Asketický cestovní ruch
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis
Poděkování Zde bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Martině Černé Ph.D., za její ochotu, cenné rady a celkové vedení práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině a blízkým, za jejich podporu, kterou mi během celého studia projevovali.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Asketický cestovní ruch bakalářská práce
Autor: Simona Ondroušková Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2016
COPYRIGHT © 2016 Simona Ondroušková
Abstrakt ONDROUŠKOVÁ, Simona: Asketický cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 53 stran. Teoretická část bakalářské práce se zabývá specifickými formami novodobého cestovního ruchu a zejména problematikou asketického cestovního ruchu. Jsou zde také uvedena východiska pro tvorbu zájezdu a popis destinace zájezdu. V praktické části práce je vytvořen zájezd včetně kompletního programu a předběžné kalkulace, společně s dotazníkovým šetřením případného zájmu o tento produkt cestovního ruchu.
Klíčová slova Asketický cestovní ruch. Kalkulace. Radikální fitness. Specifické formy. Vysočina. Zájezd.
Abstract ONDROUŠKOVÁ, Simona: Ascetic tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: Mgr. Martina Černá Ph.D. Level of the professional qualification: bachelor. Jihlava 2016. 53 pages. The theoretical part of the bachelor thesis is concerned with specific forms of modern tourism and in particular the issue of the ascetic tourism. The bases for creation of tour and description of tour desitnation are also indicated there. The tour including complete tour program and preliminary calculation together with a questionnaire survey of possible interest in this tourism product is created in the practical part of work.
Key words Ascetic tourism. Calculation. Radical fitness. Specific forms. Vysočina. Tour.
7
Předmluva Tématem bakalářské práce je asketický cestovní ruch jako jedna z forem novodobého cestovního ruchu. Na dané téma jsem narazila při hledání nových forem cestovního ruchu a při delším hledání mě udivil fakt, že se tomuto tématu moc prací ani knih nevěnuje. Vzhledem k tomu, že mě téma zaujalo a sama jsem chtěla o asketickém cestovním ruchu najít více informací, rozhodla jsem se, na toto téma napsat svou bakalářskou práci. V první části mé práce se zaměřuji na obecné trendy v cestovním ruchu a novodobé formy, také jsou zde teoretická východiska pro tvorbu zájezdu, které se věnuji následně v druhé části bakalářské práce. Součástí tvorby zájezdu je také dotazníkové šetření, kde zjišťuji, jaký by byl případný zájem o vytvořený zájezd. V závěru mé práce je tento výzkum vyhodnocen. Při psaní této práce jsem nenarazila na podobně zaměřené publikace nebo akademické práce. Většina blízkých prací se zaměřuje obecně na trendy v cestovním ruchu, nebo na další specifičtější formy cestovního ruchu. Asketickému cestovnímu ruchu se však žádná blíže nevěnuje. Tato bakalářská práce je určena všem, kteří se zajímají o problematiku asketického cestovního ruchu a také novodobých forem tohoto odvětví. Využít ji mohou také cestovní kanceláře při tvorbě nových produktů na trhu.
8
Obsah Úvod a cíl práce........................................................................................................................ 11 1
Teoretická část .................................................................................................................. 12 1.1
Vznik nových trendů cestovního ruchu ..................................................................... 12
1.2
Obecné trendy cestovního ruchu ............................................................................... 12
1.3
Specifické formy novodobého cestovního ruchu ...................................................... 13
1.3.1
Medical tourism.................................................................................................. 13
1.3.2
Geocaching ......................................................................................................... 14
1.3.3
Responsible Travel ............................................................................................. 15
1.3.4
Volunturismus .................................................................................................... 15
1.3.5
CouchSurfing ..................................................................................................... 16
1.3.6
Diaspora tourism ................................................................................................ 17
1.3.7
Dark tourism ....................................................................................................... 17
1.3.8
LGBT tourism .................................................................................................... 18
1.3.9
Asketický turismus ............................................................................................. 19
1.4
Místa pro asketickou dovolenou ................................................................................ 20
1.4.1
Pobyt ve vězení .................................................................................................. 20
1.4.2
Pobyt ve tmě ....................................................................................................... 21
1.4.3
Pobyt v klášteře .................................................................................................. 22
1.5
Zájezd ........................................................................................................................ 23
1.5.1 1.6
Tvorba produktu cestovní kanceláře .......................................................................... 25
1.7
Kalkulace ceny zájezdu ............................................................................................. 25
1.8
Destinace ................................................................................................................... 26
1.8.1
Vysočina ............................................................................................................. 26
1.8.2
Žďárské vrchy .................................................................................................... 27
1.9 2
Klasifikace zájezdů ............................................................................................ 24
Ubytování .................................................................................................................. 27
Praktická část .................................................................................................................... 29 2.1
Základní informace o zájezdu.................................................................................... 29
2.2
Program zájezdu ........................................................................................................ 29
2.3
Časový harmonogram ................................................................................................ 30
2.4
Popis aktivit ............................................................................................................... 32
2.5
Kalkulace zájezdu ...................................................................................................... 34 9
2.6
Dotazníkové šetření ................................................................................................... 35
2.6.1
Vyhodnocení průzkumu ..................................................................................... 36
2.6.2
Shrnutí výsledků ................................................................................................. 44
Závěr......................................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 46 Seznam grafů ............................................................................................................................ 49 Seznam příloh ........................................................................................................................... 49
10
Úvod a cíl práce Asketický cestovní ruch je pojem, který se objevuje v odborných publikacích teprve pár let. V současnosti je trh již přesycen pobytovými a poznávacími zájezdy do různých destinací a proto jak cestovní kanceláře, tak turisté začínají hledat specifičtější typy dovolených, kterými by vybočili z davu a získali tak neobyčejný zážitek. I když je asketický cestovní ruch popisován jako odpírající si blahobyt a požitek, pro mnohé lidi je právě tato dovolená dobrým způsobem, jak načerpat nové síly, rozšířit si obzory, nebo opět najít sami sebe. Když jsem poprvé narazila na asketický cestovní ruch mezi novodobými trendy, dosti mě zamrzelo, že se téhle problematice nevěnuje blíže žádná publikace. Dle mého názoru, je tenhle typ dovolené sice trošku bizarnější a pro mnohé nepochopitelný, ale do budoucnosti si myslím, že potenciál a své místo si v cestovním ruchu určitě najde. Proto jsem se rozhodla věnovat právě asketickému cestovnímu ruchu tuhle bakalářskou práci, která by měla odhalit mnoho pozitiv této dovolené a možná i navnadit současné účastníky cestovního ruchu pro vyzkoušení tohoto typu dovolené. Cílem této práce je tedy především přiblížit asketický cestovní ruch jako plnohodnotnou formu cestovního ruchu v dnešní době. I když většina míst pro tuto dovolenou je v zahraničí, tak i v České republice již můžeme najít jemnější formy asketického cestovního ruchu, které se budu snažit v této práci vyzdvihnout a podrobněji popsat. Součástí této práce jsou teoretická východiska z oblasti současných trendů v cestovním ruchu. První kapitoly obsahují jednotlivé novodobé formy cestovního ruchu včetně asketického turismu. Další části jsou zaměřeny na jednotlivé formy asketického cestovního ruchu a teoretická východiska pro tvorbu zájezdu. Praktická část se zabývá vytvořením asketického zájezdu s kompletním programem a cenovou kalkulací. Vzhledem k tomu, že v současné době asketické zájezdy žádná česká cestovní kancelář nenabízí, tak jsem také pomocí dotazníkového šetření zjišťovala případný zájem o tento produkt.
11
1 Teoretická část 1.1 Vznik nových trendů cestovního ruchu Preference a poptávka v oblasti cestovního ruchu, a s ní spojená nabídka služeb a produktů se neustále vyvíjí. Zatímco v dřívější době nabídka určovala poptávku, dnes si můžeme všimnout opačného vztahu. Úspěšnost dodavatelů služeb cestovního ruchu ovlivňuje mnoho faktorů, jako například stále větší nasycení trhu, rostoucí zájem spotřebitelů o sebe sama, vyšší disponibilní příjmy či rostoucí trend volného času. Oproti tomu účastníci cestovního ruchu jsou stále vzdělanější, zkušenější a vyžadují neobyčejné a alternativní zážitky. To má za následek rozšíření nových trendů cestovního ruchu v podobě nových forem cestovního ruchu. Tyto trendy mají obecnou působnost, a pokud na ně subjekty působící v cestovním ruchu zareagují a následně jim přizpůsobí svoji nabídku, mohou profitovat. Trendy, které se projevují v poslední době, nemají masový charakter a charakterizují spíše užší marketingové segmenty. [1]
1.2 Obecné trendy cestovního ruchu Evropská komise cestovního ruchu (European Travel Commission) zjistila podrobnou analýzou
současných
trendů
cestovního
ruchu,
že
novodobé
trendy
souvisejí
s demografickými změnami, změnami životního stylu a také se změnami aspektů životního prostředí. Tyto trendy můžeme shrnout do několika bodů. Trendy cestovního ruchu v několika bodech Demografie – důležitým demografickým prvkem je stárnutí obyvatelstva, přičemž se seniorům dostává lepší zdravotní péče, a v souvislosti s tím jsou starší lidé mnohem zdravější a také aktivnější než dříve, také je prokázáno, že disponují mnohem většími příjmy než v minulosti, což má vliv na rostoucí poptávku po kvalitě a pohodlí, relaxačních aktivitách, kratších pobytech a jednoduchém způsobu dopravy. Životní styl – životní styl zákazníků se postupně v jednotlivých společnostech mění, velké změny můžeme pozorovat v západní společnosti, tyto změny vedou také ke změnám osobních potřeb při nákupu produktů cestovního ruchu a změnám v chování turistů.
12
Informační technologie – v souvislosti s informačními technologiemi klesá význam cestovních agentur, internet je v dnešní době využíván nejen k vyhledávání informací o destinaci, ale také k nákupu turistických produktů a služeb či on-line rezervací. Volný čas – v dnešní době dochází ke zkracování delší dovolené, která je nahrazována větším počtem krátkodobějších dovolených, s tím souvisí poptávka po relaxačních pobytech a víkendových pobytech. Zdraví – velkým trendem soudobé společnosti je uvědomování si důležitosti zdraví, tento trend ovlivňuje především rozhodování výběru destinace a chování turistů během pobytu, v souvislosti s pojmem zdraví dochází k nárůstu poptávky po wellness pobytech, lázeňských pobytech či pobytech zaměřených na aktivní odpočinek, či sportovní tématiku. Vzdělávání – vzhledem k neustálému růstu průměrné úrovně vzdělanosti se zákazníci při výběru destinace zajímají také o kulturu, historii, umění či duchovní hodnoty. Udržitelný rozvoj – význam ekologie v cestovním ruchu stále roste a proto se dostávají do popředí destinace, kde hraje hlavní roli příroda a také nové formy cestovního ruchu jako ekoturismus a agroturismus. Jistota a bezpečí – teroristické útoky, válečné konflikty, ekologické a přírodní katastrofy či znečištěné prostředí značně ovlivňují životy lidí, kteří potřebují zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí, proto se také turisté vyhýbají destinacím, kde tuto potřebu nemohou uspokojit.
