Pro další informace viz www.archeologickyatlas.cz.
ISBN 978-80-200-2485-5
ATLAS ČECH
ARCHEOLOGICKÝ
MARTIN KUNA A KOLEKTIV
Průvodce po 105 archeologických lokalitách na území Čech vybraných jako typické ukázky základních forem archeologických památek z období paleolitu až 20. století. Cílem publikace je předvést povrchově viditelné archeologické stopy v krajině tak, aby je návštěvník mohl sám v terénu najít a poznat a aby mohl pochopit logiku jejich výpovědi. Kniha proto obsahuje podrobné plány lokalit, nové fotografie pořízené s ohledem na maximální sdělnost obsahu, souřadnice navigačních bodů pro přístroje GPS a QR kódy s odkazy na webové stránky s doplňujícími informacemi. Katalog lokalit je doplněn úvodem a boxy, ve kterých jsou přístupným způsobem vysvětleny názory a metody současné archeologie důležité pro poznání archeologických stop minulosti v našem okolí.
MARTIN KUNA A KOLEKTIV
ARCHEOLOGICKÝ
ATLAS ČECH VYBRANÉ PAMÁTKY OD PRAVĚKU DO 20. STOLETÍ
ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, PRAHA ACADEMIA
ARCHEOLOGICKÝ
ATLAS ČECH VYBRANÉ PAMÁTKY OD PRAVĚKU DO 20. STOLETÍ
ARCHAEOLOGICAL ATLAS OF BOHEMIA SELECTED SITES FROM PREHISTORY TO THE 20th CENTURY
Martin Kuna a kolektiv: Alžběta Danielisová Dagmar Dreslerová Jan Hasil Josef Hložek Michaela Langová Jan Mařík David Novák Čeněk Čišecký Zuzana Kačerová Eva Čepeláková Judita Korteová Dana Křivánková Petra Maříková Vlčková Zdeněk Mazač Jitka Říhová Archeologický ústav AV ČR, Praha Academia PRAHA 2014
01AAC_T_PRESS.indd 3
06.02.15 6:25
Publikace vznikla v rámci projektu „Archeologická mapa ČR. Systém pro sběr, správu a prezentaci dat“. Projekt byl v l. 2012–2015 podporován grantem Ministerstva kultury ČR v programu NAKI pod identifikačním číslem DF12P01OVV003.
Na obálce: Třebušín, okr. Litoměřice. Zříceniny středověkého hradu Kalicha (15.–16. století). Pátá brána a její okolí. Foto Z. Kačerová, 2014.
01AAC_T_PRESS.indd 2
06.02.15 6:25
OBSAH ÚVOD [mk] K čemu archeologický atlas? Opuštěná místa, zapomenuté věci Archeologické stopy v krajině Práce s Archeologickým atlasem Přístup k archeologickému dědictví Mapové značky
9 10 10 17 26 30 32
KATALOG LOKALIT Albrechtice u Sušice, okr. Klatovy. Pravěké hradiště Sedlo [ad] Bedřichov u Jablonce nad Nisou, okr. Jablonec nad Nisou. Novověká sklářská huť [jm, pmv] Bechyňská Smoleč, okr. Tábor. Raně středověké mohylové pohřebiště [jm, pmv] Bělčice, okr. Strakonice. Čtyřúhelníkové valy doby laténské [ad] Bezemín, okr. Tachov. Raně středověké hradiště a mohylník [jm] Blatná, okr. Strakonice. Rýžoviště zlata [dd] Boseň, okr. Mladá Boleslav. Středověký hrad Valečov s přilehlou sídelní aglomerací [jhl] Boudy, okr. Písek. Pravěké hradiště Hrad u Čimelic [dd] Březí u Říčan, okr. Praha-východ. Pravěké hradiště [mk] Březno u Loun, okr. Louny. Archeologický skanzen na místě archeologického výzkumu [ml] Bzí, okr. Plzeň-jih a Radkovice u Měčína, okr. Klatovy. Výšinná sídliště Velká skála a Osobovská skála ze středního eneolitu [dd] České Lhotice, okr. Chrudim. Hradiště – oppidum doby laténské [ad] Češov, okr. Jičín. Pravěké a raně středověké hradiště Češovské valy [jm, pmv] Čistá u Rovné, okr. Sokolov. Těžební komplex Jeroným a zaniklé město Lauterbach [dn] Davle, okr. Praha-západ. Sídelní celek středověkého kláštera, klášterního městečka Sekanka a souvisejících komunikací [jh]
35
01AAC_T_PRESS.indd 5
36 40 43 47 50 53 56 61 65 69
73 76 80 83
89
