Oddílový časopis 4. chlapeckého oddílu Lvíčata - svazu skautů a skautek ve Vsetíně. Číslo 26 vyšlo 1.dubna 2006. http://lvicata.wz.cz číslo 24 vydáno pro vnitřní potřebu oddílu - 1. února 2006
7. dubna: Ekohra - Organizuje 2. dívčí oddíl. Zvadlo najdete na konci časopisu 14. dubna: Oddílovka 16. - 17. dubna: Velká rada starších, která se koná od neděle do pondělka u Mary v Huslenkách, kde budeme vymýšlet strategii oddílu nejmíň na rok dopředu. 21. dubna: Den Země - tato akce se bude konat po celý pátek v panské zahradě u rybníčku. Mimo jiné je to akce kde se náš oddíl bude prezentovat a je spojena s náborem do oddílu, proto hledáme lidi kteří tam půjdou. Bližší info podá Mara. omluvenky do školy jsou zajištěny. 22. - 23. dubna: Výprava na Ivančenu - Tato výprava bude mít dvě verze. Jedna bude jednodenní a druhá dvoudenní. Viz na další straně 28. dubna: Oddílovka
Jednodenní veze: Jede se 22.4. střediskovým autobusem, kdy návrat na Vsetín je předpokládán ten týž den do 19 hodin. S sebou pevné boty, svačinu na celý den, šest věcí, kroj, pláštěnku a 130Kč.
Dvoudenní verze: Jede se také ten týž den střediskovým autobusem. Ovšem s sebou si vemte věci na dva dny. Tedy hlavně jídlo, vodu, spacák, karimatku, náhradní oblečení, těžké boty, průkazku pojištěnce, průkazku na slevu jízdného, šest věcí, kroj, pláštěnku a 150 Kč. Pokud bude hezké počasí budeme spát ve stanech. Pokud bude horší počasí, budeme spát na tomícké základně na Polaně. Domů se vrátíme v neděli do 16 30. Čas odjezdů nám vedení střediska teprve sdělí.
Co se dělo v březnu... Tento oddílový měsíc byl na akce velmi plodný, Obzvlášť víkend od 17. do 19.3. V tomto termínu jsme se zúčastnili celkem čtyř!!! akcí. A to: Rádcovského kurzu, RVZ, Výpravy s Vlčaty a Řepáku - florbalového turnaje. Zde je místo na velmi kritické shrnutí Roverského semináře, tedy RVZ, který se ten víkend konal ve Valašském Meziříčí. Oook se v něm snažil nastínit, jak probíhaly přednášky jichž se sám zúčastnil: Kam v regionu Hranice Špunt/ něco kolem 10 Přednášejícímu se nedala upřít snaha a technické zázemí. Avšak jeho bleskový výklad byl natolik nezajímavý a stručný, že jsem musel myslet na to, co bude na oběd. Navíc nás někdy v třetině programu opustil s tím, že si musí skočit pro doplňující materiály a pak se už nevrátil. A to jsem na něho vytrvale čekal. Zbytek času byl proto vyplněn promítáním Burtonovy Mrtvé nevěsty. Kam v regionu ValMez Bajby/ nikdo Rád bych se na těchto řádcích rozepsal o tom, koliko užitečných tipů a rad jsem zjistil o Valašském Meziříčí avšak s lítostí Vám musím oznámit, že seminářík byl z důvod neúčasti zrušen. Byla to opravdu škoda, protože slečna přednášející byla velmi milá osoba s kladným vztahem k matematice a biologii. Nakonec se nechala přemluvit a „protáhl“ jsem ji několika dalšími semináři. Naši „spanilou jízdu“ jsme posléze ukončili u sporého kuřecího stehýnka. Dramka To kdybych tak věděl/ něco přes 15 Když se řekne pojem Dramka, člověku hned v mysli vytane asociace jako například Dramatická výchova či Dramatický kroužek. Jaké bylo proto moje udivení, když jsem spatřil skupinku lidí v kroužku, jež se kývali ze strany do strany a snažili se nahmatat imaginární kroužek na svém temeni a povytáhnout se aspoň o dvacet centimetrů výše. No, předpokládal jsem, že je to jen rozcvička a vrchol programu teprve přijde. Když však přednášející začala povídat o nitru a rovnováze načež napodobovala rozkvétající kytičku, ztratil jsem veškerou naději. Pravda, za těch
