co se týče obchodu se službami bylo v roce 2006 (podobně jako u obchodu se zbožím) Německo s 8,5 % podílem.
(147)
Poté následovala
Velká Británie s přibližně stejným podílem (ta od roku 2002 své postavení zlepšovala), Turecko a Spojené státy s přibližně 8 % podílem (přičemž turecké postavení se výrazně zlepšilo od roku 2002, váha Spojených států naopak poklesla), okolo 5 % podílu pak dosáhl Kypr (což znamená nárůst oproti roku 2002) a Finsko (pokles oproti předchozím rokům), přibližně 4 % připadlo na obchod se Švýcarskem, o něco méně s Francií, zhruba 3 % měla Čína (oproti roku 2002 to znamená snížení jejího podílu) a Nizozemí (které svoji váhu na ruském obchodu se službami naopak zvýšilo). (148) Jak uvádí portál BusinessInfo: „na deset největších partnerských zemí připadalo v roce 2006 56 % celkového obratu služeb se zeměmi vzdáleného
zahraničí.“
(149)
Mezi
zeměmi
Společenství
nezávislých
států
byly
nejvýznamnějšími obchodními partnery v souvislosti se službami (obdobně jako u zboží) v roce 2006 Ukrajina s téměř třetinovým podílem, Kazachstán s více jak 16 % a Bělorusko s přibližně 8 %.
(150)
Ještě jednou bych ocitovala komentář ke statistikám na portále
BusinessInfo: „dohromady na tyto tři země připadalo v roce 2006 56,1 % (…) celkového obratu služeb se zeměmi SNS“. (151) Nejvíce ruských služeb směřovalo tedy do zemí vzdáleného zahraničí. První místo mezi těmito státy připadá Evropské unii, jejíž podíl na importu služeb z Ruska se dynamicky zvyšoval (od roku 2002 do roku 2006 vzrostl o 184 %, pokud bychom však srovnávali již 146
BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 148 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 149 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 150 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 151 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 147
- 38 -
od počátku sledovaného období export do všech 25 zemí, výsledek by byl skromnější – růst o 120 %).
(152)
Společenství nezávislých států zaujímá druhé místo v pomyslném žebříčku
odbytišť ruských služeb s přibližně 20 % podílem. (153) V rámci zemí SNS se velkého nárůstu dočkal ruský export služeb do zemí Euro-asijského hospodářského společenství, který se téměř ztrojnásobil a představuje tak 3,5 % podíl v rámci zemí SNS (statisticky je však sledování obchodu s tímto seskupením nekonzistentní, protože rok 2006 je zkreslen vstupem Uzbekistánu – bez něj by se obchod Ruska s EAHS zvýšil jen 2,4 x).
(154)
Podíl zemí
vzdáleného zahraničí tudíž přesahuje ve zmiňovaném období 80 %, kde přibližně polovina ruského exportu míří do členských zemí Evropské unie a čtvrtina do zemí APEC. Podíl zemí SNS a APEC na ruském exportu služeb převyšuje jejich podíl na dovozu služeb do Ruska, u Evropské unie je tomu naopak. Graf č. 14: Top 10 zemí pro ruský export služeb r. 2006 (%) Dovozci ruských služeb
USA
8,6%
Německo
7,5%
Velká Británie 6,9%
Ukrajina Kypr
50,0%
5,0%
Švýcarsko Turecko
4,5% 4,1% 4,1% 2,7% 3,1%
3,5%
Kazachstán Francie Čína Ostatní
Zdroj: www.businessinfo.cz + vlastní výpočty
Hlavní příjemci ruských služeb jsou zobrazeni v grafu č. 14, ze kterého je jasné, že do deseti nejdůležitějších zemí směřuje polovina ruského exportu služeb. V roce 2006 byly největšími dovozci ruských služeb Spojené státy americké (jejich podíl přesahoval roku 2006 8 %, což znamenalo mírné zvýšení váhy oproti roku 2002), přibližně o jedno procento méně připadlo na Německo. Velká Británie přijala téměř 7 % celkového exportu ruských služeb. Za těmito čtyřmi zeměmi vzdáleného zahraničí se umístila Ukrajina s 5 % podílem 152
BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 154 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 153
- 39 -
na dodávkách ruských služeb. Kypr, Švýcarsko a Turecko přijaly více jak 4 % služeb z Ruské federace. Zajímavé je, že Turecko se ze 2,4 % podílu mezi zeměmi vzdáleného zahraničí v roce 2002 postupně vyšplhalo na 5,1 % v roce 2006 (oproti roku 2002 vzrostl jeho import služeb z Ruské federace pětkrát).
(155)
Na osmém místě skončil s 3,5 % podílem Kazachstán,
za ním následovala Francie (3 %) a desítku zemí uzavírala Čína s méně jak 3 % podílem. Země lze zkoumat nejen z hlediska jejich členství v SNS, ale i z hlediska dynamiky vývoje importu ruských služeb. Podíl zemí vzdáleného zahraničí v top desítce a Finska se od roku 2002 zvýšil až na 54,5 % v roce 2006.
(156)
Z grafu vyplývá, že nejdůležitějšími
partnery z pohledu ruského exportu služeb mířícího do zemí SNS byly v roce 2006 Ukrajina (25 % podíl na dodávkách do SNS), Kazachstán (18,2 %) a země nezachycené v předchozím grafu – Uzbekistán (8,0 %), Tádžikistán (7,6 %) a Bělorusko (které jako jediná zde uvedená země utrpěla snížení svého podílu).
(157)
Pět jmenovaných zemí Společenství
nezávislých států odebíralo 65,7 % celkového ruského vývozu služeb do tohoto regionu v roce 2006.
(158)
Nejvyšší dynamiku rozvoje importu ruských služeb vykázalo zmiňované
Turecko (pětinásobné zvýšení do roku 2006 oproti roku 2002). Mezi dalšími 30 státy, jež nedosahují takových vysokých absolutních objemů v obchodu se službami jako top desítka, zaznamenaly vysokou dynamiku rozvoje importu z Ruské federace Kanada, Irsko a Tádžikistán. Jejich dovoz vzrostl více jak 4,5 x.
(159)
Za těmito zeměmi následovaly
Nizozemí a Panama, u nichž dodávky služeb z Ruska vzrostly téměř čtyřikrát, a Česká republika a Indie, které zaznamenaly více jak ztrojnásobení. (160) Hlavní poskytovatelé služeb Ruské federaci jsou zachyceni v grafu č. 15, ze kterého je také vidět, že z deseti nejdůležitějších zemí do Ruska směřuje více jak polovina celkového dovozu služeb. V roce 2006 bylo prvních pět míst v importu služeb do Ruské federace obsazeno zeměmi, které nejsou sdruženy v SNS. Největším poskytovatelem služeb bylo s téměř 9 % podílem Turecko, které navíc své postavení od roku 2002 zlepšuje. Za Tureckem se umístily Velká Británie (která od roku 2002 také posílila svůj podíl) a Německo (s přibližně 7 %), jež se i mezi příjemci služeb z Ruska drží v první trojici. Spojené státy americké a Finsko dovážely roku 2006 do RF objem služeb odpovídající více jak 5 % celkového importu. Zatímco podíl Spojených států na importu služeb od roku 2002 klesal, Finsko posilovalo. Za těmito zeměmi, které nejsou členy Společenství nezávislých států, se jako jediná z této skupiny států umístila Ukrajina s 4,5 % podílem na dodávkách služeb 155
BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 157 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 158 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 159 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 160 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 156
- 40 -
do Ruska, což oproti roku 2002 znamenalo navýšení. Po ní následoval Kypr (s více jak 4 % podílem na importu), Egypt a Francie (obě země měly téměř 3 % podíl) a Švýcarsko s 2,6 %, všechny země navíc svůj podíl od roku 2002 posilovaly. Nejmarkantněji se tak dělo u Kypru a Egypta, kdy import z Kypru do Ruska vzrostl 3,4 x a egyptské dodávky byly téměř čtyřnásobně větší. Nejmenší růst z top desítky poskytovatelů služeb Ruskou federaci naopak zaznamenaly Spojené státy – 23 % zvýšení. (161)
Graf č. 15: Top 10 zemí pro import služeb do Ruska r. 2006 (%)
Poskytovatelé služeb
Turecko
8,8%
Velká Británie 7,2%
Německo USA
7,0%
Finsko Ukrajina
49,1%
5,5%
Kypr Egypt
5,2% 4,5% 4,3% 2,6% 2,9% 2,9%
Francie Švýcarsko Ostatní
Zdroj: www.businessinfo.cz + vlastní výpočty
Země lze zkoumat i z hlediska jejich členství v SNS a z hlediska dynamiky vývoje importu ruských služeb. Pokud bychom hodnotili podíly na celkových dodávkách služeb do Ruska z pohledu hlavních dvou skupin – SNS a zemí vzdáleného zahraničí, zjistili bychom, že import z Turecka, Velké Británie a Německa představoval v roce 2006 více jak 26 % ze zemí, jež nejsou členy Společenství nezávislých států. (162) Kdybychom k těmto třem státům přidali navíc Spojené státy a Finsko, přesahoval by podíl těchto nejvýznamnějších pěti států jednu třetinu importu služeb ze zemí vzdáleného zahraničí.
(163)
Ukrajina, člen
Společenství nezávislých států, má v tomto sdružení zemí výsadní postavení – její dodávky služeb do Ruské federace představují stejný podíl v rámci této skupiny (38,5 % 161
BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 163 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 164 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 162
- 41 -
(164)
) jako je
součet podílů výše zmíněných pěti zemí vzdáleného zahraničí mezi státy vzdáleného zahraničí. Její podíl se navíc od roku 2002 v rámci skupiny SNS zvýšil. Po Ukrajině následují ve Společenství nezávislých států Kazachstán s 14,5 % a Bělorusko s 9,5 % váhou na celkovém dovozu služeb do Ruské federace v roce 2006. (165) Mezi dalšími třiceti státy, jež nedosahují takových vysokých absolutních objemů obchodu se službami jako top desítka, ale přesto patří mezi přední obchodní partnery RF, vykázalo nejvyšší dynamiku rozvoje exportu do Ruska Irsko – vývoz narostl oproti roku 2002 téměř šestkrát.
(166)
Po Irsku následovala
Indie (více jak zečtyřnásobení dodávek) a Egypt (již zmiňované zečtyřnásobení dovozu), za těmito zeměmi vykázaly největší dynamiku růstu vývozu služeb do Ruska Nizozemí, Kypr a Belgie (třikrát větší ve srovnání s rokem 2002). (167)
2.7 Obchod RF a EU V předchozích kapitolách byl zahraniční obchod Ruska sledován buď vůči jednotlivým zemím, anebo vzhledem k uskupení zemí SNS. Evropská unie jako celek nebyla doposud komplexněji rozebrána. Proto bych se teď zaměřila na export a import zboží mezi Ruskou federací a Evropskou unií.
2.7.1 Vývoj teritoriální a komoditní struktury Evropská unie a Ruská federace jsou významnými obchodními partnery. Rusko je po Spojených státech amerických a Číně na třetím místě v žebříčku zahraničního obchodu Unie. Roku 1995 činil podle statistik Eurostatu podíl evropské patnáctky na exportu do Ruska 3,1 % a za deset let se zvýšil na 5,3 %.
(168)
Ruská federace se tudíž stala třetí nejlákavější
zemí pro evropský export. Stejné místo obsadilo Rusko i co se týče dovozů do Evropské unie. Importy z Ruska do Unie zaznamenaly ještě markantnější vzestup než exporty – ze 4,3 % podílu roku 1995 na 9,2 % v roce 2005.
(169)
Je patrné, že obchodní přebytek Ruska
s Evropskou unií od poloviny devadesátých let rostl. Je ovšem nutné vzít v úvahu rozšíření EU o deset nových členských států roku 2004, bez něhož by byl nárůst podstatně skromnější. Význam Ruské federace pro Evropskou unii ilustruje následující graf č. 16 hlavních obchodních partnerů EU-27 v roce 2006, který ukazuje nejen podíl SNS na zahraničním obchodu Unie, ale i samotnou váhu Ruska v rámci tohoto seskupení. (Za RF se umísťovaly Kazachstán, Ukrajina a Bělorusko.) 165
BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 167 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 168 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 169 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 166
- 42 -
Obchod s jednotlivými zeměmi Unie vykazoval samozřejmě různou dynamiku. Za posledních šest let podle dat Eurostatu nejvíce narůstal export komodit do Ruské federace pocházejících z Polska, Německa, Maďarska, Nizozemí a Itálie. U všech těchto zemí vzrostl vývoz do Ruska každoročně průměrně o více jak 20 % (u Polska dokonce o 26 %) za sledované období 2000-2006.
