analýza problémových témat v rámci priority č. 6 PODPORA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ, SNIŽOVÁNÍ CHUDOBY A HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH

analýza problémových témat v rámci priority č. 6 PODPORA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ, SNIŽOVÁNÍ CHUDOBY A HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH Pracovní skupina č. 8

1   

OBSAH analýza problémových témat v rámci priority č. 6........................................................................1  PODPORA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ,.............................................................................1  SNIŽOVÁNÍ CHUDOBY A HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE...................................................1  VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH ..........................................................................................1  Obsah.............................................................................................................................................2  Úvod – přístup a výchozí podmínky českého venkova.................................................................4  8.1 Problémy a výzvy..................................................................................................................15  8.1.1 Nízká vybavenost venkova a kvalita života obyvatel .............................................. 16  8.1.2 Situace na trhu práce – zaměstnanost, nezaměstnanost, podnikatelská struktura venkova ................................................................................................................................18  8.2 Příčiny problémů ...................................................................................................................21  8.2.1 Příčiny nízké vybavenosti obcí a kvality života....................................................... 21  8.2.2 Příčiny méně příznivé situace na venkovském trhu práce ..........................................23  8.3 Rozsah a vývojový trend daného problému rozvoje venkova...............................................24  8.3.1 Rozsah nízké vybavenosti a kvality života .................................................................24  8.3.2 Rozsah méně příznivé situace na venkovském trhu práce..........................................28  8.4 Stávající politika orientovaná na tato témata ........................................................................35  8.4.1 Působení metody LEADER ..................................................................................... 35  8.4.2 Nízká vybavenost a kvalita života obyvatel............................................................. 37  8.4.3 Méně příznivá situace na trhu práce (zaměstnanost, nezaměstnanost, podnikatelská struktura venkova) ............................................................................ 40  8.4.4 Zachování tradic a památek venkova ....................................................................... 43  8.5 Nakolik jsou jmenované problémy efektivně řešitelné v rámci nástrojů PRV .....................44  8.5 1 Technická infrastruktura a občanská vybavenost na venkově ................................. 44  Čl. 21 c) infrastruktura širokopásmového připojení....................................................................45  Podíl řešení: zatím je úspěšně řešeno privátními firmami a rychle se doplňuje. Pro PRV se neukazuje v této oblasti velký prostor. Z analýzy pokrytí venkovských oblastí vysokorychlostním internetem vyplývá, že vhodnějším nástrojem disponuje MPO. .................45  8.5.2 Zlepšení situace na trhu práce (zaměstnanost, nezaměstnanost, podnikatelská struktura venkova) ................................................................................................... 46  8.5.3 Zachování tradic a památek venkova ....................................................................... 46  8.6 Účinnost řešení problémů a výzev v rámci stávajícího PRV ................................................47  2   

8.6.1 Nízká vybavenost venkova a kvalita života na venkově.......................................... 47  8.6.2. Nepříznivá situace na trhu práce (zaměstnanost, nezaměstnanost, podnikatelská struktura venkova) ............................................................................ 50  8.6.3. Role Leaderu ........................................................................................................... 51  8.7 Důvody pro úspěchy/neúspěchy PRV v oblasti rozvoje venkova?.......................................53  8.7.1 Identifikace problémů .............................................................................................. 53  8.7.2. Návrh politiky ......................................................................................................... 53  8.7.3 Řízení a implementace ............................................................................................. 54  8.8 Jak řeší tato témata jiné politiky v ČR ..................................................................................55  8.9 SWOT analýza ......................................................................................................................57  8.9.2 Odůvodnění potřeb................................................................................................... 60  8.10 Doporučení, která opatření z PRV využít ...........................................................................61  8.10.1 Technická infrastruktura a občanská vybavenost................................................... 61  8. 10. 2. Podnikatelská struktura na venkově.................................................................... 61  8. 10. 4 Prevence vysídlování a zvýšení kvalita života v odlehlých obcích ..................... 62  8.10.5 Řešitelnost potlačení chudoby, sociálního vyloučení a napětí ve venkovských regionech v PRV...................................................................................................... 62  8.10.6 LEADER ................................................................................................................ 62 

