ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO NASTAVENÍ SYSTÉMU ODCHODU DO DŮCHODU

ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO NASTAVENÍ SYSTÉMU ODCHODU DO DŮCHODU MPSV 2015

ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO NASTAVENÍ SYSTÉMU ODCHODU DO DŮCHODU vypracovaná v rámci projektu Podpora sociálního začleňování na místní a regionální úrovni (reg. č. OP LZZ CZ.1.04/3.1.00/04.00016). Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Prioritní osa: 3 Sociální integrace a sociální služby. Oblast podpory: 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb.

2

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU

Položka

Popis

Název projektu

Dokument Analýza stávajícího nastavení systému odchodu do důchodu je vypracován v rámci plnění in-house zakázky Zpracování podpůrných materiálů pro oblast sociálního začleňování, boje s chudobou a přípravy na stárnutí (analýzy, metodiky, návrhy, informační materiály) a zajištění osvěty v této oblasti, která je součástí projektu Podpora sociálního začleňování na místní a regionální úrovni, registrační číslo OP LZZ CZ.1.04/3.1.00/04.00016

Garant projektu

Česká republika — Ministerstvo práce a sociálních věcí

Lokalita

Na Poříčním právu 376/1 128 01 Praha 2

Osoba oprávněná jednat jménem realizátora

Mgr. Michaela Marksová Tominová Ministryně práce a sociálních věcí

Kontaktní osoba

Ing. Jana Ryšánková

Datum zpracování

11/2015

Zpracovatel

Fond dalšího vzdělávání, Na Maninách 20, 170 00 Praha 7, IČ: 00405698

Odborný garant

Mgr. Ilona Štorová

Řešitelský tým

Ing. Veronika Antošová, Ph.D., Mgr. Jana Bakalová, Mgr. Ing. Naďa Birčiaková, Ing. Martin Holub, Ph.D., doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., Milan Šlapák, MBA

Recenzenti

Mgr. Olga Starostová, Ing. Marta Koucká

Jazyková úprava

Mgr. Dana Packová

Grafická úprava

Radek Pokorný

3

ANOTACE

Analýza stávajícího nastavení důchodového systému přináší informace o využívání jednotlivých forem odchodu do starobního důchodu a související problematice. Cílem vstupní části je poskytnout obraz dopadu legislativních změn účinných od 1. 1. 2010 do důchodových statistik ČSSZ a ČSÚ. Po stručném historickém exkursu sleduje studie vývoj statistických ukazatelů v období let 2006 až 2014. Analýza dostupných statistických dat pak přináší testování dopadu zpřísnění podmínky minimální doby pojištění a započítání náhradních dob pro účely splnění této podmínky, dopady dalších legislativních změn na statistiky pracujících důchodců, využívání institutu přesluhování, polovičního důchodu, předčasných důchodů. Analýza se věnuje se i změnám ve struktuře nově přiznaných důchodů podle výše a statistice předdůchodů. Cílem navazující části studie je představit základní životní podmínky osob starších 50 let a rozhodovací strategie odchodu do důchodu u osob ve věku 50–74 let v České republice. Analýza datového souboru z výběrového šetření SILC přináší komplexní pohled na životní podmínky a příjmy lidí 50+. Navazující analýza datového souboru SHARE představuje výsledky výzkumu strategií odchodu do důchodu a identifikaci důvodů, které respondenty k nim vedou. Jako třídící kategorie byl zvolen typ profesního zařazení respondentů. Vzhledem k tomu, že struktura jednotlivých profesních typů je pro pohlaví odlišná, byly výstupy vyhotoveny pro každé pohlaví zvlášť. Vedle analýzy postojů k odchodu do důchodu u osob v předdůchodovém věku přináší studie i zpětné posouzení odchodu do důchodu u osob, které již starobní důchod pobírají.

4

OBSAH

Anotace 4 Část I. 1. Analýza statistických dat (datové šetření) 7  1.1 Historie nastavení důchodového systému 7  1.2 Legislativní změny účinné k 1. 1. 2010 a následující změny a hodnocení jejich potenciálního dopadu na změny způsobu odchodu do starobního důchodu a související statistické ukazatele 8  1.3 Souhrnná statistika nově přiznaných důchodů v letech 2006–2014 10   1.3.1 Prodlužování minimální povinné doby pojištění 12  1.4 Zrušení regulace souběhu výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu 13  1.5 Přesluhování 15  1.6 Zavedení částečného důchodu 16  1.7 Předčasné důchody 17  1.8 Změna způsobu výpočtu důchodu 19  1.9 Zavedení předdůchodů 20  1.10 Shrnutí 21 2. Přílohy 23 3. Použité zkratky 24 Část II. 4. Životní podmínky generace 50+ a zvažované strategie odchodu do důchodu z pohledu profesního zařazení (průzkumová analýza) 25  4.1 Životní podmínky a příjmy lidí 50+ 26   4.1.1 Pohlaví a věk 26   4.1.2 Rodinný stav 28   4.1.3 Vzdělání lidí 50+ 29   4.1.4 Druh a výše pobíraného důchodu 29   4.1.5 Zaměstnání a práce 31   4.1.6 Zdravotní stav 32   4.1.7 Materiální a sociální deprivace 33   4.1.8 Míra spokojenosti, důvěry a osobní pocity 33  4.2 Vlivy a vnímání odchodu do důchodu u lidí 50+ 37   4.2.1 Typy povolání v České republice 37   4.2.2 Rozhodovací strategie odchodu do důchodu z pohledu osob předdůchodového věku 38   4.2.3 Postoje osob v předdůchodovém věku k práci 40   4.2.4 Rozhodovací strategie odchodu do důchodu z pohledu osob důchodového věku 41  4.3 Shrnutí výstupů 41

5

5. Bibliografie 43  5.1 Prohlášení o použití datového souboru SHARE 43 6. Seznam tabulek a grafů 44 7. Přílohy 46  7.1 Roční čisté příjmy osob 50+ 46  7.2 Obory zaměstnání — srovnání 2007 a 2013 46  7.3 Míra spokojenosti dle jednotlivých věkových kategorií 47  7.4 Míra smysluplnosti (u lidí 50+) 48  7.5 Pocit bezpečí v okolí bydliště a možnost pomoci od druhých (u lidí 50+) 48  7.6 Výzkum SHARE 49   7.6.1 Popis datového souboru SHARE 49   7.6.2 Otázky z dotazníku SHARE 49

6

1.

1.1

ANALÝZA STATISTICKÝCH DAT (DATOVÉ ŠETŘENÍ)

HISTORIE NASTAVENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU

Nastavení důchodového systému je jedním z faktorů, které mají vliv na rozhodování občanů o ukončení jejich ekonomické aktivity a odchodu do důchodu. Základní charakteristikou důchodového systému, která dlouhodobě vytváří referenční rámec pro chování pojištěnců ohledně časování rozhodnutí o odchodu do důchodu, je především nastavení statutární věkové hranice pro odchod do důchodu a její postupné zvyšování. Zákonem o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., byla hranice stanovena na 60 let pro muže a 53 až 57 let pro bezdětné ženy podle počtu vychovaných dětí s tím, že se od roku 1996 statutární důchodový věk prodlužuje každoročně u mužů o 2 měsíce, u žen o 4 měsíce. Cílová hranice zvyšování věkové hranice byla poprvé posunuta zákonem č. 425/2003 Sb., na 63 let pro muže a bezdětné ženy. Důchodový věk ostatních žen měl i nadále zůstat diferencován podle počtu vychovaných dětí. Zákon č. 306/2008 Sb., poté přinesl další zvyšování věkové hranice s posunem cílové hranice na 65 let pro muže a ženy, které vychovaly měně než dvě děti. Diferenciace statutárního důchodového věku u žen podle počtu vychovaných dětí byla výhledově odstraněna zákonem č. 220/2011 Sb. Po roce 2018 proto dojde ke zrychlení zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu u žen a v roce 2041 bude mužům i všem ženám bez ohledu na počet dětí vznikat nárok na důchod v 66 letech a 8 měsících. Podle platné zákonné úpravy, která pravděpodobně dozná vbrzku změny, bude důchodový věk poté narůstat pro obě pohlaví o 2 měsíce ročně bez omezení cílovou hranicí. Statutární důchodový věk od roku 1996 tedy kontinuálně roste, reálný věk odchodu do důchodu se však v devadesátých letech za tímto růstem opožďoval. Souviselo to se zvýšeným podílem pojištěnců využívajících relativně výhodně nastavených možností

odchodu do předčasného důchodu (MPSV 2004). V roce 1997 byla totiž nejprve zákonem č. 134/1997 Sb., zrušena možnost odejít do důchodu až pět let před dosažením statutární hranice důchodového věku a nadále existovala možnost odejít do důchodu nejvýše tři roky před věkovou hranicí, zároveň však zákon zavádí možnost odejít dva roky před dosažením věkové hranice do předčasného důchodu s dočasně krácenou dávkou. Institut předčasných důchodů s dočasně krácenou dávkou i s trvale krácenou dávkou byl na přelomu desetiletí velice hojně využíván v důsledku rostoucí nezaměstnanosti i toho, že relativně silnější ročníky osob narozených v poválečných letech dosáhly důchodového věku. V krátkodobém výhledu situace představovala pro důchodový systém významný problém. Protože se důchodový účet generující až dosud každoroční přebytky propadl po roce 2000 do vrcholného deficitu v roce 2003 ve výši 17‚5 mld. Kč., vláda musela přistoupit k sérii parametrických reforem s cílem situaci stabilizovat. Nejprve byla zákonem č. 155/2001 Sb., zpřísněna pojistněmatematická redukce při odchodu do předčasného důchodu z 1 % na 1‚3 % výpočtového základu u dočasně krácených dávek za každých 90 dní a z 0‚6 % na 0‚9 % výpočtového základu u trvale krácených dávek předčasného důchodu za každých 90 dní. Současně se vláda pokusila motivovat občany k odkladu odchodu do důchodu zvýšením bonifikace přesluhování z 1 % na 1‚5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Opatřeními provedenými bezprostředně před vstupem do EU v roce 2004 se tak postupně uzavřely výhodné cesty k odchodu do důchodu před dosažením věkové hranice. Právní úprava institutů předčasného důchodu a přesluhování tak v zásadě přestala vytvářet pobídky k předčasnému opuštění trhu práce a lze ji hodnotit jako pojistněmatematicky neutrální (Bezděkova komise, 2006). Pokles podílu osob odcházejících do předčasného důchodu poté vedl k postupnému

7

růstu reálného věku odchodu do důchodu na úroveň statutární věkové hranice pro odchod do důchodu v následujících letech.

1.2

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY ÚČINNÉ K 1. 1. 2010 A NÁSLEDUJÍCÍ ZMĚNY A HODNOCENÍ JEJICH POTENCIÁLNÍHO DOPADU NA ZMĚNY ZPŮSOBU ODCHODU DO STAROBNÍHO DŮCHODU A SOUVISEJÍCÍ STATISTICKÉ UKAZATELE

V roce 2008 došlo po několika letech k další významné změně nastavení důchodového systému. Zákon č. 306/2008 Sb., novelizoval zákon o důchodovém pojištění s účinností od 1. 1. 2010. Přinesl vedle řady změn z hlediska chování pojištěnců při odchodu do důchodu i několik významných změn směřujících k rychlé změně chování. Opatření účinná od 1. 1. 2010 z hlediska dopadu na rozhodování o odchodu do důchodu lze vyhodnotit následovně: 1. Prodloužení minimální doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků včetně náhradních dob pojištění (nebo na 30 roků bez náhradních dob pojištění) Opatření posilující princip zásluhovosti postupně povede ke zpřísnění nároku na přiznání důchodu. Postupné zpřísňování podmínky až na zamýšlenou úroveň sice limituje dopad opatření ve sledovaném období na menší počty pojištěnců, přesto bude testována hypotéza, že již v prvních letech se v omezeném množství projeví opatření v přiznávání starobních důchodů. 2. Omezení zápočtu většiny náhradních dob pojištění pro nárok na starobní důchod na 80 % Účinek opatření bude přinášet postupně zpřísnění nároku na přiznání důchodu a lze předpokládat postupně sílící synergický efekt s účinkem prodloužení minimální potřebné doby pojištění (viz výše). Dopad bude testován společně s efektem prodloužení minimální potřebné doby pojištění. 3. Plynulé pokračování v postupném zvyšování důchodového věku na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě, a na 62 až 64 let u žen (podle počtu vychovaných

8

4.

5.

6.

7.

8.

dětí), pokud vychovaly aspoň dvě děti, a v souvislosti s tím i věkové hranice pro nárok na starobní důchod při získání kratší doby pojištění Opatření je namířeno do vzdálenější budoucnosti a projeví se teprve v dalších letech pokračováním růstu věkové hranice vzniku nároku na starobní důchod. V aktuální statistice se opatření neprojeví. Zrušení omezení souběhu výplaty starobního důchodu a výdělečné činnosti, které spočívá v podmínce sjednání pracovního vztahu nejdéle na dobu jednoho roku Opatření se projeví zvýšením počtu osob preferujících práci v souběhu s pobíráním důchodu. Sníží se počet osob odcházejících do důchodu po odkladu — přesluhování. Obě hypotézy se budou proto v následující analýze testovat. Zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod při souběžném pobírání tohoto důchodu v plné výši, a to o 0‚4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů, nebo při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši, a to o 1‚5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů I toto opatření se projeví zvýšením počtu osob preferujících práci v souběhu s pobíráním důchodu. Sníží se počet osob odcházejících do důchodu po odkladu — přesluhování. Tyto hypotézy se budou v analýze testovat. Zavedení možnosti výplaty polovičního důchodu Opatření rozšiřuje paletu možností postupného odchodu do důchodu. Využití institutu se bude samostatně testovat. Změna plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosažení věku 65 let Opatření se projeví ve statistice nově přiznaných důchodů, ale nejde o faktor ovlivňující rozhodování o časování odchodu do důchodu. Nebude tedy s odkazem na účel studie podrobeno analýze. Sjednocení dosavadní pevné věkové hranice pro „trvalý“ nárok žen na vdovský důchod (nyní 55 let) a mužů na vdovecký důchod (nyní 58 let) na věk o 4 roky nižší, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození Opatření se projeví ve statistice nově přiznaných pozůstalostních důchodů, ale změna nesouvisí s rozhodováním o časování odchodu do důchodu. Ve statistice se proto netestuje.

9.

10.

11.

12.

13.

Nové vymezení invalidity (zavedení třístupňové invalidity) s „trvalou“ ochranou výše dosavadních částečných invalidních důchodů v případě změny invalidity ze II. stupně invalidity na I. stupeň (dosud existují dva druhy invalidních důchodů, a to plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod) Nesouvisí s předmětem studie. Sjednocení věkové hranice, ke které se zjišťuje tzv. dopočtená doba pro výši procentní výměry invalidního důchodu, pro muže a ženy (pro muže i ženy důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě) Nesouvisí s předmětem studie. Zrušení doby studia získané v období po účinnosti návrhu zákona jako náhradní doby pojištění s výjimkou posuzování nároku na invalidní důchody Opatření se projeví podobně jako opatření 2, ale vzhledem k tomu, že se netýká již získaných práv, projeví se v chování při odchodu do důchodu až u pojištěnců studujících po účinnosti opatření. Dopad proto zatím nemá smysl testovat. Prodloužení období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze tří na pět let Opatření se nepochybně projeví při rozhodování pojištěnců o načasování odchodu do důchodu, fakticky však může dojít k odchodu do předčasného důchodu dříve než o tři roky teprve v následujících letech. Doporučuje se příslušnou statistiku v nadcházejících letech sledovat, v aktuální statistice se však opatření neprojeví. Zvýšení redukce procentní výměry při předčasném odchodu do důchodu, a to od třetího roku (za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku činí snížení procentní výměry důchodu 0‚9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů a 1‚5 % výpočtového základu od 721. kalendářního dne). Hypotézou je, že opatření povede ke změně časování podání žádosti o předčasný důchod. Hypotéza bude testována prostřednictvím dostupných statistik. Po provedení malé důchodové reformy došlo k další změně nastavení systému, které si vynutilo

stanovisko Ústavního soudu označující v té době platné nastavení redukčních hranic pro výpočet důchodu za protiústavní. Reakcí byla úprava redukčních hranic zákonem v rámci tzv. „malé důchodové reformy“. 14. Změna způsobu výpočtu důchodu v důsledku nové definice redukčních hranic a základní výměry důchodu Změna, která znamenala úpravu výpočtové formule pro výpočet důchodu, byla pro některé pojištěnce výhodná. Pro větší počet osob odcházejících do důchodu však přinesla nevýhodu při zohlednění jejich osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu. Hypotézou je, že vzhledem k mediálnímu ohlasu problematiky někteří pojištěnci přizpůsobili rozhodnutí o načasování odchodu do důchodu situaci a podali žádost o důchod ještě před účinností postupně nabíhajících nových pravidel. Zároveň lze očekávat, že změna se projevila ve struktuře nově přiznaných důchodů při třídění podle výše dávky. Poslední změnou ve sledovaném období, která směřovala ke změně rozhodování občanů o odchodu do důchodu a ukončení jejich ekonomické aktivity, je zavedení předdůchodů. Změnu přinesl zákon č. 27/2011 Sb., o doplňkovém důchodovém spoření. 15. Zavedení předdůchodů Opatření se nepochybně projevilo v rozhodování pojištěnců o časování odchodu do předčasného důchodu a uplatnění změny se testuje v analýze níže. Následující analýza se zabývá testováním dopadů legislativních změn do dostupných statistik. Úvodní kapitola poskytuje stručný souhrn vývoje statistických ukazatelů s cílem vytvořit referenční rámec následným parciálním testováním výše uvedených hypotéz. Vzhledem ke sledovanému cíli, kterým je poskytnout obraz dopadu legislativních změn účinných od 1. 1. 2010, kapitola sleduje období let 2006–2014. Další kapitoly se zabývají testováním dopadu zpřísnění podmínky minimální doby pojištění a započítání náhradních dob pro účely splnění této podmínky, statistiky pracujících důchodců, změn ve využívání institutu přesluhování, polovičního důchodu, předčasných důchodů a dopadu změn ve výpočtu důchodů. Poslední kapitola se věnuje statistice předdůchodů.

9

SOUHRNNÁ STATISTIKA rovněž ukazují, že ve stejném období ubývá osob, které NOVĚ PŘIZNANÝCH odkládají žádost o důchod a přesluhují. DŮCHODŮ V LETECH 2006– Takto výrazný posun v rozhodování o časování 2014 odchodu do důchodu nastává ve stejném  období u mužů 1.3 Souhrnná statistika nově přiznaných důchodů v letech 2006–2014 1.3

i u žen (viz následující grafy). Vysoký podíl odchodů do V období let 2006–2010 dosahují postupně statutárnípředčasného důchodu na celkovém počtu nově přiznaV období let 2006–2010 dosahují postupně statutárního důchodového věku silné ročníky poválečné  ho důchodového věku silné ročníky poválečné generace ných starobních důchodů, který měl za následek nárůst generace  a  počet  přiznaných  starobních  důchodů  nejprve  mírně  roste.  Po  výrazném  meziročním  a počet přiznaných starobních důchodů nejprve mírně ros- počtu nově přiznaných důchodů v uvedeném roce, se obzvýšení  hodnoty  ukazatele zvýšení v  roce  2011  následuje  a výrazně pozvolný  nárůst  směrem  k  původním  te. Po výrazném meziročním hodnoty ukazatele propad  jevuje ve větší míře u mužů. Tímto jevem se budehodnotám. Počet nově přiznaných starobních důchodů však již úrovně z počátku období nedosahuje.    v roce 2011 následuje propad a pozvolný nárůst směrem me zabývat v kapitole 1.1.8. k původním hodnotám. Počet nově přiznaných starobních Výrazné výkyvy v preferenci způsobu odchodu do   důchodů však již úrovně z počátku období nedosahuje. důchodu ve zlomovém období po roce 2010 nepochybně Graf 1: Vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů v tisících (2006–2014)  Následující grafy demonstrující skladbu nově přiznaných souvisí s provedenými legislativními změnami a následu-

160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 97 584 40 000

147 614 97042

100 011

118 711

107 553 71 401

83 398

92 020

2013

2014

20 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

 

Zdroj dat: ČSSZ   Graf 1: Vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů v tisících (2006–2014). Zdroj dat: ČSSZ

  důchodů podle druhu vysvětlují prudké meziroční zvýšející kapitoly se touto souvislostí vysvětlují zabývají. prudké StaNásledující  grafy  demonstrující  skladbu  nově  přiznaných  důchodů  podle  druhu1 podrobně ní počtu nově přiznaných starobních důchodů v roce 2011 tistika nově přiznaných důchodů ve členění podle věku meziroční  zvýšení  počtu  nově  přiznaných  starobních  důchodů  v  roce  2011  i  následný  propad  i následný propad ukazatele. V roce 2011 výrazně stoupl uvádí růst průměrného věku přiznání starobního důchoukazatele.  V  roce  2011  výrazně  stoupl  počet  nově  přiznaných  předčasných  Situaci  lze fakt počet nově přiznaných předčasných důchodů. Situaci lze du z 61 na 62 let u mužů a z 58důchodů.  na 59 let u žen. Tento vysvětlit tak, že pojištěnci, kteří v uvedeném roce zažádali o starobní důchod dříve, pak v následujících  vysvětlit tak, že pojištěnci, kteří v uvedeném roce zažádali lze přičíst kontinuálnímu růstu statutárního důchodového o starobní důchod dříve, pak nově  v následujících třech letech chybí.  věku2 . Grafy  Vedle statistiky počtuukazují,  nově přiznaných důchodů je třech  letech  ve  statistice  přiznaných  důchodů  níže  rovněž  že  ve  stejném  ve statistice nově přiznaných důchodů chybí. Grafy níže třeba souhrnný obraz doplnit statistikou vývoje výše přiobdobí ubývá osob, které odkládají žádost o důchod a přesluhují.   1

 

znaných důchodů ve sledovaném období. Nominální výše

1

Neuvedené způsoby odchodu do starobního důchodu nejsou vzhledem k účelu analýzy v grafech zaneseny. Jedná se v naprosté většině o starobní důchody vzniklé podle příslušných ustanovení transformací invalidního důchodu v 65 letech věku dle par. 61a z. č. 155/1995 Sb. (příp. dle čl. II bodu 5 z. č. 306/2008 Sb.). Další způsoby odchodu do důchodu se pak vyskytují v naprosto marginálním množství (jedná se důchody vzniklé dle par. 29 odst. 2 z. č. 155/1995 Sb. nebo příslušných ustanovení předcházejících předpisů                                                                  nebo dle par. 26 z. č. 100/1988 Sb. ve znění do  31. 12. 1995).