(170)
V importu z RF zaznamenalo nejvyšší průměrné roční
přírůstky od roku 2000 Nizozemí (téměř 28 %), těsně pod 20 % hranici se dostaly Španělsko a Belgie. (171) Graf č. 16: Hlavní obchodní partneři EU v roce 2006 (%)
Zdroj: Eurostat
Zbožová struktura obchodu Evropské unie a Ruské federace se také měnila. Zatímco v roce 1995 byly podle údajů Eurostatu do Ruska vyváženy stroje a dopravní zařízení (37,5 % podíl), průmyslové a tržní výrobky (28,8 %) a potraviny, nápoje a tabák (21,1 %); o deset let později převládly stroje a dopravní zařízení (47,3 %), průmyslové a tržní výrobky (26 %) a místo potravin, nápojů a tabáku se na třetí místo dostaly chemikálie (14,5 %).
(172)
Nejdůležitější komoditou, která se z Unie vyváží do Ruska, jsou dopravní zařízení. Jejich vývoz má více jak 10 % podíl na celkových unijních dodávkách do Ruska a představuje 68 % dovozů této komodity do zemí SNS.
(173)
Eurostat udává, že v období let 2000-2006 vzrostl
každým rokem unijní export dopravních zařízení průměrně o 32 %. (174) V importu z Ruské 170
Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 172 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 173 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 174 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 171
- 43 -
federace do EU hrála vždy rozhodující roli paliva. V polovině devadesátých let tvořila podle Eurostatu 35,8 % celkového dovozu z Ruska, za deset let vzrostl jejich podíl dokonce na 66,8 %. do Unie.
(175)
(176)
(Dovoz ropy z Ruska představuje 80 % importu této komodity ze zemí SNS
) Za Eurostatem sledovaných 6 let (od roku 2000 do roku 2006) posiloval dovoz
ruské ropy ročně průměrně o 19 %. (177) Průmyslové a tržní výrobky sice zůstaly co do podílu na druhém místě, ale svoji váhu postupně ztrácely. Zatímco roku 1995 činil jejich podíl 27,9 %, o deset let později už jen 10,9 %.
(178)
Obdobný trend zaznamenaly ostatní skupiny
komodit. Díky statistikám Eurostatu (179) (za rok 2005) lze zjistit detailněji, v jakých komoditách patří Rusko k hlavním obchodním partnerům EU. Ve skupině potravinářských produktů (SITC 0 + 1) je Rusko jedním z největších dovozců evropského masa a masných výrobků, mléčných produktů a vajec, obilovin a nápojů. V surovinovém vývozu RF do EU (SITC 2) zaujímá významné místo dřevo (26 % veškerého dovozu dřeva do EU pochází z Ruska
(180)
)
a železná ruda. Ve skupině paliv (SITC 3) je Ruská federace v čele žebříčku nejdůležitějších dovozců do EU – na prvním místě v surové ropě (29,7 % podíl v této podskupině) a ropných výrobcích (37,9 % podíl), v dodávkách plynu.
(181)
na druhém místě v dovozu uhlí, koksu a briket a na třetím
Ze skupiny chemikálií a produktů z nich (SITC 5) Rusko odebírá
velké množství evropské kosmetiky, lékařských a farmaceutických produktů a plastů. Z Ruské federace se naopak do EU dováží neorganické chemikálie (RF je největším dovozcem této podskupiny s více jak 20 % podílem (182)) a organické chemikálie. Se skupinou tržních výrobků (SITC 6) se obousměrně obchodovalo s produkty z papíru a lepenky a neželeznými kovy, přičemž RF byla největším dovozcem neželezných kovů do EU s více jak 17 % podílem v této podskupině a druhým největším dovozcem železa a oceli s 18 % podílem.
(183)
Ze strojů a dopravního zařízení (SITC 5) se do RF z EU dováží průmyslové
stroje a zařízení, specializované stroje, telekomunikace, kancelářské stroje a počítače, elektrické stroje (u všech zmíněných skupin je Rusko třetí nejdůležitější odbytovou zemí EU), dále pak silniční vozidla (kde je významný podíl osobních aut). Ruská federace je třetím největším odběratelem oblečení a doplňků (skupina průmyslových výrobků – SITC 8) a profesionálních, vědeckých a řídících materiálů. 175
Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 177 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 178 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 179 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 180 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 181 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 182 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 183 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 176
- 44 -
2.7.2 Rok 2006 Ruská federace zůstává třetím nejdůležitějším obchodním partnerem Evropské unie i v roce 2006. Podle dat Eurostatu se z Ruska do Unie dováží 10,4 % celkového importu EU a do Ruska naopak ze zemí Unie směřuje 6,2 % evropského exportu.
(184)
Narůstá nejen
procentuální podíl Ruska na zahraničním obchodě Evropské unie, ale také deficit prakticky všech zemí (kromě Dánska a Slovinska) v obchodu se zbožím. Tempu zvyšování dovozu energií z Ruské federace nestačí rostoucí evropský export strojů a dopravních zařízení. Přesto export Evropské unie do Ruska zaznamenává za poslední roky větší dynamiku než import z Ruska (roste téměř o 7 % rychleji).
(185)
V obchodu se službami dosahuje EU celkově
přebytku, kdy je záporné saldo obchodu s dopravou vyváženo přebytkem obchodu s cestováním a ostatními službami (především finančními, službami z oblasti počítačů a informatiky, stavebnictvím a ostatními službami pro podnikatelskou sféru). Ruská federace tak přijme 3 % z Unie vyvážených služeb a v opačném směru z Ruska směřuje do Unie 2,7 % veškerých do Evropy dovážených služeb. (186)
Graf č. 17: Komoditní struktura obchodu RF a EU v roce 2006 Export z RF do EU (%)
Import z EU do RF (%) potraviny +nápoje; 8,2%
ostatní; 4,0%
ostatní; 16,1% chemikálie; 2,9% stroje +doprav. zařízení; 46,5%
chemikálie; 15,1%
suroviny; 3,5% průmyslové a tržní zboží; 10,6%
průmysl. +tržní zboží; 26,2%
energie; 66,9%
Zdroj: Eurostat + vlastní výpočty
V teritoriální a komoditní struktuře nenastaly roku 2006 žádné převratné změny. Největšími exportéry do Ruska byly Německo (32 % exportu EU), Itálie (11 % podíl) a Finsko (9 % podíl).
(187)
Největšími dovozci z Ruska byly opět Německo (21 % celkového
184
Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27. Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 186 Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27. 187 Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27. 185
- 45 -
importu do EU), Nizozemí (12 % podíl, import rostl dynamicky po několik let) a Itálie (10 % podíl).
(188)
Komoditní struktura obchodu Evropské unie a Ruské federace je ve vývozu
do Ruska jako v předešlých letech tvořena převážně stroji a dopravním zařízením a do Unie se zpět dováží zejména energie, jak zobrazuje graf č. 17. Export 27 členských zemí Evropské unie obsahoval téměř z poloviny dodávky strojů a dopravního zařízení, podstatný podíl vývozu do Ruska byl dále tvořen různým průmyslovým a tržním zbožím a chemikáliemi. Pro ruský dovoz do EU byly rozhodující dodávky energií, které představovaly dvě třetiny importu z Ruské federace do Unie. Ostatní položky nebyly v porovnání s energiemi nikterak významné. Se svým 42 % podílem v dodávkách zemního plynu a 32 % podílem v dodávkách surové ropy je Rusko na prvním místě mezi importéry energií do Unie.
(189)
(S výrazným odstupem za Ruskou federací
následuje Norsko.)
2.8 Obchod RF a ČR Ruská federace je jednou z prioritních zemí pro Českou republiku. Revolucí zpřetrhané obchodní vazby se začínají stále více obnovovat a zkvalitňovat. V roce 2007 vzrostl obrat obchodu ČR a RF podle údajů na Ruském serveru zahraničního obchodu o více jak 14 %, přičemž český export do Ruska se rozvíjel velmi dynamicky (posílil přibližně o 60 %), import z Ruska zůstal téměř nezměněn, a tak se záporná bilance pro Českou republiku snížila.
(190)
Rostoucí zájem českých podnikatelů o kdysi opuštěný ruský trh
ilustruje i věta z článku „Čeští exportéři se ženou do Ruska“ na portále i-RU.cz, který mimo jiné uvádí, že „Podle průzkumu Hospodářské komory ČR mezi více než čtyřmi sty českých firem plánuje vývoz svých produktů do Ruska či zemí bývalého Sovětského svazu téměř třetina tuzemských podniků.“
(191)
Jako příklad úspěšného prosazení se na ruském trhu slouží
společnosti Škoda Auto, Hamé a Jablonex.
2.8.1 Vývoj teritoriální a komoditní struktury Před rokem 1989 představoval SSSR pro Českou republiku nejdůležitějšího obchodního partnera, postupně se však vzájemné vztahy v zahraničním obchodě narušovaly. Pro ilustraci tohoto vývoje jsem sestavila následující tabulku č. 6 s údaji za roky 1989, 1995, 2005 a 2006. 188
Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27. Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27. 190 Rusimpex: Экспорт и импорт России в 2007 г. (январь – декабрь). Внешняя торговля Российской Федерации по основным странам. (Export a import Ruska v r. 2007) 191 Jirsová, M., Luňáková, Z.: Čeští exportéři se ženou do Ruska. 189
- 46 -
Tabulka č. 6: Vývoj obchodu RF a ČR (mil CZK, %) 1989
1995
2005
2006
ČR RF
Podíl
RF
Podíl
RF
Podíl
RF
EX do RF
66439 30,5 %
16726 3,0 %
42509 2,0 %
126,3
201,2
IM z RF Bilance ČR
63792 29,7 %
49778 7,5 % 104598 5,7 % 125867 6,0 %
120,3
210,1
2647
-33052
33646 1,8 %
Podíl
Index 2006/ 2005/ 2005 1995
-70952
-83358
Zdroj: ČSÚ + vlastní výpočty
Roku 1989 byl Sovětský svaz socialistických republik naším největším odběratelem (31 % českého exportu) i dovozcem (30 % českého importu). Statistiky pro samotné Rusko bohužel k dispozici nejsou, takže ve skutečnosti nebyl podíl ruského exportu a importu tak vysoký. Postupem času se silná vazba mezi oběma státy narušovala a v polovině devadesátých let představoval ruský dovoz 7,5 % celkového importu do České republiky a český vývoz do Ruské federace necelá 3 %. Přes více jak sto procentní nárůst objemu obchodu ČR a RF, jeho váha neustále klesala. O deset let později činil podíl českého exportu do Ruska necelé 2 % a z Ruska k nám mířilo méně jak 6 % veškerého dovozu. Změny doznala přirozeně i bilance. Před revolucí jsme do Sovětského svazu více vyváželi, než z něj dováželi, to se ale brzy změnilo a deficit se nepřestal prohlubovat. Rok 2006 přinesl ve vzájemném obchodu určité oživení. Pro Českou republiku je zajímavý trend většího posílování exportu do Ruska než importu. Zbožová struktura obchodu s Ruskem se také během let výrazně měnila. Pro rok 1989 musíme bohužel vyjít ze statistik shrnujících všechny socialistické země do jedné skupiny (viz tabulka č. 7 a tabulka č. 8) a další vývoj bude proto ilustrován na skupině SNS.