mrzkých patnáct minut, co jsem celou scénu pozoroval, jsem si mohl udělat špatný obrázek o významu této přednášky ale podle mého to lepší dále asi nebylo. Dřevárny Kopeček/ krutě přes 20 Naděje, že se jedná o názornou ukázku tvorby dřevěné obuvi, se rozplynula ve chvíli, kdy přednášející zakroužil velkým dřevěným mečem nad hlavou a zapíchl ho těsně vedle nápisu : „Fantasy svět“. Bylo mi nadmíru jasné, že tady o dřevěné obuvi nebude ani zmínka. Namísto toho jsem byly poučeni o různých odrůdách literatury, filmu a her. Po náročné teorii jsem se dostali k několika názorným obrázkům, při nichž pan přednášející ukazoval, co je a co není pěkné oblečení, co se mu líbí a co by popřípadě upravil či přizdobil. Výklad byl natolik hutný a vyčerpávající, že jsem asi v půlce ztratil zájem a věnoval jsem se užitečnějším věcem. Ale jakožto slušně vychovaný divák jsem celou přednášku ocenil bouřlivým potleskem. Hry a hříčky do tělocvičny Taky si nevzpomenu/ 9 Každý ví, že mě osobně pohyb a jakákoliv namáhavá aktivita nesvědčí. Přesto jsem byl přemluven se tohoto bloku zúčastnit. Čekala na mě sada více či méně zábavných her zaměřených hlavně na namáhavý pohyb. Ale i tak to byl program poměrně vydařený. Škoda jen, že jsem byl téměř vždycky mezi prvními vyřazenými. A někdo mi šlápl na nohu, mrchy. Skautská Ochranná Služba Smůla/ něco přes 10
V sobotu 25. března se konal Akční den II. Nejprve jsme se ráno v 10 hodin sešli v počtu osmi lidí v lázních, kde jsme tradičně řádili na tobogánu a rochnili se ve vířivce s teplou vodou. Dokonce jsme si i dali malé závody v plavání. Z lázní jsme se ověšeni florbalovýma hokejkama přemístili do vsetínské sokolovny, kde jsme nejprve zahráli florbal, potom jsme jen tak řádili na různém nářadí a na trampolínách a nakonec jsme si zahráli fotbálek. Odpoledne jsme se sešli v o něco hojnějším počtu v klubovně, kde jsme si pouštěli různé filmy a fotky či videa z posledních měsíců naší oddílové činnosti. Asi o půlnoci jsme vyrazili na Žambošku, kde Vážka, Prtyš, Pepsi a Filip vyrazili na stezku odvahy, kdy se podle světel pochodní měli přemístit na určité místo, kde se všichni podepsali. Cestou do klubovny jsme si potom vyprávěli různé strašidelné historky. V klubovně jsme potom pokračovali v promítání a někteří si k nevoli ostatních pekli šusťáky. A to proto, že vydávaly strašný zápach. Něco kolem desáté hodiny naši nejmenší členové odešli domů a ostatní potom pokračovali ve sledování filmů až do 16 hodin odpoledne..
Rá
Sojka mě požádala abych něco napsal o posledním rádcáku, protože jsem prý nejčtenější hvězdou vašeho plátku Tož... Tak tedy do toho: Rádcovák pro mě začal velice "pozitivně". Přijel jsem v pátek večer s tím, že se otec rozhodl, že mě doveze až na místo. Naše auto má ovšem velmi nízký podvozek a v Lidečku byla spousta sněhu, takže asi 200 metrů pod chalupou kde se rádcovák konal zůstalo viset na podvozku. Moje matka samozřejmě vypěnila a neuklidnila ji ani skupinka ochotných frekventantů kurzu, kteří nám přišli pomoct... O deset minut později jsem měl první přednášku na téma osobnost rádce. No co k tomu říct, vzhledem k tomu, že se přednášky ten den konaly jen v jedné místnosti a druhá půlka přednášek byla hlučná, neslyšel jsem ani já místy vlastního slova. No a ještě ke všemu se ozýval řev z kuchyně a furt za mnou někdo chodil. Výsledkem bylo, že jsem chvilkama nevěděl jak se jmenuju... Večer potom byla volná zábava, místy až moc... Budoucí rádcové se furt řechtali a řvali jak na lesy a vůbec nebrali v úvahu fakt, že jsou 4 hodiny ráno. Ovšem vzhledem k tomu, že jsem noc před tím prakticky nespal, chrupkal jsem si celkem spokojeně. Nic na tom neměnil ani fakt, že v baráku vládla celkem slušná kosa. Naprosto mě ovšem probrali nejmenovaní organizátoři, kteří na hlučné budoucírádce řvali ať drží hubu takovým způsobem, že kdyby byly v okolí nějaké mrtvoly, určitě by se z nich staly zombie a přišly nám vysát mozky z hlav... Druhá den jsem potom vypil tolik kafí, kolik normálně vypiju tak za měsíc. Fakt je ale ten, že mě docela probraly - tedy aspoň tak, že jsem si nemusel dávat sirky do očí aby mi nespadly víčka - a tak jsem mohl bez stresu znovu odvykládat přednášku. byl jsem velmi potěšen, že obě skupinky byly velmi komunikativní a někteří i přes svůj věk věděli o čem mluvím. Zde narážím na fakt, že někteří prý měli jen 12 let.
