říjen 2014/07
Byznys v Číně Vzniklo Klientské centrum pro export
Říše středu láká. Ale také přitvrzuje
Číňané stojí o produkty s vysokou kvalitou, běžné věci si vyrobí sami
Rozvoj infrastruktury v Turecku je šancí pro české podniky
strany 4–7
strany 8–10
strany 28–29
HN045646
Český exportér Obsah: Téma
4
Rozhovor
8
Čína stále láká. Ale také přitvrzuje
Číňané stojí o produkty s vysokou kvalitou, běžné věci si vyrobí sami
Úspěšný exportér
12
Bonton
14
Úhel pohledu
16
Naši ruční práci by Číňané padělali těžko, říká majitel firmy Harmonikas
4
Jan Mládek
ministr průmyslu a obchodu
Slova jako taxi či hotel Číňan často nepochopí. A vaše gesta si vyloží jinak
Pozor na ukvapené investice v Číně
Státy v číslech
Objem obchodu mezi Českem a Čínou za posledních 20 let prudce vzrostl
Pohled na region
Co všechno obnášelo založení pobočky naší společnosti v Číně
18 20
Číňané se při návštěvě Prahy zajímali o fungování vnitřního trhu EU Čínská žízeň po mléce silně roste
12
České podniky mohou využívat nové technologické centrum u Šanghaje
Novinky z teritoria Krátce o Číně
Informační servis
Vzniklo klientské centrum, jednotné kontaktní místo pro vývozce
26 27
Turecké investice do infrastruktury znamenají šanci pro české podniky Délka rozhodčího řízení se počítá jenom na měsíce, soud trvá roky Krátké zprávy ze světa
Kalendář akcí
Nejbližší akce exportního vzdělávání pořádané agenturou CzechTrade
26 TIRÁŽ
32
Veletrhy s možností společné prezentace Slovníček/Kvíz
ČESKÝ EXPORTÉR: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a. s. Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Šéfredaktor speciálních projektů a B2B: Petr Orálek Vedoucí přílohy: Ondřej Luštinec Foto: HN – Lukáš Bíba, HN – Matej Slávik, ČTK, Reuters, Shutterstock, KINEX Bearings, Milan Marenčák, Koelnmesse Image Database Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Richard Bakeš, Jaroslav Novák Inzerce:
[email protected] Tisk: MORAVIAPRESS BŘECLAV Samostatně neprodejné
HN045646
V
ážení čtenáři, je krátce po 56. mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Sešlo se na něm 1600 vystavovatelů z 31 zemí. Oproti loňsku přibylo 150 nových vystavovatelů a 72 z nich bylo z Číny. Tyto firmy se tak postaraly o nejrozsáhlejší expozici čínských společností v České republice za posledních patnáct let. Akce ve znamení prohlubování obchodních vztahů s Čínou má za sebou také Praha, která hostila „Local Leaders Meeting“ a „China Investment Forum“. Obou prestižních akcí se zúčastnila tisícovka podnikatelů a politiků z celého světa a dobrá polovina z nich byla právě z Číny. Jsem rád, že se tato země obrovských příležitostí stala jednou z prioritních zemí českého zahraničního obchodu. V létě jsem ji navštívil v čele delegace českých podnikatelů a sešli jsme se hned s několika ministry centrální vlády, guvernéry provincií, představiteli klíčových měst a také velkých firem. To by ještě v loňském roce nebylo možné. Je to zcela konkrétní výsledek toho, jak diplomatická aktivita současné vlády otevírá dveře českému byznysu. Cílem našeho ministerstva je nyní přispět ke zvýšení a diverzifikaci českého vývozu do této země. A hlavně pomoci českým podnikům v jejich snaze vstoupit na čínský trh a využít jeho velkého potenciálu.
ČESKÝ EXPORTÉR říjen 2014, číslo 7
3
Téma
Čína stále láká. Ale také přitvrzuje Západní firmy podnikající v Číně si stěžují na „agresivní“ taktiku tamních úřadů. O nejlidnatější trh světa jsou však připraveny dále bojovat.
E
konomiku nejlidnatější země světa čeká něco jako „exploze spotřebitelských výdajů“. Loni přesáhly tři biliony dolarů a během deseti let stoupnou na skoro 11 bilionů. Pokud se tato předpověď poradenské firmy IHS Global Insight naplní, bude Čína ještě mocnějším hybatelem světového hospodářského dění než dosud. Pro zahraniční společnosti je to pádný důvod být přítomny na jejím trhu. Ať už jako prodejce zboží a služeb, či jako investor. Čína je už několik let druhým největším příjemcem přímých zahraničních investic (hned za USA). Loni dosáhly 124 miliard dolarů. Současně sílí odliv čínského kapitálu do zahraničí. V minulém roce poprvé přesáhl 100 miliard dolarů a Čína se stala třetím největším investorem za Japonskem a vedoucími USA.
obrovský trh s velkými rozdíly
Spotřebu v Číně táhnou především velkoměsta a nejbohatší pobřežní provincie na jihovýchodě země, kde díky solidnímu růstu reálných mezd (sedm až osm procent ročně) sílí střední třída. Hluboko ve vnitrozemí, v severních či západních provinciích, které hospodářsky značně zaostávají, je ale situace odlišná. Čínský trh je tedy hluboce diverzifikovaný a spotřebitelé v jednotlivých regionech mají odlišné potřeby a očekávání, poznamenává v jedné ze svých studií britská banka HSBC. Kdo chce na něm uspět, musí se podle ní důkladně seznámit se specifikou jednotlivých regionů. Navázat kontakty nejen s tamními úřady, ale i oborovými asociacemi a jednotlivými podnikateli. A pokud si to lze dovolit, vytvořit lokální tým. Čína, jejíž hospodářství se nyní řídí dvanáctým pětiletým plánem (2011– 2015), bude nadále potřebovat širokou škálu strojů a zařízení, včetně těch pro 4
český exportér říjen 2014, číslo 7
Václav Lavička
[email protected]
Meziroční změny čínského HDP (údaje v %) 15
* zářijová předpověď oeCd zdroj: iMF, oeCd
14,2
12 9
7,3
6
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014*
2015*
Výroba osobních aut v Číně (milionů) zdroj: Mezinárodní organizaCe výrobCů MotorovýCh vozidel (oiCa)
13,9
14,9
15,5
2010
2011
2012
18,1
10,4 6,4
6,7
2007
2008
2009
Hlavní obchodní partneři Číny (rok 2013)
zdroj: eurostat
Podíl na celk. vývozu (%)
Vývoz (mld. eur) hongkong
259,1 283,0
usa
260,2
evropská unie
115,0
japonsko j. Korea
168,5 140,2
j. Korea
124,4 112,7
usa
70,2
16,7 15,3
4,1
evropská unie
japonsko
17,4
6,8
69,9
Dovoz (mld. eur)
austrálie
2013
Podíl na celk. dovozu (%)
11,3 9,4 8,3 7,6 4,7
Téma
EU a Čína vyjádřily v březnu během evropské cesty čínského prezidenta Si Ťin-pchinga (vpravo, spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou) ochotu zahájit jednání směřující k dohodě o volném obchodu. Termín zahájení rozhovorů ale stanoven nebyl. Foto: reuters
účinnější ochranu životního prostředí. Dále dopravní prostředky, plasty, neželezné kovy, laboratorní zařízení a informační technologie.
rizika modernizace a urbanizace
Modernizace zastaralých průmyslových kapacit, do které se Čína pustila, přispěje ke zvýšení produktivity a zlepšení ekologických parametrů. To je pro zemi mimořádně důležité, neboť ze 30 nejvíce znečištěných měst jich je v Číně zhruba dvacet, uvedla před časem Světová banka. Značnými ekologickými problémy však trpí i středně velká a menší města. Jedním z nežádoucích důsledků rozsáhlé modernizace může být úbytek pracovních míst, tedy rostoucí nezaměstnanost a s tím spojené riziko sociálních výbuchů. Stranické a státní vedení Číny se této hrozbě snaží čelit tím, že vyčleňuje více zdrojů na četné projekty v infrastruktuře vyžadující značný počet pracovních sil. Významným rysem čínské ekonomiky je také pokračující urbanizace. Podíl
venkovského obyvatelstva, které odchází za obživou i vyšší životní úrovní do měst, by měl během 10 let klesnout z dosavadních 50 na 30 procent. S tímto procesem souvisejí investice nejenom do bytové výstavby, ale i do školství, zdravotnictví, vodohospodářství i sociálních služeb. To skýtá možnosti i pro zahraniční investory.
Na co si stěžují západní firmy
Když západní podnikatelé během 80. let přicházeli se svým kapitálem a know-how do Číny, byli vítáni jako „přátelé“, vzpomíná Gregory Gilligan, předseda Americké obchodní komory v Číně (AmCham). Kroky, které v poslední době vůči zahraničním společnostem podnikají čínské úřady, se však podle něj za „přátelské“ a vstřícné označit nedají. Jde především o citelné pokuty, které čínští regulátoři uložili například západním automobilkám za nekalá cenová ujednání. Ze zneužívání dominantního postavení na čínském trhu byli obviněni také někteří výrobci léčiv.
Čína vůči západnímu byznysu nyní zvolila „agresivní taktiku“. Myslí si to většina firem, které ve svém nedávném průzkumu oslovila Americká obchodní komora. Zhruba 60 procent respondentů soudí, že už nejsou na čínském trhu vítáni jako dřív. Před rokem takový pocit měly asi dvě pětiny firem. „Pokud by se investiční ovzduší v Číně příliš zhoršilo, mohly by se zpřetrhat důležité vazby mezi ní a ostatním světem,“ říká Gregory Gilligan. Evropská obchodní komora ve své studii dospívá k podobnému závěru jako americká. Podle ní se přes 60 procent firem, jež jsou na čínském trhu přítomny déle než 10 let, domnívá, že podnikání na něm je stále svízelnější. Zmíněná komora v srpnu uvedla, že se k ní donesly znepokojivé zprávy o „zastrašovací taktice“, kterou čínské úřady vůči zahraničním firmám v poslední době uplatňují. Například je tlačí k tomu, aby bez reptání akceptovaly pokuty uložené za nekalé cenové ujednání. Vadí jim také, že ve většině případů nepro-
český exportér říjen 2014, číslo 7
5
Téma běhlo řádné soudní řízení, v němž by se mohly hájit. Čínské úřady svůj postup brání s poukazem na to, že vyšetřují nekalé obchodní praktiky nejen zahraničních, ale i domácích firem. A řídí se protimonopolním zákonem, který vstoupil v platnost před šesti lety. Peking argumentuje také tím, že zahraniční firmy prodávají své zboží, například mobilní telefony nebo luxusní auta, čínským zákazníkům mnohem dráž než evropským nebo americkým. Západní výrobci odpovídají, že musejí zdražovat kvůli stoupajícím cenám nemovitostí v Číně. Některé dovážené zboží se podle nich zatěžuje vysokými daněmi, například daní z luxusu.
Tempo zvolňuje, ale zůstává vysoké
Čína zvolňuje své hospodářské obrátky již čtvrtým rokem. Její HDP by se měl letos meziročně zvýšit o 7,5 procenta, tedy v souladu s vládním záměrem, který letos na jaře potvrdilo Všečínské shromáždění lidových zástupců. Čína nadále roste zhruba dvakrát rychleji než globální ekonomika. Jejím hlavním „motorem“ zůstávají investiční výdaje. I když jejich meziroční tempo růstu polevilo, zůstane v období 2012– 2015 kolem velmi vysokých 20 procent.
Z Číny pochází přibližně polovina oděvů a obuvi, které jsou dováženy do Evropské unie. Na snímku je továrna v provincii S’-čchuan. FOTO: REUTERS
Volný obchod s EU? Někdy snad...
Platební styk a směnitelnost měn v Číně Čína je zemí, jejíž pravidla měnové kontroly patří k jedněm z nejstriktnějších v Asii. Přestože otevření cizoměnového účtu v Číně již nepodléhá schválení agenturou SAFE (State Administration of Foreign Exchange), kapitálové účty jejímu schválení stále podléhají a nadále platí omezení týkající se omezení využití jednotlivých typů účtů. Přísně regulovány jsou rovněž cizoměnové toky jak čínských rezidentů, tak nerezidentů. V rámci podpory přeshraničního obchodu uskutečňovaného v RMB (zkratka oficiálního názvu pro čínský jüan – renminbi) mají od roku 2012 obchodovat v místní měně veškeré společnosti, které jsou držiteli exportní a importní licence a všechny takovéto společnosti mají oprávnění využít daňového zvýhodnění, které se vztahuje na RMB úhrady za exportované
6
ČESKÝ EXPORTÉR říjen 2014, číslo 7
Helena Port
obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank
zboží. Výše kreditního a debetního úročení je omezena limity stanovenými místní centrální bankou. Rezidenti si mohou v Číně zakládat běžné účty v RMB bez omezení, otevření účtů v cizích měnách podléhá poměrně striktním regulacím. U nerezidentů je to naopak – cizoměnové účty si mohou otevřít bez problémů, nicméně otevření RMB účtu v Číně podléhá poměrně komplexním pravidlům. Čínskému bankovnímu trhu dominují čtyři státní komerční banky – Industrial and Commercial Bank of China, Bank of China, China Construction Bank a Agricultural Bank of China, které drží v současnosti více než 44 % bankovních aktiv v zemi. Na čínském trhu operují i zahraniční banky, zejména se jedná o Citi, HSBC, Bank of East Asia a Standard Chartered.