2

Zvýšený podíl předčasných důchodů na celkovém počtu nově přiznaných důchodů v roce 2011 se v této statistice u mužů projevil přechodným poklesem ukazatele o 1 rok. Vzhledem k členění podle let však není tato statistika dostatečně citlivá pro zachycení dopadu sledovaných změn, a proto není uvedena.

  1 Neuvedené způsoby odchodu do starobního důchodu nejsou vzhledem k účelu analýzy v grafech zaneseny. Jedná se v naprosté většině  o starobní důchody vzniklé podle  příslušných  ustanovení transformací invalidního důchodu v 65 letech věku dle par. 61a z. č. 155/1995  Sb. (příp. dle čl. II bodu 5 z. č. 306/2008 Sb.). Další způsoby odchodu do důchodu se pak vyskytují v naprosto marginálním množství (jedná  10se důchody vzniklé dle  par.  29  odst.  2  z.  č.  155/1995  Sb.  nebo  příslušných  ustanovení předcházejících předpisů nebo dle par. 26 z. č.  100/1988 Sb. ve znění do 31. 12. 1995). 

30,0%

K věkové hranici

Graf 2: Vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006–2014)  20,0% 12,6% 11,1% 11,3% 11,1% 8,9% 56,5% 55,8% 60,0% 54,1% 53,8% 10,0% 52,9% 51,9% 53,4% 51,7% 2,0% 2,2% 1,6% 2,0% 49,9% 50,0% 0,0% 41,0% 2006 2007 2008 2009 2010 39,3% 2011 2012 2013 2014 40,0% 35,5% 34,4% 33,5% 33,0% 32,2% Zdroj dat: ČSSZ  29,2% 28,0% 30,0%

 

Přesluhování

 

Předčasný důchod K věkové hranici Přesluhování

20,0% Takto  výrazný  posun  v  rozhodování  o  časování  odchodu  do  důchodu  nastává  ve  stejném  období  u  12,6% 11,1% 11,3% 11,1% mužů  i  u  žen  (viz  následující  grafy).  Vysoký  podíl  odchodů  do  předčasného  důchodu  na  celkovém  8,9% 10,0% počtu  nově  přiznaných  starobních  důchodů,  který  za  následek  2,0% počtu  nově  přiznaných  2,0%měl 2,2% 1,6% nárůst  důchodů  v  uvedeném  roce,  se  objevuje  ve  výrazně  větší  míře  u  mužů.  Tímto  jevem  se  budeme  0,0% zabývat v kapitole 1.1.8. 2006 2007   2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

 

  Graf 2: Vývoj počtu   nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006–2014). Zdroj dat: ČSSZ Zdroj dat: ČSSZ Graf 3: Muži – vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006–2014) 

 

70,0% Takto  výrazný  posun  v  rozhodování  o  časování  odchodu  do  důchodu  nastává  ve  stejném  období  u  60,1%grafy).  Vysoký  podíl  odchodů  do  předčasného  důchodu  na  celkovém  mužů  i  u  žen  (viz  následující  55,5% 54,1%55,5% 53,7% 53,9% 56,4% 60,0% 53,4% starobních  počtu  nově 51,7% přiznaných  důchodů,  který  měl  za  následek  nárůst  počtu  nově  přiznaných  důchodů  50,0% v  uvedeném  roce,  se  objevuje  ve  výrazně  větší  míře  u  mužů.  Tímto  jevem  se  budeme  zabývat v kapitole 1.1.8. 37,6% 36,7%   37,5%  

40,0%

34,9%

31,6%

33,3% 33,2%

Předčasný důchod

28,7% 28,7% K věkové hranici 30,0% Graf 3: Muži – vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006–2014) Přesluhování 20,0% 10,6% 9,7% 70,0% 8,1% 6,9% 9,2% 10,0% 60,1% 1,9% 2,5% 1,5% 56,4% 1,9% 55,5% 54,1%55,5% 53,7% 53,9% 60,0% 53,4% 51,7% 0,0% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 50,0%

  37,6% 36,7% 37,5% Předčasný důchod 34,9% 40,0% Zdroj dat: ČSSZ  Graf 3: Muži — vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006–2014). 33,3% 33,2% Zdroj dat: ČSSZ 31,6% 28,7% 28,7% K věkové hranici Graf 4: Ženy – vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006–2014)    30,0% Přesluhování   58,9% 20,0% 60,0% 55,2% 53,6% 53,2% 51,9% 10,6% 9,7% Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  51,6% 8,1% 6,9% 9,2% 48,5%  10,0% 48,0% Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR  10/65  50,0% 1,9% 2,5% 1,5% 1,9% 44,6% 43,4% 44,0% 0,0% 37,2% 40,0% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 33,7% 2013 2014 33,8% 32,8% Předčasný důchod   29,6% 28,7% 27,3% 30,0% Zdroj dat: ČSSZ  K věkové hranici    

20,0%

14,2%

12,1%

14,4%

13,0%

Přesluhování

10,9% 10,0% Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  2,2% 2,0% 1,8% 1,8% Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR    0,0% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

10/65   

Zdroj dat: ČSSZ 

Graf 4: Ženy — vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006–2014). Zdroj dat: ČSSZ

Výrazné  výkyvy  v  preferenci  způsobu  odchodu  do  důchodu  ve  zlomovém  období  po  roce  2010  nepochybně souvisí s provedenými legislativními změnami a následující kapitoly se touto souvislostí  podrobně zabývají. Statistika nově přiznaných důchodů ve členění podle věku uvádí růst průměrného 

11

nově přiznaných starobních důchodů v průběhu celého sledovaného období roste. V roce 2011 došlo meziročně k poklesu nově přiznaných důchodů, což je zapříčiněno zvýšeným podílem předčasných důchodů a sníženým podílem důchodů přiznaných po přesluhování (viz výše). Náhradový poměr nově přiznaných starobních důchodů ve vztahu k průměrné mzdě v ekonomice kolísá bez vzestupného či sestupného trendu (viz tabulka níže). Provedené změny tedy na souhrnné statistiky výše důchodů neměly prokazatelný vliv.

a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené zákonem o důchodovém pojištění. Dopady výše uvedených změn posiluje nově zavedené omezení zápočtu většiny náhradních dob pojištění pro účely splnění podmínky minimální doby pojištění. Výzkumnou hypotézou je, že postupné prodlužování minimální povinné doby pojištění se odrazí ve statistice nepřiznaných důchodů (tedy případů, kdy je žádost o důchod zamítnuta). ČSSZ sleduje taková data až od roku 2013, takže nelze srovnávat období před 1. 1. 2010 a po

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Nominální výše starobního důchodu

8821

9284

10 139

10 797

11 252

10 827

11 277

11 552

11 628

Náhradový poměr k průměrné mzdě

45‚1 %

44‚3 %

44‚9 %

46‚3 %

47‚1 %

44‚3 %

45‚0 %

46‚1 %

45‚4 %

Tabulka 1: Vývoj výše nově přiznaných starobních důchodů (2006–2014). Zdroj dat: ČSSZ, ČSŮ, vlastní výpočty

1.3.1

PRODLUŽOVÁNÍ MINIMÁLNÍ POVINNÉ DOBY POJIŠTĚNÍ

Pro získání nároku na starobní důchod musí žadatel o důchod dosáhnout statutárního důchodového věku a minimální dobu pojištění potřebnou pro vznik nároku na starobní důchod. Podmínky nároku na řádný starobní důchod stanoví § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podle úpravy platné do roku 2010 měl pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže doba jeho pojištění tvořila nejméně 25 let a pojištěnec dosáhl věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod. Na základě zákona č. 306/2008 Sb., novelizujícího zákon o důchodovém pojištění, dochází od roku 2010 k postupnému prodlužování minimální povinné doby pojištění z 25 let na cílový stav 35 let, jehož se má dosáhnout v roce 2019. V roce 2015 tak vzniká pojištěnci nárok při dosažení důchodového věku, pokud měl 31 let pojištění. Pojištěnci, kteří při dosažení důchodového věku minimální dobu pojištění nesplnili, měli do roku 2010 možnost získat důchod o pět let později, pokud měli aspoň 15 let pojištění. I tato podmínka se zpřísňuje a minimální doba pojištění pro takové osoby se prodlužuje z 15 let na 20 let pojištění v roce 2015. Zároveň zákon č. 306/2008 Sb., nově stanoví, že pojištěnec, který nesplnil výše uvedené podmínky, má nárok na důchod, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a měl aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob pojištění. Pojištěnec, který nesplňuje tyto podmínky, má nárok na starobní důchod rovněž, jestliže dosáhl věku 65 let

12

tomto datu. Sledované období je zároveň tak krátké, že nelze spolehlivě stanovit trend, ze kterého by bylo možno usuzovat na souvislost počtu zamítnutých žádostí a zavedení opatření. Statistika nepřiznaných důchodů za rok 2013 a 2014 ukázala nárůst počtu zamítnutí žádosti o důchod o pětinu (viz tabulka níže). Stejný procentní růst zaznamenaly případy zamítnutých předčasných důchodů.

2013

5979

1390

Z toho žádosti o důchod přiznané 5 let po věkové hranici muže stejného data narození 58

2014

7288

1662

58

Počet Z toho zamítnutých žádosti žádostí o starobní o předčasný důchod důchod

Tabulka 2: Zamítnuté žádosti o důchod. Zdroj dat: ČSSZ

Problematické je i to, že statistika ČSSZ nesleduje důvod zamítnutí žádosti o důchod. Důvodem může být nesplnění podmínky věku či nesplnění podmínky minimální doby pojištění. Tomu, že roste počet zamítnutých žádostí o důchod právě z důvodu nesplnění podmínky minimální povinné doby pojištění, však nasvědčuje jiná statistika. Zpřísnění podmínky přiznání důchodu podle odstavce 1 paragrafu 29 zákona o důchodovém pojištění by se mělo projevit s časovým odstupem pěti a více let v nárůstu počtu přiznaných důchodů podle odstavce 2 paragrafu 29 zákona o důchodovém pojištění. Statistiku demonstrující výrazný dopad změny v roce 2010 ukazuje graf č. 5.

Graf  5:  Starobní důchody přiznané 5  let po  věkové hranici  pro  muže stejného  data narození po  kratší  době  pojištění  350 Starobní důchody přiznané 5 let po věkové hranici pro muže stejného data narození po kratší době pojištění Muži

300 282 250

262

230

265

208

200

276

195

292

196

221

150

Ženy

128

100 50 0

52

54

70

80

71

71

91

48 37 35 23 19 16

146 91 55

144 89 55

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

 

Zdroj dat: ČSSZ 

Graf 5: Starobní důchody přiznané 5 let po věkové hranici pro muže stejného data narození po kratší době pojištění. Zdroj dat: ČSSZ

Nová  právní  úprava  potenciálně  zvyšuje  podíl  pojištěnců,  kteří  nárok  na  starobní  důchod  nezískají  vůbec nebo jej získají až ve vyšším věku. V následujících desetiletích budou odcházet do starobního  důchodu  generace,  které  strávily  kratší  dobu  ekonomické  aktivity  v  éře  reálného  socialismu  s  Pokud měl ještě v roce 2009 podle staré úpravy nárok na splnit, a proto nikdy nezískají na starobní důchod nárok. prakticky plnou zaměstnaností. Zároveň se prodlužuje průměrná doba studia u mladší generací a tato  důchod pojištěnec, který nesplnil podmínky podle odstav- Doporučuje se proto, aby ČSSZ začala sledovat ve statisdoba  se nejméně od  roku 15 2010  již  do  doby  pojištění  nezapočítává.  mladších  ročníků  tedy o důchod bude  s  vysokou  ce 1 po letech pojištění již v 65 letech, v roce U  tice zamítnutých žádostí rovněž důvod zamítnupravděpodobností postupně růst podíl osob, které nebudou schopny zpřísněnou podmínku minimální  2010 vznikl takovému pojištěnci nárok na důchod po 16 tí žádostí a umožnila tak velikost této skupiny občanů sledoby pojištění splnit, a proto nikdy nezískají na starobní důchod nárok. Doporučuje se proto, aby ČSSZ  letech (což není velký rozdíl), ale až ve věku 67 letech. Graf dovat, aby sociální politika mohla na situaci včas reagovat. začala sledovat ve statistice zamítnutých žádostí o důchod rovněž důvod zamítnutí žádostí a umožnila  níže, demonstrující výrazný pokles takto přiznaných důtak velikost této skupiny občanů sledovat, aby sociální politika mohla na situaci včas reagovat.   chodů v roce 2010, odráží i to, že jde o výrazné zpřísnění, a to zejména pro ženy, které musí čekat na dosažení po- 1.4 ZRUŠENÍ REGULACE třebného věku delší dobu, protože zvýšená věková hraniSOUBĚHU VÝDĚLEČNÉ 1.4 Zrušení  regulace  souběhu  výdělečné  činnosti  a  pobírání  starobního  ce podle 2. odst. paragrafu 29 zákona o důchodovém poČINNOSTI A POBÍRÁNÍ   jištění důchodu vychází z důchodového věku muže. Graf ukazuje, že STAROBNÍHO DŮCHODU zpřísnění vedlo v roce 2010 k poklesu počtu přiznaných V České republice se od devadesátých let 20. století několikrát měnil právní rámec regulující souběh  důchodů po dosažení vyšší věkové hranice na desetinu V České republice se od devadesátých let 20. století něvýdělečné  a  důchodu.  roku  2004 přiznaných bylo  jedinou kolikrát podmínkou  důchodu  ve srovnáníčinnosti  s předchozími roky.Od  Počet takto měnilvýplaty  právní starobního  rámec regulující souběh výdělečné pobíraného  vedle  příjmu  výdělečné  činnosti  sjednání  poměru  na  dobu  důchodů postupně roste. z  Zejména ženám, kterým nebyl zaměstnaneckého  činnosti a důchodu. Od roku 2004určitou  bylo jedinou podmíndůchod přiznán při dosažení věkové hranice, bude však kou výplaty starobního důchodu pobíraného vedle příjmu nejdéle na dobu jednoho roku. Zrušení této podmínky přinesl s účinností od počátku roku 2010 zákon  trvat více let,Sb.  nežV důchod získají,tedy  a vevýplata  statistice se protopo  dosažení  z výdělečné činnosti sjednání zaměstnaneckého poměč.  306/2008  současnosti  důchodu  věkové  hranice  pro  odchod  do  nárůst objeví větším zpožděním. na dobu určitou nejdéle navýdělečnou  dobu jednoho roku. Zrudůchodu  není s ještě závislá  na  tom,  zda  důchodce  v  souběhu  s rupobíráním  dávky  vykonává  Nová právní úprava potenciálně zvyšuje podíl po- šení této podmínky přinesl s účinností od počátku roku činnost. Zákon naopak nově zakládá nárok na zohlednění další účasti na důchodovém pojištění v době  jištěnců, na starobní důchod nezískají vůbecV  době  2010pobírání  zákon č. 306/2008 V současnosti tedy výplasouběhu, kteří takže nárok je  možné  si  nechat  důchod  přepočítat.  předčasného Sb. důchodu  však  nebozachována  jej získají ažregulace  ve vyšším věku. V následujících ta že  důchodu po dosažení věkové hranice pro odchod do byla  podmiňující  nárok  na  desetidávku  tím,  důchodce  nevykonává  výdělečnou  letích budou odcházet do starobního důchodu generace, důchodu není závislá na tom, zda důchodce v souběhu činnost,  která  by  zakládala  účast  na  důchodovém  pojištění.  To  v  praxi  znamená  vyloučení  možnosti  které strávily kratší dobu ekonomické aktivity v éře reál- s pobíráním dávky vykonává výdělečnou činnost. Zákon ného socialismu s prakticky plnou zaměstnaností. Záro- naopak nově zakládá nárok na zohlednění další účasti na veň se prodlužuje průměrná doba studia u mladší generací důchodovém pojištění v době souběhu, takže je možné Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  a tato doba se od roku 2010 již do doby pojištění neza- si nechat důchod přepočítat. V době pobírání předčasLidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR  počítává. U mladších ročníků tedy bude s vysokou  prav- ného důchodu však byla zachována14/65  regulace podmiňuděpodobností postupně růst podíl osob, které nebudou jící nárok na dávku tím, že důchodce nevykonává výděschopny zpřísněnou podmínku minimální doby pojištění lečnou činnost, která by zakládala účast na důchodovém

13

pojištění. To v praxi znamená vyloučení možnosti souběhu předčasného důchodu se zaměstnáním a omezení případné samostatné výdělečné činnosti ročním příjmovým limitem 62 261 Kč (pro rok 2015). Výzkumnou hypotézou je, že zrušení omezení souběhu výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu přineslo zvýšení podílu důchodců, kteří vedle pobírání starobního důchodu vykonávají výdělečnou činnost. V České republice jsou dostupné dva zdroje, ze kterých lze získat představu ohledně vývoje počtu pracujících důchodců. Prvním zdrojem je výběrové šetření pracovních sil Českého statistického úřadu a druhým se stala kombinace datových souborů shromažďovaných ČSSZ. Český statistický úřad soustavně nepublikuje počet pracujících důchodců, ale nová metodika používaná od roku 2010 umožňuje zjištění počtu pracujících důchodců z periodicky prováděného výběrového šetření pracovních sil. Časová řada, kterou je možné vidět v tabulce níže, však nezachycuje klíčovou změnu legislativě účinnou od roku 2010. Důvodem je změna metodiky používané ČSÚ v uvedeném roce. Časová řada získaná z VŠPS ukazuje, že po změně metodiky kolísá průměrný počet starobních důchodců v kalendářním roce mezi 157 tisíci a 172 tisíci (viz tabulka níže). Statistika započítává do tohoto počtu i pracující předčasné důchodce. Vzhledem k délce časové řady a kolísání hodnot nelze stanovit jednoznačně klesající či rostoucí vývojový trend. Kolísání lze vysvětlit změnami v počtu důchodců i četnosti ročníku, který dosáhl v daném kalendářním roce věkové hranice pro odchod do důchodu. Mezi pracujícími důchodci mírně převažují ženy, což lze přisoudit nižšímu statutárnímu důchodovému věku u žen a vyšší naději dožití u žen. Rok

2010

2013

2014

Pracující starobní důchodci

2011

2012

158‚3 156‚9 163‚4 172‚8

166‚3

Muži

75‚9

72‚2

75‚2

80‚4

78‚5

Ženy

82‚4

84‚7

88‚3

92‚4

87‚8

Tabulka 3: Počet pracujících starobních důchodců v tisících (2010– 2014) (včetně předčasných důchodců). Zdroj dat: ČSÚ

Nárůst počtu pracujících starobních důchodců v období 2010–2014 nelze konstatovat ani při přepočtu na procentní podíl ze všech starobních důchodců (viz tabulka níže). V tomto období vykonává výdělečnou činnost 9–10 % starobních důchodců. Podíl pracujících důchodců

14

mužů je průměrně o 0‚3 % vyšší než počet pracujících žen pobírajících starobní důchod. Rok

2010

2011

2012

2013

2014

Pracující starobní důchodci

9‚6

9‚1

9‚5

10‚0

9‚5

Muži

10‚1

9‚1

9‚5

10‚1

9‚7

Ženy

9‚2

9‚0

9‚5

9‚9

9‚4

Tabulka 4: Počet pracujících starobních důchodců jako podíl počtu starobních důchodců (2010–2014) (včetně předčasných důchodců). Zdroj dat: ČSÚ

Velikost počtu pracujících důchodců je možno poměřovat i významem této skupiny na trhu práce. Následující tabulka ukazuje počet pracujících starobních důchodců v poměru k celkovému počtu ekonomicky aktivních osob v České republice v daném kalendářním roce. Relativní důležitost starobních důchodců na trhu práce se v zásadě nemění. Ženy pracující v důchodu představují relativně významnější podíl mezi pracujícími ženami, než je tomu u mužů. Důvodem je menší ekonomická aktivita žen v nižším věku vzhledem k tomu, že svůj čas věnují péči o děti. Rok

2010

2011

2012

2013

2014

Pracující starobní důchodci

3‚2

3‚2

3‚3

3‚5

3‚3

Muži

2‚7

2‚6

2‚7

2‚9

2‚8

Ženy

4‚0

4‚0

4‚2

4‚3

4‚1

Tabulka 5: Počet pracujících starobních důchodců jako podíl počtu ekonomicky aktivních osob v období 2010–2014 (včetně předčasných důchodců) (%). Zdroj dat: ČSÚ

Výše analyzovaná data z šetření VŠPS Českého statistického úřadu tedy neposkytují možnost zachytit legislativní změnu regulace práce v důchodu provedenou s účinností od roku 2010. Takovou statistiku by byla schopna zpětně poskytnout ČSSZ v případě propojení dat vytvořených v rámci statistiky nad souborem ANOD (anomymizovaní důchodci) a jejich spojením se souborem STATMIN VZ ZAM. Vzhledem k tomu, že procedura potřebného propojení je v současnosti na ČSSZ ve fázi ověřování a testování a dosud nejsou vyřešeny některé sporné otázky, nejeví se jako vhodné předběžné výsledky analýzy ČSSZ publikovat. Poskytnutá data za období po roce 2010 však v zásadě souhlasí s výše uvedenými daty ČSÚ získanými z VŠPS. Pokud by se provedenou analýzu ČSSZ podařilo ověřit jako validní, znamenalo by to, že míra výdělečné