Box: Archeologie a detektivky [jh] Doubravčice, okr. Kolín. Pravěké a raně středověké hradiště, středověký hrádek Šember [jm] Drahoňův Újezd, okr. Rokycany. Zaniklá středověká a časně novověká ves Rovný [dn] Drnek, okr. Kladno. Zaniklá středověká ves Svídna [mk] Dýšina, okr. Plzeň-město. Pravěké mohylové pohřebiště v trati Nová Huť [ml] Hradišťko u Sadské, okr. Nymburk. Zaniklá středověká ves Lhota na Kří [jh] Hvožďany u Bechyně, okr. Tábor. Pravěké mohylové pohřebiště Hemery [dd] Chlístovice, okr. Kutná Hora. Středověký hrad Sion s pozůstatky obléhacího tábora [jhl] Box: Archeologie a historická skutečnost [mk, dn, jhl] Chloumek u Mladé Boleslavi, okr. Mladá Boleslav. Raně středověké hradiště [mk] Chýnov, okr. Praha-západ. Pravěké mohylové pohřebiště [mk] Jedomělice, okr. Kladno. Tvrz a zaniklá středověká ves Ostrov [mk] Jistebsko, okr. Jablonec nad Nisou. Pravěký těžební areál [ml] Klášter u Vilémova, okr. Havlíčkův Brod. Těžební okrsek vilémovského kláštera [dn] Klobuky, okr. Kladno. Menhir [ml] Knížecí Pláně, okr. Prachatice. Zaniklá dřevorubecká vesnice Fürstenhut [mk] Box: Archeologie na dálku [mk] Kolvín, okr. Příbram. Proboštství Baštiny [dn] Kouřim, okr. Kolín. Raně středověká sídelní aglomerace a středověké město [jh] Kováry, okr. Kladno. Raně středověké hradiště Budeč [jm, pmv] Kozojedy, okr. Rakovník. Vrchnostenský dvůr Rychvald [dn] Kytlické Mlýny, okr. Děčín. Areál vojenského opevnění z 20. století [jh]
90 95 100 105 109 113 117 122 126 129 133 138 142 146 150 153 158 160 164 169 172 176
06.02.15 6:25
Lhota u Dolních Břežan, okr. Praha-západ. Hradiště doby bronzové až laténské – oppidum Závist [ad] Libice nad Cidlinou, okr. Nymburk. Raně středověké hradiště [jm] Libochovany, okr. Litoměřice. Pravěké hradiště Hrádek (Tříkřížový vrch) [ad] Libomyšl, okr. Beroun. Tvrziště Hrádek u Libomyšle [dn] Libušín, okr. Kladno. Raně středověké hradiště [jm, pmv] Lídlovy Dvory, okr. Klatovy. Sklárna Stará Huť u Podlesí [dd] Líšná u Zbiroha, okr. Rokycany. Zaniklý středověký hrad Řebřík [jhl] Litice u Plzně, okr. Plzeň-město. Zaniklý středověký hrad [jhl] Louňovice pod Blaníkem, okr. Benešov. Pravěké hradiště a středověký hrad na vrchu Velký Blaník [mk] Malovice u Erpužic, okr. Tachov. Pravěké mohylové pohřebiště [ml] Malšice, okr. Tábor. Zřícenina středověkého hradu Příběnice [jhl] Markvartice u Sobotky, okr. Jičín. Čtyřúhelníkové valy doby laténské [ad] Mirkovice, okr. Český Krumlov. Středověký areál dobývání zlata [jm, pmv] Mukov, okr. Teplice. Pravěké hradiště Hradišťany [mk] Nemějice, okr. Písek. Pravěké kultovní místo na vrchu Burkovák a jeho okolí [ad] Netolice, okr. Prachatice. Raně středověké hradiště, archeologický park [jm] Nevězice, okr. Písek. Pravěké hradiště – oppidum [ad] Nymburk, okr. Nymburk. Muzeum nad pravěkou mohylou [ml] Obora u Tachova, okr. Tachov. Středověká zemská stezka [dn] Olešná u Radnic, okr. Rokycany. Pravěké hradiště Radná [dd] Oparno, okr. Litoměřice. Pravěké a středověké lomy na kámen [mk] Písek, okr. Písek. Středověké zlatodoly Havírky [dd]
01AAC_T_PRESS.indd 6
180 186 191 194 197 200 204 208
212 215 218 222 225 228 232 236 239 243 246 250 254 257
Plav, okr. České Budějovice. Pravěké mohylové pohřebiště [dd] Počaply u Březnice, okr. Příbram. Raně středověké hradiště [dd] Pořejov, okr. Tachov. Zaniklá obec Pořejov [dn] Pořešín, okr. Český Krumlov. Zříceniny středověkého hradu [jhl] Praha-Hradčany. Raně středověké centrum Pražský hrad [jm] Praha-Královice. Raně středověké hradiště [jh] Praha-Kunratice. Středověký hrad Nový hrad u Kunratic s obléhacím táborem [jhl] Praha-Liboc. Raně středověké hradiště Šárka [jh] Praha – Staré Město. Románský dům pánů z Kunštátu a Poděbrad v Řetězové ulici čp. 222/I [dn] Praha – Újezd nad Lesy. Zaniklá středověká vesnice Hol [jh] Praha-Vinoř. Raně středověké hradiště [jh] Prachatice, okr. Prachatice. Zlatá stezka [ml] Putim, okr. Písek. Tábořiště z období paleolitu a mezolitu [dd] Radíč, okr. Příbram. Pravěké hradiště – oppidum Hrazany [ad] Rejkovice, okr. Příbram. Pravěké hradiště Plešivec [mk] Box: Archeologie a právo na minulost [mk] Rolava, okr. Sokolov. Zaniklý důlní závod a zajatecký tábor [jh] Roztoky u Prahy, okr. Praha-západ. Raně středověké sídliště a okolí [mk] Box: Archeologie a přírodní vědy [mk] Řepeč, okr. Tábor. Pravěké mohylové pohřebiště [dd] Řepeč, okr. Tábor. Sídelní komplex hradu Příběničky [jhl] Sepekov, okr. Písek. Pravěké mohylové pohřebiště [dd] Skřipel, okr. Beroun. Čtyřúhelníkové valy doby laténské [ad] Slavonice, okr. Jindřichův Hradec. Zaniklá středověká vesnice Pfaffenschlag [jm] Stradonice u Nižboru, okr. Beroun. Pravěké hradiště – oppidum doby laténské [ad] Stradonice u Pátku, okr. Louny. Pravěké hradiště [dd]
261 265 269 274 278 283 288 293
296 301 305 308 312 316 319 322 324 329 332 336 340 345 348 352 355 360
06.02.15 6:25
Šťáhlavy, okr. Plzeň-město. Archeologická naučná stezka F. X. France v Kozelském polesí [dn, jm] Box: Archeologie a krajina [mk] Tasnovice, okr. Domažlice. Raně středověké hradiště [jh] Tašovice, okr. Karlovy Vary. Raně středověké hradiště Starý Loket [jh] Tetín u Berouna, okr. Beroun. Jeskyně Koda [ml] Tmaň, okr. Beroun. Pravěké hradiště Kotýz a blízké jeskyně s paleolitickým osídlením [ad] Třebel a okolí, okr. Tachov. Bojiště u Třebele [dn] Třebovětice, okr. Jičín. Pravěký rondel [ad] Třebsko, okr. Příbram. Čtyřúhelníková valová ohrazení doby laténské [ad] Třebušín, okr. Litoměřice. Zříceniny středověkého hradu Kalich [jhl] Třísov, okr. Český Krumlov. Pravěké hradiště – oppidum [ad] Velká Dobrá, okr. Kladno. Pravěké mohylové pohřebiště [mk] Box: Archeologie a památná místa [mk] Velký Uhřínov, okr. Rychnov nad Kněžnou. Archeologický skanzen Villa Nova Uhřínov [ml] Vesec u Sobotky, okr. Jičín. Pravěké a raně středověké hradiště Poráň a pravěká obřadní jeskyně [mk] Vitín, okr. České Budějovice. Raně středověké mohylové pohřebiště [jm] Box: Archeologie a prostor [mk] Vítkovice v Krkonoších, okr. Semily. Horské hospodářství Kotelská bouda [dd] Vlastislav, okr. Litoměřice. Raně středověké hradiště [jm] Volary, okr. Prachatice. Polní opevnění Volarské šance [ml] Vraclav, okr. Ústí nad Orlicí. Raně středověké hradiště [jm] Vyžlovka, okr. Praha-východ. Zaniklá středověká vesnice [jm] Zabrušany, okr. Teplice. Raně středověké hradiště [jm] Záhořice, okr. Karlovy Vary. Pravěké hradiště Vladař [ad] Zálezly u Čkyně, okr. Prachatice. Pravěké hradiště Věnec [dd]
01AAC_T_PRESS.indd 7
364 368 371
Zbyslavec, okr. Chrudim. Partyzánské zemljanky [ml] Zhůří u Rejštejna, okr. Klatovy. Zaniklá novověká ves Haidl s částí Zlaté stezky [dd] Žalov, okr. Praha-západ. Raně středověké hradiště Levý Hradec [jm, pmv]
454 457 462
VYSVĚTLIVKY ODBORNÝCH POJMŮ
468
LITERATURA
474
PODĚKOVÁNÍ
487
O AUTORECH
488
396
REJSTŘÍK NÁZVŮ KATASTRŮ A LOKALIT Přehledná mapa lokalit
489 490
401
SUMMARY
492
374 376 380 384 389 392
405 408 411
415 419 422 423 427 430 434 437 440 443 448
06.02.15 6:25
„Současně vyskytají se v Čechách žárové hroby v malých i velikých mohylách, v kterých pravidelně pohřeb uložen v nádobách vkusně zdobených i jednoduchých. Do nádob, neb častěji podle nich položeny dary pohřební neb zbytky ozdob… a pak nasypán z kamene většího kužel, tu vyšší, tu nižší…“
ÚVOD
(J. L. Píč, Archeologický výzkum ve středních Čechách,1893)
01AAC_T_PRESS.indd 9
06.02.15 6:25
