SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1.
NÁZEV PŘÍPRAVKU
Frisium 10 2.
KVALITATIVNÍ A KVANTITAVNÍ SLOŽENÍ
Léčivá látka: clobazamum 10 mg v jedné tabletě Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.
LÉKOVÁ FORMA
tablety Popis přípravku: bílé ploché válcovité tablety s dělicí rýhou a vyraženým BGL/BGL na jedné straně a logem firmy Hoechst na straně druhé. 4.
KLINICKÉ ÚDAJE
4.1
Terapeutické indikace
Akutní a chronické stavy úzkosti objevující se zejména u následujících stavů: strach, napětí, vnitřní neklid, rozčilení, podrážděnost, emočně podmíněné poruchy spánku, psychovegetativní a psychosomatické poruchy (např. oběhové nebo gastrointestinální), náladovost. Při psychovegetativních nebo psychosomatických poruchách se musí lékař pokusit objasnit možnou organickou příčinu. Podpůrná léčba u pacientů s epilepsií, kteří jsou nedostatečně stabilizováni základní terapií. 4.2
Dávkování a způsob podávání
Léčba úzkostných stavů Obvyklá anxiolytická dávka u dospělých je 20 až 30 mg za den, kterou je možné podat v dílčích dávkách nebo jednorázově na noc. K léčbě hospitalizovaných dospělých pacientů se závažnou úzkostí byly použity dávky až 60 mg za den. Měla by být použita co nejnižší dávka, která dostačuje ke kontrole příznaků. Po zlepšení příznaků je možné dávku snížit. Přípravek by neměl být užíván déle než 4 týdny. Dlouhodobé užívání anxiolytik se nedoporučuje. V určitých případech může být nutné podávání přípravku prodloužit nad maximální dobu léčby; léčba však nesmí být prodloužena bez opětovného zhodnocení pacientova stavu odborným vyšetřením. Je striktně doporučeno vyvarovat se dlouhodobé nepřerušované léčby, neboť může vést k rozvoji závislosti. Léčbu je nutné vždy ukončovat postupně. U pacientů, kteří užívali Frisium dlouhodobě, může být zapotřebí dávku nejprve na delší dobu snížit. Léčba epilepsie kombinovaná s jedním nebo více antiepileptiky Dospělí U epilepsie se doporučuje úvodní dávka 20–30 mg denně, kterou je možné podle potřeby zvýšit až na 60 mg denně. Starší pacienti Starším pacientům, kteří jsou v léčbě úzkosti více vnímaví k účinkům psychoaktivních látek, mají být podávány dávky 10–20 mg za den. Léčba se zahajuje nízkými úvodními dávkami, které se pod pečlivým dohledem zvyšují. 1/6
Pediatričtí pacienti ve věku 6 a více let Při předepisování přípravku dětem se léčba zahajuje nízkými úvodními dávkami, které se pod pečlivým dohledem zvyšují. V běžných případech je doporučeno zahájit léčbu dávkou 5 mg/den. Udržovací dávka 0,3–1 mg/kg tělesné hmotnosti za den je obvykle dostatečná. Pro děti mladší 6 let není k dispozici žádná vhodná léková forma, která by umožnila bezpečné a přesné dávkování, proto nelze vydat žádná doporučení ohledně dávky. Způsob podávání Tablety se polykají nerozkousané a zapíjejí dostatečným množstvím tekutiny (1/2 sklenice). Pacient musí být znovu vyšetřen nejdéle po 4 týdnech léčby a dále v pravidelných intervalech poté, aby se zhodnotila potřeba další léčby. Přerušení léčby může být přínosné, pokud dojde k poklesu léčebného účinku, léčba se znovu zahájí s nižší dávkou. Na konci léčby se doporučuje dávku snižovat postupně (a to i u pacientů špatně odpovídajících na léčbu), protože riziko syndromu z vysazení/rebound fenoménu je po náhlém ukončení léčby vyšší. 4.3
Kontraindikace
Frisium se nesmí podávat při přecitlivělosti na léčivou látku klobazam nebo na kteroukoliv pomocnou látku přípravku, dále při závislosti v anamnese a v prvním trimestru těhotenství. Nesmí se podávat ani během kojení. 4.4
