Bezpečnost práce při zaměstnávání zahraničních pracovníků

Budoucnost pracovní migrace v Češku 20.3.2012, Praha

Bezpečnost práce při zaměstnávání zahraničních pracovníků Mgr. Dita Čermáková, Ph.D. Spoluautoři výzkumu:

Doc. RNDr. Dušan Drbohlav, CSc., Doc. RNDr. Dagmar Dzúrová,CSc., Doc. RNDr. Zdeněk Čermák, CSc., RNDr. Eva Janská, Ph.D.,

Výzkum: Projekt Odstraňování bariér a zvyšování úrovně BOZP u zahraničních pracovníků Smlouva č. GK MPSV-01-194/10 o poskytnutí účelové podpory z veřejných prostředků na řešení projektu výzkumu č. HC 194/10 Hlavní řešitel – Výzkumný ústav bezpečnosti práce v.v.i., Praha

Cíl výzkumu Zjistit realitu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u cizinců. Identifikovat problémové skupiny migrantů, obory zaměstnání, slabá místa v bezpečnosti práce migrantů.

Metodologie – hloubkové rozhovory (N 10): Hloubkové rozhovory (N 10): • Ukrajinci, Poláci a Bulhaři • Praha – N4, Středočeský - N3, Plzeňský kraj – N3 • Podmínky výběru respondentů byly dolaďovány v průběhu sběru dat v rámci výzkumného týmu např. pohlaví, sektory hospodářství atd. • Vyžití zprostředkovatelů: členi imigrační komunity, vlastní kontakty tazatelů, s pomocí úřadu práce, nevládního sektoru, skrze integrační středisko apod. • Interview probíhala v různých prostředích – např. v terénu, v bytě, na ubytovně, v integračním středisku či v prostorách nevládní organizace. Souhlasil-li tazatel rozhovor byl nahrán.

Vyhodnocení kvalitativního šetření - pracovní podmínky (N 10) 1. Spokojenost s pracovními podmínkami - odpovědi (4 z 10) respondentů jsou pozitivně či neutrálně laděné. „Mám stejné pracovní podmínky, jako moji kolegové (Češi). Pracujeme dlouhý a krátký týden 12 hodin. Když pracuji ty tři dny vcelku, tak jsem strašně unavená a z toho brečím. Je to lékárna v hypermarketu a chodí tam jeden člověk za druhým. Po 12 hodinách jsem úplně hotová. U ostatních spíše negativní zkušenosti - především využívání, resp. zneužívání cizinců jak agenturami, tak vlastními zaměstnavateli – např.: „Třeba pracovní pomůcky dá firma zdarma, ale agentura je pracovníkům prodá“ (Bulharsko 2). „S pracovními podmínkami, resp. se vztahy jsem na pracovišti (XXX) velmi nespokojen. Je tam špatné zacházení, otroctví, každý má strach, hrozí hned okamžité propuštění za maličkosti. Okamžitě tě vyhodí a čeká zástup dalších na tvojí práci“ (Polsko 1). „Když je práce, tak ta nejtěžší leží na cizincích – je náročná, nejnebezpečnější, při zranění nikoho nic nezajímá. Sám jsem měl zranění prstu, a to těžké, neměl jsem standardní pojištění a měl spousta problémů. Nyní mám pojištění u Všeobecné zdravotní pojišťovny pro cizince“ (Ukrajina 2).“

Vyhodnocení kvalitativního šetření - pracovní podmínky (N 10) 2. Představa o bezpečnost a ochrana zdraví při práci Obecně ochranné pomůcky a školení bezpečnosti práce vévodí zkoumané percepci: „Napadá mě školení“ (Polsko 1). „Funkce strojů, ochranné pomůcky“ (Bulharsko 2). „Aby se o nás zaměstnavatel staral a nedocházelo k úrazům. Což v moji profesi je minimální“ (Polsko 3). „Neříznout se nožem“ … (Ukrajina 1). „Vhodné oblečení pro práci. Od agentury to nikdo nedostane a pak se stane nějaký úraz“ (Ukrajina 2). „Školení. Všichni nás školí. Poprvé jsem nerozuměl, ale vždy nám to někdo překládal. Minulý čtvrtek jsme měli školení, pracujeme s potravinami, proto je každý půl roku školení. Když je reklamace, tak je kontrola dříve. V rodném jazyce ne, ale máme školení školení v ruštině. Pro Mongoly to máme také v ruštině“ (Ukrajina 3). „Asi ochranné pomůcky, zvedání těžkých věcí, vlastní záchody, zázemí, kde si mohu skladovat jídlo …. nic mě dalšího nenapadá. Na rozdíl od jiných pracovišť v hypermarketu máme vlastní záchody, kuchyňku, mikrovlnku“ … (Ukrajina 4). „No asi ochranné pomůcky a zabezpečení na stavbě“ (Ukrajina 5).

