BULLETIN 4|
2012
ŠKODA JS a. s. před termínem dokončila výrobu vnitřních částí reaktoru pro JE Tchaj-šan V únoru 2012 společnost ŠKODA JS a. s., člen ruské strojírenské skupiny OMZ, dva měsíce před termínem dokončila kontrolní montáž vnitřních částí jaderného reaktoru typu EPR pro
1. blok čínské jaderné elektrárny Tchaj-šan. Předseda představenstva a generální ředitel ŠKODA JS a. s. Ing. Miroslav Fiala při této příležitosti prohlásil: „Znovu jsem se přesvědčil, že naši lidé mají potřebné schopnosti a znalosti, které mohou uplatnit při výstavbě nových jaderných bloků v České republice i v zahraničí. Pro naši společnost se daný projekt stal názornou ukázkou schopností společnosti nejen v oblasti výroby, ale i řízení a inženýringu.“ Vnitřní části jaderného reaktoru typu EPR byly společností ŠKODA JS poprvé vyrobeny pro 3. blok finské JE Olkiluoto v roce 2010. Objednávka na druhý komplet vnitřních částí reaktoru EPR byla společnosti ŠKODA JS zadána v květnu 2009. V souladu s podmínkami kontraktu měl být termín dodání zařízení v druhé polovině května 2012, nicméně na základě návrhu zákazníka byl po důkladném rozboru všech výrobních činností a kapacitních možností pracovišť ŠKODA JS dodací termín zkrácen o dva měsíce. Podíl exportu na celkových tržbách společnosti se neustále zvyšuje a svědčí o důvěře významných zahraničních partnerů ve spolehlivost dodávaného zařízení a schopnost společnosti ŠKODA JS dodávat je ve smluvních termínech a za konkurenceschopnou cenu.
Z OBSAHU:
EPR - těžký reflektor
ŠKODA JS a. s. před termínem dokončila výrobu vnitřních částí reaktoru pro JE Tchaj-šan (M. Kohout) Klíčové projekty Rosatomu (A. A. Kalinin) NIAEP: Multi – D technologie projektování O tvorbě systému řízení životního cyklu složitých inženýrských objektů na příkladu inženýrské společnosti (V. I. Limarenko)
str. 1 str. 3
str. 5
Významné projekty realizované společností ŠKODA JS a. s. v uplynulém období Jaderná elektrárna Mochovce ■ Dostavba 3. a 4. bloku slovenské JE Mochovce je stěžejním projektem v oblasti inženýringu (objem ca. 400 mil. eur). ■ ŠKODA JS zajišťuje dodávku hlavních systémů elektrárny – primárního okruhu a palivového hospodářství. Koncem roku 2011 byla na 4. bloku ustavena do betonové šachty nádoba reaktoru. Střední a východní Evropa ■ V tomto regionu je ŠKODA JS stabilním dodavatelem pro bloky typu VVER a RBMK. ■ V roce 2011 společnost dodala pohony řídících tyčí pro čtyři bloky maďarské jaderné elektrárny Pakš (typ VVER 440 s projektovou životností prodlouženou na 25 let). ■ Na Ukrajinu byly dodány modernizované lineární krokové pohony LKP-M pro jaderné bloky Chmelnické a Záporožské elektrárny (typ VVER 1 000). ■ Pokračuje výroba kompaktních mříží pro skladování použitého jaderného paliva pro 1. a 2. blok Záporožské jaderné elektrárny. Západní Evropa ■ ŠKODA JS vyrábí sušič páry pro 2. blok švédské jaderné elektrárny Oskarshamn. Jde o vnitřní vestavbu zcela nového designu pro varný reaktor, která bude vyměněna v rámci programu prodloužení životnosti a zvýšení výkonu bloku. ■ Pro nově budovaný 3. blok francouzské JE Flamanville navrhla ŠKODA JS zařízení na vyvážení použitého paliva, tým ŠKODA JS zahájil montáž uvedeného zařízení přímo na staveništi ve Francii. Východní Asie ■ V roce 2011 navázala ŠKODA JS přímou spolupráci s čínskou jadernou elektrárnou Tchien-wan (VVER 1 000). Jde
EPR - horní vnitřní části reaktoru
EPR - šachta aktivní zóny
o elektrárnu, která je typově velmi blízká projektu pro JE Temelín. Ing. Milan Kohout, ŠKODA JS a. s.