Obchodní toky mezi EU a Čínou jsou mohutné. V průměru přesahují miliardu eur denně a mohly by být ještě vydatnější. Obě strany vyjádřily koncem letošního března během evropské cesty čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ochotu zahájit jednání směřující k dohodě o volném obchodu. Termín zahájení rozhovorů však stanoven nebyl. Bude do značné míry záviset na tom, nakolik úspěšně skončí vyjednávání o vzájemných investicích. Evropské podniky se dožadují zlepšení podmínek v Číně, kde se ve srovnání s tamními konkurenty cítí znevýhodněny v přístupu k bankovním úvěrům, nemluvě o přidělování veřejných zakázek. Obrat Číny se 27 zeměmi EU (tedy ještě bez Chorvatska) loni přesáhl 428 miliard eur, což byl ve srovnání s rokem 2005 skoro dvojnásobek. Čína je pro EU největším dodavatelem, když se na jejím importu podílí skoro 17 procenty. V exportním žebříčku unie náleží Číně třetí místo po Švýcarsku a USA. Skoro třetina obratu mezi EU a Čínou připadá na Německo
Téma (loni 138,7 miliardy eur). Je to více, než činí obrat Británie, Francie a Nizozemska s Čínou dohromady. Na exportu z EU do Číny se Německo podílí dokonce 45 procenty. I když to nelze statisticky doložit, je zřejmé, že do jeho vývozu jsou „zakomponovány“ i subdodávky z Česka. Evropský vývoz do Číny tvoří z více než 90 procent výrobky zpracovatelského průmyslu, zatímco v celkovém exportu EU je to kolem dvou třetin. V evropském dovozu z Číny přibývá průmyslových výrobků, které již zaujímají zhruba třetinový podíl. U jednotlivých položek je to mnohem více. Například u cestovních potřeb, včetně kufrů a tašek, kolem 80 procent, z Číny pochází zhruba polovina oděvů a obuvi dovážených do EU. Význam Číny jako dodavatele obzvlášť vynikne, porovná-li se její podíl na dovozu EU ze třetích zemí. Největší závislost na dovozu z Číny v daném případě vykazuje Česká republika. Z jejího dovozu ze třetích zemí představuje Čína
podle studie Deutsche Bank 27 procent. Pokud jde o vývoz z EU na třetí trhy, má Čína největší zastoupení ve slovenském vývozu (téměř 15 procent) a velmi vysoké i ve vývozu německém (loni 13,6 procenta). Obchodní obrat mezi EU a Čínou by mohl během příštích 10 let stoupnut zhruba o polovinu na 660 miliard eur ročně. „Na intenzifikaci vzájemného obchodu je obzvlášť dobře připraveno Německo, největší partner Číny v rámci unie,“ píší experti Deutsche Bank. O těsnější spolupráci s Čínou velice stojí i Británie. „Jako ostrov silně závislý na obchodu nesmíme propást budoucí šanci. A tou je právě Čína,“ komentuje londýnský list The Telegraph. Británie podle něj v roce 2013 vyvezla do Číny zboží za 10,1 miliardy dolarů, kdežto Francie za 19 miliard a Německo za více než 73 miliard dolarů. Britský průmysl se se svojí konkurenční schopností nemůže rovnat s německým, konstatuje dále The Telegraph. Ale Britové mohou tento handicap vyrovnat
spoluprací v infrastruktuře. Proto vítají účast čínského kapitálu na plánované výstavbě jaderné elektrárny Hinkley v hodnotě 16 miliard dolarů. Dalším logickým krokem je čínský podíl na rozvíjení britské vysokorychlostní železnice.
Větší prostor pro čínský jüan
Čínsko-evropská spolupráce ale značně překračuje obchodní rámec. Ve finančních službách svoji mezinárodní úlohu rychle posiluje čínský jüan. Londýnská City se chce stát jedním z klíčových míst, kde se s ním bude obchodovat. Většina zahraničněobchodní směny mezi Čínou a Evropou se dosud účtovala v amerických dolarech. Ale nastává změna. Čínská centrální banka koncem září oznámila, že komerční ústavy už mohou přímo směňovat jüan za euro. To se stalo už šestou měnou, kterou lze na čínské pevnině (tedy i mimo Hongkong) přímo směňovat za jüan. Dosud to byly americký, australský a novozélandský dolar, britská libra a japonský jen.
Inzerce
HN046757-2
Rozhovor
Číňané stojí o produkty s vysokou kvalitou, běžné věci si vyrobí sami Číňané jsou na byznys dobře připraveni a jsou tvrdí vyjednávači. Stejně tak by měli během jednání působit i čeští partneři, vyvarovat se rozmáchlých gest a emocí.
N Kateřina Ďurove ředitelka kanceláře CzechTrade v Pekingu
[email protected]
Absolventka Ekonomické fakulty Technické univerzity v Ostravě oboru národní hospodářství se nepovažujezasinoložku,aleasijské teritorium ji zajímá a pro české firmy, které chtějí v Číně uspět, je výborné, že není v této zemi nováčkem. V letech 2005 až 2009 totiž pracovala na zastupitelském úřadu vPekingujakozástupkyněvedoucíhoobchodně-ekonomickéhoúseku. Zemi v té době procestovala, poznala tamní lidi a získala kontakty, z nichž mohou mít čeští exportéři prospěch. Letos se do Pekingu opět vrátila, aby tam šéfovala zastoupení CzechTrade.
ěkteří čeští exportéři považují Čínu za příliš vzdálenou a zároveň problematickou zemi kvůli plagiátům. Kateřina Ďurove, ředitelka zahraničního zastoupení agentury CzechTrade v Pekingu, je ale přesvědčena, že by se firmy měly o vývoz do Číny pokusit. A to jak velké, tak i menší. A proč? „Je to obrovský trh, který určitě stojí za námahu. A když se tam podaří s výrobkem prosadit, je to velice dobrá reference na celém světě,“ míní Ďurove, kterou prý právě čínské prostředí hodně naučilo. „S Číňany není lehké jednání, ale dá vám dobrou školu pro byznys,“ říká. Jaké jsou perspektivní obory v Číně pro české exportéry? Stále platí strojírenství, potravinářství, luxusní zboží a zdravotní technika. A dále nové obory, jako jsou biotechnologie či nanotechnologie, moderní materiály, zařízení, která spoří energii a jsou šetrná, technologie pro recyklaci, čištění vzduchu a obnovitelné zdroje energie. Nově se do popředí dostává letecký průmysl včetně řízení leteckého provozu, výstavba letišť a podobně. Rekonstruují se totiž letiště, ale stavějí se a budou stavět i nová v oblastech západní a jihozápadní Číny. Souhrnně se dá říci, že Číňané stojí hodně o moderní produkty s vysokou kvalitou. Běžnou produkci si umí čínská strana vyrobit sama. V Číně fungují pětiletky, jaké má ta současná priority? Vláda chce řešit energetiku, protože její průmysl spotřebovává hodně energie. Preferuje rozšíření a zlepšení sociální a zdravotní péče, modernizaci zemědělství, aby bylo efektivnější. A musejí také řešit bydlení, protože se lidé hodně
8
český exportér říjen 2014, číslo 7
Marcela Honsová
[email protected]
stěhují z venkova za prací. Preferují rozvoj výzkumu a vývoje. A znečištěné ovzduší vede ke snaze ochrany životního prostředí. Ve vládních dokumentech se opakují oblasti jako recyklace opadů, znečištění půdy a vody. Jak velké firmy mají šanci v Číně uspět? Musí mít na Čínu finanční zdroje a člověka, který se této lokalitě bude opravdu věnovat. Ale tohle může dokázat i malá firma. Z poslední doby se o Čínu zajímají firmy specializované na obnovitelné zdroje energie. Také ty, které nabízejí zkvalitnění přenosových sítí, zdravotní techniku, a to nejsou velké podniky. Daří se tam přes distributory prosadit i malým vinařstvím. Líbí se mi na této práci, že máme právě malé firmy, které dokážou uspět i v tak velké zemi, jako je Čína. Samozřejmě neobsáhnou celý trh, ale stačí nějaký region. Přičemž nejrozvinutější jsou pobřežní oblasti a Peking, západ se teprve začíná rozvíjet, přesidlují tam lidé z centrální a východní oblasti. Mimochodem na východním pobřeží jsou mzdové náklady vyšší, takže je dobré třeba výrobní závody budovat na západě. Čeští exportéři přiznávají, že nedávají Číně k dispozici své poslední technologické novinky. Tvrdí, že by to bylo neopatrné. Stále platí, že je dobré chránit si nejdůležitější duševní vlastnictví. Ale zároveň je pravda, že Čína má platný zákon o duševním vlastnictví, který odpovídá mezinárodním standardům. Problém je vymáhání. Firmám doporučujeme, aby si věci jako třeba patenty registrovaly v Číně. Nestačí je mít registrované ve světě. Trvá to jistou dobu, třeba regis-
Rozhovor Desatero pro obchodování s Čínou 1. Bez aktivní přítomnosti na čínském trhu neprorazíte. 2. To, co by v Evropě trvalo hodinu, bude v Číně trvat i sedmkrát déle. 3. Čínský partner vám nikdy neřekne ne a zřídka vyjádří otevřeně svůj názor, aby neztratil tvář. 4. Nebuďte ve stresu a na obchodní jednání si vyčleňte dostatek času. 5. Ujistěte se (raději několikrát), že vám obchodní partner skutečně rozumí. 6. Naučte se pár čínských slovíček, nebojte se jídelních hůlek a alkoholu (časté přípitky u jídla). 7. Buďte zdvořilí a trpěliví. 8. Propagační materiály si připravte v čínštině. 9. Mějte na paměti časté cesty do Číny. Osobní jednání je nutností. 10. Vytvořte si pozitivní vztah k Číně, obchodní partner to vycítí.
Obrací se na nás mnoho firem s tím, že je oslovila čínská společnost a chce koupit jejich zboží za výhodných podmínek. Většinou jde ale o podvodné nabídky, říká Kateřina Ďurove. foto: HN – lukáš bíba
trace obchodní značky trvá rok, patent či užitný vzor dva až tři roky. Existují na to úřady, na které by se měl obrátit čínský zprostředkovatel, to nemůže udělat firma sama. Ale i v tom můžeme pomoci a pak existuje projekt Evropské unie, který radí, jak se bránit proti podobným praktikám, jak třeba postupovat, když najdete na veletrhu výrobek se svojí značkou, ale od čínského výrobce.
Jak vnímají čínští byznysmeni sankce Evropské unie vůči Rusku? V každém případě jako příležitost, Číňané jsou velice pragmatičtí. Nicméně z ohlasu v médiích se mluví zejména o možnosti dodávek levné energie, ropy a plynu do Číny z Ruska. A příležitosti vidí zejména ve financování projektů, neboť ruské banky mají nyní těžší přístup k finančním zdrojům ze zahra-
ničí. Obecně čínské firmy jsou aktivní ve vyhledávání nových teritorií pro své výrobky a služby. Lze vůbec Čínu chápat jako alternativní trh místo Ruska? Velikostí a příležitostmi určitě, i když bych neřekla alternativní, ale spíše perspektivní. Získání čínského partnera, budování vztahu s ním, některé
český exportér říjen 2014, číslo 7
9
HN045295-4
Rozhovor Důležité kontakty v Číně Velvyslanectví ČR v Pekingu 2 Ritan Lu, Jianguomenwai, 100600 Peking Libor Sečka, velvyslanec Tel.: +86 10 853 29 502 E-mail:
[email protected],
[email protected] www.mzv.cz/beijing Zahraniční kancelář CzechTrade v Šanghaji Junling Plaza, No. 500 Chengdu North Rd., Room 1106, Huangpu District, 200003 Shanghai Aleš Červinka, ředitel zahraniční kanceláře Tel.: +86 21 52 954 251 E-mail:
[email protected] www.czechtrade.cz Zahraniční kancelář CzechTrade v Chengdu Representative Office 11/D City Tower, No. 86, Section One South Peoples Road, 61001 Chengdu Ladislav Graner, ředitel zahr. kanceláře Tel.: +86 28 86 202 606 E-mail:
[email protected] Zahraniční kancelář CzechTrade v Pekingu Embassy of the Czech Republic in the P.R.C., 2 Ritan Lu, Jianguomenwai Dajie, Chaoyang District, 100600 Beijing Kateřina Ďurove, ředitelka zahr. kanceláře Tel.: +86 10 85 32 95 37 E-mail:
[email protected] Generální konzulát v Šanghaji Room 808 New Town Center, 83 Loushanguan Rd., 200336 Shanghai Richard Krpač, generální konzul Tel.: +86 21 62 369 925 E-mail:
[email protected] www.mzv.cz/shanghai Generální konzulát v Hongkongu 1204-5 Great Eagle Centre, 23 Harbour Road, Wanchai Lucie Čiháková, generální konzulka Tel.: +85 22 80 22 212 E-mail:
[email protected],
[email protected] www.mzv.cz/hongkong Praktická telefonní čísla: Policie: 110 Záchranná služba: 120 Požárníci: 119 Cizinecká policie: +86 10 8401 5297
10
český exportér říjen 2014, číslo 7
netarifní překážky, specifičnost trhu – to vše naznačuje, že Čína není rychlá alternativa k Rusku. O Čínu by se firmy měly snažit, ale vstup na čínský trh musí být uvážlivý, promyšlený s tím, že úspěch nepřijde rychle. A je potřeba si vyčlenit příslušné zdroje. Co se týče podobnosti ruského a čínského trhu, je podle mého názoru v netarifních překážkách obchodu, velikosti a rozmanitosti trhu. Odlišné jsou v mentalitě, ruskou, předpokládám, znají Češi lépe. Zcela jiný je jazyk a z toho vyplývající složitosti trhu. Jsou nějaké problémy, o kterých víte, že české firmy v Číně hodně trápí? Především radím ověřovat partnera. V poslední době se na nás totiž obrací mnoho firem s tím, že je oslovila čínská
řešit problémy Číny a zajistí úkoly podle plánů třeba současné 12. pětiletky. Už začali formovat 13. pětiletku, takže lze zmínit i tu. Vyplatí se poukázat na reference a podtrhnout, že výrobek se dobře prodává v Asii, a hlavně v Německu, to Číňané rádi slyší. Doporučuji vést prezentaci spíše obecně a v superlativech, spíš takový marketingový nástřel než technické podrobnosti produktu. Na to bude čas při dalším jednání. Existují zásady, které je dobré dodržovat na jednáních s čínskými partnery? Určitě nehovořit o národnostních otázkách, jako jsou třeba Tibet, Tchaj-wan, Sin-ťiang. Nepochopili by naše argumenty. Je dobré pochválit rozvoj Číny a čínské jídlo. Doporučuji se před návštěvou naučit jíst hůlkami, to Číňané
Vyplatí se poukázat na reference a podtrhnout, že výrobek se dobře prodává v Asii, a hlavně v Německu, to Číňané rádi slyší. společnost a chce koupit jejich zboží za výhodných podmínek. Je to od nich velice rozumné, že nás kontaktují a žádají o prověření. Měly by tak postupovat všechny podniky, protože jsou to většinou podvodné nabídky. Rychlé jednání v Číně nevede k úspěchu, na to je nutné nezapomínat. Poraďte firmě první kroky na čínském trhu. Pokud Čínu vůbec nezná, pak doporučuji si vybrat nějaký čínský veletrh oborově vyhovující té společnosti. Tam lze zhruba zjistit to nejpodstatnější o trhu, konkurenci, zájmu o produkty. Pak je důležité si najít vhodného partnera, bez něho to nejde v žádném případě. Už jenom kvůli kontaktům je čínský partner nezbytností. Měla jste možnost vypozorovat nějakou chybu, které se české firmy často dopouštějí? Ano, hodně často zabíhají při prezentaci do technických detailů výrobku. Na prvním úvodním jednání stačí krátké představení Česka a dobrých vztahů s Čínou a samozřejmě prezentace firmy a jejích úspěchů. Je správné zdůraznit, že nabízený produkt nejlépe pomůže
ocení. Na jednání přicházejí velice dobře připravení a jsou tvrdí vyjednávači, proto i česká strana musí mít dopředu připravené varianty. Určitě není dobré se během jednání před Číňany dohadovat, to považují za nepřipravenost. Vyplatí se působit připraveně a jednotně. Určitě nedoporučuji rozmáchlá gesta, emoční výjevy. Číňan má jednu tvář, která se během jednání nemění, a nejlepší je ho v tomto napodobit. Je vhodné popíjet s Číňany alkohol? Číňané velice rádi popijí. Zvlášť při oslavě úspěšného projektu, při obchodní večeři. Pije se často jejich bílá pálenka, ale i pivo. Nyní je tam velmi populární víno, které může být i velice dobrý dárek. Takový dárek se nepovažuje za všimné, ale je to forma úcty k partnerovi. Takže dovézt dárek doporučuji, nejvhodnější je suvenýr z Česka. Buďto víno nebo becherovka, sklo, kniha v čínštině o České republice, luxusní přírodní kosmetika a podobně. Ale pozor na příliš exkluzivní dárky zaměstnancům státní sféry. Nové vedení země proklamuje boj proti korupci. Všeobecně dárek zapůsobí i tak, že si vás pamatují a pamatují si i to, když jim vycházíte vstříc, chováte se příjemně, když to nehrajete.
