VŠB – Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra pružnosti a pevnosti (339)
Pružnost a pevnost v energetice (Návody do cvičení)
Cvičení 6 - Nádoby a potrubí (Základní postup řešení - Workbench)
Autor: Jaroslav Rojíček Verze: 1 Ostrava 2009
PPE
Cvičení 6
1 Zadání úlohy 1: p2 D2
Dáno: D1=100 mm, D2=150 mm, p1=10 MPa, p2=0.1MPa, E=200000MPa, µ=0.3, L=500 mm.
p1
Urči:
D1
Napětí v nádobě (radiální, obvodové) Posunutí vnějšího povrchu nádoby (radiální)
Obr. 1 Úlohu schematicky popsanou Obr. 1 – silnostěnnou válcovou nádobu řešte pomocí MKP v programu ANSYS Workbench. Rozměry, materiálové vlastnosti, hodnoty zatěžující síly a požadované výstupy řešení jsou uvedeny ve vedlejším rámečku. Uvažujte malé deformace a zatížení v oblasti platnosti Hookova zákona. Proveďte statickou analýzu nádoby.
2 Vytvoření geometrického modelu Vytvořte nový projekt s názvem „Nádoby a potrubí“ (Project) a analýzu s názvem „Silnostěnná nádoba“ viz Obr. 2.
Obr. 2 Založení nového projektu a geometrického modelu
Nejprve si podrobněji projdeme materiálové vlastnosti (vybereme pod pravým tlačítkem položku „Engineering Data“ – Obr. 3 bod 1, bod 2). Tabulka materiálových parametrů obsahuje několik tabulek, kde můžeme vybírat, měnit nebo definovat materiálové vlastnosti. Bod 3 na Obr. 3 ukazuje „Outline Filter“ – materiály, které budeme používat v našem modelu, jsou v položce
2/20
PPE
Cvičení 6
Outline_Filter/Engineering data. V našem případě zde máme pouze materiál Structural Steel viz bod 4. Vlastnosti vybraného materiálu ukazuje bod 5 (např. Density), tyto vlastnosti mohou být vyjádřeny více parametry (např. v závislosti na teplotě viz bod 6) a často je lze vyjádřit grafem (viz bod 7). Tlačítkem „Return to Project“ (bod 8) se můžeme vrátit do projektu.
Obr. 3 Materiálové parametry
Tabulka Outline Filter (Obr. 3 bod 3) nabízí také možnost použít materiály z databáze (předdefinované vybrané materiály), viz Obr.4. Můžete projít celou nabídku materiálů databáze (bod 1). Prozatím nám postačí základní nabídka (General Materials bod 2). V této nabídce najdeme dostatek materiálů, viz (bod 3), které můžeme přidat do našeho modelu kliknutím na tlačítko „+“. V našem modelu (Engineering Data) pak přibude vybraný materiál (bod 4, bod 5). Prozatím nás budou zajímat pouze základní vlastnosti – Isotropics Elasticity (bod 6) reprezentované modulem pružnosti v tahu E (Young´s Modulus) a Poissonovým číslem (Poisson´s Ratio). Hodnoty nebudeme měnit (v našem příkladu použijeme pouze ocel - Structrual Steel) a vrátíme se do projektu (Return to Project – Obr. 3 bod 8).
Obr. 4 Výběr materiálů
3/20
PPE
Cvičení 6
V projektu založíme novou geometrii (Geometry/New Geometry). Jako první vložíme „parametry“ modelu – rozměry D1, D2, L. Po kliknutí na „Parameters“ se na obrazovce (dole) objeví nové okno „Parameter Manager“. Do tohoto okna napíšeme vybrané parametry – rozměry modelu viz Obr. 5.
Obr. 5 Geometrické parametry
Možností jak vytvořit v programu Ansys Workbench požadovaný tvar je více (vytvořená tělesa nebudeme prozatím kótovat): a/ V rovině xy nakreslíme (Sketching/ Draw/ Circle) dvě kružnice se stejným středem a vytáhneme (extrude, Generate). b/ V rovině xy nakreslíme (Sketching/ Draw/ Circle) kružnici, vytáhneme (extrude, Generate). Na plochu (horní) vytvořeného válce nakreslíme další kružnici a znovu vytáhneme (Extrude/Operation – Cut Materiál) viz Obr. 6.
