BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Lenka Jakubíková

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2009

Lenka Jakubíková

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Lenka Jakubíková

Kvalita ošetřovatelské péče versus kvalita života v LND Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Natália Beharková

Brno 2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem jen uvedené informační zdroje.

Brno 25. května 2009 Lenka Jakubíková

Chtěla bych touto cestou velmi poděkovat paní PhDr. Natálii Beharkové za trpělivé vedení mé bakalářské práce, za její odborné rady, za podporu a čas, který mi vždy věnovala.

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................ 6 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY ....................................................................................... 8 1 1.1 1.2 1.3

KVALITA ZDRAVOTNÍ PÉČE . ..................................................................... 10 Definice kvality zdravotní péče . ...................................................................... 10 Měření kvality zdravotní péče .......................................................................... 10 Spokojenost pacientů s kvalitou zdravotní péče . .............................................. 11

2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.5 2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.3

KVALITA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE .......................................................... Definice ošetřovatelství .................................................................................... Koncepce ošetřovatelské péče v ČR . ............................................................... Indikátory kvality ošetřovatelské péče ............................................................. Zajištění kvality ošetřovatelské péče . .............................................................. Ošetřovatelské standardy . ................................................................................ Ošetřovatelská péče v LDN . ............................................................................ Fáze posouzení klienta sestrou při příjmu do LDN . ........................................ Fyzikální vyšetření sestrou v LDN . ................................................................. Funkční vyšetření sestrou v LDN . ................................................................... Nejčastější ošetřovatelské problémy a poruchy v LDN ...................................

12 13 13 14 15 15 16 18 18 19 19

3 3.1 3.2 3.3 3.4

LÉČEBNA PRO DLOUHODOBĚ NEMOCNÉ ............................................. Koncepce následné lůžkové péče ..................................................................... Historie vzniku LDN ........................................................................................ Důvody hospitalizace v LDN ........................................................................... Financování LDN .............................................................................................

22 22 23 25 28

4 4.1 4.2 4.3

KVALITA ŽIVOTA V LDN ............................................................................. Priority následné péče v LDN .......................................................................... Možnosti spolupráce s rodinou v LDN ............................................................ Dobrovolníci v LDN ........................................................................................

30 31 32 33

5

METODIKA ..................................................................................................... 35

6

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ......................................... 37

7

DISKUZE ......................................................................................................... 79 4

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ .............................................. 88 ZÁVĚR . ....................................................................................................................... 89 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ .................................................. 91 ANOTACE . ................................................................................................................. 94 ANNOTATION . .......................................................................................................... 95 SEZNAM TABULEK . ................................................................................................ 96 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................... 97 SEZNAM ZKRATEK . ................................................................................................ 98 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................... 99 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 100

5

ÚVOD

Laická veřejnost někdy prezentuje nebo vnímá léčebny dlouhodobě nemocných jako „ dům, kde se čeká na smrt“ nebo „poslední štace“. V loňském roce se  reportér Mladé fronty dnes nechal zaměstnat v pražské léčebně a napsal článek, který otřásl celou společností. Napsal: „Staří a bezmocní lidé jsou nuceni pobývat v těchto zařízeních. Trpí podvýživou, dehydratací a špatnou hygienou. Nemají si možnost přivolat alarmem pomoc.“ Personál obvinil z hrubého zanedbání péče a falšování chorobopisů). Zároveň poukázal na to, že toto povolání je nesmírně náročné a v případě péče o infekční pacienty i nebezpečné.1 Kvalita ošetřovatelské péče versus kvalita života v  léčebně pro dlouhodobě nemocné (dále jen LDN) je téma, které jsem si vybrala pro svou bakalářskou práci a které je pro mne zároveň i výzvou a možností se k tomuto tématu vyjádřit. V LDN pracuji jako staniční sestra již 10 let. V roce 2000 byla naše akutní lůžka transformována naším novým zřizovatelem na  lůžka následné péče. LDN se  nachází v Bílovicích nad Svitavou, asi 12 km od Brna. Budova je postavena samostatně v krásném prostředí smíšených lesů v údolí řeky Svitavy. LDN Bílovice nad Svitavou je součást Fakultní nemocnice Brno (dále jen FN Brno) a patří mezi akreditovaná pracoviště. LDN je rozdělena na tři lůžková oddělení s kapacitou 97 lůžek. První oddělení LDN má 36 lůžek, druhé oddělení má 39 lůžek a třetí oddělení je zaměřeno na paliativní medicínu a má 22 lůžek. Naši klienti k nám přicházejí po stabilizaci zdravotního stavu z akutních lůžek FN Brno. Jsou to většinou klienti vysokého věku, částečně nebo úplně nesoběstační, imobilní, někdy osamocení a mnohdy zcela závislí na pomoci druhé osoby. Jejich stav mimo jiné vyžaduje dlouhodobou intenzivní rehabilitační péči. Naším cílem u těchto klientů je snaha co nejvíce zlepšit jejich zdravotní stav a kompenzovat případné poruchy tak, aby byla buď úplně, nebo alespoň částečně zachována a podporována soběstačnost. Důvodem je navrácení klientů do jejich přirozeného prostředí. Tito lidé potřebují delší dobu k uzdravení než lidé mladšího a  středního věku. Proto se  doba hospitalizace počítá v  řádech několika měsíců. Návaznost a zajištění další péče není vždy lehká, neboť naše společnost není na tyto situace vždy připravená. Léčebny dlouhodobě nemocných se potýkají v posledních letech s nedostatkem odborného personálu, nedostatkem financí a s nevyhovujícím systémem návaznosti další péče ČTK, 7. 7. 2008, [online], [cit. 2009-03-27] .

1

6

o tyto klienty. I přes velmi omezené možnosti se naše léčebna snaží provádět kvalitní ošetřovatelskou péči (hojení ran, vybavení antidekubitními systémy, vzdělávání zdravotnického personálu, úprava prostředí v LDN, nové vybavení pokojů, dobrovolnictví, společenské akce pro klienty atd.). I přes veškeré snažení celého personálu nikdy nebudou všichni naši klienti aktivní a veselí. Fyzické i duševní ochabnutí, mnohdy samota a nemoc ke stáří budou patřit. Právě proto bude zapotřebí péče o staré a nemocné lidi. LDN nikdy nenahradí péči vlastní rodiny. Škoda, že reportér z Mladé fronty neprovedl další zkoumání, jakým způsobem se rodina podílí na péči o svého příbuzného. Většinou se setkáváme s příkladnou péčí rodinných příslušníků, ale nezřídka je tomu naopak. Mnozí příbuzní přenechávají další péči o svého příbuzného tzv. na bedrech státu. Někteří příbuzní mají na personál léčebny dlouhodobě nemocných vysoké nároky a požadavky. Nejsou však ochotni ztotožnit se s reálným zdravotním stavem svého rodiče či příbuzného a ze snížené soběstačnosti klienta obviňují zdravotnický personál. Nechci tady ospravedlňovat zdravotnické zařízení, které neplní své poslání a povinnosti. Tato zařízení přispívají k nevalné pověsti všech LDN. Proto jsem se rozhodla svou bakalářskou práci věnovat přímo klientům naší LDN, protože jde především o ně, o jejich spokojenost, o kvalitu jejich života. Přicházejí k nám většinou při nelehké změně své životní situace, kdy oni sami mnohdy nevědí, co s nimi bude dál. V teoretické části bakalářské práce se zabývám kvalitou zdravotní péče, kvalitou ošetřovatelské péče, charakteristikou následné péče a kvalitou života v LDN. Vybrala jsem si metodu rozhovoru s předem připravenými otázkami s možností výběru několika odpovědí. Rozhovory jsem prováděla s  klienty při přijetí a  před propuštěním z  LDN Bílovice nad Svitavou. Můj průzkum byl zaměřen na spokojenost klientů s poskytovanou péčí v LDN a na rodinné vztahy klientů během hospitalizace. Cílem mé práce je zhodnotit subjektivní pocity klientů v oblasti kvality jejich života během hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou.

7

CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY

CÍL 1 Srovnat, jak hodnotí kvalitu svého života klienti na začátku hospitalizace a jak hodnotí kvalitu svého života klienti na konci hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou. H 1 Předpokládám, že více jak 50 % klientů bude hodnotit prožívání své kvality života na začátku hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou negativně (špatná nebo velmi špatná). H 2 Předpokládám, že  méně než 25  % klientů bude hodnotit prožívání své kvality života před ukončením hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou negativně (špatná nebo velmi špatná). CÍL 2 Srovnat subjektivní hodnocení zdravotního stavu klientů na  začátku hospitalizace a klientů na konci hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou. H 3 Předpokládám, že více jak 50 % klientů na začátku hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou bude hodnotit svůj zdravotní stav negativně. H 4 Předpokládám, že více jak 50 % klientů před ukončením hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou bude hodnotit svůj zdravotní stav pozitivně. CÍL 3 Zjistit spokojenost klientů s  poskytováním ošetřovatelské péče, rehabilitační péče a  spokojenost s  prostředím v  LDN Bílovicích nad Svitavou. H 5 Předpokládám, že více jak 75 % klientů v LDN Bílovicích nad Svitavou bude spokojeno s poskytováním ošetřovatelské péče. H 6 Předpokládám, že více jak 75 % klientů v LDN Bílovicích nad Svitavou bude spokojeno s poskytováním rehabilitační péče. H 7 Předpokládám, že  více jak 75  % klientů bude spokojeno s  prostředím v LDN Bílovicích nad Svitavou. CÍL 4 Zjistit, do jaké míry se rodina podílí na péči o klienty v LDN Bílovicích nad Svitavou během hospitalizace. H 8 Předpokládám, že  více jak 25  % klientů nebude v  osobním kontaktu se  svojí rodinou během hospitalizace v  LDN Bílovicích nad Svitavou nebo je rodina navštívila 1× za měsíc. 8

CÍL 5 Zjistit, jakým způsobem tráví klienti v LDN Bílovicích nad Svitavou svůj volný čas (nevyplněný). H 9 Předpokládám, že více jak 50 % klientů v LDN Bílovicích nad Svitavou uvede, že tráví svůj volný čas bez fyzické aktivity. H 10 Předpokládám, že pro více jak 75 % klientů v LDN Bílovicích nad Svitavou (kteří se setkali s dobrovolníky) bude návštěva dobrovolníků přínosná.

9

1

KVALITA ZDRAVOTNÍ PÉČE

„Nikdo nechť není léčen mnou jinak, než bych si přál být sám léčen, kdybych byl stejně nemocen.“

Thomas Sydenham, 1624–89

1.1 Definice kvality zdravotní péče Kvalita zdravotní péče podle WHO je definována jako stupeň dokonalosti poskytované zdravotní péče ve vztahu k soudobé úrovni znalostí a také současné úrovni technologického vývoje. V literatuře nalezneme mnoho definic kvality, což samo o sobě znamená, že definovat kvalitu není lehké. Kvalita zdravotní péče je dynamický pojem s mnoha rozměry. Závisí na pohledu osoby, která jí definuje, a na kontextu společenského a organizačního prostředí. Člověk, hodnotící kvalitu, ať už je jím pacient, ustaraný člen rodiny, praktický lékař nebo ředitel nemocnice, definuje rozdílně priority péče, způsoby péče, jímž dává přednost, či očekávané výsledky.2 Zvyšující se nároky na zdravotní péči a snižující se finanční možnosti staví všechny země před úkol vytvořit efektivní zdravotnický systém, který bude schopen pružně reagovat na nové možnosti a na potřeby společnosti.3 Kvalitní zdravotní péče je teoretický výsledek dohody mezi zdravotníky, pacienty a vládou, která kontroluje zdroje. Možnosti sester ovlivňovat kvalitu zdravotní péče byly v minulosti výrazně omezeny. Po mnoho let převládaly biomedicínské definice zdraví. Biomedicínské teorie také zároveň určovaly, co je ve  zdravotní péči důležité. Medicínské hodnoty určovaly zásady, výzkumné programy a rozdělování zdrojů i roli ošetřovatelství.4

1.2 Měření kvality zdravotní péče Měření kvality poskytované zdravotní péče je důležitou složkou v procesu zvyšování kvality péče. K měření kvality se používá dvou metodologických přístupů, a to Srov. Gladkij, I., et al., Kvalita zdravotní péče a metody jejího soustavného zlepšování, s. 12–13. Srov. Staňková., M., České ošetřovatelství 2, Zajišťování kvality ošetřovatelské péče, s. 6. 4 Srov. Lemon 1, vyd. Brno: ID VPZ, s. 96.

2

3

10

studia jednotlivých případů a statistických postupů. Analýza procesu zdravotní péče je nazývána zdravotnický audit. Zdravotnický audit představuje systematickou a kritickou analýzu zdravotní péče, postupů, které se využívají v diagnostice a v léčbě, ve využívání zdrojů i analýzu úrovně kvality života pacientů.5

1.3 Spokojenost pacientů s kvalitou zdravotní péče Měření spokojenosti pacientů se  zdravotní péčí je jedním z  nástrojů zvyšování kvality. Názory pacientů mohou vycházet přímo z osobních zkušeností při styku s jednotlivými zdravotnickými zařízeními a jejich pracovníky. Důležitým kriteriem z pohledu pacienta je dostupnost zdravotní péče. Dostupnost z pohledu prostoru, času a ceny zdravotních služeb. Jaké názory mají pacienti na úroveň kvality poskytované péče, je důležité především pro management zdravotnického zařízení. Pacienti se mohou kvalifikovaně vyjádřit k mnohým stránkám struktury péče, k procesu zdravotní péče i k výsledkům léčebně preventivní péče. Mohou posoudit prostředí čekáren a ordinací, podmínky pro hygienu ve  zdravotnických zařízeních, vybavení lůžkových zařízení, včasnost zásahů u  urgentních případů nebo chování a  přístup zdravotnických pracovníků. Subjektivní uspokojení pacientů je důležitou součástí při hodnocení kvality péče. Názory obyvatel na úroveň zdravotní péče by měly být pravidelně monitorovány a vyhodnocovány. Názory ošetřovaných pacientů se zjišťují pomocí dotazníků. V nemocnicích se předávají dotazníky při příjímání pacienta k  hospitalizaci nebo při jeho propuštění. Dotazníky používané k hodnocení úrovně péče obsahují otázky týkající se chování lékařů a všech nelékařských pracovníků k pacientům, úrovně komunikačních procesů mezi zdravotnickým personálem a pacienty, prostředí na nemocničních pokojích, stravování, léčebného režimu, hygienických podmínek, subjektivního hodnocení přínosu léčby, atd.6 Pro vedení nemocnic je dotazník nejlevnější a s nejmenší námahou získaný zdroj informací o názorech a zkušenostech pacientů. Odpovědi na otázky jsou vyhodnocovány ve vztahu závažnosti onemocnění pacienta, k míře jeho soběstačnosti, věku a pohlaví, délce hospitalizace a ke vzdělání.7 Způsob, jakým předává ošetřující personál dotazníky, může mnohdy celkově ovlivnit výsledek hodnocení zdravotní péče.8

Srov. Gladkij, I., et al., Kvalita zdravotní péče a metody jejího soustavného zlepšování, s. 24–25. Tamtéž, s. 127–136. 7 Srov. Gladkij, I., et al., Kvalita zdravotní péče a metody jejího soustavného zlepšování, s. 26. 8 Srov. Tamtéž, s. 136.

5

6

11

2

KVALITA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE

Ošetřovatelská péče je základní součástí celého systému zdravotní péče. V každé evropské zemi představují „sestry“ (Gladkij, 1999) největší profesionální skupinu zdravotníků.9 Úroveň ošetřovatelské péče tvoří spolu s úrovní diagnostiky a s terapeutickými postupy pilíř, o který se opírá celková úroveň zdravotní péče. Všeobecné sestry by měly mít  rovnocenné místo v  týmu zdravotníků, neboť zcela samostatně vykonávají a plní výkony, které se významně podílí na konečných výsledcích léčebné péče.10 Vyhláška č. 424 z roku 2004 ve sbírce zákonů ČR stanovuje činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, která jasně definuje a rozděluje ošetřovatelskou péči na základní ošetřovatelskou péči, specializovanou ošetřovatelskou péči, vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči a specifickou ošetřovatelskou péči.11 Zvyšující se poptávka po zdravotní péči a měnící se sociální, politické a ekonomické podmínky staví všeobecné sestry před dilema mezi nedostatkem finančních zdrojů a poskytováním uspokojivé zdravotní péče, která je stále dražší.12 Znaky, které charakterizují kvalitní ošetřovatelskou péči: • v zemi, ale i v konkrétním zařízení existuje jasná koncepce ošetřovatelství; • péče je poskytována prostřednictvím ošetřovatelského procesu; • péče je zaměřená na individuální potřeby pacientů; • práce zdravotnického personálu je týmová; • ošetřovatelský personál je odborně připravený (zák. 96/2004); • ošetřovatelský personál je dobře motivovaný; • ošetřovatelský tým si stanovil jasné a reálné cíle; • ošetřovatelský personál dodržuje profesionální etický kodex; • poskytovaná péče je vědecky podložená; • do ošetřovatelské péče jsou aktivně zapojeni pacienti; • existuje mezioborová účinná spolupráce;13 • péče je poskytována se správným vybavením; • relevantní stavu pacienta;

Srov. Lemon 1, vyd. Brno: ID VPZ, s. 43. Srov. Gladkij, I., et al., Kvalita zdravotní péče a metody jejího soustavného zlepšování, s. 120. 11 Vyhláška 424/2004, Sb. ČR. 12 Srov. Lemon 1, vyd. Brno: ID VPZ, s. 42–43. 13 Srov. Staňková, M., České ošetřovatelství 2, Zajišťování kvality ošetřovatelské péče, s. 7.

9

10

12

• pro pacienta přínosná; • efektivní ve smyslu optimálního využití zdrojů; • řádně dokumentovaná; • ohleduplná pokud jde o stud, stres a úzkost pacienta.14

2.1 Definice ošetřovatelství Definice ošetřovatelství přijatá Mezinárodní radou sester (ICN) podle Virginie Hendersonové nejlépe vystihuje funkci sestry a poslání ošetřovatelství: „Specifická funkce sestry spočívá v pomoci individuu, nemocnému či zdravému, vykonávat činnosti přispívající ke zdraví nebo jeho znovunabytí (případně ke klidné smrti), jež by mohl vykonávat sám, pokud by k tomu měl potřebnou sílu, vůli nebo vědomosti. Tuto pomoc má sestra provádět takovým způsobem, který povede k co nejrychlejšímu získání soběstačnosti.“15

2.2 Koncepce ošetřovatelské péče v ČR Koncepci ošetřovatelské péče inovovalo ministerstvo zdravotnictví v roce 2004 ve věstníku MZČR. Metodické opatření č. 9/2004 vychází z Koncepce ošetřovatelství České republiky z  roku 1998. Respektuje doporučení Organizace spojených národů, Světové zdravotnické organizace, směrnice Evropské unie, doporučení Evropské komise, Mezinárodní organizace práce, Mezinárodní rady sester a Mezinárodní rady porodních asistentek. Určuje další vývoj a směr ošetřovatelství a porodní asistence v 21. století. Definuje ošetřovatelství jako samostatnou vědeckou disciplínu, která je zaměřená na aktivní vyhledávání a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb nemocného a zdravého člověka v péči o jeho zdraví. Nemocným, kteří o sebe nemohou, nechtějí, či neumějí pečovat, koncepce zajišťuje profesionální ošetřovatelskou péči. Hlavní cíl, který vychází z koncepce ošetřovatelství, je systematické a komplexní uspokojování potřeb člověka s respektem na jeho individuální kvalitu života. Ošetřovatelství podporuje a upevňuje zdraví člověka, podílí se na navrácení zdraví. Zmírňuje utrpení nemocného člověka, zmírňuje fyzické a psychické bolesti v průběhu umírání. Zajišťuje klidné umírání a důstojnou smrt.16 Srov. Pečenková, J., Kvalita ošetřovatelské péče, s. 7. Srov. Lemon 1, vyd. Brno: ID VPZ, s. 44. 16 Koncepce ošetřovatelské péče, Věstník MZČR č. 9/2004. 14 15

13

Hodnoty ošetřovatelství: • Uznání a respektování každé lidské bytosti. • Individuální přístup. • Holismus. Chápání člověka v jeho komplexnosti. • Uznání faktorů, které ovlivňují prožívání zdraví a nemoci. • Uznání potřeby podporovat a udržovat zdraví po celý život. • Přesvědčení, že lidé mají právo spolurozhodovat o své péči.17

2.3 Indikátory kvality ošetřovatelské péče Indikátory kvality ošetřovatelské péče můžeme rozdělit na  kvantitativní a  kvalitativní. Kvantitativní ukazatele jsou měřitelné, numerické údaje, které se  dají dobře porovnávat mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními, ale i na mezinárodní úrovni. Kvalitativní ukazatele jsou závislé na hierarchii hodnot společnosti. Jejich stanovení a porovnávání je obtížnější. Mezi důležité indikátory kvality ošetřovatelské péče patří například spokojenost pacientů s  poskytovanou ošetřovatelskou péčí, s  množstvím poskytovaných informací ze strany ošetřovatelského personálu nebo také např. spokojenost zdravotnických pracovníků, poměr jednotlivých kategorií ošetřovatelského personálu na ošetřující jednotce, celkový počet hodin strávených ošetřovatelskou péčí všeobecnými sestrami, počet nehod, úrazů a dalších poškození pacientů, počet dekubitů, výskyt nozokomiálních nákaz atd.18 Faktory ovlivňující kvalitu ošetřovatelské péče: • počet ošetřovatelského personálu; • osobnostní profil všeobecných sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků; • pracovní motivace personálu; • odborná kvalifikace všeobecných sester dle platné legislativy; • dovednost a spolehlivost; • úroveň organizace práce daného pracoviště; • úroveň řízení příslušného zdravotnického týmu; • úroveň mezilidských vztahů v daném zdravotnickém týmu; • úroveň technického vybavení určeného pro ošetřovatelskou péči.19 Srov. Lemon 1, vyd. Brno: ID VPZ, s. 43–44. Srov. Vašátková, I., Ošetřovatelství; Teorie a praxe moderního ošetřovatelství, s. 26–27. 19 Srov. Gladkij, I., et al., Kvalita zdravotní péče a metody jejího soustavného zlepšování, s. 121. 17 18

14

2.4 Zajištění kvality ošetřovatelské péče Zajištění kvality ošetřovatelské péče je proces, ve kterém musí být vytvořený určitý systém, jehož cílem je neustálé zlepšování poskytované péče. Obsahuje fáze, kdy se stanoví jasné cíle a profesionální hodnoty. Definuje se požadovaná kvalita péče. Vypracují se ošetřovatelské standardy, které slouží k definování požadované kvality. Zajistí se systém kontroly dodržování určených standardů a stanoví se způsob hodnocení dosaženého efektu. Je nutné také zajistit organizační a profesionální faktory, které jsou nezbytné pro dosažení standardní práce.20 Již Florence Nightingalová usilovala o vysoce kvalitní ošetřovatelskou péči, tím, že neustále dohlížela nad ošetřovatelskou praxí. Stanovila určité standardy, podle kterých posuzovala to, co viděla nebo slyšela. Pokud se jí zdálo, že daná situace neodpovídá jejím normám, snažila se o nápravu.21 Systém zajišťování kvality ošetřovatelské péče obsahuje tři na sebe navazující kroky: 1. Monitorovat skutečnou praxi a průběžně odstraňovat problémy tak, aby praxe byla v souladu s určenými standardy. 2. Stanovit konkrétní kroky.22 V ošetřovatelství se tento proces nazývá „Cyklus zajištění kvality ošetřovatelské péče“. Tento cyklus obsahuje na sebe navazující fáze: identifikace klíčových oblastí, vytvoření standardů, určení kritérií standardů, porovnání praxe se  standardy, zdůvodnění rozporů mezi praxí a  standardy, zajištění nápravy, hodnocení.23 Metody hodnocení jsou důležitou součástí procesu, která se  nazývá ošetřovatelský audit. 3. Vytvářet specifické ošetřovatelské standardy, které určují, co je cílem kvalitní péče, jak má být cíle dosaženo a jak můžeme změřit, že ho dosaženo bylo.24

2.4.1 Ošetřovatelské standardy Ošetřovatelské standardy jsou dohodnuté platné definice přijatelné kvalitní úrovně ošetřovatelské péče v konkrétním zařízení a kontextu.25 Jsou to nástroje, které ukazují, jak efektivně dosáhnout kvalitní ošetřovatelské péče a určují optimální požadavky pro 22 23 24 25 20 21

Srov. Staňková, M., České ošetřovatelství 2, Zajišťování kvality ošetřovatelské péče, s. 8. Srov. Lemon 1, vyd. Brno: ID VPZ, s. 100. Srov. Staňková, M., České ošetřovatelství 2, Zajišťování kvality ošetřovatelské péče, s. 8. Srov. Lemon 1, vyd. Brno: ID VPZ, s. 102. Srov. Staňková, M., České ošetřovatelství 2, Zajišťování kvality ošetřovatelské péče, s. 8. Srov. Lemon 1, vyd. Brno: ID VPZ, s. 102.