Tabulka č. 7: Skupiny SITC – vývoz r. 1989 (mil CZK) Skupina SITC
0,1
2
3
4 VÝVOZ 11 292 293
5
6
16 434
48 814
96 563
25 288
12
6 923
20 905
78 730
17 398
4,1
42,1
42,8
81,5
68,8
281
9 511
27 909
17 833
7 890
95,9
57,9
57,2
18,5
31,2
Celkem 10 846 8 000 Socialistické země 1 991 2 783 3 547 Socialistické země % 18,4 34,8 31,4 Nesocialistické 8 855 5 217 7 745 země Nesocialistické země % 81,6 65,2 68,6 Zdroj: Statistická ročenka 1990 + vlastní výpočty
- 47 -
7
8,9
Tabulka č. 8: Skupiny SITC – dovoz r. 1989 (mil CZK)
1989 Skupina SITC
Průmysl. Materiály, Potra- Suroviny Živočišné Chemikálie Stroje a spotřební Nerostná meziprod. vinářské (nepožia rostlinné a chemické dopravní zboží paliva a zboží vatelné) tuky výrobky zařízení a ost. polotovary komodity 0,1
2
3
4
5
6
7
8,9
DOVOZ Celkem Socialistické země Socialistické země % Nesocialisti cké země Nesocialist. země %
16 435
18 814
37 164
773
20 056
22 369
79 324
19 767
6 235
7 904
35 045
131
6 716
13 274
50 380
14 101
37,9
42,0
94,3
16,9
33,5
59,3
63,5
71,3
10 200
10 910
2 119
642
13 340
9 095
28 944
5 666
62,1
58,0
5,7
83,1
66,5
40,7
36,5
28,7
Zdroj: Statistická ročenka 1990 + vlastní výpočty
Do socialistických zemí (včetně tehdejšího Sovětského svazu) se z ČSFR vyvážely v porovnání s nesocialistickými zeměmi převážně skupiny SITC 7, 8 a 9. To znamená, že do těchto zemí mířily československé stroje a dopravní zařízení (téměř z 80 %), průmyslové spotřební zboží a ostatní komodity (z necelých 69 %). Důležitý byl rovněž export chemikálií a chemických výrobků; materiálů, meziproduktů a polotovarů (přibližně 42 %). Ze socialistických zemí k nám před revolucí byly dodávány zejména komodity zařazené ve skupinách SITC 3, 6, 7, 8 a 9. To znamená, že nás socialistické země oproti nesocialistickým zásobovaly převážně nerostnými palivy (z 94 %), průmyslovým spotřebním zbožím a ostatními komoditami (z více jak 70 %), stroji a dopravním zařízením (z více jak 60 %) a materiály, polotovary a meziprodukty (téměř ze 60 %). Roku 1995 převažovaly v českém exportu (viz tabulka č. 9 na další stránce) do zemí SNS stroje a dopravní prostředky (přes 30 %), dále byly vyváženy především suroviny, polotovary a chemické výrobky (méně jak 30 %) a průmyslové spotřební zboží (25 %). V dovozu ze zemí SNS hrály hlavní roli suroviny, polotovary a chemické výrobky (viz tabulka č. 9), které tvořily přibližně 96 % veškerých dodávek z těchto zemí. Z toho 66 % připadalo na minerální paliva. Stroje a dopravní prostředky měly už jen 3,4 % podíl na importu do České republiky. Během deseti let ve vývozu z ČR do Společenství nezávislých států posílila skupina strojů a dopravních zařízení (50 % exportu do zemí SNS), důležitým vývozním artiklem zůstaly tržní výrobky a chemikálie (dohromady přes 35 %), průmyslové výrobky naopak ztratily na váze (necelých 10 % exportu). V importu ze Společenství nezávislých států během deseti let své výsadní postavení ještě posílila nerostná paliva (více
- 48 -
jak 70 % dodávek do České republiky). Nadále významným zůstal import surovin a polotovarů (obě skupiny okolo 10 %). Dovoz strojů a dopravních zařízení si udržel stabilní, byť nízký podíl (3 %). Tabulka č. 9: Skupiny SITC – SNS r. 1995 (mil CZK) SNS
1995
Dovoz Zemědělské a potravinářské zboží Suroviny, polotovary a chemické výrobky z toho: Minerální paliva a příbuzné materiály Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží Vývoz Zemědělské a potravinářské zboží Suroviny, polotovary a chemické výrobky z toho: Minerální paliva a příbuzné materiály Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží Zdroj: ČSÚ + vlastní výpočty
58423 132 55888
% 0,2 % 95,7 %
38539 2014 389 26218 4077 7141
66,0 % 3,4 % 0,7 %
305 8393 6607
1,2 % 32,0 % 25,2 %
15,6 % 27,2 %
Dále bych opustila skupinu Společenství nezávislých států jako celek, která mi posloužila pro větší relevantnost srovnávání údajů roků 1989 a 1995, a rozebrala bych komoditní strukturu obchodu Ruské federace s Českou republikou v roce 1995, 2005 a 2006.
Graf č. 18: Komoditní struktura obchodu mezi RF a ČR v roce 1995 (%)
Dovoz do RF z ČR
Vývoz z RF do ČR
15,7% 2,7% 1,1%
30,7%
0,5% 8,2%
8,7%
0 1
3,1% 0,1% 8,7% 2
2,0%
3
2 4
5
5
6
6
7
7 12,9%
8
8
28,0%
77,2%
Zdroj: ČSÚ: Statistická ročenka ČR 1996. + vlastní výpočty
- 49 -
Roku 1995 byly v českém exportu do Ruské federace (viz graf č. 18 na předchozí stránce) nejvíce zastoupeny skupiny SITC 7 a 8, tj. stroje a dopravní prostředky (28 %) a různé průmyslové výrobky (přes 30 %), které ve vývozu do Ruska zaujímaly vyšší podíl než v celkových dodávkách do Společenství nezávislých států. O polovinu menší podíl připadl na potraviny a živá zvířata (téměř 16 %) a tržní výrobky (zhruba 13 %), které tak měly menší váhu ve srovnání s obchodem se seskupením SNS. Významný byl také import českých chemikálií a chemických výrobků (více jak 8 % podíl). V ruském exportu do České republiky tradičně převažovala minerální paliva (přes 77 % veškerých dodávek), což představovalo o více jak 10 % vyšší podíl než v exportu zemí SNS do ČR. Necelých 9 % pak tvořily ostatní suroviny (SITC 2) a tržní výrobky (SITC 6). Jiné zde nezmíněné skupiny zboží měly zanedbatelný podíl na obchodu obou zemí. Struktura ruského obchodu s Českou republikou se za deset let poněkud změnila. Ve vývozu Ruské federace do České republiky ještě posílila váha skupiny SITC 3 – minerálních paliv, ale vzrostl například i podíl chemikálií a chemických výrobků a průmyslového zboží. Import z České republiky do Ruska se stal jednostrannějším. Za deset let jsme se zaměřili především na stroje a dopravní zařízení, výrazně pak poklesl dovoz českých průmyslových výrobků a potravin a živých zvířat. Podíl jednotlivých skupin SITC na exportu z Ruské federace do Česka roku 2005 ilustruje graf č. 18 na následující stránce. Skupina SITC 3, tedy nerostná paliva, tvořila roku 2005 přes 80 % veškerých dodávek z Ruska do naší země. Za deset let tak minerální paliva ještě upevnila svoje již výsadní postavení. S velkým odstupem za palivy následovaly ostatní suroviny (6,3 %) a tržní výrobky (5,8 %). Obě předešlé skupiny během deseti let ztratily pár procent a zaznamenaly tak oproti roku 1995 pokles váhy v ruském exportu do Česka. Chemikálie s 4 % podílem roku 2005 naopak své postavení za deset let zhruba o dva procentní body zlepšily. Dodávky ruských strojů a přepravních zařízení si zachovaly přibližně nezměněný podíl (více jak 3 %). Graf č. 19 zobrazuje i strukturu českých dodávek do Ruské federace. Ty jsou oproti ruskému exportu méně jednostranné, i když také zde má velkou převahu jedna skupina komodit – stroje a přepravní zařízení představují téměř polovinu ruského importu z České republiky. Za desetiletí se ukázal jasný trend růstu podílu vývozů českých strojů a dopravních zařízení do Ruska. V roce 1995 představovala tato skupina komodit necelých 30 %, o deset let později již tvoří téměř polovinu dodávek z ČR do RF. Náš export tudíž ztrácí na diverzifikaci. Za skupinou SITC 7 následují dodávky tržních výrobků, které představují zhruba čtvrtinu dovozu (za deset let jejich váha vzrostla). Přibližně 10 % pak připadá na různé průmyslové výrobky (SITC 8), které oproti roku 1995 výrazně snížily svůj podíl (zhruba o 20 %)
- 50 -
na celkových českých dodávkách do Ruska. Z dalších skupin mají větší podíl už jen SITC 5 – chemikálie a chemické výrobky, které během let upevňují své postavení, a SITC 0 – potraviny a živá zvířata, jež naopak oproti roku 1995 výrazně poklesly. Ve vývozu z Ruska do České republiky prakticky chyběly průmyslové výrobky, potraviny a nápoje, tuky, oleje a vosky.
Graf č. 19: Komoditní struktura obchodu mezi RF a ČR v roce 2005 (%)
Vývoz z ČR do RF 0,3 5,8 3,3 6,3
Dovoz z ČR do RF 10,0
3,7 1,1
1,4 14,2
0
4,0 2
1
3
2
47,9
21,2
5
5
6
6
7
7
8
8 80,3
Zdroj: www.czso.cz + vlastní výpočty
Rok 2006 nepřinesl ve zbožové struktuře obchodu obou zemí žádné radikální změny. Ruský export do ČR stoupnul oproti předešlému roku zhruba o 20 %, český import do Ruské federace dokonce o více jak 26 %.
(192)
V exportu Ruské federace do naší země ještě mírně
posílil podíl nerostných paliv (na 81,8 %), o půl procenta vzrostl také podíl tržních výrobků a nepatrně i průmyslových výrobků; ostatní skupiny zaznamenaly pokles svojí váhy v celkovém ruském vývozu.
(193)
V dovozu z České republiky do Ruska také posílila hlavní
skupina komodit. Dovoz strojů a přepravních zařízení tudíž tvoří více jak polovinu českých dodávek do Ruské federace. (194) O více jak půl procentního bodu vzrostla váha průmyslových výrobků, podíly ostatních skupin zůstaly buď bez větších změn, nebo poklesly (nejvýraznější pokles byl zaznamenán u SITC 0 – potravin a živých zvířat – a SITC 2 – surových materiálů, tyto skupiny vykázaly dokonce absolutní pokles). (195) 192
Český statistický úřad: Struktura zahraničního obchodu podle tříd SITC, rev. 3 za leden až prosinec 2006. Český statistický úřad: Struktura zahraničního obchodu podle tříd SITC, rev. 3 za leden až prosinec 2006. 194 Český statistický úřad: Struktura zahraničního obchodu podle tříd SITC, rev. 3 za leden až prosinec 2006. 195 Český statistický úřad: Struktura zahraničního obchodu podle tříd SITC, rev. 3 za leden až prosinec 2006. 193
- 51 -
2.8.2 Obchod se službami Vzájemný obchod Ruské federace a České republiky se službami se v posledních letech rozvíjel dynamicky, přesto však stále nedosahuje velkých objemů. Obrat obchodu vzrostl téměř třikrát, srovnáme-li objemy roku 2006 s rokem 2002 (i když oproti roku 2005 nastalo zpomalení a import do Ruské federace dokonce v meziročním srovnání poklesl).
(196)
Podíl ruského exportu služeb na celkovém exportu zboží a služeb do České republiky v roce 2006 přesáhl 3 %, podíl importu služeb z ČR do RF na celkovém importu zboží a služeb činil více jak 20 %. (197) Rusko má v obchodu se službami s Českou republikou na rozdíl od zboží záporné saldo. Změny v odvětvové struktuře exportu služeb z Ruské federace do České republiky svědčí o rostoucí diverzifikaci. Strukturu obchodovaných služeb roku 2006 v procentech zobrazuje graf č. 20. V roce 2006 připadal v ruském vývozu služeb do ČR největší podíl na stavební služby (24,2 %), dopravu, cestování a jiné podnikatelské služby (všechny tři uvedené položky činily více jak 20 %). Od roku 2003 rostly dynamicky nejen tradiční služby (cestování, dopravní a stavební služby), nejvíce však posiloval export netradičních služeb, i když z malého počátečního objemu. Autorské odměny a licenční poplatky vzrostly více než dvěstěkrát, státní služby bezmála sedmdesátkrát, služby výpočetní techniky a informační služby téměř osmkrát a jiné podnikatelské služby 2,5 x.
(198)
Útlum zaznamenaly pouze
finanční služby. V exportu ruských služeb do České republiky od roku 2002 tak mírně klesal podíl dopravy, cestování, finančních a kulturních a rekreačních služeb, rostla naopak váha služeb výpočetní techniky a informačních služeb (které z 2,5 % roku 2002 kontinuálně zvyšovaly svůj podíl až na 9 % roku 2006), jiných podnikatelských služeb a nepatrně i podíl státních služeb na celkovém exportu. (199) Graf č. 20 zachycuje také strukturu dovozu českých služeb do Ruské federace. V importu služeb do Ruska zaujímalo v roce 2006 přes polovinu cestování (53,8 %), s velkým odstupem za cestováním následovaly stavební služby (přibližně 17 %), jiné podnikatelské služby (téměř 9 %) a doprava (6,5 %). Tradiční služby (cestování, stavební služby a doprava) tudíž tvoří více jak tři čtvrtiny importu služeb z ČR do Ruska. V dovozu českých služeb do RF zaznamenal větší pokles od roku 2002 pouze podíl cestování a jiných podnikatelských služeb; váha stavebních služeb, dopravy, pojišťovacích služeb, služeb výpočetní techniky a informačních služeb, autorských odměn a licenčních poplatků naopak rostla. 196
BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. 198 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 199 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 200 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 197
- 52 -
(200)
Od roku
2003 se nejrychleji rozvíjely finanční služby (vzrostly z 1 tisíce USD na téměř 12 tisíc, i když oproti roku 2005 se v následujícím roce projevil pokles), autorské odměny a licenční poplatky (více jak 120 x), služby výpočetní techniky a informační (32 x), pojišťovací služby (20 x), kulturní a rekreační služby (4,2 x), dopravní služby (3,6 x) a stavební služby (2,8 x). (201)
Graf č. 20: Odvětvová struktura obchodu se službami mezi RF a ČR v roce 2006 (%) Doprava
Export
0,5% 0,1% 20,6%
20,6%
0,7%
Import
Cestování
Stavební služby Pojišťovací služby
0,5%
6,4%
Služby spojů
Finanční služby
8,8%
6,5%
3,1% 0,3% 0,8%
Služby IT
9,0% 20,8%
0,5% 0,4%
Autor. odměny a licenč. poplat.