HN045295-4
Nechte většinu rizik zahraničního obchodu Rozhovor na Citi. Pobočková síť Citi ve více než 100 zemích světa, zahrnující mimo jiné Afriku, Latinskou Ameriku, Střední a Dálný východ, přináší klientům Citi mnohé cenné výhody: •
fyzickou přítomnost Citi na daném trhu zaručující jeho znalost,
•
odbornou pomoc při realizaci financování a zajištění obchodních případů respektující specifika daného trhu, obchodní zvyklosti a příslušnou právní úpravu,
•
rozsáhlou síť partnerských bank garantující: •
pro importéry širokou akceptaci dokumentárních akreditivů a bankovních záruk,
•
pro exportéry možnost potvrzení akreditivů vystavených místními bankami.
www.citibank.cz |
[email protected] |+420 233 061 700
český exportér říjen 2014, číslo 7
11
Úspěšný exportér
Naši ruční práci by Číňané padělali těžko, říká majitel firmy Harmonikas V Číně se ročně vyrobí kolem 250 tisíc harmonik, v Evropě 30 až 40 tisíc. Pro firmu Harmonikas je proto Čína důležitá.
T
Ladislav Titlbach (69)
Jako malý kluk hrál na harmoniku a jako absolvent Střední průmyslové školy výroby hudebních nástrojů nastoupil v roce 1963 do lounské firmy, která vyráběla hlasy do klávesových a knoflíkových akordeonů. Zřejmě mu tento hudební nástroj učaroval. V roce 1992 sice neuspěl s privatizačním projektem a areál získalo bývalé vedení podniku, ale Titlbach zájem o firmu neztratil a nakonec ji v roce 1999 koupil s tím, že z ní udělá rodinnouspolečnost.Protovsoučasnédoběužvefirměpůsobíjehodcera a syn, který je ředitelem společnosti. Majitelfirmysealedálaktivněpodílí na rozvoji společnosti a třeba obchodnísmlouvysčínskýmipartnery jezdí projednávat osobně. foTo: HN – maTej sLávik
12
český exportér říjen 2014, číslo 7
éměř deset let usiluje firma Harmonikas z Loun o čínský trh a až za poslední dva roky její představitelé zaznamenávají opravdu výrazný zájem o své produkty. Harmonikas vyrábí díly do harmonik, především hlasové destičky, takzvané hlasy, což jsou nositelé zvuku celého nástroje. A na příkladu této české společnosti je zřejmé, že uspět v Číně není jednoduché. Vedle atraktivního výrobku je třeba velké dávky trpělivosti a úsilí při obchodních jednáních. „Ale nejhlavnější je osobní přítomnost. Telefonovat, e-mailovat nebo jezdit jen jednou za dva roky nestačí. To bychom nepokročili dál. Důležité je osobně přesvědčovat, že to, co deklarujeme u našich výrobků, je pravda, že to myslíme opravdově,“ uvádí majitel společnosti Ladislav Titlbach. On a jeho syn osobně jezdí do Číny každý rok na jaře dojednávat konkrétní technické a obchodní detaily s firmami, které vyrábějí v Číně harmoniky. A syn Ladislav Titlbach junior, ředitel firmy, ještě jezdí vždy na podzim na mezinárodní veletrh hudebních nástrojů do Šanghaje.
čínský trh nabízí víc šancí než evropský
A právě na tento veletrh vyjeli představitelé Harmonikas do Číny v roce 2005 poprvé. Tvrdí, že tak položili základní kámen budoucích obchodních vztahů. Další rok pak poslali vyrobené hlasy přibližně za pět tisíc eur. Loni už to bylo za 42 tisíc eur. „Abychom poznali stavbu jejich hudebních nástrojů a naše hlasy přizpůsobili jejich potřebám, to si vyžaduje složitá technická jednání, musíme se totiž trefit do velikosti jejich akordeonů,“ vysvětluje Titlbach starší, že export vysoce sofistikovaného produktu není jednoduchou záležitostí. A protože každoročně klesá ve světě produkce
Marcela Honsová
[email protected]
klasických hudebních nástrojů a vzrůstá zájem o elektronické nástroje, musí Harmonikas cílit na velké trhy, jakými je třeba Čína. Pro srovnání – v Číně se ročně vyrobí kolem 250 tisíc harmonik, v Evropě tak 30 až 40 tisíc. Takže čínský trh představuje pro Harmonikas šestkrát větší byznys než evropský. V současné době firma spolupracuje s největšími čínskými výrobci harmonik kolem Pekingu a Šanghaje. Ti si samozřejmě hlasy do harmonik vyrábějí také sami, ale ne tak kvalitní. „Lidé, kteří mají peníze, chtějí kvalitní evropské zboží. A protože hlas je jedna z nejdůležitějších částí akordeonu, nabízíme výrobcům naše kvalitní a dražší hlasy, aby ta jejich harmonika nebo správně akordeon, který vyrábějí pro čínské spotřebitele, byl také kvalitní nástroj,“ říká Titlbach starší.
U firem se vyplatí mluvit čínsky
Otec i syn Titlbachové mají bohaté zkušenosti z jednání s čínskými byznysmeny. Například na šanghajském veletrhu a všeobecně na všech mezinárodních výstavách v Číně se lze domluvit anglicky, ale přímo při obchodních jednáních ve firmách je už nutná čínština. Harmonikas využívá služeb agentury CzechTrade. Vedoucí kanceláře v Šanghaji Aleš Červinka ovládá čínštinu, takže pomáhá firmám jako tlumočník, a například pro Harmonikas dokonce organizuje i obchodní cestu. „Na takových jednáních se nesmí pospíchat. Je třeba počítat s dosti velkým časovým prostorem. Představa, že tam pobudeme hodinu a něco dojednáme, je nesmyslná. V průměru počítáme den na jednu firmu. Samozřejmě nejde jen o obchodní setkání, ale i společenské, kdy se lidé u oběda či večeře poznají blíž. To je to rozhodující, proč se každým rokem naše obchodní vztahy
HN046841
Úspěšný exportér Harmonikas Sídlí v Lounech a specializuje se na výrobu hlasových destiček zvaných hlasů do akordeonů. V roce 1984 byl postaven zcela nový závod jen na výrobu hlasů, který byl vybaven nejmodernějším strojním zařízením s novými technologiemi lisování a broušení. Po roce 1999, kdy společnost koupil Ladislav Titlbach, došlo ke změně koncepce a výroba, která směřovala dříve jen na školní nástroje, se soustřeďovala na produkci dražších hlasů pro harmoniky světové úrovně. Ročně se v Lounech vyrobí hlasy pro sedm až osm tisíc nástrojů. V současné době firma exportuje 95 procent své produkce především do zemí EU, Jižní Ameriky, Ruska a Asie. Loni vyvezla zboží téměř za 40 milionů korun. Zaměstnává až 80 lidí. Její roční tržby se pohybují ve výši 38 až 42 milionů korun. Společnost Harmonikas vyrábí díly pro akordeony a 95 procent její produkce najde kupce za českými hranicemi. foto: HN – matej slávik
vylepšují,“ uvádí majitel Harmonikas. Nebojí se v Číně tolik diskutovaných padělků? „Je tam velké riziko, to je pravda,“ odpovídá Titlbach starší s tím, že je ale zbytečné se tím trápit. Spoléhá na těžko napodobitelné know-how firmy, které představuje ruční práce na hlasových destičkách. „Vše má svá rizika, a když tam nepůjdeme my, tak tam půjde naše konkurence,“ míní. Kvůli nebezpečí
plagiátů, které existuje všude na světě, by byla chyba se Číně podle něj vyhýbat. Zvláště když třeba s platbami tam nemá problémy, vše dojednané platí. Českým firmám radí aktivně se poohlédnout po asijském byznysu. A k tomu je třeba se nejen naučit jíst hůlkami, což prý Číňané ocení, i když se jimi Evropan neohání právě perfektně. „Důležité pro exportéry v Číně jsou ale
hlavně trpělivost, korektnost, přímost v jednání, otevřenost. A je nutné, aby to, co řeknu, také platilo. Doporučuji fér jednání,“ uvádí Titlbach starší. Ten, kdo by nejednal korektně, si prý zabouchne dveře do čínské firmy navždy. „A varuji před podceňováním partnerů. Rychle vycítí, když si cizinci myslí, že jsou chytřejší. Pozor, nesmíte Číňana urazit,“ dodává.
Inzerce
HN046841
Delivering solutions.
Víme, jak přepravit zboží z Číny po železnici za 25 dní Zajímavá alternativa k námořním a leteckým přepravám ❚ ideální pro oblasti severní a centrální Číny ❚ až o 75 % levnější než letecká přepravy ❚ z Číny do ČR již za 20–25 dní door to door ❚ bezpečnost a vysoká spolehlivost ❚ o 2–3 týdny rychlejší než námořní přepravy ❚ komplexní zajištění celních procesů Kvalitní, flexibilní služby a partnerství se zákazníkem jsou pro nás hnacím motorem, ať už jsme kdekoliv. www.dbschenker.com/cz
Bonton
Slova jako taxi či hotel Číňan často nepochopí. A vaše gesta si vyloží jinak Naučit se pár čínských frází se pro lepší atmosféru při jednání vyplatí. Ale pozor na jejich výslovnost, jen drobná chyba změní význam slova „matka“ na „konopí“.
Martin Kříž sinolog a spolupracovník redakce China Consulting
[email protected]
S
větová nadvláda angličtiny končí východně od našich hranic. To pravé jazykové a komunikační „peklo“ nastává však až při překročení hranic Číny. Běžným slovům jako „police“, „taxi“ nebo „hotel“ téměř nikdo nerozumí. A neverbální komunikace vám také moc nepomůže. Ukazování prstem je obscénní gesto, opakovaný pohyb ohnutými prsty s dlaní nahoru neznamená pojď, ale jdi, vztyčený palec s ukazováčkem Číňan nečte jako číslo dva, ale osm. Pro první návštěvu Číny je proto důležité mít na místě svého člověka, který ledy komunikační bariéry bude rozpouštět. Naučit se pár čínských slovíček je bez něj také nemožné, tedy pokud neovládáte čínské písmo anebo čtyři tóny výslovnosti, které mohou dramaticky proměnit každé slovo. Tak například slovo MA. Vyslovené dlouze znamená „matka“. Vyslovené se stoupavou kadencí pak „konopí“. Pokud při výslovnosti poklesnete hlasem a pak následně vystoupáte, pak jste řekli „kůň“. No a konečně když totéž slovo prudce hlasem useknete, pak jste řekli „nadávat“.
číňan v metru důchodce sednout nepustí
Nejde ale jenom o jazyk a gesta. Pokud se chystáte v Číně obchodovat, anebo už tam dokonce jste, zkuste si zodpovědět následujících pár otázek. Poznáte, jestli byste odpovídali stejně jako Čínou protřelí podnikatelé. Když jste v Číně, tak všem za vše stále děkujete slovem „xiexie“? Slovo „xiexie“ sice znamená „děkuji“, ale jeho užití je minimálně o 50 % méně frekventované, než bychom my považovali za slušné. Společensky přijatelné je 14
český exportér říjen 2014, číslo 7
Typicky čínský přípitek, překládaný jako „napijme se raději na naše nehynoucí přátelství“, lze pronášet v podstatě každou čtvrthodinu. Nikoho z Číňanů to snad nikdy neomrzí a naopak sympatie narůstá. foto: ShutterStock
v polovině případů jen pokývání hlavou, případně spokojené zamručení. V MHD v Číně pouštíte invalidy nebo seniory sednout? Pokud ano, pak jste ještě nestačili Čínu vstřebat a u Číňanů podobné chování uvidíte jen výjimečně. Je to důsledek jiného náboženství i sociální normy, kdy soucit není obecně platný mimo rámec vlastní rodiny nebo firmy a tělesná nedostatečnost je vnímána jako spravedlivý trest za prohřešky v minulém životě. Pociťujete upřímnou radost, když Číňan pochválí vaše dvě tři čínské věty? Platí zásada, že je neustále hosta třeba chválit, a pokud není za co, pak je nutné
vytvořit situaci, ve které to bude možné. Lichotky je potřeba brát spíše jako projev přízně a dobrého tónu než jako skutečné ocenění založené na faktech. Překvapuje vás, že použitý toaletní papír se odhazuje nikoliv přímo do záchodu, ale do speciálního koše vedle? Je to proto, že v minulosti nebyl v zemi k dispozici ve vodě rozpustný papír, pouze natrhané noviny a časopisy, a průměr odpadního potrubí byl asi poloviční než u nás.
Vzdělání je dobré téma ke konverzaci
Když se s čínským obchodním partnerem budete chtít lépe poznat, nepočí-
Bonton tejte s tím, že vás pozve do své rodiny. To prostě není zvykem, už kvůli tomu, že ani vyšší střední třída neobývá v průměru byt o rozloze více než 40 metrů čtverečních. Ať už se ale sejdete třeba v restauraci nebo karaoke baru, je dobrým tématem ke konverzaci vzdělání. Většina Číňanů v produktivním a středním věku totiž touží zajistit co nejlepší vzdělání sobě a svým dětem, a to za každou cenu, a nejlépe na zahraničních školách. Pokud mají tedy vaši přátelé děti, pak je nejvíce potěší konverzace na téma možnost studia na evropských školách a jazykové pobyty v zahraničí. A to přesto, že jsou Číňané v konverzaci iracionálně hrdí na vlastní konfuciánský vzdělávací systém. Ten je od základní školy až po univerzitu založen na analogii, a ne na logice, na memorování a nápodobě vzorů. Hodně o situaci vypovídá fakt, že kreativita je slovo, které se v čínštině překládá jako dosažení cíle, a slovo
imaginace zase jako napodobení myšlenky. Dobrým tématem pro konverzaci jsou i nákupy značkového spotřebního zboží, oblečení a elektroniky v bezcelních obchodech ideálně s odpočtem DPH. Naopak se v konverzaci nesnažte ukazovat svůj kulturní rozhled narážkami na historické a civilizační reálie. Mějte na paměti, že pro nás tak zásadní rozdíl mezi barokem a gotikou vnímá Číňan stejně vágně, jako vy vnímáte rozdíly (pro Číňana rovněž zcela zásadní) u střešních tašek a střešních pětiprstých draků u slohů architektury dynastie Qing a Ming. Pokud se konverzace bude odehrávat u stolu, bude často přerušována halasným: 为我们的友谊干杯 (wèi wǒmen de yǒuyì gānbēi), což znamená něco jako „napijme se raději na naše nehynoucí přátelství“. Jde o typicky čínský přípitek, který je možné pronášet v podstatě každou čtvrthodinu a nikoho z Číňanů to snad nikdy neomrzí. Naopak, ledy tají a sympatie se rozhořívá.