15

její zajištění.26 Ošetřovatelským standardem se rozumí dohodnutá profesní úroveň kvality. Porovnáním s ním se hodnotí a posuzuje současná ošetřovatelská praxe. První ošetřovatelské standardy vznikly v 70. letech v USA. Byla to odezva zdravotnických pracovníků na vyhlášení první Charty práv nemocných. Standardy měly určovat správnou zdravotnickou praxi a měly konkretizovat, na jakou péči mají nemocní právo. Při vytváření standardů vychází každá země z vlastních podmínek. Obecné normy jsou však společné pro všechny země s vyspělým ošetřovatelstvím. Jsou charakterizované individualizovanou ošetřovatelskou péčí, prováděnou ošetřovatelským procesem, zaznamenávanou do ošetřovatelské dokumentace. V jednotlivých zemích jsou tyto normy na doporučení mezinárodních organizací (SZO, ICN, EU) transformovány do ošetřovatelských koncepcí. Standardy vymezují jednoznačně minimální úroveň poskytované péče. Není-li standard dodržen, ošetřovatelská péče se stává rizikovou a ohrožuje zdravotní stav pacienta.27 Na  tvorbě standardů by se  měli velkou měrou podílet sami nelékařští zdravotničtí pracovníci. Přispívá to k jejich profesionálnímu růstu a jsou ochotni se jimi také v  praxi řídit. Standardy by měly být vytvořeny tak, aby zahrnovaly všechny aspekty ošetřovatelství včetně interpersonální a komunikační dovednosti. Standardy vytvořené na  vědecké bázi umožňují aplikaci poznatků ošetřovatelského výzkumu v  praxi a  to zároveň umožňuje porozumět teoretickým východiskům zdůvodňujícím požadovanou kvalitu ošetřovatelské péče. Vytváření ošetřovatelských standardů a soustavná kontrola jejich dodržování může pomoci při naplňování jedné z profesní funkce, která vyžaduje kritické myšlení a hodnocení vlastní práce.28

2.5 Ošetřovatelská péče v LDN Ošetřovatelská péče v  léčebně pro dlouhodobě nemocné je poskytována formou ošetřovatelského procesu. Je to logický a systematický přístup ke komplexní péči o pacienta/klienta.29 Ošetřovatelský proces je racionální metoda plánování a poskytování ošetřovatelské péče. Cílem je zhodnotit zdravotní stav klienta, skutečné či potenciální problémy péče, vytýčit plán na zhodnocení potřeb a poskytnout specifické ošetřovatelské zásahy na uspokojení těchto potřeb.30 Nedílnou součástí ošetřovatelského procesu v následné péči 28 29 30 26 27

Srov. Vašátková, I., Ošetřovatelství; Teorie a praxe moderního ošetřovatelství, s. 26–27. Srov. Staňková, M., České ošetřovatelství 2, Zajišťování kvality ošetřovatelské péče, s. 10–11. Srov. Lemon 1, vyd. Brno: ID VPZ, s. 105. Tamtéž, s. 52. Srov. Kozierová, B., Erbová,G., Olivierová, R., Ošetrovateľstvo I. in Darja Jarošová, Péče o seniory, s. 68.

16

je ošetřovatelský plán zaznamenaný v ošetřovatelské dokumentaci. Kvalitní ošetřovatelská dokumentace je písemná forma ošetřovatelského procesu a zároveň slouží jako zdroj úplných a  dynamických informací o  potřebách pacienta, cílech ošetřovatelské péče, o péči samotné, pokrocích a výsledcích. Je to nástroj k zajištění kontinuity péče. Umožňuje přenos informací mezi členy týmu, jednotlivými odděleními i nemocnicemi. Je to zdroj hodnověrných informací v  případě právního vyšetřování. Může být použita pro ošetřovatelský výzkum, jenž přispívá k rozvoji teoretické základny ošetřovatelství.31 Management ošetřovatelských činností na lůžkách následné péče, v LDN se týká těchto složek ošetřovatelské péče: • základní ošetřovatelská péče – zahrnuje činnosti zaměřené na uspokojení základních potřeb, které plynou z nemoci nebo ze snížené soběstačnosti, které si klient nedokáže sám uspokojit; • speciální ošetřovatelská péče – zahrnuje činnosti zaměřené na  uspokojení nově vzniklých potřeb, které souvisejí s nemocí nebo s jejich komplikacemi; • diagnosticko-terapeutické činnosti – jde o povinné činnosti jako je odběr biologického materiálu, příprava klienta na vyšetření, asistence při vyšetření a péči po diagnostickém výkonu, aplikace všech forem léků a sledování jejich účinku, ošetřování stomií, drénů, chronických ran a dekubitů, sledování fyziologických funkcí. Sestra sleduje psychický stav klientů. Provádí zvýšený dohled nad klienty s diagnózou demence, zvládá klientův neklid. Pečuje o  klienty v  terminálním stavu. Provádí prevenci před riziky (dekubity, malnutrice, dehydratace, pády, imobilizační syndrom, atd.). Sestra vykonává základní rehabilitaci, mobilizuje klienty a vede je k aktivitě a zvýšení sebepéče; • administrativní činnosti – jde o činnosti, které se týkají vedení ošetřovatelské dokumentace, vypracování plánu ošetřovatelské péče a jeho hodnocení, sledování a vyhodnocování výsledků vyšetření.32 Sestra spolupracuje s rodinou, se sociálními službami a se všemi členy zdravotnického týmu.

Srov. Lemon 1, vyd. Brno: ID VPZ, s. 55. Srov. Poledníková, Ľ. et al., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 17.

31 32

17

2.6 Fáze posouzení klienta sestrou při příjmu do LDN První posouzení klienta v léčebně pro dlouhodobě nemocné je stejně tak důležité jako na  lůžkách akutní péče. Ošetřovatelská anamnéza je základním nástrojem shromažďování údajů o klientovi a provádí se co nejdříve po přijetí do LDN. Vytváří možnost navázání kontaktu s klientem a je významným komunikačním prostředkem. Klient má příležitost vyjádřit svůj názor a popsat své potřeby.33 V LDN musí sestra vyčlenit na rozhovor většinou dostatek času. Starší lidé se vyjadřují pomalu, mohou mít změny ve zrakovém nebo sluchovém vnímání, afatické změny, poruchy paměti apod. Sestra má hovořit pomalu, srozumitelně, klást jednoduché otázky, více vysvětlovat, některé věci několikrát zopakovat. Pokládání otevřených otázek umožňuje volnost při odpovídání a právě klienti-senioři mají tendenci odpovídat ze široka. Potřebují se vypovídat, protože jsou rádi, že je konečně někdo poslouchá, přičemž zabíhají do vzdálené minulosti. Anamnéza současného zdravotního stavu obsahuje informace o problémech, které klient udává sám. Týkají se  jednotlivých částí těla, změněné potíže v  oblasti výživy, vyprazdňování, pohybu a v sebepéči i v jiných denních aktivitách (oblékání, hygiena). Osobní anamnéza obsahuje informace o dalších nemocech, úrazech, operacích a hospitalizacích. Sociální anamnéza zjišťuje vztahy v rodině, sociální situaci pacienta, sociální prostředí, v němž žije. Anamnestické údaje nemusí být vždy správné či úplné. Zejména u pacientů staršího věku nebo se stařeckou demencí atd. Důležitým sekundárním zdrojem informací jsou rodinní příslušníci, lékařská a ošetřovatelská dokumentace a ostatní členové zdravotnického týmu.34

2.6.1 Fyzikální vyšetření sestrou v LDN Fyzikální vyšetření sestrou slouží k posouzení celkového tělesného vzhledu klienta. Zjišťuje stav osobní hygieny, stav výživy a hydratace, polohu, kterou pacient zaujímá, stav a úroveň vědomí, pohyblivost a chůzi. Sestra změří fyziologické funkce a zhodnotí frekvenci, pravidelnost a kvalitu. Při vyšetření kůže si všímá barvy kůže, kožní turgor, přítomnost kožních lézí, intertriga a predilekčních míst pro vznik dekubitů.

Srov. Lemon 1, vyd. Brno: ID VPZ, s. 65. Srov. Poledníková, Ľ. et al., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 43–46.

33 34

18

2.6.2 Funkční vyšetření sestrou v LDN Funkční vyšetření klientů v  LDN je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu, sesterského posouzení. Umožňuje posoudit fyzické a psychické schopnosti klienta, jeho soběstačnost a sociální situaci. Poskytuje celkový pohled na člověka jako na biopsycho-sociální bytost, která žije v  určitých socioekonomických podmínkách. Slouží k identifikaci rizik, priorit a potřeb pacienta.35 Na základě posouzení soběstačnosti, resp. její poruchy a  určení stupně závislosti sestra naplánuje ošetřovatelskou péči tak, aby klient měl zajištěny a uspokojeny všechny základní potřeby.36 Barthelové (ADL) test slouží k hodnocení stupně závislosti v základních všedních činnostech – najedení, napití, oblékání, koupání, osobní hygiena, kontinence moče a stolice, použití WC, přesun lůžko-židle, chůze po rovině, chůze po schodech. (příloha č. 1) Katzův test (FIM) je test k  hodnocení a  dokumentování soběstačnosti, funkční míry nezávislosti. Hodnotí se oblast osobní péče, kontrola svěračů, přesuny, lokomoce, komunikace, sociální schopnosti. (příloha č. 2) Norton scale je škála rizika pro vznik dekubitů dle Nortonové – hodnotí se vysoké, střední a nízké riziko vzniku dekubitů na základě tělesného stavu, duševního stavu, aktivity, mobility a inkontinence. (příloha č. 3) U  klientů s  podezřením na  kognitivní deficit a  přítomnost syndromu demence se provádí tzv. test s hodinami (nakreslit hodinový ciferník a nastavit ručičky na určitý čas) nebo test podle Folsteinových – Minimální vyšetření mentálního stavu, který hodnotí orientaci, paměť, pozornost, řeč a konstruktivní schopnosti. Důraz je kladen na hodnocení hydratace a nutričního stavu. Základem nutričního hodnocení je monitorování, zda pacient jí přiměřené porce, zda v posledních týdnech nehubne a jaký je výško-hmotnostní ukazatel tzv. Body Mass Index (ukazatel tělesné hmoty, BMI), který se stanovuje tak, že dělíme hmotnost v kilogramech druhou mocninou tělesné výšky v metrech.37

2.6.3 Nejčastější ošetřovatelské problémy a poruchy v LDN Demence, především Alzheimerova choroba, je jedním z nejzávažnějších problémů charakterizovaný globální poruchou intelektu se současnou deteriorací kognitivních funkcí. Deficit se projeví v paměti, v komunikaci, percepci, v praktických činnostech, v učení a řešení problémů.

Srov. Kalvach, Z., Onderková, A., Stáří,Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi, s. 16. Srov. Poledníková, Ľ. et al., Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo, s. 46. 37 Srov. Kalvach, Z., Onderková, A., Stáří, Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi, s. 16–22. 35 36

19

Delirium (akutní zmatenost, amentně-delirantní stav) je celkový úpadek kognitivních funkcí. Vyvolávající příčina může být somatické onemocnění, léky, onemocnění CNS, psychologické vlivy a vlivy prostředí, prodlužování hospitalizace. Projevuje se poruchami pozornosti, vigility, orientace, vnímání, myšlení. Deprese je závažná protrahovaná změna nálady, poté i změna chování a je doprovázená somatickými a vegetativními projevy. Jarošová (2006) uvádí, že při depresi je zvýšené nebezpečí sebevražednosti. Pády a  poruchy mobility. Poruchy mobility vedou k  poklesu funkčních schopností člověka, zhoršuje jeho soběstačnost a  s  tím i  kvalitu života. Zvyšuje se  riziko pádu. Závažný stav vznikající jako důsledek omezení pohybu je imobilizační syndrom, který vede k rychlému úbytku svalové a kostní hmoty. Imobilní člověk je ohrožen vznikem dekubitů. Imobilita způsobuje komplikace, např. trombóza a  embolie, retence moče, záněty pneumonie, zácpy, psychické změny. Inkontinence je každý mimovolní únik moče i stolice, nastává v důsledku různých onemocnění a způsobuje společenské a hygienické problémy. Klienti se za tyto poruchy stydí a často je tají. Dehydratace vzniká nejčastěji ze sníženého pocitu žízně, strachu z inkontinence, z poruchy mobility. Důsledky dehydratace se projeví na urologickém, trávicím a kardiovaskulárním systému. Projevuje se  změnami fyzického stavu (kůže, sliznice), neklidem nebo apatií, únavou a nestabilitou.38 Dekubity – poškození tkáně vyvolané tlakem z vnějšího prostředí proti kosti. Většinou vznikají v místech s malou vrstvou tukové, svalové tkáně. Pro vznik dekubitů rozhoduje intenzita tlaku a doba jeho působení. Tvoří se velmi rychle, v některých případech vznikají během desítek minut až několika hodin. Nejméně odolné tkáně na  tlak jsou tukové vrstvy a potom svaly, které leží v hloubce, a tak proto tlakové poškození postupuje vždy z hloubky na povrch, a ne naopak. Do rizikových skupin patří ležící klienti, plegici s poškozením míchy, lidé ve vážném celkovém stavu, v bezvědomí, osoby starší 70 let. Při vytvoření dekubitu vzniká nebezpečí infekce, klienta dekubit omezuje v mobilitě a zhoršuje se jeho soběstačnost. Většina dekubitů se vyskytuje nejčastěji v pánevní oblasti – křížové oblasti, v oblasti kyčelního kloubu a kostrče, na patách aj. Mezi další faktory, které ovlivňují vznik dekubitů, patří odolnost a stav tkání, stav CNS, působení tření a střižní síly, pocení, inkontinence, přítomnost infekce, malnutrice, souběžné choroby, někdy i nedostatečná nebo nekvalitní ošetřovatelská péče.39 Srov. Jarošová, D., Péče o seniory, s. 80–82. Srov. Ošetřování dekubitů, [online], [cit. 2009-03-27], .

38 39

20

Bolest – nejčastější příčinou bolesti u klientů v LDN je onemocnění pohybového aparátu (degenerativní změny). Chronická bolest může vést k emočním změnám a přidružují se poruchy spánku. Bolest vede k omezení mobility a denních aktivit. Smyslové poruchy mají negativní vliv na kvalitu života klienta. Presbyopie je porucha zraku způsobená zhoršením elasticity čočky. Častý výskyt má katarakta. Presbyakuze je zhoršení sluchu. Ve vysokém věku je sníženo vnímání vlastního těla (propriorecepce), polohy a pohybu, což zvyšuje náchylnost k pádům. Poruchy výživy – nejrozšířenější je obezita způsobená nadměrným příjmem jídla a snížením pohybové aktivity. Stoupá riziko kloubních a  kardiovaskulárních komplikací. Ve vyšším věku dochází také často k podvýživě, která je způsobená psychickými, sociálními a lékovými faktory, sníženou chutí k jídlu nebo poruchou polykání. Podvýživa může být příčinou únavy a snížené mobility.40

Srov. Jarošová, D., Péče o seniory, s. 80–82.

40

21

3 LÉČEBNA PRO DLOUHODOBĚ NEMOCNÉ

Léčebny dlouhodobě nemocných jsou nezbytnou součástí v systému zdravotnických zařízení, které poskytují zdravotní péči. Jsou to specializovaná lůžková zařízení, která navazují na léčbu akutní a slouží k doléčení, k léčení dlouhodobě a chronicky nemocných. Většinou jde o pacienty s vysokým průměrným věkem, osoby nesoběstačné, závislé na pomoci zdravotnického nebo ošetřovatelského personálu. Významným důvodem hospitalizace je i sociální situace těchto nemocných.41 V čele LDN stojí ředitel, vedoucí nebo primář, kterého většinou jmenuje a odvolává zřizovatel. Léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou součástí nemocnic nebo jejich samostatným (odloučeným) pracovištěm, nebo jsou samostatným subjektem. Zřizovatelem je stát, kraj, obec nebo také i soukromé subjekty.42 Koncepčně jsou léčebny dlouhodobě nemocných zařazeny v systému následné péče.43

3.1 Koncepce následné lůžkové péče Koncepce následné lůžkové péče, metodické opatření č.  12 ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví České republiky, vyšla v roce 1998. Jejím cílem je vytvořit podmínky pro transformaci části akutního lůžkového fondu na pracoviště následné lůžkové zdravotní péče. Rozvoj medicínských technologií umožňuje zkrácení ošetřovací doby na lůžkách akutní péče. Demografický vývoj české populace vyžaduje zlepšení podmínek a dostupnost doléčovací, rehabilitační a ošetřovatelské péče. Klesá potřeba počtu lůžek akutních, a naopak je trvale nedostatečná kapacita lůžek následné péče. Věstník vymezuje pojmy, jako je léčebná rehabilitace, fyzioterapie, ergoterapie, odborné ošetřovatelství, rehabilitační ošetřovatelství. Stanovuje charakteristiku pracovišť, personální požadavky, požadavky na  zdravotnické činnosti, indikační kritéria, komplementární a konziliární služby včetně jejich dostupnosti. Dále technické požadavky a přístrojové vybavení. Koncepce vychází z principu, že není podstatný název zdravotnického zařízení, ale na jaký druh péče má smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Podle toho jsou zařazeni do systému lůžkové péče. Srov. Kalvach, Z., et al., Geriatrie a gerontologie, s. 472. 12. Metodické opatření, Koncepce následné lůžkové zdravotní péče, částka 9, 1998, MZČR. 43 Srov. Veselá, J., Léčebny dlouhodobě nemocných – důležitá součást systému zdravotní péče, Profese, ročník II/4, rok 2007. 41 42

22

Následná lůžková péče zahrnuje péči léčebnou, léčebně rehabilitační a péči ošetřovatelskou. Je poskytována v  nemocnicích následné péče a  v  odborných léčebných ústavech, včetně lázeňských. Pacienti mají stanovenou diagnózu, došlo u nich k zvládnutí akutního stavu a nelze u nich důvodně očekávat zvrat stability zdravotního stavu, který vyžaduje akutní péči. Cílem následné péče je dosažení úplného fyzického nebo duševního zdraví chronicky nebo dlouhodoběji nemocných osob nebo co nejvýraznější zmírnění následků onemocnění, úrazů či vrozených vad, případně zpomalení progrese nebo důstojné dožití u osob nevyléčitelně nemocných. Koncepce rozděluje následnou péči na tři základní skupiny. A to na odbornou ošetřovatelskou péči, specializovanou následnou péči a lázeňskou péči. Rozdíl mezi nimi spočívá v různosti diagnóz u přijímaných pacientů, v technickém vybavení, v personální a organizační struktuře. Odborná ošetřovatelská péče se dělí na ošetřovatelskou péči a paliativní, hospicovou péči. Specializovaná následná péče se  dělí na  léčebnou rehabilitaci a  následnou péči v rámci jednotlivých oborů (pracoviště tuberkulózy a respiračních nemocí, psychiatrie, onkologie, zdravotní péče o nemocné s trvalým selháváním životních funkcí, léčebná rehabilitace). Následná péče je také členěna podle věkových skupin na  děti a  dorost, dospělí a třetí skupina jsou senioři. Léčebny pro dlouhodobě nemocné poskytují odbornou ošetřovatelskou péči a patří mezi instituce, které vycházejí z této metodiky.44

3.2 Historie vzniku LDN Česká zdravotnická legislativa zavedla od 1. 1. 1974 označení léčebny pro dlouhodobě nemocné (LDN). Vznikly jako samostatná zdravotnická zařízení začleněná mimo nemocnice do tehdejších okresních či krajských ústavů národního zdraví. Léčebny byly určeny pro pacienty ve stabilizovaném zdravotním stavu, se stanovenou diagnózou i se stanoveným léčebným programem. Avšak nesoběstačnost, potřeba ošetřovatelské péče a předpoklad, že nedojde k zlepšení zdravotního stavu v době kratší než 3 měsíce, je indikovalo k hospitalizaci v LDN. Tito pacienti také zároveň nemohli být ošetřováni v domácím prostředí. V těchto zařízeních převládala převážně ošetřovatelská péče a sociální služby.

12. Metodické opatření, Koncepce následné lůžkové zdravotní péče, částka 9, MZČR. 1998.

44

23

Pacovský (1981) charakterizuje úlohu LDN jako „léčebna přijímá nemocné, u  nichž ani při použití všech dostupných prostředků a  metod moderní lékařské vědy nelze očekávat v době kratší než tři měsíce podstatné zlepšení.“ Kalvach (2004) tuto formulaci srovnává s formulací starou 200 let (České gubernium v roce 1790): „Všeobecná nemocnice byla určena k ošetřování všech nemocných, kromě těch, kteří jsou ztíženi dlouhotrvajícími a nezhojitelnými nemocemi, jsou vhodní právě proto k přijetí do chorobince.“ LDN si tudíž v dnešní době zachovává charakteristiku osvícenských chorobinců.45 Úroveň péče o hendikepované, duševně choré a staré lidi vypovídá o kultuře dané společnosti. V dávných dobách se o staré, nemohoucí a nemocné lidi starala výhradně rodina. Ne vždy rodina plnila tuto úlohu. Proto se postupně rozvíjela charitativní forma péče a pomoc potřebným lidem. Iniciativu především vyvíjeli bohatí lidé a církev. Kláštery a později i obecní nebo městské rady zakládaly první chudobince, starobince a chorobince. Plnily především azylové funkce. Chorobince se později transformovaly na špitály. Chudobince a starobince se transformovali na ošetřovatelská zařízení, v nichž byla ovšem faktická péče především laická. V zemích koruny české, od dob vlády Josefa II., byla péče o staré lidi rozvíjena na bázi chudinského práva. Podle chudinského práva z roku 1863 byla „domovská obec povinna se starat o chudé, k práci nezpůsobilé příslušníky, poskytnout jim výživu, opatření v nemoci atd., pokud se jim nedostane pomoci od odborných ústavů a nadací“. Další významnou regulací bylo později vyhlášené domovské právo, které zajišťovalo občanům, že se mohli obrátit o pomoc na obec, kde se narodili. Obce začaly budovat tzv. pastoušky. Chudinské i domovské právo bylo mimořádně pokročilé, protože zajišťovalo péči o všechny potřebné. Koncepce byla výrazně sociální. Celý systém se postupně stával garantovaný státem, městem, obcí a vedl k institucionalizaci. V druhé polovině 20. století byl vybudován systém zdravotnický a systém sociální. Ve zdravotnictví našli pomoc staří nemocní lidé a staří zdraví lidé odcházeli do domovů důchodců. Po určité době se ukázalo, že toto rozdělení není úplně vyhovující. Chyběla ošetřovatelská lůžka pro nesoběstačné, nemocné a staré lidi. Postupně vznikala oddělení tohoto typu, avšak s neblahou pověstí: „odkladové interny, ležárny, umírárny nebo poslední stanice“ (Haškovcová 2002). Další vývoj dal vzniknout léčebnám pro dlouhodobě nemocné, specializované doléčovací a rehabilitačních oddělení. Teprve v průběhu času se ukázalo, že oddělovat zdravotní a sociální péči u starých lidí je nevhodné. Proto je nutné vybudovat nový systém, který bude respektovat potřeby nemocných, odborné znalosti a finanční možnosti státu.46 Po roce 1989 postupně došlo k vytvoření konceptu Srov. Kalvach, Z., et al., Geriatrie a gerontologie, s. 500–501. Srov. Haškovcová, H., České ošetřovatelství 10, Manuálek sociální gerontologie, s. 32–35.

