ˇ ´I TECHNICKE´ V BRNEˇ VYSOKE´ UCEN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
ˇ ´ICH TECHNOLOGI´I FAKULTA INFORMACN ˇ ´ITACOV ˇ ´ ´ ´I USTAV POC E´ GRAFIKY A MULTIMEDI FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF COMPUTER GRAPHICS AND MULTIMEDIA
ˇ ´I VAD OBJEKTIVU ODSTRANEN
´ RSK ˇ ´ PRACE ´ BAKALA A BACHELOR’S THESIS
´ AUTOR PRACE AUTHOR
BRNO 2008
ˇ MICHAL DOLEZEL
ˇ ´I TECHNICKE ´ V BRNE ˇ VYSOKE´ UCEN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
ˇ ´ICH TECHNOLOGI´I FAKULTA INFORMACN ˇ ´ITACOV ˇ ´ ´ GRAFIKY A MULTIMEDI ´ ´I USTAV POC E FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF COMPUTER GRAPHICS AND MULTIMEDIA
ˇ ´I VAD OBJEKTIVU ODSTRANEN LENS DISTORTION CORRECTION
´ RSK ˇ ´ PRACE ´ BAKALA A BACHELOR’S THESIS
´ AUTOR PRACE
ˇ MICHAL DOLEZEL
AUTHOR
´ VEDOUC´I PRACE SUPERVISOR
BRNO 2008
ˇ ˇ Ing. ONDREJ SILER
Abstrakt Bakal´aˇrsk´a pr´ace se zab´ yv´a metodami odstraˇ nov´an´ı vad digit´aln´ıch fotografi´ı vznikl´ ych v d˚ usledku vad fotografick´ ych objektiv˚ u. Popisuje nejˇcastˇejˇs´ı vady fotografick´ ych objektiv˚ u, zab´ yv´a se pˇr´ıˇcinami jejich vzniku, d´ale pak d˚ usledky tˇechto vad na v´ ysledn´ ych fotografi´ıch a moˇznostmi jejich odstranˇen´ı z digit´aln´ıch fotografi´ı. Hlavn´ım c´ılem pr´ace je n´avrh a implementace n´astroje pro odstranˇen´ı vad objektiv˚ u z digit´aln´ıch fotografi´ı. Aplikace je vytvoˇrena v jazyce C++ a vyuˇzit´ım podp˚ urn´ ych knihoven CImg a Imagemagick. Aplikace je vyv´ıjena a testov´ana pod operaˇcn´ımi syst´emy MS Windows XP a Linux Kubuntu 7.10. V´ ysledky jsou porovn´av´any s profesion´aln´ımi n´astroji pro u ´pravu digit´aln´ıch fotografi´ı.
Kl´ıˇ cov´ a slova objetiv, fotografie, vada objektivu, vada, korekce
Abstract The bachelor thesis deals with methods of removing digital photographies aberrations caused by photographical lens distortions. It describes the most frequent lens aberrations, deals with their causes, followed by consequences of these aberrations on destination pictures and ways of theri removing from digital photographies. The main goal of the thesis is to design and implement tools for removing lens distortions aberrations from a digital photography. The application was created in C++ programming language with the support of Cimg and Imagemagick libraries. The application wal also developed and tested for MS Windows XP and Linux Kubuntu 7.10 operation systems. The results are compared with professional tools for digital photography processing.
Keywords lens, photography, lens distortion, aberration, correction
Citace Michal Doleˇzel: Odstranˇen´ı vad objektivu, bakal´aˇrsk´a pr´ace, Brno, FIT VUT v Brnˇe, 2008
Odstranˇ en´ı vad objektivu Prohl´ aˇ sen´ı ˇ Prohlaˇsuji, ˇze jsem tuto bakal´aˇrskou pr´aci vypracoval samostatnˇe pod veden´ım Ing. Ondˇreje Silera. Uvedl jsem vˇsechny liter´arn´ı prameny a publikace, ze kter´ ych jsem ˇcerpal. ....................... Michal Doleˇzel 7. kvˇetna 2008
Podˇ ekov´ an´ı ˇ Dˇekuji vedouc´ımu pr´ace Ing. Ondˇreji Silerovi za odbornou pomoc a pedagogick´e veden´ı pˇri ˇreˇsen´ı m´e bakal´aˇrsk´e pr´ace. D´ale bych chtˇel podˇekovat fotograf˚ um Josefu Habrovcovi, Romanu Iviˇciˇcovi a Josefu Valouˇskovi za odborn´e konzultace a poskytnut´e fotografie.
c Michal Doleˇzel, 2008.
Tato pr´ ace vznikla jako ˇskoln´ı d´ılo na Vysok´em uˇcen´ı technick´em v Brnˇe, Fakultˇe informaˇcn´ıch technologi´ı. Pr´ ace je chr´ anˇena autorsk´ym z´ akonem a jej´ı uˇzit´ı bez udˇelen´ı opr´ avnˇen´ı autorem je nez´ akonn´e, s v´yjimkou z´ akonem definovan´ych pˇr´ıpad˚ u.
Obsah ´ Uvod
3
1 Fotografick´ a optika 1.1 Fotografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Objektiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Svˇetlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Sv´ıtivost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Barva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5.1 Co je to barva? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5.2 Rozdˇelen´ı svˇetla podle vlnov´e d´elky . . . . . . 1.5.3 Rozklad svˇetla hranolem . . . . . . . . . . . . . 1.5.4 Rozdˇelen´ı viditeln´eho svˇetla podle vlnov´e d´elky 1.5.5 Barva objektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6 Polarizace svˇetla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ cky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.7 Coˇ 1.7.1 Materi´al . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.7.2 Druhy ˇcoˇcek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.8 Charakteristiky objektiv˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . 1.8.1 Ohniskov´a vzd´alenost . . . . . . . . . . . . . . 1.8.2 Optick´a mohutnost . . . . . . . . . . . . . . . . 1.8.3 Svˇetelnost a clona . . . . . . . . . . . . . . . . 1.8.4 Hloubkov´a ostrost . . . . . . . . . . . . . . . . 1.8.5 Zorn´ yu ´hel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2 Vady ˇ coˇ cek a objektiv˚ u 2.1 Barevn´e vady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Monochromatick´a vada . . . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Chromatick´a aberace . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.3 Ztr´ata barevn´ ych sloˇzek u podvodn´ıch fotografi´ı 2.2 Geometrick´e vady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Sferick´a aberace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Pespektivn´ı zkreslen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Vady ostrosti obrazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Nespr´avn´e zaostˇren´ı . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 Rozmaz´an´ı pohybuj´ıc´ıho se objektu . . . . . . . 2.3.3 Nespr´avnˇe rozostˇren´e pozad´ı (bokeh) . . . . . . . 2.3.4 Difrakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.5 Kulov´a vada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4 4 4 5 5 5 5 6 6 6 7 7 8 8 8 9 9 10 10 10 10
. . . . . . . . . . . . .
11 11 11 12 13 14 14 15 16 16 16 16 17 18
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
18 18 18 19
3 Zvolen´ e korekˇ cn´ı metody u vybran´ ych vad 3.1 Vybran´e vady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Chromatick´a aberace . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Monochromatick´a vada . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Perspektivn´ı zkreslen´ı . . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Sf´erick´a aberace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6 Vinˇetace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.7 Ztr´ata barevn´ ych sloˇzek u podvodn´ıch fotografi´ı .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
20 20 20 21 21 23 24 24
2.4
2.3.6 Korekce vad ostrosti Ostatn´ı vady . . . . . . . . 2.4.1 Reflexe v protisvˇetle 2.4.2 Vinˇetace . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
4 N´ avrh a implementace korekˇ cn´ıho n´ astroje 4.1 N´avrh vnitˇrn´ı struktury n´astroje . . . . . . . . 4.2 N´avrh vnitˇrn´ı struktury korekˇcn´ıho modulu . . 4.3 N´avrh vnitˇrn´ı struktury zobrazovac´ıho modulu 4.4 Volba implementaˇcn´ıho jazyka . . . . . . . . . 4.5 Podporovan´e operaˇcn´ı syst´emy . . . . . . . . . 4.6 Pˇrehled implementovan´ ych modul˚ u . . . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
25 25 25 25 26 26 26
5 Zhodnocen´ı v´ ysledk˚ u korekˇ cn´ıho n´ astroje 5.1 Porovn´an´ı s existuj´ıc´ımi programy na u ´pravu fotografi´ı . 5.2 Zp˚ usob hodnocen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 V´ ysledky testov´an´ı: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Celkov´e zhodnocen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
27 27 27 27 28
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
Z´ avˇ er
29
Literatura
31
Seznam pˇ r´ıloh
32
Pˇ r´ıloha ˇ c. 1 - Uk´ azka pouˇ zit´ı jednotliv´ ych modul˚ u
33
Pˇ r´ıloha ˇ c. 2 - Porovn´ an´ı v´ ysledk˚ u modul˚ u s profesion´ aln´ımi programy
39
Pˇ r´ıloha ˇ c. 3 - Programov´ a dokumentace
49
Pˇ r´ıloha ˇ c. 4 - Popis struktury pˇ riloˇ zen´ eho CD
56
2
´ Uvod Lid´e mˇeli vˇzdy tendenci zachycovat svoje z´aˇzitky a proˇzit´e chv´ıle tak, aby si je mohli pˇripom´ınat a vzpom´ınat na nˇe. Jiˇz pravˇec´ı lovci ˇzij´ıc´ı v jeskyn´ıch zachycovali sv´e slavn´e okamˇziky, jak´ ymi bylo napˇr. uloven´ı mamuta, na stˇeny jeskyn´ı. Postupem ˇcasu se lid´e vyv´ıjeli a zdokonalovaly se i n´astroje pro zachycen´ı takov´ ych okamˇzik˚ u. Po dlouhou dobu bylo jedinou moˇznost´ı vyuˇzit´ı sluˇzeb kresl´ıˇr˚ u a mal´ıˇr˚ u. Velk´ y zlom nastal v 16. stolet´ı, kdy byl vynalezen prvn´ı fotoapar´at. Fotografie, nebo-li malba svˇetlem, pˇredstavovala ide´aln´ı prostˇredek jak zachytit a uchovat obrazovou informaci. Prvn´ı fotoapar´aty neposkytovaly moc dobr´e v´ ysledky, ale postupem ˇcasu se zdokonalovaly a st´avaly ˇc´ım d´al sloˇzitˇejˇs´ımi a propracovanˇejˇs´ımi. Dneˇsn´ı fotoapar´aty pouˇz´ıvaj´ı objektivy obsahuj´ıc´ı aˇz nˇekolik des´ıtek ˇcoˇcek. Sebemenˇs´ı nepˇresnost v um´ıstˇen´ı takov´e ˇcoˇcky nebo vada materi´alu se pot´e projev´ı na v´ ysledn´e fotografii. Vady objektiv˚ u jsou velmi nepˇr´ıjemn´e, protoˇze kaz´ı celkov´ y dojem z fotografie. Nav´ıc mohou zp˚ usobovat i velk´e ˇskody. Pokud by napˇr. vlivem geometrick´e vady objektivu byla zkreslena leteck´a fotografie, vznikla by chyba v kartografick´e mapˇe, kter´a by mohla m´ıt neblah´e n´asledky. V prvn´ı kapitole vysvˇetluji z´aklady fotografick´e optiky, kter´e jsou nezbytn´e k pochopen´ı principu, jak funguje fotoapar´at a objektiv, jako jeho hlavn´ı ˇc´ast. Druh´a kapitola se zab´ yv´ a jednotliv´ ymi objektivov´ ymi vadami, pˇr´ıˇcinami jejich vzniku a moˇznost´ı jejich odstranˇen´ı. Ve tˇret´ı kapitole popisuji korekˇcn´ı algoritmy pro n´asledn´e softwarov´e zpracov´an´ı fotografi´ı, ˇ obsahuj´ıc´ıch vady objektivu u vybran´ ych vad. Ctvrt´ a kapitola se zab´ yv´a n´avrhem a implementac´ı korekˇcn´ıho n´astroje. V p´at´e kapitole porovn´av´am v´ ysledky implementovan´eho korekˇcn´ıho n´astroje s existuj´ıc´ımi n´astroji pro zpracov´an´ı digit´aln´ıch fotografi´ı. Celkov´ y souhrn pr´ace je uveden v z´avˇeru pr´ace. T´ema bakal´aˇrsk´e pr´ace jsem si zvolil pˇrev´aˇznˇe z d˚ uvodu z´ajmu o poˇc´ıtaˇcovou grafiku, kter´a mˇe velmi zaujala, kdyˇz jsem se s n´ı setkal v r´amci povinn´eho pˇredmˇetu Z´aklady poˇc´ıtaˇcov´e grafiky bˇehem sv´eho studia na FIT. Vybran´e t´ema mˇe nav´ıc oslovilo i z fotografick´eho hlediska, protoˇze jednou z m´ ych z´ajmov´ ych aktivit je i pot´apˇen´ı spojen´e s podvodn´ım fotografov´an´ım.
3
Kapitola 1
Fotografick´ a optika 1.1
Fotografie
Jako umˇeleck´ y n´azev pro fotografii by se mohl pouˇz´ıt pojem malba svˇetlem. Bˇehem fotografov´an´ı je obraz nejprve zachycen objektivem fotoapar´atu a pot´e dopad´a na z´aznamov´e m´edium. Fotografie m˚ uˇzeme rozdˇelit do dvou hlavn´ıch skupin - na fotografie klasick´e a digit´aln´ı. U klasick´e fotografie pln´ı funkci z´aznamov´eho m´edia tzv. fotografick´ y film. Ten slouˇz´ı ’ souˇcasnˇe jako z´aznamov´e, pamˇet ov´e i archivaˇcn´ı m´edium. Proces fotografov´an´ı zde u klasick´ ych fotografi´ı konˇc´ı. V digit´aln´ıch fotoapar´atech ˇz´adn´ y takov´ y film nen´ı. Jako z´aznamov´e m´edium je vyuˇz´ıv´an tzv. elektronick´ y svˇetlocitliv´ y sn´ımaˇc, tzv. ˇcip. V okamˇziku zachycen´ı sn´ımaˇcem jsou data st´ale analogov´a, ˇcehoˇz vyuˇz´ıv´a napˇr. form´at raw, jehoˇz v´ yhodou je napˇr. bezeztr´atov´a u ´prava jasu ˇci kontrastu na poˇc´ıtaˇci. V pˇr´ıpadˇe, ˇze fotoapar´at ukl´ad´ a data v digit´aln´ım form´atu, jsou analogov´a data z ˇcipu fotoapar´atu d´ale zpracov´ana A/D pˇrevodn´ıkem. Po zpracov´an´ı A/D pˇrevodn´ıkem se z nich st´av´a digit´aln´ı z´aznam - posloupnost nul a jedniˇcek. Vˇsechny tyto ˇcinnosti jsou plnˇe automatick´e.