Klíčové projekty Rosatomu Aleksey Kalinin, Global Nuclear Opportunities, Mezinárodní Fórum Atomexpo 2012, Moskva 4.–6. 6. 2012 Vedle projektu Dostavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, představují v současnosti podle A. Kalinina, ředitele Oddělení mezinárodního obchodu Rosatom, pro státní korporaci významné klíčové projekty – výstavba jaderné elektrárny v Akkuyu, Turecko, výstavba Baltické jaderná elektrárna v Kaliningradské oblasti, Ruská federace, a výstavba jaderné elektrárny Kudankulam, Indie.
Akkuyu je první zahraniční projekt Rosatomu na výstavbu jaderné elektrárny sestavený na principu BOO (Build-Own-Operate). Baltická jaderná elektrárna je první ruský domácí projekt otevřený účasti zahraničních investorů. Jaderné bloky 1 a 2 elektrárny Kudankulam (v současnosti před ukončením) jsou první ze série bloků VVER, plánovaných pro Indii.
Akkuyu NPP project profile Key parameters Akkuyu is the first Rosatom’ foreign NPP project configured on BOO principles
• Project value – $ 20 bn. • Implementation period – 2011-2023 • Legal basis – Intergovernmental Agreement of May 12, 2010 • Reactor design – NPP-2006 (VVER-1200) • Total capacity – 4 800 MW (4 units) • PPA period –15 years, fixed price terms
Project highlights • First NPP project in Turkey
Turkey
• Sound Russian and Turkish State encouragement • Strong support to Turkey with regulatory system establishment and personnel training • The project is implemented in close cooperation with Turkish partners, involvement of Turkish suppliers mainly in civil construction
Site – Akkuyu, province Mersin, Turkey
• International investors are welcome to join the project with up to 49% Akkuyu SPV stake
Baltic NPP project profile Key parameters Baltic is the first Rosatom homeland NPP construction project open for involvement of foreign investors
• CAPEX– € 5 bn. • Construction period – 2010-2018 • Legal basis – Resolution of the Government of Russian Federation, ʋ 1353-p, 25.09.2009. • Reactor design – NPP-2006 (VVER-1200) • Total capacity –2 units x 1184 MW
Russia
Project highlights • Unique exclave territorial location • Fully complies with EC energy policy and EC supported • Meets EUR requirements
Site – Kaliningrad region, Russian Federation
• Significant export potential due to expected deficit of generation in the region • Involvement of foreign investors is envisaged • Strong political support from the Russian government
Kudankulam NPP project profile Key parameters Kudankulam 1,2 are the first of series of Rosatom units in India
• Construction period – 2002-2012 • Legal basis – Interstate Agreement of June 21,1998 • Reactor design – NPP-92 (VVER-1000) • Total capacity – 2 000 MW (2 units)
Project highlights • Project is in it’s final stage of implementation • Kudankulam 1,2 are the first of 16 VVER units to be constructed in India (Russia-India IGA on new NPP construction signed in 2008) • Kudankulam 3,4 are already in progress • Significant part of Russia - India Strategic Partnership Site – Kudankulam, India
• Russian state financing support • Significant local content sourcing, especially in civil construction • Broad localization programme envisaged
NIAEP: Multi – D technologie projektování O tvorbě systému řízení životního cyklu složitých inženýrských objektů na příkladu inženýrské společnosti
Jednotné informační prostředí EPCM společnosti Základní funkcí moderní EPCM společnosti je řízení (Management), projektování (Engineering), zásobování a nákup (Procurement) a výstavba (Construction) složitých inženýrských objektů. Inženýrská společnost se aktivně podílí na projektování a výstavbě, což jsou důležité fáze životního cyklu objektů. Pro společnost Atomenergoprojekt (OAO NIAEP) z Nižního Novgorodu jsou takovými objekty energetické bloky jaderných elektráren (JE).