45 46

24

následné péče, který podle Kalvacha (2004) „přes značnou neurčitost a  neujasněnost prolamuje dominantní orientaci na dlouhodobé a trvalé pečování a ošetřování“. Část kapacity LDN se soustředí na potřeby dlouhodobého, či dokonce celoživotního ošetřování a část by se dala zařadit do konceptu nemocničních geriatrických oddělení.47

3.3 Důvody hospitalizace v LDN Důvod k  hospitalizaci v  LDN nastane tehdy, jestliže zdravotní stav pacienta je stabilizovaný, ale tento stav mu nedovoluje propuštění do domácího ošetřování. Dlouhodobá péče je charakterizována chronicitou, pokročilým stupněm zdravotního postižení, nesoběstačností a závislosti na péči ošetřovatelského personálu, multidisciplinárním přístupem, spoluprácí se sociálními pracovníky, s laiky jako jsou např. rodiny nebo dobrovolníci. Převládá péče ošetřovatelská, rehabilitační i paliativní a péče sociální. Cílem dlouhodobé péče je stabilizace zdravotního stavu nemocného, omezit následky nemoci, obnovit v maximální možné míře soběstačnost, zabezpečit návrat do domácího prostředí a pozitivně ovlivnit kvalitu života nemocného.48 K hospitalizaci do LDN je klient přijímán na základě podání žádosti do LDN. Žádost o přijetí doporučuje zdravotnické zařízení akutní lůžkové péče, praktický nebo odborný lékař. Nebo lékař sociálního zařízení v případě zhoršení zdravotního stavu klienta v sociálním zařízení. Žádosti vyřizuje sociální pracovnice na základě souhlasu primáře v příslušné LDN. Průměrná čekací doba na umístění je u jednotlivých LDN asi 2–37 dnů. Průměrná ošetřovací doba je od 35 dnů do 4 měsíců. Je možné se setkat s případy několikaletých hospitalizací.49 (LDN Bílovice nad Svitavou, příloha č.4) Nejčastější příčiny hospitalizací jsou kardiovaskulární nemoci, kožní nemoci, respirační a nádorová onemocnění, psychické onemocnění, demence. Jde většinou o osoby s průměrným vysokým věkem, osoby nesoběstačné. Výrazným problémem je často i psychická alterace, která vede k hospitalizaci v LDN. Významné jsou i faktory sociální. Jedná se o osoby osamocené, ovdovělé ženy50, bezdomovce. Kalvach (2004) uvádí, že  pobyty v  LDN jsou málo časté, ale zato dlouhodobé. Vykazují také asi 3× vyšší úmrtnost oproti pobytům nemocničním, a to odpovídá hospicové roli LDN, resp. vysokému podílu terminální péče.51 Srov. Kalvach, Z., et al., Geriatrie a gerontologie, s. 501. Tamtéž, s. 472. 49 Ochránce lidských práv, Zpráva z návštěv LDN, [online], [cit. 2008-11-22], . 50 Srov. Kalvach, Z., et al., Geriatrie a gerontologie, s. 472. 51 Tamtéž, s. 502 47 48

25

Převážnou část klientů tvoří senioři (80 %). Průměrný věk je téměř 80 let.52 Senioři představují stále narůstající část nemocniční klientely. Spotřebovávají stále větší podíl zdravotnických služeb. Je to způsobeno demografickým vývojem a vyšší prevalencí chorob ve stáří. Klesá úmrtnost v mladším věku, prodlužuje se život ve stáří aj.53 Základním znakem nemocnosti ve stáří je multimorbidita, která je charakterizována větším výskytem nemocí současně a úzce souvisí s polypragmazií.54 Sumační efekt se také často uplatňuje, kdy jedna choroba má za následek řetězovitý vznik dalších chorob.55 Nemoci ve stáří mají sklon k chronicitě a mívají specifický klinický obraz. Problematikou nejen chorob ve stáří, ale i funkčního stavu a zdravím podmíněné kvality života ve stáří se zabývá klinická gerontologie, často označovaná geriatrie. Geriatrické pojetí nemocnosti ve stáří překonává biomedicínskou orientaci na nemoci, ale tvoří jakýsi můstek mezi lékařským, ošetřovatelským a rehabilitačním hodnocením.56 V LDN k odborné ošetřovatelské a rehabilitační péči patří i péče paliativní, sociální péče a objevuje se i péče respitní. Paliativní péče v  LDN – Světová zdravotnická organizace definuje paliativní medicínu jako celkovou léčbu a péči o nemocné, jejichž nemoc nereaguje na kurativní léčbu. Nejdůležitější je léčba bolesti a  dalších symptomů, stejně jako řešení psychologických, sociálních a  duchovních problémů nemocných. Cílem paliativní medicíny je dosažení co nejlepší kvality života nemocných a  jejich rodin. Jedná se  především o  nemocné se  zhoubnými nádory, ale i  řady jiných onemocnění, jako jsou chronická obstrukční plicní nemoc, plicní fibróza, chronické srdeční selhání, závažné onemocnění jater, mozku a další. U nevyléčitelně nemocných je prvním úkolem zdravotnického týmu odstranit či alespoň zmírnit obtíže nemocného, pečovat o co nejlepší kvalitu jeho života s vědomím, že doba života často prodloužit nejde. Klade se důraz na poskytování komplexní symptomatické a podpůrné léčby s ohledem na psychický, sociální, kulturní a duchovní stav nemocného. O vše musí být pečováno současně. Paliativní péče musí mít multidisciplinární, komplexní přístup k nemocnému. I v oblasti paliativní péče v  současné době je vyvíjena velká snaha o  zlepšení kvality života, efektivity léčby a  poskytované péče o  nemocné. Paliativní medicína není často méně drahá než kurativní léčba, liší se tím zásadně od tzv. ošetřovatelské péče na ošetřovatelských lůžkách. Tento fakt často není pochopen, převládá nesprávná představa, že paliativní Ochránce lidských práv, Zpráva z návštěv LDN, [online], [cit. 2008-11-22], . 53 Srov. Kalvach, Z., et al., Geriatrie a gerontologie, s. 473. 54 Srov. Jarošová, D., Péče o seniory, s. 35. 55 Srov. Haškovcová, H., České ošetřovatelství 10, Manuálek sociální gerontologie, s. 29. 56 Srov. Kalvach, Z., Onderková, A., Stáří, Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi, s. 26–27. 52

26

léčba je laciná, méně profesionálně medicínsky i ošetřovatelsky náročná, společensky méně významná.57 Respitní péče v LDN je pomoc rodinám, které dlouhodobě pečují o nemocného nebo staršího člena rodiny. Po čase mohou všichni (pečující i pacient) cítit potřebu tuto péči a kontakt na chvíli přerušit. Může se stát, že pečující má sám zdravotní problémy, které mu přechodně znemožní tuto činnost. Při zhoršení zdravotního stavu staršího člověka praktický lékař nebo domácí péče zajistí dva až tři týdny respitní péče v  LDN, v ošetřovatelském ústavu či v nemocnici. Pobyt je domluven dopředu, aby vyhovoval nemocnému i pečujícímu.58 Sociální péče v LDN se objevuje v situacích způsobených sociálními či zdravotními faktory. Směřuje především k ohroženým starým lidem, osaměle žijícím lidem, dlouhodobě nemocným lidem, křehkým a zmateným lidem. Sociální práce se soustřeďuje do oblasti péče o pacienty, jejichž zdravotní stav je spojen s poklesem funkčních schopností a  soběstačnosti. Limity se  mohou dotýkat hybnosti, smyslového vnímání i jiných kognitivních funkcí. Omezují člověka v jeho schopnosti uspokojovat své každodenní potřeby a naplňovat plány. Tím se významně snižuje kvalita jeho života. Bariéry v uskutečňování životních úkolů mohou však být i psychologické a sociální „neschopnost“ v jedné oblasti může vyvolat „neschopnost“ v jiné oblasti. Sociální pracovník je znalcem problematiky sociální pomoci, nárokových sociálních dávek, zajišťování návaznosti akutní a následné péči nebo terénní péči. Zabývá se problematikou kolem vyplácení důchodů, zajišťování úředních záležitostí hospitalizovaných klientů, záležitostmi týkajících se úmrtí, kontakty s notářem, soudem, obecním úřadem apod. Jeho pracovní pole je mezi nemocným a jeho rodinou. Při přijetí rizikového klienta na lůžko sociální pracovník společně se zdravotním týmem, klientem a zástupcem rodiny tvoří propouštěcí plán. Proces propuštění by měl odpovídat potřebám a zdravotnímu stavu klienta. Sociální pracovník je pod tlakem z několika stran: • Lékař očekává co nejrychlejší propuštění do domácí či sociální péče. • Rodina rizikového pacienta o něj často nechce, nemůže nebo neumí pečovat a brání se. • Kapacita navazujících sociálních služeb poskytujících ubytování v kombinaci s ošetřovatelskou péčí, terénní pečovatelskou či asistenční službu nebo domácí ošetřovatelská péče je limitována, pacient nemá možnost volby a často mu hrozí neodůvodněné a nehumánní překládání z jednoho zařízení do druhého, ve kterém on sám hraje jen pasivní roli. Jedná se např. o osoby dialyzované, osoby dementní, osoby s apalickým syndromem atd. Srov. Vorlíček, J., Kurz paliativní medicíny, s. 5–9. Srov. Haškovcová, H., České ošetřovatelství 10, Manuálek sociální gerontologie, s. 68.

57 58

27

Sociální práce se staršími lidmi přináší určité problémy a kritické momenty. Zhoršení zdravotního stavu s sebou obvykle nese potřebu sociálních služeb. Nelze tedy vést ostrou hranici mezi zdravotní péčí a sociální péčí. Z toho plyne, že sociální pracovník má své opodstatněné místo ve zdravotnickém týmu i v LDN. Sociální změny představují pro seniory zvýšenou zátěž a riziko z hlediska zdraví. Základem sociální práce se starými lidmi je práce se vztahem a důvěrou, vytvoření pocitu bezpečí a jistoty, které patří k základním potřebám. Sociální pracovník bývá v mnoha případech prostředníkem kontaktu nemocného s vnějším světem, skrz něho může vyjádřit svoji vůli, s jeho podporou se rozhoduje a udržuje kontrolu nad svým životem. Sociální pracovník pomáhá klientovi adaptovat se na změnu a integrovat se do nové sociální sítě. Podporuje tak jeho zdraví a kvalitu jeho života. Propuštění nemocného musí být odborně kvalifikované a citlivé. Souběžně s tím jde o praktické řešení aktuální, často složité sociální situace. Pokud dokáže tyto složité situace řešit, je sociální pracovník vnímán jako potřebný a cenný a má nezastupitelné místo ve zdravotním týmu v LDN.59

3.4 Financování LDN Pobyt nemocných v LDN je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění. V LDN je péče hrazena podle vyhlášky č. 134/98 Sb., kterou se vydává seznam výkonů s bodovými hodnotami. Platba sestává z tzv. lůžkodne, platby paušální na léky a na kategorii pacienta. Tato platba je konstantní, trvalá a časově neomezená. Rozvoj medicínských technologií a zvyšující se nároky na poskytovanou péči vedou léčebny k hledání ekonomické efektivity. Problémy s  financováním se  vyskytují prakticky ve  všech těchto zařízeních. Ke  sledování financování péče v  LDN je užitečné srovnání vynaložených prostředků na zdravotní péči v akutní medicíně a v zařízeních následné péče. MZČR provedlo dvě studie v letech 2001–2005, které prováděl Ing. MUDr. Petr Fiala. V rámci studie se náhodně vybral vzorek lůžkové kapacity v ČR v celé struktuře od fakultních, okresních nemocnic až po následnou péči. Účelem provedených studií bylo vypracování nové metodiky, podle níž je možné porovnávat jednotlivé náklady, nákladové skupiny či efektivitu jakéhokoli zařízení. Mimo jiné bylo zjištěno, že následná péče je nejúspornější a nejekonomičtější typ péče ve všech parametrech.

Srov. Janečková, J. in Oldřich Matoušek, O. et al, Sociální práce v praxi, s. 163–168.

59

28

Zdravotní pojišťovny v LDN dle uzavřených smluv nehradí v LDN žádné lékařské výkony, prováděnou rehabilitaci, logopedii a ani ergoterapii.60 Především léčebny, které jsou bez zázemí velkých nemocnic, se potýkají s tíhou obstarávání finančních zdrojů nad rámec plateb z veřejného zdravotního pojištění.61 Podle aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky bylo koncem roku 2008 v ČR v zařízeních ústavní péče celkem 14 479 lůžek následné a  ošetřovatelské péče. Z  toho 6  756 v  nemocnicích, 7  191 v  léčebnách pro dlouhodobě nemocné, 366 v hospicích a 163 v ostatních odborných léčebných ústavech. Vzhledem ke stárnutí populace jsou lůžka ošetřovatelské péče poměrně hojně využívána. Podle ukazatele „využití lůžek v %“ se u nemocnic následné péče i LDN blíží k 90 %, u hospiců je tento ukazatel o něco nižší (70,7 %). Nejvíce jsou využívána lůžka pro dlouhodobě a chronicky nemocné klienty v LDN, kde je také vykazována nejdelší průměrná ošetřovací doba v porovnání s ostatními zařízeními (nemocnice s následnou péčí). V roce 2008 se celkový počet hospitalizovaných osob na lůžkách ošetřovatelské následné péče zvýšil z 85 164 na 87 089. Měnící se věková skladba v ČR signalizuje zvyšující se potřebu lůžek následné ošetřovatelské péče. I přes pozvolný nárůst lůžek se současný stav nejeví jako dostatečný. Dlouhodobým problémem zůstává zajištění financování těchto zařízení, včetně úhrad ze strany klientů nebo jejich rodinných příslušníků.62

Srov. Veselá, J., Léčebny dlouhodobě nemocných – důležitá součást zdravotního systému, Profese, ročník II/4, rok 2007. 61 Ochránce lidských práv, Zpráva z návštěv LDN, [online], [cit. 2008-11-22], . 62 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008, [online], [cit. 2009-03-28], . 60

29

4 KVALITA ŽIVOTA V LDN

Kvalita života je jeden z faktorů, na kterých závisí kvalitní péče o klienty. Samotná reflexe tohoto faktoru není historicky dlouhodobou záležitostí, přesto se ukazuje, že její respektování a systematický rozvoj přispívá nemalou měrou ke zkvalitnění celkové péče o pacienty a klienty různých zařízení. Význam tohoto faktoru je spatřován v několika rovinách: • zkvalitnění poskytovaných služeb; • plnohodnotnější život pacientů/klientů; • snazší komunikace mezi personálem a klientem; • příjemnější pracovní prostředí a celková atmosféra v zařízení. Sledovat kvalitu života pacientů a klientů je formálně náročné, zato je to navýsost žádoucí a nesporně výhodné pro všechny, kteří pracují pro dobro svěřených pacientů a klientů, zvláště pak v terminální péči. Kvalitu života je možné chápat ze dvou hledisek. Jednak ze strany fyzické a jednak ze strany duševně-spirituální. Vnímat kvalitu života u člověka pouze z hlediska fyzického stavu není oprávněné. Člověk musí být chápán v jeho celistvosti, ale je třeba si uvědomit psychosomatické souvislosti. Fyzický stav zjevně zásadně ovlivňuje duševní rozpoložení člověka. Nelze tedy péči omezit pouze na fyzickou stránku člověka, ale je třeba respektovat subjektivní autonomní svět každého jednotlivce. Zdraví člověka, které není pouze záležitostí fyzickou, hraje hlavní roli v hodnocení kvality života. Čím horší je celkové zdraví, tím je člověkem samotným vnímána i snížená kvalita jeho života.63 Jako parametry kvalitního života jsou uváděny např.: nezávislost, produktivita, absence utrpení, absence bolesti, zachování tělesných, emočních a  intelektuálních funkcí, schopnost naplňovat sociální role, podílet se na smysluplných aktivitách. V nemoci tyto parametry směřují na vnímání celkového zdravotního stavu, prospívání a spokojenost. Bolest, ztráta soběstačnosti, nezabezpečenost, osamělost až sociální deprivace, ztráta soukromí, ztráta autonomie a kontroly nad sebe samým, úzkost a strach, beznaděj, deprese, ztráta životního programu, smyslu života atd. jsou všechno skutečnosti, které způsobují přímo pokles kvality života u chronicky a dlouhodobě nemocných. Řadu těchto faktorů by měli zdravotníci pozitivně ovlivňovat: • nezabezpečenost – zajistit tělesné potřeby (strava, teplo, přístřeší); • bolest – účinnou analgetickou léčbou; Srov. Prokop, J. in Hermanová, M., et al., Aktuální kapitoly z péče o seniory, s. 24–30.

63

30

• nesoběstačnost – ergoterapie, nácvik všedních činností, kompenzační pomůcky; • ztráta soukromí a rozhodovat o sobě – preferování ambulantní péče, využití pečovatelské služby, ochrana osobnosti a důstojnosti; • osamělost – aktivizace rodiny, dobrovolníci; • úzkost a strach – vstřícné chování, trpělivé zodpovídání dotazů, psychoterapie, anxiolytika; • deprese a další psychopatologie – vhodná medikace; • ztráta životního programu a strukturalizace času – aktivizační metody, nabízení aktivit, neponechávání nemocných celý den v lůžku. Největší a základní pomocí nemocnému v situaci, kdy klesá jeho kvalita života, je umění a ochota mu naslouchat. Snaha dozvědět se klientovu interpretaci situace, její příčiny a důsledky. Pochopit jeho strach a úzkost. Základem hodnocení kvality života pak musí být subjektivní názor pacienta.64

4.1 Priority následné péče v LDN Od  teorie potřeb, kde základnu tvoří základní biologické potřeby, střední patro patří vyšším psychosociálním potřebám a nejvyšší úroveň patří potřebám seberealizace a osobnímu potenciálu, se odvinulo stanovení obecně platných priorit nejen v geriatrických programech, ale i v následné péči. Bez ohledu na zdravotní stav a funkční zdatnost klientů v LDN, od péče o nesoběstačné nemocné klienty upoutané trvale na lůžku se celosvětově zdůrazňují následující priority: • zabezpečenost – zajištění přístřeší, ošacení, potravy, čisté vody, základní zdravotní péče; • autonomie – zachování kompetencí, kontroly nad děním, soukromí, z toho plyne přístup ke klientům v ústavní, dlouhodobé péči a s jejím zcivilněním; • důstojnost – respektování osobnosti, soukromí a studu, prevence nevhodného zacházení, zanedbávání či dokonce násilí vůči pacientům/klientům; • smysluplnost – pomoc při hledání životní náplně, podřízení zdravotní péče sociální roli, zcivilnění dlouhodobé péče, animační programy, které oživují ústavní prostředí, prevence komunikační a senzorické deprivace.

Srov. Kalvach, Z., et al., Vybrané kapitoly z geriatrie a medicíny chronických stavů, II. díl, s. 191–193.

64

31

Kvalitu péče a kvalitu života klientů LDN výrazně zvyšují nové technologie. Příkladem jsou antidekubitální systémy, nové absorpční lůžkoviny a pomůcky pro inkontinenci, sprchové kouty pro lidi s distabilitou, bezbariérové úpravy prostředí, dálkové monitorování vlhkosti lůžka nebo pohybu pacienta (senzory pro opuštění lůžka, křesla, WC či pro došlápnutí na podlahu), zabezpečení bloudících klientů se syndromem demence (systém signalizující opouštění vymezeného prostoru) nebo videokomunikace. K závažným pochybením a k nízké kvalitě péče dochází při omezení zájmu pečujících osob (zdravotníků) převážně na základní biologické potřeby. Klienti jsou nakrmeni, zastláni v čistém lůžku, ale strádají ztrátou kompetencí, komunikační a senzorickou deprivací, ztrátou životní smysluplnosti. Jejich život je redukován na přijímání potravy, vyměšování a „čekání na smrt“. Kvalita života souvisí především s naplněním vyšších životních potřeb. Kvalitu života v LDN, byť omezeného života s principy – zabezpečenost, autonomie, smysluplnost, důstojnost, participace, je žádoucí ovlivňovat těsnou spoluprací zdravotníků s  rodinami, příbuznými a  zapojením dobrovolníků ke  zcivilnění ústavní péče, k oživení života v léčebnách a mnohokrát také k zaplnění volného, nevyužitého času.65

4.2 Možnosti spolupráce s rodinou v LDN Pro každého člověka má rodina a  bezpečné rodinné zázemí velký význam. Pro dobrou péči musí rodina splňovat řadu předpokladů, z nichž nejpodstatnější jsou: • moci pečovat – mít podmínky fyzické, sociální, psychické, časové, finanční atd.; • chtít pečovat – mít dobrou vůli, snažit se hledat možnosti a řešení; • umět pečovat – vědět, jak pomoci, znát rozsah poskytované pomoci. Při příjmu klientů do LDN je možné se setkat s příkladným chováním rodinných příslušníků. Je možné sledovat ochotu pomáhat svým rodičům či příbuzným, pomoc při zvládání soběstačnosti, časté návštěvy a vyhověním jejich přání. Další příklady péče je donášení oblíbeného jídla, oblíbených knih, odpolední vycházky, zájem o nové metody v ošetřování. Avšak rodina často zaměňuje sníženou soběstačnost klienta s nemocí a má obavy, aby svou pomocí nezpůsobili zhoršení zdravotního stavu. Na druhé straně ve snaze pomoci mnohdy způsobují nesnáze v léčebném režimu, nedodržením dietního opatření, klidu na lůžku atd. Snaha zdravotního týmu je zapojit rodinu do spolupráce na zlepšení úrovně soběstačnosti a sebepéče. Je důležité seznámit členy rodiny s individuálním plánem péče a najít v něm i roli rodiny. Vše musí mít řád i svá pravidla. Rozhovorem lze zjistit, jaký Srov. Kalvach, Z., Onderková, A., Stáří, Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi, s. 12–34.

65

32

motivační postoj mají členové rodiny a zda spolupráci vítají. Je také obtížné respektovat to, že klient někdy není ochoten přijímat pomoc od svých příbuzných. Někdo mívá pocit, že své příbuzné příliš zatěžuje, a proto raději přijímá péči od profesionálů. Některé děti na své rodiče nemají čas, chtějí, aby jejich rodiče odešli do vhodného sociálního zařízení, kde bude o ně dobře postaráno. Nerespektují přání svých rodičů zůstat doma, kde to znají, a upřednostňují svoji představu o bezpečnosti, aktivitách a způsobu jejich života. Mnohým klientům, kteří jsou v  LDN, je prodána střecha nad hlavou. Nikdo se  jich na  nic neptá, a tak ztrácejí svou dosavadní roli a společenskou prestiž, smysl života a chce se jim umřít. Nepřijímají svůj osud. Zároveň je pro ně zraňující, když je jejich děti v LDN nenavštěvují, a tak jim sami nabízejí své malé finanční úspory, aby si každý měsíc jejich lásku koupili. Rodina je však v péči o nesoběstačného člověka nezastupitelná. Měla by poskytovat pomoc jen v takových případech, které si člověk, ale i senior nemůže obstarat sám. Stává se i to, že je klient až přepečován. Pak hovoříme o hyperprotektivním syndromu.66 Rodina nebo některý z  rodinných příslušníků pečuje o  svého rodiče nepřiměřeně k  jeho zdravotnímu stavu a možnostem. Je až úzkostný a brání ve větším osamostatňování klienta.

4.3 Dobrovolníci v LDN Dobrovolnictví je svobodně zvolená činnost, konaná ve  prospěch druhých bez nároku na odměnu. Za tuto činnost nedostává žádnou finanční odměnu, ale často nedocenitelný dobrý pocit z pomoci ostatním, získává zkušenosti a nezřídka i přátelství. Dobrovolník je zcela normální člověk s vyvinutým citem pro potřeby okolí. Ve většině případů ho k tomu vedou důvody morální, potřeba pomoci druhému či lidstvu. Lidé v důchodovém věku pomáhají zejména v oblasti služeb seniorům a jsou velkým přínosem i v LDN.67 Musí být pečlivě vybíráni a je na každém nemocném, zda bude chtít tuto službu využívat. Dobrovolnická činnost je nárazová nebo dlouhodobá, záleží na jejím cíli. V LDN dobrovolníci navštěvují nemocné, doprovázejí je ven, zpříjemňují jim svou přítomností část odpoledne povídáním či četbou. Pravidelnými návštěvami se vytváří nový vztah s člověkem z vnějšího prostředí. Rodí se nový společenský kontakt. Dobrovolník předává informace a zkušenosti z okolního světa. Pokud dokáže dobrovolník navázat kvalitní vztah, stává se postupně přítelem nemocného. Odměnou je mu spokojenost nemocného, kterému zpříjemnil pobyt v LDN.68 Srov. Klevetová, D., Dlabalová, I., Motivační prvky při práci se seniory, s. 82–89. O dobrovolnictví, [online], [cit. 2009-03-30], . 68 Srov. Klevetová, D., Dlabalová, I., Motivační prvky při práci se seniory, s. 163–166. 66 67

33

S Fakultní nemocnicí Brno spolupracuje Dobrovolnické centrum Motýlek (dále jen DC) od roku 2002. V LDN Bílovicích nad Svitavou realizuje program „Dobrovolníci seniorům“. Dobrovolníci se snaží zpříjemnit hospitalizovaným klientům/seniorům čas, který musí strávit v nemocnici, a nabídnout jim aktivity, které jsou schopni vzhledem k charakteru svého onemocnění vykonávat.69 V roce 2007 léčebnu navštěvovalo 14 dobrovolníků. Navštívili 500 klientů, s kterými strávili 256 hodin. Mimo rámec běžné docházky na oddělení DC Motýlek připravilo několik setkání a aktivit. Například připravili koncert pro klienty v LDN neformálně sdružené skupiny brněnské mládeže, která zazpívala lidové a populární písně. V PDM FN Brno připravili s dětmi pro klienty z LDN vánoční balíčky. Před Vánocemi skautská mládež s dobrovolníky uskutečnili návštěvu v LDN a spojili ji se zpěvem vánočních spirituálů aj.

FN BRNO, DOBROVOLNÍCI, [online], [cit. 2009-03-27], .