Obr. 6 Vytvoření silnostěnné nádoby
c/ Vytvoříme pomocí základních těles (Create/Primitives/Cylinder). Vyzkoušejte samostatně různá tělesa. V našem případě bude nejjednodušší použít případ a/, možnosti b/ a c/ lze využít u složitějších tvarů těles. Smažte tedy všechny vytvořená tělesa, náčrtky (Sketech), roviny (Plane) apod. a vytvořte nádobu postupem a/.
4/20
PPE
Cvičení 6
Obr. 7 Kóty u náčrtku
Nyní nádobu okótujeme – přidáme rozměry, viz Obr. 7. Vybereme odpovídající náčrtek (Sketech) bod 1 a pod pravým tlačítkem vybereme „Look at“ bod 2, vložíme odpovídající kóty (bod 3, 4, 5 a vytvoření kót), kótě D1 (klikneme do prázdného okénka před označením D1, v okénku se objeví modré písmeno D bod 6) pak přiradíme odpovídající rozměr – parametr D1. Stejným způsobem vložíme i vnější průměr D2.
Obr. 8 Kóty u vytažení
Podobným způsobem okótujeme i délku válce, viz Obr. 8. V „Parameter Manageru“ pak můžeme zkontrolovat přiřazení kót, viz Obr. 9 bod 2 a hodnoty parametrů, viz Obr. 7 bod 1. Hodnoty parametrů můžeme také měnit (Obr. 9 bod 1) – vyzkoušejte. Při změně parametru použijte pro přepočtení rozměrů příkaz Generate (Obr. 8 bod 5).
Obr. 9 Parametry a přiřazení parametrů ke kótám
5/20
PPE
Cvičení 6
Tímto jsme vytvořili model jednoduché válcové nádoby požadovaného tvaru, veškerou práci znovu uložíme (File/Save) a přejdeme do projektu (File/Close DesignModeler).
3 Vytvoření konečnoprvkového modelu (sítě) Vytvoříme Model (klikneme na Model v projektu, pod pravým tlačítkem zvolíme Edit) a síť konečných prvků – Mesh. Tvar – hustotu sítě můžeme řídit pomocí příkazu Relevance (-100, 100, default 0), viz Obr. 10. Vyzkoušejte různé varianty. Žlutý „blesk“ znamená, že musíme síť (mesh) přepočítat (kliknout na Mesh, zmáčknout pravé tlačítko myši, Generate Mesh). Zelená „fajfka“ znamená, že síť je v pořádku, červený „blesk“ znamená chybu.
Obr. 10 Vytvoření sítě konečných prvků - Relevance
Další jednoduché možnosti řízení hustoty sítě nabízí položka „Sizing“ viz obr. 11 bod 1. Vyzkoušejte vliv „Relevance Center“ a „Element size“ (velikost elementu) viz obr. 11 bod 2, bod 3.
Obr. 11 Vytvoření sítě konečných prvků - Sizng
6/20
PPE
Cvičení 6
Další možnost jak jednoduše ovlivnit kvalitu – tvar sítě konečných prvků je změna „metody“ vytváření sítě viz Obr. 12 bod 1 – bod 2 (default Automatic Metod). (Klikneme na Mesh bod 1, pod pravým tlačítkem vybereme Insert, Metod – bod 2). Zde nejprve vybereme těleso, na kterém chceme vytvořit síť Obr. 12 bod 4 (klikneme na Geometry, pak na těleso a potvrdíme volbu Apply). Vyzkoušejte metody Tetrahedrons a Sweep viz Obr. 12 bod 5, bod 6 (vždy je nutné model přesíťovat – Mesh-pravé tlačítko Update, Generate Mesh).
Obr. 12 Vytvoření sítě konečných prvků - Method
Obr. 12 bod 6 ukazuje výslednou síť pro dvě varianty nastavení „Metody“ – Tetrahedrons. Na Obr. 10 – Obr. 12 najdete různé varianty sítě. Pro další řešení použijeme síť vytvořenou metodou „Sweep“, nebo „Automatic Metod“. Zkontrolujeme zadání materiálu (Geometry, Solid – Obr. 13 bod 1, Material Assignment, Structrural Steel – bod 2, bod 3). Užitečnou položkou jsou „Properties“, kde můžeme najít základní vlastnosti tělesa (Volume, Mass, atd.).
