Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika
ANALÝZA TRHU PRÁCE PODLE KRITÉRIA ÚROVNĚ VZDĚLANOSTI OBYVATELSTVA
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.
Chromá Věra Brno, duben 2006
Masarykova univerzita Brno Ekonomicko-správní fakulta
Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2004/2005
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro
Chromá Věra
Obor
Veřejná ekonomika
Název tématu:
Analýza trhu práce podle kritéria úrovně vzdělanosti obyvatelstva
Název tématu v angličtině:
Analysis of unemployment according to attained the level of education
Zásady pro vypracování: Problémová oblast: Problémovou oblastí je nezaměstnanost v závislosti na dosaženém vzdělání.
nezaměstnanost,
konkrétně
Cíl práce: Analyzovat postavení, problémy a perspektivy občanů s různou úrovní vzdělání. Postup a použité metody: • Trh práce a jeho segmentace • Role lidského kapitálu při uplatnění na trhu práce • Osoby s různou úrovní vzdělání a dlouhodobá nezaměstnanost. • Základní strategie boje proti nezaměstnanosti – regulace trhu práce 2
• •
Nástroje politiky zaměstnanosti zaměření na osoby s nižším vzděláním a jejich efektivnost. Nezaměstnanost podle dosaženého vzdělání v mezinárodním srovnání.
Rozsah grafických prací:
Ponechává se na úvaze autorky.
Rozsah průvodní zprávy bez příloh:
60 - 70 stran
Seznam odborné literatury:
1. Jackson, P.M., Brown, C.V.: Ekonomie veřejného sektoru. 1. vydání Praha: Eurolex Bohemia, 2003, 734 stran, ISBN 80-86432-09-2 2. Mareš, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání Brno: SLON, 2002, 172 stran, ISBN 80-86429-08-3 3. Sapsford, D., Tzannatos, Z.: The Economics of the Labour Market, London, The MacMillan Press 1993, ISBN 0-333-53496-4 4. Sirovátka, T.; Řezníček, I.: Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1995 5. Strecková, Y.,Malý, I.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1. vydání Praha: Computer Press, 1998, 214 stran, ISBN 80-7226-112-6 6. Příslušné webové stránky a související právní normy.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce:
19.3.2005
Datum odevzdání diplomové práce:
22.4.2006
........................................................... Vedoucí katedry
.......................................................... Děkan
V Brně dne 19.3.2005 3
Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název v angličtině:
Věra Chromá
Analýza trhu práce podle kritéria úrovně
vzdělanosti obyvatelstva
Analysis of unemployment according to attained
the level of education
Katedra:
Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:
Veřejné ekonomie
Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. 2006
Anotace v češtině
Cílem této práce je poukázat na vzdělání jako jeden z faktorů, které ovlivňují uplatnění ekonomicky aktivního obyvatelstva na trhu práce. Pro své srovnání jsem zvolila dva
kraje České republiky, hlavní město Praha, což je kraj s nejnižší mírou nezaměstnanosti a dále Moravskoslezský kraj s jednou z nejvyšších měr nezaměstnanosti. V uvedených
krajích zkoumám vzdělanost obyvatelstva, nezaměstnanost a výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti. Pro lepší porovnání těchto dvou krajů jsem také provedla swot analýzu, kterou jsem zaměřila na trh práce a vzdělanost. Annotation
The aim of my work is pointing out the education as one of the aspects which influences the use of economically active population in the labour market.
I have chosen two districts of the Czech Republic: the capital city of Prague, which is
the district with the lowest unemployment rate and the Moravian-Silesian district where is one of the highest unemployment rates. In the above mentioned districts I focused on the education of local population, the unemployment and the expenses on active
employment policy. To compare these two districts better, I have worked out also a swot analysis, which concentrates on the labour market and learning culture.
Klíčová slova v češtině:
Trh práce, nezaměstnanost, vzdělanost, politika zaměstnanosti, lidské zdroje Keywords:
Labour market, unemployment, education, employment policy, human resources 4
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením pana Ing. Vladimíra Hyánka, Ph. D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne 10. dubna 2006
------------------------------------
5
Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Vladimíru Hyánkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
6
Obsah: ÚVOD ………………………………………………………………………………… 9
1. TRH PRÁCE ………………….…………………………………………….11 1. 1. Nabídka a poptávka po práci ………………………………………….. 11
1. 2. Segmentace trhu práce …………………………………………………13
1. 3. Dlouhodobá nezaměstnanost ……………………………………………16
1. 3. 1. Dlouhodobá nezaměstnanost versus sociální stát ………………...18
2. LIDSKÝ KAPITÁL ………………………………………………………...20
2. 1. Vzdělání – náklady a výnosy ……………………………………………20 2. 2. Vzdělání jako pozitivní externalita ……………………………………...21
2. 3. Vzdělání, kvalifikace a Evropská unie …………………………………..22
3. STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI……………………………………25 3. 1. Pasivní politika zaměstnanosti …………………………………………..27
3. 1. 1. Podpora v nezaměstnanosti ………………………………………...28
3. 1. 2. Podpora při rekvalifikaci ………………………………………….. 29 3. 1. 3. Výdaje na PPZ ve vztahu k celkovým výdajům na PZ …………….30
3. 2. Aktivní politika zaměstnanosti …………………………………………..30
3. 2. 1. Rekvalifikace ……………………………………………………….32 3. 2. 2. Investiční pobídky ………………………………………………….33 3. 2. 3. Veřejně prospěšné práce …………………………………………...34
3. 2. 4. Společensky účelná pracovní místa ………………………………..35
3. 2. 5. Překlenovací příspěvek …………………………………………….36 3. 2. 6. Příspěvek na dopravu zaměstnanců ………………………………..37
3. 2. 7. Příspěvek na zpracování ……………………………………………37 3. 2. 8. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program …………..37 3. 2. 9. Dohody o absolventské praxi ………………………………………38
3. 2. 10. Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna pro osoby se ZPS 38
4. TRH PRÁCE V ČR A VE VYBRANÝCH KRAJÍCH ČR……………………40
4. 1. Osoby se základním vzděláním a nezaměstnanost ………………………. 44
4. 2. Osoby se středním vzděláním bez maturity a nezaměstnanost ……………47 4. 3. Osoby se středním vzděláním s maturitou a nezaměstnanost ……………..48
4. 3. Osoby s vysokoškolským vzděláním a nezaměstnanost …………………..50 4. 5. Hlavní město Praha………………………………………………………...51 7
4. 5. 1. Pracovní síla v Praze ………………………………………………….52 4. 5. 2. Nezaměstnanost ………………………………………………………53 4. 5. 3. Swot analýza hlavního města Praha ………………………………….56
4. 5. 4. Aktivní politika zaměstnanosti ……………………………………….58
4. 6. Moravskoslezský kraj ……………………………………………………...61 4. 6. 1. Pracovní síla v Moravskoslezském kraji ……………………………..61
4. 6. 2. Nezaměstnanost ………………………………………………………62 4. 6. 3. Swot analýza Moravskoslezského kraje ……………………………..65 4. 6. 4. Aktivní politika zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji ………….68
4. 7. Komparace swot analýzy obou vybraných krajů ………………………….70
5. REGULACE TRHU PRÁCE…………………………………………………..72
5. 1. Odbory a jejich vliv na osoby s nízkým vzděláním ……………………….72 5. 2. Minimální mzda …………………………………………………………...73
5. 3. Daňový systém ………………………………………………………….....77
5. 4. Sociální systém …………………………………………………………….79
6. MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ – EVROPSKÁ UNIE…………………............81
6. 1. Politika zaměstnanosti EU …………………………………………………81 6. 2. Nezaměstnanost ……………………………………………………………83 6. 3. Nezaměstnanost a vzdělání, komparace s ČR ……………………………..85
ZÁVĚR ……………………………………………………………………………91 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENU SEZNAM PŘÍLOH
8
ÚVOD Rok 1989 se stal zlomovým, kdy došlo k přechodu od centrálně plánované ekonomiky
na tržní ekonomiku a tato událost v sobě přinesla spoustu nových a dosud nepoznaných jevů.
Jedním z nich byla rostoucí nezaměstnanost, která sice v prvních letech (cca do roku 1996) transformace nedosahovala takových hodnot (okolo 3%), v dalších letech však dochází
k prudkému nárůstu a její míra se pohybuje okolo 10%. Pracovní síla je stále častěji vystavena riziku ztráty zaměstnání, rostoucím problémům při vstupu na pracovní trh, riziku dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti.
Nezaměstnanost je jedním z hlavních ekonomických problémů nejen naší země, ale i
všech ostatních zemí ve světě. Každý jedinec, je vybavený určitým množstvím lidského
potenciálu, se kterým na trhu práce následně operuje. V dnešním světě vysoké
nezaměstnanosti je důležité, aby se každý jedinec snažil právě o co největší kvalifikovanost, znalosti, flexibilitu ke snažšímu uplatnění na trhu práce. Dle různých statistik a provedených
analýz byly kvantifikovány skupiny, které jsou nezaměstnaností nejvíce ovlivněny. Mezi tyto, mimo jiné, patří i nekvalifikované osoby, zejména osoby s ukončeným základním vzděláním nebo bez vzdělání.
Vzdělání je jednou z možností, jak si zajistit uplatnění na pracovním trhu, lepší pracovní
příjmy,
nižší
možnost
ztráty
zaměstnání,
nižší
míru
ohrožení
dlouhodobou
nezaměstnaností.Cílem této práce je zmapovat situaci na trhu práce, poukázat na význam vzdělání jako jednoho z faktorů, který ovlivňuje nejen vstup na trh práce ale i jeho uplatnění, snižuje možnost nezaměstnanosti, ale také předurčuje lepší životní podmínky.
Na úvod je třeba popsat trh práce, jeho specifika a fungování, které jsou uvedené
v kapitole č. 1. Další kapitola se zabývá lidským kapitálem, jako souhrnem znalostí a
dovedností jednotlivců a jeho vlivu na trh práce. Následně je práce zaměřena na nezaměstnanost, a to především v pohledu dosažené kvalifikace. Naše republika se kraj od
kraje liší nejen vzděláním, ale hlavně i nezaměstnaností, jehož míra se v některých krajích
může lišit až o 10%. Proto jsem se zabývala dvěma kraji, hlavním městem Prahou a moravskoslezským krajem, kde je tento rozdíl největší. Dalším problémem je dlouhodobá
nezaměstnanost, která má opět úzký vztah s dosaženým vzděláním. Nezaměstnanost není pouze problémem jednotlivců, nutná je také role státu. Stát realizuje aktivní politiku 9
zaměstnanosti, která má za úkol zvyšovat zaměstnanost různými nástroji, které jsou
vymezeny v Zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Důležitá je však také role pasivní politiky, který brání svými opatřeními chudobě a sociálnímu vyloučení nezaměstnaných. I přesto, že stát se napomáhá svými opatřeními ke snižování nezaměstnanosti, ne všechny její
kroky nakonec k tomuto cíli vedou. Existují nástroje, které stát sice realizuje v dobrém mínění, v konečném důsledku je však efekt opačný. O této problematice je pojednáno v kapitole o regulaci trhu práce.
10
1. TRH PRÁCE Pracovní trh je spojen s tržní ekonomikou, v které je, stejně jako služby a výrobky,
prodávána a kupována i práce.
V klasickém pohledu na pracovní trh organizuje produkci a distribuci práce jako směnné
vztahy mezi prací a mzdou. Z tohoto pohledu je trh práce jako trhy jakéhokoliv jiného zboží, na nichž se uplatňuje mechanismus konkurence s volnou hrou tržních sil a s odvozením ceny
práce z poměru mezi poptávkou po práci a její nabídkou. Nabídku práce ovlivňují zejména
rozsah populace a její podíl zahrnutý do pracovní síly, průměrný počet odpracovaných hodin
za rok jedním pracovníkem a kvantita a kvalita pracovního nasazení a zručností, které pracovníci skutečně vynakládají. 1
1. 1. Nabídka a poptávka po práci
Trhy práce jsou stejně jako jiné trhy, řízeny silami nabídky a poptávky. Poptávka po práci
je na rozdíl od poptávky po zboží poptávkou odvozenou, což znamená, že poptávka po určité práci je dána poptávkou spotřebitelů po této práci. Nabídka práce je ovšem určena volbou mezi volným časem a časem stráveným v práci. Nabídka práce
Každý má možnost volby, zda a kolik bude pracovat. Při práci získává mzdu, ze kterou si
může nakupovat spotřební statky, ovšem se mu snižuje užitek z volného času. Spotřebitel tedy porovnává mezní užitek volného času s mezním užitkem, který by mu přinesl nákup statků, na které by si prací vydělal.
Pokud by byl mezní užitek ze spotřeby větší než mezní užitek z volného času, zvyšoval by
spotřebitel počet dní práce a to až do okamžiku, kdy se tyto mezní užitky vyrovnávají. Pak už nebude chtít nahrazovat volný čas spotřebou a bude užívat volný čas. 2
Tvar nabídky práce jednoho spotřebitele bude tedy rostoucí. Čím bude větší mzda, tím
více bude chtít pracovat a nabízet práci, aby si mohl koupit více statků. V určitém bodě se ale
tvar nabídky změní. Spotřebitel má již tak vysokou mzdu, že se pro něj stává vzácnější volný
1
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2 vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.
172 s. ISBN 80-901424-9-4 2
BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003.
140 s. ISBN 80-86429-16-4
11
čas a bude ho chtít více. Proto bude nahrazovat práci volným časem. Graf č. 1: Nabídka práce
W
S
W1
L Zdroj: Brožová D., Společenské souvislosti trhu práce
Poptávka po práci
Poptávku po práci tvoří firmy. Ti poptávají takové množství práce, kdy dodatečný
příjem, který firma má z přijetí dalšího zaměstnance, převýší náklady, které při jeho přijetí vzniknou. Funkce poptávky bude tedy klesající. Graf č. 2: Poptávka po práce
W
D
L Zdroj: Brožová D., Společenské souvislosti trhu práce
12
Rovnováha na trhu práce
Tržní poptávka po práci je klesající, klesá však rychleji než individuální poptávkové
křivky. Tržní nabídka práce je naopak rostoucí, zpětné zakřivení individuálních nabídek se
v prostoru trhu již neprojevuje. Cena práce se utváří na konkurenčním trhu práce vztahem tržní nabídky a poptávky. Jejich rovnost znamená konstituování rovnovážné mzdové sazby a rovnovážné zaměstnanosti práce. 3
Graf č. 3: Rovnováha na trhu práce S
W
D L Zdroj: Brožová D., Společenské souvislosti trhu práce
1. 2. Segmentace trhu práce
Mohlo by se zdát, že trh práce by mohl být chápán jako homogenní. Avšak ve
skutečnosti tomu tak v žádném případě není. Neexistuje pouze jeden trh práce, ale tolik trhů, kolik existuje geografických oblastí, odvětví a profesí. Trh práce je segmentován a má mnoho dimenzí.4
Nejznámější ze segmentačních teorií je teorie duálního trhu, která rozlišuje primární a
sekundární trh práce. Dále se mezi ně počítá i rozlišování mezi interním a externím trhem práce a mezi trhem formálním a neformálním. Primární trh práce
3
BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003.
140 s. ISBN 80-86429-16-4 4
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2 vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.
172 s. ISBN 80-901424-9-4
13
Tento trh se vyznačuje tím, že se zde soustřeďují lepší, výhodnější a perspektivnější
pracovní příležitosti. Lidé pracující na tomto trhu mají lepší postavení, prestiž, pracovní
podmínky, možnost profesionálního růst a nemusejí mít takové obavy o své zaměstnání. Práce je relativně dobře placená a svoji roli zde sehrává i lidský kapitál a vzdělání, které je třeba neustále prohlubovat.
Sekundární trh práce
Pracovní místa na sekundárním trhu práce jsou charakterizována nižší prestiží a nižší
mzdovou úrovní. Nedá se zde v podstatě hovořit ani o nějaké kariéře, zaměstnanci nepotřebují mít žádné speciální znalosti a dovednosti. S tím je také spojen problém přechodu pracovníků z tohoto trhu na primární. Prakticky je to nemožné, a to i díky nejenom vzdělání, ale i neinvestování do svého lidského potenciálu. Na tomto trhu práce je také pravděpodobnější ztráta zaměstnání, avšak pro nezaměstnaného je jednoduší získat práci zde než v primárním sektoru.
Na tomto rozdělení trhu práce lze lehce vysvětlit, jak důležitá je úroveň vzdělání. Každý
se sám dobrovolně může rozhodnout, zda chce strávit čas, kdy se nachází v produktivním
věku na primárním či na sekundárním trhu práce. Toto rozhodnutí činí v podstatě již v mladém věku, kdy se dospívající rozhodují, ve kterém stupni ukončí své vzděláni.
Rozdělení dle dosaženého vzdělání je v ČR následující: základní vzdělání, střední
vzdělání bez maturity, střední vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání. Je patrné, že
lidé se základním a středním vzděláním se uplatní pouze na sekundárním trhu práce. Lidé se
středním vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním se uplatní nejspíše na sekundárním trhu práce. I když v dnešní době, dle mého názoru, se lidé se středním vzděláním
s maturitou dosti často vyskytují na sekundárním trhu práce a to právě díky tomu, že počet vysokoškoláků neustále narůstá a tito občané neinvestují do zvýšení svého lidského potenciálu.
Další ze segmentačních teorií rozlišuje mezi formálním a neformálním trhem práce. Formální trh práce
Je trh oficiálních pracovních příležitostí, který je kontrolovaný institucemi sloužícími
k jeho regulaci. 5
5
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2 vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.
14
Neformální trh práce
Tento trh je většinou mimo kontrolu institucí k tomu určených (například daňové úřady).
Aktivity provádějící se na tomto trhu jsou řazeny většinou do takzvané šedé či černé
ekonomiky. Mohou sem patřit práce typu domácích prací, rodinných výpomocí, v podstatě činnosti týkající se nelegálního podnikání, čili podnikání obcházející zákony.6
Toto rozdělení trhu práce moc nevypovídá o vzdělanosti obyvatelstva, ale i přesto si
myslím, že na neformálním trhu práce bude pracovat více lidí s nižší úrovní vzdělanosti, většinou lidé, kteří by se mohli uplatnit pouze na sekundárním trhu práce. Právě v ČR je
velice rozšířené zejména u tzv. černých řemesel, kam bych zařadila například výkopové práce, kde určité procento zaměstnanců pracuje „načerno“, tedy bez pracovní smlouvy a často i bez pracovního povolení u cizinců.
Rozlišuje se též mezi interním trhem práce uvnitř jednotlivých podniků a vnějším trhem,
na kterém si tyto podniky vzájemně konkurují. Vnitřní trh práce
Není trhem v pravém slova smyslu, neboť na něm dochází k rozmisťování pracovníků
za pomoci souboru administrativních pravidel a mechanismů směřujících k více či méně jasně
definovaným cílům. Podle jiných autorů je interní trh práce založený na specifickém charakteru pracovní síly, kterou firmy potřebují (specifická kvalifikace, znalost prostředí a pravidel, pracovní zkušenosti ad.) Mzdy jsou zde často vyšší než na externím trhu práce.7 Vnější trh práce
Na tomto trhu, ve srovnání s interním trhem práce, není taková jistota zaměstnání,
mzdové ohodnocení je také na nižší úrovni a pracovní postup zde také není jistotou. Pro potenciální zaměstnance by bylo jistě výhodnější být v pracovním poměru ve vnitřním trhu práce, protože ten nabízí lepší pracovní podmínky a příležitosti. 172 s. ISBN 80-901424-9-4 6
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2 vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.
172 s. ISBN 80-901424-9-4 7
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2 vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.
172 s. ISBN 80-901424-9-4
15
I toto rozdělení trhu práce vypovídá v určité míře o důležitosti vzdělanosti. Pracovníci
na vnitřním trhu práce mají vyšší úroveň vzdělání a také určité specifické znalosti a dovednosti, které jsou nezbytné k uplatnění na tomto trhu práce.
1. 3. Dlouhodobá nezaměstnanost
Životní situace nezaměstnaných není sice v dnešní době tak kritická jako ve 30. letech,
kdy nebyl rozvinutý sociální systém státu a lidé, kteří ztratili práci často upadali do chudoby.
Dnešní nezaměstnaní nejsou ohrožení chudobou v absolutním smyslu, tedy nedostatkem prostředků pro zajištění základních životních potřeb. Přesto jsou nuceni omezovat svoji spotřebu především v relaci ke společenskému standardu a potýkají se tak spíše s problémem
subjektivní chudoby, který souvisí s významem spotřeby v dnešní společnosti. Spotřeba dnes neslouží pouze k uspokojení základních potřeb. Úrovní své spotřeby jedinec manifestuje okolí své
možnosti
a
schopnosti,
své
společenské
postavení
a
význam,
vlastnictví
„standardního“ množství statků mu dodává pocit jistoty a bezpečí, potvrzuje a upevňuje jeho
sociální status. Nemožnost a neschopnost udržet si tento spotřební standard vede k nejistotě a je příčinou deprivace nezaměstnaných.
Nezaměstnanost je hlavním ukazatelem trhu práce. Je to stav, kdy část práceschopného
obyvatelstva nemá práci. Jedná se o narušení rovnováhy v ekonomice, jde tudíž o makroekonomický problém. K vyčíslení nezaměstnanosti se používá míra nezaměstnanosti, kterou získáme jako podíl počtu nezaměstnaných a celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva.
U
u = ------ x 100 [v%] L
Kde: u = míra nezaměstnanosti
U = počet nezaměstnaných
L = počet ekonomicky aktivních Nezaměstnanost můžeme rozdělit na dva základní druhy:
-
dobrovolnou nezaměstnanost: lidé dobrovolně preferují volný čas a zaměstnání
nehledají
nedobrovolnou nezaměstnanost: lidé práci nemají, pracovat však chtějí a práci hledají 16
Dle určitých charakteristik je možné rozlišovat nezaměstnanost: -
frikční nezaměstnanost – vzniká v důsledku přirozeného pohybu lidí mezi oblastmi a
pracovními místy; je vyjádřením určité přirozené fluktuace
strukturální nezaměstnanost – vzniká tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou
po pracovní síle; vzniká nerovnováha v jednotlivých oblastech, profesích či hospodářských odvětvích
-
sezónní nezaměstnanost – je důsledkem sezónní fluktuace poptávky po práci; je
typická pro odvětví zemědělství a stavebnictví
cyklická nezaměstnanost – souvisí s ekonomickým cyklem; vzniká tedy pokud je
celková poptávka po práci v ekonomice nízká
Je třeba zdůraznit, že určitá míra nezaměstnanosti je přirozenou situací každého tržního
hospodářství. Tato míra nezaměstnanosti se označuje jako přirozená míra nezaměstnanosti.
Vyjadřuje nejnižší možnou dlouhodobě udržitelnou míru nezaměstnanosti. Odpovídá
potenciálnímu produktu země. Pro různé ekonomiky je přirozená míra nezaměstnanosti různá. V posledních letech však lze pozorovat znepokojující trend u přirozené nezaměstnanosti – její
míra se začíná zvyšovat. Příčiny jsou spatřovány především ve štědrém sociálním zabezpečení, rostoucí strukturální nezaměstnaností a také v demografických změnách.
Pro dlouhodobou nezaměstnanost bývá charakteristické, že je zpravidla strukturálního a
technologického charakteru. Nutné však je především definovat, co rozumíme pod pojmem
dlouhodobá nezaměstnanost: dle Světové pracovní organizace jsou dlouhodobě nezaměstnaní ti jedinci, kteří aktivně hledají práci déle než jeden rok.
a) b) c) d) e)
Osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností
osoby se zdravotním postižením – to, zda tito lidé budou umístění na trhu práce
ovlivňuje zejména charakter postižení a jejich vzdělání
mladiství – při hledání práce jim nejčastěji chybí motivace a také neoplývají
patřičným vzděláním
absolventi škol – hlavní příčinou bývá uváděn nesoulad mezi profesní strukturou a
potřebami trhu práce, nebo také chybějící praktické znalosti a dovednosti
nekvalifikované osoby - velký nezájem zaměstnavatelů o tuto skupinu je umocněn
jejich nízkou motivací, nízkou úrovní lidského potenciálu a nedostatečným vzděláním
lidé pečující o děti do věku 15 let nebo o osoby se zdravotním postižením – nezájem 17
zaměstnavatelů je nejčastěji díky potřebám těchto osob o speciální úpravu pracovní f) g)
doby
vyšší věkové kategorie – u těchto osob zaměstnavatelé předpokládají malou flexibilitu,
obtíže přizpůsobení pracovníků technologickým pokrokům, zdravotní problémy
společensky nepřizpůsobivé osoby a osoby často měnící své zaměstnání mající
špatnou pracovní morálku – do této skupiny jsou nejčastěji zařazováni lidé propuštění z výkonu trestu, alkoholici apod.
Ačkoliv charakter dopadů nezaměstnanosti na jedince i jejich intenzita silně závisí na
individuální situaci nezaměstnaného, lze nalézt jisté převládající tendence, společné znaky a zkušenosti, sdílené všemi či většinou nezaměstnaných.
