Čtyřleté gymnázium
BIOLOGIE Charakteristika vyučovacího předmětu:
Obsahové vymezení Předmět biologie zahrnuje kompletní vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Biologie (RVP GV, vzdělávací oblast Člověk a příroda), tematický okruh Problematika vztahů organismů a prostředí z průřezového tématu Environmentální výchova, některé dílčí otázky tematického okruhu Člověk a životní prostředí z téhož průřezového tématu a konečně v sobě integruje i tematické okruhy Zdravý způsob života a péče o zdraví a Rizika ohrožující zdraví a Změny v životě člověka a jejich reflexe vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Biologie je koncipována jako předmět, který má absolventům poskytnout ucelený přehled znalostí a vědomostí o přírodě a živých organizmech v ní. Akcentována jsou především témata fyziologická, obecně biologická, ekologická. Naopak témata taxonomická jsou redukována do rozsahu, který podmiňuje úspěšné pochopení složitosti přírody a komplexnosti vztahů v ní. Maturantům a zájemcům o vysokoškolské studium přírodovědných oborů, zejména biologie a lékařství, by měl tento předmět vytvořit solidní výchozí pozici pro úspěšné zvládnutí maturity a přijímacích zkoušek, všem ostatním pak neubrat chuť do dalšího, doživotního samostudia přírody.
Časové a organizační vymezení Biologie se vyučuje od prvního pololetí prvního ročníku do konce ročníku třetího. Týdenní hodinová dotace: 1. pololetí 2. pololetí první ročník 2
3
druhý ročník 2
2
třetí ročník
2
2
Část hodin biologie probíhá v kmenových třídách jednotlivých ročníků, část ve specializované posluchárně přírodních věd, která je vybavena videem, projektorem, počítačem s přístupem na internet a interaktivní tabulí. Součástí předmětu biologie jsou laboratorbí cvičení bez samostatné klasifikace. Laboratorní cvičení probíhají v samostatné biologické laboratoři, k dispozici jsou monokulární i binokulární mikroskopy, stereoskopické lupy, CCD kamera s televizí. Základní formou výuky je výklad s ukázkami (přírodniny, video, zpětný projektor), který je doplňován tematickými diskusemi, referáty žáků, příležitostně exkurzemi.
Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení – učitel biologie: zadává samostatnou práci, např. referáty, problémové úlohy, doporučuje další studijní zdroje
1 z 15
(populárně naučnou literaturu, časopisy, internet apod.), a tím nutí žáky k samostatnosti a aktivitě při učení kriticky hodnotí věrohodnost jednotlivých informačních zdrojů (např. tisk, televize, internet) systematicky kontroluje a objektivně hodnotí práci žáků osobním přístupem motivuje žáky k učení Kompetence k řešení problémů - učitel: svými výkony v hodinách biologie vybaví žáky vědomostmi, znalostmi a dovednostmi potřebnými pro rozpoznání „problému“ a jeho řešení zadává žákům, zejména během půlených hodin a na hodinách laboratorních cvičení, problémové úlohy a metodicky dohlíží na jejich řešení při řešení problémů umožňuje žákům hledat a nacházet nové přístupy a nová řešení Kompetence komunikativní – učitel: otevřeně komunikuje s žáky se vyjadřuje jasně, srozumitelně, věcně a gramaticky správně, totéž vyžaduje i od žáků zadává úlohy, při jejichž řešení musí žáci kombinovat různé komunikační technologie (tisk, televize, internet) Kompetence sociální a personální – učitel: zadává žákům skupinou práci a dohlíží, aby se každý zodpovědně a konstruktivně zapojil do řešení veřejně kritizuje a potírá jakékoli náznaky neúcty, nadřazenosti či snahy o zneužívání odlišného temperamentu, sebevědomí nebo postavení jednotlivce v rámci pracovní skupiny nebo třídy skupinovou diskusí o výsledcích práce jednotlivce nebo skupiny rozvíjí schopnost žáků v sociálním kontextu sebekriticky hodnotit sama sebe Kompetence občanské – učitel: je svým vztahem k přírodě a lidem pro žáky příkladem důrazně dohlíží na slušné a ohleduplné chování žáků nejenom ve škole a během školních akcí, ale vždy a všude
2 z 15
1. ROČNÍK obecná biologie výstupy RVP GV – žák:
výstupy ŠVP – žák:
Učivo:
odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností
popíše vnitřní složitost a funkční uspořádání živých soustav pojmenuje charakteristické vlastnosti živých soustav, odliší je od neživých
obecné vlastnosti živých soustav uspořádání živých soustav
porovná významné hypotézy o vzniku a vývoji živých soustav na Zemi
orientuje se v jednotlivých teoriích vzniku života na Zemi charakterizuje základní myšlenky těchto teorií, vysvětlí a obhájí svůj názor na ně
