ANALÝZA TRHU PRÁCE PODLE KRITÉRIA ÚROVNĚ VZDĚLANOSTI OBYVATELSTVA

Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika

ANALÝZA TRHU PRÁCE PODLE KRITÉRIA ÚROVNĚ VZDĚLANOSTI OBYVATELSTVA

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.

Chromá Věra Brno, duben 2006

Masarykova univerzita Brno Ekonomicko-správní fakulta

Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2004/2005

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro

Chromá Věra

Obor

Veřejná ekonomika

Název tématu:

Analýza trhu práce podle kritéria úrovně vzdělanosti obyvatelstva

Název tématu v angličtině:

Analysis of unemployment according to attained the level of education

Zásady pro vypracování: Problémová oblast: Problémovou oblastí je nezaměstnanost v závislosti na dosaženém vzdělání.

nezaměstnanost,

konkrétně

Cíl práce: Analyzovat postavení, problémy a perspektivy občanů s různou úrovní vzdělání. Postup a použité metody: • Trh práce a jeho segmentace • Role lidského kapitálu při uplatnění na trhu práce • Osoby s různou úrovní vzdělání a dlouhodobá nezaměstnanost. • Základní strategie boje proti nezaměstnanosti – regulace trhu práce 2

• •

Nástroje politiky zaměstnanosti zaměření na osoby s nižším vzděláním a jejich efektivnost. Nezaměstnanost podle dosaženého vzdělání v mezinárodním srovnání.

Rozsah grafických prací:

Ponechává se na úvaze autorky.

Rozsah průvodní zprávy bez příloh:

60 - 70 stran

Seznam odborné literatury:

1. Jackson, P.M., Brown, C.V.: Ekonomie veřejného sektoru. 1. vydání Praha: Eurolex Bohemia, 2003, 734 stran, ISBN 80-86432-09-2 2. Mareš, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání Brno: SLON, 2002, 172 stran, ISBN 80-86429-08-3 3. Sapsford, D., Tzannatos, Z.: The Economics of the Labour Market, London, The MacMillan Press 1993, ISBN 0-333-53496-4 4. Sirovátka, T.; Řezníček, I.: Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1995 5. Strecková, Y.,Malý, I.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1. vydání Praha: Computer Press, 1998, 214 stran, ISBN 80-7226-112-6 6. Příslušné webové stránky a související právní normy.

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce:

19.3.2005

Datum odevzdání diplomové práce:

22.4.2006

........................................................... Vedoucí katedry

.......................................................... Děkan

V Brně dne 19.3.2005 3

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název v angličtině:

Věra Chromá

Analýza trhu práce podle kritéria úrovně

vzdělanosti obyvatelstva

Analysis of unemployment according to attained

the level of education

Katedra:

Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Veřejné ekonomie

Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. 2006

Anotace v češtině

Cílem této práce je poukázat na vzdělání jako jeden z faktorů, které ovlivňují uplatnění ekonomicky aktivního obyvatelstva na trhu práce. Pro své srovnání jsem zvolila dva

kraje České republiky, hlavní město Praha, což je kraj s nejnižší mírou nezaměstnanosti a dále Moravskoslezský kraj s jednou z nejvyšších měr nezaměstnanosti. V uvedených

krajích zkoumám vzdělanost obyvatelstva, nezaměstnanost a výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti. Pro lepší porovnání těchto dvou krajů jsem také provedla swot analýzu, kterou jsem zaměřila na trh práce a vzdělanost. Annotation

The aim of my work is pointing out the education as one of the aspects which influences the use of economically active population in the labour market.

I have chosen two districts of the Czech Republic: the capital city of Prague, which is

the district with the lowest unemployment rate and the Moravian-Silesian district where is one of the highest unemployment rates. In the above mentioned districts I focused on the education of local population, the unemployment and the expenses on active

employment policy. To compare these two districts better, I have worked out also a swot analysis, which concentrates on the labour market and learning culture.

Klíčová slova v češtině:

Trh práce, nezaměstnanost, vzdělanost, politika zaměstnanosti, lidské zdroje Keywords:

Labour market, unemployment, education, employment policy, human resources 4

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením pana Ing. Vladimíra Hyánka, Ph. D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 10. dubna 2006

------------------------------------

5

Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Vladimíru Hyánkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

6

Obsah: ÚVOD ………………………………………………………………………………… 9

1. TRH PRÁCE ………………….…………………………………………….11 1. 1. Nabídka a poptávka po práci ………………………………………….. 11

1. 2. Segmentace trhu práce …………………………………………………13

1. 3. Dlouhodobá nezaměstnanost ……………………………………………16

1. 3. 1. Dlouhodobá nezaměstnanost versus sociální stát ………………...18

2. LIDSKÝ KAPITÁL ………………………………………………………...20

2. 1. Vzdělání – náklady a výnosy ……………………………………………20 2. 2. Vzdělání jako pozitivní externalita ……………………………………...21

2. 3. Vzdělání, kvalifikace a Evropská unie …………………………………..22

3. STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI……………………………………25 3. 1. Pasivní politika zaměstnanosti …………………………………………..27

3. 1. 1. Podpora v nezaměstnanosti ………………………………………...28

3. 1. 2. Podpora při rekvalifikaci ………………………………………….. 29 3. 1. 3. Výdaje na PPZ ve vztahu k celkovým výdajům na PZ …………….30

3. 2. Aktivní politika zaměstnanosti …………………………………………..30

3. 2. 1. Rekvalifikace ……………………………………………………….32 3. 2. 2. Investiční pobídky ………………………………………………….33 3. 2. 3. Veřejně prospěšné práce …………………………………………...34

3. 2. 4. Společensky účelná pracovní místa ………………………………..35

3. 2. 5. Překlenovací příspěvek …………………………………………….36 3. 2. 6. Příspěvek na dopravu zaměstnanců ………………………………..37

3. 2. 7. Příspěvek na zpracování ……………………………………………37 3. 2. 8. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program …………..37 3. 2. 9. Dohody o absolventské praxi ………………………………………38

3. 2. 10. Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna pro osoby se ZPS 38

4. TRH PRÁCE V ČR A VE VYBRANÝCH KRAJÍCH ČR……………………40

4. 1. Osoby se základním vzděláním a nezaměstnanost ………………………. 44

4. 2. Osoby se středním vzděláním bez maturity a nezaměstnanost ……………47 4. 3. Osoby se středním vzděláním s maturitou a nezaměstnanost ……………..48

4. 3. Osoby s vysokoškolským vzděláním a nezaměstnanost …………………..50 4. 5. Hlavní město Praha………………………………………………………...51 7

4. 5. 1. Pracovní síla v Praze ………………………………………………….52 4. 5. 2. Nezaměstnanost ………………………………………………………53 4. 5. 3. Swot analýza hlavního města Praha ………………………………….56

4. 5. 4. Aktivní politika zaměstnanosti ……………………………………….58

4. 6. Moravskoslezský kraj ……………………………………………………...61 4. 6. 1. Pracovní síla v Moravskoslezském kraji ……………………………..61

4. 6. 2. Nezaměstnanost ………………………………………………………62 4. 6. 3. Swot analýza Moravskoslezského kraje ……………………………..65 4. 6. 4. Aktivní politika zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji ………….68

4. 7. Komparace swot analýzy obou vybraných krajů ………………………….70

5. REGULACE TRHU PRÁCE…………………………………………………..72

5. 1. Odbory a jejich vliv na osoby s nízkým vzděláním ……………………….72 5. 2. Minimální mzda …………………………………………………………...73

5. 3. Daňový systém ………………………………………………………….....77

5. 4. Sociální systém …………………………………………………………….79

6. MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ – EVROPSKÁ UNIE…………………............81

6. 1. Politika zaměstnanosti EU …………………………………………………81 6. 2. Nezaměstnanost ……………………………………………………………83 6. 3. Nezaměstnanost a vzdělání, komparace s ČR ……………………………..85

ZÁVĚR ……………………………………………………………………………91 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENU SEZNAM PŘÍLOH

8

ÚVOD Rok 1989 se stal zlomovým, kdy došlo k přechodu od centrálně plánované ekonomiky

na tržní ekonomiku a tato událost v sobě přinesla spoustu nových a dosud nepoznaných jevů.

Jedním z nich byla rostoucí nezaměstnanost, která sice v prvních letech (cca do roku 1996) transformace nedosahovala takových hodnot (okolo 3%), v dalších letech však dochází

k prudkému nárůstu a její míra se pohybuje okolo 10%. Pracovní síla je stále častěji vystavena riziku ztráty zaměstnání, rostoucím problémům při vstupu na pracovní trh, riziku dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost je jedním z hlavních ekonomických problémů nejen naší země, ale i

všech ostatních zemí ve světě. Každý jedinec, je vybavený určitým množstvím lidského

potenciálu, se kterým na trhu práce následně operuje. V dnešním světě vysoké

nezaměstnanosti je důležité, aby se každý jedinec snažil právě o co největší kvalifikovanost, znalosti, flexibilitu ke snažšímu uplatnění na trhu práce. Dle různých statistik a provedených

analýz byly kvantifikovány skupiny, které jsou nezaměstnaností nejvíce ovlivněny. Mezi tyto, mimo jiné, patří i nekvalifikované osoby, zejména osoby s ukončeným základním vzděláním nebo bez vzdělání.

Vzdělání je jednou z možností, jak si zajistit uplatnění na pracovním trhu, lepší pracovní

příjmy,

nižší

možnost

ztráty

zaměstnání,

nižší

míru

ohrožení

dlouhodobou

nezaměstnaností.Cílem této práce je zmapovat situaci na trhu práce, poukázat na význam vzdělání jako jednoho z faktorů, který ovlivňuje nejen vstup na trh práce ale i jeho uplatnění, snižuje možnost nezaměstnanosti, ale také předurčuje lepší životní podmínky.

Na úvod je třeba popsat trh práce, jeho specifika a fungování, které jsou uvedené

v kapitole č. 1. Další kapitola se zabývá lidským kapitálem, jako souhrnem znalostí a

dovedností jednotlivců a jeho vlivu na trh práce. Následně je práce zaměřena na nezaměstnanost, a to především v pohledu dosažené kvalifikace. Naše republika se kraj od

kraje liší nejen vzděláním, ale hlavně i nezaměstnaností, jehož míra se v některých krajích

může lišit až o 10%. Proto jsem se zabývala dvěma kraji, hlavním městem Prahou a moravskoslezským krajem, kde je tento rozdíl největší. Dalším problémem je dlouhodobá

nezaměstnanost, která má opět úzký vztah s dosaženým vzděláním. Nezaměstnanost není pouze problémem jednotlivců, nutná je také role státu. Stát realizuje aktivní politiku 9

zaměstnanosti, která má za úkol zvyšovat zaměstnanost různými nástroji, které jsou

vymezeny v Zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Důležitá je však také role pasivní politiky, který brání svými opatřeními chudobě a sociálnímu vyloučení nezaměstnaných. I přesto, že stát se napomáhá svými opatřeními ke snižování nezaměstnanosti, ne všechny její

kroky nakonec k tomuto cíli vedou. Existují nástroje, které stát sice realizuje v dobrém mínění, v konečném důsledku je však efekt opačný. O této problematice je pojednáno v kapitole o regulaci trhu práce.

10

1. TRH PRÁCE Pracovní trh je spojen s tržní ekonomikou, v které je, stejně jako služby a výrobky,

prodávána a kupována i práce.

V klasickém pohledu na pracovní trh organizuje produkci a distribuci práce jako směnné

vztahy mezi prací a mzdou. Z tohoto pohledu je trh práce jako trhy jakéhokoliv jiného zboží, na nichž se uplatňuje mechanismus konkurence s volnou hrou tržních sil a s odvozením ceny

práce z poměru mezi poptávkou po práci a její nabídkou. Nabídku práce ovlivňují zejména

rozsah populace a její podíl zahrnutý do pracovní síly, průměrný počet odpracovaných hodin

za rok jedním pracovníkem a kvantita a kvalita pracovního nasazení a zručností, které pracovníci skutečně vynakládají. 1

1. 1. Nabídka a poptávka po práci

Trhy práce jsou stejně jako jiné trhy, řízeny silami nabídky a poptávky. Poptávka po práci

je na rozdíl od poptávky po zboží poptávkou odvozenou, což znamená, že poptávka po určité práci je dána poptávkou spotřebitelů po této práci. Nabídka práce je ovšem určena volbou mezi volným časem a časem stráveným v práci. Nabídka práce

Každý má možnost volby, zda a kolik bude pracovat. Při práci získává mzdu, ze kterou si

může nakupovat spotřební statky, ovšem se mu snižuje užitek z volného času. Spotřebitel tedy porovnává mezní užitek volného času s mezním užitkem, který by mu přinesl nákup statků, na které by si prací vydělal.

Pokud by byl mezní užitek ze spotřeby větší než mezní užitek z volného času, zvyšoval by

spotřebitel počet dní práce a to až do okamžiku, kdy se tyto mezní užitky vyrovnávají. Pak už nebude chtít nahrazovat volný čas spotřebou a bude užívat volný čas. 2

Tvar nabídky práce jednoho spotřebitele bude tedy rostoucí. Čím bude větší mzda, tím

více bude chtít pracovat a nabízet práci, aby si mohl koupit více statků. V určitém bodě se ale

tvar nabídky změní. Spotřebitel má již tak vysokou mzdu, že se pro něj stává vzácnější volný

1

MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2 vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.

172 s. ISBN 80-901424-9-4 2

BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003.

140 s. ISBN 80-86429-16-4

11

čas a bude ho chtít více. Proto bude nahrazovat práci volným časem. Graf č. 1: Nabídka práce

W

S

W1

L Zdroj: Brožová D., Společenské souvislosti trhu práce

Poptávka po práci

Poptávku po práci tvoří firmy. Ti poptávají takové množství práce, kdy dodatečný

příjem, který firma má z přijetí dalšího zaměstnance, převýší náklady, které při jeho přijetí vzniknou. Funkce poptávky bude tedy klesající. Graf č. 2: Poptávka po práce

W

D

L Zdroj: Brožová D., Společenské souvislosti trhu práce

12

Rovnováha na trhu práce

Tržní poptávka po práci je klesající, klesá však rychleji než individuální poptávkové

křivky. Tržní nabídka práce je naopak rostoucí, zpětné zakřivení individuálních nabídek se

v prostoru trhu již neprojevuje. Cena práce se utváří na konkurenčním trhu práce vztahem tržní nabídky a poptávky. Jejich rovnost znamená konstituování rovnovážné mzdové sazby a rovnovážné zaměstnanosti práce. 3

Graf č. 3: Rovnováha na trhu práce S

W

D L Zdroj: Brožová D., Společenské souvislosti trhu práce

1. 2. Segmentace trhu práce

Mohlo by se zdát, že trh práce by mohl být chápán jako homogenní. Avšak ve

skutečnosti tomu tak v žádném případě není. Neexistuje pouze jeden trh práce, ale tolik trhů, kolik existuje geografických oblastí, odvětví a profesí. Trh práce je segmentován a má mnoho dimenzí.4

Nejznámější ze segmentačních teorií je teorie duálního trhu, která rozlišuje primární a

sekundární trh práce. Dále se mezi ně počítá i rozlišování mezi interním a externím trhem práce a mezi trhem formálním a neformálním. Primární trh práce

3


140 s. ISBN 80-86429-16-4 4


172 s. ISBN 80-901424-9-4

13

Tento trh se vyznačuje tím, že se zde soustřeďují lepší, výhodnější a perspektivnější

pracovní příležitosti. Lidé pracující na tomto trhu mají lepší postavení, prestiž, pracovní

podmínky, možnost profesionálního růst a nemusejí mít takové obavy o své zaměstnání. Práce je relativně dobře placená a svoji roli zde sehrává i lidský kapitál a vzdělání, které je třeba neustále prohlubovat.

Sekundární trh práce

Pracovní místa na sekundárním trhu práce jsou charakterizována nižší prestiží a nižší

mzdovou úrovní. Nedá se zde v podstatě hovořit ani o nějaké kariéře, zaměstnanci nepotřebují mít žádné speciální znalosti a dovednosti. S tím je také spojen problém přechodu pracovníků z tohoto trhu na primární. Prakticky je to nemožné, a to i díky nejenom vzdělání, ale i neinvestování do svého lidského potenciálu. Na tomto trhu práce je také pravděpodobnější ztráta zaměstnání, avšak pro nezaměstnaného je jednoduší získat práci zde než v primárním sektoru.

Na tomto rozdělení trhu práce lze lehce vysvětlit, jak důležitá je úroveň vzdělání. Každý

se sám dobrovolně může rozhodnout, zda chce strávit čas, kdy se nachází v produktivním

věku na primárním či na sekundárním trhu práce. Toto rozhodnutí činí v podstatě již v mladém věku, kdy se dospívající rozhodují, ve kterém stupni ukončí své vzděláni.

Rozdělení dle dosaženého vzdělání je v ČR následující: základní vzdělání, střední

vzdělání bez maturity, střední vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání. Je patrné, že

lidé se základním a středním vzděláním se uplatní pouze na sekundárním trhu práce. Lidé se

středním vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním se uplatní nejspíše na sekundárním trhu práce. I když v dnešní době, dle mého názoru, se lidé se středním vzděláním

s maturitou dosti často vyskytují na sekundárním trhu práce a to právě díky tomu, že počet vysokoškoláků neustále narůstá a tito občané neinvestují do zvýšení svého lidského potenciálu.

Další ze segmentačních teorií rozlišuje mezi formálním a neformálním trhem práce. Formální trh práce

Je trh oficiálních pracovních příležitostí, který je kontrolovaný institucemi sloužícími

k jeho regulaci. 5

5


14

Neformální trh práce

Tento trh je většinou mimo kontrolu institucí k tomu určených (například daňové úřady).

Aktivity provádějící se na tomto trhu jsou řazeny většinou do takzvané šedé či černé

ekonomiky. Mohou sem patřit práce typu domácích prací, rodinných výpomocí, v podstatě činnosti týkající se nelegálního podnikání, čili podnikání obcházející zákony.6

Toto rozdělení trhu práce moc nevypovídá o vzdělanosti obyvatelstva, ale i přesto si

myslím, že na neformálním trhu práce bude pracovat více lidí s nižší úrovní vzdělanosti, většinou lidé, kteří by se mohli uplatnit pouze na sekundárním trhu práce. Právě v ČR je

velice rozšířené zejména u tzv. černých řemesel, kam bych zařadila například výkopové práce, kde určité procento zaměstnanců pracuje „načerno“, tedy bez pracovní smlouvy a často i bez pracovního povolení u cizinců.

Rozlišuje se též mezi interním trhem práce uvnitř jednotlivých podniků a vnějším trhem,

na kterém si tyto podniky vzájemně konkurují. Vnitřní trh práce

Není trhem v pravém slova smyslu, neboť na něm dochází k rozmisťování pracovníků

za pomoci souboru administrativních pravidel a mechanismů směřujících k více či méně jasně

definovaným cílům. Podle jiných autorů je interní trh práce založený na specifickém charakteru pracovní síly, kterou firmy potřebují (specifická kvalifikace, znalost prostředí a pravidel, pracovní zkušenosti ad.) Mzdy jsou zde často vyšší než na externím trhu práce.7 Vnější trh práce

Na tomto trhu, ve srovnání s interním trhem práce, není taková jistota zaměstnání,

mzdové ohodnocení je také na nižší úrovni a pracovní postup zde také není jistotou. Pro potenciální zaměstnance by bylo jistě výhodnější být v pracovním poměru ve vnitřním trhu práce, protože ten nabízí lepší pracovní podmínky a příležitosti. 172 s. ISBN 80-901424-9-4 6


172 s. ISBN 80-901424-9-4 7


172 s. ISBN 80-901424-9-4

15

I toto rozdělení trhu práce vypovídá v určité míře o důležitosti vzdělanosti. Pracovníci

na vnitřním trhu práce mají vyšší úroveň vzdělání a také určité specifické znalosti a dovednosti, které jsou nezbytné k uplatnění na tomto trhu práce.

1. 3. Dlouhodobá nezaměstnanost

Životní situace nezaměstnaných není sice v dnešní době tak kritická jako ve 30. letech,

kdy nebyl rozvinutý sociální systém státu a lidé, kteří ztratili práci často upadali do chudoby.

Dnešní nezaměstnaní nejsou ohrožení chudobou v absolutním smyslu, tedy nedostatkem prostředků pro zajištění základních životních potřeb. Přesto jsou nuceni omezovat svoji spotřebu především v relaci ke společenskému standardu a potýkají se tak spíše s problémem

subjektivní chudoby, který souvisí s významem spotřeby v dnešní společnosti. Spotřeba dnes neslouží pouze k uspokojení základních potřeb. Úrovní své spotřeby jedinec manifestuje okolí své

možnosti

a

schopnosti,

své

společenské

postavení

a

význam,

vlastnictví

„standardního“ množství statků mu dodává pocit jistoty a bezpečí, potvrzuje a upevňuje jeho

sociální status. Nemožnost a neschopnost udržet si tento spotřební standard vede k nejistotě a je příčinou deprivace nezaměstnaných.

Nezaměstnanost je hlavním ukazatelem trhu práce. Je to stav, kdy část práceschopného

obyvatelstva nemá práci. Jedná se o narušení rovnováhy v ekonomice, jde tudíž o makroekonomický problém. K vyčíslení nezaměstnanosti se používá míra nezaměstnanosti, kterou získáme jako podíl počtu nezaměstnaných a celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva.

U

u = ------ x 100 [v%] L

Kde: u = míra nezaměstnanosti

U = počet nezaměstnaných

L = počet ekonomicky aktivních Nezaměstnanost můžeme rozdělit na dva základní druhy:

-

dobrovolnou nezaměstnanost: lidé dobrovolně preferují volný čas a zaměstnání

nehledají

nedobrovolnou nezaměstnanost: lidé práci nemají, pracovat však chtějí a práci hledají 16

Dle určitých charakteristik je možné rozlišovat nezaměstnanost: -

frikční nezaměstnanost – vzniká v důsledku přirozeného pohybu lidí mezi oblastmi a

pracovními místy; je vyjádřením určité přirozené fluktuace

strukturální nezaměstnanost – vzniká tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou

po pracovní síle; vzniká nerovnováha v jednotlivých oblastech, profesích či hospodářských odvětvích

-

sezónní nezaměstnanost – je důsledkem sezónní fluktuace poptávky po práci; je

typická pro odvětví zemědělství a stavebnictví

cyklická nezaměstnanost – souvisí s ekonomickým cyklem; vzniká tedy pokud je

celková poptávka po práci v ekonomice nízká

Je třeba zdůraznit, že určitá míra nezaměstnanosti je přirozenou situací každého tržního

hospodářství. Tato míra nezaměstnanosti se označuje jako přirozená míra nezaměstnanosti.

Vyjadřuje nejnižší možnou dlouhodobě udržitelnou míru nezaměstnanosti. Odpovídá

potenciálnímu produktu země. Pro různé ekonomiky je přirozená míra nezaměstnanosti různá. V posledních letech však lze pozorovat znepokojující trend u přirozené nezaměstnanosti – její

míra se začíná zvyšovat. Příčiny jsou spatřovány především ve štědrém sociálním zabezpečení, rostoucí strukturální nezaměstnaností a také v demografických změnách.

Pro dlouhodobou nezaměstnanost bývá charakteristické, že je zpravidla strukturálního a

technologického charakteru. Nutné však je především definovat, co rozumíme pod pojmem

dlouhodobá nezaměstnanost: dle Světové pracovní organizace jsou dlouhodobě nezaměstnaní ti jedinci, kteří aktivně hledají práci déle než jeden rok.

a) b) c) d) e)

Osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností

osoby se zdravotním postižením – to, zda tito lidé budou umístění na trhu práce

ovlivňuje zejména charakter postižení a jejich vzdělání

mladiství – při hledání práce jim nejčastěji chybí motivace a také neoplývají

patřičným vzděláním

absolventi škol – hlavní příčinou bývá uváděn nesoulad mezi profesní strukturou a

potřebami trhu práce, nebo také chybějící praktické znalosti a dovednosti

nekvalifikované osoby - velký nezájem zaměstnavatelů o tuto skupinu je umocněn

jejich nízkou motivací, nízkou úrovní lidského potenciálu a nedostatečným vzděláním

lidé pečující o děti do věku 15 let nebo o osoby se zdravotním postižením – nezájem 17

zaměstnavatelů je nejčastěji díky potřebám těchto osob o speciální úpravu pracovní f) g)

doby

vyšší věkové kategorie – u těchto osob zaměstnavatelé předpokládají malou flexibilitu,

obtíže přizpůsobení pracovníků technologickým pokrokům, zdravotní problémy

společensky nepřizpůsobivé osoby a osoby často měnící své zaměstnání mající

špatnou pracovní morálku – do této skupiny jsou nejčastěji zařazováni lidé propuštění z výkonu trestu, alkoholici apod.

