Contents Barvy a kompozice................................................................................................................................... 2 Základní grafické pricipy ...................................................................................................................... 2 Kompozice ....................................................................................................................................... 2 Zlatý řez ......................................................................................................................................... 12 Skladba akcidenční tiskoviny .............................................................................................................. 12 Základní sada firemních tiskovin .................................................................................................... 12 Elektromagnetické vlnení a teorie barev ............................................................................................ 18 Lidské oko ......................................................................................................................................... 18 Citlovost na barvy .......................................................................................................................... 19 Rozlišovací schopnosti ................................................................................................................... 20 Vady oka ........................................................................................................................................ 20 Fotometrické veličiny ........................................................................................................................ 23 Polarizace světla ............................................................................................................................ 23 Disperse......................................................................................................................................... 25 Spektrální propustnost .................................................................................................................. 26 Barevné modely ................................................................................................................................ 26 RGB ............................................................................................................................................... 26 CMYK ............................................................................................................................................. 28 HSV a HSL ...................................................................................................................................... 30 Kalibrace monitorů a tiskáren ............................................................................................................ 31 Kalibrace zařízení ........................................................................................................................... 31 O barvách .......................................................................................................................................... 32 Rastrová a vektorová grafika ................................................................................................................. 32 Rozlišení a reálne velikosti ................................................................................................................. 32 DPI................................................................................................................................................. 32 PPI ................................................................................................................................................. 33 LPI ................................................................................................................................................. 33 Pořizování obrazu ....................................................................................... Error! Bookmark not defined. Fotoaparát.............................................................................................. Error! Bookmark not defined.
1
Digitální fotoaparát................................................................................. Error! Bookmark not defined. Skenování ............................................................................................... Error! Bookmark not defined. Autorská práva v počítačové grafice ........................................................... Error! Bookmark not defined. Reklama ..................................................................................................... Error! Bookmark not defined. Návrh piktogramů a logotypů ................................................................. Error! Bookmark not defined. Firemní design ........................................................................................ Error! Bookmark not defined. Návrh firemních tiskovin ......................................................................... Error! Bookmark not defined.
Barvy a kompozice Základní grafické principy Kompozice Kompozice nebo pravidla kompozice je souhrn pravidel a doporučení pro uspořádání prvků v uměleckém díle: v malbě, grafickém designu, fotografii, kinematografii a sochařství. Pravidla obsahují různá doporučení, jako například soustředit hlavní motiv na střed, nebo do některé z třetin nebo na zlatý řez. Dalším důležitým faktorem je vyvarování se zmatečných nebo rušivých prvků. Kompozice bude pro jednoduchost vysvětlena na příkladech z fotografie. Pravidlo třetin Umístěním hlavního objektu mimo střed tak, jak říká pravidlo třetin, je možné vytvořit mnohem zajímavější fotografie, ale hrozí tu riziko vytvoření takzvaného prázdného místa na snímku. Měla by se tu dodržovat takzvaná významnost nebo jinak řečeno hmotnost objektu. Významnější objekt zabírá významnější část obrazu.
2
3
4
5
Vodící linie Při pohledu na fotografii je naše oko přirozeně přitahováno a následuje linie a řady. Přemýšlením o tom, jak umístit objekty v obrazu můžeme vytvořit velice poutavý obraz, který nás doslova vtahuje. Tyto linie můžeme použít, aby navedli pozorovatele k důležitému objektu nebo skrz celou scénu. Existuje více triků ohledně čar. Nejpoužívaněji jsou rovné, křivky a radiální a každá tato vodící linka může být použita na posílení naší fotografické či grafické kompozice.
6
Linie horizontální a vertikální Pozor na horizontální linie. Horizont nebývá křivý. Fotografie potom působí, jakoby padala. Lidské oko je velice citlivé na porušení “absolutní” horizontálnosti nebo vertikálnosti.