17,1% 53,8%
Jiné podnikatel. sl. Kulturní a rekreační služby
2,8%
2,5%
Státní služby
24,2%
Zdroj: www.businessinfo.cz + vlastní výpočty
Z rozboru odvětvové struktury obchodu se službami mezi Ruskou federací a Českou republikou je patrné, že se mírně liší od obchodu s ostatními zeměmi. Doprava v obchodě mezi těmito dvěma státy není tak významná jako v obchodě Ruska celkově. V ruském exportu do Česka jsou méně zastoupeny pojišťovací, finanční a kulturní a rekreační služby. Důležitější jsou naopak stavební služby, služby výpočetní techniky a informační služby. V českém importu do Ruské federace hrají významnější roli cestování, stavební služby a autorské a licenční poplatky; dovoz jiných podnikatelských služeb, pojišťovacích a finančních služeb však zaostává.
2.8.3 Ropa a zemní plyn Dovoz ruské ropy a zemního plynu je pro Českou republiku velmi důležitý. Nerostná paliva tvoří okolo 70 % veškerého importu Ruské federace do ČR. Ruská ropa představuje přibližně 90 %
(202)
dodávek této energetické suroviny do Česka. Ruský zemní plyn pak
zaujímá tři čtvrtiny naší spotřeby plynu. (203)
201
BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň. 203 Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. 202
- 53 -
Ačkoli je naše závislost na ruských energetických dodávkách vysoká, ostatní země střední Evropy (Slovensko, Maďarsko a Polsko) jsou na tom z tohoto hlediska ještě hůře. Podle statistik uvedených ve článku „Rusko jako energetická mocnost“ na portálu i-RU.CZ (204)
je například slovenská spotřeba ropy a zemního plynu téměř ze 100 % kryta dodávkami
z Ruska, polská a maďarská spotřeba zemního plynu je ruskými energetickými surovinami kryta z 90 %. Menší závislosti na ruských dodávkách vděčí Česká republika importům plynu z Norska a ropovodu z Ingolstadtu, jimž proudí ropa převážně z Ázerbájdžánu a také z Kazachstánu, Alžírska a Libye. (205) Se závislostí na ruských energetických dodávkách se však potýká celá Evropská unie, jak už bylo zmíněno v rozboru zahraničního obchodu EU a RF. Tato závislost by se mohla v budoucnosti ještě zvýšit kvůli postupnému vyčerpání ložisek v Severním moři. Proto se Evropská unie (a tím i Česká republika) snaží podporovat rozvoj alternativních zdrojů energie (především těch obnovitelných) a technologie a programy umožňující úspory energií. Do budoucna je navíc zásadní definovat společnou energetickou politiku, která by Evropské unii přinesla lepší vyjednávací pozici s Ruskem (nejednotná EU je v očích Rusů chápána jako slabý obchodní partner), sjednotila by cíle, jichž chce EU na tomto poli dosáhnout, definovala by účinné nástroje a celkově by soustředila pozornost na výzvy energetické problematiky. Ke vztahům s Ruskem je potřeba přistupovat koncepčněji a zdůrazňovat oboustrannou závislost, jak uvádí ve svém článku „Ropa a plyn jako politická zbraň“ pro Hospodářské noviny Alexandr Vondra. (206)
2.8.4 SWOT analýza Silné stránky českých podnikatelských subjektů v obchodě s Ruskou federací jsou nezanedbatelné. Čeští podnikatelé mají s ohledem na ruský trh komparativní výhody oproti jiným soutěžitelům, které jsou dány především dlouhodobou tradicí obchodu a z ní vyplývající znalostí trhu, obchodních partnerů a jazyka; zájmem ČR o rozvíjení hospodářské spolupráce, který je ztělesněn podporou exportu do RF; dobrým jménem českého zboží v Rusku; solidní technologickou úrovní výroby; výhodným poměrem kvality a ceny produkce; dobrou pozicí v určitých regionech RF. O výše zmíněnemé svědčí například úryvek z rozhovoru s Maximem Khametem, exportním ředitelem české firmy Favey působící ve farmaceutickém průmyslu, který říká: „České firmy v branži mají v Rusku dobrou image, vládne o nich povědomí, že nabízejí kvalitní výrobky za rozumnou cenu.“ 204
Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. 206 Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň. 207 Exportér č. 4, duben 2007, HN, str.12. 205
- 54 -
(207)
Čínská
produkce je podlě něj sice levnější, ale „zákazník přesto žádá spíše prověřenou kvalitu, která se neustále zvyšuje. Navíc ve střední Evropě jsme flexibilní a dá se s námi jednodušeji domluvit.“ (208) Pro české podnikatelské subjekty se otevírá i mnoho nových příležitostí. V prvé řadě máme možnost hrát roli prostředníka mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Ruští vývozci totiž vidí v českých podnikatelích prostředníky pro expanzi na západní trhy. („Češi jsou adaptabilnější ve vztahu k Rusku.“
(209)
). To dokládá například plánované zřízení ruského
vědeckého centra v Ostravě na výzkum v oblasti metalurgie, které má komercializovat teoretické vědomosti ruských expertů a působit jako „předsunutá ruská pozice v Evropské unii.“
(210)
Dále je zde možnost těžit z dynamického ekonomického vývoje ruské ekonomiky,
z postupujících strukturálních reforem, z probíhající modernizace výrobní základny a zavádění nových technologií, z rozvoje dopravní a telekomunikační infrastruktury. Lépe proniknout na ruský trh by mohli čeští podnikatelé i díky postupnému otevírání ekonomiky motivovaného snahou o vstup do WTO (Rusko by si přálo vstoupit do Světové obchodní organizace co nejrychleji, ale zatím se jako nejbližší možný termín jeví konec roku 2008. (211)) Rusko také láká zvýšenou platební a investiční schopností a růstem příjmů obyvatelstva. Byly identifikovány mnohé slabé stránky českých podnikatelů, které jsou stále více potlačovány. Jsou to nedostatek kapitálu, nedostatečné povědomí o realitách ruského trhu a předsudky, nevyvážený obraz Ruské federace v médiích, nižší inovační úroveň v některých oborech, nedostatečné seskupování firem za účelem podnikání a rezervy ve zlepšování vztahů v politické oblasti. Největší překážkou je nedostatečná kapitálová vybavenost a tudíž omezená možnost nabízet zboží s odkladem platby nebo na splátky, leasing anebo na úvěr. Tato nevýhoda je tlumena státní podporou exportu. Česká exportní banka poskytuje úvěry se státní podporou (ČEB uvádí, že exportní a investiční úvěry do Ruska představují zhruba 20 % celkových bankou poskytnutých úvěrů (212)) a Exportní garanční a pojišťovací společnost nabízí pojištění se státní podporou. O tyto služby je mezi exportéry do Ruské federace čím dál větší zájem, o čemž svědčí i vysoký podíl pojištění u EGAP. V roce 2007 mělo pojištění pro ruský trh 38 % podíl na celkovém úhrnu poskytnutého pojištění exportních úvěrů.
(213)
Také povědomí
o možnostech a realitách ruského trhu, které bývalo značně omezené a kde hrály velkou roli 208
Exportér č. 4, duben 2007, HN, str.12. Exportér č. 5, květen 2005, HN, str.18 210 Sarišvili, G.: V Ostravě vybudujeme vědecke centrum. 211 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 212 Stolár, J.: Česká exportní banka hraje v obchodu s Ruskem významnou úlohu. 213 Parízek, P.: Nejslibnější trh pro Čechy je Rusko. 209
- 55 -
předsudky při zpracovávání trhu, je cíleně zvyšováno. Existuje tu nejen oficiální portál pro podnikání a export BusinessInfo, ale například portál i-RU.CZ – první podnikatelský, analytický portál pro ruskojazyčnou hospodářskou spolupráci, kde je možné nalézt mnoho podrobných informací o ruském trhu. Rozvoj takovýchto portálů by měl zároveň odstranit nevyvážený obraz Ruska v médiích. Překážkou pro české podnikatele v Rusku by mohla být nižší inovační úroveň v některých oborech, což je řešeno národním programem Ministerstva průmyslu pro podporu výzkumu a vývoje a nadnárodním Operačním programem Podnikání a inovace. Na nedostatečné seskupování firem pro účely podnikání reaguje Exportní strategie České republiky na léta 2006-2010, která klade důraz na rozvoj vývozních aliancí. Nedostatečné využívání zlepšování vztahů politickou cestou bylo částečně odbouráno vstupem České republiky do Evropské unie (zájmy evropských podnikatelských subjektů, tj. podnikatelů členských zemí EU, jsou při jednání se třetími zeměmi zastupovány Evropskou komisí) a založením společné Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Tato komise má za úkol „projednávat a řešit aktuální klíčové otázky vzájemných vztahů.“ (214) I když je ruský trh perspektivní, vyskytují se zde určité jevy, které by mohly potenciální investici ohrozit. Stručně bych uvedla výčet alespoň těch nejzávažnějších hrozeb. Jsou to malá jistota udržení dlouhodobě vysokých temp růstu ekonomiky; v řadě odvětví vysoká koncentrace trhu a monopoly; vysoká míra zasahování státu do ekonomiky a administrativní překážky; silná závislost vývozu na surovinách, nedostatečná diverzifikace ekonomiky a zaostávání strukturální přestavby; málo rozvinutá infrastruktura; zdlouhavé, neprůhledné a drahé obchodní procedury a vysoké transakční náklady vstupu na trh; porušování principu národního zacházení v některých odvětvích služeb a tendence protěžování ruských výrobců; nedostatečná vymahatelnost práva a ochrana duševního vlastnictví; legislativní odlišnosti v regionech; málo rozvinutý bankovní trh; nejisté vlastnictví zdrojů (zvláště přírodních) a nepřehledné majetkové vztahy; nedostatek informací pro zahraniční investory; nestabilita a nejistota v legislativě a regulacích (zdanění, cla, administrativní systém); vysoký podíl šedé ekonomiky (uvádí se dokonce až 80 %
(215)
)
nerovnoměrné rozdělení bohatství mezi regiony a v neposlední řadě také „propojení úřednictva s byznysem.“ (216) Obchod s Ruskou federací je tudíž spojen se značnými politickými a komerčními riziky. 214
BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. Vlček, R.: Český dům v Moskvě je nástupištěm našich firem v Rusku. 216 Primakov, J.: Rok velkých změn. 215
- 56 -
2.8.5 České investice a priority pro export Čeští investoři mají zájem o ruský trh. Podle odborného odhadu zde působí přes 100 komerčních organizací se 100 % českým kapitálem, asi 250 organizací s podílovou účastí českého kapitálu, 100 filiálek českých společností a 200 zastoupení českých společností. (217) Celkový objem českých investic byl k 30. červnu 2006 podle údajů Federální služby státní statistiky Ruské federace 93,8 milionů USD. Z článku „Čím je Rusko jedinečné“
(218)
na portálu i-RU.CZ vyplývá, že Česká republika má nižší než 1 % podíl na evidovaných přímých zahraničních investicích v Ruské federaci. (Naopak největšími investory v RF jsou Kypr, Nizozemí a Lucembursko.
(219)
) Nejvíce investic do Ruska přilákalo zpracovatelské
odvětví, těžba nerostných surovin a finanční sektor. Českým podnikatelským subjektům se vyplatí soustředit se na určité obory a regiony Ruské federace, které jsou z našeho hlediska slibné. Nejperspektivnějšími sektory jsou pro české vývozce energetika a těžba surovin (zpracování ropy, těžba uhlí, modernizace tepelné a jaderné energetiky, distribučních sítí, komunální energetiky); hutnictví a kovovýroba; informační technologie a telekomunikace (mobilní pokrytí, internetové služby, technologie přenosu dat v dopravě, energetice); stavebnictví (infrastruktura, ekologické stavby, revitalizace bytového fondu); dopravní infrastruktura a dopravní prostředky; zemědělskopotravinářský sektor, kde je 20 % výrobků z dovozu
(220)
(potravinářské stroje a materiály,
balicí stroje, obalové materiály, stroje ke zpracování obilnin); chemie (plasty, barviva a laky, moderní technologie); investiční strojírenství (linky těžkých obráběcích strojů, zařízení pro těžbu, cihlářské a sklářské linky, stroje pro dřevozpracující průmysl).