69

34

5 METODIKA

Průzkumnou část své bakalářské práce jsem prováděla v Léčebně pro dlouhodobě nemocné v Bílovicích nad Svitavou. Průzkum jsem prováděla metodou standardizovaného rozhovoru a byl realizován v době od 1. listopadu 2008 do 28. února 2009 s klienty, kteří byli hospitalizováni v LDN na I. a II. oddělení. Metodu standardizovaného rozhovoru jsem si vybrala proto, že jsem měla možnost navázat přímý osobní kontakt s respondenty, který mě umožnil mnohdy lépe pochopit jejich subjektivní pocity a názory. Téměř ve všech případech jsem se setkala s velkou ochotou spolupráce ze strany klientů a vyjádřením vděčnosti za chvíle, které jsem jim věnovala. Nevýhodou této metody je časová náročnost a udržení respondenta u tématu pro průzkum. Ve svém průzkumu jsem rozdělila respondenty na dvě skupiny. První skupina respondentů byli klienti nově přijatí do LDN Bílovice nad Svitavou, tedy na začátku hospitalizace (4.–7. den hospitalizace). Druhá skupina byli respondenti, kteří již měli naplánované propuštění z LDN Bílovic nad Svitavou (1–7 dní před propuštěním). Provedla jsem rozhovor s 65 respondenty při přijetí do LDN a s 65 respondenty před propuštěním z LDN. Výběr respondentů byl prováděn náhodně. U 25 respondentů se mně podařilo provést rozhovor na začátku i na konci hospitalizace v LDN. Klienty s Alzheimerovou demencí, s fatickými poruchami, se změněným stavem vědomí jsem do výzkumu nezařazovala. Při zahájení rozhovoru jsem se představila, vysvětlila jsem účel mého šetření a rozhovoru a požádala jsem každého klienta o souhlas. Snažila jsem se vždy vybrat vhodnou dobu, aby rozhovor probíhal bez přítomnosti dalších klientů. Ne vždy se mně to podařilo. Standardizovaný rozhovor probíhal na základě předem připravených otázek s jednoznačným pořadím, u kterých jsou uvedené i varianty odpovědí. Podobá se dotazníku, kde je možné hodnotit výsledky numericky, kvantitativně.70 Pro průzkum jsem vytvořila dva formuláře pro standardizovaný rozhovor. První formulář byl určen respondentům při přijetí do LDN. Druhý formulář byl určen respondentům před propuštěním z LDN. 15 položek se objevuje v obou formulářích z důvodu možnosti srovnání subjektivního hodnocení klientů na začátku a na konci hospitalizace v LDN v oblasti zdravotního stavu, v oblasti soběstačnosti, mobility, kvality života a perspektivy do budoucna. Druhý formulář je doplněn otázkami pro hodnocení spokojenosti s poskytovanou ošetřovatelskou péčí, rehabilitační péčí, spokojenost s prostředím v LDN, názor na dobrovolníky, jakým způsobem klienti tráví volný čas v léčebně a jakým způsobem se rodina podílí Bártlová, S. et al., Výzkum a ošetřovatelství, s. 44–51.

70

35

na péči o svého příbuzného hospitalizovaného v LDN. Oba formuláře pro standardizovaný rozhovor jsem sestavila sama po konzultaci se školitelkou. Před zahájením studie jsem provedla pilotní testování srozumitelnosti otázek. Po provedení pilotní studie jsem provedla úpravy ve  formulářích, aby klienti v  LDN správně chápali položené otázky a  aby měli co nejvhodnější možnost výběru v  odpovědích. Každý rozhovor trval asi 20 minut. Výsledky výzkumu jsem uvedla v absolutních četnostech a relativních četnostech v tabulkách a grafech. Oba formuláře jsou uvedeny v přílohách (příloha č. 5 a č. 6). Souhlas k provádění průzkumu mě dala náměstkyně ošetřovatelské péče ve FN Brno Bc. Erna Mičudová. Formulář č. 1 obsahuje 19 položek. Uzavřené otázky – nabízejí soubor možných variant odpovědí, kde si respondent vybere vhodnou odpověď (otázka č. 4, 5, 8, 9, 10, 13, 15, 16, 17, 18, 19). Polouzavřené otázky – jsou kombinací uzavřené a volné otázky. Odpovědi jsou doplněny variantou „jiné, uveďte“ (otázka č. 1, 2, 3, 6, 7, 11, 12, 14). Filtrační otázky – eliminují respondenty, kteří z objektivních důvodů nemohou odpovědět (otázka č. 6). V otázce č. 11 mají respondenti možnost více odpovědí. Formulář č. 2 obsahuje 32 položek. Uzavřené otázky – nabízejí soubor možných variant odpovědí, kde si respondent vybere vhodnou odpověď (otázka č. 1, 4, 5, 8, 9, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 21, 23, 24, 25, 27, 31,32). Polouzavřené otázky – jsou kombinací uzavřené a volné otázky. Odpovědi jsou doplněny variantou „jiné, uveďte“ (otázka č. 2, 3, 6, 7, 11, 17, 20, 22, 29). Filtrační otázky – eliminují respondenty, kteří z objektivních důvodů nemohou odpovědět (otázka č. 10, 28). Otevřené (volné) otázky – respondenti mají volnost v odpovědi (otázka č. 26, 30) V otázce č. 3, 22, 29 mají respondenti možnost více odpovědí.

36

6 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

Průzkum je zaměřen na  klienty hospitalizované v  LDN  Bílovice nad Svitavou. Probíhal formou standardizovaného rozhovoru. Respondenti jsou rozděleni na dvě skupiny. První skupina respondentů byla hospitalizována 4–7 dní v LDN. Druhá skupina respondentů byla 1–7 dní před plánovaným propuštěním z LDN. Provedla jsem 65 rozhovorů s respondenty při přijetí k hospitalizaci a 65 rozhovorů s respondenty před propuštěním z LDN.

Položka č. 1: Pohlaví (formulář č. 1 – otázka č. 18, formulář č. 2 – otázka č. 31) Muž Žena CELKEM

Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 22 34 % 43 66 % 65 100 %

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 20 31 % 45 69 % 65 100 %

Tabulka č. 1: Pohlaví

Analýza položky č. 1: Při přijetí do LDN odpovídalo celkem 65 respondentů (100 %), z toho bylo 34 % mužů (22) a 66 % žen (43). Před propuštěním z LDN odpovídalo celkem 65 klientů (100 %), z toho 31 % mužů (20) a 69 % žen (45). V obou skupinách je téměř dvakrát více žen než mužů.

¨ªêÜ

¦©êÜ

¦¦êÜ

¦ªêÜ ¤ªêÜ

£¤êÜ

£¡êÜ

¢ªêÜ ªêÜ wdŒê“dŒˆ—B

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

t˜W

%ˆ‘„

Graf č. 1: Pohlaví 37

Položka č. 2: Věk (formulář č. 1 – otázka č. 19, formulář č. 2 – otázka č. 32) Do 60 let 61–70 let 71–80 let 81–90 let 91 – a více let CELKEM

Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 6 9 % 4 6 % 22 34 % 31 48 % 2 3 % 65 100 %

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 5 8% 6 9% 12 18 % 39 60 % 3 5% 65 100 %

Tabulka č. 2: Věk

Analýza položky č. 2: Při přijetí do LDN bylo 9 % (6) respondentů ve věku do 60 let. 6 % (4) respondentů bylo ve věku 61–70 let. Ve věku 71–80 let bylo 34 % (22) respondentů. Největší skupina respondentů byla ve věku 81–90 let, tj. 48 % (31). 3 % (2) respondentů mělo 91 a více let. Před propuštěním z LDN bylo 8 % (5) respondentů ve věku do 60 let. 9 % (6) respondentů bylo ve věku 61–70 let. Ve věku 71–80 let bylo 18 % (12) respondentů. Největší skupina respondentů byla ve věku 81–90 let, tj. 60 % (39). 5 % (3) respondentů mělo 91 a více let. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů při přijetí a 100 % (65) před propuštěním z LDN Bílovice nad Svitavou.

¨ªêÜ ¦ªêÜ £¤êÜ

¤ªêÜ ¢ªêÜ

¤¨êÜ

©êÜ ¨êÜ

¦êÜ ©êÜ

k’ꦪꏈ—

¦¡À§ªêˆ—

¦ªêÜ

¡¨êÜ

£êÜ ¥êÜ

ªêÜ §¡À¨ªêˆ—

wdŒê“dŒˆ—B

¨¡À©ªêˆ—

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 2: Věk

38

©¡êÀê„ê™B†ˆêˆ—

Položka č. 3: Z jakého důvodu jste u nás hospitalizován? (formulář č. 1 – otázka č. 1) K doléčení K rehabilitaci Nezvládnu doma běžné denní činnosti, nesoběstačnost Jiné, uveďte CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 27 20

RELATIVNÍ ČETNOST 41 % 31 %

18

28 %

0 65

0% 100 %

Tabulka č. 3: Důvod hospitalizace

Analýza položky č. 3: Při přijetí do LDN uvedlo ze 100 % (65) respondentů jako důvod k hospitalizaci „doléčení“ 41 % (27) respondentů a „rehabilitaci“ uvedlo 31 % (20) respondentů. Nesoběstačnost a nezvládání běžných denních činností uvedlo jako důvod hospitalizace v LDN 28 % (18) respondentů. Odpověď „jiné“ nevyužil žádný respondent.

rꇒ>:ˆ‘B

¢¨êÜ ¤¡êÜ

rꕈ‹„…ŒŒ—„†Œ uˆ™5‡‘˜ê‡’„ê …?W‘>ꇈ‘‘Bê:Œ‘‘’–—Œ±ê ‘ˆ–’…?–—„:‘’–—

£¡êÜ

Graf č. 3: Důvod hospitalizace

39

Položka č. 4: Kde jste žil do doby než jste byl hospitalizován? (formulář č. 1 – otázka č. 2) Doma sám Doma s jinými rodinnými příslušníky Vsociálním zařízení Jiné, uveďte CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 38 22 4 1 65

RELATIVNÍ ČETNOST 58 % 34 % 6% 2% 100 %

Tabulka č. 4: Předchozí bydliště

Analýza položky č. 4: Před hospitalizací v LDN uvedlo 58 % (38) respondentů, že žili v domácnosti sami, 34 % (22) respondentů uvedlo, že žili v domácnosti společně s svými rodinnými příslušníky. 6 % (4) respondentů žili již v sociálním zařízení. 2 % (1) respondentů uvedlo, že nemá kde bydlet, žije zatím na ubytovnách a u známých. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů při přijetí do LDN Bílovice nad Svitavou.

¢êÜ ¦êÜ

k’„ê–5 k’„ê–ꍌ‘UŒê •’‡Œ‘‘UŒê“dB–˜O‘BŽœ

£¤êÜ ¥¨êÜ

}ꖒ†Œ5‘Bê„dBˆ‘B qŒ‘>

Graf č. 4: Předchozí bydliště

40

Položka č. 5: Máte představu, kam půjdete po ukončení hospitalizace v LDN? (formulář č. 1 – otázka č. 3) Kam půjdete po skončení hospitalizace? (formulář č. 2 – otázka č. 2) Vrátím se domů Vrátím se domů, pomoc rodiny, peč. služba Přestěhuji se k rodině Do sociálního zařízení Nevím Jiné CELKEM

Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 25 38 % –

–

5

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 2 3% 10

15 %

8 %

5

8%

7

11 %

43

66 %

27 1 65

42 % 1 % 100 %

– 5 65

– 8% 100 %

Tabulka č. 5: Bydliště po ukončení hospitalizace v LDN

Analýza položky č. 5: Položka č. 5 ukazuje, jakou mají klienti představu, kam půjdou po ukončení hospitalizace a kam po ukončení hospitalizace z LDN jdou. Při přijetí k hospitalizaci do LDN 38 % (25) klientů předpokládalo, že se vrátí domů, 8 % (5) klientů plánovalo, že se přestěhuje k rodině, 11 % (7) klientů zvažovalo nástup do sociálního zařízení. 1 % (1) klientů využilo odpověď „jiné“ a předpokládalo, že bude po ukončení hospitalizace bydlet v Armádě spásy. 42 % (27) klientů nemělo představu, co s nimi bude dál a kam po ukončení hospitalizace půjdou. Celkem odpovídalo 100 % (65) klientů při přijetí do LDN. Před propuštěním z LDN 3 % (2) klientů uvedlo, že se vrací domů, 15 % (10) klientů uvedlo, že se vrátí domů a doma jim bude pomáhat rodina nebo pečovatelská služba. 8  % (5) klientů se přestěhuje ke své rodině. 8  % (5) klientů využilo odpověď „jiné“, 1 respondent byl propuštěn do Armády spásy a 4 respondenti byli přeloženi do rehabilitačního zařízení. 66 % (43) respondentů bylo z LDN přeloženo do sociálního zařízení. Celkem odpovídalo 100 % (65) klientů před propuštěním z LDN.

41

¦¦êÜ

§ªêÜ ¦ªêÜ ¥ªêÜ ¤ªêÜ

¤¢êÜ £¨êÜ

£ªêÜ ¢ªêÜ

¡¥êÜ ¡¡êÜ

¨êÜ ¨êÜ

¡ªêÜ £êÜ ªêÜ }•5—Bê –ˆê‡’S

¨êÜ

ªêÜ

ªêÜ

}•5—Bê wdˆ–—?‹˜Œê –ˆê‡’S±ê –ˆêŽê•’‡Œ‘? “’’†ê •’‡Œ‘œ±ê “ˆ:­ê–˜W…„ wdŒê“dŒˆ—B

k’ê –’†Œ5‘B‹’ê „dBˆ‘B

uˆ™B

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 5: Bydliště po ukončení hospitalizace v LDN

42

¡êÜ qŒ‘>

Položka č. 6: Jak dlouho jste u nás hospitalizován? (formulář č. 2 – otázka č. 1) Do 1 měsíce Více jak 1 měsíc Více jak 2 měsíce Více jak 3 měsíce CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 7 13 14 31 65

RELATIVNÍ ČETNOST 11 % 20 % 21 % 48 % 100 %

Tabulka č. 6: Délka hospitalizace v LDN

Analýza položky č. 6: Kratší dobu než 1 měsíc bylo hospitalizováno 11 % (7) respondentů, déle než 1 měsíc bylo hospitalizováno 20 % (13) respondentů. Déle jak 2 měsíce bylo hospitalizováno 21 % (14) respondentů. Déle než 3 měsíce bylo hospitalizováno 48 % (31) respondentů. Téměř polovina respondentů byla v LDN hospitalizována více než 3 měsíce. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN.

¡¡êÜ

k’ê¡ê?–B†ˆ ¢ªêÜ

¤¨êÜ

}B†ˆê„Žê¡ê?–B† }B†ˆê„Žê¢ê?–B†ˆ

¢¡êÜ }B†ˆê„Žê£ê?–B†ˆ

Graf č. 6: Délka hospitalizace v LDN

43

Položka č. 7: Jak hodnotíte Váš současný zdravotní stav? (formulář č. 1 – otázka č. 4, formulář č. 2 – otázka č. 8) Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST Dobrý 1 1 % Cítím se lépe, než když jsem byl 22 34 % hospitalizován Cítím se hůře, než když jsem byl 4 6 % hospitalizován Špatný, 25 39 % horší celkově Stejný, 13 20 % nic se nezměnilo CELKEM 65 100 %

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 15 23 % 36

56 %

0

0%

6

9%

8

12 %

65

100 %

Tabulka č. 7: Zdravotní stav

Analýza položky č. 7: Při přijetí do LDN ze 100 % (65) respondentů hodnotilo svůj zdravotní stav jako „dobrý“ 1 % (1) respondentů. 34 % (22) respondentů hodnotilo „cítím se lépe, než v době před hospitalizací“. Zhoršení ve srovnání s dobou před hospitalizací udávalo při přijetí 6 % (4) respondentů. Svůj zdravotní stav jako „špatný, horší“ hodnotilo při přijetí 39 % (25) respondentů. 20 % (13) respondentů uvedlo, že jejich zdravotní stav je stejný, nic se nezměnilo. Před propuštěním z LDN ze 100 % (65) respondentů hodnotilo zdravotní stav jako „dobrý“ již 23  % (15) respondentů. 56  % (36) respondentů hodnotilo, že  se  cítí lépe, než v době před hospitalizací. 9 % (6) respondentů uvedlo, že jejich zdravotní stav je špatný. 12 % (8) respondentů uvedlo, že jejich zdravotní stav je stejný a nic podstatného se nezměnilo. H3

Předpokládám, že více jak 50 % klientů na začátku hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou bude hodnotit svůj zdravotní stav negativně.

V LDN Bílovicích 45 % klientů na začátku hospitalizace hodnotilo svůj zdravotní stav negativně.

Hypotéza 3 se nepotvrdila.

44

H 4

Předpokládám, že  více jak 50  % klientů před ukončením hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou bude hodnotit svůj zdravotní stav pozitivně.

V LDN Bílovicích 79 % klientů před ukončením hospitalizace hodnotilo svůj zdravotní stav pozitivně.

Hypotéza 4 se potvrdila.

¦ªêÜ

¥¦êÜ

¥ªêÜ ¤ªêÜ

£©êÜ

£¤êÜ

£ªêÜ

¢£êÜ

¢ªêÜ

¢ªêÜ ¡ªêÜ ªêÜ

¦êÜ

¡êÜ k’…•U

©êÜ ªêÜ

jB—Bê–ˆê>“ˆ±ê jB—Bê–ˆê‹Sdˆ±ê “„—‘U±ê ‘ˆWꎇœWê ‘ˆWꎇœWê ‹’•OBꆈŽ’™? –ˆê…œê –ˆê…œê ‹’–“Œ—„Œ’™5‘ ‹’–“Œ—„Œ’™5‘ wdŒê“dŒˆ—B

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 7: Zdravotní stav

45

¡¢êÜ

z—ˆ‘U±ê‘Œ†ê–ˆê ‘ˆ?‘Œ’

Položka č. 8: Máte bolesti? (formulář č. 1 – otázka č. 5, formulář č. 2 – otázka č. 9) Ano, pořád Ano, při pohybu

Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 19 29 % 17 27 %

Ano, někdy Ne CELKEM

8 21 65

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 7 11 % 22 34 %

12 % 32 % 100 %

12 24 65

18 % 37 % 100 %

Tabulka č. 8: Bolest

Analýza položky č. 8: 29 % (19) respondentů při přijetí do LDN trápily bolesti pořád. Bolesti při pohybu mělo při přijetí 27 % (17) respondentů. Na bolesti udávané „někdy“ si stěžovalo 12  % (8) respondentů. Bez bolestí bylo 32  % (21) respondentů. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů. Před propuštěním z LDN mělo bolesti pořád 11 % (7) respondentů. Bolesti pouze při pohybu udávalo 34 % (22) respondentů. Na bolesti udávané „někdy“ si stěžovalo 18 % (12) respondentů. Bez bolestí bylo 37 % (24) respondentů. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů.

¤ªêÜ ¢©êÜ

£ªêÜ

£§êÜ

£¤êÜ

£¢êÜ

¢§êÜ ¡¨êÜ

¢ªêÜ ¡¢êÜ

¡¡êÜ

¡ªêÜ ªêÜ

h‘’±ê“’d5‡

h‘’±ê“dŒê“’‹œ…˜ wdŒê“dŒˆ—B

h‘’±ê‘?Ž‡œ

uˆ

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 8: Bolest

46

Položka č. 9: Omezuje Vás bolest při pohybu a v běžných denních činnostech? (formulář č. 1 – otázka č. 6, formulář č. 2 – otázka č. 10) Ano Spíše ano Spíše ne Ne CELKEM

Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 20 45 % 20 45 % 3 8 % 1 2 % 44 100 %

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 9 22 % 19 46 % 9 22 % 4 10 % 41 100 %

Tabulka č. 9: Omezený pohyb

Analýza položky č.  9: Na  tuto otázku odpovídalo 44 (100  %) respondentů při přijetí do LDN a 41 (100 %) respondentů před propuštěním z LDN. Omezení pohybu z důvodu bolesti udávalo při přijetí do LDN 45 % (20) respondentů. Odpověď „spíše ano“ si vybralo 45 % (20) respondentů. Odpověď bolest mě „spíše neomezuje“ při pohybu si vybralo 8 % (3) respondentů. Bolest klienta „vůbec neomezuje“ při pohybu při přijetí udávalo 2 % (1) respondentů. Omezení pohybu z důvodu bolesti udávalo před propuštěním z LDN 22 % (9) respondentů. Odpověď „spíše ano“ si vybralo 46 % (19) respondentů. Odpověď bolest „spíše neomezuje“ při pohybu si vybralo 22 % (9) respondentů. Bolest klienta neomezovala při pohybu, udávalo 10 % (4) respondentů.

¥ªêÜ ¤ªêÜ £ªêÜ ¢ªêÜ ¡ªêÜ ªêÜ

¤¥êÜ ¤¦êÜ

¤¥êÜ ¢¢êÜ

¢¢êÜ ¨êÜ

h‘’

z“BOˆê„‘’

z“BOˆê‘ˆ

wdŒê“dŒˆ—B

¢êÜ

¡ªêÜ

uˆ

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 9: Omezený pohyb

47

Položka č. 10: V jakých oblastech potřebujete pomoc zdravotnického personálu? (možnost více odpovědí) (formulář č. 1 – otázka č. 11, formulář č. 2 – otázka č. 3) Bez pomoci Hygiena Vyprazdňování Stravování Oblékání Pomoc při pohybu nebo chůzi Jiné, uveďte Celkem odpovědí

Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 7 11 % 52 80 % 50 77 % 15 23 % 50 77 %

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 13 20 % 41 63 % 34 52 % 9 14 % 29 45 %

53

82 %

37

57 %

0 227

0 % –

0 163

0% –

Tabulka č. 10: Oblast pomoci

Analýza položky č. 10: Na tuto otázku odpovídalo 100 % (65) respondentů při přijetí a 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN. Respondenti si měli možnost vybrat více odpovědí. Celkem bylo 227 odpovědí při přijetí a 163 odpovědí před propuštěním. Bez pomoci zdravotnického personálu se obešlo při přijetí do LDN 11 % (7) respondentů. S hygienou potřebovalo pomoc 80 % (52) respondentů. Pomoc s vyprazdňováním potřebovalo 77 % (50) respondentů. Se stravováním potřebovalo pomoc 23 % (15) respondentů. S oblékáním na začátku hospitalizace potřebovalo pomoc 77 % (50) respondentů. Pomoc při pohybu nebo při chůzi potřebovalo 82 % (53) respondentů. Odpověď jiné nevyužil žádný respondent. Bez pomoci se obešlo před propuštěním z LDN 20 % (13) respondentů. S hygienou potřebovalo pomoc 63 % (41) respondentů. S vyprazdňováním potřebovalo pomoc 52 % (34) respondentů. Pomoc se  stravováním potřebovalo 14  % (9) respondentů. S  oblékáním na  konci hospitalizace potřebovalo pomoc 45  % (29) respondentů. Pomoc při pohybu nebo při chůzi potřebovalo pomoc 57 % (37) respondentů. Odpověď jiné před propuštěním z LDN nevyužil žádný respondent.

48

©ªêÜ ¨ªêÜ §ªêÜ ¦ªêÜ ¥ªêÜ ¤ªêÜ £ªêÜ ¢ªêÜ ¡ªêÜ ªêÜ

¨ªêÜ

§§êÜ

¨¢êÜ

§§êÜ

¦£êÜ

¥§êÜ

¥¢êÜ

¢£êÜ

¢ªêÜ

¡¤êÜ

¡¡êÜ

iˆê“’’†Œ

¤¥êÜ

oœŠŒˆ‘„ }œ“•„‡G’™5‘B z—•„™’™5‘B

wdŒê“dŒˆ—B

v…>Ž5‘B

w’’†ê “dŒê“’‹œ…˜ê ‘ˆ…’ꆋSŒ

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 10: Oblast pomoci

Poznámka: Klienti měli možnost výběru více odpovědí. Procenta vyjadřují počet odpovědí od 65 klientů (100 %).

49

Položka č. 11: Do jaké míry jste mobilní (i s použitím kompenzačních pomůcek). (formulář č. 1 – otázka č. 9, formulář č. 2 – otázka č. 13) Úplně mobilní Částečně, pohybuji se na pokoji Částečně, pohybuji se na lůžku Úplně imobilní CELKEM

Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 8 12 %

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 21 32 %

9

14 %

22

34 %

39

60 %

20

31 %

9 65

14 % 100 %

2 65

3% 100 %

Tabulka č. 11: Mobilita

Analýza položky č. 11: Úplně mobilních respondentů při přijetí do LDN bylo 12 % (8). Samostatný pohyb pouze po  pokoji udávalo 14  % (9) respondentů. Pohyb omezený pouze na lůžko mělo 60 % (39) respondentů. Bez pomoci druhé osoby při pohybu se neobešlo při přijetí 14 % (9) respondentů. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů při přijetí do LDN. Úplně mobilních respondentů při propuštění bylo 32 % (21). 34 % (22) respondentů se částečně pohybovalo po pokoji bez pomoci druhé osoby. 31 % (20) mělo pohyb omezený pouze na lůžku. Bez pomoci druhé osoby při pohybu se neobešlo před propuštěním 3 % (2) respondentů. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN.