Jaderná elektrárna je složitým inženýrským objektem, který musí odpovídat stanoveným parametrům jakosti. V průběhu výstavby energobloku musí EPCM společnost efektivně řídit zdroje (intelektuální, hmotné a pracovní), aby dokázala předat hotový objekt ve stanoveném termínu a bez překročení rozpočtu, stanoveného investorem. Proto nejdůležitějšími objekty řízení v procesu inženýrské činnosti jsou jakost, zdroje, náklady/rozpočet a termíny. S ohledem na komplexnost řešení výše uvedené úlohy se jeví nejdůležitější podmínkou, pro efektivní řízení parametrů, vytvoření jednotného informačního prostředí v systému řízení EPCM společnosti. Schéma jednotného informačního prostředí pro systém řízení EPCM společnosti je uvedeno na obr. 1.
Fáze „Projektování” 3D projektování Hlavním zdrojem strukturované informace o objektu (v našem případě – o JE) je 3D model (obr. 2). Je základním prvkem systému řízení životního cyklu JE, poskytuje klíčové informace pro účastníky všech ostatních procesů. Schopnost zvládnout 3D projektování je základní kompetencí každé inženýrské společnosti. Právě 3D model umožňuje vytvořit kvalitní projekt objektu, neboť vybavuje projektanty nástroji, umožňujícími zajistit vzájemnou provázanost technologických schémat i prostorových řešení a nalézt řešení projektových kolizí. Obr. 1. Základní schéma jednotného informačního prostředí EPCM společnosti
Dalším stupněm vývoje technologie 3D projektování je přechod k vytváření jednotného informačního modelu, který
Každá položka katalogu – ať už tepelný výměník, čerpadlo či armatura – má 70 až 80 atributů. Díky tomu si budou moci projekční kanceláře a útvary nákupu, v konkurenčním prostředí, vybrat zařízení s nejlepším poměrem ceny a kvality.
Obr. 2. 3 D model reaktorové části JE
sdružuje technologickou, konstrukční a stavební část projektu. NIAEP, společně s partnery, již připravuje řešení, které vůbec poprvé umožní sjednotit technologickou část, vytvářenou pomocí SW produktů společnosti Intergraph (SmartPlant Enterprise), konstrukční část, vznikající na bázi SW produktů Siemens (NX) a stavební část, na základě SW produktů Systèmes (CATIA), v jednotný digitální model JE. Zmíněný přístup umožňuje projektovat, v rozdílných informačních prostředích, pomocí jednotného systému navigace vyhledávání, v 3D modelu, kolizní analýzy, řízení změn a konfigurací. Zmíněný přístup k projektování JE bude použít ve světové praxi poprvé, prvním projektem se stane ruský projekt VVER-TOI (Vodo-vodní energetický reaktor – typový, optimalizovaný, informatizovaný).
Odvětvový katalog zařízení Jedním z hlavních nástrojů, který napomáhá vytváření 3D modelu, je odvětvový katalog zařízení a materiálů, připravovaný z pověření státní korporace Rosatom, společností NIAEP. Odvětvový katalog se stane vhodným a pro uživatele pohodlným zdrojem systematizovaných informací o výrobcích dodávaných na trh, zařízení a materiálů, určených pro výstavbu jaderných energobloků. V současné době probíhá příprava katalogu, na bázi počítačového programu ENOVIA V6, od společnosti Dassault Systèmes.
Čím se katalog NIAEP liší od jiných: ■ zveřejňují se informace o potřebách projektantů – výchozí technické požadavky (VTP), technické zadání (TZ), výchozí údaje pro projektování (VÚP); ■ seznam atributů je značně rozšířen a zahrnuje informace nezbytné nejen pro nákup zařízení, ale i pro projektování a provoz; ■ je zajištěna úplná kompatibilita v katalogu prezentovaných konstrukčních 3D modelů, vytvářených v různých systémech, s 3D modelem objektu, který se staví, rozpracovaným v programu SmartPlant Enterprise: kterákoli položka zařízení z katalogu vybraná projektantem, může být automaticky zařazena do projektu; ■ jsou a uchovány čárové kódy zařízení. Potřebné informace se automaticky předávají z odvětvového do projektového katalogu, v programu SmartPlant ReferenceDat, na základě výchozích technických požadavků na zařízení. To vše umožňuje projektantovi, aby rychleji a kvalitněji vytvořil 3D model objektu, aby formuloval specifikaci zařízení, se všemi nezbytnými parametry, zejména jeho cenu. Zmíněný přístup je klíčem k řízení zásobování, dodávek i cen zařízení a materiálů.
