Česká kinantropologie 2013, vol. 17, no. 1, p. 47–57
KOMPARACE VÝSLEDKŮ MOTORICKÝCH TESTŮ DÍVEK V MODERNÍ A SPORTOVNÍ GYMNASTICE VE VĚKU 8–10 LET* COMPARISON OF MOTOR TESTS RESULTS IN RHYTHMIC AND ARTISTIC GYMNASTICS OF GIRLS AGED 8–10 YEARS JITKA VORÁLKOVÁ, IVETA ŠIMŮNKOVÁ Katedra gymnastiky Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze SOUHRN Moderní gymnastika a sportovní gymnastika jsou sportovní odvětví s bohatou historií a dlouholetou tradicí nejen u nás, ale i po celém světě. Pohybová příprava dětí a mládeže v gymnastických sportech má mnoho společných znaků. Mezi nejdůležitější řadíme především rozvoj koordinace, síly, kloubní pohyblivosti. Cílem pilotní studie bylo prozkoumat úroveň rozvoje pohybových schopností použitím vybraných motorických testů, pro jejichž zvolení byla zohledněna charakteristická náročnost obou sportovních odvětví. Výsledky motorických testů byly získány měřením zacvičených odborníků a následně vyhodnoceny u deseti cvičenek z moderní gymnastiky a deseti cvičenek ze sportovní gymnastiky. Věková kategorie dívek byla stanovena od 8 do 10 let věku, období, kdy gymnastky zahajují soutěžní kariéru a případně již absolvují přebornické soutěže. Naměřené výsledky byly zpracovány základními matematicko-statistickými metodami (z-body, SD) a přehledně znázorněny v tabulkách a grafech. Ačkoliv zaměření programu sportovní přípravy dětí a mládeže v moderní a sportovní gymnastice je podobného charakteru, šetření ukázalo nepatrné rozdíly v některých ukazatelích u vybraných skupin. Největší diference byla u změřených gymnastek zaznamenána u testů pohyblivosti (lepších výsledků dosáhly MG) a u dynamické síly dolních končetin (vévodily SG). Klíčová slova: pohybové schopnosti, gymnastické dovednosti, sportovní příprava, testování.
ˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉ
* Tento příspěvek vznikl v rámci projektu Specifického vysokoškolského výzkumu SVV 2012-265603 a Výzkumného záměru MŠMT ČR MSM 0021620864.
47
ABSTRACT Rhythmic gymnastics and artistic gymnastics are sports branches with a rich history and long tradition, not only here in Czech republic but as well around the world. Sports preparation and training of children and youth in gymnastics sports has many common features and aims. Among the most important ones belong the development of coordination, strength and joint flexibility. Indispensable part of both gymnasts training is ballet preparation. The goal of this study was to examine the level of development of motor skills in a selected motor tests battery, for which the selection was reflecting characteristics of both sports. The results of motor tests were obtained and subsequently evaluated for ten gymnasts from rhythmic gymnastics and ten gymnasts from artistic gymnastics. Age group of girls was determined from 8 to 10 years of age. The measured results were processed by mathematical and statistical methods. The final values are clearly shown in tables and graphs. Although the focus of the sports preparation program of children and youth in rhythmic and artistic gymnastics has a similar character, the investigation showed slight differences in some indicators. The largest difference was observed in tests of flexibility and the dynamic forces of the lower extremities. For coaches in both gymnastics branches is necessary to follow the main principles of gymnastic training of young gymnasts. Key words: motor abilities, motor skills, sports preparation, testing. ÚVOD Pojem „gymnastika“ se užívá od roku 1950 (Tůma et al., 1988). V systému dělení gymnastiky patří moderní i sportovní gymnastika mezi gymnastické sporty olympijského charakteru (Skopová & Zítko, 2005). Řadí se mezi koordinačně-estetické, respektive technicko-estetické sporty, u kterých se bodové ohodnocení výkonu vztahuje jak k obtížnosti realizovaného obsahu závodních sestav, tak ke způsobu jeho provedení s důrazem na technická a estetická