1.3 Specifické formy novodobého cestovního ruchu Klasické formy cestovního ruchu jsou v dnešní době doplněny o nové netradiční formy cestovního ruchu. Do budoucna se předpokládá, že by tyto nové formy mohly ty stávající dokonce nahradit. Trendy se v jednotlivých částech světa v souvislosti s odlišnými kulturami a preferencemi liší, některé jsou však rozšířeny téměř na všech kontinentech. Vzhledem k tomu, že Česká republika je spíše konzervativní země, určité druhy novodobého cestovního ruchu u nás nejsou moc rozšířeny. Oproti tomu typickou formou novodobého turismu je v České republice například venkovský nebo léčebný turismus. [2]
1.3.1 Medical tourism Spojení Medical tourism, nebo také léčebný turismus byl původně vytvořen cestovními kancelářemi a sdělovacími prostředky. V podstatě vystihuje účel cesty, tedy podstoupení 13
léčebného či zkrášlovacího zákroku v jiné zemi, kde turista není rezidentem. I když jde o fenomén 21. století, kořeny léčebného turismu bychom mohli hledat již ve Starověkém Řecku a Římě. Pacienti nejčastěji vycestují za neakutními chirurgickými zákroky, jako jsou kloubní náhrady, kardiochirurgické, ortodontické a stomatologické zákroky, léčením neplodnosti a také za estetickými zákroky prostřednictvím plastické chirurgie. Motivací bývá často nízká cena, nebo také nedostupnost požadovaného zákroku v místě bydliště pacienta. V dnešní době pro tento typ turismu již existují specializované cestovní kanceláře, které zajistí kromě samotného zákroku, také dopravu, ubytování a případné doprovodné programy. Na léčebnou turistiku se specializují kliniky v Thajsku a Indii, které mají speciální oddělení zajišťující klientovi fakultativní výlety, dopravu na letiště a další potřebný servis. Největší úspěch léčebný turismus zažívá ve Spojených státech amerických, kde je cena lékařské péče i zdravotního pojištění velmi vysoká. Počet Američanů účastnící se léčebného turismu každoročně stoupá o 15 – 20 %. Jejich cílem jsou především kliniky v Latinské Americe, Asii a východní Evropě. Některé země jako Indie, Singapur nebo Jižní Korea cíleně podporují rozvoj tohoto typu turistiky na svém území. V České republice agentura CzechTourism dlouhodobě podporuje léčebné lázeňství jako jeden z hlavních národních turistických produktů. Do českých lázní přijede ročně přes 300 tisíc zahraničních turistů z čehož více, než polovina přijíždí z Německa. Česká republika se také umístila mezi deseti nejlepšími destinacemi léčebného turismu na světě. Hlavní město Praha je často vyhledáváno pro cenově dostupnou plastickou a estetickou chirurgii. Zákroky v České republice vycházejí pro zahraniční klienty až dvakrát levněji. [3]
1.3.2 Geocaching Geocaching je netradiční forma cestovního ruchu pocházející z USA. V posledních letech zaznamenává dynamický rozvoj po celém světě včetně České republiky. Tento rozvoj souvisí především se stále levnějšími GPS přístroji, odvěkou lidskou touhou po hledání a objevování pokladů či radostí z pokoření určité výzvy. V podstatě jde o používání navigačního systému GPS při hledání skryté schránky nazývané jako cache, u které známe přesné zeměpisné souřadnice. Po objevení cache, zapsání se do logbooku a případné výměně obsahu ji nálezce opět uschová a zamaskuje. 14
V cestovním ruchu mezi hlavními lokalizačními faktory nezbytnými pro formování rekreačních procesů vystupují přírodní zdroje (reliéf, klimatické poměry, vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo), kulturně historické předpoklady (památky, kulturní a sportovní akce) a realizační podmínky (doprava, ubytovací a stravovací zařízení). Geocaching jako forma cestovního ruchu je spojena jak s přírodními zdroji, tak i s kulturně historickými předpoklady. Cache bývá obvykle umístěna u přírodní nebo kulturní atraktivity, aby účastníkovo hledání bylo spojeno s výletem za poznáním místních zajímavostí. V České republice je tato novodobá forma cestovního ruchu stále oblíbenější a jeho popularita stále roste. Čeští geocacheři jsou již teď čtvrtí nejaktivnější na světě. Komunity geocacherů organizují kromě hledání cachů také kolektivní akce s programem jako například úklidy v přírodě, geosetkání nebo geohry. [4]
1.3.3 Responsible Travel Zodpovědné cestování nebo také Responsible Travel má podstatu v přesunu od masovosti a pasivity k individuálnímu přístupu turistů a aktivnímu způsobu trávení volného času. Zodpovědné cestování vyjadřuje snahu minimalizovat negativní dopady cestovního ruchu nejen na životní prostředí, ale také na prostředí ekologické, sociokulturní a ekonomické. Responsible Travel se vztahuje na jakýkoliv typ dovolené, od luxusního pobytu na pláži až po dobrovolnickou turistiku. V podstatě jde o dodržování určitých zásad, před odjezdem si můžeme zjistit co nejvíce informací o destinaci, do které se chystáme, informace o historii, kultuře, místním obyvatelstvu, tradičních zvyklostech nebo se naučit pár frází v místním jazyce. Také bychom měli zvážit druh dopravy a pokud možno zvolit tu ekologicky šetrnější. V destinaci můžeme dát přednost místním podnikatelům, před mezinárodními řetězci. Vezmeme-li v úvahu individuálnější a aktivnější způsob trávení volného času, hovoříme o šetrném cestovním ruchu, mezi který můžeme zařadit formy jako venkovský cestovní ruch, agroturistiku, ekoagroturistiku či ekoturistiku. V České republice na těchto principech funguje zejména agroturistika a hojně je zde zastoupeno také chataření a chalupaření. [5]
1.3.4 Volunturismus Dobrovolnická turistika, nebo také Volunturismus bychom mohli volně přeložit jako dovolenou s aktivní pomocí v navštívené oblasti. Dobrovolnická činnost může být různá od manuálních prací až po odbornou lékařskou pomoc. Volunturismus je pro mnohé zajímavý 15
především tím, že zemi lze poznat mnohem lépe prostřednictvím komunity, kterou je účastník součástí. Tento typ turismu není zcela nový, již dříve existovaly možnosti cestování s dobrovolnou pomocí v navštívené destinaci, ale teprve v 90. letech začaly vznikat specializované produkty cestovních kanceláří. Dobrovolnickou turistiku využívají především mladí lidé, kteří ji provozují během studií, ale stále častěji také velmi úspěšní lidé, kteří si naopak chtějí odpočinout od kariéry a každodenní rutiny. V současné době tato nová forma turistiky zaznamenává rostoucí zájem. Zatímco někteří odborníci tento trend vítají a vidí v něm možnost, jak získat finanční prostředky pro charitativní účely nebo obohatit samotné účastníky větší solidaritou, jiní poukazují na fakt, že zde existují určitá etická úskalí volunturismu, jako využívání místních komunit k obchodním účelům nebo přebírání výdělku místním obchodníkům. V žebříčku osmi nejpopulárnějších destinací dobrovolnické turistiky jsou země jako Ekvádor, Bolívie, Dominikánská republika, Čína, Indie nebo Thajsko. V České republice je tato forma turistiky spojená především s ochranou přírody a nabídek prozatím není mnoho. Organizováním dobrovolných aktivit se v České republice zabývá sdružení dobrovolných aktivit INEX, které nabízí projekty od několikatýdenních až po dlouhodobé na 1-2 roky. [6]
1.3.5 CouchSurfing Tato populární forma cestování vznikla na konceptu bezplatného sdílení ubytování a pohostinnosti prostřednictvím internetu v roce 2003. Mezi hlavní motivy patří kromě úspor cestovních nákladů také navázání nových přátelství a poznání nejen samotné destinace, ale také místního obyvatelstva. Prostřednictvím CouchSurfingu se můžeme zdokonalit v místním jazyce, nebo dostat zajímavé tipy a informace, které nenajdeme v turistických průvodcích. Celý systém je založen na principu reciprocity, v podstatě tím, že poskytneme své osobní informace, dostáváme se k informacím o ostatních uživatelích. Každý zájemce se tedy musí na serveru www.couchsurfing.com zaregistrovat, verifikovaně ověřit svoji totožnost pomocí kreditní karty či zaslaného kódu na místo bydliště a vytvořit svůj profil. Samotný projekt se snaží maximálně eliminovat rizika nebezpečí. Kromě ověřování totožností uživatelů se hodně dbá na hodnocení proběhlých ubytování, které uživatelům otvírá dveře k dalším cestovatelům.
16
Největší počet couchsurfařů mají Spojené státy, tuto formu cestování si zde oblíbilo více než 750 000 lidí. V Evropě je CouchSurfing nejvíce populární v Německu, kde je zaregistrováno 330 000 uživatelů. V České republice je zaregistrováno kolem 23 000 lidí, přičemž nejvíce je z Prahy. [7]
1.3.6 Diaspora tourism Diaspora tourism označuje cestování do bývalé domoviny. Pád železné opony a spolu s ním rozšíření Evropské unie směrem na východ zapříčinily zvýšený pohyb obyvatel do zemí západní Evropy. Emigranti se opět vracejí do svých mateřských zemí jako turisté a tento trend se projevuje i v České republice. Emigranti, či jejich potomci si v současnosti mohou díky dobré ekonomické situaci a rozvoji levné letecké dopravy dovolit navštěvovat častěji své rodné země. Podle motivu návštěvy můžeme tyto turisty zařadit do tří kategorií. Jedni cestují za poznáním kulturního dědictví, jiní přijíždějí investovat do nemovitostí a poslední skupina cestuje ve sváteční příležitosti. Turisté první kategorie chtějí prostřednictvím své dovolené lépe poznat zemi svých předků, její kulturu, památky či zvyklosti. Tito turisté patří zejména ke starší generaci a střední třídě a jejich dovolená trvá obvykle v rozmezí 1 – 2 týdnů. Druhý typ turistů patří mezi mladší generaci, která odcestovala za lepšími příležitostmi. V zemi, z níž pocházejí, se zajímají především o investice a případný návrat do této země. Oproti tomu sváteční turisté navštěvují svoji domovinu jen v ojedinělých případech, jako jsou vánoční či velikonoční svátky nebo rodinné oslavy. U těchto návštěvníků byly také pozorovány větší útraty za nákupy a zábavu, neboť náklady na stejné produkty jsou v jejich nové domovině zpravidla vyšší. [8]
1.3.7 Dark tourism Pod pojmem Dark tourism rozumíme cestovní ruch, který zahrnuje cestování mimo místo trvalého bydliště za účelem návštěvy míst spojených se smrtí, utrpením, neštěstím, strachem nebo smutkem. Na vzniku poptávky po produktech temného cestovního ruchu se podílí mnoho faktorů, jako například uctění památky zesnulých, vzdělávání, osobní prožitek strachu nebo také hra či zábava. Produkty v oblasti nabídky temného cestovního ruchu vycházejí především ze základního principu temného turismu, což je vyvolání a procítění strachu. Nabídka je velmi široká a pro 17
přehlednost se rozděluje 7 stupňů atraktivit. Na prvním místě jsou oblasti genocidy, hrůzy a katastrofy, které mají pro návštěvníky především vzdělávací funkci. Vhodným příkladem tohoto stupně je koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau, který stále připomíná hrůzy, které zde byly napáchány. Dalším stupněm jsou temné výstavy, které nutí návštěvníka k zamyšlení a jsou spojeny se vzdělávacím aspektem. Dále mohou návštěvníci navštívit místa spojená s válkou, svatostánky, hřbitovy a žaláře. Většina těchto míst má historický podtext a turisté sem přicházejí uctít památku zesnulých. Na posledním stupni se nacházejí uměle vytvořené továrny na temnou zábavu. Jedním z nejznámějších je London Dungeon, který láká návštěvníky na svou hrůzostrašnost, nicméně se jedná spíše o rodinnou zábavu. Tento typ produktu je stále mnohými považován za kontroverzní. Zpřístupnění těchto míst by mělo jít vždy ruku v ruce se vzděláním a uctěním památky, nikoliv s prostou motivací zisku. Rozdíl mezi tím, co je a není možné akceptovat je často otázkou kulturních hodnot a časového odstupu. Procházky po stopách Jacka Rozparovače v Londýně dnes již nikoho nepohorší. Naopak okružní jízdy Paříží kolem místa, kde při autonehodě zemřela princezna Diana, jsou stále tabu. Mezi
nejnavštěvovanější
památky
Evropy
patří
například
dům
Anny
Frankové
v Amsterdamu, nacistický koncentrační tábor Osvětim-Březinka v Polsku nebo Ground Zero v New Yorku připomínající útok na World Trade centre z 11. září 2001.