Technologie Multi-D Na základě 3D modelu objektu se stanoví všechny pro výstavbu nezbytné fyzické objemy hmotových zdrojů: hmotnost komína, plocha ventilačních šachet, objem betonu atd. Tyto údaje, společně s platnými normami produktivity, se zanesou do harmonogramu prací (činností) a potřebného času (program Primavera). Právě informační propojenost mezi dynamickým modelem objektu a podrobným harmonogramem prací, která vzniká pomocí technologie Multi-D, umožňuje inženýrům a technologům plánovat moderně, podrobně modelovat na základě 3D modelu objektu procesy výstavby a montáže, optimalizovat využívání pracovních zdrojů již ve fázi přípravy výroby (obr. 4).
Nejdůležitější novinkou zmíněného katalogu bude to, že úplné atributivní údaje o zařízení, včetně 3D modelu a technických charakteristik, do něj budou vkládat samotní dodavatelé. Ti se napojí na internetový portál a podstoupí verifikaci parametrů, kterou uskuteční správce katalogu (obr. 3). To umožní v průběhu relativně krátké doby naplnit katalog systematizovanými údaji. V současné době je do katalogu zařazeno více než 14 000 položek, ke konci roku 2011 by jejich počet měl dosáhnout 100 000. Obr. 3. Schéma tvorby oborového katalogu zařízení JE
a předání projektové a rozpočtové dokumentace (PRD) do výroby zkrátily třikrát. Kromě toho díky zavedení této „bezpapírové“ technologie se zvětšila transparentnost zpracovávání projektové a rozpočtové dokumentace, což zvyšuje její kvalitu a urychluje proces převzetí zákazníkem. Zásadně důležitým prvkem je zapojení specialistů zákazníka do procesu přebírání již od počátečních fází vyhotovování realizační projektové dokumentace.
Obr. 4. Multi-D – technologie optimalizace stavebních a montážních prací
Význam popisované technologie spočívá v tom, že řízením změn v procesu tvorby realizační projektové dokumentace dochází k neustálé aktualizaci informačního modelu. Po dokončení fáze „Výstavba“ se tento model předává zákazníkovi ve formátu as build (to znamená, právě v tom stavu, v jakém byla stavba realizována, tj. ve formátu dokumentace skutečného stavu).
Zásobování a dodávky Používání technologie Multi-D klade další nároky na vytváření 3D modelu, zejména z hlediska konkretizace a systému kódování prvků, ale na druhé straně přináší i množství výhod. Technologie Multi-D je zdrojem informací pro systémy řízení zásobování a dodávek, neboť právě tento systém přesně určuje, kdy má být zařízení dodáno do montážních zón dle zásady just-in-time a open-top. Výsledky modelování umožňují již ve fázi projektování najít problémová místa projektu a navrhnout změny pro jejich optimalizaci. Tato technologie umožňuje s časovým předstihem připravit personál montážních společností, odzkoušet si technologii montáže na virtuálních modelech, vytvářených v prostředí systému DELMIA, což později umožňuje optimálně využívat pracovní zdroje v průběhu montážních prací. V průběhu projektování, což je první fáze životního cyklu JE, jsou hlavními produkty EPCM společnosti: ■ vysoce kvalitní 3D model objektu vytvořený pomocí katalogu zařízení; ■ dynamický model výstavby objektu, který se vytváří pomocí technologie Multi-D.
Fáze “Výstavba” Vypracování realizační projektové dokumentace V průběhu výstavby klíčovou kompetencí inženýrské společnosti je vypracování realizační projektové dokumentace. V NIAEP se realizační projektová dokumentace pro výstavbu 3. a 4. bloků Rostovské JE vypracovává výhradně na základě 3D modelu, což zajišťuje vysokou kvalitu dokumentace a operativnost jejího vyhotovení.