3   

Úvod – přístup a výchozí podmínky českého venkova Základní/obecné vymezení venkova: Základním metodickým nástrojem k vymezování venkova je typologie OECD založená na podílu obyvatelstva žijícího v obcích s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel/km2. Podle této typologie byly vymezeny venkovské oblasti na úrovni NUTS 2 (kraje) pro potřeby PRV 2007-2013. Na základě dat z roku 2006 byl jako převážně venkovský region označen kraj Vysočina (více než 50 % obyvatel ve venkovských obcích), jako výrazně městský kraj Hlavní město Praha (méně než 15 % obyvatel ve venkovských obcích) a všechny ostatní kraje byly zařazeny do skupiny významně venkovských regionů. Tato základní definice dává obecný rámec i pro PRV pro nadcházející období. Program rozvoje venkova dále využíval vymezení rozhraní s ostatními programy na základě velikosti obcí. Pro potřeby PRV jsou za venkovské obce považovány obce s méně než 2000 obyvateli. K 1. 1. 2010 bylo v ČR zastoupeno 5 581 obcí s méně než 2 000 obyvateli, což představovalo téměř 90 % všech obcí ČR a téměř 73 % rozlohy ČR. Žilo zde 26,4 % obyvatel státu. Účelové definice venkova pro směřování opatření: Nutnost definovat rozhraní s ostatními politikami si vyžádá velmi pravděpodobně účelové definice venkova, zpravidla vázané na určité opatření. Druhá možnost je vymezit působení PRV vůči ostatním politikám výběrem určitých aktivit (v PRV např. jen vybrané typy venkovské vybavenosti). Může se stát, že bude venkov definován pomocí kombinací těchto přístupů. Již ve stávajícím PRV jsou například projekty drobné infrastruktury a vybavenosti směřovány do malých obcí do velikosti 500 obyvatel. Pro budování ČOV se jednalo od obce do 2000 ekvivalentních obyvatel. Další definice venkova připadá v úvahu pro opatření podpory podnikání. Definice pro příští programové období budou s konečnou platností odsouhlaseny až po dokončení koordinačních diskusích s ostatními ministerstvy. Sídelní struktura venkova Sídelní struktura na území České republiky je historicky podmíněna. Pro venkov je typická sídelní roztříštěnost s regionálními specifiky. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi máme mnohem více samostatných obcí (přes 6 tisíc obcí – podobný počet obcí má jen výrazně větší Francie). Ještě více je však sídel, jejich počet se pohybuje okolo 14 tisíc. Tato sídelní struktura je pro český a moravský venkov typická, ale přináší určité problémy spojené s dostupností, technickou infrastrukturou, např. dopravní obslužností. Malé a odlehlé obce mají ztížené podmínky z pohledu technické infrastruktury, ale lepší podmínky pro podnikání v zemědělství a lesnictví a aktivity, které jsou spojené s atraktivitou území (klid, příroda). Základní atributy regionální konkurenceschopnosti jsou nastaveny jak přírodním, tak ekonomickým i sociálním prostředím, přičemž platí, že přírodní faktory při formování sociálně-prostorových zákonitostí, a to nejen v případě České republiky, ztrácejí vlivem technologického pokroku na významu. 4   

Hustota zalidnění Hustota zalidnění venkovského prostoru je devětkrát menší v porovnání s prostorem městským. 1 Venkovské kraje (Vysočina, Jihočeský kraj) mají nižší hustotu obyvatel, než průmyslové kraje (Obrázek 1, zdroj ČSÚ 2006). Obrázek 1. Hustota zalidnění na 1 km2 podle krajů.

Počet obyvatel

Pozn.: osa X = kraje ČR, osa Y= hustota obyvatel na 1 km2.

Obrázek 2. Hustota populace, obyvatelé na km2

Počet obyvatel

Pozn.: osa X = velikostní kategorie obce, osa Y= hustota obyvatel na 1 km2.