Dle výzkumu T. Sirovátky a I. Řezníčka nezaměstnaní označili za hlavní problém, který
pro ně déle trvající nezaměstnanost znamená, nedostatek peněz, tedy finanční dopady. Druhou
nejčastější odpovědí bylo zhoršení celkové situace. I přesto, že výzkum byl proveden v 90. letech, dá se z jeho výsledků vycházet i dnes.8
Tab. Č. 1: Hlavní problém spojený s déletrvající nezaměstnaností Hlavní problém spojený s déletrvající nezaměstnaností nedostatek peněz
46%
nedostatek aktivity
11,50%
zhoršení celkové situace
16,50%
zdraví
9%
jiné
5%
situace je stejná
3%
psychika
5%
vztahy v rodině
3%
situace je lepší
1%
100%
Celkem
Zdroj: Sirovátka T. Řezníček I. 1995. Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť. Brno:MU.
1. 3. 1. Dlouhodobá nezaměstnanost versus sociální stát
Nezaměstnanost, zejména dlouhodobá nezaměstnanost dopadá na ty skupiny populace,
8
Sirovátka T. Řezníček I. Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť. 1. vyd. Brno:
Masarykova univerzita, 1994. 117 s. ISBN 80-210-1246-3
18
jež mají nižší kapacitu lidského kapitálu a také méně materiálních zdrojů. Vývoj na trhu práce a diferenciace rizik nezaměstnanosti je odkazuje na systém sociálních dávek sociální pomoci
– a k neformálním příjmům z šedé ekonomiky. Předpokladem získání zaměstnání je ochota a
schopnost jednat v souladu s teorií hledání práce, to znamená akceptovat mzdu nabízenou zaměstnavatelem, která je obvykle nižší než mzda vymíněná. Pro respondenty, kteří však svůj společensky definovaný standard udržují díky pobírání některé nebo několika sociálních dávek, to znamená perspektivu zaměstnání, které neplní svou základní funkci: zajistit životní
standard bez asistence sociálního státu. Je zde reálné riziko pasti nezaměstnanosti znásobené i tím, že nezaměstnanost pobírání sociálních dávek legitimizuje a v důsledku toho klesají –
především ve skupině dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných – i obavy z reakcí blízkých osob (tlak okolí). Život se sociální dávkou se pro tyto osoby stává sociální normou akceptovanou i jejich okolím.9
Nízké pracovní pobídky jsou však důsledkem nejen z tlaků vycházejících ze systémů
sociálních dávek, ale i důsledkem tlaků vyplývajících z celkového zhoršení postavení pracovníků sekundárního segmentu trhu práce. Jedná se o výsledek kombinace relativně vysokých kompenzací z dávek státní sociální podpory a sociální péče s nízkou výdělkovou
schopností některých kategorií nezaměstnaných. Zvyšování minimálních mezd patrně
nepřineslo očekávané zlepšení pracovních pobídek – vymíněné mzdy nekvalifikovaných v průměru stále výrazně převyšují výši minimálních mezd. Sociální dávky jsou přitažlivé – ne až tolik svou výší – ale spíše zdánlivou jistotou ve srovnání s riziky, která s sebou přináší
dočasné zaměstnání v sekundárním segmentu trhu práce. Ke zlepšení pobídek nebude proto
patrně dostačující změna v nastavení systému dávek, bude nezbytné tuto změnu doprovodit aktivní podporou zaměstnanosti a zaměstnatelnosti, tedy zlepšením šancí nezaměstnaných na
přístup k lépe placenému zaměstnání a jejich schopnosti si takové zaměstnání déle podržet, stejně jako zlepšením atraktivity nezaměstnaných pro tuzemské i zahraniční zaměstnavatele.10
9
KUX, J. Dlouhodobá nezaměstnanost v mezinárodním srovnání 10 středoevropských tranzitivních
zemích 10
KUX, J. Dlouhodobá nezaměstnanost v mezinárodním srovnání 10 středoevropských tranzitivních
zemích
19
2. LIDSKÝ KAPITÁL Lidský kapitál je ekonomický termín pro označení znalostí a schopností pracovníka.
Označuje buď školní vzdělávání, dodatečné jazykové kurzy nebo kurzy výpočetní
techniky, výdaje na lékařskou péči, přednášky o dobrých mravech atd. Výdaje na tyto aktivity zlepšují naše zdraví nebo zvyšují výdělky. Všechny tyto investice jsou investicemi do lidského kapitálu. Nejdůležitější formy investic jsou vzdělání a výcvik. 11
Lidský kapitál má na rozdíl od ostatních druhů kapitálu specifický charakter a to tím, že
je vázán na člověka. Člověk jej získává v procesu učení se, který zahrnuje nabývání znalostí a
rozvíjení schopností vzděláváním na všech stupních škol, dále poznatky a zkušenosti získané dalším školením a praxí při práci i v ostatním životě. Lidský kapitál je vzděláváním a
kultivací utvářen na základech přirozeného nadání a talentu a dalšími osobními vlastnostmi, jako jsou například cílevědomost, vytrvalost, ctižádostivost, schopnost komunikace ad.12
2. 1. Vzdělání – náklady a výnosy
Vzdělání je lidským kapitálem a peníze, které na něj jedinec vynaloží jsou penězi
investovanými. Náklady, které musí vynaložit jsou dvojího charakteru. Ty první bývají
označeny jako explicitní – a můžeme k nim řadit především ty, které jsou zcela zřetelné a „hmatatelné“. Jde například o školné, peníze investované do učebních pomůcek, jazykové
kurzy ad. Jiný charakter nákladů se nazývá náklady obětované příležitosti. Těch bývá podstatně více, než explicitních. Závisí v podstatě na hodnotě času potřebného k získání
vzdělání. Tato se měří nejčastěji čistou ušlou mzdou, tedy tou, kterou by příslušný jedinec dosáhl na trhu práce.
Každý jedinec se sám rozhoduje o investicích do svého vzdělání. Porovnává své
soukromé výnosy a užitky s náklady. Soukromým výnosem je budoucí zvýšení výdělků, které člověk získá, až bude na trhu práce nabízet kvalifikovanější službu práce, protože vzdělání je
cestou k lepšímu pracovnímu místu s vyšším příjmem. Výnosem však není jen zvýšení příjmu, které lze poměrně úspěšně statisticky vyjádřit, výnosem jsou i „nepeněžní“ zisky spojené s lepším pracovním místem. Představují např. vyšší společenskou prestiž budoucí práce, nové pracovní a společenské prostředí ad.
11 12
KAMENÍČEK, J. Lidský kapitál: úvod do ekonomie chování Praha: Karolinum, 2003. 248 s.
BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003.
140 s. ISBN 80-86429-16-4
20
Graf č. 4: Příjmy mladých lidí ze zaměstnání podle úrovně vzdělání. Příjmy mladých lidí ze zaměstnání podle úrovně vzdělání (2003)
příjem v Kč
25000 20000 15000 10000 5000 0
nejvýše ukončené základní
střední bez maturity
střední s maturitou
vyšší odborné vysokoškolské a bakalářské
úroveň vzdělání příjem 20 - 24 let
příjem 25 - 29 let
Zdroj: www.czso.cz
Člověk na trhu práce nabízí službu práce podpořenou lidským kapitálem. Jeho mzda
pak artikuluje do dvou částí: do odměny za práci samotnou, tj.
za pociťovanou újmu
v důsledku fyzické a duševní námahy při práci, a do výnosu z lidského kapitálu. Mzdové
rozdíly mezi málo kvalifikovanými a více kvalifikovanými profesemi lze tudíž interpretovat jako diferencované výnosy z lidského kapitálu.
2. 2. Vzdělání jako pozitivní externalita
Pokud by na vzdělání mělo být nahlížené jako na soukromý statek, pak by muselo
vyhovět tezi, že ten subjekt, který nese náklady na něj, získává i veškeré výnosy (užitky),
které plynou z jeho užívání, tedy že pokud tento subjekt příslušný statek spotřebovává, nemůže již být spotřebován ještě někým jiným. 13
Lidský kapitál má vedle svého ekonomického aspektu, kterým je především příjem, i
aspekt sociální a kulturní.
Sociální dimenze lidského kapitálu
Vzdělání přináší spolu s lepším pracovním místem i zajímavé a vlivné společenské
vztahy a kontakty. Protože obvykle bývá spjato s vyšší společenskou prestiží, odpovídá mu i 13
BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003.
140 s. ISBN 80-86429-16-4
21
určitý životní styl. Vzdělání tak zařazuje svého nositele na určité místo ve společnosti. Kulturní dimenze lidského kapitálu
Vzdělaní lidé si osvojují určitý standard chování a jednání, oblékání i vyjadřování a
vytvářejí tak vztahy a kulturní prostředí, v němž žijí oni, jejich nejbližší a přátelé. Šíří tak kolem sebe hodnoty kultury, které předávají na další generaci.14
Z těchto výnosů nemá užitek pouze člověk sám, ale i jeho rodina, přátelé a i celá
společnost. Proto jde vlastně i o výnosy společenské, čili vzdělání zvyšuje blahobyt celé
společnosti a je jedním z hlavních zájmů státu. Z tohoto vyplívá zodpovědnost státu za vzdělávání občanů, která se vysvětluje na základě požadavku společnosti, aby si každý osvojil určitý stupeň gramotnosti a vzdělanosti a přijal určitý soubor kulturních a etických norem.
Kde končí odpovědnost státu za vzdělání národa? Politicky zvolená míra státního
paternalismu a velikost pozitivní externality nutně limitují vládní zodpovědnost za vzdělání. Stát ovšem na sebe bere i náklady na vyšších úrovních vzdělávání, neboť tak dosahuje lepších
ekonomických i společenských výsledků. Obecně platí, že investovat by se mělo až do té míry, kdy dodatečné výnosy uhradí náklady investice a poskytnou tržní úrokovou míru. Pokud jde
o investice do vzdělání, představují dodatečné výnosy zvýšení platu toho, kdo se vzdělává, a
jsou-li investice dotovány státem, vzdělávající tyto náklady nenese. Protože vzdělávající se
nepociťují náklady svého vzdělání v celém rozsahu, budou požadovat tuto službu v nadměrném množství, a vzdělávacích služeb bude nutně nedostatek. Ke snížení rozsahu
nedostatku vzdělání by přispělo posílení podílu toho, kdo získává soukromé výnosy, tedy
studujícího, jeho rodiny nebo firmy. Rozšířila by se možnost svobodné volby pro každého v oblasti vzdělávání.15
2. 3. Vzdělání, kvalifikace a Evropská unie
Zrychlující se tempo technologických změn způsobuje, že jednotlivec během své
profesní dráhy zažije více těchto změn, s kterými se musí určitým způsobem vyrovnat. Jedinou možností, jak být úspěšný na trhu práce, je držet krok s těmito změnami, osvojovat si nové potřebné znalosti a dovednosti. 14
BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003.
140 s. ISBN 80-86429-16-4 15
BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003.
140 s. ISBN 80-86429-16-4
22
Jednotícím prvkem všech současných strategií a politik EU je vysoce ambiciózní cíl
formulovaný na Lisabonském summitu Evropské rady v březnu roku 2000. Cílem EU je
stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostně založenou ekonomikou. K naplnění tohoto cíle byly identifikovány následující oblasti, v nichž je třeba dosáhnout pozitivního postupu:
vytvoření široce přístupné informační společnosti
-
vytvoření evropského prostoru pro výzkum a inovace
-
dokončení sjednocení trhu pro odvětví služeb a pro síťová odvětví
-
vytvoření efektivních a integrovaných finančních trhů
-
podpora podnikání prostřednictvím snížení regulační zátěže pro podniky a zlepšení
podmínek pro začínající malé a střední podniky
sociální začlenění ekonomicky neaktivních a nízkokvalifikovaných osob
-
modernizace systému sociální ochrany
-
udržitelný rozvoj zajišťující dlouhodobou kvalitu života
-
Jak je patrné z tohoto přehledu, převážná část těchto oblastí se týká lidských
zdrojů.16
EU není společenstvím států se srovnatelnou výší ekonomické úrovně ani srovnatelnou
kvalitou lidských zdrojů. Naopak mezi jednotlivými členskými státy existují poměrně výrazné
rozdíly. Předpokladem stability EU je postupné sbližování sociálně ekonomické úrovně členských států. I když EU věnuje určitý objem prostředků na podporu rozvoje zaostalejších států, rozhodující je jejich vlastní úsilí. Úspěch těchto snah je závislý zejména na lidských zdrojích.
Centrem Lisabonské strategie je přechod ke znalostně založené ekonomice. V oblasti
vzdělávání jsou formulovány následující hlavní cíle:
výrazné zvýšení výdajů na lidské zdroje v přepočtu na obyvatele
-
podpora celoživotního učení
-
lepší přizpůsobení kvalifikací a dovedností potřebám společnosti založené na
znalostech
zlepšení systému uznávání kvalifikací
-
podpora výuky jazyků EU a zavádění evropské dimenze vzdělávání
16
BURDA,V. CZESANÁ, V. a kol. Lidské zdroje v České republice 2003 [on-line].
23
-
podpora partnerství škol prostřednictvím internetu. 17 Vzdělávání a zvyšování kvalifikací přispívá v řadě aspektů k dosažení cílů
zaměstnanosti a tvorby nových a lepších pracovních míst. Vzdělanostní úroveň je základní determinantou úrovně důchodu a kvalitativní pozice jedince na trhu práce. V pozitivním
vztahu mezi vzděláním a výdělky představuje středoškolské vzdělání bod zvratu, za nímž je
dodatečná vzdělanostní úroveň spojena s vysokou prémií. Dodatečný rok vzdělání v průměru
zvyšuje mzdy pracovníků v EU o 6,5%. V praxi dále platí, že míra nezaměstnanosti klesá s vyšší úrovní dosaženého vzdělání a míra zaměstnanosti naopak roste, a to i u problémových skupin. Ke zvýšení zaměstnanosti a produktivity přispívá rovněž kvalita pracovních míst, jejíž součást představuje zvyšování kvalifikací v průběhu profesní kariéry.
Rostoucí prémie za dosaženou kvalifikační úroveň přispívá k polarizaci společnosti
v neprospěch méně vzdělaných a kvalifikovaných skupin, která narušuje ekonomickou a sociální kohezi (soudržnost).
Zvyšování kvality lidských zdrojů představuje vedle růstového faktoru také klíčový
nástroj podpory sociálního začlenění. Nárůst podílu pracovní síly s vyšším vzděláním
podporuje pokles důchodové nerovnosti. Vzdělání a zvyšování kvalifikací rovněž přispívá ke zvyšování politické a sociální odpovědnosti obyvatel v občanské společnosti.18
Příloha č. 1: Struktura zaměstnanosti a kvalifikací podle OKEČ (v %)
17 18
BURDA,V. CZESANÁ, V. a kol. Lidské zdroje v České republice 2003 [on-line].
BURDA,V. CZESANÁ, V. a kol. Lidské zdroje v České republice 2003 [on-line].
24
3.
STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné,
produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na barvu pleti, rasu, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických
stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, sociální nebo etický původ, majetek, zdravotní stav nebo věk, je jedním ze základních práv občana.
Státní politika zaměstnanosti se člení na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) a pasivní
politiku zaměstnanosti (PPZ). Obsahem těchto dvou pojmů je v každé zemi něco poněkud
odlišného a také různé země kladou odlišný důraz na tu či onu složku politiky zaměstnanosti. Struktura
používaných
opatření
v jednotlivých
zemích
závisí
na
ekonomických,
institucionálních, sociálních a politických podmínkách, ale i na tradicích a dosavadním
institucionálním a sociálním vývoji. PZ prošla určitým vývojem. Nejdříve se realizuje PPZ.
APZ se rozvíjí prakticky až po druhé světové válce, ale až do 70. let byla její opatření méně
výrazná. V období ropných šoků a ekonomické krize se však ukázalo, že finanční podpora sama o sobě nic neřeší a navíc často negativně ovlivňuje postoje lidí k práce. Důraz se proto přesunul na aktivní opatření politiky zaměstnanosti a tento trend přetrvává dodnes.
Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát spolu s dalšími subjekty, které jsou činné na
trhu práce a těmi jsou zaměstnavatelé a odborové organizace. Při provádění politiky
zaměstnanosti spolupracuje s dalšími subjekty, kterými jsou územní samosprávné celky, profesní organizace, sdružení osob se zdravotním postižením a organizace zaměstnavatelů.
Státní politika zaměstnanosti zahrnuje zejména dle §1 zákona č.435/2004 Sb. o
zaměstnanosti: a)
b)
c)
d) e)
zabezpečování práva na zaměstnání
sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz a koncepcí
zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob
koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu
práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu
tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti
zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti 25
f) g) h) i)
j)
tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti
a lidských zdrojů na úseku trhu práce
hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti
poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci
opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez
ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup
k) l)
k zaměstnání,
rekvalifikaci,
přípravu
k práci
a
rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob
ke
specializovaným
opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin
fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce
usměrňování zaměstnávání pracovních sil z zahraničí na území České republiky a
území České republiky do zahraničí
Základy státní politiky zaměstnanosti byly položeny již v roce 1990. Jako hlavní nástroj
pro řešení problému nezaměstnanosti vznikly úřady práce.
Hlavní náplní úřadů práce je pravděpodobně funkce zprostředkování práce, nejde však o
funkci jedinou. Úřady práce mimo jiné: -
monitoruje zaměstnanost ve svém okrese a přijímá opatření na ovlivnění nabídky
práce a poptávky po ní
rozvíjí trh práce za spolupráce se správními orgány a orgány územní samosprávy
dbá na rovné zacházení s osobami bez ohledu na jejich pohlaví, národnost, etnikum,
postižení aj. (zákaz diskriminace)
účastní se mezinárodních programů na podporu zaměstnanosti
zprostředkovává zaměstnání zájemcům a uchazečům o zaměstnání
poskytuje informační a poradenské služby zaměstnancům i zaměstnavatelům
používá nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a v souvislosti s tím poskytuje
příspěvky (rekvalifikace, investiční pobídky…)
vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci (pasivní politika
zaměstnanosti)
poskytuje zaměstnavatelům s více než 50% postižených zaměstnanců příspěvek na
podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
vede různé evidence (uchazečů, zájemců, volných pracovních míst, osob se 26
zdravotním postižením, cizinců ad.) -
vykonává kontrolní činnost (kontroluje zaměstnanost, dodržení pracovněprávních
předpisů i kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatele ad.) a jiné19
Výdaje na politiku zaměstnanosti v České republice neustále rostou.
Graf č. 5: Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti v tis. 11 750 430
2004
10 858 638
2003
9 879 089
roky
2002
9 522 338
2001
9 086 623
2000 1999
5 096 712
1998
7 844 645
3 972 035
1997 0
2 000 000
4 000 000
6 000 000
8 000 000
10 000 000
12 000 000
PZ
Zdroj: www.potal.mpsv.cz
3. 1. Pasivní politika zaměstnanosti
Pasivní politika zaměstnanosti zahrnuje nejrůznější formy kompenzace za ztrátu
výdělku. Původně byla vztažena ke kvalifikovaným dělníkům, kteří měli vyšší mzdy a v souvislosti s tím také byli zahrnutí do schémat pojištění v nezaměstnanosti. Využívala ji především odvětví citlivá na hospodářský cyklus (často exportní odvětví).
První celostátní systémy pojištění v nezaměstnanosti vznikly počátkem 20. stol
v Norsku a v Dánsku, kdy šlo o dobrovolné pojištění se státními dotacemi. První povinný
systém pojištění v nezaměstnanosti byl uzákoněn ve Velké Británii v roce 1911. Vedle toho vznikly i systémy pomoci v nezaměstnanosti na bázi sociální pomoci, poprvé v Lucembursku 1921 a později na Novém Zélandu a v Austrálii. Tyto systémy existují i v dnešní době. Vedle
toho se v řadě zemí poskytuje jednorázová dávka – odstupné, mající charakter jednorázového
odškodného při propuštění ze zaměstnání. Odstupné vyplácí zaměstnavatel nebo státní úřad. 19
Politika zaměstnanosti a personální řízení – vypracované otázky ze zaměstnanosti [ on-line].
27
V několika existují navíc speciální podnikové pojištění proti nezaměstnanosti, zvláště pro zaměstnance ve stavebnictví, dokaře, železničáře a námořníky.
Pasivní politika zaměstnanosti jsou v podstatě různé dávky a příspěvky pro
nezaměstnané, aby byli schopni přežít do té doby, dokud neseženou práci. Čím větší je
nezaměstnanost, tím je pro stát dražší. Potom na aktivní politiku zaměstnanosti lze vydat jen to, co zbude po zaplacení pasivní politiky zaměstnanosti.
Být delší dobu bez práce je pro jednotlivce velký problém jednak finanční (snížení
životní úrovně o 50%), jednak psychický. Proto ekonomicky vyspělé státy kladou důraz na co nejnižší nezaměstnanost svého obyvatelstva. Snaha o nulovou nezaměstnanost svého obyvatelstva. Snaha o nulovou nezaměstnanost je však pouze utopií, které v tržním demokratickém prostředí nelze dosáhnout. Je tak třeba zabezpečit ty, kteří nemají práci, ale
snaží se ji najít, do té doby dokud se jim to nepodaří. U nás k tomu slouží podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. 3. 1. 1. Podpora v nezaměstnanosti
Dle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti má nárok na podporu v nezaměstnanosti
uchazeč, který: -
v posledních 3 letech pracoval alespoň 12 měsíců (případně vykonával činnost, kterou
zákon uznává jako náhradní dobu zaměstnání: např. invalidita, péče o dítě nebo o bezmocnou osobu ad.)
-
požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání o poskytnutí
podpory v nezaměstnanosti
ke dni, ke kterému má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem
starobního důchodu
Nárok na podporu zaniká: -
uplynutím podpůrčí doby
ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (v případě vlastní žádosti,
nástupu do zaměstnání nebo do výkonu trestu, nebo v případě smrti uchazeče)
vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání (zejména v případě, kdy uchazeč
nespolupracuje s úřadem práce, např. odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo se navzdory předchozí dohodě řádně nerekvalifikuje)
Podpůrčí doba: doba, po kterou náleží uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti. 28
Je rozdílná u jednotlivých skupin osob a jsou rozdílné i podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti: -
do 50 let věku se poskytuje na 6 měsíců
od 50 let do 55 let věku se poskytuje na 9 měsíců; podmínkou je celková doba účasti
na důchodovém pojištění v délce alespoň 25 roků
nad 55 let věku se poskytuje po dobu 12 měsíců; celková doba účasti na důchodovém
pojištění musí být alespoň 30 let. Pokud je však osoba překračující tuto věkovou hranici
schopna prokázat celkovou dobu účasti na důchodovém pojištění alespoň 25 let, náleží mu podpora v nezaměstnanosti v délce 9 měsíců Výše podpory v nezaměstnanosti:
-
stanoví se procentní sazbou z průměrného měsíčního výdělku; u osob, které
vykonávaly
samostatnou
výdělečnou
činnost,
se
stanoví
z vyměřovacího základů přepočteného na 1 kalendářní měsíc -
procentní
sazbou
první 3 měsíce podpůrčí doby činí 50% průměrného měsíčního výdělku nebo
vyměřovacího základu a po zbývající dobu 45%
maximální výše podpory je 2,5 násobek částky životního minima
Pro získání této podpory musí uchazeč pravidelně docházet na schůzky na úřad práce,
nesmí pracovat nebo podnikat, aniž by to oznámil na ÚP, nesmí mařit spolupráci s úřadem práce a nemůže odmítnout zprostředkované zaměstnání bez vážných důvodů. 3. 1. 2. Podpora při rekvalifikaci
-
poskytuje se uchazeči po celou dobu rekvalifikace zabezpečované úřadem práce
v den, kdy má být podpora přiznána nesmí být osoba poživatelem starobního důchodu
Výše podpory při rekvalifikaci: -
stanoví se procentní sazbou z průměrného měsíčního výdělku; u osob, které
vykonávaly
samostatnou
výdělečnou
činnost,
se
stanoví
z vyměřovacího základů přepočteného na 1 kalendářní měsíc -
procentní
sazbou
výše činí 60% průměrného měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu maximální výše podpory je 2,8 násobek částky životního minima
Podpora při rekvalifikaci je vyšší než podpora v nezaměstnanosti. Má tudíž motivační 29
charakter k prohlubování znalostí a přizpůsobení se trhu práce.
3. 1. 3. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti ve vztahu k celkovým výdajům
na státní politiku zaměstnanosti
Z níže uvedeného grafu je patrné, že v podílech na APZ a PPZ došlo od roku 1997
k velikému pokroku. Zatímco v tomto roce byla většina celkových výdajů vynaložena na PPZ
v dalších letech dochází ke snižování významu pasivní politiky zaměstnanosti a roste význam
politiky aktivní. Podíl PPZ je však každoročně vyšší jež 50%. Výdaje na PPZ rok od roku narůstají, výjimkou však je 2000 a 2001, kdy jejich podíl vzhledem k roku 1999 poklesl. V dalších letech
nezaměstnaností.
dochází
k dalšímu růstu, který je zřejmě způsoben neustále rostoucí
Graf č. 6: Výdaje na PPZ ve vztahu k celkovým výdajům na PZ Výdaje na PPZ ve vztahu k celkovým výdajům na PZ v tis.