1.3.8 LGBT tourism LGBT turismus je cestovní ruch osob s minoritní sexuální orientací. Obecně představuje aktivity v rámci cestovního ruchu, které jsou speciálně připraveny pro trh LGBT (lesby, gaye, bisexuály a trans gender osoby) nebo takové aktivity, které účastníky LGBT turismu oslovují. Tento turismus se začal intenzivně rozvíjet se zrovnoprávněním sexuálních menšin. Tato komunita je jako cílová skupina pro podnikatele velmi zajímavá. Bylo prokázáno, že tito lidé cestují více, než heterosexuálové a v souvislosti s tím, že gayové a lesby často nemají děti, utrácí za služby na dovolených daleko více. Jejich oblíbenými a navštěvovanými akcemi jsou festivaly, karnevalové reje a happeningy. Některé země cíleně zaměřují svůj marketing pro tuto formu turismu. Mezi města, která se prezentují jako „gay friendly“ patří New York, Londýn, Amsterdam nebo Berlín. K propojení a vzdělávání LGBT cestovatelů a podniků přispívá Mezinárodní gay & lesbická cestovní asociace (IGLTA). Tato asociace působí v 80 zemích světa na všech kontinentech a mezi 18
jejich členy se řadí hotely, resorty, dopravní společnosti, turističtí průvodci, cestovní pojišťovny a další. Tato organizace je také partnerskou organizací festivalu Prague Pride, která je zaměřena na gay, lesbickou, bisexuální a trans gender tématiku. V České republice na tento typ cestovního ruchu reaguje cestovní kancelář ESO travel, která vytvořila produkt PinkGo. Mezi hlavní nabízené kategorie patří pobyty u moře, plavby, poznávací zájezdy a nově také lyžařské pobyty. [9]
1.3.9 Asketický turismus Termín asketismus bývá často charakterizován jako životní styl, který se vyznačuje odpíráním určitých rozkoší a požitků. Askeze je většinou spojována s náboženskou praxí a původně znamenala jakékoliv cvičení, kterým se upevňovala disciplína. Dovolenou v běžném slova smyslu chápeme jako odpočinek, v současné době však lidé hledají spíše možnosti, jak rozbít stereotypy, které ovládly jejich životy. Asketickou dovolenou lze pořídit velmi levně nebo naopak velmi draho. Asketický turismus má různé formy, jednou z nich je radikální fitness. V luxusním resortu v Irsku si klienti mohou sáhnout až na dno svých sil a během týdne podstoupit radikální očistu těla i ducha. V USA tento druh turismu tvoří až 5% trhu, zejména pobyty spojené s dietními a abstinenčními režimy. Odborníci však očekávají, že zájem o asketický turismus prostřednictvím radikálního fitness v následujících letech poroste. Jemnější formou sportovní asketické dovolené je spojení jógy a meditace. Zájemci o tento typ dovolené se snaží uniknout každodennímu stresu a věnovat se meditaci a očistě duše. Centra jógy se nachází po celém světě, ale nejtypičtějšími destinacemi jsou Indie a Srí Lanka. Trochu tvrdší formou asketického turismu jsou hotely, které dříve sloužily jako věznice. Některé byly přeměněny na luxusní resorty, ovšem těmi zajímavějšími jsou hotely, kde si hosté mohou vyzkoušet, jaké je to spát v místnosti o čtyřech čtverečních metrech se zamřížovaným výhledem. Takové hotely můžeme najít v Lotyšsku, Austrálii, Německu nebo Číně. Tyto objekty bývají vyhledávány zejména školními skupinami, nebo také agenturami a firmami organizujícími netradiční team-buildingy. [10]
19
1.4 Místa pro asketickou dovolenou Místa pro asketickou dovolenou se nachází po celém světě. V České republice neexistuje žádná cestovní kancelář, která by nabízela Asketický zájezd. Pro české turisty jsou běžné pobytové nebo poznávací zájezdy poblíž České republiky. Mezi nejoblíbenějšími destinacemi Čechů se dokola opakují Chorvatsko, Itálie, Řecko apod. Vzhledem ke konzervativnějšímu způsobu výběru dovolené u českých klientů nemají ani cestovní kanceláře potřebu rozšiřovat svoji nabídku o prvky asketické dovolené. V zahraničí je tomu ovšem jinak, turisté jsou zavaleni širokou nabídkou tradičních dovolených a proto cestovní kanceláře ve snaze odlišit se od konkurence vytvářejí nové a netradiční typy dovolených, které mají za úkol v zákaznicích během pobytu zanechat jedinečný a nenahraditelný zážitek.
1.4.1 Pobyt ve vězení Vhodným místem pro prožití asketické dovolené můžou být novodobé hotely, které byly přestavěny z bývalých věznic. Některé zachovaly pouze vzhled věznic, ovšem vybavení a přístup personálu vám zaručí nejvyšší luxus, oproti tomu jsou tu hotely, které se snažily zachovat z bývalých věznic co nejvíce a turisté tak mohou prostřednictvím pobytu v některém z těchto hotelů okusit život vězňů. Jedním z takových je i Alcatraz hotel am Japanischen Garten, který vznikl přestavbou věznice a nabízí jak ubytování v celách, tak konvenční pokoje. Hotel se nachází v blízkosti japonské zahrady v centru města Kaiserslautern v Německu. Hotel Alcatraz je první německý hotel ve stylu věznice s historií sahající do roku 1867, kdy zde bývali vězněni obzvláště nebezpeční zločinci. Hosté mohou v pokojích zařízených jako cela zažít trochu z vězeňského života. Pokoje jsou vybavené zamřížovanými okny s původními vězeňskými postelemi, které vyráběli vězni a také umyvadlem a toaletou přímo v pokoji. Každý host obdrží místo županu obvyklé pruhované pyžamo a snídani vám naservírují skrz poklop původních vězeňských dveří. Hotel disponuje 56 pokoji a cena se pohybuje od 1242 Kč/noc. [11] Další netradiční hotel se nachází ve starém lotyšském městečku Karosta. Budova bývalého vězení byla postavena zhruba před sto lety a má velmi bohatou historii, původně byla využívána jako nemocnice, ze které se stalo vězení a za sovětského času pak i strážnice. Historické dokumenty poukazují na fakt, že v době věznice, zde mnoho vězňů zahynulo střelnou ránou do hlavy, proto někteří návštěvníci tvrdí, že se zde doposud dějí zvláštní věci. Ovšem i bez spirituálních dějů je tohle místo více než děsivé. Interiéry se téměř neopravovaly, 20
proto na hosty v pokojích čeká doslova hrozný a špinavý nábytek společně s holými matracemi. Tento hotel kromě pobytu nabízí prohlídky s průvodci, speciální aktivity, pobytové balíčky a mnoho dalšího. Asketickou dovolenou plnou dobrodružství zde turistům zajistí personál z komunistické éry, který se k hostům chová jako ke skutečným vězňům. Hosté spí v železných místnostech s mřížemi s vybavením, které měli tehdejší vězni, tedy postel, malou komodu a toaletu. Přes zavřené dveře personál poskytuje jídlo, které zde vězňové skutečně jedli. Ovšem tyhle věci hosté mohou zažít až po podepsání smlouvy s hotelem, kde sami podepisují, že s nimi může být zacházeno jako s vězni, včetně slovního napadání a také, že budou dodržovat všechny nařízení a pravidla. Po podepsání smlouvy začíná tvrdý režim, ve kterém nalezneme kromě pobytu také tělesná cvičení, úklidové práce, výstražné výstřely nebo vyhrožování smrtí. [12] Pobyt v tomhle netradičním hotelu se nabízí už od 297 Kč/noc. I když je tahle forma dovolené velmi zvláštní, hotel se těší velké návštěvnosti všech věkových skupin. Mnoho podobných hotelů se nachází také v USA, Velké Británii a Nizozemsku, v České republice prozatím takový hotel nenajdeme.