K ČEMU ARCHEOLOGICKÝ ATLAS? Kniha, kterou otevíráte, se připravovala skoro dvě desetiletí, i když konkrétní podobu začala získávat teprve v posledních dvou letech. Na jejím počátku byl pocit, že – na rozdíl od situace v jiných evropských zemích – podobná publikace české veřejnosti stále schází. I u nás sice vyšla řada archeologických průvodců a encyklopedií, které nám sdělují utříděná fakta o archeologických lokalitách, historii jejich výzkumu a zajímavých nálezech; v této knize se však snažíme o něco jiného. Naším cílem je představit archeologická naleziště jako součást dnešní krajiny, umožnit čtenářům je v terénu nalézt, orientovat se v nich a pochopit logiku jejich výpovědi. Přivést zájemce na samotný počátek archeologického poznání, na nemž je třeba si určitých stop v krajině nejprve všimnout a uvědomit si jejich význam. Jinými slovy, naším neskromným cílem je vtělit do každého čtenáře kus archeologa a umožnit mu prožít zážitek z objevování všudypřítomných pozůstatků předchozích lidských aktivit v prostředí, ve kterém žijeme. Tím samozřejmě nikoho nevybízíme, aby se sám pustil do archeologických výkopů či sběru nálezů, což v naší zemi není dovoleno. Naštěstí to ani není nutné. Řadu zajímavých poznatků lze zjistit i jinak, např. pouhou povrchovou prohlídkou terénu či studiem mapy. I bez zásahu pod povrch lze poznávat např. mohyly nad pravěkými hroby, zbytky opevnění, zaniklé cesty, doklady těžby a celou řadu dalších stop minulosti. Nezbytným předpokladem ovšem je, aby se pozůstatky někdejších lidských činností projevily a zachovaly v podobě povrchově rozeznatelných stop, což se samozřejmě stává jen někdy. A právě na takové případy, lokality s povrchově pozorovatelnými archeologickými relikty, se soustřeďujeme v této knize, protože právě ony dokáží v návštěvníkovi i bez archeologického výkopu vyvolat autentický zážitek z kontaktu s minulostí. Jen v malé míře doplňujeme soubor těchto lokalit o zajímavá místa jiného typu, např. muzea v přírodě, lokality s mimořádně významnými nálezy apod. Naším původním záměrem bylo předvést stovku nejzajímavějších archeologických lokalit z Čech, což se ovšem záhy ukázalo jako nereálné. Je třeba si uvě-
10
domit, že např. jen pravěkých a raně středověkých hradišť je v Čechách kolem tisíce, zaniklých středověkých vsí ještě dvakrát více, zřícenin hradů několik set atd., takže jakýkoli pokus o objektivní výběr těch nejzajímavějších by nám patrně vzal všechen čas, který byl na vlastní přípravu publikace vymezen. Opravdu významné archeologické lokality se v této publikaci sice vesměs objevují, nicméně náš výběr hodnotíme skromněji. Chápeme ho jako soubor, který čtenáře může seznámit s typickými archeologickými lokalitami Čech v širokém spektru jejich podob, funkcí a stáří, v neposlední řadě sestavený i s ohledem na vyvážené zastoupení různých geografických částí území. Z uvedeného snad vyplývá i to, proč jsme se rozhodli nazvat knihu „Archeologický atlas“. Za prvé, naším cílem je nasměrovat čtenáře nejen k hotovým informacím, ale i k vlastnímu poznávání archeologických pozůstatků v terénu. Proto jsou naším hlavním prostředkem mapy a plány terénních situací, a to většinou nově vytvořené a poskytující podrobné údaje. Za druhé, chtěli bychom čtenáři nabídnout určitý klíč („atlas“) k poznání typických archeologických pozůstatků v krajině, aby je na jiných místech případně dokázal rozeznat sám. K tomu mají přispět i fotografie, které byly většinou také pořízeny nově a s velkým důrazem na sdělnost a srozumitelnost jejich obsahu. Předložená publikace vznikla jako dílčí výsledek projektu Archeologická mapa ČR, který usiluje o vytvoření přehledné mapy archeologických výzkumů a nálezů na území českého státu. Tento širší cíl vyžaduje shromáždit a revidovat údaje o řádově desítkách až stovkách tisíc archeologických nalezišť. Do řešení projektu je zapojeno velké množství odborníků a doufáme, že během příštích let budou jeho výsledky dostupné na internetu v podobě mapy a databáze.