2003 2001 1999 1997 0
2 000 000 4 000 000 6 000 000 8 000 000 10 000 000 12 000 000 PZ
PPZ
Zdroj: www.portal.mpsv.cz
3. 2. Aktivní politika zaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti jako součást státní politiky zaměstnanosti podporuje
změny zaměstnanosti a sociálně ekonomický rozvoj v regionu. Podněcuje k hlesání a
vytváření nových pracovních míst a tvorbou pracovních příležitostí nabízí možnost pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání. Hlavním cíle APZ je aktivně ovlivňovat žádoucí rozvoj efektivní zaměstnanosti a zabraňovat zvyšování nezaměstnanosti.20 Strukturu cílů aktivní politiky zaměstnanosti můžeme vymezit jako:
20
Úřad práce v Chomutově. Politika zaměstnanosti v ČR [on-line]. Integrovaný portál MPSV
30
-
prosazování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu, zejména
snižováním nákladů na hledání zaměstnání (informace) a nápomocí přizpůsobení pracovní síly požadavkům trhu práce (o to usilují programy zvyšování motivace, rekvalifikace)
-
přerozdělení nezaměstnanosti ve prospěch nejvíce ohrožených skupin nezaměstnaných
(například dlouhodobě nezaměstnaných) s předpokladem, že lépe připravená pracovní
síla se rovněž uplatní ve zvýšené míře v důsledku zvýšení poprávky po práci, která vzroste v důsledku toho, že se tak zlepšuje celková kvalita pracovní síly (o to usilují zvláště programy tvorby pracovních míst) -
umožnění prvního kontaktu či udržení kontaktu s pracovním trhem při jeho delším
přerušení a ochrana lidského kapitálu a kvalifikace nezaměstnaných (v tomto případě
jde zejména o programy tvorby dočasných míst ve veřejném sektoru a pracovní zkušenosti pro absolventy škol) -
prevence
sociální
exkluze
a
prevence
zhoršování
celkové
kvality
nezaměstnaných (k tomuto cíly se vztahují např. motivační kurzy apod.)21
života
Aktivní politika zaměstnanosti byla již od počátku zaměřena na cílové skupiny
obyvatelstva. Těmito jsou většinou nejvíce ohrožené skupiny nezaměstnaných. Jsou to lidé polokvalifikovaní nebo lidé s nevhodnou kvalifikací, osoby se zdravotními nebojnými
handicapy na trhu práce. Podstatou APZ je eliminace kolektivních nevýhod různých skupin a kategorií nezaměstnaných. Sleduje především sociální strategické cíle pro postižené skupiny
nezaměstnaných (přímá tvorba pracovních příležitostí), vytváří opatření vedoucí k redistribuci nezaměstnanosti mezi sociálními skupinami. Tímto způsobem redukuje a tlumí sociální
nerovnosti a konflikty, které vyrovnávají společenské problémy. Další funkcí APZ je
eliminovat negativní ekonomické důsledky nezaměstnanosti a přispívat k hospodářskému růstu společnosti.22
Nástroje APZ: dle zákona č. 435/2004 Sb.o zaměstnanosti -
21
rekvalifikace
SIROVÁTKA T., RÁKOCZYOVÁ M.: Rozsah a cílenost programů aktivní politiky zaměstnanosti
v ČR, VÚPSV Praha, 2002 [on-line] 22
WINKLER J., WILDMANNOVÁ M.: Evropská unie: evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy,
1. vyd. Praha: Computer press, 1999. 143 s. ISBN 8072261959
31
-
investiční pobídky
veřejně prospěšné práce
společensky účelná pracovní místa překlenovací příspěvek
příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zpracování
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Pro osoby s nejnižším vzděláním jsou nejvyužívanější následující:
-
rekvalifikace
veřejně prospěšné práce
společensky účelná pracovní místa Ostatní nástroje, kterými se zabývají úřady práce:
-
opatření ve prospěch absolventů škol (absolventská pracovní místa pro získání
odborné praxe absolventů, dnes se tento nástroj již neaplikuje, pouze do 1. 10. 2004 )
opatření zaměřená na osoby se změněnou pracovní schopností (příspěvek na zřízení
chráněné dílny a chráněného pracoviště) 3. 2. 1. Rekvalifikace
Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace
uchazeče nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází
z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má
být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Úřad práce zabezpečuje rekvalifikaci pro uchazeče
nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání.23
Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o
zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání. V dohodě se stanoví podmínky, ze kterých bude
rekvalifikace provedena. Za účastníka rekvalifikace hradí náklady úřad práce a tento může poskytnou i příspěvek na úhradu nutných nákladů, které jsou spojeny s rekvalifikací (může jít 23
Úřad práce v Chomutově. Politika zaměstnanosti v ČR [on-line]. Integrovaný portál MPSV
32
např. o cestovné, stravné).
Specifickým typem rekvalifikace jsou rekvalifikace zaměstnanců. Zaměstnavateli, který
provádí rekvalifikace svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. Provádí se na základě dohody uzavřené
mezi úřadem práce a zaměstnavatelem a dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jestliže pro zaměstnavatele zajišťuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi ÚP a tímto zařízením. O rekvalifikaci nejde v případě účasti
zaměstnance na teoretické nebo praktické přípravě, kterou je zaměstnavatel povinen zabezpečovat pro zaměstnance podle příslušných právních předpisů a které je zaměstnanec povinen se zúčastnit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, nebo zaměstnance absolvuje
z vlastního zájmu, aniž by z hlediska jím vykonávané práce u zaměstnavatele byla nezbytná potřeba změny jeho dosavadní kvalifikace.24 Členění rekvalifikací: obecně: -
specifické: účastník kurzu získá specifické teoretické a praktické poznatky. Většinou
jede o rekvalifikace vztahující se k určité požadované profesi, které obsahuje nabídka
volných pracovních míst a často jsou spojeny s příslibem zaměstnání od zaměstnavatele. -
Nespecifické: slouží ke zvýšení zaměstnatelnosti. Jejich účastníci jsou převážně
absolventi středních a vysokých škol, kteří jsou školeni k získání znalostí požadovaných na trhu práce a tyto pak zvýší jejich uplatnitelnost.
Příloha č. 2: Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních prostředků na rekvalifikace vynaložených v roce 2004 3. 2. 2. Investiční pobídky
Pro zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu přistoupila vláda ČR v roce 1998
k zavedení systému investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory. Opatření týkající se oblasti nezaměstnanosti jsou především hmotná podpora vytváření nových pracovních míst a podpora rekvalifikací nebo školení nových zaměstnanců. Jedná se o nástroje, jež mají
celospolečenský význam, proto byly svěřeny do působnosti Ministerstva práce a sociálních
věcí. Mezi hlavní úkoly MPSV v oblasti investičních pobídek patří sjednávání konkrétních 24
Úřad práce v Chomutově. Politika zaměstnanosti v ČR [on-line]. Integrovaný portál MPSV
33
podmínek s investory a následná kontrola dodržování těchto podmínek.
Podmínkou pro poskytování hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst je
průměrná míra nezaměstnanosti. Podpora se poskytne v případě pokud zaměstnavatel vytvoří nová pracovní místa v oblasti, kde průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti v ČR. Tato podmínka platí i při poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců.
Výše hmotné podpory se odvíjí dle zákona č. 72/2000 Sb. O investičních
pobídkách ve znění platném od 1. 5. 2004 a činí: a) -
tvorba nových pracovních míst:
v případě, že míra nezaměstnanosti v oblasti, kde zřizuje zaměstnavatel nové pracovní
místo je vyšší nejméně o 50% než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, může být
poskytnuta podpora ve výši 200 000 Kč na jedno nově vytvořené pracovní místo. Pokud zaměstnavatel zaměstná osobu se zdravotním postižením nebo osobu, která byla
déle jak 6 měsíců vedena na úřadu práce po dobu alespoň jednoho roku, má nárok na získání další částky ve výši 50 000 Kč. -
V případě, že míra nezaměstnanosti v oblasti, kde zřizuje zaměstnavatel nové pracovní
místo je vyšší nejméně o 25% než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, může mu být poskytnuta podpora ve výši 100 000 Kč. Pokud přijme na dobu alespoň jednoho
roku osobu zdravotně postiženou nebo uchazeče o zaměstnání evidovaného déle jak 3 měsíce, příspěvek se navyšuje o dalších 25 000 Kč. -
b) -
Podmínkou je, že nově vytvořené pracovní místo musí být zachováno nejméně po
dobu 5 let ode dne prvního čerpání hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců
podpora v regionech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti činí 35% nákladů na
rekvalifikaci či školení
3. 2. 3. Veřejně prospěšné práce
Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti spočívající v údržbě
veřejných občanství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných
činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, nejdéle však na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně. 34
Veřejně prospěšné práce jsou realizované především pro rizikové skupiny uchazečů,
jako jsou občané se základním vzděláním, se zdravotním omezením, sociálně nepřizpůsobiví,
ženy s malými dětmi a dlouhodobě evidovaní na úřadech práce. ÚP může poskytnout zaměstnavateli finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl veden v evidenci úřadu práce a nastupuje do pracovního poměru v rámci VPP. Úřad práce upřednostňuje organizování VPP v těchto oblastech:
-
obecní úřady
městské části a organizace městských úřadů sociální služby
Jedná se zejména o práce nekvalifikované, ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních
nebo jiných obecně prospěšných institucí, ale také další právnické a fyzické osoby, které se zabývají obecně prospěšnými činnostmi – pomocné charitativní práce, činnost sociálního charakteru, kulturního charakteru apod.
Tyto dohody jsou uzavírány ne na konkrétní
uchazeče o zaměstnání, ale na počet míst a z tohoto faktu mohou vzniknout situace, kdy se na
jednotlivých místech po dobu platnosti dohody může vystřídat i větší počet uchazečů o zaměstnání.
Příloha č. 2: Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních prostředků na VPP vynaložených v roce 2004 3. 2. 4. Společensky účelná pracovní místa
Zřizování SÚPM je hlavním nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Jde o vytváření
trvalých nebo dlouhodobějších pracovních míst pro skupiny uchazečů, kterým nelze jiným způsobem zajistit odpovídající zaměstnání. Jedná se především o místa pro nejrizikovější skupiny uchazečů jako jsou absolventi, starší občané, nebo problematické menšiny. SÚPM se rozumí:
-
nová pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody
s ÚP a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem
-
nové pracovní místo, které zřídil po dohodě s ÚP uchazeč o zaměstnání za účelem
výkonu samostatné výdělečné činnosti
Finanční kompenzace, které může obdržet zaměstnavatel, pokud přijme uchazeče
z úřadu práce mohou být:
35
-
dotace na úhradu mezd a ostatních náhrad: úřad práce tyto prostředky poukazuje
měsíčně nejdéle na dobu 2 let. Částka obsahuje i sociální a zdravotní pojištění. Její výše
je stanovena podle skutečné mzdy, kterou uchazeč v zaměstnání pobírá. Zaměstnavatel tedy přesune mzdové náklady na úřad práce -
návratnou bezúročnou finanční výpomoc: na pořízení investic, na nákup pracovních
pomůcek atd. Maximální výše činí 80 000 Kč.
Dotace na úhradu úroků z úvěru: max. výše je 80 000 Kč na 1 SÚPM Ostatní účelové dotace dohodnuté v dohodě o zřízení SÚPM
Pokud se uchazeč rozhodně k výkonu samostatně výdělečné činnosti, má také nárok na
výše uvedené finanční kompenzace. Samozřejmě, nemá nárok na dotaci na mzdové náklady.
Podmínky pro získání dotace jsou shodné s podmínkami stanovenými pro zaměstnavatele. Pokud však tato samostatně výdělečně činná osoba přeruší podnikání do 2 let z vážných zdravotních důvodů, nemusí již tyto dotace vracet.
a) b) -
Výše příspěvku:
míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosáhne průměrné míry nezaměstnanosti
výše příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním
hospodářství za 1-3 čtvrtletí předchozího kalendářního roku
při vyhrazení 10 pracovních míst na základě jedné smlouvy může činit maximálně
šestinásobek této průměrné mzdy
míra nezaměstnanosti v daném okrese dosáhne průměrné míry nezaměstnanosti nebo
ji přesáhne
výše příspěvku může činit maximálně šestinásobek průměrné mzdy v národním
hospodářství na 1-3 čtvrtletí předchozího kalendářního roku
při vyhrazení 10 pracovních míst na základě jedné smlouvy může činit maximálně
osminásobek této průměrné mzdy
Příloha č. 2: Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních prostředků na SÚPM vynaložených v roce 2004 3. 2. 5. Překlenovací příspěvek
Na tento druh příspěvku má nárok má nárok člověk, který jako uchazeč o zaměstnání
vyřešil za pomoci úřadů práce svoji nezaměstnanost zahájením samostatně výdělečné činnosti. Příspěvek je vyplácen po dobu 3 měsíců do výše maximálně poloviny životního minima 36
jednotlivce. 3. 2. 6. Příspěvek na dopravu zaměstnanců
Příspěvek na dopravu zaměstnanců může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na
základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel zabezpečuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání, v případech, kdy hromadnými dopravními
prostředky prokazatelně není provozována doprava vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele.
Příspěvek se poskytuje max. ve výši 50% nákladů vynaložených na dopravu
zaměstnanců, u dopravy osob s těžším zdravotním postižením ve výši 100%. Není rozhodující, zda zaměstnavatel zabezpečuje dopravu sám nebo smluvně sjedná soukromého dopravce. 3. 2. 7. Příspěvek na zpracování
Příspěvek na zpracování může úřad práce poskytnou zaměstnavateli na základě s ním
uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (jde o osoby např. ženy po rodičovské dovolené, absolventi, zdravotně postižení, lidé nad 50 let apod.). Příspěvek se poskytuje na základě dohody maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance
pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, hradí se jednorázově zpětně za celé období.
3. 2. 8. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může úřad práce poskytnou
zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový
podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.
Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo
poskytování služeb, které dochází k zásadním technologickým změnám nebo změna předmětu podnikání zapsaná v obchodním rejstříku nebo živnostenském oprávnění.
Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům
přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytnou maximálně na dobu 6 měsíců a může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.
37
3. 2. 9. Dohody o absolventské praxi
Jednou z nejrizikovějších skupin uchazečů o zaměstnání jsou absolventi škol. Jejich
uplatnění je velice ztíženo faktem, že po ukončení studia nemají žádnou praxi a nemohou ji
získat a svoji pozici tím na trhu práce vylepšit, neboť o ně ze strany zaměstnavatelů není zájem. Proto pro uvedenou skupinu uchazečů o zaměstnání mohou úřady práce využít jeden z nástrojů APZ a těmi jsou tzv. dohody o absolventské praxi. V praxi to potom znamená, že příslušný úřad práce může uzavřít se zaměstnavatelem takovou dohodu až na dobu 12 měsíců a poskytnout zaměstnavateli smlouvou dohodnutý finanční příspěvek.
O uzavření dohody je nutné požádat ÚP písemně a v rámci každé dohody je na
vytvořené pracovní místo umístěn absolvent, který musí být v době uzavření dohody
uchazečem o zaměstnání. Absolvent musí v rámci uzavřené dohody vykonávat práci ve
stejném oboru, v němž vystudoval, např. střední školu, nelze tedy uzavřít dohodu pro absolventa ekonomické školy na strojírenský obor a opačně. Výše finančního příspěvku poskytovaného úřadem práce a způsob jeho hrazení je rovněž uvedena v dohodě a závisí jak
na situaci daného trhu práce, tak na finančních možnostech úřadu práce a na stanovených prioritách v rámci APZ. O uzavření dohody nelze v žádném případě požádat zpětně, tedy za
situace, kdy zaměstnavatel přijal do normálního pracovního poměru absolventa evidovaného úřadem práce a až po nějakém čase zjistil, že mohl v rámci APZ čerpat finanční prostředky. U jednoho zaměstnavatele může být umístěno i několik absolventů, a to i na dobu kratší, než je výše uvedených 12 měsíců.25
Jak již bylo výše uvedeno, od 1. 10. 2004 se tento nástroj neaplikuje, pro absolventy a
mladistvé, kteří z důvodů chybějících pracovních zkušeností lze použít ostatních nástrojů APZ určených pro problémové skupiny.
Příloha č. 2: Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních
prostředků na absolventské praxe vynaložených v roce 2004
3. 2. 10. Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna pro osoby se ZPS
Úřad práce podporuje vytváření a udržení pracovních míst pro osoby se zdravotním
postižením, zejména s těžším zdravotním postižením, kteří jsou dlouhodobě evidovaní, se
základním vzděláním, bez pracovní praxe nebo nejsou schopni ze zdravotních důvodů 25
Úřady práce a aktivní politika zaměstnanosti – nástroje APZ (jen) pomáhají řešit
nezaměstnanost. Noviny MPSV [on-line]
38
vykonávat svoji původní profesi.
CHPM je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním
postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Může se jednat i o CHPM
v domácnostech osob se zdravotním postižením. Vytvořené místo může být obsazeno osobou se zdravotním postižením i na zkrácený pracovní úvazek. CHPM musí být provozováno (tj.
být obsazeno) po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě, dočasná neobsazenost se
do této doby nezapočítává. ÚP je oprávněn poskytnout příspěvek na zřízení jednoho místa pro občana se ZPS nejvýše v hodnotě 100 000 Kč.
CHPD je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a
přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60% těchto zaměstnanců. CHPD musí bít provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě, dočasná neobsazenost se
do této doby nezapočítává. CHPD musí být přizpůsobena pro zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
z hlediska
jejich
specifických
architektonických bariér, sociálního zařízení apod.
potřeb,
např.
z hlediska
ÚP může poskytnou zaměstnavateli
příspěvek, v max. hodnotě 100 000 Kč na jedno místo, stejně jako příspěvek na CHPM. ÚP
může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout i příspěvek na částečnou )hradu provozních nákladů na CHPD. Výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku na
jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné vždy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením.
Příloha č. 2: Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních prostředků na CHPM a CHPD vynaložených v roce 2004
39
4. TRH PRÁCE V ČR A VE VYBRANÝCH KRAJÍCH ČR Česká ekonomika se od roku 1989 značně otevřela a v současné době funguje jako
součást globálního ekonomického prostředí se všemi výhodami, riziky i těžkostmi, které s sebou globální ekonomika přináší.
Vedle obecných globalizačních trendů se Česká republika musí vyrovnávat s rychle
probíhajícím procesem ekonomické transformace. Zatímco ostatní vyspělé země procházely transformačním
procesem
postupně,
centrálně
plánovaná
socialistická
ekonomika
s nadměrnou podporou těžkého průmyslu vedla k zakonzervování zastaralé ekonomické
struktury. Mnohá odvětví založená na dělnických profesích se nutně po roce 1989 dostala do problémů v konfrontaci s efektivnější západní produkcí. V důsledku současné transformace a restrukturalizace
tak
dochází
k poměrně
rychlým
změnám
v podílu
ekonomických odvětví či ekonomických sektorů na tvorbě HDP.
jednotlivých
Výsledkem této
transformační fáze jsou významné změny sektorové struktury útlum některých odvětví, zejména těžkého průmyslu, které s sebou přinášejí výrazné přesuny v oblasti zaměstnanosti, doprovázené do té doby neznámými nezaměstnaností.26
faktory, zejména strukturální a regionální
Důsledkem této složité situace, rostoucí konkurence, nejistoty a nestability na trhu práce
je růst významu vzdělání pro pracovní uplatnění. Podstatnou roli ve vzdělání pro získání pracovního místa dokládá i skutečnost, že s nezaměstnaností mají mnohem větší problémy
pracovníci s nižší úrovní vzdělání, zatímco s rostoucí úrovní vzdělání jak míra, tak i délka
nezaměstnanosti klesají. Vedle úrovně získaného vzdělání vystupuje jako důležitý faktor pro získání pracovního uplatnění šířka oboru vzdělání, adaptabilita a schopnost dalšího vzdělávání. S těmito trendy souvisí i požadavky na školský systém, jehož cílem se stává
vytváření odpovídající struktury oborů, příprava mladých lidí na celoživotní zaměstnatelnost apod.
Vzdělanostní úroveň v České republice lze v celkovém pohledu z určitých hledisek
hodnotit kladně, protože dlouhodobě docházelo k růstu kvalifikační úrovně obyvatel jako celku. S ohledem na zajištění kvalifikované pracovní sily, zejména pro průmyslovou výrobu, bylo poskytováno velkému podílu obyvatelstva vzdělání v učebních oborech, zájem o středoškolské maturitní a zejména o vysokoškolské vzdělání byl však omezován nízkými
počty přijímaných žáků. Český republika má tedy nízký podíl obyvatelstva s pouze základním 26
VOJTĚCH J., ÚLOVCOVÁ H., a kol.: Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2004, Národní
ústav odborného vzdělávání Praha, 2004 [on-line]
40
vzděláním či bez vzdělání, na druhé straně proporce vzdělanostní struktury zaměstnaných, zejména podíl pracovníků s terciálním vzděláním, zdaleka neodpovídají struktuře, která je obvyklá ve vyspělých evropských zemích. 27
Vývoj v polistopadovém období byl charakterizován značnými změnami jak v počtech
žáků procházejících jednotlivými druhy vzdělávání, tak v počtech žáků připravujících se
v jednotlivých profesích oblastech přípravy. Postupně se výrazně zvýšil počet žáků připravujících se v oborech umožňujících získat úplné střední odborné vzdělání (maturitu) jak
v oborech umožňujících pokračovat ve studiu po vyučení. Pře rokem 1989 byly proporce struktury direktivně určovány systémem směrných čísel (60% žáků ve středoškolském
vzdělávání se muselo vzdělávat ve středních odborných učilištích, 15% na gymnáziích a 25%
ve středních odborných školách), s cílem zajistit pracovní sílu pro tehdejší strukturu národního hospodářství. Následný vývoj byl umožněn uvolněním direktivního řízení a vycházel ve značné míře z respektování zájmů žáků a jejich rodičů. Velice diskutovanými
byly po určitou dobu dvě otázky: zda je tento vývoj v souladu s potřebami společnosti, tedy přesněji s potřebami trhu práce, a zda pokles podílu vyučených bude trvalý. V současnosti je
již zřejmé, že míry nezaměstnanosti potvrzují správnost uvedeného vývoje i z krátkodobého
hlediska (míra nezaměstnanosti vyučených je trvale a stále podstatněji vyšší než u maturantů),
uvedený vývoj je však jedinou možností, jak zlepšit vzdělanostní strukturu obyvatelstva tak, aby lidské zdroje v České republice nemusely být lacinou pracovní silou, ale mohly vytvářet zázemí pro konkurenceschopnost naší země.28
Struktura pracovních sil se výrazně mění a bude měnit i nadále v souladu s vývojem ve
vyspělých zemích. V ČR došlo ke změně v poměrech přijímaných uchazečů, 40% studentů k vyučení, 40% studentů do maturitních oborů a 20% studentů do gymnázií. I přesto situace stále ještě neodpovídá proporcím v rozvinutých zemích, zejména v terciálním vzdělávání, kde ČR významně pokulhává.
Současná společnost v ČR i ve světě prochází změnami, které se týkají všech stránek
jejího života. Tempo změn se stále zrychluje a klade stále vyšší nároky na úroveň znalostí,
vzdělání, na kvalifikaci a adaptabilitu všech jejich členů. Mění se i charakter práce a požadavky na pracovní sílu. V ČR je situace v tomto směru ještě složitější vzhledem 27
VOJTĚCH J., ÚLOVCOVÁ H., a kol.: Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2004, Národní
ústav odborného vzdělávání Praha, 2004 [on-line] 28
VOJTĚCH J., ÚLOVCOVÁ H., a kol.: Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2004, Národní
ústav odborného vzdělávání Praha, 2004 [on-line]
41
k přechodu společnosti od plánovitého na tržní hospodářství od počátku 90. let a k jeho restrukturalizaci. V důsledku toho dochází k přeskupení pracovních sil mezi jednotlivými sektory. Zejména zvyšování počtu zaměstnanců v terciárním sektoru na úkor primárního.29
Postavení lidí s různým vzděláním na trhu práce se v posledních letech podstatně
změnilo ve prospěch lidí s vyšším vzděláním. Lidé, kteří dosáhli vyššího vzdělání, mají
během svého života nejen mnohem širší a rozmanitější možnosti výběru z různých zaměstnání a povolání na trhu práce, ale většinou i větší uspokojení z práce, kterou vykonávají. Mají
ovšem také podstatně vyšší mzdy a zaměstnatelnost, jsou tedy výrazně méně ohroženi nezaměstnaností. Tento proces proběhl v celé ČR, přestože v různých regionech poněkud rozdílně. Zvýšilo to motivaci lidí po dosažení vyššího vzdělání, o čemž svědčí mimo jiné
prudce rostoucí zájem mladých lidí o studium v maturitních oborech středních škol a na vyšších odborných a vysokých školách nebo novinové stránky plné inzerátů nabídek škol či jiných vzdělávacích institucí, vzdělávacích programů a kurzů. Bezesporu jde o trend, který je
pro vzdělání velmi výhodný, přestože je u nás oslabován snahou především o získání příslušného osvědčení, diplomu či titulu, která poněkud odsouvá samotný obsah o kvalitu vzdělání.30
Nepochybně platí nejen to, že vyšší vzdělání začalo být trhem práce výrazně
odměňováno, ale také sami lidé s vyšším vzděláním si uvědomují, že mohou svému zaměstnavateli více nabídnout a být pro něj užitečnější než lidé s nižším vzděláním. Jejich cena na trhu práce tedy roste, a proto také očekávají a žádají vyšší výdělky.