Obr. 13 Kontrola materiálu
7/20
PPE
Cvičení 6
4 Vytvoření deformačních okrajových podmínek Na jedné straně dutého válce vytvoříme pevnou vazbu – Fixed Support (Obr. 14 bod 1), vnitřní plochu válce zatížíme tlakem 10 MPa (Pressure) a vnější plochu válce zatížíme tlakem 0.1MPa. Vždy vybereme příkaz, plochu - potvrdíme a zadáme tlak (u vazby se tlak nezadává). Po provedení můžeme všechny zadané okrajové podmínky zkontrolovat (bod 2) a zobrazit kliknutím na „Static Struktural“ (bod 3). Postup je naznačen na Obr. 14 (podrobněji viz Příklad 1).
Obr. 14 Silové a deformační okrajové podmínky
5 Řešení úlohy a zpracování výsledků Nyní musíme zadat, které výsledky z řešení nás zajímají. Úlohu bychom nyní řešili v kartézském (Cartesian) souřadném systému, nádoby se však obvykle řeší ve válcovém (Cylindrical) souřadném systému a napětí pak nazýváme radiální (ve směru rostoucího poloměru), osové (ve směru osy rotace) a obvodové („tečné ke kružnici“). Vytvoříme tedy nový souřadný systém (válcový – Cylindrical), který bude odpovídat souřadnému systému použitému při analytickém řešení silnostěnných nádob. Stručný popis vytvoření souřadného systému je na Obr. 15.
Obr. 15 Vytvoření nového souřadného systému
8/20
PPE
Cvičení 6
Nejprve vložíme „Coordinate System“ viz Obr. 15 bod 1. Tento nový souřadný systém (viz Obr. 15 bod 2 - 4) se týká určité části modelu, kterou musíme vybrat (Geometry – výběr – Apply – bod 3) a zvolíme válcový – Cylindrical (bod 4) souřadný systém. Tento nový souřadný systém se zobrazí i v modelu, viz Obr. 15 bod 5 (souřadnice x odpovídá r, souřadnice y úhlu ). Souřadný systém můžeme přejmenovat (klikneme na Coordinate System, pod pravým tlačítkem Rename a přepíšeme na Cylindrical). Nyní vložíme hodnoty, které chceme vyřešit - napětí a posunutí (podrobněji viz Příklad 1). U jednotlivých položek pak zvolíme souřadný systém Cylindrical viz Obr. 16 bod 1 – bod 3.
Obr. 16 Volba souřadného systému pro zobrazení výsledků
Obr. 17 ukazuje rozdíl ve výsledcích u hodnot normálových napětí v ose x, u globálního souřadného systému (kartézský) a válcového souřadného systému (Cylindrical).
Obr. 17 Výsledky zobrazené v Globálním souřadném systému a v Cylindrickém (Válcovém) souřadném systému.
Výsledné obrázky lze dobře upravovat. Například u barevné škály lze snadno měnit počet dělení a hodnoty u jednotlivých barev (myší najedeme na barevnou škálu, klikneme - Obr. 18
9/20
PPE
Cvičení 6
bod1 – bod 3, bod 5). Dále zobrazení elementů, skutečný – deformovaný tvar tělesa (Obr. 18 bod 4 – bod 6) atd. viz Obr. 18. Pro zjištění konkrétní vypočtené hodnoty v určitém místě (např. napětí) můžeme použít „Probe“ pro smazání pak „Label“ viz Obr. 18 bod 7 – bod 8. (vyzkoušejte různá nastavení a volby)
Obr. 18 Možnosti úprav při zpracování výsledků řešení
6 Závěr úlohy 1 Vysvětlete změnu tvaru tělesa a je-li toto řešení pro nás použitelné – porovnatelné s analytickým řešením viz Obr. 19 (Pomůcka: Saint-Vénantův princip lokálnosti).
Obr. 19 Posunutí v radiálním směru
10/20
PPE
Cvičení 6
7 Zadání úlohy 2: Dáno: D=100 mm, p=0.5 MPa, E=200000MPa, µ=0.3, L=500 mm, t=1mm.
p D
Urči:
Napětí v nádobě (obvodové, osové)
Obr. 20 Úlohu schematicky popsanou Obr. 20, tenkostěnnou válcovou nádobu shora otevřenou řešte pomocí MKP v programu ANSYS Workbench. Rozměry, materiálové vlastnosti, hodnoty zatěžující síly a požadované výstupy řešení jsou uvedeny ve vedlejším rámečku. Uvažujte malé deformace a zatížení v oblasti platnosti Hookova zákona. Proveďte statickou analýzu nádoby. Úlohu řešte jako tenkostěnnou nádobu shora otevřenou (kvůli snadnější kontrole).