(221)
Všechny
uvedené oblasti je nutné modernizovat. Také sektor služeb zůstává zatím z hlediska českých podnikatelů nevyužit. Oblast regionální spolupráce je podporována zejména v Sankt Petěrburku, Soči (i díky chystané zimní olympiádě roku 2014
(222)
), Sverdlovské a Omské
oblasti, Tatarstánu a jiných regionech. Například vzájemný obchod České republiky a Sverdlovské oblasti vzrostl od roku 2000 za pět let více jak sedmkrát, do Čech míří z této oblasti z 80 % barevné a nebarevné kovy a 10 % připadá na strojírenskou produkci, na střední Ural pak české podniky vyvážejí převážně zařízení a obráběcí stroje. (223) 217
BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. Vlček, R.: Čím je Rusko jedinečné. Ze semináře o akvizičních a JV projektech v Rusku. 219 Vlček, R.: Čím je Rusko jedinečné. Ze semináře o akvizičních a JV projektech v Rusku. 220 Exportér č. 5, květen2005, HN, str.15 221 MPO: Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v Ruské federaci. 222 Stingl, T.: Obchodní rada Ruské federace v ČR: Vydělejte na olympiádě v Soči. 223 I-ru.com: Внешнеторговый оборот между Чехией и Средним Уралом в 2006 году составит около 75 миллионов долларов США, считают в свердловском правительстве. (Obrat ZO mezi ČR a Středním Uralem v r. 2006 činil podle sverdlovské vlády okolo 75 mil USD.) 218
- 57 -
Závěr Shrnutí Celá ruská ekonomika a tudíž i komoditní a teritoriální struktura zahraničního obchodu Ruské federace zaznamenaly od poloviny devadesátých let 20. století do současnosti nemalé změny. Radikální přeměnu nastartoval již proces liberalizace zahraničního obchodu po rozpadu SSSR. Vývoj ekonomiky Ruské federace byl za poslední dekádu celkově pozitivní. To dokazují například data Světové banky sledující vývoj v Rusku od roku 1995 pomocí hlavních makroekonomických indikátorů. Hlavní ukazatel – hrubý domácí produkt – posiloval během desetiletí průměrně o 4,4 % ročně a absolutně tak vzrostl téměř dvakrát (roku 2006 dosáhl HDP na obyvatele nejvyšší úrovně od roku 1989). Inflaci se podařilo časem zkrotit ze závratných 197,5 % na 12,7 % měřeno indexem spotřebitelských cen. Nezaměstnanost se také snižovala. Státní rozpočet se dostal z deficitu do přebytku, zvyšoval se podíl hrubých domácích úspor na HDP a posiloval čistý příliv přímých zahraničních investic. Struktura ekonomiky se pozvolna přibližovala struktuře vyspělých zemí – podíl zemědělství na tvorbě HDP klesal, podíl průmyslu a služeb rostl. Spotřební výdaje domácností vykazovaly rostoucí tendenci, zatímco vládní výdaje na spotřebu v poměru k HDP klesaly. Investice do fixního kapitálu rostly a směřovaly zejména do energetického sektoru, do obchodu, dopravy a stavebnictví. Zahraniční obchod Ruska se za sledovaných deset let rozvíjel velmi dynamicky. Podíl Ruské federace na světovém exportu se zvyšoval a roku 2005 dosáhl 3,2 %, podíl na světovém importu se prakticky neměnil a pohyboval se i po deseti letech stále nepatrně nad 1 %. Export posiloval ročně o více jak 7 % celých deset let a jeho podíl na ruském HDP se tudíž vyšplhal na 35,3 % v roce 2005. Import zboží a služeb rostl dokonce rychleji než export, 8 % ročně, a jeho podíl na HDP přesáhl 20 %. Aktivum obchodní bilance Ruské federace vykazuje tedy rostoucí tendenci a ruské devizové rezervy se tím pádem zvyšují. Kromě toho také směnné relace se pro Rusko vyvíjely velmi příznivě, hodnota exportu oproti hodnotě importu rostla. Dobrý výkon ekonomiky Ruské federace je navíc podporován pro Rusko příznivým vývojem cen ropy na světových trzích. Ceny ropy významně ovlivňují ruský zahraniční obchod a tím i celou ekonomiku. Ruská federace je totiž největším světovým producentem a exportérem zemního plynu a druhým největším producentem a exportérem ropy na světě.
- 58 -
Od poloviny devadesátých let 20. století ceny ropy na světových trzích vykazují rostoucí tendenci a nedávno pokořily sto dolarovou hranici za barel. Průměrná cena ropy „URAL“ za barel tak roku 2006 překročila 61 USD. Ruská závislost na cenách ropy nicméně není fatální. Odborníci odhadují, že i kdyby došlo k poklesu cen této suroviny, Rusko by dosahovalo poměrně solidního hospodářského růstu. Navíc pokud ceny ropy přesáhnou určitou hranici, přebytek se ukládá do Stabilizačního fondu a v něm uložené rezervy bude možno využít v budoucnu při případném zlevnění ropy. Z teritoriálního hlediska se zahraniční obchod Ruské federace stále více zaměřuje na země vzdáleného zahraničí, tj. na země nepatřící do Společenství nezávislých států. Podíl těchto států na ruském exportu se po deset let zvyšoval až na dnešních 86 %. Dovozy ze zemí vzdáleného zahraničí vykazovaly stejnou tendenci a za desetiletí se vyšplhaly zhruba na 83 %. Ruská federace dosahuje navíc s těmito státy kladné obchodní bilance, která se nadále zvyšuje. Na rozdíl od zemí vzdáleného zahraničí, obchodní vazby Ruska se členy Společenství nezávislých států slábnou. Během desetiletí docházelo ke snižování podílu těchto zemí až na 14 %. Import klesal ještě rychleji až na úroveň 19 %. Ruská obchodní bilance se tudíž se státy SNS dostala z mírného deficitu do narůstajícího přebytku. Nejdůležitějšími ruskými obchodními partnery ze zemí sdružených v SNS jsou Ukrajina, jejíž váha klesá, Bělorusko a Kazachstán, jejichž podíly na ruském exportu a importu rostou. Nejdůležitějším kontinentem pro ruský obchod je Evropa (a to dokonce i bez členských států SNS – Běloruska, Ukrajiny a Moldavska). Její podíl na ruském exportu stále stoupá, u dovozu je situace opačná. Nejvýznamnějšími obchodními partnerem jsou pak státy Evropské unie. Německo, Švýcarsko, Itálie, Nizozemí jsou zásadními trhy pro ruský export, přijímají více jak 35 % ruských dodávek. Německo, Itálie, Francie a Finsko jsou zase největšími dovozci do Ruské federace. Se všemi zmiňovanými evropskými státy má Ruská federace zvyšující se kladnou obchodní bilanci. Rusko se snaží o snížení jednostranné teritoriální orientace na evropské státy, zejména Asie láká ruské exportéry. Asie je druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem pro Ruskou federaci. V exportu si po celé desetiletí udržela svůj zhruba 20 % podíl a v importu se její postavení výrazně zlepšilo na úkor ostatních oblastí. Z asijských zemí nečlenů SNS pochází okolo 27 % veškerého dovozu do Ruské federace. Nejdůležitějšími partnery pro ruský zahraniční obchod byly Čína, Japonsko, Jihokorejská republika a Turecko. V obchodě s Čínou a Tureckem vykazuje RF rostoucí obchodní přebytek. Tak tomu bývalo přibližně do roku 2004 i v zahraničním obchodě s Jihokorejskou republikou a Japonskem. Posléze se však situace změnila a Rusko má s těmito státy stále vyšší deficit. Podíl Ameriky na ruském zahraničním obchodě za poslední desetiletí spíše klesal a to především z hlediska ruského exportu. Na prvním místě v dovozu i vývozu
- 59 -
jsou Spojené státy, i když jsou doháněny dalšími zeměmi (např. Brazílií). Bilance ruského obchodu s USA je kladná. Afrika není pro ruský zahraniční obchod příliš významná, zaujímá zhruba 1 % v ruském exportu i importu. Více jak polovina ruského zboží mířícího na tento kontinent je určena pro Egypt. Rovněž Austrálie a Nový Zéland nemají v ruském zahraničním obchodu velkou váhu, ta navíc klesá. Pokud bychom se zaměřili na jednotlivé země (bez rozdílu jejich členství či nečlenství v SNS), které byly hlavními obchodními partnery Ruské federace, zjistili bychom, že se situace za sledované desetiletí poměrně výrazně změnila. Zatímco v polovině devadesátých let směřovalo nejvíce ruského exportu na Ukrajinu, do Německa a do Spojených států amerických, během desetiletí se v hlavní trojici příjemců ruského zboží a služeb udrželo jenom Německo a přibyly Nizozemí a Itálie. Pořadí top importérů do RF se také měnilo. V polovině devadesátých let byly v popředí Ukrajina, Německo, Kazachstán a USA. Během následující dekády si Německo a Ukrajina svoje výsadní postavení udržely, ale za nimi se umístily asijské země – Čína, Japonsko a Korea. Dovozy z Číny a Jižní Koreje vykazují navíc rostoucí trend. Nejvíce investic do Ruské federace plynulo z členských zemí Evropské unie (Velké Británie, Nizozemí, Německa, Lucemburska, Kypru). Dalšími velkými investory byly státy se silnou ruskou komunitou, která začíná investovat doma zisky, které v předešlých letech ze své vlasti vyvezla. Za evropskými státy tak v žebříčku významných investorů v RF figurují offshore země jako Panenské ostrovy a Bahamy. Komoditní struktura exportu a importu Ruské federace se za poslední dekádu příliš nezměnila. V importu do Ruské federace během desetiletí ještě posílila hlavní skupina – stroje, zařízení, dopravní prostředky, které tvoří zhruba polovinu veškerých dodávek. Potravinářské výrobky a zemědělské suroviny se udržely na druhém místě, i když jejich podíl klesl téměř o polovinu. Nárůst naopak zaznamenal import produkce chemického průmyslu a kaučuk. V exportu byla situace obdobná – hlavní vývozní skupina za deset let posílila své výsadní postavení. V polovině devadesátých let byly v ruském vývozu nejpočetněji zastoupenou skupinou minerální produkty a jejich váha po celou dobu posilovala až na 65 % podíl. V roce 1995 byly druhou důležitou skupinou kovy, drahokamy a výrobky z nich. Za deset let však jejich váha na ruském exportu klesala. Obdobný vývoj zaznamenal vývoz strojů, zařízení a dopravních prostředků a chemikálií a chemických produktů. Nejvýrazněji klesal vývoz produkce dřevařského a papírenského průmyslu. Hlavními exportními artikly v roce 2005 tak byly surová ropa, ropné produkty, zemní plyn, nafta, železné kovy a stroje
- 60 -
a zařízení. Rusko je viditelně i nadále jednostranně zaměřeno převážně na export svého přírodního bohatství. Ruská ropa a zemní plyn zůstávají určujícími vývozními artikly. Hlavním obchodním partnerem Ruska pokud jde o energetické suroviny jsou státy Evropské unie. RF je zároveň hlavním dodavatelem energetických surovin do EU. Některé země (např. Finsko a Slovensko) jsou stoprocentně závislé na ruském zemním plynu. Závislost EU na ruských dodávkách podle prognóz v budoucnu ještě zesílí. Rostoucí zájem o ruské dodávky energetických surovin mají například Spojené státy, Čína a Indie. Světová poptávka po ropě a zemním plynu roste a ruské zásoby jsou tak velmi dobrým aktivem do budoucna. Postavení Ruské federace v dodávkách ropy a zemního plynu může být ale ohroženo, pokud nebudou rozvíjena nová naleziště a stavěny nové produktovody, tedy pokud Rusko nebude do energetického sektoru dostatečně investovat. Zahraničně obchodní vazby Ruská federace a Evropská unie jsou pro obě země významné. Rusko je po Spojených státech amerických a Číně na třetím místě v žebříčku obchodní partnerů Unie a jeho podíl roste. Zvláště rychle posiloval import z Ruska do EU, a tak obchodní přebytek RF s EU se od poloviny devadesátých let zvyšoval. Obchod s jednotlivými zeměmi Unie vykazoval různou dynamiku - narůstal dovoz komodit z Polska, Německa, Maďarska, Nizozemí a Itálie; nejvyšší průměrné roční přírůstky nárůstu ruských dovozů zaznamenaly Nizozemí, Španělsko a Belgie. Zbožová struktura obchodu Evropské unie a Ruské federace se také měnila. Zatímco v polovině devadesátých let byly do Ruska dodávány evropské stroje a dopravní zařízení, průmyslové a tržní výrobky a potraviny, nápoje a tabák; o deset let později tvořily téměř polovinu importu z EU stroje a dopravní zařízení, svůj podíl zvýšily také průmyslové a tržní výrobky a na třetí místo se dostaly chemikálie a chemické produkty. V ruském exportu do Unie byla vždy primární paliva. Za sledovaných deset let vzrostl jejich podíl téměř dvakrát a dnes mají více jak 66 % podíl na veškerém exportu z RF do EU. Průmyslové a tržní výrobky sice zůstaly co do podílu na druhém místě, ale svoji váhu postupně ztrácejí. Význam sektoru služeb v Ruské federaci stoupá a struktura ekonomiky se tak pomalu přibližuje rozvinutým zemím, za kterými v této sféře zaostává. Služby se podílejí zhruba 15 % na celkovém zahraničně obchodním obratu země a 8 % na tvorbě hrubého domácího produktu. Hlavními tvůrci přidané hodnoty jsou velkoobchod a maloobchod, poté následují doprava a spoje, obchod s nemovitostmi a pronájem, stavebnictví a finanční služby. Export služeb prokázal rychlejší vývoj než import. Vývoz ruských služeb tvoří z velké části tradičně doprava, cestování, ostatní podnikatelské služby a stavební služby. Lze však pozorovat tendenci
k postupnému
růstu
intelektuálních
- 61 -
služeb
(služeb
výpočetní
techniky
a informačních služeb, podnikatelských a technických služeb), které představují 12 % exportu služeb z Ruské federace. V dovozu služeb do Ruska připadá největší podíl na cestování, podnikatelské služby, dopravu a stavební práce. V posledních letech nejvíce posilují autorské odměny a licenční poplatky a finanční služby. Na rozdíl od kladné bilance obchodu se zbožím, bilance Ruska v obchodu se službami zůstává záporná, i když se pomalu snižuje. Největšího deficitu dosahuje Ruská federace v obchodě s cestováním. Struktura ruských služeb obchodovaných se SNS, EU a APEC je odlišná. Téměř polovina exportu cestování a velká část dopravy z RF směřuje do Sdružení nezávislých států., na které připadá celkově zhruba 15 % ruského obchodu se službami. Vyšší je i váha služeb spojů a státních služeb než u zemí vzdáleného zahraničí. Státy Evropské unie jsou stejně jako u zboží i u služeb nejvýznamnějšími obchodními partnery Ruska – jejich váha dosahuje 40 %. Podílejí se méně na ruském obchodu s dopravními službami, zato jsou důležitým partnerem Ruska v poskytování autorských odměn a licenčních poplatků a jiných podnikatelských služeb a příjímání ostatních podnikatelských služeb. Skupina států APEC, dosahující zhruba podílu SNS v ruském obchodě se službami, je největším odběratelem dopravních služeb, služeb spojených s cestováním, služeb výpočetní techniky a informačních služeb, autorských odměn a licenčních poplatků. Opačným směrem naopak proudí vyšší podíl jiných podnikatelských služeb. Z pohledu jednotlivých zemí jsou hlavními partnery Ruské federace v obchodu se službami Německo, Velká Británie, Turecko, Spojené státy, Kypr, Finsko, Švýcarsko, Franciem, Čína a Nizozemí. Na těchto top deset zemí připadá více jak polovina obratu služeb se
zeměmi
vzdáleného
zahraničí.