7
Symetrie a vzory Jsme obklopeni symetrií a vzory. Přírodními i umělými. Můžou vytvářet velice atraktivní skladby a to hlavně tam, kde by to člověk nečekal. Další způsob, jak to využít, je zavést je do obrazu a tím rozbít symetrii nebo vzor. Takto vložit do fotografie určité napětí.
8
ViewPoint Před fotografováním svého objektu, je dobré rozmyslet si, odkud chceme daný objekt vyfotografovat. Úhel pohledu na náš objekt má výrazný vliv na kompozici vašich fotografií, a tímto změnit informaci, kterou fotografie sděluje. Fotografie z pohledu očí je nejpoužívanější ve fotografii jako takové, protože přibližuje diváka do scény, ale některé emoce se s její pomocí velice těžko zachycují.
9
Pozadí Mnohokrát se stává, že fotografie je kompozičně správně, ale přesto nemá šťávu. Toto je zapříčiněno zejména chybným pozadím fotografie. Lidské oko je velice dobré v rozeznávání různých prvků ve scéně, zatímco fotoaparát má tendenci slepit popředí a pozadí a tímto způsobem zničit záběr. Tento problém je možné lehce obejít, pokud zvolíme pozadí. Pozadí nemá odpoutávat pozornost od objektu. Často se také používá rozmazání pozadí, a tedy focení na malé cloně.
10
Hloubka obrazu Velice často se zapomíná na to, že obraz je dvoudimenzionální médium. Dojem hloubky v obraze je nutné vytvořit takzvaně uměle. Za tímto účelem se do obrazu vkládají další předměty, které poukazují na hloubku scény.
Další možnost jak upoutat divákovu pozornost nebo umocnit hloubku obrazu je hloubka ostrosti.
11
Zlatý řez Jako zlatý řez se označuje poměr o hodnotě přibližně 1,618. V umění a fotografii je pokládán za ideální proporci mezi různými délkami. Zlatý řez vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. Hodnota tohoto poměru je rovna iracionálnímu číslu. 𝜑=
1 + √5 ≅ 1,618 2
Již nejméně od renesance využívají zlatý řez umělci ve svých dílech, zejména ve formě tzv. zlatého obdélníku, ve kterém se zlatý řez vyskytuje jako poměr stran. Zlatý řez prý totiž působí esteticky příznivým dojmem; poměr zlatého řezu lze také pozorovat v přírodě.
Skladba akcidenční tiskoviny Prvním kontaktním a dotykovým materiálem, kterým se společnost, oddělení nebo obchodník prezentuje, je obvykle vizitka, obchodní nabídka, dopis, e-mail či jiný prezentační materiál s cílenou informací. Design a přehlednost těchto materiálů udává první výpovědní hodnotu o stavu objektu, kterou zastupujeme a tu, se kterou komunikujeme. Celkově tyto firemní materiály představují kulturu a vztah vůči společnosti a sílu aplikovaného designu spojeného s vizuálním vjemem a dotykovým pocitem. Tyto merkantilní, nebo akcidenční sety materiálů musí splňovat jasnou definici v designu. Osoba, která v nich hledá, či je používá, se v nich musí dobře orientovat. Základní sada firemních tiskovin sada firemních tiskovin / lze rozšířit víceúčelový hlavičkový papír (první a druhá strana) vizitky prezentační / zakládací desky poznámkový blok e-mailová zpráva dopisní obálky (DL, C4, C5) desky na smlouvy přelepky, razítka Vizitka Vizitka je jednoduchý informační prostředek, často pěkné grafické dílko na malém kousku papíru (kartičce), zpravidla používané k obchodní propagaci. V Europě a Americe se vizitka používá ve velikosti 90mm x 50mm. Důležité informace které by se měli na vizitce nacházet jsou:
Jméno a příjmení Logotyp nebo grafická značka Funkce (nebo obor zaměření) Telefon, e-mail Webová adresa stránek (není nutné)
12
13
14
Dopisní obálka Dopisní obálka je papírový obal sloužící k zabalení dopisu či jiné listiny. Obvykle se používá pro účely doručování dopisů (či jiných listin) poštou. Obálka určená k poštovním účelům obvykle nese informace o adrese příjemce (často i odesílatele) a poštovní známku. Informace které jsou uvedeny na obálce jsou většinou Logotyp či grafická značka a zpáteční adresa. Kromě těchto informací je na obálce vynecháno místo pro přilepení poštovné známky. Je také vynecháno místo pro vypsání adresáta. Dělají se také obálky, které mají vynechané místo pro adresáta a je zde průhledná fólie. Tato fólie slouží k tomu aby když je na hlavičkovém papíru vytištěna adresát byl tento adresát viditelný z venku obálky a zamezuje se tím chybě pro odeslání listu někomu jinému, než je na dopis určen. (lidský faktor a byrokratické chyby). Obvyklé velikosti obálek podléhají normě ISO a jsou to tyto: DL 110 × 220 vejde se do ní 1/3 A4 (dvakrát přehnutá A4) C7/C6 81 x 162 vejde se do ní 1/3 A5 (dvakrát přehnutá A5) C6 114 × 162 vejde se do ní A6 (dvakrát přehnutá A4) C6/C5 114 × 229 vejde se do ní 1/3 A4 (dvakrát přehnutá A4) C5 162 × 229 vejde se do ní A5 (jednou přehnutá A4) C4 229 × 324 vejde se do ní A4 C3 324 × 458 vejde se do ní A3 B6 125 × 176 obálka formátu C6 B5 176 × 250 obálka formátu C5 B4 250 × 353 obálka formátu C4 E4 280 × 400 B4
Hlavičkový papír Úloha hlavičkového papíru je usnadnit byrokratickou činnost (méně vyplňování), usnadnit komunikaci mezi zákazníkem a společností (informace jsou předtištěné a jsou správné) a podpořit jednotní vizuální styl společnosti. Na hlavičkovém papíře bývá uvedeno: 15
Adresát Odesílatel Kontaktní informace (e-mail, telefon, fax, skype …) Webová adresa Logotype nebo grafická značka
16
17
Elektromagnetické vlnění a teorie barev Barva je vjem, který je vytvářen viditelným světlem dopadajícím na sítnici lidského oka. Barevné vidění lidského oka zprostředkují receptory zvané čípky trojího druhu – citlivé na tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou (Existují i živočichové se čtyřmi nebo jen dvěma typy čípků v sítnici.). Lidské oko je schopno zachytit vlnové délky mezi: 400 až 800nm. Toto odpovídá frekvenci 750 THz až 375 THz. Barva červená oranžová žlutá zelená tyrkysová modrá fialová
Rozsah vlnových délek ~ 625–800 nm ~ 590–625 nm ~ 565–590 nm ~ 520–565 nm ~ 500–520 nm ~ 430–500 nm ~ 400–430 nm
Rozsah frekvencí ~ 480–375 THz ~ 510–480 THz ~ 530–510 THz ~ 580–530 THz ~ 600–580 THz ~ 700–600 THz ~ 750–700 THz
Barva objektu záleží na jeho fyzikálních vlastnostech a na vnímání pozorovatele. Z hlediska fyzikálního můžeme říci, že povrch má barvu světla, které odráží nebo vyzařuje. V případě odrazu závisí na složení spektra dopadajícího světla a na tom, které složky spektra tohoto světla povrch odráží a které pohlcuje a s jakou intenzitou. Stejně tak záleží na úhlu pozorování objektu. Vědná disciplína, která se zaobírá zkoumáním barev se jmenuje Chromatografie nebo Kolorimetrie.