Počet obyvatel venkova (stav, vývoj, migrace) Po roce 1990 počet obyvatel venkovských obcí podle definice ČSÚ roste. Dochází však k velmi výrazné polarizaci venkovských obcí v Česku a to v závislosti na jejich geografické poloze. Zatímco obce v jádrových oblastech nebo dokonce v metropolitním zázemí rostou, obce a s nimi i celé mikroregiony v periferních oblastech (více o vymezení periferních oblastí 1

Podrobné údaje jsou v článku „Venkov nevymírá“ (zdroj - http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6431216).

5   

Musil, Müller nebo Jančák a kol.) z hlediska počtu obyvatel stagnují nebo dokonce dochází k poklesu počtu obyvatel při současném zhoršování socio-demografických ukazatelů v jednotlivých obcích (stárnutí obyvatel, vyšší míra nezaměstnanosti, pokles pracovních příležitostí apod.). Dochází tak k postupně se zrychlující regionální i velikostní diferenciaci. Tabulka 1. Počet venkovských obcí a obyvatel podle velikostních kategorií obcí v ČR ve vybraných letech y Populační velikost obce do 99 100-199 200-499 500-999 1 000-1 999 Celkem venkov Celkem ČR Podíl venkov/ČR (%)

ý

2001 obce obyvatelé 548 38 881 1 113 166 214 2 041 663 416 1 280 893 592 652 903 757 5 634 2 665 860 6 258 10 230 060 90,0 26,1

2005 obce obyvatelé 552 39 133 1 081 161 401 2 012 653 740 1 293 901 546 674 933 856 5 612 2 689 676 6 248 10 220 577 89,8 26,3

2009 obce obyvatelé 503 35 526 1 058 157 802 1 991 651 689 1 330 935 658 700 972 484 5 582 2 753 159 6 249 10 467 542 89,3 26,3

2010 obce obyvatelé 487 34 225 1 056 156 914 1 982 648 331 1 346 947 429 710 989 446 5 581 2 776 345 6 250 10 506 813 89,3 26,4

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ 2002; Lexikon obcí ČR 2005, 2009, 2010, ČSÚ 2005, 2009, 2010 Zpracoval: F. Nohel (ÚZEI)

Ačkoli údaje v tabulce ukazují, že počet venkovských obcí v prvních třech velikostních kategoriích (do 499 obyvatel) klesá, neznamená to, že tyto obce mizí (zanikají). V uvedeném období (2001-2010) zaniklo sloučením pouze 11 obcí, několik jich však naopak vzniklo (oddělením od jiné). Důvodem snižování podílu obcí (i obyvatel) v nejmenších velikostních kategoriích je především růst počtu obyvatel. Obec se díky němu dostává do další kategorie, což je patrné na růstu počtu obcí ve velikosti 500-2 000 obyvatel (a větších). Podle ČSÚ 2 dochází k vylidňování obcí (mikroregionů) v periferních oblastech, které jsou odlehlé a vzdálené od center (ORP). Neprokázalo se, že na vesnici žije stále méně lidí. Od roku 2000 ubývá obyvatel v městském prostoru ve prospěch venkova. Je to částečně dáno rozsáhlou výstavbou rodinných domků a celkovou sub-urbanizací v okolí velkých měst - viz obrázek 3, kde je v mapa se změnou počtu obyvatel podle ORP. Zelené jsou regiony, kde se počet obyvatel snížil žlutě a oranžově, kde se zvýšil, což je nejvíce u větších center (Praha, Brno).

2

ČSÚ vydal soubor třinácti regionálních publikací Postavení venkova v kraji. Tyto publikace popisují venkovské obce a srovnávají je s městským prostorem v každém jednotlivém kraji s výjimkou hlavního města Prahy. Za venkovské jsou zde považovány všechny obce s velikostí do 2000 obyvatel, a dále obce s velikostí do 3000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km2.