1.2
Objektiv
Obr´azek 1.1: Fotografick´ y objektiv - pˇrevzato z [4]
Objektiv je z´akladem a jednou z nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch souˇc´ast´ı kaˇzd´eho fotoapar´atu. Objektiv vytv´aˇr´ı obraz fotografovan´ ych pˇredmˇet˚ u. Objektiv si m˚ uˇzeme pˇredstavit jako takov´e oko fotoapar´atu. Objektiv m´a hlavn´ı vliv na kvalitu obrazu zobrazen´eho na sn´ımac´ı ˇcip ˇci film. Jedn´a se tedy o jednu z nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch ˇc´ast´ı kaˇzd´eho fotoapar´atu. Abychom pochopili dobˇre funkce objektivu, je nutn´e zn´at z´aklady fotografick´e optiky.
4
1.3
Svˇ etlo
Obr´azek 1.2: Slunce - nejv´ yznamnˇejˇs´ı zdroj svˇetla - pˇrevzato z [7]
Svˇetlo je z´akladn´ı podm´ınkou lidsk´eho vidˇen´ı, proto se jej snaˇzili popisovat vˇedci a fyzikov´e uˇz ve starovˇeku. Prvn´ı n´azory na svˇetlo byly velmi primitivn´ı. Jednou z prvn´ıch ˇ teori´ı, kterou popsali staˇr´ı Rekov´ e byl n´azor, ˇze kaˇzd´e tˇeleso je zdrojem svˇetla. Pozdˇeji se n´azory zdokonalovaly. Anglick´ y fyzik Isaac Newton pˇriˇsel s domnˇenkou, ˇze svˇetlo je proud velmi mal´ ych tˇel´ısek, kter´a se pˇr´ımoˇcaˇre ˇs´ıˇr´ı od svˇeteln´ ych zdroj˚ u a odr´aˇzej´ı se od ostatn´ıch tˇeles. V 19. stolet´ı pˇredstavil J. C. Maxwell teorii, ˇze svˇetlo je elektromagnetik´e vlnˇen´ı. Maxwellova teorie odr´aˇzela a podporovala velk´e mnoˇzstv´ı svˇeteln´ ych jev˚ u, ale nedok´azala napˇr´ıklad vysvˇetlit vnˇejˇs´ı fotoelektrick´ y jev. Dneˇsn´ı definice svˇetla je dvoj´ı: pˇripouˇst´ı, ˇze se svˇetlo za urˇcit´ ych podm´ınek chov´a jako elektromagnetick´e vlnˇen´ı, ale naproti tomu pokud je tˇreba zkoumat jevy, na kter´e Maxwellova teorie nestaˇc´ı, jako napˇr. fotoelektrick´ y nebo fotochemick´ y jev, chov´a se ke svˇetlu jako k proudu svˇeteln´ ych ˇc´astic, tzv.kvant. Z´akladn´ımi vlastnostmi svˇetla jsou sv´ıtivost, barva (frekvence, vlnov´a d´elka) a polarizace. Z pokus˚ u je nav´ıc zn´amo, ˇze kv˚ uli dualitˇe ˇc´astice a vlnˇen´ı m´a svˇetlo vlastnosti jak vlnˇen´ı, tak ˇc´astice.
1.4
Sv´ıtivost
Sv´ıtivost ud´av´a prostorovou hustotu svˇeteln´eho toku zdroje v r˚ uzn´ ych smˇerech. Z´ısk´a se vydˇelen´ım toku svˇetla zdroje prostorov´ ym u ´hlem, do kter´eho sv´ıt´ı. Hustotu svˇeteln´eho toku lze ch´ apat jako svˇetelnou energii vyz´aˇrenou za jednotku ˇcasu. Sv´ıtivost je takto definovan´ a pro bodov´ y zdroj, jehoˇz rozmˇery jsou zanedbateln´e v porovn´an´ı se vzd´alenost´ı svˇeteln´eho zdroje od m´ısta, kde sv´ıtivost urˇcuji. Jej´ı jednotka je kandela (cd). Pˇrevzato z [10]
1.5 1.5.1
Barva Co je to barva?
Svˇetlo m˚ uˇzeme zjednoduˇsenˇe ch´apat jako elektromagnetick´e vlnˇen´ı. Elektromagnetick´e vlnˇen´ı obsahuje velk´e mnoˇzstv´ı vlnov´ ych d´elek. A pr´avˇe vlnov´a d´elka urˇcuje u viditeln´eho svˇetla jeho barvu. Jednotliv´e vlny r˚ uzn´ ych d´elek od sebe nejsou nijak oddˇeleny, ale naopak na sebe spojitˇe navazuj´ı, proto mluv´ıme o tzv. spektru.
5
Obr´azek 1.3: Rozdˇelen´ı svˇetla podle vlnov´e d´elky - pˇrevzato z [5]
1.5.2
Rozdˇ elen´ı svˇ etla podle vlnov´ e d´ elky
Jednotkou vlnov´e d´elky je nejˇcasteji nm (nanometr). Vlnˇen´ı podle vlnov´e d´elky rozdˇelujeme na z´aˇren´ı rozhlasov´e, infraˇcerven´e, viditeln´e, ultrafialov´e, rentgenov´e a kosmick´e (viz. obr´ azek ˇc. 1.3). Viditeln´e svˇetlo je souhrn svˇeteln´ ych vln o r˚ uzn´ ych vlnov´ ych d´elk´ach rozsahu od 380 aˇz 740 nm.
1.5.3
Rozklad svˇ etla hranolem
Obr´azek 1.4: Rozklad svˇetla hranolem - pˇrevzato z [10]
Jednotliv´e barevn´e sloˇzky svˇetla m˚ uˇzeme pozorovat pomoc´ı jednoduch´eho pokusu, kdy mezi zdroj svˇetla a sklenˇen´ y trojbok´ y hranol postav´ıme pˇrek´aˇzku s u ´zkou ˇstˇerbinou tak, ˇze svˇetlo proch´az´ı ˇstˇerbinou pˇr´ımo do hranolu, ve kter´em se svˇetlo dvakr´at l´ame. Pˇri prvn´ım zlomen´ı na pr˚ uchodu vzduch-sklo doch´az´ı k tzv. chromatick´e disperzi. Jednotliv´e barevn´e sloˇzky b´ıl´eho svˇetla se l´amou pod r˚ uzn´ ymi u ´hly. D´ıky tomu se b´ıl´e svˇetlo rozloˇz´ı na jednotliv´e barevn´e sloˇzky viz. obr´azek 1.4. Pˇri druh´em zlomu na pr˚ uchodu sklo-vzduch se chromatick´ a disperze zes´ıl´ı. Efekt je pak l´epe viditeln´ y.
1.5.4
Rozdˇ elen´ı viditeln´ eho svˇ etla podle vlnov´ e d´ elky
Nejkratˇs´ı vlnov´a d´elka je pro fialovou barvu (380 nm) a nejdelˇs´ı pak pro ˇcervenou ˇc´ast spektra (740 nm). V pˇr´ıpadˇe, ˇze jsou vˇsechny sloˇzky zastoupeny ve spektru (obr. 1.5) stejnou a maxim´aln´ı mˇerou, je svˇetlo vn´ım´ano jako jasnˇe b´ıl´e, ˇci v opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe pˇri zastoupen´ı sloˇzek s minim´aln´ı mˇerou pak jako temnˇe ˇcern´e.
6
Obr´azek 1.5: Spektrum viditeln´eho svˇetla - pˇrevzato z [10] Barva ˇcerven´a oranˇzov´a ˇzlut´a zelen´a azurov´a modr´a fialov´a
Vlnov´ a d´ elka (nm) 625-740 590-625 565-590 520-565 500-520 430-500 380-430
Frekvence (THz) 480-405 510-480 530-510 580-530 600-580 700-600 790-700
Tabulka 1.1: Vlnov´a d´elka a frekvence svˇetla r˚ uzn´e barvy
1.5.5
Barva objektu
Barva objektu je d´ana pˇredevˇs´ım fyzik´aln´ımi vlastnostmi objektu. Konkr´etnˇe se jedn´ a o schopnost pohlcovat a odr´aˇzet svˇetlo dan´e vlnov´e d´elky. Pokud tedy dopadne na objekt ˇcist´e b´ıl´e svˇetlo, objekt nˇekter´e barevn´e sloˇzky pohlt´ı a ostatn´ı barevn´e sloˇzky odraz´ı zpˇet. Pozorovatel vn´ım´a pouze svˇetlo od objektu odraˇzen´e. Prakticky m˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze objekt m´ a barvu svˇetla, kter´e odr´aˇz´ı.
1.6
Polarizace svˇ etla
Obr´azek 1.6: Uk´azka polarizace svˇetla - pˇrevzato z [5]
Jak jiˇz bylo zm´ınˇeno, svˇetlo si lze pˇredstavit jako elektromagnetick´e vlnˇen´ı. U elektromagnetick´eho vlnˇen´ı na sebe navz´ajem kolmo kmitaj´ı dva vektory. Jedn´a se o vektor elektromagnetick´e intenzity E a magnetick´e indukce B (obr. 1.6 a)). Oba dva vektory jsou nav´ıc kolm´e k vektoru, urˇcuj´ıc´ımu smˇer ˇs´ıˇren´ı svˇetla. Rovina kmit´an´ı se neust´ale mˇen´ı (obr. 1.6 b)). Pokud u svˇetla v´ yraznˇe jedna z rovin kmit´an´ı pˇrevaˇzuje, jedn´a se o tzv. ˇc´asteˇcnˇe polarizovan´e svˇetlo. Pokud vˇsak svˇetlo kmit´a v jedn´e rovinˇe neust´ale, jedn´a se o plnˇe polarizovan´e nebo dokonale polarizovan´e svˇetlo (obr. 1.6 c)). Polarizovan´e svˇetlo vznikne z pˇrirozen´eho pˇri odrazu na rovinn´ ych zrcadl´ıc´ıch ploch´ach. Nejˇcastˇeji doch´ az´ı k polarizaci pomoc´ı odrazu, lomu a dvojlomu. Polarizace je ve fotografii d˚ uleˇzit´a u tzv. po7
larizaˇcn´ıch filtr˚ u, kter´e je nutn´e pouˇz´ıt pˇri fotografov´an´ı jak´ehokoliv pˇredmˇetu, jehoˇz lesk by p˚ usobil ruˇsivˇe, jako napˇr. vodn´ı hladina, v´ ykladn´ı skˇr´ıˇ n apod.
1.7
ˇ cky Coˇ
ˇ cky - pˇrevzato z [10] Obr´azek 1.7: Coˇ Princip tvorby obrazu objektivem je zaloˇzen na zobrazov´an´ı pomoc´ı ˇcoˇcek (obr. 1.7). ˇ cka je pr˚ Vyuˇz´ıv´a se zde jevu zvan´eho lom (refrakce). Coˇ uhledn´e tˇeleso, kter´e m´a vˇetˇsinou bud’ jednu nebo dvˇe strany tvoˇren´e kulov´ ymi plochami, jejichˇz osy spl´ yvaj´ı.
1.7.1
Materi´ al
ˇ cku lze vyrobit z libovoln´eho pr˚ Coˇ uhledn´eho materi´alu. Nejˇcastˇeji pouˇz´ıvan´ ym materi´alem pro v´ yrobu ˇcoˇcek je ˇcir´e sklo. Kromˇe skla lze d´ale pouˇz´ıt plasty a jin´e pr˚ uhledn´e l´atky. U ˇcoˇcek je d˚ uleˇzitou charakteristikou tzv. absolutn´ı index lomu n. Ten vyjadˇruje pomˇer mezi rychlost´ı ˇs´ıˇren´ı svˇetla ve vakuu a v ˇcoˇcce.
1.7.2
Druhy ˇ coˇ cek
Obr´azek 1.8: Druhy ˇcoˇcek: spojn´a, rozptyln´a, speci´aln´ı (Fresnelova) - pˇrevzato z [10] ˇ cky jsou ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ Coˇ u kulov´e - tzn. ˇze jedna nebo obˇe strany ˇcoˇcky jsou tvoˇreny kulov´ ymi plochami. 8
ˇ cky dˇel´ıme na tˇri z´akladn´ı kategorie: Coˇ 1. spojn´e ˇcoˇcky 2. rozptyln´e ˇcoˇcky 3. speci´aln´ı ˇcoˇcky Spojn´ eˇ coˇ cky mˇen´ı rovnobˇeˇzn´ y svazek paprsk˚ u vstupuj´ıc´ıch do ˇcoˇcky na sb´ıhav´ y. V d˚ usledku toho se paprsky za ˇcoˇckou prot´ınaj´ı v tzv. ohnisku. Obraz poskytnut´ y spojnou ˇcoˇckou oznaˇcujeme jako skuteˇcn´ y. Na prvn´ı pohled lze spojn´e ˇcoˇcky poznat tak, ˇze jsou uprostˇred silnˇejˇs´ı neˇz na kraj´ıch - jsou vypoukl´e. Rozptyln´ eˇ coˇ cky mˇen´ı rovnobˇeˇzn´ y svazek paprsk˚ u vstupuj´ıc´ıch do ˇcoˇcky na rozb´ıhav´ y. V d˚ usledku toho se paprsky zd´anlivˇe prot´ınaj´ı pˇred ˇcoˇckou. Obraz poskytnut´ y rozptylnou ˇcoˇckou proto oznaˇcujeme jako zd´anliv´ y. Na prvn´ı pohled lze rozptyln´e ˇcoˇcky poznat tak, ˇze jsou na kraj´ıch silnˇejˇs´ı neˇz uprostˇred - jsou vydut´e. Speci´ aln´ı ˇ coˇ cky jako napˇr. asf´erick´e ˇcoˇcky, kter´e jsou tvoˇreny jinou neˇz kulovou plochou (napˇr. parabolitickou) ˇci jin´e netypick´e ˇcoˇcky slouˇz´ıc´ı ke zvl´aˇstn´ım u ´ˇcel˚ um.