činnosti starobních důchodců mezi rokem 2009 a 2011 zaznamenala nárůst v řádu stovek procent. Statistiku za vykazovaný rok by při použití zmíněné metody bylo možné získávat s přibližně ročním až 1‚5ročním zpožděním (čekání na vytěžení formulářů). Obdobná informace o „pracujících důchodcích“, navíc bez zpoždění, by byla dostupná spojením informace ČSSZ z evidence důchodů a registru pojistných vztahů, tato vazba však aktuálně není vytvořena, pro potřeby výkonu provádění sociálního pojištění ČSSZ není totiž potřebná. Doporučuje se standardizovat takové propojení, ověřit jeho správnost a pravidelně publikovat výslednou statistiku pracujících důchodců. Doporučuje se propojení vytvořit i zpětně tak, aby bylo možné využít existence dat za uplynulé období. Realizace doporučení je proveditelná v rámci současných odborných kapacit nositele pojištění, vyžádala by si však vyčlenění personální kapacity a s tím spojené finanční náklady.

pojištění s cílem motivovat občany k odkladu odchodu do důchodu. Výzkumnou hypotézou je, že v souvislosti s účinností zákona č. 306/2008 Sb., který přinesl uvolnění režimu souběhu výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu (viz výše), část osob přesluhujících po dosažení důchodového věku odejde do důchodu a bude využívat možnosti pracovat v souběhu s důchodem. To by mělo přinést změnu, kdy statistika odchodů do důchodu po přesluhování zaznamenává nejprve nárůst v roce 2010 a poté prudký pokles. Graf níže ukazuje, že do roku 2010 odcházel po přesluhování do starobního důchodu každý desátý účastník systému. V roce 2010 bylo po přesluhování přiznáno 11 % starobních důchodů, od následujícího kalendářního roku poklesl podíl takto přiznaných důchodů na celkovém počtu přiznaných starobních důchodu ke 2 % a na této úrovni v následujících letech setrvává. Hypotéza předpokládající pokles zájmu o přesluhování se potvrdila. Nepotvrdil se však předpoklad přechodného nárůstu počtu důchodů přiznaných po přeslu1.5 PŘESLUHOVÁNÍ hování v roce 2010. Je to způsobeno faktem, že většina přesluhujících pojištěnců odkládala vždy žádost o důchod Pokud se pojištěnec rozhodne odložit odchod do dů- jen relativně krátkou dobu. Počet aktuálně přesluhujících chodu a pracovat po dosažení statutárního důchodové- osob tedy nebyl nikdy vysoký ani před rokem 2010. Výho věku bez pobírání důchodu, za každých 90 ukončených znam institutu je třeba posuzovat právě i optikou průměrprudký pokles. Graf níže ukazuje, že do roku 2010 odcházel po přesluhování do starobního důchodu  kalendářních dnů výdělečné činnosti po vzniku nároku né délky přesluhování. Průměrná délka doby přesluhovákaždý desátý účastník systému. V roce 2010 bylo po přesluhování přiznáno 11 % starobních důchodů,  na důchod mu náleží zvýšení dávky o 1‚5 % výpočtové- ní se v období 2006–2009 pohybovala v intervalu mezi od  následujícího  kalendářního  roku  poklesl  podíl  takto  přiznaných  důchodů  na  celkovém  počtu  ho základu. Taková bonifikace byla zavedena zákonem 559 a 634 dny, v roce 2010 vzrostla na 821 dnů a v obpřiznaných starobních důchodu ke 2 % a na této úrovni v následujících letech setrvává.   k hodnotám mezi 516 č. 155/2001 Sb., který novelizoval zákon o důchodovém dobí 2011 až 2014 opět poklesla

Graf 6: Vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů po přesluhování (2006–2014)  14,0%

12,6% 11,1%

12,0%

11,3%

11,1% 8,9%

10,0% 8,0% 6,0% 4,0%

2,0%

2,2%

2,0% 0,0%

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1,6%

2013

2,0%

2014

 

Zdroj dat: ČSSZ   

Graf 6: Vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů po přesluhování (2006–2014). Zdroj dat: ČSSZ

Hypotéza  předpokládající  pokles  zájmu  o  přesluhování  se  potvrdila.  Nepotvrdil  se  však  předpoklad  přechodného  nárůstu  počtu  důchodů  přiznaných  po  přesluhování  v  roce  2010.  Je  to  způsobeno  faktem,  že  většina  přesluhujících  pojištěnců  odkládala  vždy  žádost  o  důchod  jen  relativně  krátkou  dobu.  Počet  aktuálně  přesluhujících  osob  tedy  nebyl  nikdy  vysoký  ani  před  rokem  2010.  Význam 

15

Graf 7: Délka doby přesluhování ve čtvrtletích (2007, 2010, 2013)  2 500

2 000

2007

1 500

2010 2013 Expon. (2007)

1 000

Expon. (2010) Expon. (2013)

500

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

 

Zdroj dat: ČSSZ  Graf 7: Délka doby přesluhování ve čtvrtletích (2007, 2010, 2013). Zdroj dat: ČSSZ

Důvodem  změny  ve  statistice  od  roku  2010  je  s  vysokou  pravděpodobností  preference  režimu  pobírání  důchodu  v  souběhu  s  výdělečnou  činností  u  těchto  účastníků.  To  se  s  delším  časovým  odstupem  projeví  relativně  pomalejším  růstem  reálného  věku  odchodu  do  důchodu,  ale  a 732 dny. V současnosti ani před rokem 2010 nebylo sta- pomalejším růstem reálného věku odchodu do důchodu, nezměněným  tempem  růstu  průměrného  věku  ukončení  ekonomické  aktivity.  Vzhledem  k  tomu,  že  noveno žádné omezení doby, o kterou lze důchod takto ale nezměněným tempem růstu průměrného věku ukonbonifikace za přesluhování je v současnosti nastavena přibližně pojistněmatematicky neutrálně, nelze  odložit. Jediným limitem pro zohlednění přesluhování jsou čení ekonomické aktivity. Vzhledem k tomu, že bonifikatakový  jev  označit  za  jednoznačně  negativní.  Jde  o  ce projev  preference  systému,  který  v  devadesátidenní periody, které mohou ovlivnit časování za přesluhování je účastníků  v současnosti nastavena přibližně žádosti o důchod, protože určují výši bonusu odklad bilanci  pojistněmatematicky takový jev označit horizontu  aktuálního  kalendářního  roku  za zhoršuje  důchodového neutrálně, účtu,  ale nelze v  dlouhodobém  žádosti o důchod — bonus se poskytuje vždy za každých za jednoznačně negativní. Jde o projev preference účasthorizontu nemá na tuto bilanci negativní důsledky.  

ukončených 90 dnů. Graf níže ukazuje, že délka přeslu- níků systému, který v horizontu aktuálního kalendářního hování v letech 2007, 2010 a 2013 u většiny pojištěn- roku zhoršuje bilanci důchodového účtu, ale v dlouhodoců nepřesahovala 9 čtvrtletí. Dopad změny legislativních bém horizontu nemá na tuto bilanci negativní důsledky. 1.6 Zavedení částečného důchodu   změn účinných k 1. 1. 2010 je v grafu demonstrován velmi výrazně rokem 2013. Většina pojištěnců, kteří odcháDalším opatřením, které přinesl s účinností od počátku roku 2010 zákon č. 306/2008 Sb., je možnost  zí v tom roce do důchodu po přesluhování, neodkládá dů- 1.6 ZAVEDENÍ ČÁSTEČNÉHO výplaty  starobního  důchodu  v  poloviční  výši.  Účastník  důchodového  pojištění,  jenž  dosáhl  chod déle než jeden rok. DŮCHODU statutárního důchodového věku a splnil podmínku minimální doby pojištění, může zažádat o výplatu  Důvodem změny ve statistice od roku 2010 je s vydůchodu  v  poloviční  výši  a  nadále  pracovat.  důchodu  v  poloviční  výši  náleží  sokou pravděpodobností preference režimu pobíráníPři  dů-pobírání  Dalšímtohoto  opatřením, které přinesl s účinností od počátchodu v souběhu s výdělečnou činností u těchto účastku roku 2010 zákon č. 306/2008 Sb., je možnost zvýšení procentní výměry o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výdělečné  výníků. To seOpatření  s delším časovým odstupem projeví relativnědůchody,  platy starobního v  poloviční Účastník činnosti.  se  inspirovalo  tzv.  částečnými  které  jsou důchodu v  některých  státech výši. relativně 

Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR    16

18/65 

důchodového pojištění, jenž dosáhl statutárního důchodového věku a splnil podmínku minimální doby pojištění, může zažádat o výplatu důchodu v poloviční výši a nadále pracovat. Při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši náleží zvýšení procentní výměry o 1‚5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Opatření se inspirovalo tzv. částečnými důchody, které jsou v některých státech relativně populární. Důchodce může takto pokračovat v jakékoli výdělečné činnosti při pobírání starobního důchodu v poloviční výši a ve chvíli, kdy se rozhodne odejít do důchodu, je mu prostřednictvím popsaného mechanismu vyměřen starobní důchod v plné výši. Hypotézou bylo, že většina účastníků systému, kteří chtějí pracovat i po překročení věkové hranice pro odchod do důchodu, zvolí práci v souběhu s pobíráním plného starobního důchodu, a proto nebude počet důchodů vyplácených v poloviční výši vysoký. Tabulka níže ukazuje, že se tato cesta postupného odchodu z ekonomické aktivity v České republice nevyužívá prakticky vůbec. 2010

2011

2012

2013

2014

9

4

2

2

2

Muži

6

4

2

2

2

Ženy

3

0

0

0

0

Celkem

Tabulka 6: Počet vyplácených starobních důchodů v poloviční výši (2010 až 2014). Zdroj dat: ČSSZ

V prvním roce po zavedení možnosti byl vyplácen starobní důchod v poloviční výši jen 9 osobám. V dalších letech dokonce poklesl počet vyplácených důchodů v poloviční výši na 4 a v současnosti takovou dávku pobírají jen dvě osoby. Institut částečné důchodu tedy není využíván. V roce zavedení tohoto opatření byl důchod vyplácen osobám ve věkovém rozmezí 61 až 64 let. Většinou tuto cestu odchodu do důchodu volili muži a šlo o osoby s nadprůměrnými příjmy. Neúspěch institutu lze připsat stejným skutečnostem jako u poklesu významu přesluhování (viz výše). Významnou roli hraje patrně i nízká informovanost veřejnosti o existenci této možnosti.

1.7

PŘEDČASNÉ DŮCHODY

Pokud pojištěnec získal minimální potřebnou dobu pojištění, ve sledovaném období let 2006–2014 má nárok na starobní důchod tři roky před dosažením důchodového věku. Výše procentní výměry jeho starobního důchodu se

v případě využití takové možnosti krátí. Do roku 2010 byla procentní výměra důchodu stejnoměrně krácena za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 0‚9 %. S účinností od počátku roku 2010 zákonem č. 306/2008 Sb., bylo zavedeno odstupňované zpřísňování s délkou předčasného důchodu. Nově tak platí, že procentní výměra předčasného důchodu se krátí za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 0‚9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů, o 1‚2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a o 1‚5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne. Pojištěnec, který odejde do důchodu celé tři roky před dosažením věkové hranice pro odchod do důchodu, tedy musí počítat s výraznějším krácením dávky, než tomu bylo před počátkem roku 2010. Základní statistiku nově přiznaných předčasných důchodů znázorňujícíí dopad legislativních změn ukazuje následující graf. Trend vykazuje setrvalý podíl osob odcházejících do předčasného důchodu od roku 2006 s výjimkou výrazného nárůstu v roce 2011 a menšího nárůstu v roce 2009. Tyto skokové změny lze připsat legislativním změnám, jejichž účinnost byla stanovena na rok následující po uvedených skokových změnách statistiky. Zpřísnění krácení delších předčasných důchodů od 1. 1. 2010 lze připsat nárůstu podílu přiznaných předčasných důchodů v roce 2009 na 41 %. V následujícím roce potvrzuje takový závěr pokles nově přiznaných předčasných důchodů pod dlouhodobý průměr — pojištěnci, kteří chtěli do předčasného důchodu odejít podle předchozích pravidel, tak učinili již v roce 2009. V roce 2011 následuje ještě výraznější vlna odchodů do předčasného důchodu. Více než polovina ze všech nově přiznaných starobních důchodů v tomto roce je přiznána jako předčasné důchody. Důvodem je nově přijatá změna způsobu výpočtu důchodů, jejíž účinnost má postupně mezi lety 2011–2014 provést změnu redukčních hranic pro výpočet důchodu (podrobně viz kapitola 1.1.9). Bližší vhled do reakcí účastníků systému na popsané legislativní změny nabízí tabulka níže, poskytující přehled přiznaných předčasných důchodů ve členění muži– ženy. Očekávané zpřísnění redukce předčasných důchodů přineslo jen mírné zvýšení podílu předčasných důchodů u mužů v porovnání s hodnotami ukazatele v předchozích třech letech (viz graf níže). Naopak u žen byl nárůst nově přiznaných předčasných důchodů těsně před účinností

17

Graf 8: Vývoj počtu nově přiznaných předčasných důchodů (2006–2014)  60,0%

51,9%

50,0% 40,0%

41,0% 35,5%

34,4%

32,2%

29,2%

28,0%

30,0%

33,5%

33,0%

2013

2014

20,0% 10,0% 0,0%

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

 

   Zdroj dat: ČSSZ Graf 8: Vývoj počtu nově přiznaných předčasných důchodů (2006–2014). Zdroj dat: ČSSZ Zpřísnění  krácení  delších  předčasných  důchodů  od  1.  1.  2010  lze  připsat  nárůstu  podílu  přiznaných  předčasných důchodů v roce 2009 na 41 %. V následujícím roce potvrzuje takový závěr pokles nově  přiznaných  předčasných  důchodů  pod  dlouhodobý  průměr  –  pojištěnci,  kteří  chtěli  do  předčasného  Graf 9: Muži a ženy – vývoj počtu nově přiznaných předčasných důchodů podle druhu (2006– 2014)  Graf 9: Muži a ženy – vývoj počtu nově přiznaných předčasných důchodů podle druhu (2006– 2014)  Muži pravidel,  tak  učinili  již  v  roce  2009.  V  Ženy důchodu  odejít  podle  předchozích  roce  2011  následuje  ještě  Muži            Ženy  nově  přiznaných  výraznější  vlna  odchodů  do  předčasného  důchodu.  Více  než  polovina  ze  všech  Muži            Ženy  starobních  důchodů  v  tomto  roce  je  přiznána  jako  předčasné  důchody.  Důvodem  je  nově  přijatá  60,0% mezi  lety  2011–2014  provést  změnu  60,0% změna  způsobu  jejíž  účinnost  má  postupně  60,0% výpočtu  důchodů, 55,5% 55,5% 60,0% 48,5% 48,5% redukčních hranic pro výpočet důchodu (podrobně viz kapitola 1.1.9).   50,0% 44,6% 44,6%

50,0%

50,0% 50,0%

2014 2014

2012 2012 2013 2013

2010 2010 2011 2011

2008 2008 2009 2009

2014 2014

2012 2012 2013 2013

2010 2010 2011 2011

   Zdroj dat: ČSSZ    Zdroj dat: ČSSZ

2008 2008 2009 2009

2006 2006 2007 2007

2006 2006 2007 2007

Bližší vhled do reakcí účastníků systému na popsané legislativní změny nabízí tabulka níže, poskytující  37,2% 37,2% 33,7% 33,7% 40,0% 33,8% 40,0% 33,8% 32,8% 32,8% přehled  přiznaných  předčasných  důchodů  ve  členění  muži–ženy.  Očekávané  zpřísnění  redukce  37,6% 37,5% 37,6% 37,5% 36,7% 29,6% 36,7% 29,6% 40,0% 28,7% 40,0% 28,7% 33,2% 33,2% 27,3% 27,3% 33,3% 33,3% 30,0% předčasných důchodů přineslo jen mírné zvýšení podílu předčasných důchodů u mužů v porovnání s  30,0% 31,6% 31,6% 28,7% 28,7% 28,7% 28,7% hodnotami  ukazatele  v  předchozích  třech  letech  (viz  graf  níže).  Naopak  u  žen  byl  nárůst  nově  30,0% 30,0% 20,0% 20,0% přiznaných  předčasných  důchodů  těsně  před  účinností  opatření  velice  výrazný.  Druhá  legislativní  20,0% změna následující s dvouletým odstupem přinesla ještě výraznější genderový rozdíl v reakci účastníků  20,0% 10,0% 10,0% systému.  Muži,  kteří  mají  v  průměru  vyšší  příjmy  než  ženy,  a  více  je  proto  zasáhla  změna  výpočtu  0,0% 0,0% 10,0% důchodu 10,0% (viz  kapitola  1.1.9),  se  vyhýbali  novým  pravidlům  výpočtu  důchodu  odchodem  do  předčasného  důchodu  ještě  za  předchozích  podmínek ‐10,0% častěji  ‐10,0% než  ženy.  V  roce  2011  bylo  mezi  nově  0,0% 0,0% přiznanými starobními důchody u mužů více než 55 % předčasných důchodů.    

Dá se  předpokládat,  že odstupňování  odstupňování  redukce  předčasných  důchodů  vedlo  významné změně  změně v v  Graf 9: Dá  Muži ase  ženy – vývoj počtu nověže  přiznaných předčasnýchredukce  důchodů podle druhu (2006–důchodů  2014). Zdroj vedlo  dat: ČSSZ předpokládat,  předčasných  k k významné 

chování účastníků  účastníků systému  systému při  při odchodu  odchodu do  do předčasného  předčasného důchodu  důchodu ve  ve dvou  dvou směrech.  směrech. Lze  Lze vyslovit  vyslovit  chování  hypotézu, že  že část  část osob  osob takto  takto odcházejících  odcházejících do  do důchodu  důchodu odkládá  odkládá žádost  žádost o o předčasný  předčasný důchod  důchod na  na  hypotézu,  později, aby  aby se  se vyhnula  vyhnula vyššímu  vyššímu krácení  krácení dávky.  dávky. Zároveň  Zároveň lze  lze očekávat,  očekávat, že  že odchody  odchody do  do předčasného  předčasného  později,  důchodu se budou kumulovat ve zvýšené míře vždy do prvního čtvrtletí, s nižším krácením v daném  důchodu se budou kumulovat ve zvýšené míře vždy do prvního čtvrtletí, s nižším krácením v daném  období. Analýza odchodů do předčasných důchodů testující tyto hypotézy by vyžadovala dostupnost  období. Analýza odchodů do předčasných důchodů testující tyto hypotézy by vyžadovala dostupnost  Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  statistiky přiznaných důchodů dle devadesátidenních pásem předčasného odchodu do důchodu, která  statistiky přiznaných důchodů dle devadesátidenních pásem předčasného odchodu do důchodu, která  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR    20/65  18 však není  není pro  pro roky  roky 2011–2014  2011–2014 k k dispozici dispozici3. 3. Doporučuje  Doporučuje se  se proto  proto zajistit,  zajistit, aby  aby tuto  tuto statistiku  statistiku ČSSZ  ČSSZ  však  sledovala.    sledovala.

opatření velice výrazný. Druhá legislativní změna následující s dvouletým odstupem přinesla ještě výraznější genderový rozdíl v reakci účastníků systému. Muži, kteří mají v průměru vyšší příjmy než ženy, a více je proto zasáhla změna výpočtu důchodu (viz kapitola 1.1.9), se vyhýbali novým pravidlům výpočtu důchodu odchodem do předčasného důchodu ještě za předchozích podmínek častěji než ženy. V roce 2011 bylo mezi nově přiznanými starobními důchody u mužů více než 55 % předčasných důchodů. Dá se předpokládat, že odstupňování redukce předčasných důchodů vedlo k významné změně v chování účastníků systému při odchodu do předčasného důchodu ve dvou směrech. Lze vyslovit hypotézu, že část osob takto odcházejících do důchodu odkládá žádost o předčasný důchod na později, aby se vyhnula vyššímu krácení dávky. Zároveň lze očekávat, že odchody do předčasného důchodu se budou kumulovat ve zvýšené míře vždy do prvního čtvrtletí, s nižším krácením v daném období. Analýza odchodů do předčasných důchodů testující tyto hypotézy by vyžadovala dostupnost statistiky přiznaných důchodů dle devadesátidenních pásem předčasného odchodu do důchodu, která však není pro roky 2011–2014 k dispozici3 . Doporučuje se proto zajistit, aby tuto statistiku ČSSZ sledovala.