6   

Obrázek 3. Změna počtu obyvatel mezi roky 2001 a 2011

Zdroj:

http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/zmena_poctu_obyvatel_ve_spravnich_obvodech_or p_a_hmp_mezi_scitanimi_2001_a_2011_/$File/k1_orp_hmp.pdf

Struktura obyvatel (věková, vzdělanostní) V posledních 20 letech dochází ke stárnutí obyvatelstva. Demografickým stárnutím populace se rozumí růst relativního zastoupení osob ve věku 65 let a více a pokles počtu osob ve věku do 15 let. Se stárnutím obyvatelstva také souvisí zvyšování průměrného věku obyvatelstva a indexu stáří (podíl osob ve věku 65 let a starších k osobám ve věku 0-14 let). Předpokládá se, že proces stárnutí se zrychlí i v první polovině 21. století. Podle věkových skupin je vývoj věkových kategorií patrný v následujícím grafu na obrázku 4. Za 10 let v ČR mírně poklesl podíl obyvatel v produktivním věku, a to na 69,7 % (o 0,3 p. b.) v roce 2011. Zatímco ve městech došlo k poklesu podílu obyvatel v produktivním věku (o 0,8 p. b.), na venkově podíl obyvatel v této věkové kategorii narostl (o 1,0 p. b.). Podíl obyvatelstva v nejmladší věkové kategorii poklesl o 1,7 p. b., k úbytku podílu došlo ve větší míře ve městech, obdobně, s nižším úbytkem podílu se však musel vyrovnat také venkov. Naopak podíl obyvatel poproduktivního věku narostl o 2,1 p. b., s jeho nárůstem byla konfrontována více města než venkovské oblasti. Vzhledem k prakticky vyrovnanému podílu obyvatel produktivního věku ve městech a na venkově a vyššímu podílu obyvatel předproduktivního věku a nižšímu podílu obyvatel poproduktivního věku na venkově lze konstatovat, že věková skladba obyvatel venkova je nepatrně příznivější než ve městech. 7   

Obrázek 4. Vývojový trend dvou věkových kategorií v ČR (bez Prahy)

Zdroj data ČSÚ

Ukazuje se, že za posledních 10 let došlo k mírnému srovnání věkového složení obyvatel ve městech a na venkově, nicméně stále přetrvávají disproporce. Kategorie nejmenších obcí nadále vykazuje nejméně příznivou věkovou skladbu, stejně jako v případě ostatních kategorií venkovských obcí se však ani v ní neprojevilo stárnutí populace v takové míře jako v případě obcí městských. Obrázek 5. Věková struktura obyvatel podle velikosti obce v roce 2001

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ 2002.

8   

Obrázek 6. Věková struktura obyvatel podle velikosti obce v roce 2011

Zdroj: SLDB 2011, ČSÚ 2012.

Málo příznivá věková struktura obyvatelstva (málo dětí a lidí v produktivním věku) je jeden z hlavních problémů pro celý venkov a neblaze se promítá zejména v malých odlehlých obcích, nelze ovšem říci, že nepříznivá věková struktura je pouze problém venkova, ve městech je struktura velmi podobná. PRV nemá potenciál zvrátit nepříznivý vývoj věkové struktury v ČR. Podle velikosti obce a v horizontu posledních 10 let můžeme vidět vzrůst středního vzdělání na venkově (u malých obcí) a vysokoškolského ve městech (velkých obcí). Tabulka 2 uvádí Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle velikostních skupin obcí a úrovně vzdělání v ČR (rok 2001 a 2011).