Na Českém trhu práce dochází od roku 1990 k zásadním změnám. V České republice
došlo k očekávanému nárůstu obyvatelstva v produktivním věku, k poklesu míry ekonomické
aktivity žen (v menší míře i mužů) a k poklesu ekonomické aktivity obyvatelstva v postproduktivním věku. Trh práce výrazně ovlivnilo zejména omezování pracovních míst v souvislosti
s útlumem
s přezaměstnaností.
neefektivních
výrob
a
řešením
problémů
souvisejících
V prvních transformačních letech je udržována přezaměstnanost zejména v průmyslu a
to převážně z důvodů ekonomických (nízká cena práce), ale i z důvodu preferování sociálního smíru.
29 30
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Jihočeský kraj, [on-line]
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Jihomoravský kraj, [on-
line]
42
Vzdělání populace
Na českém trhu práce docházelo během posledních dvanácti let k mnoha strukturální
změnám, které měly podstatný vliv na celkové požadavky trhu práce na vzdělání a kvalifikaci.
Množství lidí odcházelo především ze zemědělství, lesnictví a dobývání nerostů (primárního sektoru) do sektoru služeb a v něm hlavně do obchodu, pohostinství, peněžnictví a do veřejné
správy (tedy zvláště do terciárního a mnohem méně do kvartérního sektoru). Největší odchylky od EU přetrvávají ve dvou základních směrech: předimenzována je zaměstnanosti v průmyslu a nedostatečná rozvinutá sféra služeb (hlavně kvartérní sektor s nejsložitější prací a nejkvalifikovanějšími lidskými zdroji).31
Dynamika vývoje je v ČR a EU rozdílná. V ČR sice poměrně rychle mizí pracovní síla
s nejnižším vzděláním, ale na druhé straně rozšiřování terciárního vzdělání není příliš
dynamické. Nejde však v první řadě o počáteční vzdělání, ale především o vzdělávání další,
popř. celoživotní. Navíc se v některých rozborech ukazuje, že vyučení – které je nejčetnějším
stupněm vzdělání v ČR – nezaručuje jejich nositelům dostatečnou funkční gramotnost a flexibilitu. Naopak v zemích EU jsou poměrně rychlé oba procesy: úbytek lidí s nejnižším vzděláním.32
Vzdělání a kvalifikace pracovní síly prochází změnami, které jsou poznamenány
dlouhodobým působením vzdělávacího systému. Na trhu práce totiž například současně působí jak mladý člověk, který ukončil studium před jedním či dvěma roky, stejně jako
šedesátník, který začal chodit do školy před rokem 1950 a maturitu získal kolem toku 1960.
Proto je také dynamika vzdělání pracovní síly velmi závislá na vývoji, politikách a opatřeních, které se odehrály již před desítkami let. Česká pracovní síla je dlouhodobě orientována na velice silně zastoupenou střední kvalifikaci, s omezeným podílem nejvíce i nejméně vzdělaných. Liší se tím podstatně od některých zemí Evropské unie. Země EU mají ve svém
průměru nepochybně užší středně vzdělanou pracovní sílu a naopak podstatně více než u nás
je zastoupena populace, která má vzdělání terciární úrovně, ale rovněž populace, která dosáhla jen základního vzdělání nebo ani to ne.33
31
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Hlavní město Praha,
[on-line] 32
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Hlavní město Praha,
[on-line] 33
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Jihomoravský kraj, [on-
line]
43
4. 1. Osoby se základním vzděláním a nezaměstnanost
Základní škola poskytuje základní vzdělání a připravuje žáky pro další vzdělávání a pro
praxi. Základní škola zajišťuje povinnou školní docházku naprosté většině odpovídající
populace. V ČR je povinná a podle školského zákona devítiletá. Začíná zpravidla počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku.
Základní vzdělání je možno z hlediska požadavků trhu práce označit v podstatě za
vzdělání nedostatečné a většina absolventů, kteří ukončili vzdělávání na této úrovni končí na úřadech práce jako nezaměstnaní.
Mladí lidé s nízkou úrovní dosaženého vzdělání tvoří v sociálně-ekonomickém kontextu
rizikovou skupinu ohroženou dlouhodobou nezaměstnaností. Nízká úroveň počátečního vzdělávání představuje handicap na trhu práce a lidé se základním nebo nedokončeným
základním vzděláním mají ve srovnání s ostatními vzdělanostními skupinami výrazně větší problémy se získáním pracovního uplatnění.
Důvody tohoto stavu můžeme hledat především ve vnějších mechanismech působících
na trhu práce, v oblasti strukturálního nedostatku pracovních příležitostí pro pracovníky s nízkou kvalifikací. Ten je dán jednak technologickým rozvojem, který vede ke snižování poptávky po pracovnících s nízkou kvalifikací a jednak na straně nabídky i celkově rostoucí úrovní
vzdělání
v populaci,
která
způsobuje,
že
zaměstnavatelé
dávají
přednost
zaměstnancům s vyšší úrovní kvalifikace, i když to pracovní místo nevyžaduje a teoreticky by
mohlo být určeno pro zaměstnance s nižší kvalifikací. Dalším důvodem problémů uplatnění na trhu práce je u mladých lidí jejich nedospělost, opouštějí základní školu v 15 či 16 letech a
možnost jejich zaměstnání je pak velice problematická, ať již z pohledu fyzické či mentální vyspělosti.34
Vedle těchto strukturálních faktorů spolupůsobí i problémy spojené s vnitřní
charakteristikou této skupiny mladých lidí, jejich sociálním zázemím, předčasnými odchody
ze vzdělávání, lhostejností a nezájmem k dalšímu vzdělávání. Rizikovým faktorem je přitom samotná dlouhodobá nezaměstnanost. V situaci, kdy nezaměstnaný, který měl zájem pracovat zjistí, že šance na získání práce je příliš malá, ztrácí zpravidla i zbývající motivaci, kruh se
uzavírá, hrozí vytvoření negativní stavové závislosti, přijetí pasivních nebo negativních postojů k hledání pracovního uplatnění. Závažnost uvedené situace spočívá v tom, že placená 34
TRHLÍKOVÁ, J., VOJTĚCH, J., Sociální aspekty nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní
vzdělání.NUOV Praha, 2003 [on-line]
44
práce je dnes nejen zdrojem živobytí, ale i statusu, identity a sebevědomí jedince, jinak řečeno
sociální postavení je odvozeno přímo nebo zprostředkovaně z postavení na trhu práce. Dlouhodobá nezaměstnanost pak v této širší souvislosti znamená ohrožení sociálním vyloučení.
Jedním z charakteristických znaků osob s nejnižší úrovní vzdělání je sociální zázemí
rodiny, které se vyznačuje častějším výskytem neúplných rodin a nezaměstnaností jednoho nebo dokonce obou rodičů. Riziko této skutečnosti spočívá v tom, že závislost rodičů na sociálních dávkách a nižší životní úroveň se mohou promítat do vytváření specifických
hodnot a vzorců chování. Je třeba si uvědomit hrozbu, že pokud už se tato „specifická
kultura“ vytvoří, má tendenci se institucionalizovat a jako taková je pak přenášena z generace na generaci. Děti z těchto rodin pak v procesu socializace přijímají odlišné hodnotové postoje
a nízké aspirace, což je hendikepuje při vyhledávání a využívání životních šancí. Mezi
specifické rysy patří pocit bezmoci, závislosti, orientace na přítomnost, neschopnost plánovat.35
Dalším charakteristickým znakem je vysoká míra lhostejnosti, nezájem o další
vzdělávání a celkový přístup, který se charakterizuje jako vysoce pasivní. Nízká motivace a
nedostatečná kvalifikace značí nepříznivou situaci při uplatnění na trhu práce a také ohroženost dlouhodobou nezaměstnaností. Ta znamená závislost na sociálních dávkách a v případě nezaměstnanosti celé rodiny přijetí statusu a stavu nezaměstnaného.
Nejdůležitějšími důvody, proč nezaměstnaní mladí lidé s minimální úrovní vzdělání
nepokračují ve studiu nebo v jiné formě vzdělávání, je odpor k učení i negativní vztah ke
škole. Významným a dosti znepokojujícím důvodem je ale i celková lhostejnost, neschopnost plánovat budoucí život, uvědomit si souvislosti mezi vzděláním, pracovním uplatněním a
postavením. Jedním z možných vysvětlení tohoto postoje je rovněž nedostatečná motivace ze strany rodiny, přijetí pasivního postoje, rezignace a adaptace na neúspěch. U části mladých lidí se setkáváme i s velmi nízkou sebedůvěrou, obavami z nezvládnutí školní látky apod. Graf č. 7 Podíly osob starších 15 let se základním vzděláním
35
TRHLÍKOVÁ, J., VOJTĚCH, J., Sociální aspekty nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní
vzdělání.NUOV Praha, 2003 [on-line]
45
%
Podíly osob se základním vzděláním 1993 - 2004 30 25 20 15 10 5 0
27,6 26,9 26,6 25,5 24,6 23,9 23,1
24,4
24,4 22,2
21,4 20,8
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky
Základní vzdělání Zdroj: www.czso.cz
V roce 1993 bylo v České republice 27,6% osob se základním vzděláním. V průběhu
těchto sledovaných období její míra neustále klesala, což je způsobeno právě neustálým
zvyšováním požadavku na vyšší vzdělání. Malé zvýšení nastalo pouze v roce 2000 a 2001, kdy se míra vzdělanosti osob mírně zvýšila. Šlo však o zvýšení mírné, které činilo cca 1%.
V roce 2004 již bylo s touto úrovní vzdělání v naší republice pouze 20,8% obyvatel, což znamená, že od počátku sledovaného období se míra snížila o 6,8%.
Osoby s touto úrovní vzdělání díky svému nízkému vzdělanostnímu potenciálu jsou
nejvíce ohroženy nezaměstnaností.
Graf č. 8 Míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním v letech 1993 - 2004
v%
Míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním 1993 2004 30 25 20 15 10 5
8,9
9,4
10,8 11,2
13,5
16,1
20,9 22,3 21,6 20,8 22,5
26,1
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky
Základní vzdělání Zdroj: www.czso.cz
Od počátku sledovaného období se míra nezaměstnanosti osob s touto úrovní vzdělání
neustále zvyšovala. Zatímco v roce 1993 činila 8,9%, v dalších letech rapidně rostla a již 46
v roce 1999 přesáhla 20%. Mírného poklesu zaznamenala v roce 2001 a 2003, kdy poklesla o pár procentních bodů, pod 20% se však již nesnížila. V dalším období již míra nezaměstnanosti opět roste a v roce 2004 dosahuje hodnoty přesahující 26%.
4. 2. Osoby se středním vzděláním bez maturity a nezaměstnanost
Střední odborné učiliště nabízí povětšinou tříleté (v některých případech i dvouleté)
učňovské programy, které jsou završeny závěrečnou zkouškou a udělením výučního listu. Praktický výcvik představuje přibližně polovinu vyučovací doby a jeho cílem je osvojení
manuálních dovedností. Střední odborná učiliště poskytují vzdělávání přibližně ve 280 oborech. Střední odborné učiliště nabízejí i čtyřleté vzdělávací programy zakončené maturitní
zkouškou, které vedou k získání vyšší odborné kvalifikace. Absolventům tříletých učňovských oborů je určeno nástavbové studium umožňující získání maturitní zkoušky. V Čr je 565 středních odborných učilišť, z nichž přibližně 1/6 je soukromých.
2004
Graf č. 9 Podíly osob starších 15 let se středním vzděláním bez maturity v letech 1993 -
v%
Podíly osob se středním vzděláním bez maturity 1993 - 2004 40 39 38 37 36 35 34
38,7 38,8
38,7
39,4
39,4 39,5
38,8 36,2 36,2
37,4
38,2 38,3
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky
Střední bez maturity
Zdroj: www.czso.cz
Podíly osob s tímto stupněm vzdělání je po sledované období poměrně stabilní. Na
počátku období bylo 38,7% s touto úrovní a ta se na této úrovni držela až do roku 2000. V tomto roce byl zaznamenán mírný pokles zájmu o tento stupeň vzdělání a hodnoty se
pohybovaly okolo 36%. V následujících letech však opět zvýšil zájem absolventů základních škol o učební obory a podíly osob se opět vyšplhaly na 38,2%, což je pouze o 0,5% méně než výchozí období.
Graf. č. 10 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let se středním vzděláním bez 47
maturity
v%
Míra nezaměstnanosti osob se středním vzděláním bez maturity 1993 - 2004 10 8 6 4 2 0
4,1
4,1
3,8
3,6
6,2
4,4
8,9
9
8,4
7,8
8,4
9,4
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky
Střední bez maturity Zdroj: www.czso.cz
Míra nezaměstnanosti osob s tímto stupněm vzdělání zaznamenala od počátku
sledovaného období neustálý růst. Od výchozího roku, kdy činila pouhých 4,1% začala
stoupat a nejvyššího nárůstu zaznamenala v roce 1999 kdy od předešlého roku stoupla o celých 2,7% a dosáhla hodnoty 8,9%. V následujících letech došlo k mírnému snížení
nezaměstnanosti. Od roku 2000 hodnoty nejprve pomalým tempem klesají, poté opět mírně rostou. V roce 2004 míra nezaměstnanosti činila celých 9,4%.
4. 3. Osoby se středním vzděláním s maturitou a nezaměstnanost
V České republice existují 3 základní typy středním škol, na kterých je možné získat
vzdělání s maturitou. Jsou to všeobecná střední škola (gymnázium), střední odborná škola (SOŠ) a střední odborné učiliště (SOU). Předpokladem přijetí na tyto školy je ukončení povinné školní docházky a splnění vstupních požadavků.
Gymnázium – poskytuje úplné střední všeobecné vzdělání. Studium trvá 4 roky. Na
konci studia skládají studenti maturitní zkoušku. Škol tohoto typu je v ČR 346, téměř 1/5 z nich jsou školy soukromé.
Střední odborná škola: obvykle poskytuje úplné střední vzdělání. Studium trvá 4 roky a
je ukončeno maturitní zkouškou. Střední odborné školy poskytují i nižší úroveň odborného vzdělávání (dvou až tříleté programy). Škol tohoto typu je v ČR 804, přibližně ¼ z nich je soukromých.
Střední odborné učiliště: viz kapitola 4. 2.
48
Graf č. 11 Podíly osob starších 15 let se středním vzděláním s maturitou v letech
1993 - 2004
Podíly osob se středním vzděláním s maturitou 32 v%
30 28 26
26,8 25,8 26,7
27,3
28,7
28
29,6
30,1
30,6 30,8 30,7 30,9
24 22
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky
Střední s maturitou Zdroj: www.czso.cz
Z výše uvedeného graf je patrné, že zájem o střední vzdělání s maturitou neustále stoupá.
Od počátku sledovaného období, kdy tento stupeň vzdělání mělo v ČR 25,8% se rok od roku počet osob zvyšoval a v roce 2000 překročil podíl 30%. Nejvyššího podílu dosáhly v roce 2004, kdy podíl činil 30,9% a i nadále se předpokládá mírný růst. Neustálé zvyšování však
bylo postupné, každý rok šlo o pouhých pár desetin procent, pouze v roce 1999 šlo o zvýšení přesahující 1%.
Graf. č. 12 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let se středním vzděláním
s maturitou v letech 1993 – 2004
Nezaměstnanost osob se středním vzděláním s maturitou 8 v%
6 4
3,3
3,3
2 0
2,5
2,5
5,1
3,5
6,7
6,4
5,7
5,1
5,6
5,3
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky
Střední s maturitou Zdroj: www.czso.cz
Na počátku sledovaného období dosahovala míra nezaměstnanosti osob s touto úrovní
vzdělání 3,3 %. V letech 1995 a 1996 došlo k mírnému poklesu, ne však o více než 1%. 49
V roce 1997 už však došlo k nárůstu a nejvyšší míra byla zaznamenána v roce 1999 kdy míra
nezaměstnanosti činila 6,7%. V následujících letech však došlo dle statistického úřadu ke
snížení, což může být způsobeno novým způsobem výpočtu míry nezaměstnanosti. Od roku 2000 se míra pohybovala okolo 5% a v roce 2004 činila 5,3%.
4. 4. Osoby s vysokoškolským vzděláním a nezaměstnanost
Vysokoškolské instituce mohou být univerzitního či neuniverzitního typu. Souhrnně se
označují pojmem vysoká škola. Typ instituce je určen jejím statutem a musí odpovídat rozhodnutí Akreditační komise. Vysoké školy poskytují vzdělání na třech úrovních: bakalářské studijní programy (tří až čtyřleté), magisterské studijní programy navazující na
bakalářské studijní programy (jeden až tříleté) a magisterské programy (čtyř až šestileté). Bakalářské a magisterské studijní programy jsou otevřeny uchazečům, kteří složili maturitní
zkoušku a splnili příslušné vstupní požadavky včetně přijímací zkoušky. Pro přijetí do navazujícího magisterského studijního digramu je podmínkou řádné ukončení studia
v bakalářském studijním programu. Další úroveň vysokoškolského vzdělávání tvoří doktorské studium (obvykle tříleté), které je určeno absolventům magisterských programů. Tradiční instituce univerzitního typu nabízejí všechny typy studijních programů. Soukromé vysoké
školy, které jsou vysokými školami neuniverzitního typu, nabízejí především bakalářské studium. V současné době působí v České republice 56 vysokých škol.
Graf č. 13 Podíly osob starších 15 let s vysokoškolským vzděláním s maturitou
v letech 1993 - 2004
Podíly osob s vysokoškolským vzděláním
v%
11 10 9 8 7 6
7,8
7,5
7,8
7,8
7,9
7,9
8,4
8,7
8,7
9,5
9,6
9,9
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky Střední s maturitou
Zdroj: www.czso.cz
Ve výchozím období, tj. v roce 1993 bylo v České republice 7,8% osob 50
s vysokoškolským vzděláním. V následujícím roce došlo k mírnému poklesu, avšak o
pouhých 0,3%. V následujících letech podíly osob už pouze rostou, jejich nárůst je však mírný. Do roku 1999 jejich podíl nepřekročil 8%. V roce 1999, 2000 a 2001 se pohybuje mezi 8 – 9%, hranici 9% však překročí až v roce 2002. Nejvyššího podílu dosáhly v roce 2004, kdy
dosáhl 9,9%. Za celé sledované období lze konstatovat neustále zvyšující zájem o tento stupeň vzdělání.
Graf. č. 14 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let vysokoškolským vzděláním
v letech 1993 – 2004
v%
Míra nezaměstnanosti osob se vysokoškolským vzděláním 4 3 2 1 0
2
1,7
1,2
1,1
1,5
2,2
3
2,5
2,4
2,1
2,2
2,3
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky
Vysokoškolské Zdroj: www.czso.cz
Míra nezaměstnanosti osob s touto úrovní vzdělání je nejpříznivější ze všech výše
uvedených stupňů vzdělání. Ve výchozím období, v roce 1993 činila pouhé 2% a
v následujících letech, až do roku 1998 měla klesající tendenci. Její nejnižší hodnota byla
v roce 1996 a to 1, 1%. Tato nízká míra nezaměstnanosti je pravděpodobně způsobená tím, že i v těchto letech byl nízký podíl osob s touto úrovní vzdělání. V rostoucím podílem osob
roste také nezaměstnanost a nejvyššího stupně dosahuje v roce 1999, kdy činí 3%. Tuto hranici však již nepřekročila. V následujících letech má klesající tendenci, od roku 2000 neustále osciluje okolo 2 – 2,5%. V roce 2004 dosáhla hodnoty 2,4%.
Příloha č. 3 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let s různou úrovní vzdělání v letech
1993 – 2004
4. 5. Hlavní město Praha
Praha je hlavním městem České republiky, krajem a obcí. Z této skutečnosti vyplívá i
její úloha přirozeného centra politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury a 51
ekonomiky. Je centrem pražského regionu a bydlištěm více než milionu obyvatel, je součástí
sociálně ekonomické a sídelní struktury celé země. Všechny tyto aspekty se odrážení ve specifickém charakteru a postavení Prahy jako jednoho z regionů naší republiky. Praha je jádrem největšího pracovního mikroregionu v ČR. Jako taková je v rámci dojížďky hlavním a
dominujícím centrem s největší nabídkou pracovních příležitostí nejen pro ji obklopující
Středočeský kraj, ale i v celostátním měřítku. Představuje nejen město s vysokou koncentrací pracovních příležitostí, ale je i významným centrem vzdělávání. Na území hlavního města je
největší nabídka vzdělávání na úrovni úplného středního, vyššího a vysokoškolského mezi jednotlivými kraji. Z hlediska výkonnosti ekonomiky regionu má Praha zcela výsadní
postavení. Je zde trvale vytvářena cca čtvrtina hrubého domácího produktu celé republiky. Charakteristickým rysem vývoje pražské ekonomické základny je posílení obslužné sféry a pokles podílu výrobních odvětví.36
4. 5. 1. Pracovní síla v Praze
Pražská pracovní síla má, ve srovnání s ostatními regiony republiky, výrazně vyšší
kvalifikaci a spolu se schopností profesní flexibility vytváří dobrou výchozí pozici pro zvyšování konkurenceschopnosti a dynamiky trhu práce. Pražský trh práce má i svůj význam
pro uplatnění pracovních sil ze středočeského regionu. Je největším centrem pracovních
příležitostí a zároveň početným zdrojem pracovních sil. Je zde soustředěno 725 873 pracovních příležitostí z celkového počtu 4 709 985 pracovních míst v ČR, což je 15%.
Tabulka č. 2 Zastoupení obyvatelstva podle stupně vzdělání obyvatel starších 15 let IV.
čtvrtletí 2005
Obyvatelstvo ve věku 15 let a více
Česká republika
Celkem
V tis.
8742,2
Vzdělání:
Základní
Bez vzdělání a předškolní výchova
Střední bez maturity Střední s maturitou
Nezjištěno
Zdroj: www.czso.cz 36
Vysokoškolské
Hl. m. Praha
Celkem
V%
Celkem
V%
12,8
0,1
1,4
0,1
1689,6
3291,2
2818,9
928,6 1,1
100,0 19,3
37,6
32,2
10,6 0,0
1031,4 132,8
238,1
424,2
234,7
Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠ
Zpráva o situaci na trhu práce v Praze. Portal ministerstva práce a sociálních věcí, 2005 [on-line]
52
100,0 12,9
23,0
41,1
22,8
Vzdělanostní struktura obyvatel v Hlavním městě se výrazně liší od ČR i od struktur
v jednotlivých krajích. Charakteristický je vysoký podíl obyvatel ve vyšších vzdělanostních úrovních. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním převyšuje nejen průměr v České republice, ale je také nejvyšší ve srovnání se všemi ostatními kraji. Osoby s tímto stupněm vzdělání
dosahují v hlavním městě 22,8%, oproti 10,6%, které jsou republikovým průměrem. Výrazně vyšší je podíl absolventů se středním odborným vzděláním s maturitou, kde v Praze je podíl
této vzdělanostní skupiny o téměř 9% vyšší než průměr v ČR. Podíl osob se středním
vzděláním bez maturity je naopak nižší než odpovídá průměru ČR a to o celých 14,6%. Srovnatelná situace je pouze u osob bez vzdělání a v předškolní výchově. Zde tento podíl dosahuje u obou 0,1%.
Nejvíce zastoupenou skupinou profesních tříd v Praze (podle KZAM) jsou vědečtí a
odborní duševní pracovníci, kde podíl dosahuje téměř 25%, což vysoce převyšuje průměr
v České republice, jehož výše je 10%. Další početně zastoupenou skupinou jsou techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech, kteří přesahují 25% a
převyšují tím poměr ČR o cca 6%. Hlavní město ovšem zaostává v profesních třídách řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři a také ve třídě obsluha strojů a zařízení.
4. 5. 2. Nezaměstnanost
Vyšší vzdělání obecně snižuje míru nezaměstnanosti a přispívá k zaměstnatelnosti a
uplatnitelnosti lidí na pracovním trhu. V hlavním městě je celková míra nezaměstnanosti mnohem nižší než v ČR.