kreační hypotézy evoluce metabolizmu endosymbiotická teorie vznik mnohobuněčnosti
objasní strukturu a funkci organel prokaryotních a eukaryotních buněk a jejich životní projevy
uvede chemické složení živých soustav zdůvodní význam vody vysvětlí význam sacharidů a lipidů popíše stavbu bílkovin, nukleových kyselin a vysvětlí jejich funkci objasní biochemické základy metabolismu chápe principy stavby a funkce buňky odliší na základě jejich charakteristických vlastností prokaryotní a eukaryotní buňku
chemické složení živých soustav struktura buněk stavba prokaryotické buňky stavba eukaryotické buňky funkce organel enzymy a metabolismus replikace transkripce translace rozmnožování buněk – mitóza a meióza buněčný cyklus
Souvislosti:
3 z 15
pojmenuje základní buněčné organely a popíše jejich význam a funkci v buňce odliší buňku rostlinnou a živočišnou vysvětlí princip množení buněk vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy
vyloží význam diferenciace a specializace buněk, objasní vliv ztráty schopnosti se diferencovat pro vznik nádorů
odvodí hierarchii recentních organizmů ze znalostí o jejich evoluci
diferenciace buněk nádorové bujení
domény organismů přehled hlavních taxonů
biologie virů výstupy RVP GV – žák: charakterizuje viry jako nebuněčné soustavy zhodnotí způsoby ochrany proti virovým onemocněním a metody jejich léčby zhodnotí pozitivní a negativní význam virů
výstupy ŠVP – žák: nakreslí a popíše stavbu viru popíše formy virové infekce a některé způsoby přenosu virů vyjmenuje některá virová onemocnění charakterizuje způsob přirozené obrany proti virům analyzuje problematiku celosvětového rozšíření viru HIV, posoudí rizika, vysvětlí význam prevence
Učivo: stavba virionu životní cyklus virů – formy infekce virová onemocnění
Souvislosti: Výchova ke zdraví: Zdravý způsob života a péče o zdraví
4 z 15
biologie bakterií, sinic a chromist výstupy RVP GV – žák: charakterizuje bakterie z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska zhodnotí způsoby ochrany proti bakteriálním onemocněním a metody jejich léčby
výstupy ŠVP – žák: určí, které organismy řadíme k prokaryotním nakreslí stavbu prokaryotní buňky zdůvodní mimořádný význam bakterií a uvede příklady využití jejich činnosti uvede příklady mikrobiálních onemocnění navrhne základní preventivní opatření k nejfrekventovanějším infekčním onemocněním charakterizuje sinice a vysvětlí jejich význam v biosféře nastíní základní mechanismy evoluce prokaryotních organismů charakterizuje chromista a zdůvodní jejich zařazení do nové říše
Učivo: prokaryotní organismy stavba buňky fyziologie prokaryot půdní bakterie patogenní bakterie bakteriální onemocnění sinice chromista, charakteristika, základní znaky
Souvislosti: Výchova ke zdraví: Zdravý způsob života a péče o zdraví
biologie rostlin výstupy RVP GV – žák:
výstupy ŠVP – žák:
Učivo:
popíše stavbu těl rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů
vymezí rostliny jako skupinu eukaryotických organismů na úrovni buněčné a anatomicko morfologické
rostlinná buňka stélka a tělo vyšších rostlin základy anatomie a morfologie rostlin kořen stonek list květ a plod
objasní princip životních cyklů a
vysvětlí rozdíly mezi pohlavním
pohlavní a nepohlavní
Souvislosti:
5 z 15
způsoby rozmnožování rostlin
a nepohlavním rozmnožováním objasní praktické způsoby rozmnožování u vybraných, hospodářsky významných druhů
rozmnožování rodozměna vegetativní rozmnožování hospodářsky významných skupin meristémové množení
porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin rostlin
vyjmenuje společné a rozdílné fyziologické vlastnosti vyšších a nižších rostlin porovná stavbu těla vyšších a nižších rostlin
fyziologické funkce rostlin stélka orgány vyšších rostlin
viz anatomie a fyziologie
pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky
pozná a pojmenuje (s možným využitím literatury) významné rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky
systém rostlin nižší a vyšší rostliny výtrusné a semenné rostliny nahosemenné a krytosemenné dvouděložné a jednoděložné
viz systém rostlin
zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a možnosti jejich využití rostlin v různých odvětvích lidské činnosti
vysvětlí roli rostlin z hlediska primární produkce v ekosystému. poukáže na některé vybrané druhy hospodářsky významných rostlin.