Jak a s čím do číny
Obecně lze říci, že se Číňané spíše vyhýbají fyzickým kontaktům. Například s podáním ruky je proto lepší vyčkat na gesto čínského partnera. Důležité je mít přehled v oblasti obdarovávání. Číňané budou nejenom obdarovávat nás jako hosty, ale něco podobného očekávají také od nás. Naštěstí můžeme poděkovat za řešení situace českým výrobcům broušeného skla a křišťálu. Před cestou do Číny, nebo pokud očekáváme čínskou návštěvu, je nutné zakoupit k tomuto účelu různé figurky, skleničky nebo třeba vázičky. Ideálním dárkem jsou také různé druhy kvalitního alkoholu nebo kvalitní sypaný zelený čaj. O mladé generaci platí, že velký úspěch budete mít při darování posledního modelu mobilního telefonu iPhone nebo tabletu iPad a podobně. Ale pozor, jak dárky necháte zabalit. Bílá je totiž v Číně pohřební barva.
Komerční prezentace
EGAP zvýšil teritoriální limity EGAP k 1. 10. 2014 zvýšil teritoriální limity pro pojištění exportu do Běloruska, Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Úvěrová pojišťovna tak reaguje na výpadek exportu na Ukrajinu a na utlumení vývozu do Ruska v souvislosti se sankcemi EU vůči Rusku. „K tomuto kroku jsme přistoupili na základě avizovaných obchodních případů. Evidujeme zvýšený zájem především o Bělorusko a Ázerbájdžán a není tajemstvím, že v případě těchto dvou zemí byly limity vyčerpány z více než 80 %,“ vysvětlil generální ředitel EGAP Jan Procházka. Pro Bělorusko je tak od října volný limit pro pojištění nových obchodních případů 7,8 mld. korun. Rozjednaný je např. export lokomotiv, dodávky pro stavbu metra a několik zakázek z oblasti energetiky. Úprava teritoriálních limitů se týká také Ázerbájdžánu. Nyní činí volný limit téměř 15,5 mld. korun. Podle obchodního náměstka EGAP Marka Dlouhého se mohou české firmy uplatnit hlavně ve velkých infrastrukturálních projektech. „Avizované máme nové obchodní případy pro modernizaci a výstavbu železnice, výstavbu silnic, dodávky turbín pro vodní elektrárny a také by se české firmy mohly podílet na výstavbě objektů umělého ostrova,“ doplňuje budoucí možné aktivity českých firem v Ázerbájdžánu Marek Dlouhý.
Rostoucí zájem o nové obchody stojí také za zvýšením limitu pro Kazachstán. Tam je nyní volná kapacita více než 20 miliard korun. Češi by tam mohli budovat energetické centrum, dodat zařízení pro uhelný důl a rostoucí zájem je zde o komponenty pro montáž vozů Škoda Auto.
Zvýšení limitů ocenili exportéři i zástupci bank poskytujících exportní financování. „Navýšení limitů na Ázerbájdžán a Bělorusko kopíruje aktuální obchodní příležitosti českých exportérů. Jsme připraveni do těchto teritorií dále nabízet exportní financování,“ řekla Jana Ševčíková z ČSOB.
EGAP pro malé a střední firmy EGAP se snaží od loňského roku více podpořit segment MSP. Připravil balíček produktů přímo pro tyto exportéry a vydáním příkazu o dodržování českého podílu tlačí
HN046947
i na to, aby si velcí čeští exportéři přibírali jako subdodavatele právě malé a střední podniky. U podpory MSP EGAP převzal i edukativní roli, specializované semináře navštívilo v uplynulých 12 měsících více než 1300 exportérů. A u podpory tohoto segmentu českých firem dochází k další změně. EGAP navyšuje limit pro pojišťování záruk a předexportních úvěrů pro MSP ve zjednodušeném režimu, tedy tak, že pro analýzu přebírá rating od banky: – Dosavadní limit 20 mil. korun se navyšuje na 40 mil. korun – Dosavadní limit 30 mil. korun se navyšuje na 50 mil. korun EGAP pojišťuje MSP napřímo, ovšem většina z nich je již klienty komerčních úvěrových pojišťoven. Už v roce 2013 EGAP zahájil konzultační jednání s komerčními úvěrovými pojišťovnami a nabídl spolupráci při propagaci úvěrového pojištění a možnost zajišťování transakcí pro klienty komerčních úvěrových pojišťoven. V září 2014 byla uzavřena zajistná smlouva s úvěrovou pojišťovnou KUPEG a zároveň byly osloveny ostatní komerční úvěrové pojišťovny s nabídkou uzavření obdobné smlouvy. Komerční úvěrové pojišťovny tak budou moci být mírně agresivnější a budou nově pojišťovat i tržně nezajistitelná rizika. Hana Hikelová Ředitelka odboru PR a komunikace, EGAP
český exportér říjen 2014, číslo 7
15
Úhel pohledu
Pozor na ukvapené investice v Číně Začít v zemi podnikat je dobrý krok, ale na čínskou kartu se určitě nesmí vsadit celé firemní jmění.
Karel Havlíček předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
[email protected]
V
21. století budou velmi pravděpodobně dominovat Spojené státy americké, Evropská unie a Čína. Pro tuto sestavu hovoří ekonomický, demografický i politický vývoj. Bude to platit navzdory tomu, že Evropa bude kostrbatě lepit ukvapeně poskládanou mozaiku unie z přelomu milénia, Čína bude jako partner stále stejně nevyzpytatelná a USA se budou i nadále potýkat s nezdravou sebestředností. Zapomeňme ale na to, že svět převálcují Turecko, Rusko nebo Indie. Spojené státy budou mít ke konci století téměř 400 milionů obyvatel, což je o třetinu více než nyní. Budou stále víc pod latinským vlivem, ale neztratí svoji hospodářskou dynamiku. A co nedoženou ekonomicky, dotáhnou politicko-vojenskou rétorikou.
provázanost dolaru, eura a jüanu
Evropská unie je sice slepenec, ale natolik pracně poskládaný, že není jiná cesta než pokračovat v ekonomické integraci. Největší devízou starého kontinentu ale bude i nadále silný průmysl, inovace a vzdělanost. Čína se během pár let stane světovým lídrem v tvorbě HDP, největším spotřebitelem a zemí s nejvyšším počtem vysokoškolských absolventů. Z prosté matematiky to nemůže dopadnout jinak, než že Číňané postupně ovládnou většinu oborů a stanou se vůdčí hospodářskou velmocí. Bude zajímavé sledovat provázanost dolaru, eura a jüanu a finanční trhy příslušných zemí. V důsledku sociologické, technologické a ekonomické integrace je pravděpodobné, že tito globální hráči, držíce se vzájemně hospodářsky pod krkem, vytvoří poměrně kompaktní uskupení, které by mohlo skýtat jistou záruku, že se v příštích desetiletích vzájemně neutlučeme. Pro tuzemské podniky to nejsou špatné zprávy. I přes tisíce námitek, které vůči EU oprávněně vznášíme, nemůže ani ten největší skeptik tvrdit, 16
český exportér říjen 2014, číslo 7
Čínský doPravní letoun arJ21-700. foto: reuters
že by nám byl bezbariérový byznys čert dlužen. Pokud navíc dojde k vytvoření transatlantické zóny volného obchodu a volný trh se rozšíří na téměř 800 milionů koupěchtivých obyvatel s největšími světovými korporacemi a 35 miliony malých a středních firem, nečekají nás nijak chmurné zítřky. Znamená to ovšem nečekat a systematicky si začít tvořit partnerství na druhé straně Atlantiku již nyní. I to je důvod, proč Asociace malých a středních podniků a živnostníků připravila pro menší české firmy první zahraniční privátní inkubátor, situovaný v New Yorku. Od příštího roku tak naši producenti a obchodníci budou moci vyzkoušet nevídané zázemí, které pro ně bude – za podpory vlivné americké rodiny Rausnitzů – k dispozici pár desítek minut od Manhattanu.
Bezhlavé investice v číně?
Nepochybně velkým lákadlem se začíná stávat i Čína. Žel někdy se do ní pouštíme poněkud bezhlavě. Země, která byla před pár lety téměř na indexu, je dnes stejně vehementně obhajována. Z pohledu malého byznysu je přitom prakticky
vyloučené pouštět se do investic v Číně. Je hezké, že pořádáme monstrózní fóra a snažíme se přesvědčit o úžasných partnerstvích, ale nejdříve je třeba se trochu porozhlédnout okolo. Čína se musí otevírat postupně, bez politických i náboženských předsudků a na průnik do ní je nezbytné se vybavit jak železnou trpělivostí, tak i spolehlivým finančním polštářem. Je zcela správné začít navazovat obchodní partnerství, ale je nutné při tom brát v úvahu nemalá rizika zatím nevypočitatelného trhu. Jinými slovy, začít aktivně dělat byznys v Číně je dobrý krok, ale v žádném případě se na čínskou kartu nesmí vsadit celé podnikové jmění. Když mi bylo deset let, rodiče mi pragmaticky vštěpovali, že je nezbytné povinnou ruštinu doplnit němčinou. Nám nezbývá než dětem k povinné angličtině přihodit základy čínštiny. Nejenže se s touto řečí v 21. století neztratí, ale navíc tím uděláme nezbytný krok k lepšímu pochopení filozofie nejlidnatější země světa. A to se stane základem úspěchu další generace v Číně. Dřív na něj nespoléhejme.
Komerční prezentace
Státy v číslech
HN045644
Státy v číslech
Objem obchodu mezi Českem a Čínou za posledních dvacet let prudce vzrostl Zatímco v roce 1993 činil objem obchodu 10 miliard korun, v loňském roce už šlo o 341 miliard. České podniky vyvážejí do Číny hlavně stroje a dopravní prostředky.
Č
dovoz z Číny
13 20 12 20 11 20 10 20 09 20 08 20 07 20 06 20 05 20 04 20 03 20 02 20 01 20 00 20 99 19 98 19 97 19 96
19
95
19
94
19
50 0
-100 -200 -300
13 20 12 20 11 20 10 20 09 20 08 20 07 20 06 20 05 20 04 20 03 20 02 20 01 20 00 20 99 19 98 19 97 19 96 19 95
19
94 93
19
18
Zdroj: ČSÚ
Obchodní bilance je z pohledu ČR jasně záporná (v mld. Kč)
19
Čína je největším světovým vývozcem a druhým největším světovým dovozcem. Podle posledních dostupných údajů se v roce 2012 podílela na celkových světových vývozech 11,1 %, na dovozech 9,8 %. Díky vývozům zboží má aktivní saldo obchodní bilance. V roce 2012 realizovala přibližně 28 % zahraničního obchodu se zeměmi Evropské unie. Největšími odběrateli čínského zboží jsou Spojené státy americké, kam směřovalo 17,2 % čínských vývozů, země Evropské unie (16,3 %), Hongkong (15,8 %), Japonsko (7,4 %) a Korejská republika (4,3 %). Naopak největší objemy dovozů v hodnotovém vyjádření směřují do Číny ze zemí Evropské unie (11,7 %), z Japonska (9,8 %), Korejské republiky (9,3 %), Tchaj-wanu (7,9 %) a Spojených států amerických (7,4 %). Většinu exportu (94,0 %) tvoří hotové výrobky. S tím, jak stoupá podíl zastoupení čínských podniků v globálních hodnotových řetězcích, vzrůstá v exportech podíl dílů a součástí pro automobilový průmysl, podíl strojírenských, elektronických a elektrických zařízení a jejich částí, podíl přístrojů, počítačů a je-
vývoz do Číny
300 250 200 150 100 50 0
93
čína jako úspěšný vývozce
[email protected]
Vzájemná obchodní výměna ČR a Číny (v mld. Kč)
19
ínská lidová republika, ačkoliv je stále považována za rozvojovou zemi, je svým hospodářským výkonem po Spojených státech amerických druhou největší ekonomikou světa. Podle Mezinárodního měnového fondu se podílí na světové ekonomice 16,1 % a na základě posledních predikcí Světové banky by mohla s velkou pravděpodobností v blízké době vystřídat Spojené státy americké na vedoucí pozici.
Lucie Mraštíková odbor ekonomických analýz, MPO
jich částí a podobně. Čína je ale také významným světovým dodavatelem oděvů, textilu, obuvi, ale i železa nebo oceli. V souladu s vládní prioritou se v exportních položkách každoročně zvyšuje podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou, a Čína tak postupně přestává být zemí s výrobou levného a ne vždy kvalitního zboží. Cílem importní politiky je zajištění surovinové základny pro čínskou ekonomiku a dovoz vyspělých technologií. V dovozech jsou téměř z poloviny zastoupeny suroviny, jako je ropa, ropné produkty, železná ruda, dále pak chemikálie, plasty, materiály pro exportní výrobu a pro investice do infrastruktury.
Velký nárůst vzájemného obchodu
HN046842
Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Čínou za posledních dvacet let prudce vzrostla, z téměř 10 miliard korun v roce 1993 na 341 miliard korun v roce 2013. Maximálního rekordu 364 miliard korun dosáhla v roce 2011. Podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2013 tvořil obrat zahraničního obchodu České republiky s Čínou na celkovém českém obratu zahraničního obchodu 5,7 %, a Čína se tak umístila po Německu, Slovensku a Polsku na 4. místě mezi našimi největšími světovými obchodními partnery. V seskupení asijských zemí byla první v pořadí. V žebříčku zemí, kam směřuje
český exportér říjen 2014, číslo 7
3pilire_201
Státy v číslech náš vývoz, se s podílem 1,2 % umístila celkově na 18. místě a na prvním místě mezi zeměmi asijského kontinentu. Na českých dovozech se podílela 10,7 % a obhájila druhou pozici, která jí patří stabilně od roku 2006. Z hlediska komoditní struktury se v roce 2013 nejvíce podílely na celkovém obratu zahraničního obchodu mezi Českou republikou a Čínou stroje a dopravní prostředky, a to 73,3 %. Schodek obchodní bilance za posledních dvacet let prudce vzrostl. Ze záporných tří miliard korun v roce 1994 se v loňském roce vyšplhal na -266 miliard korun.