Ačkoliv charakter dopadů nezaměstnanosti na jedince i jejich intenzita silně závisí na

individuální situaci nezaměstnaného, lze nalézt jisté převládající tendence, společné znaky a zkušenosti, sdílené všemi či většinou nezaměstnaných.

Dle výzkumu T. Sirovátky a I. Řezníčka nezaměstnaní označili za hlavní problém, který

pro ně déle trvající nezaměstnanost znamená, nedostatek peněz, tedy finanční dopady. Druhou

nejčastější odpovědí bylo zhoršení celkové situace. I přesto, že výzkum byl proveden v 90. letech, dá se z jeho výsledků vycházet i dnes.8

Tab. Č. 1: Hlavní problém spojený s déletrvající nezaměstnaností Hlavní problém spojený s déletrvající nezaměstnaností nedostatek peněz

46%

nedostatek aktivity

11,50%

zhoršení celkové situace

16,50%

zdraví

9%

jiné

5%

situace je stejná

3%

psychika

5%

vztahy v rodině

3%

situace je lepší

1%

100%

Celkem

Zdroj: Sirovátka T. Řezníček I. 1995. Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť. Brno:MU.

1. 3. 1. Dlouhodobá nezaměstnanost versus sociální stát

Nezaměstnanost, zejména dlouhodobá nezaměstnanost dopadá na ty skupiny populace,

8

Sirovátka T. Řezníček I. Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť. 1. vyd. Brno:

Masarykova univerzita, 1994. 117 s. ISBN 80-210-1246-3

18

jež mají nižší kapacitu lidského kapitálu a také méně materiálních zdrojů. Vývoj na trhu práce a diferenciace rizik nezaměstnanosti je odkazuje na systém sociálních dávek sociální pomoci

– a k neformálním příjmům z šedé ekonomiky. Předpokladem získání zaměstnání je ochota a

schopnost jednat v souladu s teorií hledání práce, to znamená akceptovat mzdu nabízenou zaměstnavatelem, která je obvykle nižší než mzda vymíněná. Pro respondenty, kteří však svůj společensky definovaný standard udržují díky pobírání některé nebo několika sociálních dávek, to znamená perspektivu zaměstnání, které neplní svou základní funkci: zajistit životní

standard bez asistence sociálního státu. Je zde reálné riziko pasti nezaměstnanosti znásobené i tím, že nezaměstnanost pobírání sociálních dávek legitimizuje a v důsledku toho klesají –

především ve skupině dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných – i obavy z reakcí blízkých osob (tlak okolí). Život se sociální dávkou se pro tyto osoby stává sociální normou akceptovanou i jejich okolím.9

Nízké pracovní pobídky jsou však důsledkem nejen z tlaků vycházejících ze systémů

sociálních dávek, ale i důsledkem tlaků vyplývajících z celkového zhoršení postavení pracovníků sekundárního segmentu trhu práce. Jedná se o výsledek kombinace relativně vysokých kompenzací z dávek státní sociální podpory a sociální péče s nízkou výdělkovou

schopností některých kategorií nezaměstnaných. Zvyšování minimálních mezd patrně

nepřineslo očekávané zlepšení pracovních pobídek – vymíněné mzdy nekvalifikovaných v průměru stále výrazně převyšují výši minimálních mezd. Sociální dávky jsou přitažlivé – ne až tolik svou výší – ale spíše zdánlivou jistotou ve srovnání s riziky, která s sebou přináší

dočasné zaměstnání v sekundárním segmentu trhu práce. Ke zlepšení pobídek nebude proto

patrně dostačující změna v nastavení systému dávek, bude nezbytné tuto změnu doprovodit aktivní podporou zaměstnanosti a zaměstnatelnosti, tedy zlepšením šancí nezaměstnaných na

přístup k lépe placenému zaměstnání a jejich schopnosti si takové zaměstnání déle podržet, stejně jako zlepšením atraktivity nezaměstnaných pro tuzemské i zahraniční zaměstnavatele.10

9

KUX, J. Dlouhodobá nezaměstnanost v mezinárodním srovnání 10 středoevropských tranzitivních

zemích 10

KUX, J. Dlouhodobá nezaměstnanost v mezinárodním srovnání 10 středoevropských tranzitivních

zemích

19

2. LIDSKÝ KAPITÁL Lidský kapitál je ekonomický termín pro označení znalostí a schopností pracovníka.

Označuje buď školní vzdělávání, dodatečné jazykové kurzy nebo kurzy výpočetní

techniky, výdaje na lékařskou péči, přednášky o dobrých mravech atd. Výdaje na tyto aktivity zlepšují naše zdraví nebo zvyšují výdělky. Všechny tyto investice jsou investicemi do lidského kapitálu. Nejdůležitější formy investic jsou vzdělání a výcvik. 11

Lidský kapitál má na rozdíl od ostatních druhů kapitálu specifický charakter a to tím, že

je vázán na člověka. Člověk jej získává v procesu učení se, který zahrnuje nabývání znalostí a

rozvíjení schopností vzděláváním na všech stupních škol, dále poznatky a zkušenosti získané dalším školením a praxí při práci i v ostatním životě. Lidský kapitál je vzděláváním a

kultivací utvářen na základech přirozeného nadání a talentu a dalšími osobními vlastnostmi, jako jsou například cílevědomost, vytrvalost, ctižádostivost, schopnost komunikace ad.12

2. 1. Vzdělání – náklady a výnosy

Vzdělání je lidským kapitálem a peníze, které na něj jedinec vynaloží jsou penězi

investovanými. Náklady, které musí vynaložit jsou dvojího charakteru. Ty první bývají

označeny jako explicitní – a můžeme k nim řadit především ty, které jsou zcela zřetelné a „hmatatelné“. Jde například o školné, peníze investované do učebních pomůcek, jazykové

kurzy ad. Jiný charakter nákladů se nazývá náklady obětované příležitosti. Těch bývá podstatně více, než explicitních. Závisí v podstatě na hodnotě času potřebného k získání

vzdělání. Tato se měří nejčastěji čistou ušlou mzdou, tedy tou, kterou by příslušný jedinec dosáhl na trhu práce.

Každý jedinec se sám rozhoduje o investicích do svého vzdělání. Porovnává své

soukromé výnosy a užitky s náklady. Soukromým výnosem je budoucí zvýšení výdělků, které člověk získá, až bude na trhu práce nabízet kvalifikovanější službu práce, protože vzdělání je

cestou k lepšímu pracovnímu místu s vyšším příjmem. Výnosem však není jen zvýšení příjmu, které lze poměrně úspěšně statisticky vyjádřit, výnosem jsou i „nepeněžní“ zisky spojené s lepším pracovním místem. Představují např. vyšší společenskou prestiž budoucí práce, nové pracovní a společenské prostředí ad.

11 12

KAMENÍČEK, J. Lidský kapitál: úvod do ekonomie chování Praha: Karolinum, 2003. 248 s.


140 s. ISBN 80-86429-16-4

20

Graf č. 4: Příjmy mladých lidí ze zaměstnání podle úrovně vzdělání. Příjmy mladých lidí ze zaměstnání podle úrovně vzdělání (2003)

příjem v Kč

25000 20000 15000 10000 5000 0

nejvýše ukončené základní

střední bez maturity

střední s maturitou

vyšší odborné vysokoškolské a bakalářské

úroveň vzdělání příjem 20 - 24 let

příjem 25 - 29 let

Zdroj: www.czso.cz

Člověk na trhu práce nabízí službu práce podpořenou lidským kapitálem. Jeho mzda

pak artikuluje do dvou částí: do odměny za práci samotnou, tj.

za pociťovanou újmu

v důsledku fyzické a duševní námahy při práci, a do výnosu z lidského kapitálu. Mzdové

rozdíly mezi málo kvalifikovanými a více kvalifikovanými profesemi lze tudíž interpretovat jako diferencované výnosy z lidského kapitálu.

2. 2. Vzdělání jako pozitivní externalita

Pokud by na vzdělání mělo být nahlížené jako na soukromý statek, pak by muselo

vyhovět tezi, že ten subjekt, který nese náklady na něj, získává i veškeré výnosy (užitky),

které plynou z jeho užívání, tedy že pokud tento subjekt příslušný statek spotřebovává, nemůže již být spotřebován ještě někým jiným. 13

Lidský kapitál má vedle svého ekonomického aspektu, kterým je především příjem, i

aspekt sociální a kulturní.

Sociální dimenze lidského kapitálu

Vzdělání přináší spolu s lepším pracovním místem i zajímavé a vlivné společenské

vztahy a kontakty. Protože obvykle bývá spjato s vyšší společenskou prestiží, odpovídá mu i 13


140 s. ISBN 80-86429-16-4

21

určitý životní styl. Vzdělání tak zařazuje svého nositele na určité místo ve společnosti. Kulturní dimenze lidského kapitálu

Vzdělaní lidé si osvojují určitý standard chování a jednání, oblékání i vyjadřování a

vytvářejí tak vztahy a kulturní prostředí, v němž žijí oni, jejich nejbližší a přátelé. Šíří tak kolem sebe hodnoty kultury, které předávají na další generaci.14

Z těchto výnosů nemá užitek pouze člověk sám, ale i jeho rodina, přátelé a i celá

společnost. Proto jde vlastně i o výnosy společenské, čili vzdělání zvyšuje blahobyt celé

společnosti a je jedním z hlavních zájmů státu. Z tohoto vyplívá zodpovědnost státu za vzdělávání občanů, která se vysvětluje na základě požadavku společnosti, aby si každý osvojil určitý stupeň gramotnosti a vzdělanosti a přijal určitý soubor kulturních a etických norem.

Kde končí odpovědnost státu za vzdělání národa? Politicky zvolená míra státního

paternalismu a velikost pozitivní externality nutně limitují vládní zodpovědnost za vzdělání. Stát ovšem na sebe bere i náklady na vyšších úrovních vzdělávání, neboť tak dosahuje lepších

ekonomických i společenských výsledků. Obecně platí, že investovat by se mělo až do té míry, kdy dodatečné výnosy uhradí náklady investice a poskytnou tržní úrokovou míru. Pokud jde

o investice do vzdělání, představují dodatečné výnosy zvýšení platu toho, kdo se vzdělává, a

jsou-li investice dotovány státem, vzdělávající tyto náklady nenese. Protože vzdělávající se

nepociťují náklady svého vzdělání v celém rozsahu, budou požadovat tuto službu v nadměrném množství, a vzdělávacích služeb bude nutně nedostatek. Ke snížení rozsahu

nedostatku vzdělání by přispělo posílení podílu toho, kdo získává soukromé výnosy, tedy

studujícího, jeho rodiny nebo firmy. Rozšířila by se možnost svobodné volby pro každého v oblasti vzdělávání.15

2. 3. Vzdělání, kvalifikace a Evropská unie

Zrychlující se tempo technologických změn způsobuje, že jednotlivec během své

profesní dráhy zažije více těchto změn, s kterými se musí určitým způsobem vyrovnat. Jedinou možností, jak být úspěšný na trhu práce, je držet krok s těmito změnami, osvojovat si nové potřebné znalosti a dovednosti. 14


140 s. ISBN 80-86429-16-4 15


140 s. ISBN 80-86429-16-4

22

Jednotícím prvkem všech současných strategií a politik EU je vysoce ambiciózní cíl

formulovaný na Lisabonském summitu Evropské rady v březnu roku 2000. Cílem EU je

stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostně založenou ekonomikou. K naplnění tohoto cíle byly identifikovány následující oblasti, v nichž je třeba dosáhnout pozitivního postupu:

vytvoření široce přístupné informační společnosti

-

vytvoření evropského prostoru pro výzkum a inovace

-

dokončení sjednocení trhu pro odvětví služeb a pro síťová odvětví

-

vytvoření efektivních a integrovaných finančních trhů

-

podpora podnikání prostřednictvím snížení regulační zátěže pro podniky a zlepšení

podmínek pro začínající malé a střední podniky

sociální začlenění ekonomicky neaktivních a nízkokvalifikovaných osob

-

modernizace systému sociální ochrany

-

udržitelný rozvoj zajišťující dlouhodobou kvalitu života

-

Jak je patrné z tohoto přehledu, převážná část těchto oblastí se týká lidských

zdrojů.16

EU není společenstvím států se srovnatelnou výší ekonomické úrovně ani srovnatelnou

kvalitou lidských zdrojů. Naopak mezi jednotlivými členskými státy existují poměrně výrazné

rozdíly. Předpokladem stability EU je postupné sbližování sociálně ekonomické úrovně členských států. I když EU věnuje určitý objem prostředků na podporu rozvoje zaostalejších států, rozhodující je jejich vlastní úsilí. Úspěch těchto snah je závislý zejména na lidských zdrojích.

Centrem Lisabonské strategie je přechod ke znalostně založené ekonomice. V oblasti

vzdělávání jsou formulovány následující hlavní cíle:

výrazné zvýšení výdajů na lidské zdroje v přepočtu na obyvatele

-

podpora celoživotního učení

-

lepší přizpůsobení kvalifikací a dovedností potřebám společnosti založené na

znalostech

zlepšení systému uznávání kvalifikací

-

podpora výuky jazyků EU a zavádění evropské dimenze vzdělávání

16

BURDA,V. CZESANÁ, V. a kol. Lidské zdroje v České republice 2003 [on-line].

23

-

podpora partnerství škol prostřednictvím internetu. 17 Vzdělávání a zvyšování kvalifikací přispívá v řadě aspektů k dosažení cílů

zaměstnanosti a tvorby nových a lepších pracovních míst. Vzdělanostní úroveň je základní determinantou úrovně důchodu a kvalitativní pozice jedince na trhu práce. V pozitivním

vztahu mezi vzděláním a výdělky představuje středoškolské vzdělání bod zvratu, za nímž je

dodatečná vzdělanostní úroveň spojena s vysokou prémií. Dodatečný rok vzdělání v průměru

zvyšuje mzdy pracovníků v EU o 6,5%. V praxi dále platí, že míra nezaměstnanosti klesá s vyšší úrovní dosaženého vzdělání a míra zaměstnanosti naopak roste, a to i u problémových skupin. Ke zvýšení zaměstnanosti a produktivity přispívá rovněž kvalita pracovních míst, jejíž součást představuje zvyšování kvalifikací v průběhu profesní kariéry.

Rostoucí prémie za dosaženou kvalifikační úroveň přispívá k polarizaci společnosti

v neprospěch méně vzdělaných a kvalifikovaných skupin, která narušuje ekonomickou a sociální kohezi (soudržnost).

Zvyšování kvality lidských zdrojů představuje vedle růstového faktoru také klíčový

nástroj podpory sociálního začlenění. Nárůst podílu pracovní síly s vyšším vzděláním

podporuje pokles důchodové nerovnosti. Vzdělání a zvyšování kvalifikací rovněž přispívá ke zvyšování politické a sociální odpovědnosti obyvatel v občanské společnosti.18

Příloha č. 1: Struktura zaměstnanosti a kvalifikací podle OKEČ (v %)

17 18



24

3.

STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné,

produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na barvu pleti, rasu, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických

stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, sociální nebo etický původ, majetek, zdravotní stav nebo věk, je jedním ze základních práv občana.

Státní politika zaměstnanosti se člení na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) a pasivní

politiku zaměstnanosti (PPZ). Obsahem těchto dvou pojmů je v každé zemi něco poněkud

odlišného a také různé země kladou odlišný důraz na tu či onu složku politiky zaměstnanosti. Struktura

používaných

opatření

v jednotlivých

zemích

závisí

na

ekonomických,

institucionálních, sociálních a politických podmínkách, ale i na tradicích a dosavadním

institucionálním a sociálním vývoji. PZ prošla určitým vývojem. Nejdříve se realizuje PPZ.

APZ se rozvíjí prakticky až po druhé světové válce, ale až do 70. let byla její opatření méně

výrazná. V období ropných šoků a ekonomické krize se však ukázalo, že finanční podpora sama o sobě nic neřeší a navíc často negativně ovlivňuje postoje lidí k práce. Důraz se proto přesunul na aktivní opatření politiky zaměstnanosti a tento trend přetrvává dodnes.

Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát spolu s dalšími subjekty, které jsou činné na

trhu práce a těmi jsou zaměstnavatelé a odborové organizace. Při provádění politiky

zaměstnanosti spolupracuje s dalšími subjekty, kterými jsou územní samosprávné celky, profesní organizace, sdružení osob se zdravotním postižením a organizace zaměstnavatelů.

Státní politika zaměstnanosti zahrnuje zejména dle §1 zákona č.435/2004 Sb. o

zaměstnanosti: a)

b)

c)

d) e)

zabezpečování práva na zaměstnání

sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz a koncepcí

zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob

koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu

práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu

tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti

zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti 25

f) g) h) i)

j)

tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti

a lidských zdrojů na úseku trhu práce

hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti

poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci

opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez

ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup

k) l)

k zaměstnání,

rekvalifikaci,

přípravu

k práci

a

rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob

ke

specializovaným

opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin

fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce

usměrňování zaměstnávání pracovních sil z zahraničí na území České republiky a

území České republiky do zahraničí

Základy státní politiky zaměstnanosti byly položeny již v roce 1990. Jako hlavní nástroj

pro řešení problému nezaměstnanosti vznikly úřady práce.

Hlavní náplní úřadů práce je pravděpodobně funkce zprostředkování práce, nejde však o

funkci jedinou. Úřady práce mimo jiné: -

monitoruje zaměstnanost ve svém okrese a přijímá opatření na ovlivnění nabídky

práce a poptávky po ní

rozvíjí trh práce za spolupráce se správními orgány a orgány územní samosprávy

dbá na rovné zacházení s osobami bez ohledu na jejich pohlaví, národnost, etnikum,

postižení aj. (zákaz diskriminace)

účastní se mezinárodních programů na podporu zaměstnanosti

zprostředkovává zaměstnání zájemcům a uchazečům o zaměstnání

poskytuje informační a poradenské služby zaměstnancům i zaměstnavatelům

používá nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a v souvislosti s tím poskytuje

příspěvky (rekvalifikace, investiční pobídky…)

vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci (pasivní politika

zaměstnanosti)

poskytuje zaměstnavatelům s více než 50% postižených zaměstnanců příspěvek na

podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

vede různé evidence (uchazečů, zájemců, volných pracovních míst, osob se 26

zdravotním postižením, cizinců ad.) -

vykonává kontrolní činnost (kontroluje zaměstnanost, dodržení pracovněprávních

předpisů i kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatele ad.) a jiné19

Výdaje na politiku zaměstnanosti v České republice neustále rostou.

Graf č. 5: Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti v tis. 11 750 430

2004

10 858 638

2003

9 879 089

roky

2002

9 522 338

2001

9 086 623

2000 1999

5 096 712

1998

7 844 645

3 972 035

1997 0

2 000 000

4 000 000

6 000 000

8 000 000

10 000 000

12 000 000

PZ

Zdroj: www.potal.mpsv.cz

3. 1. Pasivní politika zaměstnanosti

Pasivní politika zaměstnanosti zahrnuje nejrůznější formy kompenzace za ztrátu

výdělku. Původně byla vztažena ke kvalifikovaným dělníkům, kteří měli vyšší mzdy a v souvislosti s tím také byli zahrnutí do schémat pojištění v nezaměstnanosti. Využívala ji především odvětví citlivá na hospodářský cyklus (často exportní odvětví).

První celostátní systémy pojištění v nezaměstnanosti vznikly počátkem 20. stol

v Norsku a v Dánsku, kdy šlo o dobrovolné pojištění se státními dotacemi. První povinný

systém pojištění v nezaměstnanosti byl uzákoněn ve Velké Británii v roce 1911. Vedle toho vznikly i systémy pomoci v nezaměstnanosti na bázi sociální pomoci, poprvé v Lucembursku 1921 a později na Novém Zélandu a v Austrálii. Tyto systémy existují i v dnešní době. Vedle

toho se v řadě zemí poskytuje jednorázová dávka – odstupné, mající charakter jednorázového

odškodného při propuštění ze zaměstnání. Odstupné vyplácí zaměstnavatel nebo státní úřad. 19

Politika zaměstnanosti a personální řízení – vypracované otázky ze zaměstnanosti [ on-line].

27

V několika existují navíc speciální podnikové pojištění proti nezaměstnanosti, zvláště pro zaměstnance ve stavebnictví, dokaře, železničáře a námořníky.

Pasivní politika zaměstnanosti jsou v podstatě různé dávky a příspěvky pro

nezaměstnané, aby byli schopni přežít do té doby, dokud neseženou práci. Čím větší je

nezaměstnanost, tím je pro stát dražší. Potom na aktivní politiku zaměstnanosti lze vydat jen to, co zbude po zaplacení pasivní politiky zaměstnanosti.

Být delší dobu bez práce je pro jednotlivce velký problém jednak finanční (snížení

životní úrovně o 50%), jednak psychický. Proto ekonomicky vyspělé státy kladou důraz na co nejnižší nezaměstnanost svého obyvatelstva. Snaha o nulovou nezaměstnanost svého obyvatelstva. Snaha o nulovou nezaměstnanost je však pouze utopií, které v tržním demokratickém prostředí nelze dosáhnout. Je tak třeba zabezpečit ty, kteří nemají práci, ale

snaží se ji najít, do té doby dokud se jim to nepodaří. U nás k tomu slouží podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. 3. 1. 1. Podpora v nezaměstnanosti

Dle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti má nárok na podporu v nezaměstnanosti

uchazeč, který: -

v posledních 3 letech pracoval alespoň 12 měsíců (případně vykonával činnost, kterou

zákon uznává jako náhradní dobu zaměstnání: např. invalidita, péče o dítě nebo o bezmocnou osobu ad.)

-

požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání o poskytnutí

podpory v nezaměstnanosti

ke dni, ke kterému má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem

starobního důchodu

Nárok na podporu zaniká: -

uplynutím podpůrčí doby

ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (v případě vlastní žádosti,

nástupu do zaměstnání nebo do výkonu trestu, nebo v případě smrti uchazeče)

vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání (zejména v případě, kdy uchazeč

nespolupracuje s úřadem práce, např. odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo se navzdory předchozí dohodě řádně nerekvalifikuje)

Podpůrčí doba: doba, po kterou náleží uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti. 28

Je rozdílná u jednotlivých skupin osob a jsou rozdílné i podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti: -

do 50 let věku se poskytuje na 6 měsíců

od 50 let do 55 let věku se poskytuje na 9 měsíců; podmínkou je celková doba účasti

na důchodovém pojištění v délce alespoň 25 roků

nad 55 let věku se poskytuje po dobu 12 měsíců; celková doba účasti na důchodovém

pojištění musí být alespoň 30 let. Pokud je však osoba překračující tuto věkovou hranici

schopna prokázat celkovou dobu účasti na důchodovém pojištění alespoň 25 let, náleží mu podpora v nezaměstnanosti v délce 9 měsíců Výše podpory v nezaměstnanosti:

-

stanoví se procentní sazbou z průměrného měsíčního výdělku; u osob, které

vykonávaly

samostatnou

výdělečnou

činnost,

se

stanoví

z vyměřovacího základů přepočteného na 1 kalendářní měsíc -

procentní

sazbou

první 3 měsíce podpůrčí doby činí 50% průměrného měsíčního výdělku nebo

vyměřovacího základu a po zbývající dobu 45%

maximální výše podpory je 2,5 násobek částky životního minima

Pro získání této podpory musí uchazeč pravidelně docházet na schůzky na úřad práce,

nesmí pracovat nebo podnikat, aniž by to oznámil na ÚP, nesmí mařit spolupráci s úřadem práce a nemůže odmítnout zprostředkované zaměstnání bez vážných důvodů. 3. 1. 2. Podpora při rekvalifikaci

-

poskytuje se uchazeči po celou dobu rekvalifikace zabezpečované úřadem práce

v den, kdy má být podpora přiznána nesmí být osoba poživatelem starobního důchodu

Výše podpory při rekvalifikaci: -

stanoví se procentní sazbou z průměrného měsíčního výdělku; u osob, které

vykonávaly

samostatnou

výdělečnou

činnost,

se

stanoví

z vyměřovacího základů přepočteného na 1 kalendářní měsíc -

procentní

sazbou

výše činí 60% průměrného měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu maximální výše podpory je 2,8 násobek částky životního minima

Podpora při rekvalifikaci je vyšší než podpora v nezaměstnanosti. Má tudíž motivační 29

charakter k prohlubování znalostí a přizpůsobení se trhu práce.

3. 1. 3. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti ve vztahu k celkovým výdajům

na státní politiku zaměstnanosti

Z níže uvedeného grafu je patrné, že v podílech na APZ a PPZ došlo od roku 1997

k velikému pokroku. Zatímco v tomto roce byla většina celkových výdajů vynaložena na PPZ

v dalších letech dochází ke snižování významu pasivní politiky zaměstnanosti a roste význam

politiky aktivní. Podíl PPZ je však každoročně vyšší jež 50%. Výdaje na PPZ rok od roku narůstají, výjimkou však je 2000 a 2001, kdy jejich podíl vzhledem k roku 1999 poklesl. V dalších letech

nezaměstnaností.

dochází

k dalšímu růstu, který je zřejmě způsoben neustále rostoucí

Graf č. 6: Výdaje na PPZ ve vztahu k celkovým výdajům na PZ Výdaje na PPZ ve vztahu k celkovým výdajům na PZ v tis.