fotosyntéza hospodářsky důležité druhy rostlin
posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla
posoudí vliv konkrétních abiotických a biotických faktorů prostředí na stavbu těla, vývoj a fyziologické
vztahy mezi rostlinami a prostředím ekosystém abiotické a biotické faktory
6 z 15
funkce. zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany
obhájí svůj názor na význam a způsoby ochrany ohrožených rostlinných taxonů uvede kriticky ohrožené druhy naší přírody
vybrané ohrožené druhy (Zákon 114/1992 Sb., vyhláška 395/1992 Sb.)
biologie hub výstupy RVP GV – žák: pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné zástupce hub a lišejníků posoudí ekologický, zdravotnický a hospodářský význam hub a lišejníků
výstupy ŠVP – žák: popíše stavbu hub, srovná se stavbou rostlin a živočichů vysvětlí hlavní způsoby rozmnožování hub popíše životní cyklus houby stopkovýtrusé a srovná jej s životním cyklem houby vřeckovýtrusé charakterizuje význam hub v přírodě uvede příklady parazitických hub uvede příklady jedlých hub popíše stavbu lišejníku uvede významné zástupce zhodnotí roli lišejníků v přírodě
Učivo:
Souvislosti:
obecná charakteristika říše houby rozmnožování hub životní cykly hub významní zástupci taxonů Zygomyceta, Ascomyceta a Basidiomyceta lišejníky, stavba těla, význam v přírodě, domácí druhy lišejníků
7 z 15
2. ROČNÍK biologie protist a živočichů výstupy RVP GV – žák: charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska
výstupy ŠVP – žák:
Učivo:
poukáže na hlavní znaky živočichů a odliší je od ostatních skupin eukaryotních organismů zhodnotí význačné zástupce protist z hlediska ekologického, zdravotního, systematického
eukaryotní živočišná buňka charakteristika protist fyziologické funkce protist protista jako původci nemocí protista jako součást ekosystému
charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů a jejich významné zástupce
rozlišuje hlavní kmeny bezobratlých. zhodnotí hlavní skupiny bezobratlých z hlediska ekologického, zdravotního, systematického uvede hlavní anatomickomorfologické a fyziologické znaky obratlovců. rozpozná dané druhy obratlovců
žahavci houby hlísti členovci ploštěnci měkkýši kroužkovci ostnokožci strunatci obratlovci
popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav
na základě znalostí konkrétních taxonů popíše vývoj jednotlivých fyziologických funkcí komentuje fylogenetický vývoj
příjem a zpracování potravy dýchání vylučování termoregulace pohyb regulační soustavy (hormonální, nervová)
Souvislosti:
8 z 15
orgánových soustav
tělní tekutiny a jejich oběh
objasní principy základních způsobů rozmnožování a vývoj živočichů
vysvětlí principy jednotlivých způsobů rozmnožování vysvětlí rozdíl mezi vnějším a vnitřním oplozením pojmenuje základní ontogenetiké fáze
pohlavní a nepohlavní rozmnožování vývoj
pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné živočišné druhy a uvede jejich ekologické nároky
pozná a správně pojmenuje dané živočišné druhy přiřadí k nim základní ekologické nároky
vybrané taxony živočichů s důrazem na domácí druhy
viz systém živočichů
posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti
posoudí možnosti uplatnění živočichů v různých odvětvích lidské činnosti a ve výživě člověka
jednotlivé živočišné kmeny
viz ekologie viz systém živočichů
charakterizuje základní typy chování živočichů
charakterizuje základní typy chování živočichů
základy etologie základní etologické pojmy
zhodnotí problematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany
obhájí svůj názor na způsoby ochrany ohrožených živočišných druhů
vybrané ohrožené druhy (Zákon 114/1992 Sb., vyhláška 395/1992 Sb.)