Graf č. 15 Míra evidované nezaměstnanosti v ČR a v Praze
53
Míra evidované nezaměstnanosti v ČR a Praze dle údajů ÚP, stará metodika do 08/2005 11,0 10,0 9,0
Míra nezaměstnanosti %
ČR
8,0
Nová metodika (ILO)
7,0 6,0 5,0 4,0
Praha
3,0
Nová metodika (ILO)
2,0 1,0 1/91 0,0
1/92
1/93
1/94
1/95
1/96
1/97
1/98 1/99
Míra nezaměstnanosti v Praze % - stará m. MN ILO Pha
1/00
1/01 1/02
1/03
1/04 1/05 1/06
Míra nezaměstnanosti v ČR % - stará m. Měsíc/rok MN ILO ČR
Zdroj: www.portal.mpsv.cz
Míra nezaměstnanosti je v hlavním městě nejpříznivější ve srovnání s ostatními kraji
České republiky. Ve výchozím období, tj. v lednu roku 1991 byla téměř shodná se mírou
nezaměstnanosti v ČR. V dalších letech však začala v Praze klesat a od roku 1992 do roku 1998 se pohybovala pod 1%. V průměru v ČR
však naopak nezaměstnanost rostla a
pohybovala se okolo 3%. Od roku 1998 však nezaměstnanost rostla a to nejen v ČR, ale i
Praze. I přes tento nepříznivý jen však po celé sledované období nepřesáhla 4,5%, což byla nejvyšší hodnota v roce 2004. V tomto roce dosáhla v ČR hodnoty téměř 11% (podle měření
nezaměstnanosti dle staré metodiky). Podle nové metodiky měření nezaměstnanosti ILO jsou hodnoty nižší.
Nižší míra nezaměstnanosti v porovnání s ostatními regiony však zakrývá některé
závažné skutečnosti trhu práce v Praze: -
vysoké hodnoty toku nezaměstnanosti (noví uchazeči a vyřazení)
růst podílu dlouhodobě (nad 12 měsíců) evidovaných uchazečů a nárůst počtu
uchazečů ve věku nad 50 let
nesoulad mezi strukturou uchazečů a strukturou nahlášených volných pracovních míst
(podle požadavků na kvalitní vzdělání, dovednosti a znalosti uchazečů)
u pracovních míst s nízkou kvalifikací (či bez kvalifikace) není rovnovážný stav mezi
mzdou a pracovními podmínkami
značná část uchazečů neunese stav, kdy chtějí pracovat, ale jsou potenciálními 54
zaměstnavateli odmítáni (především v předdůchodovém věku), po delší době evidence se dané situaci přizpůsobí a o zaměstnání již v podstatě vlastně neusilují -
vznik vrstvy obyvatel, kde z rodiny nikdo nepracuje – děti přejímají životní postoje od
svých rodičů
nepříznivou věkovou skladbu obyvatelstva města, která bude ovlivňovat strukturu
nabídky místních zdrojů pracovních sil 37
Tabulka č. 3
Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání a počet hlášených volných
míst podle požadavků na vzdělání Stupeň vzdělání
Bez vzdělání a neúplné základní Základní vzdělání
Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné
31.12.05
31.12.05
V%
uchazeči
Volná místa Uchaz./1 místo
18,3
4 492
5 683
0,4
0,4
104
528
120
0,2
0,8
0,9
299
95
3,1
Stř. nebo stř. odborné bez mat. i výuč.1,7 listu
409
76
5,4
Úplné střední odborné – s vyuč. i maturitou 5,2
1 266
355
3,6
Střední odborné s výučním listem
1,2
93
32,5
Úplné střední vzdělání
5,1
Úplné střední odborné s maturitou
22,8
Bakalářské vzdělání
0,8
Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské Doktorské Celkem
1,2
10,3
0,1
100
Zdroj: čtvrtletní statistiky Úřadu práce Praha
7 993
2 281
1 246
369
5 604
670
297
45
203
110
2 532
786
33
1
24 571
11 119
3,5 3,4 3,1
6,6
1,8
3,2
33,0 2,2
Největší podíl na evidenci mají uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním
listem, dále s úplným středním odborným vzděláním s maturitou a se základním vzděláním. U
těchto skupin se počet uchazečů o zaměstnání blíží ke 20%. Téměř ve všech skupinách
vzdělání došlo ke snížení počtu uchazečů oproti předešlému roku. Počet uchazečů o
zaměstnání s vysokoškolským vzděláním dosahuje 10,3%, což je poměrně vysoké a tato situace je pravděpodobně způsobena velkým počtem univerzit a tím také absolventů.
V Praze bylo k 31. 12 2005 nahlášeno celkem 11 119 pracovních míst, na které čekalo
24 571 uchazečů. V porovnání připadá na 1 volné pracovní místo 2,2 uchazečů. Nejhorší situace v počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo je u doktorandského vzdělání, kde
připadá na 1 místo 33 uchazečů. Druhé místo ve velkém počtu uchazečů zastoupila skupina 37
Zpráva o situaci na trhu práce v Praze. Portal ministerstva práce a sociálních věcí, 2005 [on-line]
55
s vyšším odborným vzděláním a také střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity nebo výučního listu. Nejlepší situace je paradoxně u osob s nejnižším vzděláním, a to u osob bez
vzdělání a u neúplného základního vzdělání, základního vzdělání a u nižšího středního vzdělání. Tato situace může být způsobena například požadavkem na mzdy, kdy osoby bez vzdělání nemají takové požadavky na výši mzdy a proto je zaměstnavatelé snadněji najímají.
Osoby s doktorandským vzděláním mají vyšší požadavky na mzdy než například osoby
s vysokoškolským vzděláním a proto se zaměstnavatelé rozhodují, zda na volné místo přijmout osobu s tímto vzděláním nebo postačí znalosti osoby s vysokoškolským vzděláním.
Podle délky evidence stabilně nejvyšší podíl zaujímá skupina uchazečů s délkou
evidence do 3 měsíců – podílí se 33%. Následuje skupina 3 – 6 měsíců, kam spadá 21%
uchazečů. Nadále se drží vysoké počty i podíl evidovaných uchazečů déle než 9 měsíců a to 33% celkově evidovaných (včetně evidencí delších než 24 měsíců. Tabulka č. 4 Délka evidence uchazečů Délka evidence
31. 12. 2004
Do 3 měsíců
3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců
V% 33,2
22,6 11,7
9 – 12 měsíců
8,5
Nad 24 měsíců
10,7
12 – 24 měsíců Celkem
Zdroj: www.portal.mpsv.cz
31. 12. 2005
13,3
100,0
V% 33,2
22,1 11,7 7,4
14,0
11,6
100,0
4. 5. 3. Swot analýza hlavního města Praha Silné stránky
-
poloha města
postavení města: státní správa, samospráva státu, kultura, vzdělanost velmi rozšířený terciární sektor
vyšší životní náklady, které přispívají k vyšší motivaci k práce
vysoká průměrná mzda, díky vyšší průměrné mzdě je i vyšší rozdíl mezi hmotným
zabezpečením a to přispívá k vyšší motivaci k práce
pracovní trh je velmi pestrý, převážně co se týče odvětví a profesí 56
-
nachází se zde velký podíl odvětví, které nejsou tak závislé na výkyvech ekonomiky,
jde zejména o státní správu, samosprávu, školství ad.
Velká možnost vzdělávání, široká síť školských a vzdělávacích zařízení Vysoká koncentrace zaměstnavatelů
Jako je problémem v jiných krajích, v hlavním městě neexistuje dominantní
zaměstnavatel, jehož úpadkem by se rapidně zvýšila nezaměstnanost v Praze
Ve srovnání s ostatními kraji zde panuje vyšší vzdělanostní úroveň a také vyšší
kvalifikace pracovní síly
Obyvatelé se lépe adaptují na podmínky ekonomiky Silný potenciál vědy a výzkumu, vzdělávání
Díky příznivějším klimatickým podmínkám zde není tak silná sezónní nezaměstnanost Silné zastoupení zahraničních firem
Slabé stránky -
ve srovnání s ostatními kraje je v Praze vyšší podíl občanů v poproduktivním věku nerovnovážné rozmístění podnikatelských aktivit nerovnovážné rozmístění funkcí města vysoké životní náklady rostoucí kriminalita
nedostatečná pružnost vzdělávacího systému na potřeby trhu práce vysoké náklady při provozování podnikatelské činnosti
nedostatečná komunikace a spolupráce mezi správou města a jednotlivými městskými
částmi, mezi subjekty na trhu práce
nízká podpora malého a středního podnikání malé využití vědecké a výzkumné základny
skupiny ohrožené sociálním propadem jsou nedostatečně integrovány do společnosti nedostatečné integrační programy pro příslušníky menšin
slabé motivační prostředí k pracovnímu uplatnění některých skupin obyvatel Příležitosti
-
aktivní politika zaměstnanosti – posílení jejích programů, zejména pro občany
s handicapem
z četného množství škol na území Prahy vytvořit zařízení, která by přispívala i
k dalšímu vzdělávání obyvatel
57
-
bohatství města (kulturní a historické) lze využít k rozšíření v oblasti kultury i
cestovního ruchu
využití vysoké kvalifikace a vzdělanosti pracovní síly využití prostředků Evropských fondů pro region
rozšiřování přístupu ke vzdělávání pro skupiny občanů ohrožených sociálním
propadem
propojení aktivit všech subjektů, které jsou zainteresované na trhu práce:
zaměstnanecké a zaměstnavatelské vztahy, nestátní neziskové organizace, školské a ostatní instituce, které se zabývají vzděláním, zaměstnavatelé, úřady práce
-
rozšíření celoživotního vzdělávání
přizpůsobení školského systému na vzdělávací požadavky evropského trhu práce zaměření na absolventy škol a mládež předčasně opouštějící školu Hrozby
-
vysoký a neustále se zvyšující podíl obyvatelstva v poproduktivním věku
neustálý nárůst kriminality, jednak hospodářské kriminality, ale také obecné
kriminality
nedostatečná spolupráce orgánů města a jejich jednotlivých částí neustále rostoucí počet zahraničních pracovníků
nárůst občanů, které jsou obtížně umístitelní na trhu práce růst počtu osob které jsou vylučováni ze společnosti 4. 5. 4. Aktivní politika zaměstnanosti
Základním východiskem pro realizaci APZ v Praze byl řídící akt MPSV ČR „Realizace
aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2005“, situace na pražském trhu práce a také respektování zásady hospodárného, účelného a efektivního vynakládání veřejných finančních prostředků.
58
Tabulka č. 5 - Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) rok 2004 Skutečný
Výdaje na PZ
Částka
celkem
Skutečný
Částka celkem
Skutečný vydaj v % s převodem výdaj
na PZ
do RF
Skutečný vydaj v % s převodem výdaj
na PZ
do RF
731 280
95
768 431
782 949
88,1
888 851
626 281
85,6
638 841
627 177
80,1
632 522
30 768
4,2
48 843
51 979
6,6
150 462
30 768
x
48 843
41 102
x
49 278
x
x
x
10 877
x
101 184
na § 78 (ZP)
48 725
6,6
54 775
68 229
8,7
68 284
na insolvenci
25 502
3,48
25 972
35 564
4,5
37 583
4,2
x
6,4
6,6
x
16,9
výdaje
na
politiku
zaměstnanosti celkem (PZ) z toho:
rok 2005
na pasivní politiku (PPZ) na aktivní politiku (APZ ) z toho: APZ
APZ ESF
podíl APZ na PZ v % Zdroj: www.portal.mpsv
Z výše uvedené tabulky je patrné, že v hlavním městě Praze je většina výdajů
vynakládána na PPZ, tak jako v jiných krajích republiky. Z celkových prostředků, které byly
vyčleněny na politiku zaměstnanosti v tomto kraji bylo na aktivní politiku v roce 2004 vynaloženo 4,2% z celkových prostředků a v roce 2005 6,6%. V oblasti AP došlo k nárůstu výdajů, naopak v oblasti PP k poklesu. Tato situace je pozitivní, kraj preferuje začlenění nezaměstnaných na trh práce před vyplácením podpor v nezaměstnanosti. Společensky účelná pracovní místa
V roce 2005 se u zaměstnavatelů SÚPM pouze vyhrazovala pro konkrétního uchazeče
s příspěvkem na mzdové náklady. Bylo vyhrazeno celkem 147 SÚPM – z toho cca 61% pro ženy. Z pohledu vzdělání byl tento nástroj aplikován především u středoškoláků s maturitou a bez maturity – cca 81%. Celkový objem finančních prostředků vynaložený na tento nástroj APZ v roce 2005 činil cca 7 777 tis. Kč. Oproti roku 2004 došlo k nárůstu těchto výdajů, v předešlém roce činily 5 672 tis. Kč. Veřejně prospěšné práce
V průběhu roku 2005 bylo zřízeno 86 míst VPP, určených zejména pro uchazeče se 59
základním, popř. neukončeným vzděláním, obtížně umístitelné, se zaměřením např. na
úklidové práce, údržbu zeleně, nakládání komunálního odpadu, na kterých bylo v průběhu
roku umístěno celkem 118 uchazečů (podíl žen činil cca 28%). Na realizaci tohoto nástroje bylo vynaloženo celkem 4 535 tis. Kč. V předešlém roce činily výdaje na tento nástroj PZ 3 964 tis. Kč, opět došlo k jejich nárůstu.
Zajištění odborné praxe absolventů škol a získání kvalifikace mladistvým
Uplatňování tohoto nástroje, jakožto samostatného nástroje APZ, bylo ukončeno
přijetím zákona č. 435/2004 Sb. K 31. 12. 2005 bylo aktivních celkem 5 pracovních míst
(podíl žen činil 40%). Celkově na tento nástroj bylo vynaloženo 821 tis. Kč, v průběhu roku v členění dle měsíců šlo o klesající tendenci výdajů, kdy v prosinci již na tento nástroj nebyly
vynaloženy žádné prostředky. V roce 2004 bylo vynaloženo 2 894 tis. Kč. Došlo tedy k prudkému poklesu. Rekvalifikace
V roce 2005 bylo v rekvalifikaci celkem 1 250 uchazečů, z toho 1 173 uchazečů
zahájilo rekvalifikaci v daném roce. Z tabulky vyplývá, že ve srovnání s rokem 2004 došlo
k nárůstu účastníků kurzu o necelé 2%. Během roku ukončilo rekvalifikační kurzy 1 114 uchazečů a 9 zájemců. Z těch, kteří úspěšně ukončili, se 52% umístilo do zaměstnání. Ve srovnání s rokem minulým, je to o 8%více než v roce 2004.
Celkem bylo na rekvalifikace v roce 2005 vynaloženo 11 713 tis. Kč, v roce 2004 to
bylo 10 869 tis. Kč. Došlo tedy k nárůstu, nebyl však nějak markantní. Tabulka č. 6 Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců Ukazatel
rok 2004
Rok 2005
1 152
1 173
rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací z toho: ženy absolventi škol a mladiství osoby se ZPS (resp. osoby se ZP)
696
734
88
50
107
115
rekvalifikaci ukončilo celkem
1 080
1 114
z toho úspěšně
999
1 027
počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci
582
613
rekvalifikace zájemců o zaměstnání (od 1.10.2004)
60
počet zájemců zařazených do rekvalifikací
1
9
rekvalifikaci ukončilo celkem
1
9
z toho úspěšně
1
9
počet zájemců umístěných po rekvalifikaci
1
9
počet zaměstnavatelů
0
0
počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací
0
0
rekvalifikaci ukončilo celkem
0
0
z toho úspěšně
0
0
rekvalifikace zaměstnanců
Zdroj: www.portal.mpsv.cz
Ve vzdělanostní struktuře uchazečů rekvalifikaci v r. 2005 připadá největší podíl na
uchazeče se vzděláním úplným středním odborným s maturitou – 33%. Další významnější
zastoupení mají osoby se středním odborným vzděláním (vyučení) – v podílu 27%. Třetí místo zastupují osoby s vysokoškolským vzděláním, které se podílejí 11%. Další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v Praze -
informační a poradenské středisko speciální poradenství
cílené programy k podpoře nezaměstnanosti pracovní rehabilitace
4. 6. Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj je jedním z hospodářsky nejvýznamnějších regionů v České
republice. Ve struktuře ekonomiky kraje dominuje průmysl, ve kterém jsou zastoupena téměř všechny odvětví, ale převládá zejména, pokud jde o zaměstnanost, průmysl těžby uhlí,
hutnický a energetický. Proti jiným krajům ČR je v kraji poddimenzován sektor služeb. Většinu zaměstnavatelů v kraji tvoří malé a střední podniky do 250 zaměstnanců, jejich podíl
na tvorbě HDP je však pod průměrem v ČR. V kraji je nejnižší podíl soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel v ČR. Málo je zastoupen i zahraniční kapitál, i kdy v kraji existují rozsáhlé možnosti investic jak na „zelené louce“ tak s využitím existujících průmyslových území. 4. 6. 1. Pracovní síla v Moravskoslezském kraji
Úroveň rozvoje lidských zdrojů, především dosažená úroveň všeobecného vzdělání a
odborné kvalifikace, má těsnou souvislost s ekonomickým i sociálním rozvojem. Stupeň 61
rozvinutosti každé společnosti a její ekonomická úroveň totiž nepochybně významně souvisí
se stupněm rozvinutosti vzdělávací soustavy a tedy i s účastí na vzdělávání. Na jedné straně jsou ekonomická prosperita a vysoká životní úroveň
podstatným a bezprostředním
předpokladem rozvinuté vzdělávací soustavy, protože souvisí nejen s možnostmi společnost podpořit rozvoj vzdělávání, ale také s požadavky a očekáváními, která jsou ve společnosti ve
vzděláváním spojovány. Na straně druhé rozvinutost vzdělávací soustavy ve svých důsledcích
vede k vyšší kvalitě lidských zdrojů a pracovních sil, což se zpětně odráží v úrovni jednoho z rozhodujících zdrojů ekonomického růstu. Tabulka č.7
čtvrtletí 2005
Zastoupení obyvatelstva podle stupně vzdělání obyvatel starších 15 let IV.
Obyvatelstvo ve věku 15 let a více
Česká republika
MS. kraj 1067,5
100,0
237,8
22,2
Celkem
V%
Celkem
V tis.
8742,2
100,0
Vzdělání:
Základní
1689,6
19,3
Bez vzdělání a předškolní výchova
12,8
1,7
V%
0,2
Střední bez maturity 3291,2
37,6
426,1
39,9
Vysokoškolské
10,6
96,9
9,0
Střední s maturitou
Nezjištěno
0,1
Celkem
Zdroj: www.czso.cz
Vzdělanostní struktura obyvatel
2818,9
928,6 1,1
32,2
0,0
305,0
28,6
v Moravskoslezském kraji se od průměru v ČR
výrazně neliší. Podíly jednotlivých vzdělanostních struktur jsou téměř shodné. Nižší je podíl
osob se středním vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním, rozdíl však
nepřesahuje 5%. Mírně vyšší je však podíl osob se základním vzděláním a se středním vzděláním bez maturity. Rozdíl však opět není markantní, opět nepřesahuje 5%.
Nejvíce zastoupenou třídou v kraji jsou řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé
a opraváři. Další velmi početně zastoupenou skupinou jsou techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech. Největší zaměstnanost v tomto kraji je v odvětví zpracovatelského průmyslu, kde je zaměstnáno téměř 35% obyvatel 4. 6. 2. Nezaměstnanost
Graf č. 16 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let v MS kraji a v ČR od roku 1993 –
pol. 2005
62
Míra nezaměstnanosti v MS kraji a ČR 14,7 14,5 14,3
2 0 1. 0 4 po l. 20 05
7,8 8,3 8,6
2 0 0 3
2 0 0 0
Česká republika celkem
7,3
2 0 0 2
8,7 8,8 8,1
6,5
4,8
14,3 14,3 13,3
1 9 9 9
3,9
1 9 9 7
1 9 9 5
1 9 9 3
4,0
1 9 9 6
4,3 4,3
8,0
1 9 9 8
5,8 6,4 5,8 5,2
13,0
2 0 0 1
10,1
1 9 9 4
16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0
Moravskoslezský kraj
Zdroj: www.czso.cz
Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji se od počátku sledovaného období liší
republikového průměru. Na počátku sledovaného období nebyl rozdíl mezi mírami markantní,
jednalo se pouze o pár procentních bodů. V roce 1993 v ČR činila nezaměstnanost 4,3% a v Moravskoslezském kraji činila 5,8%. Postupně, jak se zvyšovala nezaměstnanost v celé republice, zvyšovala se nezaměstnanost i v tomto kraji a rozdíl se začal prohlubovat. Zatímco
v české republice nepřekročila hranici 10%, ve sledovaném kraji tuto hranici překročila již v roce 1998. Největší rozdíl zaznamenala nezaměstnanost v roce 2003, kdy rozdíl mezi tímto
krajem a ČR byl téměř 7%. Nejvyšší míry dosáhla v MS kraji v roce 2003, avšak neustále se pohybuje okolo 15%.
V registrech úřadů práce se ve větším počtu než dříve objevují lidé s vysokou
kvalifikační úrovní a úzkou profesní specializací (zpravidla vyššího věku), postupně narůstá hrozba tzv. technologické nezaměstnanosti. Pokud jde o věkovou strukturu, představují
dlouhodobě nejpočetnější skupinu uchazeči o zaměstnání do 24 let, téměř každý čtvrtý
nezaměstnaný je mladší 25 let. V posledních letech se ale neustále rozrůstá také stav nezaměstnaných osob starších 50 let. Jejich podílové zastoupení na celkové moravskoslezské nezaměstnanosti v prosinci roku 2003 stouplo na 20,9%
Z jednotlivých profesí jsou nyní v největším množství zaevidováni pracovníci bez
kvalifikace, z kvalifikovaných profesí převládají zejména prodavači v obchodech, dále nižší
administrativní pracovníci, kuchaři, nástrojáři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci, zedníci, číšníci a servírky a odborní administrativní pracovníci.
Nejvyšší počty nezaměstnaných se soustřeďují v okresech Ostrava město a Karviná.
V těchto okresech je registrováno více než 50% nezaměstnaných MS kraje. 63
V registrech úřadů práce je nejpočetnější evidovanou skupinou uchazečů věková
kategorie 21 – 30 let (celkem 29,3% uchazečů). Druhou a třetí nejpočetnější skupinou
uchazečů jsou věkové kategorie 31 – 40 let (21,6% uchazečů) a 41 – 50 let (22,4% uchazečů). Uchazeči do 20 let věku se podílejí na nezaměstnanosti 7,4%. Tabulka č. 8
Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání a počet hlášených volných
míst podle požadavků na vzdělání Stupeň vzdělání
Bez vzdělání a neúplné základní Základní vzdělání
Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné
31.12.05
V% 0,3
30,8
0,1
uchazeči 336
29729
63
Volná místa Uchaz./1 místo 3
469
0
112
63,4
63
2632
1
Stř. nebo stř. odborné bez mat. i výuč.0,8 listu
752
25
30,1
Úplné střední odborné – s vyuč. i maturitou 4,2
4085
35
116,7
Vyšší odborné vzdělání
311
6
51,8
Střední odborné s výučním listem
2,7
31.12.05
43,1
Úplné střední vzdělání
2,8
Úplné střední odborné s maturitou
12,1
Bakalářské vzdělání
0,3
Vysokoškolské Doktorské Celkem
0,3
2,2
0,0
100
Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní výpočty
41641 2810 11649 310
2165
45
96 528
2084 4
452 18
209
0
3 306
2632
20
702,5 25,8
17,2
10,3
45
29,2
Největší podíl na evidenci mají uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním
listem. Jejich podíl na všech uchazečích o zaměstnání činí 43,5%, což je téměř polovina všech evidovaných. Další silně zastoupenou skupinou jsou osoby se základním vzděláním, jejich
počet činí více než 30%. Hranici 10% přesahují již pouze osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou, jejich podíl činí 12%. U ostatních skupin jsou hodnoty nízké, pohybují se okolo 4%.
V Moravskoslezském kraji bylo k 31. 12 2005 nahlášeno celkem 3 306 pracovních míst,
na které čekalo 96 528 uchazečů. V porovnání připadá na 1 volné pracovní místo 29,2 uchazečů. Nejhorší situace v počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo je u osob s nižším středním odborným vzděláním, kde na jedno místo čeká 2 632 uchazečů. Další alarmující
skupinou jsou osoby s úplným středním vzděláním, kde na jedno pracovní místo připadá 702 uchazečů o zaměstnání. Hranici 100 uchazečů na 1 volné pracovní místo překračují již pouze
osoby bez vzdělání a neúplného základního vzdělání a dále osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou i výučním listem. Nejpříznivější situace je u osob 64
s vysokoškolským vzděláním, kde na 1 pracovní místo připadá 10,3 uchazečů. U osob s doktorským vzděláním a u nižšího středního vzdělání není v databázi žádné volné pracovní místo.
Podle délky evidence stabilně nejvyšší podíl zaujímá skupina uchazečů s délkou
evidence nad 24 měsíců – podílí se 34,3%. Následuje skupina do 3 měsíců, kam spadá 19% uchazečů. Nadále se drží vysoké počty i podíl evidovaných uchazečů déle než 12 – 24 měsíců a to 17,4% celkově evidovaných. V předešlém roce je procentní zastoupení podobné, liší se
pouze o několik %. V kraji je tedy nejvyšší podíl osob, které jsou dlouhodobě nezaměstnaní.
Krátkodobá nezaměstnanost nemá takový význam. Kategorii tzv. dlouhodobě evidovaných
nezaměstnaných tvoří především občané se změněnou pracovní schopností, osoby starší 45 let, lidé bez vzdělání, popř. pouze s ukončenou základní školní docházkou, osoby pečující o malé dítě či zdravotně postiženou osobu.