kritéria. Pohybový obsah těchto sportovních odvětví je neustále rozšiřován, ale zároveň je limitován zejména možnostmi pohybového aparátu člověka, vlastnostmi náčiní, nářadí a platnými pravidly. Charakteristickým rysem pro výkon v moderní i sportovní gymnastice je vysoká úroveň rozvoje koordinace, síly a kloubní pohyblivosti (Jemni, 2011). Požadavky na flexibilitu jsou pravděpodobně nejpodstatnějšími a nejvíce jedinečnými aspekty, kterými se gymnastika odlišuje od ostatních sportů (Sands, 1994). Ve sportovní přípravě dětí a mládeže je však potřeba pamatovat na tvrzení Dovalila (2002), že trénink koordinace není totožný s technickou přípravou a zlepšení koordinace obvykle není dosažitelné pouze technickou přípravou. Dle průzkumu srovnávajícího oba gymnastické sporty lze říci, že sportovní gymnastky díky potřebě větší svalové vybavenosti jsou nejen menšího vzrůstu, ale mají i menší množství podkožního tuku. V obou sportech je zřetelná jednostrannost síly a vytrvalosti dolních končetin – tedy pravolevá vyhraněnost (Douda, Tokmatidis & Laparidis, 2002). Zatížení dolních končetin se netýká jen skoků, ale také rovnovážných tvarů a obratů. Dynamická síla záleží na genetické vybavenosti, tvaru dolních končetin a také na způsobu a délce zatěžování. Výsledky výzkumů ukazují, že existují rozdíly v úrovni odrazových schopností mezi děvčaty různého věku. Přestože je tato schopnost do značné míry geneticky podmíněna, můžeme její potenciál systematickým tréninkem zlepšit 48
(Polishchuk & Mosakowska, 2007). V obou sportovních odvětvích gymnastky obvykle později dospívají především z důvodu náročného tréninku a psychického vypětí (Georgopoulos et al., 2002; Caldarone et al., 1986; Bailey & Mirwald, 1988, in Malina, 1988). Toto pozdní období dospívání je také způsobeno díky přísnému stravovacímu režimu, který je v nerovnováze s výdejem energie (Georgopoulos et al., 2010). Dospívání v pozdějším věku nastupuje spolu spíše s kostním věkem než kalendářním určením věku. Jedním z nejdůležitějších požadavků na provádění gymnastických činností je podle Zítka a Chrudimského (2006) schopnost vědomého řízení těla, která je základem techniky i estetiky pohybového projevu. Ovládání klasické baletní techniky v rámci baletní přípravy, která je jedním ze společných znaků tréninku moderní i sportovní gymnastiky, umožňuje cvičencům docílit optimální techniky držení dolních a horních končetin, základních principů otáčení celého těla (obraty), dobrých návyků pro skoky a rovnovážné tvary, především však celkového plynulého a vedeného pohybu (Šimůnková et al., 2010). Ojedinělým znakem sportovní gymnastiky jsou specifické nároky na lokomoci na pažích a překonávání hmotnosti vlastního těla cvičence přes nesčetné množství poloh. Pohybový obsah je realizován nejenom prostřednictvím nohou a paží, ale i v setrvačných stavech pohybu těla (Tůma et al., 1988). Podle Seligera (1980) vyžadují gymnastická cvičení dokonalou činnost analyzátorů (kinestetického a vestibulárního), ale také zrakového a kožního čití. Ze souboru koordinačních schopností nelze opomenout rovnovážné schopnosti jak ve sportovní, tak i v moderní gymnastice. V oblasti ryze ženského sportovního odvětví – v moderní gymnastice, jsou kladeny vysoké nároky na flexibilitu především kyčelních kloubů a páteře v koordinaci s manipulačními dovednostmi s typizovaným náčiním, na soulad pohybu s hudbou – schopnosti vnímat rytmus, tempo a dynamiku hudby. Požadavek vysoké míry flexibility se promítá do všech technických prvků „obtížnosti“, které dle mezinárodních pravidel musí být v závodní sestavě zastoupeny (skoky, obraty a rovnovážné tvary). Výkon tedy spočívá jak v úrovni zvládnutí pohybových činností, tak i ve výrazovém ztvárnění hudební předlohy gymnastkou (Novotná et al., 2012). Z uvedené charakteristiky sportovní a moderní gymnastiky vyplývá mnoho společného. Zajímalo nás, zda se společné znaky ve sportovní přípravě dětí budou odrážet ve výsledcích