OPUŠTĚNÁ MÍSTA, ZAPOMENUTÉ VĚCI… Archeologie zkoumá minulost prostřednictvím hmotných pozůstatků života a činnosti člověka, mezi něž
ÚVOD
01AAC_T_PRESS.indd 10
06.02.15 6:25
patří třeba zuhelnatělé zrno obilí, ztracená mince, potopená loď i hradby zaniklého města. Archeologie studuje věcnou stránku těchto pozůstatků; jejich případný psaný obsah a uměleckou hodnotu přenechává k posouzení jiným oborům – historii, archivnictví či dějinám umění. Ne každou starou věc lze ovšem považovat za archeologický nález. Tím se stávají věci, které souvislost s činností lidí již zcela ztratily, pozbyly svůj účel a dostaly se do prostředí, v němž na ně už nepůsobí člověk, nýbrž přírodní procesy. Nejsou již užívány v domácnostech nebo dílnách, neleží vyhozené na dvoře ani schované na půdě. Jsou to věci, které člověka opustily definitivně, zůstaly rozptýleny na povrchu pustých sídel, byly překryty vrstvami zeminy nebo se ocitly pod vodou, a abychom z nich patřičnou informaci získali, musíme je nejprve podrobit *archeologickému výzkumu. S archeologickými nálezy se můžeme setkat v muzeích, kam bývají přenášeny movité předměty nalezené při výzkumu, nebo v terénu – na archeologických lokalitách, přímo v místech, kde kdysi různé lidské činnosti probíhaly. Mezi nimi jsou obsaženy jak předměty, které ještě nebyly dotčeny výzkumem a vyzvednuty, tak nálezy, které z důvodu jejich nemovité povahy do muzea přenést nelze: opuštěné ruiny staveb, stopy terénních zásahů apod. Archeologické lokality a nálezy v původním uložení (*in situ) mají několikerý význam. Kromě toho, že obsahují prameny pro budoucí vědecký výzkum, dokáží v návštěvníkovi vybaveném přiměřenou dávkou znalostí a fantazie vyvolat představu o charakteru života minulých lidí, o zasazení jejich činností do krajiny, o způsobech a nákladnosti stavby i funkci určitých objektů apod. Poznání tlumočené odborníky i bezprostřední zážitek z kontaktu s minulostí se pak vzájemně doplňují a pomáhají nám najít naše vlastní místo v neustále se proměňujícím světě. Proto je třeba archeologické lokality mapovat, poznávat a chránit. Místa, která dnes obsahují významné archeologické informace, nemusela být původně mimořádná; naopak, podstatnou výpověď o životě minulých lidí často skrývají i lokality s doklady činností docela běž-
ných, jako jsou např. zemědělské usedlosti, někdejší pole, hřbitovy apod. Pozornost archeologů i veřejnosti se samozřejmě přednostně upírá k nalezištím, která zcela běžná nejsou a ani v minulosti nebyla. Do nich se často koncentrovalo největší množství lidské práce s cílem vybudovat objekty k účelům nikoliv každodenním, a návštěvník se tak může na takových lokalitách setkat s nejnázornějšími doklady schopností minulých lidí. K těmto památkám patří např. pravěká a raně středověká hradiště, pohřební mohyly, středověké hrady a kostely apod. Zcela logicky proto tvoří taková naleziště většinu v rámci zde prezentovaného výběru. Archeologických lokalit existuje kolem nás velké množství, rozhodně více, než kolik si běžně uvědomujeme. Na druhé straně ovšem stačí málo a tato místa mohou být i se svým obsahem nenávratně zničena. Z české krajiny tak např. už dávno zmizela většina z původních desetitisíců pravěkých mohyl; v současné době jsou stovky lokalit neustále poškozovány nebo ničeny novou výstavbou, těžbou surovin či dřeva, hlubokou orbou nebo rabováním pomocí detektorů kovů. Průběžný úbytek archeologických nálezů je do značné míry nezbytný. Moderní evropská společnost si však uvědomuje význam archeologického dědictví a snaží se jeho zánik omezovat na případy, u nichž jiné řešení není možné. I proto je třeba, aby lidé byli vůči archeologickým nálezům v krajině vnímaví a dokázali je alespoň na základní úrovni rozeznat. Tato kniha se mimo jiné snaží ukázat, pro někoho možná překvapivě, že významné části archeologického dědictví nemusejí být nijak zvlášť staré. Už včerejšek patří minulosti a každý den zůstávají kolem nás věci, které se obratem stávají archeologickými prameny s potenciální výpovědí o našem životě. Není tedy nemožné hovořit o „archeologii současnosti“, i když směrem do hloubky času význam archeologických poznatků pochopitelně roste. Reálný význam má archeologický výzkum rozhodně již pro období obou světových válek 20. století a dobu bezprostředně následující; lze doložit, že takový výzkum přináší nezanedbatelné nové poznatky a zkušenosti.