1.4.2 Pobyt ve tmě Odpočívat na dovolené lze i formou terapie. V České republice existují místa, kde je možné podstoupit takzvanou terapii tmou, nebo také pobyt ve tmě. Jde jednoduše o pobyt, kdy praktikující pobývá sám minimálně týden v naprosto zatemnělé místnosti nebo svatyni, bez jakýchkoli podnětů zvenčí. Praktikování pobytu ve tmě najdeme v historii zejména u mnichů, kteří byli zavíráni do tmy na dlouhé týdny. V posledních několika letech se pobyty ve tmě začínají praktikovat pro veřejnost v Evropě. I když se dá pobyt ve tmě brát jako dovolená, je nutno se na ni lépe připravit. Pobyty ve tmě často bývají půl roku dopředu rezervované a tak je dobré, si tuhle dovolenou naplánovat hodně dopředu. Také je doporučené si zařídit dovolenou v práci, protože při pobytu ve tmě nejste v kontaktu s nikým, pouze sami se sebou, tudíž je také nutné tuhle nepřítomnost vysvětlit rodině a vzít v potaz, že týden nebudete odpovídat na maily, zvedat telefony a další běžné věci. Oproti klasické dovolené s sebou většinou není potřeba kromě pohodlného oblečení nic. Vše potřebné je k dispozici na místě. Před nástupem na pobyt ve tmě se zákazník domluví ohledně stravy. Střediska, které tyto terapie nabízí, mají širokou nabídku různých druhů stravy. Dále se domluví komunikační signály, přibližná doba podávání jídla a majitelé zodpovědí potřebné otázky. Terapii tmou si 21
začne člověk sám zhasnutím světla. Průběh pobytu je pak dosti individuální, podávání jídla a tekutin si řídí člověk sám, také si sám rozhodne, jestli si s majiteli chce povídat či nikoliv. Existuje taky varianta, kdy si dotyčný zajistí jídlo sám a týden je úplně bez kontaktu s okolím. Poté si sami zvolíme, kdy tento pobyt skončí opět rozsvícením světla. [13] Místnost, ve které se účastník terapie nachází je vybavena velmi jednoduše, je zde jen základní vybavení jako postel, sprcha, umyvadlo, toaleta, polička na nejnutnější věci, případně karimatka a meditační polštářek. Cena pobytu se také liší od míst, kde tuto terapii poskytují. Většinou se pohybuje v rozmezí 500 – 1800 Kč za den. Většina účastníků pobytu ve tmě popisuje, jak se jim během pár dnů vyřadil jeden z nejvíce používaných smyslů, tedy zrak. Tito lidé se ocitli v naprostém fyzickém klidu. Prvních pár dní většinou prospali, kdy si tělo absolutně odpočinulo, uklidnilo a připravilo se na nějaké nové poznání. Během dalších dnů obvykle lelkují, meditují, přestávají mít pojem o čase. Mnozí si během tohoto pobytu přeskládají žebříček hodnot, poznají sami sebe, nebo vyřeší určitý problém. Někteří všechny své poznatky konzultují s terapeutem, někteří jsou úplně sami a své poznatky si uchovávají jen pro sebe. Každý ovšem popisuje, očistu, srovnání mysli, nebo uvědomění si životních hodnot. Ačkoliv tento pobyt ve tmě mnohým přijde dosti zvláštní, v České republice existuje mnoho středisek, které jsou zamluvené i na rok dopředu a vznikají stále nové.
1.4.3 Pobyt v klášteře Kláštery bývají často spojovány především s církevní turistikou, ovšem v dnešní době jsou pro turisty připravovány speciální pobyty, které se přibližují spíše asketické dovolené. Pobyty v klášterech bývají podobně jako pobyty ve tmě vyhledávané především kvůli klidu, který zde panuje. Lidé s každodenní rutinou, náročnou prací a spoustou úkolů stále častěji vyhledávají tyto pobyty bez mobilu, televize a notebooku. Chtějí především na čas vypnout a načerpat novou energii a sílu. Speciální programy, které jsou v klášterech připravovány, obsahují většinou duchovní cvičení, půst, čas mlčení a manuální práci. Hlavním smyslem těchto pobytů by však mělo být přehodnocení priorit, změna způsobu života, zbavení se stresu z nedůležitých věcí a činností a plné oproštění od starostí okolního světa. [14] V České republice tyto pobyty nabízí mnoho klášterů. V Praze si turisté mohou vyzkoušet život mnišské komunity v duchu řehole sv. Benedikta v břevnovském klášteře, který je také prvním mužským klášterem v Čechách. Zde si turisté vyzkouší kromě pobytu také každodenní 22
modlitby a práce. Vhodné místo pro ztišení, meditaci, studium a odpočinek je také v klášteře premonstrátů v Želivě. Během pobytu turisté mohou absolvovat program duchovní obnovy a nocovat ve vlastním spacáku. Bohužel prozatím v České republice neexistují až tak striktní a přísné programy jako v zahraničí. [15] V Rakousku turisté mohou vyzkoušet pobyt v klášteře s mnichy a jeptiškami vybízející k tomu, aby se hosté začali věnovat podstatným otázkám lidského života. Zajímavé balíčky nabízí klášter Marienkron v Burgenlandu na okraji národního parku Neusiedler See. Turistům se zde nabízí znovu najití ztracené rovnováhy prostřednictvím diet, půstů a psychosociální poradny. Muži mohou vyzkoušet pobyt v klášteře Rein ve Štýrsku, kde pobývají společně s mnichy a zkouší jejich způsob život, společně s nimi jedí, chodí na chórové modlitby a dodržují přísný režim. [16] Změnu životních hodnot a sebepoznání nabízí klášter Poustevna Zlatý les v polském městě Rytwiany, který spravují kamaldulští benediktini. Za jeho zdmi turisté nenajdou televizi, rádio, počítač s připojením na internet ani signál pro mobilní telefon. Pokud se turista rozhodne absolvovat tento pobyt, musí po celé dny mlčet, mluvit se smí jen v opravdu výjimečných případech a to pouze v ústraní a šeptem. Povídání je povoleno výhradně v úterky, čtvrtky a soboty. Návštěvy nebo úlevy nejsou povoleny. Strava je zde přísně vegetariánská a své skromné pokrmy turisté konzumují o samotě a v tichu svých cel. Nejkratší nabízený pobyt je zde od tří dnů, ty nejdelší se pohybují kolem čtrnácti dnů. Cenově se tyto pobyty pohybují kolem 7000 Kč za týden. Běžný denní program kláštera začíná v sedm ráno budíčkem a modlitbou, po které následuje snídaně. Dopoledne probíhá meditace zakončená opět modlitbou, až po ní následuje oběd. Odpoledne se turisté věnují duchovní četbě a opět meditaci. Po podvečerní mši svaté je večeře a den je zakončen v devět večer večerkou. Tyto striktní programy mohou turisté vyzkoušet také v Německu, Portugalsku nebo Francii. [17]
1.5 Zájezd Dle zákona o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu se zájezdem rozumí předem stanovená kombinace dvou či více služeb cestovního ruchu, která trvá déle než 24 hodin mimo místo trvalého bydliště. Službami cestovního ruchu se rozumí doprava, ubytování, nebo jiné služby cestovního ruchu, které tvoří významnou část zájezdu a jejichž cena tvoří alespoň 20% souhrnné ceny zájezdu. 23
1.5.1 Klasifikace zájezdů Zájezdy můžeme rozlišit z několika hledisek: 1) Geografické hledisko a) Domácí b) Zahraniční 2) Způsob přípravy a) Standartní (předem připravované zájezdy pro anonymního zákazníka a následně uvedeny v katalogu) b) Forfaitové (připravované na objednávku pro konkrétního zákazníka) 3) Druh dopravy a) Zajištěná doprava (autokar, vlak, letadlo, kombinace dopravních prostředků) b) Vlastní doprava 4) Roční období a) Letní sezóna (rozdělena na hlavní a vedlejší) b) Zimní sezóna c) Mimosezónní (cenově výhodnější) 5) Délka trvání a) Krátkodobé (doba trvání do 3 dnů) b) Dlouhodobé (od 3 dnů do 6 měsíců) 6) Dle zaměření a) Pobytové b) Poznávací c) Tematicky zaměřené (sportovní, incentivní, vzdělávací zájezdy) d) Sociologické hledisko (mládež, senioři, rodiny s dětmi) 24
1.6 Tvorba produktu cestovní kanceláře Produkt cestovní kanceláře bývá tvořen kombinací jednotlivých služeb. Obecně hovoříme o produktu, jako o výrobku, který jsme vytvořili a můžeme jej prodávat na trhu. V cestovním ruchu jsou to služby, které jsou prodávány zejména prostřednictvím podniků cestovního ruchu, tedy cestovních kanceláří. Tyto služby mohou být: Zprostředkované (nakupovány od touroperátorů) Vlastní (vytvářeny cestovní kanceláří, obvykle se jedná o pobyty a zájezdy) Při sestavování zájezdu CK vychází zejména z druhu klientely, pro kterou je zájezd vytvářen. Většinou se provádí průzkum trhu, aby se určily cílové segmenty a jejich potřeby. CK vychází ze svých ekonomických záměrů, z výzkumu trhu a také bere ohled na konkurenci a své možnosti zajištění služeb. Tvorba zájezdu cestovní kanceláří se skládá ze tří částí: Organizačně – technická část zájezdu obsahuje především zpracování trasy zájezdu, sestavení podrobného programu a zabezpečení služeb, které by měly být nasmlouvány s velkým časovým předstihem. V ekonomické části zájezdu jde především o kalkulaci nákladů a cen společně s prodejní cenou a věci spojené s účetnictvím. Právní část zajišťuje smlouvy a všeobecné záruční podmínky CK ve vztahu k zákazníkovi, neboť při svém podnikání CK vstupuje do právních vztahů jak s dodavateli služeb, kde se vztahy řídí obchodním zákoníkem, tak také s klienty, kde uplatňujeme zákoník občanský. [18]
1.7 Kalkulace ceny zájezdu Kalkulací v cestovním ruchu rozumíme stanovení vlastních nákladů a cen na jednoho účastníka zájezdu. Předpokládané náklady a cena zájezdu před jeho zařazením do nabídky cestovní kanceláře se počítá v předběžné kalkulaci. Nabízená cena je následně uvedena v nabídkovém katalogu CK a zájezd se za tuto cenu prodává účastníkům zájezdu. Výsledná kalkulace se sestavuje až po uskutečnění zájezdu, kdy se zjistí skutečné náklady a příčiny jejich překročení nebo naopak také snížení oproti předběžné kalkulaci. Tenhle typ kalkulace se také používá u forfeitových zájezdů.