1.8

ZMĚNA ZPŮSOBU VÝPOČTU DŮCHODU

V roce 2011 došlo k úpravě redukčních hranic, kdy bylo nutné reagovat na nález Ústavního soudu, kterým byl zrušen paragraf upravující v zákoně o důchodovém pojištění zjištění výpočtového základu, a to z důvodu příliš vysoké solidarity v důchodovém systému. Důchod vyplácený z prvního pilíře důchodového pojištění v ČR je dvojsložkový a skládá se ze základní a z procentní výměry. Základní výměra byla od roku 1996 do roku 2011 stanovována nařízením vlády a její výše vzrostla z původního nastavení 920 Kč v roce 1996 až na 2230 Kč měsíčně v roce 2011. Od konce roku 2011 je pak základní výměra důchodu stanovena jako 9 % průměrné

3

Při provádění analýzy příslušné statistiky vyšlo najevo, že data ČSSZ od roku 2010 neodpovídají skutečnosti. Toto zjištění po testování ČSSZ potvrdila. Více o datech viz příloha. Statistiky nebude možné podle ČSSZ ani zpětně opravit.

mzdy. Výše procentní výměry důchodu závisí na získané době pojištění a výši dosahovaných příjmů v rozhodném období, jež se odráží v osobním vyměřovacím základu. Za každých 365 dní doby pojištění náleží pojištěnci 1‚5 % výpočtového základu (1‚2 % v případě účasti ve druhém pilíři). Výpočtový základ vychází z osobního vyměřovacího základu, ze kterého se nehodnotí celý příjem, ale příjem zredukovaný podle redukčních hranic. Od poloviny 90. let 20. století byly nastaveny dvě redukční hranice, které omezovaly započitatelný příjem pro účely zjištění výše procentní výměry důchodu. Zjištěný příjem z osobního vyměřovacího základu se započítával do výše první redukční hranice ze 100 %, z částky nad první redukční hranici a do výše druhé redukční hranice z 30 % a příjem z částky přesahující horní hranici byl započítán z 10 %. Redukční hranice představují významný solidární prvek v důchodovém systému. Původně se stanovovaly každoročně v absolutních hodnotách nařízením vlády, nastavení odpovídalo zhruba 52 % průměrné mzdy pro první redukční hranici a 103 % pro hranici druhou. Do roku 2011 se pak první redukční hranice kontinuálně zvyšovala až na částku 11 000 Kč, její poměr k průměrné mzdě se však snížil na cca 44 %. Druhá redukční hranice byla postupně zvýšena na 28 200 Kč a její poměr k průměrné mzdě dosáhl v roce 2011 cca 112 %. Na přechodné období v letech 2011–2014 byly stanoveny 3 redukční hranice ve výši 44 %, 116 % a 400 % průměrné mzdy. Výpočtový základ se počítal nadále z osobního vyměřovacího základu s tím, že se měnil poměr započítávaného příjmu mezi jednotlivými redukčními hranicemi. Příjem do první redukční hranice se vždy započetl ze 100 %. Příjem spadající mezi první a druhou redukční hranici byl v roce 2011 započítáván z 29 % a postupně toto procento klesalo až na 26 % v roce 2014. Příjem mezi druhou a třetí hranicí se započítával v roce 2011 ze 13 % a postupně se tento rozsah zápočtu navyšoval až na 22 % v roce 2014. Příjem převyšující třetí redukční hranici byl zohledněn v roce 2011 z 10 % a postupně se jeho zohlednění snížilo až na 2 % v roce 2014. Od roku 2015 existují pouze dvě redukční hranice ve výši 44 % a 400 % průměrné mzdy. Částka osobního vyměřovacího základu nepřevyšující první redukční hranici bude zohledněna ze 100 %, částka mezi první a druhou redukční hranicí se započítá ve výši 26 % a k částce převyšující třetí redukční hranici se nebude přihlížet. Tímto opatřením došlo k mírnému posílení principu ekvivalence pro jedince, kteří mají příjem vyšší než cca 131 % průměrné mzdy.

19

  Graf 10: Rozložení nově přiznaných starobních důchodů podle výše (2010 a 2014)  20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000

2014

6 000

2010

4 000 2 000 0

  Zdroj dat: ČSSZ  Graf 10: Rozložení nově přiznaných starobních důchodů podle výše (2010 a 2014). Zdroj dat: ČSSZ

1.9 Zavedení předdůchodů 

K postupnému zavedení nové výpočtové formule do přechodného období zavádění nových pravidel, nelze došlo v letech 2011–2014. Z výše uvedeného vyplývá, že z těchto dat usuzovat, jak se profil změní po ukončení zaV souvislosti s pokračováním růstu statutární věkové hranice pro odchod do důchodu se odbory snaží  pro pojištěnce s hrubou mzdou ve výši mezi první a dru- vádění nových redukčních hranic pro výpočet důchodu. dlouhodobě  prosadit  speciálního  schématu,  které  by  umožnilo  některým  profesním  hou redukční hranicí (tedyvytvoření  zhruba ve výši mzdy mezi 52 % a 103 % průměrné mzdy) byla stará důchodu  pravidla výpočtu skupinám  odejít  do  starobního  dříve. důS  cílem  zachovat  jednotu  důchodového  pojištění  a  chodu výhodnější. způsobilo výrazný nárůst počtubyla  od- ve  1.9 ZAVEDENÍ PŘEDDŮCHODŮ rovný  přístup  ke Tovšem  účastníkům  pojištění  spolupráci  se  sociálními  partnery  vytvořena  chodů do předčasných důchodů před účinností opatření taková možnost v rámci třetího pilíře důchodového zabezpečení. Zákon č.27/2011 Sb., o doplňkovém  (viz graf 7) a potažmo skokový nárůst počtu nově přizna- V souvislosti s pokračováním růstu statutární věkové hradůchodovém spoření, který přinesl zásadní reformu třetího pilíře důchodového systému, zavádí i tzv.  ných starobních důchodů v roce 2011 (viz graf 1). nice pro odchod do důchodu se odbory snaží dlouhodobě předdůchod.  Je  jedním  ze  způsobů,  jak  může  účastník  doplňkového  penzijního  spoření  Hypotézou je, že v důsledku změny redukčních prosadit vytvoření speciálního schématu, kteréčerpat  by umožnihranic došlo ke změně struktury vyplácených starobních lo některým profesním skupinám odejít do starobního dů                                                                 důchodů podle jejich výše. Takovou  změnu mezi rokem chodu dříve. S cílem zachovat jednotu důchodového pojiš2010 a 2014 dokládá graf č. 10. Vliv na výši důchodů má tění a rovný přístup ke všem účastníkům pojištění byla ve   i řada jiných skutečností, než je nastavení redukčních hra- spolupráci se sociálními partnery vytvořena taková mož4 4  Důležitý v tomto případě je i rozdílný podíl přiznaných předčasných důchodů. V relaci k jiným meziročním rozdílům se však nejedná o velký  nic , přesto lze sledovat výrazně jiný profil struktury v dů- nost v rámci třetího pilíře důchodového zabezpečení. Zározdíl.  Na  kalendářní  roky  2010  a  2012  byl  přechodně  v rámci  úsporných  protikrizových  opatření  zrušen  maximální  roční  vyměřovací  sledku provedené změny. Zatímco u nižších důchodů zů- kon č.27/2011 Sb., o doplňkovém důchodovém spoření, základ.  stává profil stejný, v pásmu průměrných důchodů došlo který přinesl zásadní reformu třetího pilíře důchodového  ke změně. Vzhledem k tomu, že rok 2014 ještě spadá systému, zavádí i tzv. předdůchod. Je jedním ze způsobů, jak může účastník doplňkového penzijního spoření čerpat prostředky naspořené v důchodovém fondu ještě před doProjekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  sažením důchodového věku. Předdůchod může využít kte4 Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR  23/65 bez Důležitý v tomto případě je i rozdílný podíl přiznaných předčasných   rýkoli účastník třetího pilíře důchodového zabezpečení důchodů. V relaci k jiným meziročním rozdílům se však nejedná ohledu na profesi. Do předdůchodu může osoba odejít nejo velký rozdíl. Na kalendářní roky 2010 a 2012 byl přechodně dříve 5 let před dosažením věku, který je zákonem stanov rámci úsporných protikrizových opatření zrušen maximální roční vyměřovací základ. ven jako statutární důchodový věk pro muže narozeného v roce, kdy se narodil. Další podmínkou je splnění minimální

20

doby spoření 60 měsíců ve třetím pilíři. Dávku lze čerpat minimálně po dobu dvou let a její výše musí dosahovat alespoň 30 % průměrné mzdy v ekonomice. Její pobírání nelze přerušit a dávku nelze snížit. Je tedy třeba mít na předdůchod dostatečné úspory. Doba pobírání předdůchodu se pro účely výpočtu starobního důchodu z prvního pilíře považuje za dobu vyloučenou, takže nedojde ke snížení průměrného vyměřovacího základu, ze kterého se bude starobní důchod vypočítávat. Nejde však o dobu pojištění započítávanou do „počtu odpracovaných let“. Předdůchod je možné na rozdíl od předčasného důchodu kombinovat s výdělečnou činností, takže může dojít k prodloužení ekonomické aktivity jedince. Jak ukazuje tabulka níže, počet osob využívajících této varianty je prozatím nízký, i když každoročně mírně roste. Rok 2013

Rok 2014

Rok 2015

Měsíc

Zahájeno

Ukončeno

Zahájeno

Ukončeno

Zahájeno

Ukončeno

Leden

0

0

55

0

73

0

Únor

0

0

39

1

42

0

Březen

6

0

34

0

22

3

Duben

12

0

39

0

30

5

Květen

26

0

42

0

37

9

Červen

34

0

37

1

38

8

Červenec

35

0

37

0

44

16

Srpen

30

0

27

0

24

14

Září

30

0

26

0

Říjen

40

0

19

0

Listopad

19

0

33

0

Prosinec

36

0

27

0

Celkem

268

0

415

2

310

55

Tabulka 7: Počet předdůchodů po jejich zavedení v roce 2013 podle měsíců v roce. Zdroj dat: ČSSZ

Prozatím malou popularitu institutu předdůchodů lze přisoudit pravděpodobně nedostatečné výši úspor účastníků třetího pilíře, kteří o takovém způsobu odchodu do důchodu uvažují. Naplnění původní ideje, že zaměstnavatelé by měli zaměstnancům v náročných profesích přispívat na doplňkové důchodové spoření právě i s cílem vytvořit dostatečné úspory pro odchod zaměstnance do předdůchodu, by vyžadovalo určitý čas pro akumulaci úspor. Předdůchod si tak dnes účastník v zásadě hradí především ze svých úspor.

1.10

SHRNUTÍ

Testování dopadů legislativních změn (viz kapitola 1.1.2) z hlediska vlivu na rozhodování pojištěnců o odchodu do důchodu ukázalo, že statistiky zachytily dvojí efekt provedených opatření: krátkodobý, jejž způsobila snaha pojištěnců volit v přechodném období individuálně výhodnější variantu odchodu do důchodu podle předchozích či nových pravidel, a dlouhodobý efekt, signalizující změnu preference způsobu odchodu do důchodu pojištěnci v novém nastavení systému. Jako přechodné změny v důchodových statistikách zachycujících rozhodování pojištěnců o odchodu do důchodu lze identifikovat skokové nárůsty počtu odchodů do předčasného důchodu v kalendářním roce 2009 a v roce 2011, které souvisí s nárůstem počtu odchodů do předčasného důchodu v těchto letech. Výkyvy lze připsat žádostem o starobní důchod u části pojištěnců, kteří se chtěli vyhnout novým pravidlům účinným podle zákona č. 306/2008 Sb., respektive zákona č. 220/2011 Sb., novelizujícího zákon o důchodovém pojištění účinný od následujícího kalendářního roku. Jako dlouhodobý efekt zákona č. 306/2008 Sb., lze identifikovat především pokles podílu odchodů do důchodu po statutární věkové hranici a předpokládaný nárůst podílu pracujících důchodců po roce 2010. Jde o důsledek zrušení regulace souběhu výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu podpořený zavedením zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod při souběžném pobírání tohoto důchodu v plné výši. ČSSZ zcela dostatečně sleduje statistiku starobních důchodů přiznaných po věkové hranici. Statistiku „pracujících důchodců“ však v současnosti sleduje jen ČSÚ, který vzhledem ke změně metodiky neposkytuje potřebná data pro období před kalendářním rokem 2011. Zlomové období tedy není pokryto. Statistika by byla dostupná při spojení informace ČSSZ z evidence důchodů a registru pojistných vztahů, tato vazba však aktuálně není vytvořena, pro potřeby výkonu provádění sociálního pojištění ČSSZ není totiž potřebná. Doporučuje se standardizovat takové propojení, ověřit jeho správnost a pravidelně výslednou statistiku pracujících důchodců publikovat. Navrhuje se takové propojení vytvořit i zpětně tak, aby bylo možné využít existence dat za uplynulé období. Realizace doporučení je proveditelná v rámci současných odborných kapacit nositele pojištění. Doporučuje se poskytnout ČSSZ finanční prostředky potřebné k vyčlenění personální kapacity a k pokrytí dalších nákladů.

21

Dalším opatřením provedeným v rámci novely je postupné prodloužení minimální povinné doby pojištění. Dostupné statistiky naznačují růst počtu případů, kdy není pojištěnci starobní důchod přiznán z důvodu nesplnění podmínky minimální povinné doby pojištění. Navrhuje se, aby ČSSZ začala ve statistice sledovat počet zamítnutých žádostí i důvod zamítnutých žádostí, aby bylo možné případný nárůst takových případů evidovat a eventuálně na něj reagovat. Hypotézou při provádění bylo i to, že novela zákona č. 306/2008 Sb., v podobě zpřísnění krácení předčasných důchodů přinesla u části pojištěnců účinekt v podobě odkladu odchodu do předčasného důchodu na později. Analýza odchodů do předčasných důchodů testující hypotézu by vyžadovala dostupnost statistiky přiznaných důchodů podle devadesátidenních pásem předčasného odchodu do důchodu, která však není pro roky 2011–2014 k dispozici. Doporučuje se zajistit, aby tuto statistiku ČSSZ do budoucna sledovala. Úprava redukčních hranic reagující na nález Ústavního soudu v novele zákona č. 220/2011 Sb., přinesla přechodný nárůst počtu nově přiznaných starobních důchodů v roce 2011, v dlouhodobém horizontu lze sledovat patrnou změnu profilu nově přiznaných důchodů podle výše před zavedením opatření a po něm. Statistika ČSSZ tuto změnu dobře ukazuje. Velmi dobře znázorňuje statistika ČSSZ i využití tzv. předdůchodů. Nelze odhadnout potenciál tohoto nově zavedeného institutu do budoucna, v současnosti však hraje marginální roli.

22

2 Přílohy 

PŘÍLOHY

Seznam příloh  2. Číslo 

Obsah 

1 

Chyba ve statistice ČSSZ sledující předčasné důchody podle pásma 

    1) Zpráva ČSSZ: V minulosti publikovaná a ověřovaná statistika předčasných důchodů podle pásem neodpovídá  Příloha 1: Chyba ve statistice ČSSZ sledující předčasné důchody podle pásma skutečnosti.  Při  posouzení  statistiky  úsekem  provádění  důchodového  pojištění  byly  na dotaze  stran  dat  změny  v  datech a ověřovaná zdůvodněny statistika legislativními  změnami.  Při  opětovném  prověření  1. správnosti  Zprávazdrojových  ČSSZ: V minulosti publikovaná předčasných důchodů podle pásem neodpovív souvislosti  s prováděnou  analýzou  byla  objevena  chyba  ve  zdrojových  datech  (viz  graf  níže).  Ve  dá skutečnosti. Při posouzení statistiky úsekem provádění důchodového pojištění byly na dotazezdrojové  stran správaplikaci  SRD,  odkud  dat se  změny údaj  o  předčasnosti  do  statistického  čerpá,  prověření nebyly  správně  nosti zdrojových v datech zdůvodněny legislativními systému  změnami.D‐STAT  Při opětovném v souvisloszapracovány zákonné změny. Zdrojový údaj tedy není správný a nejsou kapacity na úpravu zdrojové aplikace.  ti s prováděnou analýzou byla objevena chyba ve zdrojových datech (viz graf níže). Ve zdrojové aplikaci SRD, Prověřují se další možnosti řešení, jak opět získávat správné údaje. Zpětně nebude možné chybějící data za  odkud se údaj o předčasnosti do statistického systému D-STAT čerpá, nebyly správně zapracovány zákonné roky 2010–2014 získat.  změny. Zdrojový údaj tedy není správný a nejsou kapacity na úpravu zdrojové aplikace. Prověřují se další mož  nosti řešení, jak opět získávat správné údaje. Zpětně nebude možné chybějící data za roky 2010–2014 získat.

Přiznané trvale předčasné důchody podle pásem předčasného odchodu

Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR   

27/65  23

3.

POUŽITÉ ZKRATKY

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení VŠPS Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ

24

Český statistický úřad

4.

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY GENERACE 50+ A ZVAŽOVANÉ STRATEGIE ODCHODU DO DŮCHODU Z POHLEDU PROFESNÍHO ZAŘAZENÍ (PRŮZKUMOVÁ ANALÝZA)

Kapitola se zabývá zejména životními podmínkami a příjmy jednotlivců starších 50 let a rozhodovacími strategiemi odchodu do důchodu u osob ve věku 50–74 let v České republice. Datovými zdroji jsou výběrové šetření SILC (Statistics on Income and Living Conditions), jež poskytuje reprezentativní data o příjmech a životních podmínkách domácností i jednotlivců, a dále mezinárodní výzkum SHARE (neboli Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe), který shromažďuje komplexní informace o současné evropské populaci 50+ (včetně partnerů). V České republice je šetření SILC známé pod názvem Životní podmínky a od roku 2005 jej realizuje Český statistický úřad. V souladu s metodikou doporučenou Evropským statistickým úřadem (Eurostat) byl použit systém tzv. integrovaných vah, což je. sada přepočítacích koeficientů, vhodných pro souběžné zpracování výstupů. Takový přepočet odstraňuje vliv non-response, tedy zkreslení vzniklé rozdíly, které nebyly vyšetřeny, ale také podhodnocenými či nadhodnocenými údaji samotných jednotlivců. U každého jednotlivce jsou stanoveny konkrétní váhy pro přepočet výsledků z výběru na celý soubor v populaci. Přepočítací koeficient se vztahuje k četnosti itého jednotlivce a představuje jeho váhu vzhledem k základnímu souboru. Součet hodnoty přepočítacího koeficientu každého itého jednotlivce souboru dá sumu všech osob v ČR. Pro následující část práce bylo použito zejména šetření Životní podmínky 2007 (ŽP07) a Životní podmínky 2013 (ŽP13). V rámci šetření Životní podmínky 2009 byly vloženy speciální otázky týkající se materiální a sociální deprivace, které byly vyhodnoceny, i když se týkají jiného období. Z šetření ŽP07 a ŽP13 byli vyfiltrováni jedinci ve věku 50+ a osoby pobírající starobní

důchod, respektive starobní a vdovský důchod současně (dále jen důchod). Více než jedna pětina české populace pobírá starobní důchod. Počet důchodců tedy vzrostl v rámci celé populace ČR od roku 2005 o více než 2 %. Nárůst tohoto segmentu nelze shledávat jako problém, jde o ryze pozitivní jev. Jako problém lze chápat pouze zvyšující se nároky na státní rozpočet, zdravotnictví apod. V rámci šetření SHARE jsme se zaměřili na názory respondentů, kterým zatím nárok na starobní důchod nevznikl a kteří zvažují možnosti odchodu do důchodu. K tomu je připojen pohled starobních důchodců, kterou formu odchodu by zvolili, kdyby se měli rozhodovat znovu. Cílem je nalezení vztahů mezi základními sociodemografickými charakteristikami (konkrétně bude použito pohlaví a profese) a strategiemi odchodu do důchodu. Výsledky budou vycházet z páté vlny výzkumu SHARE, jejíž sběr probíhal v roce 2013. Individuální rozhodování o odchodu do důch je úzce spojeno se vznikem nároku na starobní důchod — přibližně 80–85 % osob odchází do důchodu kvůli tomu, že jim vznikl nárok (viz van Erp, a další, 2014, Bakalová a další, 2015). Výsledky dat SHARE potvrzují, že nejde jen o české specifikum, neboť tento postoj lze nalézt i v dalších evropských zemích (např. Rakousko, Španělsko). Analýza ad hoc modulu Výběrového šetření pracovních sil z roku 2012 také uvádí, že 86 % ekonomicky neaktivních důchodců (mužů a žen) přestalo pracovat z důvodu odchodu do starobního důchodu (či kvůli možnosti odejít dříve do jiného druhu důchodu — např. invalidního) (ČSÚ 2013). Pracovní život však pro některé nekončí dosažením zákonného důchodového věku, přibližně sto padesát tisíc z 3 milionů jedinců je pracovně aktivních i po této hranici (více Šatava, 2015). Jde většinou

25

o osoby s vyšším vzděláním vykonávající odborné profese (více též ČSÚ, 2013). Z výzkumu 50+ aktivně (Bočková a další, 2011) vyplývá, že starší pracovníci jsou ke svému zaměstnavateli více loajální, avšak jejich fyzická kondice bývá omezenější — což se může stát i bariérou pro výkon některých profesí (zejména manuálních). Na druhou stranu předčasný odchod — i přes jeho nevýhody, jakými je následné krácení výše starobního důchodu či nemožnost přivýdělku při jeho pobírání — volí zejména osoby, které jsou v předdůchodovém věku nezaměstnané a mají problémy získat nové zaměstnání. Převažujícím důvodem pro odchod do předčasného důchodu je ve 40 % případů právě ztráta zaměstnání. Předčasný důchod se také týká osob vykonávajících spíše náročnější manuální práci (Šimandlová, 2014). Na problematiku odchodu do důchodu nelze nahlížet bez přihlédnutí k situaci osob 50+ na trhu práce. Pracovní trh České republiky ve srovnání s vyspělejšími evropskými zeměmi zaměstnává více osob v manuálně orientovaných profesích (např. v severských státech nalezneme až polovinu odborníků) — těch je naopak více v jižních státech. (Bakalová a další, 2015) Bližší pohled přinese podkapitola, která se zaměří právě na typologii profesí u osob 50+. Vzhledem k tomu, že struktura zastoupení jednotlivých typů profesí pro muže a ženy je jiná a také zákonný věk odchodu do důchodu se liší, budou výstupy v této části vypracovány pro každé pohlaví zvlášť. Dále budou představeny postoje respondentů výzkumu SHARE, kteří zatím nemají nárok na pobírání starobního důchodu. U těchto tzv. předdůchodců se pozornost zaměří především na posouzení výhodnosti strategií

Charakteristiky

odcházení do důchodu a také na postoje spojené s výkonem jejich práce. Dále budou představeny názory seniorů, kteří pobírají starobní důchod. Respondenti-důchodci byli vyzváni, aby znovu posoudili výhodnost jednotlivých strategií odchodu do důchodu. V závěru budou shrnuta podstatná zjištění a také budou předložena doporučení týkající se předdůchodového rozhodování.