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Přípravek Frisium smí být podáván pouze za zvláštního dohledu pacientům s myastenia gravis, spinální nebo cerebrální ataxií, při akutní otravě alkoholem, spolu s léky proti nespavosti nebo bolesti jako jsou neuroleptika, antidepresiva a litium, při těžkém poškození jater (např. cholestatická žloutenka) a při syndromu spánkové apnoe. Při akutní těžké dušnosti (respirační nedostatečnost) je třeba sledovat dýchací funkce. Děti ve věku od 6 měsíců do 3 let mohou být léčeni Frisiem pouze ve výjimečných případech v naléhavých indikacích (antikonvulsivum). Stejně jako u jiných léčiv benzodiazepinového charakteru je třeba při dlouhodobém podávání Frisia zvážit terapeutický přínos ve srovnání s možným rizikem návyku a závislosti. V podávání lze pokračovat jen v naléhavých indikacích, po pečlivém zvážení terapeutické potřeby a rizika návyku a závislosti. Ne všechny stavy napětí, rozčilení a strachu potřebují medikamentosní terapii. Často jsou výrazem tělesného nebo duševního onemocnění a mohou být ovlivněny jinými prostředky nebo léčbou základního onemocnění. V úvodu terapie musí ošetřující lékař kontrolovat individuální reakce pacienta na léčivý přípravek, aby případně co nejrychleji rozpoznal relativní předávkování. To platí zejména u dětí, starších pacientů, pacientů se špatným celkovým stavem, pacientů se změnami vyvolanými orgánovým poškozením mozku nebo s insuficiencí oběhu či dechu. Zvláště u pacientů se sníženou jaterní funkcí je třeba počítat se zesílením a prodloužením účinku Frisia. Pacienti mají být přesně poučeni o chování v běžných každodenních se zřetelem na specifické životní situace (zaměstnání). Frisium smí být podáváno pouze na lékařský předpis a za lékařské kontroly. Při delším podávání (více než 1 týden) má být při vysazování dávka Frisia postupně snižována. Někdy lze přitom pozorovat rozvoj syndromu z vysazení. Zvláště při podávání Frisia jako antikonvulsiva může při náhlém vysazení dojít k provokaci záchvatu křečí. Při podávání jako antikonvulsiva je třeba při několikaměsíčním podávání počítat s rozvojem tolerance. Při dlouhodobém podávání je třeba kontrolovat renální a hepatální funkce. Doplnění celkové informace pro lékaře k obecným opatřením při podávání benzodiazepinů, trankvilizerů a hypnotika: Benzodiazepiny představují pokrok v medikamentosní terapii těžkých stavů úzkosti a rovněž představují většinu medikamentosní léčby poruch spánku. Vedle premedikace a sedace při těžkých somatických onemocněních (např. infarkt myokardu) je indikováno krátkodobé podávání (do 6 týdnů) při výrazných stavech úzkosti, které nelze odstranit pohovorem s lékařem. Jsou např. také indikovány při zahájení antidepresivní terapie a při těžkých reaktivních stavech při výjimečně zatěžujících 2/6
situacích. Pro riziko spojené s dlouhodobým podáváním benzodiazepinů (více než 2 měsíce) pacientům s chronickými stavy strachu vyžadujícími léčbu nejsou dosud žádné vědecky uznávané poznatky. Riziko představuje snížení schopnosti reagovat (např. dopravní situace), paranoidní reakce, náchylnost ke kumulaci určitých látek zejména u starých osob. Nově se objevuje nebezpečí zneužívání a závislosti i po malých dávkách, proto by lékaři měli dodržovat následující zásady: a) pečlivé stanovení diagnosy b) u pacientů se závislostí v anamnese je třeba dávat zvláště pozor, obecně by se benzodiazepiny vůbec neměly předepisovat c) předepisovat co nejmenší možné, ale dostačující dávkování. Dávku lze snížit nebo zvýšit již během prvního týdne d) nutnost trvání léčby je třeba přezkoumat v krátkých časových odstupech. K závislosti může dojít i bez zvyšování dávek (tzv. závislost při nízkých dávkách). I zcela běžné dávky mohou vést k závislosti e) f) po dlouhodobém podávání je třeba dávku postupně snižovat, aby nedošlo k abstinenčním příznakům jako např. neklid, strach, poruchy spánku, delirium nebo návaly křečí. Lehké abstinenční příznaky mohou vést k obnovenému podávání f) h) informování pacientů, že benzodiazepiny v žádném případě nemohou přenechávat dalším osobám. Pacienti se vzácnými vrozenými problémy jako je intolerance galaktózy, vrozený deficit laktázy nebo glukózo-galaktózovou malabsorpcí by neměli tento přípravek užívat. 4.5