1.8
Charakteristiky objektiv˚ u
Obr´azek 1.9: Objektiv jako soustava ˇcoˇcek - pˇrevzato z [10]
Objektiv, neboli soustava ˇcoˇcek, se charakterizuje pomoc´ı nˇekolika vlastnost´ı. Pomoc´ı nich urˇcujeme, kter´ y objetiv je k ˇcemu vhodn´ y, a tak´e porovn´av´ame jednotliv´e objektivy navz´ajem. Jsou to ohniskov´a vzd´alenost, optick´a mohutnost, svˇetelnost, hloubkov´a ostrost a zorn´ yu ´hel.
1.8.1
Ohniskov´ a vzd´ alenost
Ohniskov´a vzd´alenost je vzd´alenost ˇcoˇcky nebo zakˇriven´eho zrcadla od jejich ohniska. Ohniskov´a vzd´alenost u objektivu urˇcuje horizont´aln´ı ˇs´ıˇrku z´abˇeru v urˇcit´e vzd´alenosti. Na ohniskov´e vzd´alenosti objektivu tedy je z´avisl´a velikost obrazu.
9
1.8.2
Optick´ a mohutnost
Jedn´a se o pˇrevr´acenou hodnotu ohniskov´e vzd´alenosti. Asi nejvhodnˇejˇs´ım samovysvˇetlovac´ım n´azvem by byl l´amavost ˇcoˇcky. Jedn´a se o m´ıru, jak moc ˇcoˇcka l´ame paprsky svˇetla. Objektiv, kter´ y m´a silnou optickou mohutnost, paprsky silnˇe l´ame. Z toho plyne, ˇze m´ a malou ohniskovou vzd´alenost.
1.8.3
Svˇ etelnost a clona
Pro vysvˇetlen´ı svˇetelnosti je tˇreba nejprve uv´est pojmy jas a osvˇetlen´ı obrazu. Jas je sv´ıtivost dˇelen´a plochou. D´ale pak svˇeteln´ y tok dopadaj´ıc´ı na ploˇsku objektivu na n´ı vytvoˇr´ı osvˇetlen´ı obrazu. A pr´avˇe pomˇer osvˇetlen´ı obrazu a jasu urˇcuje svˇetelnost objektivu. Clona je zaˇr´ızen´ı zuˇzuj´ıc´ı svazek paprsk˚ u jdouc´ı do objektivu t´ım, ˇze zmenˇsuje pr˚ umˇer vstupn´ıho otvoru. Svˇetelnost je z´avisl´a na velikosti nastaven´e clony. Nejvˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı svˇetla m˚ uˇze do objektivu vstupovat, kdyˇz neclon´ıme v˚ ubec.
1.8.4
Hloubkov´ a ostrost
Jedn´a se o schopnost objektivu vykreslit ostˇre i objekty leˇz´ıc´ı v urˇcit´em rozmez´ı kolem zaostˇren´e vzd´alenosti. Pˇrevzato z [15]
1.8.5
Zorn´ yu ´ hel
Zorn´ yu ´hel je u ´hel krajn´ıch paprsk˚ u, kter´e jeˇstˇe vstupuj´ı do objektivu. Zorn´e pole je ˇc´ ast prostoru vymezen´a pr´avˇe zorn´ ym u ´hlem. Pˇrevzato z [14]
10
Kapitola 2
Vady ˇ coˇ cek a objektiv˚ u Objektiv, neboli soustava ˇcoˇcek je velmi sloˇzit´e zaˇr´ızen´ı. I kdyˇz je z´akladn´ı teoretick´ y model objektivu jednoduch´ y, dneˇsn´ı objektivy obsahuj´ı kromˇe z´akladn´ıch i mnoho podp˚ urn´ ych a korekˇcn´ıch ˇcoˇcek. Sebemenˇs´ı nepˇresnost v um´ıstˇen´ı ˇcoˇcky nebo vada materi´alu se potom projev´ı na v´ ysledn´e fotografii.
2.1
Barevn´ e vady
Barevn´e vady se vyznaˇcuj´ı t´ım, ˇze cel´a fotografie nebo nˇekter´a jej´ı ˇc´ast maj´ı nespr´avnou nebo nepˇrirozenou barvu. Mezi typicky barevn´e vady patˇr´ı monochromatick´a vada, chromatick´a aberace nebo ztr´ata barevn´ ych sloˇzek u podvodn´ıch fotografi´ı.
2.1.1
Monochromatick´ a vada
Obr´azek 2.1: Monochromatick´a vada
Monochromatick´a vada b´ yv´a ˇcasto tak´e oznaˇcovan´a jako vada spektr´aln´ı propustnosti. U objektiv˚ u zp˚ usobuj´ıc´ıch monochromatickou vadu bude m´ıt v´ ysledn´a fotografie barevnˇe odliˇsn´ y obraz - jin´e odst´ıny barev neˇz m´a fotografovan´ y objekt, nepˇrirozen´ y barevn´ y n´adech ym cel´e fotografie apod. Napˇr. na obr´azku 2.1 je jasnˇe vidˇet fotografie s nepˇrirozenˇe ˇzlut´
11
n´adechem. ˇ Castou moˇznost´ı, jak m˚ uˇze monochromatick´a vada vzniknout je situace, kdy m´a materi´al ˇcoˇcky pro svˇetla r˚ uzn´e vlnov´e d´elky r˚ uznou propustnost. Nˇekter´e barevn´e sloˇzky jsou tedy do urˇcit´e m´ıry filtrov´any, ˇc´ımˇz se mˇen´ı barvy zachycen´eho obrazu. Tato situace dala vzniknout n´azvu vada spektr´aln´ı propustnosti. Protoˇze se jedn´a o materi´alovou vadu u jedn´e nebo v´ıce ˇcoˇcek objektivu, nejv´ıce se projev´ı u levnˇejˇs´ıch objektiv˚ u. Draˇzˇs´ı kvalitnˇejˇs´ı objektivy b´ yvaj´ı vyr´abˇeny z takov´ ych materi´al˚ u, u kter´ ych je v´ yskyt monochromatick´e vady kompenzov´an na minimum. Dalˇs´ı typickou situac´ı pro monochromatickou vadu je nespr´avn´e nastaven´ı citlivosti fotoapar´atu na b´ılou barvu. Jsou situace, kdy se ide´aln´ı b´ıl´ y svˇeteln´ y bod nezobraz´ı na senzoru jako ostr´ y b´ıl´ y bod. Pokud nen´ı b´ıl´a barva poskytovan´a objektivem spr´avnˇe nakalibrov´ana, m˚ uˇze doj´ıt ke zkreslen´ı barev na fotografii - napˇr. vˇsechna b´ıl´a m´ısta budou m´ıt lehce modr´ y n´adech apod. Monochromatickou vadu lze ˇc´asteˇcnˇe kompenzovat napˇr. pomoc´ı speci´aln´ıch pˇr´ıdavn´ ych barevn´ ych filtr˚ u, nebo n´asledn´ ym programov´ ym zpracov´an´ım v pˇr´ıpadˇe digit´aln´ıch fotografi´ı.
2.1.2
Chromatick´ a aberace
Obr´azek 2.2: Chromatick´a aberace - pˇrevzato z [15]
Chromatick´a aberace se projevuje jako barevn´a kontura na pˇrechodech mezi velmi svˇetl´ ymi a velmi tmav´ ymi hranami. Nejˇcastˇeji se jedn´a o jasnˇe fialovou barvu. Zˇr´ıdka se lze setkat s v´ yskytem jasnˇe zelen´e, ˇzlut´e ˇci modr´e. Napˇr. na obr´azku 2.2 lze na pˇrechodu mezi svˇetl´ ym pozad´ım a tmav´ ymi hˇrbety tuˇcn ˇ´ak˚ u vyskytuje jasnˇe fialov´a kontura. Chromatick´a aberace je zp˚ usobˇena nestejn´ ym lomem svˇeteln´ ych paprsk˚ u r˚ uzn´e vlnov´e ˇ d´elky na ˇcoˇcce objektivu. Coˇcka m´a tud´ıˇz pro svˇeteln´e paprsky r˚ uznou optickou mohutnost a r˚ uznou ohniskovou vzd´alenost. 12
Nejv´ıce se projevuje u ultrazoomov´ ych objektiv˚ u a zrcadlovek s velk´ ym rozsahem ohniskov´ ych vzd´alenost´ı, kde je tak´e vˇetˇsinou nejv´ıce optick´ ych ˇclen˚ u a lomn´ ych ploch. Nejm´enˇe ˇcast´a je u objektiv˚ u s pevnou ohniskovou vzd´alenost´ı. Pro kompenzaci vady lze pouˇz´ıt speci´aln´ı optick´e prvky s odchylnou disperzn´ı charakteristikou - napˇr. krystaly fluoridu v´apenat´eho. Pˇr´ıpadnˇe speci´aln´ıch korekˇcn´ıch ˇcoˇcek vyroben´ ych ze speci´aln´ıch skel a kombinac´ı r˚ uzn´ ych druh˚ u skel o r˚ uzn´em indexu lomu.
2.1.3
Ztr´ ata barevn´ ych sloˇ zek u podvodn´ıch fotografi´ı
Obr´azek 2.3: Ztr´ata barevn´ ych sloˇzek u podvodn´ıch fotografi´ı
Ztr´ata barevn´ ych sloˇzek se u podvodn´ıch fotografi´ı projev´ı jako namodral´e fotografie, ve kter´ ych nenajdete ˇz´adn´ y odst´ın ˇcerven´e a ˇzlut´e barvy. Pokud v´am pˇri fotografov´an´ı pestrobarevn´eho u ´tesu vyjdou modroˇsed´e fotografie, je to zp˚ usobeno efektem ztr´aty barevn´ ych sloˇzek u podvodn´ıch fotografi´ı. Napˇr. na obr´azku ˇc. 2.3 je vyfotografov´ana jasnˇe ˇcerven´ a hvˇezdice na b´ıl´em pozad´ı.
Obr´azek 2.4: Ztr´atovost svˇeteln´ ych paprsk˚ u r˚ uzn´e vlnov´e d´elky pod hladinou
Pˇri pr˚ uchodu svˇeteln´ ych paprsk˚ u ze vzduchu do vody doch´az´ı ke ztr´atˇe ˇc´asti svˇeteln´e energie. Pˇr´ıˇcinou je ˇc´asteˇcn´ y odraz svˇetla na hladinˇe. M´ıra odrazu je z´avisl´a na u ´hlu dopadu svˇetla na vodn´ı hladinu. Proto jsou nejlepˇs´ı svˇeteln´e podm´ınky kolem poledne, kdy je slunce na obloze nejv´ yˇse. Naopak teoreticky nejhorˇs´ı podm´ınky pro pot´apˇen´ı jsou v situac´ıch, kdy je slunce nejbl´ıˇze k obzoru, ˇcili r´ano a veˇcer. Tehdy paprsky dopadaj´ı na hladinu pod velmi 13
ostr´ ym u ´hlem a od hladiny se odr´aˇz´ı velk´e mnoˇzstv´ı svˇetla, kter´e by jinak proniklo do vody. Vodou pronik´a svˇetlo mnohem h˚ uˇre neˇz vzduchem. Svˇeteln´a energie, pronikaj´ıc´ı vodou, se vytr´ac´ı mnohem rychleji a narozd´ıl od pronik´an´ı vzduchem nerovnomˇernˇe. B´ıl´e svˇetlo se skl´ad´a ze sloˇzek elektromagnetick´eh z´aˇren´ı, z nichˇz kaˇzd´a m´a jinou vlnovou d´elku. R˚ uzn´e vlnov´e d´elky odpov´ıdaj´ı r˚ uzn´ ym barv´am. Nejdelˇs´ı vlnovou d´elku m´a svˇetlo ˇcerven´e barvy, ˇ ım vˇetˇs´ı vlnov´a d´elka, t´ım v´ıce naopak nejkratˇs´ı vlnovou d´elku m´a svˇetlo fialov´e barvy. C´ je svˇetlo pohlcov´ano. Tento u ´bytek postihuje nejv´ıce ˇcervenou, oranˇzovou a ˇzlutou barvu. Proto se ve vˇetˇs´ıch hloubk´ach pˇredmˇety tˇechto barev jev´ı jako hnˇed´e ˇci ˇcern´e. Naopak nejm´enˇe jsou postihov´any barvy zelen´a, modr´a a fialov´a. S rostouc´ı hloubkou vˇsak miz´ı i tyto barvy a postupnˇe se vˇse jev´ı modr´e, fialov´e a ˇcern´e. Na obr´azku ˇc. 2.4 je zn´azornˇena m´ıra pr˚ unik˚ u svˇeteln´ ych paprsk˚ u r˚ uzn´e barvy v z´avislosti na hloubce pod hladinou Nejedn´a se ani tak o vadu objektivu, jako sp´ıˇse o pˇrirozenou vlastnost chov´an´ı svˇetla ˇ sen´ım pro fotografy je zdroj b´ıl´eho svˇetla, kter´e obsahuje vˇsechny v kapaln´em prostˇred´ı. Reˇ barevn´e sloˇzky, a proto po nasv´ıcen´ı c´ılov´eho objektu vyniknou vˇsechny jeho skuteˇcn´e barvy. Alternativn´ım ˇreˇsen´ım je pˇrid´an´ı korekˇcn´ı pˇreds´adky v podobˇe nejˇcastˇeji ˇcerven´eho filtru, kter´ y pos´ıl´ı chybˇej´ıc´ı barevn´e sloˇzky, nejv´ıce ˇcervenou.