Hlavním cílem systému řízení zásobování a dodávek je dostat konkrétní zařízení na příslušné místo v požadovaném termínu. Konkrétní zařízení a místo jeho instalace se určuje na základě 3D modelu a realizační projektové dokumentace, kdežto čas instalace je dán harmonogramem výstavby objektu. Za účelem zajištění integrace procesů inženýr-projektant se provádí (automaticky) stahování specifikací pro odborníky na kompletaci do informačního systému řízení projektu (ISŘP NIAEP). Na základě specifikací a harmonogramu se v ISŘP vytváří harmonogram nákupu a harmonogram dodání realizační projektové dokumentace. Při vytváření harmonogramů se přihlíží k časovým úsekům nezbytným pro: ■ přípravu a konání veřejných soutěží; ■ výrobu zařízení; ■ odsouhlasení technických podmínek a technického zadání; ■ provedení testů pilotního vzorku (tento v našem odvětví obecně užívaný termín označuje zařízení nového typu, které se nikdy dříve na JE nepoužívalo a proto vyžaduje provedení speciálních testů); ■ dodání zařízení od výrobce; ■ uskutečnění vstupní kontroly na staveništi. Pomocí informačních nástrojů ISŘP v jednotném informačním prostředí probíhá proces optimalizace věcného plánu výstavby objektu, harmonogramu dodávek zařízení a harmonogramu dodání realizační projektové dokumentace (obr. 6).
Velice důležitou součástí vyhotovení realizační projektové dokumentace je přechod k elektronickému zpracování dokumentace (EZD) a zavedení elektronického podpisu, což umožňuje operativně zařazovat změny do realizační dokumentace na základě údajů hlášených ze staveniště, kde je realizována výstavba objektu (obr. 5). Přechod na EZD podstatně zrychlí proces připomínkování dokumentace, což znamená, že výroba bude včas mít k dispozici nezbytné informace. Tento systém se nyní zkouší ve výrobě, po jeho zavedení se v letošním roce termíny připomínkování
Obr. 5. Schéma elektronického zpracování dokumentace
dodavatelů. Na týdenních poradách se informace prezentují s použitím harmonogramů 4. úrovně a tématických plánů. Dalším prvkem polního inženýringu je systém identifikačních čidel RFID (Radio-frequency identification), které jsou zakomponovány do ochranných přileb výrobního personálu a umožňují evidovat pracovní zdroje zapojené do výstavby objektů dle každého jednotlivého výkresu. Zmíněné nástroje umožňují velice přesný výpočet produktivity práce dělníků nejdůležitějších profesí dle jednotlivých výkresů realizační projektové dokumentace.
Obr. 6. Metodika plánování nákupu zařízení
Plánování dodávek zařízení (a tedy i realizační projektové dokumentace) v průběhu výstavby 4. bloku Rostovské JE nebude probíhat tradičním způsobem po technologických celcích, ale dle zásady zavezení zařízení do montážních zón na místo určení až do jejich osazení (open-top). Umožňuje to harmonizovat práci páru „projektant – odborník na nákup zařízení”, snížit pracnost а urychlit kompletaci systémů v montážních úsecích. Pro optimalizaci řízení skladových zásob v NIAEP je zavedena technologie označování zařízení čárovými kódy. Díky tomu se značně zkvalitnila evidence skladovaného zboží. Navíc čárový kód umístěný na zařízení umožňuje v budoucnu evidovat fakta montáže a ulehčuje přístup k informacím o ní ve fázi výstavby objektu. Přechod na informační systém, do něhož je integrován 3D model, a systém řízení nákupů a dodávek umožňuje účinné řízení změn.
Polní inženýring Hlavní úkol polního inženýringu spočívá v optimalizaci využívání pracovních zdrojů na staveništi a operativní změny harmonogramů prací v zájmu zajištění jejich aktuálnosti. Výchozím dokumentem pro řízení je dynamický model objektu, realizovaný Multi-D technologií. Takový model je zdrojem informací o fyzických objemech, o normách produktivity, ale i o počtu dělníků určité specializace, které bude zapotřebí angažovat pro vykonání prací dle konkrétních výkresů. Hlavním nástrojem polního inženýringu jsou výrobní vizuální sestavy určené k zadávání týdenních a denních úkolů (obr. 7). Výrobní vizuální sestavy umožňují přehledně plánovat a kontrolovat počty výrobního personálů dle nejrůznějších kritérií: podle výkresů, podle místností, podle stavebních značek, podle jednotlivých objektů celku určeného ke spouštění. Pomocí výrobních obrazovek se konají veškeré porady na staveništi: denní, týdenní a měsíční. Jsou vypracovány rozličné scénáře využití informací na poradách. Kupříkladu, v průběhu denních porad se prezentuje vizuální informace dle jednotlivých místností převzatá z 3D modelu a týkající se jednotlivých sub-
Společnost NIAEP považuje fázi „Výstavba“ za završenou, když je energetický blok proveden v naprostém souladu s projektovou dokumentací a je zapojen do energetické přenosové soustavy ve stanoveném termínu. Toho se dosahuje díky synchronizaci předávání realizační projektové dokumentace, dodávek zařízení, stavebních a montážních prací a díky využívání jednotného zdroje informací – informačního modelu objektu všemi účastníky.