Vyhodnocení kvalitativního šetření - pracovní podmínky (N 10) 3. Zkušenosti s pracovními podmínkami Nejhorší zážitky v zaměstnání si respondenti spojují jednak s po mnoha směrech nelidsky nastavenými pravidly (indikováno u velkých podniků), s někde neúnosnými pracovními podmínkami, ale především s nedobrými vztahy na pracovišti, které někde ve vztahu nadřízený versus podřízený přerůstají v šikanu. Pozitivní reakce jsou v těchto oblastech skutečně výjimečné. „Stále se stupňuje tempo práce. Dělníci jsou placeni hodinově, ale šéfové úkolově, takže všechny šíleně honí a vyhrožují“ (Polsko 1). „V montážních závodech se musí např. stát 12 hodin, nepočítá se, že člověk je člověk a ne otrok. Jde o určitou „věznici“ – číslo, karta, foto … Práce mistra je podle mé zkušenosti špatná“ (Bulharsko 2). „Často je problém s hygienickými podmínkami. Umývárny, záchody“(Bulharsko 1) „V prvním zaměstnání v Mladé Boleslavi jsem pracovala i 16 hodin a nebyl čas na odpočinek. Tady mi vadí chlad – jsem pořád nastydlá. (Ukrajina 3. masokombinát). „Lékárna je v hypermarketu. Jsme bez čerstvého vzduchu a denního světla, ale nic jiného než čeští zaměstnanci. Doby, kdy jsem začínala, jsou daleko a já už si na to prostě nepamatuji. Já mám takovou povahu. Jsme velká lékárna, tak má vše pravidla“ (Ukrajina 4).

Vyhodnocení kvalitativního šetření - pracovní podmínky (N 10) 4. Pracovní úrazy • příčiny úrazu obecně Podle respondentů zejména pracovní přetíženost a z ní plynoucí únava a nepozornost stojí za většinou pracovních úrazů cizinců v Česku. Jako další faktory byly zmíněny- malá zkušenost pracovníků s vykonáváním příslušné práce a nedostatečné nebo staré pracovní vybavení. • příčiny úrazů na kontrérním pracovišti - respondenti udávají stejné příčiny. Připojují však současně důležitou informaci o tom, že úraz je na jejich současném pracovišti spíše ojedinělý, mají s tím málo osobních zkušeností • řešení úrazů – různý přístup ze strany zaměstnavatelů •„Každé 2 měsíce jsou školení. Dávají nám dýchat, jestli jsme požili alkohol. Když vidí nepořádek, hned je další školení“ (Ukrajina 6) „ Na druhé straně jsou patrné také spíše negativní reflexe „….často je snaha to obejít a nehlásit úraz jako pracovní – prostě se nestal na pracovišti“ (Bulharsko 1). „Musí se postarat sám poškozený, nikoho nic nezajímá“ (Ukrajina 2).

Vyhodnocení kvalitativního šetření - pracovní podmínky (N 10) 5. Školení o BOZP • zkušenosti se školením BOZP jsou ve většině u respondentů pozitivní. 7 z 9 respondentů (jeden se k otázce nevyjádřil) prošlo školením, 2 respondenti navíc zdůrazňují absolvování školení opakovaných v určitých časových intervalech. Nicméně někteří neměli školení žádné a jeden z respondentů 2x podepsal jenom papíry, ale ke školení vlastně nedošlo. Tentokrát pozitivní hodnocení se vztahuje k velkým montážním podnikům, kde je, zdá se, školení BOZP příkladné – „..všude jsem vždy měla školení a podepisuje se, že tím člověk projde. Bylo to s tlumočníkem – všemu tak lze rozumět. Firma má navíc ještě instruktážní film“ (Bulharsko 2). • porozumění - 7 z 9 respondentů odpověděli, že všem informacím rozuměli, přestože většina školení probíhá v češtině. Jeden z polských respondentů připomněl, že jeho zaměstnavatel (velký montážní závod), „již nyní má překladatele i do bulharštiny, mongolštiny apod.“ (Polsko 1). • kvalita - s jedinou výjimkou se školením BOZP spokojeni a hodnotili je jako velmi dobré či dobré nebo dostatečné.