Dovoz součástek do česka
Obchodní bilance je od roku 1994 pasivní, protože naše vývozy nedosahují hodnot čínských dovozů. To je dáno nejen ztíženým přístupem českých subjektů na čínský trh, ale především začleněním obou zemí do takzvaných globálních hodnotových řetězců. V jejich rámci se k nám z Číny dováží především díly a součástky do automobilů, počítačů, televizních a telekomunikačních zařízení a podobně, které se zde pak kompletují do finálních produktů a vyváží do zemí, se kterými máme často díky těmto vývozům naopak kladné saldo obchodní bilance. Stroje a dopravní prostředky, zejména ve formě dílů a komponentů, tvořily ve sledovaném období 74,6 % českých
K úspěšným exportérům do Číny patří Škoda Auto. Na snímku je model Octavia Scout vystavený v Pekingu. foto: ČtK
dovozů z Číny, průmyslové spotřební zboží 15,6 % a tržní výrobky tříděné podle materiálu 6,7 %. Do Číny jsme naopak vyváželi stroje a dopravní prostředky (62,6 %), průmyslové spotřební zboží (14,1 %) a tržní výrobky (11,3 %). Zaměříme-li se na obchodovatelné položky detailněji, najdeme na straně našich vývozních položek například díly a příslušenství motorových vozidel, osobní automobily
a silniční motorová vozidla, přístroje elektrické, měřicí, optické a jejich části, čerpadla, buničinu, mikroskopy, hračky, motory a generátory. Na straně dovozů jsou nejvíce zastoupeny zařízení k automatizovanému zpracování dat a jejich části, telekomunikační zařízení a jejich části, stroje a přístroje elektrické, kancelářské, elektronické obvody, monitory, projektory, transformátory, stroje pro tisk, hračky atd. Čínské zboží se ale do České republiky dostává také formou reexportů i přes další země, stejně tak jako české zboží do Číny. Zeměmi, přes které proudí největší objemy zboží, jsou Německo, Ruská federace, Rakousko, Nizozemí, Spojené království a Tchaj-wan. Z tohoto důvodu se proto liší finální výsledky vzájemného obchodu ve statistice jak České republiky, tak i Číny a Evropské unie. Čínská lidová republika představuje v současnosti ohromný trh s nepřeberným množstvím příležitostí. Jeho potenciál roste spolu s dynamicky rostoucí střední třídou, jejíž koupěschopná poptávka táhne ekonomiku vzhůru. Číně se podařilo za posledních více než deset let úspěšně prosadit do čela našich nejvýznamnějších dovozních partnerů a vzhledem k tomu, jaký potenciál tato země nabízí, nic nebrání i větší angažovanosti českých firem v tomto teritoriu.
Inzerce
HN046842
TRˇI PILÍRˇE KVALITY V LOGISTICE
www.dachser.cz
3pilire_201x88.indd 1
LIDÉ
TECHNIKA
IT
český exportér říjen 2014, číslo 7
19
2.10.2014 12:07:51
Pohled na region
Co všechno obnášelo založení pobočky naší společnosti v Číně Založit čínské s. r. o., takzvanou WOFE, není úplně snadné. Z optimistického odhadu, že to bude trvat tři až šest měsíců, bylo nakonec měsíců devět.
Jan Hebnar ředitel KINEX Shanghai
[email protected]
M
ezi zahraničními podni kateli, kteří se rozhodli zkusit štěstí v Číně, se traduje hořkosladký slogan: „China: everything is possible, nothing is easy“, tedy v Číně je všechno možné, ale nic není snadné. Slogan se týká nejen obchodu s Čínou obecně, ale i toho, nakolik je v zemi možné – niko li jednoduché – založit vlastní firmu. Z osobní zkušenosti vím, že na něco takového pomýšlí čím dál více českých podnikatelů. Čím vším jsme si museli my, středně velká evropská firma, projít během procesu založení pobočky v říši středu? KINEX Bearings je přední slovenský výrobce ložisek pro vlakový, kolejový a automobilový průmysl. Jak říká mana gement naší fabriky, na rozdíl od pře kupníků s ložisky, kteří dnes v bývalém Československu ovládají většinu trhu, my stále máme „komín“ a výrobu. Ložis ka z firmy KINEX navíc snesou srovnání i s těmi nejlepšími výrobky především německých ložiskářů a například v ob lasti ložisek do textilních strojů patří k nejlepším. Podobně jako řada českých i sloven ských podniků i KINEX v posledních letech exportoval určitou část produkce do Číny. Když se pohár naplnil, firmě přestalo stačit komunikovat s distri butory a zákazníky na dálku a padlo rozhodnutí založit filiálku firmy, která bude trh přímo na místě monitorovat a dále rozvíjet.
podpis propiskou je nepřijatelný
Když zakládáte firmu v Číně, máte na výběr, jestli se vydat cestou spo lečnosti s ručením omezeným, repre zentační kanceláře nebo společného podniku. Druhé dvě možnosti pro naše 20
český exportér říjen 2014, číslo 7
Na fotografii je výrobní hala a výroba ložisek slovenské společnosti KINEX Bearings. foto: KINEX BEarINgs
účely nepřicházely v úvahu. Reprezen tační kancelář nemá právní subjektivitu a je to v podstatě jen způsob, jak získat víza pro cizince. Od joint venture v Číně vás bude odrazovat každý zkušený podnikatel a i já sám mohu dosvěd čit, v jakých slzavých údolích sňatky mezi Číňany a zahraničními podniky
většinou končí. Založit čínské s. r. o., takzvanou WOFE, však také není úplně snadné. Z optimistického odhadu, že to bude trvat tři až šest měsíců, bylo měsíců devět. Poslední dokumenty jsme od čínské vlády obdrželi až téměř rok po zahájení registračního procesu. Malé zdržení šlo i na náš vrub – museli jsme
Pohled na region znovu odevzdávat stovky stran dokumentů, protože je generální ředitel mateřského podniku podepsal propiskou, a ne kuličkovým perem, což je v Číně nepřijatelné. A to máme ještě štěstí, protože v našem oboru (obchod ve strojírenství) neplatí žádná přísná pravidla, pokud jde o povinné registrační licence a certifikáty. Zahraniční podniky totiž stále nemají stejný status jako ty čínské, a tak mohou cizinci zapomenout na působení v řadě jinak populárních oborů (internetové služby, telekomunikace, média). I my se ale musíme do posledního puntíku řídit tím, co je uvedeno v rozsahu našeho podnikatelského oprávnění – a to je obchod s ložisky. Pro export a import čehokoli jiného (například jiných, třebaže stejně tak „nezávadných“ strojírenských dílů) bychom již potřebovali služby placeného agenta. Dává vám to smysl? Ne? Nic si z toho nedělejte, nebude to v Číně poprvé ani naposledy. Stejně tak jsme museli řešit Inzerce
HN046984
otázku základního kapitálu. Právě ta totiž vstup malých a středních podniků na čínský trh často blokuje nejvíce. Číňané vám založení společnosti schválí jen tehdy, pokud vám podle studie proveditelnosti (kterou musíte k žádosti přiložit) bude stačit kapitál na to, abyste podnikání rozjeli. Tomu, kolik peněz do začátku podnikání skutečně potřebujete, ale samozřejmě žádný čínský úředník nerozumí, a tak se prosazují určitá nepsaná pravidla. Například v centrální Šanghaji potřebujete do založeného s. r. o. nalít minimálně 140 000 eur, jinak vám ho neschválí. Na okraji města nebo na venkově to však může být výrazně méně. Za vaši investici tam totiž budou vděčnější.
Bez místního agenta to nejde
Administrativní rudé peklo (možná spíše růžové, zase tak strašný proces vás nečeká) však není to, co by vás mělo od podnikání v Číně odradit. Stejně jako Dante jím totiž nebudete prochá-
zet sami – s tím rozdílem, že italský básník to měl zadarmo. Bez místního agenta a kontaktů na správných místech bychom byli i po roce na bodě nula, administrativní formality tedy přenechte Číňanům. Jediný problém je, že to opět stojí peníze. Rozhodně ale nemohu doporučit služby právních kanceláří, jejichž astronomické hodinové sazby váš projekt jen zbytečně prodraží. Najděte si lokálního agenta s dobrými kontakty na místní vládu a vše půjde rychleji. Takže pokud si to shrneme: základní kapitál 140 000 eur, minimálně deset tisíc eur na poplatky a služby agenta, zaplacení kanceláře na tři měsíce dopředu a jsme přibližně na 160 000 eur. Plus šest až devět měsíců papírování. Tato nemalá investice času a peněz vám však otevře dveře na trh, kde můžete najít více než miliardu spotřebitelů. Je na vašem zvážení, jestli se vám to vyplatí. Jan Hebnar je ředitel firmy KINEX Shanghai a zakládající člen společnosti www.sinovia.cz
Pohled na region
Číňané se při návštěvě Prahy zajímali o fungování vnitřního trhu EU Delegaci zajímala česká zkušenost s rychlou změnou z centrálně plánované na tržní ekonomiku a následný proces zapojení do jednotného evropského trhu.
Kathleen Geaney, František Nejedlý Odbor evropských záležitostí a vnitřního trhu, MPO
[email protected],
[email protected]
V
září navštívila Českou republiku delegace čínského Centra pro rozvoj a výzkum působící při čínské státní radě. Jedná se o největší čínské analytické centrum věnující se problematice tržního hospodářství. V rámci své návštěvy Prahy se členové delegace setkali se zástupci ministerstev průmyslu a obchodu, financí, dopravy a vnitra. Cílem uskutečněných setkání bylo pochopit, jak funguje evropská integrace a vnitřní trh EU. Čínskou stranu především zajímala právě česká zkušenost s vnitřním trhem EU, neboť Česká republika patří mezi skupinu států, které se v rychlém sledu změnily z centrálně plánované na tržní ekonomiku a téměř ihned poté začaly s integračním procesem.
Návštěvě delegace čínského Centra pro rozvoj a výzkum předcházela v Praze rozsáhlá akce – srpnové Čínské investiční fórum, kterého se zúčastnily stovky čínských podnikatelů a politiků (na snímku). Foto: Milan MarEnČák
Komerční prezentace
DACHSER Czech Republic: přeprava letadla do centrální Číny Mezinárodní logistický provider DACHSER Czech Republic realizoval přepravu sportovního letadla z České republiky až do centrální Číny. Pozemní přepravou i po moři ho přepravil do města Baoding vzdáleného od Prahy vzdušnou čarou více než 7 600 kilometrů. Letadlo SportStar RTC z dílny společnosti EVEKTOR-AEROTECHNIK a.s. o délce téměř 6 metrů a s rozpětím křídel 8,65 metrů má moderní design, vynikající letové vlastnosti a nízké provozní náklady. Používá se pro výcvik v leteckých školách a také pro cestování pilotů lehkých sportovních letounů. Pro přepravu do Číny bylo letadlo částečně demontováno, specialisté ze společnosti EVEKTOR-AEROTECHNIK a.s. jej zabezpečili proti poškození a uložili do 20´ námořního kontejneru. Zásilka pu-
22
český exportér říjen 2014, číslo 7
tovala z moravských Kunovic do Německa kombinovaně po zemi i železnicí. V Hamburku, coby největším přístavu našich západních sousedů, byla naložena na loď, odkud se přes Východočínské moře bezpečně dostala až do čínského přístavu Xingang nedaleko Pekingu. Po vyložení z lodi kontejner doputoval po cestě až do Baodingu vzdáleného od Pekingu přes 150 km. Neobvyklá přeprava sportovního letadla SportStar RTC byla organizovaná ve spolupráci s pobočkou DACHSER v Chengdu v Číně. „DACHSER působí v Číně od roku 1976. Nabízí zde ucelený logistický servis od letecké a námořní dopravy přes kontraktní logistiku, skladování, vnitrostátní distribuci až po vyřízení všech celních formalit a stal se klíčovým hráčem v oblasti logistiky v tomto regionu,“ říká Ing. Jan Polter,
obchodní a marketingový ředitel DACHSER Czech Republic. Od roku 2003 zde společnost funguje pod názvem DACHSER Far East Ltd a v Číně a na Tchaj-wanu je v současné době zastoupena již 18 pobočkami. „Naše divize DACHSER Air and Sea Logistics specializovaná na námořní a leteckou dopravu je specialistou právě pro zásilky z a do asijských destinací a s kolegy v Číně úzce spolupracuje,“ doplňuje Jan Polter. „Ekonomický vzestup Číny s sebou přinesl i zvýšení životní úrovně a s ní spojenou rostoucí poptávku po luxusním zboží,“ komentuje nové trendy Roman Thurzo, Country Manager Air & Sea Logistics DACHSER Czech Republic, a doplňuje, „to dává příležitost i českým výrobcům a přeprava sportovních letadel je toho dobrým příkladem.“ HN046951
Pohled na region Ochrana před výkyvy ekonomiky
Číňany zajímaly nejen praktické aspekty fungování vnitřního trhu EU, ale také obecné principy a otázky spojené s ekonomickou integrací jako takovou. V důsledku vývoje světové ekonomiky po roce 2008 si totiž také Čína klade otázku, jaké mechanismy ji mohou přinést efektivní ochranu před výkyvy světové ekonomiky v případě budoucích krizí. Zároveň podle některých analytiků stojí i Čína před otázkou, jakým způsobem zajistit pro svoje hospodářství udržitelný růst, stabilní rozvoj ekonomiky a příliv zahraničních investic. Jednou z možných odpovědí, které jsou pro Čínu dnes na stole, je také prohlubování spolupráce a potenciální hospodářská integrace v rámci svého regionu. Koneckonců již od devadesátých let se Čína zajímá o rozličné integrační procesy ve střední Asii, v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci, stejně jako o uvolňování světového obchodu, kde se například soustředí
na spolupráci se zeměmi ze sdružení ASEAN. Je pochopitelné, že rostoucí provázanost a propojení evropské a čínské ekonomiky vede k vzrůstajícímu zájmu Číny o fungování Evropské unie a jejího vnitřního trhu. Stejně tak je i pro Evropu zásadní, aby čínský hospodářský vývoj zůstal i nadále stabilní.