2.2 2.2.1
Geometrick´ e vady Sferick´ a aberace
Obr´azek 2.5: Soudkovit´a sf´erick´a aberace - pˇrevzato z [3]
Obr´azek 2.6: Druhy sf´erick´ ych aberac´ı: sn´ımek bez aberace, soudkovit´a aberace, poduˇskovit´a aberace - pˇrevzato z [15]
Jedn´a se o druh geometrick´e vady, a sice vadu pˇrenosu pˇr´ımek, kdy objektiv fotoapar´ atu zobrazuje veˇsker´e pˇr´ımky a linie prohnut´e. Sf´erick´a aberace je vˇetˇsinou nepostˇrehnuteln´e u bˇeˇzn´ ych sn´ımk˚ u. Nejv´ıce vad´ı u fotografi´ı architektury a interi´er˚ u, u kter´ ych se jinak rovn´e zdi zobrazuj´ı nepˇrirozenˇe prohnut´e. Je nepˇr´ıjemn´a i u sn´ımk˚ u moˇre a jezer, kde se
14
vodn´ı hladina zobraz´ı nepˇrirozenˇe vzedmut´a. Svˇeteln´e paprsky se pˇri pr˚ uchodu objektivem na okraj´ıch ˇcoˇcky objektivu l´amou v´ıce, neˇz pobl´ıˇz optick´e osy ˇcoˇcky. Vlivem materi´alov´e vady nastane situace, ve kter´e se paprsky dopadaj´ıc´ı na okraje ˇcoˇcky l´amou v´ıce, neˇz je vhodn´e, zat´ımco paprsky dopadaj´ıc´ı pobl´ıˇz optick´e osy ˇcoˇcky se l´amou korektnˇe. Tento jev zp˚ usobuje, ˇze fotografovan´e objekty vypadaj´ı nepˇrirozenˇe prohnut´e. Rozezn´av´ame dva hlavn´ı typy sf´erick´e aberace - soudkovitou a poduˇskovitou. U soudkovit´e aberace je fotografovan´ y objekt prostorovˇe prohnut´ y ven, zat´ım co u poduˇskovit´e aberace dovnitˇr. Sf´erick´a aberace roste smˇerem k okraj˚ um sn´ımku. Tato vada b´ yv´a patrn´a zejm´ena u ˇsiroko´ uhl´ ych objektiv˚ u. Zejm´ena pak u objektiv˚ u s velk´ ym rozsahem ohniskov´ ych vzd´alenost´ı, kde je tˇeˇzk´e zajistit, aby pˇr´ımka vych´azej´ıc´ı z poˇc´ateˇcn´ıch bod˚ u fotografie z˚ ustala neprohnut´a. D´ale je typick´a u tzv. objektiv˚ u typu ryb´ı oko. Jej´ı eliminace je moˇzn´a opˇet vhodnou kombinac´ı a tvarem ˇcoˇcek. Soudkovit´e zkreslen´ı jedn´e ˇcoˇcky se vykompenzuje poduˇskovit´ ym zkreslen´ım druh´e ˇcoˇcky apod. Alternativn´ı moˇznost´ı je n´asledn´e programov´e zpracov´an´ı.
2.2.2
Pespektivn´ı zkreslen´ı
Obr´azek 2.7: Perspektivn´ı zkreslen´ı
Perspektivn´ı zobrazen´ı m´a za n´asledek zkreslen´ı u ´hl˚ u napˇr. u fotografi´ı vysok´ ych budov. Perspektivn´ı zobrazen´ı nen´ı ani tak vada objektivu, jako sp´ıˇse pˇrirozen´a vlastnost objekt˚ u pozorovan´ ych v re´aln´em svˇetˇe. Na lidsk´e oko, stejnˇe jako na ˇcoˇcku fotoapar´atu, dopadaj´ı paprsky zobrazovan´eho objektu perspektivnˇe. Perspektivn´ı zobrazen´ı nezachov´av´a u ´hly, coˇz je velmi nepˇr´ıjemn´e u fotografi´ı pravo´ uhl´ ych objekt˚ u, napˇr. dom˚ u. V perspektivn´ım zobrazen´ı se objekty, kter´e jsou um´ıstˇeny d´ale od pozorovatele, zdaj´ı menˇs´ı, neˇz objekty leˇz´ıc´ı bl´ıˇze k rovinˇe pozorovatele. Napˇr. na fotografii ˇc. 2.7 jsou koleje, kter´e vedou samozˇrejmˇe rovnobˇeˇznˇe. Vlivem perspektivn´ıho zkreslen´ı se zd´a, ˇze se v d´ali prot´ınaj´ı.
15
Protoˇze se jedn´a o pˇrirozenou vlastnost zobrazen´ı, vyskytuje se u vˇsech druh˚ u objektiv˚ u a fotoapar´at˚ u. Perspektivn´ı zkreslen´ı je moˇzn´e kompenzovat n´asledn´ ym programov´ ym zpracov´an´ım.
2.3 2.3.1
Vady ostrosti obrazu Nespr´ avn´ e zaostˇ ren´ı
Obr´azek 2.8: Uk´azka testu hloubky ostrosti - pˇrevzato z [15]
Projev´ı se jako rozmazan´a ˇc´ast fotografie. Objektiv se pˇri poˇrizov´an´ı sn´ımku zaostˇr´ı na jednu prostorovou vzd´alenost. Ta se vˇetˇsinou urˇc´ı pomoc´ı tzv. ostˇr´ıc´ıch bod˚ u. U levnˇejˇs´ıch fotoapar´at˚ u je ostˇr´ıc´ı bod reprezentov´an obd´eln´ıˇckem uprostˇred fotografie, u modernˇejˇs´ıch je moˇzn´e poˇcet a pozice ostˇr´ıc´ıch bod˚ u nastavit dle potˇreby. Fotoapar´at pot´e pomoc´ı metody hled´an´ı hran najde vhodn´e zaostˇren´ı. Je tak´e d˚ uleˇzit´a tzv. hloubka ostrosti. Jedn´ a se o schopnost objektivu vykreslit ostˇre i objekty, leˇz´ıc´ı v urˇcit´em rozmez´ı kolem zaostˇren´e vzd´alenosti. Probl´em nast´av´a, pokud je urˇcit´a ˇc´ast objektu prostorovˇe bl´ıˇze nebo d´ale neˇz jin´a a objektiv m´a probl´em zachytit cel´ y objekt ostˇre viz. obr. ˇc. 2.8. Vada se vyskytuje u vˇetˇsiny levnˇejˇs´ıch objektiv˚ u. Kvalitnˇejˇs´ı objektivy b´ yvaj´ı vybaveny vˇetˇs´ı hloubkou ostrosti a moˇznost´ı nastavit tzv. pomocn´e ostˇr´ıc´ı body.
2.3.2
Rozmaz´ an´ı pohybuj´ıc´ıho se objektu
Zp˚ usobeno pˇr´ıliˇs dlouh´ ym ˇcasem z´avˇerky pˇri fotografov´an´ı pˇr´ıliˇs rychle se pohybuj´ıc´ıho obˇ ast pohybuj´ıc´ıho se objektu je pak zachycena nˇekolikr´at v nˇekolika r˚ jektu. C´ uzn´ ych pozic´ıch a vznikne polopr˚ uhledn´e rozmaz´an´ı. Napˇr. na obr´azku ˇc. 2.9 nohy padaj´ıc´ıho judisty. Vada se vyskytuje u vˇetˇsiny levnˇejˇs´ıch objektiv˚ u. Kvalitnˇejˇs´ı objektivy b´ yvaj´ı vybaveny rychlejˇs´ı z´avˇerkou s moˇznost´ı manu´aln´ıho nastaven´ı expoziˇcn´ıho ˇcasu.
2.3.3
Nespr´ avnˇ e rozostˇ ren´ e pozad´ı (bokeh)
Japonsk´ ym slovem bokeh se oznaˇcuje zp˚ usob, jak´ ym objektiv zobraz´ı ty ˇc´asti obrazu, kter´e jsou mimo rovinu zaostˇren´ı. Rozostˇren´e b´ yv´a vˇetˇsinou pozad´ı sn´ımku (tˇreba u portr´et˚ u), 16
Obr´azek 2.9: Rozmaz´ani pohybuj´ıc´ıho se objektu
Obr´azek 2.10: Bokeh - pˇrevzato z [8]
a tak se ˇcasto mluv´ı o zp˚ usobu rozostˇren´ı pozad´ı. Bokeh lze hodnotit jen subjektivnˇe nˇekter´e objektivy rozostˇr´ı pozad´ı jemnˇe a pro oko pˇr´ıjemnˇe, jin´e nehezky, flekatˇe atd pˇrevzato z [15]. Bokeh je velmi d˚ uleˇzit´ y u makrofotografi´ı. Napˇr. nevhodnˇe rozmazan´e pozad´ı v podobˇe b´ıl´ ych kruh˚ u na obr. ˇc. 2.10 Jeho pˇr´ıˇcinou je ohyb obrazu, kter´ y je u rozostˇren´ ych pˇredmˇet˚ u jeˇstˇe v´ yraznˇejˇs´ı. Jedn´ a se vlastnˇe o rozptylov´e krouˇzky jednotliv´ ych pˇredmˇetov´ ych bod˚ u, zvˇetˇsuj´ıc´ıch se s rozostˇrov´an´ım. Jejich vzhled z´avis´ı na velk´em mnoˇzstv´ı faktor˚ u, nejv´ıce na konstrukci objektivu, tvaru a poˇctu lamel. Pˇrevzato z [10].
2.3.4
Difrakce
Difrakce neboli ohyb svˇetla je jev pozorovan´ y pˇri pr˚ uchodu svˇetla mal´ ymi otvory, kdy svˇetlo se na hran´ach otvoru rozptyluje, hrany z´aˇr´ı a dokonce nˇekter´e paprsky mohou zd´anlivˇe proj´ıt st´ın´ıtkem. V objektivech takov´ y mal´ y otvor vytvoˇr´ı silnˇe zavˇren´a clona (zaclonˇen´ y objektiv), a proto u vysok´ ych clonov´ ych ˇc´ısel ˇr´adu f/22, f/32 ˇci f/45 doch´az´ı vlivem difrakce k m´ırn´emu rozostˇren´ı obrazu. Pˇrevzato z [15].
17
2.3.5
Kulov´ a vada
Jej´ı pˇr´ıˇcinou je odliˇsn´a ohniskov´a vzd´alenost pro r˚ uznˇe vzd´alen´e paprsky od optick´e osy. Svazek paprsk˚ u vych´azej´ıc´ıch z bodu na optick´e ose ˇcoˇcky (objektivu) se po pr˚ uchodu ˇcoˇckou (optickou soustavou) neprot´ın´a pˇresnˇe v jednom bodˇe. Paprsky, jdouc´ı bl´ıˇze k optick´e ose (paraxi´aln´ı paprsky), se po pr˚ uchodu ˇcoˇckou prot´ınaj´ı v bodˇe bliˇzˇs´ım ˇcoˇcce (maj´ı menˇs´ı ohniskovou vzd´alenost a ohnisko bl´ıˇze ke stˇredu ˇcoˇcky), neˇz paprsky proch´azej´ıc´ı d´ale od osy bl´ıˇze k okraji optick´e soustavy (maj´ı delˇs´ı ohniskovou vzd´alenost a ohnisko d´ale od stˇredu ˇcoˇcky). Obraz bodu pˇredmˇetu tak nebude pˇresnˇe bodov´ y, ale zobraz´ı se jako neostˇre ohraniˇcen´a ploˇska. Pˇrevzato z [10].
2.3.6
Korekce vad ostrosti
Jemnˇe rozmazan´e fotografie lze opravit pomoc´ı u ´pravy hodnoty jasu a kontrastu, ale v´ ysledn´ y sn´ımek p˚ usob´ı umˇele. U v´ıce rozmazan´e fotografie uˇz vˇetˇsinou ˇz´adn´a metoda nepom´ah´ a.
2.4 2.4.1
Ostatn´ı vady Reflexe v protisvˇ etle
Obr´azek 2.11: Reflexe v protisvˇetle - pˇrevzato z [6] Reflexe v protisvˇetle je ve fotografick´ ych kruz´ıch zn´am´a sp´ıˇse pod sv´ ym anglick´ ym n´azvem lens flare efekt“. Jedn´a se o zvl´aˇstn´ı, ale velmi ˇcast´ y druh vady, kter´a se vyskytuje ” pˇri fotografov´an´ı velmi jasn´eho bodov´eho zdroje svˇetla (nejˇcastˇeji Slunce). V´ ysledn´a fotografie potom v okol´ı fotografovan´eho zdroje svˇetla obsahuje zml´eˇcnˇen´ı obrazu a naprostou ztr´atu jeho kontrastu. Reflexe se m˚ uˇze tak´e projevit nepˇr´ıjemn´ ymi odlesky na fotografi´ıch. Pˇri kaˇzd´em vstupu svˇetla do objektivu, stejnˇe tak jako pˇri v´ ystupu svˇetla ven, se asi 5% svˇetla odraz´ı zpˇet. To nejen sniˇzuje mnoˇzstv´ı svˇetla dopraven´eho na senzor, ale hlavnˇe to m˚ uˇze v´est k opakovan´ ym odraz˚ um uvnitˇr tˇela objektivu nebo mezi jeho zadn´ı ˇcoˇckou a senzorem. Vyskytuje se pˇrev´aˇznˇe u velk´e vˇetˇsiny levn´ ych a stˇrednˇe levn´ ych objektiv˚ u. Draˇzˇs´ı objektivy v´ yskyt lens flare efektu omezuj´ı pomoc´ı speci´aln´ıch antireflexn´ıch vrstev, ale od urˇcit´eho u ´hlu se vada vyskytuje i u nejdraˇzˇs´ıch ˇspiˇckov´ ych profesion´aln´ıch objektiv˚ u.
18
ˇ adn´ Jedn´a se o velmi nepˇr´ıjemnou vadu, kterou lze velmi pracnˇe ruˇcnˇe vyretuˇsovat. Z´ y spolehliv´ y zp˚ usob, kter´ y by dokonale odstranil v´ yskyt lens flare efektu neexistuje. Vˇetˇsina pokus˚ u konˇc´ı nepˇrirozen´ ym umˇel´ ym vzhledem fotografie.