Dopoledne jsem se více méně poflakoval. Hlavně v kuchyni, kde jsem praktikoval svou oblíbenou činnostškrábání brambor. Zbytek dne mi potom uběhl jak voda a pamatuju si z něj jen to, že Gurt je gambler, že byla pěkná přednáška o Anapurně a pak přišla o půl jedné v noci večerka, která nastartovala veliký pohyb našich budoucích střediskových rádcovských nadějí, které pobíhaly po velmi vrzavých schodech na půdu, a zpět a občas nezavřely dveře, asi abych si na stará kolena užil trochu průvanu... To co se dělo na půdě fakt netuším, vím jen že se z tama ozývaly dost velké rány a jinak hyperaktivní Cipísek z tama vyrazil jak splašený a ještě k tomu postřelený srnec a už se nevrátil...Za to ovšem hned v sedm ráno jsem se musel ze svého spacího místa velmi rychle přemístit jinam, protože se začala vydávat snídaně zrovna na stole, pod kterým jsem spal. Né že bych si večer přihnul, ale prostě nebylo kde jinde spát. Je fakt, že jsem se snažil opět trumfnout Bercka, který jinak vždy vstává poslední, ale včera ráno vstával ještě přede mnou. Tentokrát mi to ovšem nevyšlo, protože prý bylo na snídani málo chlebů... No ještě že jsem se najedl! Čekalo na mě totiž 135 minut přednášek o družinovém tajemství. Opakoval jsem všem třem skupinám prakticky to samé, takže jsem už místy nevěděl, jestli jsem některé věci už neřekl... Hned po ukončení přednášek jsem dostal talíř velmi horkých ale dobrých fazolí od našeho servisu Fantíka s Jitmelkou a honem domů... O dvě hodiny později jsem už byl v práci... Co dodat závěrem? bylo to super, velice se mi to líbilo a příště určitě pojedu zase... Navíc, jsem velmi rád, že nám zase dorůstá nová a schopná generace rádců, kteří si hlavně přednášku o družinovém tajemství vzali k srdci. Hlavně Lvíčata Adam s Jakubem na jejichž družinovku jsem se hned v úterý přišel podívat. Někteří členové družiny nesli Dvojkařkám do klubovny fazole a ostatní zatím míchali čočku s fazolema v naší klubovně na koberci. Klubovnou se nesl zápach spáleniny, který vznikl v radiátoru, který by plný luštěniny, která se vesele pekla... Na moji otázku "co to podnikáte" mi rádce Adam odpověděl že prý "družinové tajemství" a k tomu dodal "konečně se nám ta družinovka daří tak jak jsem si představoval". "No super", říkám si jsem rád, že jim ty mé přednášky něco daly. Ale moment o fazolích a čočkách jsem přece nemluvil....:-)))
Tábor v Lačnově 2000 Po táboře v Pacově oddíl přebrala Šmudla, která oddíl vedla po následující čtyři roky. Tábor se konal na bývalém tábořišti 2. dívčího oddílu v Lačnově. Mohutně na něm Šmudle pomáhali staří členové oddílu, např. Sadám, Rampa, Cecilek, Kyslík a Kapr. Letos jsme zavedli tradici velkých táborových puťáků, jenže ten první se nám příliš nevyvedl. Vyjeli jsme si na Pálavské vrchy, ale druhý den, kdy jsme dorazili do Mikulova nás chytl obrovský déšť. To by nebyl nijak veliký problém, ovšem, měli jsme v oddíle spoustu nováčků kteří si s sebou nevzali např. ani dlouhé kalhoty a co je nejdůležitější - pláštěnky. Ti byli do půl hodiny dokonale mokří a tak jsme se museli předčasně vrátit do tábora. Konec tábora potom poznamenal nález mrtvého koloucha s useknutou hlavou, kterého někdo z vesničanů pohodil na cestu ke studánce.