Vyšší příliv zahraničních investic
Čínskou delegaci zaujaly zejména otázky spojené s implementací společných pravidel na vnitřním trhu a způsob, jakým jsou tato pravidla dále naplňována. Česká strana při této příležitosti informovala Čínu o benefitech, které vnitřní trh EU pro českou proexportní ekonomiku přinesl, a to včetně zvýšení přílivu přímých zahraničních investic. Na druhou stranu také jasně zaznělo, že ne všechna očekávání byla naplněna a že členství v EU není samo o sobě zárukou úspěchu. V případě
vnitřního trhu EU se jedná o nástroj, který s sebou pro podnikatele přináší jak nové příležitosti, tak výzvy pro jejich podnikatelské aktivity. Podobně členství v EU přináší zlepšení podmínek pro příliv zahraničních investic, ale ty nemusejí být trvalé – v rámci vnitřního trhu stále probíhá soutěž. Přesto bylo zdůrazněno, že právě vnitřní trh je klíčovým a jedním z nejvíce oceňovaných prvků evropské integrace, který dává státům EU konkurenční výhodu. Platí totiž, že evropský trh o velikosti 504 milionů spotřebitelů s relativně vysokou nákupní silou je jedním z největších trhů světa. Bez EU by proto jednotlivé státy samy o sobě nikdy nemohly být tolik konkurenceschopné, jako jsou dnes. Bude zajímavé sledovat, zda se Čína Evropskou unií skutečně inspiruje a bude chtít v rámci svého blízkého regionu zahájit další integrační spolupráci směrem k prohlubování volného obchodu či směrem vnitřního trhu.
Komerční prezentace
HN046762
ČESKÝ EXPORTÉR říjen 2014, číslo 7
23
Pohled na region
Čínská žízeň po mléce silně roste Jen mezi lety 2000 a 2013 se podle statistik spotřeba mléčných produktů v Číně zvýšila o 170 procent. A dovoz v této oblasti poroste.
Věra Všetičková exportní konzultant, CzechTrade
[email protected]
N
eklidné léto na poli mezinárodního obchodu znovu poukázalo na nezbytnost diverzifikace exportu a potřebu hledat nové odbytové příležitosti. Ty se pro firmy z oboru potravinářství a konkrétně mlékárenského průmyslu nabízejí například v Číně. Dovozní potenciál právě v říši středu potvrzují i společnosti Madeta nebo Mlékárna Hlinsko. Světový primát Číny ve velikosti potravinového trhu a současná neschopnost nasytit tamní spotřebitele z vlastních zdrojů kvůli nedostatku orné půdy a vody vede k neustálému růstu podílu importu zemědělské produkce a potravin. Ten v roce 2012 vyústil až ve vytvoření čistého deficitu v obchodu s těmito komoditami ve výši 31 miliard dolarů. Dovozu ze západních zemí pak nahrává vzestup čínské střední třídy a s ním spojené změny ve spotřebním chování, které se stále více „westernizuje“. Posun v chování, ale i v chutích čínského spotřebitele lze spatřit rovněž v případě konzumace mléka a mléčných produktů. Jen mezi lety 2000 a 2013 se podle statistik OECD a FAO spotřeba mléčných produktů zvýšila o 170 procent. Stejné organizace navíc predikují v rozmezí let 2013 a 2022 další nárůst spotřeby, jenž bude navíc v kontrastu s pokračujícím poklesem vlastní čínské produkce. Ta byla schopna v roce 2013 pokrýt 72 procent uvedené spotřeby. Čína je již dnes druhým největším dovozcem mléka na světě, přesto by podíl importu dle odhadů OECD a FAO mohl ve sledovaném období stoupnout o dalších 20 procent.
číňané vlastní produkci příliš nevěří
Neschopnost uspokojit čínskou poptávku po mléce z vlastních zdrojů vyplývá do značné míry z vysokých výrobních nákladů. Ty jsou důsledkem vysokých cen krmiva a pronájmu pozemků, ale
24
český exportér říjen 2014, číslo 7
velký zájem mají Číňané o zahraniČní kojeneckou výživu. foto: reuters
také rostoucích mezd i silnější měny. Na výrobních nákladech se nepříznivě podepisuje i roztříštěnost malých farem, které nedokážou realizovat výnosy z rozsahu, ale zároveň jsou zdrojem drtivé většiny nezpracovaného mléka. Nadto se čínští výrobci potýkají se značnou nedůvěrou spotřebitelů ve vlastní produkci. Důvodem jsou četné skandály spojené s kvalitou mléka. Tragickým příkladem se stala takzvaná melaminová aféra, při níž si jedovatá látka v kojenecké výživě čínské značky vyžádala šest mrtvých a 300 tisíc přiotrávených dětí. Proto právě mléko pro nejmenší představuje vysoce žádaný dovozní artikl. Jeho import se zvyšuje nejen v oficiálních statistikách, ale i v podobě takzvaného hand-carry dovozu. Číňané si totiž často ze svých zahraničních cest přiváží jako „suvenýr“ právě plechovky s kojeneckou výživou. Situace dospěla tak daleko, že mnohé evropské supermarkety musely kvůli „nájezdům“ čínských zákazníků zavést množstevní omezení pro nákup tohoto zboží.
Mléčné výrobky vyvážejí do číny i češi
I přes nemalé legislativní a technické překážky, které se v Číně staví do cesty zahraničním dodavatelům mléčných produktů (a potravin obecně), si cestu k tamnímu spotřebiteli našlo i mléko českého původu. V roce 2013 dosáhl český vývoz tohoto zboží do Číny více než 142 milionů korun a v předchozím roce dokonce 206 milionů korun. Již tradičně se na něm významnou měrou podílely dodávky syrovátky a výrobků z ní. Dynamický nárůst pak lze vysledovat v případě slazeného a zahuštěného mléka a smetany. České firmy mohou představit svou produkci na čínském potravinovém trhu nebo posílit svou tamní pozici prostřednictvím účasti na mezinárodních potravinářských veletrzích. Agentura CzechTrade připravuje pro rok 2015 společnou účast českých podniků s tímto oborovým zaměřením na veletrzích China Food and Drinks Fair v Čcheng-tu (Chengdu) a Hotelex v Šanghaji.
s přispěním Václava Hofmana
Pohled na region
České podniky mohou využívat nové technologické centrum u Šanghaje Centrum se zaměřuje na podporu firem především z oblasti nanotechnologií a biotechnologií.
V
červnu bylo během návštěvy ministra Jana Mládka v Číně slavnostně podepsáno založení CzechTech China Center (CTCC) ve východočínském Su-čou (Suzhou). Centrum založila agentura CzechTrade jako podporu pro uplatnění českých subjektů v oblasti pokročilých technologií a produktů na čínském trhu (nanotechnologie, biotechnologie, apod.). CTCC se nachází v areálu Suzhou Industrial Park (SIP), konkrétně v jeho části Nanopolis, která zahrnuje komplexní služby v oblastech, jako je podpora výzkumu a vývoje, testování, výroba, konference a další služby v oboru nanotechnologie. Park leží zhruba 70 kilometrů západně od Šanghaje a patří k nejvyspělejším ekonomickým zónám v Číně. Su-čou je první čínské město, které považuje nanotechnologie za své strategické odvětví. To má přinést růst regionální ekonomiky – i s podporou centrální vlády v Pekingu, Čínské akademie věd
Co může CTCC nabídnout českým firmám: Vybavené kancelářské prostory v průmyslovém parku v Su-čou (Suzhou, Nanopolis), které mohou čeští podnikatelé využívat (stejně jako kancelářské prostory agentury CzechTrade v Šanghaji). Služby místních zaměstnanců, kteří jsou českým firmám plně k dispozici v rámci konkrétních projektů. Účast či zastoupení českých subjektů s jejich technologiemi na odborných výstavách a konferencích v Číně. Vyhledání a oslovení vhodných čínských obchodních partnerů pro danou technologii. Zajištění komunikace s čínskými vládními a odbornými institucemi i s komerčními subjekty v daném odvětví. Průzkum trhu a systematické získávání informací z příslušného segmentu v Číně.
Aleš Červinka ředitel CzechTrade Shanghai
[email protected]
a provincie Ťiang-su (Jiangsu). Součástí Nanopolis v Su-čou by měly být inkubátory, inženýrské služby, potřebné zázemí, podpora výzkumu a vývoje, pilotní produkce a výroba nanovýrobků. V rámci pilotního projektu nyní služeb CTCC využívá česká firma NAFIGATE Corporation se svou biotechnologií Hydal. Právě transfer této unikátní technologie, vyvinuté na VUT v Brně, se stal prvním projektem centra. „Biotechnologie Hydal má v Číně obrovský potenciál. Využívá jako zdroj použitý fritovací olej, ze kterého vyrábí biopolymer pro bioplasty,“ říká předseda představenstva NAFIGATE Corporation Ladislav Mareš. České podnikatele bychom rádi pozvali na konferenci China Jiangsu Conference for International Technology Transfer and Commercialization, která proběhne 6. až 8. listopadu 2014 v Nankingu (http://en.cittc.org). Pokud se nebudou moci konference zúčastnit osobně, nabízíme v rámci CTCC jejich zastoupení.
Komerční prezentace
DB Schenker spouští nové železniční spojení z Hamburku do čínského Zhengzhou
Logistická společnost DB Schenker vypravila na začátku září první nákladní vlak z Hamburku do Zhengzhou v provincii Henan. Tato událost navazuje na provozování železničního spojení v opačném směru, které je v provozu od srpna 2013.
Pravidelná železniční linka, která je v průměru o 20 dní rychlejší než námořní doprava, bude nyní sloužit více zákazníkům. První vlak do Zhengzhou byl z Hamburku vypraven 1. září s nákladem 41 kontejnerů. Cesta do Zhengzhou, které je jedním z důležitých průmyslových center a dopravních uzlů v Číně, trvá přibližně 17 dnů. Krátké přepravní časy, bezproblémové propojení se střední Evropou a schopnost distribuovat kontejnery rychle a bezpečně do dalších destinací – především tyto možnosti činí z DB Schenker
specialistu na euroasijská vlaková spojení. Trasa je dlouhá 10 214 km a vede přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko, Polsko, Německo do České republiky. Díky schopnosti flexibilně organizovat návoz zboží můžeme realizovat železniční přepravy kontejnerů až z Hongkongu, což dosud nebylo možné. Pro přepravy jsou používány standardní ISO 20´ a 40´ námořní kontejnery. Celková doba přepravy door-todoor z Číny do České republiky je v závislosti na naplánování a termínu odjezdu vlaku přibližně 25 dnů. HN046944
český exportér říjen 2014, číslo 7
25
Novinky z teritoria
Krátce o Číně
Dita Nedělková vedoucí oddělení Centrum informačních služeb, CzechTrade
[email protected]
slábnoucí čínská ekonomika ochlazuje trh s komoditami Ceny komodit klesly na nejnižší úroveň od světové hospodářské krize. Jedním z důvodů je i zpomalující čínská ekonomika a její průmyslová výroba (produkce továren rostla nejnižším tempem za posledních šest let). Výsledkem je tak pokles poptávky především po niklu, mědi a dalších surovinách. To může být nepříjemné především pro Austrálii. Ta přes 20 let těžila z dynamického růstu Číny a z její poptávky po železné rudě a uhlí, která táhla australský důlní průmysl. Nejvýznamnější společnost australského uhelného průmyslu BHP Billiton Mitsubishi Alliance již na tento fakt reagovala zrušením 700 pracovních míst.
Čína je největším producentem skleníkových plynů a emisí ze spalování fosilních paliv. foto: shutterstock
Internetové obchodování Internetové obchodování v Číně roste, hodnota prodejů se v roce 2013 meziročně zvýšila o 43 % – na 607,4 miliardy čínských jüanů. Největší podíl má prodej obuvi a oblečení a hlavním hráčem je Tmall.com s 45% tržním podílem. Významní prodejci (například H&M či Anta) rozšiřují své aktivity a kromě kamenných obchodů začínají prodávat i on-line. Jiní, kteří už on-line působí, dále investovali do tohoto segmentu, jako například Shangai SMG-CJ Homeshopping nebo prodejce elektra Suning Appliance. V roce 2013 měla Čína 591 milionů internetových uživatelů a počet mobilních uživatelů internetu dosáhl 464 milionů. Nejvýznamnější nárůst zaznamenal on-line prodej potravin, což souvisí i se zlepšením logistiky a dodacích podmínek. Trhu dominuje Tmall.com, následovaný JD.com (supermarket), Redbaby.com.cn (péče o matku a dítě), Vipshop Holdings (luxusní zboží) a Yihaodian.com (Wal-Mart).
Cesta k zelené politice Čína je největším producentem skleníkových plynů a emisí ze spalování fosilních paliv a nedávno předstihla i Evropskou unii s nejvyšší mírou znečištění v přepočtu na hlavu. To vedlo Čínu na konferenci o klimatu v OSN k prohlášení, že se chce spolu s USA stát lídrem v oblasti ekologicky šetrné ekonomiky. Země se proto bude snažit co nejrychleji stanovit absolutní limit pro emise skleníkových plynů. Nedávno také prohlásila, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého na jednotku HDP o 50 % oproti roku 2005. Cestou k cíli bude snížení spotřeby určitých forem uhlí a stabilizace emisí z ocelářského a cementářského průmyslu spolu s rozvojem spotřeby nefosilních zdrojů.
Země, která vede v exportu high-tech Oproti roku 2000 se změnilo rozložení sil v obchodu s high-tech a na úkor USA se největším exportérem stala Čína, jejíž podíl se v globálním měřítku zvýšil bezmála na 37 %. Bylo by lákavé předpokládat, že se Čína vydala směrem k výrobě s vyšší přidanou hodnotou, avšak opak je pravdou – tento stav totiž reflektuje internacionalizaci a přesun výroby globálních lídrů do regionu. 82 % exportu high-tech pochází z produkce zahraničních společností nebo joint venture. Na druhou stranu, výdaje na výzkum a vývoj v Číně značně stoupají, tvoří téměř 2 % HDP (plán 2,5 % v roce 2020). Tajemstvím nejsou ani ambice Číny stát se lídrem v oblasti technologií, proto je možná říše středu opravdu na cestě k tomu, stát se exportérem zboží s vysokou přidanou hodnotou. 26
český exportér říjen 2014, číslo 7
Výdaje na výzkum a vývoj v Číně značně stoupají, nyní tvoří téměř 2 % HDP. ilustrační foto: reuters
Informační servis pro exportéry
Vzniklo klientské centrum, jednotné kontaktní místo pro vývozce Nové centrum nabízí služby exportérům ve více než 90 zemích světa, a to jednoduše, na jednom místě a v řadě případů i zdarma.
K
lientské centrum pro export (KCPE) bylo oficiálně představeno na letošním mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Je výsledkem společného postupu ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničních věcí a agentury CzechTrade při zajišťování pomoci českým exportérům přímo na zahraničních trzích. KCPE představuje jednotné kontaktní místo, díky kterému se firmy dostanou ke službám ve více než 90 zemích světa. Tyto služby poskytují zástupci zahraničních kanceláří agentury CzechTrade a pracovníci zastupitelských úřadů České republiky.
Jak centrum funguje?