ÚVOD
01AAC_T_PRESS.indd 11
11
06.02.15 6:25
MAPOVÉ ZNAČKY / MAP SYMBOLS TOPOGRAFICKÉ PRVKY A ORIENTAČNÍ BODY / TOPOGRAPHIC FEATURES AND LANDMARKS
silnice, zpevněná cesta / roads polní a lesní cesta, pěšina / field and forest path, footpath
informační tabule / information panel
viklan / rocking stone jeskyně / cave
rozcestník / signpost hájovna / forester’s lodge
směr pokračování cesty / path continues in this direction značené turistické cesty / marked tourist paths
lesní školka / forest tree nursery les s pasekou, průsek / forest clearing, operation forest aisle mokřina / marsh
konec značené cesty / end of tourist path naučná stezka / educational trail parkoviště /doporučené místo parkování; nádraží / parking reccomended parking place; railway station zastávka tramvaje; autobusu / tram stop; bus stop
důležitý (chráněný) strom / important (protected) tree
socha, památník / statue, memorial kříž, Boží muka / cross, wayside shrine zvonice / bell tower
výhled / view
muzeum, skanzen / museum, open-air museum
rozhledna / lookout tower
státní hranice / state border
vysílač (stožár) / transmitter (pylon)
navigační bod / navigation point
pramen / spring
ARCHEOLOGICKÉ OBJEKTY A KOMPONENTY / ARCHAEOLOGICAL FEATURES AND COMPONENTS objekty převážně zarostlé vegetací / features mostly covered by vegetation
budova / building
hradiště / hillfort
vesnice / village
hrad / castle
objekty s převážně odhaleným zdivem / features with visible stone or brickwork
mlýn / mill
vojenský objekt, polní opevnění / military feature, field fortification
plocha areálu/komponenty / site area
tvrz, tvrziště / fortified manor, moated site
dvůr / manorial farmyard bunkr / pillbox (20th cent.)
32
kultovní místo / ritual site
ÚVOD
01AAC_T_PRESS.indd 32
06.02.15 6:26
kostel; synagoga / church; synagogue
sejpy / goldwashing (panning) spoil heaps
vápenka, sklárna / lime works, glassworks
zřícenina kostela / church ruins
pinky, obvaly, jiné těžební objekty / mining features (shafts, spoil heaps, depressions, other mining features)
milířiště, milíř / charcoal production platform, coal kiln
klášter / monastery zřícenina kláštera / monastery ruins pohřebiště, hřbitov / cemetery, graveyard
vstup do štoly / adit halda / mining spoil heap
pole, plužina / field, field system zaniklý rybník / deserted pond studna / well bojiště / battlefield
mohyla, mohylník / barrow, barrow cemetery
snos / clearance cairn
lom / quarry
hraniční kámen / border stone
areál zaniklých cest / area (cluster) of hollow ways
TERÉNNÍ TVARY V PLÁNECH NALEZIŠŤ / RELIEF FORMS ON SITE PLANS konvexní plocha / convex feature lineární konvexní útvar (val) / linear convex feature (rampart, earthworks) konkávní plocha / concave feature lineární konkávní plocha (příkop) / linear concave feature (ditch)
reliéfně vyznačená hranice katastru / municipal boundary marked by relief
předpokládané (rekonstruované) zdivo / assumed (reconstructed) masonry
terénní hrana / relief edge
pomocná linie (členění areálu) / auxiliary line (site division)
antropogenní terénní hrana / anthropogenic relief edge (terrace, lynchet, etc.)
archeologická sonda / archaeological trench
nerovný („neklidný“) terén, plocha s objekty / uneven terrain, surface with features
pravděpodobný (nejistý) obvod lokality / probable (unclear) site boundary
plošina (zrcadlo) / platform
skalní blok / rock formation
zdivo, zděný objekt / masonry, brick or stone feature
skalní hrana / rock edge
zděný objekt zastřešený / roofed over brick or stone feature
úvozová cesta / hollow way
mohyla narušená vkopem / barrow damaged by trench mohyla rozvalená / dismantled barrow mohyla nezřetelná / indistinct barrow
starý tok řeky / old river/stream
vypálená plocha / burnt surface mezní pás / field boundary
zachovalá mohyla / barrow (preserved)
zaniklá vodoteč, náhon / old watercourse, millrace
příznak (např. vegetační, půdní) na leteckém snímku / crop (soil, etc.) mark on aerial snap
ÚVOD
01AAC_T_PRESS.indd 33
33
06.02.15 6:26
CHARAKTERISTIKA LOKALITY (ZÁPATÍ STRÁNKY) – SITE CHARACTERISTICS lokalita s reliéfními objekty / site with relief features
místo s významnými nálezy a/nebo archeologickým výzkumem / site with important finds and/or archaeological excavations
lokalita s ruinami zděných budov / ruins of stone/brick structures
lokalita s historickým příběhem / site with a historical narrative
muzeum, archeoskanzen / museum, open-air archaeological museum
NKP
národní kulturní památka / national cultural monument
VIDITELNOST PAMÁTKY / MONUMENT VISIBILITY nelze přehlédnout / can’t be missed
dobře se dívat / keep an eye out
nutno hledat / search needed
NÁROČNOST TRASY / APPROACH DIFFICULTY LEVEL
Æ
snadná (zpevněná cesta, po rovině) / easy (solid road, no elevation)
Æ
středně obtížná (nezpevněná cesta, zvlněný terén) / moderate (dirt road, hilly terrain)
Æ
vztah k obrázku, obrázek na vedlejší straně / link to illustration, illustration on the neighbouring page
*
náročná (prudký svah, suť, skály apod.) / demanding (steep slope, rubble surface, rocks, etc.)