2.4.2
Vinˇ etace
Obr´azek 2.12: Vinˇetace
Vinˇetace je negativn´ı efekt, kter´ y se projev´ı ztmaven´ım roh˚ u v´ ysledn´e fotografie. Nejedn´a se o pˇrespˇr´ıliˇs ruˇsiv´ y efekt. Nejv´ıce je postˇrehnuteln´ y na fotografi´ıch s jednobarevn´ ym pozad´ım. Vlivem vˇetˇs´ıho pohlcen´ı a ztr´aty svˇetla na okraj´ıch, pˇr´ırub´ach ˇcoˇcek a tubusu objektivu doch´az´ı v obraze k tmavnut´ı jednolitˇe osv´ıcen´e plochy k okraj˚ um sn´ımku. Vinˇetace se nejˇcasteji projev´ı na ˇsiroko´ uhl´ ych objektivech ve spojen´ı s fotoapar´ aty s velk´ ym ˇcipem. Zat´ımco u fotoapar´at˚ u s mal´ ym ˇcipem doch´az´ı k pˇrirozen´emu automatick´emu oˇrez´an´ı (ˇc´ast obrazu, na kter´e se vinˇetace projev´ı se na mal´ y ˇcip nevleze), u fotoapar´at˚ u s velk´ ym ˇcipem se prom´ıtne cel´ y obraz vˇcetnˇe vinˇetovan´ ych roh˚ u. Vinˇetace je typickou vadou pro ultraˇsiroko´ uhl´e objektivy, kter´e maj´ı ohniskovou vzd´alenost menˇs´ı neˇz 30 mm. Zabr´anit se ji d´a u ´pravou ˇcoˇcek, objektivu a jejich uspoˇr´ad´an´ım. Ovlivˇ nuje ji tedy ˇ stavba objektivu a pˇredevˇs´ım jeho konstrukˇcn´ı d´elka. C´ım v´ıce ˇcoˇcek, t´ım vˇetˇs´ı n´achylnost k vinˇetaci.
19
Kapitola 3
Zvolen´ e korekˇ cn´ı metody u vybran´ ych vad V n´asleduj´ıc´ıch kapitol´ach neuvaˇzuji korekci vad pomoc´ı optick´ ych ˇclen˚ u jako napˇr. pˇr´ıdavn´e filtry, korekˇcn´ı pˇreds´adky apod. v okamˇziku poˇrizov´an´ı fotografie. Vˇzdy se bude jednat o n´asledn´e zpracov´an´ı digit´aln´ı fotografie poˇskozen´e vadou objektivu a o programovou korekci dan´e vady.
3.1
Vybran´ e vady
• Chromatick´a aberace • Monochromatick´a vada • Perspektivn´ı zkreslen´ı • Sf´erick´a aberace • Vinˇetace • Ztr´ata barevn´ ych sloˇzek u podvodn´ıch fotografi´ı
3.2
Chromatick´ a aberace
Chromatick´a aberace se nejˇcastˇeji vyskytuje na pˇrechodech mezi velmi jasnou a velmi temnou ˇc´ast´ı fotografie. Velmi ˇcasto se jedn´a o hrany. Kontury zp˚ usobovan´e chromatickou aberac´ı maj´ı typick´e odst´ıny barev ve velmi jasn´ ych fosforov´ ych nepˇrirozen´ ych odst´ınech. Jednou z moˇznost´ı, jak minimalizovat v´ yskyt chromatick´e aberace na digit´aln´ıch fotografi´ıch, je vyhled´an´ı pixel˚ u, obsahuj´ıc´ıch probl´emov´e“ barvy, a n´asledn´a barevn´a u ´prava ” takov´ ych pixel˚ u. Tuto metodu jsem tak´e zvolil bˇehem implementace korekˇcn´ıho n´astroje pro kompenzaci vady chromatick´e aberace.
Pro korekci chromatick´e aberace jsem odvodil n´asleduj´ıc´ı rovnici:
20
P(R,B) P(R) , pro P(R) > 30 ∧ P(B) > 30 ∧ ∈ h0, 8; 1, 2i ∧ (3.1) 1, 5 P(B) P(G) P(G) < 0, 8 ∨ < 0, 8 P(R) P(B) = P(R,B) jinde
P(R,B) =
P(R,B)
Pro kaˇzd´ y pixel fotografie PX , kde X je vybran´a barevn´a sloˇzka (R, G nebo B). V cel´e pr´aci uvaˇzuji barevn´ y model RGB, proto pouˇz´ıv´am indexy R pro ˇcervenou, G pro zelenou a B pro modrou. Jednotliv´e barevn´e sloˇzky maj´ı rozsah hodnot <0, 255>, kde 0 znamen´a ˇze pixel danou barevnou sloˇzku neobsahuje a 255 znamen´a maxim´aln´ı obsaˇzen´ı dan´e barevn´e sloˇzky v pixelu. Metoda tedy vyhled´a pixely, obsahuj´ıc´ı probl´emov´e“ odst´ıny fialov´e barvy, pomoc´ı ” porovn´av´an´ı hodnot a pomˇer˚ u hodnot jednotliv´ ych barevn´ ych sloˇzek s prahov´ ymi hodnotami, kter´e byly z´ısk´any experimentov´an´ım s mnoha fotografiemi. V´ yhodou je jednoduchost a rychlost metody. Mezi nev´ yhody patˇr´ı fakt, ˇze metoda uprav´ı vˇsechny pixely s fialovou barvou. Fotografii fialov´eho pˇredmˇetu by tedy znehodnotila. Metoda m˚ uˇze b´ yt v budoucnu rozˇs´ıˇrena o detektor hran a pˇrechod˚ u mezi vysok´ ym jasem a st´ınem. Aplikace barevn´e u ´pravy by se potom t´ ykala pouze tˇechto vybran´ ych pixel˚ u a ne cel´e fotografie.
3.3
Monochromatick´ a vada
Monochromatick´a vada je barevn´a vada, t´ ykaj´ıc´ı se vˇetˇsinou cel´e fotografie. Proto ji lze ˇc´asteˇcnˇe kompenzovat pˇrid´an´ım aditivn´ıch nebo naopak subtraktivn´ıch korekˇcn´ıch faktor˚ u x pro kaˇzdou barevnou sloˇzku kaˇzd´eho pixelu:
P(R) = P(R) + X(R)
(3.2)
P(G) = P(G) + X(G) P(B) = P(B) + X(B) Pˇritom je nutn´e d´at pozor, aby hodnoty jednotliv´ ych barevn´ ych sloˇzek po korekci nepˇres´ahly maxim´aln´ı hodnotu a nepodtekly pod minim´aln´ı hodnotu.
3.4
Perspektivn´ı zkreslen´ı
U pespektivn´ıho zkreslen´ı vych´az´ım z pˇredpokladu, ˇze je moˇzn´e toto zkreslen´ı kompenzovat pomoc´ı dalˇs´ı pespektivn´ı projekce pˇri otoˇcen´ı p˚ uvodn´ıho obrazu o odpov´ıdaj´ıc´ı poˇcet stupˇ n˚ u v opaˇcn´em smˇeru, neˇz je p˚ uvodn´ı zkreslen´ı. Zvolen´a metoda vyuˇz´ıv´a z´akladn´ıch geometrick´ ych transformac´ı objekt˚ u v 3D prostoru, jako jsou posun, rotace a perspektivn´ı projekce. Cel´a fotografie je jakoby prom´ıtnuta na 21
Obr´azek 3.1: Uk´azka perspektivn´ıho zkreslen´ı - pˇrevzato z [1]
Obr´azek 3.2: Korekce perspektivn´ıho zkreslen´ı
obdeln´ık stejn´e velikosti v prostoru, kter´ y m´a stˇred um´ıstˇen´ y v poˇc´atku soustavy souˇradnic, a kter´ y leˇz´ı v rovinˇe urˇcen´e osami x a y. Pomoc´ı vstupn´ıch parametr˚ u urˇcuj´ıc´ıch osu, podle kter´e se bude obd´eln´ık ot´aˇcet a poˇcet stupˇ n˚ u otoˇcen´ı se nastav´ı rotaˇcn´ı matice. Pˇri zad´ an´ı ide´aln´ıch parametr˚ u by mˇelo po vyn´asoben´ı rotaˇcn´ı a projekˇcn´ı matic´ı doj´ıt ke korekci perspektivn´ıho zkreslen´ı v obraze. Cel´ y proces budu pro vˇetˇs´ı n´azornost demonstrovat na dr´atov´em modelu korekce fotografie v´ yˇskov´e budovy s perspektivn´ım zkreslen´ım, jako je napˇr. na obr´azku ˇc. 3.1 [1]. Na obr´azku ˇc. 3.2 je modr´ y obd´eln´ık, pˇredstavuj´ıc´ı fotografii a ˇcern´ y obd´eln´ık, pˇredstavuj´ıc´ı v´ yˇskovou budovu. Zelenou barvou jsou zn´azornˇeny souˇradnicov´e osy. V ˇc´astech 1 aˇz 3 je zachycena situace pˇred korekc´ı, zat´ımco v ˇc´astech 4 aˇz 6 je zachycena situace po korekci. ˇ asti 1 a 4 zachycuj´ı pohled zepˇredu, ˇc´asti 2 a 5 zachycuj´ı pohled z boku a ve zb´ C´ yvaj´ıc´ıch ˇc´astech je dr´atov´ y model natoˇcen tak, aby co nejv´ıce demonstroval pozici fotografie v prostoru. Jak je na pˇr´ıkladu vidˇet, p˚ uvodn´ı ˇcern´ y zkosen´ y obdeln´ık pˇredstavuj´ıc´ı budovu (ˇc´ ast 1) je po korekci narovn´an“ (ˇc´ast 4). Po oˇr´ıznut´ı tak dostaneme opravenou fotografii. ”
22
3.5
Sf´ erick´ a aberace
Pˇri ˇreˇsen´ı korekce sf´erick´e aberace jsem se inspiroval ˇcl´ankem pana P. Bourke. Vych´ az´ı z pˇredpokladu, ˇze m´ıru prohnut´ı lze parametrizovat dvˇema hodnotami - hodnotou α1 pro x-ovou osu a hodnotou α2 pro y-ovou osu. V n´asleduj´ıc´ıch rovnic´ıch jsou α1 a α2 korekˇcn´ı koeficienty urˇcuj´ıc´ı m´ıru prohnut´ı pˇr´ımek. x, y jsou souˇradnice pixel˚ u na fotografii a width a height jsou rozmˇery fotografie - ˇs´ıˇrka a v´ yˇska. Pˇred pouˇzit´ım algoritmu je nutn´e normalizovat souˇradnice pixel˚ u do ˇctverce o rozsahu souˇradnic < 1, −1 > se stˇredem v poˇc´atku soustavy souˇradnic pomoc´ı rovnice:
Px = Py =
2 · x − width width 2 · y − height height
(3.3)
Pro v´ ypoˇcet je tak´e nutn´e zn´at tzv. skal´arn´ı souˇcin vektoru sama se sebou pro kaˇzd´ y pixel: r = Px2 + Px2
(3.4)
Nyn´ı pomoc´ı speci´aln´ı rovnice z´ısk´ame pro kaˇzd´ y pixel fotografie novou normalizovanou souˇradnici. V pˇr´ıpadˇe soudkovit´e sf´erick´e aberace se jedn´a o rovnici: Px0 = Px · (1 − α1 · r) Py0
(3.5)
= Py · (1 − α2 · r)
Rovnice pro poduˇskovitou sf´erickou aberaci:
Px0 = 1 − α1 · Py0 = 1 − α2 ·
Px 2
Px 1−α1 ·r
Py 2
Px 1−α1 ·r
2 Py 1−α2 ·r
+
2 Py 1−α2 ·r
+
(3.6)
Z nov´e normalizovan´e souˇradnice odvod´ıme souˇradnici pixelu upraven´e fotografie.
x0 = y0 =
(Px + 1) · width 2 (Py + 1) · height 2
(3.7)
Pomoc´ı algoritmu vypoˇc´ıt´ame pro kaˇzd´ y bod nov´eho obrazu odpov´ıdaj´ıc´ı bod v p˚ uvodn´ım obrazu a z´ısk´ame tak barevn´e hodnoty pro kaˇzd´ y pixel nov´eho obrazu.
23
Obr´azek 3.3: Korekce vinˇetace
3.6
Vinˇ etace
U korekce vinˇetace vych´az´ım z pˇredpokladu, ˇze jsou rohy fotografie ztmavov´any exponenci´alnˇe. Je tˇreba stanovit vzd´alenost od stˇredu vinˇetace, od kter´e je vinˇetace patrn´ a. Korekˇcn´ı metoda pot´e exponenci´alnˇe zesvˇetluje pixely, leˇz´ıc´ı od dan´e vzd´alenosti d´ale. Pro korekci jsem odvodil n´asleduj´ıc´ı vzorec,
P(R,G,B) = P(R,G,B) · 1 +
e
(d−border)·ln(brightmax ) dmax −border
100
(3.8)
kde P(R,G,B) je aktu´alnˇe zpracov´avan´ y pixel, d je vzd´alenost aktu´aln´ıho pixelu od stˇredu vinˇetace, dmax je maxim´aln´ı vzd´alenost od stˇredu vinˇetace, brightmax je koeficient urˇcuj´ıc´ı m´ıru maxim´aln´ıho zesvˇetlen´ı bˇehem korekce a border je vzd´alenost od stˇredu vinˇetace, od kter´e je vinˇetace patrn´a. Cel´a situace je zachycena na obr´azku ˇc. 3.3. Bod A oznaˇcuje stˇred vinˇetace. Vzd´alenost´ı A-B (pˇr´ıp. A-C) rozum´ıme v´ yˇse zm´ınˇen´ y border. Vzd´alenosti A-E odpov´ıd´a dmax . D je aktu´alnˇe korektovan´ y bod a vzd´alenost A-D odpov´ıd´a promˇenn´e d ve vzorci.