Lidské oko Struktura lidského oka se plně přizpůsobuje potřebě zaostřit paprsek světla na sítnici (latinsky retina). Všechny části oka, přes které paprsek světla prochází, jsou průhledné, aby co nejvíce zabraňovaly rozptylu dopadajícího světla. Rohovka (cornea) a čočka (lens) pomáhají paprsek světla spojit a zaostřit na 18
zadní stěnu oka – sítnici. Toto světlo pak způsobuje chemické přeměny ve světločivných buňkách (tyčinky a čípky), které vysílají nervové impulsy zrakovým nervem (nervus opticus) do mozku. Světlo vstoupí přes rohovku, do oblasti vyplněné komorovou vodou (aquaeus humour), a dopadá na čočku skrz panenku (pupil, zornice, zřítelnice). Ta se pomocí svalů (duhovka, iris) roztahuje a zužuje, čímž reguluje množství procházejícího světla. Pomocí svalů je také regulována čočka, která zaostřuje paprsky, aby se sbíhaly přesně na sítnici, kde vytvářejí převrácený obraz. Celá zbývající oblast oka je vyplněna sklivcem, který udržuje v oku stálý tlak a tím i tvar. Citlivost na barvy
19
Rozlišovací schopnosti Rozlišovací mez oka (minimum separabile) je schopnost oka rozlišit dva co nejblíže ležící body. Bod se zobrazuje na sítnici emetropického (zdravého) oka jako malý rozptylový kroužek. Dva body lze vzájemně odlišit, pouze pokud je na sítnici mezi jejich obrazy-rozptylovými kroužky- alespoň jeden volný (světlem nezasažený) čípek.
Vady oka Astigmatismus (tzv. cylindrická oční vada) je refrakční vada, způsobující nepřesné zaostření světla na sítnici. Vyskytuje se také často společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.
Barvoslepost (daltonismus) je porucha barevného vidění lidského oka. Její odborný název je odvozen od jména anglického přírodovědce Johna Daltona, který touto poruchou sám trpěl a vědecky ji popsal. Barvoslepost má několik typů podle toho, jakou barvu člověk nevnímá. Zřídka se vyskytuje barvoslepost na všechny barvy (černobílé vidění). Nejčastějším případem je neschopnost rozlišit červenou a zelenou
20
barvu, méně častá je barvoslepost na žlutou a modrou. Barvoslepost se dá odhalit pomocí speciálních schémat.
21
Dalekozrakost (hypermetropie, příp. hyperopia) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají až za sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Jelikož je lidské oko toto částečně schopno kompenzovat zmohutňováním čočky (akomodací), nemusí být tato vada zpočátku patrná. Jejím projevem je špatná viditelnost postiženého na blízko umístěné předměty. Napravuje se brýlemi se spojnou čočkou. Jejím opakem je krátkozrakost.
Krátkozrakost (lat. myopie) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají už před sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Zpravidla je na příčině příliš dlouhé oko, výjimečně je příčinou zvýšená lomivost optického aparátu oka. Hlavním projevem je špatná viditelnost postiženého na vzdálené předměty. Myopie se napravuje brýlemi s čočkou rozptylkou. Jejím opakem je dalekozrakost. Kromě brýlí je možné myopii korigovat také kontaktními čočkami nebo některou z metod refrakční chirurgie. Nejvhodnější metodou refrakční chirurgie ke korekci myopie je LASIK a implantace nitrooční kontaktní čočky.
22
Fotometrické veličiny Polarizace světla Abychom mohli mluvit o polarizaci světla, musíme ho chápat jako elektromagnetické vlnění. Znamená to, že jak se šíří světlo prostorem, mění se intenzita elektrického a magnetického pole. To si asi nikdo neumí přímo představit, a proto se často používá analogie s mechanickým vlněním například na provaze, které si snadno představíme a vyzkoušíme. Rozkmitáme-li jeden konec nataženého provazu, prohýbá se postupně v různých místech nahoru a dolů a tyto vlnky se šíří směrem ke druhému konci. Světelné vlnění se chová v podstatě obdobně, ovšem se zásadním rozdílem v tom, že zde nekmitá žádný provaz a vůbec žádné hmotné prostředí, ale postupně se zvětšuje a zmenšuje vektor intenzity elektrického (eventuálně magnetického) pole.
