AKCE RE U se na tebe nìkdy nìkdo opravdu natval? Kdy se to stane, vìtina z nás rychle nasadí sebeobranný postoj, zvlá pokud je hnìv druhé osoby neèekaný a agresivní. Vracet rány nebo oplatit stejnou mincí a chovat se stejnì natvanì je nám nejpøirozenìjí. Toté platí, setkáme-li se s opovrením, sobectvím nebo necitelností. Takové zpùsoby chování jsou nepøíjemné a bolestné. Je tìké nevracet druhým to, co jsme od nich zrovna dostali. Jejich opovrení nás nutí jimi opovrhovat, jejich sobectví nás vede k tomu, e se stáhneme a hlídáme si, co nám patøí. To vechno je velmi bìné a pøirozené. Ale máme i jinou monost? Existuje zpùsob, jak se nenechat pøeválcovat ostatními a pøitom reagovat jinak, ne jak s námi zachází oni?
V
zHAV ME Co je pro tebe tìké, kdy se nìkdo natve a jedná s tebou necitlivì a bez respektu? Jak obvykle reaguje? Jaké chování druhé osoby vyvolá tvá reakce?
Exit 316 sledovani dilu reakce
ROZJED TO Soutìní otázka: Jakou maximální rychlostí dokáe za svou koøistí bìet gepard? Je to za A.) 85 km/h B.) 110 km/h C.) 140 km/h. V jakém ohledu se lidé chovají jako zvíøata, která jsme vidìli v tomto díle? V èem se od nich lií? Vít Høebíèek mluvil o své zkuenosti se ikanou. Byls ty sám nìkdy obìtí ikany? Jaké to bylo? Jak bychom mìli podle Vítových rad reagovat na ikanu?
V
NABER SMeR Teplomìr nebo termostat Na konci jeden z hostù mluvil o rozdílu mezi teplomìrem a termostatem. Teplomìr odráí teplotu, která je kolem, termostat ji urèuje. Co myslí, proè je tak jednoduché být jako teplomìr a chovat se k ostatním stejnì jako oni k nám? Co èlovìk potøebuje k tomu, aby pøestal být jako teplomìr a zaèal fungovat jako termostat? Otrok nebo svobodný Kdy necháme druhé, aby jejich chování urèovalo nai reakci, jsme vlastnì jejich otroky, protoe nás øídí. Musíme si pamatovat, e máme schopnost rozhodovat se a e kdy reagujeme jinak, osvobozujeme se. Pavel o tom mluví v Listu Øímanùm 12,14 - 21:
1. Ve veri 14 Pavel povzbuzuje ètenáøe, aby ehnali tìm, kdo je pronásledují. Co to podle tebe prakticky znamená? 2. Ve veri 17 jim øíká, aby neopláceli zlem za zlé. Myslí, e je to moné? Nedává taková reakce druhým lidem monost nás vyuívat? 3. Co by mìlo být podle 18. vere cílem vztahù s druhými lidmi? Myslí si, e je nìkdy nemoné dosáhnout pokoje ve vztahu? Co bychom pak mìli dìlat? 4. Pavel píe, e je tøeba nechat místo pro Boí soud. Co tím myslí? Jak mi mùe vìdomí, e Bùh jednou odplatí tìm, kteøí mi ublíili, pomoci reagovat správnì, kdy se se mnou zachází hroznì? 5. Jak mùe to, e jednám s druhými mile a s respektem, znamenat, e jim shrnu na hlavu øeøavé uhlí (ver 20)? U se ti to nìkdy stalo nebo jsi sám pouil tento princip ve vztahu k ostatním? Pokud má nìjaký pøíklad, øekni ho ostatním ve skupinì. V praxi Pøemýlej, kdy jsi v nedávné dobì patnì na nìkoho reagoval. Co ti ten èlovìk udìlal? Jak tì to ovlivnilo? Jak vypadala tvoje reakce? Jak jinak bys pøítì mohl reagovat na základì principù z této lekce? Myslí, e to bude tìké, nebo lehké? Co ti pomùe, aby ses nevracel ke starým vzorcùm chování?
V
PrIDEJ PLYN Rozumìl jsi vemu? Má nìjaké dalí otázky? Co si odnese z dneního setkání? Je nìco, co bys chtìl tento týden zmìnit ve svém ivotì na základì toho, o èem jsme dnes mluvili?
Pøítí týden v Exitu 316 si Krytof a Tina uvìdomí, e tráví pøíli mnoho èasu ve fast foodech a e to z Krytofa dìlá trochu kulatìjího andìla, ne by mìl být. Vyuívají pøíleitosti a snaí se jetì hloubìji porozumìt èlovìku, zkoumají jev zvaný selhání. Jak mùe èlovìk naloit se selháním, aby to bylo pro jeho ivot pøínosem?
Jaký je rozdíl mezi èlovìkem a zvíøetem? Nìkdo by øekl, e ádný - kromì toho, e jsme nejvyvinutìjím zvíøetem a díky tomu se nám podaøilo vystoupit nad vechna ostatní zvíøata. Pravidlo, e silnìjí pøeije, platí i pro nás - prostì se stalo, e jsme ze vech zvíøat nejsilnìjí. Hitler el jetì dál a poukázal na to, e jeho árijská rasa je dokonce jetì o nìco lepí. Dokázal si morálnì ospravedlnit vyhlazení vech podøadnìjích ras (jako byli napøíklad idé), protoe to podle nìj zvýilo celkovou kvalitu lidského druhu. Jak u asi èekáte, Bible se nedívá na èlovìka jako na jedno ze zvíøat, ale jako na jedineènou bytost, stvoøenou k Boímu obrazu. Nositeli tohoto obrazu pak nejsou zvíøata, co znamená, e my lidé máme schopnosti a dovednosti, které zvíøata nemají.
Lidstvo má napøíklad schopnost uvaování, tvoøivosti. Lidé dovedou øídit své chování tak, aby odráelo urèité morální hodnoty (jako je láska, spravedlnost a obì). Moná nejdùleitìjím rozdílem je ale to, e lidé mají kromì tìla a due i ducha, který zvíøatùm chybí. Ná duch pøedstavuje tu nai èást, která je vìèná, podstatu naeho bytí, která ije dál i po naí smrti. Proto je èlovìk schopen uctívat, zatímco zvíøe ne. Proto èlovìk touí po vìènosti a chce mít smysl ivota. V prùbìhu celé historie mìl pohled na podstatu èlovìka obrovský vliv na jednotlivé vztahy i na spoleènost jako takovou. Jaký je souèasný pohled na èlovìka v èeské spoleènosti? Jak to ovlivòuje zpùsob fungování naí spoleènosti?