8 Vytvoření geometrického modelu 2 V projektu „Nadoby a potrubi“ založíme nový model. Static Structural přesuneme do zeleného rámečku (též dvojklik apod.) viz obr. 21 a uložíme jej pod názvem „Tenkostenna nadoba“ .
Obr. 21 Nový model
Materiál necháme předvolený (Structural Steel) a vytvoříme nový model (New Geometry). Tentokrát model nebude vytvořen z objemů (solid) ale z ploch (surface). Nejprve vytvoříme kruhovou spodní desku (podstavu) nádoby v rovině xy. Nakreslíme kružnici a okótujeme průměr – XYPlane/Sketching/Draw/Circle, Dimensions/General, D1=100mm.
11/20
PPE
Cvičení 6
Obr. 22 Vytvoření podstavy nádoby
Z náčrtku (Sketch) vytvoříme plochu, viz Obr. 22. Potřebný příkaz najdeme v záložce Concept/Surfaces From Sketches (Obr. 22 bod 1 – bod 2 – bod 3). Po spuštění příkazu vybereme pomocí myši nakreslenou kružnici (Base Object – Sketch 1 – bod 4 – bod 5), výběr potvrdíme (Apply) a vytvoříme plochu (Generate). Tímto jsme vytvořili podstavu nádoby (Obr. 22 bod 6). Stěny nádoby vytvoříme vytažením (Extrude) viz Obr. 23 bod 1, bod 2. Vytáhneme znovu náčrtek 1 (Base Object – Sketch1, Obr. 23 bod 3, 4) o délku 500 mm (Obr. 23 bod 5). Chceme vytvořit pouze plochu – „As Thin/Surface - Yes“ (Obr. 23 bod 6) s nulovou tloušťkou stěny. Při pokusu vygenerovat stěnu nádoby se objeví chyba, viz (Obr. 23 bod 7 – bod 11). Typ chyby zjistíme pod pravým tlačítkem při výběru chybného příkazu (Extrude obr. 23 bod 7 a 8). Po zobrazení popisu chyby (obr. 23 bod 9) můžeme model opravit. U ploch se rozlišuje „vnitřní a vnější“ strana, které si musí u podstavy a stěn odpovídat. Obrátíme tedy např. směr vytažení (Obr. 23 bod 10), nádoba se tentokrát vytvoří korektně. Tímto je vytvořen model nádoby. Výsledné nastavení protažení ukazuje obr. 23 bod 11).
12/20
PPE
Cvičení 6
Obr. 23 Vytvoření stěn nádoby
Poslední částí je přidání tloušťky materiálu. Postup ukazuje obr. 24 bod 1 a bod 2. Zadáme tloušťku 1 mm. )
Obr. 24 Tloušťka stěny
13/20
PPE
Cvičení 6
Uložíme výsledek do projektu (Save Project) a uzavřeme Design Modeler (Close Design Modeler).
9 Vytvoření konečnoprvkového modelu 2 (sítě) Vytvoříme Model (klikneme na Model v projektu, pod pravým tlačítkem zvolíme Edit). Můžeme zkontrolovat tloušťku stěny (viz obr. 25 bod 1, 2, 3), materiál apod.
Obr. 25 Tloušťka stěny
Nyní vytvoříme síť konečných prvků (Mesh – Generate obr. 26 bod1). V případě, že modelované těleso má jednoduchý tvar, lze vytvořit tzv. mapovanou síť (pravidelnou). V Obr. 26 bod 1 je ukázána část sítě vytvořené bez jakéhokoliv nastavení, bod 2 – bod 6 ukazuje vytvoření mapované sítě (plochu, kterou chceme vysíťovat mapovaně, musíme vybrat pomocí selekce - bod 5 a potvrdit – viz příklad 1). Výsledná mapovaná síť je na obr. 26 bod 6.
Obr. 26 Mapovaná síť
10 Okrajové podmínky a řešení úlohy Nyní zadáme okrajové podmínky. Nejprve zachytíme horní hranu nádoby – posuv ve směru osy nádoby (v modelu osa z). Na všechny plochy nádoby pak přidáme tlakové zatížení (směr tlaku je ven z nádoby). Výsledek ukazuje Obr. 27 (podrobnější postup viz příklad 1).
