32
Atlas muslimských strašáků
B
basmala Bez dcerky neodejdu bičování Bilal Philips Bin Ládin blasfémie Blízký východ Boko Haram Boží pomsta Bůh burka burkiny
atlas blok 2.indd 32
8.10.2014 10:20:46
basmala – název formule Bismi’lláhi’r-rahmáni’r-rahím, jež v arabštině → značí Ve jménu Boha milosrdného, slitovného. S výjimkou súry Pokání slouží k uvedení všech kapitol Koránu →. Později se ustálila zvyklost používat basmalu při zahájení každého významného projevu, a to i zcela světského obsahu (politické projevy nebo referáty na konferencích). Zbožní muslimové ji obvykle pronesou také před každým významnějším aktem v životě (třeba při nastupování do autobusu) jako výraz důvěry v Alláha → i pokory vůči Němu. Překladatelé často tuto formuli vypouštějí, doslovný překlad totiž může v islámu neznalém čtenáři velmi snadno, byť neoprávněně navodit dojem jistého fatalismu →. Basmala zároveň tvoří jeden z nejčastějších motivů islámské kaligrafie. Bez dcerky neodejdu – známý bestseller (v originálu Not Without My Daughter), který na základě skutečných událostí napsala Betty Mahmoodyová. Na motivy knihy vznikl v roce 1991 stejnojmenný film → se Sally Fieldovou a Alfredem Molinou v hlavních rolích a roku 1992 vyšlo první vydání (v nakladatelství Ikar) českého překladu. Příběh vypraví osudy Američanky, jejíž íránský manžel, lékař, po vítězství islámské revoluce → touží navštívit svou rodinu. V Íránu se však naprosto změní, ze zdánlivě westernizovaného dobráka se stane tyran se sklony k násilí → a fanatismu → a z původně plánované návštěvy se vyvine nucený pobyt. Betty s dcerkou Mahtob se nakonec za dramatických okolností podaří utéci do Turecka a odtud do USA. Toto mimořádně úspěšné dílo velmi ovlivnilo západní představy o muslimech. bičování – trest nařizovaný islámským právem → za cizoložství → (v případě, že jde o předmanželský
atlas blok 2.indd 33
33
bičování
B
8.10.2014 10:20:46
34
Bilal Philips
sexuální styk), křivé nařčení z cizoložství a požívání alkoholu →. V těchto případech jde o mezní tresty (hadd →, pl. hudúd) výslovně uvedené v Koránu →. Vedle nich se bičování používá i jako trest za další prohřešky, v jejichž případě sankcionování není jednoznačně přikázáno, leč závisí na uvážení soudce (taczír), zejména v případech porušení islámských genderových pravidel. Bičování se dodnes užívá v některých konzervativních muslimských zemích, např. v Saúdské Arábii →. Vedle bičování za trest existuje také dobrovolné bičování se šíitů, kteří si takto připomínají smrt imáma → al-Husajna (taczíje →). Bilal Philips – jeden z nejvlivnějších současných salafíjských autorů, jehož dílo již léta vyvolává velké kontroverze nejen na Západě (do mnoha zemí EU má vstup zakázán), ale též mezi muslimy, neboť Philips plně ztělesňuje rigidní fundamentalismus → salafíje →. Bilal Philips (narozen roku 1946 na Jamajce, k islámu konvertoval v roce 1972, v současnosti působí v Qataru) byl mnohokrát obviněn z extremismu →, též pro obhajobu sebevražedných útoků → či ospravedlňování sexuálního násilí → v manželství. V jeho díle se mnohde projevuje odpor vůči Západu →. Jde o kompetentního znalce islámského práva → s velmi nedobrou pověstí v médiích →, a jako takový může pro mnohé dobře ztělesňovat stíny islámu en bloc a stát se ideálním terčem. V ČR bylo jeho jméno opakovaně zmiňováno v souvislosti s českým překladem jeho knihy Základy tauhídu, o níž se hojně diskutovalo v kontextu policejního zásahu v pražské mešitě v dubnu roku 2014. Bin Ládin – viz Usáma bin Ládin
B
atlas blok 2.indd 34
blasfémie – viz rouhání
8.10.2014 10:20:46
Blízký východ – zeměpisný pojem užívaný pro označení oblasti Arabského poloostrova a přiléhajících států jihozápadní Asie a severovýchodní Afriky. Občas se zaměňuje s pojmem Střední východ, jindy bývají oba pojmy používány různě; v českém prostředí v tomto ohledu dosud nepanuje jednota, a proto někdy najdeme spojení Blízký a Střední východ. V angličtině se tradičnější Near East a novější Middle East používají víceméně jako synonyma. V obou případech však jde o typická etnocentrická označení, a proto existuje snaha používat neutrální termín Jihozápadní Asie, jenž se však ujal pouze v oficiálním mezinárodním úzu (OSN). V českém kontextu bývá užívanější Blízký východ obvykle vnímán především jako exotická a velmi neklidná oblast, reflektovaná v médiích → skrze nepřehledné konflikty Arabů → a spojená s řadou stereotypů →.