Metodologie - Dotazníkové šetření s migranty-cizinci (N 91), • • • • • • •

• • • •

Nereprezentativní výzkum - forma výběru a velikost vzorku respondentů neumožňuje zobecňování výsledků Celkem 91 respondentů (Osloveno 122 respondentů,27 odmítlo odpovědět, 4 nekvalitně) Respondent vyplňoval sám za přítomnosti tazatele, následná kontrola Období červenec – září; říjnu - listopadu 2010 (Ústí n. Labem) Dotazníky – 60 otázek, uzavřené odpovědi, více jazykových mutací. Zastoupení různých oborů činností, pracovní postavení - zaměstnanec, Lokality - Plzeň centrum a její průmyslová zóna, Mladá Boleslav, Kladno, Brandýs nad Labem, Kolín, Benešov u Prahy, Příbram, Praha, Ústí nad Labem. Země původu migrantů (Ukrajina, Polsko, Bulharsko, Vietnam či další země postsovětského prostoru), Migranti s legálním pobytem a prací Stabilita zaměstnání (minimálně 1 měsíc na součastném pracovišti), Vyhodnocení – odpovědi i charakteristiky migrantů převedeny do kódů a následně vyhodnoceny pomocí programu SPSS. Výběr několik závisle proměnných např. a sledována závislost s nezávislými proměnnými (odpovědi migrantů).

Výzkumný vzorek – N 91 - Respondenti podle odvětví a velikosti firmy (v%)

Výsledky dotazníkového šetření (N 91) Výsledkem dotazníkového šetření je řada dílčích závěrů. Statistickou analýzou se nám nepodařilo identifikovat proměnné (např. dle pohlaví, věku, vzdělání, oboru zaměstnání, země původu atd.), které by vysvětlovaly situaci v oblasti bezpečnosti práce. 1. Spokojenost se současným zaměstnáním je u 2/3 respondentů; 2. Legálnost práce - 95 % respondentů si myslí, že pracuje legálně; 3. Náročnost práce - pro 1/2 respondentů je jejich práce náročná (posuzováno podle odpovědí na otázky o fyzické a psychické náročnosti, namáhavosti, rychlosti pracovního tempa, jednotvárnosti a přesnosti); 4. Sociální stabilita v součastném zaměstnání je u více jak poloviny; Podle odvětví cítí největší jistoty ti, co jsou zaměstnáni v zemědělství (78%). Na druhou stranu nejvíce záporných odpovědí se objevovalo u respondentů zaměstnaných v potravinářském průmyslu, stavebnictví a ve službách. Sociální jistoty cítí více migranti z EU (75 %) proti migrantům z mimo EU (50 %).

Výsledky dotazníkového šetření (N 91) 5. Diskriminace se nezdá být z hlediska našich respondentů závažný fenomén. Pouze 3% odpověděla, že se cítí být diskriminována. Pozitivně hodnoceny se ukázaly být u většiny dotazovaných otázky vztahů na pracovišti. Pouze pracovníci ve strojírenském a zpracovatelském průmyslu (15%) a stavebnictví (13%) měli problémy se svým nadřízeným. 6. Podmínky na pracovišti jsou pozitivně hodnoceny (v rozmezí 60 až 70 %); Problém představuje hluk a mikroklima. Pracovní podmínky hůře hodnotí mladší (18-29) let, mimo EU a pracující v menších firmách. 7. Pracovní doba - její délka, pružnost, přikazování práce ze strany zaměstnavatele a práce ve dnech klidu a v noci - vyjádřila se jen 1/3 respondentů. Převažovala práce pružná (59 %), práce ve dnech klidu (50 %), přesčasy především ve stavebnictví (58 %) a službách (47 %), v noci u 1/3. U respondentů nebyl shledán problém z hlediska poskytování přestávek na jídlo a oddech. 8. Zdravotní prohlídky – 50 % je informována o této možnosti a také ji absolvuje. Prohlídky neabsolvují 3/4 zaměstnanců velkých firem, dále pak migranti pocházející ze zemí mimo EU a mladší muži s nižším vzděláním.

Výsledky dotazníkového šetření (N 91) 9. Pracovní úraz uvedlo 14 respondentů, z toho 11 bylo hlášeno zaměstnavateli a 10 lékařsky ošetřeno. Zaměstnavatel učinil v 7 případech zápis o pracovním úrazu a 5 jich bylo finančně odškodněno. Nejvíce pracovních úrazů (6) se stalo ve stavebnictví. V jiném než současném zaměstnání utrpěla úraz čtvrtina respondentů. 10. Školením o bezpečnosti práce prošla většina respondentů. Horší výsledky jsou ve stavebních a menších firmách, kde je informovanost nižší. Přestože školení neprobíhala v mateřském jazyce (74 %), respondenti je vnímali jako srozumitelná (75 %). Informační letáky o bezpečnosti práce nejsou ve firmách běžně distribuovány. 11. Bezpečnost práce (dodržování bezpečnosti práce ze strany migranta i zaměstnavatele) – 4/5 odpovědělo kladně. Nejpozitivněji je bezpečnost práce vnímána respondenty z největších podniků (nad 100 zaměstnanců) a také ženami. Malé firmy (1 až 19 zaměstnanců) v daném aspektu významně zaostávají za podniky většími.