testů, tedy srovnání výsledků ve vybraných motorických testech, které postihují charakteristickou náročnost obou sportovních odvětví (Novotná, 1979, FIG – Federation International de Gymnastique, 2005). METODIKA Cílem pilotní studie bylo vzájemně porovnat úroveň rozvoje pohybových schopností ve vybraných motorických testech (T1 – T7) u malé skupiny moderních a sportovních gymnastek. Soubor tvořilo 20 gymnastek ročníku narození 2002–2004, 10 děvčat z oddílu sportovní gymnastiky (SG1 – 10) a 10 děvčat z oddílu moderní gymnastiky (MG1 – 10). Všechny dívky trénují 3x týdně v průměru 1,5 hodiny denně. Individuální naměřené výsledky výzkumu testovaných gymnastek byly normovány na z – body (normovaná testová matice, kdy průměr testovaného vektoru je roven nule, nadprůměrné hodnoty jsou plusové a podprůměrné hodnoty mají záporné znaménko (Měkota & Blahuš, 1983)). Pro analýzu naměřených dat byly použity 49
matematicko-statistické metody (program Microsoft EXCEL 07 a 10, aritmetický průměr, směrodatná odchylka, modus, median, variační rozpětí). Pro bližší určení výsledků testů uvádíme střední chybu testu, kdy každý výsledek je zatížen chybou, která doprovází skutečný výsledek testu. Určením kritického rozdílu výkonů chceme posoudit, zda skutečná výkonnost v testech je významně rozdílná (Měkota & Blahuš, 1983). Jednotlivé naměřené a normované výsledky byly shrnuty do tabulek a grafů. Vlastnímu měření předcházelo rozcvičení, popis způsobu správného provedení testu a jeho následného hodnocení. Měření bylo provedeno dvěma trenéry po jejich důsledném zaškolení. Každá gymnastka měla vždy dva řádné pokusy, ze kterých byl použit její lepší výsledek. U testů měřených na pravou i levou stranu těla byly výsledné hodnoty vyjádřeny průměrem, vzhledem k tomu, že základní prvek ohebnosti a rovnovážný tvar by měly gymnastky zvládnout bez vyhranění. V tabulce 1 jsou uvedeny použité motorické testy T1 – T7, jejich popis, nákres a hodnocení. U testů T2, T4, T5 a T6 jsou uvedeny vzorce pro výpočet indexu. Testy byly vybrány na základě charakteristiky obou sportovních odvětví (SG a MG), kdy mezi základní společné znaky patří pohyblivost, rovnováha, dynamická síla dolních končetin – tedy prvky ohebnosti (rozštěpy), rovnovážné tvary a skoky. Ostatní specifické dovednosti a schopnosti nebyly do výzkumu zahrnuty pro jejich vyhraněnost dle podstaty daného sportu (odraz z horních končetin či silové schopnosti (síla břišního svalu) v SG a plasticita pohybu či tanečnost v MG).
DISKUSE A VÝSLEDKY
Všechny naměřené (převedené) výsledky jsou uvedeny v následujících přehledových tabulkách. Tabulka 2 předkládá informace nejen o průměrných výkonech v testování celé skupiny gymnastek, ale také o dílčím průměru v podskupinách MG a SG. Porovnání průměrů jednotlivých testovacích cviků je uvedeno a doplněno grafy. Pro upřesnění získaných informací z měření tabulka dále konstatuje median, modus, rozpětí, střední chybu, mezní chybu a kritický rozdíl výkonů v jednotlivých testech s platností pro celou skupinu. Kritický rozdíl výkonů, přibližně se statistickou významností 0,05 (Měkota & Blahuš, 1983), značí, že skutečná výkonnost mezi skupinou MG a SG je významně rozdílná v testech T2, T4, T5, T6. Na druhé straně výkony v testech T1, T3 a T7 se jako významně rozdílné neukazují. Tabulka 3 matice X výsledků (n osob ve všech testech) má rozměr 20 x 7. Z tabulky lze vyčíst nejlepší a nejhorší naměřené výsledky jednotlivých gymnastek. Je nutné podotknout, že u testů T2, T4, T5 a T6 s výsledným indexem je hodnocení rozdílné než v případě zbylých testů T1, T3 a T7 – čím nižší hodnota indexu, tím lepší výsledek. Např. T2 byl proveden nejlépe MG2 s hodnocením i = 0,69, gymnastka provedla výkrut ve vzdálenosti 23 cm při šířce ramen 33 cm. Poslední tabulka 4 obsahuje výsledky jednotlivých gymnastek v dílčích testech normované na základní z – body tak, aby byly závěry přímo porovnatelné (Měkota & Blahuš, 1983).