3.7
Ztr´ ata barevn´ ych sloˇ zek u podvodn´ıch fotografi´ı
U podvodn´ıch fotografi´ı je typick´e ˇze nadm´ıru pˇrevaˇzuje modr´ y barevn´ y kan´al, zat´ımto ˇcerven´ y a ˇzlut´ y kan´al jsou silnˇe oslabeny nebo chyb´ı u ´plnˇe. ˇ sen´ım m˚ Reˇ uˇze b´ yt pr´avˇe pos´ılen´ı ˇcerven´eho kan´alu a souˇcasn´e oslaben´ı modr´eho kan´ alu ’ bud rovnomˇernˇe nebo v urˇcit´em pomˇeru podle aktu´aln´ı hodnoty kaˇzd´eho pixelu tak, aby se doc´ılilo korekˇcn´ıho efektu, kter´ y by byl dostateˇcn´ y ale souˇcasnˇe neumˇel´ y a neruˇsiv´ y. Pro korekci podvodn´ıch fotografi´ı jsem odvodil n´asleduj´ıc´ı vzorec: P(R) = P(R) + depth + 20
(3.9)
P(G) = P(G) P(B) = P(B) + (−1) · (depth + 40) Kde depth je pˇredpokl´adan´a hloubka pod vodou, kde byla fotografie poˇr´ızena. Prahov´e hodnoty byly z´ısk´any experiment´alnˇe. 24
Kapitola 4
N´ avrh a implementace korekˇ cn´ıho n´ astroje 4.1
N´ avrh vnitˇ rn´ı struktury n´ astroje
N´astroj byl navrˇzen jako sada modul˚ u. Moduly jsou samostatn´e programy, kter´e mohou b´ yt ˇs´ıˇreny a pouˇz´ıv´any nez´avisle na ostatn´ıch. Dohromady tvoˇr´ı sadu n´astroj˚ u pro odstanˇen´ı vad objektiv˚ u z digit´aln´ıch fotografi´ı. Moduly jsou plnˇe automatick´e a samostatn´e - nevyˇzaduj´ı ˇz´adn´ y z´asah ze strany uˇzivatele. Pracuj´ı pouze se vstupn´ımi parametry zadan´ ymi na pˇr´ıkazov´e ˇr´adce. D´ale jsou vˇsechny moduly, kromˇe zobrazovac´ıho, navrˇzeny jako konzolov´e aplikace bez grafick´eho uˇzivatelsk´eho rozhran´ı. Toto chov´an´ı je v´ yhodn´e, protoˇze mohou b´ yt moduly d´ıky sv´e jednoduchosti a samostatnosti vyuˇz´ıv´any ve skriptech nebo d´avkov´ ych souborech. Rovnˇeˇz mohou b´ yt instalov´any na servery a termin´aly, komunikuj´ıc´ı pouze pomoc´ı textov´eho rozhran´ı.
4.2
N´ avrh vnitˇ rn´ı struktury korekˇ cn´ıho modulu
U vˇsech korekˇcn´ıch modul˚ u je nutn´e nejdˇr´ıve prov´est validaci vstupn´ıch parametr˚ u. Pot´e je naˇctena vstupn´ı fotografie a provedena pˇr´ısluˇsn´a korekce. Nakonec je v´ ysledn´a fotografie uloˇzena do pˇr´ısluˇsn´eho souboru a ˇcinnost modulu je ukonˇcena. V pˇr´ıpadˇe v´ yskytu libovoln´e chyby vyp´ıˇse chybov´a knihovna pˇr´ısluˇsn´e chybov´e hl´aˇsen´ı a ˇcinnost modulu je ukonˇcena. Diagram struktury korekˇcn´ıho modulu je zn´azornˇen na obr´azku ˇc. 4.1.
Obr´azek 4.1: N´avrh struktury korekˇcn´ıho modulu
4.3
N´ avrh vnitˇ rn´ı struktury zobrazovac´ıho modulu
U zobrazovac´ıho modulu je nutn´e nejdˇr´ıve prov´est validaci vstupn´ıch parametr˚ u. Pot´e jsou naˇcteny vstupn´ı fotografie a pˇr´ıpadn´ y popis. Nakonec je vˇse zobrazeno uˇzivateli a modul 25
ˇcek´a na ˇz´adost o ukonˇcen´ı ze strany uˇzivatele. Diagram struktury korekˇcn´ıho modulu je zn´azornˇen na obr´azku ˇc. 4.2.
Obr´azek 4.2: N´avrh struktury zobrazovac´ıho modulu
4.4
Volba implementaˇ cn´ıho jazyka
Pro implementaci modul˚ u jsem zvolil programovac´ı jazyk C++ s podporou pomocn´ ych knihoven CImg a Imagemagick pro jejich pˇrenositelnost mezi operaˇcn´ımi syst´emy na u ´rovni zdrojov´ ych k´od˚ u a jejich vz´ajemnou kompatibilitu.
4.5
Podporovan´ e operaˇ cn´ı syst´ emy
N´astroj byl implementov´an a testov´an pod operaˇcn´ımi syst´emy Linux Kubuntu 7.10 a MS Windows XP. Byl navrˇzen tak, aby mohl b´ yt bezprobl´emovˇe zkompilov´an a pouˇz´ıv´ an i v jin´ ych kompatibiln´ıch syst´emech, kter´e obsahuj´ı pˇrekladaˇc jazyka C++ a knihovnu CImg pro kompilaci, a knihovnu Imagemagick pro kompilaci a pouˇz´ıv´an´ı.
4.6
Pˇ rehled implementovan´ ych modul˚ u
Sada se skl´ad´a ze sedmi korekˇcn´ıch a jednoho zobrazovac´ıho modulu: Modul chromaber display monochrom perspective rotate sphericaber uwcorrect vignette
popis modul pro korekci chromatick´e aberace zobrazovac´ı modul modul pro korekci monochromatick´e vady modul pro korekci perspektivn´ıho zkreslen´ı modul pro korekci otoˇcen´ı fotografie modul pro korekci sf´erick´e aberace modul pro korekci podvodn´ıch fotografi´ı modul pro korekci vinˇetace
26
Kapitola 5
Zhodnocen´ı v´ ysledk˚ u korekˇ cn´ıho n´ astroje 5.1
Porovn´ an´ı s existuj´ıc´ımi programy na u ´ pravu fotografi´ı
V´ ysledky jednotliv´ ych modul˚ u byly porovn´any s v´ ysledky poskytnut´ ymi n´asleduj´ıc´ımi programy pro u ´pravu fotografi´ı: PTLens 8.6 je specializovan´ y n´astroj zab´ yvaj´ıc´ı se odstraˇ nov´an´ım vad objektiv˚ u z digit´aln´ıch fotografi´ı. Zamˇeˇruje se na odstraˇ nov´an´ı vad sf´erick´ ych aberac´ı, chromatick´e aberace, vinˇetace a perspektivn´ıho zkreslen´ı. Adobe Photoshop 9.0 je jeden z nejkvalitnˇejˇs´ıch a nejobl´ıbenˇejˇs´ıch grafick´ ych editor˚ u na trhu. Jedn´a se o vˇseobecnˇe zamˇeˇren´ y grafick´ y editor, velmi obl´ıben´ y zejm´ena u fotograf˚ u d´ıky mnoha r˚ uzn´ ym moˇznostem a funkc´ım, kter´e nab´ız´ı. Corel PHOTO-PAINT 12 tak´e velmi obl´ıben´ y a rozˇs´ıˇren´ y grafick´ y editor s vˇseobecn´ ym zamˇeˇren´ım. Jeden z m´ala program˚ u, kter´e jsou kvalitou a obl´ıbenost´ı mohou konkurovat Photoshopu od Adobe. V´ yhodou proti v´ yˇse zm´ınˇen´emu Photoshopu je hlavnˇe jednoduˇsˇs´ı ovl´ad´an´ı, coˇz potˇeˇs´ı zejm´ena zaˇc´ınaj´ıc´ı uˇzivatele.
5.2
Zp˚ usob hodnocen´ı
Kvalita u ´prav byla hodnocena na z´akladˇe subjektivn´ıho dojmu autora po shl´ednut´ı v´ ysledn´ ych fotografi´ı. Hlavn´ımi krit´erii byly m´ıra odstranˇen´ı dan´e vady, vliv na ostatn´ı ˇc´asti fotografie a pˇrirozenost vzhledu v´ ysledn´e fotografie.
5.3
V´ ysledky testov´ an´ı:
V testu korekce chromatick´e aberace dos´ahl nejlepˇs´ıch v´ ysledk˚ u program Corel PHOTOPAINT. Program Adobe Photoshop a modul chromaber dos´ahly velmi podobn´eho v´ ysledku. Nejh˚ uˇre dopadl modul PTLens. V´ ysledn´e fotografie po korekci jednotliv´ ymi programy jsou zobrazeny na obr´azku ˇc. 5.10 v pˇr´ıloze 2.
27
V testu korekce monochromatick´e vady dos´ahl nejlepˇs´ıch v´ ysledk˚ u program Adobe Photoshop. Program Corel PHOTO-PAINT a modul chromaber dos´ahly velmi podobn´eho v´ ysledku. Program PTLens nebyl testov´an, protoˇze neobsahuje funkce pro korekci monochromatick´e vady. V´ ysledn´e fotografie po korekci jednotliv´ ymi programy jsou zobrazeny na obr´azku ˇc. 5.11 v pˇr´ıloze 2. V testu korekce perspektivn´ıho zkreslen´ı dos´ahly vˇsechny programy dobr´ ych v´ ysledk˚ u. Program PTLens a modul perspective dos´ahly velmi podobn´eho v´ ysledku. Zaj´ımav´ y v´ ysledek poskytl program Corel PHOTO-PAINT, u kter´eho jako u jedin´eho nedoˇslo k oˇrezu ˇc´asti fotografie d˚ usledkem korekce. V´ ysledn´e fotografie po korekci jednotliv´ ymi programy jsou zobrazeny na obr´azku ˇc. 5.12 v pˇr´ıloze 2. V testu korekce rotace fotografie dos´ahly vˇsechny programy t´emˇeˇr shodn´ ych v´ ysledk˚ u, kter´e se liˇsily v podstatˇe jen barvou pozad´ı nevyuˇzit´ ych m´ıst fotografii. V´ ysledn´e fotografie po korekci jednotliv´ ymi programy jsou zobrazeny na obr´azku ˇc. 5.13 v pˇr´ıloze 2. V testu korekce soudkovit´e sf´erick´e aberace dos´ahl nejlepˇs´ıho v´ ysledku modul sphericaber. Jen o nˇeco m´alo horˇs´ı v´ ysledek poskytl program PTLens. Programy Adobe Photoshop a Corel PHOTO-PAINT dos´ahly velmi podobn´eho v´ ysledku. V´ ysledn´e fotografie po korekci jednotliv´ ymi programy jsou zobrazeny na obr´azku ˇc. 5.14 v pˇr´ıloze 2. V testu korekce poduˇskovit´e sf´erick´e aberace dos´ahl nejlepˇs´ıho v´ ysledku program PTLens. Jen o nˇeco m´alo horˇs´ı v´ ysledek poskytl modul sphericaber. Programy Adobe Photoshop a Corel PHOTO-PAINT dos´ahly velmi podobn´eho v´ ysledku. V´ ysledn´e fotografie po korekci jednotliv´ ymi programy jsou zobrazeny na obr´azku ˇc. 5.15 v pˇr´ıloze 2. V testu korekce podvodn´ıch fotografi´ı dos´ahl nejlepˇs´ıch v´ ysledk˚ u modul uwcorrect. Program PTLens nebyl testov´an, protoˇze neobsahuje funkce pro korekci podvodnich fotografii. Programy Adobe Photoshop a Corel PHOTO-PAINT dos´ahly velmi podobn´eho v´ ysledku. V´ ysledn´e fotografie po korekci jednotliv´ ymi programy jsou zobrazeny na obr´azku ˇc. 5.16 v pˇr´ıloze 2. V testu korekce vinetace dos´ahl nejlepˇs´ıch v´ ysledk˚ u modul vignette. Ostatn´ı programy dos´ahly dobr´eho, velmi podobn´eho v´ ysledku. Pˇri korekci modulu vignette vˇsak nedoˇslo narozd´ıl od ostatn´ıch program˚ u k vˇetˇs´ı barevn´e zmˇenˇe fotografie v podobˇe celkov´eho zesvˇetlen´ı ˇci zmˇeny barevn´eho n´adechu fotografie. V´ ysledn´e fotografie po korekci jednotliv´ ymi programy jsou zobrazeny na obr´azku ˇc. 5.17 v pˇr´ıloze 2.
5.4
Celkov´ e zhodnocen´ı
Program PTLens si nejl´epe poradil s korekcemi sf´erick´ ych aberac´ı a rotac´ı. Je tedy vhodn´ y sp´ıˇse pro korekci geometrick´ ych vad. Programy Adobe Photoshop a Corel PHOTO-PAINT poskytuj´ı vˇseobecnˇe dobr´e v´ ysledky. Korekˇcn´ı moduly poskytuj´ı nejlepˇs´ı v´ ysledky zejm´ena pˇri korekci soudkovit´e sf´erick´e aberace, korekci podvodn´ıch fotografi´ı a korekci vinˇetace. Je to nejsp´ıˇse zp˚ usobeno specializac´ı modul˚ u na jednotliv´e vady, zat´ımto v´ yˇse zm´ınˇen´e programy jsou obecnˇe pouˇziteln´e univerz´aln´ı grafick´e editory.
28
Z´ avˇ er Mezi hlavn´ı c´ıle t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace patˇrilo nastudov´an´ı problematiky bˇeˇzn´ ych vad objektiv˚ u fotografick´ ych pˇr´ıstroj˚ u, pˇr´ıˇcin jejich vzniku a moˇznost´ı jejich odstranˇen´ı. D´ale pak implementov´an´ı algoritm˚ u k odstranˇen´ı vad objektiv˚ u z digit´aln´ıch fotografi´ı u vybran´ ych vad pˇri n´asledn´em softwarov´em zpracov´an´ı. V teoretick´e ˇc´asti jsem se snaˇzil ˇcten´aˇr˚ um pˇribl´ıˇzit z´aklady fotografick´e optiky a umoˇznit jim tak l´epe pochopit danou problematiku. D´ale jsem se vˇenoval popisu jednotliv´ ych objektivov´ ych vad. Praktickou ˇc´ast´ı t´eto pr´ace bylo navrˇzen´ı a implementace algoritm˚ u urˇcen´ ych pro korekci vybran´ ych objektivov´ ych vad. U rozhodov´an´ı, kter´e vady vybrat pro podrobnˇejˇs´ı nastudov´an´ı a n´asledn´e implementov´an´ı n´astroje pro jejich odstranˇen´ı, jsem vyb´ıral ty nejˇcastˇeji se vyskytuj´ıc´ı a nejv´ıce typick´e z kaˇzd´e kategorie. Korekˇcn´ı n´astroj byl navrˇzen a implementov´an s ohledem na pˇrenositelnost a pouˇzitelnost. V budoucnu je moˇzn´e pr´aci rozˇs´ıˇrit o korekˇcn´ı moduly pro dalˇs´ı objektivov´e vady, o grafick´e uˇzivatelsk´e rozhran´ı komunikuj´ıc´ı s jednotliv´ ymi modely a umoˇzn ˇuj´ıc´ı pohodlnˇejˇs´ı editaci parametr˚ u pomoc´ı posuvn´ık˚ u.