4.1

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY A PŘÍJMY LIDÍ 50+

V České republice stoupá počet lidí pobírajících starobní důchod. Ve vztahu k počtu obyvatel jde asi o pětinu všech osob. Podle šetření SILC v roce 2005 pobíralo starobní důchod 20‚64 % lidí, v roce 2013 to bylo již 22‚75 %.

4.1.1

POHLAVÍ A VĚK

Z genderového rozložení znázorněného na níže uvedeném grafu je zřejmé, že se podíl mezi muži a ženami za sledované období příliš nezměnil. V rámci osob 50+ představují muži 45 % a ženy 55 %. Věkové rozložení se v rámci sledovaných let nepatrně změnilo. Počet osob ve věkově nejvyšší kategorii vzrostl téměř o 2 %, ovšem kategorie 60 až 69 let se za sledované období rozrostla o více než 270 tisíc osob. U kategorie 50 až

ŽP05

ŽP06

ŽP07

ŽP08

ŽP09

ŽP10

ŽP11

ŽP12

ŽP13

10 333

17 830

23 059

26 933

23 302

21 379

20 629

20 238

19 105

- z toho počet osob pobírajících důchod

2519

4357

5803

6916

6021

5598

5699

5807

5526

Počet obyvatel v ČR (v tis.)

10 129

10 161

10 195

10 229

10 340

10 403

10 435

10 293

10307

- z toho počet osob pobírajících důchod (v tis.)

2091

2046

2071

2102

2164

2188

2288

2347

2345

Počet osob pobírajících důchod v ČR (v %)

20‚64

20‚14

20‚32

20‚55

20‚93

21‚03

21‚93

22‚80

22‚75

Počet jednotlivců v šetření SILC

Tabulka 8: Četnosti jednotlivců (osob) dle dat SILC (absolutní hodnoty). Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

26

Graf 11: Pohlaví osob 50+ 

Pohlaví ŽP13

45,36

54,64

ŽP07

44,96

55,04

0%

10%

20%

30%

40%

50%

muž

60%

70%

80%

90%

100%

žena

 

Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty 

Graf 11: Pohlaví osob 50+. Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

Věkové rozložení se v rámci sledovaných let nepatrně změnilo. Počet osob ve věkově nejvyšší kategorii  vzrostl téměř o 2 %, ovšem kategorie 60 až 69 let se za sledované období rozrostla o více než 270 tisíc  ŽP07 ŽP13 Sociální skupiny osob.  U  kategorie  50  až  59 Abs. let  vyjádření došlo  k poklesu Rel. osob  o  7,6  %.  Tento  vývoj  naznačuje,  že  populace  vyjádření Abs. vyjádření Rel. vyjádření stárne  a  zvyšuje  se  délka  dožití,  jelikož  osob  50+  přibývá,  a  to  zejména  ve  vyšších  50–59 let 1 526 116 42‚94 1 349 493 35‚34 věkových  kategoriích.    60–69 let 1 114 874 30‚64 1 386 580 36‚31 70 a více let

961 328

26‚42

986 819

28‚34

Celkem

3 638 318

100

3 818 272

100

Tabulka 9: Věkové rozložení osob 50+ dle věkových kategorií 

ŽP07  Tabulka 9: Věkové rozložení osob 50+ dle věkových kategorií. Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

Sociální skupiny  Graf 12: Věkové rozložení osob 50+ dle věkových kategorií  Abs. vyjádření  Rel. vyjádření  

Abs. vyjádření 

Rel. vyjádření  

50–59 let 

1 526 116 

Věk 42,94 

1 349 493 

35,34 

60–69 let 

1 114 874 

30,64 

1 386 580 

36,31 

ŽP13 70 a více let  35,34

961 328 

36,31 26,42 

Celkem  

3 638 318 

100 

ŽP07

42,94

0%

10%

986 819  28,34 3 818 272 

30,64

Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty   

ŽP13 

20%

30%

40%

50 ‐ 59 let

50%

60 ‐ 69 let

60%

28,34  100 

26,42 70%

70 a více let

Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR    Graf 12: Věkové rozložení osob 50+ dle věkových kategorií. Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty

80%

90%

100%

  32/65 

4.1.2 Rodinný stav   V  roce  2007  šlo  o  67  %  ženatých  (resp.  vdaných)  osob,  přičemž  v roce  2013  došlo  k poklesu  této  proměnné  na  63  %.  Ovšem  zvýšil  se  za  sledované  období  počet  rozvedených  osob  (o  3  %),  což  koresponduje se zvyšujícím se počtem rozvodů v ČR.   27 Graf 13: Rodinný stav osoby v čele 

Graf 13: Rodinný stav osoby v čele 

Rodinný stav osoby v čele  ŽP13

ŽP07

3,82

63,44

3,13

0%

13,45

67,20

10%

20%

svobodný (á)

30%

19,29

10,45

40%

50%

ženatý, vdaná

60%

70%

rozvedený (á)

19,21

80%

90%

100%

ovdovělý (á)

 

Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty 

Graf 13: Rodinný v čele. Zdroj: EU — vlastní výpočty Osoby  starší  stav 50 osoby let  žijí  téměř  v 70 SILC, %  případů  ve  společné  domácnosti  s  dítětem,  což  představuje  nárůst oproti sledovanému období 2007. Každým rokem se zvyšuje procento domácností, kde s lidmi  59 let došlo k poklesu osob o 7‚6 %. Tento vývoj naznaču- rozvedených osob (o 3 %), což koresponduje se zvyšunad 50 let žije v domácnosti minimálně jedno dítě. Předpokládá se, že toto číslo bude i do budoucna  je, že populace stárne a zvyšuje se délka dožití, jelikož osob jícím se počtem rozvodů v ČR. stoupat, jelikož rodiny se utvářejí později a věk žen při narození prvního dítěte se pohybuje kolem 30 

50+ přibývá, a to zejména ve vyšších věkových kategoriích.

Osoby starší 50 let žijí téměř v 70 % případů ve společné domácnosti s dítětem, což představuje nárůst oproProjekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  ti sledovanému období 2007. Každým rokem se zvyšuje let. Daný jev může také souviset s tím, že děti studují, a domácnost tak opouštějí později, či v případě  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR    33/65  4.1.2 RODINNÝ STAV procento domácností, kde s lidmi nad 50 let žije v domácnezaměstnaných absolventů škol lze předpokládat, že se tito lidé osamostatní až po nalezení stálého  nosti minimálně jedno dítě. Předpokládá se, že toto číslo pracovního umístění.   V roce 2007 šlo o 67 % ženatých (resp. vdaných) osob, bude i do budoucna stoupat, jelikož rodiny se utvářejí později a věk žen při narození prvního dítěte se pohybuje ko přičemž v roce 2013 došlo k poklesu této proměnné na 63 %. Ovšem zvýšil se za sledované období počet lem 30 let. Daný jev může také souviset s tím, že děti studují, Graf 14: Rodič (aspoň 1 dítě v domácnosti) 

Rodič ‐ aspoň 1 dítě v domácnosti ŽP13

69,51

ŽP07

30,49

66,69 0%

10%

20%

30%

33,31 40%

50%

ano

60%

ne

70%

80%

90%

100%

 

Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty 

Graf 14: Rodič (aspoň 1 dítě v domácnosti). Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

4.1.3 Vzdělání lidí 50+   28

V rámci šetření ŽP07 bylo zjištěno, že základní vzdělání mělo téměř 20 % osob starších 50+, přičemž 

Graf 15: Nejvyšší dokončené vzdělání osob 50+ 

Nejvyšší dokončené vzdělání  ŽP13

16,06

ŽP07

42,48

19,38

0%

10%

28,34

42,93

20%

30%

40%

1,66 11,46

26,44

50%

60%

70%

80%

2,07 9,17

90%

základní vzdělání

vyučen, nižší střední (bez maturity)

úplné střední s maturitou

nástavbové studium či vyšší odborné

100%

vysokoškolské vzdělání

 

Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty  Graf 15: Nejvyšší dokončené vzdělání osob 50+. Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

4.1.4

Druh a výše pobíraného důchodu  

a domácnost tak opouštějí později, či v případě nezaměst- 4.1.4 DRUH A VÝŠE POBÍRANÉHO U skupiny 50+ je relevantní proměnnou druh pobíraného důchodu. S narůstajícím počtem osob 50+ je  naných absolventů škol lze předpokládat, že se tito lidé DŮCHODU zřejmé, že došlo k poklesu jednotlivců, kteří žádný důchod nepobírají. V roce 2007 nepobírala žádný  osamostatní až po nalezení stálého pracovního umístění. druh důchodu třetina osob. Počet osob pobírajících starobní důchod (či starobní i vdovský současně)  U skupiny 50+ je relevantní proměnnou druh pobíraného vzrostl z 57 % na 61,4 %. Dalším jevem je pokles o 2,5 % v rámci pobíraných invalidních důchodů. Na  důchodu. S narůstajícím počtem osob 50+ je zřejmé, že došlo k poklesu kteřízměnily  žádný důchod nepobítento  pokles  mohou  mít  vliv  institucionální  úpravy  systému,  kdy  se jednotlivců, v roce  2010  (zpřísnily)  4.1.3 VZDĚLÁNÍ LIDÍ 50+ rají. V roce 2007 nepobírala žádný druh důchodu třetina podmínky a namísto dvoustupňového systému byl zaveden třístupňový systém invalidních důchodů.    osob. Počet osob pobírajících starobní důchod (či starob  V rámci šetření ŽP07 bylo zjištěno, že základní vzdělá- ní i vdovský současně) vzrostl z 57 % na 61‚4 %. Dalším ní mělo téměř 20 % osob starších 50+, přičemž v roce jevem je pokles o 2‚5 % v rámci pobíraných invalidních 2013 byl v této kategorie zaznamenán pokles a šlo o 16 % důchodů. Na tento pokles mohou mít vliv institucionál(613 142 osob). V obou sledovaných letech bylo přibližně ní úpravy systému, kdy se v roce 2010 změnily (zpřísnily) 42 % jedinců vyučeno (v roce 2013 v absolutním vyjádře- podmínky a namísto dvoustupňového systému byl zavení 1 621 851 osob). V roce 2013 mělo více než 28 % osob den třístupňový systém invalidních důchodů. starších 50 let úplně střední vzdělání s maturitou. PozitivPro hlubší pochopení problematiky byla provedení nárůst nastal v rámci vysokoškolského studia, kde šlo na analýza příjmových dat, ovšem pouze pro rok 2013, jeo 437 695 osob. Vzdělanostní struktura osob 50+ na zá- likož v roce 2007 se příjmová otázka do šetření nezahrnukladě zjištěných výsledků ukázala, že se v populaci zvyšuje la. 31‚5 % osob 50+ nepobírá žádný druh důchodu. Roční počet osob 50+ s vyšším stupněm vzdělání. Tento trend důchod do 110 000 Kč, což je přibližně 9167 Kč měsíčje patrný obecně v celé české populaci a dá se předpoklá- ně, pobírá pouze 13‚2 % osob. Nejčastěji se roční důchod dat, že počet vysokoškolsky vzdělaných lidí 50+ bude do pohybuje od 110 000 Kč až po 150 000 Kč (měsíčně budoucna stoupat. Níže uvedený graf poukazuje na stu- tedy až do 12 500 Kč). Necelých 16 % osob pobírá ročpeň vzdělání osob 50+. ně důchod v hodnotě 150 001 Kč až 200 000 Kč (od 12 500–16 667 Kč měsíčně). Více než 200 000 Kč ročního

Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR   

35/65 

29

Graf 16: Druh důchodu u osob 50+    Graf 16: Druh důchodu u osob 50+

Druh důchodu Druh důchodu ŽP13 ŽP13

31,47 31,47

ŽP07 ŽP07

44,68 44,68

33,10 33,10 0% 0%

10% 10%

20% 20%

45,11 45,11 30% 30%

40% 40%

50% 50%

60% 60%

žádný žádný

starobní starobní

starobní a vdovský starobní a vdovský

invalidní invalidní

70% 70%

16,72 16,72

6,06 1,06 1,06 6,06

11,89 11,89

8,59 1,31 1,31 8,59

80% 80%

90% 90%

100% 100%

vdovský, vdovecký či ostatní souběhy důchodů vdovský, vdovecký či ostatní souběhy důchodů

Zdro Zdro

j: EU – SILC, vlastní výpočty   j: EU – SILC, vlastní výpočty

Graf 16: Druh důchodu u osob 50+. Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

Pro hlubší  hlubší pochopení  pochopení problematiky  problematiky byla  byla provedena  provedena analýza  analýza příjmových  příjmových dat,  dat, ovšem  ovšem pouze  pouze pro  pro rok  rok  Pro  2013, jelikož v roce 2007 se příjmová otázka do šetření nezahrnula. 31,5 % osob 50+ nepobírá žádný  2013, jelikož v roce 2007 se příjmová otázka do šetření nezahrnula. 31,5 % osob 50+ nepobírá žádný  druh důchodu. Roční důchod do 110 000 Kč, což je přibližně 9167 Kč měsíčně, pobírá pouze 13,2 %  druh důchodu. Roční důchod do 110 000 Kč, což je přibližně 9167 Kč měsíčně, pobírá pouze 13,2 %  důchodu pobírá 1‚4 % osob. V roce 2013 činila průměrná Příjem do 10 000 Kč má pouze 1‚5 % osob 50+ (56 osob.  Nejčastěji  se roční  roční  důchod  pohybuje  od tvo110 000  Kč až  až přičemž po 150 000  150 000  Kč (měsíčně  (měsíčně  tedy až  až do  do  osob.  Nejčastěji  se  důchod  pohybuje  od  110 000  po  tedy  výše měsíčního důchodu 10 991 Kč, přičemž medián 165 Kč  osob), žádná Kč  z těchto osob nepobírala žádný 12 500 Kč). Necelých 16 % osob pobírá ročně důchod v hodnotě 150 001 Kč až 200 000 Kč (od 12 500  řil 11 000 Kč. Od roku 2011 v rámci tzv. malé důchodové druh důchodu a jde o 25 % mužů a 75 % žen. 90 % těch12 500 Kč). Necelých 16 % osob pobírá ročně důchod v hodnotě 150 001 Kč až 200 000 Kč (od 12 500  reformy došlo i ke změnámVíce  parametrů výpočtu starobního to osob má pouze 1,4  základní vzdělání, 8 % je2013  vyučeno a pou16 667  Kč měsíčně).  měsíčně).  Více  než 200 000  200 000  Kč ročního  ročního důchodu  důchodu  pobírá  1,4 %  % osob.  osob.  V roce  2013  činila  – –  16 667  Kč  než  Kč  pobírá  V roce  činila  důchodu, kdy se posílil princip zásluhovosti (ekvivalence) há 2 % mají úplně střední vzdělá ní s maturitou. Pokud průměrná výše měsíčního důchodu 10 991 Kč, přičemž medián tvořil 11 000 Kč. Od roku 2011 v rámci jde průměrná výše měsíčního důchodu 10 991 Kč, přičemž medián tvořil 11 000 Kč. Od roku 2011 v rámci  při současném zachování principu solidarity uplatňovaného o ekonomickou aktivitu, ukázalo se, že 10 % těchto osob je tzv.  malé důchodové  důchodové reformy  reformy došlo  došlo  i ke  ke změnám  změnám  parametrů výpočtu  výpočtu starobního  starobního důchodu,  důchodu, kdy  kdy se  se  tzv.  vůči malé  osobám s nejnižším průměrem příjmů.i Na základě ná- parametrů  samostatně činných, 66 % nezaměstnaných a 22 % se staposílil princip zásluhovosti (ekvivalence) při současném zachování principu solidarity uplatňovaného  posílil princip zásluhovosti (ekvivalence) při současném zachování principu solidarity uplatňovaného  lezu Ústavního soudu bylo následně rozhodnuto, že náklady rá o někoho blízkého (pečující), zbylá 2 % se označila jako vůči  osobám  nejnižším  průměrem  příjmů.  příjmů.  Na  základě  nálezu  Ústavního  soudu  bylo analýza následně  na růst náhradového poměru u vysokopříjmových osobNa  ne-základě  ekonomicky neaktivní osoby.soudu  Podrobnější naznavůči  osobám  s s  nejnižším  průměrem  nálezu  Ústavního  bylo  následně  ponese cca 10 % pojištěnců s nejnižšími příjmy, ale že tyto čuje, že 25 % těchto osob pochází z Moravskoslezského rozhodnuto,  že  náklady  na  růst  náhradového  poměru  u  vysokopříjmových  osob  neponese  cca  10  %  rozhodnuto,  že  náklady  na  růst  náhradového  poměru  u  vysokopříjmových  osob  neponese  cca  10  %  náklady budou rozloženy na zbylých asi 80 % pojištěnců. kraje, 11 % z kraje Olomouckého a 10 % z kraje Ústeckého. pojištěnců s nejnižšími příjmy, ale že tyto náklady budou rozloženy na zbylých asi 80 % pojištěnců.     pojištěnců s nejnižšími příjmy, ale že tyto náklady budou rozloženy na zbylých asi 80 % pojištěnců.  Graf 17: Roční důchod v % (ŽP13)  Graf 17: Roční důchod v % (ŽP13) 

Roční důchod Roční důchod 15,7 15,7

1,4 1,4 31,5 31,5

38,2 38,2

13,2 13,2

žádný důchod žádný důchod

Důchod do 110 000 Kč 110 001 ‐ 150 000 Kč 110 001 ‐ 150 000 Kč Důchod do 110 000 Kč

150 001 ‐ 200 000 Kč 150 001 ‐ 200 000 Kč

201 000 a více 201 000 a více

  

Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty   EU — SILC, vlastní výpočty Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty Graf 17: Roční důchod v % (ŽP13).  Zdroj:

Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR      Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR  30

36/65  36/65 

Na druhou stranu nejmenší zastoupení těchto osob je v kraji Pardubickém a Jihomoravském. 40 % osob práci hledá, a 48 % nikoliv (přičemž 23 % ji nehledá z důvodu rodičovské dovolené nebo péče o dítě či jinou osobu), zbylých 11 % neodpovědělo. S jejich finanční stránkou koresponduje ve většině případů i celková spokojenost. 45 % osob s příjmy do 10 000 Kč ročně je se svojí životní situaci nespokojeno, 22 % spíše spokojeno a 11 % spokojeno, zbylé osoby neví, jak zhodnotit svoji životní situaci. Pouze 4 % těchto osob si myslí, že se jejich životní situace v budoucnu zlepší, 40 % si myslí, že se nijak nezmění, 23 % má pesimistický pohled a míní, že se jejich situace zhorší. Zbylých 33 % neuvedlo či nedokážou posoudit, jak se bude jejich životní situace vyvíjet.

4.1.5

ZAMĚSTNÁNÍ A PRÁCE

Následující tabulka znázorňuje rozdělení osob nad 50 let podle ekonomické aktivity a podrobněji rozebírá průměrný příjem v dané skupině. Velmi důležité je zmínit nízký příjem u skupiny osob pečujících o blízkou osobu, osob v domácnosti či na rodičovské dovolené, která zahrnuje 19 190 osob. Z tohoto počtu téměř 65 % (12 397 osob) nemá žádný příjem a zbylých 35 % osob (6794 osob) má příjem 7140 Kč. Naopak nejvyšší příjem vykazuje skupina OSVČ a skupina zaměstnaných. ŽP13 Ekonomická aktivita

Počet osob (abs. vyjádření)

zaměstnanci

Průměrný měsíční příjem (Kč)

1 011 484

19 811

samostatně výdělečně činní

288 112

22 947

nezaměstnaní

130 040

5571

starobní důchodci

2 206 458

12 079

invalidní důchodci

158 623

11 418

osoby pečující o blízkou osobu, v domácnosti či na rodičovské dovolené

19 190

2550

4365

18 266

ostatní ekonomicky neaktivní

Tabulka 10: Měsíční příjmy osob dle ekonomické aktivity. Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

Pokud by došlo u starobních důchodců k rozdělení podle pohlaví, jednalo se v šetření ŽP13 o 52 % žen s průměrným měsíčním příjem 11 418 Kč a o 48 % mužů

s měsíčním příjmem 13 498 Kč, což činí rozdíl více než 2000 Kč. Hlubší příjmovou analýzou se u osob pobírajících starobní důchod zjistilo, že příjem do 10 000 Kč (včetně) pobírá 425 785 osob, což je téměř 20 % osob pobírajících starobní důchod. Při rozdělení podle pohlaví šlo pouze o 14 % mužů (59 836), zbylých 86 % (365 949) tvoří ženy. Zde pozorujeme nepoměr mezi výší pobíraného důchodu u mužů a žen, na který má vliv i tender pay gap, tedy rozdílné příjmy mužů a žen již za ekonomicky aktivní části života. Menší výdělky se tak odrážejí i ve výši pobíraného starobního důchodu, kdy jsou zejména seniorky více ohroženy příjmovou chudobou a materiální a sociální deprivací. V rámci šetření ŽP07 se zjistilo, že z celkového počtu 3 638 318 osob nad 50+ uvedlo své zaměstnání 1 222 127 osob, což představuje 33‚6 %. V šetření ŽP13 bylo z celkového počtu 3 818 2742 osob nad 50 let ekonomicky aktivních 34‚3 % (1 308 191 osob). Níže uvedená tabulka ukazuje, že z osob 50+ hledají práce necelá 3  . Třetina osob 50+ uvedla, že se jich hledání práce netýká a téměř dvě třetiny osob uvedly, že práci nehledají. 64 % lidí nad 50 let tedy uvedlo, že práci nehledá. Možným vysvětlením je, že lidé práci nehledají, jelikož ji mají a pracují. Zbylá třetina dotazovaných odpověděla, že se jí hledání práce netýká — opět to může být kvůli tomu, že jsou již v důchodu. Toto zkreslení může být způsobeno právě tím, že jsou do šetření zahrnuti všichni lidé nad 50 let, tedy jak pracující, tak i ti, co jsou již v důchodu. Při analýze pouze skupiny nezaměstnaných 50+, kterou tvoří 130 040 osob, uvedlo 62‚5 %, že práci hledáí, 6‚3 % se to netýká a 31‚2 % uvedlo, že práci nehledají. Hledá práci

ŽP07

ŽP13

Abs. vyjádření

Rel. vyjádření

Abs. vyjádření

Rel. vyjádření

ano, hledá

103 978

2‚86

114 420

2‚99

ne, nehledá

2 313 423

63‚58

2 454 789

64‚29

netýká se

1 220 916

33‚56

1 249 062

32‚71

Celkem

3 638 317

100

3 818 271

100

Tabulka 11: Osoby 50+ hledající práci. Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

V následující tabulce je uveden přehled, jakým způsobem osoby 50+ práci hledají. Celkově tedy v rámci šetření ŽP07 hledalo práci 103 978 osob 50+ a v posledním šetření ŽP13 tento počet osob vzrostl na 114 420

31

osob. U způsobu, jakým lidé práci hledají, mohli respondenti zvolit více možností. Nejčastěji hledali pomocí úřadu práce či na základě známostí, pomocí přátel a příbuzných.

k poklesu osob, které žádný problém neměly, což může souviset s tím, že téměř 20 % osob tuto otázku vůbec nezodpovědělo.