50
[cm]
výsledek
Tab. 1 Popis motorických testů
* (Měkota, Blahuš, 1983)
rstab = 0.90
rstab*
měří se rozdíl mezi oběma značkami
dynamická síla dolních končetin
stoj snožný čelem ke zdi, vzpažit a zakreslit značku odrazem snožmo skok zakreslit druhou značku co nejvýše
vertikální skok dosažný (se švihem paží)
T1
křída, pravítko
test kondičních schopností - dynamická síla explozivní
pomůcky k měření
hodnocení testu
grafický záznam
účel testu
popis testu
název testu
číslo testu
extenze trupu (pohyblivost páteře a ramenního kloubu)
pohyblivost páteře, protažení zadní strany dolních končetin
pohyblivost kloubních spojů pletence ramenního
I výkrut=
šířka úchopu šířka ramen
rstab = 0.94
švihadlo, pravítko
[cm]
rstab = 0.95
lavička, pravítko
pohyblivost kloubů kyčelních flexe, extenze)
bočný rozštěp pravou/levou vpřed, upažit
bočný rozštěp
T5
I most=
vzdálenost v mostu délka těla
rstab = 0.90
krejčovský metr
I rozštěp =
rstab = 0.94
pravítko
měří se vzdálenost kosti sedací od země (délka dolních končetin je stanovena jak výška gymnastky bez (mínus) výšky gymnastky v sedě) [cm]
pohyblivost kloubů kyčelních (abdukce)
čelný rozštěp (trup zpříma), upažit (vzpor sedmo roznožný - nohy v rovině)
čelný rozštěp
T6
výška sedací výška sedací kosti v rozštěpu kosti v rozštěpu I rozštěp = délka dolních délka dolních končetin končetin
rstab = 0.97
pravítko
měří se vzdálenost od měří se vzdálenost kosti špičky prostředního prstu sedací od země (délka ruky k patě, kde obě ruce a dolních končetin je obě paty musí být v rovině stanovena jak výška (délka těla se měří od gymnastky bez (mínus) konečků prstů k patám v výšky gymnastky v sedě) lehu, vzpažit) [cm] [cm]
stoj rozkročný, vzpažit – „most“ (vzpor vzadu stojmo provedený vzpažením)
stoj snožný na lavičce (prsty na kraji lavičky), připažit skřižmo, ruce se překrývají - hluboký ohnutý předklondosáhnout rukama co nejníže – výdrž 2 vteřiny
stoj snožný, švihadlo obouruč před tělem (ruce těsně vedle sebe)obloukem vpřed a vzpažením zapažit a zpět
měří se vzdálenost od hran malíku (šířka ramen se měří měří se vzdálenost prstů ruky od hrany lavičky jako vzdálenost obou nadpažků) [cm]
most
předklon
výkrut
T4
T3
T2
[s]
rstab = 0.85
stopky
měření probíhá od opuštění paty země až po porušení stoje
rovnovážné schopnosti
stoj na pravé/levé, pokrčit přednožmo levou/pravou („passé“), upažit – výpon, výdrž a přinožením výpon spatný
výdrž ve výponu jednonož
T7
Tabulka 1 Popis motorických testů
test obratnostních schopností - motorická rovnováha
testy pohyblivostních schopností - pohyblivost aktivní a pohyblivost pasivní
51
Tabulka 2 Statisticko-matematické zpracování výsledků Průměr Směrodatná odchylka Průměr MG1 - MG10 Průměr SG1 – SG10 Rozpětí Median Modus Střední chyba Mezní chyba Kritický rozdíl výkonů
T1 [cm] 24,75 4,36 22,80 26,70 18,00 24,00 24,00 1,40 2,80 3,92
T2 1,52 0,44 1,17 1,88 1,74 1,47 1,82 0,10 0,20 0,28
T3 [cm] 18,20 3,44 18,30 18,10 15,00 18,50 16,00 0,76 1,52 2,13
T4 0,19 0,10 0,11 0,26 0,36 0,19 0,06 0,03 0,06 0,08