14/20
PPE
Cvičení 6
Obr. 27 Okrajové podmínky
Při řešení jakékoliv úlohy (statika) musíme zachytit všechny stupně volnosti, u jednoho tělesa v prostoru je to 6 - 3 posuvy a 3 rotace. Způsob uchycení tělesa může často velmi podstatně ovlivnit výsledek řešení úlohy (např. vyzkoušejte tuto úlohu s pevnou vazbou – Fixed support - místo posuvné). V naší úloze jsme prozatím zachytili pouze posuv horní hrany v ose z – tato vazba zachytí jeden posuv a dvě rotace. Ostatní stupně volnosti jsou volné – při analytickém řešení bychom mohli předpokládat v těchto „směrech“ nulové reakce. Při numerickém řešení musíme zachytit i zbylé směry, reakce v těchto směrech budou pouze „téměř“ nulové. Jejich velikost lze použít pro kontrolu úlohy např. správnosti zadaných zatížení. V Ansysu Workbench můžeme použít na eliminaci těchto „volných“ stupňů volnosti tzv. „Weak Springs“ – pružiny, které zachytí tyto „přebytečné“ stupně volnosti ve kterých jsou téměř nulové reakce, viz Obr. 28 bod 1 – bod 3.
Obr. 28 Zachycení „volných“ stupňů volnosti
Znovu budeme chtít zobrazit výsledky ve válcovém souřadném systému, vložíme tedy souřadný systém (Model 2/Insert/Coordinate Systems, Coordinate Systems/Insert/Coordinate System – Geometry, Type – Cylindrical, podrobný postup je uveden výše u příkladu 1). Nyní zadáme hledané složky napětí – v ose y (obvodové pro válcový souřadný systém) a v ose z (osové-meridiánové pro válcový souřadný systém), (Solution/Insert/Stress/Normal – podrobněji viz příklad 1). 15/20
PPE
Cvičení 6 Výsledek řešení pak bude vypadat jako na Obr. 29.
Obr. 28 Obvodové napětí u tenkostěnné nádoby
11 Závěr úlohy 2 V uchycení nádoby použijte pevnou vazbu (Fixed Support).
12 Úloha k procvičení R1
R1 L2 L1
L3
Dáno: L1=1000 mm, L2=1200 mm, L3=1500 mm, R1=200 mm, R2=300 mm, p=0.5 MPa, E=200000MPa, µ=0.3, D=25 mm, t=2 mm. Urči: Napětí v potrubí Posuvy v potrubí Uvažujte vlastní tíhu
Obr. 29 Tato úloha je složitější a více využívá možnosti programu ANSYS Workbench. Na druhou stranu se více blíží skutečným úlohám řešeným v praxi. Tuto úlohu vyzkoušejte samostatně. Úlohu schematicky popsanou Obr. 29 řešte pomocí MKP v programu ANSYS Workbench. Rozměry, materiálové vlastnosti, hodnoty zatěžující síly a požadované výstupy řešení jsou uvedeny ve vedlejším rámečku. Jedná se o potrubí zakřivené v prostoru o středním průměru D a tloušťce stěny t. Uvažujte malé deformace a zatížení v oblasti platnosti Hookova zákona. Proveďte statickou analýzu jednoduché potrubní sítě. Úlohu řešte jako tenkostěnnou trubku (element typu SHELL). Úlohy tohoto typu se často řeší pomocí elementu typu PIPE – jednorozměrný prvek s vnitřním přetlakem, tento typ úloh zde nebudeme řešit.
13 Vytvoření geometrického modelu 3 V projektu „Nadoby a potrubi“ založíme nový model (Static Structural) a uložíme jej pod názvem „Potrubni sit“. Materiál necháme předvolený (Structural Steel). Otevřeme modul na vytváření geometrie (New Geometry). Při modelování vyjdeme z roviny xy do které nakreslíme kružnici (průměr D – počáteční bod válce), kterou „vytáhneme“ pomocí příkazu Extrude o hodnotu L1 (podrobný postup byl probrán v předchozích příkladech). Tenkostěnnou součást vytvoříme z modelu později.
16/20
PPE
Cvičení 6
Další část, koleno, vytvoříme orotováním kružnice okolo osy. Vzdálenost osy rotace od osy válce odpovídá hodnotě R1. Nejprve na konečnou plochu válce připojíme novou rovinu. Postup je popsán na Obr. 30. Vytvoříme novou rovinu (New Plane – bod 1). V detailech zvolíme typ výběru – z plochy (Type – From Face bod 2) a bázovou plochu vybereme konečnou plochu válce (Base Face – bod 3, výběr plochy -pro výběr plochy se používá „selekce“, často je vybráno natočení nebo posunutí – bod 4, potvrdíme výběr – bod 5). Po nastavení musíme novou rovinu ještě vytvořit (Generate).