V rámci
Společenství
nezávislých
států
jsou
nejvýznamnějšími obchodními partnery Ukrajina, Kazachstán a Bělorusko, které se dohromady podílejí na více jak polovině obratu služeb v obchodě RF se SNS. Celkově pak deset nejdůležitějších zemí představuje polovinu ruského exportu i importu služeb. Největšími příjemci ruských služeb jsou Spojené státy americké, Německo, Velká Británie a Ukrajina. Do první desítky se dostalo např. Turecko, které své postavení od přelomu tisíciletí výrazně zlepšilo. Hlavními poskytovateli služeb do Ruska jsou Turecko, Velká Británie a Německo. Ruská federace je pro Českou republiku prioritní zemí. Přerušené obchodní vazby po rozpadu Sovětského bloku se začínají obnovovat, o čemž svědčí mimo jiné i vysoká dynamika nárůstu exportu z ČR do Ruska. Před rokem 1989 představoval SSSR pro Českou republiku obchodního partnera číslo jedna s téměř třetinovým podílem na českém dovozu i vývozu. Po revoluci se však vzájemné vazby oslabovaly a dnes dosahuje podíl českého exportu do Ruska necelých 2 %, z Ruska k nám míří méně jak 6 % veškerého dovozu. Kladná obchodní bilance z pohledu České republiky se postupně dostala do hlubokého deficitu.
- 62 -
Zbožová struktura obchodu České republiky s Ruskem se během let výrazně měnila. Do Sovětského svazu mířily převážně československé stroje a dopravní zařízení, průmyslové spotřební zboží, chemikálie a polotovary. Do Československa se ze SSSR dovážely nerostná paliva, průmyslové spotřebním zbožím, stroje a dopravní zařízení a materiály, polotovary a meziprodukty. V polovině devadesátých let pak v českém exportu do Ruské federace převažovaly stroje a dopravní prostředky, průmyslové výrobky, potraviny a živá zvířata, tržní výrobky a chemikálie a chemické výrobky. Z Ruska do ČR směřovala tradičně minerální paliva (přes 77 % veškerých dodávek), nesrovnatelně menší podíl pak připadal na ostatní suroviny a tržní výrobky. Během desetiletí v ruském exportu do České republiky minerální paliva ještě posílila a tento trend bude zřejmě pokračovat i do budoucna. (Ruská ropa představuje přibližně 90 % a zemní plyn zhruba 75 % dodávek těchto energetických surovin do ČR.) V ruském exportu do ČR vzrostl kromě energií také podíl chemikálií a chemických výrobků a průmyslového zboží. Český import do RF se za deset let více specializoval na dodávky strojů a dopravních zařízení, které budou své postavení upevňovat zřejmě i v příštích letech; poklesl dovoz českých průmyslových výrobků a potravin a živých zvířat. Obchod Ruské federace a České republiky se službami se rozvíjí dynamicky, ale stále nedosahuje významnějších objemů. Podíl ruského exportu služeb na celkovém vývozu zboží a služeb do ČR v roce 2006 představoval více jak 3 %, podíl importu českých služeb do RF na celkovém dovozu zboží a služeb přesáhl 20 %. Rusko má v obchodu se službami s Českou republikou na rozdíl od zboží záporné saldo. Ve struktuře vzájemného obchodu se službami se projevují trendy nárůstu ruského exportu netradičních služeb (autorské odměny a licenční poplatky, státní služba, služby výpočetní techniky a informační služby a jiné podnikatelské služby), i když stále převládá poskytování tradičních služeb ve stavebnictví, dopravě a cestování. Rusko je naopak příjemcem českých služeb spojených s cestováním (zaujímají více jak polovinu), stavebnictvím, jinými podnikatelskými službami a dopravou. Dovoz netradičních služeb se za poslední tři roky rozvíjí také dynamicky. Ruská federace je přes všechny potenciální hrozby pro české podnikatelské subjekty lákavou zemí. Čeští podnikatelé mají díky tradici obchodu výhody oproti jiným soutěžitelům například ve znalosti trhu, obchodních partnerů a jazyka, v dobrém jménu českého zboží v Rusku, v kvalitní úrovni výroby, ve výhodném poměru kvality a ceny produkce. Navíc má ČR příležitost hrát jakéhosi prostředníka mezi EU a RF, těžit například z příznivého ekonomického vývoje v Rusku a zvýšené platební a investiční schopnosti, z probíhajících strukturálních reforem a modernizace výrobní základny, rozvoje dopravní a telekomunikační infrastruktury a z otevírání ekonomiky díky snaze o vstup země do WTO. Ve využívání těchto šancí by mohly být překážkou vnitřní a vnější faktory z pohledu českých podnikatelů.
- 63 -
Z vnitřních slabin se jedná např. o nedostatek kapitálu, malé povědomí o realitách ruského trhu a předsudky, nevyvážený obraz Ruské federace v médiích, nižší inovační úroveň v některých oborech a rezervy zlepšování vztahů v politické oblasti. Z vnějších hrozeb jsou to přetrvávající obtíže, se kterými se mohou v Rusku setkat. Jde např. o v řadě odvětví vysokou koncentraci trhu a monopoly, vysokou míru zasahování státu do ekonomiky a četné administrativní překážky, málo rozvinutou infrastrukturu, zdlouhavé, neprůhledné a drahé obchodní procedury a vysoké transakční náklady vstupu na trh, o tendenci protěžování ruských výrobců, nedostatečnou vymahatelnost práva a ochranu duševního vlastnictví, o nepřehledné majetkové vztahy a nedostatek informací pro zahraniční investory, nestabilitu a nejistotu v legislativě a regulacích. Přes veškeré obtíže mají čeští investoři o ruský trh zájem. Dobrých výsledků pak dosahují v určitých oborech jako například v energetice a těžbě surovin, informačních technologiích a komunikacích, stavebnictví, investičním strojírenství a dopravě a v konkrétních oblastech jakými jsou např. Sankt Petěrburk, Tatarstán a Sverdlovská či Omská oblast.
Výhled do budoucna Na základě údajů, které jsem o Ruské federaci shromáždila, se domnívám, že se Rusko bude přes všechny překážky vyvíjet směrem k rozvinutějším zemím. Tím, že se pozornost nejrůznějších poradců a analytiků světa soustředila spíše na Čínu a ostatní rozvojové země, které vykazují úctyhodné ekonomické výsledky, má Rusko volnější ruce v provádění reforem po svém, i když manévrovací prostor mu zmenšuje snaha o vstup do WTO. Ruské formální a neformální instituce se po celé roky od rozpadu Sovětského bloku pomalu měnily a zdá se, že se přibližují k institucím obvyklým v tržní ekonomice, což by mohlo podpořit přerod transformující se ekonomiky v ekonomiku vyspělou. Ruský zahraniční obchod se jen těžko bude zbavovat jednostranné exportní závislosti na svém přírodním bohatství. Spíše se podaří diverzifikovat teritoriální strukturu exportu, kde se Rusko zřejmě zaměří na dynamicky rozvíjející se země – Čínu a Indii – a očekávala bych také posilování dodávek do zemí SNS, které budou prorusky orientované. V ruském importu budou asi nadále převládat stroje, zařízení a dopravní prostředky, ale myslím si, že dojde k postupnému růstu dovozu sofistikovaného zboží a služeb (u kterých už lze tento trend vysledovat).
- 64 -
Literatura a prameny 1.
Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. Rusko v globální politice, únor 2006. Přístup z internetu: URL: http://www.globalaffairs.cz/cz/numbers/1/14.html (30.12.07)
2.
Česká národní banka: Vývoj cen ropy a její vliv na cenové změny. ČNB, červenec 2000. Přístup z internetu: URL: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2000/2000_cervenec/boxy_a_pri lohy/mp_zpinflace_prilohy_c_00_cervenec_b1.html (22.1.08)
3.
Český statistický úřad: Když se řekne…Zahraniční obchod. Přístup z internetu: URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zo (4.4.05)
4.
Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 1996. Scientia, s.r.o., Praha 1996, ISBN 80-7183-061-5.
5.
Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 2004 - Zahraniční obchod metodika. Přístup z internetu: URL: http://www.czso.cz (4.4.05)
6.
Dvořák, Š.: Ropa a plyn jsou spásou ruské ekonomiky – zatím? Ruskodnes.cz, 30.1.2007. Přístup z internetu: URL: http://www.ruskodnes.cz/index.php?page=clanek&id=422 (22.1.08)
7.
Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook, Data 19582005. Office for Official Publications of the European Communities 2006. ISBN 92-7902891-X. Přístup z internetu: URL: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-CV-06-002/EN/KS-CV-06002-EN.PDF (20.12.07)
8.
Eurostat: Russia third trade partner of the EU27, News release. Eurostat Press Office, 25.10.2007. Přístup z internetu: URL: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/pls/portal/docs/PAGE/PGP_PRD_CAT_PREREL/PGE_ CAT_PREREL_YEAR_2007/PGE_CAT_PREREL_YEAR_2007_MONTH_10/625102007-EN-BP.PDF (20.12.07)
9.
Federální služba státní statistiky RF: External economic activities. Přístup z internetu: URL: www.gks.ru (18.1.08)
10. Federální služba státní statistiky RF: Средние экспортные цены на основные товары. Přístup z internetu: URL: http://www.gks.ru/free_doc/2007/b07_11/25-20.htm (22.1.08) 11. Federální statistický úřad, Český statistický úřad, Slovenský štatistický úrad : Statistická ročenka České a Slovenské Federativní Republiky 1990, Praha, SNTL1990, ISBN 80-0300516-7. 12. Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu, Karviná, ECOMIX-OK 1994. ISBN: 80-901546-3-8. 13. Gajdamacký, A.: Je rozkvět ruského hospodářství závislý na ceně ropy? Optimisté říkají NE. Ruskodnes.cz, 3.8.2007. Přístup z internetu: URL: http://www.ruskodnes.cz/index.php?page=clanek&id=567 (22.1.08) 14. Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries, 2006, Eurostat, 2007. Přístup z internetu: URL: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-SF-07-114/EN/KS-SF07-114-EN.PDF (22.1.08) 15. Hospodářšké noviny, Exportér č. 5, květen 2005.