SYMBOLY V TEXTU / TEXT SYMBOLS Ò
34
odkaz na lokalitu publikovanou v této knize / site described in this book
Ö, Ö Ö
odkaz na vysvětlivky na konci knihy / explanation available in the end of this book
ÚVOD
01AAC_T_PRESS.indd 34
06.02.15 6:26
"Nemo viam veteram vel amici spernat amorem! – Nikdo ať nepohrdá starou cestou a přátelskou láskou!"
KATALOG LOKALIT
(Středověké přísloví) Davle, okr. Praha-západ. Svazek středověkých úvozových cest u sv. Kiliána. Foto Z. Kačerová, 2013. 35
01AAC_T_PRESS.indd 35
06.02.15 6:26
ALBRECHTICE U SUŠICE, okr. Klatovy, Plzeňský kraj Pravěké hradiště Sedlo 600 př. Kr. až přelom letopočtu, příležitostně i později
Význam: Pravěké hradiště v dominantní krajinné poloze a velké nadmořské výšce. Historie: Opevněný areál na vrchu Sedlo u Sušice v podhůří Šumavy je s nadmořskou výškou 880–902 m po *hradišti Obří hrad u Studence nejvýše položeným pravěkým opevněním v Čechách. Jde v podstatě o skalní pevnost – systém fortifikací, který využívá místní skály a skalky a doplňuje je nasypaným *valem z kamenů a hlíny. Archeologické nálezy *datují areál do mladší doby halštatské a časné doby laténské (6.–5. století př. Kr.). V tomto období byly patrně vystavěny valy kolem vrcholu hory. Opětovně se místo užívalo v mladší době laténské (2.–1. století př. Kr.), s poněkud menší intenzitou pak i v mladší době římské a v raném a vrcholném středověku (od 9. století dále). Při *archeologic-
36
01AAC_T_PRESS.indd 36
kém výzkumu ve 30. letech 20. století byly prozkoumány pozůstatky dvou zahloubených obydlí (*polozemnic) s početnými nálezy sídlištního charakteru z časné i mladší doby laténské. Archeologové zde nalezli ohniště, zlomky keramiky i celé nádoby, hliněné přesleny, tkalcovská závaží a další předměty. Podle nejčastějších výkladů mělo hradiště původně obrannou funkci, a sloužilo tedy jako útočiště pro okolní obyvatelstvo. V některých obdobích zde mohla sídlit společenská elita; v této souvislosti budí pozornost především nálezy z mladší doby laténské, z níž kromě běžných sídlištních předmětů pochází i prestižní malovaná keramika a zlomek importované bronzové nádoby ze severní Itálie – opěrka (držátko) cedníku. Sídelní funkci naznačuje také přítomnost pramenů pitné
Ó Hradiště Sedlo od západu. Foto A. Danielisová, 2014. £ Plán lokality podle Chytráček – Metlička 2004; upravila A. Danielisová.
Æ
3,0 km
06.02.15 6:26
vody v severozápadním rohu areálu a za severní linií opevnění. Na druhou stranu, určitými rysy se hradiště Sedlo podobá starším hradištím typu Plešivec (ÒMukov, ÒRejkovice), u nichž lze předpokládat funkci kultovních center. Této interpretaci ovšem zcela neodpovídá sídlištní ráz nálezů a doklady dálkového obchodu, spojeného s přítomností vyšší společenské vrstvy. Pokud hradiště skutečně sloužilo k pobytu společenské elity, mohlo její postavení souviset s rýžováním zlata na řece Otavě. Nejbližší další známé lokality doby laténské se sice nacházejí až v Sušici a souvislejší pravěké osídlení začíná přibližně od linie Rabí–Volyně, z okolí Kašperských Hor ovšem pocházejí doklady rýžování zlata a ty je podle některých badatelů možné spojovat již s dobou laténskou. Hradiště je situováno v dominantní poloze, dobře viditelné v rámci předhůří Šumavy. Místo mohlo sloužit jako dobrý orientační bod v krajině, ačkoliv samo neleží na žádné významné dálkové komunikaci. Z vrcholku hory se nabízí dokonalý přehled o širokém okolí, na sever až k vrchu Třemšín u Rožmitálu a k Zelené hoře u Nepomuku. V době římské a ve středověku proto hradiště nejspíše sloužilo jako hlídkový či strážní bod.
Ö Kamenný val na východní straně hradiště. Foto A. Danielisová, 2014. Ò Cesta procházející kamenným valem na západní straně hradiště (C). Průchod valem není původní. Foto A. Danielisová, 2014.