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Při současném podávání jiných sedativních léků může dojít k zesílení sedace. To platí zejména pro současné požívání alkoholických nápojů, při kterém se účinek zesiluje a modifikuje nepředvídatelným způsobem. Může být zesílen účinek svalových relaxancií, analgetik a oxidu dusného. Současné podávání léčiv tlumících systém monooxygenasy, jako např. cimetidin, může zesílit a prodloužit účinek klobazamu. Karbamazepin a fenytoin indukují biotransformaci klobazamu na N-desmetylklobazam. Při současném podávání kyseliny valproové a Frisia může dojít k mírnému i výraznému vzestupu plasmatické koncentrace kyseliny valproové. Při současném podávání antiepileptik v léčbě záchvatu onemocnění musí úvodní fáze proběhnout za lékařského dozoru (kontrola EEG). V těchto případech musí být podle možností stanovena plasmatická hladina účinné látky. 4.6
Těhotenství a kojení
Frisium se nesmí podávat v prvním trimestru těhotenství. Dokud nebude dostatek odborných informací, lze podávat Frisium ve druhých dvou trimestrech těhotenství pouze ve výjimečných případech v naléhavých indikacích. Dosavadní pozorování na zvířatech neukazují na teratogenní účinky Frisia v terapeutických dávkách. Humánní studie nejsou k disposici. Ošetřující lékař má upozornit ženy v reprodukčním věku, že mají okamžitě ohlásit těhotenství, ke kterému došlo během léčby Frisiem a lékař musí individuálně rozhodnout o dalším pokračovaní nebo přerušení terapie. Dlouhodobé používání Frisia během těhotenství může vést k abstinenčním symptomům u novorozence. Podávání větších dávek Frisia těsně před porodem nebo během porodu může u novorozence vyvolat hypotermii, hypotonii, lehkou depresi dechu a obtíže při pití (tzv. "floppy infant syndrom"). Frisium nemá být podáváno během kojení, protože přestupuje do mateřského mléka. V naléhavých indikacích má být kojení přerušeno.
3/6
4.7
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
I přes některá opatření může podávání Frisia značně ovlivnit schopnost aktivní účasti na dopravním provozu a na obsluze strojů. To platí ve zvýšené míře při současném požívání alkoholu. Z těchto důvodů má být řízení motorových vozidel, obsluha strojů a jiná nebezpečná činnost úplně vyloučena, zejména první den léčby. Rozhodnutí v každém individuálním případě závisí na ošetřujícím lékaři s ohledem na individuální reakce a na dávkování. 4.8
Nežádoucí účinky
Příležitostně se objevují následující nežádoucí účinky : únava, spavost, závratě, omámenost, ataxie, opožděné reakce, zmatenost, bolesti hlavy. Ojediněle a většinou přechodně sucho v ústech, zácpa, snížená chuť k jídlu, nausea, třes, dále kožní reakce přecitlivělosti na světlo. K depresi dechu může dojít při obstrukci dýchacích cest nebo při poškození mozku. Zvláště při podávání vysokých dávek a při dlouhodobém podávání může dojít k reversibilním poruchám jako např. zpomalená nebo nezřetelná řeč (porucha artikulace), nejistota pohybů a chůze, poruchy zraku (dvojité vidění, nystagmus), přírůstek hmotnosti a ztráta libida. Dále může dojít k nástupu "paradoxní reakce" jako je zvýšená agresivita, akutní stavy vzrušení, strach, sebevražedné sklony, zvýšené