Tabulka č. 9 Délka evidence uchazečů o zaměstnání Délka evidence
31. 12. 2004
Do 3 měsíců
19,8
3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců
9 – 12 měsíců
12 – 24 měsíců Nad 24 měsíců Celkem
31. 12. 2005
V%
V%
14,6
14,5
19,0
8,6
8,4
17,4
17,4
7,1
32,4
100,0
Zdroj: www.portal.mpsv.cz
6,3
34,3
100,0
4. 6. 3. Swot analýza Moravskoslezského kraje Silné stránky -
hospodářsky nejvýznamnější region v České republice
dobrá technická úroveň v některých oborech (kovovýroba, výroba papíru, nářadí ad) a
dlouhodobá tradice v dlouhodobá tradice v dopravním a všeobecném strojírenství, výrobě textilu a chemii
-
průmyslové zóny
velké množství firem používajících v podnikání moderní informační a komunikační
technologie
struktura vzdělávacích institucí a oborově specializovaná struktura škol umožňující 65
reagovat na stávající i nové potřeby trhu práce -
existence 4 vysokých škol v kraji s dostatečným potenciálem pro organizaci studia
oborů technických, ekonomických, přírodních a humanitních věd
dostatečný potenciál kvalifikované nebo nekvalifikované pracovní síly využitelné při
rozvoji nových ekonomických aktivit v kraji
motivace významné části pracovníků, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání,
k rekvalifikaci
institucionální zázemí pro problematiku na trhu práce (úřady práce, zaměstnanecké
agentury, poradenské instituce, rekvalifikační instituce) vysoký potenciál technické odbornosti
odstraňování diskriminace a podpora znevýhodňovaných skupin populace v přístupu
ke vzdělání (třídy s polským vyučovacím jazykem, speciální školské zařízení)
struktura vzdělávacích institucí umožňuje reagovat na stávající i nové potřeby trhu
práce
Slabé stránky -
neexistence střednědobých a dlouhodobých
kvalifikačních požadavků
prognóz vývoje trhu práce a
nedostatečný informační systém o školách
nedostatečná kvalifikační úroveň lidských zdrojů
vysoký počet lidí, kteří mají jednostranně zaměřenou kvalifikaci, toto se týká
především pracovníků v oborech hornictví, hutnictví
chybí dostatek programů pro skupiny obyvatel, které jsou těžko umístitelní na trhu
práce – pro absolventy škol, matky po mateřské dovolené, občané romské národnosti vysoká míra nezaměstnanosti
rostoucí podíl dlouhodobě nezaměstnaných
struktura poptávky na trhu práce po profesích se neslučuje s nabídkou profesí
chybějící programy pro podporu rozvoje lidských zdrojů, zejména v malých a
středních podnicích
nezájem zaměstnavatelů při přípravě jejich zaměstnanců na dalším vzdělávání
nedostatečná úroveň informací o situaci na trhu práce, chybí analýzy, prognózy stagnující počet pracovních příležitostí pro obyvatelstvo
ve srovnání s ostatními kraji se zde nachází vyšší počet osob se zdravotním postižením,
což je následkem dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu 66
-
nedostatečná motivace mladých lidí ke vzdělávání
existence řady velkých podniků v obtížné finanční situaci Příležitosti
-
využití vzdělanostního potenciálu 4 vysokých škol ke zvýšení ekonomické úrovně
kraje
možnost využití školských zařízení jako vícefunkční centra kultury a vzdělanosti možnost tvorby nových pracovních míst za finanční pomoci fondů EU zlepšení spolupráce subjektů zainteresovaných na trhu práce
rozvoj nových ekonomických aktivit s možností nových šancí na změnu pracovního
uplatnění
postupný nárůst finančních zdrojů u EU
využití technické odbornosti, nápaditosti a dovednosti pracovní síly v kraji rozvoj podnikání v oblasti nových technologií
Hrozby -
zánik některých významných průmyslových podniků v regionu pokles počtu malých firem do 25 zaměstnanců nedostatečný zájem průmyslových investorů
absolventi terciálního vzdělávání opouští kraj a uplatňují se na trzích práce v jiných
krajích
zaměření výuky středních škol neodpovídá potřebám trhu práce neustále se zvyšující nezaměstnanost
kraj není dostatečně připravený k využití zdrojů z fondů EU
ve srovnání s ostatními kraji se zde nachází stále rostoucí počet občanů, které
zneužívají sociální záchrannou síť
velký počet osob s jednostrannou kvalifikací
velké problémy se zaměstnatelností některých skupiny osob, absolventi, jednostranná
kvalifikace ad.
Nízký stupeň rozvoje trhu práce v porovnání s dynamikou rozvoje v republice Nezájem mladých lidí o profese, které jsou žádané na trhu práce Nedostatek kvalifikované pracovní síly
Hrozba neustále se zvyšující dlouhodobé nezaměstnanosti
67
4. 6. 4. Aktivní politika zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji
Při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti zaujímají v činnosti úřadu práce velmi
významné a nezastupitelné místo nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Jejich hlavním
smyslem je účelně působit specifickými programy na trh práce s cílem finančně podporovat pracovní místa pro obtížně umístitelné skupiny uchazečů o zaměstnání včetně zajišťování změn profesního zaměření nezaměstnaných, ale i zaměstnanců firem v souladu se současnými
i očekávanými požadavky a potřebami zaměstnavatelů. Při trvalém dlouhodobém nedostatku volných pracovních míst u zaměstnavatelů plní právě důsledné uplatňování všech dostupných nástrojů APZ velmi významnou úlohu.
Informace o Moravskoslezském kraji a její APZ jsou sledovány do 1. pololetí roku 2005.
Aktuálnější informace se mi doposud nepodařilo nalézt.
V roce 2004 vynaložili Úřady práce Moravskoslezského kraje na politiku zaměstnanosti
celkem 1 548 682 tis. Kč, z toho na pasivní politiku bylo vydáno 1 011 538 tis. Kč a tudíž na aktivní politiku zbylo 537 144 tis. Kč.
V 1. pololetí 2005 vynaložily ÚP celkem na politiku zaměstnanosti 781 093 tis. Kč,
z toho na pasivní politiku bylo vydáno 520 374 tis. Kč, na APZ tak zbylo 260 719 Kč. Pro srovnání vývoje výdajů jsou uvedeny výdaje za 1 pololetí roku 2004. Tabulka č. 10 Výdaje na politiku zaměstnanosti Ukazatel (tis. Kč)
1. pol. 2004
2004
1. pol. 2005
Z toho: na APZ
217 347
537 144
260 719
Výdaje na PZ celkem Na PPZ
Zdroj: www.portal.mpsv.cz
728 173
510 826
1 548 682 1 011 538
781 093
520 374
Z výše uvedené tabulky je patrné, že výdaje na politiku zaměstnanosti se v roce 2005
zvýší. I přesto, že údaje jsou pouze za 1. pololetí, již v tomto období nastal růst a to o cca. 53 000 Kč. Zvýšily se i výdaje jak na APZ tak i na PPZ. Zatímco výdaje na APZ vzrostly v 1.
pololetí 2005 oproti stejnému období loňského roku o cca 43 000 Kč, výdaje na PPZ v tomto období vzrostly o pouhých cca 10 000 Kč. Politika zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji
zaznamenává tedy větší nárůst na APZ, snaží se tedy o začleňování nezaměstnaných zpět na pracovní trh.
68
Veřejně prospěšné práce
V roce 2004 bylo v Moravskoslezském kraji vynaloženo 113 073 tis. Kč na tento nástroj
aktivní politiky zaměstnanosti. Z celkového objemu finančních prostředků je to celých 21,1%. Počet vytvořených míst dosáhl počtu 2 454 míst, na kterých bylo umístěno 2 271 uchazečů. Většina uchazečů byla bez vzdělání nebo dosahovala pouze základního vzdělání. Společensky účelná pracovní místa
Celkové výdaje vynaložené na tento nástroj APZ činily v roce 2004 207 554 tis. Kč, což
je 38,6% z celkového objemu finančních prostředků na APZ. V rámci tohoto nástroje bylo vytvořeno 4 291 pracovních míst na které bylo umístěno 4 229 uchazečů. Dle vzdělání měla většina uchazečů tohoto nástroje střední vzdělání bez maturity, ale také i s maturitou. Absolventské praxe
Na tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti vydaly úřady práce Moravskoslezského
kraje 87 589 tis. Kč, což je 19,3% výdajů vyčleněných na APZ. V rámci tohoto nástroje bylo vytvořeno 1 561 pracovních míst a v průběhu roku 2004 zde bylo umístěno 1 236 uchazečů. Chráněné dílny
Chráněné dílny je nástroj APZ zaměřený především na osoby se zdravotním postižením
a bylo na ně vyhrazeno celkem 33 799 tis. Kč. Z celkových výdajů činí tento podíl 13,4%.
Během roku 2004 bylo vytvořeno celkem 131 chráněných dílen, kde bylo umístěno 208 uchazečů.
Rekvalifikace
Úřady práce Moravskoslezského kraje věnují značnou pozornost rekvalifikační činnosti.
V roce 2004 vynaložily na tento nástroj 94 123 tis. Kč což činilo 17,5% z celkových finančních prostředků na APZ.
Tab. č. 11 Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců Ukazatel
Rok 2004
Zahájené rekvalifikační kurzy
2 818
Ukončili rekvalifikaci
11 134
Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Osoby zařazené do rekvalifikací - z toho úspěšně
11 218
10 070
69
Umístění po rekvalifikaci (do 12 měsíců)
5 999
Zaměstnavatelé, kteří obdrželi dotaci
87
Rekvalifikace zaměstnanců finančním příspěvkem ÚP Zaměstnanci zařazení do rekvalifikací Zdroj: www.portal.mpsv.cz
781
Za rok 2004 zařadily ÚP MSK do rekvalifikací celkem 11 218 uchazečů a zájemců o
zaměstnání. Největší počet účastníků rekvalifikací byl umístěn do kurzů obsluhy PC včetně programování a správy počítačkách sítí a do různých svářečských kurzů. Velmi vyhledávané byly i kurzy k získání a rozšíření různých typů řidičských oprávnění k řízení automobilů a motorových vozíků, účetnictví, k získání odborné způsobilosti v elektrotechnice a dále kurzy administrativy, obchodních zástupců, ošetřovatelek a sanitářek.
Mimo rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání se ÚP MSK finančně podílely i
na rekvalifikacích zaměstnanců. Tato forma je velmi efektivní, působí jako prevence nezaměstnanosti a zvyšuje pracovní
flexibilitu zaměstnanců.
Rekvalifikace svých
zaměstnanců s finanční pomocí úřadů práce našeho kraje realizovalo v roce 2004 87 firem a týkaly se 781 jejich pracovníků.
4.
7.
Komparace
swot
Moravskoslezského kraje
analýzy
hlavního
města
Prahy
a
Pro lepší posouzení těchto dvou krajů bych ještě ráda uvedla srovnání swot analýzy, kde
bude lépe vidět v čem který kraj vyniká, kde jsou největší problémy apod. To co je pro jeden kraj silná stránka, může být naopak pro druhý kraj stránkou slabou.
Hl. město Praha vyniká svoji polohou a také povahou. Je zde výrazně vzdělanější
obyvatelstvo a také velmi rozšířený terciální sektor. Naopak v MS kraji má populace nižší
vzdělání (převažuje střední vzdělání bez maturity) a terciární sektor oproti hlavnímu městu zaostává, dominuje zde však průmysl a to převážně těžba uhlí a hutnictví, kde tento kraj oproti jiným získává prvenství.
Pokud jde o nezaměstnanost, tak je v Praze samozřejmě nesrovnatelně příznivější.
Moravskoslezský kraj je typický svoji vysokou mírou nezaměstnanosti, což je způsobeno právě nedostatečně kvalifikovanou pracovní silou, jednostranně zaměřenými profesemi obyvatelstva a nízkou motivací pracovníků k dalšímu vzdělávání, které by umožnilo lepší
uplatnění na trhu práce. S nezaměstnaností také úzce souvisí ekonomické problémy velkých podniků, které na území MS kraje operují a pro kraj mají velký význam. Díky jejich 70
problémům stagnuje počet volných míst, roste nezaměstnanost, klesá úroveň kraje. V Praze, kde je zastoupen veliký počet různých podniků, však není žádný tak dominující, že při jeho krachu by došlo k výše uvedeným problémům v takovém rozsahu.
Příležitosti obou krajů jsou srovnatelné. Lépe využít vzdělanostní potenciál v kraji, lépe
využít prostředky Evropských fondů pro region (u MS kraje převážně ke snížení nezaměstnanosti), u MS kraje je jednou z možností, jak bojovat s nezaměstnaností pomoci uchazečům o zaměstnání změnit jejich stávající kvalifikaci na takovou, která je v kraji žádána.
V obou krajích by bylo výhodné dále zvyšovat kvalifikaci obyvatelstva, rozšířit celoživotní vzdělávání, více se zaměřovat na vzdělávání občanů ohrožených sociálním propadem a na další vzdělávání rizikových uchazečů o zaměstnání.
Hrozby těchto dvou krajů jsou naopak značně rozdílné. V Praze podle mé analýzy jsou
největší hrozby v růstu kriminality, růstu osob v poproduktivním věku a také růst počtu osob, které jsou vylučováni ze společnosti, což je dáno pravděpodobně tím, že v hlavním městě jsou výrazně vyšší životní náklady. Faktem je, že jsou zde i vyšší mzdy než v ostatních krajích ČR, což zajišťuje bezproblémovost s vyššími náklady, dávky jsou však pro všechny občany
stanoveny stejně, proto mají občané závislí na dávkách problémy s udržením životního
standardu nebo i se živobytím. V MS kraji je naopak největší hrozbou nezaměstnanost a to hlavně dlouhodobá, která se neustále zvyšuje. Dalším problémem jsou absolventi terciálního vzdělávání, kteří tento kraj opouštějí a snaží se uplatnit na trhu práce v jiném kraji. Většina z nich se uchází o práci právě v hlavním městě, kde je láká vidina většího výdělku.
71
5.
REGULACE TRHU PRÁCE Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká z důvodu nevyrovnané nabídky a poptávky na
trhu práce. Běžný nástroj vlád, směřovaný k omezení nedobrovolné nezaměstnanosti, je
regulace trhu práce.
V situaci, kdy je trh práce v rovnováze může nastat nějaká situace, která jej z rovnováhy
vychýlí, přirozeností je se k rovnováze opět navrátit. Např. pokud poklesne poptávka po práci, při dané výši mezd, nejsou již zaměstnavatelé ochotni zaměstnávat stejný počet osob jako
před tím. Mzda se bude tedy snižovat až na míru, kdy se bude nabídka práce opět rovnat poptávce. V tomto případě existuje pouze dobrovolná nezaměstnanost. V krátkém období se může vyskytnout i nedobrovolná nezaměstnanost, ale ta je po určité době eliminována
působením tržních sil. Pokud však do tohoto procesu vstoupí například odbory nebo nějaké jiné státní omezení, trh obvykle není schopen se opět vrátit do rovnováhy a důsledkem je potom nezaměstnanost.
5. 1. Odbory a jejich vliv na osoby s nízkým vzděláním
Hlavním důvodem existence odborů je snížení transakčních nákladů při vyjednávání
mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Přínosem odborů může být zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců a zajištění informací o trhu práce, které zaměstnancům umožní vyjednat si mzdu, maximalizující jejich přebytek na straně nabídky práce. (Pokud by však bylo možné aby odbory zakládali zaměstnavatelé, mzdy by pak byly minimalizovány a
veškerý přebytek by pak připadl zaměstnavatelům, tedy poptávajícím na trhu práce). Pokud se však odbory budou snažit zvýšit mzdy nad příjem z mezního produktu práce, způsobí nezaměstnanost.
Zásadním faktorem, který určuje produktivitu mezd, je produktivita práce. Hlavním
zájmem zaměstnavatele je dosáhnout maximálního zisku, proto v případě, že lidé jsou ochotní
pracovat za menší mzdu než jakou má pro ně jejich práce hodnotu, budou se zaměstnavatelé snažit tohoto maximálně využít. Zaměstnavatelé budou mít sklon nabízet pracujícím mzdy až do výše jejich ekonomické hodnoty.
Hlavní funkcí, kterou odbory zastávají, je zlepšovat pracovní podmínky a zajišťovat,
aby všichni jejich členové získali za své služby řádnou tržní hodnotu. Ve skutečnosti se však
snaží dostat mzdy svých členů nad jejich skutečnou tržní hodnotu. Takovéto jednání však
způsobuje nezaměstnanost. Přestože odbory mohou být schopné na nějakou dobu zajistit 72
zvýšení nominálních mezd pro své členy, reálné mzdy dlouhodobě a pro všechny pracující zvýšit nemohou.
Graf č. 17 : Vliv odborů na trh práce
Zdroj: Holman Robert – Mikroekonomie
První graf značí například trh práce ve stavebnictví a graf č. 2 značí trh práce v hutnictví.
Dělníci v obou odvětvích mají výchozí stejnou mzdu wo. Pod tlakem odborů vzrostla mzda ve stavebnictví na w1 a množství Lo až L1 bylo ze stavebnictví propuštěno. Někteří z nich se snažili uplatnit na trhu práce v hutnictví, zvýšila se tím nabídka práce a mzdy poklesly na w2.
5. 2. Minimální mzda
Vliv výše minimální mzdy je tradiční ekonomický problém. Zastánci existence a
zvyšování tvrdí, že MM zabraňuje nejhorším případům vykořisťování na trhu práce a že zajišťuje alespoň minimální životní úroveň pracujícím s nízkou kvalifikací a všem dalším
neúspěšným účastníkům trhu práce. Její odpůrci naopak argumentují negativním vlivem MM na zaměstnanost.
Pomocí zákona o minimální mzdě lze nepřímo dosáhnou nedobrovolné nezaměstnanosti.
Zákon stanovuje minimální mzdu, zaměstnavatelé však nemají povinnost zaměstnávat po jejím zvýšení všechny zaměstnance, kteří za ni dříve pracovali. Důsledkem tedy je, pokud se zvýši minimální mzda, poruší se rovnováha na trhu práce, dojde k převisu nabídky pracovních
sil na poptávkou. Zvýšení měsíční MM u každé firmy, která je tímto opatřením zasažena, znamená snížení měsíčních příjmů na pracovníka a to při následném vyrovnání marginálních příjmů s neměnícími se marginálními náklady znamená snížení počtu pracujících. Minimální
mzda tedy způsobuje, že všichni zaměstnanci, jejichž služby nemají pro jejich zaměstnavatele 73
hodnotu minimální mzdy, budou nezaměstnaní. Vláda tak rozhoduje o tom, co je pro občany dobré, ačkoliv jejich preference mohou být odlišné. Pracovník který pracoval za MM si tak vybral dobrovolně, sám se rozhodl pro práci za sice nízkou mzdu před pobíráním sociálních
dávek. Rozhodnutí vlády o zvýšení MM se sice snaží zajistit zaměstnanci vyšší mzdu, avšak
toto zvýšení bude pouze u omezeného počtu pracovníků. Ostatní budou na jejich úkor propuštěni. Vládní politika by tedy měla být zaměřena na uvalování tíživých požadavků na zaměstnavatele, ale na sledování politiky povzbuzující zisky, rozšiřování firem, investice do
nových strojů a zařízení, které zvyšují produktivitu práce zaměstnanců apod., které by podporovaly zaměstnanost.
Graf č. 18 Vliv zákonné minimální mzdy na trh práce
Zdroj: Holman Robert – Mikroekonomie
Graf zobrazuje trh pracovní síly, kde je rovnovážná mzda We a při které je zaměstnáno
Le pracovníků. Pokud se stanoví minimální mzda na Wm, která je vyšší než We, zvýší lidé
nabízenou práci na Ls a firmy sníží poptávanou práci na Ld. To způsobí nezaměstnanost v rozsahu Ld až Ls.
Minimální mzda je nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku
práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Výši a podmínky pro poskytování
minimální mzdy stanovuje vláda svým nařízením. Minimální mzda omezuje smluvní volnost zaměstnanců a zaměstnavatelů. Čím je vyšší, tím hůře hledají nekvalifikované osoby práci,
takže hlavním důsledkem zvyšování minimální mzdy je vyšší nezaměstnanost těchto osob. Vedlejším účinkem je pak obcházení zákonů – například formou papírově kratších úvazků, práce načerno apod.
74
Výše minimální mzdy
Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo
obdobném vztahu. Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, o hlavní, vedlejší nebo souběžné pracovní poměry. Nárok na ni vzniká v každém pracovním
poměru, nevztahuje se však na činnosti prováděné na základě dohod konaných mimo
pracovní poměr. Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze sjednat minimální mzdu vyšší než určuje nařízení
vlády o minimální mzdě. V ostatních organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva, nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány
platí vedle minimální mzdy i minimální mzdové tarify. Minimální mzdový tarif stanovený pro první tarifní stupeň má shodnou výši s minimální mzdou. 38 Tabulka č. 12: Vývoj výše minimální mzdy 1991 – únor
1992 – leden 1996 – leden 1998 – leden 1999 – leden
1999 – červenec
Výše MM za měsíc Výše MM za hodinu 2000
10,80
2500
13,60
2200 2650 3250
3600
12,00 14,80 18,00
20,00
2000 – leden
4000
22,30
2001 – leden
5000
30,00
2003 – leden
6200
36,90
2000 – červenec 2002 – leden 2004 – leden 2005 – leden 2006 – leden
2006 – červenec
4500
5700 6700 7185 7570
7955
Zdroj: www.mpsv.cz
38
25,00
33,90 39,60 42,50 44,70
48,10
Minimální mzda v roce 2006. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006 [on-line]
75
Ve stanovených situacích jsou uplatňovány nižší (měsíční i hodinové) sazby minimální
mzdy: rok 2006 Leden:
-
90% [tj. 6 813 Kč, resp. 40,20 Kč/hod (červenec: 7160 Kč, resp. 43,30Kč/hod)]
uvedených částek, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah
zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního nebo obdobného poměru
-
80% [tj. 6 056 Kč, resp. 35,80Kč/hod (červenec: 6364 Kč, resp. 38,50Kč/hod)]
uvedených částek, jde-li o mladistvého zaměstnance
75% [tj. 5 678 Kč, resp. 33,50Kč/hod (červenec: 5966 Kč, resp. 36,10Kč/hod)]
uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu
-
50% [tj. 3785 Kč, resp. 22,40Kč/hod (červenec: 3978 Kč, resp. 24,10Kč/hod)]
uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního
důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.39
Minimální mzda a délka pracovní doby
Výše hodinové minimální mzdy se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40
hod., v případě i k jiné pracovní době uvedené v zákoníku práce dle § 83a. Nižší rozsah pracovní doby bez snížení mzdy lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo jej může
organizace dobrovolně stanovit ve svém vnitřním předpisu. Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je
zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby nárok zaměstnance na stejnou výši minimální mzdy za týden, resp. Za měsíc. Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby odvodí zaměstnavatelé ze základních sazeb podle vzorce: MMx = MMz * k k = 40/x
MM = minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 39
Minimální mzda v roce 2006. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006 [on-line]
76
z = 40 hodin
x = jiná stanovená týdenní pracovní doba, např. 37,5 hodin Výpočet:
MM 37,5 = 44,70 * k k = 40/37,5 = 1,0667
MM 37,5 = 44,70 * 1,0667 = 47,68149; zaokrouhleno 47,70 Kč Z takto vypočtené sazby stanoví zaměstnavatelé výši minimální mzdy pro poživatele
invalidních důchodů, mladistvé a zaměstnance ve věku 18 až 21 let příslušným procentem.
5. 3. Daňový systém
Daňový systém plní v každé ekonomice celou řadu funkci a cílů. Za základní je
považována funkce fiskální. Daně tvoří podstatnou část příjmů veřejných rozpočtů. Za další
tři hlavní funkce jsou uznávány funkce alokační, redistribuční a stabilizační. Daně
„pomáhají“ spotřebiteli se rozhodnout, které zboží má (nebo nemá) nakupovat. Daně
pomáhají redistribuovat bohatství ve společnosti a v neposlední řadě ve formě vestavěných stabilizátorů usměrňují ekonomický cyklus. Pro zdravý vývoj společnosti a ekonomiky je
velmi důležité, aby výše uvedené byly ve vzájemné rovnováze. Neexistuje obecně přijímaný
názor, jaký podíl by daně měly dosahovat na národním hospodářství v určitém státě a v určité
době. Konkrétní velikost daní (veřejného sektoru) je vždy dána mnoha faktory, jako
historickým vývojem, sociálně-politickým vývojem, administrativním uspořádáním státu a v neposlední řadě efektivností veřejného a soukromého sektoru.40
Z hlediska nabídky a poptávky na trhu práce jsou nejdůležitější odvody sociálního a
zdravotního pojištění a daň z příjmu fyzických osob. Daň z příjmu fyzických osob
V České republice se uplatňuje systém progresivního zdanění. Princip spočívá v tom, že
má méně zatěžovat jedince s nižšími osobními příjmy a více jedince s vyššími příjmy. V praxi 40
JAHODA, R. Srovnávací analýza českého daňového systému s důrazem na trh práce.