25
Kalkulace ceny zájezdu se skládá: - z korunových nebo devizových nákladů na úhradu služeb, které jsou během zájezdu poskytovány (doprava, ubytování, stravování, transfery, vstupné, výklad průvodce, pojištění atd.) - z rizika neobsazení zájezdu, které je pro vypsané katalogové zájezdy maximálně 20% - z rizika změn měnových kurzů - z přirážky cestovní kanceláře, která se pohybuje ve výši 15-30% - z gratuity, což je bezplatná účast jednoho účastníka zájezdu (řidič, průvodce) na určitý počet ostatních účastníků zájezdu Nepřímé náklady v kalkulaci obsahují společné náklady, které je nutno uhradit za zájezd bez ohledu na skutečný počet účastníků. Jsou to náklady na dopravu, průvodce, akce za pevné ceny apod. Tyto náklady je nutno uhradit i v případě, že se některý z účastníků zájezdu nezúčastní. Přímé náklady lze stanovit přímo na jednotlivé účastníky, a pokud se zájezdu nezúčastní, lze tyto náklady reklamovat nebo neuhrazovat. Jedná se o náklady na ubytování, stravování, vstupy do objektů, pojištění apod. [19]
1.8 Destinace 1.8.1 Vysočina Název Kraje Vysočina souvisí s jeho rozlohou na podstatné části Českomoravské vrchoviny, která dosahuje nadmořské výšky přes 800 m ve dvou výrazných masivech. Na severu kraje se rozkládají Žďárské vrchy a na jihozápadě jsou to Jihlavské vrchy. Kraj Vysočina se rozkládá na ploše 6 796 km2 a celkový počet obyvatel je 513 195. Ve zvlněné vrchovině, rozčleněné táhlými kopci a údolími se nachází množství lesů, hájků, polí a pastvin. Krajina je také bohatá na potoky a rybníky, které plní hospodářskou, rekreační a krajinotvornou funkci. Pro Vysočinu jsou charakteristické malé vesnice, které nejsou moc vzdálené od místních center, což zde bývají klidná města do deseti tisíc obyvatel. Kraj má velice výhodné umístění v dopravním i populačním středu země. Vysočinou prochází hlavní dopravní uzel České republiky dálnice D1. Ekonomika je na východě ovlivňována 26
brněnskou aglomerací a na severozápadu spadá do oblastí hlavního města Prahy. Strategická poloha v posledních letech láká stále více investorů, kteří zde podporují výzkum a vývoj. [20]
1.8.2 Žďárské vrchy Žďárské vrchy nalezneme ve východní části Českomoravské vrchoviny mezi městy Žďár nad Sázavou, Nové město na Moravě a Pernštejn. Pro tuto oblast jsou typická pahorkatá pohoří s mělkými širokými údolími, s mírnými svahy a se zaoblenými vrcholy. Typickým krajinným prvkem jsou roztroušené skalní útvary na hřebenech Žďárských vrchů, většina z nich je chráněna jako přírodní památka. Nejznámějšími vrchy této oblasti jsou vrchy Devět skal, Čtyři palice a Čertův kámen. Také zde můžeme najít národní přírodní rezervaci Žakovu horu s pramenem řeky Svratky. Kromě přírodních předpokladů je tato oblast bohatá také na kulturu, v horských oblastech jsou zde roubené lidové stavby nebo sakrální díla v duchu barokní gotiky, z nichž kostel na Zelené hoře je zapsán v seznamu památek UNESCO. [21]
1.9 Ubytování Orea Resort Devět Skal je tříhvězdičkový hotel, který se nachází v chráněné krajinné oblasti Žďárských vrchů u Milovského rybníka. Tento hotel spadá pod společnost Orea Hotels s.r.o. jenž provozuje největší český hotelový řetězec Orea Hotels & Resorts. V současné době jej tvoří 15 hotelů po celé České republice v těch nejatraktivnějších lokalitách. Tento komplex byl postaven podle původního turistického hotelu pana Chocholáče, ze kterého je v dnešní době Milovská restaurace. Tento resort je pro svoji polohu a vybavení vhodný jak pro manželskou dovolenou, tak pro konání kongresových akcí nebo outdoorové aktivity včetně teambuildingu. Zařazením do programu „Kids Friendly“ je tento hotel správnou volbou také pro rodiny s dětmi. Hotel je dobře dostupný ze všech koutů republiky. Vzdálenost od Prahy je zhruba 180 km, od Brna 90 km. Doporučená trasa z D1: EXIT 119 - směr Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Sněžné, Milovy. Vybavení hotelu Hotel nabízí svým zákazníkům bezplatné parkování na nehlídaném parkovišti přímo u hotelu, Wi-Fi připojení v celém hotelu zdarma, výtah, trezor a úschovnu zavazadel. Veškeré prostory hotelu jsou nekuřácké a při pobytu s dítětem hotel nabízí dětskou postýlku zdarma. Za 27
příplatek je také možnost pobytu s domácím mazlíčkem. Hostům je k dispozici 24 hodinová recepce, kde mohou zakoupit drobné předměty a získat zajímavé turistické informace. Školený personál v hotelu mluví také v angličtině a němčině. Součástí hotelu je také restaurace s letní terasou a výhledem na Milovský rybník, která kromě běžné nabídky pokrmů z čerstvých lokálních surovin nabízí na vyžádání speciální dietní stravu. Vedle hotelu je také tradiční Milovská restaurace, která nabízí široký výběr místních specialit. Přímo v hotelu se také nachází Lobby bar s kapacitou 44 míst. Resort Devět Skal nabízí také široké spektrum aktivit, součástí komplexu je krytý bazén 13 × 6 m se vstupem zdarma pro hotelové hosty, sauna, masáže, billiard nebo stolní tenis. Poblíž hotelu se také nachází minigolf a víceúčelové hřiště. Okolí hotelu nabízí nespočet cyklistických tras a v zimě také lyžařské střediska. Do 7 km od hotelu se také nachází golfové hřiště. Vybavení pokojů Hotel disponuje 271 lůžky a nabízí zákazníkům 130 pokojů, z čehož je 116 dvoulůžkových a 11 třílůžkových, pro náročnější zákazníky jsou zde také 3 apartmá. Všechny pokoje jsou vybaveny manželskou postelí nebo oddělenými lůžky, televizí, telefonem, koupelnou se sprchovým koutem či vanou a toaletou. ECONOMY pokoje jsou vybaveny původním nábytkem s možností jedné přistýlky a jsou vhodné spíše pro krátkodobý pobyt, velikost pokoje je 24 m2 s balkónem. Cena pokoje se pohybuje od 640 Kč/noc. SUPERIOR pokoje jsou nově zrekonstruované v moderním světlém designu se stejným vybavením jako pokoje ECONOMY. Cena se pohybuje od 1190 Kč/noc. RODINNÝ pokoj o velikosti 48 m2 nabízí dva propojené dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením. Cena se pohybuje od 2300 Kč/noc. SUITE s velikostí 50m2 se skládá z obývacího pokoje, ložnice a šatny. Nabízí hostům kromě základního vybavení také luxusní kosmetiku, župany, pantofle, ledničku a minibar. Cena se pohybuje od 2140 Kč/noc. [22]
28
2 Praktická část 2.1 Základní informace o zájezdu Název zájezdu: Radikální fitness na Vysočině Datum konání: mimo sezónu, čtvrtek - neděle Cena: 7 200 Kč Tematické zaměření: zájezd je zaměřen na obnovení fyzických sil, změnu životního stylu a získání nových znalostí z oblasti zdravé výživy, pohybu a osobního rozvoje, zájezd je vhodný pro mladé lidi Druh dopravy: vlastní doprava Plánovaný počet účastníků: 15 Ubytování: 3 × v hotelu Orea Resort Devět Skal (dvoulůžkové, třílůžkové pokoje typu SUPERIOR, neomezený vstup do hotelového bazénu a sauny) Stravování: plná penze (snídaně formou bufetu, dietní menu - výběr z 3 jídel, večeře formou bufetu), volná konzumace ovoce a iontových nápojů Pojištění: vlastní, doporučeno úrazové pojištění
2.2 Program zájezdu 1. den: příjezd, ubytování na hotelu, informační schůzka, odpolední cvičení rozdělené do dvou bloků, přednáška, večeře, volný program 2. den: ranní cvičební lekce, snídaně, dopolední cvičení, oběd, workshop, odpolední cvičení rozdělené do dvou bloků, večeře, volný program 3. den: ranní cvičební lekce, snídaně, dopolední cvičení, oběd, workshop, odpolední cvičení rozdělené do dvou bloků, večeře, volný program 4. den: ranní cvičební lekce, snídaně, dopolední cvičení, oběd, přednáška, odjezd účastníků
29
2.3 Časový harmonogram 1. den Do 12:00
příjezd, check-in
12:30 – 13:00
informační schůzka (zde se účastníci dozvědí, jak budou jednotlivé dny probíhat, seznámí se s trenéry, obdrží harmonogram cvičebních lekcí, získají další potřebné informace)
13:30 – 14:30
cvičení - Cycling
15:30 – 16:30
cvičení - Pump FX
17:30 – 19:00
přednáška – Motivace, úspěch a osobní rozvoj nejen ve sportu - 1. část (sebedůvěra, motivace, pozitivní myšlení, apod.)
19:00 – 20:00
večeře
Od 20:00
volný program
2. den 7:00 – 8:00
cvičení - Jóga
8:00 – 9:00
snídaně
11:00 – 12:00
cvičení - Funkční trénink
13:00 – 14:00
oběd
14:00 – 15:00
workshop - Jednoduchost ve stravě - 1. část (základní pravidla pro zdravé stravování, poměr složek potravy v jednotlivých jídlech během dne, návody na počítání energetického výdeje/příjmu, apod.)
15:00 – 16:00
cvičení - Jumping
17:00 – 18:00
cvičení - TRX
19:00 – 20:00
večeře
Od 20:00
volný program
30
3. den 7:00 – 8:00
cvičení - Jóga
8:00 – 9:00
snídaně
11:00 – 12:00
cvičení - Funkční trénink
13:00 – 14:00
oběd
14:00 – 15:00
workshop - Jednoduchost ve stravě - 2. část (návody jak sestavit správný jídelníček, ukázky, procvičení, tipy pro vyváženou stravu během dne, doporučená literatura pro další rozvoj znalostí z oblasti výživy, apod.)
15:00 – 16:00
cvičení - Alpinning
17:00 – 18:00
cvičení - Bosu
19:00 – 20:00
večeře
Od 20:00
volný program
4. den 7:00 – 8:00
cvičení - Jóga
8:00 – 9:00
snídaně
11:00 – 12:00
cvičení - Funkční trénink
13:00 – 14:00
oběd
14:00 – 15:30
přednáška – Motivace, úspěch a osobní rozvoj nejen ve sportu – 2. část (rozvoj osobnosti, seberealizace, osobní růst, úspěch, apod.)
Po 15:30
odjezd, check-out
31
2.4 Popis aktivit Cycling Populární kardiovaskulární cvičení, které probíhá na speciálních kolech – cyklotrenažérech. Každý jezdec si zvolí zátěž jemu vyhovující. Tempo následně určuje rytmický hudební doprovod. Celou lekci vede školený trenér, který dohlíží na správnou techniku jízdy. Cvičení je nenáročné na koordinaci pohybů, nezatěžuje kloubní systém a směřuje k celkovému procvičení svalů nohou a hýždí, ale také paží a svalů trupu. Dlouhodobé účinky cvičení jsou úbytek tukových zásob, zlepšení fyzické kondice, uvolnění stresu a negativních emocí. Získané návyky lze také velmi dobře uplatnit při jízdě na horském nebo silničním kole v terénu. [23] Pump FX Jedná se o ideální kombinaci kardiovaskulárního a silového tréninku s nakládací činkou pro komplexní posílení celého těla. Vhodné jak pro zkušené sportovce, tak pro naprosté začátečníky, díky regulaci zátěže na čince. Během skupinové lekce se zapojí do činnosti všechny svalové partie. Choreografie v lekci obsahuje cviky, jako jsou dřepy, výpady, tlaky a zdvihy. Celá lekce je vedená školeným instruktorem a doprovázena motivující hudbou. V lekci nejsou žádné nárazy, cvičení nezatěžuje klouby, kosti ani páteř. Dlouhodobější účinky jsou zvýšení bazálního metabolismu, zlepšení kvality svalů vedoucí k vyšší spotřebě energie a nárůst fyzické kondice a síly. [24] Jóga Jóga je cvičením těla i mysli, nabízí dobrý způsob, jak překonávat stres a únavu zdravým způsobem. Lekce jógy obvykle obsahuje otevřené pozice, pozice ve stoje, pozdravy, cvičení ramen a boků, předklony a záklony, obrácené pozice, rotace a závěrečné pozice. Mezi základní principy jógy patří uvolnění, cvičení, dýchání, kvalitní strava a pozitivní myšlení. Mezi další pozitiva jógy můžeme zařadit mírnění obtíží, jako jsou bolesti zad, hlavy, páteře či menstruační obtíže. Jóga také pomáhá lépe vnímat své tělo i pocity. Důležitým faktem je, že jóga většinou nefunguje ihned, nýbrž po určité době pravidelného cvičení. I když se jóga dá dobře provozovat doma, je doporučeno první lekce absolvovat pod vyškoleným instruktorem, který opraví špatné pohyby, postoje nebo dechové chyby.