T5 0,03 0,05 0,01 0,05 0,16 0,00 0,00 0,01 0,02 0,028
T6 0,02 0,05 0,01 0,04 0,16 0,00 0,00 0,01 0,02 0,028
T7 [s] 4,00 1,41 4,35 3,65 4,50 4,00 2,50 0,55 1,10 1,54
Tabulka 3 Matice X naměřených výsledků a jejich matematické zpracování (testy T2, T4 T5 a T6 dle rovnic z tabulky 1) Matice X
T1 [cm]
T2
T3 [cm]
T4
T5
T6
T7 [s]
MG 1
24,00
1,25
16,00
0,12
0,00
0,00
4,50
MG 2
20,00
0,69
19,00
0,16
0,03
0,00
2,50
MG 3
17,00
1,48
18,00
0,06
0,00
0,00
4,00
MG 4
20,00
1,45
18,00
0,06
0,00
0,00
3,50
MG 5
28,00
1,35
19,00
0,14
0,03
0,08
5,00
MG 6
26,00
1,12
19,00
0,19
0,00
0,00
5,50
MG 7
24,00
1,02
20,00
0,05
0,00
0,00
6,00
MG 8
22,00
1,09
17,00
0,14
0,00
0,00
4,00
MG 9
22,00
1,22
16,00
0,11
0,00
0,00
6,50
MG 10
25,00
1,01
21,00
0,03
0,00
0,00
2,00
SG 1
27,00
1,82
23,00
0,24
0,00
0,00
5,00
SG 2
25,00
2,33
19,00
0,31
0,00
0,00
4,00
SG 3
23,00
1,93
20,00
0,21
0,01
0,00
2,50
SG 4
34,00
1,42
12,00
0,30
0,09
0,07
3,00
SG 5
20,00
2,43
17,00
0,39
0,12
0,16
2,50
SG 6
23,00
1,83
10,00
0,29
0,16
0,11
2,00
SG 7
35,00
1,82
25,00
0,23
0,00
0,00
6,50
SG 8
28,00
1,85
23,00
0,28
0,00
0,00
4,50
SG 9
24,00
1,55
16,00
0,18
0,07
0,08
4,00
SG 10
28,00
1,79
16,00
0,21
0,00
0,00
2,50
52
Tabulka 4 Matice Z (normované výsledky v z – bodech) s celkovým výsledkem a informativním pořadím jednotlivých gymnastek Matice Z
SG 7 MG 7 MG 6 MG 10 MG 9 SG 1 MG 1 SG 8 MG 8 MG 5 MG 4 MG 2 MG 3 SG 10 SG 3 SG 2 SG 9 SG 4 SG 6 SG 5
T1 2,3523 –0,1721 0,2869 0,0574 –0,6311 0,5164 –0,1721 0,7458 –0,6311 0,7458 –1,0901 –1,0901 –1,7786 0,7458 –0,4016 0,0574 –0,1721 2,1228 –0,4016 –1,0901
T2 –0,6769 1,1433 0,9158 1,1661 0,6883 –0,6769 0,6200 –0,7452 0,9841 0,3925 0,1650 1,8942 0,0967 –0,6086 –0,9272 –1,8373 –0,0626 0,2332 –0,6997 –2,0649
T3 1,9745 0,5227 0,2323 0,8130 –0,6388 1,3938 –0,6388 1,3938 –0,3484 0,2323 –0,0581 0,2323 –0,0581 –0,6388 0,5227 0,2323 –0,6388 –1,8003 –2,3811 –0,3484
T4 –0,4675 1,4025 –0,0519 1,6103 0,7792 –0,5714 0,6753 –0,9870 0,4675 0,4675 1,2986 0,2597 1,2986 –0,2597 –0,2597 –1,2986 0,0519 –1,1947 –1,0909 –2,1298
T5 P/L 0,5518 0,5518 0,5518 0,5518 0,5518 0,5518 0,5518 0,5518 0,5518 0,0055 0,5518 –0,1038 0,5518 0,5518 0,3333 0,5518 –0,9780 –1,4151 –2,9449 –2,0707
T6 0,5394 0,5394 0,5394 0,5394 0,5394 0,5394 0,5394 0,5394 0,5394 –1,1685 0,5394 0,5394 0,5394 0,5394 0,5394 0,5394 –1,1901 –0,9739 –1,8387 –2,9197
T7 P/L 1,7789 1,4231 1,0674 –1,4231 1,7789 0,7116 0,3558 0,3558 0,0000 0,7116 –0,3558 –1,0674 0,0000 –1,0674 –1,0674 0,0000 0,0000 –0,7116 –1,4231 –1,0674
Suma Pořadí 6,0526 1 5,4108 2 3,5416 3 3,3149 4 3,0677 5 2,4646 6 1,9314 7 1,8545 8 1,5633 9 1,3867 10 1,0509 11 0,6644 12 0,6499 13 –0,7375 14 –1,2605 15 –1,7551 16 –2,9897 17 –3,7396 18 –10,780 19 –11,690 20