Lineárně polarizované vlnění
Polarizace vlnění (ať mechanického nebo elektromagnetického) znamená, že výchylky probíhají pouze v určitém směru a ne chaoticky v různých směrech (abychom to nekomplikovali, mluvíme pouze o takzvané lineární polarizaci). Pokud tedy budeme s koncem provazu kmitat pouze nahoru a dolů, vznikne nám lineárně polarizované vlnění. Pokud bychom koncem provazu kmitali náhodně do různých stran, vznikne vlnění nepolarizované.
Nepolarizované vlnění
Světlo je obecně nepolarizované a zpolarizuje se například odrazem od předmětů pod určitým úhlem, nebo průchodem speciálními krystaly. Polarizační filtry obsahující uspořádané krystalky nebo jiné opticky aktivní látky vytvoří z nepolarizovaného světla světlo lineárně polarizované podél určité roviny. Pokud takovéto polarizované světlo necháme dopadat na další polarizační filtr, záleží na jeho natočení, kolik dopadajícího světla propustí. Pokud je polarizační rovina filtru rovnoběžná s rovinou polarizace světla, projde filtrem všechno světlo, pokud jsou roviny navzájem kolmé, neprojde nic. Opět si to lze představit pomocí jednoduché analogie s vlněním na provaze. Jako polarizační filtr nám bude sloužit laťkový plot, kterým provaz prochází.
23
Budeme-li s provazem kmitat nahoru a dolů, vlnění bez problému projde za plot (kmitání provazu nic nebrání), pokud budeme kmitat vodorovně, zarazí se kmitání provazu o laťky plotu a vlnění se dál nedostane.
24
Disperse
Disperzí (světla) nazýváme jevy, které vznikají v důsledku závislosti indexu lomu na vlnové délce, tedy jevy při kterých dochází během průchodu světla látkou k rozložení bílého světla na jednotlivé barvy. Příčinou disperze je závislost fázové rychlosti šíření světelné vlny na její vlnové délce (v = f (λ)) při průchodu hmotným prostředím. Disperze světla ve vakuu nenastává! Světelné vlnění určité frekvence se nazývá monofrekvenční. Vzhledem k tomu, že mu odpovídá jistá barva, používá se i starší termín monochromatické světlo. Vlivem disperze světla se paprsky mono frekvenčního světla různých barev lámou pod různými úhly lomu. Nejvíce se láme paprsek fialového světla, nejméně pak paprsek světla červeného. Disperze svědčí o tom, že bílé světlo je složeno z
25
jednoduchých (barevných) světel, které již dále nelze rozložit. Každému mono frekvenčnímu světlu odpovídá určitá barva. Spektrální propustnost Spektrální propustnost materiálu určuje kolik procent, jaké vlnové délky materiál propouští. Materiál může danou vlnovou délku buď odrážet, nebo pohlcovat. Tato charakteristika je měřena pomocí speciálních zařízení na produkování určité vlnové délky (světla) a pomoci spektrometrů pro zachycení propuštěného světla.
Barevné modely RGB RGB (Red Green Blue) je nejznámější a nejvíce používané barevné míchání dnešní doby. Tento princip míchání barvy používají veškerá zařízení, která produkují barvu na základě vyzařování světla. Smícháním červené a zelené dostáváme žlutou. Červená a modrá produkuje magentu a smícháním modré a zelené dostáváme Cyan. Smícháním všech tří barevných složek dostáváme bílou.
Reprezentace tohoto modelu může být: Aritmetická (float,float,float) Percentilová (procento, procento, procento) Digitální (R,G,B) 0 < R,G,B < max Hexadecimální Digitální (8-bit) (#FF0000)
26
27
CMYK CMYK je subtraktivní míchání barvy. Mícháme reálnou barvu a ne světlo. Funguje podobně jako RGB, jen smícháním CMY dostaneme šedou. Kvůli tomuto se zavedla schéma CMYK kde K značí KEY, což je černá. B už bylo obsazeno modrou. Výhoda je, že se ušetří veliké množství barevných složek které jsou podstatně dražší a použije se více černé, která je levná.