Řízení nákladů Řízení nákladů probíhá v průběhu čtyř fází životního cyklu objektu (obr. 8): 1. Fáze zdůvodnění investic; 2. Fáze “Projekt”; 3. Fáze vyhotovení realizační projektové dokumentace; 4. Fáze podepsání protokolů o převzetí provedených prací. Kvalifikovaný odhad nákladů v průběhu fáze zdůvodnění investic se sestavuje podle nákladů na analogické objekty, které byly v minulosti projektovány nebo postaveny. Zohledňují se rozdíly vyplývající ze specifiky územního rozhodnutí a struktury porovnávaných objektů. Přihlíží se i k faktorům zeměpisného umístění staveniště, to je k seizmickým charakteristikám, k nákladům na místní materiální a pracovní zdroje, ke klimatickým a geodetickým charakteristikám území. V rámci této etapy provádíme korekci celkového rozpočtu bloku a propočítáváme náklady až do úrovně rozpočtů jednotlivých objektů. Přitom celkové náklady na energoblok nesmí překročit objem nákladů udávaný konkurenty v přepočtu na jednotku insta-
Obr. 7. Nástroje polního inženýringu
zaručenou návratnost prostředků vložených do projektu.
Intelektuální (informační) zdroje Každý z výše uvedených postupů inženýrské činnosti se opírá o určité informační nástroje. V NIAEP se zajišťuje informační součinnost mezi těmito nástroji ve všech etapách projektování a výstavby objektu (obr. 9).
Obr. 8. Etapy, během nichž dochází k řízení nákladů
lovaného výkonu. Kupříkladu pro energobloky 2. generace měrné náklady nesmí překročit $ 2300 na jeden kW, pro bloky 3. generace – $ 2 700 na jeden kW. Ve fázi „Projekt“ se pro každý objekt vypracovávají lokální rozpočty, které se aktualizují pomocí zprůměrovaných indexů analogických objektů. Zachování rozpočtových limitů se dosahuje pomocí optimalizace technologie výstavby, konstrukčních systémů a používaných materiálů; vedle toho se stanovují limitní ceny pro každý z lokálních rozpočtů. Ve fázi přípravy realizační projektové dokumentace se využívají údaje z odvětvového katalogu zařízení a z rozpočtové dokumentace. Rozpočty sestavované na základě realizačních výkresů se přepočítávají na aktuální úroveň cen s použitím územních a individuálních indexů. Kontrolují se zůstatky jak dle základních, tak aktuálních cen; pokud je limit překročen, navrhuje se technické řešení zaměřené na kompenzaci přečerpání, dochází i k přerozdělení limitů.