Graf 1 popisuje a porovnává průměrné výsledky moderních a sportovních gymnastek jako dvou skupin v testu 1 – dynamická síla dolních končetin, v testu 3 – pohyblivost páteře v předklonu a v testu 7 – motorická rovnováha. Toto měření dokládá fakt, že motoricko-funkční příprava (Krištofič, 2006) sportovních gymnastek a zpevnění celého těla přispívá celkově k lepší odrazové síle dolních končetin. V systému přípravy moderních gymnastek je kladen důraz více na pohyblivost a plastičnost pohybu trupu na úkor jeho tonizace. Do jaké míry hraje svou roli pružná podlaha v tréninku sportovních gymnastek, nebylo předmětem zkoumání. Výsledky v T3 byly zcela vyrovnané mezi oběma skupinami, přesto můžeme podotknout, že moderní gymnastky byly v testu předklon ze zvýšené podložky 0,2 cm lepší. Rovnovážný stoj T7 je základem pro výpony jednonož, obraty jednonož a celkovou rovnováhu těla při cvičení na kladině. Lepší výsledek o 0,75 sekundy byl i tentokrát na straně moderních gymnastek, ale lze konstatovat, že i toto měření bylo vyrovnané pro obě skupiny. Úspěšnost u skupiny MG by se dala přisuzovat důslednějšímu zaměření a vydatnějšímu počtu opakování některých pozic v základní baletní přípravě (výpony apod.). 53
30 25 20 15 10 5 0
MG SG
T1 [cm] T3 [cm] T7 [s] Graf 1 Porovnání výsledků SG a MG v testech T1 (vertikální skok dosažný), T3 (předklon ze stoje snožného na lavičce) a T7 (výdrž ve výponu jednonož)
Graf 2 a graf 3 nás informují o tom, že moderní gymnastky v testech pohyblivosti – výkrut v ramenním kloubu, most, bočný a čelný rozštěp, excelovaly.
2 1,5 MG
1
SG
0,5 0 T2
T4
Graf 2 Porovnání výsledků SG a MG v testech T2 (výkrut se švihadlem) a T4 (most)
Test T2 byl pro sportovní gymnastky horším testovacím cvikem. I nejlepší výkon SG 4 by byl v poli výsledků moderních gymnastek na konci pořadí. V odborné literatuře (Jansa et al., 2007) se však uvádí, že k intenzivnímu rozvoji pohyblivosti u dívek dochází mezi 9. až 13. rokem (tzv. senzitivní období). Maximálního kloubního rozsahu podle ruských expertů v MG (Jastrjembskaia & Titov, 1998) dosahují gymnastky mezi 11. až 13. rokem. S ohledem na toto tvrzení můžeme u skupiny SG ještě zlepšení v této 54
oblasti očekávat. Ve sportovní gymnastice je však z již uváděné specifické lokomoce na pažích podporová a zpevňovací příprava nepostradatelnou součástí sportovní přípravy pro fixaci pletence ramenního (pro následné odrazy z paží, cvičení ve visu či podporů apod.). Dalo se tedy předpokládat, že pohyblivost v ramenním kloubu bude nižší než u moderních gymnastek, kde je kladen důraz na maximální pohyblivost právě v kloubu ramenním, ale také v kyčelním a flexibilitu páteře. To dokazují i měření v dalším testu T4. Požadavek na extenzi trupu není u sportovní gymnastiky tak extrémní. Z výkonů v sestavách MG, které lze vidět na soutěžích, je zřejmé, že pozornost upoutávají velmi často zařazované prvky maximální ohebnosti, které jsou stanoveny oficiálními pravidly MG – váhy záklonmo, záklon trupu v lehu na břiše apod. (FIG, 2009). Některé cviky jsou povoleny i pravidly sportovní gymnastiky, ale jsou zařazovány velmi sporadicky (FIG, 2009). Je vhodné připomenout, že na provedení testovacího cviku most se podílí i pohyblivost v ramenních kloubech (Novotná, 1979).