28
CMYK to RGB Black = minimum(1-Red,1-Green,1-Blue) Cyan = (1-Red-Black)/(1-Black) Magenta = (1-Green-Black)/(1-Black) Yellow = (1-Blue-Black)/(1-Black)
29
HSV a HSL HSV (Hue, Saturation, Value), také známý jako HSL (Hue, Saturation, Lightness), je barevný model, který vytvořil v roce 1978 Alvy Ray Smith. Tento barevný model nejvíce odpovídá lidskému vnímání barev. Sestávající ze tří složek (nejsou to základní barvy), u nichž je nutno hlídat hodnoty (možné nesmyslné kombinace): Hue - barevný tón, převládající. Neboli odstín - barva odražená nebo procházející objektem. Měří se jako poloha na standardním barevném kole (0° až 360°). Obecně se odstín označuje názvem barvy.
Saturation - sytost barvy, příměs jiné barvy. Někdy též chroma, síla nebo čistota barvy, představuje množství šedi v poměru k odstínu, měří se v procentech od 0% (šedá) do 100% (plně sytá barva). Na barevném kole vzrůstá sytost od středu k okrajům. Např. červená s 50% sytostí bude růžová. Value - hodnota jasu, množství bílého světla. Relativní světlost nebo tmavost barvy. Jas vyjadřuje kolik světla barva odráží, dalo by se také říct přidávání černé do základní barvy.
30
Kalibrace monitorů a tiskáren Color management - jde o kontrolovanou konverzi mezi barvami mezi různými zařízeními pro zachování stejného podání barev. ICC profile - Každé zařízení musí mít ICC profil (jedná se o soubor, ve kterém je obvykle uložena 3DLUT tabulka). Tento profil definuje, jak má dané zařízení vyhodnotit danou barvu. 3DLUT - Trojrozměrná náhledová tabulka (look-up table). V tabulce reprezentuje každá osa jednu barvu. Pokud se má například na monitoru zobrazit barva RGB(15,57,87), vyhledá se v tabulce hodnota odpovídající této barvě a zjistí se, jaké parametry se musí poslat do monitoru pro vyhodnocení této barvy tak, aby co nejvíce odpovídala barvě, která je ICC (International Color Consorcium) reprezentována. Vzhledem k tomu, že ne všechny zařízení jsou schopná reprezentovat 16-bit či 24-bit barvy, je tabulka 3DLUT vlastně potřebná. Soubor má 24-bit hloubku ale tabulka dosahuje jenom 4-bit? Ano. Výstupní zařízení buď není schopné vyprodukovat tak veliké množství rozličných barev, nebo není možné zařízení tak na kalibrovat (rychle se rozkalibruje). Barevné profily, jako je například Adobe RGB 1998, sRGB CMYK WebCoated 2.0 … můžou být uložené přímo v souboru. Tato strategie se doporučuje, protože zařízení nemusí tyto profily poznat a jsou nucené je načítat ze souboru. Musí probíhat dvojitá konverze mezi formáty. S profilu souboru do standardního profilu a potom do profilu zařízení, na kterém se má daný obraz zobrazit. Kalibrace zařízení Charakterizace Pro detekování posunu barev je nutné nejdříve zařízení změřit. Toto se provádí obvykle kolorimetry a spektrometry. Zařízení se zkoumá během změny celého spektra (v praxi kvůli časové náročnosti jenom během určitých kritických sekcí) a detekuje se barevný posun oproti standardnímu barevnému profilu.
31
Kalibrace Stejně jak charakterizace akorát s během zkoumání daného zařízení upravuje jeho barevné podání a za pomoci matematiky se snažíme zařízení opravit jeho 3DLUT tak, aby odpovídala co nejvíce realitě.