- 65 -
16. Hospodářské noviny, Exportér č. 4, duben 2007. 17. International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation, A-2361, Laxenburg, Austria, János Gács and Merton J. Peck, March 1995, CP-95-2. 18. Iq-trade.cz: Export ruské ropy v roce 2006 poklesl o 2,4proc. Portál i-RU.CZ, 15.2.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=10363 (22.1.08) 19. I-ru.com: Внешнеторговый оборот между Чехией и Средним Уралом в 2006 году составит около 75 миллионов долларов США, считают в свердловском правительстве. (Zahraničněobchodní obrat mezi Českem a Středním Uralem v r. 2006 činí podle sverdlovské vlády okolo 75 mil USD.) 25.9.06. Přístup z internetu: URL: http://i-ru.com/default.asp?lng=ru&kat=523&ID=3421 (25.12.07) 20. I-ru.com: Чехия и Омск заключили пять контрактов на сумму более 200 млн евро. (Česko a Omsk uzavřely pět kontraktů na částku převyšující 200 mil euro.) 26.9.06. Přístup z internetu: URL: http://i-ru.com/default.asp?lng=ru&kat=523&ID=3423 (25.12.07) 21. i-RU.CZ: Vysoké ceny surovin - tahoun ruské ekonomiky. 1.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12856 (22.1.08) 22. Jelínek, J. a kol.: Encyklopedie zahraničního obchodu, 2. vyd. Praha, SNTL/ALFA 1986. ISBN 04-329-86. 23. Jirsová, M., Luňáková, Z.: Čeští exportéři se ženou do Ruska. Portál i-RU.CZ, 12.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12941 (25.12.07) 24. Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství, 1. vyd. Praha, Svoboda 1968. ISBN 25-083-68. 25. Ministerstvo průmslu a obchodu: Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v RF. Portál BusinessInfo.cz, 8.4.2005. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/strategie-prosazovaniobchodne/1000580/25026/ (22.1.08) 26. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. Portál BusinessInfo.cz, 29.11.07. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/zahranicni-obchod-rf-sluzby-ulohasluzeb/1000580/46750/ (22.1.08) 27. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. Portál BusinessInfo.cz, 29.11.07. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/zahranicni-obchod-rf-sluzby-ulohasluzeb/1000580/46750/ (25.12.07) 28. Mokráš, L.: Ropa a její deriváty. Ekonomické a strategické analýzy. Česká spořitelna, 22.3.07. Přístup z internetu: URL: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/Ropa_2007_03_22.pdf (22.1.08) 29. Mostýn, M.: Komora SNS radí: jděte rovnou do regionů. Exportér, Economia, a.s., 7.6.07. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nestatni-podporaexportu/komora-sns-radi-jdete-rovnou-do-regionu/1001634/44674/ (25.12.07) 30. Moulis, J.: Ropa, zbraň nebo černé zlato? Měšec.cz, 8.3.06. Přístup z internetu: URL: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/ropa-zbran-nebo-cerne-zlato/ (30.12.07)
- 66 -
31. Müller, J. G.: Nová aliance Ruska a Číny – politická, vojenská i ekonomická spolupráce a stále rostoucí hospodářská váha. Portál i-RU.CZ, 14.10.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12434 (22.1.08) 32. Parízek, P.: Nejslibnější trh pro Čechy je Rusko. Portál i-RU.CZ, 6.9.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12145 (25.12.07) 33. Petrol.cz, Svět ropy: Ropa pod 70 dolarů? Zapomeňte! tvrdí experti. Petrol.cz, 28.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.petrol.cz/ropa/clanek.asp?id=9449 (30.12.07) 34. Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky, 1. vyd. Praha, VŠE, Oeconomica 2003. ISBN 80-245-0608-4 35. Pollen, J.: Rozvíjející se trhy a jejich příležitosti. www.mesec.cz, 22.2.06. Přístup z internetu: URL: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/rozvijejici-se-trhy-a-jejichprilezitosti/ (22.1.08) 36. Primakov, J.: Rok velkých změn. Rusko v globální politice, únor 2006. Přístup z internetu: URL: http://www.globalaffairs.cz/cz/numbers/1/18.html (26.12.07) 37. RBC: Přepravu ropy do Číny v roce 2006 po kolejích zvýšila ruská železnice o 33procent. Portál i-RU.CZ, 15.1.07. Přístup z internetu: URL: http://www.iru.cz/clanky.asp?ID=10059 (22.1.08) 38. Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. Analýza. Portál i-RU.CZ, 29.8.2006 Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=8846 (22.1.08) 39. Rusimpex: Основные экономические показатели Росии в 2006 г. (Hlavní ekonomické ukazatele Ruska v r. 2006) 15.4.07. Přístup z internetu: URL: http://www.rusimpex.ru/index1.htm (22.1.08) 40. Rusimpex: Экспорт России основных товаров в 2005 г. (Ruský export hlavních artiklů v r. 2005.) Přístup z internetu: URL: http://www.rusimpex.ru/index1.htm?varurl=Content/ImpExp_new/Dir_hs/rea%20dconte nt.php3 (22.3.08) 41. Rusimpex: Экспорт и импорт России в 2007 г. (январь-декабрь). Внешняя торговля Российской Федерации по основным странам. (Export a import Ruska v r. 2007 (leden-prosinec). Zahraniční obchod Ruské federace s hlavními zeměmi.) Přístup z internetu: URL: www.rusimpex.ru (22.3.08) 42. Sarišvili, G.: V Ostravě vybudujeme vědecké centrum. Portál i-RU.CZ, 13.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12948 (25.12.07) 43. Sarkisyan, I.: Cena ropy na rekordních 100 USD za barel. DůmFinancí.cz, 3.1.2008. Přístup z internetu: URL: http://dumfinanci.cz/stalo-se/cena-ropy-na-rekordnich-100-usdza-barel (28.1.07) 44. Stingl, T.: Obchodní rada Ruské federace v ČR: Vydělejte na olympiádě v Soči. Portál BusinessInfo.cz, 30.11.07. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/vydelejte-na-olympiade-vsoci/1000580/46793/ (25.12.07) 45. Stolár, J.: Česká exportní banka hraje v obchodu s Ruskem významnou úlohu. ČEB, Přístup z internetu: URL: http://www.ceb.cz/content/view/120/60/ (22.1.08) 46. Světová banka: Russian Federation at a glance. 28.9.07. Přístup z internetu: URL: http://devdata.worldbank.org/AAG/rus_aag.pdf (22.1.08) 47. Vlček, R.: Český dům v Moskvě je nástupištěm našich firem v Rusku. Portál i-RU.CZ, 19.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12990 (25.12.07)
- 67 -
48. Vlček, R.: Čím je Rusko jedinečné. Ze semináře o akvizičních a JV projektech v Rusku. Portál i-RU.CZ, 15.11.07. Přístup z internetu: URL: http://www.iru.cz/clanky.asp?ID=12693 (25.12.07) 49. Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň. 4.1.2006. Přístup z internetu: URL: http://www.alexandrvondra.cz/?item=4-1-2006-ropa-a-plyn-jako-politickazbran&category=co-pisu (30.12.07) 50. Wikipedia: Asia-Pacific Economic Cooperation. Přístup z internetu: URL: http://en.wikipedia.org/wiki/Asia-Pacific_Economic_Cooperation (18.1.08) 51. Wikipedie: Společenství nezávislých států. Přístup z internetu: URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_nez%C3%A1visl%C3%BD ch_st%C3%A1t%C5%AF (22.3.08) 52. Zastupitelský úřad Moskva: Souhrnná teritoriální informace Rusko. Portál BusinessInfo. 8.10.07. Přístup z internetu: URL: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/rusko-2007-1008.pdf (18.1.08) 53. Zastupitelský úřad Moskva: Souhrnná teritoriální informace za rok 2005. Portál BusinessInfo.cz. 30.9.06. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/files/2005/sti/061017_sti_rusko0906.doc (18.1.08)
- 68 -
Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1: Podíly vzdáleného zahraničí a SNS v ruském obchodu 1995-2006 (%) Tabulka č. 2: Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi vzdáleného zahraničí (%) Tabulka č. 3: Bilance zahraničního obchodu RF s vybranými zeměmi (mil USD) Tabulka č. 4: Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi SNS (mil USD) Tabulka č. 5: Komoditní struktura zahraničního obchodu RF r. 1995, 2005, 2006 (%) Tabulka č. 6: Vývoj obchodu RF a ČR (mil CZK, %) Tabulka č. 7: Skupiny SITC – vývoz r. 1989 (mil CZK) Tabulka č. 8: Skupiny SITC – dovoz r. 1989 (mil CZK) Tabulka č. 9: Skupiny SITC – SNS r. 1995 (mil CZK) Tabulka č. 10: Vývoj zahraničního obchodu Ruské federace 1995, 2000-2006
Graf č. 1: Úroveň a růst exportu a importu RF 2000-2006 (v mil USD a %) Graf č. 2: Cena ropy na světových trzích (USD/barel) Graf č. 3: Ruský export podle kontinentů r. 1995 vs r. 2005 (%) Graf č. 4: Ruský import podle kontinentů r. 1995 vs r. 2005 (%) Graf č. 5: Podíl zemí SNS na ruském exportu do tohoto regionu (%) Graf č. 6: Kam směřoval ruský export – rok 1995 vs rok 2005 Graf č. 7: Odkud Rusko dováželo – rok 1995 vs rok 2005 Graf č. 8 Hlavní obchodní partneři Ruska v roce 2005, EU jako celek ( %) Graf č. 9: Hlavní odběratelé ruského exportu v roce 2006 (%) Graf č. 10: Hlavní dodavatelé do Ruska v roce 2006 (%) Graf č. 11: Komoditní struktura obchodu RF v roce 2006 (%) Graf č. 12: Struktura ruského obchodu se službami v roce 2006 (%) Graf č. 13: Podíl EU, SNS a APEC na obratu zahraničního obchodu se službami RF Graf č. 14: Top 10 zemí pro ruský export služeb r. 2006 (%) Graf č. 15: Top 10 zemí pro import služeb do Ruska r. 2006 (%) Graf č. 16: Hlavní obchodní partneři EU v roce 2006 (v %) Graf č. 17: Komoditní struktura obchodu RF a EU v roce 2006 Graf č. 18: Komoditní struktura obchodu mezi RF a ČR v roce 1995 (v %) Graf č. 19: Komoditní struktura obchodu mezi RF a ČR v roce 2005 (v %) Graf č. 20: Odvětvová struktura obchodu se službami mezi RF a ČR v roce 2006 (%)
- 69 -