35
Boží pomsta
Boko Haram – oficiálně Sdružení lidu Tradice → pro misii → a džihád →, extremistická organizace radikálních islamistů, založená roku 2001 a působící především v Nigérii, odkud rozšiřuje své aktivity i do okolních zemí jako Kamerunu či Nigeru. Za použití násilí → a terorismu → usiluje o přetvoření Nigérie na islámský stát → důsledně dodržující striktní interpretaci šaríci →; ta je již součástí legislativy severních, tedy převážně muslimských států Nigérie. Jak z neoficiálního, leč běžně používaného názvu organizace (v překladu z hausštiny značí Západní vzdělání je rouhání →) proslulé svou brutalitou vyplývá, terčem jejich útoků jsou nejen nevěřící →, ale protagonisté západních hodnot obecně. Boží pomsta – název známé knihy francouzského islamologa a politologa Gillese Kepela z roku 1994, v níž autor mapuje návrat náboženství do politiky a jejich světské úspěchy, jak naznačuje podtitul
atlas blok 2.indd 35
B
8.10.2014 10:20:46
36
díla Křesťané, židé a muslimové znovu dobývají svět. Toto slovní spojení se úspěšně zabydlelo v médiích →, tedy v publicistice věnované islámské tematice. Po druhé světové válce se totiž (i díky šíření nacionalismu, arabského socialismu a jiných ideových proudů) obecně předpokládalo, že islám se podle západního vzoru stáhne do roviny osobního náboženství a přestane ovlivňovat politické dění. Tento předpoklad se zhroutil v sedmdesátých letech, kdy se islám zdánlivě vrátil na scénu, což se projevilo i během Íránské islámské revoluce →, v boji mudžáhidů → v Afghánistánu nebo revitalizací aktivit Muslimského bratrstva →. Bůh – viz Alláh
Bůh
B
atlas blok 2.indd 36
burka – roucho, oblékané přes každodenní oblečení ženy a používané při pohybu mimo prostředí domova či mešity →. Burka důsledně zahaluje obličej, je ušitá z tmavé, často modré látky, prostor očí chrání mřížka a volný splývavý háv zcela kryje kontury těla. Burka se nejčastěji nosí v Afghánistánu, Pákistánu, Bangladéši či Indii (kde je výrazem segregace pohlaví, zvaného parda →) a i v muslimském prostředí bývá vnímána jako krajnost. V době vlády hnutí Táliban → v Afghánistánu byla po ženách požadována jako povinnost a stala se smutným symbolem této epochy. Spolu s niqábem → byla předmětem silných kontroverzí ve Francii, kde bylo její nošení na veřejnosti zakázáno. V dalších evropských státech jako v Nizozemsku se o její přípustnosti bouřlivě diskutuje (viz Islám v Evropě →). burkiny – novátorský muslimský ženský koupací oděv, jehož název vznikl složením slov burka → a bikiny. Objevily se před několika lety v Austrálii jako pokus o spojení požadavků na muslimské
8.10.2014 10:20:46
zásady zahalování → žen s praktickými potřebami plavkyň. Jedná se spíše o mediální nežli reálné téma, neboť v muslimských zemích se burkiny prosazují mnohem obtížněji nežli v případě emancipovaných muslimek na Západě. Z pohledu islamofobie → pak burkiny dokazují domnělý muslimský fanatismus → a zaostalost.
37
burkiny
B
atlas blok 2.indd 37
8.10.2014 10:20:46
38
Atlas muslimských strašáků
C–Č cizoložství čádor
atlas blok 2.indd 38
8.10.2014 10:20:47
cizoložství (ziná’) – pohlavní styk mimo manželství (v minulosti rovněž mimo legální konkubinát s otrokyní). Islámské právo → rozlišuje mezi cizoložstvím ženatých nebo vdaných a mezi předmanželským sexuálním stykem a oboje spadá mezi hudúd (sg. hadd →), tedy tresty jmenované v Koránu. V prvním případě šaríca → stanovuje trest kamenování →, v druhém pak bičování →. Islámské právo ovšem určuje obtížně splnitelné podmínky prokázání cizoložství (musejí být čtyři očití svědkové, obvinění se však mohou bránit vlastní přísahou), takže spravedlnost nezřídka berou do vlastních rukou rodinní příslušníci či sousedé (viz vraždy ze cti →). čádor – splývavý oděv muslimských žen používaný především v Íránu, jenž ponechává odhalený obličej. Představuje tak jistý mezistupeň mezi hidžábem → a niqábem →. Čádor zakrývá hlavu i tělo ženy a nemá žádné rukávy, tudíž si jej žena musí přidržovat. Jeho původ spadá patrně do předislámských dob, za vlády šáha byly ženy od čádoru různě odrazovány, naopak po vítězství islámské revoluce → se stal nezbytností; neexistuje však zákon, jenž by jej výslovně nařizoval. Zahalování → vlasů se vyžaduje i po cizinkách, které do Íránu cestují. Ovšem s ochlazováním porevolučního entuziasmu upřednostňují mnohé Íránky lehčí a často jen formálnější zahalení, jako je šátek, který je shrnut dozadu, a zakrývá tak jenom část vlasů, někdy kombinovaný i se silným make-upem.
39
čádor
C–Č
atlas blok 2.indd 39
8.10.2014 10:20:47
40
Atlas muslimských strašáků
D
dár al-harb dár al-islám dějiny demografie demokracie a islám derviš dětská manželství devširme diaspora diskriminace drogy duchovenstvo al-Džazíra džihád džihádismus džinové džizja
atlas blok 2.indd 40
8.10.2014 10:20:47