32
Funkční trénink Cvičení pro získání tělesné síly, rozvoje tělesné zdatnosti, kondice, ale také obratnosti a rychlosti. Cviky se provádějí rychle, dynamicky a s menší zátěží. Je vhodný pro všechny sportovce, neboť každý může cvičit s jinou zátěží a intenzitou. Pro tento typ cvičení je typická variabilita, tréninková jednotka je pokaždé jiná, nejedná se o jednostrannost. Jednotlivý trénink se skládá ze sady malého počtu cviků, které se většinou několikrát v sériích opakují. Běžnými cviky jsou například kliky, shyby, dřepy, leh-sedy, skoky přes švihadlo, výskoky na lavičku, běh a další. Většina cviků je přitom prováděna se zátěží vlastního těla. Oproti klasické posilovně tento trénink zaručuje komplexnost při cvičení, rozvoj vytrvalosti, soutěživosti a koordinace. [25] Jumping Jumping je nová metoda aerobního cvičení, při které překonáváme gravitaci a cvičíme určité prvky a sestavy na menší trampolíně. Jumping je pravým sportem pro jedince, kteří chtějí shodit nějaké kila. Během lekce se střídají rychlé sprinty, pomalejší skoky i silové prvky. Celá lekce je zakončena posilováním břicha a strečinkem. Skákání také posiluje hluboké zádové a břišní svaly, což má příznivý vliv na správné držení těla. Lidé, kteří pravidelně cvičí Jumping, jsou schopni pracovat déle, lépe spí a cítí se uvolněni. Díky pružné trampolíně se tlumí veškeré nárazy a negativní dopady cvičení na pohybový aparát. [26] TRX TRX je systém o dvou nastavitelných popruzích, které lze kamkoliv přenést a zavěsit. Díky své efektivitě a nenáročnosti na čas a prostor se TRX stalo jedním z největších hitů v oblasti fitness. Největší výhodou tohoto cvičení je zapojení všech svalových skupin při každém cviku, pouze některé se zapojují více a některé méně. Další nezbytnou výhodou je snadná nastavitelnost zátěže, která se nastavuje pomocí sklonu těla. Dohromady tento systém tvoří kvalitní posilovací trénink. Trénink na TRX může probíhat formou bloků zaměřených na horní část těla, spodní část těla, core nebo také formou intervalů. [27] Alpinning Alpinning je skupinová aktivita, za doprovodu motivující hudby a pod vedením proškoleného instruktora na speciálním mechanickém pásu Alpitrack. Lekce jsou v několika úrovních a během lekce dochází k monitorování tepové frekvence cvičících. Mechanický pás lze individuálně nastavit a profesionálně školený instruktor zajistí, aby si lekci užili jak pokročilí 33
sportovci, tak nováčci. Toto komplexní aerobní cvičení nejen spaluje tuky, ale také formuje postavu – zejména hýžďové a stehenní partie. Pravidelným cvičením lze dosáhnout zlepšení aerobní kapacity, posílení celého těla a zlepšení kardiovaskulárního systému. [28] Bosu Bosu spojuje cvičení na velkých míčích, stepech i klasických balančních plošinách a především zapojuje hluboký stabilizační systém těla. Při cvičení se využívá speciální pomůcka, která vzhledově vypadá jako půlka míče. Při lekcích se trénuje především stabilita, rovnováha a zpevňuje se tělo. Bosu pomáhá v rozvoji vytrvalosti, síly, flexibility a také vyrovnává svalové dysbalance. Je prokázáno, že tento typ cvičení pomáhá k dosažení rovnováhy mezi svalovými systémy daleko rychleji než jiné cvičení. Bosu vám dlouhodobě zajistí zlepšení zdraví a fyzické kondice. [29]
2.5 Kalkulace zájezdu Souhrnné informace 4 - denní tuzemský zájezd 15 osob 2 fitness trenéři (mzda 850 Kč/os./den) Pronájem sálu 300 Kč/hod. Cena za pokoj 900 Kč/noc Plná penze 350 Kč/os./den Nepřímé náklady Fitness trenéři o Strava
350 * 4 = 1 400,-
o Mzda
850 * 4 = 3 400,-
o Ubytování
900 * 3 = 2 700,-
Celkem
7 500 * 2 = 15 000,34
Pronájem sálu
300 * 16 = 4 800,-
Nepřímé náklady celkem
19 800,-
Riziko neobsazenosti 20%
15 * 0,20 = 3 15 – 3 = 12
Nepřímé náklady/osoba
19 800 / 12 = 1 650,-
Přímé náklady Strava
350 * 4 = 1 400,-
Ubytování
900 * 3 = 2 700,-
Přímé náklady/osoba
4 100,-
Prodejní cena Nepřímé náklady/osoba
19 800,-
Přímé náklady/osoba 4 100,Celkové náklady/osoba
5 750,-
Marže 20%
5 750 * 0,20 = 1 150,-
DPH 21%
1 150 * 0,21 = 241,5,-
Hrubá cena
7 141,5,-
Prodejní cena
7 200,-
2.6 Dotazníkové šetření Pro průzkum zájmu o Radikální fitness zájezd na Vysočině jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Mým cílem bylo především zjistit zájem o tento zájezd, hlavní motivy účasti na zájezdu a také cenu, kterou by respondenti byli ochotni za zájezd zaplatit. Zajímalo mě také, co konkrétně je na zájezdu láká a co naopak by je od zájezdu odradilo. V poslední řadě jsem se také zajímala, jestli už někdy podobný zájezd viděli v nabídce cestovních kanceláří či agentur. Před samotným výzkumem, jsem měla následující hypotézy:
35
1. Hypotéza: Většina respondentů podobně sestavený zájezd v nabídce CK neviděla. 2. Hypotéza: Většina respondentů by se chtěla tohoto zájezdu zúčastnit. Dotazník je tvořen 9 otázkami, z čehož je 7 uzavřených a 2 otevřené. Uzavřené otázky v dotazníku obsahují 3 dichotomické otázky, 2 výčtové otázky, kde respondenti mohli vybírat více možností a 2 výběrové otázky, u kterých se zvolila pouze jedna možnost. V otevřených otázkách měli respondenti úplnou volnost v odpovídání, z čehož jsem zjistila jejich osobní názor a v neposlední řadě jsem sem zahrnula otázku na věk respondentů. Pro vytvoření dotazníku jsem využila portál www.google.com, se kterým jsem již několikrát během mého studia pracovala. Dotazník byl vyplňován respondenty během měsíce dubna roku 2016 prostřednictvím internetu. Dotazník mi celkem vyplnilo 150 respondentů.
2.6.1 Vyhodnocení průzkumu Otázka č. 1: Viděl/a jste již někdy podobně zaměřený zájezd?
Graf 1: Vyhodnocení otázky č. 1, Zdroj: vlastní zpracování
V první otázce mě především zajímalo, jestli respondenti již někdy viděli podobně zaměřený zájezd. Před dotazníkovým šetřením jsem vytvořila hypotézu, že většina respondentů podobně sestavený zájezd v nabídce CK neviděla, což se mi ve výsledcích šetření potvrdilo. Z celkem 150 respondentů, pouze 27% již někdy vidělo podobný zájezd a zbylých 73% uvedlo, že podobný zájezd doposud nevidělo. Dle mého názoru 27% lidí podobně zaměřený zájezd vidělo spíše prostřednictvím určitých sportovních klubů, než cestovních kanceláří. 36
Hypotézu jsem vytvořila na základě toho, že já osobně jsem doposud žádný podobný zájezd v nabídce cestovního ruchu neviděla a proto jsem také předpokládala, že ani respondenti ještě podobně sestavený zájezd neviděli. Důvodem, proč tyto zájezdy cestovní kanceláře či agentury nenabízejí, může být mnoho. Dle mého názoru například nečekají velký zájem o tento typ zájezdů, nebo také nemají dostatek prostředků, aby tyto zájezdy zajistily. Pro podobný zájezd je nutné najmout fitness instruktory, se kterými CK nemají uzavřeny smlouvy, dále je zde náročnost vybavení, které by musely CK zajistit, nejspíše formou pronájmu od některého z fitness center, protože nákup vybavení pro všechny sporty by byl značně nákladný. Také si myslím, že kapacita podobného zájezdu nemůže být moc vysoká z důvodu jednotlivých lekcí, přednášek a workshopů, kde by větší počet lidí nemusel instruktor či přednášející zvládat a kvantita by byla na úkor kvality. Tyto a další důvody dle mého názoru ovlivňují CK nabízet spíše jiné druhy zájezdů. Otázka č. 2: Měl/a by jste zájem se tohoto zájezdu zúčastnit?
Graf 2: Vyhodnocení otázky č. 2, Zdroj: vlastní zpracování
Druhá otázka se týkala zájmu o tento zájezd. Ptala jsem se respondentů, jestli by měli zájem se Radikálního fitness zájezdu na Vysočině zúčastnit. I tato otázka potvrdila moji druhou hypotézu, kdy jsem předpokládala, že většina respondentů by se chtěla tohoto zájezdu zúčastnit. Ve výsledcích 78% dotazovaných by se rádo tohoto zájezdu zúčastnilo a pouze 22% respondentů by o tento zájezd zájem nemělo.
37
Hypotézu jsem vytvořila v souvislosti s předpokladem, že většina účastníků takový zájezd doposud neviděla a proto jsem si také myslela, že by většinu odpovídajících tento zájezd lákal vyzkoušet. Také jsem brala v potaz současný trend zdravého životního stylu a pohybu, který také dosti ovlivňuje rozhodnutí o účasti na tomto zájezdu. Důvody účasti, nebo neúčasti na zájezdu respondenti uváděli v další otázce. Otázka č. 3: Jaký by byl hlavní motiv Vaší účasti/neúčasti na zájezdu? Na otázku, jaký byl hlavní motiv Vaší účasti/neúčasti na zájezdu jsem záměrně nechávala respondentům volný prostor pro odpovídání. Dle mého názoru, předem připravené odpovědi, by respondenty nutily zvolit mé domnívané motivy k účasti nebo neúčasti a tak bych se nedozvěděla přesné důvody návštěvy tohoto zájezdu. Odpovědí bylo celkem 150, z čehož 117 respondentů by se rádo zájezdu zúčastnilo. Nejvíce respondentů by tento zájezd navštívilo pro zaměření na zdravou stravu a životní styl, dále by si mnoho tento zájezd vybralo právě kvůli nabízeným aktivitám a to zejména sportům. Pár jedinců by také chtělo prostřednictvím tohoto zájezdu zlepšit fyzickou kondici nebo zhubnout, což není primárním cílem tohoto zájezdu, neboť pro nějakou fyzickou změnu je tento pobyt velmi krátký. Respondenti by také tento zájezd navštívili s motivem získání nových informací o dané problematice, seznámení se s novými lidmi s podobnými zájmy a nabrání nových zkušeností. Co se týče přímo asketického zájezdu, bylo zde také mnoho odpovědí, které by byly přímým cílem asketického zájezdu a to zejména určitá změna životního stylu, nebo také životosprávy. Pokud bychom brali přímo program zájezdu, objevovaly se zde odpovědi jako obnovení fyzických a psychický sil, což je jeden z hlavních cílů asketických zájezdů a také určité nastartování svého života. Mezi respondenty se také objevily motivy jako vyčištění hlavy, zjištění svých fyzických hranic, nebo vyzkoušení něčeho nového, na což jsou právě asketické zájezdy velmi vhodné. Zbylých 33 respondentů, kteří by se tohoto zájezdu nezúčastnili, uvádělo jako nejčastější důvod, že nemají rádi cvičení, nezajímají se o tuto problematiku, nebo si také mysleli, že by tento zájezd fyzicky nezvládli. Další skupina respondentů uváděla, že by na zájezd nejela z důvodu krátkého pobytu, nebo také, že nevěří, že by se tímto zájezdem něco změnilo. Mezi odpověďmi se také objevovaly osobní důvody jako málo osobního času, dítě, nebo nedůvěra k podobným zájezdům. Myslím, že hlavní problém neúčasti na tomto zájezdu bylo tedy
38
sportovní zaměření, což ještě nemusí znamenat, že by tito lidé nenavštívili nějakou jinou formu asketického zájezdu. Osobně si myslím, že spíš skupina respondentů, kteří uváděli jako důvody neúčasti organizovanost, komandování, nedůvěra k určité změně nebo nezvládnutí zájezdu by nenavštívila ani jiný asketický zájezd například s pobytem ve vězení, nebo s přísným režimem v klášteře. Otázka č. 4: Co se Vám na zájezdu líbí?