2003 2001 1999 1997 0

2 000 000 4 000 000 6 000 000 8 000 000 10 000 000 12 000 000 PZ

PPZ

Zdroj: www.portal.mpsv.cz

3. 2. Aktivní politika zaměstnanosti

Aktivní politika zaměstnanosti jako součást státní politiky zaměstnanosti podporuje

změny zaměstnanosti a sociálně ekonomický rozvoj v regionu. Podněcuje k hlesání a

vytváření nových pracovních míst a tvorbou pracovních příležitostí nabízí možnost pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání. Hlavním cíle APZ je aktivně ovlivňovat žádoucí rozvoj efektivní zaměstnanosti a zabraňovat zvyšování nezaměstnanosti.20 Strukturu cílů aktivní politiky zaměstnanosti můžeme vymezit jako:

20

Úřad práce v Chomutově. Politika zaměstnanosti v ČR [on-line]. Integrovaný portál MPSV

30

-

prosazování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu, zejména

snižováním nákladů na hledání zaměstnání (informace) a nápomocí přizpůsobení pracovní síly požadavkům trhu práce (o to usilují programy zvyšování motivace, rekvalifikace)

-

přerozdělení nezaměstnanosti ve prospěch nejvíce ohrožených skupin nezaměstnaných

(například dlouhodobě nezaměstnaných) s předpokladem, že lépe připravená pracovní

síla se rovněž uplatní ve zvýšené míře v důsledku zvýšení poprávky po práci, která vzroste v důsledku toho, že se tak zlepšuje celková kvalita pracovní síly (o to usilují zvláště programy tvorby pracovních míst) -

umožnění prvního kontaktu či udržení kontaktu s pracovním trhem při jeho delším

přerušení a ochrana lidského kapitálu a kvalifikace nezaměstnaných (v tomto případě

jde zejména o programy tvorby dočasných míst ve veřejném sektoru a pracovní zkušenosti pro absolventy škol) -

prevence

sociální

exkluze

a

prevence

zhoršování

celkové

kvality

nezaměstnaných (k tomuto cíly se vztahují např. motivační kurzy apod.)21

života

Aktivní politika zaměstnanosti byla již od počátku zaměřena na cílové skupiny

obyvatelstva. Těmito jsou většinou nejvíce ohrožené skupiny nezaměstnaných. Jsou to lidé polokvalifikovaní nebo lidé s nevhodnou kvalifikací, osoby se zdravotními nebojnými

handicapy na trhu práce. Podstatou APZ je eliminace kolektivních nevýhod různých skupin a kategorií nezaměstnaných. Sleduje především sociální strategické cíle pro postižené skupiny

nezaměstnaných (přímá tvorba pracovních příležitostí), vytváří opatření vedoucí k redistribuci nezaměstnanosti mezi sociálními skupinami. Tímto způsobem redukuje a tlumí sociální

nerovnosti a konflikty, které vyrovnávají společenské problémy. Další funkcí APZ je

eliminovat negativní ekonomické důsledky nezaměstnanosti a přispívat k hospodářskému růstu společnosti.22

Nástroje APZ: dle zákona č. 435/2004 Sb.o zaměstnanosti -

21

rekvalifikace

SIROVÁTKA T., RÁKOCZYOVÁ M.: Rozsah a cílenost programů aktivní politiky zaměstnanosti

v ČR, VÚPSV Praha, 2002 [on-line] 22

WINKLER J., WILDMANNOVÁ M.: Evropská unie: evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy,

1. vyd. Praha: Computer press, 1999. 143 s. ISBN 8072261959

31

-

investiční pobídky

veřejně prospěšné práce

společensky účelná pracovní místa překlenovací příspěvek

příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zpracování

příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Pro osoby s nejnižším vzděláním jsou nejvyužívanější následující:

-

rekvalifikace

veřejně prospěšné práce

společensky účelná pracovní místa Ostatní nástroje, kterými se zabývají úřady práce:

-

opatření ve prospěch absolventů škol (absolventská pracovní místa pro získání

odborné praxe absolventů, dnes se tento nástroj již neaplikuje, pouze do 1. 10. 2004 )

opatření zaměřená na osoby se změněnou pracovní schopností (příspěvek na zřízení

chráněné dílny a chráněného pracoviště) 3. 2. 1. Rekvalifikace

Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace

uchazeče nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází

z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má

být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Úřad práce zabezpečuje rekvalifikaci pro uchazeče

nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání.23

Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o

zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání. V dohodě se stanoví podmínky, ze kterých bude

rekvalifikace provedena. Za účastníka rekvalifikace hradí náklady úřad práce a tento může poskytnou i příspěvek na úhradu nutných nákladů, které jsou spojeny s rekvalifikací (může jít 23


32

např. o cestovné, stravné).

Specifickým typem rekvalifikace jsou rekvalifikace zaměstnanců. Zaměstnavateli, který

provádí rekvalifikace svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. Provádí se na základě dohody uzavřené

mezi úřadem práce a zaměstnavatelem a dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jestliže pro zaměstnavatele zajišťuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi ÚP a tímto zařízením. O rekvalifikaci nejde v případě účasti

zaměstnance na teoretické nebo praktické přípravě, kterou je zaměstnavatel povinen zabezpečovat pro zaměstnance podle příslušných právních předpisů a které je zaměstnanec povinen se zúčastnit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, nebo zaměstnance absolvuje

z vlastního zájmu, aniž by z hlediska jím vykonávané práce u zaměstnavatele byla nezbytná potřeba změny jeho dosavadní kvalifikace.24 Členění rekvalifikací: obecně: -

specifické: účastník kurzu získá specifické teoretické a praktické poznatky. Většinou

jede o rekvalifikace vztahující se k určité požadované profesi, které obsahuje nabídka

volných pracovních míst a často jsou spojeny s příslibem zaměstnání od zaměstnavatele. -

Nespecifické: slouží ke zvýšení zaměstnatelnosti. Jejich účastníci jsou převážně

absolventi středních a vysokých škol, kteří jsou školeni k získání znalostí požadovaných na trhu práce a tyto pak zvýší jejich uplatnitelnost.

Příloha č. 2: Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních prostředků na rekvalifikace vynaložených v roce 2004 3. 2. 2. Investiční pobídky

Pro zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu přistoupila vláda ČR v roce 1998

k zavedení systému investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory. Opatření týkající se oblasti nezaměstnanosti jsou především hmotná podpora vytváření nových pracovních míst a podpora rekvalifikací nebo školení nových zaměstnanců. Jedná se o nástroje, jež mají

celospolečenský význam, proto byly svěřeny do působnosti Ministerstva práce a sociálních

věcí. Mezi hlavní úkoly MPSV v oblasti investičních pobídek patří sjednávání konkrétních 24


33

podmínek s investory a následná kontrola dodržování těchto podmínek.

Podmínkou pro poskytování hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst je

průměrná míra nezaměstnanosti. Podpora se poskytne v případě pokud zaměstnavatel vytvoří nová pracovní místa v oblasti, kde průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti v ČR. Tato podmínka platí i při poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců.

Výše hmotné podpory se odvíjí dle zákona č. 72/2000 Sb. O investičních

pobídkách ve znění platném od 1. 5. 2004 a činí: a) -

tvorba nových pracovních míst:

v případě, že míra nezaměstnanosti v oblasti, kde zřizuje zaměstnavatel nové pracovní

místo je vyšší nejméně o 50% než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, může být

poskytnuta podpora ve výši 200 000 Kč na jedno nově vytvořené pracovní místo. Pokud zaměstnavatel zaměstná osobu se zdravotním postižením nebo osobu, která byla

déle jak 6 měsíců vedena na úřadu práce po dobu alespoň jednoho roku, má nárok na získání další částky ve výši 50 000 Kč. -

V případě, že míra nezaměstnanosti v oblasti, kde zřizuje zaměstnavatel nové pracovní

místo je vyšší nejméně o 25% než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, může mu být poskytnuta podpora ve výši 100 000 Kč. Pokud přijme na dobu alespoň jednoho

roku osobu zdravotně postiženou nebo uchazeče o zaměstnání evidovaného déle jak 3 měsíce, příspěvek se navyšuje o dalších 25 000 Kč. -

b) -

Podmínkou je, že nově vytvořené pracovní místo musí být zachováno nejméně po

dobu 5 let ode dne prvního čerpání hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců

podpora v regionech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti činí 35% nákladů na

rekvalifikaci či školení

3. 2. 3. Veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti spočívající v údržbě

veřejných občanství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných

činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, nejdéle však na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně. 34

Veřejně prospěšné práce jsou realizované především pro rizikové skupiny uchazečů,

jako jsou občané se základním vzděláním, se zdravotním omezením, sociálně nepřizpůsobiví,

ženy s malými dětmi a dlouhodobě evidovaní na úřadech práce. ÚP může poskytnout zaměstnavateli finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl veden v evidenci úřadu práce a nastupuje do pracovního poměru v rámci VPP. Úřad práce upřednostňuje organizování VPP v těchto oblastech:

-

obecní úřady

městské části a organizace městských úřadů sociální služby

Jedná se zejména o práce nekvalifikované, ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních

nebo jiných obecně prospěšných institucí, ale také další právnické a fyzické osoby, které se zabývají obecně prospěšnými činnostmi – pomocné charitativní práce, činnost sociálního charakteru, kulturního charakteru apod.

Tyto dohody jsou uzavírány ne na konkrétní

uchazeče o zaměstnání, ale na počet míst a z tohoto faktu mohou vzniknout situace, kdy se na

jednotlivých místech po dobu platnosti dohody může vystřídat i větší počet uchazečů o zaměstnání.

Příloha č. 2: Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních prostředků na VPP vynaložených v roce 2004 3. 2. 4. Společensky účelná pracovní místa

Zřizování SÚPM je hlavním nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Jde o vytváření

trvalých nebo dlouhodobějších pracovních míst pro skupiny uchazečů, kterým nelze jiným způsobem zajistit odpovídající zaměstnání. Jedná se především o místa pro nejrizikovější skupiny uchazečů jako jsou absolventi, starší občané, nebo problematické menšiny. SÚPM se rozumí:

-

nová pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody

s ÚP a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem

-

nové pracovní místo, které zřídil po dohodě s ÚP uchazeč o zaměstnání za účelem

výkonu samostatné výdělečné činnosti

Finanční kompenzace, které může obdržet zaměstnavatel, pokud přijme uchazeče

z úřadu práce mohou být:

35

-

dotace na úhradu mezd a ostatních náhrad: úřad práce tyto prostředky poukazuje

měsíčně nejdéle na dobu 2 let. Částka obsahuje i sociální a zdravotní pojištění. Její výše

je stanovena podle skutečné mzdy, kterou uchazeč v zaměstnání pobírá. Zaměstnavatel tedy přesune mzdové náklady na úřad práce -

návratnou bezúročnou finanční výpomoc: na pořízení investic, na nákup pracovních

pomůcek atd. Maximální výše činí 80 000 Kč.

Dotace na úhradu úroků z úvěru: max. výše je 80 000 Kč na 1 SÚPM Ostatní účelové dotace dohodnuté v dohodě o zřízení SÚPM

Pokud se uchazeč rozhodně k výkonu samostatně výdělečné činnosti, má také nárok na

výše uvedené finanční kompenzace. Samozřejmě, nemá nárok na dotaci na mzdové náklady.

Podmínky pro získání dotace jsou shodné s podmínkami stanovenými pro zaměstnavatele. Pokud však tato samostatně výdělečně činná osoba přeruší podnikání do 2 let z vážných zdravotních důvodů, nemusí již tyto dotace vracet.

a) b) -

Výše příspěvku:

míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosáhne průměrné míry nezaměstnanosti

výše příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním

hospodářství za 1-3 čtvrtletí předchozího kalendářního roku

při vyhrazení 10 pracovních míst na základě jedné smlouvy může činit maximálně

šestinásobek této průměrné mzdy

míra nezaměstnanosti v daném okrese dosáhne průměrné míry nezaměstnanosti nebo

ji přesáhne

výše příspěvku může činit maximálně šestinásobek průměrné mzdy v národním

hospodářství na 1-3 čtvrtletí předchozího kalendářního roku

při vyhrazení 10 pracovních míst na základě jedné smlouvy může činit maximálně

osminásobek této průměrné mzdy

Příloha č. 2: Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních prostředků na SÚPM vynaložených v roce 2004 3. 2. 5. Překlenovací příspěvek

Na tento druh příspěvku má nárok má nárok člověk, který jako uchazeč o zaměstnání

vyřešil za pomoci úřadů práce svoji nezaměstnanost zahájením samostatně výdělečné činnosti. Příspěvek je vyplácen po dobu 3 měsíců do výše maximálně poloviny životního minima 36

jednotlivce. 3. 2. 6. Příspěvek na dopravu zaměstnanců

Příspěvek na dopravu zaměstnanců může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na

základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel zabezpečuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání, v případech, kdy hromadnými dopravními

prostředky prokazatelně není provozována doprava vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele.

Příspěvek se poskytuje max. ve výši 50% nákladů vynaložených na dopravu

zaměstnanců, u dopravy osob s těžším zdravotním postižením ve výši 100%. Není rozhodující, zda zaměstnavatel zabezpečuje dopravu sám nebo smluvně sjedná soukromého dopravce. 3. 2. 7. Příspěvek na zpracování

Příspěvek na zpracování může úřad práce poskytnou zaměstnavateli na základě s ním

uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (jde o osoby např. ženy po rodičovské dovolené, absolventi, zdravotně postižení, lidé nad 50 let apod.). Příspěvek se poskytuje na základě dohody maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance

pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, hradí se jednorázově zpětně za celé období.

3. 2. 8. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může úřad práce poskytnou

zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový

podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.

Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo

poskytování služeb, které dochází k zásadním technologickým změnám nebo změna předmětu podnikání zapsaná v obchodním rejstříku nebo živnostenském oprávnění.

Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům

přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytnou maximálně na dobu 6 měsíců a může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.

37

3. 2. 9. Dohody o absolventské praxi

Jednou z nejrizikovějších skupin uchazečů o zaměstnání jsou absolventi škol. Jejich

uplatnění je velice ztíženo faktem, že po ukončení studia nemají žádnou praxi a nemohou ji

získat a svoji pozici tím na trhu práce vylepšit, neboť o ně ze strany zaměstnavatelů není zájem. Proto pro uvedenou skupinu uchazečů o zaměstnání mohou úřady práce využít jeden z nástrojů APZ a těmi jsou tzv. dohody o absolventské praxi. V praxi to potom znamená, že příslušný úřad práce může uzavřít se zaměstnavatelem takovou dohodu až na dobu 12 měsíců a poskytnout zaměstnavateli smlouvou dohodnutý finanční příspěvek.

O uzavření dohody je nutné požádat ÚP písemně a v rámci každé dohody je na

vytvořené pracovní místo umístěn absolvent, který musí být v době uzavření dohody

uchazečem o zaměstnání. Absolvent musí v rámci uzavřené dohody vykonávat práci ve

stejném oboru, v němž vystudoval, např. střední školu, nelze tedy uzavřít dohodu pro absolventa ekonomické školy na strojírenský obor a opačně. Výše finančního příspěvku poskytovaného úřadem práce a způsob jeho hrazení je rovněž uvedena v dohodě a závisí jak

na situaci daného trhu práce, tak na finančních možnostech úřadu práce a na stanovených prioritách v rámci APZ. O uzavření dohody nelze v žádném případě požádat zpětně, tedy za

situace, kdy zaměstnavatel přijal do normálního pracovního poměru absolventa evidovaného úřadem práce a až po nějakém čase zjistil, že mohl v rámci APZ čerpat finanční prostředky. U jednoho zaměstnavatele může být umístěno i několik absolventů, a to i na dobu kratší, než je výše uvedených 12 měsíců.25

Jak již bylo výše uvedeno, od 1. 10. 2004 se tento nástroj neaplikuje, pro absolventy a

mladistvé, kteří z důvodů chybějících pracovních zkušeností lze použít ostatních nástrojů APZ určených pro problémové skupiny.

Příloha č. 2: Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních

prostředků na absolventské praxe vynaložených v roce 2004

3. 2. 10. Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna pro osoby se ZPS

Úřad práce podporuje vytváření a udržení pracovních míst pro osoby se zdravotním

postižením, zejména s těžším zdravotním postižením, kteří jsou dlouhodobě evidovaní, se

základním vzděláním, bez pracovní praxe nebo nejsou schopni ze zdravotních důvodů 25

Úřady práce a aktivní politika zaměstnanosti – nástroje APZ (jen) pomáhají řešit

nezaměstnanost. Noviny MPSV [on-line]

38

vykonávat svoji původní profesi.

CHPM je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním

postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Může se jednat i o CHPM

v domácnostech osob se zdravotním postižením. Vytvořené místo může být obsazeno osobou se zdravotním postižením i na zkrácený pracovní úvazek. CHPM musí být provozováno (tj.

být obsazeno) po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě, dočasná neobsazenost se

do této doby nezapočítává. ÚP je oprávněn poskytnout příspěvek na zřízení jednoho místa pro občana se ZPS nejvýše v hodnotě 100 000 Kč.

CHPD je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a

přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60% těchto zaměstnanců. CHPD musí bít provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě, dočasná neobsazenost se

do této doby nezapočítává. CHPD musí být přizpůsobena pro zaměstnávání osob se zdravotním

postižením

z hlediska

jejich

specifických

architektonických bariér, sociálního zařízení apod.

potřeb,

např.

z hlediska

ÚP může poskytnou zaměstnavateli

příspěvek, v max. hodnotě 100 000 Kč na jedno místo, stejně jako příspěvek na CHPM. ÚP

může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout i příspěvek na částečnou )hradu provozních nákladů na CHPD. Výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku na

jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné vždy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením.

Příloha č. 2: Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních prostředků na CHPM a CHPD vynaložených v roce 2004

39

4. TRH PRÁCE V ČR A VE VYBRANÝCH KRAJÍCH ČR Česká ekonomika se od roku 1989 značně otevřela a v současné době funguje jako

součást globálního ekonomického prostředí se všemi výhodami, riziky i těžkostmi, které s sebou globální ekonomika přináší.

Vedle obecných globalizačních trendů se Česká republika musí vyrovnávat s rychle

probíhajícím procesem ekonomické transformace. Zatímco ostatní vyspělé země procházely transformačním

procesem

postupně,

centrálně

plánovaná

socialistická

ekonomika

s nadměrnou podporou těžkého průmyslu vedla k zakonzervování zastaralé ekonomické

struktury. Mnohá odvětví založená na dělnických profesích se nutně po roce 1989 dostala do problémů v konfrontaci s efektivnější západní produkcí. V důsledku současné transformace a restrukturalizace

tak

dochází

k poměrně

rychlým

změnám

v podílu

ekonomických odvětví či ekonomických sektorů na tvorbě HDP.

jednotlivých

Výsledkem této

transformační fáze jsou významné změny sektorové struktury útlum některých odvětví, zejména těžkého průmyslu, které s sebou přinášejí výrazné přesuny v oblasti zaměstnanosti, doprovázené do té doby neznámými nezaměstnaností.26

faktory, zejména strukturální a regionální

Důsledkem této složité situace, rostoucí konkurence, nejistoty a nestability na trhu práce

je růst významu vzdělání pro pracovní uplatnění. Podstatnou roli ve vzdělání pro získání pracovního místa dokládá i skutečnost, že s nezaměstnaností mají mnohem větší problémy

pracovníci s nižší úrovní vzdělání, zatímco s rostoucí úrovní vzdělání jak míra, tak i délka

nezaměstnanosti klesají. Vedle úrovně získaného vzdělání vystupuje jako důležitý faktor pro získání pracovního uplatnění šířka oboru vzdělání, adaptabilita a schopnost dalšího vzdělávání. S těmito trendy souvisí i požadavky na školský systém, jehož cílem se stává

vytváření odpovídající struktury oborů, příprava mladých lidí na celoživotní zaměstnatelnost apod.

Vzdělanostní úroveň v České republice lze v celkovém pohledu z určitých hledisek

hodnotit kladně, protože dlouhodobě docházelo k růstu kvalifikační úrovně obyvatel jako celku. S ohledem na zajištění kvalifikované pracovní sily, zejména pro průmyslovou výrobu, bylo poskytováno velkému podílu obyvatelstva vzdělání v učebních oborech, zájem o středoškolské maturitní a zejména o vysokoškolské vzdělání byl však omezován nízkými

počty přijímaných žáků. Český republika má tedy nízký podíl obyvatelstva s pouze základním 26

VOJTĚCH J., ÚLOVCOVÁ H., a kol.: Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2004, Národní

ústav odborného vzdělávání Praha, 2004 [on-line]

40

vzděláním či bez vzdělání, na druhé straně proporce vzdělanostní struktury zaměstnaných, zejména podíl pracovníků s terciálním vzděláním, zdaleka neodpovídají struktuře, která je obvyklá ve vyspělých evropských zemích. 27

Vývoj v polistopadovém období byl charakterizován značnými změnami jak v počtech

žáků procházejících jednotlivými druhy vzdělávání, tak v počtech žáků připravujících se

v jednotlivých profesích oblastech přípravy. Postupně se výrazně zvýšil počet žáků připravujících se v oborech umožňujících získat úplné střední odborné vzdělání (maturitu) jak

v oborech umožňujících pokračovat ve studiu po vyučení. Pře rokem 1989 byly proporce struktury direktivně určovány systémem směrných čísel (60% žáků ve středoškolském

vzdělávání se muselo vzdělávat ve středních odborných učilištích, 15% na gymnáziích a 25%

ve středních odborných školách), s cílem zajistit pracovní sílu pro tehdejší strukturu národního hospodářství. Následný vývoj byl umožněn uvolněním direktivního řízení a vycházel ve značné míře z respektování zájmů žáků a jejich rodičů. Velice diskutovanými

byly po určitou dobu dvě otázky: zda je tento vývoj v souladu s potřebami společnosti, tedy přesněji s potřebami trhu práce, a zda pokles podílu vyučených bude trvalý. V současnosti je

již zřejmé, že míry nezaměstnanosti potvrzují správnost uvedeného vývoje i z krátkodobého

hlediska (míra nezaměstnanosti vyučených je trvale a stále podstatněji vyšší než u maturantů),

uvedený vývoj je však jedinou možností, jak zlepšit vzdělanostní strukturu obyvatelstva tak, aby lidské zdroje v České republice nemusely být lacinou pracovní silou, ale mohly vytvářet zázemí pro konkurenceschopnost naší země.28

Struktura pracovních sil se výrazně mění a bude měnit i nadále v souladu s vývojem ve

vyspělých zemích. V ČR došlo ke změně v poměrech přijímaných uchazečů, 40% studentů k vyučení, 40% studentů do maturitních oborů a 20% studentů do gymnázií. I přesto situace stále ještě neodpovídá proporcím v rozvinutých zemích, zejména v terciálním vzdělávání, kde ČR významně pokulhává.

Současná společnost v ČR i ve světě prochází změnami, které se týkají všech stránek

jejího života. Tempo změn se stále zrychluje a klade stále vyšší nároky na úroveň znalostí,

vzdělání, na kvalifikaci a adaptabilitu všech jejich členů. Mění se i charakter práce a požadavky na pracovní sílu. V ČR je situace v tomto směru ještě složitější vzhledem 27


ústav odborného vzdělávání Praha, 2004 [on-line] 28


ústav odborného vzdělávání Praha, 2004 [on-line]

41

k přechodu společnosti od plánovitého na tržní hospodářství od počátku 90. let a k jeho restrukturalizaci. V důsledku toho dochází k přeskupení pracovních sil mezi jednotlivými sektory. Zejména zvyšování počtu zaměstnanců v terciárním sektoru na úkor primárního.29

Postavení lidí s různým vzděláním na trhu práce se v posledních letech podstatně

změnilo ve prospěch lidí s vyšším vzděláním. Lidé, kteří dosáhli vyššího vzdělání, mají

během svého života nejen mnohem širší a rozmanitější možnosti výběru z různých zaměstnání a povolání na trhu práce, ale většinou i větší uspokojení z práce, kterou vykonávají. Mají

ovšem také podstatně vyšší mzdy a zaměstnatelnost, jsou tedy výrazně méně ohroženi nezaměstnaností. Tento proces proběhl v celé ČR, přestože v různých regionech poněkud rozdílně. Zvýšilo to motivaci lidí po dosažení vyššího vzdělání, o čemž svědčí mimo jiné

prudce rostoucí zájem mladých lidí o studium v maturitních oborech středních škol a na vyšších odborných a vysokých školách nebo novinové stránky plné inzerátů nabídek škol či jiných vzdělávacích institucí, vzdělávacích programů a kurzů. Bezesporu jde o trend, který je

pro vzdělání velmi výhodný, přestože je u nás oslabován snahou především o získání příslušného osvědčení, diplomu či titulu, která poněkud odsouvá samotný obsah o kvalitu vzdělání.30

Nepochybně platí nejen to, že vyšší vzdělání začalo být trhem práce výrazně

odměňováno, ale také sami lidé s vyšším vzděláním si uvědomují, že mohou svému zaměstnavateli více nabídnout a být pro něj užitečnější než lidé s nižším vzděláním. Jejich cena na trhu práce tedy roste, a proto také očekávají a žádají vyšší výdělky.