9   

Tabulka 2. Struktura vzdělání podle velikostních kategorií obcí v roce 2011 střední vč. úplné střední Obyvatelstvo základní vč. vyučení (s maturitou) VysokoÚdaje podle velikostních skupin ve věku 15 a a vyšší školské neukončeného (bez obcí více let maturity) odborné[1] k 26.3.2011 celkem[2] 9 034 544 1 574 856 2 963 972 2 794 996 1 117 830 v tom do 199 obyvatel 157 836 35 629 64 378 40 159 10 459 obce 200 až 499 obyv. 560 580 120 051 227 416 147 383 37 760 500 až 999 obyvatel 799 740 163 286 315 868 219 098 62 304 1 000 až 1 999 obyv. 860 618 170 179 326 225 244 928 75 849 2 000 až 4 999 obyvatel 1 021 373 200 973 374 854 296 354 97 004 5 000 až 9 999 obyvatel

Bez vzdělání 47 253 1 083 3 810 5 098 6 391 6 220

825 318

152 412

290 467

255 003

84 476

4 132

10 000 až 19 999 obyvatel 830 341

146 150

271 908

269 419

92 824

4 261

20 000 až 49 999 obyv. 50 000 až 99 999 obyv. 100 000 a více obyvatel

179 908 153 958 252 310

336 754 277 996 478 106

349 601 293 179 679 872

126 078 116 186 414 890

5 134 4 556 6 568

1 051 570 902 286 2 024 882

Údaje podle velikostních skupin Obyvatelstvo základní vč. střední vč. úplné střední Vysoko(s maturitou) školské ve věku 15 a neukončeného vyučení obcí a vyšší (bez více let maturity) odborné[1]

bez vzdělání

k 1.3.2001 celkem

8 575 198

1 975 109

3 255 400 2 431 171

762 459

37 932

v tom do 199 obyvatel obce 200 až 499 obyvatel 500 až 999 obyvatel 1 000 až 1 999 obyvatel

172 505

54 810

75 141

33 986

5 820

957

550 786 741 342 754 068

162 487 207 082 202 117

244 828 325 886 322 555

114 642 164 568 179 036

19 507 31 467 37 376

3 353 4 723 5 417

2 000 až 4 999 obyvatel

926 023

239 472

384 634

233 770

53 508

5 089

5 000 až 9 999 obyvatel 10 000 až 19 999 obyv. 20 000 až 49 999 obyv. 50 000 až 99 999 obyv. 100 000 a více obyvatel

747 431 805 149 1 012 382 1 036 357 1 829 155

177 590 179 217 219 594 224 816 307 924

300 729 305 099 367 906 370 156 558 466

207 902 242 633 316 629 318 307 619 698

50 051 65 286 92 470 99 589 307 385

3 085 3 519 3 610 4 274 3 905

Zdroj: ČSÚ Vývoj ekonomiky (HDP) Zásadním ukazatelem stavu venkova je jeho ekonomický rozvoj, který lze vyjádřit HDP na obyvatele. Nejmenší územní jednotka, která nese informaci o HDP na obyvatele je kraj. Ukazatel HDP za menší jednotky je již z metodického hlediska velmi nespolehlivý a je velmi zatížený chybou způsobenou tvorbou HDP podle sídla podniku a nikoliv podle míst jednotlivých provozoven. Prostorové rozložení ekonomických činností se vyznačuje významnou setrvačností v čase, protože je i dodnes formováno strukturami vzniklými v historii. Tyto struktury do značné míry předurčily charakter ekonomických aktivit v daném regionu. Z tohoto důvodu regiony málo ekonomicky aktivní vykazují nižší hodnoty HDP na obyvatele než regiony s vyšším zastoupením progresivních sektorů ekonomiky (hi-tech průmysl, znalostně náročné služby a 10   

kvartér). Dalším faktorem, který se výrazně podílí na míře ekonomické aktivity jednotlivých regionů, je vývoj a změny struktury ekonomických činností. Regiony zatížené strukturálními změnami a současně i poškozeným životním prostředím vykazují nižší hodnoty HDP, vyšší míry nezaměstnanosti a menší počet nových pracovních příležitostí v moderních odvětvích. Naopak regiony s pestrou odvětvovou strukturou mají lepší předpoklady pro vznik nových pracovních příležitostí v progresivních oborech. Regionální HDP do roku 2009, kdy byla ČR zasažena globální ekonomickou krizí, meziročně rostlo, v roce 2009 pak byl u všech regionů zaznamenán jeho pokles a v současné době HDP meziročně mírně roste. Celkově v roce 2011 (ČSÚ) vzrostl HDP ve stálých cenách o 1,7 %, přičemž v průběhu roku postupně ztrácel na tempu. Tahounem ekonomiky je celoročně zpracovatelský průmysl, přestože i zde se meziroční přírůstky během roku 2011 snižovaly. Stabilně nadprůměrné výsledky zaznamenalo také odvětví dopravy a skladování, naopak v roce 2011 výrazně klesla ekonomická výkonnost stavebnictví. Obrázek 7. Vývoj HDP na obyvatele v krajích v letech 2005 – 2009