§ªêÜ ¦ªêÜ ¥ªêÜ ¤ªêÜ £ªêÜ ¢ªêÜ ¡ªêÜ ªêÜ

¦ªêÜ £¤êÜ

£¢êÜ

£¡êÜ

¡¤êÜ

¡¢êÜ

¡¤êÜ £êÜ

“‘?ꐒ…Œ‘B

5–—ˆ:‘?±ê “’‹œ…˜Œê –ˆê‘„ê“’Ž’Œ

5–—ˆ:‘?±ê “’‹œ…˜Œê –ˆê‘„êSWŽ˜

wdŒê“dŒˆ—B

“‘?ꌐ’…Œ‘B

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 11: Mobilita 50

Položka č. 12: Používáte kompenzační pomůcku k pohybu, k chůzi? (formulář č. 1 – otázka č. 10, formulář č. 2 – otázka č. 14) Ne, nepotřebuji Ano, berle, hůl

Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 3 5 % 13 20 %

Ano, chodítko Ano, invalidní vozík Pohybuji se pouze s doprovodem CELKEM

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 7 11 % 20 30 %

3 3

5 % 5 %

18 3

28 % 5%

43

65 %

17

26 %

65

100 %

65

100 %

Tabulka č. 12: Kompenzační pomůcky

Analýza položky č. 12: K pohybu nepotřebovalo žádnou pomůcku při přijetí do LDN 5 % (3) respondentů. Pomocí hůlky nebo berlí se pohybovalo samostatně 20 % (13) respondentů. Chodítko používalo k chůzi 5 % (3) respondentů. Na invalidním vozíku se pohybovalo 5 % (3) respondentů. Bez druhé osoby se neobešlo při pohybu při přijetí 65 % (43) respondentů. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů při přijetí do LDN. Před propuštěním z LDN k pohybu nepotřebovalo žádnou pomůcku 11 % (7) respondentů. Pomocí hůlky nebo berlí se pohybovalo samostatně 30 % (20) respondentů. Chodítko používalo k chůzi 28 % (18) respondentů. Na invalidním vozíku se pohybovalo 5 % (3) respondentů. Bez druhé osoby se neobešlo při pohybu před propuštěním 26 % (17) respondentů. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN.

§ªêÜ ¦ªêÜ ¥ªêÜ ¤ªêÜ £ªêÜ ¢ªêÜ ¡ªêÜ ªêÜ

¦¥êÜ

£ªêÜ ¥êÜ

¡¡êÜ

uˆ±ê ‘ˆ“’—dˆ…˜Œ

¢¨êÜ

¢ªêÜ

h‘’±ê …ˆ•ˆ±ê‹S

¢¦êÜ

¥êÜ

¥êÜ ¥êÜ

h‘’±ê †‹’‡B—Ž’

h‘’±ê Œ‘™„Œ‡‘Bê ™’BŽ

wdŒê“dŒˆ—B

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 12: Kompenzační pomůcky 51

w’‹œ…˜Œê –ˆê“’˜ˆê –ꇒ“•’™’‡ˆ

Položka č. 13: Máte chronickou ránu? (formulář č. 1 – otázka č. 7, formulář č. 2 – otázka č. 11) Ne Ano, léčím se dlouhodobě Ano, vznikla během hospitalizace Popáleniny Rány zhojené v LDN CELKEM

Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 44 68 %

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 48 74 %

7

11 %

3

4%

13

20 %

5

8%

1

1 %

0

0%

0

0 %

9

14 %

65

100 %

65

100 %

Tabulka č. 13: Chronická rána

Analýza položky č. 13: Při přijetí do LDN 68 % (44) respondentů nemělo chronickou ránu. Dlouhodobě se léčilo s chronickou ránou 11 % (7) respondentů. U 20 % (13) respondentů vznikla rána během hospitalizace, než byli přijati do LDN. 1 % (1) respondentů mělo při přijetí popáleniny. Před propuštěním z  LDN nemělo chronickou ránu 74 % (48) respondentů. 4 % (3) respondentů se dlouhodobě léčilo s chronickou ránou. 8 % (5) respondentům chronická rána vznikla během hospitalizace. 14 % (9) respondentům se chronická rána zahojila během hospitalizace v LDN. Při přijetí i před propuštěním odpovídalo 100 % (65) respondentů.

¡ªªêÜ

¦¨êÜ §¤êÜ

¥ªêÜ

¡¡êÜ ¤êÜ

¢ªêÜ

¨êÜ

¡êÜ ªêÜ

ªêÜ ¡¤êÜ

ªêÜ uˆ

h‘’±ê >:Bê–ˆê ‡’˜‹’‡’…?

h‘’±ê w’“5ˆ‘Œ‘œ ™‘ŒŽ„ê …?‹ˆê ‹’–“Œ—„Œ„†ˆ

wdŒê“dŒˆ—B

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 13: Chronická rána

52

y5‘œê ‹’ˆ‘>ê ™êsku

Položka č. 14: Jste inkontinentní? (formulář č. 1 – otázka č. 8, formulář č. 2 – otázka č. 12) Ne Ano, jen v noci

Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 20 31 % 4 6 %

Ano, částečně ve dne i v noci Ano, úplně, pleny nebo PMK CELKEM

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 21 32 % 9 14 %

5

8 %

14

22 %

36

55 %

21

32 %

65

100 %

65

100 %

Tabulka č. 14: Inkontinence

Analýza položky č. 14: Při přijetí do LDN bylo 55 % (36) respondentů plně inkontinentních a mělo PMK nebo pleny. Částečně inkontinentních bylo 8 % (5) respondentů. 6 % (4) respondentů udávalo inkontinenci jen v noci. Z celkového počtu 65 (100 %) bylo při přijetí 31 % (20) respondentů kontinentních. Před propuštěním z LDN bylo 32 % (21) respondentů plně inkontinentních a  mělo PMK nebo pleny. Částečně inkontinentních bylo 22  % (14) respondentů. 14  % (9) respondentů udávalo inkontinenci jen v  noci. Z celkového počtu 65 (100 %) bylo před propuštěním z LDN 32 % (21) respondentů kontinentních.

¦ªêÜ ¥ªêÜ ¤ªêÜ £ªêÜ ¢ªêÜ ¡ªêÜ ªêÜ

¥¥êÜ £¢êÜ

£¡êÜ £¢êÜ ¢¢êÜ ¦êÜ uˆ

¡¤êÜ

h‘’±ê ˆ‘ê™ê‘’†Œ

¨êÜ h‘’±ê :5–—ˆ:‘?ê ™ˆê‡‘ˆêŒê™ê‘’†Œ

wdŒê“dŒˆ—B

h‘’±ê R“‘?±ê“ˆ‘œê ‘ˆ…’êwtr

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 14: Inkontinence

53

Položka č. 15: Jaká nálada u Vás nejvíce převládá? (formulář č. 1 – otázka č. 14, formulář č. 2 – otázka č. 20) Optimistická Dobrá Je mně všechno jedno Mám strach z budoucnosti, obavy Pesimistická, depresivní Jiné CELKEM

Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 1 2 % 19 29 %

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 8 12 % 30 46 %

1

2 %

1

2%

13

20 %

9

14 %

23

35 %

11

17 %

8 65

12 % 100 %

6 65

9% 100 %

Tabulka č. 15: Nálada

Analýza položky č. 15: Při přijetí do LDN hodnotilo 2 % (1) respondentů svojí náladu jako optimistickou. Jako dobrou náladu hodnotilo 29 % (19) respondentů. Strach z budoucnosti mělo 20 % (13) respondentů. Pesimistickou a depresivní náladu mělo 35 % (23) respondentů. Odpověď „jiné“ využilo při přijetí 12 % (8) respondentů a charakterizovali náladu jako špatnou. Odpověď „je mně všechno jedno“ využili při přijetí 2 % (1) respondentů. Před propuštěním z LDN hodnotilo 12 % (8) respondentů svojí náladu jako optimistickou. Jako dobrou náladu hodnotilo 46 % (30) respondentů. Strach z budoucnosti mělo před propuštěním z LDN 14 % (9) respondentů. Pesimistickou a depresivní náladu mělo 17 % (11) respondentů. Odpověď „jiné“ využilo 9 % (6) respondentů a charakterizovali svoji náladu jako špatnou, střídavě „dobrou a špatnou“ a plačtivou. Odpověď „je mně všechno jedno“ využilo před propuštěním 2 % (1) respondentů. Celkem odpovídalo 100  % (65) respondentů při přijetí a  100  % (65) před propuštěním z  LDN. Z  tabulky vyplývá, že při přijetí do léčebny dlouhodobě nemocných klienti prožívali obavy, strach z  budoucnosti, špatnou a  plačtivou, pesimistickou a  depresivní náladu. Tyto negativní pocity prožívalo 67 % klientů při přijetí a 40 % klientů před propuštěním z LDN.

54

¤¦êÜ

¥ªêÜ ¤¥êÜ ¤ªêÜ

£¥êÜ

£¥êÜ

¢©êÜ

£ªêÜ ¢¥êÜ

¢ªêÜ

¢ªêÜ

¡¤êÜ

¡¢êÜ

¡¥êÜ

¡§êÜ ©êÜ

¡ªêÜ ¥êÜ

¡¢êÜ

¢êÜ

¢êÜ ¢êÜ

ªêÜ v“—ŒŒ–—Œ†Ž5

k’…•5

qˆê‘?ê t5ê–—•„†‹ê wˆ–ŒŒ–—Œ†Ž5± qŒ‘> ™Oˆ†‹‘’ê ê…˜‡’˜†‘’–—Œ±ê ‡ˆ“•ˆ–Œ™‘B ˆ‡‘’ ’…„™œ

wdŒê“dŒˆ—B

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 15: Nálada

55

Položka č. 16: Jak hodnotíte v současné době kvalitu Vašeho života? (formulář č. 1 – otázka č. 15, formulář č. 2 – otázka č. 21) Velmi špatná Špatná

Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 10 15 % 36 55 %

Ani špatná, ani dobrá Dobrá Velmi dobrá CELKEM

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 1 2% 15 23 %

11

17 %

26

40 %

7 1 65

11 % 2 % 100 %

23 0 65

35 % 0% 100 %

Tabulka č. 16: Kvalita života

Analýza položky č. 16: Jako „velmi špatnou“ kvalitu života hodnotilo při přijetí do LDN 15 % (10) respondentů. Jako „špatnou“ kvalitu života hodnotilo 55 % (36) respondentů. „Ani špatnou, ani dobrou“ odpověď si vybralo 17 % (11) respondentů. „Dobrou“ kvalitu svého života hodnotilo při přijetí 11 % (7) respondentů. „Velmi dobrou“ kvalitu života hodnotilo 2 % (1) respondentů. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů při přijetí do LDN. Jako „velmi špatnou“ kvalitu života hodnotilo před propuštěním z LDN 2 % (1) respondentů. Jako „špatnou“ kvalitu svého života hodnotilo 23 % (15) respondentů. „Ani špatnou, ani dobrou“ odpověď si vybralo 40 % (26) respondentů. „Dobrou“ kvalitu svého života hodnotilo 35 % (23) respondentů. „Velmi dobrou“ kvalitu svého života neoznačil před propuštěním z LDN nikdo. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN. H 1 Předpokládám, že více jak 50 % klientů bude hodnotit prožívání své kvality života na začátku hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou negativně (špatná nebo velmi špatná). V LDN Bílovicích nad Svitavou 70 % klientů na začátku hospitalizace hodnotilo prožívání své kvality života negativně (špatná nebo velmi špatná).

Hypotéza 1 se potvrdila.

56

H 2 Předpokládám, že  méně než 25  % klientů bude hodnotit prožívání své kvality života před ukončením hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou negativně (špatná nebo velmi špatná). V LDN Bílovicích nad Svitavou 25 % klientů před ukončením hospitalizace hodnotilo prožívání své kvality života negativně (špatná nebo velmi špatná).

Hypotéza 2 se nepotvrdila.

¦ªêÜ

¥¥êÜ

¥ªêÜ ¤ªêÜ

¤ªêÜ

£¥êÜ

£ªêÜ ¢ªêÜ ¡ªêÜ

¢£êÜ ¡§êÜ

¡¥êÜ

¡¡êÜ ¢Ü

¢Ü ªêÜ

ªêÜ }ˆŒêO“„—‘5

“„—‘5

h‘ŒêO“„—‘5± „‘Œê‡’…•5

wdŒê“dŒˆ—B

k’…•5

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 16: Kvalita života

57

}ˆŒê‡’…•5

Položka č. 17: Jak jste spokojen s chováním ošetřovatelského personálu? (formulář č. 1 – otázka č. 13, formulář č. 2 – otázka č. 5) Jsem velmi spokojen Jsem spokojen Většinou jsem spokojen Většinou jsem nespokojen Jsem nespokojen CELKEM

Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST

17

26 %

37

57 %

36

56 %

20

30 %

8

12 %

7

11 %

4

6 %

1

2%

0 65

0 % 100 %

0 65

0% 100 %

Tabulka č. 17: Spokojenost s chováním ošetřovatelského personálu

Analýza položky č. 17: Velmi spokojeno s chováním ošetřovatelského personálu bylo 26 % (17) respondentů při přijetí do LDN. Spokojeno s chováním sester bylo 56 % (36) respondentů. „Většinou jsou spokojeni“ udávalo 12 % (8) respondentů. Většinou nespokojeno s chováním ošetřovatelského personálu bylo 6 % (4) respondentů při přijetí do LDN. Odpověď „nespokojen“ nevyužil nikdo. Před propuštěním z LDN bylo velmi spokojeno s chováním ošetřovatelského personálu 57 % (37) respondentů. Spokojeno s chováním sester bylo 30 % (20) respondentů. „Většinou jsou spokojeni“ udávalo 11 % (7) respondentů. Většinou nespokojenost s chováním ošetřovatelského personálu bylo 2 % (1) respondentů. Odpověď „nespokojen“ nevyužil nikdo. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů při přijetí a 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN.

¦ªêÜ

¥§êÜ

¥¦êÜ

¥ªêÜ ¤ªêÜ £ªêÜ

£ªêÜ

¢¦êÜ

¢ªêÜ

¡¢êÜ ¡¡êÜ

¡ªêÜ

¦êÜ

¢êÜ

ªêÜ q–ˆê™ˆŒê –“’Ž’ˆ‘

q–ˆê –“’Ž’ˆ‘

}?—OŒ‘’˜ ꍖˆê –“’Ž’ˆ‘

wdŒê“dŒˆ—B

}?—OŒ‘’˜ê –ˆê ‘ˆ–“’Ž’ˆ‘

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 17: Spokojenost s chováním ošetřovatelského personálu 58

Položka č. 18: Jak hodnotíte ošetřovatelskou péči? (práce sester) (formulář č. 2 – otázka č. 4) Jsem velmi spokojen Jsem spokojen Spíš jsem spokojen

ABSOLUTNÍ ČETNOST 37 22 6

RELATIVNÍ ČETNOST 57 % 34 % 9%

0 0 0 65

0% 0% 0% 100 %

Spíš jsem nespokojen Jsem nespokojen Nevím CELKEM

Tabulka č. 18: Spokojenost s ošetřovatelskou péčí

Analýza položky č. 18: Spokojenost s ošetřovatelskou péčí hodnotilo 100 % (65) respondentů před ukončením hospitalizace v LDN. S prací sester bylo velmi spokojeno 57 % (37) respondentů. Spokojeno s ošetřovatelskou péčí bylo 34 % (22) respondentů a spíše spokojeno bylo 9 % (6) respondentů. Odpověď „spíš jsem nespokojen“ a „jsem nespokojen“ a „nevím“ nevyužil nikdo. H 5 Předpokládám, že více jak 75 % klientů v LDN Bílovicích nad Svitavou bude spokojeno s poskytováním ošetřovatelské péče. V LDN Bílovicích nad Svitavou bylo 91 % klientů spokojeno s ošetřovatelskou péčí.

Hypotéza 5 se potvrdila.

©êÜ q–ˆê™ˆŒê–“’Ž’ˆ‘ £¤êÜ

q–ˆê–“’Ž’ˆ‘

¥§êÜ

z“BOꍖˆê–“’Ž’ˆ‘

Graf č. 18: Spokojenost s ošetřovatelskou péčí

59

Položka č. 19: Jak jste spokojen s prováděním rehabilitační péče? (formulář č. 2 – otázka č. 15) Jsem velmi spokojen Jsem spokojen Většinou jsem spokojen Jsem nespokojen Jsem většinou nespokojen Nevím CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 22 32 8 2 0 1 65

RELATIVNÍ ČETNOST 34 % 49 % 12 % 3% 0% 2% 100 %

Tabulka č. 19: Spokojenost s rehabilitací

Analýza položky č. 19: „Jsem velmi spokojen“ s prováděním rehabilitační péče uvedlo 34 % (22) respondentů. „Jsem spokojen“ s rehabilitační péčí uvedlo 49 % (32) respondentů. „Většinou jsem spokojen“ s rehabilitační péčí určilo 12 % (8) respondentů. Nespokojenost vyjádřili 3 % (2) respondentů. Odpověď „nevím“ určili 2 % (1) respondentů. Odpověď „většinou jsem nespokojen“ nevyužil žádný respondent. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN. H 6 Předpokládám, že více jak 75 % klientů v LDN Bílovicích nad Svitavou bude spokojeno s poskytováním rehabilitační péče. V LDN Bílovicích nad Svitavou bylo spokojeno 83 % klientů s poskytováním rehabilitační péče.

Hypotéza 6 se potvrdila.

£êÜ ¢êÜ q–ˆê™ˆŒê–“’Ž’ˆ‘

¡¢êÜ £¤êÜ

q–ˆê–“’Ž’ˆ‘ }?—OŒ‘’˜ê–ˆê–“’Ž’ˆ‘

¤©êÜ

q–ˆê‘ˆ–“’Ž’ˆ‘ uˆ™B

Graf č. 19: Spokojenost s rehabilitací 60

Položka č. 20: Myslíte si, že je rehabilitace dostatečná? (formulář č. 2 – otázka č. 16) Ano, je dostatečná Ne, není dostatečná Nevím CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 45 16 4 65

RELATIVNÍ ČETNOST 69 % 25 % 6% 100 %

Tabulka č. 20: Rehabilitace

Analýza položky č.  20: 69  % (45) respondentů považovalo rehabilitaci za  dostatečnou. „Není dostatečná“ odpovědělo 25 % (16) respondentů. Odpověď „nevím“ si vybralo 6 % (4) respondentů. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN.

¦êÜ h‘’±êˆê‡’–—„—ˆ:‘5

¢¥êÜ

uˆ±ê‘ˆ‘Bꇒ–—„—ˆ:‘5 ¦©êÜ

uˆ™B

Graf č. 20: Rehabilitace

61

Položka č. 21: Rehabilitoval byste raději… (formulář č. 2 – otázka č. 17) Kratší dobu Delší dobu Vícekrát denně

ABSOLUTNÍ ČETNOST 4 3 39

RELATIVNÍ ČETNOST 6% 5% 60 %

Nerehabilitoval bych vůbec Doba a délka vyhovuje CELKEM

0 19 65

0% 29 % 100 %

Tabulka č. 21: Doba rehabilitace

Analýza položky č. 21: 6 % (4) respondentů by raději rehabilitovalo kratší dobu, 5 % (3) respondentů by raději rehabilitovalo delší dobu. 60 % (39) respondentů by raději rehabilitovalo vícekrát denně. Odpověď „jiné“ využilo 29 % (19) respondentů, kteří uvedli, že by dobu a délku rehabilitace neměnili. Možnost „nerehabilitovat vůbec“ nevyužil žádný respondent. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN.

¦êÜ

¥êÜ r•„—OBꇒ…˜

¢©êÜ kˆOBꇒ…˜ }B†ˆŽ•5—ꇈ‘‘? ¦ªêÜ

k’…„ê„ê‡>Ž„Ꙝ‹’™˜ˆ

Graf č. 21: Doba rehabilitace

62

Položka č. 22: Jak se Vám líbí prostředí v LDN? (formulář č. 1 – otázka č. 12, formulář č. 2 – otázka č. 6) Při přijetí ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST Ano, líbí se mi 43 66 % Ano líbí se mi, ale… 7 11 % Ne, nelíbí se mi 8 12 % Je mně to jedno 7 11 % CELKEM 65 100 %

Před propuštěním ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST 50 76 % 9 14 % 3 5% 3 5% 65 100 %

Tabulka č. 22: Prostředí LDN

Analýza položky č. 22: Prostředí v LDN Bílovicích nad Svitavou se líbilo 66 % (43) respondentům při přijetí do LDN. Prostředí v LDN se nelíbilo 12 % (8) respondentům Odpověď „ je mně to jedno“ využilo při přijetí 11 % (7) respondentů. 11 % (7) respondentů odpovědělo, že  se  jim prostředí líbí, ale doplnili odpověď připomínkami. Před propuštěním se prostředí v LDN Bílovicích nad Svitavou líbilo 76 % (50) respondentům. Prostředí v LDN se nelíbilo 5 % (3) respondentům. Odpověď „ je mně to jedno“ využilo 5 % (3) respondentů. 14 % (9) respondentů odpovědělo, že se jim prostředí líbí, ale doplnili odpověď připomínkami. Klienti popisovali nemocnici jako starou budovu, chybí jim kantýna, pokoje jsou třílůžkové (mnoho klientů na pokoji), prostředí je stísněné, pokoje jsou malé, nechutná jim čaj, jsou často rušeni dezorientovanými pacienty, chybí kadeřnické služby a pedikúra. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů při přijetí a 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN. H 7 Předpokládám, že  více jak 75  % klientů bude spokojeno s  prostředím v LDN Bílovicích nad Svitavou. Při přijetí do LDN Bílovic nad Svitavou bylo spokojeno 77 % klientů a před propuštěním z LDN Bílovic nad Svitavou bylo spokojeno 90 % klientů.

Hypotéza 7 se potvrdila.

63

¨ªêÜ §ªêÜ ¦ªêÜ ¥ªêÜ ¤ªêÜ £ªêÜ ¢ªêÜ ¡ªêÜ ªêÜ

§¦êÜ ¦¦êÜ

h‘’±ê B…Bꖈꐌ

¡¡êÜ ¡¤êÜ

¡¢êÜ

h‘’ê B…Bꖈꐌ±ê „ˆ°

uˆ±ê‘ˆB…Bê –ˆêŒ

wdŒê“dŒˆ—B

¥êÜ

¡¡êÜ

¥êÜ

qˆê‘?ê —’ꍈ‡‘’

wdˆ‡ê“•’“˜O—?‘B

Graf č. 22: Prostředí LDN

64

Položka č. 23: Jak jste spokojen s vybavením pokoje? (formulář č. 2 – otázka č. 7) Jsem spokojen Ano jsem spokojen, ale… Je mně to jedno

ABSOLUTNÍ ČETNOST 49 10 5

RELATIVNÍ ČETNOST 75 % 15 % 8%

Jsem nespokojen CELKEM

1 65

2% 100 %

Tabulka č. 23: Vybavení pokoje

Analýza položky č.  23: S  vybavením pokoje bylo spokojeno 75  % (49) respondentů, 8 % (5) respondentů bylo lhostejné, jak je pokoj vybavený, 2 % (1) respondentů bylo s  vybavením pokoje nespokojeno. 15  % (10) respondentů využilo možnost odpovědi „ano jsem spokojen, ale…“ Těmto klientům se  pokoj zdál malý, tmavý, na  pokojích není WC, chybí lampičky u lůžka, lůžko je vysoké, nevyhovující noční stolek, stolky se nedají uzamknout, málo místa na osobní věci, malé skříně, skříně s osobními věcmi jsou daleko, nefungující televize. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN.

¡¥êÜ

¨êÜ

¢êÜ q–ˆê–“’Ž’ˆ‘ h‘’ꍖˆê–“’Ž’ˆ‘±ê„ˆ° qˆê‘?ꗒꍈ‡‘’

§¥êÜ

q–ˆê‘ˆ–“’Ž’ˆ‘

Graf č. 23: Vybavení pokoje

65

Položka č. 24: Jak hodnotíte kvalitu podávané stravy? (formulář č. 2 – otázka č. 18) Velmi dobrá Spíše dobrá Spíše špatná

ABSOLUTNÍ ČETNOST 7 39 16

RELATIVNÍ ČETNOST 11 % 60 % 25 %

Nic mně tady nechutná CELKEM

3 65

4% 100 %

Tabulka č. 24: Kvalita stravy

Analýza položky č. 24: Z celkového počtu 65 (100 %) respondentů před ukončením hospitalizace hodnotilo stravu jako „velmi dobrou“ 11 % (7), strava je „spíše dobrá“ hodnotilo 60 % (39) respondentů. Strava je „spíše špatná“ udávalo 25 % (16) respondentů. 4 % (3) respondentů odpovědělo, že jim v LDN nic nechutná.