svalové spasmy, zhoršené usínání, poruchy spánku. Při nástupu takových reakcí má být podávání Frisia ukončeno. Při dlouhodobém denním podávání Frisia může náhlé vysazení léčby vést k poruše spánku a zmnožení snů. Strach, napětí stejně jako vzrušení a vnitřní neklid mohou znovu zesílit. Příznaky se mohou projevit třesem a pocením a mohou se stupňovat až k výrazným tělesným a duševním reakcím, jako jsou záchvaty křečí, symptomatické psychosy (např. abstinenční delirium). Frisium má primární potenciál závislosti. Již při denním podávání po dobu několika málo týdnů je nebezpečí rozvoje závislosti. Toto neplatí pouze pro podávání v obzvlášť vysokých dávkách, ale také pro dávky v terapeutickém rozmezí. Je-li Frisium podáváno jako doplňková medikace při epilepsii, může patřit mezi vzácné nežádoucí účinky neklid a svalová slabost. 4.9
Předávkování
Příznaky intoxikace Dosud nejsou žádné literární údaje o případech předávkování (při požití až desetinásobku doporučené terapeutické dávky), které vedly ke klinicky významnému poškození. Popsané příznaky byly akustickým podrážděním přerušené spaní, eventuelně omámenost a zastřené vědomí a jeden den trvající slabost v nohou. U většiny akutních otrav udávaných výrobcem, při kterých bylo požito i Frisium, se jednalo o kombinovanou otravu s jinými psychofarmaky nebo hypnotiky. Byly popsány tři případy předávkování Frisiem, které zapříčinili sami pacienti. U dvou byla požitá dávka neznámá, maximální sérová hladina klobazamu byla mezi 2,8 – 1,5 μg/ml. Ve třetím případě bylo požito 880 mg Frisia. V těchto třech případech došlo ke stavům spavosti až ke komatosním stavům, trvajícím 8 - 24 dní. Jeden pacient nereagoval během prvních 5 dní na bolestivé podněty. U všech případů bylo zachováno spontánní dýchání. Léčba intoxikace Kromě kontroly dýchání, tepové frekvence a krevního tlaku je indikován výplachu žaludku, intravenosní náhrada tekutin a všeobecná podpůrná opatření. Musí být možnost zvládnutí takových komplikací, jako je obstrukce dýchacích cest nebo respirační insuficience. Hypotenzi lze léčit náhradou plasmy a podáním sympatomimetik. Sekundární eliminace látky (forsírovanou diuresou nebo hemodialysou) je neúčinná. K posouzení účinnosti současného podání cholinergika fysostigminu nebo antagonisty benzodiazepinu flumazenilu nejsou dostatečné zkušenosti. 4/6
5.
FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1
Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: anxiolytikum ATC kód: N05BA09 Trankvilisující účinek Na experimentálních modelech s různými zvířecími druhy byl prokázán výrazný trankvilizující účinek klobazamu. V terapeutických dávkách dochází k trankvilisujícímu účinku bez snížení motoriky. Ovlivnění motorické koordinace Stejně jako ostatní benzodiazepiny ovlivňuje i klobazam svalovou koordinaci. Na rozdíl od ostatních látek, např. diazepinu nebo chlordiazepoxidu, ji podstatně méně snižuje. Antikonvulsivní účinek U různých zvířecích modelů byl prokázán antikonvulsivní účinek klobazamu větší, než byl pozorován u chlordiazepoxidu. Analgetický účinek a potenciace narkosy Klobazam u myší vede po podání různých barbiturátů k prodloužení trvání narkosy. Také alkoholová narkosa byla prodloužena. U tří různých testů bolestivosti se prokázal analgetický účinek klobazamu. Vliv na kardiovaskulární systém U různých zvířecích druhů byl testován účinek klobazamu na kardiovaskulární systém. Přitom se při 20 - 200násobném podání dávky odpovídající lidské dávce projevilo nepatrné ovlivnění kardiovaskulárního systému ve formě mírného snížení krevního tlaku a tepové a dechové frekvence. 5.2
Farmakokinetické vlastnosti