HDP není jednoznačný indikátor rozvoje, protože spotřeba domácností, investice soukromých domácích firem, vládní nákupy a saldo zahraničního obchodu nemusí být pro lokální ekonomiku vypovídající ukazatel. Otázka chudoby Riziko chudoby je jedním z klíčových ukazatelů pro plánování nového PRV.

11   

Je zřejmé, že definic chudoby je celá řada 3 . V ČR jsou používány objektivní metody s využitím údaje o tzv. životním minimu. Česká Republika stále patří mezi nejvíce rovnostářské země na světě. Podle údajů Eurostatu z roku 2010 má ČR nejnižší podíl chudých v populaci z celé EU (Zdroj: Eurostat: Living Condition in 2008, Newsrealese 10/2010 – 18 January 2010). Rozdíly mezi městem a venkovem: 1. S použitím subjektivních metod měření (dotaz na názory respondentů) s využitím měření CSP (Centre for Social Policy), které je součástí European Social Survey, nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v subjektivní chudobě mezi městem a venkovem (Zdroj: European Social Survey 2008) 2. Objektivní s ohledem na výši příjmů domácností. Existující příjmové rozdíly mezi městskými a venkovskými domácnostmi jsou vysvětlitelné především s ohledem na vyšší příjmy domácností ve velkých městech. Rozdíly mezi venkovem a malými městy jsou marginální (Zdroj: Šetření životních podmínek domácností SILC 2010). V obcích nad 100 tis. obyvatel je identifikováno 0,5 % obyvatelstva pod úrovní životního minima, u menších obcí jsou již rozdíly velmi malé. Nejvyšší podíl se nachází ve městech s velikostí 10-49.9 tis. (2,0 %) a nejnižší v obcích s 1-4,9 tis. obyvatel (1,2 %). V obcích do 999 obyvatel je 1,3 % obyvatel pod hranicí minimálního příjmu. Z uvedeného vyplývá, že v současné době nepředstavuje úroveň chudoby v ČR významný problém (alespoň v relativním pojetí ve srovnání s ostatními státy). Současně nutno přihlédnout k identifikovaným trendům (např. vývoj nezaměstnanosti, příjmů na venkově), které mohou zejména v malých obcích riziko chudoby zvyšovat v budoucnu. Rozpočty obcí Příjmy obecních rozpočtů jsou tvořeny ze čtyř zdrojů. Jedná se o příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a dotace. Daňové příjmy jsou určeny zákonem o rozpočtovém určení daní. V letech 2001-2007 byly tyto částky do jednotlivých obcí rozdělovány na základě koeficientu velikostní kategorie a prostého počtu obyvatel v obci. Po novelizaci zákona v roce 2008 jsou do výpočtu zahrnuty další faktory – prostý počet obyvatel, výměra katastrálního území obce a násobek postupných přechodů. Mimo tento podíl na daních (rozděluje se celkem 21,4 % ze státem vybrané DPH, DPPO a DPFO) obec získává 100 % daní z nemovitosti, daní z příjmu PO placené obcí a část daní z příjmů FO. Ani současný systém nevede k rovnoměrnému rozdělování příjmů pro obce podle velikostních skupin. Např. obce ve velikostních kategoriích do 10 tis. obyvatel tvoří 97 % z celkového počtu obcí v ČR, žije v nich ale pouze 46,4 % obyvatel a obdrží pouze 27 % sdílených daní. Na druhé straně v 5 největších městech žije 19,7 % obyvatel, ale jejich podíl na sdílených daních činí 45,81 %. 3