¤êÜ ¡¡êÜ

}ˆŒê‡’…•5

¢¥êÜ

z“BOˆê‡’…•5 z“BOˆêO“„—‘5

¦ªêÜ

uŒ†ê‘?ꗄ‡œê‘ˆ†‹˜—‘5

Graf č. 24: Kvalita stravy

66

Položka č. 25: Dostával jste během hospitalizace v LDN dostatečné množství stravy? (formulář č. 2 – otázka č. 19) Ano Ano, celou porci nesním Většinou ano Většinou ne Ne, mám hlad, snědl bych víc CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 24 34 5 0 2 65

RELATIVNÍ ČETNOST 37 % 52 % 8% 0% 3% 100 %

Tabulka č. 25: Množství stravy

Analýza položky č. 25: Dostatečné množství stravy dostávalo v LDN 37 % (24) respondentů, 52 % (34) respondentů udávalo, že porci, kterou dostali, celou nesnědli. 8 % (5) respondentů odpovědělo, že většinou dostávali dostatečné množství stravy. 3 % (2) respondentů v LDN odpovědělo, že mají hlad a porce jim nestačí, snědli by víc. Odpověď „většinou ne“ nezvolil žádný respondent. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN.

£êÜ ¨êÜ

h‘’ £§êÜ

h‘’±ê†ˆ’˜ê“’•†Œê‘ˆ–‘B }?—OŒ‘’˜ê„‘’

¥¢êÜ

uˆ±ê5ê‹„‡±ê –‘?‡ê…œ†‹ê™B†

Graf č. 25: Množství stravy

67

Položka č. 26: Jste během hospitalizace v kontaktu se svojí rodinou? (formulář č. 1 – otázka č. 16) Ano, navštěvují mě Ano, pouze telefonicky Během hospitalizace v LDN za mnou nebyli Ne Nikoho nemám, s nikým se nestýkám CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 40 2

RELATIVNÍ ČETNOST 62 % 3%

16

25 %

1

1%

6

9%

65

100 %

Tabulka č. 26: Kontakt s rodinou při přijetí

Analýza položky č. 26: Návštěva rodiny po přijetí (4.–7. den) do LDN byla u 62 % (40) respondentů. V telefonickém kontaktu s rodinou při přijetí (4.–7. den) bylo 3 % (2) respondentů. 25 % (16) respondentů v prvních 4–7 dnech hospitalizace nebylo v kontaktu se  svojí rodinou. 1  % (1) respondentů uvedlo, že  je momentálně úplně bez kontaktu se svojí rodinou. 9 % (6) respondentů uvedlo, že rodinu nemá nebo se s nikým z rodiny se nestýká. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů při přijetí do LDN.

¡êÜ

h‘’±ê‘„™O—?™˜Bê?

©êÜ

h‘’±ê“’˜ˆê—ˆˆ‰’‘Œ†Žœ ¢¥êÜ

i?‹ˆê‹’–“Œ—„Œ„†ˆê ™êskuꝄꐑ’˜ê‘ˆ…œŒ

¦¢êÜ

uˆ £êÜ

uŒŽ’‹’ꑈ5±ê –ê‘ŒŽUê–ˆê‘ˆ–—UŽ5

Graf č. 26: Kontakt s rodinou při přijetí

68

Položka č. 27: Máte tady všechny věci, které potřebujete? (formulář č. 1 – otázka č. 17) Ano Ne CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 41 24 65

RELATIVNÍ ČETNOST 63 % 37 % 100 %

Tabulka č. 27: Osobní věci při přijetí

Analýza položky č. 27: Při přijetí do LDN mělo 63 % (41) respondentů všechny potřebné osobní věci. 37 % (24) respondentů nemělo u sebe osobní věci, které potřebovali (hygienické potřeby, kompenzační pomůcky, brýle, oblečení, vhodnou obuv atd.). Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů při přijetí z LDN.

£§êÜ

h‘’ ¦£êÜ

uˆ

Graf č. 27: Osobní věci při přijetí

69

Položka č. 28 : Kdo z Vaší rodiny a okolí Vám nejvíce pomáhá a navštěvuje Vás v LDN? (možnost více odpovědí) (formulář č. 2 – otázka č. 22) Děti Vnoučata Sourozenci Snacha, zeť Známí, kamarádi Neteř, synovec Manžel, manželka Nikdo CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 45 9 6 4 4 7 1 4 80

RELATIVNÍ ČETNOST 56 % 11 % 8% 5% 5% 9% 1% 5% 100 %

Tabulka č. 28: Návštěvy

Analýza položky č. 28: V této položce měli respondenti možnost využít více odpovědí. Položka nám ukazuje, kdo chodil nejčastěji do LDN na návštěvy. Největší část návštěv tvořily děti respondentů, 56 % (45). Vnoučata tvořily 11% (9) skupinu, sourozenci 8% (6) skupinu. Na návštěvě byli snacha, zeť v 5 % (4) případů. Neteř, synovec tvořili skupinu 9 % (7) z celé skupiny návštěv. Manžela, manželku uvedli respondenti v 1 % (1). Známí, kamarádi přišli do LDN 4× na návštěvu (5 %). 5 % (4) odpovědí znělo „nikdo“. Celkem bylo 80 (100 %) odpovědí a odpovídalo 65 respondentů před propuštěním z LDN.

k?—Œ ©êÜ

¡êÜ ¥êÜ

}‘’˜:„—„

¥êÜ ¥êÜ

z’˜•’ˆ‘†Œ

¨êÜ

z‘„†‹„±êˆP

¥¦êÜ

‘5B±êŽ„„•5‡Œ

¡¡êÜ

uˆ—ˆd±ê–œ‘’™ˆ†ê t„‘Wˆ±ê„‘WˆŽ„ uŒŽ‡’ Graf č. 28: Návštěvy 70

Položka č. 29: Zapojili se Vaši rodinní příslušníci do péče v LDN o Vás? (formulář č. 2 – otázka č. 23) Vůbec ne Trochu Středně

ABSOLUTNÍ ČETNOST 29 23 8

RELATIVNÍ ČETNOST 45 % 35 % 12 %

Hodně Maximálně CELKEM

4 1 65

6% 2% 100 %

Tabulka č. 29: Zapojení rodiny

Analýza položky č.  29: 2  % (1) klientů uvedlo, že  se  jejich rodinní příslušníci zapojili do péče maximálně, 6 % (4) respondentů uvedlo, že se rodina zapojila „hodně“. 12 % (8) respondentů ohodnotilo péči rodiny „středně“. 35 % (23) respondentů uvedlo, že se rodina stará „trochu“. A téměř polovina respondentů uvádí, že se rodina nezapojila do péče vůbec, 45 % (29). Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN.

¦êÜ ¢êÜ

}S…ˆ†ê‘ˆ

¡¢êÜ {•’†‹˜

¤¥êÜ

z—dˆ‡‘?

£¥êÜ

o’‡‘? t„›Œ5‘?

Graf č. 29: Zapojení rodiny

71

Položka č. 30: Jak často Vás navštěvuje Vaše rodina? (formulář č. 2 – otázka č. 24) 1× týdně 2× týdně 3× týdně a více 1× za měsíc 2× za měsíc Rodina mně nenavštěvuje vůbec CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 21 10 8 7 11 8 65

RELATIVNÍ ČETNOST 32 % 16 % 12 % 11 % 17 % 12 % 100 %

Tabulka č. 30 : Frekvence návštěv

Analýza položky č. 30: 3× týdně a více mělo 12 % (8) respondentů návštěvu v LDN. 2× týdně mělo 16 % (10) respondentů návštěvu v LDN. 1× týdně mělo 32 % (21) respondentů návštěvu. 2× za měsíc chodila na návštěvu rodina k 17 % (11). 11 % (7) respondentů mělo návštěvu pouze 1× za měsíc. 12 % (8) respondentů nemělo v LDN žádný osobní kontakt s rodinou nebo rodinu nemá. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN. H 8 Předpokládám, že  více jak 25  % klientů nebude v  osobním kontaktu se  svojí rodinou během hospitalizace v  LDN Bílovicích nad Svitavou nebo je rodina navštívila 1× za měsíc. Bez osobního kontaktu se svojí rodinou nebo návštěvu 1× za měsíc mělo 23 % klientů během hospitalizace v LDN.

Hypotéza 8 se nepotvrdila.

¡×ê—U‡‘? ¢×ê—U‡‘?

¡¢êÜ £¢êÜ

¡§êÜ ¡¡êÜ ¡¢êÜ

£×ê—U‡‘?ê„ê™B†ˆ ¡×Ꝅê?–B†

¡¦êÜ

¢×Ꝅê?–B† y’‡Œ‘„ꐑ?ê ‘ˆ‘„™O—?™˜ˆê™S…ˆ†

Graf č. 30 : Frekvence návštěv 72

Položka č. 31: Pomáhá Vám rodina podle Vašich představ? (formulář č. 2 – otázka č. 25) Ano Spíše ano Spíše ne

ABSOLUTNÍ ČETNOST 41 11 3

RELATIVNÍ ČETNOST 63 % 17 % 5%

Ne CELKEM

10 65

15 % 100 %

Tabulka č. 31: Pomoc rodiny

Analýza položky č. 31: 63 % (41) respondentů bylo spokojeno s pomocí své rodiny. 17 % (11) respondentů vyjádřilo pochybnosti, ale bylo spokojeno s pomocí své rodiny. 5 % (3) respondentů si vybralo odpověď „spíše nespokojen“. Nespokojeno s pomocí své rodiny bylo 15 % (10) respondentů. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN.

¡¥êÜ

¥êÜ

h‘’ z“BOˆê„‘’

¡§êÜ

¦£êÜ

z“BOˆê‘ˆ uˆ

Graf č. 31: Pomoc rodiny

73

Položka č. 32: Pokud Vám nepomáhá Vaše rodina podle Vašich představ, jaké řešíte problémy? (formulář č. 2 – otázka č. 26) Nemají čas Jiné CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 9 10 19

RELATIVNÍ ČETNOST 47 % 53 % 100 %

Tabulka č. 32: Problémy

Analýza položky č. 32: Na tuto otázku chtělo odpovídat 100 % (19) respondentů před propuštěním z LDN. Do odpovědi „jiné“ od 53 % (10) patřily odpovědi: chci domů, nechci se stěhovat k dceři; nic o své rodině nevím; nestýkám se svými dětmi; děti bydlí daleko; nevycházím se svým synem; dcera bydlí v zahraničí, nevídáme se; nemám vlastní děti; naše problémy neřešíme; rodina o mě nemá zájem; syn sem chodí jen pro peníze. 47 % (9) respondentů trápilo, že jejich rodina nemá čas, aby přijeli za nimi na návštěvu do LDN.

¥£êÜ

uˆ„Bê:„–

¤§êÜ

qŒ‘>

Graf č. 32: Problémy

74

Položka č. 33: Navštívili Vás během hospitalizace dobrovolníci? (formulář č. 2 – otázka č. 27) Ano Ne Neměl jsem zájem CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 44 20 1 65

RELATIVNÍ ČETNOST 68 % 31 % 1% 100 %

Tabulka č. 33: Dobrovolníci

Analýza položky č. 33: Během hospitalizace navštívili dobrovolníci 68 % (44) respondentů. 1  % (1) respondentů návštěvu dobrovolníků odmítlo. 31  % (20) respondentů se s dobrovolníky během hospitalizace nesetkalo. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN.

¡êÜ

£¡êÜ

h‘’ uˆ

¦¨êÜ

uˆ?ê–ˆê5ˆ

Graf č. 33: Dobrovolníci

75

Položka č. 34: Byla návštěva dobrovolníků pro Vás přínosná? (formulář č. 2 – otázka č. 28) Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím Jiné, uveďte CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 34 5 1 4 0 0 44

RELATIVNÍ ČETNOST 77 % 12 % 2% 9% 0% 0% 100 %

Tabulka č. 34: Přínos dobrovolníků

Analýza položky č. 34: Z celkového počtu 44 (100 %) respondentů před propuštěním z LDN 77 % (34) vnímalo dobrovolníky velice kladně. 12 % (5) respondentů hodnotilo přítomnost dobrovolníků jako „spíše ano“. 2 % (1) respondentů uvedlo, že dobrovolníci jsou pro ně spíše nepřínosní. 9 % (4) respondentů odpovědělo, že návštěva dobrovolníků není pro ně přínosem v LDN. Odpověď „nevím; jiné, uveďte“ nevyužil žádný z respondentů. H 10 Předpokládám, že pro více jak 75 % klientů v LDN Bílovicích nad Svitavou (kteří se setkali s dobrovolníky) bude návštěva dobrovolníků přínosná. V LDN Bílovicích nad Svitavou 89 % klientů odpovědělo, že návštěva dobrovolníků je pro ně přínosná.

Hypotéza 10 se potvrdila.

¢êÜ

©êÜ h‘’

¡¢êÜ

z“BOˆê„‘’ z“BOˆê‘ˆ

§§êÜ

uˆ

Graf č. 34: Přínos dobrovolníků

76

Položka č. 35: Jakou činností jste se zabýval v LDN v odpoledních hodinách? (možnost více odpovědí) (formulář č. 2 – otázka č. 29) Čtením Spaním Snažím se rehabilitovat

ABSOLUTNÍ ČETNOST 21 34 6

RELATIVNÍ ČETNOST 27 % 43 % 8%

TV, rádio Chodím ven Celkem odpovědí

16 2 79

20 % 2% 100 %

Tabulka č. 35: Volný čas

Analýza položky č. 35: Nejvíce respondentů uvedlo, že ve svém volném čase (odpoledne) spalo, 43 % (34) dpovědí. 27 % (21) respondentů si odpoledne četlo. 20 % (16) respondentů sledovalo televizi nebo poslouchalo radio. Pouze 8 % (6) respondentů se samo aktivně snažilo rehabilitovat a 2 % (2) se šlo projít ven před léčebnu. Před ukončením hospitalizace odpovídalo 65 klientů. Měli možnost více odpovědí, celkem počet odpovědí 79 (100 %). Předpokládám, že více jak 50 % klientů v LDN Bílovicích nad Svitavou

H 9

uvede, že tráví svůj volný čas bez fyzické aktivity. V LDN Bílovicích nad Svitavou 90 % klientů tráví svůj volný čas bez fyzické aktivity.

Hypotéza 9 se potvrdila.

¢êÜ ¢ªêÜ

—ˆ‘B ¢§êÜ

z“„‘B

¨êÜ

z‘„WBê–ˆê•ˆ‹„…ŒŒ—’™„— ¤£êÜ

kB™5ê–ˆê‘„ê{}± “’–’˜†‹5ê•5‡Œ’ j‹’‡Bê™ˆ‘

Graf č. 35: Volný čas 77

Položka č. 36: O jaké činnosti během odpoledne byste měl zájem? (formulář č. 2 – otázka č. 30) Cvičit Nic Nic nemůžu dělat

Vycházky Společenské akce Ruční práce Nevím CELKEM

ABSOLUTNÍ ČETNOST 6 2 1

RELATIVNÍ ČETNOST 9% 3% 2%

23 6 9 18 65

35 % 9% 14 % 28 % 100 %

Tabulka č. 36: Zájem o činnosti v odpoledních hodinách

Analýza položky č. 36: Zájem o cvičení v odpoledních hodinách mělo 9 % (6) respondentů, 3 % (2) respondentů nechtělo dělat odpoledne nic. 2 % (1) respondentů si myslí, že nemůžou nic dělat. 35 % (23) respondentů by rádo šlo odpoledne na vycházku. 9 % (6) respondentů by uvítalo společenské akce. 14 % (9) respondentů, (odpovídali ženy) by mělo zájem o ruční práce. 28 % (18) respondentů nevědělo, co by mohli v léčebně odpoledne dělat. Celkem odpovídalo 100 % (65) respondentů před propuštěním z LDN.

£¥êÜ £ªêÜ ¢¥êÜ ¢ªêÜ ¡¥êÜ ¡ªêÜ ¥êÜ ªêÜ

£¥êÜ ¢¨êÜ

©êÜ

©êÜ £êÜ

Œ:Œ—

†

¢êÜ

uŒ

j™

u

„—

‡? W˜ê

S

ˆ Œ†ê‘

¡¤êÜ

ˆ  Žœ Ž†ˆ •5† 5 „ ˆ™B ê “ ‹ ê > u B † Ž œ ‘ – : } ˆ‘ y˜ ˆ: ’ z“

Graf č. 36: Zájem o činnosti v odpoledních hodinách

78

7 DISKUZE

Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit subjektivní hodnocení prožívání kvality života u  hospitalizovaných klientů v  léčebně pro dlouhodobě nemocné v  Bílovicích nad Svitavou. Dalším cílem bylo zjistit jaká je spokojenost klientů s poskytovanou péčí v LDN. V LDN v Bílovicích nad Svitavou pracuji již řadu let. Abychom mohli zhodnotit spokojenost, je třeba provést šetření se samotnými klienty LDN. FN Brno má zhotovené dotazníky spokojenosti, které jsou určeny pro pacienty hospitalizované v celé FN Brno. V dotaznících mají klienti možnost vyjádřit svoji spokojenost nebo nespokojenost, připomínky a náměty na zlepšení péče. V průběhu své praxe jsem zjistila, že naši klienti ve většině případů nejsou schopni tento dotazník vyplnit. Vždy, když jsem je požádala o vyplnění dotazníku, uvedli mnoho důvodů, proč ho nemohou vyplnit. Problémem byla nesrozumitelnost otázek, délka dotazníku, zdál se jim příliš dlouhý, nebo nezvládli psát nebo číst. Abychom měli zpětnou vazbu na poskytovanou péči, rozhodla jsem se tento průzkum zaměřit na spokojenost klientů s poskytovanou péčí v LDN. Také bych chtěla zjistit, jak subjektivně hodnotí prožívání své kvality života klienti během hospitalizace v naší LDN. Položka č.  1 rozděluje respondenty podle pohlaví. Z  této položky plyne, že v LDN jsou téměř dvakrát více hospitalizovány ženy než muži. V první skupině respondentů (při přijetí) bylo hospitalizováno v  LDN 66  % žen a  v  druhé skupině respondentů (před propuštěním) bylo hospitalizováno 69  % žen. Ženy jsou častěji hospitalizovány v LDN než muži. Polovina klientů má více jak 81 let (při přijetí 51 %, před propuštěním 65  %). Věk uvádí položka č.  2. Druhou největší skupinou jsou respondenti ve věku 71–80 let (při přijetí 34 %, před propuštěním 18 %). Vysoký věk sebou nese problémy s adaptací, snižuje se tolerance zátěže, zvyšuje se nesoběstačnost, nastává problém se zabezpečením. 92 % klientů před hospitalizací žilo doma samo nebo se svými rodinnými příslušníky, to nám ukazuje položka č. 4. Po zhoršení zdravotního stavu a po léčbě na akutním lůžku se tito klienti nemohli vrátit do vlastního prostředí a byli hospitalizováni v LDN. 6 % klientů v LDN žilo před hospitalizací v sociálním zařízení, kde byli částečně nebo úplně odkázaní na pomoc druhé osoby. Důvody hospitalizace v LDN nám ukazuje položka č. 3. Nejčastější důvod „doléčení“ uvedlo 41 % klientů. 28 % klientů si uvědomuje, že jejich pobyt v léčebně je z  důvodu jejich snížené soběstačnosti, neboť doma nezvládnou běžné denní činnosti, a tudíž jejich hospitalizace je nejen zdravotní, ale i sociální. 79

Při přijetí do LDN 38 % klientů předpokládá, že se vrátí po hospitalizaci domů, do vlastního prostředí. 42 % klientů, což je téměř polovina, zhodnotilo svůj zdravotní stav jako závažný a vyjádřili nejistotu a obavy, co s nimi bude dál. Velkou roli v této době hraje rodina. Rodina musí zvážit své možnosti, spolupracovat se sociální pracovnicí a plánovat další péči. Položka č. 5 dále ukazuje, že z LDN se vrací do vlastního prostředí 18 % klientů. Rodina převezme péči o svého příbuzného u 8 % klientů. Více jak polovina, 66 % klientů z LDN, je umístěno v sociálním zařízení. Délku hospitalizace ukazuje položka č. 6. Hospitalizace delší jak 3 měsíce je téměř u poloviny klientů v LDN (48 %).

CÍL 1 Srovnat, jak hodnotí kvalitu svého života klienti na začátku hospitalizace a jak hodnotí kvalitu svého života klienti na konci hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou. Položka 15, 16. Na  začátku hospitalizace v  LDN klienti subjektivně hodnotili prožívání kvality svého života velice negativně. Špatnou kvalitu života prožívalo 55 % klientů a velmi špatnou kvalitu prožívalo 15 % klientů (položka č. 16). Negativní prožívání kvality života u těchto klientů souviselo se zhoršeným zdravotním stavem, se sníženou soběstačností, změnou prostředí, izolací od svých nejbližších, v omezené komunikaci se svými příbuznými. Více jak 55 % klientů při přijetí do LDN prožívá pesimistickou a depresivní náladu a vyjadřovali obavy a strach z budoucnosti (položka č. 15). Klienti před ukončením hospitalizace v LDN vnímají svou kvalitu života ve 40 % jako „ani špatnou, ani dobrou“. Negativní prožívání uvedlo 25 % klientů v LDN. Pozitivně začalo vnímat kvalitu svého života 35 % klientů v LDN. S tím souviselo i zlepšení nálady. Dobrá nebo optimistická nálada převládala u 58 % klientů. Celkově sníženou kvalitu života naši klienti vnímají také z  důvodu dlouhodobé hospitalizace, omezené pohyblivosti, celkově vnímají úbytek sil a negativně na ně působí fakt, že jsou odkázaní na pomoc druhé osoby. Během hospitalizace došlo ke zlepšení zdravotního stavu klientů. Před propuštěním u 66 % klientů z LDN došlo k další životní změně. Nevrací se domů, do svého přirozeného prostředí, ale stěhují se do sociálního zařízení, nejčastěji do domovů pro seniory apod. Tato situace v nich znovu probouzí strach i obavy z neznámého prostředí, z neznámých lidí a zklamání. Už se nikdy nevrátí domů. Střídá se v nich zloba a zároveň pochopení, že to jejich rodina dopustila.

80

Výsledek tohoto šetření bych srovnala s bakalářskou prací studentky Bc. Lenky Chudobové (Kvalita ošetřovatelské péče versus kvalita života dlouhodobě nemocných, 2008), která zjišťovala hodnocení kvality života u klientů v Domově pro seniory (dále jen DS) Nopova v Brně. Vybrali jsme si stejné téma práce a obě jsme hodnotili kvalitu života klientů na svých pracovištích, v LDN a v DS. Věk klientů je shodný, délka pobytu v DS je delší než v LDN, protože klienti v DS již žijí natrvalo. Do DS Nopova je přijímáno 41 % klientů z různých LDN (i z LDN Bílovice nad Svitavou). Při srovnání těchto dvou průzkumů je možné sledovat vývoj hodnocení kvality života u některých seniorů. Po ukončení hospitalizace na akutním lůžku jsou lidé přeloženi do LDN. Při přijetí v LDN hodnotí klienti kvalitu svého života velice negativně (70 %). Během hospitalizace v  LDN se  zdravotní stav u  některých klientů stabilizuje, vyřeší se  sociální situace a po několika měsících jsou z LDN přijímáni do DS. Před ukončením hospitalizace v LDN hodnotí negativně svojí kvalitu života 25 % klientů. 40 % klientů uvedlo neutrální vnímání kvality svého života (tj. ani dobrá, ani špatná). Z průzkumu hodnocení kvality života po půl až jednom roce u klientů v DS Nopova vyplývá, že hodnocení kvality života se zlepšuje. 61 % klientů v DS vnímá kvalitu života jako „dobrou nebo velice dobrou“ (v LDN jen 35 %). H 1 Předpokládám, že více jak 50 % klientů bude hodnotit prožívání své kvality života na začátku hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou negativně (špatná nebo velmi špatná). V LDN Bílovicích nad Svitavou 70 % klientů na začátku hospitalizace hodnotilo prožívání své kvality života negativně (špatná nebo velmi špatná).

Hypotéza 1 se potvrdila.

H 2

Předpokládám, že  méně než 25  % klientů bude hodnotit prožívání své kvality života před ukončením hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou negativně (špatná nebo velmi špatná).

V LDN Bílovicích nad Svitavou 25 % klientů před ukončením hospitalizace hodnotilo prožívání své kvality života negativně (špatná nebo velmi špatná).

Hypotéza 2 se nepotvrdila.