0,05 0,04 0,03
MG
0,02
SG
0,01 0 T5
T6
Graf 3 Porovnání výsledků SG a MG v testech T5 (bočný rozštěp) a T6 (čelný rozštěp)
Optimální provedení bočného a čelného rozštěpu je považováno za základní dovednost charakteristickou pro schopnosti pohyblivosti ve směru flexe, extenze a abdukce v rejstříku inventáře činností jako pohybové gramotnosti gymnastek (Šimůnková et al., 2010). I zde dosáhly moderní gymnastky obecně lepšího výsledku, který je především dán požadavkem pravidel na velký kloubní rozsah, jenž provází gymnastku v podstatě v každém pohybovém tvaru. Rozdíl obou skupin není zásadní. Vzhledem k zastaralým normám v testování v MG a téměř žádným normám v SG lze jen na základě požadavků mezinárodních pravidel konstatovat, že pohybová příprava gymnastek v tomto věku v obou sportovních odvětvích musí vést mimo jiné cíleně k rozvoji pohyblivosti a dynamické síle dolních končetin (na ostatní požadavky přípravy nebyl v tomto zkoumání brán zřetel). Chybná provedení jsou následně již v tomto věku penalizována dle platných pravidel stanovenými srážkami.
55
Graf 4 Výsledky všech gymnastek MG1 – MG10 a SG1 – SG10 v jednotlivých testech T1 – T7 (T1 – vertikální skok dosažný, T2 – výkrut se švihadlem, T3 – předklon ze stoje snožného na lavičce, T4 – most, T5 – bočný rozštěp, T6 – čelný rozštěp, T7 – výdrž ve výponu jednonož)
Hodnoty z tabulky 4 jsou shrnuty v grafu 4. Z výsledků v jednotlivých testech T1 – T7 všech gymnastek MG1 – MG10 a SG1 – SG10 je zřejmé, že dívky z MG mají většinu testů nadprůměrných. Dívka SG7 byla velmi dobře hodnocena v testech T1, T3 a T7, k tomu měla 2 testy lehce podprůměrné. Gymnastka MG7 předvedla všechny cviky nad hranicí průměru, ne však excelentně, pouze jedno testování bylo méně zdařilé, ale jinak se ukazuje celková vyrovnanost jejích výkonů. V pravé části grafu je zcela jasně viditelné, že gymnastky SG6 a SG5 ve všech testech byly podprůměrné, výjimkou je dívka SG4, která excelovala v testu T1, což svědčí o jejích kvalitách v odrazové síle dolních končetin. Výše uvedené celkové výsledky mají spíše formu informativní. Graf konstatuje, že moderní gymnastky byly ve výsledku v testování úspěšnější než jejich kolegyně ze sportovní gymnastiky. ZÁVĚRY Cílem této pilotní studie bylo zjistit a porovnat podobnost, shodu či rozdílnost v úrovni zvládnutí vybraných pohybových činností v rámci dvou skupin gymnastek (MG, SG). Přes četné shody v obecném zaměření sportovní přípravy dětí a mládeže ve sportovní a moderní gymnastice jsou výsledky testů u obou vybraných skupin poněkud odlišné. Větší rozdílnost byla zaznamenána u testů pohyblivostních schopností (T2, T4, T5, T6), kdy naměřené hodnoty u MG převyšovaly hodnoty skupiny SG. Skutečná výkonnost v těchto testech se ukázala jako významně rozdílná. Naopak test vypovídající o dynamické explozivní síle dolních končetin (T1) ovládly lepšími výsledky dívky ze SG. Velmi podobné a vyrovnané výkony předvedly obě skupiny v testu obratnostních schopností – v motorické rovnováze (T7) a v jednom z testů pohyblivostních schopností (T3). Výkony v těchto testech (T1, T3, T7) významně rozdílné nebyly. K získaným hodnotám jednotlivých testů je třeba zohlednit charakteristická specifika obou sportovních odvětví v rámci sportovní přípravy. Vzhledem k tomu, že testování v gymnastických sportech není běžně zkoumané téma a ani zahraniční zdroje se příliš nevěnují porovnání přípravy dětí v MG a SG, nelze naše výsledky srovnávat. Tato studie však naznačuje následující závěry: potvrdil se větší důraz na flexibilitu v přípravě moderních gymnastek, kdy ohebnost je limitujícím faktorem sportovního výkonu, u skupiny sportovních gymnastek se ukazuje, že odrazové schopnosti jsou podstatné v systému pohybových činností sportovní gymnastiky. 56