Způsob hledání nového zaměstnání

ŽP07

ŽP13

nabídka pracovních míst na úřadu práce

84‚39

86‚98

Zdravotní problém

přímo u zaměstnavatele

44‚27

70‚59

pomoc zprostředkovatelské agentury

11‚15

11‚03

dotaz/pomoc příbuzných, přátel

74‚26

89‚32

odpověď na inzerát

52‚99

65‚59

účast na pohovoru, konkurzu

11‚68

23‚66

hledání/vyřizování pro založení vlastní firmy

0‚57

0‚41

čekání na výsledek

4‚55

15‚36

jiný aktivní způsob

26‚83

24‚60

103 978

114 420

Celkem v absolutním vyjádření

Z dat jednotlivců bylo také možné získat údaje o jejich zdravotním stavu. Za negativní lze považovat, že v rámci šetření ŽP13 nebyla tato otázka téměř 20 % zodpovězena. V rámci obou šetření u otázky týkající se zdravotního stavu převládala zejména odpověď, že zdravotní stav je „přijatelný“. Pozitivní naopak je, že v rámci roku 2007 uvádělo špatný zdravotní stav 21‚37 %, přičemž v roce 2013 to bylo pouze 17‚18 % osob. Obecně lze říci, že zdravotní stav u skupiny seniorů vykazuje v posledních letech příznivý vývoj. Tabulka 14 vypovídá o zdravotních problémech. V rámci šetření ŽP13 došlo k poklesu osob se zdravotním problémem, ovšem na druhou stranu také došlo

Dobrý

Abs. vyjádření

Rel. vyjádření

Abs. vyjádření

Rel. vyjádření

nemá

1 920 295

52‚78

1 597 085

41‚83

má, ale neomezuje (nečiní potíže)

418 333

11‚50

357 651

9‚37

má (do jisté míry omezuje)

785 778

21‚60

800 525

20‚97

má, velmi omezuje

312 091

8‚58

312 367

8‚18

neodpovědělo

201 820

5‚55

750 644

19‚66

Celkem

3 638 317

100

3 818 272

100

Při podrobnějším zkoumání důvodů, proč osoby 50+ nenavštívily lékaře specialisty či zubaře, na uvedenou otázku neodpovědělo v posledním roce šetření již zmiňovaných téměř 20 % osob. Obecně lze říci, že osoby 50+ návštěvu lékaře specialisty či zubaře nepodceňují. V rámci šetření ŽP07 se zjistilo, že nejčastěji čekají na zlepšení senioři a z toho důvodu lékaře specialistu nenavštíví (1‚33 %). Ovšem zubaře nenavštíví, jelikož k tomu má téměř 1 % jiné než níže uvedené důvody. V roce 2013 byla u lékaře specialisty situace podobná a senioři čekali na zlepšení, ovšem u zubaře byl hlavním problémem strach. Při dotazování ohledně počtu návštěv praktického lékaře za posledních 12 měsíců odpověděla téměř čtvrtina osob 50+, že jej ani jednou nenavštívili. Počet návštěv lékaře je poměrně nízký, necelá polovina lidí (43 %) navštívila lékaře maximálně 3x za rok. U častějších návštěv lékaře pozorujeme i vyšší procento lidí, kteří lékaře vyhledali.

ZDRAVOTNÍ STAV

Zdravotní stav

ŽP13

Tabulka 14: Zdravotní problém osob nad 50 let. Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

Tabulka 12: Způsob hledání práce osob 50+ (v %). Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

4.1.6

ŽP07

Přijatelný

Špatný

Nedokáže posoudit

ŽP07

ŽP13

ŽP07

ŽP13

ŽP07

ŽP13

ŽP07

ŽP13

50–59 let

44‚47

40‚44

33‚87

24‚66

15‚20

11‚22

6‚47

23‚68

60–69 let

29‚52

27‚53

48‚54

40‚06

16‚92

13‚93

5‚02

18‚49

70 a více let

12‚83

13‚25

45‚93

40‚73

36‚57

30‚08

4‚67

15‚94

Celkem 50+

31‚53

28‚21

41‚55

34‚94

21‚37

17‚18

5‚55

19‚66

Tabulka 13: Zdravotní stav osob nad 50 let dle věkových kategorií. Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

32

Zde se můžeme domnívat, že počty návštěv lékařů mohou souviset se zdravotním stavem a že častěji lékaře vyhledávají již nemocné osoby. Zároveň nám ale tabulka nenabízí věkové rozložení, takže se můžeme jen domnívat, že častější návštěvy lékaře budou růst s věkem. Počet návštěv

ŽP13

žádná návštěva

23‚12

1

5‚29

2

9‚00

3

6‚04

4

12‚05

5

6‚55

6

7‚80

7 až 10

14‚92

11 až 19

11‚95

20 a více návštěv

3‚28

Celkový počet osob 50+

3 818 272

4.1.8

Tabulka 15: Počet návštěv praktického lékaře nebo specialisty v posledních 12 měsících (v %). Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

4.1.7

MATERIÁLNÍ A SOCIÁLNÍ DEPRIVACE

Šetření SILC se každým rokem snaží vkládat aktuálnější otázky a občas se zaměří na speciální oblasti či osoby (např. děti apod.). V rámci šetření Životní podmínky 2009 byly vloženy otázky týkající se materiální a sociální deprivace, v ostatních šetřeních se již tento druh otázek nevyskytoval, proto jsou vyhodnoceny, i když se týkají roku

Materiální a sociální podmínky (ŽP09)

2009. V rámci těchto otázek se vytvořily dvě kategorie — osoby 50 + a osoby pobírající starobní důchod. Odpovědi v tabulce znázorňují 3 751 787 osob starších 50 let, přičemž 2 164 253 těchto osob pobírají starobní důchod. Na základě tabulky lze konstatovat, že rozdíl mezi uvedenými kategoriemi je, zejména pokud jde o vlastnictví mobilu a schůzky s přáteli či příbuznými. Téměř pro 6 % osob je nemožné si pořídit nové oblečení místo obnošeného. Skoro 3 % seniorů si nemohou dovolit schůzky s přáteli či příbuznými. Pravidelné aktivity ve volném čase si nemůže dovolit 6‚3 % osob ve starobním důchodu, přičemž zde je velmi zajímavé, že 62 % seniorů nevykonává tyto aktivity z jiného důvodu (což může mít např. zdravotní příčinu). Mít každý týden na útratu pro sebe si nemůže dovolit pouze 10 % osob nad 50 let a stejně tak i 10 % ve starobním důchodu.

Níže uvedené grafy souvisí se subjektivním vnímáním blahobytu a životní úrovně. Detailnější analýza spokojenosti s vybranými oblastmi ukázala, že nejvíce jsou osoby 50+ nespokojeny s finanční situací domácností (37 %) a dále pak s množstvím volného času (28 %). Naopak nejvíce jsou osoby 50+ spokojeny s bydlením (70 %) a s osobními vztahy (70 %), následuje vysoká míra spokojenosti s prostředím, kde bydlí (65 %), a stejně tak s místy, kde se vyskytuje zeleň, nebo k relaxaci (65 %). Celkově jsou osoby 50+ více spokojeny (52 %) než nespojeny (29 %), 16 % osob se nepřiklání ani k jedné variantě.

pobírající starobní důchod

50+ ano

MÍRA SPOKOJENOSTI, DŮVĚRY A OSOBNÍ POCITY

50+

pobírající starobní důchod

ne, nemohu si dovolit

50+

pobírající starobní důchod

ne, z jiného důvodu

mobil pro vlastní potřebu

85‚1

79‚7

2

1‚9

12‚9

18‚4

alespoň 2 páry dobře padnoucích bot

95‚2

94‚7

1‚4

1‚1

3‚4

4‚2

82

76‚7

6‚1

5‚7

11‚9

17‚6

pořizování aspoň některého nového oblečení místo obnošeného schůzky s přáteli či příbuznými

83

80‚3

3‚1

2‚9

13‚9

16‚8

pravidelné aktivity ve volném čase

39‚2

32‚2

6‚9

6‚3

53‚9

61‚5

útrata pro sebe každý týden

61‚2

55‚3

10‚4

10‚2

28‚4

34‚5

Tabulka 16: Materiální a sociální podmínky osob pobírajících starobní důchod a osob 50+. Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

33

Graf 18: Míra spokojenosti s vybranými oblastmi života osob 50+ uvedená v % (ŽP13) 

Míra spokojenosti s vybranými oblastmi života 26

S finanční situací domácnosti

11

16

S prostředím, kde bydlí

21

4

8

19

S místy se zelení nebo k relaxaci

21

5

7

18

S osobními vztahy

21

5

S množstvím volného času

22

6

23

22 46 47

14

56

10

19

41

S dojížděním do zaměstnání/podnikání

20

Se současným zaměstnáním/podnikáním

20

6

12

56

S bydlením

21

7

16

54

Celkově

22 0

10

5

12

7 20

59

16 30

40

24 50

28

60

70

80

90

nespokojen

spíše nespokojen

neutrální

spíše spokojen

spokojen

neuvedl či nedokáže posoudit

100

netýká se

 

Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty   oblastmi života osob 50+ uvedená v % (ŽP13). Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty Graf 18: Míra spokojenosti s vybranými

Graf 19: Míra důvěry uvedená v % (ŽP13)  Celkově jsou nejvíce spokojeni lidé ve věkové kategorii 60 až 65 let (54 %). Spokojenost se současným  zaměstnáním se týká zejména skupiny 50 až 59 let, přičemž v této skupině je spokojeno 42 % osob.  S množstvím  volného  času  jsou  zejména Míra důvěry spokojeny  skupiny  starších  osob.  S osobními  vztahy  jsou  nejvíce spokojeny osoby v nejvyšší věkové kategorii 70 let a více (75 % spokojených), naopak nejméně  spokojené jsou osoby ve věkové kategorii 50 až 59 let (27 %). S finanční situací není spokojeno 44 %  Policii ČR (průměr ČR) 8 4 13 14 11 51 osob  ve  věku  50  až  59  let,  pouze  41  %  z této  skupiny  je  se  svou  finanční  situací  spokojeno.  Níže  Policii ČR (osoby 50+) 10 5 17 19 15 34 uvedený graf je zaměřen na míru smysluplnosti toho, co v životě dotyčná osoba nad 50 let dělá.   Právnímu systému (průměr ČR)

60

Státnímu systému (průměr ČR)

61

14

10

8

3 5

Pokud jde o míru smysluplnosti toho, co člověk v životě dělá, více než polovina osob (56 %) uvedla, že  Právnímu systému ČR (osoby 50+) 9 3 6 13 19 49 to, co v životě dělají, má smysl. 8 % osob neví, jestli jejich činnost má či nemá smysl, 24 % uvedlo, že  to, co v životě dělají, smysl nemá (graf viz příloha).    

Státnímu systému ČR (osoby 50+)

51

19

8

10

14

13

9

33

4 5

V rámci šetření SILC byli lidé dotazováni také na míru důvěry v různé instituce. Z níže uvedeného grafu  Lidem (průměr ČR) 7 2 17 17 10 46 vyplývá, že 75 % populace nedůvěřuje státnímu systému ČR, osoby 50+ mají v této oblasti menší míru  nedůvěry (70 %). Velká nedůvěra panuje i v oblasti právního systému, kterému nevěří 74 % populace,  Lidem (osoby 50+) 9 3 21 24 15 27 lidé nad 50 let mu důvěřují z 68 %. Největší důvěra patří ostatním lidem, kterým věří 24 % populace a  0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% v rámci osob 50+ jde o 30 %. Daná zjištění prezentuje graf, kde lze sledovat změny mezi osobami 50+  nedůvěřuje spíše nedůvěřuje neutrální a celou populací.    spíše důvěřuje

 

důvěřuje

neuvedl či nedokáže posoudit

 Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty  Graf 19: Míra důvěry uvedená v % (ŽP13). Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

 

Níže  uvedený  graf  je  zaměřen  na  subjektivní  pocity  týkající  se  období  čtyř  po  sobě  jdoucích  týdnů.  Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Jako pozitivní lze sledovat, že 30 % osob nad 50 let se cítilo často šťastně, 35 % občas šťastně, ovšem  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR    43/65  34

11 % málokdy, a dokonce 2 % osob nikdy za zmiňované období. Skepse či smutek se vyskytoval často 

Celkově jsou nejvíce spokojeni lidé ve věkové kategorii 60 až 65 let (54 %). Spokojenost se současným zaměstnáním se týká zejména skupiny 50 až 59 let, přičemž v této skupině je spokojeno 42 % osob. S množstvím volného času jsou zejména spokojeny skupiny starších osob. S osobními vztahy jsou nejvíce spokojeny osoby v nejvyšší věkové kategorii 70 let a více (75 % spokojených), naopak nejméně spokojené jsou osoby ve věkové kategorii 50 až 59 let (27 %). S finanční situací není spokojeno 44 % osob ve věku 50 až 59 let, pouze 41 % z této skupiny je se svou finanční situací spokojeno. Níže uvedený graf je zaměřen na míru smysluplnosti toho, co v životě dotyčná osoba nad 50 let dělá. Pokud jde o míru smysluplnosti toho, co člověk v životě dělá, více než polovina osob (56 %) uvedla, že to, co v životě dělají, má smysl. 8 % osob neví, jestli jejich činnost má či nemá smysl, 24 % uvedlo, že to, co v životě dělají, smysl nemá (graf viz příloha). V rámci šetření SILC byli lidé dotazováni také na míru důvěry v různé instituce. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že 75 % populace nedůvěřuje státnímu systému ČR, osoby 50+ mají v této oblasti menší míru nedůvěry (70 %). Velká nedůvěra panuje i v oblasti právního systému, kterému nevěří 74 % populace, lidé nad 50 let mu důvěřují z 68 %. Největší důvěra patří ostatním lidem, kterým věří 24 % populace a v rámci osob 50+ jde o 30 %. Daná zjištění prezentuje graf, kde lze sledovat změny mezi osobami 50+ a celou populací.

Graf 20 je zaměřen na subjektivní pocity týkající se období čtyř po sobě jdoucích týdnů. Jako pozitivní lze sledovat, že 30 % osob nad 50 let se cítilo často šťastně, 35 % občas šťastně, ovšem 11 % málokdy, a dokonce 2 % osob nikdy za zmiňované období. Skepse či smutek se vyskytoval často u 9 % osob, přičemž u 15 % osob se tyto pocity za poslední č týdny nevyskytovaly. Klid a pohodu mělo 39 % osob a pouhé 1 % osob za 4 týdny tento pocit pohody a klidu vůbec nezaznamenalo. 40 % osob uvedlo, že nezaznamenaly ve zmiňovaném období špatnou náladu či pouze občas. Často špatnou náladou trpělo 10 % osob. Nervozitu pociťuje často 14 % osob, občas 33 %, ovšem 31 % osob je nervózních málokdy či nikdy. V šetření SILC byli respondenti také dotazováni na pomoc druhých. Výsledky vyplývající z dotazu na pomoc druhých a možnost svěřit se s osobními záležitostmi ukazují, že tři čtvrtiny osob nad 50 let mají někoho, koho by požádali o pomoc či by se mu svěřili, pouze malé procento v odpovědích na obě otázky uvedlo, že nikoho takového nemají. Při detailnějším roztřídění dle věkových kategorií pak osoby nad 70 let uvedly, že mají někoho, kdo by jim v případě potřeby pomohl (79 %), u věkové kategorie 60 až 69 let jde o 76 % osob a u kategorie 50 až 59 let o 71 % osob. Ve věkové kategorii 50 až 59 let celá čtvrtina respondentů neuvedla odpověď či nedokážou situaci sami posoudit. Pozitivním jevem je, že čím starší člověk je, a tudíž i více odkázaný na pomoc druhých, tím roste případná pomoc od druhých lidí. Přesto ale je asi pětina

Graf 20: Jak časté pocity (za poslední 4 týdny), uvedeno v %) (ŽP13) 

Jak časté pocity (za poslední 4 týdny)  Štěstí

Skepse, smutek 1 Klid a pohoda Špatná nálada 1 Nervozita

2 0%

stále

10%

často

20%

občas

30%

40%

málokdy

50%

nikdy

60%

70%

21 22 22

8

23

33

12

1

12

28

28

9

9

30

34

5

22

15

30

24

8

22

2

11

35

26

4

80%

90%

neuvedl či nedokáže posoudit

100%

 

Graf 20: Jak časté pocity (za poslední 4 týdny), uvedeno v %) (ŽP13). Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty 

V šetření  SILC  byli  respondenti  také  dotazováni  na  pomoc  druhých.  Výsledky  vyplývající  z dotazu  na  pomoc druhých a možnost svěřit se s osobními záležitostmi ukazují, že tři čtvrtiny osob nad 50 let mají  někoho,  koho  by  požádali  o  pomoc  či  by  se  mu  svěřili,  pouze  malé  procento  v odpovědích  na  obě  35 otázky  uvedlo,  že  nikoho  takového  nemají.  Při  detailnějším  roztřídění  dle  věkových  kategorií  pak 

na koho by se v případě nouze obrátili.   Graf 21: Má koho požádat o pomoc v případě potřeby, uvedeno v %) (ŽP13) 

Má koho požádat o pomoc v případě  potřeby 70 a více let

79

60‐69 let

3

76

50‐59 let

71 0%

10%

20%

ano

30%

ne

21

3 40%

19

2

50%

60%

70%

26 80%

90%

100%

neuvedl či nedokáže posoudit

 

Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty  Graf 21: Má koho požádat o pomoc v případě potřeby, uvedeno v %) (ŽP13). Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty S rostoucím  věkem  se  dá  vypozorovat  i  posun  ve  vnímání  vlastní  životní  situace:  čím  starší  Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  respondentů, neumí posoudit, či dokonce ne- výhled  jejichod  situace v budoucnu zlepší, naopak 15 % uvádí, respondenti, kteří tím situaci pesimističtější  byl  jejich  vlastní  budoucna.  Jak  vyplývá  z  grafu  22,  vidí  že Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR  45/65  mají, na koho by se v případě nouze obrátili. se zhorší. Zhoršení své životní situace předpokládá 26 % nejoptimističtěji vývoj své životní situace osoby v kategorii 50 až 59 let. 9 % uvádí, že se jejich situace  S rostoucím věkem se dá vypozorovat i posun ve osob starších 70 let, což lze dávat do souvislostí i s jejich v budoucnu  zlepší,  naopak  15  %  uvádí,  že  se  zhorší.  Zhoršení  své  životní  situace  předpokládá  26  %  vnímání vlastní životní situace: čím starší respondenti, tím poměrně vysokým věkem. Celkově však převládá názor, osob  starších  70  let,  což  lze  dávat  do  souvislostí  i  s jejich  poměrně  vysokým  však  pesimističtější byl jejich vlastní výhled od budoucna. Jak že se situace nezmění nebo ževěkem.  lidé tutoCelkově  skutečnost nedopřevládá  názor,  že  se  situace  nezmění  nebo  že  lidé  tuto  skutečnost  nedokážou  posoudit  (anebo  ji  vyplývá z grafu 22, vidí nejoptimističtěji vývoj své životní kážou posoudit (anebo ji vůbec neuvedli). situace osoby v kategorii 50 až 59 let. 9 % uvádí, že se vůbec neuvedli).    Graf 22: Předpokládaný vývoj celkové životní situace v jednotlivých věkových kategoriích (v %, ŽP13) 

Předpokládaný vývoj celkové životní situace  70 a více let

2

60‐69 let

4

50‐59 let

0%

zlepší se

20%

30%

nezmění se

28

20

46 10%

32

15

44

5

27

22

47 9

celkem 50+

25

26

47

40%

zhorší se

50%

60%

70%

80%

90%

100%

neuvedl či nedokáže posoudit

 

Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty 

Graf 22: Předpokládaný vývoj celkové životní situace v jednotlivých věkových kategoriích (v %, ŽP13). Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

4.2

Vlivy a vnímání odchodu do důchodu u lidí 50+ 

Individuální  rozhodování  o  odchodu  do  důchodu  je  úzce  spojeno  se  vznikem  nároku  na  starobní  důchod – přibližně 80–85 % osob odchází do důchodu kvůli tomu,  že jim na starobní důchod vznikl  zákonný nárok. Tato skutečnost neplatí jen pro ČR, ale lze ji vypozorovat i v ostatních zemích. Pracovní 

36

4.2

VLIVY A VNÍMÁNÍ ODCHODU DO DŮCHODU U LIDÍ 50+

4.2.1 TYPY POVOLÁNÍ V ČESKÉ

REPUBLICE

Individuální rozhodování o odchodu do důchodu je úzce spojeno se vznikem nároku na starobní důchod — přibližně 80–85 % osob odchází do důchodu kvůli tomu, že jim na starobní důchod vznikl zákonný nárok. Tato skutečnost neplatí jen pro ČR, ale lze ji vypozorovat i v ostatních zemích. Pracovní život však pro některé nekončí, přibližně 150 000 z celkem asi 3 milionů lidí je pracovně aktivních i po dosažení důchodového věku. Jde zejména o osoby s vyšším vzděláním vykonávající odborné profese. Naopak většinou manuálně pracující či nezaměstnaní volí dřívější odchod do penze, i za cenu doživotního krácení starobního důchodu. Převažujícím důvodem pro odchod do předčasného důchodu je ve 40 % případů právě ztráta zaměstnání. Navíc pracovní trh v ČR se více orientuje na manuální profese. Následující tabulka dokládá četnost podle sociální skupiny u jednotlivce staršího 50 let v rámci dvou analyzovaných období, tedy roku 2007 a 2013. V roce 2007 šlo o 3 638 318 osob starších 50 let, v roce 2013 vzrostl tento počet téměř o 5 % (o 179 954 osob). Přibližně 62 % osob starších 50 let spadá do skupiny „nepracující důchodce“. Druhou nejpočetnější skupinou jsou zaměstnanci (26‚49 %). Největší rozdíl mezi šetřením ŽP07 a ŽP13 byl zaznamenán u skupiny samostatně výdělečně činných, za sledované došlo k nárůstu období o 1‚65 %. Dále docházelo během sledovaného období k mírnému poklesu u skupiny nižších zaměstnanců z 15‚14 % na 13‚07 %. Zeleně označené hodnoty značí, že za sledované období došlo k nárůstu. V rámci šetření bylo zjištěno, že na pracovním trhu je přibližně 150 000 pracujících osob pobírajících starobní důchod. Pracující důchodci tedy představují téměř 5 % pracujících a jsou významnou částí aktivních pracovních zdrojů.