Výzkumný
ústav práce a sociálních věcí Praha, 2003 [on-line]
77
to znamená existenci daňových pásem podle příjmů a v každém pásmu použití jiné daňové
sazby. Zpravidla, čí větší příjem – tím je pro dané pásmo stanovena vyšší daň. Toto daňové
zatížení nese zcela jedinec – příjemce důchodu. Zaměstnavatel je odpovědný za výpočet této daně a její odvod do státního rozpočtu. Firma nese administrativní náklady spojené s výběrem této daně. Osoby samostatně výdělečné činné si výpočet a odvody této daně zajišťují sami. Tabulka č. 13: Sazba daně z příjmu FO Základ daně
Daň
0
12%
Od Kč
Do Kč
121 200
121 200 218 400
14 544 Kč + 19%
331 200 A více
61 212 Kč + 32%
218 400 331 200
33 012 Kč + 25%
Zdroj: Zákon o dani z příjmu
Ze základu přesahujícího
121 200 Kč
218 400 Kč
331 200 Kč
Progresivní stupnice sazeb z daně z příjmu se pohybuje od 12% pro nejnižší sazby až
po 32% u nejvyšších příjmů. Česká republika je kritizována za vysoké daňové zatížení faktoru práce. Díky tomuto došlo oproti loňskému roku ke snížení sazeb u daně z příjmu osob FO, a to u prvních dvou příjmových skupin obyvatelstva a to u první skupiny z 15% na již zmíněných 12% a u druhé skupiny z původních 20% na 19%.
Poplatník daně si může snížit svoji daňovou povinnost, pomocí nástrojů, které jsou
zakotveny v zákoně č. 586/1992 o dani z příjmu. Svůj vypočtený základ daně může snížit: -
o tzv. nezdanitelnou část základu daně. Dle něho lze odečíst hodnotu darů, úroky
zaplacené ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru, zaplacené pojistné na životní pojištění ad. Podrobné vymezení a podmínky pro jejich uplatnění v § 15.
-
O položky odčitatelné od základu daně. Těmito jsou např. daňová ztráta, výdaje na
realizaci projektů výzkumu a vývoje ad. Podrobné vymezení a podmínky pro uplatnění v § 34
Po snížení základu daně poplatník vypočte svoji daňovou povinnost dle sazeb uvedených v tomto zákoně a takto vypočtenou daň si může snížit o tzv.: -
Slevu na dani. Do tohoto institutu patří například částky za zaměstnávání osob se
zdravotním postižením, položky za poplatníka, manželku děti ad. Podrobné vymezení v §35
Sociální a zdravotní pojištění
78
Sociální a zdravotní pojištění v České republice mají charakter lineární daně. Lineární
daň je jednoduchá a jednotná. Nevytváří prostor pro přechod poplatníků mezi daňovými pásmy a vyvolává poměrně nízké administrativní náklady.
Administrativní náročnost tohoto zdanění nese firma, která odpovídá za výpočet i
odvody těchto daní do státního rozpočtu.
Sociální pojištění zahrnuje základní povinné důchodové pojištění, nemocenské pojištění
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné na sociální a zdravotní pojištění se
vypočítává z příjmů započítaných do základů daně a snižují daňový základ pro výpočet daně. V systému zavedeném v ČR jsou uplatňovány rozdílné částky, které má platit zaměstnanec a
zaměstnavatel. Sazby sociálního pojistného jsou uvedeny v zákoně č. 589/1992 Sb. O pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a sazby zdravotního pojistného v zákoně č. 592/1992 Sb. O pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
Tabulka č. 14: Procentní sazby pojistného (% z vyměřovacího základu) Organizace
Zaměstnanci OSVČ
Důchodové
Nemocenské
Státnípolitika
Celkem
Zdravotní
Celkové
21,5
3,3
1,2
26
9
35
29,6
13,5
pojištění 6,5 28
Zdroj: www.portal.mpsv.cz
pojištění 1,1
4,4
(dobrovolné)
zaměstnanosti 0,4
1,6
soc. poj.
8
(34)
poj.
4,5
poj. 12
43,1
(47,5)
Z výše uvedené tabulky je patrný nepoměr mezi pojistným, které platí zaměstnavatel za
své zaměstnance a pojistným, které si platí zaměstnanci se svého platu. Rozdíl je téměř tří
násobný a velmi zvyšuje náklady zaměstnavatele na pracovní sílu. Toto vysoké pojistné je
důsledkem negativního působení na poptávku na trhu práce. S tímto je také spojen problém nelegálního zaměstnávání, kdy zaměstnavatelé buď zaměstnávají občany na černo, aby se úplně vyhnuli placení daní, nebo se snaží najmou pracovníky s živnostenským listem, který fakturují za vykonanou práci a zbavují se tak povinnosti placení sociálního a zdravotního pojištění.
5. 4. Sociální systém
Sociální systém v České republice zákon č. 435/2004 Sb o zaměstnanosti, Zákon č.
117/1995 Sb. o státní sociální podpoře a Zákon č. 463/1991 Sb. O životním minimu. Tyto 79
zákony zlepšují situaci nezaměstnaných a brání jejich chudobě.
Zákonem o zaměstnanosti realizuje stát svoji pasivní politiku zaměstnanosti, ve které
bylo pojednáno již v kapitole č. 6.1., jejichž nástrojem je především podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, které jsou také v této kapitole rozebrány. Státní sociální podpora a životní minimum
Tímto systémem se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní
potřeby dětí a rodin, které se nachází v sociálních situacích.
V systému státní sociální podpory se uplatňuje princip solidarity, tedy od
vysokopříjmových vrstev k nízkopříjmovým rodinám, od bezdětných rodin k rodinám s dětmi. a) -
Dávky státní sociální podpory:
dávky poskytované v závislosti na výši příjmu přídavek na dítě
sociální příplatek
příspěvek na bydlení
b)
ostatní dávky
-
zaopatřovací příspěvek
-
rodičovský příspěvek
dávky pěstounské péče porodné¨
Důležitou veličinou, která rozhoduje o poskytnutí dávek závisejících na výši příjmu je
životní minimum. Zákon č. 463/1991 Sb. O životním minimu vymezuje: společensky uznaná minimální hranice příjmu pod níž nastává stav hmotné nouze. Sytém životního minima v ČR
je stanoven dvousložkově, tedy zahrnuje náklady na osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti a celkové náklady na domácnost. Závisí tedy na věku a počtu členů v domácnosti.
Systém životního minima a státní sociální podpory jsou provázané, se zvýšením ŽM automaticky vzrůstají i dávky sociální podpory.
Sociální systémy slouží především ke zlepšení situace nezaměstnaných a chudých rodin,
brání jejich chudobě a sociálnímu vyloučení a slouží jako základna jejich návratu na pracovní trh. Na druhé straně však může působit jako demotivující nástroj k práci, který umožňuje
„přežívat“ i mimo pracovní poměr a poskytuje štědré příspěvky, které mohou konkurovat příjmům z placené práce.
80
6.
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ – EVROPSKÁ UNIE V současné době je jedním z největších problémů celé EU i jednotlivých států vysoká
nezaměstnanost. Ta dosahuje nejvyšších hodnot, stejně jako v ČR, u problémových skupin obyvatelstva, a to především absolventi škol, ženy s malými dětmi a v neposlední řadě také zdravotně postižení a etnické menšiny. Snahou EU je proto zajistit více pracovních míst.
Politika zaměstnanosti je v pravomoci jednotlivých států, EU pouze koordinuje politiky
zaměstnanosti jednotlivých států tak, aby byly v souladu s dohodnutými cíly, které EU každoročně stanovuje.
6. 1. Politika zaměstnanosti EU
Politika zaměstnanosti EU je od doby lucemburského summitu založena na čtyřech
hlavních pilířích propojených do komplexní Evropské strategie zaměstnanosti: zvyšování zaměstnatelnosti
-
rozvoj podnikání
-
podporování adaptability podniků a pracovníků
-
posilování stejných příležitostí pro ženy a muže
-
Jednotlivé pilíře v sobě obsahují řadu konkrétních směrnic, které jsou každoročně nově
formulovány a schvalovány Evropskou radou a předkládány jednotlivým členským státům EU. Členské státy na jejich základě vypracovávají Národní akční plány zaměstnanosti, ve kterých uvádí, jak budou směrnice převedeny do praxe. Toto doporučení platí také pro země ucházející se o vstup do EU. Plány jsou poté předány Evropské komisy, která je spolu
s Evropskou radou analyzuje a výsledek prezentuje v tzv. Společné zprávě zaměstnanosti pro členské země a v tzv. Společných přístupových studiích pro kandidátské země. Hodnotí
především konkrétní politiky trhu práce jednotlivých zemí a jejich pokrok v dodržování směrnic přijatých v předchozím roce.41
Základním nástrojem při uplatňování evropské strategie zaměstnanosti je Evropský
sociální fond (ESF), který sehrává důležitou roli nejen pro rozvoj lidských zdrojů, ale i pro realizaci dalších dvou cílů strukturální politiky EU: podpoře zaostávajících regionů,
41
po
KRAUSE, D., KUX, J., a kol. Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce
práci). Výzkumná ústav práce a sociálních věcí Praha, 2004. [on-line]
81
ekonomické a sociální přeměně oblastí, které podléhají strukturálním změnám..
Politika zaměstnanosti EU v roce 2003 je zaměřena na tři komplexní průřezové a
vzájemně propojené cíle: plnou zaměstnanosti, kvalitu a produktivitu práce a dohled nad soudržností a inkluzivním trhem práce. ● Plná zaměstnanosti
Dosažení plné zaměstnanosti je hlavním cílem, který byl stanoven pro zabezpečení ekonomického růstu v EU a pro stabilitu systému sociálního pojištění. ● Kvalita a produktivita práce
Evropská unie má za cíl nejen vytvářet vyšší počet pracovních míst na trhu práce, ale taky podporovat tvorbu nových pracovních míst vyšší kvality. Jakost práce je hlavním motivem
individuálního rozhodnutí pracovat a souvisí s produktivitou práce, čímž zvyšuje
konkurenceschopnost nejen na trhu EU. Kvalita práce dále ovlivňuje míru spokojenosti
zaměstnaných s výší jejich platu a pracovními podmínkami, jejich zdraví, bezpečnost na pracovišti a jistotu udržení si zaměstnání. V neposlední řadě vytváří i příhodné možnosti rozvoje flexibilní organizace práce. ● Soudržnost a inkluzivní trh práce
Rovnost v dostupnosti zaměstnání na trhu práce mezi regiony a sociálními skupinami je
rozhodující pro dosažení vyšší míry zaměstnanosti. Pracovní příležitosti problémových
sociálních skupin se musí zlepšit. Politika zaměstnanosti se proto musí soustředit na identifikaci a specifikaci socioekonomických potřeb těchto skupin a zaměřit se na jejich efektivní řešení za účelem podpoření růstu zaměstnanosti v těchto skupinách. 42
Se záměrem a naplnění výše uvedených tří hlavních cílů Evropské strategie
zaměstnanosti, Evropská komise doporučila dalších 10 priorit pro realizaci konkrétních opatření aktivní politiky zaměstnanosti jednotlivých členských států, kdekoli proveditelných a doprovázených plány, a vytváří individuální doporučení, na která by se měl každý členský stát ve svém úsilí zaměřit: 42
pomoc nezaměstnaným a neaktivním na trhu práce podpora podnikání a tvorba pracovních míst podpora adaptability na trhu práce
KRAUSE, D., KUX, J., a kol. Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po
práci). Výzkumná ústav práce a sociálních věcí Praha, 2004. [on-line]
82
-
EU
investice do lidského kapitálu a strategie pro celoživotní učení podpora aktivního stárnutí a zvýšení nabídky práce podpora rovnosti mezi muži a ženami
podpora integrace a boj proti diskriminaci znevýhodněných osob na trhu práce zlepšení finančních podmínek zaměstnávání
transformace nelegálního zaměstnávání v legalizovaný pracovní vztah podpora pracovní územní mobility 43
Příloha č. 5 Výdaje na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti ve vybraných zemích
6.2. Nezaměstnanost
Socioekonomické zkušenosti zemí EU – 15 byly od roku 1995 pozitivní a vyznačovali
se rovnoměrným zvyšováním zaměstnanosti i reálných příjmů a snižováním nerovností.
Osm z deseti nových členských států – zemí střední a východní Evropy – naopak prošlo
těžkou socioekonomickou krizí, kdy povstalo z dlouhodobé hospodářské stagnace starého režimu a vydalo se na cestu směřující k tržnímu hospodářství. V 90. letech minulého století
lidé v těchto zemích zažívaly bouřlivé a složité přechodné období, které se vyznačovalo
hospodářskou nestabilitou, radikálními politickými změnami. Zatímco menší část obyvatelstva byla svědkem radikálního zlepšení vlastních socioekonomických podmínek,
mnoho z nich zažívalo pouze mírné pokroky. Naproti poměrně trvalému hospodářskému růstu od poloviny 90. let minulého století, jsou tyto krajiny stále daleko od dosáhnutí přiměřené
úrovně HDP 15 zemí EU. V letech 2001 a 2002 však nové členské státy dosáhly daleko vyšší míru růstu HDP než EU – 15.
Míra regionální zaměstnanosti nadále představuje předěl mezi severem a jihem se
závažnými důsledky pro sociální situaci. Zatímco zaměstnanost od poloviny 90. let minulého
století v 15 zemích EU stoupala, v nových členských státech klesala v důsledku
restrukturalizace a ztráty pracovních míst v polnohospodářství a průmyslu, který doposud nebyl kompenzovaný nárůstem v oblasti služeb. Ve skutečnosti se v letech 1998 až 2002
zaměstnanost v oblasti služeb v nových členských státech namísto růstu celkově mírně snížila. Následující tabulka zobrazuje míra nezaměstnanosti v jednotlivých zemích
43
KRAUSE, D., KUX, J., a kol. Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po
práci). Výzkumná ústav práce a sociálních věcí Praha, 2004. [on-line]
83
Tabulka č. 15: Vývoj míra nezaměstnanosti ve vybraných zemích
Zdroj: www.czso.cz/kraje/ov/publika/2003/812803/data/pdf/8128rr03.pdf
Míra nezaměstnanosti je u jednotlivých zemí velice rozdílná. Naprosto alarmující
situace je v sousedním Polsku, kde v roce 2003 dosahovala míra nezaměstnanosti 19,3%! O
mnoho lépe na tom není ani Slovensko, jejíž míra nezaměstnanosti v tomto roce činila 17,2%.
Nejlepší situace je oproti tomu v Nizozemsku a Lucembursku, kde míra nepřesahuje 4%. I ostatní země jako Rakousko, Irsko nebo Norsko dosahují velice příznivých výsledků a míra nezaměstnanosti se pohybuje pod 5%. Celková míra nezaměstnanosti za EU – 15 se vyvíjí
příznivě, od roku 1998 dochází ke každoročnímu mírnému poklesu, v roce 2003 se mírně
zvýšila, ale nepřekročila 8%. U přidružených zemí je situace mírně horší, nezaměstnanost dosahuje 9%.
Trvalá nezaměstnanost v EU svědčí o tom, že trhy práce nefungují, jak by měly. Příčin
tohoto stavu je celá řada. Na prvním místě je činnost vlád. Pokud vláda činí kroky, které pracovní sílu dále zdražují, pak se tato skutečnost musí na ukazateli nezaměstnanosti nutně 84
promítnout. Musíme podotknout, že jakékoliv překážky pro plynulé fungování trhů mají stejný dopad, kterým je zdražování síly. V konkrétní rovině jsou zásahy na trzích práce velmi časté a vlády regulují trhy, které pak nefungují. Státy ovlivňují cenu pracovní síly například
v podobě minimálních mezd. Ty tak přímo zdražují pracovní sílu a vedou k nezaměstnanosti. Vedle toho ke zdražování dochází i nepřímo – ve formě vysokých daní a ostatních nákladů na pracovní sílu. Blížeji je o této problematice pojednáno v kapitole č. 7 o Regulaci trhu práce.
Problémy na trhu práce mohou být jak na poptávkové straně, tak na nabídkové. Na
poptávkové straně jde právě o zmíněné regulace trhu práce, zdražené pracovní síly ad. Na
nabídkové straně jde o silné sociální dávky, které vedou k tomu, že část pracovní síly nechce pracovat a vysoké sociální dávky jí tento život umožňují. Tito lidé jsou sice formálně
nezaměstnaní, ale využívají sociální systém a žijí na úkor ostatních. Cesta k poklesu
nezaměstnanosti vede přes deregulace trhů práce na jedné straně, na straně druhé přes zvýšení motivace nezaměstnaných hledat práci, což platí zejména pro země s velmi rozvinutým sociálním systémem, jehož některé skupiny obyvatel zneužívají. Cesta nápravy je možná – v celkové agregované statistice pro celou EU se ztrácí dílčí úspěchy ve snižování
nezaměstnanosti například ve Velké Británii, Dánsku nebo Holandsku, což jsou právě země,
které své pracovní trhy deregulovaly. V jiných zemích (např. Německo) tento proces v současné době právě probíhá.44
6. 3. Nezaměstnanost a vzdělání, komparace s ČR
Pracovní příležitosti úzce souvisí s dosaženým vzděláním, které je podstatnou složkou
lidského kapitálu. Investice do lidského kapitálu výrazně přispívají k růstu produktivity a hrají
klíčovou roli při podporování technologických změn. Jednou z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce jsou stejně jako v ČR mladiství a absolventi škol.
Česká republika patří v mezinárodním měřítku mezi země s vysokou (87,5%) mírou
účasti ve vzdělávání lidí ve věku 18 let. V souvislosti s tendencemi k dosahování co nejvyššího vzdělání je tato skutečnost velmi povzbudivá. 45
44
[on-line] 45
ŽÍDEK, L. Srovnání ekonomické situace v USA a v Evropě.Ekonomicko-správní fakulta MU. VOJTĚCH, J., FESTOVÁ, J., SUKUP, R. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků ve
středním a vyšším vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se situací vEvropské unii 2004/2005. Praha, NUOV 2005. [on-line]
85
Graf. č. 19: Míra účasti ve vzdělávání lidí ve věku 18 let v EU Míra účasti ve vzdělávání lidí ve věku 18 let v EU 100 80 60 40 20
Š v éd F i sko ns ko N ě B e Č R m lg ie e c ko N L it v or a s S l P o ko o v ls k i F r nsko a n o ci D Irs e E s á n ko s N i to n k o zo sk Lo ze o ty m š í M Ř esko aď c Lu a r ko s ce m Itá k o b R u lie a r Š p ko sko u S laně sko P o o v ls rt e n k o V e R u uga sko lk m u ls k á n o B r sk it á o E U n E U - 2 M ie al 5 - 1 z ta 5 em ze í m í
0
Zdroj: http://www.nuov.cz/index.php?page=p_p&s=85
Zřejmě nejdůležitější charakteristikou mladých lidí je jejich vzdělanostní struktura.
Česká republika tradičně vykazuje v mezinárodním srovnání velmi dobré výsledky pokud jde
o účast mladé populace ve vyšším sekundárním a postsekundárním vzdělávání i pokud jde o podíl osob se středním vzděláním v ekonomicky aktivní populaci jako celku. Lze tedy říci, že
ve středoškolském vzdělávání je možné rozsah vzdělávací nabídky v ČR považovat za adekvátní potřebám trhu práce a výzvám budoucího vývoje.
Obecným trendem ve světě je snaha dosáhnout co nejvyšší úrovně vzdělání. V situaci,
kdy ve vyspělých zemích získává základní vzdělání prakticky celá populace a většina
populace získá i střední vzdělání, se největší zájem a pozornost přesouvá na terciární úroveň vzdělávání. Tento vývoj nabývá na významu i v souvislosti s propojováním trhu práce v ČR s trhem práce v EU.46
46
VOJTĚCH, J., FESTOVÁ, J., SUKUP, R. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků ve
středním a vyšším vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se situací v Evropské unii 2004/2005. Praha, NUOV 2005. [on-line]
86
Graf č. 20: Procentní zastoupení populace ve věku 25 – 34 let s vyšší sekundární a
postsekundární úrovní vzdělání ve vybraných evropských zemích a ve světě (2002)
Zdroj: http://www.nuov.cz/index.php?page=p_p&s=85
ČR má velice dobré výsledky v úrovni sekundárního a postsekundárního vzdělání v této
věkové kategorii, ve srovnání s těmito zeměmi je na druhém místě, hned po Slovensku.
Nejnižší míry naproti tomu dosahují jiné země EU, jako například Španělsko nebo
Portugalsko. Překvapivá je i míra tohoto typu vzdělání v Japonsku, které nedosahuje taktéž ani 50%.
Graf č. 21: Procentní zastoupení populace ve věku 25 – 34 let s terciární úrovní vzdělání
ve vybraných evropských zemích a ve světe (2002)
Zdroj: http://www.nuov.cz/index.php?page=p_p&s=85
V terciární úrovni ČR však výrazně zaostává, je 3 nejnižší s porovnávanými zeměmi a
dosahuje úrovně cca 12%. Pouze Slovensko a Turecko mají ještě nižší míru než naše
republika. Japonsko, které v sekundárním a postsekundárním vzdělání nedosahuje dobré úrovně, naopak vítězí v terciární úrovni vzdělání, kde počet účastníků převyšuje 50% 87
populace v této věkové oblasti. Z Evropských zemí je na tom nejlépe Norsko, kde počet účastníků dosahuje téměř 40%. Obecně lze říci, že země, kde je výrazný počet účastníků v této věkové skupině v sekundárním nebo postsekundárním vzdělání, v úrovni terciárního vzdělání zaostává.
V EU existují země, kde se daří dlouhodobě zajišťovat výrazně plynulejší přechod
absolventů na trh práce, i země, kde tento přechod představuje výrazně větší problém než
v ČR. V různých zemích existují různé vzdělávací systémy, které z hlediska úspěšnosti
absolventů na trhu práce vytvářejí různé předpoklady pro přechod absolventů na trh práce. Výraznou roli zde mohou hrát i nástroje aktivní politiky zaměstnanosti používané v jednotlivých zemích.
Úspěšnost resp. Neúspěšnost mladých lidí na trhu práce je třeba monitorovat
v souvislosti s obecnou mírou nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že absolventi škol jsou
obecně považováni za jednu z rizikových skupin, reaguje jejich úspěšnost a neúspěšnost citlivě na obecnou míru nezaměstnanosti. Nejcitlivěji se nezaměstnanost absolventů škol projevuje při zhoršení obecné situace na trhu práce.47
Graf č. 22: Míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 – 24 let ve vybraných
evropských zemích (2003)
Zdroj: http://www.nuov.cz/index.php?page=p_p&s=85
47
VOJTĚCH, J., FESTOVÁ, J., SUKUP, R. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků ve
středním a vyšším vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se situací v Evropské unii 2004/2005. Praha, NUOV 2005. [on-line]
88
V této kategorii obyvatelstva je ČR ve srovnání s ostatními zeměmi a poměrně dobré
úrovni. Nejhorší situace je u našich sousedů, a to v Polsku a Slovensku. ČR se nejvíce podobá Lotyšsku, a jeho míra nezaměstnanosti mladých lidí se pohybuje okolo 17%. Nejpříznivější situace je v Nizozemí, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje okolo 7%.
Obecně jsou nezaměstnaností postižení lidé s nedokončeným a dokončeným základním
vzděláním. U těch je zřejmá dokonce několikanásobně vyšší míra nezaměstnanosti než u ostatních kategorií vzdělání. Tito lidé mají problémy s uplatněním na trhu práce po celé své
ekonomicky aktivní období. V ČR přitom je toto znevýhodnění výrazně vyšší než v mnoha jiných zemích EU.48
Graf č. 23: Míra nezaměstnanosti ve věku 15 – 39 let podle úrovně vzdělání ve vybraných evropských zemích (2. čtvrtletí 2004)
Zdroj: http://www.nuov.cz/index.php?page=p_p&s=85
ČR je ve srovnání s ostatními zeměmi v úrovni ISCED 0,1,2 na velice špatné úrovni.
Zaujímá třetí místo, hned po Slovensku a Polsku, a dosahuje úrovně cca 38%. Alarmující
situace nastává na Slovensku, kde míra nezaměstnanosti u těchto osob dosahuje cca 65%. Toto číslo je nepřijatelné a Slovensko by tuto situaci mělo v každém případě řešit.Nejlepší
úrovně s tímto stupněm vzdělání dosahuje Dánsko, kde se míra nezaměstnanosti výrazně
48
VOJTĚCH, J., FESTOVÁ, J., SUKUP, R. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků ve
středním a vyšším vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se situací v Evropské unii 2004/2005. Praha, NUOV 2005. [on-line]
89
neliší od ostatních stupňů vzdělání a pohybuje se tak okolo 8%.
Na úrovni vzdělání ISCED 3,4 je na tom v míře nezaměstnanosti ČR podstatně lepší než
například v Polsku, Slovensku nebo Řecku. Její míra se pohybuje pod 10%. Ve většině evropských zemí se pohybuje okolo 5%.
Na úrovni vzdělání ISCED 5,6 je nejlepší situace v Lotyšsku, kde je v tomto období
nulová míra nezaměstnanosti u osob s touto úrovní vzdělání. ČR dosahuje také velice dobrých
výsledků, míra nezaměstnanosti zde sice je, ale je velice příznivá a pohybuje se okolo 4%. V zemích jako je Řecko, Španělko nebo Portugalsko je nutné poukázat, že míra
nezaměstnanosti u osob s tímto stupněm vzdělání se výrazně neliší od nezaměstnanosti osob s nižším stupněm vzdělání, proto je možné si položit otázku, zda se v těchto zemích vůbec vyplatí studovat. V Řecku například překročila dokonce i 10%.