LITERATURA MALINA, R. (1988). Young athletes: biological, phychological, and educational perspectives. Champaign, IL : Human Kinetics. DOVALIL, J. et al. (2002) Výkon a trénink ve sportu. 1. vyd. Praha : Olympia. DOUDA, H., TOKMATIDIS, S. P. & LAPARIDIS, K. (2002) Long-Term training induces specific adaptations on the physigue of rhythmic sports and artistic gymnastics. European Journal of Sport Science, vol. 2, iss. 3, pp. 1–13. CALDARONE, G., LEGLISE, M., GIAMPIETRO, M. G., BERLUTTI, G. (1986) Anthropometric measurements, body composition, biological maturation and growth predictions in young female gymnasts of high agonistic level. Journal Sports Medicine, vol. 26, pp. 263–273. FIG – FEDERATION INTERNATIONAL DE GYMNASTIQUE (2005) Age Group Developement Program. Lausanne : FIG. FIG – FEDERATION INTERNATIONAL DE GYMNASTIQUE (2009) Code of points – Rhythmic Gymnastics. Lausanne : FIG. FIG – FEDERATION INTERNATIONAL DE GYMNASTIQUE (2009) Code of points – Woman Artistic Gymnastics. Lausanne : FIG. GEORGOPOULOS, N. A. et al. (2002) Growth retardation in artistic compared with rhythmic elite female gymnasts. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, vol. 87, iss. 7, pp. 169–173. GEORGOPOULOS, N. A. et al. (2010) The influence of intense physical training oh growth and pubertal developement in athletes. Annals of the New York Academy of Science, iss. Women´s Health and Disease, pp. 39–44. JANSA, P., DOVALIL, J. et al. (2007) Sportovní příprava. 1. vyd. Praha : Q – art. JASTERJEMBSKAIA, N. & TITOV, Y.(1998) Rhythmic gymnastics. Champaign, IL : Human Kinetics. JEMNI, M. et al. (2011) The science of gymnastics. Abingdon, OX : Routledge. KRIŠTOFIČ, J. (2006) Pohybová příprava dětí. Praha : Grada Publishing. MĚKOTA, K. & BLAHUŠ, P. (1983) Motorické testy v tělesné výchově. Praha : SPN. NOVOTNÁ, V. (1979) Rozbor antropometrických testů pro výběr sportovně talentované mládeže v moderní (umělecké) gymnastice. Rigorózní práce. Praha : UK FTVS. NOVOTNÁ, V. et al. (2012) Gymnastika jako tvůrčí akt. Praha : Karolinum. POLISHCHUK, T., MOSAKOWSKA, M. (2007) The balance and jumping ability of artistic gymnastics competitors of different agens. Research Yearbook, vol. 13, iss. 1, pp. 100–103. SANDS, W. A. (1994) Physical abilities profiles – 1993 National TOPs testing. Technique, vol. 14, no. 8, p. 15–20. SELIGER, V., VINAŘICKÝ, R. & TREFNÝ, Z. (1980) Fyzioloogie tělesných cvičení. Praha : Avicenum. SKOPOVÁ, M., ZÍTKO, M. (2005) Základní gymnastika. Praha : Karolinum. ŠIMŮNKOVÁ, I., NOVOTNÁ, V., VORÁLKOVÁ, J. (2010) Struktura složek pohybové gramotnosti pro sportovní odvětví moderní gymnastika. Studia Kinanthropologica, roč. 11, č. 2, s. 110–119. TŮMA, Z. et al. (1988) Sportovní gymnastika I. díl. Učební text pro trenéry III. a II. třídy. Praha : Olympia. ZÍTKO, M. & CHRUDIMSKÝ, J. (2006) Akrobacie. Praha : ČASPV.
Mgr. Jitka Vorálková UK FTVS, J. Martího 31, 162 52 Praha 6-Veleslavín e-mail:
[email protected] Mgr. Iveta Šimůnková UK FTVS, J. Martího 31, 162 52 Praha 6-Veleslavín e-mail:
[email protected]
57