Klobazam je ve vodě téměř nerozpustný (1 : 12 500), jeho relativní dělicí koeficient je asi 9 (Noktanol/fosfát pufr: pH 7,4). Klobazam se po orálním podání rychle a nejméně z 87 % vstřebává. Relativní biologická dostupnost klobazamu (40 mg) po podání ve formě kapslí, tablet nebo roztoku (v propylenglykolu) není signifikantně rozdílná. Po jednorázovém podání 20 mg klobazamu interindividuální maximální plasmatické koncentrace silně kolísají (222 - 1036 ng/ml během 0,25 - 4 hod). Současné požití alkoholu zvyšuje biologickou dostupnost klobazamu o 50 %. Klobazam se váže na plasmatické proteiny z 85 - 91 %, zatímco vazba na buněčné krevní elementy je malá. Biologický poločas sérové eliminace je 18 hodin bez závislosti na dávce (10 - 40 mg/den). Klobazam přestupuje placentou a je měřitelný v mateřském mléce. Ve fetální krvi a v mateřském mléce může dosáhnout účinných koncentrací. Klobazam je vylučován hlavně játry, přičemž u žen je biotransformace klobazamu pomalejší než u mužů. V plasmě jsou hlavní metabolity N-desmetylklobazam a 4-hydroxyklobazam. Metabolit 4hydroxy-N-desmetylklobazam se vyskytuje pouze v zanedbatelném množství. Po jednorázovém podání 30 mg klobazamu dosahuje N-desmetylklobazam maximální plasmatické koncentrace po 24 72 hodinách. Eliminační poločas je kolem 50 hodin. 5.3
Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Studie toxicity u myší, potkanů, králíků a morčat ukázaly jako akutní příznaky předávkování klobazamem sedaci, ataxii, ztrátu reflexů a hypotermii. Při studiích chronické toxicity u potkanů (dávkovací rozmezí 12 -1000 mg/kg tělesné hmotnosti klobazamu denně per os) se udává na dávce závislé snížení spontánní aktivity a při podávání vysokých dávek snížení váhového přírůstku, deprese dechu a hypotermie. U psů se v dávkovacím rozmezí 2,5 - 80 mg/kg tělesné hmotnosti denně prokázala na dávce závislá sedace, somnolence, ataxie, lehký třes. V dalším průběhu tyto příznaky zcela vymizí. Podobné na dávce závislé účinky byly pozorovány u opic v dávkovacím rozmezí 2,5 - 20 mg/kg tělesné hmotnosti klobazamu denně per os. 5/6
Vyšetření reprodukční toxicity u myší, potkanů a králíků citlivých k thalidomidu při denní dávce až 100 mg/kg tělesné hmotnosti klobazamu neukázalo teratogenní účinek. Vyšetření fertility u myší, které dostávaly dávku 200 mg/kg tělesné hmotnosti klobazamu denně a potkanů které dostávaly dávku 85 mg/kg tělesné hmotnosti denně neukázalo poruchy fertility a ovlivnění těhotenství. U potkanů, které dostávaly nejvyšší dávku (100 mg/kg tělesné hmotnosti) došlo k významnému zmnožení adenomů z folikulárních buněk. Je známo, že klobazam, stejně jako jiné benzodiazepiny, vede u potkanů k aktivitě štítné žlázy. Při sledování jiných druhů (myš, pes, opice) nebyly tyto změny pozorovány. Klobazam není genotoxický a netransformuje buňky. V klinicky relevantním dávkovacím rozmezí (20 - 80 mg) nebyly u lidí pozorovány projevy poruchy štítné žlázy. 6.
FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1
Seznam pomocných látek
Monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, koloidní bezvodý oxid křemičitý, mastek, magnesium-stearát. 6.2
Inkompatibility
Neuplatňuje se. 6.3
Doba použitelnosti
5 let. 6.4
Zvláštní podmínky pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 0C. 6.5
Druh obalu a velikost balení
Blistr, krabička Balení: 20 tablet 6.6
Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky. 7.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
sanofi-aventis, s.r.o., Praha, Česká republika 8.
REGISTRAČNÍ ČÍSLO
70/177/97-C 9.
DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
12.3.1997 / 7.4.2010 10. DATUM REVIZE TEXTU 6.4.2011 6/6