Sociální skupiny zaměstnanci

Typ vykonávané profese má vliv nejen na možnosti uplatnění na trhu práce či na příjem a životní úroveň určitého člověka, ale souvisí i například s jeho zdravím — a to jak duševním, tak fyzickým. Ve výzkumu SHARE byli respondenti dotazováni na typ povolání, který v současnosti vykonávají či vykonávali před odchodem do důchodu. Otázka byla položena v souladu s mezinárodní klasifikací povolání ISCO, která profese člení do deseti kategorií. Pro účel analýzy byly vytvořeny čtyři základní skupiny povolání — odborné profese, administrativa a služby, manuální profese a armáda — viz tabulka č. 18. Sloučené kategorie

Třída 1

Zákonodárce, řídící pracovník

2

Vědec, odborník

3

Technik, odborný provozní pracovník

4

Úředník, nižší administrativní pracovník

5

Provozní pracovník ve službách a obchodě

6

Kvalifikovaný dělník v zemědělství, lesnictví apod.

7

Řemeslník, kvalifikovaný dělník

8

Dělník — obsluha strojů a zařízení

9

Nekvalifikovaný pomocný pracovník

10

Armáda, vojsko*

odborné profese administrativa a služby

manuální profese

armáda*

Tabulka 18: Klasifikace povolání ISCO. Zdroj: SHARE. * Pozn.: Armádní profese nebyly zařazeny do analýzy

ŽP07

ŽP13

Abs. vyjádření

Rel. vyjádření

Abs. vyjádření

Rel. vyjádření

1 050 884

28‚88

1 011 484

26‚49

nižší

550 662

15‚14

499 110

13‚07

vyšší

500 222

13‚75

512 374

13‚42

samostatně výdělečně činní

214 623

5‚9

288 112

7‚55

2 236 002

61‚46

2 365 081

61‚94

nepracující důchodce nezaměstnaní

113 072

3‚11

130 040

3‚41

ostatní

23 737

0‚65

23 555

0‚62

Celkem

3 638 318

100

3 818 272

100

Tabulka 17: Četnost osob dle sociální skupiny (v %). Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

37

Graf 23: Typ povolání osob 50–74 let – podle pohlaví 

   

Graf 23: Typ povolání osob 50–74 let — podle pohlaví

Třetina  mužské  populace  starší  50  let  pracuje,  resp.  pracovala  v  odborných  profesích,  u  žen  jde  o  necelou  pětinu.  Tento  trend  může  být  dán  tím,  že  vykonávané  povolání  úzce  souvisí  s dosaženým  vzděláním a podíl vysokoškolsky vzdělaných mužů 50+ dosahuje 15 % (u žen jen 9 % dle ČSÚ). Význam  Tyto kategorie byly podloženy daty respondentů 4.2.2 ROZHODOVACÍ STRATEGIE ve věku 50 ažmít také zažité genderové  74 let (pobírajících, ale i nepobírajících důODCHODU DO DŮCHODU zde mohou  stereotypy, neboť odborné profese a vedoucí pozice zastávají  chod) v grafu č. 23 (Poznámka: vzhledem spíše a znázorněny muži.  Administrativa  a  služby  jsou  zase  doménou  žen Z POHLEDU (celkem  44 OSOB %)  a  poměrně  vysoký  podíl  k nízkému zastoupení a specifičnosti armádních profesí, PŘEDDŮCHODOVÉHO VĚKU osob (obou pohlaví) v manuálních typech profesí je dán strukturou české ekonomiky. Je třeba mít na  byla tato kategorie z analýzy vynechána.) zřeteli, že většina povolání je podmíněna určitým stupněm a druhem vzdělání.   Třetina mužské populace starší 50 let pracuje, resp. Následující grafy č. 24 a 25 přibližují postoje osob v před-

pracovala v odborných profesích, u žen jde o necelou důchodovém kterépracovního  konkrétní strategie odchodu V  úvahách  o  odchodu  do  důchodu  je  nutné pězohlednit  právě věku — strukturu  trhu  České  tinu. Tento trend může být dán tím, že vykonávané povo- do důchodu považují za výhodné, a které naopak pro ně republiky,  neboť  odbornější  pozice  (podmíněné  vyšším  dosaženým  vzděláním)  nemanuálního  lání úzce souvisí s dosaženým vzděláním a podíl vysoko- výhodné nejsou. Do výstupů byly též zahrnuty odpověcharakteru  dovolují  pracovní 15 % flexibilitu,  vyšší a „bez zaměstnanost  osob  případě a  s tím přiškolsky vzdělaných mužůvyšší  50+ dosahuje (u žen jenzajišťují  di „nevím“ odpovědi“,těchto  neboť v tomto související i vyšší příjem.   9 % dle ČSÚ). Význam zde mohou mít také zažité gende- nášení informace a jejich opomenutí by vedlo ke zkresrové stereotypy, neboť odborné profese a vedoucí pozice leným výsledkům.   zastávají spíše muži. Administrativa a služby jsou zase doZa nejvýhodnější variantu se považuje odchod do ménou žen (celkem 44 %) a poměrně vysoký podíl osob důchodu přesně ve věku, kdy respondentovi vznikne ná(obou v manuálních typech profesí je dánodchodu  struktu- rok na starobní důchod — toto stanovisko zastává přibliž4.2.2 pohlaví) Rozhodovací  strategie  do  důchodu  z pohledu  osob  rou české ekonomiky. Je třeba mít na zřeteli, že většina po- ně polovina všech respondentů (u žen v manuálních propředdůchodového věku  volání je podmíněna určitým stupněm a druhem vzdělání. fesích dokonce 64 %). Odchod do předčasného důchodu V úvahách o odchodu do důchodu je nutné zohled- hodnotí pozitivně jen 9 až 29 % všech dotázaných, a to Následující grafy č. 24 a 25 přibližují postoje osob v předdůchodovém věku – které konkrétní strategie  nit právě strukturu pracovního trhu České republiky, neboť v závislosti na typu vykonávané profese (čím odbornějodchodu do důchodu považují za výhodné, a které naopak pro ně výhodné nejsou. Do výstupů byly  odbornější pozice (podmíněné vyšším dosaženým vzdě- ší činnost, tím méně příznivců předčasného důchodu — láním) nemanuálního charakteru dovolují vyšší pracovní u žen je tento rozdíl markantnější). též zahrnuty odpovědi „nevím“ a „bez odpovědi“, neboť v tomto případě přinášení informace a jejich  flexibilitu, zajišťují vyšší zaměstnanost těchto osob a s tím Mezi dvěma možnostmi odkladu pobírání starobopomenutí by vedlo ke zkresleným výsledkům.   související i vyšší příjem. ního důchodu vychází lépe možnost odložení celého důZa  nejvýhodnější  variantu  se  považuje  odchod  do  chodu, důchodu  přesně  věku,  kdy  respondentovi  přičemž lepšíve  hodnocení lze nalézt u odbornějšího typu profese (bez ohledu na pohlaví). Zajímavá je také vznikne nárok na starobní důchod – toto stanovisko zastává přibližně polovina všech respondentů (u  skutečnost, že u podotázky týkající se odkladu celého, žen v manuálních profesích dokonce 64 %). Odchod do předčasného důchodu hodnotí pozitivně jen 9  respektive polovičního důchodu, lze nalézt vyšší podíl neaž 29 % všech dotázaných, a to v závislosti na typu vykonávané profese (čím odbornější činnost, tím  rozhodných odpovědí.

méně příznivců předčasného důchodu – u žen je tento rozdíl markantnější).  

Mezi dvěma možnostmi odkladu pobírání starobního důchodu vychází lépe možnost odložení celého  důchodu,  přičemž  lepší  hodnocení  lze  nalézt  u  odbornějšího  typu  profese  (bez  ohledu  na  pohlaví).  Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR   

38

49/65 

Graf 24: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace „předdůchodců“) – MUŽI  Graf 24: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace „předdůchodců“) – MUŽI 

     

   

Graf   24: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace „předdůchodců“) — MUŽI  

Graf 25: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace „předdůchodců“) – ŽENY  Graf 25: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace „předdůchodců“) – ŽENY 

   Graf 25: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace „předdůchodců“) — ŽENY

Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR    Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR   

50/65  50/65 

39

4.2.3 4.2.3 Postoje osob v předdůchodovém věku k práci   Postoje osob v předdůchodovém věku k práci   Dotazník  Dotazník SHARE  SHARE zkoumá  zkoumá mj.  mj. i i názory  názory respondentů  respondentů na  na jejich  jejich aktuálně  aktuálně vykonávané  vykonávané zaměstnání  zaměstnání ve  ve spojitosti  spojitosti  s odchodem do důchodu. Grafy č. 26 a 27 předkládají tyto postoje „předdůchodců“, kteří zároveň pracují.  s odchodem do důchodu. Grafy č. 26 a 27 předkládají tyto postoje „předdůchodců“, kteří zároveň pracují.  4.2.3 POSTOJE OSOB profesí (57 %), naopak nižší zájem je u odborníků. VysvětV PŘEDDŮCHODOVÉM VĚKU lením může být jednak míra fyzické náročnosti daného poZhruba polovina respondentů by volila odchod do důchodu, co nejdříve by to bylo možné – vyšší podíl zastánců  Zhruba polovina respondentů by volila odchod do důchodu, co nejdříve by to bylo možné – vyšší podíl zastánců  K PRÁCI volání a jednak fakt, že prou odborné pracovníky bývá prátohoto  tohoto postoje  postoje je  je možné  možné nalézt  nalézt u  u manuálních  manuálních profesí  profesí (57  (57 %),  %), naopak  naopak nižší  nižší zájem  zájem je  je  u odborníků.  odborníků. Vysvětlením  Vysvětlením  ce součástí jejich seberealizace. může být jednak míra fyzické náročnosti daného povolání a jednak fakt, že pro odborné pracovníky bývá práce  může být jednak míra fyzické náročnosti daného povolání a jednak fakt, že pro odborné pracovníky bývá práce  Dotazník SHARE zkoumá mj. i názory respondentů na jeFyzická náročnost typu profese koreluje s obavami součástí jejich seberealizace.   součástí jejich seberealizace.   jich aktuálně vykonávané zaměstnání ve spojitosti s od- respondentů dané profese, že nebudou moci vykonávat chodemnáročnost  do důchodu. Grafy č. 26 a 27 předkládají tyto respondentů  popovolání až do starobního důchodu.moci  U pracujících v maFyzická  typu  profese  koreluje  s obavami  dané  profese,  že  vykonávat  Fyzická  náročnost  typu  profese  koreluje  s obavami  respondentů  dané  profese,  že nebudou  nebudou  moci  vykonávat  stoje „předdůchodců“, kteří zároveň pracují. nuálních profesích má tyto obavy 42 % mužů a 54 % žen. povolání až do starobního důchodu. U pracujících v manuálních profesích má tyto obavy 42 % mužů a 54 % žen.  povolání až do starobního důchodu. U pracujících v manuálních profesích má tyto obavy 42 % mužů a 54 % žen.  Zhruba polovina respondentů by volila odchod Zde je možné vysledovat hlavní příčinu zvýšeného zájmu Zde je možné vysledovat hlavní příčinu zvýšeného zájmu manuálně pracujících o předčasný důchod.  Zde je možné vysledovat hlavní příčinu zvýšeného zájmu manuálně pracujících o předčasný důchod.  do důchodu, co nejdříve by to bylo možné — vyšší podíl manuálně pracujících o předčasný důchod.   zastánců tohoto postoje je možné nalézt u manuálních

Graf 26: Šel/šla by do důchodu co nejdřív, jak by to bylo možné? Graf 26: Šel/šla by do důchodu co nejdřív, jak by to bylo možné?  

     

Graf 26: Šel/šla by do důchodu co nejdřív, jak by to bylo možné?

Graf  Graf 27:  27: Máte  Máte obavy,  obavy, že  že svou  svou práci  práci nebudete  nebudete moci  moci ze  ze zdravotních  zdravotních důvodů  důvodů vykonávat  vykonávat do  do dosažení  dosažení řádného  řádného  důchodového věku? důchodového věku?  

   Graf 27: Máte obavy, že svou práci nebudete moci ze zdravotních důvodů vykonávat do dosažení řádného důchodového věku? Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR    

40

51/65  51/65 

4.2.4 ROZHODOVACÍ STRATEGIE

ODCHODU DO DŮCHODU Z POHLEDU OSOB DŮCHODOVÉHO VĚKU Respondenti pobírající starobní důchod (ve věku do 74 let) byli v dotazníku SHARE vyzváni, aby znovu posoudili výhodnost jednotlivých strategií odchodu do důchodu. Výsledky byly opět kategorizovány podle pohlaví a profesního zařazení (tedy podle poslední vykonávané práce). Pokud porovnáme odpovědi populace tzv. předdůchodců (podkapitola 4.2.2) a důchodců (níže grafy č. 28 a 29), v podstatě se jejich názory shodují. Nejvýhodnější se jeví varianta řádného odchodu do důchodu (v průměru více než polovina všech dotázaných ji hodnotí jako výhodnou). Předčasný důchod považují za výhodný jeden až dva důchodci z deseti, a to v závislosti na vykonávané profesi — opět u manuálních pozic nalezneme více zastánců této varianty, avšak v porovnání s tzv. předdůchodci nalezneme u mužů i žen na administrativních postech méně zastánců, v manuálních profesích (zejm. u žen) je také méně podporovatelů. U částečného a plného odkladu odchodu do důchodu (s výhodou pozdějšího navýšení) lze vidět větší podíl nerozhodnutých — respondentů, co odpověděli „nevím“ či nechali otázku bez odpovědi. O odložení důchodu

by uvažovalo 15–29 % důchodců (více přívrženců mezi odborníky a administrativními pracovníky), částečný odklad považuje za výhodný jen 9–17 % respondentů. Tento fakt může být dát omezenou nabídkou částečných úvazků, zejména pro manuální profese.

4.3

SHRNUTÍ VÝSTUPŮ

Cílem této kapitoly bylo představit základní životní podmínky a strategie odchodu do důchodu, jež se týkají lidí nad 50 let, za pomoci výzkumů a dat ze SILC a SHARE. V ČR stoupá počet starších lidí, což souvisí s prodlužující se střední délkou života a stárnutím populace. Asi jedna pětina obyvatel ČR pobírá důchod. Při srovnání let 2007 a 2013 stoupl počet rozvodů v této věkové kategorii o 3 %, naopak klesl počet sezdaných párů. Pozorujeme také pokles lidí se základním vzděláním, a naopak nárůst lidí s VŠ vzděláním. Velké rozdíly můžeme vidět u finanční situace jednotlivých skupin: mezi ekonomicky aktivními (zaměstnanci, OSVČ) a ekonomicky neaktivními osobami (starobní či invalidní důchodci, nezaměstnaní, pečující apod.), což v seniorském věku vede k ohrožení chudobou, která se daleko více dotýká žen, a pozorujeme zde tak genderový rozměr problému. Celkem 37 % lidí starších 50 let uvádí nespokojenost se svou finanční situací. Naopak se ale

Graf 28: Opětovné posouzení forem odchodu do důchodu (populace důchodci) — MUŽI

Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR   

41

52/65 

Graf 29: Opětovné posouzení forem odchodu do důchodu (populace důchodci) — ŹENY

zlepšuje zdravotní stav starších lidí, kdy převažuje počet starobní důchod. Důchod by si odložili (za předpokladu těch, kteří nemají zdravotní potíže. pozdějšího navýšení) nebo by při pobírání důchodu byli V analýze jsme provedli zhodnocení jednotlivých ochotni pracovat. Nižší zájem o částečný důchod může strategií odchodu do důchodu a identifikaci důvodů, které být vysvětlen horší dostupností polovičních úvazků a v něrespondenty k tomuto kroku vedou. Jako třídící katego- kterých případech i jeho nevýhodností (nižší finanční odrie byl zvolen typ profesního zařazení respondentů. Vzhle- měna a vyšší objem práce). dem k tomu, že struktura jednotlivých profesních typů je Obecně lze říci, že kromě sledovaných proměnných pro pohlaví odlišná, byly výstupy vyhotoveny pro každé vstupují do procesu rozhodování o důchodové strategii pohlaví zvlášť. další vlivy, kterým se v dané kapitole nevěnovala pozorV české populaci panuje všeobecný názor, že se nost (jako např. odchod partnera do důchodu, kdy lze povznikem nároku na starobní důchod lidé do důchodu sku- zorovat tendence společného plánování odchodu do důtečně odchází (jen zhruba 10–15 % osob je v důchodu chodu, péče o vnoučata, trávení volného času atd.). Svou ekonomicky aktivní — podle Jiřího Šatavy (Šatava, 2015) roli také hrají vnější faktory, jako je nabídka pracovních pracují v průměru 28 hodin týdně). Velkou roli při odcho- pozic v daném regionu, s tím spojená ochota dojíždění za du do důchodu hraje typ vykonávané profese, respektive prací a ochota změnit profesi. Řešením by mohlo být další její fyzická náročnost. V manuálních profesích — hovoříme vzdělávání dospělých (v případě osob 50+ zejména v obo polovině populace 50+ v České republice — bývají lidé lasti informační technologie a cizích jazyků), avšak partive věku nad padesát let více fyzicky unaveni, a tak i přes cipace starších pracovníků je nízká — podle výzkumu Rafinanční nevýhodnost předčasného starobního důchodu bušice (Rabušic a další, 2009) se pohybuje mezi 22 až by tuto variantu zvolili spíše: 19 % mužů a 29 % žen ji po- 24 %. Na druhé straně se objevuje věková diskriminace važuje za výhodnou, což je více než u pracovníků z méně starších uchazečů o zaměstnání. Nesmíme také opomefyzicky náročnějších profesí. Lidé v odborných profesích nout roli rodinného života, a to zejména u žen, které se věbývají zpravidla více vzdělaní, jejich práce jim poskytu- nují péči o vnoučata či o nemocné rodiče. je seberealizaci, baví je a je méně fyzicky náročná. Jsou také více ochotni pracovat déle — i po vzniku nároku na Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR    53/65  42

5.

BIBLIOGRAFIE

Bakalová, Jana, Boháček, Radim a  Münich, Daniel 2015. Komparativní studie věku odchodu do důchodu v České republice. IDEA. Praha: Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i. ISBN 978-80-7344-349-8. Bočková, Lenka, Hastrmanová, Šárka a Havrdová, Egle 2011. 50+ Aktivně; Fakta, inspirace a rady do druhé poloviny života. Místo neznámé: Respekt institut. ISBN 978-80-904153-2-4. Börsch-Supan, Axel 2015. Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE) Wave 5. Dataset München: SHARE-ERIC. Release version: 1.0.0. ČSÚ. 2013. Čtvrt milionu neaktivních důchodců chtělo pracovat. [Analýza] [prod.] Dalibor Holý. Praha: Český statistický úřad. Rabušic, Ladislav-Rabušicová, Milada 2008. Učíme se po celý život?: o vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita. Šatava, Jiří 2015. Working Beyond Pensionable Age: Institutional Incentives in the Czech Republic. IDEA. Praha: Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i. ISBN 97880-7344-350-4. Šimandlová, Nikola 2014. Základní výsledky výzkumu zaměřeného na osoby 50+ a pečující. [autor knihy] Linda Sokačová, a další. STÁRNUTÍ POPULACE JAKO VÝZVA: AGE MANAGEMENT A POSTAVENÍ LIDÍ 50+ VE SPOLEČNOSTI A NA TRHU PRÁCE. Praha: Alternativa 50+.