29
Literatura [1] Ian Britton. Photograph of a skyscraper, 2001. URL: http://www.freefoto.com/preview/11-03-2?ffid=11-03-2. [2] Duˇsan Dobeˇs. Pˇr´ıstrojov´e pot´ apˇen´ı - praktick´ a pˇr´ıruˇcka pro kaˇzd´eho pot´ apˇeˇce. CP Books, 2005. ISBN 80-251-0700-0. [3] Dave Dyer. Wide angle adapters for digital cameras. URL: http://www.andromeda.com/people/ddyer/photo/wideangle.html. [4] Peter Fir. Canon 17-40 f4 l. URL: http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Canon 17-40 f4 L lens02.jpg. [5] David Halliday, Robert Resnick, and Jearl Walker. Fyzika. VUTIUM and PROMETHEUS Praha, 2003. ISBN 80-214-1868-0 (VUTIUM) and ISBN 81-7196-213-9 (PROMETHEUS). [6] Hustvedt. Cctv lens flare. URL: http://en.wikipedia.org/wiki/Image:CCTV Lens flare.jpg. [7] Ibrahim Iujaz. Cloud in the sunlight. URL: http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Cloud in the sunlight.jpg. [8] Mike Johnston. Bokeh in pictures, 2004. URL: http://www.luminous-landscape.com/columns/sm-04-04-04.shtml. ˇ [9] Heinz K¨asinger and Paul W. Munzinger. Snorchlov´ an´ı. KOPP, 2002. ISBN 80-7232-230-3. [10] Jan Libich. Z´akladn´ı k´amen kaˇzd´eho fot’´aku. jak vznik´a obraz v objektivu, 2007. URL: http://technet.idnes.cz/zakladni-kamen-kazdeho-fotaku-jak-vznika-obraz-vobjektivu-pan-/tec foto.asp?c=A071025 103506 tec foto jlb. [11] Petr Lindner, Miroslav Myˇska, and Tom´aˇs T˚ uma. Velk´ a kniha digit´ aln´ı fotografie. Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0013-8. [12] Karel Novotn´ y. Skyscraper, 2006. URL: http://www.humanart.cz/fotografie-136-skyscraper.html?a=38&r=2&u=. [13] Jean-Michel Oyhenart and Patrick Mioulane. Pot´ apˇen´ı - V´ aˇseˇ n a profese. Universum, 2001. ISBN 80-242-1168-8. [14] Jana Pachlov´a. Z´ aklady fotografick´e optiky. Praha, 1971.
30
[15] Pihan Roman. Objektivy, jak vybrat a pouˇz´ıvat - 2. pot´ıˇze objektiv˚ u, 2006. URL: http://www.fotografovani.cz/art/tech vybirame jak/rom lenses2.html. [16] Wim van Dam. pincushion distortion at 40mm of my 18-135mm. URL: http://picasaweb.google.com/wim.van.dam/DistortionOn18135mm/photo#5090851699932160306. [17] Wikipedia. free encyclopedia, 2008. URL: http://www.wikipedia.org/.
31
Seznam pˇ r´ıloh • Pˇr´ıloha ˇc. 1 - Uk´azka pouˇzit´ı jednotliv´ ych modul˚ u • Pˇr´ıloha ˇc. 2 - Porovn´an´ı v´ ysledk˚ u modul˚ u s profesion´aln´ımi programy • Pˇr´ıloha ˇc. 3 - Programov´a dokumentace • Pˇr´ıloha ˇc. 4 - Popis struktury pˇriloˇzen´eho CD • Pˇr´ıloha ˇc. 5 - Pˇriloˇzen´e CD
32
Pˇ r´ıloha ˇ c. 1 - Uk´ azka pouˇ zit´ı jednotliv´ ych modul˚ u ´ Uvod Nyn´ı budu demonstrovat pouˇzit´ı jednotliv´ ych modul˚ u pro korekci vzorov´ ych testovac´ıch fotografi´ı, uloˇzen´ ych na pˇriloˇzen´em CD.
Vzorov´ e fotografie Vzorov´e fotografie jsou pˇriloˇzeny na v´ ysledn´em CD ve adres´aˇri Vzorov´e fotografie Popis vzorov´ ych fotografi´ı tutorial1.jpg tutorial2.jpg tutorial3.jpg tutorial4.jpg tutorial5.jpg tutorial6.jpg tutorial7.jpg tutorial8.jpg
Vzorov´a fotografie pˇrevzato z [15] Vzorov´a fotografie Vzorov´a fotografie pˇrevzato z [12] Vzorov´a fotografie Vzorov´a fotografie pˇrevzato z [3] Vzorov´a fotografie pˇrevzato z [16] Vzorov´a fotografie Vzorov´a fotografie
pro korekci chromatick´e aberace pro korekci monochromatick´e vady pro korekci perspektivn´ıho zkreslen´ı pro korekci rotace pro korekci soudkovit´e sf´erick´e aberace pro korekci poduˇskovit´e sf´erick´e aberace pro korekci podvodn´ıch fotografi´ı pro korekci vinˇetace
Uk´ azka pouˇ zit´ı modul˚ u Nejprve je tˇreba zkop´ırovat pˇreloˇzen´e bin´arn´ı soubory s korekˇcn´ımi moduly a vzorov´e fotografie z pˇriloˇzen´eho CD na pevn´ y disk nebo jin´e zapisovateln´e m´edium. Je nutn´e m´ıt v syst´emu nainstalov´anu podporu Imagemagick. Pro spuˇstˇen´ı je d´ale nutn´e si nejdˇr´ıve otevˇr´ıt textovou pˇr´ıkazovou ˇr´adku - napˇr. shell pod syst´emem Linux nebo MS-DOS Prompt v syst´emu MS Windows. Pro pouˇzit´ı jednotliv´ ych modul˚ u lze pouˇz´ıt n´asleduj´ıc´ı pˇr´ıkazy: Chromatick´ a aberace: chromaber tutorial1.jpg -o vysledek1.jpg 33
Monochromatick´ a vada: monochrom tutorial2.jpg -o vysledek2.jpg -r -20 -g -20 -b 30 Perspektivn´ı zkreslen´ı: perspective tutorial3.jpg -o vysledek3.jpg -50 0 Rotace: rotate tutorial4.jpg -o vysledek4.jpg 7 -ccw Soudkovit´ a sf´ erick´ a aberace: sphericaber tutorial5.jpg -o vysledek5.jpg -barrel 50 30 Poduˇ skovit´ a sf´ erick´ a aberace: sphericaber tutorial6.jpg -o vysledek6.jpg -pincushion 20 20 Ztr´ ata barevn´ ych sloˇ zek u podvodn´ıch fotografi´ı: uwcorrect tutorial7.jpg -o vysledek7.jpg 40 Vinˇ etace: vignette tutorial8.jpg -o vysledek8.jpg 70 0 0 150 Zobrazovac´ı modul: display tutorial1.jpg tutorial2.jpg -d Testovani
34
V´ ysledky vzorov´ ych pˇ r´ıklad˚ u - fotografie pˇ red a po korekci
Obr´azek 5.1: Uk´azka vzorov´eho pˇr´ıkladu na korekci chromatick´e aberace
Obr´azek 5.2: Uk´azka vzorov´eho pˇr´ıkladu na korekci monochromatick´e vady
35
Obr´azek 5.3: Uk´azka vzorov´eho pˇr´ıkladu na korekci perspektivn´ıho zkreslen´ı
Obr´azek 5.4: Uk´azka vzorov´eho pˇr´ıkladu na korekci rotace
Obr´azek 5.5: Uk´azka vzorov´eho pˇr´ıkladu na korekci soudkovit´e sf´erick´e aberace
36
Obr´azek 5.6: Uk´azka vzorov´eho pˇr´ıkladu na korekci poduˇskovit´e sf´erick´e aberace
Obr´azek 5.7: Uk´azka vzorov´eho pˇr´ıkladu na korekci podvodn´ıch fotografi´ı
Obr´azek 5.8: Uk´azka vzorov´eho pˇr´ıkladu na korekci vinˇetace
37
Obr´azek 5.9: Uk´azka vzorov´eho pˇr´ıkladu na zobrazovac´ı modul
38
Pˇ r´ıloha ˇ c. 2 - Porovn´ an´ı v´ ysledk˚ u modul˚ u s profesion´ aln´ımi programy Chromatick´ a aberace Legenda k obr´azku ˇc. 5.10: ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast
1 2 3 4 5
p˚ uvodn´ı obr´azek - pˇrevzato z [15] obr´azek po korekci modulem chromaber obr´azek po korekci programem PTLens obr´azek po korekci programem Adobe Photoshop obr´azek po korekci programem Corel PHOTO-PAINT
Monochromatick´ a aberace Legenda k obr´azku ˇc. 5.11: ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast
1 2 3 4
p˚ uvodn´ı obr´azek obr´azek po korekci modulem monochrom obr´azek po korekci programem Adobe Photoshop obr´azek po korekci programem Corel PHOTO-PAINT
Perspektivn´ı zkreslen´ı Legenda k obr´azku ˇc. 5.12: ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast
1 2 3 4 5
p˚ uvodn´ı obr´azek - pˇrevzato z [12] obr´azek po korekci modulem perspective obr´azek po korekci programem PTLens obr´azek po korekci programem Adobe Photoshop obr´azek po korekci programem Corel PHOTO-PAINT
Rotace fotografie Legenda k obr´azku ˇc. 5.13: ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast
1 2 3 4 5
p˚ uvodn´ı obr´azek obr´azek po korekci obr´azek po korekci obr´azek po korekci obr´azek po korekci
modulem rotate programem PTLens programem Adobe Photoshop programem Corel PHOTO-PAINT
39
Soudkovit´ e sf´ erick´ e zkreslen´ı Legenda k obr´azku ˇc. 5.14: ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast
1 2 3 4 5
p˚ uvodn´ı obr´azek - pˇrevzato z [3] obr´azek po korekci modulem sphericaber obr´azek po korekci programem PTLens obr´azek po korekci programem Adobe Photoshop obr´azek po korekci programem Corel PHOTO-PAINT
Poduˇ skovit´ e sf´ erick´ e zkreslen´ı Legenda k obr´azku ˇc. 5.15: ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast
1 2 3 4 5
p˚ uvodn´ı obr´azek - pˇrevzato z [16] obr´azek po korekci modulem sphericaber obr´azek po korekci programem PTLens obr´azek po korekci programem Adobe Photoshop obr´azek po korekci programem Corel PHOTO-PAINT
Korekce podvodn´ıch fotografi´ı Legenda k obr´azku ˇc. 5.16: ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast
1 2 3 4
p˚ uvodn´ı obr´azek obr´azek po korekci modulem uwcorrect obr´azek po korekci programem Adobe Photoshop obr´azek po korekci programem Corel PHOTO-PAINT
Vinˇ etace Legenda k obr´azku ˇc. 5.17: ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast ˇc´ast
1 2 3 4 5
p˚ uvodn´ı obr´azek obr´azek po korekci obr´azek po korekci obr´azek po korekci obr´azek po korekci
modulem vignette programem PTLens programem Adobe Photoshop programem Corel PHOTO-PAINT
40
Obr´azek 5.10: Uk´azka korekce chromatick´e aberace
41
Obr´azek 5.11: Uk´azka korekce monochromatick´e vady
42
Obr´azek 5.12: Uk´azka korekce perspektivn´ıho zkreslen´ı
43
Obr´azek 5.13: Uk´azka korekce otoˇcen´ı fotografie
44
Obr´azek 5.14: Uk´azka korekce soudkovit´e sf´erick´e aberace
45
Obr´azek 5.15: Uk´azka korekce poduˇskovit´e sf´erick´e aberace
46
Obr´azek 5.16: Uk´azka korekce podvodn´ıch fotografi´ı
47
Obr´azek 5.17: Uk´azka korekce vinˇetace
48
Pˇ r´ıloha ˇ c. 3 - Programov´ a dokumentace ´ Uvod Program byl navrˇzen a implementov´an jako sada samostatn´ ych modul˚ u. Kaˇzd´ y z tˇechto modul˚ u funguje nez´avisle na ostatn´ıch a zab´ yv´a se odstranˇen´ım jedn´e konkr´etn´ı vady objektivu na dan´e fotografii. Tyto moduly dohromady tvoˇr´ı sadu program˚ u pro odstranˇen´ı vad objektivu na digit´aln´ıch fotografi´ıch. Moduly jsou navrˇzeny jako programy bez grafick´eho uˇzivatelsk´eho rozhran´ı (kromˇe zobrazovac´ıho modulu). Je tedy moˇzn´e tyto programy spouˇstˇet d´avkovˇe pomoc´ı skriptu nebo je zˇretˇezit pomoc´ı tzv. rour (pipes).