Příloha Tabulka č. 2: Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi vzdáleného zahraničí (%) 1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Export Celkem Evropa Rakousko Belgie Bulharsko Velká Británie Maďarsko Německo Řecko Dánsko Irsko Španělsko Itálie Nizozemí Norsko Polsko Rumunsko Slovensko Finsko Francie Česká republika Švýcarsko Švédsko Celkem Asie Afgánistán Vietnam Hong Kong Izrael Indie Irán Kypr Čína KLDR Korea Mongolsko Spojené arabské emiráty Pákistán Singapur
100
100
100
100
100
100
100
100
1,40 2,30 1,02
0,85 0,85 0,66
0,85 1,00 0,60
0,80 0,88 0,59
0,91 1,00 0,55
0,73 1,20 0,70
1,13 1,18 0,91
1,29 1,01 1,14
4,81 2,55 9,75 0,23 0,71 4,14 0,46 5,30 5,01 0,40 2,65 1,03 2,73 3,75 2,39
5,23 2,70 10,34 1,43 0,47 0,32 1,20 8,13 4,87 0,14 4,99 1,03 2,38 3,48 2,13
5,02 2,79 10,77 1,22 0,32 0,14 1,05 8,67 5,50 0,24 4,92 0,93 2,58 3,65 2,64
4,18 2,38 8,86 1,05 0,46 0,29 1,21 8,18 8,27 0,31 4,09 1,09 2,23 3,23 2,92
4,26 2,49 9,21 0,84 0,19 0,82 1,16 7,52 7,66 0,27 4,08 1,14 2,03 3,82 3,09
3,71 2,14 8,74 0,83 0,34 0,45 1,15 7,94 10,03 0,26 3,75 1,20 1,59 3,83 2,91
3,96 2,40 9,45 0,92 0,35 0,37 1,35 9,12 11,79 0,33 4,13 1,46 1,53 3,66 2,93
3,99 2,40 9,43 1,06 0,36 0,24 0,18 9,67 13,81 0,27 4,42 1,26 1,76 3,54 2,93
2,63 5,53 1,01 59,79
1,95 4,32 1,94 59,40
1,96 2,71 1,91 59,45
1,66 5,89 1,10 59,65
1,72 5,14 0,82 58,70
1,50 5,06 1,03 59,07
1,83 5,16 1,11 65,05
1,80 4,65 0,85 66,07
0,03 0,51 0,49 0,98 1,57 0,39 0,42 5,29 0,11 1,17 0,31
0,01 0,19 0,15 1,17 1,21 0,71 1,93 5,88 0,04 1,09 0,20
0,01 0,19 0,18 1,11 1,32 1,06 1,78 6,56 0,07 1,30 0,25
0,04 0,35 0,20 1,20 1,79 0,83 1,72 7,51 0,08 1,40 0,25
0,05 0,32 0,28 1,28 2,42 1,16 3,97 7,29 0,10 1,17 0,25
0,05 0,46 0,21 0,94 1,64 1,26 3,75 6,64 0,13 1,29 0,24
0,05 0,35 0,17 0,74 1,11 0,92 2,44 6,25 0,11 1,13 0,21
0,03 0,12 0,14 0,60 1,15 0,73 1,75 6,07 0,07 0,97 0,19
0,30 0,06 0,77
0,20 0,07 0,53
0,29 0,07 0,67
0,42 0,09 0,57
0,24 0,06 0,14
0,31 0,15 0,12
0,33 0,11 0,15
0,18 0,12 0,30
- 70 -
Sýrie Tajsko Taiwan Turecko Japonsko Celkem Afrika Alžírsko Egypt Maroko Nigérie Celkem Amerika Argentina Brazílie Kanada Kuba Mexiko Panam USA
0,12 0,61 0,73 2,58 4,98 21,43
0,11 0,09 0,45 3,47 3,10 20,61
0,15 0,08 0,30 3,80 2,84 22,03
0,16 0,11 0,51 3,69 1,98 22,91
0,18 0,11 0,74 4,25 2,14 26,16
0,21 0,25 1,31 4,89 2,24 26,10
0,21 0,26 0,69 5,19 1,79 22,21
0,23 0,13 0,36 5,54 1,80 20,48
0,19 0,62 0,10 0,02 0,93
0,13 0,50 0,07 0,09 0,80
0,23 0,52 0,17 0,10 1,03
0,19 0,54 0,22 0,07 1,02
0,26 0,33 0,10 0,07 0,75
0,12 0,51 0,23 0,05 0,91
0,10 0,50 0,19 0,07 0,87
0,25 0,48 0,10 0,06 0,88
0,03 0,17 0,19 0,33 0,04 0,38 6,78
0,04 0,29 0,10 0,09 0,13 0,16 5,20
0,01 0,22 0,07 0,08 0,11 0,22 4,92
0,03 0,25 0,09 0,04 0,11 0,10 4,38
0,01 0,23 0,24 0,03 0,09 0,08 3,73
0,02 0,24 0,33 0,03 0,12 0,07 4,35
0,03 0,29 0,10 0,06 0,10 0,14 3,03
0,06 0,28 0,14 0,07 0,10 0,03 3,44
Celkem Austrállie a NZ Austrálie Nový Zéland Celkem
7,92
6,01
5,63
5,01
4,39
5,17
3,75
4,11
0,05 0,00 0,05
0,01 0,00 0,01
0,01 0,01 0,02
0,01 0,01 0,02
0,02 0,01 0,02
0,01 0,01 0,03
0,02 0,01 0,02
0,01 0,00 0,01
Import Celkem Evropa Rakousko Belgie Bulharsko Británie Maďarsko Německo Řecko Dánsko Irsko Španělsko Itálie Nizozemí Norsko Polsko Rumunsko Slovensko Finsko Francie Česká republika
100
100
100
100
100
100
100
100
2,97 2,62 1,42 3,32 2,54 19,58 0,78 1,46 0,98 0,73 5,59 4,97 0,53 3,99 0,40 0,89 6,16 3,24
1,88 2,16 0,52 3,87 1,81 17,50 0,56 1,55 0,48 1,41 5,44 3,32 0,69 3,21 0,36 0,47 4,30 5,33
1,77 2,11 0,45 3,27 1,46 18,93 0,47 1,63 0,50 1,61 5,59 2,76 0,65 3,14 0,30 0,43 4,19 5,01
1,69 2,12 0,38 3,11 1,42 18,32 0,47 1,43 0,55 1,61 6,19 2,94 0,80 3,61 0,17 0,44 4,22 5,27
1,79 2,02 0,37 3,26 1,36 18,35 0,32 1,38 0,53 1,72 5,44 2,85 0,73 3,88 0,16 0,68 4,19 5,31
1,59 2,03 0,35 3,57 1,28 18,25 0,29 1,24 0,41 1,52 5,53 2,38 0,80 3,99 0,23 0,70 4,04 5,31
1,52 1,85 0,30 3,48 1,38 16,65 0,24 1,16 0,36 1,54 5,54 2,44 0,94 3,45 0,32 0,63 3,89 4,61
1,60 1,88 0,29 3,19 1,62 16,00 0,20 1,17 0,40 1,69 4,96 2,33 0,96 2,95 0,47 0,67 3,47 5,08
1,32
1,65
1,52
1,57
1,61
1,44
1,24
1,33
- 71 -
Švýcarsko Švédsko Celkem Asie Afgánistán Vietnam Hong Kong Izrael Indie Irán Kypr Čína KLDR Korea Mongolsko Spojené arabské emiráty Pákistán Singapur Sýrie Tajsko Taiwan Turecko Japonsko Celkem Afrika Alžírsko Egypt Maroko Nigérie Celkem Amerika Argentina Brazílie Kanada Kuba Mexiko Panam USA
2,02 1,65 67,14
1,22 2,09 59,81
1,27 2,35 59,41
1,16 2,85 60,31
1,20 2,76 59,91
1,12 2,79 58,85
1,10 2,33 54,96
1,12 1,86 53,24
0,04 0,11 0,28 0,73 1,85 0,08 0,29 2,61 0,05 1,52 0,12
0,02 0,17 0,01 0,49 2,50 0,24 0,16 4,26 0,03 1,61 0,18
0,01 0,26 0,05 0,43 1,78 0,11 0,09 5,37 0,05 2,37 0,12
0,01 0,23 0,03 0,44 1,44 0,14 0,04 6,67 0,03 2,58 0,14
0,01 0,17 0,02 0,47 1,32 0,14 0,03 7,45 0,01 3,01 0,08
0,01 0,17 0,02 0,36 1,13 0,18 0,04 8,20 0,01 3,50 0,04
0,00 0,22 0,02 0,42 0,98 0,16 0,06 9,11 0,01 5,02 0,03
0,01 0,30 0,07 0,35 0,84 0,21 0,04 11,19 0,02 5,88 0,03
0,22 0,02 0,81 0,03 0,16 0,27 1,64 2,30 13,15
0,10 0,03 0,20 0,05 0,40 0,40 1,57 2,57 15,00
0,01 0,08 0,36 0,07 0,35 0,54 1,70 2,84 16,58
0,04 0,05 0,25 0,05 0,63 0,58 2,02 2,72 18,08
0,01 0,04 0,20 0,03 0,68 0,59 2,10 4,26 20,64
0,02 0,04 0,28 0,03 0,61 0,59 2,13 6,81 24,17
0,11 0,06 0,40 0,03 0,57 0,62 2,17 7,32 27,32
0,16 0,10 0,38 0,03 0,49 0,66 2,32 6,75 29,82
0,20 0,11 0,01 0,01 0,34
0,03 0,02 0,27 0,01 0,33
0,02 0,04 0,15 0,02 0,23
0,00 0,06 0,16 0,01 0,23
0,00 0,09 0,18 0,02 0,28
0,00 0,10 0,15 0,01 0,27
0,00 0,10 0,18 0,00 0,28
0,00 0,10 0,20 0,00 0,30
0,18 1,08 0,67 0,59 0,08 0,02 8,00
0,39 1,74 0,87 1,36 0,19 0,21 12,09
0,33 3,01 0,77 1,42 0,17 0,00 10,60
0,53 3,62 0,62 0,80 0,14 0,07 8,28
0,52 3,35 0,68 0,41 0,15 0,01 6,70
0,61 2,37 0,58 0,31 0,11 0,00 5,53
0,78 2,94 0,65 0,08 0,11 0,00 5,72
0,83 2,59 0,78 0,04 0,16 0,02 5,55
Celkem Austrállie a NZ Austrálie Nový Zéland Celkem
10,63
16,85
16,30
14,06
11,81
9,52
10,29
9,97
0,41 0,34 0,74
0,77 0,12 0,89
0,46 0,12 0,58
0,28 0,16 0,44
0,21 0,14 0,35
0,26 0,10 0,36
0,31 0,08 0,39
0,43 0,08 0,51
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
- 72 -
Tabulka č. 3: Bilance zahraničního obchodu RF s vybranými zeměmi (mil USD) Země Německo Itálie Nizozemí Finsko Francie Švýcarsko Čína Korea Turecko Japonsko USA
1995 -275 1525 1546 345 445 2857 2506 245 1102 2410 1667
2000 5334 6042 3609 2146 716 3586 4299 613 2749 2192 1950
2001 3386 5686 3849 1828 712 1918 3950 382 2725 1556 945
2002 1462 5213 6469 1416 763 4943 4436 341 2629 823 1009
2003 2308 6107 7406 2465 1144 5284 4957 -7 3879 538 1254
2004 2746 8887 13897 3492 1353 7059 5359 -63 6209 -537 3424
2005 6464 14637 22673 4551 2438 9899 5783 -1646 9109 -2094 1760
2006 6057 19392 33182 5203 1750 10778 2862 -4247 11707 -3109 2525
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
Tabulka č. 4: Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi SNS (mil USD) 1995
2000
2001
Azerbájdžán Arménie Bělorusko Gruzie Kazachstán Kyrgyzstán Moldavsko Tádžikistán
85,6 127 2965 48,9 2555 105 413 190
136 27,5 5568 42,3 2247 103 210 55,9
133 75,5 5438 58,2 2778 83,3 240 69,4
Turkmenistán Uzbekistán Ukrajina
93,1 824 7149
130 274 5024
140 409 5282
Azerbájdžán Arménie Bělorusko Gruzie Kazachstán Kyrgyzstán Moldavsko Tádžikistán
107 75,1 2185 57,9 2675 101 636 167
135 44 3710 76,6 2200 88,6 325 237
81,1 51,8 3963 83,4 2018 61,9 347 130
86,8 56,6 3977 69 1946 74,2 281 66
93 78,7 4880 84,2 2475 104 403 69,9
139 73,7 6485 107 3429 150 496 75,9
206 101 5716 158 3225 146 548 95
259 103 6850 68,4 3839 194 323 125
Turkmenistán Uzbekistán Ukrajina
179 889 6617
473 663 3651
39,1 584 3845
32,1 344 3230
28,4 484 4437
43,2 613 6100
77,2 904 7819
78,9 1289 9218
Celkem z toho
Celkem z toho
2002 2003 2004 2005 2006 Export 14530 13824 14617 15711 20498 29471 32627 42285 277 94,5 5922 91,4 2403 104 269 67,9
410 621 858 1375 126 135 191 392 7602 11219 10118 13084 153 230 353 570 3279 4664 6524 8969 161 268 398 560 306 372 448 664 128 183 240 377
143 222 242 224 229 453 512 767 861 1086 5885 7595 10770 12402 14979 Import 13592 11604 11202 10163 13139 17713 18995 22348
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
- 73 -
Tabulka č. 10: Vývoj zahraničního obchodu Ruské federace 1995, 2000-2006 Zahraniční obchod Ruské federace 2000 2001 2002 2003 2004 149,9 155,6 168,3 212 280,6 105 101,9 107,3 135,9 183,2 44,9 53,8 61 76,1 97,4 60,1 48,1 46,3 59,9 85,8
1995 Obrat 145 Export 82,4 Import 62,6 Saldo 19,8 z toho: Se zeměmi vzdáleného zahraničí Export 65,4 90,8 86,6 90,9 114,6 153 Import 44,3 31,4 40,7 48,8 61 77,5 Saldo 21,2 59,3 45,9 42,1 53,6 75,5 Se státy SNS Export 17 14,3 15,3 16,4 21,4 30,2 Import 18,3 13,4 13 12,2 15,1 19,9 Saldo -1,4 0,8 2,2 4,2 6,3 10,3 V procentech k předchozímu roku Obrat 123,1 130,2 103,8 108,1 126 132,4 Export 122,3 139 97 105,3 126,7 134,8 Import 124,1 113,5 119,8 113,4 124,8 128 z toho: Se zeměmi vzdáleného zahraničí Export 126,7 142,8 95,4 105 126 133,5 Import 121,4 107,8 129,6 119,9 124,9 127 Se státy SNS Export 108 118,8 107,2 107,2 130,4 141,4 Import 131,1 129,4 97,1 93,2 124,1 131,9 Zdroj: GKS
- 74 -
2005 368,9 243,6 125,3 118,3
2006 468,4 304,5 163,9 140,7
210,1 103,5 106,6
261,1 138,6 122,5
33,5 21,8 11,7
43,4 25,2 18,2
131,5 132,9 128,7
127 125 130,8
137,3 133,5
124,3 134
111 109,8
129,5 115,6