5.1

PROHLÁŠENÍ O POUŽITÍ DATOVÉHO SOUBORU SHARE

This paper uses data from SHARE Wave 5 release 1.0.0, as of March 31st 2015 (DOI: 10.6103/SHARE.w5.100) or SHARE Wave 4 release 1.1.1, as of March 28th 2013 (DOI: 10.6103/SHARE.w4.111) or SHARE Waves 1 and 2 release 2.6.0, as of November 29th 2013 (DOI: 10.6103/ SHARE.w1.260 and 10.6103/SHARE.w2.260) or SHARELIFE release 1.0.0, as of November 24th 2010 (DOI: 10.6103/SHARE.w3.100). The SHARE data collection has been primarily funded by the European Commission through the 5th Framework Programme (project QLK6-CT−2001−00360 in the thematic programme Quality of Life), through the 6th Framework Programme (projects SHARE-I3, RII-CT−2006−062193, COMPARE, CIT5- CT−2005−028857, and SHARELIFE, CIT4-CT−2006−028812) and through the 7th Framework Programme (SHARE-PREP, N°211909, SHARE-LEAP, N° 227822 and SHARE M4, N° 261982). Additional funding from the U.S. National Institute on Aging (U01 AG09740–13S2, P01 AG005842, P01 AG08291, P30 AG12815, R21 AG025169, Y1-AG−4553−01, IAG BSR06–11 and OGHA 04–064) and the German Ministry of Education and Research as well as from various national sources is gratefully acknowledged (see www.share-project.org for a full list of funding institutions).

van Erp, Frank-Vermeer, Niels-van Vuuren, Daniel 2014. Non-financial Determinants of Retirement: A Literature Review. De Economist. Sv. 162, 2, str. 167–191.

43

6.

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Seznam tabulek

Tabulka 1: Vývoj výše nově přiznaných starobních důchodů (2006–2014) 12 Tabulka 2: Zamítnuté žádosti o důchod 12 Tabulka 3: Počet pracujících starobních důchodců v tisících (2010–2014) (včetně předčasných důchodců) 14 Tabulka 4: Počet pracujících starobních důchodců jako podíl počtu starobních důchodců (2010–2014) (včetně předčasných důchodců) 14 Tabulka 5: Počet pracujících starobních důchodců jako podíl počtu ekonomicky aktivních osob v období 2010–2014 (včetně předčasných důchodců) (%) 14 Tabulka 6: Počet vyplácených starobních důchodů v poloviční výši (2010 až 2014) 17 Tabulka 7: Počet předdůchodů po jejich zavedení v roce 2013 podle měsíců v roce 21 Tabulka 8: Četnosti jednotlivců (osob) dle dat SILC (absolutní hodnoty) 26 Tabulka 9: Věkové rozložení osob 50+ dle věkových kategorií 27 Tabulka 10: Měsíční příjmy osob dle ekonomické aktivity 31 Tabulka 11: Osoby 50+ hledající práci 31 Tabulka 13: Zdravotní stav osob nad 50 let dle věkových kategorií 32 Tabulka 12: Způsob hledání práce osob 50+ (v %) 32 Tabulka 14: Zdravotní problém osob nad 50 let 32 Tabulka 15: Počet návštěv praktického lékaře nebo specialisty v posledních 12 měsících (v %) 33 Tabulka 16: Materiální a sociální podmínky osob pobírajících starobní důchod a osob 50+ 33 Tabulka 17: Četnost osob dle sociální skupiny (v %) 37 Tabulka 18: Klasifikace povolání ISCO 37 Tabulka 19: Míra spokojenosti s vybranými oblastmi dle věkových kategorií v %, (ŽP13) 47 Tabulka 20: Počet respondentů ve věku 50–74 let dle typu (neváženo) 49 Tabulka 21: Počet respondentů ve věku 50–74 let dle povolání (neváženo) 49

44

Seznam grafů

Graf 1: Vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů v tisících (2006–2014) 10 Graf 2: Vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006–2014) 11 Graf 3: Muži — vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006–2014) 11 Graf 4: Ženy — vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006–2014) 11 Graf 5: Starobní důchody přiznané 5 let po věkové hranici pro muže stejného data narození po kratší době pojištění 13 Graf 6: Vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů po přesluhování (2006–2014) 15 Graf 7: Délka doby přesluhování ve čtvrtletích (2007, 2010, 2013) 16 Tabulka 6: Počet vyplácených starobních důchodů v poloviční výši (2010 až 2014) 17 Graf 8: Vývoj počtu nově přiznaných předčasných důchodů (2006–2014) 18 Graf 9: Muži a ženy – vývoj počtu nově přiznaných předčasných důchodů podle druhu (2006– 2014) 18 Graf 10: Rozložení nově přiznaných starobních důchodů podle výše (2010 a 2014) 20 Graf 11: Pohlaví osob 50+ 27 Graf 12: Věkové rozložení osob 50+ dle věkových kategorií 27 Graf 13: Rodinný stav osoby v čele 28 Graf 14: Rodič (aspoň 1 dítě v domácnosti) 28 Graf 15: Nejvyšší dokončené vzdělání osob 50+ 29 Graf 16: Druh důchodu u osob 50+ 30 Graf 17: Roční důchod v % (ŽP13) 30 Graf 18: Míra spokojenosti s vybranými oblastmi života osob 50+ uvedená v % (ŽP13) 34 Graf 19: Míra důvěry uvedená v % (ŽP13) 34 Graf 20: Jak časté pocity (za poslední 4 týdny), uvedeno v %) (ŽP13) 35 Graf 21: Má koho požádat o pomoc v případě potřeby, uvedeno v %) (ŽP13) 36 Graf 22: Předpokládaný vývoj celkové životní situace v jednotlivých věkových kategoriích (v %, ŽP13) 36 Graf 23: Typ povolání osob 50–74 let — podle pohlaví 38 Graf 24: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace „předdůchodců“) — MUŽI 39 Graf 25: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace „předdůchodců“) — ŽENY 39 Graf 26: Šel/šla by do důchodu co nejdřív, jak by to bylo možné? 40 Graf 27: Máte obavy, že svou práci nebudete moci ze zdravotních důvodů vykonávat do dosažení řádného důchodového věku? 40 Graf 28: Opětovné posouzení forem odchodu do důchodu (populace důchodci) — MUŽI 41 Graf 29: Opětovné posouzení forem odchodu do důchodu (populace důchodci) — ŹENY 42 Graf 30: Roční čisté příjmy v % (ŽP13) 46 Graf 31: Možnost pomoci a svěřit se druhému 48 Graf 32: Míra smysluplnosti toho, co jednotlivec v životě dělá v %, (ŽP13) 48 Graf 33: Pocit bezpečí v okolí bydliště v %, (ŽP13) 48

45

PŘÍLOHY

7.

ROČNÍ ČISTÉ PŘÍJMY OSOB 50+

127 osob, což představuje 33‚6 % osob. Tito respondenti nejčastěji pracovali jako: ~~ jiní pomocní pedagogičtí pracovníci (10‚18 %), Z grafu 7 je zřejmé, že nejčastější příjem osob 50+ se po- ~~ kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci — hybuje v kategorii 100 001–150 000 Kč ročně (8333– kromě obsluhy strojů a zařízení (9‚55 %), 12 500  Kč měsíčně). Druhá nejpočetnější skupina ~~ technici ve fyzikálních, technických a příbuzných (24‚8 %) pobírá příjem v rozmezí 150 001–200 000 Kč oborech (7‚33 %), ročně (12 5000–16 666 Kč měsíčně). Průměrný čistý pří- ~~ řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení jem osob 50+ činil měsíčně 14 413 Kč, měsíční příjmový (6‚61 %), medián byl 12 200 Kč. ~~ kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci v příbuzných oborech — 7.1 Roční čisté příjmy osob 50+   kromě obsluhy strojů a zařízení (6‚55 %), 7.2 OBORY ZAMĚSTNÁNÍ — ~~ obsluhující pracovníci (6‚24 %), Z grafu 7 je zřejmé, že nejčastější příjem osob 50+ se pohybuje v kategorii 100 001–150 000 Kč  SROVNÁNÍ 2007 A 2013 ~~ nižší administrativní pracovníci (úředníci) kromě ročně (8333–12 500 Kč měsíčně). Druhá nejpočetnější skupina (24,8 %) pobírá příjem v rozmezí  úředníků ve službách a obchodě (5‚65 %), 150 001–200 000  Kč bylo ročně  (12  5000–16 666  Kč počtu měsíčně).  čistý  příjem  osob  50+  činil  zaměření V rámci šetření ŽP07 zjištěno, že z celkového ~~ Průměrný  pomocní a nekvalifikovaní pracovníci měsíčně 14 413 Kč, měsíční příjmový medián byl 12 200 Kč.    3 638 318 osob nad 50+ uvedlo své zaměstnání 1 222 na prodej a služby (5‚39 %), 7.1

7 Přílohy 

Graf: Roční čisté příjmy v % (ŽP13) 

Roční čisté příjmy na osobu 3,4

400 001 Kč a více

4,9

300 001 – 400 000 Kč

5,5

250 001 – 300 000 Kč

9,8

201 000 – 250 000 Kč

24,8

150 001 – 200 000 Kč

42,2

101 000 – 150 000 Kč 6,7

50 001 ‐ 100 000 Kč 10 001 ‐ 50 000 Kč

1,3

Příjem do 10 000 Kč

1,5 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty  Graf 30: Roční čisté příjmy v % (ŽP13). Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty  

7.2 Obory zaměstnání – srovnání 2007 a 2013 

46

V rámci  šetření  ŽP07  bylo  zjištěno,  že  z celkového  počtu  3 638 318  osob  nad  50+  uvedlo  své 

 

~~

~~ ~~

techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci v příbuzných oborech (4‚66 %), ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení (3‚87 %), prodavači, manekýni a předváděči zboží (3‚70 %).

~~ ~~ ~~ ~~ ~~

V šetření ŽP13 bylo z celkového počtu 3 818 2742 osob nad 50 let ekonomicky aktivních 34‚3 % (1 308 191 osob). Nejčastěji šlo o následující zaměstnání: ~~ kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech (8‚27 %), ~~ řidiči a obsluha pojízdných zařízení (6‚93 %), ~~ odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (6‚52 %), ~~ řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách — kromě elektrikářů (6‚40 %),

~~ ~~

7.3

techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky (6‚30 %), pracovníci v oblasti prodeje (6‚20 %), specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání (4‚48 %), pracovníci v oblasti osobních služeb (4‚32 %), úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice (3‚96 %), specialisté v oblasti zdravotnictví (3‚38 %), obsluha stacionárních strojů a zařízení (3‚07 %).

MÍRA SPOKOJENOSTI DLE JEDNOTLIVÝCH VĚKOVÝCH KATEGORIÍ

Viz tabulka 19.

nespokojen

spíše nespokojen

neutrální

spíše spokojen

spokojen

neuvedl nebo nedokáže posoudit (netýká se)

Celkově

22

7

16

24

28

2

50–59 let

26

7

15

24

26

2

60–69 let

20

6

17

24

30

2

70 let a více

19

7

18

24

28

4

Se současným zaměstnáním/ podnikáním

20

1

3

6

12

0

50–59 let

25

3

8

14

28

57 (22)

60–69 let

19

0

1

3

6

17 (70)

70 let a více

16

0

0

0

1

17 (83)

S množstvím volného času

22

6

10

19

41

3

50–59 let

28

9

12

22

28

1

60–69 let

21

4

9

18

47

2

70 let a více

17

4

8

16

48

6

S osobními vztahy

21

2

5

14

56

1

50–59 let

25

2

6

15

50

1

60–69 let

19

2

6

15

57

2

70 let a více

17

2

5

13

62

2

S finanční situací domácnosti

26

11

16

23

22

1

50–59 let

32

12

15

22

19

0

60–69 let

25

10

17

24

24

0

70 let a více

21

11

18

24

24

1

Tabulka 19: Míra spokojenosti s vybranými oblastmi dle věkových kategorií v %, (ŽP13). Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

47

uplnost (u lidí 50+)  7.4 Míra smysluplnost (u lidí 50+)  Míra smysluplnost (u lidí 50+)  Pocity bezpečí v okolí bydliště 7.4 MÍRA SMYSLUPLNOSTI 7.5 POCIT BEZPEČÍ V OKOLÍ toho, co jednotlivec v životě dělá v %, (ŽP13) Graf: Míra smysluplnosti toho, co jednotlivec v životě dělá v %, (ŽP13)     íra smysluplnosti toho, co jednotlivec v životě dělá v %, (ŽP13)  (U LIDÍ 50+) BYDLIŠTĚ A MOŽNOST 13 POMOCI OD DRUHÝCH 22 smysluplnosti toho, co v životě dělá Míra smysluplnosti toho, co v životě dělá Míra smysluplnosti toho, co v životě dělá (U LIDÍ 50+) Pocity bezpečí v okolí bydliště 5

12

1221

21

21

18

3

7

ysl í l

12

37

3

8

37 19

8

8

19

13 42 22 Pocity bezpečí v okolí bydliště

3

5 18

19

13

22 5

42 42

zcela bezpečně

18 spíše bezpečně

nepříliš bezpečně

vůbec ne bezpečně

neuvedl či nedokáže posoudit

nemá smysl spíše nemá smysl spíše nemá smysl nemá smysl spíše nemá smysl zcela bezpečně zcela bezpečně neutrální neutrální spíše má smysl spíše má smysl spíše má smysl má smysl neuvedl či nedokáže posoudit má smysl neuvedl či nedokáže posoudit neuvedl či nedokáže posoudit Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty   nepříliš bezpečně

  spíše bezpečně spíše bezpečně vůbec ne bezpečně vůbec ne bezpečně

nepříliš bezpečně Zdr

SILC, vlastní výpočty   Míra smysluplnosti   oj: EU – SILC, vlastní výpočty   Graf 31: toho, co jednotlivec v životě dělá v %,

Zdr Zdr neuvedl či nedokáže posoudit

Jako  velmi  pozitivní  jev  lze  sledovat,  že  více  než  polovina  osob  nad  50  let  se  ve  svém  okolí  cítí  neuvedl či nedokáže posoudit bezpečně  (55  %).  Vůbec  se  necítí  v  bezpečí  pouze Graf 5  %,  přičemž  22 bydliště %  neuvedlo  či  33: Pocit bezpečíaž  v okolí v %, (ŽP13).odpověď  Zdroj: EU — SILC, Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty  vlastní Pocit  bezpečí  v okolí v okolí  a  pomoci  možnost  pomoci  od výpočty druhých   bydliště  nedokáže situaci posoudit. ečí  7.5v okolí  Pocit  bydliště  bezpečí  a bydliště  možnost  a  možnost  od  druhých  pomoci  od  druhých  Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty   Jako  velmi  pozitivní  jev  lze  sledovat,  že  více  než  polovina  osob  nad  50  let  se  ve  sv (ŽP13). Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty

(u lidí 50+)   Graf: Možnost pomoci a svěřit se druhému    (u lidí 50+)  

bezpečně  (55  %).  Vůbec  se  necítí  v  bezpečí  pouze  5  %,  přičemž  až  22  %  neuvedlo

Jako  velmi  pozitivní  jev  lze  sledovat,  že  více  než  polovina  osob  nad  50  let  se    nedokáže situaci posoudit. bezpečně  (55  %).  Vůbec  se  necítí  v  bezpečí  ocit bezpečí v okolí bydliště v %, (ŽP13)   Graf: Možnost pomoci a svěřit se druhému  pouze  5  %,  přičemž  až  22  %  neu í bydliště v %, (ŽP13) Graf: Pocit bezpečí v okolí bydliště v %, (ŽP13)     nedokáže situaci posoudit.  Graf: Možnost pomoci a svěřit se druhému  Má koho požádat o pomoc v případě potřeby 75

Má koho požádat o pomoc v případě potřeby

3

22

Má koho požádat o pomoc v případě potřeby Má komu se svěřit s osobními záležitostmi

3

75

Má komu se svěřit s osobními záležitostmi

75

75

4

21

22

3

75

4

21

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 1

ano

ne

neuvedl či nedokáže posoudit

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Má komu se svěřit s osobními záležitostmi 75

ano

ne

neuvedl či nedokáže posoudit

je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  ostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty    droje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR  Graf 32: Možnost pomoci a svěřit se druhému. Zdroj: EU — SILC, vlastní výpočty nost a státního rozpočtu ČR  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR      61/65 

ano

61/65 

ne

 

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 61/65 

neuvedl či nedokáže posoudit

Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR    přičemž až 22 % nepoloviVůbec se necítí v bezpečí pouze 5 %,

Jako velmi pozitivní jev lze sledovat, že více než Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty   na osob nad 50 let se ve svém okolí cítí bezpečně (55 %). uvedlo odpověď či nedokáže situaci posoudit.

Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR   

48

4

Zdroj: EU – SILC, vlastní výpočty 

62/65 

VÝZKUM SHARE

7.6

SHARE (neboli Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe) je mezinárodní longitudinální výzkum, který se snaží zachytit otázku stárnutí v Evropě. Jde o největší projekt sociálních věd na území Evropské unie a zahrnuje osoby starší 50 let a jejich rodiny. Mezi hlavní témata tohoto multidisciplinárního výzkumu patří: demografie a rodina; vzdělání; tělesné a duševní zdraví, zdravotní péče a rizika, kognitivní funkce; zaměstnání a důchod, vzájemná pomoc a finance v rodině, bydlení, příjmy a spotřeba domácnosti, majetek; sociální podpora, aktivity, životní historie, kvalita života, perzekuce, očekávání do budoucnosti a další. Výsledkem je unikátní soubor dat poskytující od roku 2006 informace o stavu, historii a vývoji české a evropské společnosti. Data se sbírají každé dva roky, v roce 2015 byl ukončen sběr dat 6. vlny (páté vlny v České republice), na projektu participuje 20 států.

7.6.1

POPIS DATOVÉHO SOUBORU SHARE

Pro účely výstupu z datového souboru SHARE byla použita data z 5. vlny sběru, tedy z roku 2013. K této vlně byl připojen také tzv. DROP-OFF neboli volitelný modul, který si každý zúčastněný stát sestavuje sám. Česká verze DROP-OFF dotazníku se v roce 2013 zabývala názory a postoji na odcházení do důchodu. Metoda sběru hlavního dotazníku je CATI, přídavný modul DROP-OFF se sbírá pomocí papírových dotazníků. Do analýzy byli vybráni čeští respondenti ve věku 50–74 let, následně byli rozděleni do dvou skupin podle toho, zda starobní důchod pobírají (neboli jsou „důchodci“), anebo nepobírají (jsou tzv. předdůchodci). Nevážený počet respondentů je uveden v tabulce níže.

Výstupy analýzy jsou rozděleny podle pohlaví a také podle typu vykonávaného povolání. Respondenti byli rozděleni do 4 kategorií na základě buď současného, nebo posledního zaměstnání, a to v souladu s mezinárodní klasifikací ISCO. Tabulka níže znázorňuje nevážený počet respondentů v jednotlivých kategoriích profesního zařazení. Je nutné rovněž poznamenat, že na všechny výstupy z dat SHARE byly použity kalibrační váhy. Odborné profese

Administrativa a služby

Manuální profese

Armáda

Celkem

Muži

601

246

912

15

1774

Ženy

486

1053

907

2

2448

Celkem

1087

1299

1819

17

4222

Tabulka 21: Počet respondentů ve věku 50–74 let dle povolání (neváženo)

7.6.2 OTÁZKY Z DOTAZNÍKU SHARE

Z dotazníku SHARE byly použity tyto otázky: ep016/ep052: Co nejlépe vystihuje tento pracovní poměr? 1. Zákonodárce, řídící pracovník 2. Vědec, odborník 3. Technik, odborný provozní pracovník 4. Úředník, nižší administrativní pracovník 5. Provozní pracovník ve službách a v obchodě 6. Kvalifikovaný dělník v zemědělství, lesnictví apod. 7. Řemeslník, kvalifikovaný dělník 8. Dělník — obsluha strojů a zařízení 9. Nekvalifikovaný, pomocný pracovník 10. Armáda, vojsko

Předdůchodci z toho pracující

Důchodci

Celkem

Muži

661

539

1113

1774

Ženy

662

515

1786

2448

Celkem

1323

1054

2899

4222

Tabulka 20: Počet respondentů ve věku 50–74 let dle typu (neváženo). Zdroj: Data SHARE.

49

8. Dělník – obsluha strojů a zařízení  9. Nekvalifikovaný, pomocný pracovník  10. Armáda, vojsko 

  Rozhodovací strategie odchodu do důchodu — skupina „předdůchodci“ (DROP-OFF dotazník B): Rozhodovací strategie odchodu do důchodu – skupina „předdůchodci“ (DROP‐OFF dotazník B):   

p036:  Když  myslíte  na  svůj  současný  pracovní  poměr  –  šel/šla  byste  nejraději  do  penze,  jak  nejdříve  by  to    ylo možné?    1. Ano    ep036: ep037: 5. Ne    Když myslíte na svůj současný pracovní poměr — Máte obavy, že své současné zaměstnání   Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu  šel/šla byste nejraději do penze, jak nejdříve by to nebudete moci ze zdravotních důvodů vykonávat   Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR    64/65  bylo možné? dosažení řádného p037:Máte  obavy,  že  své  současné  zaměstnání  nebudete  moci ažze dozdravotních  důvodů důchodového vykonávat  až  věku? do  1. Ano 1. Ano osažení řádného důchodového věku?  5. Ne 1. Ano  5. Ne 5. Ne 

Rozhodovací strategie odchodu do důchodu — skupina důchodci (DROP-OFF dotazník A): ozhodovací strategie odchodu do důchodu – skupina důchodci (DROP‐OFF dotazník A): 

 

 

50

51