viz systém živočichů viz ochrana přírodního prostředí
9 z 15
3.Ročník biologie člověka výstupy RVP GV – žák:
výstupy ŠVP – žák:
Učivo:
podle předloženého schématu popíše a vysvětlí evoluci člověka
zhodnotí úroveň vyspělosti živočišných předchůdců člověka vysvětlí proces hominizace a sapientace využije znalostí o lidských plemenech k jednoznačnému odmítnutí rasismu v jakékoliv podobě
evoluce člověka živočišní předchůdci člověka hominizace sapientace lidská plemena
využívá znalostí o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími v lidském těle usiluje o pozitivní změny ve svém životě
vysvětlí význam homeostázy popíše kosti a svaly jako součásti soustavy opěrné a pohybové vysvětlí význam jednotlivých složek krve popíše jednotlivé části oběhové soustavy a vysvětlí jejich funkci nakreslí a popíše stavbu a činnost srdce zhodnotí vliv rizikových civilizačních faktorů na onemocnění oběhové soustavy zhodnotí význam jednotlivých částí mízní soustavy popíše orgány
pohybová soustava tělní tekutiny, krev oběhová soustava mízní soustava dýchací soustava trávicí soustava vylučovací soustava kožní soustava
Souvislosti:
10 z 15
dýchací soustavy vysvětlí princip dýchání vysvětlí negativní vliv kouření na zdraví člověka popíše orgány trávicí soustavy vysvětlí proces trávení vysvětlí přímé souvislosti mezi stravovacími zvyklostmi a civilizačními chorobami dle možností uplatňuje zásady zdravé výživy je si vědom nebezpečí poruch příjmu potravy popíše orgány vylučovací soustavy vysvětlí funkci ledvin zdůvodní význam pitného režimu popíše stavbu a funkci kůže a kožních derivátů vysvětlí rizika nadměrného slunění v souvislosti s výskytem rakoviny kůže vysvětlí podstatu nervového a hormonálního řízení určí vliv jednotlivých hormonů na funkci organismu vysvětlí funkci centrální nervové
nervová soustava hormonální soustava smyslová soustava rozmnožovací soustava
11 z 15
soustavy a obvodového nervstva orientuje se v poruchách duševního zdraví (únava, stres) popíše a vysvětlí stavbu a funkci smyslových orgánů popíše a vysvětlí funkci rozmnožovací soustavy chová se odpovědně v sexuálním životě rozlišuje dostupné metody antikoncepce a orientuje se v jejich vhodnosti a spolehlivosti uvede rizika spojená s pohlavně přenosnými chorobami charakterizuje individuální vývoj člověka a posoudí faktory ovlivňující jej v pozitivním a negativním směru uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsledků orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k
popíše jednotlivé etapy lidské reprodukce orientuje se v základních principech asistované reprodukce a v méně tradičních způsobech vedení porodu vyjádří vlastní postoj k otázce interrupcí rozlišuje etapy postnatálního vývoje a uvede jejich rozdíly využívá znalostí o orgánových soustavách pro
ontogenetický vývoj choroby a jejich prevence v rámci jednotlivých soustav základy první pomoci
12 z 15
budoucímu rodičovství podle konkrétní situace zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech
pochopení procesů probíhajících ve vlastním těle analyzuje nejčastější příčiny vzniku civilizačních chorob a možné způsoby ochrany před nimi usiluje o pozitivní změny ve svém životě svými argumenty podporuje zdravý životní styl v případě potřeby poskytne první pomoc
genetika výstupy RVP GV – žák: využívá znalostí o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů
výstupy ŠVP – žák: vysvětlí molekulární podstatu genetiky orientuje se v základní genetické terminologii objasní význam meiózy pro dědičnost znaků a genetickou variabiltu odvodí základní štěpné poměry v F1 a F2 generaci porovná jednotlivé typy mutací analyzuje faktory ovlivňující četnosti alel v populaci a zhodnotí jejich evoluční význam
Učivo:
Souvislosti:
složení a struktura nukleových kyselin chromozóm exprese genu – transkripce, translace gen,alela,vztahy alel, genotyp, genofond, fenotyp, buněčný cyklus, meióza, crossing-over Mendelovy zákony, vazba genů mutace základy genetiky populací
13 z 15
analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v běžném životě
ekologie výstupy RVP GV – žák:
objasní princip prenatální diagnostiky pohlaví a geneticky založených nemocí vysvětlí obecné genetické principy genetických modifikací u organismů uvede konkrétně některé modifikované druhy, eventuální rizika a výhody aplikace v zemědělství, farmacii,průmyslu v diskusi obhájí svůj názor na využívání geneticky modifikovaných organismů.
výstupy ŠVP – žák:
karyotyp amniocentéza rekombinantní DNA klonovací vektory modifikované jednobuněčné organismy modifikované rostliny modifikovaní živočichové transgenní savci klonování genová terapie
Učivo:
Souvislosti:
používá správně základní ekologické pojmy
definuje hlavní ekologické termíny vysvětlí pojem ekosystém popíše vývoj ekosystému
abiotické faktory tolerance, valence biotické faktory ekosystém a jeho vývoj
Průřezové téma Environmentální výchova: Problematika vztahů organismů a prostředí chemie: chemické vlastnosti vody fyzika: světelné záření
objasňuje základní ekologické vztahy
analyzuje vztah živá – neživá příroda uvede základní typy potravních vztahů
populace , vnitrodruhové vztahy společenstvo, mezidruhové vztahy
Průřezové téma Environmentální výchova: Problematika vztahů organismů a
14 z 15
uvede příklady pozitivních i negativních dopadů působení člověka na přírodu
prostředí
15 z 15