Graf 3: Vyhodnocení otázky č. 4, Zdroj: vlastní zpracování
U čtvrté otázky mohli respondenti označit více možností, co se jim na zájezdu líbí. Z odpovědí vyplývá, že 85% dotazovaných se nejvíce líbí cvičení, které byla také často hlavním motivem účasti. 53% respondentů se líbí přednášky, které jsou zaměřeny na motivaci, rozvoj osobnosti a pozitivní myšlení, což naznačuje, že mnoho lidí by také rádo navštívilo zájezd, který by je nějakým způsobem rozvíjel. Dále se většině dotazovaných líbila strava, což je plná penze, kde veškeré pokrmy jsou v souladu se zdravou výživou. Nejméně respondentů zvolilo možnost nic a také dopravu, kterou si účastníci zájezdu zajišťují sami, což pro někoho může být nepříjemné z důvodu zjišťování trasy, řízení auta, apod.
39
Otázka č. 5: Co se Vám na zájezdu nelíbí?
Graf 4: Vyhodnocení otázky č. 5, Zdroj: vlastní zpracování
V další otázce jsem se zajímala, co se naopak respondentům na zájezdě nelíbí. Opět byla otázka tvořena tak, že mohli vybírat více možností. Z celkové nabídky označilo 41% respondentů odpověď nic, což odpovídá také tomu, že většina odpovídajících by se ráda zájezdu zúčastnila, takže neměli vůči zájezdu moc výhrad. Když tedy nebudeme počítat odpověď nic, nejvíce respondentům, přesně 33%, vadil pevně stanovený režim, což je asi nejdůležitější podmínka asketického zájezdu. V souvislosti s tímto výsledkem si myslím, že mnohem více lidí by jelo na zájezd s podobným zaměřením, pokud by si sami mohli přizpůsobit časový harmonogram cvičení, přednášek a program byl volitelný. Pokud bychom vynechali pevný režim a některé další prvky, tento zájezd by postrádal hlavní myšlenku asketického cestovního ruchu a dal by se spíše označit jako sportovní zájezd. Dále zde opět 22% respondentů uvádělo dopravu, jako jeden z prvků, který se jim na zájezdu nejméně líbí.
40
Otázka č. 6: Jaká by byla Vaše maximální částka, kterou byste za zájezd zaplatil/a?
Graf 5: Vyhodnocení otázky č. 6, Zdroj: vlastní zpracování
V páté otázce jsem se zajímala o částku, kterou by respondenti byli ochotni za zájezd utratit. 72 respondentů by za zájezd utratilo od 4 000 Kč do 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že předběžná kalkulace tohoto zájezdu vychází na 7 200 Kč, mohla by být právě cena zájezdu dalším důvodem neúčasti některých lidí na zájezdu. Cestovní kancelář by musela například vyjednat s hotelem Orea Devět skal lepší ceny za ubytování či polopenzi, nebo upravit mzdy fitness trenérů. Průzkum dále ukázal, že méně než 3 000 Kč by bylo ochotno zaplatit 56 dotazovaných, což je také dosti velké číslo. Bohužel za tuto částku by se již dle mého názoru podobný zájezd realizovat nedal. Je ovšem zřejmé, že za tuto cenu by na zájezd jelo mnohem více lidí. Cenu z předběžné kalkulace by tedy zaplatilo zhruba 19 respondentů, zbylí 3 lidé by byli ochotni za podobný zájezd zaplatit i více než 9 000 Kč.
41
Otázka č. 7: Jak často sportujete?
Graf 6: Vyhodnocení otázky č. 7, Zdroj: vlastní zpracování
Vzhledem k tomu, že jsem ve své bakalářské práci tvořila asketický zájezd se sportovní tématikou, zajímalo mě, kolik z respondentů má vztah ke sportu a jak často jej provozují. Dotazníkové šetření prokázalo fakt, že 90 respondentů sportuje několikrát týdně, což znamená, že jsou to aktivní sportovci. I z tohoto důvodu si myslím, že výsledky ukázaly velký zájem o zájezd. Lidé, kteří se věnují sportu, by určitě rádi vyzkoušeli tuto sportovní formu asketického zájezdu. Párkrát v měsíci sportuje 31 dotazovaných a příležitostně 25 dotazovaných. Jen 4 respondenti nesportují vůbec, z čehož vyvozuji, že právě tito dotazovaní také nebudou mít zájem o tento zájezd, protože by je sestavený program neoslovil. Otázka č. 8: Jaké je Vaše pohlaví?
Graf 7: Vyhodnocení otázky č. 8, Zdroj: vlastní zpracování
42
Osmá otázka byla sociodemografická s dotazem na pohlaví respondentů. 127 respondentů v mém dotazníkovém šetření byly ženy a zbylých 23 muži. Nadpoloviční většina žen může být způsobena několika důvody. Ženy se v současnosti hodně zajímají o zdravý životní styl, fitness a stravu, proto si také myslím, že zájezd, a s ním spojený dotazník, byl pro ně mnohem zajímavější než pro muže. Muži také častěji preferují kolektivní sporty, než individuální a nové formy cvičení, nebo již mají obecný přehled, co se této problematiky týče a tak na dotazník nereagovali. Také si obecně myslím, že dotazníky častěji vyplňují ženy než muži. Otázka č. 9: Jaký je Váš věk?
Graf 8: Vyhodnocení otázky č. 9, Zdroj: vlastní zpracování
V poslední otázce mého dotazníku mě zajímalo, jaký byl věk respondentů. Průměrný věk respondentů byl 22 let, nejnižší zaznamenaný věk v dotazníku byl 15 let a nejvyšší věk respondenta byl 33 let. 71 respondentů spadalo do intervalu 20 – 25 let. Tato věková skupina je velmi vhodná pro tento typ zájezdu, neboť je zde předpoklad, že jedinec by měl být zdravý a schopný zvládnout fyzickou aktivitu bez vedlejších následků. Také si myslím, že právě tato skupina lidí by o tento zájezd měla zájem, jsou to většinou mladí lidé, ochotni se vzdělávat, přiučit se novým věcem a nemají prozatím žádné větší závazky jako například rodinu, se kterou přichází jiné motivy k cestování. S věkovou kategorií 20 – 25 let může také souviset částka, kterou jsou ochotni tito lidé za zájezd utratit. Většina respondentů v této věkové kategorii ještě většinou nemá stálý příjem a proto také jejich částka, kterou by za zájezd utratili, nebyla nijak vysoká. Druhou nejpočetnější věkovou kategorií byla 25 – 30 let, kam 43
spadalo 52 odpovídajících. Zde již můžeme předpokládat nějaké větší finanční zajištění, a proto si také myslím, že právě tato kategorie by byla ve skutečnosti cílová pro tento typ zájezdu. Dále zde bylo 10 respondentů, kteří spadali do kategorie 30 a více a 14 respondentů z kategorie méně než 20, což by byla zřejmě kategorie, pro kterou by tento zájezd nebyl tvořen.
2.6.2 Shrnutí výsledků Dotazníkové šetření potvrdilo mé hypotézy, které jsem před samotným výzkumem předpokládala. Většina dotazovaných podobně zaměřený zájezd ještě neviděla, ale na druhou stranu by se ráda podobně zaměřeného zájezdu zúčastnila. Nejčastějšími motivy návštěvy byly zejména cvičení, zdravý životní styl, osobní rozvoj nebo také změna životního stylu. Většina motivů spíše odpovídala sportovnímu zájezdu, než asketickému zájezdu. V souvislosti s motivací účasti na zájezdu se také respondentům nejvíce líbilo cvičení, přednášky a strava, což opět spíše směřuje k sportovnímu zájezdu. Naopak pevně stanovený režim, který je typickou součástí asketických zájezdů, se respondentům nelíbil. Což by v praxi mohlo znamenat, že by v nabídce CK dali přednost sportovnímu zájezdu před asketickým. Dotazníkového šetření se také zúčastnila nadpoloviční většina žen a nejpočetnější zastoupená věková kategorie byla 20 – 25 let, což se také odráželo na částce, kterou byli respondenti za zájezd ochotni utratit. Nejvíce respondentů by za tento zájezd zaplatilo od 4 000 Kč do 5 000 Kč, což je méně, než byla předběžná kalkulace zájezdu.
44
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo přiblížit asketický cestovní ruch, jako plnohodnotnou formu cestovního ruchu, vytvořit asketický zájezd a následně pomocí dotazníkového šetření zjistit zájem o tento zájezd. V teoretické části jsem uvedla všechny východiska pro asketický cestovní ruch i další specifické formy novodobého cestovního ruchu. Také jsem podrobněji popsala tvorbu zájezdu společně s destinací, kam byl zájezd naplánován. V praktické části bakalářské práce jsem pomocí dotazníkového šetření zjistila zájem o tento zájezd a také hlavní motivy účasti respondentů na zájezdu. Také mě zajímalo, co se dotazovaným na zájezdu líbilo nebo nelíbilo a kolik by byli ochotni za zájezd utratit. V souvislosti s těmito odpověďmi jsem vyhodnotila své hypotézy, které se mi během výzkumu potvrdily. Z výsledků výzkumu by se dalo do budoucna předpokládat, že by podobné zájezdy určitě našli svoji klientelu. Většina dotazovaných také podobně zaměřený zájezd doposud neviděla, což by mohla být také konkurenční výhoda některé z kanceláří, která by se rozhodla tyto zájezdy poskytovat. Tuto práci mohou využít jak zájemci o asketický cestovní ruch, kteří se zde dozvědí co je to asketický cestovní ruch a jaké typy zájezdů lze v této oblasti pořídit. Nicméně ji také mohou použít například cestovní kanceláře, které se mohou inspirovat novými formami cestovního ruchu a zařadit tak do své nabídky zájezdů něco netradičního a specifického. Na bakalářskou práci může být navázáno například vysokoškolskými pracemi studentů, kteří mohou vytvářet nové zájezdy s asketickou tématikou, nebo zjišťovat zájem o některé z dalších forem novodobého cestovního ruchu.