Firma, která má zájem o konzultaci svých exportních nebo investičních záměrů, se obrátí na KCPE, které sídlí v budově agentury CzechTrade. Zde se ho podle zaměření dotazu ujmou specialisté buď ze samotné agentury, nebo z ministerstva zahraničních věcí, kteří dotaz zodpovědí a nabídnou zájemci vhodnou konkrétní službu. Tu pak v zahraničí realizují zahraniční kanceláře agentury CzechTrade nebo zastupitelské úřady České republiky. Celá řada služeb centra je exportérům poskytována zdarma. Jedná se například o vstupní exportní konzultace, přípravu na obchodní jednání nebo identifikaci exportních příležitostí. V gesci ministerstva zahraničí je pak nabízena asistence a podpora při jedná-
ní s oficiálními institucemi a státními podniky, podpora v případě veřejných zakázek a využívání rozvojových a dalších fondů. Na tyto základní služby navazuje úžeji specializovaný servis. Mezi nejpoptávanější a v praxi nejvyužívanější služby se řadí průzkumy trhu, zjištění bonity zahraničních partnerů, organizace obchodních jednání, oslovení potenciálních obchodních partnerů a ověření jejich zájmu o výrobek či službu, dlouhodobá exportní asistence, organizování prezentačních akcí v zahraničí nebo třeba zpracování analýz trendů a obchodních příležitostí. Nabídku pak doplňují další služby poskytované agenturou CzechTrade, jako například exportní vzdělávání nebo individuální konzultace se zahraničními zástupci. KCPE a služby jednotné zahraniční sítě jsou určeny především malým a středním firmám, ale mohou pomoci
Zuzana Synková ředitelka odboru exportního zpravodajství a marketingu, CzechTrade
[email protected]
i velkým podnikům, které se zajímají o zakázky většího rozsahu. KCPE představuje v podstatě distribuční kanál, který exportérům přináší určitý komfort v tom, že mají odteď možnost se obracet se svými dotazy a požadavky na jedno místo. Nemusí tedy shánět informace na více adresách a ztrácet tak čas. Přes KCPE bude firmám zaručeno, že jejich dotaz se dostane do správných rukou a bude náležitě zpracován. Dotazy exportérů budou monitorovány a průběžně bude vyhodnocována i přínosnost samotného KCPE. Je důležité zmínit, že se v současné situaci nejedná o navýšení personálních a finančních kapacit na fungování KCPE ani jednoho ze zainteresovaných subjektů. Jde o účinné alokování stávajících zdrojů tak, aby mohl být exportérům poskytnut lepší a rychlejší servis.
Jak klientské centrum kontaktovat?
Specialisty centra je možné kontaktovat telefonicky (+420 224 907 576), e-mailem (
[email protected]) nebo přímo v pražském sídle agentury CzechTrade. Úřední hodiny centra jsou každý všední den 8.30 až 16.00 hodin. Možné je využít také osobní konzultace, a to v úterý od 9.00 do 15.00, ve středu od 13.00 do 16.00 a ve čtvrtek od 9.00 do 15.00 hodin. Informace o Klientském centru pro export naleznete také v rubrice „Zahraniční obchod“ na internetovém serveru www.businessinfo.cz.
český exportér říjen 2014, číslo 7
27
Informační servis
Turecké investice do infrastruktury znamenají šanci pro české podniky Objem českého vývozu do Turecka se v průběhu posledních pěti let ztrojnásobil, a i když nyní tamní ekonomika zpomalila, nabízí stále zajímavé příležitosti.
R
Dovoz do Turecka (v mld. USD)
1000
151 803 Vývoz z Turecka (v mld. USD)
500 0
13
20
1755
2005
13
20
12
20
11
20
10
09
08
struktura a vývoj tureckého obchodu
Turecký vývoz s výjimkou let 2009–2010 kontinuálně rostl, za posledních deset
1328
20
20
07
06
vystřídal nárůst na 16,2 miliardy dolarů, v loňském roce ale tato hodnota činila už jen 12,8 miliardy dolarů). Nejvyšší investice plynou do Turecka z Velké Británie, Rakouska, Nizozemska a Německa. V roce 2013 v zemi významně investovalo i Rusko a Ázerbájdžán. Peníze ze zahraničí nejčastěji směřují do potravinářského, chemického (včetně farmaceutického odvětví a zpracování kaučuku a plastu) a textilního průmyslu. Zatímco růst HDP se v posledních dvou letech zpomalil, inflace se naopak víceméně drží na stejných hodnotách.
1029
20
1304
682
20
05
20
1169
20
699
12
2627
Dovoz z ČR (v milionech USD)
655
20
11
20
10
20
09
20
08
20
07
20
06
05
20
20
04
český exportér říjen 2014, číslo 7
1500
20
28
251 661
2000
04
pokles přímých zahraničních investic
Kromě toho se Turecko v posledních letech potýká s mírně klesající hodnotou přímých zahraničních investic (propad z let 2009–2010 sice v roce 2011
[email protected]
Vývoj tureckého vývozu a dovozu v letech 2004–2013, ZDroj: www.tUrkStat.gov.tr včetně dovozu z ČR
20
ůst tureckého hospodářství se v posledních dvou letech propadl z hodnot kolem 9 % na čísla v rozmezí 2–4 %. Revidují se i odhady dalšího růstu HDP v následujících letech. Mezinárodní měnový fond snížil odhad pro Turecko na rozmezí 2,3–3,5 %. Agentura Moody’s Turecku pro letošek ponechala rating Baa3, nicméně stabilní výhled změnila na negativní. Jednou z příčin může být růst vnitřního zadlužení. V Turecku v posledních letech výrazně roste zadlužení domácností, jejichž dluh v poměru k disponibilním příjmům dosáhl v loňském roce 55 %. Tato úroveň je oproti západním standardům stále relativně nízká, nicméně dynamika růstu zadlužení vyzývá k obezřetnosti. Téměř milion lidí není schopno splácet osobní úvěry, což znamená 49% nárůst oproti roku 2012. Míra úspor domácností je zároveň nejnižší za posledních 30 let. Turecká vláda na situaci reagovala regulací užívání kreditních karet. Od roku 2002 vzrostlo i zadlužení firem, a to z 6,5 miliardy dolarů na 170 miliard dolarů v roce 2013. Desetinu těchto dluhů navíc tvoří krátkodobé úvěry se splatností do 12 měsíců. Omezení domácí spotřeby může mít pro Turecko následky ve výrazném poklesu růstu ekonomiky, protože HDP je saturován spotřebou zhruba z 80 %. A právě spotřeba, často živená i půjčkami, vedla v posledních deseti letech k nárůstu střední třídy téměř na dvojnásobek.
Václav Hofman analytik, Centrum informačních služeb, CzechTrade
let se zvýšil zhruba 2,5krát. Mezi nejvýznamnější obchodní partnery Turecka z hlediska dovozu patří Rusko (10,0 %), Čína (9,8 %) a Německo (9,6 %). Z dlouhodobého hlediska nejvyšší dynamiky na tureckém trhu dosahuje Čína a Írán, naopak lehce ztrácejí Spojené státy americké a Německo. Tři desetiny tureckého dovozu v roce 2013 tvořily dodávky z oblasti strojírenství a dopravy, další významnou oblastí dovozu do Turecka jsou položky související s energetikou, ať už se jedná o suroviny pro další zpracování, či dovoz samotné elektrické energie (22,6 %), dále pak tržní výrobky tříděné dle materiálu (14,5 %) a produkty chemického průmyslu (11,6 %).
Informační servis český vývoz na turecký trh
Struktura českého vývozu do Turecka v roce 2013 Sektor Objem vývozu z ČR (mil. Kč) Doprava 14 299 Strojírenství 10 630 Elektronika a elektrotechnika 5446 Chemický průmysl 3521 Slévárenství, hutnictví a kovozpracující průmysl 3050 Sklářství, bižuterie a šperkařský průmysl 1498 Textilní, oděvní a obuvnický průmysl 1412 Jemná mechanika, optika 1016 Těžařství 718 Ostatní 624 Stavebnictví 540 Potravinářský průmysl 305 Dřevozpracující a papírenský průmysl 174 Celkem 43 233
Podíl 33,1 % 24,6 % 12,6 % 8,1 % 7,1 % 3,5 % 3,3 % 2,3 % 1,7 % 1,4 % 1,2 % 0,7 % 0,4 % 100,0 %
Zdroj: ČSÚ
Vývoj přílivu přímých zahraničních investic do Turecka 25 000 20 000
Objem (miliony USd) 20 185
15 000 12 868
10 000 5000
13
Zdroj: www.worldbank.org
2,7 %
1,6 %
20 13
1,7 %
12
11
20
10
Turecká ekonomika se rozvíjí a podmínkou jejího dalšího rozvoje je zejména modernizace a nová výstavba infrastruktury, ať již dopravní, komunikační,
20
09
20
08
20
07
20
06
a opět produkty určené pro energetický sektor (elektrické generátory a generátorová soustrojí – 17 %).
1,2 %
20
2,1 % 1,4 %
české příležitosti
20
3,4 %
12
3,8 %
20
11
10
20
20
08
09
20
20
07
06
20
20
Podíl těchto investic z HDP
20
Objem českého vývozu do Turecka se v průběhu posledních pěti let ztrojnásobil a v roce 2013 činil 43,2 miliardy korun. K oblastem vývozu, které z českého pohledu zaznamenávají dlouhodobě nejvyšší zisky, patří doprava (33,1 % českého vývozu v roce 2013), strojírenství (24,6 %) a elektronika s elektrotechnikou (12,6 %). České portfolio na tureckém trhu dále doplňují chemický průmysl a slévárenství, hutnictví a kovozpracující průmysl. Český vývoz v oblasti dopravy tvoří ze dvou třetin osobní automobily, další téměř třetinu (28 %) pak části motorových vozidel. Turecká vláda v roce 2011 schválila oficiální strategický dokument, kterým se zavazuje zvýšit konkurenceschopnost země, provést strukturální transformaci a zvýšit přidanou hodnotu tureckých výrobků automobilového, ale i železničního průmyslu díky využití moderních technologií. S tím souvisí i snaha o zpřehlednění legislativního rámce, snížení administrativní zátěže a investice do dopravní infrastruktury. Právě do rozvoje dopravy a infrastruktury turecká vláda v roce 2013 směrovala třetinu veškerých investic. Lze předpokládat, že během realizace příslušných staveb bude turecký trh silněji poptávat produkty, které je budou moci využít – tedy z pohledu českého exportéra především automobily a železniční vozy či lokomotivy. Tuto tezi podporuje i fakt, že oproti EU, kde na 1000 obyvatel připadá v průměru 500 vozidel, v Turecku je to pouhých 165 vozů. Tento fakt se již promítl i do struktury českého vývozu do Turecka a výrobky z oblasti dopravy přinesly českým exportérům nejvyšší tržby ze všech oblastí – 14,3 miliardy korun, což je téměř trojnásobek oproti roku 2009. V oblasti strojírenství se na tureckém trhu nejčastěji uplatňují stroje k automatickému zpracování dat (21 %) a dále produkty související s vodohospodářskou či energetickou výstavbou – turbíny na vodní páru (9 %), čerpadla, zdviže kapaliny (9 %), vývěvy a kompresory (9 %). V oblasti elektroniky a elektrotechniky sledujeme dvě významné skupiny – výrobky související s elektrickými obvody (spínače a ochrana obvodů – 30 %)
energetické, či vodohospodářské. Z tohoto důvodu se potenciální nové příležitosti pro české exportéry nabízejí zejména v energetickém sektoru, v oblasti environmentální technologie ve vodohospodářství a sanaci odpadů, v nanotechnologii, důlních zařízeních a technologii a již zmíněném automobilovém průmyslu včetně dopravních systémů.
český exportér říjen 2014, číslo 7
29
Informační servis
Délka rozhodčího řízení se počítá jenom na měsíce, soud trvá roky V takzvaném urychleném rozhodčím řízení dojde k vydání konečného nálezu dokonce do dvou měsíců, pokud s tím obě strany sporu souhlasí.
Zbyšek Kordač, advokát Tereza Kyselová Weinhold Legal
[email protected] [email protected]
Z
a jednu z výhod rozhodčího řízení bývá uváděna jeho rychlost. Rozhodčí řízení oproti klasickému soudnímu řízení umožňuje rychlejší a pružnější vyřešení sporů díky své jednoinstančnosti a větší flexibilitě. Zatímco řízení před obecnými soudy trvá (podle statistik soudů a státních zastupitelství) většinou několik let, délka běžného rozhodčího řízení například u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky se počítá jen v řádu měsíců. To však není všechno. Kromě větší rychlosti samotného rozhodčího řízení můžeme v právních úpravách rozhodčích soudů najít i další dvě možnosti, jak strany mohou řízení ještě více urychlit.
Urychlené rozhodčí řízení
Prvním způsobem je institut takzvaného urychleného rozhodčího řízení. Jeho úpravu můžeme najít například v § 30 Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR. U urychleného rozhodčího řízení dojde k vydání konečného rozhodčího nálezu do dvou měsíců, pokud s provedením urychleného řízení písemně vyjádřily souhlas obě sporné strany, nebo do čtyř měsíců. Jelikož se ale za rychlost platí, je potřeba upozornit na zvýšené náklady při výběru tohoto typu rozhodčího řízení. Hlavní podmínkou, aby vůbec bylo provedeno urychlené rozhodčí řízení, je totiž zaplacení zvláštního poplatku. Druhým ze způsobů urychlení rozhodčího řízení je takzvaný Emergency Arbitrator neboli „pohotovostní rozhodce“, který nachází své uplatnění všude tam, 30
český exportér říjen 2014, číslo 7
Pokud někdo potřebuje ustavit rozhodce urychleně, může se obrátit například na Arbitrážní institut, který funguje při Stockholmské obchodní komoře. „Pohotovostní rozhodce“ bývá ustaven do 24 hodin. Na snímku je pohled na Stockholm. foto: shutterstock
kde je potřeba urychleně nařídit předběžné opatření, ale doposud ještě nebyl ustaven rozhodčí senát. Jako příklad můžeme uvést Arbitrážní institut, který funguje při Stockholmské obchodní komoře a který tuto možnost zavedl s účinností od 1. ledna 2010. V tomto konkrétním případě je Emergency Arbitrator zpravidla jmenován představenstvem Rozhodčího institutu do 24 hodin poté, co obdrží žádost. Ale pozor, v okamžiku, kdy je zvolen, nemůže tatáž osoba působit dále jako rozhodce v rámci stejného sporu.
stačíte předložit všechny důkazy?
Kromě uvedeného Arbitrážního institutu zavedl tuto možnost ve svých
pravidlech i Rozhodčí soud Mezinárodní obchodní komory v Paříži (ICC). Jeho použití je omezeno na naléhavé situace, u kterých nelze čekat na chvíli, až se ustaví rozhodčí senát. Co se bude rozumět naléhavou situací, bude už na posouzení ustaveným rozhodcem. Při rozhodování o možnosti využití prostředků zrychlujících průběh rozhodčího řízení je však potřeba mít na paměti, že rozhodčí řízení je jednoinstanční. Lze doporučit, aby strany využily institutů urychlujících rozhodčí řízení pouze tehdy, pokud jsou si předem jisty, že jsou během zkrácených lhůt schopny předložit rozhodcům všechna svá tvrzení a hlavně všechny důkazy.