Doporučení pro legislativu a praxi

Ač byla celá problematika „bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ (BOZP) migranty hodnocena poměrně pozitivně, ukázalo se, že je nutné (zejména, ale nikoliv výlučně, ve velkých firmách) provádět hloubkové kontroly, které by se soustředily zejména na kvalitu mezilidských vztahů (zejména nadřízený versus podřízený), diskriminaci (mimo jiné platová, ale i včetně xenofobie a rasismu) a stres a velké přetížení pracovníků. Velmi často problémy v těchto oblastech zůstávají při standardních kontrolách skryté, nicméně mnohde fakticky existují a bují.


Výzkum jasně prokázal, že pro úspěšnou integraci migranta do ekonomických struktur státu, jakož i do celé české společnosti, je nutná uspokojivá znalost českého jazyka. Stát by měl v mnohem větší míře zajistit speciální kurzy efektivní výuky češtiny pro cizince, a to v různých podobách, formách. K realizaci tohoto úkolu by měly pomoci především nevládní organizace. Pozornost by neměla být v tomto ohledu směrována výhradně na cizince z tzv. třetích zemí, ale i na migranty ze zemí EU.

Doporučení pro legislativu a praxi Obecně je nutné k existujícím integračním mechanismům nově přiřadit ty, jež se budou cíleně zabývat cizinci ze zemí EU (úkol státu stejně jako např. nevládního sektoru). Ti doposud mají pouze minimální možnosti participovat na různorodých programech (chybí zejména finanční platforma, která by toto umožňovala)! Jako velmi důležité se jeví zvýšit u všech cizinců povědomí o charakteru kulturního, sociálního a administrativního prostředí cílové země – Česka. Stát by měl i na tomto poli vyvinout větší aktivitu a zajistit dostatečné kapacity na realizaci takovýchto kurzů.


Výzkum, resp. některé odhalené negativní zkušenosti s chováním úředníků, potvrdil potřebu osvěty v jejich řadách (zejména, ale opět nikoliv výlučně, Cizinecké policie). Zdá se velmi potřebné zorganizovat a realizovat vzdělávací kurzy, které by úředníkům, kteří přicházejí do styku s cizinci, osvětlily situaci, objektivně a fundovaně je zasvětily do problematiky mezinárodní migrace a integrace cizinců do hostujících společností.


Stát i nevládní sektor by měly více využívat některých informačních zdrojů, ze kterých se migranti dozvídají o zákonných povinnostech v Česku: z hlediska informací o možnostech pobytu a zaměstnání se zdá nejefektivnější (migranti je nejvíce upřednostňují) umísťovat dané informace v dopravních centrech, na internetu, na místech vyřizování víz a u neziskových organizací pomáhajících cizincům.

Opětně se potvrdila potřeba dostupnosti vhodného (a finančně dostupného) veřejného zdravotního pojištění pro cizince.


Z hlediska školení BOZP na pracovištích se ukázalo, že ne vždy školení probíhají v rodném jazyce pracujících cizinců. To nemusí být problém v případě, že cizinci dobře ovládají češtinu či jiný jazyk, ve kterém školení probíhá. Je však nutné vždy zajistit, aby každý pracovník školení rozuměl, a to i za cenu případného zajištění příslušného překladatele.


Co se týká informací o BOZP na pracovištích, bylo by velmi vhodné využít získaných poznatků informujících o tom, že cizinci upřednostňují jejich zveřejňování na pracovišti vedoucím pracovníkem, na podnikové nástěnce nebo formou odborného školení. Za důležité považují také publikování těchto informací na internetu. Zároveň by preferovali publikování materiálů vedle češtiny i v jejich rodném jazyce. Tuto informaci by mělo mít k dispozici vedení každého podniku, kde zaměstnávají cizí státní příslušníky.


Především u malých firem (do 10ti zaměstnanců) zaměstnávajících cizince by bylo vhodné informovat např. formou letáčků o správném vedení školení a dalších specifikách cizinců v souvislosti s bezpečností práce na pracovištích. Malé firmy většinou nemají potenciál si informace pro specifickou potřebu cizinců shánět.


Ukazuje se, že je třeba speciální pozornost věnovat informovanosti a kontrole: zajištění kvalitního prostředí pro pracovníky, vybavenosti vhodnými pomůckami k příslušnému pracovnímu úkonu, pracovnímu zatížení během směny, vazbě zkušenosti pracovníka vis-a-vis vykonávání příslušné práce.

Děkuji za pozornost

www.geomigrace.cz

Bezpečnost práce při zaměstnávání zahraničních pracovníků

Recommend Documents