90
ZÁVĚR
Trh práce v ČR v podobě, kterou má dnes, nemá příliš dlouhou tradici. Tuto podobu
začal získávat po roce 1989. Před tímto rokem byla zákonem stanovena povinnost pracovat a v této době byla nezaměstnanost neznámým jevem. Existovala pouze dobrovolná. Od roku 1990 se začala objevovat nezaměstnanost a v dnešní době je tento pojem skloňován ve všech pádech.
Důležitou roli v životě každého jednotlivce hraje lidský kapitál. Každý jedinec se sám
rozhoduje o investicích do svého vzdělání. Vzdělání hraje důležitou roli při uplatnění na trhu práce. Jedinec porovnává náklady a výnosy, které mu při vzdělávání vzniknou a tím se
rozhoduje o jeho množství. Obecně řečeno, čím větší náklady vynaloží jedinec v procesu
vzdělávání, tím vyšší výnosy pak bude v budoucnu mít. Nejde pouze o vyšší mzdu
v zaměstnání, ale důležitou roli zde hrají i nepeněžní příjmy, kterými může být společenská prestiž, lepší pracovní prostředí apod. Svoji roli sehrává i Evropská unie, kde jednotícím prvkem současných strategií a politik je cíl definovaný na Lisabonském summitu, a kterým je dosažení co nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostně založená ekonomika.
Vzdělání v České republice se v posledních letech výrazně změnilo ve prospěch lidí
s vyšším vzděláním. V ČR poměrně rychle mizí pracovní síla s nejnižším vzděláním, ale
oproti tomu rozšiřování terciárního vzdělání není příliš dynamické. V naší republice je
nejvyšší počet osob se střením vzděláním, které je na takové úrovni, že nezaručuje
dostatečnou gramotnost a flexibilitu. V zemích EU je proces vzdělávání podobný, také dochází k úbytku osob s nejnižším vzděláním, avšak v terciárním vzdělání je proces mnohem
rychlejší. V poměru s naší republikou je v EU méně středně vzdělané pracovní síly, ale
naopak je zde více zastoupena populace, která má vzdělání terciární úrovně. U populace s pouze dosaženým základním vzděláním je počet větší v EU než u nás.
Při pohledu na nezaměstnanost dle dosaženého vzdělání je na tom nejhůře právě
skupina osob se základním vzděláním, kde od roku 1993 neustále stoupala a v roce 2004 přesáhla hranici 25%. U ostatních úrovní vzdělání nepřesáhla hranici 15%. Vzdělání populace
a hlavně míra nezaměstnanosti se kraj od kraje liší. Nejpříznivější situace je v hlavním městě
Praze, kde nejvíce zastoupenou skupinou jsou osoby se středním vzděláním s maturitou. Vysoký je zde i počet osob s terciárním vzděláním, který je pouze o několik desítek tisíc
menší než osoby se středním vzděláním bez maturity. Nezaměstnanost je v hlavním městě nejlepší ve srovnání s ostatními kraji a je o mnoho nižší než republikový průměr. Na druhé straně nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji. Zde je největší počet osob se středním
vzděláním bez maturity a objevuje se zde i poměrně velký počet osob s pouze základním 91
vzděláním. Míra nezaměstnanosti je však v tomto kraji ještě s Ústeckým kraje nejhorší. Je o 6,2% horší než republikový průměr a v roce 2004 dosáhla hodnoty 14,5%.Nejvyšší je samozřejmě u osob se základním vzděláním.
Podstatnou část své práce jsem věnovala srovnání 2 vybraných krajů a to hlavního
města Prahy a také Moravskoslezského kraje. U těchto krajů jsem se zabývala pracovní sílou
v kraji, nezaměstnaností, aktivní politikou zaměstnanosti a v neposlední řadě jsem také pro tyto kraje provedla swot analýzu, na jejíž základě jsem provedla komparaci těchto dvou krajů.
Mezi osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností patří mimo jiné osoby s nízkou
úrovní vzdělání. Důvodem může být například technologický rozvoj, který vede ke snižování
poptávky po pracovnících s nízkou kvalifikací také v oblasti nabídky, kde rostoucí úroveň vzdělání populace způsobuje, že zaměstnavatelé dávají přednost zaměstnancům s vyšší úrovní vzdělání.
Důležitou roli na trhu práce sehrává státní politika zaměstnanosti, která se dělí na
pasivní a aktivní. Pasivní politika se v podstatě stará o nezaměstnané, kterým poskytuje příspěvky po dobu ztráty zaměstnání, aby byli schopni přežít, dokud neseženou práci. Tudíž,
čím vyšší je nezaměstnanosti, tím je to pro stát dražší. Formy PPZ jsou podpora v nezaměstnanosti a také podpora při rekvalifikaci, jejichž výši a podmínky pro poskytnutí
jsou k nalezení v zákoně č.435/2004 Sb. O zaměstnanosti. Aktivní politika naproti tomu
podněcuje k hledání a vytváření nových pracovních míst a jejím cíle je zabraňovat zvyšování nezaměstnanosti. K tomu využívá nejrůznějších nástrojů jako rekvalifikace, investiční pobídky apod., které jsou taktéž vymezeny ve výše uvedeném zákoně. Pro osoby s nejnižší
kvalifikací jsou konstruovány především tyto nástroje: rektifikační kurzy, veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa.
K omezení nedobrovolné nezaměstnanosti slouží nástroj vlád, kterým je regulace trhu
práce. V případě, kdy existuje rovnováha na trhu práce a na tento trh vstoupí nějaké státní
omezení, trh se vychýlí a důsledkem bude nezaměstnanosti. Účinek státního záměru ke
snížení nezaměstnanosti je právě opačný. Tímto nástrojem je například role odborů, minimální mzda, daňový systém nebo sociální systém. Odbory i minimální mzda mají sice
sloužit pro zaměstnance ke zvýšení mzdy, zaměstnavatel však mnohdy není schopen udržet
tolik zaměstnanců při zvýšených mzdách a dojde k propouštění. Ti, co zůstanou zaměstnaní jsou na tom samozřejmě dobře, ovšem na úkor těch, kteří jsou propuštění. Daňový systém má vliv na ochotu lidí pracovat a ochotu zaměstnavatelů uzavírat pracovní poměry. Jde o dávky, které musí zaměstnanec i zaměstnavatel odvést ze mzdy zaměstnance. V ČR jde o daň
z příjmu fyzických osob a o sociální a zdravotní pojištění. U nás je obecně vysoké zdanění 92
práce. Horší situace u sazeb pojistného než u zdanění příjmu jednotlivce je zatížení na straně
zaměstnavatele. Rozdíl je téměř třínásobný od částky, kterou musí zaměstnavatel za zaměstnance odvést než částka, kterou strhne zaměstnanci z jeho platu. To výrazně působí na
poptávku na trhu práce. Situaci na trhu práce výrazně také ovlivňuje sociální systém svými dávkami, kterými jsou podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci, státní sociální podpora a životní minimum. Čím vyšší jsou tyto dávky, tím nižší je motivace lidí k hledání si zaměstnání.
Ve srovnání se zeměmi evropské unie v oblasti nezaměstnanosti je na tom ČR relativně
dobře. Nejhorší situace je na Slovensku a v Polsku, kde v roce 2003 byla nezaměstnanosti vyšší než 15%, což je velice rozdílné například ve srovnání s Nizozemskem a Lucemburskem,
kde v daném roce míra nezaměstnanosti nepřekročila 4%. V ČR byla v tomto roce naměřena nezaměstnanost ve výši 7,6%. ČR má velmi dobré výsledky v úrovni sekundárního a
postsekundárního vzdělání u osob ve věkové kategorii mezi 25 – 34 lety. Lepší úrovně dosahuje už pouze Slovensko. V terciární úrovni však ČR výrazně zaostává a je 3 nejnižší v porovnání s ostatními vybranými zeměmi. V této úrovni vzdělání je na tom nejlépe
Japonsko, následované Norskem a USA. V míře nezaměstnanosti u specifické skupiny, kterou jsou mladí lidé, je ČR v průměru se srovnávanými zeměmi. Nejhorší situace je v Polsku, kde více než 40% mladistvím ve věku od 15 do 24 let jsou nezaměstnaní.
93
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4 BURDA,V. CZESANÁ, V. a kol. Lidské zdroje v České republice 2003 [on-line]. Národní vzdělávací fond . 2003. ISBN 80-86728-06-4 [cit. 25. 2. 2006] Dostupná na www: .www.nvf.cz/publikace/pdf_publikace/observator/cz/lidske_zdroje2003.zip Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Jihomoravský kraj, [on-line] [cit. 14. 3. 2006] dostupné na www: www.kr-jihomoravsky.cz/urad/os/dz/index.htm Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Jihočeský kraj, [on-line] [cit. 14. 3. 2006] dostupné na www: www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=343&par[lang]=CS Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Hlavní město Praha, [on-line] [cit. 16. 3. 2006] dostupné na www: www.prahamesto.cz/(zfsjzn45ravtee555yu30bbv)/default.aspx?id=19691&ido=5600&sh=360319656 HOLMAN, R. Mikroekonomie, středně pokročilý kurz. Praha C. H. Beck, 2002, ISBN 8071797375 JACKSON, P. M., BROWN, C. V.: Ekonomie veřejného sektoru. 1. vydání Praha: Eurolex Bohemia, 2003, 734 stran, ISBN 80-86432-09-2 JAHODA, R. Srovnávací analýza českého daňového systému s důrazem na trh práce. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Praha, 2003. [on-line] [cit. 21. 3. 2006] dostupné na www: www.vupsv.cz/Jahoda_Komparace_dan_systemu.pdf 94
KRAUSE, D., KUX, J., a kol. Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po práci). Výzkumná ústav práce a sociálních věcí Praha, 2004. [on-line] [cit. 21. 3. 2006] dostupné na www: http://www.vupsv.cz/Stav_a_struktura_zamestnanosti.pdf KUX, J. Dlouhodobá nezaměstnanost v mezinárodním srovnání 10 středoevropských tranzitivních zemích. [on-line]. Praha, VÚPSV. 2002. 32 s. [cit. 25. 2. 2006] Dostupná na www: http://www.vupsv.cz/Kux_dlouhodoba_nezam.pdf MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2 vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 172 s. ISBN 80-901424-9-4 Minimální mzda v roce 2006. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006. [on-line] [cit. 21. 3. 2006] dostupné na www: www.mpsv.cz/cs/2214 Politika zaměstnanosti a personální řízení – vypracované otázky ze zaměstnanosti [ online]. [cit. 8. 3. 2006] Dostupná na www: www.pravo.wz.cz/vyb/data/zamestnanost.rtf SIROVÁTKA T., RÁKOCZYOVÁ M.: Rozsah a cílenost programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR, VÚPSV Praha, 2002 [on-line] [cit. 8. 3. 2006] dostupné na www: www.vupsv.cz SIROVÁTKA, T., ŘEZNÍČEK, I.: Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1995 STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1. vydání Praha: Computer Press, 1998, 214 stran, ISBN 80-7226-112-6 TRHLÍKOVÁ, J., VOJTĚCH, J., Sociální aspekty nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání.NUOV Praha, 2003 [on-line] [cit. 14. 3. 2006] dostupné na www: www.nuov.cz Úřad práce v Chomutově. Politika zaměstnanosti v ČR [on-line]. Integrovaný portál 95
MPSV [cit. 8. 3. 2006] Dostupné na www: www.portal.mpsv.cz/sz/local/cv_info/apz Úřady práce a aktivní politika zaměstnanosti – nástroje APZ (jen) pomáhají řešit nezaměstnanost. Noviny MPSV [on-line] [cit. 14. 3. 2006] dostupné na www: www.noviny-mpsv.cz/print.php?id=123 VOJTĚCH, J., FESTOVÁ, J., SUKUP, R. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků ve středním a vyšším vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se situací vEvropské unii 2004/2005. Praha, NUOV 2005. [on-line] [cit. 28. 3. 2006] dostupné na www: http://www.nuov.cz/index.php?page=p_p&s=85 VOJTĚCH J., ÚLOVCOVÁ H., a kol. Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2004, Národní ústav odborného vzdělávání Praha, 2004 [on-line] [cit. 14. 3. 2006] dostupné na www: www.nuov.cz/index.php?page=vzd_a_tp&s=81 WINKLER J., WILDMANNOVÁ M.: Evropská unie: evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy,1. vyd. Praha: Computer press, 1999. 143 s. ISBN 8072261959 Zpráva o situaci na trhu práce v Praze. Portal ministerstva práce a sociálních věcí, 2005 [on-line] [cit. 21.3. 2006] dostupné na www: www.portal.mpsv.cz/sz/local/ab_info/Statist/aakraj1205.zip ŽÍDEK, L. Srovnání ekonomické situace v USA a v Evropě.Ekonomicko-správní fakulta MU. [on-line] [cit. 28. 3. 2006] dostupné na www: www.phil.muni.cz/angl/conference/students/prispevky/Zidek.doc INTERNETOVÉ ZDROJE: www.czso.cz www.europa.eu.int/comm/eurostat www.mfcr.cz www.libinst.cz
96
SOUVISEJÍCÍ ZÁKONY Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce Zákon č. 117/1995 Sb. O státní sociální podpoře Zákon č. 435/2004 Sb. O zaměstnanosti Zákon č. 463/1991 Sb. O životním minimu Zákon č. 586/1992 Sb. O daních z příjmu
97
SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Graf č. 1 Nabídka práce
Graf č. 2 Poptávka po práci
Graf č. 3 Rovnováha na trhu práce
Graf č. 4 Příjmy mladých lidí ze zaměstnání podle úrovně vzdělání Graf č. 5 Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč)
Graf č. 6 Výdaje na PPZ ve vztahu k celkovým výdajům na PZ Graf č. 7 Podíly osob starších 15 let se základním vzděláním
Graf č. 8 Míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním 1993 – 2004
Graf č. 9 Podíly osob starších 15 let se středním vzděláním bez maturity v letech 1993 – 2004
Graf č. 10 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let se středním vzděláním bez maturity 1993 – 2004
Graf č. 11 Podíly osob starších 15 let se středním vzděláním s maturitou v letech 1993 – 2004
Graf č. 12 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let se středním vzdělání s maturitou v letech 1993 – 2004
Graf č. 13 Podíly osob starších 15 let s vysokoškolským vzděláním s maturitou v letech 1993 – 2004
Graf č. 14 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let s vysokoškolským vzděláním v letech 1993 – 2004
Graf č. 15 Míra evidované nezaměstnanosti v ČR a v Praze
Graf č. 16 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let v MS kraji a v ČR od roku 1993 do pol. 2005
Graf č. 17 Vliv odborů na trh práce
Graf č. 18 Vliv zákonné minimální mzdy na trh práce
Graf č. 19 Míra účasti ve vzdělávání lidí ve věku 18 let v EU Graf č. 20
Procentní zastoupení populace ve věku 25 – 34 let s vyšší sekundární a
postsekundární úrovní vzdělání ve vybraných evropských zemích a ve světě
Graf č. 21 Procentní zastoupení populace ve věku 25 – 34 let s terciární úrovní vzdělání Ve vybraných evropských zemích a ve světě (2002)
Graf č. 22 Míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 – 24 let ve vybraných zemích EU
98
Graf č. 23
Míra nezaměstnanosti osob ve věku 15 – 39 let podle úrovně vzdělání ve
Vybraných zemích EU
Tabulka č. 1 Hlavní problém spojený s déletrvající nezaměstnaností Tabulka č. 2
Zastoupení obyvatelstva podle stupně vzdělání obyvatel starších 15 let
za 4. čtvrtletí 2005
Tabulka č. 3 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání a počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání
Tabulka č. 4 Délka evidence uchazečů o zaměstnání
Tabulka č. 5 Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč)
Tabulka č. 6 Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců Tabulka č. 7
Zastoupení obyvatelstva podle stupně vzdělání obyvatel starších 15 let za 4.
Tabulka č. 8
Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání a počet hlášených volných
čtvrtletí 2005
Míst podle požadavků na vzdělání
Tabulka č. 9 Délka evidence uchazečů o zaměstnání Tabulka č. 10 Výdaje na politiku zaměstnanosti
Tabulka č. 11 Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců Tabulka č. 12 Vývoj výše minimální mzdy Tabulka č. 13 Sazba daně z příjmu FO
Tabulka č. 14 Procentní sazby pojistného
Tabulka č. 15 Vývoj míry nezaměstnanosti ve vybraných zemích
99
SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č. 1 Struktura zaměstnanosti a kvalifikací podle OKEČ (v %)
Příloha č. 2 Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních prostředků vynaložených na jednotlivé nástroje APZ v roce 2004
Příloha č. 3 Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let s různou úrovní vzdělání v letech 1993 – 2004
Příloha č. 4 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti dle jednotlivých nástrojů v hlavním městě Praha
Příloha č. 5 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti dle jednotlivých nástrojů v Příloha č. 6
zemích EU
Moravskoslezském kraji
Výdaje na aktivní a pasivní politika zaměstnanosti ve vybraných
100
Příloha č. 1 Struktura zaměstnanosti a kvalifikací podle OKEČ (v%)
ČR 1997
Celkem Základní Střední
Vysoké
Celkem
1,8
0,7
1,3
ČR 2002
Střední
Vysoké
Celkem Základní Střední
Vysoké
1,6
1,4
0,5
0,3
0,3
A-B
5,8
11
5,6
D
27,8
37,3
28,4
14,8
27,6
39,7
28,9
9,7
7,7
10,6
5,2
8,9
6
9,8
C E F
G
H I
J
K L
M-Q
Zemědělství Průmysl Služby
1,9
13,4 3,3 7,7 2
5,1 6,5
2,3 1,5
9,8
3,9 7,8
0,3
2,6 3
1,9 2
14,6 3,7 8,4
1,9
4,2
6,4
2,4
1,4
7,8
0,6 3,2
3,9
13,7
10,1
4,8
1,8
13
3,6 7,7
2
5,7
6,8
EU 2001
Základní 9,2
1,1
8,7
3,7 7
0,1
2,7
3,6
4,7
1,9
14,3 4
8,5
1,8
4,6
6,6
2,4
4,2
8,1
2,8
13,3
19,7
24
20,5
13,8
5,3
7,9
11,5
7,9
3,6
1,5
7,5
0,9
3,5
4,4
13,7
10,2
0,7
14,7 4
6,2
3,4
8,9
7,6
0,4
0,5
16,6 6,1
6,4
1,1
5,5
5,3
0,3
0,9
17 4
7,3
4,3 8
8,5
1,1
0,8
7,9
1,4
3,8
4,5
15
9,4
15
12,8
12,4
35,7
16,6
16,4
13,3
36,5
22,1
12,2
18
38,1
41,2
48,8
42,9
22,2
39,6
48,3
42
20,6
28,6
36,4
29,6
18,5
5,8 53
11
40,1
5,6
51,5
2,4
75,1
4,8
55,5
9,2
42,3
4,7
53,1
2,4
76,7
4,2
66,9
8,1
53,
2,8
7
1,1
80,1
A – zemědělství, myslivost, lesnictví, B – rybolov a chov ryb, C – těžba nerostných surovin, D – Zpracovatelský
průmysl, E – Výrova a rozvod elektřiny, plynu a vody, F – stavebnictví, G – Obchod, opravy mot. Vozidel, H-
ubytování a stravování, I – Doprava, skladování, spoje, J – finanční zprostředkování, K – činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnik. Činnost, L – Veřejná správa a obrana, soc. zavezl. M – Vzdělávání, N –
Zdravotní a soc. péče, veterinární činnost, O – Ostatní veřejné a sociální služby, P - Činnosti domácností, Q –
Exteritoriální organizace a instituce
101
Příloha č. 2
Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a čerpání finančních prostředků vynaložených na jednotlivé nástroje APZ v roce 2004 Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a zařazených do rekvalifikace Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a zařazených do rekvalifikace 2000
2001
33 331
35 145
2002
36 015
Čerpání finančních prostředků (v tis. Kč) 345 920
382 652
370 431
2003
2004
405 870
480 635
42 753
44 089
Počty vytvořených míst a umístěných uchazečů na VPP Počty vytvořených míst
2000
19 714 20 034
2001
18 962
2002
2003
16 448
14 703
2004
17 727
Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a zařazených do VPP 19 977
16 573
15 378
18 246
924 451
713 953
685 002
833 189
Čerpání finančních prostředků (v tis. Kč)
759 308
Počty vytvořených míst, umístěných uchazečů a čerpání finančních prostředků na SÚPM (v tis. Kč) 2000
27 240 26 721
Počty vytvořených míst 2001
21 398
2002
2003
13 454
17 488
2004
25 584
Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a zařazených do SÚPM 21 767
14 123
17 618
25 010
1 042 504
616 819
691 559
1 030 597
Čerpání finančních prostředků (v tis. Kč)
989 720
102
Počty vytvořených míst, počty umístěných uchazečů a čerpání finančních
prostředků na absolventské praxe Počty vytvořených míst
2000
2001
11 478
9 872
2002
8 131
2003
2004
8 842
7 308
Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a zařazených do programu absolventské praxe 11 316
9 645
7 945
8 654
7 170
388 336
347 996
331 220
418 018
Čerpání finančních prostředků (v tis. Kč)
358 012
Počty vytvořených míst, umístěných uchazečů a čerpání finančních prostředků na
CHPM a CHPD 2000
1 434 1 368 54 892
Počty vytvořených míst 2001
1 032
2002 976
2003
1 185
2004
1 241
Počty umístěných uchazečů na vytvořená místa a zařazených do CHPM a CHPD 1 043
1 063
1 221
1 636
46 380
45 904
68 548
88 848
Čerpání finančních prostředků (v tis. Kč)
103
Příloha č. 3
Míra nezaměstnanosti osob starších 15 let s různou úrovní vzdělání v letech 1993 –
2004
v%
Míra nezaměstnnaosti osob s různou úrovní vzdělání 30 25 20 15 10 5 0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky
Základní vzdělání
Střední bez maturity
104
Střední s maturitou
Vysokoškolské
Příloha č. 4 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti dle jednotlivých nástrojů v hlavním městě Praha
SÚPM
Nástroj APZ
Zabezpečení odborné praxe absolventů
2004 5 667
2 894
2005 7 919 920
VPP
3 964
4 535
Rekvalifikace
10 869
11 713
Chráněné dílny a pracoviště se ZP
7 275
14 256
Překlenovací příspěvek
6
0
Příspěvek na zapracování
0
0
Příspěvek na dopravu zaměstnanců Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Cílené programy k podpoře nezaměstnanosti Programy tvorby nových pracovních míst Ostatní (semináře, expertízy apod.) Celkem
0
0
0
0
0
1 759
0
18 168
48 843
105
0
98 483
150 463
Příloha č. 5 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti dle jednotlivých nástrojů v Moravskoslezském kraji
Nástroj (v tis.)
Veřejně prospěšné práce
Společensky účelná pracovní místa
Výdaje celkem
V%
207 554
38,6
113 073
21,1
Absolventské praxe
87 589
16,3
Rekvalifikace
94 123
17,5
Chráněné dílny Ostatní
Celkem
33 799
1 006
537 144
106
6,3
0,2
100
Příloha č. 6
Výdaje na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti ve vybraných zemích EU
Výdaje na APZ (mil. EUR 2002) Training
Job rotation and job Employment sharing
incentives
Integration of the Direct job creation Start-up incenti
Belgie
470.8
x
428
303,3
1131,9
Německo
8561.5
4,5
2180,8
3063,7
3492,1
Dánsko
1097.4
x
982
disabled 945,9
12,4
3,8
x
1005,9
Řecko
156.7
x
71,3
36,4
x
48,1
Francie
3346.1
x
1710,1
1381,6
6244,3
53,2
Itálie
1033.1
2,4
4553,7
46,2
Španělsko Irsko
Lucembursko
564.5
288.7
28,5
1733,6
x
197,6
419,3
692,8
353
x
337,3
x
450,2
326,4
x
x
10,5
5,8
6,1
0,1
Rakousko
504.1
0,2
128,2
153,2
89,1
8,1
Finsko
458.0
70,5
152
148,7
145,3
14,7
Velká Británie
455.8
x
172,8
326,2
85,2
7,6
Nizozemsko Portugalsko Švédsko
432.2 176.9
1676.3
0,2
201,1
0,1
230,1
27,7
516,5
Pramen: www.europa.eu.int/comm/eurostat
2075,7
1246,3
59
52,3
1208,8
x
Výdaje na PPZ (mil. EUR 2002)
Belgie
Dánsko
Německo Řecko
Španělsko
Out-of-work income maintenance and supportEarly retirement 5053,4
1180,2
45187,1
673,6
2868,2
1389,9
519,9
x
10579,8
145,3
107
x
5
112,9
Francie
22413,9
Itálie
7042,3
Irsko
Lucembursko Nizozemsko
935,4
87
70,8
49,5
2419,1
Finsko
2278,1
Velká Británie
6093,8
Švédsko
1244,2
7631,5
Rakousko
Portugalsko
2017,3
x
336,9
1096,1
461,6 742,1
2652,5
30,2 x
108