81

CÍL 2 Srovnat subjektivní hodnocení zdravotního stavu klientů na začátku hospitalizace a klientů na konci hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou. Položka 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14. Před hospitalizací v  LDN u  klientů většinou předchází hospitalizace na  akutním lůžku. V  položce č.  7 klienti mohou srovnat svůj zdravotní stav před hospitalizací na akutním lůžku. To využilo 6 % klientů (při přijetí do LDN) a uvedlo, že jejich zdravotní stav je v tomto případě horší. 39 % klientů uvedlo, že jejich zdravotní stav je „špatný, celkově horší“. Ale 34 % klientů se cítí už lépe na začátku hospitalizace v LDN, po léčbě na akutním lůžku. Před ukončením hospitalizace v LDN 23 % klientů hodnotilo svůj zdravotní stav jako „dobrý“. 56 % klientů hodnotilo svůj zdravotní stav jako lepší než, když byli hospitalizováni na akutním lůžku. Jen 9 % hodnotilo svůj zdravotní stav jako „špatný“. Položka č. 8 se zaměřuje na přítomnost bolesti. Bolest významně snižuje kvalitu života a omezuje člověka v běžném životě. 68 % klientů při přijetí do LDN udávalo, že má bolesti. Před propuštěním z LDN udávalo bolesti 63 % klientů. Bolest omezovala 90 % klientů v denních činnostech na začátku hospitalizace a 68 % klientů před koncem hospitalizace v LDN (položka č. 9). Položka č. 10, 11, 12 Na začátku hospitalizace bylo 74 % klientů upoutáno na lůžko nebo se pohybovali pouze s pomocí druhé osoby. Na konci hospitalizace 34 % klientů mělo omezený pohyb na lůžku. Z položky č. 12 vyplynulo, že lepší mobilita u klientů před propuštěním z LDN je z důvodu používání kompenzačních pomůcek (berle, chodítko), což potvrzuje, jak je důležitá a významná rehabilitace v LDN. Položka č. 10 ukazuje míru pomoci klientům v oblastech hygieny, stravování, oblékání a vyprazdňování při příjmu a před propuštěním z LDN. Inkontinence (položka č. 14) trápila na začátku hospitalizace 69 % klientů. Úplně inkontinentních bylo 55 % klientů. Na konci hospitalizace pleny nebo PMK mělo 32 % klientů. Částečně inkontinentních bylo 36 % klientů. Klienti před propuštěním z LDN používali pleny jen v noci nebo měli u lůžka mobilní WC a s pomocí personálu nacvičovali obnovení vyprazdňování moče a stolice. 31 % klientů do LDN přišlo k hospitalizaci s chronickou ránou. Z toho 20 % klientům vznikla chronická rána během hospitalizace na akutním lůžku. 14 % klientů před ukončením hospitalizace mělo chronickou ránu zhojenou (položka č. 13).

82

H 3 Předpokládám, že více jak 50 % klientů na začátku hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou bude hodnotit svůj zdravotní stav negativně. V LDN Bílovicích 45 % klientů na začátku hospitalizace hodnotilo svůj zdravotní stav negativně.

Hypotéza 3 se nepotvrdila.

H 4

Předpokládám, že  více jak 50  % klientů před ukončením hospitalizace v LDN Bílovicích nad Svitavou bude hodnotit svůj zdravotní stav pozitivně.

LDN Bílovicích nad Svitavou 79 % klientů před ukončením hospitalizace hodnotilo svůj zdravotní stav pozitivně.

Hypotéza 4 se potvrdila.

CÍL 3 Zjistit spokojenost klientů s poskytováním ošetřovatelské péče, rehabilitační péče a spokojenost s prostředím v LDN Bílovice nad Svitavou. Položka č. 17, 18. Spokojenost klientů s ošetřovatelskou péčí je jeden z ukazatelů kvality poskytované péče. Ve formulářích je rozdělena spokojenost s ošetřovatelskou péčí a s chováním ošetřovatelského personálu. Ošetřovatelský personál v LDN Bílovicích nad Svitavou je složen z všeobecných sester a sanitárek, které se podílí na ošetřovatelské péči. „Velmi spokojen“ nebo „spokojen“ hodnotilo 91  % klientů práci ošetřovatelského personálu před ukončením hospitalizace. Klienti měli možnost hodnotit chování ošetřovatelského personálu. Na začátku hospitalizace bylo spokojeno s chováním ošetřovatelského personálu 82 % klientů a před ukončením bylo spokojeno 87 % klientů. H 5 Předpokládám, že více jak 75 % klientů v LDN Bílovicích nad Svitavou bude spokojeno s poskytováním ošetřovatelské péče. V LDN Bílovicích nad Svitavou bylo 91 % klientů spokojeno s ošetřovatelskou péčí.

Hypotéza 5 se potvrdila.

83

Položka č. 19, 20, 21. Rehabilitace je jednou z nejdůležitějších složek v péči o klienty v LDN. Spokojenost s prováděním rehabilitační péče vyjádřilo 83 % klientů před ukončením hospitalizace. 12 % klientů uvedlo, že byli „většinou spokojeni“ a 3 % klientů bylo nespokojeno. 25 % klientů by rehabilitovalo raději více nebo intenzivněji (položka č. 20). V položce č. 21 se klienti vyjádřili (60 %), že by raději rehabilitovali vícekrát denně, kdyby byla tato možnost. H 6 Předpokládám, že více jak 75 % klientů v LDN Bílovicích nad Svitavou bude spokojeno s poskytováním rehabilitační péče. V LDN Bílovicích nad Svitavou bylo spokojeno 83 % klientů s poskytováním rehabilitační péče.

Hypotéza 6 se potvrdila.

Položka č. 22, 23, 24, 25. Kvalitu života člověka významně ovlivňuje i prostředí, ve kterém žije. Hospitalizace v LDN bývají většinou dlouhodobé, a proto i prostředí v LDN ovlivňuje život našich klientů. Všeobecně ve velké míře na klienty působí, jestli jsou hospitalizovaní v nové nebo ve staré budově, vnímají, jestli je prostředí přizpůsobené podmínkám pro méně soběstačné klienty. Hodnotí vybavení pokojů a celkový dojem (uspořádání nábytku, úložné prostory, barevné malby na stěnách, výzdoba, atd.). 77 % klientů hodnotilo na začátku hospitalizace kladně prostředí v LDN Bílovicích nad Svitavou. Na konci hospitalizace kladně hodnotilo prostředí 90 % klientů z LDN. S vybavením pokoje bylo na konci hospitalizace spokojeno 90 % klientů. Do hodnocení spokojenosti s péčí, s prostředím jsem zařadila i spokojenost se stravou. Strava často patří do oblasti kritiky, kterou téměř denně slýcháme. Ve formuláři č. 2 před ukončením hospitalizace 25 % klientů uvedlo, že strava je „spíše špatná“ a jen 4 % klientů uvedlo, že jim v LDN nic nechutná. 89 % klientů dostávalo dostatečné množství stravy a z toho 52 % klientů ani nesnědlo celou porci. 71 % klientů hodnotilo kvalitu stravy za vyhovující (spíše dobrá) H 7 Předpokládám, že  více jak 75  % klientů bude spokojeno s  prostředím v LDN Bílovicích nad Svitavou. Při přijetí do LDN Bílovice nad Svitavou bylo spokojeno 77 % klientů a před propuštěním z LDN bylo spokojeno 90 % klientů.

Hypotéza 7 se potvrdila. 84

CÍL 4 Zjistit, do jaké míry se rodina podílí na péči o klienty v LDN Bílovicích nad Svitavou během hospitalizace. Položka 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32. Během hospitalizace v léčebně pro dlouhodobě nemocné jsou lidé většinou na delší čas vytrženi ze svého přirozeného prostředí, ale jsou také odloučeni od svých rodin nebo od svých známých a přátel. Přerušení sociálních kontaktů má vliv na snížení kvality jejich života. V prvních dnech v LDN (4.–7. den) mělo návštěvu 62 % klientů (položka č. 26). 37 % klientů na začátku hospitalizace nemělo u sebe některé osobní věci, které člověk běžně denně potřebuje (hygienické pomůcky, oblečení, vhodnou obuv k rehabilitaci, brýle, atd.) Nejčastěji do LDN přicházely na návštěvu děti nebo vnoučata klientů. Pouze 5 % z návštěv v LDN byli známí nebo přátelé (položka č. 28). Nejčastější frekvence návštěv „1× za týden“ uvedlo 32 % klientů. „2× za týden a více“ uvedlo 28 % klientů. Ale 40 % klientů v LDN mělo návštěvu „2× za měsíc nebo dokonce méněkrát“. Z toho 12 % klientů rodina nenavštěvovala v LDN vůbec (položka č. 30) což vyplynulo z průzkumu před koncem hospitalizace. 55 % klientů uvedlo, že se jejich rodina zapojila do péče v LDN. Zapojení rodiny do péče bylo formou rehabilitace chůze po chodbě, rodiny své příbuzné brali na vozíku ven, holili své příbuzné, přinesli jim jídlo, které má jejich příbuzný rád, přinesli nebo zakoupili pomůcky, které zlepšily jejich péči. 45 % klientů hodnotilo, že se jejich rodina nezapojila žádným způsobem do péče (položka č. 29). 63 % klientů bylo s pomocí své rodiny spokojeno (položka č. 31). Pouze 19 z 65 klientů bylo ochotno se svěřit, co je trápí. To ukazuje položka č. 32. H 8

Předpokládám, že více jak 25 % klientů není v osobním kontaktu se svojí rodinou během hospitalizace v LDN Bílovice nad Svitavou nebo je rodina navštěvuje 1krát za měsíc.

Bez osobního kontaktu se svojí rodinou nebo návštěvu 1× za měsíc mělo 23 % klientů během hospitalizace v LDN Bílovice nad Svitavou.

Hypotéza 8 se nepotvrdila.

85

CÍL 5 Zjistit, jakým způsobem tráví klienti v LDN Bílovice nad Svitavou svůj volný čas (nevyplněný). Položka 33, 34, 35, 36. V LDN Bílovicích nad Svitavou volný čas vyplňují dobrovolníci z DC Motýlek. Dobrovolníci vytvářejí nové sociální kontakty, organizují společenské akce a jejich snahou je zpříjemnit a krátit klientům často dlouhodobou hospitalizaci v LDN. Počet pravidelně přicházejících dobrovolníků v naší léčebně není velký (okolo 14 dobrovolníků), protože do naší léčebny musí dobrovolníci dojíždět z Brna vlakem. Přesto, jak z průzkumu vyplynulo, 68 % klientů naší léčebny se s dobrovolníky setkalo. Pouze 1 % klientů návštěvu dobrovolníků odmítlo. Kladně ohodnotilo přítomnost dobrovolníků v  LDN 77 % klientů a vidí jejich činnost jako velice přínosnou. Průzkum byl zaměřen na způsob, jakým tráví klienti v LDN svůj volný čas. Protože hospitalizace v léčebnách pro dlouhodobě nemocné jsou několikaměsíční, je třeba i tomuto tématu věnovat pozornost. Položku č. 35 bych rozdělila na činnosti bez fyzické aktivity a činnosti s fyzickou aktivitou. Do činností bez fyzické aktivity bych zařadila spaní, čtení, sledování televize a poslech rádia. Do činností s fyzickou aktivitou bych zařadila vycházky, samostatná rehabilitace. Pouze 10 % klientů mělo v LDN fyzickou aktivitu. 43 % klientů uvedlo, že odpoledne spí, 27 % klientů si odpoledne čte a 20 % klientů sleduje televizi nebo poslouchá rádio. Klienti odpovídali před ukončením hospitalizace, kdy se samostatně nebo s pomocí kompenzačních pomůcek pohybovala více jak polovina klientů. 28 % klientů nevědělo, co by mohli v odpoledních hodinách v léčebně dělat. Jenom 3 % klientů nechtěli odpoledne nic dělat. 35 % klientů by mělo zájem o vycházky. Vzhledem k tomu, že průzkum probíhal v zimních měsících, absence vycházek se v průzkumu objevila. V letních měsících se snažíme podle možností s klienty LDN chodit ven na upravená a k tomuto účelu vybudovaná místa. Při skupinových vycházkách mají klienti také možnost komunikace mezi sebou. 14  % klientů, hlavně odpovídaly ženy, mělo zájem o  ruční práce. Tento výsledek průzkumu bych srovnala s  výsledkem studenky Bc. Miroslavy Aberlové (Jak tráví svůj volný čas dlouhodobě hospitalizovaný pacient, 2008), která provedla průzkum v léčebném ústavu Jevíčko. Zde klienti ve volném čase nejčastěji uváděli „rozhovory se spolupacienty“, čtení a luštění křížovek. Méně často uváděli spánek a sledování televize jako to uváděli klienti v LDN. Oba dva průzkumy ukázaly, že dlouhodobě hospitalizovaní klienti tráví většinu volného času bez fyzické aktivity, a to bez ohledu na věk. Klienti v LDN jsou vyššího věku, než klienti v léčebném ústavu Jevíčko. Proto předpokládám, že klienti v LDN častěji uváděli 86

spánek a naopak rozhovory se „spolupacienty“ v průzkumu neuvedli vůbec. V léčebném ústavu Jevíčko klienti vyhledávali sociální kontakty aktivně sami mezi sebou, proto předpokládám, že  neměli tak velký zájem o  společníka. Klientům v  LDN více chybí sociální kontakty, proto rádi přivítali dobrovolníky. H 9 Předpokládám, že více jak 50 % klientů v LDN Bílovicích nad Svitavou uvede, že tráví svůj volný čas bez fyzické aktivity. 90  % klientů v  LDN Bílovicích nad Svitavou tráví svůj volný čas bez fyzické aktivity.

Hypotéza 9 se potvrdila.

H 10 Předpokládám, že pro více jak 75 % klientů v LDN Bílovicích nad Svitavou (kteří se setkali s dobrovolníky) je návštěva dobrovolníků přínosná. 89  % klientů v  LDN odpovědělo, že  návštěva dobrovolníků je pro ně přínosná.

Hypotéza 10 se potvrdila.

87

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

V  této bakalářské práci jsem se  zaměřila mimo jiné na  hodnocení spokojenosti ošetřovatelské péče u  klientů v  LDN Bílovicích nad Svitavou. Forma individuálních rozhovorů je časově náročná, ale výsledná. Je to možnost jak získat informace od klientů o spokojenosti s prováděnou péčí během hospitalizace v LDN a získat náměty ke zlepšení. Doporučuji takové šetření provádět v pravidelných intervalech. Slouží ke zvyšování kvality poskytované zdravotní péče. Přítomnost dobrovolníků na oddělení je velice dobře vnímána klienty v LDN. Navrhuji podporovat dobrovolnictví v LDN, aktivně vyhledávat a získávat nové dobrovolníky např. na  zdravotnických školách nebo výzvou na  internetových stránkách LDN. Navrhuji obnovit a aktualizovat internetové stránky LDN. Je to jedna z možných cest jak se představit veřejnosti a jak předat potřebné informace. Dobrovolníci mohou vhodně vyplňovat volný čas u klientů v LDN. Dále navrhuji rehabilitační péči rozvrhnout i do odpoledních hodin. V rámci rehabilitace by bylo vhodné zvážit možnost provádění ergoterapie. Ergoterapii s  cílem zachovat nebo obnovovat soběstačnost, posílit funkční zdatnost a dovednost. Provádět aktivity ke zpříjemnění času, k odvedení pozornosti od nemoci např. arteterapii, muzikoterapii, výrobu předmětů atd. V LDN by bylo určitě vhodné provádět kognitivní rehabilitaci, stimulování, mozkový trénink nebo rehabilitaci fatických poruch. Doporučuji zvážit možnosti konziliárních služeb jako je logoped, psycholog. Během hospitalizace v  LDN doporučuji vhodným způsobem zapojit rodinu do  péče o  svého příbuzného. Rodina by měla být součástí pečujícího týmu. Personál LDN by si měl najít čas na nejbližší členy rodiny, seznámit je s individuálním plánem péče a najít v něm roli i pro rodinu. Rodiny vhodně a citlivě edukovat o možnostech spolupráce například cestou individuálních rozhovorů, edukačními letáky, informacemi na nástěnkách na chodbách atd. Konkrétní připomínky klientů z průzkumu: • dostatečně informovat všechny klienty o provozu kantýny, • všechna lůžka opatřit osobním osvětlením.

88

ZÁVĚR

Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak hodnotí kvalitu života klienti na začátku hospitalizace a  jak hodnotí kvalitu života klienti před ukončením hospitalizace v Léčebně pro dlouhodobě nemocné v Bílovicích nad Svitavou. Potřeba dlouhodobé zdravotní péče a navrácení nebo částečné obnovení soběstačnosti se může vyskytnout u lidí jakéhokoliv věku. Může být vyvolána medicínsky jednoduchou chorobou (např. transverzální léze míšní s qadruplegií), jak je obvyklé v mladším věku, nebo kombinací několika chorob, která může být potencovaná ještě involučními změnami, charakteristickými ve vysokém věku. Jeden z klíčových momentů dlouhodobé péče je ztráta soběstačnosti nebo její reálná hrozba. Proto má péče vždy dlouhodobí charakter. Průzkum nám ukázal, že v LDN Bílovicích nad Svitavou je většina klientů ve  věku nad 70 let a  hospitalizace trvá několik měsíců. Zdravotně – sociální důvody a ztráta soběstačnosti hraje významnou roli k přijetí do LDN. V  indikovaných případech je hospitalizace pro klienty významné pozitivní řešení životní situace. Na začátku hospitalizace na ně působí adaptační zátěž a negativní důsledky ze ztráty soběstačnosti, soukromí, sociální role a ztráty či omezení kontaktů z vnějšího světa. To vše se odráží na vnímání a hodnocení kvality života. Negativně prožívalo 70 % klientů v LDN svoji kvalitu života. V rozhovorech, které jsem prováděla před koncem hospitalizace, došlo k obratu vnímání kvality života. Přisuzuji to k objektivně zjištěné zlepšené soběstačnosti, zlepšenému vnímání zdravotního stavu a zlepšení mobility. Druhým cílem mé bakalářské práce bylo zjistit spokojenost klientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí, s rehabilitační péčí a s prostředím naší LDN. Kvalitu poskytované péče můžeme hodnotit podle míry spokojenosti našich klientů. Měření spokojenosti s péčí je jedním z nástrojů zvyšování kvality péče. Podle průzkumu je okolo 90 % klientů s uvedenou poskytovanou péčí v LDN Bílovicích nad Svitavou spokojeno. Tento výsledek je kladný, ale měl by nás, pracovníky LDN, vést k zamyšlení, kde ještě máme rezervy. Ošetřovatelský tým aktivně vyhledává a zjišťuje potřeby klientů, zajišťuje jejich uspokojení, snaží se  aktivizovat klienty, podporuje u  klientů soběstačnost nácvikem všedních denních činností. Často suplujeme rodinu, tím, že klientům nakupujeme věci, které rodina nepřinesla nebo které by si přáli, ale v kantýně je není možnost zakoupit. Jedná se většinou o jídlo, knihy, časopisy, hygienické potřeby, někdy i oblečení a obuv. Při dlouhodobé hospitalizaci často vznikne mezi personálem a klienty užší vztah. Není výjimkou, že  sestry upekly pro radost klientům bábovku nebo dort nebo nahrazují kadeřnické služby. V nedávné době jsme naší klientce (50 let) barvili vlasy. Je u nás 89

hospitalizovaná přes dva měsíce a vlasy si barví pravidelně a dlouhodobě. Při dlouhodobé hospitalizaci v LDN, kde je téměř nemocniční režim, vyvstávají zanedlouho potřeby jiných sociálních kontaktů, nových zážitků, potřeby seberealizace atd. A to bylo třetím cílem mé bakalářské práce, zjistit jakými činnostmi se zabývají naši klienti v odpoledních hodinách, čím by se chtěli zabývat nebo co by chtěli dělat, jaké činnosti bychom jim mohli nabídnout. Volný čas u našich klientů je podle mého názoru oblast, kterou bychom se měli v LDN Bílovicích nad Svitavou zabývat. Z průzkumu vyplynulo, že 43 % klientů v odpoledních hodinách odpočívá nebo spí. Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu je pochopitelné, že klienti po obědě potřebují odpočinek, protože rehabilitace probíhá hlavně dopoledne. Odpoledne si někteří klienti vyplňují volný čas čtením, sledováním televize nebo poslechem rádia. Jsou to ovšem činnosti bez fyzické aktivity. Ale i odpoledne by měla být s ohledem na zdravotní stav fyzická aktivita žádoucí. Zde by mohl být prostor pro rodinu. Dalším cílem mé práce bylo zjistit, jakým způsobem se podílí rodina na péči o své příbuzné hospitalizované v LDN. 60 % klientů v LDN mělo v odpoledních hodinách pravidelně návštěvy. Z činností, o které by měli klienti odpoledne zájem, jde hlavně o  vycházky. Ženy by měly zájem o  ruční práce. Z  průzkumu také vyplynulo, že ve volném čase významnou roli hrají v LDN dobrovolníci. Zdravotní tým by měl částečně vyplnit nebo se podílet na organizaci času v odpoledních hodinách, protože jak průzkum ukázal, 28 % klientů před propuštěním z LDN odpovědělo, že „neví“, co by chtěli ve svém volném čase dělat. Může to být známka negativního dopadu dlouhodobé hospitalizace (ztráta smysluplnosti, ztráta autonomie, různé formy deprivace). Neuspokojení potřeb vyšších a  nejvyšších vede k  deprivaci smyslové, emoční, k frustraci, k prázdnotě až ke ztrátě smyslu života a to vše ovlivňuje kvalitu života nejen v LDN. Profesionalitu, chování, vzdělávání, aktivní, ohleduplný, individuální přístup, atmosféru v zařízení, důstojnost všech klientů, aj. všechny tyto oblasti může ošetřovatelský tým ovlivnit. Je jich mnoho. Ale nemůže ovlivnit počet pracovníků, materiální vybavení, dostupnost služeb, financování aj. Všechny tyto faktory ovlivňují kvalitu ošetřovatelské péče a s tím související kvalitu života našich klientů v LDN.

Práce si neklade nárok na komplexní pokrytí dané problematiky.