Informační servis
Krátké zprávy ze světa
Dita Nedělková vedoucí oddělení Centrum informačních služeb, CzechTrade
[email protected]
obliba alkoholických nápojů v kolumbii roste Prodej alkoholických nápojů v Kolumbii roste spolu s městskou střední třídou, v níž stoupá zájem o zahraniční piva a speciální vína. Dovoz těchto produktů pozitivně ovlivnily i dohody o volném obchodu mezi Kolumbií, USA a EU. Nejzajímavější je růst v segmentu piva, který se v Kolumbii soustředí hlavně na speciály a prémiové produkty. Nejsilnější pozici na trhu má nicméně i přes rostoucí aktivity zahraničních výrobců stále Bogota Beer Company. Celkově drží v segmentu alkoholických nápojů nejlepší pozici SABMiller, respektive Bavaria, která těží ze značek Miller Lite, Agila, Poker a Club Colombia. Další dva největší producenti pak jsou lokální Fábrica de Licores y Alcoholes de Antioquia a Empresa de Licores de Cundinamarca.
Prodej alkoholických nápojů v Kolumbii roste, nejzajímavější je růst v segmentu piva. Na snímku je pivovar ve městě Tocancipá. Foto: reuters
Afrika na cestě ke konzumní společnosti
rostoucí strojírenská specializace v Asii
Napříč regionem pozorujeme stabilní růst HDP. Celkový rozvoj ekonomik, těžících často z přírodních zdrojů, povede ke zlepšení životního standardu. Výsledkem je vznikající dobře vzdělaná střední třída s poptávkou po nadstandardních službách a kvalitnějším zboží, a to nejvíce v subsaharském regionu. Výsledkem je rostoucí dovoz luxusního zboží i přítomnost značek, jako je Cartier a Prada, v Nigérii a Angole. Právě Nigérii pak analytici považují v rámci regionu za zemi, kde lze očekávat největší boom.
Hlavní asijské ekonomiky se dnes začínají stále více specializovat v oblasti strojírenské produkce. V Číně dominuje výroba stavebních strojů, o níž se předpokládá, že do roku 2017 bude představovat až 42 procent celkové strojírenské produkce – ruku v ruce s růstem investic do infrastruktury a do stavebnictví. V Japonsku zase převažuje výroba robotů, polovodičů a zpracovatelských strojů a tyto segmenty si s 45 procenty strojírenské produkce udrží dominantní postavení také v následujících třech letech. V Indii modernizace zemědělství stimuluje rostoucí poptávku a produkci zemědělských strojů. V Indonésii se zase předpokládá nárůst výroby strojů a zařízení pro hutnictví a kovoobrábění.
potenciál e-commerce v Indii
Jednou z klíčových oblastí japonské ekonomiky je výroba robotů a zpracovatelských strojů. Na snímku robot Pepper nahrazuje obsluhu obchodu. Foto: reuters
E-commerce zatím v Indii zaujímá v rámci maloobchodního trhu s 0,4 % prakticky bezvýznamné postavení. S přechodem miliardové ekonomiky do on-line světa se však odkrývá obrovský potenciál – i přes určitou nedůvěru vůči platbám on-line či kartou může on-line obchodování vyřešit problém kamenných obchodů. Ten spočívá v nedostupnosti určitých oblastí, nedostatečné infrastruktuře či drahých nájmech. Analytici odhadují, že e-commerce by do roku 2020 mohlo získat až tříprocentní podíl na trhu. Největší bariéru v jeho vzestupu nyní tvoří přístup k internetu, který má či využívá pouze 17 % obyvatel (oproti 44 % v Číně). Další překážkou je, že pouze 35 % obyvatel má bankovní účet a ještě méně jich je ochotno platit kartou on-line. Poslední problém pak tkví v nedostatečné infrastruktuře, která komplikuje dodávání zboží.
český exportér říjen 2014, číslo 7
31
Kalendář akcí
Nejbližší akce exportního vzdělávání pořádané agenturou CzechTrade 29. 10. 2014 Praha
oBCHoDNÍ strAteGIe pro realizaci projektů v zemích sNs
Na konflikty se zaměří listopadový seminář v Praze. foTo: shuTTersToCk
Seminář nabízí pohled na specifika exportní strategie a aktuální informace nezbytné pro efektivní obchodování se zeměmi SNS (zejména s Ruskem, Ukrajinou, Běloruskem, Kazachstánem).
Cena: 1000 kč
3. 11. 2014 Praha
obchodování s polskem
Perspektivy teritoria a možnosti asistenčních služeb pro podporu a rozvoj obchodních a investičních aktivit českých firem v Polsku, daňová specifika, zajištění plateb.
Cena: 600 kč
4. 11. 2014 Praha
ochrana průmyslového vlastnictví
Každý podnikatelský subjekt, který v rámci výroby či poskytování služeb vyvíjí produkty, by se měl zajímat o „duševní vlastnictví“. Nepodceňujte jej, ani právní vztahy z něj plynoucí. Jakým způsobem efektivně chránit výsledky své tvůrčí činnosti se dozvíte na tomto semináři.
Cena: zdarma
5. 11. 2014 Praha
BUsINess NApŘÍč kULtUrAMI – Indie, čína, Jižní korea, Japonsko, Vietnam, rusko, Izrael, evropská unie, JAr, severní Afrika, spojené státy, Latinská Amerika a Brazílie
Jak se orientovat v současném světovém byznyse, to představí Karel Havlíček, generální ředitel společnosti SINDAT a člen vrcholového vedení několika evropských a světových zaměstnavatelských institucí i neziskových organizací. Na základě osobních zkušeností představí rozdílnosti klíčových světových teritorií a na konkrétních příkladech aplikuje zásady řízení obchodu a rizik.
Cena: 2200 kč
32
český exportér říjen 2014, číslo 7
12. 11. 2014 Praha
Řízení logistických procesů v obchodních společnostech
Základní pojmy při řízení logistických procesů, metody a nástroje praktického řízení logistických procesů, logistika v zahraničním obchodě, optimalizace logistických procesů a praktická cvičení.
Cena: 1400 kč
13. 11. 2014 Praha
efektivní řešení koNFLIktNÍCH sItUACÍ v obchodním jednání
Jak zvládat emoce a nátlakové taktiky byznys partnera? Jak efektivně dosáhnout vytyčeného cíle? Jak vhodně reagovat při obchodním jednání? Vše se dozvíte a zároveň naučíte na tomto semináři.
Cena: 2200 kč
14. 11. 2014 Praha
Mezinárodní internetový marketing
Zdravá očekávání od internetového marketingu; lokální specifika internetu
– když Google a Facebook nestačí; jak na internetu zdarma získat informace, které pomohou vašemu podnikání na místním i zahraničním trhu. Jak vybudovat obchodně účinný web; podpora značky na internetu.
Cena: 2200 kč
20. 11. 2014 Praha
Aktuální exportní příležitosti v rumunsku a Maďarsku
Perspektivní obory a zajímavé projekty pro exportéry, financování exportu, účetní a daňové aspekty podnikání v daných teritoriích, individuální konzultace.
Cena: zdarma
26. 11. 14 Praha
NĚMeCko – váš obchodní partner
Jak se prosadit na německém trhu, tipy pro úspěšný export, bankovní praxe, právní a daňové aspekty založení pobočky v Německu, individuální konzultace.
Cena: zdarma
Podrobné informace o seminářích (podrobnější anotace, údaje o lektorech, místa konání, on-line přihlášky a další) naleznete na www.exportnivzdelavani.cz nebo www.czechtrade.cz/kalendar-akci/.
Kalendář akcí
Veletrhy s možností společné prezentace 17.–20. 11. 2014
the Big 5, Dubaj, spojené arabské emiráty
The Big 5 je prvotřídní platformou pro světové novinky z oblasti stavebnictví. Představují se nové trendy v řešení prodejních prostor, vybavení a materiálové předpoklady. Veletrh pokrývá veškeré potřeby firem z oblasti stavebnictví a interiérových technologií (výrobci oken, vybavení kuchyní a koupelen), dopravy těžkých a objemově náročných materiálů, ocelových konstrukcí. Kontakt:
[email protected].
19.–21. 11. 2014
INstrUteC 2014, tallinn, estonsko
Akce tematicky zahrnuje široký okruh technických oborů, a to jak výrobu strojů a nástrojů, tak i průmyslovou automatizaci, servis, zaměřuje se na inovace, úsporu zdrojů a další související aktivity. Mezi odbornou veřejností se akce těší značnému zájmu a podobně jako jiné prezentace v baltských metropolích má celoregionální působnost. Kontakt:
[email protected].
25.–28. 11. 2014
euroMold 2014, Frankfurt nad Mohanem, Německo
EuroMold je mezinárodně nejvýznamnější akcí celého procesního řetězce strojírenských technologií, počínaje nápadem přes design a tvorbu prototypu po sériovou výrobu. Přes 20 let se tu setkávají průmysloví designéři, produktoví vývojáři s dodavateli a konečnými uživateli. Veletrhu se účastní vedoucí světové firmy z oboru automobilového, elektrotechnického průmyslu, spotřebního zboží, lékařské techniky ad. Kontakt:
[email protected].
10.–12. 2. 2015
LogiMAt 2015, stuttgart, Německo
Veletrh intralogistiky, distribuce, materiálových a informačních toků, který zahrnuje veškeré vybavení nezbytné pro sklady a provozy, zdvihací a skladovací techniku, manipulační a dopravní zaříze-
Představení obalů firmy Tetra Pak na uplynulém veletrhu Anuga FoodTec. foto: Koelnmesse Image database
ní, včetně softwaru pro materiálový tok a služeb pro logistiku. Veletrh je zajímavý pro řadu oborů, jako je automobilový či strojírenský průmysl. Kontakt:
[email protected].
9.–13. 3. 2015
ImagineNano 2015, Bilbao, Španělsko
Veletrh nanotechnologií má silný mezinárodní dopad v celosvětovém měřítku. Posledního setkání se zúčastnilo 1230 vystavovatelů ze 43 zemí. Tím se naskýtá unikátní příležitost k navázání široké spolupráce s partnerskými institucemi a společnostmi. Veletrh je zaměřený na vysoce specializovaný obor, ve kterém české společnosti zaznamenávají celou řadu světových úspěchů. Kontakt:
[email protected].
24.–27. 3. 2015
Anuga Foodtec 2015, kolín nad rýnem, Německo
Veletrh se koná jen jednou za tři roky a pokrývá veškeré potřeby potravinářského průmyslu, od technologií přes výrobu a zpracování potravin a nápojů, balicí techniku, bezpečnost až po řízení provozu a distribuci. Veletrhu se účastní přední světové firmy z oboru. Kontakt:
[email protected].
25.–27. 3. 2015
MtMs 2015, Brusel, Belgie
MTMS je místem setkání všech výrobců strojů v Beneluxu, kteří hledají nejnovější technologie a nejnovější komponenty pro výrobní stroje. Veletrh se zaměřuje na transformaci a obrábění nejen kovů a oceli, ale také plastů, kompozitních materiálů. Je veletrhem technologií pro dodavatele a koncové klienty z různých průmyslových odvětví (strojírenství, výroba a obalový průmysl, zpracování kovu, plastu a kompozitu, automobilový průmysl, doprava). Kontakt:
[email protected].
Veletrhy jsou ideální příležitostí pro navázání osobních vazeb se zahraničními partnery a představení firemní produkce široké veřejnosti. Pokud vás některý veletrh zaujal, kontaktujte garanta akce pro bližší informace k osobní/katalogové prezentaci nebo k doprovodným asistenčním službám zahraničních kanceláří CzechTrade. Služby ušije na míru podle vašich požadavků. Všechny akce najdete na www.czechtrade.cz.
český exportér říjen 2014, číslo 7
33
Slovníček/Kvíz Základní fráze v Číně (výslovnost pchin-jin)
Otázky:
你好 [ni hao] Dobrý den/Ahoj
1.
是 [shi] Ano
我不明白 [wo bu ming bai] Nerozumím
我的名字是… [wo de ming zi shi…] Jmenuji se… 用卡支付 [yong ka zhi fu] Platit kartou 商务会 [shang wu hui yi] Obchodní jednání
再见 [zai jian] Na shledanou 对不起… [dui bu qi] Promiňte
我来自…公司 [Wo lai zi … gong si] Jsem z firmy…
…街怎么走? […jie zen me zou?] Kde je ulice…?
用现金支 [yong xian jin zhi fu] Platit hotově
发货时间 [fa huo shi jian] Dodací lhůta
合同 [he tong] Smlouva
能帮我叫一辆出租车吗? [Neng bang wo jiao yi liang chu zu che ma?] Můžete mi zavolat taxi?
A – 5 milionů B – 10 milionů C – 18 milionů
2.
Kdo je největším dovozcem do Číny?
3.
Zhruba kolik procent oděvů a obuvi dovážených do Evropské unie pochází z Číny?
公司 [gong si] Firma
A – USA B – Japonsko C – EU
请给我发邮件告知相关信息 [Qing gei wo fa you jian gao zhi xiang guan xin xi] Pošlete mi informace e-mailem
干杯! [gan bei] Na zdraví!
我同意/不同意这些条款 [Wo tong yi/bu tong yi zhei xie tiao kuan] S podmínkami souhlasím/nesouhlasím
价格太高/太低 [Jia ge tai gao/tai di] Cena je příliš vysoká/nízká
V příštím čísle Českého exportéra Polsko
34
Kolik milionů osobních aut se loni zhruba vyrobilo v Číně?
ČESKÝ EXPORTÉR říjen 2014, číslo 7
Česká firma s tradicí dodává do celého světa
Další číslo časopisu vyjde v HN 18. listopadu a v týdeníku Ekonom 20. listopadu
A – 50 % B – 20 % C – 90 %
4.
Obrat Číny se 27 zeměmi EU (ještě bez Chorvatska) loni dosáhl zhruba: A – 130 miliard eur B – 330 miliard eur C – 430 miliard eur
Odpovědi:
1. C, 2. C., 3. A, 4. C
货物 [huo wu] Zboží
谢谢 [xie xie] Děkuji
你好吗? [ni hao ma?] Jak se máte?
不客气 [bu ke qi] Není zač 请 [qing] Prosím
不是 [bu shi] Ne
HN046817-2
HN045748-7
Na zahraničních trzích se vyznáme Plánujete expanzi na nové trhy? Nechcete utrácet za náhodné kontakty a zbytečné cesty? Využijte služeb CzechTrade • • • •
Informační servis Exportní poradenství Exportní vzdělávání Výstavy, veletrhy a prezentace v zahraničí
www.czechtrade.cz