Na Českém trhu práce dochází od roku 1990 k zásadním změnám. V České republice

došlo k očekávanému nárůstu obyvatelstva v produktivním věku, k poklesu míry ekonomické

aktivity žen (v menší míře i mužů) a k poklesu ekonomické aktivity obyvatelstva v postproduktivním věku. Trh práce výrazně ovlivnilo zejména omezování pracovních míst v souvislosti

s útlumem

s přezaměstnaností.

neefektivních

výrob

a

řešením

problémů

souvisejících

V prvních transformačních letech je udržována přezaměstnanost zejména v průmyslu a

to převážně z důvodů ekonomických (nízká cena práce), ale i z důvodu preferování sociálního smíru.

29 30

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Jihočeský kraj, [on-line]

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Jihomoravský kraj, [on-

line]

42

Vzdělání populace

Na českém trhu práce docházelo během posledních dvanácti let k mnoha strukturální

změnám, které měly podstatný vliv na celkové požadavky trhu práce na vzdělání a kvalifikaci.

Množství lidí odcházelo především ze zemědělství, lesnictví a dobývání nerostů (primárního sektoru) do sektoru služeb a v něm hlavně do obchodu, pohostinství, peněžnictví a do veřejné

správy (tedy zvláště do terciárního a mnohem méně do kvartérního sektoru). Největší odchylky od EU přetrvávají ve dvou základních směrech: předimenzována je zaměstnanosti v průmyslu a nedostatečná rozvinutá sféra služeb (hlavně kvartérní sektor s nejsložitější prací a nejkvalifikovanějšími lidskými zdroji).31

Dynamika vývoje je v ČR a EU rozdílná. V ČR sice poměrně rychle mizí pracovní síla

s nejnižším vzděláním, ale na druhé straně rozšiřování terciárního vzdělání není příliš

dynamické. Nejde však v první řadě o počáteční vzdělání, ale především o vzdělávání další,

popř. celoživotní. Navíc se v některých rozborech ukazuje, že vyučení – které je nejčetnějším

stupněm vzdělání v ČR – nezaručuje jejich nositelům dostatečnou funkční gramotnost a flexibilitu. Naopak v zemích EU jsou poměrně rychlé oba procesy: úbytek lidí s nejnižším vzděláním.32

Vzdělání a kvalifikace pracovní síly prochází změnami, které jsou poznamenány

dlouhodobým působením vzdělávacího systému. Na trhu práce totiž například současně působí jak mladý člověk, který ukončil studium před jedním či dvěma roky, stejně jako

šedesátník, který začal chodit do školy před rokem 1950 a maturitu získal kolem toku 1960.

Proto je také dynamika vzdělání pracovní síly velmi závislá na vývoji, politikách a opatřeních, které se odehrály již před desítkami let. Česká pracovní síla je dlouhodobě orientována na velice silně zastoupenou střední kvalifikaci, s omezeným podílem nejvíce i nejméně vzdělaných. Liší se tím podstatně od některých zemí Evropské unie. Země EU mají ve svém

průměru nepochybně užší středně vzdělanou pracovní sílu a naopak podstatně více než u nás

je zastoupena populace, která má vzdělání terciární úrovně, ale rovněž populace, která dosáhla jen základního vzdělání nebo ani to ne.33

31

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Hlavní město Praha,

[on-line] 32

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Hlavní město Praha,

[on-line] 33

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Jihomoravský kraj, [on-

line]

43

4. 1. Osoby se základním vzděláním a nezaměstnanost

Základní škola poskytuje základní vzdělání a připravuje žáky pro další vzdělávání a pro

praxi. Základní škola zajišťuje povinnou školní docházku naprosté většině odpovídající

populace. V ČR je povinná a podle školského zákona devítiletá. Začíná zpravidla počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku.

Základní vzdělání je možno z hlediska požadavků trhu práce označit v podstatě za

vzdělání nedostatečné a většina absolventů, kteří ukončili vzdělávání na této úrovni končí na úřadech práce jako nezaměstnaní.

Mladí lidé s nízkou úrovní dosaženého vzdělání tvoří v sociálně-ekonomickém kontextu

rizikovou skupinu ohroženou dlouhodobou nezaměstnaností. Nízká úroveň počátečního vzdělávání představuje handicap na trhu práce a lidé se základním nebo nedokončeným

základním vzděláním mají ve srovnání s ostatními vzdělanostními skupinami výrazně větší problémy se získáním pracovního uplatnění.

Důvody tohoto stavu můžeme hledat především ve vnějších mechanismech působících

na trhu práce, v oblasti strukturálního nedostatku pracovních příležitostí pro pracovníky s nízkou kvalifikací. Ten je dán jednak technologickým rozvojem, který vede ke snižování poptávky po pracovnících s nízkou kvalifikací a jednak na straně nabídky i celkově rostoucí úrovní

vzdělání

v populaci,

která

způsobuje,

že

zaměstnavatelé

dávají

přednost

zaměstnancům s vyšší úrovní kvalifikace, i když to pracovní místo nevyžaduje a teoreticky by

mohlo být určeno pro zaměstnance s nižší kvalifikací. Dalším důvodem problémů uplatnění na trhu práce je u mladých lidí jejich nedospělost, opouštějí základní školu v 15 či 16 letech a

možnost jejich zaměstnání je pak velice problematická, ať již z pohledu fyzické či mentální vyspělosti.34

Vedle těchto strukturálních faktorů spolupůsobí i problémy spojené s vnitřní

charakteristikou této skupiny mladých lidí, jejich sociálním zázemím, předčasnými odchody

ze vzdělávání, lhostejností a nezájmem k dalšímu vzdělávání. Rizikovým faktorem je přitom samotná dlouhodobá nezaměstnanost. V situaci, kdy nezaměstnaný, který měl zájem pracovat zjistí, že šance na získání práce je příliš malá, ztrácí zpravidla i zbývající motivaci, kruh se

uzavírá, hrozí vytvoření negativní stavové závislosti, přijetí pasivních nebo negativních postojů k hledání pracovního uplatnění. Závažnost uvedené situace spočívá v tom, že placená 34

TRHLÍKOVÁ, J., VOJTĚCH, J., Sociální aspekty nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní

vzdělání.NUOV Praha, 2003 [on-line]

44

práce je dnes nejen zdrojem živobytí, ale i statusu, identity a sebevědomí jedince, jinak řečeno

sociální postavení je odvozeno přímo nebo zprostředkovaně z postavení na trhu práce. Dlouhodobá nezaměstnanost pak v této širší souvislosti znamená ohrožení sociálním vyloučení.

Jedním z charakteristických znaků osob s nejnižší úrovní vzdělání je sociální zázemí

rodiny, které se vyznačuje častějším výskytem neúplných rodin a nezaměstnaností jednoho nebo dokonce obou rodičů. Riziko této skutečnosti spočívá v tom, že závislost rodičů na sociálních dávkách a nižší životní úroveň se mohou promítat do vytváření specifických

hodnot a vzorců chování. Je třeba si uvědomit hrozbu, že pokud už se tato „specifická

kultura“ vytvoří, má tendenci se institucionalizovat a jako taková je pak přenášena z generace na generaci. Děti z těchto rodin pak v procesu socializace přijímají odlišné hodnotové postoje

a nízké aspirace, což je hendikepuje při vyhledávání a využívání životních šancí. Mezi

specifické rysy patří pocit bezmoci, závislosti, orientace na přítomnost, neschopnost plánovat.35

Dalším charakteristickým znakem je vysoká míra lhostejnosti, nezájem o další

vzdělávání a celkový přístup, který se charakterizuje jako vysoce pasivní. Nízká motivace a

nedostatečná kvalifikace značí nepříznivou situaci při uplatnění na trhu práce a také ohroženost dlouhodobou nezaměstnaností. Ta znamená závislost na sociálních dávkách a v případě nezaměstnanosti celé rodiny přijetí statusu a stavu nezaměstnaného.

Nejdůležitějšími důvody, proč nezaměstnaní mladí lidé s minimální úrovní vzdělání

nepokračují ve studiu nebo v jiné formě vzdělávání, je odpor k učení i negativní vztah ke

škole. Významným a dosti znepokojujícím důvodem je ale i celková lhostejnost, neschopnost plánovat budoucí život, uvědomit si souvislosti mezi vzděláním, pracovním uplatněním a

postavením. Jedním z možných vysvětlení tohoto postoje je rovněž nedostatečná motivace ze strany rodiny, přijetí pasivního postoje, rezignace a adaptace na neúspěch. U části mladých lidí se setkáváme i s velmi nízkou sebedůvěrou, obavami z nezvládnutí školní látky apod. Graf č. 7 Podíly osob starších 15 let se základním vzděláním

35

TRHLÍKOVÁ, J., VOJTĚCH, J., Sociální aspekty nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní

vzdělání.NUOV Praha, 2003 [on-line]

45

%

Podíly osob se základním vzděláním 1993 - 2004 30 25 20 15 10 5 0

27,6 26,9 26,6 25,5 24,6 23,9 23,1

24,4

24,4 22,2

21,4 20,8

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky

Základní vzdělání Zdroj: www.czso.cz

V roce 1993 bylo v České republice 27,6% osob se základním vzděláním. V průběhu

těchto sledovaných období její míra neustále klesala, což je způsobeno právě neustálým

zvyšováním požadavku na vyšší vzdělání. Malé zvýšení nastalo pouze v roce 2000 a 2001, kdy se míra vzdělanosti osob mírně zvýšila. Šlo však o zvýšení mírné, které činilo cca 1%.

V roce 2004 již bylo s touto úrovní vzdělání v naší republice pouze 20,8% obyvatel, což znamená, že od počátku sledovaného období se míra snížila o 6,8%.

Osoby s touto úrovní vzdělání díky svému nízkému vzdělanostnímu potenciálu jsou

nejvíce ohroženy nezaměstnaností.

Graf č. 8 Míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním v letech 1993 - 2004

v%

Míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním 1993 2004 30 25 20 15 10 5

8,9

9,4

10,8 11,2

13,5

16,1

20,9 22,3 21,6 20,8 22,5

26,1

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky

Základní vzdělání Zdroj: www.czso.cz

Od počátku sledovaného období se míra nezaměstnanosti osob s touto úrovní vzdělání

neustále zvyšovala. Zatímco v roce 1993 činila 8,9%, v dalších letech rapidně rostla a již 46

v roce 1999 přesáhla 20%. Mírného poklesu zaznamenala v roce 2001 a 2003, kdy poklesla o pár procentních bodů, pod 20% se však již nesnížila. V dalším období již míra nezaměstnanosti opět roste a v roce 2004 dosahuje hodnoty přesahující 26%.

4. 2. Osoby se středním vzděláním bez maturity a nezaměstnanost

Střední odborné učiliště nabízí povětšinou tříleté (v některých případech i dvouleté)

učňovské programy, které jsou završeny závěrečnou zkouškou a udělením výučního listu. Praktický výcvik představuje přibližně polovinu vyučovací doby a jeho cílem je osvojení

manuálních dovedností. Střední odborná učiliště poskytují vzdělávání přibližně ve 280 oborech. Střední odborné učiliště nabízejí i čtyřleté vzdělávací programy zakončené maturitní

zkouškou, které vedou k získání vyšší odborné kvalifikace. Absolventům tříletých učňovských oborů je určeno nástavbové studium umožňující získání maturitní zkoušky. V Čr je 565 středních odborných učilišť, z nichž přibližně 1/6 je soukromých.

2004

Graf č. 9 Podíly osob starších 15 let se středním vzděláním bez maturity v letech 1993 -

v%

Podíly osob se středním vzděláním bez maturity 1993 - 2004 40 39 38 37 36 35 34

38,7 38,8

38,7

39,4

39,4 39,5

38,8 36,2 36,2

37,4

38,2 38,3

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky

Střední bez maturity

Zdroj: www.czso.cz

Podíly osob s tímto stupněm vzdělání je po sledované období poměrně stabilní. Na

počátku období bylo 38,7% s touto úrovní a ta se na této úrovni držela až do roku 2000. V tomto roce byl zaznamenán mírný pokles zájmu o tento stupeň vzdělání a hodnoty se

pohybovaly okolo 36%. V následujících letech však opět zvýšil zájem absolventů základních škol o učební obory a podíly osob se opět vyšplhaly na 38,2%, což je pouze o 0,5% méně než výchozí období.

Graf. č. 10 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let se středním vzděláním bez 47

maturity

v%

Míra nezaměstnanosti osob se středním vzděláním bez maturity 1993 - 2004 10 8 6 4 2 0

4,1

4,1

3,8

3,6

6,2

4,4

8,9

9

8,4

7,8

8,4

9,4

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky

Střední bez maturity Zdroj: www.czso.cz

Míra nezaměstnanosti osob s tímto stupněm vzdělání zaznamenala od počátku

sledovaného období neustálý růst. Od výchozího roku, kdy činila pouhých 4,1% začala

stoupat a nejvyššího nárůstu zaznamenala v roce 1999 kdy od předešlého roku stoupla o celých 2,7% a dosáhla hodnoty 8,9%. V následujících letech došlo k mírnému snížení

nezaměstnanosti. Od roku 2000 hodnoty nejprve pomalým tempem klesají, poté opět mírně rostou. V roce 2004 míra nezaměstnanosti činila celých 9,4%.

4. 3. Osoby se středním vzděláním s maturitou a nezaměstnanost

V České republice existují 3 základní typy středním škol, na kterých je možné získat

vzdělání s maturitou. Jsou to všeobecná střední škola (gymnázium), střední odborná škola (SOŠ) a střední odborné učiliště (SOU). Předpokladem přijetí na tyto školy je ukončení povinné školní docházky a splnění vstupních požadavků.

Gymnázium – poskytuje úplné střední všeobecné vzdělání. Studium trvá 4 roky. Na

konci studia skládají studenti maturitní zkoušku. Škol tohoto typu je v ČR 346, téměř 1/5 z nich jsou školy soukromé.

Střední odborná škola: obvykle poskytuje úplné střední vzdělání. Studium trvá 4 roky a

je ukončeno maturitní zkouškou. Střední odborné školy poskytují i nižší úroveň odborného vzdělávání (dvou až tříleté programy). Škol tohoto typu je v ČR 804, přibližně ¼ z nich je soukromých.

Střední odborné učiliště: viz kapitola 4. 2.

48

Graf č. 11 Podíly osob starších 15 let se středním vzděláním s maturitou v letech

1993 - 2004

Podíly osob se středním vzděláním s maturitou 32 v%

30 28 26

26,8 25,8 26,7

27,3

28,7

28

29,6

30,1

30,6 30,8 30,7 30,9

24 22

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky

Střední s maturitou Zdroj: www.czso.cz

Z výše uvedeného graf je patrné, že zájem o střední vzdělání s maturitou neustále stoupá.

Od počátku sledovaného období, kdy tento stupeň vzdělání mělo v ČR 25,8% se rok od roku počet osob zvyšoval a v roce 2000 překročil podíl 30%. Nejvyššího podílu dosáhly v roce 2004, kdy podíl činil 30,9% a i nadále se předpokládá mírný růst. Neustálé zvyšování však

bylo postupné, každý rok šlo o pouhých pár desetin procent, pouze v roce 1999 šlo o zvýšení přesahující 1%.

Graf. č. 12 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let se středním vzděláním

s maturitou v letech 1993 – 2004

Nezaměstnanost osob se středním vzděláním s maturitou 8 v%

6 4

3,3

3,3

2 0

2,5

2,5

5,1

3,5

6,7

6,4

5,7

5,1

5,6

5,3

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky

Střední s maturitou Zdroj: www.czso.cz

Na počátku sledovaného období dosahovala míra nezaměstnanosti osob s touto úrovní

vzdělání 3,3 %. V letech 1995 a 1996 došlo k mírnému poklesu, ne však o více než 1%. 49

V roce 1997 už však došlo k nárůstu a nejvyšší míra byla zaznamenána v roce 1999 kdy míra

nezaměstnanosti činila 6,7%. V následujících letech však došlo dle statistického úřadu ke

snížení, což může být způsobeno novým způsobem výpočtu míry nezaměstnanosti. Od roku 2000 se míra pohybovala okolo 5% a v roce 2004 činila 5,3%.

4. 4. Osoby s vysokoškolským vzděláním a nezaměstnanost

Vysokoškolské instituce mohou být univerzitního či neuniverzitního typu. Souhrnně se

označují pojmem vysoká škola. Typ instituce je určen jejím statutem a musí odpovídat rozhodnutí Akreditační komise. Vysoké školy poskytují vzdělání na třech úrovních: bakalářské studijní programy (tří až čtyřleté), magisterské studijní programy navazující na

bakalářské studijní programy (jeden až tříleté) a magisterské programy (čtyř až šestileté). Bakalářské a magisterské studijní programy jsou otevřeny uchazečům, kteří složili maturitní

zkoušku a splnili příslušné vstupní požadavky včetně přijímací zkoušky. Pro přijetí do navazujícího magisterského studijního digramu je podmínkou řádné ukončení studia

v bakalářském studijním programu. Další úroveň vysokoškolského vzdělávání tvoří doktorské studium (obvykle tříleté), které je určeno absolventům magisterských programů. Tradiční instituce univerzitního typu nabízejí všechny typy studijních programů. Soukromé vysoké

školy, které jsou vysokými školami neuniverzitního typu, nabízejí především bakalářské studium. V současné době působí v České republice 56 vysokých škol.

Graf č. 13 Podíly osob starších 15 let s vysokoškolským vzděláním s maturitou

v letech 1993 - 2004

Podíly osob s vysokoškolským vzděláním

v%

11 10 9 8 7 6

7,8

7,5

7,8

7,8

7,9

7,9

8,4

8,7

8,7

9,5

9,6

9,9

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky Střední s maturitou

Zdroj: www.czso.cz

Ve výchozím období, tj. v roce 1993 bylo v České republice 7,8% osob 50

s vysokoškolským vzděláním. V následujícím roce došlo k mírnému poklesu, avšak o

pouhých 0,3%. V následujících letech podíly osob už pouze rostou, jejich nárůst je však mírný. Do roku 1999 jejich podíl nepřekročil 8%. V roce 1999, 2000 a 2001 se pohybuje mezi 8 – 9%, hranici 9% však překročí až v roce 2002. Nejvyššího podílu dosáhly v roce 2004, kdy

dosáhl 9,9%. Za celé sledované období lze konstatovat neustále zvyšující zájem o tento stupeň vzdělání.

Graf. č. 14 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let vysokoškolským vzděláním

v letech 1993 – 2004

v%

Míra nezaměstnanosti osob se vysokoškolským vzděláním 4 3 2 1 0

2

1,7

1,2

1,1

1,5

2,2

3

2,5

2,4

2,1

2,2

2,3

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky

Vysokoškolské Zdroj: www.czso.cz

Míra nezaměstnanosti osob s touto úrovní vzdělání je nejpříznivější ze všech výše

uvedených stupňů vzdělání. Ve výchozím období, v roce 1993 činila pouhé 2% a

v následujících letech, až do roku 1998 měla klesající tendenci. Její nejnižší hodnota byla

v roce 1996 a to 1, 1%. Tato nízká míra nezaměstnanosti je pravděpodobně způsobená tím, že i v těchto letech byl nízký podíl osob s touto úrovní vzdělání. V rostoucím podílem osob

roste také nezaměstnanost a nejvyššího stupně dosahuje v roce 1999, kdy činí 3%. Tuto hranici však již nepřekročila. V následujících letech má klesající tendenci, od roku 2000 neustále osciluje okolo 2 – 2,5%. V roce 2004 dosáhla hodnoty 2,4%.

Příloha č. 3 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let s různou úrovní vzdělání v letech

1993 – 2004

4. 5. Hlavní město Praha

Praha je hlavním městem České republiky, krajem a obcí. Z této skutečnosti vyplívá i

její úloha přirozeného centra politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury a 51

ekonomiky. Je centrem pražského regionu a bydlištěm více než milionu obyvatel, je součástí

sociálně ekonomické a sídelní struktury celé země. Všechny tyto aspekty se odrážení ve specifickém charakteru a postavení Prahy jako jednoho z regionů naší republiky. Praha je jádrem největšího pracovního mikroregionu v ČR. Jako taková je v rámci dojížďky hlavním a

dominujícím centrem s největší nabídkou pracovních příležitostí nejen pro ji obklopující

Středočeský kraj, ale i v celostátním měřítku. Představuje nejen město s vysokou koncentrací pracovních příležitostí, ale je i významným centrem vzdělávání. Na území hlavního města je

největší nabídka vzdělávání na úrovni úplného středního, vyššího a vysokoškolského mezi jednotlivými kraji. Z hlediska výkonnosti ekonomiky regionu má Praha zcela výsadní

postavení. Je zde trvale vytvářena cca čtvrtina hrubého domácího produktu celé republiky. Charakteristickým rysem vývoje pražské ekonomické základny je posílení obslužné sféry a pokles podílu výrobních odvětví.36

4. 5. 1. Pracovní síla v Praze

Pražská pracovní síla má, ve srovnání s ostatními regiony republiky, výrazně vyšší

kvalifikaci a spolu se schopností profesní flexibility vytváří dobrou výchozí pozici pro zvyšování konkurenceschopnosti a dynamiky trhu práce. Pražský trh práce má i svůj význam

pro uplatnění pracovních sil ze středočeského regionu. Je největším centrem pracovních

příležitostí a zároveň početným zdrojem pracovních sil. Je zde soustředěno 725 873 pracovních příležitostí z celkového počtu 4 709 985 pracovních míst v ČR, což je 15%.

Tabulka č. 2 Zastoupení obyvatelstva podle stupně vzdělání obyvatel starších 15 let IV.

čtvrtletí 2005

Obyvatelstvo ve věku 15 let a více

Česká republika

Celkem

V tis.

8742,2

Vzdělání:

Základní

Bez vzdělání a předškolní výchova

Střední bez maturity Střední s maturitou

Nezjištěno

Zdroj: www.czso.cz 36

Vysokoškolské

Hl. m. Praha

Celkem

V%

Celkem

V%

12,8

0,1

1,4

0,1

1689,6

3291,2

2818,9

928,6 1,1

100,0 19,3

37,6

32,2

10,6 0,0

1031,4 132,8

238,1

424,2

234,7

Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠ

Zpráva o situaci na trhu práce v Praze. Portal ministerstva práce a sociálních věcí, 2005 [on-line]

52

100,0 12,9

23,0

41,1

22,8

Vzdělanostní struktura obyvatel v Hlavním městě se výrazně liší od ČR i od struktur

v jednotlivých krajích. Charakteristický je vysoký podíl obyvatel ve vyšších vzdělanostních úrovních. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním převyšuje nejen průměr v České republice, ale je také nejvyšší ve srovnání se všemi ostatními kraji. Osoby s tímto stupněm vzdělání

dosahují v hlavním městě 22,8%, oproti 10,6%, které jsou republikovým průměrem. Výrazně vyšší je podíl absolventů se středním odborným vzděláním s maturitou, kde v Praze je podíl

této vzdělanostní skupiny o téměř 9% vyšší než průměr v ČR. Podíl osob se středním

vzděláním bez maturity je naopak nižší než odpovídá průměru ČR a to o celých 14,6%. Srovnatelná situace je pouze u osob bez vzdělání a v předškolní výchově. Zde tento podíl dosahuje u obou 0,1%.

Nejvíce zastoupenou skupinou profesních tříd v Praze (podle KZAM) jsou vědečtí a

odborní duševní pracovníci, kde podíl dosahuje téměř 25%, což vysoce převyšuje průměr

v České republice, jehož výše je 10%. Další početně zastoupenou skupinou jsou techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech, kteří přesahují 25% a

převyšují tím poměr ČR o cca 6%. Hlavní město ovšem zaostává v profesních třídách řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři a také ve třídě obsluha strojů a zařízení.

4. 5. 2. Nezaměstnanost

Vyšší vzdělání obecně snižuje míru nezaměstnanosti a přispívá k zaměstnatelnosti a

uplatnitelnosti lidí na pracovním trhu. V hlavním městě je celková míra nezaměstnanosti mnohem nižší než v ČR.