Vážené Lvíčátka, tábor 2006 se blíží! Vzhledem k tomu, že do začátku letošního tábora zbývá jen čtvrt roku, přicházíme k vám s informacemi o této veliké akci, která je vyvrcholením naší oddílové činnosti. Tábor se bude konat 1. - 20. 7. 2006 u obce Mirošov která je součástí Valašských Klobouk. Podobně jako loni, pojedeme na tábor s Vlčaty, protože se loni oběma oddílům společné táboření velmi líbilo. Letošní tábor bude mít celkem 20 dní, kdy prvních 15 dní budeme společně s Vlčaty na již zmíněném tábořišti, kdy poslední den tábor zbouráme, dovezeme na Vsetín a potom vyrazíme na puťák do Brdských vrchů a do České Ameriky. Puťák bude připravený tak, aby ho zvládli i naši nejmenší členové. To znamená, že nebudeme chodit žádné kvanta kilometrů, ale budeme se spíš zaměřovat na to, abychom si navštívené skály, hrady, či zámky co nejvíc užili, kdy budeme ubytovaní spíš v kempech. Samozřejmě že ale strávíme i minimálně jednu noc někde v lese. A nakonec tu máme informace o podmínkách účasti tábora: Vzhledem k tomu, že tábor je to nejlepší co vám náš oddíl může nabídnout, musíte k tomu abyste na něj mohli jet splnit nějaké podmínky. 1. musíte mít včas zaplacený tábor (do 15.6. 2006) 2. musíte mít vhodnou výzbroj a výstroj (ta bude kontrolována na vícedenních výpravách, nebo na jedné z květnových oddílovek) 3.měli byste mít splněnou alespoň nováčkovskou zkoušku (ta je myslím naprosto jednoduchá) 4. účast alespoň na jedné vícedenní výpravě v dubnu, květnu nebo červnu 5.měli byste mít asi 70 % docházku v době od dubna do června 6. včas odevzdaná přihláška na tábor (do 1. června 2006) Pokud byste tyto podmínky nezvládli a chtěli byste na tábor jet, tak nemusíte zoufat. Neznamená to ještě, že na tábor nepojedete.
Náš oddíl se v březnu objevil hned v několika novinách...
Nahoře: článek z Jalovce kterak dopadl Hon na Širokka Dole: Zde máme fotku z našeho oddílového archivu, kdy Pepsi, Vážka, Filip a Tom reprezentovali náš oddíl na střediskové Skautilympiádě v únoru 2006. tato fotka byla přiložena k článku v časopisu Skautský svět
A je to tady!!! Je tu další svatba! Bercek se rozhodl, že do toho praští. Jeho manželkou se stala Koča, která vede 1 dívčí oddíl Ještěrky. Je to fakt bomba prohlásil Oook, který si prý nechá říkat Dr. Láska. Aby taky ne, vždyť tuto velmi pečlivě utajovanou svatbu nečekal ani ten největší optimista! Ovšem při pohledu na tuto první posvatební fotku se redakci dere na mysl jen jedno - to prostě ideální pár...No, důležité je, aby jim to takhle s úsměvem na rtech co nejdýl
vydrželo...
Víte kdo je na obrázku? Že ne? Já se vám ani nedivím. Redakci Pantera se to podařilo zjistit!J e to Jakub! toto foto je prý ze známé české pohádky Sněhurka a sedm trpaslíků. Jakub měl prý hrát šestého trpaslíka, ovšem poté co si vyzkoušel tento divadelní oblek, došla režie filmu k závěru, že plýtvat takovou postavou na trpaslíka ke škoda a vymyslela novou postavu skřeta. Jakub se této nové role zhostil dokonale a čímž došlo i v názvu filmu k drobné korektuře, kdy se film v konečné podobě jmenuje Sněhurka sedm trpaslíků a skřet Bukaj. V našich kinech má prý tato pohádka premiéru za dva měsíce. Těšte se! Toto je fotka našeho zástupce vůdce Mary. Původně jsme si říkali, že ji necháme bez komentáře, protože by byly jakékoliv hlášky zbytečné ovšem tento výraz obličeje nemůže nechat redakci Pantera chladnou... Jak všichni ještě víte, Mara zvaný též Breberka je z vesnice. Jednou ránu těsně po probuzení mu do pokoje zcela nečekaně vešla koza Mařena, zmateně se na Maru podívala a s úsměvem na kozí bradce mu začala okusovat peřinu. Breberka se tedy rozlítil, načež na ni zařval "Maruš padej do chléva!" Koza domácí ovšem nelenila a vyplázla na něj jazyk. No ovšem... teď nevíme zda jsme tu na tomto místě zveřejnili fotku tej kozy nebo Mary... Nebylo to všechno nakonec naopak?
Vážení rodiče, vedení oddílu si Vás dovoluje pozvat na důležitou informační schůzku, která se bude konat v pátek 14. dubna 2006 v naší klubovně na skautském domově na Rybníkách. Chceme Vás hlavně informovat o letním táboře který se letos koná od 1. do 20. 7. na tábořišti v Mirošově, ale také o naší oddílové činnosti. Občerstvení zajištěno! Srdečně zve vedení oddílu Lvíčata
13. dubna 2006 slaví narozeniny Vojta, kterému bude 11 let.