90

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ

GLADKIJ, Ivan; HEGER, Leoš; STRNAD, Ladislav. Kvalita zdravotní péče a metody jejího soustavného zlepšování. 1. vyd. Brno: IDV PZ, 1999. 183s. ISBN 80-7013-272-8 HAŠKOVCOVÁ, Helena. Manuálek sociální gerontologie. České ošetřovatelství 10. Ediční řada – Praktické příručky pro sestry, 1. vyd. Brno: IDV PZ, 2002. 72s. ISBN 80-7013-363-5 JANEČKOVÁ, Jana; in MATOUŠEK, Oldřich; KODYMOVÁ, Pavla; KOLÁČKOVÁ, Jana. Sociální práce v praxi. Specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Kapitola 9, Sociální práce se starými lidmi. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 352s. ISBN 80-7367-002-X JAROŠOVÁ, Darja. Péče o seniory. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzitav Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2006. 110s. ISBN 80-7368-110-2 KALVACH, Zdeněk, et al. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6 KALVACH, Zdeněk; ONDERKOVÁ, Alice. Stáří. Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi. Praha: vyd. Galén, příloha periodika Florence, 2006, ročník II, číslo 11. 44s. ISBN 80-7262-455-5 KALVACH, Zdeněk, et al. Vybrané kapitoly z geriatrie a medicíny chronických stavů, II. díl. 1 vyd. Praha:Univerzita Karlova, Praha, Lékařská fakulta, 1995. 214 s. ISBN 80-7184-001-7 KLEVETOVÁ, Dana; DLABALOVÁ, Irena. Motivační prvky při práci se seniory. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2169-9 KOZIEROVÁ, B.; ERBOVÁ, G.; OLIVIEROVÁ, R. Ošetrovateľstvo I. in Darja Jarošová. Péče o seniory. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2006. 110s. ISBN 80-7368-110-2 91

PEČENKOVÁ, Jaroslava. Kvalita péče a metodické pokyny. Kvalita ošetřovatelské péče, soubor metodických materiálů FN Hradec Králové, vyd. Centrum lékařské informatiky, FN Hradec Králové, 1996, s. 119 POLEDNÍKOVÁ, Ľubica a kolektiv. Geriatrické a gerontologické ošetrovateľstvo. Martin, SR: Vydavateľstvo Osveta, 2006. 216s. ISBN 80-8063-208-1 PROKOP, Jiří in HERMANOVÁ, Marie; HERMAN, Jiří; PROKOP, Jiří; ROPRÝMOVÁ, Hana. Aktuální kapitoly z péče o seniory. Kapitola: Kvalita života seniorů. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2008. 111s. ISBN 978-80-7013-475-7 STAŇKOVÁ, Marta. České ošetřovatelství 2. Zajišťování kvality ošetřovatelské péče. Etický kodex. Charta práv pacientů. Ediční řada – Praktické příručky pro sestry, 1.vyd. Brno: ID VPZ, 1998. 47s. ISBN 80-7013-270-1 VAŠÁTKOVÁ, Ivana. Ošetřovatelství. Teorie a praxe moderního ošetřovatelství. Přehledová studie: Kvalita ošetřovatelské péče. Sv. 5., č. 1–2, tiskárna ALDIA, Hradec Králové, 2003. ISSN 1212-723X VESELÁ, Jarmila. Léčebny dlouhodobě nemocných-důležitá součást systému zdravotní péče, Profese, ročník II, č. 4, rok 2007, s. 4–6. ISSN 1802-2081 VORLÍČEK, Jiří. Paliativní medicína. Kurz paliativní medicíny. Rajhrad. Subkatedra paliativní medicíny. Tisk Ediční odd. IPVZ, Praha, 2003. s. 119 LEMON 1, vyd. Brno: ID VPZ, 1997. 184 s., ISBN 80-7013-234-5 OCHRÁNCE LIDSKÝCH PRÁV. Zpráva z léčeben dlouhodobě nemocných. [online] [cit. 2008-11-22]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?back=/cinnost/ochrana.php&doc=489 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ, 9/2004, Věstník MZ ČR. [online] [cit. 2009-03-26]. Dostupné na World Wide Web: http://isap.vlada.cz/Lexdata/lex_zv.nsf/fe2a29f4a13eb1dfc1256ab5003ce612/ 50c5bc7ac838def1c1256f1500339fca?OpenDocument

92

12. KONCEPCE NÁSLEDNÉ LŮŽKOVÉ PÉČE, částka 9, 1998, MZČR. [online] [cit. 2009-04-30]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ferovanemocnice.cz/data/met.%20opatreni%20nasledna%20luz.pece.pdf VYHLÁŠKA 424/2004 Sb. ČR. [online] [cit. 2009-04-01]. Dostupné na World Wide Web: http://www.cszt.cz/96/424_znenie.htm ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY. Aktuální informace č. 03/09, Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008.  [online] [cit. 2009-03-28]. Dostupné na World Wide Web: http://www.uzis.cz/news.php?mnu_id=1100&lng=cz O DOBROVOLNICTVÍ. [online] [cit. 2009-03-30]. Dostupné na World Wide Web: http://www.dobrovolnik.cz/d_coje.shtml OŠETŘOVÁNÍ DEKUBITŮ. [online] [cit. 2009-03-27]. Dostupné na World Wide Web: http://www.osobniasistence.cz/?tema=2&article=6 Reportáž: V LDN jsou hrubě zanedbáváni pacienti. ČTK, 7. 7. 2008, [online] [cit. 2009-03-27]. Dostupné na World Wide Web: http://web.volny.cz/noviny/zdomova/clanek/~volny/IDC/90906/ FN BRNO, DOBROVOLNÍCI. [online] [cit. 2009-03-27]. Dostupné na World Wide Web: http://www.fnbrno.cz/article.asp?nArticleID=2025 BÁRTLOVÁ, Silvie; SADÍLEK, Petr; TÓTHOVÁ, Valérie. Výzkum a ošetřovatelství. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 146 s. ISBN 80-7013-416-X IVANOVÁ, Kateřina; JUŘÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 100 s. ISBN 978-80-244-1832-2

93

ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Jakubíková Lenka Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta,



Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Kvalita ošetřovatelské péče versus kvalita života v LDN

Vedoucí práce:

PhDr. Natália Beharková

Počet stran:

115

Počet příloh:

7

Rok obhajoby:

2009

Klíčová slova:

Kvalita života



Kvalita ošetřovatelské péče



Léčebna pro dlouhodobě nemocné

Bakalářská práce srovnává subjektivní hodnocení kvality života a zdravotního stavu u klientů na začátku a na konci hospitalizace v léčebně dlouhodobě nemocných v Bílovicích nad Svitavou. Dále zjišťuje spokojenost klientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Míra spokojenosti klientů s ošetřovatelskou péčí ve kterémkoli zdravotnickém zařízení je jeden z ukazatelů kvality poskytované péče. Zjištěné nedostatky tak mohou být námětem pro management LDN. Průzkum byl proveden formou rozhovorů s  klienty v LDN a výsledky jsou zpracovány do tabulek a grafů.

94

ANNOTATION

Name of the author:

Jakubíková Lenka

Institution:

Masaryk University, Fakulty of Medicine,



Department of Nursing

Title of the work: Quality of nursning care versus quality of life in sanatorium for long term ill Academic advisor:

PhDr. Natália Beharková

Number of pages:

115

Number of supplemets:

7

Year of defense:

2009

Key words:

Long-Term Care Hospital



Quality of life



Quality of nursning care

Bachelor thesis compares the clients‘ subjective quality of life rating and health condition rating at the start and the end of hospitalization in the Long-Term Care Hospital (LTCH) in Bilovice nad Svitavou. It also checks the clients‘ satisfaction about the services rendered by the nursing staff. Clients‘ satisfaction rate with the nursing care at any health or medical center is one of the nursing care quality indicators. Actual negatives could be therefore a suggestion for the LTCH management. The survey was made by means of interviews with clients of LTCH and the results are presented in the charts and figures.

95

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 – Pohlaví.......................................................................................................... Tab. 2 – Věk .............................................................................................................. Tab. 3 – Důvod hospitalizace .................................................................................... Tab. 4 – Předchozí bydliště ....................................................................................... Tab. 5 – Bydliště po ukončení hospitalizace v LDN . ............................................... Tab. 6 – Délka hospitalizace v LDN ......................................................................... Tab. 7 – Zdravotní stav ............................................................................................. Tab. 8 – Bolest .......................................................................................................... Tab. 9 – Omezený pohyb .......................................................................................... Tab. 10 – Oblast pomoci ............................................................................................. Tab. 11 – Mobilita ....................................................................................................... Tab. 12 – Kompenzační pomůcky . ............................................................................. Tab. 13 – Chronická rána ............................................................................................ Tab. 14 – Inkontinence ................................................................................................ Tab. 15 – Nálada ......................................................................................................... Tab. 16 – Kvalita života .............................................................................................. Tab. 17 – Spokojenost s chováním ošetřovatelského personálu ................................. Tab. 18 – Spokojenost s ošetřovatelskou péčí. . .......................................................... Tab. 19 – Spokojenost s rehabilitací ........................................................................... Tab. 20 – Rehabilitace . ............................................................................................... Tab. 21 – Doba rehabilitace ........................................................................................ Tab. 22 – Prostředí LDN ............................................................................................. Tab. 23 – Vybavení pokoje . ........................................................................................ Tab. 24 – Kvalita stravy .............................................................................................. Tab. 25 – Množství stravy ........................................................................................... Tab. 26 – Kontakt s rodinou při přijetí ........................................................................ Tab. 27 – Osobní věci při přijetí ................................................................................. Tab. 28 – Návštěvy . .................................................................................................... Tab. 29 – Zapojení rodiny ........................................................................................... Tab. 30 – Frekvence návštěv ....................................................................................... Tab. 31 – Pomoc rodiny .............................................................................................. Tab. 32 – Problémy ..................................................................................................... Tab. 33 – Dobrovolníci ............................................................................................... Tab. 34 – Přínos dobrovolníků .................................................................................... Tab. 35 – Volný čas ..................................................................................................... Tab. 36 – Zájem o činnosti v odpoledních hodinách .................................................. 96

37 38 39 40 41 43 44 46 47 48 50 51 52 53 54 56 58 59 60 61 62 63 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 – Pohlaví ........................................................................................................ Graf 2 – Věk .............................................................................................................. Graf 3 – Důvod hospitalizace .................................................................................... Graf 4 – Předchozí bydliště ....................................................................................... Graf 5 – Bydliště po ukončení hospitalizace v LDN . ............................................... Graf 6 – Délka hospitalizace v LDN ......................................................................... Graf 7 – Zdravotní stav ............................................................................................. Graf 8 – Bolest .......................................................................................................... Graf 9 – Omezený pohyb .......................................................................................... Graf 10 – Oblast pomoci ............................................................................................. Graf 11 – Mobilita ....................................................................................................... Graf 12 – Kompenzační pomůcky . ............................................................................. Graf 13 – Chronická rána ............................................................................................ Graf 14 – Inkontinence ................................................................................................ Graf 15 – Nálada ......................................................................................................... Graf 16 – Kvalita života .............................................................................................. Graf 17 – Spokojenost s chováním ošetřovatelského personálu ................................. Graf 18 – Spokojenost s ošetřovatelskou péčí . ........................................................... Graf 19 – Spokojenost s rehabilitací ........................................................................... Graf 20 – Rehabilitace . ............................................................................................... Graf 21 – Doba rehabilitace ........................................................................................ Graf 22 – Prostředí LDN ............................................................................................. Graf 23 – Vybavení pokoje . ........................................................................................ Graf 24 – Kvalita stravy .............................................................................................. Graf 25 – Množství stravy ........................................................................................... Graf 26 – Kontakt s rodinou při přijetí ........................................................................ Graf 27 – Osobní věci při přijetí ................................................................................. Graf 28 – Návštěvy . .................................................................................................... Graf 29 – Zapojení rodiny ........................................................................................... Graf 30 – Frekvence návštěv ....................................................................................... Graf 31 – Pomoc rodiny .............................................................................................. Graf 32 – Problémy ..................................................................................................... Graf 33 – Dobrovolníci ............................................................................................... Graf 34 – Přínos dobrovolníků .................................................................................... Graf 35 – Volný čas ..................................................................................................... Graf 36 – Zájem o činnosti v odpoledních hodinách .................................................. 97

37 38 39 40 42 43 45 46 47 49 50 51 52 53 55 57 58 59 60 61 62 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78

SEZNAM ZKRATEK

ADL

Activities of daily living (aktivity denního života)

aj.

a jiné

apod.

a podobně

atd.

a tak dále

Bc.

Bakalář

BMI

body mass index (index tělesné hmoty)

CNS

centrální nervový systém

č.

číslo

ČR

Česká republika

DC

dobrovolnické centrum

DS

domov pro seniory

EU

Evropská unie

FIM

Functional independent measure

FN

fakultní nemocnice

ICN

International Council of Nurses (Mezinárodní rada sester)

km

kilometr

LDN

léčebna pro dlouhodobě nemocné

MZČR

Ministerstvo zdravotnictví České republiky

např.

například

PDM

pracoviště dětské medicíny

PMK

permanentní katetr

popř.

popřípadě

resp.

respektive

str., s.

strana

SZO

Světová zdravotnická organizace

tj.

to je

tzn.

to znamená

tzv.

tak zvaný

vyd.

vydání

WHO

World Health Organisation (Světová zdravotnická organizace)

zák.

zákon

98

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1 – Barthelové test základních všedních činností (ADL) ............................... 100 Příl. 2 – Katzův test (FIM) ...................................................................................... 101 Příl. 3 – Norton scale, hodnocení rizika pro vznik dekubitů dle Nortonové .......... 102 Příl. 4 – Statistika LDN Bílovice nad Svitavou (2005–2008) ................................ 103 Příl. 5 – Formulář č. 1 ............................................................................................. 104 Příl. 6 – Formulář č. 2 ............................................................................................. 108 Příl. 7 – Žádosti o umožnění dotazníkové akce ....................................................... 114

99

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Barthelové test základních všedních činností (ADL) ADL – test základních všedních činností Činnost Provedení činnosti Bodové skóre samostatně bez pomoci 10 1. najedení, napití s pomocí 5 neprovede 0 samostatně bez pomoci 10 2. oblékání s pomocí 5 neprovede 0 samostatně nebo s pomocí 5 3. koupání neprovede 0 Samostatně nebo s pomocí 5 4. osobní hygiena neprovede 0 plně kontinentní 10 5. kontinence stolice občas inkontinentní 5 trvale inkontinentní 0 plně kontinentní 10 6. kontinence moči občas inkontinentní 5 trvale inkontinentní 0 samostatně bez pomoci 10 7. použití WC s pomocí 5 neprovede 0 samostatně bez pomoci 15 s malou pomocí 10 8. přesun lůžko-židle vydrží sedět 5 neprovede 0 samostatně více než 50 15 s pomocí 50 m 10 9. chůze po rovině na vozíku 50 m 5 neprovede 0 samostatně bez pomoci 10 10. chůze po schodech s pomocí 5 neprovede 0 Celkové skóre (0 až 100) Hodnocení stupně závislosti v základních všedních činnostech 0–40 bodů................................... vysoce závislý 45–60 bodů................................. závislost středního stupně 65–95 bodů................................. lehká závislost 100 bodů..................................... nezávislý 100

Příloha č. 2: Katzův test (FIM) nevyžaduje asistenci

ÚROVNĚ

7 úplná nezávislost 6 modifikovaná nezávislost Modifikovaná závislost 5 supervize (dohled) 4 minimální pomoc (pacient koná 75 % a více činností z testu) 3 mírná pomoc (pacient vykoná 50–75 % činností z testu)

vyžaduje asistenci

Úplná závislost 2 maximální pomoc (pacient vykoná 25–50 % činností z testu) 1 celková pomoc (pacient vykoná 0–25 % činností z testu) Osobní péče  Příjem A. Příjem jídla B. Osobní hygiena C. Koupání D. Oblékání – horní polovina těla

Propuštění Následná péče

E. Oblékání – dolní polovina těla F. Použití WC Kontrola svěračů G. Kontrola močení H. Kontrola vyprazdňování Přesuny

 ch/v

ch/v

ch/v

I. Lůžko, židle, vozík J. Toaleta K. Vana, sprchový kout Lokomoce L. Chůze (ch)/jízda na vozíku (v) M. Schody Komunikace N. Rozumění sluchové (s), zrakové (z) O. Vyjadřování verbální (v), neverbální (n) Sociální schopnosti P. Sociální interakce Q. Řešení problémů R. Paměť Celkem Poznámka: Nenechávat žádné políčko nevyplněné; pokud je povedení úkolu pro pacienta spojeno s rizikem (např. nebezpečím poranění), vyplní se 1 101

Příloha č. 3: Norton scale, hodnocení rizika pro vznik dekubitů dle Nortonové

Tělesný stav

Duševní stav

normální stav, dobrý: 4 bdělý, čilý: 4 slušný: 3 apatický: 3 špatný: 2 zmatený: 2 velmi špatný: 1 v bezvědomí: 1

Aktivita

Mobilita

samostatně plná: 4 chodící: 4 chůze mírně s dopomocí: 3 omezená: 3 trvale velmi v křesle: 2 omezená: 2 trvale imobilní: 1 na lůžku: 1

Hodnocení: < 12 = vysoké riziko 12–13 = střední riziko > 14 = nízké riziko

102

Inkontinence není přítomna: 4 občasná: 3 obvyklá: 2 moči i stolice: 1

Příloha č. 4: Statistika LDN Bílovice nad Svitavou (2005–2008)

Rok 2005 2006 2007 2008 Počet přijatých klientů k hospitalizaci 610 597 535 479 Počet propuštěných klientů 618 584 500 485 Počet propuštěných klientů domů 210 170 148 149 Počet propuštěných klientů do LDN, DD a jiná zařízení 253 268 239 205 Počet úmrtí 155 146 113 125 Průměrný věk 79 let 80 let 80 let 81 let Průměrná doba hospitalizace 49 dní 52 dní 54 dní 55 dní Čekací doba do LDN z FN Brno (dny) 8 9 6 7

103

Příloha č. 5: Formulář č. 1

1. Z jakého důvodu jste u nás hospitalizován?

a) k doléčení



b) k rehabilitaci



c) nezvládnu doma běžné denní činnosti, nesoběstačnost



d) jiné, uveďte............................................

2. Kde jste žil do doby než jste byl hospitalizován?

a) doma sám



b) doma s jinými rodinnými příslušníky (manžel/ka, děti)



c) v sociálním zařízení (DD, LDN, aj.)



d)jiné, uveďte . ............................................

3. Máte představu, kam půjdete po ukončení hospitalizace v LDN?

a) vrátím se domů



b) přestěhuji se k rodině



c) do sociálního zařízení (DD, pension, LDN, hospic)



d) nevím



e) jiné, uveďte............................................

4. Jak hodnotíte Váš současný zdravotní stav?

a) dobrý



b) cítím se lépe, než když jsem byl hospitalizován



c) cítím se hůře, než když jsem byl hospitalizován



d) špatný, horší celkově



e) stejný, nic se nezměnilo

5. Máte bolesti?

a) ano, pořád



b) ano, při pohybu



c) ano, někdy



d) ne

104

6. Pokud odpovíte v otázce č. 5 ano: Omezuje Vás bolest při pohybu a v běžných denních činnostech?

a) ano



b) spíše ano



c) spíše ne



d) ne

7. Máte chronickou ránu?

a) ne



b) ano, léčím se dlouhodobě



c) ano, vznikla během hospitalizace



d) jiné ........................................................

8. Jste inkontinentní?

a) ne



b) ano, jen v noci



c) ano, částečně ve dne i v noci



d) ano, úplně, používám pleny nebo PMK

9. Do jaké míry jste mobilní? (i s použitím komp. pomůcek)

a) úplně mobilní



b) částečně, pohybuji se na pokoji



c) částečně, pohybuji se jen na lůžku



d) úplně imobilní

10. Používáte kompenzační pomůcku k pohybu, k chůzi?

a) ne, nepotřebuji



b) ano,berle, hůl



c) ano, chodítko



d) ano, invalidní vozík



e) pohybuji se pouze s doprovodem

105

11. V jakých oblastech potřebujete pomoc zdravotnického personálu? (možnost více odpovědí)

a) vše zvládnu sám



b) hygiena



c) vyprazdňování



d) stravování



e) oblékání



f) potřebuji pomoc při pohybu, chůzi, atd.



g) jiné, uveďte ...........................................

12. Jak se Vám líbí prostředí v LDN?

a) ano, líbí se mi



b) ano líbí se mi, ale . ................................



c) ne, nelíbí se mi



d) je mě to jedno

13. Jak jste spokojen s chováním ošetřovatelského personálu?

a) jsem velmi spokojen



b) jsem spokojen



c) většinou jsem spokojen



d) většinou jsem nespokojen



e) jsem nespokojen

14. Jaká nálada u Vás nejvíce převládá?

a) optimistická



b) dobrá



c) je mě všechno jedno



d) mám strach z budoucnosti, obavy



e) pesimistická, depresivní



f) jiná : ......................................................

15. Jak hodnotíte v současné době kvalitu Vašeho života?

a) velmi špatná



b) špatná



c) ani špatná, ani dobrá



d) dobrá



e) velmi dobrá 106

16. Jste během hospitalizace v kontaktu se svojí rodinou?

a) ano, navštěvují mě



b) ano, pouze telefonicky



c) během hospitalizace v LDN za mnou nebyli



d) ne



e) nikoho nemám, s nikým z rodiny se nestýkám

17. Máte tady všechny věci, které potřebujete? (hygienické potřeby, osobní věci, oblečení, kompenzační pomůcky – brýle, naslouchátko, zubní protéza atd.)

a) ano



b) ne

18. Pohlaví

a) muž



b) žena

19. Věk

a) do 60 let



b) 61–70 let



c) 71–80 let



d) 81–85 let



e) 86–90let



f) 91 a více let

107

Příloha č. 6: Formulář č. 2

1. Jak dlouho jste u nás hospitalizován?

a) do jednoho měsíce



b) více jak 1 měsíc



c) více jak 2 měsíce



d) více jak 3 měsíce

2. Kam půjdete po skončení hospitalizace?

a) vrátím se domů, budu bydlet sám



b) vrátím se domů, kde mě bude pomáhat rodina, pečovatelská služba atd.



c) přestěhuji se k rodině



d) do jiného sociálního zařízení (DD, LDN, Hospic atd.)



e) jiné, uveďte ...........................................

3. V jakých oblastech potřebujete pomoc ošetřovatelského personálu? (možnost více odpovědí)

a) vše zvládnu sám



b) hygiena



c) vyprazdňování



d) stravování



e) oblékání



f) potřebuji pomoc při pohybu, chůzi, atd.



g) jiné, uveďte ...........................................

4. Jak hodnotíte ošetřovatelskou péči? (práce sester)

a) jsem velmi spokojen



b) jsem spokojen



c) spíš jsem spokojen



d) spíš jsem nespokojen



e) jsem nespokojen



f) nevím

108

5. Jak jste spokojen s chováním ošetřovatelského personálu?

a) jsem velmi spokojen



b) jsem spokojen



c) většinou jsem spokojen



d) většinou jsem nespokojen



e) jsem nespokojen

6. Jak se Vám líbí prostředí v LDN?

a) ano, líbí se mi



b) ano líbí se mi, ale...................................



c) ne, nelíbí se mi



d) je mě to jedno

7. Jak jste spokojen s vybavením pokoje?

a) jsem spokojen



b) ano jsem spokojen, ale . ........................



c) je mě to jedno



d) jsem nespokojen

8. Jak hodnotíte Váš současný zdravotní stav?

a) dobrý



b) cítím se lépe, než když jsem byl hospitalizován



c) cítím se hůře, než když jsem byl hospitalizován



d) špatný, horší celkově



e) stejný, nic se nezměnilo

9. Máte bolesti?

a) ano, pořád



b) ano, někdy



c) ano, při pohybu



d) ne

10. Pokud odpovíte v otázce č. 9 ano: Omezuje Vás bolest při pohybu a v běžných denních činnostech?

a) ano



b) spíše ano



c) spíše ne



d) ne 109

11. Máte chronickou ránu?

a) ne



b) ano, léčím se dlouhodobě



c) ano, vznikla během hospitalizace



d) jiné, uveďte............................................

12. Jste inkontinentní?

a) ne



b) ano, jen v noci



c) ano, částečně ve dne i v noci



d) ano, úplně, používám pleny nebo PMK

13. Do jaké míry jste mobilní? (i s použitím komp. pomůcek)

a) úplně mobilní



b) částečně, pohybuji se na pokoji



c) částečně, pohybuji se jen na lůžku



d) úplně imobilní

14. Používáte kompenzační pomůcku k pohybu, k chůzi?

a) ne, nepotřebuji



b) ano,berle, hůl



c) ano, chodítko



d) ano, invalidní vozík



e) pohybuji se pouze s doprovodem

15. Jak jste spokojen s prováděním rehabilitační péče?

a) jsem velmi spokojen



b) jsem spokojen



c) většinou jsem spokojen



d) většinou jsem nespokojen



e) jsem nespokojen



f) nevím

16. Myslíte si, že je rehabilitace dostatečná?

a) ano, je dostatečná



b) ne, není dostatečná



c) nevím 110

17. Rehabilitoval by jste raději:

a) kratší dobu



b) delší dobu



c) vícekrát denně



d) nerehabilitoval bych vůbec



e) jiné, uveďte ...........................................

18. Jak hodnotíte kvalitu podávané stravy?

a) velmi dobrá



b) spíše dobrá



c) spíše špatná



d) nic mě tady nechutná

19. Dostával jste během hospitalizace v LDN dostatečné množství stravy?

a) ano



b) ano, celou porci většinou nesním



c) většinou ano



d) většinou ne



e) ne, mám hlad, snědl bych víc

20. Jaká nálada u Vás nejvíce převládá?

a) optimistická



b) dobrá



c) je mě všechno jedno



d) mám strach z budoucnosti, obavy



e) pesimistická, depresivní



f) jiná : ......................................................

21. Jak hodnotíte v současné době kvalitu Vašeho života?

a) velmi špatná



b) špatná



c) ani špatná, ani dobrá



d) dobrá



e) velmi dobrá

111

22. Kdo z Vaší rodiny a okolí Vám nejvíce pomáhá a navštěvuje Vás v LDN? (možnost více odpovědí)

a) děti



b) vnoučata



c) sourozenci



d) snacha, zeť



e) sousedé



f) známí, kamarádi



g) jiné, uveďte............................................

23. Zapojili se Vaši rodinní příslušníci do péče v LDN o Vás?

a) vůbec ne



b) trochu



c) středně



d) hodně



e) maximálně

24. Jak často Vás navštěvuje vaše rodina? Týden Měsíc 1× 1× 2× 2× 3× a více 3× a více

Rodina mně nenavštěvuje vůbec

25. Pomáhá Vám rodina podle vašich představ?

a) ano, pomáhá



b) spíše ano



c) spíše ne



d) ne, nepomáhá

26. Pokud Vám nepomáhá rodina podle Vašich představ, jaké řešíte problémy?

....................................................................

27. Navštívili Vás během hospitalizace dobrovolníci?

a) ano



b) ne



c) ne, neměl jsem o dobrovolníky zájem 112

28. Pokud odpovíte v otázce č. 27 ano: byla návštěva dobrovolníků pro Vás přínosná?

a) ano



b) spíše ano



c) spíše ne



d) ne



e) nevím



f) jiné, uveďte ...........................................

29. Jakou činností jste se zabýval v LDN v odpoledních hodinách? (možnost více odpovědí)

a) čtením



b) spím



c) snažím se rehabilitovat



d) dívám se na TV



e) jiné , uveďte ..........................................

30. O jaké činnosti během odpoledne byste měl zájem?

....................................................................

31. Pohlaví

a) muž



b) žena

32. Věk

a) do 60 let



b) 61–70 let



c) 71–80 let



d) 81–85 let



e) 86–90let



f) 91 a více let

113

Příloha č. 7: Žádosti o umožnění dotazníkové akce

114

SOUHLAS K PŮJČOVÁNÍ PRÁCE

Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována podle platných norem.

V Brně 25. května 2009

Lenka Jakubíková

115