Graf č. 15 Míra evidované nezaměstnanosti v ČR a v Praze

53

Míra evidované nezaměstnanosti v ČR a Praze dle údajů ÚP, stará metodika do 08/2005 11,0 10,0 9,0

Míra nezaměstnanosti %

ČR

8,0

Nová metodika (ILO)

7,0 6,0 5,0 4,0

Praha

3,0

Nová metodika (ILO)

2,0 1,0 1/91 0,0

1/92

1/93

1/94

1/95

1/96

1/97

1/98 1/99

Míra nezaměstnanosti v Praze % - stará m. MN ILO Pha

1/00

1/01 1/02

1/03

1/04 1/05 1/06

Míra nezaměstnanosti v ČR % - stará m. Měsíc/rok MN ILO ČR


Míra nezaměstnanosti je v hlavním městě nejpříznivější ve srovnání s ostatními kraji

České republiky. Ve výchozím období, tj. v lednu roku 1991 byla téměř shodná se mírou

nezaměstnanosti v ČR. V dalších letech však začala v Praze klesat a od roku 1992 do roku 1998 se pohybovala pod 1%. V průměru v ČR

však naopak nezaměstnanost rostla a

pohybovala se okolo 3%. Od roku 1998 však nezaměstnanost rostla a to nejen v ČR, ale i

Praze. I přes tento nepříznivý jen však po celé sledované období nepřesáhla 4,5%, což byla nejvyšší hodnota v roce 2004. V tomto roce dosáhla v ČR hodnoty téměř 11% (podle měření

nezaměstnanosti dle staré metodiky). Podle nové metodiky měření nezaměstnanosti ILO jsou hodnoty nižší.

Nižší míra nezaměstnanosti v porovnání s ostatními regiony však zakrývá některé

závažné skutečnosti trhu práce v Praze: -

vysoké hodnoty toku nezaměstnanosti (noví uchazeči a vyřazení)

růst podílu dlouhodobě (nad 12 měsíců) evidovaných uchazečů a nárůst počtu

uchazečů ve věku nad 50 let

nesoulad mezi strukturou uchazečů a strukturou nahlášených volných pracovních míst

(podle požadavků na kvalitní vzdělání, dovednosti a znalosti uchazečů)

u pracovních míst s nízkou kvalifikací (či bez kvalifikace) není rovnovážný stav mezi

mzdou a pracovními podmínkami

značná část uchazečů neunese stav, kdy chtějí pracovat, ale jsou potenciálními 54

zaměstnavateli odmítáni (především v předdůchodovém věku), po delší době evidence se dané situaci přizpůsobí a o zaměstnání již v podstatě vlastně neusilují -

vznik vrstvy obyvatel, kde z rodiny nikdo nepracuje – děti přejímají životní postoje od

svých rodičů

nepříznivou věkovou skladbu obyvatelstva města, která bude ovlivňovat strukturu

nabídky místních zdrojů pracovních sil 37

Tabulka č. 3

Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání a počet hlášených volných

míst podle požadavků na vzdělání Stupeň vzdělání

Bez vzdělání a neúplné základní Základní vzdělání

Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné

31.12.05

31.12.05

V%

uchazeči

Volná místa Uchaz./1 místo

18,3

4 492

5 683

0,4

0,4

104

528

120

0,2

0,8

0,9

299

95

3,1

Stř. nebo stř. odborné bez mat. i výuč.1,7 listu

409

76

5,4

Úplné střední odborné – s vyuč. i maturitou 5,2

1 266

355

3,6

Střední odborné s výučním listem

1,2

93

32,5

Úplné střední vzdělání

5,1

Úplné střední odborné s maturitou

22,8

Bakalářské vzdělání

0,8

Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské Doktorské Celkem

1,2

10,3

0,1

100

Zdroj: čtvrtletní statistiky Úřadu práce Praha

7 993

2 281

1 246

369

5 604

670

297

45

203

110

2 532

786

33

1

24 571

11 119

3,5 3,4 3,1

6,6

1,8

3,2

33,0 2,2

Největší podíl na evidenci mají uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním

listem, dále s úplným středním odborným vzděláním s maturitou a se základním vzděláním. U

těchto skupin se počet uchazečů o zaměstnání blíží ke 20%. Téměř ve všech skupinách

vzdělání došlo ke snížení počtu uchazečů oproti předešlému roku. Počet uchazečů o

zaměstnání s vysokoškolským vzděláním dosahuje 10,3%, což je poměrně vysoké a tato situace je pravděpodobně způsobena velkým počtem univerzit a tím také absolventů.

V Praze bylo k 31. 12 2005 nahlášeno celkem 11 119 pracovních míst, na které čekalo

24 571 uchazečů. V porovnání připadá na 1 volné pracovní místo 2,2 uchazečů. Nejhorší situace v počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo je u doktorandského vzdělání, kde

připadá na 1 místo 33 uchazečů. Druhé místo ve velkém počtu uchazečů zastoupila skupina 37

Zpráva o situaci na trhu práce v Praze. Portal ministerstva práce a sociálních věcí, 2005 [on-line]

55

s vyšším odborným vzděláním a také střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity nebo výučního listu. Nejlepší situace je paradoxně u osob s nejnižším vzděláním, a to u osob bez

vzdělání a u neúplného základního vzdělání, základního vzdělání a u nižšího středního vzdělání. Tato situace může být způsobena například požadavkem na mzdy, kdy osoby bez vzdělání nemají takové požadavky na výši mzdy a proto je zaměstnavatelé snadněji najímají.

Osoby s doktorandským vzděláním mají vyšší požadavky na mzdy než například osoby

s vysokoškolským vzděláním a proto se zaměstnavatelé rozhodují, zda na volné místo přijmout osobu s tímto vzděláním nebo postačí znalosti osoby s vysokoškolským vzděláním.

Podle délky evidence stabilně nejvyšší podíl zaujímá skupina uchazečů s délkou

evidence do 3 měsíců – podílí se 33%. Následuje skupina 3 – 6 měsíců, kam spadá 21%

uchazečů. Nadále se drží vysoké počty i podíl evidovaných uchazečů déle než 9 měsíců a to 33% celkově evidovaných (včetně evidencí delších než 24 měsíců. Tabulka č. 4 Délka evidence uchazečů Délka evidence

31. 12. 2004

Do 3 měsíců

3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců

V% 33,2

22,6 11,7

9 – 12 měsíců

8,5

Nad 24 měsíců

10,7

12 – 24 měsíců Celkem


31. 12. 2005

13,3

100,0

V% 33,2

22,1 11,7 7,4

14,0

11,6

100,0

4. 5. 3. Swot analýza hlavního města Praha Silné stránky

-

poloha města

postavení města: státní správa, samospráva státu, kultura, vzdělanost velmi rozšířený terciární sektor

vyšší životní náklady, které přispívají k vyšší motivaci k práce

vysoká průměrná mzda, díky vyšší průměrné mzdě je i vyšší rozdíl mezi hmotným

zabezpečením a to přispívá k vyšší motivaci k práce

pracovní trh je velmi pestrý, převážně co se týče odvětví a profesí 56

-

nachází se zde velký podíl odvětví, které nejsou tak závislé na výkyvech ekonomiky,

jde zejména o státní správu, samosprávu, školství ad.

Velká možnost vzdělávání, široká síť školských a vzdělávacích zařízení Vysoká koncentrace zaměstnavatelů

Jako je problémem v jiných krajích, v hlavním městě neexistuje dominantní

zaměstnavatel, jehož úpadkem by se rapidně zvýšila nezaměstnanost v Praze

Ve srovnání s ostatními kraji zde panuje vyšší vzdělanostní úroveň a také vyšší

kvalifikace pracovní síly

Obyvatelé se lépe adaptují na podmínky ekonomiky Silný potenciál vědy a výzkumu, vzdělávání

Díky příznivějším klimatickým podmínkám zde není tak silná sezónní nezaměstnanost Silné zastoupení zahraničních firem

Slabé stránky -

ve srovnání s ostatními kraje je v Praze vyšší podíl občanů v poproduktivním věku nerovnovážné rozmístění podnikatelských aktivit nerovnovážné rozmístění funkcí města vysoké životní náklady rostoucí kriminalita

nedostatečná pružnost vzdělávacího systému na potřeby trhu práce vysoké náklady při provozování podnikatelské činnosti

nedostatečná komunikace a spolupráce mezi správou města a jednotlivými městskými

částmi, mezi subjekty na trhu práce

nízká podpora malého a středního podnikání malé využití vědecké a výzkumné základny

skupiny ohrožené sociálním propadem jsou nedostatečně integrovány do společnosti nedostatečné integrační programy pro příslušníky menšin

slabé motivační prostředí k pracovnímu uplatnění některých skupin obyvatel Příležitosti

-

aktivní politika zaměstnanosti – posílení jejích programů, zejména pro občany

s handicapem

z četného množství škol na území Prahy vytvořit zařízení, která by přispívala i

k dalšímu vzdělávání obyvatel

57

-

bohatství města (kulturní a historické) lze využít k rozšíření v oblasti kultury i

cestovního ruchu

využití vysoké kvalifikace a vzdělanosti pracovní síly využití prostředků Evropských fondů pro region

rozšiřování přístupu ke vzdělávání pro skupiny občanů ohrožených sociálním

propadem

propojení aktivit všech subjektů, které jsou zainteresované na trhu práce:

zaměstnanecké a zaměstnavatelské vztahy, nestátní neziskové organizace, školské a ostatní instituce, které se zabývají vzděláním, zaměstnavatelé, úřady práce

-

rozšíření celoživotního vzdělávání

přizpůsobení školského systému na vzdělávací požadavky evropského trhu práce zaměření na absolventy škol a mládež předčasně opouštějící školu Hrozby

-

vysoký a neustále se zvyšující podíl obyvatelstva v poproduktivním věku

neustálý nárůst kriminality, jednak hospodářské kriminality, ale také obecné

kriminality

nedostatečná spolupráce orgánů města a jejich jednotlivých částí neustále rostoucí počet zahraničních pracovníků

nárůst občanů, které jsou obtížně umístitelní na trhu práce růst počtu osob které jsou vylučováni ze společnosti 4. 5. 4. Aktivní politika zaměstnanosti

Základním východiskem pro realizaci APZ v Praze byl řídící akt MPSV ČR „Realizace

aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2005“, situace na pražském trhu práce a také respektování zásady hospodárného, účelného a efektivního vynakládání veřejných finančních prostředků.

58

Tabulka č. 5 - Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) rok 2004 Skutečný

Výdaje na PZ

Částka

celkem

Skutečný

Částka celkem

Skutečný vydaj v % s převodem výdaj

na PZ

do RF

Skutečný vydaj v % s převodem výdaj

na PZ

do RF

731 280

95

768 431

782 949

88,1

888 851

626 281

85,6

638 841

627 177

80,1

632 522

30 768

4,2

48 843

51 979

6,6

150 462

30 768

x

48 843

41 102

x

49 278

x

x

x

10 877

x

101 184

na § 78 (ZP)

48 725

6,6

54 775

68 229

8,7

68 284

na insolvenci

25 502

3,48

25 972

35 564

4,5

37 583

4,2

x

6,4

6,6

x

16,9

výdaje

na

politiku

zaměstnanosti celkem (PZ) z toho:

rok 2005

na pasivní politiku (PPZ) na aktivní politiku (APZ ) z toho: APZ

APZ ESF

podíl APZ na PZ v % Zdroj: www.portal.mpsv

Z výše uvedené tabulky je patrné, že v hlavním městě Praze je většina výdajů

vynakládána na PPZ, tak jako v jiných krajích republiky. Z celkových prostředků, které byly

vyčleněny na politiku zaměstnanosti v tomto kraji bylo na aktivní politiku v roce 2004 vynaloženo 4,2% z celkových prostředků a v roce 2005 6,6%. V oblasti AP došlo k nárůstu výdajů, naopak v oblasti PP k poklesu. Tato situace je pozitivní, kraj preferuje začlenění nezaměstnaných na trh práce před vyplácením podpor v nezaměstnanosti. Společensky účelná pracovní místa

V roce 2005 se u zaměstnavatelů SÚPM pouze vyhrazovala pro konkrétního uchazeče

s příspěvkem na mzdové náklady. Bylo vyhrazeno celkem 147 SÚPM – z toho cca 61% pro ženy. Z pohledu vzdělání byl tento nástroj aplikován především u středoškoláků s maturitou a bez maturity – cca 81%. Celkový objem finančních prostředků vynaložený na tento nástroj APZ v roce 2005 činil cca 7 777 tis. Kč. Oproti roku 2004 došlo k nárůstu těchto výdajů, v předešlém roce činily 5 672 tis. Kč. Veřejně prospěšné práce

V průběhu roku 2005 bylo zřízeno 86 míst VPP, určených zejména pro uchazeče se 59

základním, popř. neukončeným vzděláním, obtížně umístitelné, se zaměřením např. na

úklidové práce, údržbu zeleně, nakládání komunálního odpadu, na kterých bylo v průběhu

roku umístěno celkem 118 uchazečů (podíl žen činil cca 28%). Na realizaci tohoto nástroje bylo vynaloženo celkem 4 535 tis. Kč. V předešlém roce činily výdaje na tento nástroj PZ 3 964 tis. Kč, opět došlo k jejich nárůstu.

Zajištění odborné praxe absolventů škol a získání kvalifikace mladistvým

Uplatňování tohoto nástroje, jakožto samostatného nástroje APZ, bylo ukončeno

přijetím zákona č. 435/2004 Sb. K 31. 12. 2005 bylo aktivních celkem 5 pracovních míst

(podíl žen činil 40%). Celkově na tento nástroj bylo vynaloženo 821 tis. Kč, v průběhu roku v členění dle měsíců šlo o klesající tendenci výdajů, kdy v prosinci již na tento nástroj nebyly

vynaloženy žádné prostředky. V roce 2004 bylo vynaloženo 2 894 tis. Kč. Došlo tedy k prudkému poklesu. Rekvalifikace

V roce 2005 bylo v rekvalifikaci celkem 1 250 uchazečů, z toho 1 173 uchazečů

zahájilo rekvalifikaci v daném roce. Z tabulky vyplývá, že ve srovnání s rokem 2004 došlo

k nárůstu účastníků kurzu o necelé 2%. Během roku ukončilo rekvalifikační kurzy 1 114 uchazečů a 9 zájemců. Z těch, kteří úspěšně ukončili, se 52% umístilo do zaměstnání. Ve srovnání s rokem minulým, je to o 8%více než v roce 2004.

Celkem bylo na rekvalifikace v roce 2005 vynaloženo 11 713 tis. Kč, v roce 2004 to

bylo 10 869 tis. Kč. Došlo tedy k nárůstu, nebyl však nějak markantní. Tabulka č. 6 Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců Ukazatel

rok 2004

Rok 2005

1 152

1 173

rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací z toho: ženy absolventi škol a mladiství osoby se ZPS (resp. osoby se ZP)

696

734

88

50

107

115

rekvalifikaci ukončilo celkem

1 080

1 114

z toho úspěšně

999

1 027

počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci

582

613

rekvalifikace zájemců o zaměstnání (od 1.10.2004)

60

počet zájemců zařazených do rekvalifikací

1

9


1

9

z toho úspěšně

1

9

počet zájemců umístěných po rekvalifikaci

1

9

počet zaměstnavatelů

0

0

počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací

0

0


0

0

z toho úspěšně

0

0

rekvalifikace zaměstnanců


Ve vzdělanostní struktuře uchazečů rekvalifikaci v r. 2005 připadá největší podíl na

uchazeče se vzděláním úplným středním odborným s maturitou – 33%. Další významnější

zastoupení mají osoby se středním odborným vzděláním (vyučení) – v podílu 27%. Třetí místo zastupují osoby s vysokoškolským vzděláním, které se podílejí 11%. Další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v Praze -

informační a poradenské středisko speciální poradenství

cílené programy k podpoře nezaměstnanosti pracovní rehabilitace

4. 6. Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj je jedním z hospodářsky nejvýznamnějších regionů v České

republice. Ve struktuře ekonomiky kraje dominuje průmysl, ve kterém jsou zastoupena téměř všechny odvětví, ale převládá zejména, pokud jde o zaměstnanost, průmysl těžby uhlí,

hutnický a energetický. Proti jiným krajům ČR je v kraji poddimenzován sektor služeb. Většinu zaměstnavatelů v kraji tvoří malé a střední podniky do 250 zaměstnanců, jejich podíl

na tvorbě HDP je však pod průměrem v ČR. V kraji je nejnižší podíl soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel v ČR. Málo je zastoupen i zahraniční kapitál, i kdy v kraji existují rozsáhlé možnosti investic jak na „zelené louce“ tak s využitím existujících průmyslových území. 4. 6. 1. Pracovní síla v Moravskoslezském kraji

Úroveň rozvoje lidských zdrojů, především dosažená úroveň všeobecného vzdělání a

odborné kvalifikace, má těsnou souvislost s ekonomickým i sociálním rozvojem. Stupeň 61

rozvinutosti každé společnosti a její ekonomická úroveň totiž nepochybně významně souvisí

se stupněm rozvinutosti vzdělávací soustavy a tedy i s účastí na vzdělávání. Na jedné straně jsou ekonomická prosperita a vysoká životní úroveň

podstatným a bezprostředním

předpokladem rozvinuté vzdělávací soustavy, protože souvisí nejen s možnostmi společnost podpořit rozvoj vzdělávání, ale také s požadavky a očekáváními, která jsou ve společnosti ve

vzděláváním spojovány. Na straně druhé rozvinutost vzdělávací soustavy ve svých důsledcích

vede k vyšší kvalitě lidských zdrojů a pracovních sil, což se zpětně odráží v úrovni jednoho z rozhodujících zdrojů ekonomického růstu. Tabulka č.7

čtvrtletí 2005

Zastoupení obyvatelstva podle stupně vzdělání obyvatel starších 15 let IV.

Obyvatelstvo ve věku 15 let a více

Česká republika

MS. kraj 1067,5

100,0

237,8

22,2

Celkem

V%

Celkem

V tis.

8742,2

100,0

Vzdělání:

Základní

1689,6

19,3

Bez vzdělání a předškolní výchova

12,8

1,7

V%

0,2

Střední bez maturity 3291,2

37,6

426,1

39,9

Vysokoškolské

10,6

96,9

9,0

Střední s maturitou

Nezjištěno

0,1

Celkem

Zdroj: www.czso.cz

Vzdělanostní struktura obyvatel

2818,9

928,6 1,1

32,2

0,0

305,0

28,6

v Moravskoslezském kraji se od průměru v ČR

výrazně neliší. Podíly jednotlivých vzdělanostních struktur jsou téměř shodné. Nižší je podíl

osob se středním vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním, rozdíl však

nepřesahuje 5%. Mírně vyšší je však podíl osob se základním vzděláním a se středním vzděláním bez maturity. Rozdíl však opět není markantní, opět nepřesahuje 5%.

Nejvíce zastoupenou třídou v kraji jsou řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé

a opraváři. Další velmi početně zastoupenou skupinou jsou techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech. Největší zaměstnanost v tomto kraji je v odvětví zpracovatelského průmyslu, kde je zaměstnáno téměř 35% obyvatel 4. 6. 2. Nezaměstnanost

Graf č. 16 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let v MS kraji a v ČR od roku 1993 –

pol. 2005

62

Míra nezaměstnanosti v MS kraji a ČR 14,7 14,5 14,3

2 0 1. 0 4 po l. 20 05

7,8 8,3 8,6

2 0 0 3

2 0 0 0

Česká republika celkem

7,3

2 0 0 2

8,7 8,8 8,1

6,5

4,8

14,3 14,3 13,3

1 9 9 9

3,9

1 9 9 7

1 9 9 5

1 9 9 3

4,0

1 9 9 6

4,3 4,3

8,0

1 9 9 8

5,8 6,4 5,8 5,2

13,0

2 0 0 1

10,1

1 9 9 4

16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

Moravskoslezský kraj

Zdroj: www.czso.cz

Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji se od počátku sledovaného období liší

republikového průměru. Na počátku sledovaného období nebyl rozdíl mezi mírami markantní,

jednalo se pouze o pár procentních bodů. V roce 1993 v ČR činila nezaměstnanost 4,3% a v Moravskoslezském kraji činila 5,8%. Postupně, jak se zvyšovala nezaměstnanost v celé republice, zvyšovala se nezaměstnanost i v tomto kraji a rozdíl se začal prohlubovat. Zatímco

v české republice nepřekročila hranici 10%, ve sledovaném kraji tuto hranici překročila již v roce 1998. Největší rozdíl zaznamenala nezaměstnanost v roce 2003, kdy rozdíl mezi tímto

krajem a ČR byl téměř 7%. Nejvyšší míry dosáhla v MS kraji v roce 2003, avšak neustále se pohybuje okolo 15%.

V registrech úřadů práce se ve větším počtu než dříve objevují lidé s vysokou

kvalifikační úrovní a úzkou profesní specializací (zpravidla vyššího věku), postupně narůstá hrozba tzv. technologické nezaměstnanosti. Pokud jde o věkovou strukturu, představují

dlouhodobě nejpočetnější skupinu uchazeči o zaměstnání do 24 let, téměř každý čtvrtý

nezaměstnaný je mladší 25 let. V posledních letech se ale neustále rozrůstá také stav nezaměstnaných osob starších 50 let. Jejich podílové zastoupení na celkové moravskoslezské nezaměstnanosti v prosinci roku 2003 stouplo na 20,9%

Z jednotlivých profesí jsou nyní v největším množství zaevidováni pracovníci bez

kvalifikace, z kvalifikovaných profesí převládají zejména prodavači v obchodech, dále nižší

administrativní pracovníci, kuchaři, nástrojáři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci, zedníci, číšníci a servírky a odborní administrativní pracovníci.

Nejvyšší počty nezaměstnaných se soustřeďují v okresech Ostrava město a Karviná.

V těchto okresech je registrováno více než 50% nezaměstnaných MS kraje. 63

V registrech úřadů práce je nejpočetnější evidovanou skupinou uchazečů věková

kategorie 21 – 30 let (celkem 29,3% uchazečů). Druhou a třetí nejpočetnější skupinou

uchazečů jsou věkové kategorie 31 – 40 let (21,6% uchazečů) a 41 – 50 let (22,4% uchazečů). Uchazeči do 20 let věku se podílejí na nezaměstnanosti 7,4%. Tabulka č. 8


míst podle požadavků na vzdělání Stupeň vzdělání

Bez vzdělání a neúplné základní Základní vzdělání

Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné

31.12.05

V% 0,3

30,8

0,1

uchazeči 336

29729

63

Volná místa Uchaz./1 místo 3

469

0

112

63,4

63

2632

1

Stř. nebo stř. odborné bez mat. i výuč.0,8 listu

752

25

30,1

Úplné střední odborné – s vyuč. i maturitou 4,2

4085

35

116,7

Vyšší odborné vzdělání

311

6

51,8

Střední odborné s výučním listem

2,7

31.12.05

43,1

Úplné střední vzdělání

2,8

Úplné střední odborné s maturitou

12,1

Bakalářské vzdělání

0,3

Vysokoškolské Doktorské Celkem

0,3

2,2

0,0

100

Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní výpočty

41641 2810 11649 310

2165

45

96 528

2084 4

452 18

209

0

3 306

2632

20

702,5 25,8

17,2

10,3

45

29,2

Největší podíl na evidenci mají uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním

listem. Jejich podíl na všech uchazečích o zaměstnání činí 43,5%, což je téměř polovina všech evidovaných. Další silně zastoupenou skupinou jsou osoby se základním vzděláním, jejich

počet činí více než 30%. Hranici 10% přesahují již pouze osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou, jejich podíl činí 12%. U ostatních skupin jsou hodnoty nízké, pohybují se okolo 4%.

V Moravskoslezském kraji bylo k 31. 12 2005 nahlášeno celkem 3 306 pracovních míst,

na které čekalo 96 528 uchazečů. V porovnání připadá na 1 volné pracovní místo 29,2 uchazečů. Nejhorší situace v počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo je u osob s nižším středním odborným vzděláním, kde na jedno místo čeká 2 632 uchazečů. Další alarmující

skupinou jsou osoby s úplným středním vzděláním, kde na jedno pracovní místo připadá 702 uchazečů o zaměstnání. Hranici 100 uchazečů na 1 volné pracovní místo překračují již pouze

osoby bez vzdělání a neúplného základního vzdělání a dále osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou i výučním listem. Nejpříznivější situace je u osob 64

s vysokoškolským vzděláním, kde na 1 pracovní místo připadá 10,3 uchazečů. U osob s doktorským vzděláním a u nižšího středního vzdělání není v databázi žádné volné pracovní místo.

Podle délky evidence stabilně nejvyšší podíl zaujímá skupina uchazečů s délkou

evidence nad 24 měsíců – podílí se 34,3%. Následuje skupina do 3 měsíců, kam spadá 19% uchazečů. Nadále se drží vysoké počty i podíl evidovaných uchazečů déle než 12 – 24 měsíců a to 17,4% celkově evidovaných. V předešlém roce je procentní zastoupení podobné, liší se

pouze o několik %. V kraji je tedy nejvyšší podíl osob, které jsou dlouhodobě nezaměstnaní.