Obr. 30 Vytvoření nové roviny
V této rovině (Plane1) nakreslíme osu rotace – přímku rovnoběžnou s osou x (červená šipka v Obr. 30) ve vzdálenosti R1 od počátku a kružnici, kterou budeme vytahovat. K vytvoření kolena použijeme příkaz Revolve (bod1 - Obr. 31). „Base Object“ – obsahuje plochu, kterou budeme rotovat (vybereme bod 2, bod 3), „Axis“ – obsahuje definici osy (vybereme bod 4 – bod 5). Vytvoříme oblouk (bod 6). Nesmíme zapomenout na úhel rotace (Revolve - pravé tlačítko, Edit Selections – Angle - 90°, bod 7) a znovu vytvoříme těleso (Generate – bod 6).
Obr. 31 Vytvoření oblouku
17/20
PPE
Cvičení 6
Další postup je velmi podobný – na konci vytvoříme další rovinu (Plane2) nakreslíme kružnici a protáhneme (Extrude) o délku L2. Na konci vytvoříme rovinu (Plane3), vytvoříme osu rotace tentokrát rovnoběžně s osou z (R2), kružnici a orotujeme (Rotate) o 90°. Znovu vytvoříme na konci rovinu (Plane4), kružnici a protáhneme (Extrude) o hodnotu L3. Tímto můžeme vytvořit požadovaný tvar potrubí, viz Obr. 32.
Obr. 32 Výsledné potrubí
Nyní vytvoříme tenkostěnnou součást, postup je naznačen na Obr. 33 bod 1 – bod 2.
Obr. 33 Vytvoření tenkostěnného tělesa
Vytvoříme plochu (Thin/Surface – bod 1) z tělesa – bod 2(Selection Type – Bodies Only, výběr tělesa Geometry, Direction – Mid-Plane, Thickness 0 mm). Nakonec vymažeme koncové plochy, postup je naznačen na Obr. 34. Vybereme Create/Face Delete (bod 1, bod 2), v „Details View“ – Faces vybereme plochy které chceme vymazat – jedná se o oba konce bod 3 (v obr. 34 je ukázán pouze jeden – bod 4). Healing Method zvolíme No Healing. Úlohu uložíme a přejdeme k projektu.
18/20
PPE
Cvičení 6
Obr. 34 Vymazání koncových ploch
14 Vytvoření konečnoprvkového modelu a okrajových podmínek a řešení V kartě projektu spustíme novou simulaci a zde nejprve vložíme tloušťku stěny 2 mm (Geometry/Surface Body –Details of „Surface Body“/Thickness). Vytvoříme mapovanou síť (postup viz předchozí příklad) s velikostí elementu 7 mm. Spustíme statickou analýzu a spodní část potrubí – hranu (edge) vetkneme (Fixed Support). Vložíme tlak na potrubí (Pressure) a vlastní tíhu (Standard Earth gravity), výsledek ukazuje Obr. 35.
Obr. 35 Základní část potrubní sítě
19/20
PPE
Cvičení 6
Ještě si ukážeme jednu možnost – přidání pružin. Uchytíme potrubí do objímky, které budeme simulovat pomocí pružin. Objímky mohou držet potrubí v libovolných osách. Tuhost „objímek“ zvolíme např. 10000N/mm. Postup je naznačen na Obr. 36. Pružiny můžeme využít pro případy uchycení, kdy vetknutí je příliš tuhé (nulové posuvy) a kontakt by úlohu příliš zkomplikoval.
Obr. 36 Vytvoření pružiny
Nejprve vložíme „Connections“ – bod 1, zde pak můžeme přidat pružinu – bod 2, 3 a nastavit potřebné parametry bod 4. Další postup je již shodný s předchozími příklady.
15 Úlohy k procvičení Podobným způsobem můžeme vytvořit jakoukoliv potrubní sít. Na procvičení vytvořte prostorovou potrubní síť obsahující T kus. Potrubní síť může obsahovat více pevných vazeb, místo pružin lze použít nulové posuvy v příslušných směrech apod. Řešte úlohy ze cvičení 4 a 5. Navrhněte akumulační tlakovou nádobu.
20/20