O barvách http://ografologii.blogspot.cz/2008/12/symbolika-barev-v-umeni.html http://barvy.xf.cz/psychologie/psychologie-barev
Rastrová a vektorová grafika Rozlišení a reálné velikosti DPI DPI - udává množství bodů na jednotku délky, tato jednotka délky je palec. (Dots Per Inch) Zařízení mívají různé velkosti rozlišení v různých směrech. Pokud je udána například 2400 dpi x 4800 dpi, myslí se tím, že zařízení má na šířku 2400 dpi a výšku 4800 dpi. (Je taktéž otázkou, co se považuje za šířku a co za výšku, když dané zařízení můžeme natáčet, jak chceme :) ). Příklad č.1: Mějme obrázek, který má formát 4:3 a obsahuje 11 Mpix (konkrétně 11,059,200 pixelů). Chceme tento obrázek vytisknout na zařízení, které má rozlišení 600 dpi. Jaká bude výsledná velikost obrázku v centimetrech? (Zaokrouhlete na jedno desetinné místo a výsledek odevzdejte v cm) Řešení: Strany obdélníka můžeme pojmenovat jako 4A a 3A. Máme formát 4:3! Při roznásobením dostáváme 12A^2. 11,059,200/12 = 921600 odmocnina z 921600 je 960. Strany obrazu mají tedy velikosti 960*4 = 3840 (výška) a 960*3 = 2880 (šířka)
Dále ohledně rozlišení: 3840/600 = 6.4 palce = 6.4*2.54 = 16.2 cm 2880/600 = 4.8 palce = 4.8*2.54 = 12.1 cm Druhou souřadnici nemusíme přepočítávat a ani nás nemusí zajímat. Pokud víme, že obraz je 16.254 cm široký a je ve formátu 4:3, tak je jasné že 16.254* ¾ = 12.192.
32
Příklad č.2: Mějme tisk o velkosti B4. (B4 formát má velikost 250mm × 353mm. Nechte studenty použít wikipedii pro vyhledání této informace!) Skener, který je schopen naskenovat celou plochu B4.Rrozlišení skeneru je 4800 dpi x 2400 dpi. Skener běží v módu pro skenování 24-bit barev. Jak veliké bude množství naskenovaných dat? (Zokrouhlete na kB) Řešení: Převod na palce 25.0cm = 25.0/2.54 palců = 9.84 palců. 35.3cm = 35.3/2.54 palců = 13.89 palců. Množství obrazových bodů na osách je: 9.84 * 4800 = 47242 pixelů na šířku 13.89 * 2400 = 33336 pixelů na výšku Celkové množství pixelů je: 47242 * 33336 = 1 574 Vzhledem k tomu, že každý pixel musí vlastnit informace o velkosti 24-bit = 3Byte. Celková velikost souboru bude 1 574 859 312 * 3 = 4 724 577 963 bytů = 4 724 578 kB. PPI Pixels per inch (PPI) jinak řečeno hustota pixelů je určena pro změření rozlišení hlavně pro počítačové displeje, skenery a senzory ve fotopřístrojích. PPI popisuje rozlišení v pixlech pro obrázek, který má být vytištěn nebo zobrazen. Toto rozlišení není plošná míra. Je tedy možné, aby mělo zařízení jiné PPI horizontálně a jiné PPI vertikálně. Pokud uvažujeme, že zařízení má 1024x768 px a velikost obrazovky bude 12“ na 9“ tak budu rozlišení PPI přibližně číslo 85. 1024/12 = 85.33, 768/9 = 85.333. LPI Lines per inch (LPI) určuje rozlišení tiskových zařízení které používají polotónový tisk. Určuje vlastně, jak blízko sebe jsou jednotlivé tiskové body. Čím větší je LPI tím větší je ostrost obrazu. Noviny bývají tisknuté při 85 LPI. Tiskoviny pro luxusní magazíny a grafické knihy jsou tištený na 300 LPI.
33
34