Krátkodobá nezaměstnanost nemá takový význam. Kategorii tzv. dlouhodobě evidovaných

nezaměstnaných tvoří především občané se změněnou pracovní schopností, osoby starší 45 let, lidé bez vzdělání, popř. pouze s ukončenou základní školní docházkou, osoby pečující o malé dítě či zdravotně postiženou osobu.

Tabulka č. 9 Délka evidence uchazečů o zaměstnání Délka evidence

31. 12. 2004

Do 3 měsíců

19,8

3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců

9 – 12 měsíců

12 – 24 měsíců Nad 24 měsíců Celkem

31. 12. 2005

V%

V%

14,6

14,5

19,0

8,6

8,4

17,4

17,4

7,1

32,4

100,0


6,3

34,3

100,0

4. 6. 3. Swot analýza Moravskoslezského kraje Silné stránky -

hospodářsky nejvýznamnější region v České republice

dobrá technická úroveň v některých oborech (kovovýroba, výroba papíru, nářadí ad) a

dlouhodobá tradice v dlouhodobá tradice v dopravním a všeobecném strojírenství, výrobě textilu a chemii

-

průmyslové zóny

velké množství firem používajících v podnikání moderní informační a komunikační

technologie

struktura vzdělávacích institucí a oborově specializovaná struktura škol umožňující 65

reagovat na stávající i nové potřeby trhu práce -

existence 4 vysokých škol v kraji s dostatečným potenciálem pro organizaci studia

oborů technických, ekonomických, přírodních a humanitních věd

dostatečný potenciál kvalifikované nebo nekvalifikované pracovní síly využitelné při

rozvoji nových ekonomických aktivit v kraji

motivace významné části pracovníků, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání,

k rekvalifikaci

institucionální zázemí pro problematiku na trhu práce (úřady práce, zaměstnanecké

agentury, poradenské instituce, rekvalifikační instituce) vysoký potenciál technické odbornosti

odstraňování diskriminace a podpora znevýhodňovaných skupin populace v přístupu

ke vzdělání (třídy s polským vyučovacím jazykem, speciální školské zařízení)

struktura vzdělávacích institucí umožňuje reagovat na stávající i nové potřeby trhu

práce

Slabé stránky -

neexistence střednědobých a dlouhodobých

kvalifikačních požadavků

prognóz vývoje trhu práce a

nedostatečný informační systém o školách

nedostatečná kvalifikační úroveň lidských zdrojů

vysoký počet lidí, kteří mají jednostranně zaměřenou kvalifikaci, toto se týká

především pracovníků v oborech hornictví, hutnictví

chybí dostatek programů pro skupiny obyvatel, které jsou těžko umístitelní na trhu

práce – pro absolventy škol, matky po mateřské dovolené, občané romské národnosti vysoká míra nezaměstnanosti

rostoucí podíl dlouhodobě nezaměstnaných

struktura poptávky na trhu práce po profesích se neslučuje s nabídkou profesí

chybějící programy pro podporu rozvoje lidských zdrojů, zejména v malých a

středních podnicích

nezájem zaměstnavatelů při přípravě jejich zaměstnanců na dalším vzdělávání

nedostatečná úroveň informací o situaci na trhu práce, chybí analýzy, prognózy stagnující počet pracovních příležitostí pro obyvatelstvo

ve srovnání s ostatními kraji se zde nachází vyšší počet osob se zdravotním postižením,

což je následkem dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu 66

-

nedostatečná motivace mladých lidí ke vzdělávání

existence řady velkých podniků v obtížné finanční situaci Příležitosti

-

využití vzdělanostního potenciálu 4 vysokých škol ke zvýšení ekonomické úrovně

kraje

možnost využití školských zařízení jako vícefunkční centra kultury a vzdělanosti možnost tvorby nových pracovních míst za finanční pomoci fondů EU zlepšení spolupráce subjektů zainteresovaných na trhu práce

rozvoj nových ekonomických aktivit s možností nových šancí na změnu pracovního

uplatnění

postupný nárůst finančních zdrojů u EU

využití technické odbornosti, nápaditosti a dovednosti pracovní síly v kraji rozvoj podnikání v oblasti nových technologií

Hrozby -

zánik některých významných průmyslových podniků v regionu pokles počtu malých firem do 25 zaměstnanců nedostatečný zájem průmyslových investorů

absolventi terciálního vzdělávání opouští kraj a uplatňují se na trzích práce v jiných

krajích

zaměření výuky středních škol neodpovídá potřebám trhu práce neustále se zvyšující nezaměstnanost

kraj není dostatečně připravený k využití zdrojů z fondů EU

ve srovnání s ostatními kraji se zde nachází stále rostoucí počet občanů, které

zneužívají sociální záchrannou síť

velký počet osob s jednostrannou kvalifikací

velké problémy se zaměstnatelností některých skupiny osob, absolventi, jednostranná

kvalifikace ad.

Nízký stupeň rozvoje trhu práce v porovnání s dynamikou rozvoje v republice Nezájem mladých lidí o profese, které jsou žádané na trhu práce Nedostatek kvalifikované pracovní síly

Hrozba neustále se zvyšující dlouhodobé nezaměstnanosti

67

4. 6. 4. Aktivní politika zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji

Při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti zaujímají v činnosti úřadu práce velmi

významné a nezastupitelné místo nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Jejich hlavním

smyslem je účelně působit specifickými programy na trh práce s cílem finančně podporovat pracovní místa pro obtížně umístitelné skupiny uchazečů o zaměstnání včetně zajišťování změn profesního zaměření nezaměstnaných, ale i zaměstnanců firem v souladu se současnými

i očekávanými požadavky a potřebami zaměstnavatelů. Při trvalém dlouhodobém nedostatku volných pracovních míst u zaměstnavatelů plní právě důsledné uplatňování všech dostupných nástrojů APZ velmi významnou úlohu.

Informace o Moravskoslezském kraji a její APZ jsou sledovány do 1. pololetí roku 2005.

Aktuálnější informace se mi doposud nepodařilo nalézt.

V roce 2004 vynaložili Úřady práce Moravskoslezského kraje na politiku zaměstnanosti

celkem 1 548 682 tis. Kč, z toho na pasivní politiku bylo vydáno 1 011 538 tis. Kč a tudíž na aktivní politiku zbylo 537 144 tis. Kč.

V 1. pololetí 2005 vynaložily ÚP celkem na politiku zaměstnanosti 781 093 tis. Kč,

z toho na pasivní politiku bylo vydáno 520 374 tis. Kč, na APZ tak zbylo 260 719 Kč. Pro srovnání vývoje výdajů jsou uvedeny výdaje za 1 pololetí roku 2004. Tabulka č. 10 Výdaje na politiku zaměstnanosti Ukazatel (tis. Kč)

1. pol. 2004

2004

1. pol. 2005

Z toho: na APZ

217 347

537 144

260 719

Výdaje na PZ celkem Na PPZ


728 173

510 826

1 548 682 1 011 538

781 093

520 374

Z výše uvedené tabulky je patrné, že výdaje na politiku zaměstnanosti se v roce 2005

zvýší. I přesto, že údaje jsou pouze za 1. pololetí, již v tomto období nastal růst a to o cca. 53 000 Kč. Zvýšily se i výdaje jak na APZ tak i na PPZ. Zatímco výdaje na APZ vzrostly v 1.

pololetí 2005 oproti stejnému období loňského roku o cca 43 000 Kč, výdaje na PPZ v tomto období vzrostly o pouhých cca 10 000 Kč. Politika zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji

zaznamenává tedy větší nárůst na APZ, snaží se tedy o začleňování nezaměstnaných zpět na pracovní trh.

68

Veřejně prospěšné práce

V roce 2004 bylo v Moravskoslezském kraji vynaloženo 113 073 tis. Kč na tento nástroj

aktivní politiky zaměstnanosti. Z celkového objemu finančních prostředků je to celých 21,1%. Počet vytvořených míst dosáhl počtu 2 454 míst, na kterých bylo umístěno 2 271 uchazečů. Většina uchazečů byla bez vzdělání nebo dosahovala pouze základního vzdělání. Společensky účelná pracovní místa

Celkové výdaje vynaložené na tento nástroj APZ činily v roce 2004 207 554 tis. Kč, což

je 38,6% z celkového objemu finančních prostředků na APZ. V rámci tohoto nástroje bylo vytvořeno 4 291 pracovních míst na které bylo umístěno 4 229 uchazečů. Dle vzdělání měla většina uchazečů tohoto nástroje střední vzdělání bez maturity, ale také i s maturitou. Absolventské praxe

Na tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti vydaly úřady práce Moravskoslezského

kraje 87 589 tis. Kč, což je 19,3% výdajů vyčleněných na APZ. V rámci tohoto nástroje bylo vytvořeno 1 561 pracovních míst a v průběhu roku 2004 zde bylo umístěno 1 236 uchazečů. Chráněné dílny

Chráněné dílny je nástroj APZ zaměřený především na osoby se zdravotním postižením

a bylo na ně vyhrazeno celkem 33 799 tis. Kč. Z celkových výdajů činí tento podíl 13,4%.

Během roku 2004 bylo vytvořeno celkem 131 chráněných dílen, kde bylo umístěno 208 uchazečů.

Rekvalifikace

Úřady práce Moravskoslezského kraje věnují značnou pozornost rekvalifikační činnosti.

V roce 2004 vynaložily na tento nástroj 94 123 tis. Kč což činilo 17,5% z celkových finančních prostředků na APZ.

Tab. č. 11 Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců Ukazatel

Rok 2004

Zahájené rekvalifikační kurzy

2 818

Ukončili rekvalifikaci

11 134

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Osoby zařazené do rekvalifikací - z toho úspěšně

11 218

10 070

69

Umístění po rekvalifikaci (do 12 měsíců)

5 999

Zaměstnavatelé, kteří obdrželi dotaci

87

Rekvalifikace zaměstnanců finančním příspěvkem ÚP Zaměstnanci zařazení do rekvalifikací Zdroj: www.portal.mpsv.cz

781

Za rok 2004 zařadily ÚP MSK do rekvalifikací celkem 11 218 uchazečů a zájemců o

zaměstnání. Největší počet účastníků rekvalifikací byl umístěn do kurzů obsluhy PC včetně programování a správy počítačkách sítí a do různých svářečských kurzů. Velmi vyhledávané byly i kurzy k získání a rozšíření různých typů řidičských oprávnění k řízení automobilů a motorových vozíků, účetnictví, k získání odborné způsobilosti v elektrotechnice a dále kurzy administrativy, obchodních zástupců, ošetřovatelek a sanitářek.

Mimo rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání se ÚP MSK finančně podílely i

na rekvalifikacích zaměstnanců. Tato forma je velmi efektivní, působí jako prevence nezaměstnanosti a zvyšuje pracovní

flexibilitu zaměstnanců.

Rekvalifikace svých

zaměstnanců s finanční pomocí úřadů práce našeho kraje realizovalo v roce 2004 87 firem a týkaly se 781 jejich pracovníků.

4.

7.

Komparace

swot

Moravskoslezského kraje

analýzy

hlavního

města

Prahy

a

Pro lepší posouzení těchto dvou krajů bych ještě ráda uvedla srovnání swot analýzy, kde

bude lépe vidět v čem který kraj vyniká, kde jsou největší problémy apod. To co je pro jeden kraj silná stránka, může být naopak pro druhý kraj stránkou slabou.

Hl. město Praha vyniká svoji polohou a také povahou. Je zde výrazně vzdělanější

obyvatelstvo a také velmi rozšířený terciální sektor. Naopak v MS kraji má populace nižší

vzdělání (převažuje střední vzdělání bez maturity) a terciární sektor oproti hlavnímu městu zaostává, dominuje zde však průmysl a to převážně těžba uhlí a hutnictví, kde tento kraj oproti jiným získává prvenství.

Pokud jde o nezaměstnanost, tak je v Praze samozřejmě nesrovnatelně příznivější.

Moravskoslezský kraj je typický svoji vysokou mírou nezaměstnanosti, což je způsobeno právě nedostatečně kvalifikovanou pracovní silou, jednostranně zaměřenými profesemi obyvatelstva a nízkou motivací pracovníků k dalšímu vzdělávání, které by umožnilo lepší

uplatnění na trhu práce. S nezaměstnaností také úzce souvisí ekonomické problémy velkých podniků, které na území MS kraje operují a pro kraj mají velký význam. Díky jejich 70

problémům stagnuje počet volných míst, roste nezaměstnanost, klesá úroveň kraje. V Praze, kde je zastoupen veliký počet různých podniků, však není žádný tak dominující, že při jeho krachu by došlo k výše uvedeným problémům v takovém rozsahu.

Příležitosti obou krajů jsou srovnatelné. Lépe využít vzdělanostní potenciál v kraji, lépe

využít prostředky Evropských fondů pro region (u MS kraje převážně ke snížení nezaměstnanosti), u MS kraje je jednou z možností, jak bojovat s nezaměstnaností pomoci uchazečům o zaměstnání změnit jejich stávající kvalifikaci na takovou, která je v kraji žádána.

V obou krajích by bylo výhodné dále zvyšovat kvalifikaci obyvatelstva, rozšířit celoživotní vzdělávání, více se zaměřovat na vzdělávání občanů ohrožených sociálním propadem a na další vzdělávání rizikových uchazečů o zaměstnání.

Hrozby těchto dvou krajů jsou naopak značně rozdílné. V Praze podle mé analýzy jsou

největší hrozby v růstu kriminality, růstu osob v poproduktivním věku a také růst počtu osob, které jsou vylučováni ze společnosti, což je dáno pravděpodobně tím, že v hlavním městě jsou výrazně vyšší životní náklady. Faktem je, že jsou zde i vyšší mzdy než v ostatních krajích ČR, což zajišťuje bezproblémovost s vyššími náklady, dávky jsou však pro všechny občany

stanoveny stejně, proto mají občané závislí na dávkách problémy s udržením životního

standardu nebo i se živobytím. V MS kraji je naopak největší hrozbou nezaměstnanost a to hlavně dlouhodobá, která se neustále zvyšuje. Dalším problémem jsou absolventi terciálního vzdělávání, kteří tento kraj opouštějí a snaží se uplatnit na trhu práce v jiném kraji. Většina z nich se uchází o práci právě v hlavním městě, kde je láká vidina většího výdělku.

71

5.

REGULACE TRHU PRÁCE Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká z důvodu nevyrovnané nabídky a poptávky na

trhu práce. Běžný nástroj vlád, směřovaný k omezení nedobrovolné nezaměstnanosti, je

regulace trhu práce.

V situaci, kdy je trh práce v rovnováze může nastat nějaká situace, která jej z rovnováhy

vychýlí, přirozeností je se k rovnováze opět navrátit. Např. pokud poklesne poptávka po práci, při dané výši mezd, nejsou již zaměstnavatelé ochotni zaměstnávat stejný počet osob jako

před tím. Mzda se bude tedy snižovat až na míru, kdy se bude nabídka práce opět rovnat poptávce. V tomto případě existuje pouze dobrovolná nezaměstnanost. V krátkém období se může vyskytnout i nedobrovolná nezaměstnanost, ale ta je po určité době eliminována

působením tržních sil. Pokud však do tohoto procesu vstoupí například odbory nebo nějaké jiné státní omezení, trh obvykle není schopen se opět vrátit do rovnováhy a důsledkem je potom nezaměstnanost.

5. 1. Odbory a jejich vliv na osoby s nízkým vzděláním

Hlavním důvodem existence odborů je snížení transakčních nákladů při vyjednávání

mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Přínosem odborů může být zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců a zajištění informací o trhu práce, které zaměstnancům umožní vyjednat si mzdu, maximalizující jejich přebytek na straně nabídky práce. (Pokud by však bylo možné aby odbory zakládali zaměstnavatelé, mzdy by pak byly minimalizovány a

veškerý přebytek by pak připadl zaměstnavatelům, tedy poptávajícím na trhu práce). Pokud se však odbory budou snažit zvýšit mzdy nad příjem z mezního produktu práce, způsobí nezaměstnanost.

Zásadním faktorem, který určuje produktivitu mezd, je produktivita práce. Hlavním

zájmem zaměstnavatele je dosáhnout maximálního zisku, proto v případě, že lidé jsou ochotní

pracovat za menší mzdu než jakou má pro ně jejich práce hodnotu, budou se zaměstnavatelé snažit tohoto maximálně využít. Zaměstnavatelé budou mít sklon nabízet pracujícím mzdy až do výše jejich ekonomické hodnoty.

Hlavní funkcí, kterou odbory zastávají, je zlepšovat pracovní podmínky a zajišťovat,

aby všichni jejich členové získali za své služby řádnou tržní hodnotu. Ve skutečnosti se však

snaží dostat mzdy svých členů nad jejich skutečnou tržní hodnotu. Takovéto jednání však

způsobuje nezaměstnanost. Přestože odbory mohou být schopné na nějakou dobu zajistit 72

zvýšení nominálních mezd pro své členy, reálné mzdy dlouhodobě a pro všechny pracující zvýšit nemohou.

Graf č. 17 : Vliv odborů na trh práce

Zdroj: Holman Robert – Mikroekonomie

První graf značí například trh práce ve stavebnictví a graf č. 2 značí trh práce v hutnictví.

Dělníci v obou odvětvích mají výchozí stejnou mzdu wo. Pod tlakem odborů vzrostla mzda ve stavebnictví na w1 a množství Lo až L1 bylo ze stavebnictví propuštěno. Někteří z nich se snažili uplatnit na trhu práce v hutnictví, zvýšila se tím nabídka práce a mzdy poklesly na w2.

5. 2. Minimální mzda

Vliv výše minimální mzdy je tradiční ekonomický problém. Zastánci existence a

zvyšování tvrdí, že MM zabraňuje nejhorším případům vykořisťování na trhu práce a že zajišťuje alespoň minimální životní úroveň pracujícím s nízkou kvalifikací a všem dalším

neúspěšným účastníkům trhu práce. Její odpůrci naopak argumentují negativním vlivem MM na zaměstnanost.

Pomocí zákona o minimální mzdě lze nepřímo dosáhnou nedobrovolné nezaměstnanosti.

Zákon stanovuje minimální mzdu, zaměstnavatelé však nemají povinnost zaměstnávat po jejím zvýšení všechny zaměstnance, kteří za ni dříve pracovali. Důsledkem tedy je, pokud se zvýši minimální mzda, poruší se rovnováha na trhu práce, dojde k převisu nabídky pracovních

sil na poptávkou. Zvýšení měsíční MM u každé firmy, která je tímto opatřením zasažena, znamená snížení měsíčních příjmů na pracovníka a to při následném vyrovnání marginálních příjmů s neměnícími se marginálními náklady znamená snížení počtu pracujících. Minimální

mzda tedy způsobuje, že všichni zaměstnanci, jejichž služby nemají pro jejich zaměstnavatele 73

hodnotu minimální mzdy, budou nezaměstnaní. Vláda tak rozhoduje o tom, co je pro občany dobré, ačkoliv jejich preference mohou být odlišné. Pracovník který pracoval za MM si tak vybral dobrovolně, sám se rozhodl pro práci za sice nízkou mzdu před pobíráním sociálních

dávek. Rozhodnutí vlády o zvýšení MM se sice snaží zajistit zaměstnanci vyšší mzdu, avšak

toto zvýšení bude pouze u omezeného počtu pracovníků. Ostatní budou na jejich úkor propuštěni. Vládní politika by tedy měla být zaměřena na uvalování tíživých požadavků na zaměstnavatele, ale na sledování politiky povzbuzující zisky, rozšiřování firem, investice do

nových strojů a zařízení, které zvyšují produktivitu práce zaměstnanců apod., které by podporovaly zaměstnanost.

Graf č. 18 Vliv zákonné minimální mzdy na trh práce

Zdroj: Holman Robert – Mikroekonomie

Graf zobrazuje trh pracovní síly, kde je rovnovážná mzda We a při které je zaměstnáno

Le pracovníků. Pokud se stanoví minimální mzda na Wm, která je vyšší než We, zvýší lidé

nabízenou práci na Ls a firmy sníží poptávanou práci na Ld. To způsobí nezaměstnanost v rozsahu Ld až Ls.

Minimální mzda je nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku

práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Výši a podmínky pro poskytování

minimální mzdy stanovuje vláda svým nařízením. Minimální mzda omezuje smluvní volnost zaměstnanců a zaměstnavatelů. Čím je vyšší, tím hůře hledají nekvalifikované osoby práci,

takže hlavním důsledkem zvyšování minimální mzdy je vyšší nezaměstnanost těchto osob. Vedlejším účinkem je pak obcházení zákonů – například formou papírově kratších úvazků, práce načerno apod.

74

Výše minimální mzdy

Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo

obdobném vztahu. Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, o hlavní, vedlejší nebo souběžné pracovní poměry. Nárok na ni vzniká v každém pracovním

poměru, nevztahuje se však na činnosti prováděné na základě dohod konaných mimo

pracovní poměr. Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze sjednat minimální mzdu vyšší než určuje nařízení

vlády o minimální mzdě. V ostatních organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva, nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány

platí vedle minimální mzdy i minimální mzdové tarify. Minimální mzdový tarif stanovený pro první tarifní stupeň má shodnou výši s minimální mzdou. 38 Tabulka č. 12: Vývoj výše minimální mzdy 1991 – únor

1992 – leden 1996 – leden 1998 – leden 1999 – leden

1999 – červenec

Výše MM za měsíc Výše MM za hodinu 2000

10,80

2500

13,60

2200 2650 3250

3600

12,00 14,80 18,00

20,00

2000 – leden

4000

22,30

2001 – leden

5000

30,00

2003 – leden

6200

36,90

2000 – červenec 2002 – leden 2004 – leden 2005 – leden 2006 – leden

2006 – červenec

4500

5700 6700 7185 7570

7955

Zdroj: www.mpsv.cz

38

25,00

33,90 39,60 42,50 44,70

48,10

Minimální mzda v roce 2006. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006 [on-line]

75

Ve stanovených situacích jsou uplatňovány nižší (měsíční i hodinové) sazby minimální

mzdy: rok 2006 Leden:

-

90% [tj. 6 813 Kč, resp. 40,20 Kč/hod (červenec: 7160 Kč, resp. 43,30Kč/hod)]

uvedených částek, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah

zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního nebo obdobného poměru

-

80% [tj. 6 056 Kč, resp. 35,80Kč/hod (červenec: 6364 Kč, resp. 38,50Kč/hod)]

uvedených částek, jde-li o mladistvého zaměstnance

75% [tj. 5 678 Kč, resp. 33,50Kč/hod (červenec: 5966 Kč, resp. 36,10Kč/hod)]

uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu

-

50% [tj. 3785 Kč, resp. 22,40Kč/hod (červenec: 3978 Kč, resp. 24,10Kč/hod)]

uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního

důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.39

Minimální mzda a délka pracovní doby

Výše hodinové minimální mzdy se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40

hod., v případě i k jiné pracovní době uvedené v zákoníku práce dle § 83a. Nižší rozsah pracovní doby bez snížení mzdy lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo jej může

organizace dobrovolně stanovit ve svém vnitřním předpisu. Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je

zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby nárok zaměstnance na stejnou výši minimální mzdy za týden, resp. Za měsíc. Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby odvodí zaměstnavatelé ze základních sazeb podle vzorce: MMx = MMz * k k = 40/x

MM = minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 39

Minimální mzda v roce 2006. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006 [on-line]

76

z = 40 hodin

x = jiná stanovená týdenní pracovní doba, např. 37,5 hodin Výpočet:

MM 37,5 = 44,70 * k k = 40/37,5 = 1,0667

MM 37,5 = 44,70 * 1,0667 = 47,68149; zaokrouhleno 47,70 Kč Z takto vypočtené sazby stanoví zaměstnavatelé výši minimální mzdy pro poživatele

invalidních důchodů, mladistvé a zaměstnance ve věku 18 až 21 let příslušným procentem.

5. 3. Daňový systém

Daňový systém plní v každé ekonomice celou řadu funkci a cílů. Za základní je

považována funkce fiskální. Daně tvoří podstatnou část příjmů veřejných rozpočtů. Za další

tři hlavní funkce jsou uznávány funkce alokační, redistribuční a stabilizační. Daně

„pomáhají“ spotřebiteli se rozhodnout, které zboží má (nebo nemá) nakupovat. Daně

pomáhají redistribuovat bohatství ve společnosti a v neposlední řadě ve formě vestavěných stabilizátorů usměrňují ekonomický cyklus. Pro zdravý vývoj společnosti a ekonomiky je

velmi důležité, aby výše uvedené byly ve vzájemné rovnováze. Neexistuje obecně přijímaný

názor, jaký podíl by daně měly dosahovat na národním hospodářství v určitém státě a v určité

době. Konkrétní velikost daní (veřejného sektoru) je vždy dána mnoha faktory, jako

historickým vývojem, sociálně-politickým vývojem, administrativním uspořádáním státu a v neposlední řadě efektivností veřejného a soukromého sektoru.40

Z hlediska nabídky a poptávky na trhu práce jsou nejdůležitější odvody sociálního a

zdravotního pojištění a daň z příjmu fyzických osob. Daň z příjmu fyzických osob

V České republice se uplatňuje systém progresivního zdanění. Princip spočívá v tom, že

má méně zatěžovat jedince s nižšími osobními příjmy a více jedince s vyššími příjmy. V praxi 40

JAHODA, R. Srovnávací analýza českého daňového systému s důrazem na trh práce.