ALBRECHTICE U SUŠICE, okr. Klatovy, Plzeňský kraj
01AAC_T_PRESS.indd 37
37
06.02.15 6:26
Popis: Hradiště obklopuje jednoduchý val bez příkopu, kopírující vrchol hory Sedlo. Tvar terénu určuje podobu celého areálu – je poměrně úzký (30–110 m) a protáhlý v ose od severozápadu na jihovýchod. V tomto směru dosahuje hradiště délky 440 m, ohrazená plocha má rozlohu 2,9 ha. Nejvyšší bod (902 m n. m.) je situován v místě původní *akropole (F), na níž dnes stojí rozhledna. Valy měří celkově 920 m a jsou patrné víceméně po celém obvodu hradiště. Při jejich stavbě bylo využíváno přirozené konfigurace terénu a skal, které byly propojeny jednoduchým valem z kamenů, hlíny a původně patrně i ze dřeva. Při pohledu z vnějšku dosahuje val převýšení až 10 m, z vnitřní strany činí jeho výška 1–1,5 m. Na západní straně cesta po červené turistické značce přímo protíná val (C) a po levé straně (ve směru do hradiště) stojí velké skalisko (tzv. sluj, G). Na řezu valem je v těchto místech znatelné začervenání kamenů a i při archeologickém výzkumu zde bylo pozorováno „spečení" valu, tj. propojení masy kamenů působením vysokého žáru. Vznik tzv. *spečených valů patří k dlouhodobým archeologickým záhadám – někteří badatelé v nich vidí záměrné spálení hradeb za účelem zpevnění, jiní přičítají jejich vznik požárům při vojenských konfliktech. Za valem ve střední partii opevnění byla objevena hromada oblázků, pravděpodobný sklad munice do *praků. Do hradiště vedly původně dva vstupy, a to brána A v severozápadní části areálu, přirozeně chráněná skálou (z cesty je třeba odbočit doprava a sledovat val až k bráně), a brána B, považovaná za hlavní vstup do hradiště z jihovýchodní strany. Brána
38
ALBRECHTICE U SUŠICE, okr. Klatovy, Plzeňský kraj
01AAC_T_PRESS.indd 38
06.02.15 6:26
B je řešena *ulicovým vstupem mezi dvěma valy a skalními útvary v délce 17 m a šířce 1,5 m. Někteří autoři uvádějí, že na jihovýchodní straně hradiště jsou viditelné „*bastiony“ – strážní pozice v linii valu (D). Ve všech případech jde ale spíše o původní napojení valu na skálu. Dvě menší valové linie nejasného stáří údajně člení plochu v její východní polovině, v současné době je však patrný pouze jeden z těchto vnitřních valů (E). [ad] Literatura: Dubský 1933, 1949; Beneš A. 1980; Zavřel 2000; Waldhauser 2001; Chytráček – Metlička 2004. Navigační bod: N 49°11'21.99", E 13°34'19.26" (vstup od východu); N 49°11'29.31", E 13°34'00.77" (vstup od západu). Přístup: Z doporučeného místa parkování v Albrechticích po červené turistické značce až na hradiště. Rizika: Výstup od jihovýchodu je poněkud náročnější. V zimě mohou cestu ovlivňovat sněhové podmínky. Okolí: [1] Žlíbek (KT), hrad Kašperk: N 49°09'58.20", E 13°33'52.04" (2,7 km). [2] Žlíbek (KT), zřícenina hradu Pustý zámek: N 49°09'54.78", E 13°34'10.66" (2,8 km). [3] Kašperské Hory (KT), archeologický skanzen se středověkou úpravnou zlaté rudy: N 49°08'31.19", E 13°33'39.32" (5,4 km).
Ò Pohled k jihu na hrad Kašperk z nejvyššího místa hradiště. Foto Z. Kačerová, 2014.
ALBRECHTICE U SUŠICE, okr. Klatovy, Plzeňský kraj
01AAC_T_PRESS.indd 39
39
06.02.15 6:26
Archeologický atlas Čech Vybrané památky od pravěku do 20. století
Archaeological Atlas of Bohemia Selected sites from prehistory to the 20th century Martin Kuna a kolektiv: Alžběta Danielisová, Dagmar Dreslerová, Jan Hasil, Josef Hložek, Michaela Langová, Jan Mařík, David Novák, Čeněk Čišecký, Zuzana Kačerová, Eva Čepeláková, Judita Korteová, Dana Křivánková, Petra Maříková Vlčková, Zdeněk Mazač, Jitka Říhová Překlad resumé David J. Gaul Revize překladu Zuzana Maritzová, Petra Maříková Vlčková Vydal Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 4, 118 01 Praha 1 a Nakladatelství Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Vodičkova 40, 110 00 Praha 1, s podporou programu NAKI Ministerstva kultury ČR Redakce neperiodických tisků (Archeologický ústav AV ČR, Praha) Filip Laval Obálka Zdeněk Mazač Fotografie na obálce Zuzana Kačerová Logo AMČR Petr Kincl Grafická úprava, sazba a zlom Zdeněk Mazač Tisk Helvetica & Tempora, s. r. o., Pod Kaštany 246/8, 160 00 Praha 6 Vydání první, 2014 Ediční číslo 11793 ISBN 978-80-87365-78-6 (Archeologický ústav AV ČR, Praha) ISBN 978-80-200-2485-5 (Academia) Objednávky – Orders – Bestellungen: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 4, 118 01 Praha 1, Česká republika Fax: +420 257532288,
[email protected] Knihu můžete zakoupit v síti knihkupectví Academia, na www.academiaknihy.cz nebo v knihovně Archeologického ústavu AV ČR v Praze.
01AAC_T_PRESS.indd 520
06.02.15 6:42