Projektový a technologický model objektu se vytváří pomocí produktů řady SmartPlant Enterprise od společnosti Intergraph. Třírozměrný geometrický model se vytváří v prostředí SmartPlant 3D, technologická schémata v prostředí SmartPlant P&ID, elektrická schémata v prostředí SmartPlant Electrical a SmartPlant Instrumentation. Projektové katalogy zařízení a standardních materiálu pro daný projekt se spravují v prostředí SmartPlant ReferenceData. Konstrukční modely se vytváří v systémech NX od společnosti Siemens a CATIA od společnosti Dassault, unifikují se pak na platformě TeamCenter. Stavební model se vytváří v prostředí CATIA; tamtéž se spravují katalogy stavebních prvků. Obecný přístup je následující: spravuje se jednotný odvětvový katalog zařízení na platformě systému ENOVIA, který naplňují samotní dodavatelé zařízení. Informace, které potřebuje projektant, dle výchozích technických požadavků se předávají z tohoto katalogu do Smartplant ReferenceData konkrétního projektu a následně jsou implementovány do příslušných projektových modulů konkrétního projektu – 3D, P&ID atd. Projektový, technologický, konstrukční a stavební model jsou integrovány do jednotného informačního modelu objektu
Ve čtvrté fázi, kdy se podepisují protokoly o převzetí prací, dochází k výpočtu skutečných nákladů. Kontroluje se cena převzatých objektů dle formuláře КС-2 a rozpočtový zůstatek. Pokud limity jsou překročeny, v rozpočtu se upravují ceny ještě neprovedených prací; v případě potřeby dochází k přerozdělování limitů mezi jednotlivými lokálními rozpočty a rozpočty jednotlivých objektů tak, aby celková bilance nákladů energobloku byla zachována. Schopnost inženýrské společnosti řídit náklady a zároveň i termíny činí přizvání inženýrské společnosti k účasti na projektu pro investory maximálně lákavou, neboť tak mají
Obr. 9. Schéma informačního prostoru životního cyklu JE
a systémů Multi-D, projekčních systémů a systémů řízení zásobování. Právě veškeré zmíněné propojené informační produkty tvoří jednotné informační prostředí inženýrské společnosti, což jí umožňuje, aby fungovala na úrovni nejvyšších současných světových standardů a byla konkurenceschopnou v procesu výstavby složitých inženýrských objektů.
Závěr
Obr. 10. Stádium „Provoz“ v modelu řízení životního cyklu
v systému ENOVIA od společnosti Dassault. Údaje o tomto modelu se předávají do systému Multi-D, kde se využívají nástroje Acston a Graton od společnosti Toshiba, taktéž DELMIA od společnosti Dassault. Řízení zásobování a dodávek probíhá jak v prostředí produktu SmartPlant Materials, implementovaného do řady SmartPlant, tak i v rámci firemního systému ISŘP NIAEP. Do těchto systémů se informace dostávají bezprostředně z bloku projektování. Řízení požadavků probíhá s využitím produktu společnosti IBM, který nese označení Rational DOORS. Celkový časový harmonogram se vypracovává a spravuje v programu Primavera, který je rovněž integrován do 3D modelu. V budoucnu se plánuje integrovat tento program i do systému řízení zásobování a dodávek. Řízení nákladů probíhá v rámci firemního systému ISŘP NIAEP a také v rozpočtovém programu Atomsmeta. V současné době se pracuje na hlubší integraci programu Atomsmeta
Zde prezentované technologie řízení nejen podporují procesy vytváření fyzického objektu (např. JE), ale jsou i samy o sobě produkty, které umožňují vytvořit informační model objektu jakožto další výsledek činnosti inženýrské společnosti, který se předává zákazníkovi. V současné době zákazník si přeje nejen řídit inženýrský objekt, ale i jeho virtuální model. A zde zajistit bezpečný a „hladký“ posun modelu ze stádia výstavby do stádia provozu a jeho implementaci do procesů řízení, které již existují v zákazníkově společnosti. Předností zde prezentované metody je to, že umožňuje souhrnně popsat činnost inženýrské společnosti ve všech stádiích životního cyklu. Bez ohledu na svou zdánlivou jednoduchost tento model nemá omezení, stejně jako prostor nezná žádná omezení. Model umožňuje nekonečně hluboko konkretizovat prvky podél libovolné osy, ať už osy času, osy funkcí řízení, osy zdrojů, stejně tak jako na kterékoli úrovni tvořené těmito osami. Přitom se nikdy neztrácí ze zřetele celistvost obrazu inženýringu. Kupříkladu, když se posuneme ze stádia „Výstavba“ do stádia „Provoz“, můžeme vidět, že i zde jsou přítomné dobře nám známé funkce EPC: modernizace, opravy, zařazování změn do 3D modelu v průběhu celé doby provozu (obr. 10). Posuneme-li se více doprava (odstávka) úloha inženýrské společnosti opět vzrůstá, veškeré inženýrské funkce, které jsou přítomné ve stádiu „Projektování“ a „Výstavba“, se opět projeví v plném rozsahu. V. I. Limarenko, ředitel společnosti NIAEP – Atomstroyexport Odborná korektura českého překladu Ing. Jiří Lhota
Vydává České jaderné fórum, Praha | ISSN 1213-4554 | E-mail: offi
[email protected]