Výzkumný

ústav práce a sociálních věcí Praha, 2003 [on-line]

77

to znamená existenci daňových pásem podle příjmů a v každém pásmu použití jiné daňové

sazby. Zpravidla, čí větší příjem – tím je pro dané pásmo stanovena vyšší daň. Toto daňové

zatížení nese zcela jedinec – příjemce důchodu. Zaměstnavatel je odpovědný za výpočet této daně a její odvod do státního rozpočtu. Firma nese administrativní náklady spojené s výběrem této daně. Osoby samostatně výdělečné činné si výpočet a odvody této daně zajišťují sami. Tabulka č. 13: Sazba daně z příjmu FO Základ daně

Daň

0

12%

Od Kč

Do Kč

121 200

121 200 218 400

14 544 Kč + 19%

331 200 A více

61 212 Kč + 32%

218 400 331 200

33 012 Kč + 25%

Zdroj: Zákon o dani z příjmu

Ze základu přesahujícího

121 200 Kč

218 400 Kč

331 200 Kč

Progresivní stupnice sazeb z daně z příjmu se pohybuje od 12% pro nejnižší sazby až

po 32% u nejvyšších příjmů. Česká republika je kritizována za vysoké daňové zatížení faktoru práce. Díky tomuto došlo oproti loňskému roku ke snížení sazeb u daně z příjmu osob FO, a to u prvních dvou příjmových skupin obyvatelstva a to u první skupiny z 15% na již zmíněných 12% a u druhé skupiny z původních 20% na 19%.

Poplatník daně si může snížit svoji daňovou povinnost, pomocí nástrojů, které jsou

zakotveny v zákoně č. 586/1992 o dani z příjmu. Svůj vypočtený základ daně může snížit: -

o tzv. nezdanitelnou část základu daně. Dle něho lze odečíst hodnotu darů, úroky

zaplacené ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru, zaplacené pojistné na životní pojištění ad. Podrobné vymezení a podmínky pro jejich uplatnění v § 15.

-

O položky odčitatelné od základu daně. Těmito jsou např. daňová ztráta, výdaje na

realizaci projektů výzkumu a vývoje ad. Podrobné vymezení a podmínky pro uplatnění v § 34

Po snížení základu daně poplatník vypočte svoji daňovou povinnost dle sazeb uvedených v tomto zákoně a takto vypočtenou daň si může snížit o tzv.: -

Slevu na dani. Do tohoto institutu patří například částky za zaměstnávání osob se

zdravotním postižením, položky za poplatníka, manželku děti ad. Podrobné vymezení v §35

Sociální a zdravotní pojištění

78

Sociální a zdravotní pojištění v České republice mají charakter lineární daně. Lineární

daň je jednoduchá a jednotná. Nevytváří prostor pro přechod poplatníků mezi daňovými pásmy a vyvolává poměrně nízké administrativní náklady.

Administrativní náročnost tohoto zdanění nese firma, která odpovídá za výpočet i

odvody těchto daní do státního rozpočtu.

Sociální pojištění zahrnuje základní povinné důchodové pojištění, nemocenské pojištění

a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné na sociální a zdravotní pojištění se

vypočítává z příjmů započítaných do základů daně a snižují daňový základ pro výpočet daně. V systému zavedeném v ČR jsou uplatňovány rozdílné částky, které má platit zaměstnanec a

zaměstnavatel. Sazby sociálního pojistného jsou uvedeny v zákoně č. 589/1992 Sb. O pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a sazby zdravotního pojistného v zákoně č. 592/1992 Sb. O pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Tabulka č. 14: Procentní sazby pojistného (% z vyměřovacího základu) Organizace

Zaměstnanci OSVČ

Důchodové

Nemocenské

Státnípolitika

Celkem

Zdravotní

Celkové

21,5

3,3

1,2

26

9

35

29,6

13,5

pojištění 6,5 28


pojištění 1,1

4,4

(dobrovolné)

zaměstnanosti 0,4

1,6

soc. poj.

8

(34)

poj.

4,5

poj. 12

43,1

(47,5)

Z výše uvedené tabulky je patrný nepoměr mezi pojistným, které platí zaměstnavatel za

své zaměstnance a pojistným, které si platí zaměstnanci se svého platu. Rozdíl je téměř tří

násobný a velmi zvyšuje náklady zaměstnavatele na pracovní sílu. Toto vysoké pojistné je

důsledkem negativního působení na poptávku na trhu práce. S tímto je také spojen problém nelegálního zaměstnávání, kdy zaměstnavatelé buď zaměstnávají občany na černo, aby se úplně vyhnuli placení daní, nebo se snaží najmou pracovníky s živnostenským listem, který fakturují za vykonanou práci a zbavují se tak povinnosti placení sociálního a zdravotního pojištění.

5. 4. Sociální systém

Sociální systém v České republice zákon č. 435/2004 Sb o zaměstnanosti, Zákon č.

117/1995 Sb. o státní sociální podpoře a Zákon č. 463/1991 Sb. O životním minimu. Tyto 79

zákony zlepšují situaci nezaměstnaných a brání jejich chudobě.

Zákonem o zaměstnanosti realizuje stát svoji pasivní politiku zaměstnanosti, ve které

bylo pojednáno již v kapitole č. 6.1., jejichž nástrojem je především podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, které jsou také v této kapitole rozebrány. Státní sociální podpora a životní minimum

Tímto systémem se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní

potřeby dětí a rodin, které se nachází v sociálních situacích.

V systému státní sociální podpory se uplatňuje princip solidarity, tedy od

vysokopříjmových vrstev k nízkopříjmovým rodinám, od bezdětných rodin k rodinám s dětmi. a) -

Dávky státní sociální podpory:

dávky poskytované v závislosti na výši příjmu přídavek na dítě

sociální příplatek

příspěvek na bydlení

b)

ostatní dávky

-

zaopatřovací příspěvek

-

rodičovský příspěvek

dávky pěstounské péče porodné¨

Důležitou veličinou, která rozhoduje o poskytnutí dávek závisejících na výši příjmu je

životní minimum. Zákon č. 463/1991 Sb. O životním minimu vymezuje: společensky uznaná minimální hranice příjmu pod níž nastává stav hmotné nouze. Sytém životního minima v ČR

je stanoven dvousložkově, tedy zahrnuje náklady na osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti a celkové náklady na domácnost. Závisí tedy na věku a počtu členů v domácnosti.

Systém životního minima a státní sociální podpory jsou provázané, se zvýšením ŽM automaticky vzrůstají i dávky sociální podpory.

Sociální systémy slouží především ke zlepšení situace nezaměstnaných a chudých rodin,

brání jejich chudobě a sociálnímu vyloučení a slouží jako základna jejich návratu na pracovní trh. Na druhé straně však může působit jako demotivující nástroj k práci, který umožňuje

„přežívat“ i mimo pracovní poměr a poskytuje štědré příspěvky, které mohou konkurovat příjmům z placené práce.

80

6.

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ – EVROPSKÁ UNIE V současné době je jedním z největších problémů celé EU i jednotlivých států vysoká

nezaměstnanost. Ta dosahuje nejvyšších hodnot, stejně jako v ČR, u problémových skupin obyvatelstva, a to především absolventi škol, ženy s malými dětmi a v neposlední řadě také zdravotně postižení a etnické menšiny. Snahou EU je proto zajistit více pracovních míst.

Politika zaměstnanosti je v pravomoci jednotlivých států, EU pouze koordinuje politiky

zaměstnanosti jednotlivých států tak, aby byly v souladu s dohodnutými cíly, které EU každoročně stanovuje.

6. 1. Politika zaměstnanosti EU

Politika zaměstnanosti EU je od doby lucemburského summitu založena na čtyřech

hlavních pilířích propojených do komplexní Evropské strategie zaměstnanosti: zvyšování zaměstnatelnosti

-

rozvoj podnikání

-

podporování adaptability podniků a pracovníků

-

posilování stejných příležitostí pro ženy a muže

-

Jednotlivé pilíře v sobě obsahují řadu konkrétních směrnic, které jsou každoročně nově

formulovány a schvalovány Evropskou radou a předkládány jednotlivým členským státům EU. Členské státy na jejich základě vypracovávají Národní akční plány zaměstnanosti, ve kterých uvádí, jak budou směrnice převedeny do praxe. Toto doporučení platí také pro země ucházející se o vstup do EU. Plány jsou poté předány Evropské komisy, která je spolu

s Evropskou radou analyzuje a výsledek prezentuje v tzv. Společné zprávě zaměstnanosti pro členské země a v tzv. Společných přístupových studiích pro kandidátské země. Hodnotí

především konkrétní politiky trhu práce jednotlivých zemí a jejich pokrok v dodržování směrnic přijatých v předchozím roce.41

Základním nástrojem při uplatňování evropské strategie zaměstnanosti je Evropský

sociální fond (ESF), který sehrává důležitou roli nejen pro rozvoj lidských zdrojů, ale i pro realizaci dalších dvou cílů strukturální politiky EU: podpoře zaostávajících regionů,

41

po

KRAUSE, D., KUX, J., a kol. Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce

práci). Výzkumná ústav práce a sociálních věcí Praha, 2004. [on-line]

81

ekonomické a sociální přeměně oblastí, které podléhají strukturálním změnám..

Politika zaměstnanosti EU v roce 2003 je zaměřena na tři komplexní průřezové a

vzájemně propojené cíle: plnou zaměstnanosti, kvalitu a produktivitu práce a dohled nad soudržností a inkluzivním trhem práce. ● Plná zaměstnanosti

Dosažení plné zaměstnanosti je hlavním cílem, který byl stanoven pro zabezpečení ekonomického růstu v EU a pro stabilitu systému sociálního pojištění. ● Kvalita a produktivita práce

Evropská unie má za cíl nejen vytvářet vyšší počet pracovních míst na trhu práce, ale taky podporovat tvorbu nových pracovních míst vyšší kvality. Jakost práce je hlavním motivem

individuálního rozhodnutí pracovat a souvisí s produktivitou práce, čímž zvyšuje

konkurenceschopnost nejen na trhu EU. Kvalita práce dále ovlivňuje míru spokojenosti

zaměstnaných s výší jejich platu a pracovními podmínkami, jejich zdraví, bezpečnost na pracovišti a jistotu udržení si zaměstnání. V neposlední řadě vytváří i příhodné možnosti rozvoje flexibilní organizace práce. ● Soudržnost a inkluzivní trh práce

Rovnost v dostupnosti zaměstnání na trhu práce mezi regiony a sociálními skupinami je

rozhodující pro dosažení vyšší míry zaměstnanosti. Pracovní příležitosti problémových

sociálních skupin se musí zlepšit. Politika zaměstnanosti se proto musí soustředit na identifikaci a specifikaci socioekonomických potřeb těchto skupin a zaměřit se na jejich efektivní řešení za účelem podpoření růstu zaměstnanosti v těchto skupinách. 42

Se záměrem a naplnění výše uvedených tří hlavních cílů Evropské strategie

zaměstnanosti, Evropská komise doporučila dalších 10 priorit pro realizaci konkrétních opatření aktivní politiky zaměstnanosti jednotlivých členských států, kdekoli proveditelných a doprovázených plány, a vytváří individuální doporučení, na která by se měl každý členský stát ve svém úsilí zaměřit: 42

pomoc nezaměstnaným a neaktivním na trhu práce podpora podnikání a tvorba pracovních míst podpora adaptability na trhu práce

KRAUSE, D., KUX, J., a kol. Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po


82

-

EU

investice do lidského kapitálu a strategie pro celoživotní učení podpora aktivního stárnutí a zvýšení nabídky práce podpora rovnosti mezi muži a ženami

podpora integrace a boj proti diskriminaci znevýhodněných osob na trhu práce zlepšení finančních podmínek zaměstnávání

transformace nelegálního zaměstnávání v legalizovaný pracovní vztah podpora pracovní územní mobility 43

Příloha č. 5 Výdaje na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti ve vybraných zemích

6.2. Nezaměstnanost

Socioekonomické zkušenosti zemí EU – 15 byly od roku 1995 pozitivní a vyznačovali

se rovnoměrným zvyšováním zaměstnanosti i reálných příjmů a snižováním nerovností.

Osm z deseti nových členských států – zemí střední a východní Evropy – naopak prošlo

těžkou socioekonomickou krizí, kdy povstalo z dlouhodobé hospodářské stagnace starého režimu a vydalo se na cestu směřující k tržnímu hospodářství. V 90. letech minulého století

lidé v těchto zemích zažívaly bouřlivé a složité přechodné období, které se vyznačovalo

hospodářskou nestabilitou, radikálními politickými změnami. Zatímco menší část obyvatelstva byla svědkem radikálního zlepšení vlastních socioekonomických podmínek,

mnoho z nich zažívalo pouze mírné pokroky. Naproti poměrně trvalému hospodářskému růstu od poloviny 90. let minulého století, jsou tyto krajiny stále daleko od dosáhnutí přiměřené

úrovně HDP 15 zemí EU. V letech 2001 a 2002 však nové členské státy dosáhly daleko vyšší míru růstu HDP než EU – 15.

Míra regionální zaměstnanosti nadále představuje předěl mezi severem a jihem se

závažnými důsledky pro sociální situaci. Zatímco zaměstnanost od poloviny 90. let minulého

století v 15 zemích EU stoupala, v nových členských státech klesala v důsledku

restrukturalizace a ztráty pracovních míst v polnohospodářství a průmyslu, který doposud nebyl kompenzovaný nárůstem v oblasti služeb. Ve skutečnosti se v letech 1998 až 2002

zaměstnanost v oblasti služeb v nových členských státech namísto růstu celkově mírně snížila. Následující tabulka zobrazuje míra nezaměstnanosti v jednotlivých zemích

43

KRAUSE, D., KUX, J., a kol. Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po


83

Tabulka č. 15: Vývoj míra nezaměstnanosti ve vybraných zemích

Zdroj: www.czso.cz/kraje/ov/publika/2003/812803/data/pdf/8128rr03.pdf

Míra nezaměstnanosti je u jednotlivých zemí velice rozdílná. Naprosto alarmující

situace je v sousedním Polsku, kde v roce 2003 dosahovala míra nezaměstnanosti 19,3%! O

mnoho lépe na tom není ani Slovensko, jejíž míra nezaměstnanosti v tomto roce činila 17,2%.

Nejlepší situace je oproti tomu v Nizozemsku a Lucembursku, kde míra nepřesahuje 4%. I ostatní země jako Rakousko, Irsko nebo Norsko dosahují velice příznivých výsledků a míra nezaměstnanosti se pohybuje pod 5%. Celková míra nezaměstnanosti za EU – 15 se vyvíjí

příznivě, od roku 1998 dochází ke každoročnímu mírnému poklesu, v roce 2003 se mírně

zvýšila, ale nepřekročila 8%. U přidružených zemí je situace mírně horší, nezaměstnanost dosahuje 9%.

Trvalá nezaměstnanost v EU svědčí o tom, že trhy práce nefungují, jak by měly. Příčin

tohoto stavu je celá řada. Na prvním místě je činnost vlád. Pokud vláda činí kroky, které pracovní sílu dále zdražují, pak se tato skutečnost musí na ukazateli nezaměstnanosti nutně 84

promítnout. Musíme podotknout, že jakékoliv překážky pro plynulé fungování trhů mají stejný dopad, kterým je zdražování síly. V konkrétní rovině jsou zásahy na trzích práce velmi časté a vlády regulují trhy, které pak nefungují. Státy ovlivňují cenu pracovní síly například

v podobě minimálních mezd. Ty tak přímo zdražují pracovní sílu a vedou k nezaměstnanosti. Vedle toho ke zdražování dochází i nepřímo – ve formě vysokých daní a ostatních nákladů na pracovní sílu. Blížeji je o této problematice pojednáno v kapitole č. 7 o Regulaci trhu práce.

Problémy na trhu práce mohou být jak na poptávkové straně, tak na nabídkové. Na

poptávkové straně jde právě o zmíněné regulace trhu práce, zdražené pracovní síly ad. Na

nabídkové straně jde o silné sociální dávky, které vedou k tomu, že část pracovní síly nechce pracovat a vysoké sociální dávky jí tento život umožňují. Tito lidé jsou sice formálně

nezaměstnaní, ale využívají sociální systém a žijí na úkor ostatních. Cesta k poklesu

nezaměstnanosti vede přes deregulace trhů práce na jedné straně, na straně druhé přes zvýšení motivace nezaměstnaných hledat práci, což platí zejména pro země s velmi rozvinutým sociálním systémem, jehož některé skupiny obyvatel zneužívají. Cesta nápravy je možná – v celkové agregované statistice pro celou EU se ztrácí dílčí úspěchy ve snižování

nezaměstnanosti například ve Velké Británii, Dánsku nebo Holandsku, což jsou právě země,

které své pracovní trhy deregulovaly. V jiných zemích (např. Německo) tento proces v současné době právě probíhá.44

6. 3. Nezaměstnanost a vzdělání, komparace s ČR

Pracovní příležitosti úzce souvisí s dosaženým vzděláním, které je podstatnou složkou

lidského kapitálu. Investice do lidského kapitálu výrazně přispívají k růstu produktivity a hrají

klíčovou roli při podporování technologických změn. Jednou z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce jsou stejně jako v ČR mladiství a absolventi škol.

Česká republika patří v mezinárodním měřítku mezi země s vysokou (87,5%) mírou

účasti ve vzdělávání lidí ve věku 18 let. V souvislosti s tendencemi k dosahování co nejvyššího vzdělání je tato skutečnost velmi povzbudivá. 45

44

[on-line] 45

ŽÍDEK, L. Srovnání ekonomické situace v USA a v Evropě.Ekonomicko-správní fakulta MU. VOJTĚCH, J., FESTOVÁ, J., SUKUP, R. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků ve

středním a vyšším vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se situací vEvropské unii 2004/2005. Praha, NUOV 2005. [on-line]

85

Graf. č. 19: Míra účasti ve vzdělávání lidí ve věku 18 let v EU Míra účasti ve vzdělávání lidí ve věku 18 let v EU 100 80 60 40 20

Š v éd F i sko ns ko N ě B e Č R m lg ie e c ko N L it v or a s S l P o ko o v ls k i F r nsko a n o ci D Irs e E s á n ko s N i to n k o zo sk Lo ze o ty m š í M Ř esko aď c Lu a r ko s ce m Itá k o b R u lie a r Š p ko sko u S laně sko P o o v ls rt e n k o V e R u uga sko lk m u ls k á n o B r sk it á o E U n E U - 2 M ie al 5 - 1 z ta 5 em ze í m í

0

Zdroj: http://www.nuov.cz/index.php?page=p_p&s=85

Zřejmě nejdůležitější charakteristikou mladých lidí je jejich vzdělanostní struktura.

Česká republika tradičně vykazuje v mezinárodním srovnání velmi dobré výsledky pokud jde

o účast mladé populace ve vyšším sekundárním a postsekundárním vzdělávání i pokud jde o podíl osob se středním vzděláním v ekonomicky aktivní populaci jako celku. Lze tedy říci, že

ve středoškolském vzdělávání je možné rozsah vzdělávací nabídky v ČR považovat za adekvátní potřebám trhu práce a výzvám budoucího vývoje.

Obecným trendem ve světě je snaha dosáhnout co nejvyšší úrovně vzdělání. V situaci,

kdy ve vyspělých zemích získává základní vzdělání prakticky celá populace a většina

populace získá i střední vzdělání, se největší zájem a pozornost přesouvá na terciární úroveň vzdělávání. Tento vývoj nabývá na významu i v souvislosti s propojováním trhu práce v ČR s trhem práce v EU.46

46

VOJTĚCH, J., FESTOVÁ, J., SUKUP, R. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků ve

středním a vyšším vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se situací v Evropské unii 2004/2005. Praha, NUOV 2005. [on-line]

86

Graf č. 20: Procentní zastoupení populace ve věku 25 – 34 let s vyšší sekundární a

postsekundární úrovní vzdělání ve vybraných evropských zemích a ve světě (2002)


ČR má velice dobré výsledky v úrovni sekundárního a postsekundárního vzdělání v této

věkové kategorii, ve srovnání s těmito zeměmi je na druhém místě, hned po Slovensku.

Nejnižší míry naproti tomu dosahují jiné země EU, jako například Španělsko nebo

Portugalsko. Překvapivá je i míra tohoto typu vzdělání v Japonsku, které nedosahuje taktéž ani 50%.

Graf č. 21: Procentní zastoupení populace ve věku 25 – 34 let s terciární úrovní vzdělání

ve vybraných evropských zemích a ve světe (2002)


V terciární úrovni ČR však výrazně zaostává, je 3 nejnižší s porovnávanými zeměmi a

dosahuje úrovně cca 12%. Pouze Slovensko a Turecko mají ještě nižší míru než naše

republika. Japonsko, které v sekundárním a postsekundárním vzdělání nedosahuje dobré úrovně, naopak vítězí v terciární úrovni vzdělání, kde počet účastníků převyšuje 50% 87

populace v této věkové oblasti. Z Evropských zemí je na tom nejlépe Norsko, kde počet účastníků dosahuje téměř 40%. Obecně lze říci, že země, kde je výrazný počet účastníků v této věkové skupině v sekundárním nebo postsekundárním vzdělání, v úrovni terciárního vzdělání zaostává.

V EU existují země, kde se daří dlouhodobě zajišťovat výrazně plynulejší přechod

absolventů na trh práce, i země, kde tento přechod představuje výrazně větší problém než

v ČR. V různých zemích existují různé vzdělávací systémy, které z hlediska úspěšnosti

absolventů na trhu práce vytvářejí různé předpoklady pro přechod absolventů na trh práce. Výraznou roli zde mohou hrát i nástroje aktivní politiky zaměstnanosti používané v jednotlivých zemích.

Úspěšnost resp. Neúspěšnost mladých lidí na trhu práce je třeba monitorovat

v souvislosti s obecnou mírou nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že absolventi škol jsou

obecně považováni za jednu z rizikových skupin, reaguje jejich úspěšnost a neúspěšnost citlivě na obecnou míru nezaměstnanosti. Nejcitlivěji se nezaměstnanost absolventů škol projevuje při zhoršení obecné situace na trhu práce.47

Graf č. 22: Míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 – 24 let ve vybraných

evropských zemích (2003)


47



88

V této kategorii obyvatelstva je ČR ve srovnání s ostatními zeměmi a poměrně dobré

úrovni. Nejhorší situace je u našich sousedů, a to v Polsku a Slovensku. ČR se nejvíce podobá Lotyšsku, a jeho míra nezaměstnanosti mladých lidí se pohybuje okolo 17%. Nejpříznivější situace je v Nizozemí, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje okolo 7%.

Obecně jsou nezaměstnaností postižení lidé s nedokončeným a dokončeným základním

vzděláním. U těch je zřejmá dokonce několikanásobně vyšší míra nezaměstnanosti než u ostatních kategorií vzdělání. Tito lidé mají problémy s uplatněním na trhu práce po celé své

ekonomicky aktivní období. V ČR přitom je toto znevýhodnění výrazně vyšší než v mnoha jiných zemích EU.48

Graf č. 23: Míra nezaměstnanosti ve věku 15 – 39 let podle úrovně vzdělání ve vybraných evropských zemích (2. čtvrtletí 2004)


ČR je ve srovnání s ostatními zeměmi v úrovni ISCED 0,1,2 na velice špatné úrovni.

Zaujímá třetí místo, hned po Slovensku a Polsku, a dosahuje úrovně cca 38%. Alarmující

situace nastává na Slovensku, kde míra nezaměstnanosti u těchto osob dosahuje cca 65%. Toto číslo je nepřijatelné a Slovensko by tuto situaci mělo v každém případě řešit.Nejlepší

úrovně s tímto stupněm vzdělání dosahuje Dánsko, kde se míra nezaměstnanosti výrazně

48



89

neliší od ostatních stupňů vzdělání a pohybuje se tak okolo 8%.

Na úrovni vzdělání ISCED 3,4 je na tom v míře nezaměstnanosti ČR podstatně lepší než

například v Polsku, Slovensku nebo Řecku. Její míra se pohybuje pod 10%. Ve většině evropských zemí se pohybuje okolo 5%.

Na úrovni vzdělání ISCED 5,6 je nejlepší situace v Lotyšsku, kde je v tomto období

nulová míra nezaměstnanosti u osob s touto úrovní vzdělání. ČR dosahuje také velice dobrých

výsledků, míra nezaměstnanosti zde sice je, ale je velice příznivá a pohybuje se okolo 4%. V zemích jako je Řecko, Španělko nebo Portugalsko je nutné poukázat, že míra

nezaměstnanosti u osob s tímto stupněm vzdělání se výrazně neliší od nezaměstnanosti osob s nižším stupněm vzdělání, proto je možné si položit otázku, zda se v těchto zemích vůbec vyplatí studovat. V Řecku například překročila dokonce i 10%.