Zdrojov´ e soubory CImg.h
Knihovna CImg pro zpracov´an´ı obrazu
display.cpp displayUtils.cpp displayUtils.h
zobrazovac´ı modul pomocn´e funkce zobrazovac´ıho modulu hlaviˇckov´ y soubor pomocn´ ych funkc´ı zobrazovac´ıho modulu
error.cpp error.h
knihovna chybov´ ych hl´aˇsen´ı hlaviˇckov´ y soubor pro knihovnu chybov´ ych hl´aˇsen´ı
chromaber.cpp chromaberUtils.cpp chromaberUtils.h
modul pro korekci chromatick´e aberace pomocn´e funkce modulu hlaviˇckov´ y soubor pomocn´ ych funkc´ı modulu
monochrom.cpp monochromUtils.cpp monochromUtils.h
modul pro odstranˇen´ı monochromatick´e vady pomocn´e funkce modulu hlaviˇckov´ y soubor pomocn´ ych funkc´ı modulu
perspective.cpp perspectiveUtils.cpp perspectiveUtils.h
modul pro perspektivn´ı korekci pomocn´e funkce modulu hlaviˇckov´ y soubor pomocn´ ych funkc´ı modulu
rotate.cpp rotateUtils.cpp rotateUtils.h
modul pro otoˇcen´ı fotografie pomocn´e funkce modulu hlaviˇckov´ y soubor pomocn´ ych funkc´ı modulu
49
sphericaber.cpp sphericaberUtils.cpp sphericaberUtils.h
modul pro korekci sf´erick´e aberace pomocn´e funkce modulu hlaviˇckov´ y soubor pomocn´ ych funkc´ı modulu
utils.cpp utils.h
vˇseobecnˇe pouˇziteln´e pomocn´e funkce hlaviˇckov´ y soubor vˇseobecnˇe pomocn´ ych funkc´ı modulu
uwcorrect.cpp uwcorrectUtils.cpp uwcorrectUtils.h
modul pro korekce podvodn´ıch fotografi´ı pomocn´e funkce modulu hlaviˇckov´ y soubor pro pomocn´e funkce modulu
vignette.cpp vignetteUtils.cpp vignetteUtils.h
modul pro korekci vinˇetace pomocn´e funkce modulu hlaviˇckov´ y soubor pro pomocn´e funkce modulu
Programov´ e moduly • display - modul slouˇz´ıc´ı pro zobrazen´ı fotografie pˇred korekc´ı a po korekci • chromaber - modul pro korekci chromatick´e aberace • monochrom - modul pro korekci monochromatick´e vady • perspective - modul pro perspektivn´ı korekci • rotate - modul pro otoˇcen´ı fotografie • sphericaber - modul pro korekci sf´erick´e aberace • uwcorrect - modul pro korekce podvodn´ıch fotografi´ı • vignette - modul pro korekci vinˇetace
Modul display Funkce: Modul display slouˇz´ı pro zobrazen´ı fotografie pˇred korekc´ı a fotografie po korekci spolu s informac´ı o dan´e korekci. Syntaxe pro spuˇ stˇ en´ı modulu: display
[ -d <popis korekce> ] Popis parametr˚ u: -d zobrazen´ı popisu korekce Pˇ r´ıklad spuˇ stˇ en´ı modulu:
50
display my foto.jpg my foto new.jpg display my foto.jpg my foto new.jpg -d Korekce
Modul chromaber Funkce: Modul chromaber slouˇz´ı k odstranˇen´ı fialov´eho chromatick´eho defektu z fotografie. Syntaxe pro spuˇ stˇ en´ı modulu: chromaber (-o | -ow) Popis parametr˚ u: -o -ow
jm´eno v´ ysledn´eho souboru pˇreps´an´ı p˚ uvodn´ıho souboru v´ ysledkem
Pˇ r´ıklad spuˇ stˇ en´ı modulu: chromaber my foto.jpg -o my foto new.jpg chromaber my foto.jpg -ow
Modul monochrom Funkce: Modul monochrom slouˇz´ı k odstranˇen´ı monochromatick´e vady, pˇr´ıpadnˇe k aplikaci umˇel´eho monochromatick´eho efektu. M´ ody modulu Modul monochrom je moˇzn´e spustit ve tˇrech r˚ uzn´ ych m´odech: m´od invert Slouˇz´ı pro invertov´an´ı barev na fotografii, coˇz m˚ uˇze b´ yt pouˇzito k tvorbˇe r˚ uzn´ ych efekt˚ u. Napˇr. modr´a obloha po invertov´an´ı barev pˇripom´ın´a hororovou atmosf´eru. m´od filter Slouˇz´ı pro vyfiltrov´an´ı jedn´e ˇci v´ıce barevn´ ych sloˇzek z fotografie. Napˇr po vyfiltrov´ an´ı fialov´ ym filtrem, kter´ y pohlt´ı vˇsechny sloˇzky modr´e a ˇcerven´e barvy, z˚ ustane v obr´azku pouze zelen´a barevn´a sloˇzka. Cel´ y obr´azek potom bude m´ıt zelen´ y n´adech. m´od manual Slouˇz´ı k manu´aln´ı u ´pravˇe jednotliv´ ych barevn´ ych sloˇzek fotografie. Uˇzivatel m˚ uˇze pomoc´ı zadan´ ych hodnot s´am urˇcit, kter´a barevn´a sloˇzka se zmˇen´ı, a o kolik. Jedn´a se o m´od, kter´ y umoˇzn ˇuje uˇzivateli libovolnou barevnou korekci fotografie.
51
Obecn´ a syntaxe pro spuˇ stˇ en´ı modulu: monochrom (-o | -ow) <parametry m´ odu>
Popis parametr˚ u: -o jm´eno v´ ysledn´eho souboru -ow pˇreps´an´ı p˚ uvodn´ıho souboru v´ ysledkem Pˇ rep´ınaˇ ce m´ odu: -invert -filter
spust´ı modul monochrom v m´odu invert spust´ı modul monochrom v m´odu filter pokud nen´ı uveden pˇrep´ınaˇc -invert nebo -filter, je implicitnˇe spouˇstˇen m´od manual
M´ od invert: M´od invert nem´a ˇz´adn´e parametry m´odu. Syntaxe pro spuˇstˇen´ı modulu monochrom v m´odu invert: monochrom (-o | -ow) -invert Pˇ r´ıklad spuˇ stˇ en´ı modulu: monochrom my foto.jpg -o my foto new.jpg -invert monochrom my foto.jpg -ow -invert M´ od filter: M´od invert je nutn´e spustit s jedn´ım z n´asleduj´ıc´ıch parametr˚ u m´odu: red green blue magenta cyan yellow
vyfiltrov´an´ı ˇcerven´e sloˇzky vyfiltrov´an´ı zelen´e sloˇzky vyfiltrov´an´ı modr´e sloˇzky vyfiltrov´an´ı modr´e a ˇcerven´e sloˇzky vyfiltrov´an´ı modr´e a zelen´e sloˇzky vyfiltrov´an´ı zelen´e a ˇcerven´e sloˇzky
Syntaxe pro spuˇstˇen´ı modulu monochrom v m´odu filter: monochrom (-o | -ow) -filter <parametr m´ odu>
Pˇ r´ıklad spuˇ stˇ en´ı modulu: monochrom my foto.jpg -o my foto new.jpg -filter red monochrom my foto.jpg -ow -filter cyan M´ od manual: M´od manual je nutn´e spustit s minim´alnˇe jedn´ım z n´asleduj´ıc´ıch parametr˚ u m´odu:
52
-r manu´aln´ı korekce ˇcerven´e sloˇzky -g manu´aln´ı korekce zelen´e sloˇzky -b manu´aln´ı korekce modr´e sloˇzky
kde korekˇcn´ı koeficient je znam´enkov´e cel´e ˇc´ıslo v rozsahu <-255, 255>. Syntaxe pro spuˇstˇen´ı modulu monochrom v m´odu manual: monochrom (-o | -ow) [-r ] [-g ] [-b ]
Pˇ r´ıklad spuˇ stˇ en´ı modulu: monochrom my foto.jpg -o my foto new.jpg -r 40 monochrom my foto.jpg -ow -r 20 -g 30 -b -33
Modul perspective Funkce: Modul perspective slouˇz´ı k perspektivn´ı korekci fotografie. Syntaxe pro spuˇ stˇ en´ı modulu: perspective (-o | -ow) <´ uhel1> <´ uhel2> Popis parametr˚ u: -o -ow u ´hel1 u ´hel2
jm´eno v´ ysledn´eho souboru pˇreps´an´ı p˚ uvodn´ıho souboru v´ ysledkem je u ´hel perspektivn´ı projekce ve vertik´aln´ım smˇeru a je u ´hel perspektivn´ı projekce ve vertik´aln´ım smˇeru. ´ Uhel je zad´av´an ve stupn´ıch. Jedn´a se o znam´enkov´e cel´e ˇc´ıslo v rozsahu <-360, 360>.
Pˇ r´ıklad spuˇ stˇ en´ı modulu: perspective my foto.jpg -o my foto new.jpg 30 20 perspective my foto.jpg -ow -r 20 -g 30 -20 0
Modul rotate Funkce: Modul rotate slouˇz´ı k otoˇcen´ı fotografie. Syntaxe pro spuˇ stˇ en´ı modulu: rotate (-o | -ow) <´ uhel> (-cw|-ccw)
53
Popis parametr˚ u: -o -ow u ´hel -cw -ccw
jm´eno v´ ysledn´eho souboru pˇreps´an´ı p˚ uvodn´ıho souboru v´ ysledkem je u ´hel perspektivn´ı projekce ve vertik´aln´ım smˇeru a znaˇc´ı otoˇcen´ı po smˇeru hodinov´ ych ruˇciˇcek znaˇc´ı otoˇcen´ı proti smˇeru hodinov´ ych ruˇciˇcek u ´hel je zad´av´an ve stupn´ıch. Jedn´a se o neznam´enkov´e cel´e ˇc´ıslo v rozsahu <0, 360>.
Pˇ r´ıklad spuˇ stˇ en´ı modulu: rotate my foto.jpg -o my foto new.jpg 30 -cw rotate my foto.jpg -ow 20 -ccw
Modul sphericaber Funkce: Modul sphericaber slouˇz´ı k sf´erick´e korekci fotografie. Syntaxe pro spuˇ stˇ en´ı modulu: sphericaber (-o | -ow) (-barrel—-pincushion) <parametr1> <parametr2>
Popis parametr˚ u: -o -ow -barrel -pincushion -parametr1 -parametr2
jm´eno v´ ysledn´eho souboru pˇreps´an´ı p˚ uvodn´ıho souboru v´ ysledkem znaˇc´ı korekci soudkovit´e sf´erick´e aberace znaˇc´ı korekci poduˇskovit´e sf´erick´e aberace znaˇc´ı m´ıru prohnut´ı fotografie v horizont´aln´ım smˇeru znaˇc´ı m´ıru prohnut´ı fotografie ve vertik´aln´ım smˇeru m´ır prohnut´ı v obou smˇerech je cel´e neznam´enkov´e ˇc´ıslo v rozsahu <0, 99>.
Pˇ r´ıklad spuˇ stˇ en´ı modulu: sphericab my foto.jpg -o my foto new.jpg -barrel 30 20 sphericab my foto.jpg -ow -pincushion 20 44
Modul uwcorrect Funkce: Modul sphericaber slouˇz´ı ke korekci podvodn´ıch fotografi´ı.
54
Syntaxe pro spuˇ stˇ en´ı modulu: uwcorrect (-o | -ow) <parametr> Popis parametr˚ u: -o -ow -parametr
jm´eno v´ ysledn´eho souboru pˇreps´an´ı p˚ uvodn´ıho souboru v´ ysledkem znaˇc´ı hloubku pod vodou kde byla dan´a fotografie poˇr´ızena hloubka je cel´e neznam´enkov´e ˇc´ıslo v rozsahu <10, 50>.
Pˇ r´ıklad spuˇ stˇ en´ı modulu: uwcorrect my foto.jpg -o my foto new.jpg 20 uwcorrect my foto.jpg -ow 44
Modul vignette Funkce: Modul vignette slouˇz´ı ke korekci vinˇetace. Syntaxe pro spuˇ stˇ en´ı modulu: vignette (-o | -ow) <shiftX> <shiftY> <max>
Popis parametr˚ u: -o -ow border shiftX shiftY max
jm´eno v´ ysledn´eho souboru pˇreps´an´ı p˚ uvodn´ıho souboru v´ ysledkem znaˇc´ı procento vz´alenosti od stˇredu vinˇetace od kter´e je vinˇetace patrn´a x-ov´ y posun stˇredu vinˇetace vzhledem ke stˇredu fotografie y-ov´ y posun stˇredu vinˇetace vzhledem ke stˇredu fotografie maxim´aln´ı moˇzn´e zesvˇetlen´ı pixelu v procentech (hodnota od 50 do 200)
Pˇ r´ıklad spuˇ stˇ en´ı modulu: vignette my foto.jpg -o my foto new.jpg 30 0 0 150 uwcorrect my foto.jpg -ow 40 5 5 170
55
Pˇ r´ıloha ˇ c. 4 - Popis struktury pˇ riloˇ zen´ eho CD Struktura CD CD Praktick´a ˇc´ast Linux Kubuntu Pˇreloˇzen´e bin´arn´ı soubory Zdrojov´e soubory - g++ MS Windows XP Pˇreloˇzen´e bin´arn´ı soubory Zdrojov´e soubory - MS Visual Studio 2005 Pomocn´e knihovny CImg v. 1.2.4 ImageMagick v. 6.3.6-2-Q16-windows Technick´a zpr´ava Zdrojov´e soubory Odstranˇen´ı vad objektivu.pdf Vzorov´e fotografie
Popis struktury CD CD obsahuje tˇri hlavn´ı adres´aˇre. Jsou to: Praktick´a ˇc´ast, Technick´a zpr´ava a Vzorov´e fotografie. Adres´aˇr Praktick´a ˇc´ast obsahuje spustitelnou verzi praktick´e ˇc´asti bakal´aˇrsk´e pr´ace, jej´ı zdrojov´e soubory a potˇrebn´e pomocn´e knihovny. Obsahuje podadres´aˇre Linux Kubuntu, MS Windows XP a Pomocn´e knihovny. Podadres´aˇr Linux Kubuntu obsahuje pˇreloˇzen´e bin´arn´ı soubory spustiteln´e pod operaˇcn´ım syst´emem Linux Kubuntu a tak´e zdrojov´e soubory a pˇr´ısluˇsn´ y makefile potˇrebn´ y pro zkompilov´an´ı zdrojov´ ych soubor˚ u. Podadres´aˇr MS Windows XP obsahuje pˇreloˇzen´e bin´arn´ı soubory spustiteln´e pod operaˇcn´ım syst´em´em MS Windows XP a tak´e projektovou strukturu pro MS Visual Studio 2005 se zdrojov´ ymi soubory urˇcenou pro kompilov´an´ı zdrojov´ ych soubor˚ u.
56
Podadres´aˇr Pomocn´e knihovny obsahuje knihovnu CImg potˇrebnou pro kompilov´ an´ı praktick´e ˇc´asti a instalaˇcn´ı bal´ık knihovny ImageMagick potˇrebnou pro spuˇstˇen´ı praktick´e ˇc´asti bakal´aˇrsk´e pr´ace. Adres´aˇr Technick´a zpr´ava obsahuje dokument technick´e zpr´avy bakal´aˇrsk´e pr´ace a podadres´aˇr obsahuj´ıc´ı zdrojov´e soubory syst´emu LATEX slouˇz´ıc´ı k vytvoˇren´ı technick´e zpr´avy. Adres´aˇr Vzorov´e fotografie obsahuje fotografie urˇcen´e k vzorov´emu pouˇzit´ı jednotliv´ ych modul˚ u - viz. pˇr´ıloha ˇc. 1.
57