45
Seznam použité literatury [1] HAMARNEHOVÁ, Iveta. Nové trendy v cestovním ruchu a jejich odraz v cestovním ruchu České republiky. In: Aktuální problémy cestovního ruchu: Nové trendy a technologie v cestovním ruchu. 1. vydání. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012, s. 7. ISBN 978-80-87035-56-6. [2] ŠRÁMKOVÁ, Dana. Aktuální světové trendy v cestovním ruchu. In: Aktuální problémy cestovního ruchu: Nové trendy a technologie v cestovním ruchu. 1. vydání. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012, s. 9. ISBN 978-80-87035-56-6. [3] ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka. Léčebný turismus: Putování za léčivými vodami či zázračnými léčiteli. Cestovatel: Časopis o cestování nejen pro cestovatele [online]. , 1 [cit. 2016-03-13]. ISSN 1213-3337. Dostupné z: http://www.cestovatel.cz/clanky/lecebny-turismus-putovani-zalecivymi-vodami-ci-zazracnymi-leciteli/ [4] LEPKOVÁ, Hana. Nové netradiční formy cestovního ruchu. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. [5] ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka. Responsible Travel: Zodpovědné cestování. Cestovatel: Časopis o cestování nejen pro cestovatele [online]. , 1 [cit. 2016-03-13]. ISSN 1213-3337. Dostupné z: http://www.cestovatel.cz/clanky/responsible-travel-zodpovedne-cestovani/ [6] ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka. Volunturismus: Dobrovolnická turistika. Cestovatel: Časopis o cestování nejen pro cestovatele [online]. , 1 [cit. 2016-03-14]. ISSN 1213-3337. Dostupné z: http://www.cestovatel.cz/clanky/volunturismus-dobrovolnicka-turistika/ [7] Couchsurfing: Ubytování zdarma kdekoliv na světě. Couchsurfing: Ušetřete za ubytování v
zahraničí
[online].
2016
[cit.
2016-03-14].
Dostupné
z:
http://www.couchsurfing.cz/ubytovani-v-soukromi/ [8] ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka. Diaspora turism: Cestování do bývalé domoviny. Cestovatel: Časopis o cestování nejen pro cestovatele [online]. , 1 [cit. 2016-03-14]. ISSN 1213-3337. Dostupné
z:
http://www.cestovatel.cz/clanky/diaspora-tourism-cestovani-do-byvale-
domoviny/ [9] KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4603-6. 46
[10] SYROVÁTKOVÁ, Jaroslava. Specifické formy cestovního ruchu. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2013. ISBN 978-80-7372-927-1. [11] ALCATRAZ Hotel am Japanischen Garten, Německo - ubytování. Turistika.cz: Pro větší zážitek
z
cesty
i
výletu
[online].
[cit.
2016-04-03].
Dostupné
z:
http://www.turistika.cz/ubytovani/alcatraz-hotel-am-japanischen-garten [12] Be a prisoner for a day at Karosta prison: Unique hotel in Latvia. Karosta [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.karosta.lv/2012/be-a-prisoner-for-a-day-at-karostaprison-a-unique-hotel-in-latvia/ [13] Léčba tmou: Terapie tmou, pobyty ve tmě [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.lecba-tmou.cz/ [14] Víkendový pobyt v klášteře řádu Premonstrátů Teplá. CORNIS: MOŘE, HORY, EUROVÍKENDY,
LEVNÉ
LETENKY
[online].
[cit.
2016-04-05].
Dostupné
z:
http://www.cornis.cz/clanky/vikendovy-pobyt-v-klastere-radu-premonstratu-tepla-utek-doticha.html [15] Chcete prožít klidnou dovolenou? Ubytujte se v klášteře. In: Cestování iDNES.cz: Server pro
cestovatele,
turisty,
outdoor
[online].
[cit.
2016-04-05].
Dostupné
z:
http://cestovani.idnes.cz/ubytovani-v-klasterech-tip-na-velikonoce-i-na-klidnou-dovolenoupw7-/kudyznudy.aspx?c=A150303_141849_kudyznudy_kro [16] Dovolená v klášteře. Dovolená-cestování-prázdniny v Rakousku.: Informace ÖsterreichWerbung [online]. [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.austria.info/cz/aktivity-azazitky/wellness/objevovani-ticha [17] BARONOVÁ, Barbora. Dovolená pro workoholiky? V klášteře!. Dáma.cz: Internetový časopis pro všechny ženy a dámy [online]. 2009, , 1 [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php%3Fid=433491 [18] HENDRYCHOVÁ, Tereza. Tvorba zájezdu. Praha, 2007. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Ing. Zuzana Lechnýřová. [19] DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2010. ISBN 978-80-7373-079-6.
47
[20] Vítejte na Vysočině. In: Kraj Vysočina [online]. [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205 [21] Turistické oblasti - Vysočina - Žďárské vrchy - Tipy na yýlety. Tipy na výlety, památky v ČR, turistika, dovolená v ČR: Turistické trasy, cyklotrasy a turistická mapa ČR [online]. [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/turisticke-oblasti/ceskomoravskavrchovina/zdarske-vrchy/ [22] Orea Resort Devět Skal: Vysočina [online]. [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.resortdevetskal.cz/cz/ [23] Indoorcycling Nová Paka: Lomnice nad Popelkou [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.indoorcycling-np.cz/ [24] Co je Pump fx? Pump fx [online]. 2011 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.fitnesskolin.cz/co-je-pump-fx-/ [25] Fitness power: Funkční trénink. Fitness masáže solárium: Praha 4 [online]. [cit. 201604-18]. Dostupné z: http://www.fitnesspower.cz/crossfit.html [26] BRANDEJSKÁ, Anna. Jumping: Jumping: vyskákejte se ze špatné nálady i přebytečných kil. OnaDnes.cz: Čtení o ženách, jaké opravdu jsou [online]. 1999, 1 [cit. 201604-19].
Dostupné
z:
http://ona.idnes.cz/jumping-vyskakejte-se-ze-spatne-nalady-i-
prebytecnych-kil-p3z-/vztahy-sex.aspx?c=A100208_151351_ona_telo_abr [27] TRX Brno: Weissersportcentrum.cz. Weisser Sport Centrum: fitness centrum s dlouholetou
tradicí
[online].
[cit.
2016-04-19].
Dostupné
z:
http://www.weissersportcentrum.cz/trx [28] Alpinning: Infitness. Infitness [online]. 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://infitness.cz/aerobni-aktivity/alpinning/ [29] Bosu. Cvičení Praha 7 [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.rcarnika.cz/bosu-3
48
Seznam grafů Graf 1: Vyhodnocení otázky č. 1, Zdroj: vlastní zpracování ................................................... 36 Graf 2: Vyhodnocení otázky č. 2, Zdroj: vlastní zpracování ................................................... 37 Graf 3: Vyhodnocení otázky č. 4, Zdroj: vlastní zpracování ................................................... 39 Graf 4: Vyhodnocení otázky č. 5, Zdroj: vlastní zpracování ................................................... 40 Graf 5: Vyhodnocení otázky č. 6, Zdroj: vlastní zpracování ................................................... 41 Graf 6: Vyhodnocení otázky č. 7, Zdroj: vlastní zpracování ................................................... 42 Graf 7: Vyhodnocení otázky č. 8, Zdroj: vlastní zpracování ................................................... 42 Graf 8: Vyhodnocení otázky č. 9, Zdroj: vlastní zpracování ................................................... 43
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník radikální fitness zájezd na Vysočině ........................................................ 50
49
Příloha 1: Dotazník radikální fitness zájezd na Vysočině Dobrý den, jmenuji se Simona Ondroušková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě obor Cestovní ruch. Touto cestou bych Vás ráda požádala, o vyplnění dotazníku k mé bakalářské práci na téma Radikální fitness zájezd na Vysočině. Na základě vašich odpovědí, bych ráda zjistila, jaký by byl o tento zájezd zájem. Vaše odpovědi jsou anonymní a budou nadále použity výhradně pro výzkum v mé bakalářské práci. Mnohokrát děkuji za Váš čas strávený nad vyplněním tohoto dotazníku.
Základní informace o zájezdu: Název: Radikální fitness zájezd na Vysočině Datum konání: mimo sezónu, čtvrtek - neděle Zaměření: sportovní zájezd je zaměřen na obnovení fyzických sil, změnu životního stylu a získání nových znalostí z oblasti zdravé výživy, pohybu a osobního rozvoje Druh dopravy: vlastní doprava Ubytování: 3 × v hotelu Orea Resort Devět Skal (dvoulůžkové, třílůžkové pokoje, neomezený vstup do hotelového bazénu a sauny) Stravování: plná penze (snídaně formou bufetu, dietní menu výběr z 3 jídel, večeře formou bufetu), volná konzumace ovoce a iontových nápojů Během zájezdu účastníci absolvují pevně stanovený režim, který obsahuje lekce cvičení jako Cycling, Pump FX, Jóga, Funkční trénink, Jumping, TRX, Alpinning a Bosu. Součástí zájezdu jsou dvě přednášky na téma Motivace, úspěch a osobní rozvoj nejen ve sportu a dva workshopy na téma Jednoduchost ve stravě. Po absolvování zájezdu by měl být účastník schopen se orientovat v sestavování jídelníčku, základních pravidlech vyváženého stravování, základních principech osobního rozvoje apod.) *Povinné pole
50
1. Viděl/a jste již někdy podobně zaměřený zájezd? * Označte jen jednu možnost. a) Ano b) Ne 2. Měl/a byste zájem se tohoto zájezdu zúčastnit? * Označte jen jednu možnost. a) Ano b) Ne 3. Jaký by byl hlavní motiv Vaší účasti / neúčasti na zájezdu? * …………………………………………………………………... …………………………………………………………………... …………………………………………………………………... …………………………………………………………………... 4. Co se Vám na zájezdu líbí? * Označte všechny platné možnosti. a) Cvičení b) Workshopy c) Přednášky d) Pevně stanovený režim e) Ubytování f) Strava g) Doprava h) Nic 5. Co se Vám na zájezdu nelíbí? * Označte všechny platné možnosti. a) Cvičení b) Workshopy c) Přednášky d) Pevně stanovený režim e) Ubytování f) Strava g) Doprava h) Nic 51
6. Jaká by byla Vaše maximální částka, kterou byste za zájezd zaplatil/a? * Označte jen jednu možnost. a) Méně než 3 000 Kč b) 4 000 Kč 5 000 Kč c) 6 000 Kč 7 000 Kč d) 8 000 Kč 9 000 Kč e) Více než 9 000 Kč 7. Jak často sportujete? * Označte jen jednu možnost. a) Několikrát týdně b) Párkrát v měsíci c) Příležitostně d) Nesportuji 8. Jaké je Vaše pohlaví? * Označte jen jednu možnost. a) Muž b) Žena 9. Jaký je Váš věk? * ……………………
52