90

ZÁVĚR

Trh práce v ČR v podobě, kterou má dnes, nemá příliš dlouhou tradici. Tuto podobu

začal získávat po roce 1989. Před tímto rokem byla zákonem stanovena povinnost pracovat a v této době byla nezaměstnanost neznámým jevem. Existovala pouze dobrovolná. Od roku 1990 se začala objevovat nezaměstnanost a v dnešní době je tento pojem skloňován ve všech pádech.

Důležitou roli v životě každého jednotlivce hraje lidský kapitál. Každý jedinec se sám

rozhoduje o investicích do svého vzdělání. Vzdělání hraje důležitou roli při uplatnění na trhu práce. Jedinec porovnává náklady a výnosy, které mu při vzdělávání vzniknou a tím se

rozhoduje o jeho množství. Obecně řečeno, čím větší náklady vynaloží jedinec v procesu

vzdělávání, tím vyšší výnosy pak bude v budoucnu mít. Nejde pouze o vyšší mzdu

v zaměstnání, ale důležitou roli zde hrají i nepeněžní příjmy, kterými může být společenská prestiž, lepší pracovní prostředí apod. Svoji roli sehrává i Evropská unie, kde jednotícím prvkem současných strategií a politik je cíl definovaný na Lisabonském summitu, a kterým je dosažení co nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostně založená ekonomika.

Vzdělání v České republice se v posledních letech výrazně změnilo ve prospěch lidí

s vyšším vzděláním. V ČR poměrně rychle mizí pracovní síla s nejnižším vzděláním, ale

oproti tomu rozšiřování terciárního vzdělání není příliš dynamické. V naší republice je

nejvyšší počet osob se střením vzděláním, které je na takové úrovni, že nezaručuje

dostatečnou gramotnost a flexibilitu. V zemích EU je proces vzdělávání podobný, také dochází k úbytku osob s nejnižším vzděláním, avšak v terciárním vzdělání je proces mnohem

rychlejší. V poměru s naší republikou je v EU méně středně vzdělané pracovní síly, ale

naopak je zde více zastoupena populace, která má vzdělání terciární úrovně. U populace s pouze dosaženým základním vzděláním je počet větší v EU než u nás.

Při pohledu na nezaměstnanost dle dosaženého vzdělání je na tom nejhůře právě

skupina osob se základním vzděláním, kde od roku 1993 neustále stoupala a v roce 2004 přesáhla hranici 25%. U ostatních úrovní vzdělání nepřesáhla hranici 15%. Vzdělání populace

a hlavně míra nezaměstnanosti se kraj od kraje liší. Nejpříznivější situace je v hlavním městě

Praze, kde nejvíce zastoupenou skupinou jsou osoby se středním vzděláním s maturitou. Vysoký je zde i počet osob s terciárním vzděláním, který je pouze o několik desítek tisíc

menší než osoby se středním vzděláním bez maturity. Nezaměstnanost je v hlavním městě nejlepší ve srovnání s ostatními kraji a je o mnoho nižší než republikový průměr. Na druhé straně nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji. Zde je největší počet osob se středním

vzděláním bez maturity a objevuje se zde i poměrně velký počet osob s pouze základním 91

vzděláním. Míra nezaměstnanosti je však v tomto kraji ještě s Ústeckým kraje nejhorší. Je o 6,2% horší než republikový průměr a v roce 2004 dosáhla hodnoty 14,5%.Nejvyšší je samozřejmě u osob se základním vzděláním.

Podstatnou část své práce jsem věnovala srovnání 2 vybraných krajů a to hlavního

města Prahy a také Moravskoslezského kraje. U těchto krajů jsem se zabývala pracovní sílou

v kraji, nezaměstnaností, aktivní politikou zaměstnanosti a v neposlední řadě jsem také pro tyto kraje provedla swot analýzu, na jejíž základě jsem provedla komparaci těchto dvou krajů.

Mezi osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností patří mimo jiné osoby s nízkou

úrovní vzdělání. Důvodem může být například technologický rozvoj, který vede ke snižování

poptávky po pracovnících s nízkou kvalifikací také v oblasti nabídky, kde rostoucí úroveň vzdělání populace způsobuje, že zaměstnavatelé dávají přednost zaměstnancům s vyšší úrovní vzdělání.

Důležitou roli na trhu práce sehrává státní politika zaměstnanosti, která se dělí na

pasivní a aktivní. Pasivní politika se v podstatě stará o nezaměstnané, kterým poskytuje příspěvky po dobu ztráty zaměstnání, aby byli schopni přežít, dokud neseženou práci. Tudíž,

čím vyšší je nezaměstnanosti, tím je to pro stát dražší. Formy PPZ jsou podpora v nezaměstnanosti a také podpora při rekvalifikaci, jejichž výši a podmínky pro poskytnutí

jsou k nalezení v zákoně č.435/2004 Sb. O zaměstnanosti. Aktivní politika naproti tomu

podněcuje k hledání a vytváření nových pracovních míst a jejím cíle je zabraňovat zvyšování nezaměstnanosti. K tomu využívá nejrůznějších nástrojů jako rekvalifikace, investiční pobídky apod., které jsou taktéž vymezeny ve výše uvedeném zákoně. Pro osoby s nejnižší

kvalifikací jsou konstruovány především tyto nástroje: rektifikační kurzy, veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa.

K omezení nedobrovolné nezaměstnanosti slouží nástroj vlád, kterým je regulace trhu

práce. V případě, kdy existuje rovnováha na trhu práce a na tento trh vstoupí nějaké státní

omezení, trh se vychýlí a důsledkem bude nezaměstnanosti. Účinek státního záměru ke

snížení nezaměstnanosti je právě opačný. Tímto nástrojem je například role odborů, minimální mzda, daňový systém nebo sociální systém. Odbory i minimální mzda mají sice

sloužit pro zaměstnance ke zvýšení mzdy, zaměstnavatel však mnohdy není schopen udržet

tolik zaměstnanců při zvýšených mzdách a dojde k propouštění. Ti, co zůstanou zaměstnaní jsou na tom samozřejmě dobře, ovšem na úkor těch, kteří jsou propuštění. Daňový systém má vliv na ochotu lidí pracovat a ochotu zaměstnavatelů uzavírat pracovní poměry. Jde o dávky, které musí zaměstnanec i zaměstnavatel odvést ze mzdy zaměstnance. V ČR jde o daň

z příjmu fyzických osob a o sociální a zdravotní pojištění. U nás je obecně vysoké zdanění 92

práce. Horší situace u sazeb pojistného než u zdanění příjmu jednotlivce je zatížení na straně

zaměstnavatele. Rozdíl je téměř třínásobný od částky, kterou musí zaměstnavatel za zaměstnance odvést než částka, kterou strhne zaměstnanci z jeho platu. To výrazně působí na

poptávku na trhu práce. Situaci na trhu práce výrazně také ovlivňuje sociální systém svými dávkami, kterými jsou podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci, státní sociální podpora a životní minimum. Čím vyšší jsou tyto dávky, tím nižší je motivace lidí k hledání si zaměstnání.

Ve srovnání se zeměmi evropské unie v oblasti nezaměstnanosti je na tom ČR relativně

dobře. Nejhorší situace je na Slovensku a v Polsku, kde v roce 2003 byla nezaměstnanosti vyšší než 15%, což je velice rozdílné například ve srovnání s Nizozemskem a Lucemburskem,

kde v daném roce míra nezaměstnanosti nepřekročila 4%. V ČR byla v tomto roce naměřena nezaměstnanost ve výši 7,6%. ČR má velmi dobré výsledky v úrovni sekundárního a

postsekundárního vzdělání u osob ve věkové kategorii mezi 25 – 34 lety. Lepší úrovně dosahuje už pouze Slovensko. V terciární úrovni však ČR výrazně zaostává a je 3 nejnižší v porovnání s ostatními vybranými zeměmi. V této úrovni vzdělání je na tom nejlépe

Japonsko, následované Norskem a USA. V míře nezaměstnanosti u specifické skupiny, kterou jsou mladí lidé, je ČR v průměru se srovnávanými zeměmi. Nejhorší situace je v Polsku, kde více než 40% mladistvím ve věku od 15 do 24 let jsou nezaměstnaní.

93

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4 BURDA,V. CZESANÁ, V. a kol. Lidské zdroje v České republice 2003 [on-line]. Národní vzdělávací fond . 2003. ISBN 80-86728-06-4 [cit. 25. 2. 2006] Dostupná na www: .www.nvf.cz/publikace/pdf_publikace/observator/cz/lidske_zdroje2003.zip Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Jihomoravský kraj, [on-line] [cit. 14. 3. 2006] dostupné na www: www.kr-jihomoravsky.cz/urad/os/dz/index.htm Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Jihočeský kraj, [on-line] [cit. 14. 3. 2006] dostupné na www: www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=343&par[lang]=CS Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Hlavní město Praha, [on-line] [cit. 16. 3. 2006] dostupné na www: www.prahamesto.cz/(zfsjzn45ravtee555yu30bbv)/default.aspx?id=19691&ido=5600&sh=360319656 HOLMAN, R. Mikroekonomie, středně pokročilý kurz. Praha C. H. Beck, 2002, ISBN 8071797375 JACKSON, P. M., BROWN, C. V.: Ekonomie veřejného sektoru. 1. vydání Praha: Eurolex Bohemia, 2003, 734 stran, ISBN 80-86432-09-2 JAHODA, R. Srovnávací analýza českého daňového systému s důrazem na trh práce. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Praha, 2003. [on-line] [cit. 21. 3. 2006] dostupné na www: www.vupsv.cz/Jahoda_Komparace_dan_systemu.pdf 94

KRAUSE, D., KUX, J., a kol. Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po práci). Výzkumná ústav práce a sociálních věcí Praha, 2004. [on-line] [cit. 21. 3. 2006] dostupné na www: http://www.vupsv.cz/Stav_a_struktura_zamestnanosti.pdf KUX, J. Dlouhodobá nezaměstnanost v mezinárodním srovnání 10 středoevropských tranzitivních zemích. [on-line]. Praha, VÚPSV. 2002. 32 s. [cit. 25. 2. 2006] Dostupná na www: http://www.vupsv.cz/Kux_dlouhodoba_nezam.pdf MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2 vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 172 s. ISBN 80-901424-9-4 Minimální mzda v roce 2006. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006. [on-line] [cit. 21. 3. 2006] dostupné na www: www.mpsv.cz/cs/2214 Politika zaměstnanosti a personální řízení – vypracované otázky ze zaměstnanosti [ online]. [cit. 8. 3. 2006] Dostupná na www: www.pravo.wz.cz/vyb/data/zamestnanost.rtf SIROVÁTKA T., RÁKOCZYOVÁ M.: Rozsah a cílenost programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR, VÚPSV Praha, 2002 [on-line] [cit. 8. 3. 2006] dostupné na www: www.vupsv.cz SIROVÁTKA, T., ŘEZNÍČEK, I.: Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1995 STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1. vydání Praha: Computer Press, 1998, 214 stran, ISBN 80-7226-112-6 TRHLÍKOVÁ, J., VOJTĚCH, J., Sociální aspekty nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání.NUOV Praha, 2003 [on-line] [cit. 14. 3. 2006] dostupné na www: www.nuov.cz Úřad práce v Chomutově. Politika zaměstnanosti v ČR [on-line]. Integrovaný portál 95

MPSV [cit. 8. 3. 2006] Dostupné na www: www.portal.mpsv.cz/sz/local/cv_info/apz Úřady práce a aktivní politika zaměstnanosti – nástroje APZ (jen) pomáhají řešit nezaměstnanost. Noviny MPSV [on-line] [cit. 14. 3. 2006] dostupné na www: www.noviny-mpsv.cz/print.php?id=123 VOJTĚCH, J., FESTOVÁ, J., SUKUP, R. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků ve středním a vyšším vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se situací vEvropské unii 2004/2005. Praha, NUOV 2005. [on-line] [cit. 28. 3. 2006] dostupné na www: http://www.nuov.cz/index.php?page=p_p&s=85 VOJTĚCH J., ÚLOVCOVÁ H., a kol. Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2004, Národní ústav odborného vzdělávání Praha, 2004 [on-line] [cit. 14. 3. 2006] dostupné na www: www.nuov.cz/index.php?page=vzd_a_tp&s=81 WINKLER J., WILDMANNOVÁ M.: Evropská unie: evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy,1. vyd. Praha: Computer press, 1999. 143 s. ISBN 8072261959 Zpráva o situaci na trhu práce v Praze. Portal ministerstva práce a sociálních věcí, 2005 [on-line] [cit. 21.3. 2006] dostupné na www: www.portal.mpsv.cz/sz/local/ab_info/Statist/aakraj1205.zip ŽÍDEK, L. Srovnání ekonomické situace v USA a v Evropě.Ekonomicko-správní fakulta MU. [on-line] [cit. 28. 3. 2006] dostupné na www: www.phil.muni.cz/angl/conference/students/prispevky/Zidek.doc INTERNETOVÉ ZDROJE: www.czso.cz www.europa.eu.int/comm/eurostat www.mfcr.cz www.libinst.cz

96

SOUVISEJÍCÍ ZÁKONY Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce Zákon č. 117/1995 Sb. O státní sociální podpoře Zákon č. 435/2004 Sb. O zaměstnanosti Zákon č. 463/1991 Sb. O životním minimu Zákon č. 586/1992 Sb. O daních z příjmu

97

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Graf č. 1 Nabídka práce

Graf č. 2 Poptávka po práci

Graf č. 3 Rovnováha na trhu práce

Graf č. 4 Příjmy mladých lidí ze zaměstnání podle úrovně vzdělání Graf č. 5 Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč)

Graf č. 6 Výdaje na PPZ ve vztahu k celkovým výdajům na PZ Graf č. 7 Podíly osob starších 15 let se základním vzděláním

Graf č. 8 Míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním 1993 – 2004

Graf č. 9 Podíly osob starších 15 let se středním vzděláním bez maturity v letech 1993 – 2004

Graf č. 10 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let se středním vzděláním bez maturity 1993 – 2004

Graf č. 11 Podíly osob starších 15 let se středním vzděláním s maturitou v letech 1993 – 2004

Graf č. 12 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let se středním vzdělání s maturitou v letech 1993 – 2004

Graf č. 13 Podíly osob starších 15 let s vysokoškolským vzděláním s maturitou v letech 1993 – 2004

Graf č. 14 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let s vysokoškolským vzděláním v letech 1993 – 2004

Graf č. 15 Míra evidované nezaměstnanosti v ČR a v Praze

Graf č. 16 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let v MS kraji a v ČR od roku 1993 do pol. 2005

Graf č. 17 Vliv odborů na trh práce

Graf č. 18 Vliv zákonné minimální mzdy na trh práce

Graf č. 19 Míra účasti ve vzdělávání lidí ve věku 18 let v EU Graf č. 20

Procentní zastoupení populace ve věku 25 – 34 let s vyšší sekundární a

postsekundární úrovní vzdělání ve vybraných evropských zemích a ve světě

Graf č. 21 Procentní zastoupení populace ve věku 25 – 34 let s terciární úrovní vzdělání Ve vybraných evropských zemích a ve světě (2002)

Graf č. 22 Míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 – 24 let ve vybraných zemích EU

98

Graf č. 23

Míra nezaměstnanosti osob ve věku 15 – 39 let podle úrovně vzdělání ve

Vybraných zemích EU

Tabulka č. 1 Hlavní problém spojený s déletrvající nezaměstnaností Tabulka č. 2

Zastoupení obyvatelstva podle stupně vzdělání obyvatel starších 15 let

za 4. čtvrtletí 2005

Tabulka č. 3 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání a počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání

Tabulka č. 4 Délka evidence uchazečů o zaměstnání

Tabulka č. 5 Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč)

Tabulka č. 6 Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců Tabulka č. 7

Zastoupení obyvatelstva podle stupně vzdělání obyvatel starších 15 let za 4.

Tabulka č. 8


čtvrtletí 2005

Míst podle požadavků na vzdělání

Tabulka č. 9 Délka evidence uchazečů o zaměstnání Tabulka č. 10 Výdaje na politiku zaměstnanosti

Tabulka č. 11 Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců Tabulka č. 12 Vývoj výše minimální mzdy Tabulka č. 13 Sazba daně z příjmu FO

Tabulka č. 14 Procentní sazby pojistného

Tabulka č. 15 Vývoj míry nezaměstnanosti ve vybraných zemích

99

SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č. 1 Struktura zaměstnanosti a kvalifikací podle OKEČ (v %)

Příloha č. 2 Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních prostředků vynaložených na jednotlivé nástroje APZ v roce 2004

Příloha č. 3 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let s různou úrovní vzdělání v letech 1993 – 2004

Příloha č. 4 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti dle jednotlivých nástrojů v hlavním městě Praha

Příloha č. 5 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti dle jednotlivých nástrojů v Příloha č. 6

zemích EU

Moravskoslezském kraji

Výdaje na aktivní a pasivní politika zaměstnanosti ve vybraných

100

Příloha č. 1 Struktura zaměstnanosti a kvalifikací podle OKEČ (v%)

ČR 1997

Celkem Základní Střední

Vysoké

Celkem

1,8

0,7

1,3

ČR 2002

Střední

Vysoké

Celkem Základní Střední

Vysoké

1,6

1,4

0,5

0,3

0,3

A-B

5,8

11

5,6

D

27,8

37,3

28,4

14,8

27,6

39,7

28,9

9,7

7,7

10,6

5,2

8,9

6

9,8

C E F

G

H I

J

K L

M-Q

Zemědělství Průmysl Služby

1,9

13,4 3,3 7,7 2

5,1 6,5

2,3 1,5

9,8

3,9 7,8

0,3

2,6 3

1,9 2

14,6 3,7 8,4

1,9

4,2

6,4

2,4

1,4

7,8

0,6 3,2

3,9

13,7

10,1

4,8

1,8

13

3,6 7,7

2

5,7

6,8

EU 2001

Základní 9,2

1,1

8,7

3,7 7

0,1

2,7

3,6

4,7

1,9

14,3 4

8,5

1,8

4,6

6,6

2,4

4,2

8,1

2,8

13,3

19,7

24

20,5

13,8

5,3

7,9

11,5

7,9

3,6

1,5

7,5

0,9

3,5

4,4

13,7

10,2

0,7

14,7 4

6,2

3,4

8,9

7,6

0,4

0,5

16,6 6,1

6,4

1,1

5,5

5,3

0,3

0,9

17 4

7,3

4,3 8

8,5

1,1

0,8

7,9

1,4

3,8

4,5

15

9,4

15

12,8

12,4

35,7

16,6

16,4

13,3

36,5

22,1

12,2

18

38,1

41,2

48,8

42,9

22,2

39,6

48,3

42

20,6

28,6

36,4

29,6

18,5

5,8 53

11

40,1

5,6

51,5

2,4

75,1

4,8

55,5

9,2

42,3

4,7

53,1

2,4

76,7

4,2

66,9

8,1

53,

2,8

7

1,1

80,1

A – zemědělství, myslivost, lesnictví, B – rybolov a chov ryb, C – těžba nerostných surovin, D – Zpracovatelský

průmysl, E – Výrova a rozvod elektřiny, plynu a vody, F – stavebnictví, G – Obchod, opravy mot. Vozidel, H-

ubytování a stravování, I – Doprava, skladování, spoje, J – finanční zprostředkování, K – činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnik. Činnost, L – Veřejná správa a obrana, soc. zavezl. M – Vzdělávání, N –

Zdravotní a soc. péče, veterinární činnost, O – Ostatní veřejné a sociální služby, P - Činnosti domácností, Q –

Exteritoriální organizace a instituce

101

Příloha č. 2

Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních prostředků vynaložených na jednotlivé nástroje APZ v roce 2004 Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a zařazených do rekvalifikace Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a zařazených do rekvalifikace 2000

2001

33 331

35 145

2002

36 015

Čerpání finančních prostředků (v tis. Kč) 345 920

382 652

370 431

2003

2004

405 870

480 635

42 753

44 089

Počty vytvořených míst a umístěných uchazečů na VPP Počty vytvořených míst

2000

19 714 20 034

2001

18 962

2002

2003

16 448

14 703

2004

17 727

Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a zařazených do VPP 19 977

16 573

15 378

18 246

924 451

713 953

685 002

833 189

Čerpání finančních prostředků (v tis. Kč)

759 308

Počty vytvořených míst, umístěných uchazečů a čerpání finančních prostředků na SÚPM (v tis. Kč) 2000

27 240 26 721

Počty vytvořených míst 2001

21 398

2002

2003

13 454

17 488

2004

25 584

Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a zařazených do SÚPM 21 767

14 123

17 618

25 010

1 042 504

616 819

691 559

1 030 597


989 720

102

Počty vytvořených míst, počty umístěných uchazečů a čerpání finančních

prostředků na absolventské praxe Počty vytvořených míst

2000

2001

11 478

9 872

2002

8 131

2003

2004

8 842

7 308

Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a zařazených do programu absolventské praxe 11 316

9 645

7 945

8 654

7 170

388 336

347 996

331 220

418 018


358 012

Počty vytvořených míst, umístěných uchazečů a čerpání finančních prostředků na

CHPM a CHPD 2000

1 434 1 368 54 892

Počty vytvořených míst 2001

1 032

2002 976

2003

1 185

2004

1 241

Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a zařazených do CHPM a CHPD 1 043

1 063

1 221

1 636

46 380

45 904

68 548

88 848


103

Příloha č. 3

Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let s různou úrovní vzdělání v letech 1993 –

2004

v%

Míra nezaměstnnaosti osob s různou úrovní vzdělání 30 25 20 15 10 5 0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky

Základní vzdělání

Střední bez maturity

104

Střední s maturitou

Vysokoškolské

Příloha č. 4 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti dle jednotlivých nástrojů v hlavním městě Praha

SÚPM

Nástroj APZ

Zabezpečení odborné praxe absolventů

2004 5 667

2 894

2005 7 919 920

VPP

3 964

4 535

Rekvalifikace

10 869

11 713

Chráněné dílny a pracoviště se ZP

7 275

14 256

Překlenovací příspěvek

6

0

Příspěvek na zapracování

0

0

Příspěvek na dopravu zaměstnanců Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Cílené programy k podpoře nezaměstnanosti Programy tvorby nových pracovních míst Ostatní (semináře, expertízy apod.) Celkem

0

0

0

0

0

1 759

0

18 168

48 843

105

0

98 483

150 463

Příloha č. 5 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti dle jednotlivých nástrojů v Moravskoslezském kraji

Nástroj (v tis.)

Veřejně prospěšné práce

Společensky účelná pracovní místa

Výdaje celkem

V%

207 554

38,6

113 073

21,1

Absolventské praxe

87 589

16,3

Rekvalifikace

94 123

17,5

Chráněné dílny Ostatní

Celkem

33 799

1 006

537 144

106

6,3

0,2

100

Příloha č. 6

Výdaje na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti ve vybraných zemích EU

Výdaje na APZ (mil. EUR 2002) Training

Job rotation and job Employment sharing

incentives

Integration of the Direct job creation Start-up incenti

Belgie

470.8

x

428

303,3

1131,9

Německo

8561.5

4,5

2180,8

3063,7

3492,1

Dánsko

1097.4

x

982

disabled 945,9

12,4

3,8

x

1005,9

Řecko

156.7

x

71,3

36,4

x

48,1

Francie

3346.1

x

1710,1

1381,6

6244,3

53,2

Itálie

1033.1

2,4

4553,7

46,2

Španělsko Irsko

Lucembursko

564.5

288.7

28,5

1733,6

x

197,6

419,3

692,8

353

x

337,3

x

450,2

326,4

x

x

10,5

5,8

6,1

0,1

Rakousko

504.1

0,2

128,2

153,2

89,1

8,1

Finsko

458.0

70,5

152

148,7

145,3

14,7

Velká Británie

455.8

x

172,8

326,2

85,2

7,6

Nizozemsko Portugalsko Švédsko

432.2 176.9

1676.3

0,2

201,1

0,1

230,1

27,7

516,5

Pramen: www.europa.eu.int/comm/eurostat

2075,7

1246,3

59

52,3

1208,8

x

Výdaje na PPZ (mil. EUR 2002)

Belgie

Dánsko

Německo Řecko

Španělsko

Out-of-work income maintenance and supportEarly retirement 5053,4

1180,2

45187,1

673,6

2868,2

1389,9

519,9

x

10579,8

145,3

107

x

5

112,9

Francie

22413,9

Itálie

7042,3

Irsko

Lucembursko Nizozemsko

935,4

87

70,8

49,5

2419,1

Finsko

2278,1

Velká Británie

6093,8

Švédsko

1244,2

7631,5

Rakousko

Portugalsko

2017,3

x

336,9

1096,1

461,6 742,1

2652,5

30,2 x

108

ANALÝZA TRHU PRÁCE PODLE KRITÉRIA ÚROVNĚ VZDĚLANOSTI OBYVATELSTVA

Recommend Documents