Neexistuje „správná“ či „vědecká“ definice chudoby, o níž by se dosáhlo obecného konsensu, stejně jako neexistuje jediný obecně přijatý způsob jejího měření. Měříme vždy jen určitý koncept chudoby a způsob, jímž je chudoba definována, určuje nejen, kdo je chudý, ale i její rozsah ve společnosti. Je to dáno tím, že chudoba je politickým konceptem, sociálním konstruktem s výraznými politickými a normativními konotacemi (Mareš & Rabušic 1996: 298)

12   

Ze způsobu výpočtu je pochopitelné, že tyto příjmy jsou závislé především na velikosti obce (počtu obyvatel), ale při přepočtu na jednoho obyvatele jsou viditelné další rozdíly, které ukazuje následující tabulka 3. (V = venkovské obce, M = města). Tabulka 3. Veřejné rozpočty *) v letech 2003 – 2008 (roční průměr), podle krajů a ČR celkem

Zdroj Ministerstvo financí, publikováno v článku Venkov nevymírá, Datum: 2. 6. 2010, zdroj: OF 1/2010, rubrika: Regiony, link http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6431216

Daňové příjmy tvoří cca polovinu příjmů obcí (v roce 2010 to bylo 47 % všech obecních příjmů), dalším významným zdrojem příjmů jsou dotace (v roce 2010 tvořily 38 % příjmů obcí). Nedaňové a kapitálové příjmy doplňují celkový rozpočet zbývajícími 15 %. Průměrná výše daňových příjmů v roce 2010 podle velikostních skupin obcí (obrázek 8) ukazuje, že daňové příjmy u menších obcí do 5000 obyvatel jsou v přepočtu na 1 obyvatele nižší, než u obcí nad 5000. Podle grafu je taky patrné, ž nejméně financí se ukazuje u středních obcí (1000 – 5000 obyvatel), což napovídá, že se zde nedostává finančních prostředků. V první polovině roku 2011 Parlament ČR zahájil projednávání nového návrhu zákona o rozpočtovém určení daní s cílem zmírnit rozdíly v úrovni příjmů na hlavu mezi největšími městy a nejmenšími venkovskými obcemi. V roce 2012 se připravuje komplexní novela zákona o rozpočtovém určení daní a tedy i pravidel pro tvorbu veřejných rozpočtů.

13   

Obrázek 8. Daňové příjmy na obyvatele v roce 2010

Veřejná správa v ČR Veřejná správa je v současnosti v ČR vykonávána orgány státní správy a územně příslušnými samosprávními celky (kraje a obce) – samosprávou. Organizační struktura a působnost krajů jsou stanoveny především v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích. Také činnost krajů se člení na výkon státní správy v přenesené působnosti (tato je u všech krajů shodná) a na zabezpečení úkolů veřejné správy ve vlastní působnosti. K tomu přibývají některé další kompetence, protože kraj je pověřen dohledem nad obcemi na jeho území a obecně je činný jako druhá instance pro správní akty (v přenesené působnosti) obcí (ve vlastní působnosti). Rozsah úloh státní správy, kterými jsou obce pověřovány v přenesené působnosti na základě zákona a z něj vycházejících předpisů, není naproti tomu u všech obcí shodný. Naopak jsou rozlišovány tři kategorie obcí: • obce s rozšířenou působností (§ 66 zákona 128/2000 Sb., zákon 314/2002 Sb., vyhláška 388/2002 Sb.), v současné době existuje 205 obcí s rozšířenou působností. (obce III. stupně) • obce s pověřeným obecním úřadem (§ 64 zákona 128/2000 Sb., zákon č. 314/2002 o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, vyhláška 388/2002 o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních úřadů s rozšířenou) (obce II. stupně) •

obce (§ 61 I a) zákona 128/2000 Sb.) (obce I. stupně)

Obce s rozšířenou působností vykonávají následující agendy: • evidence obyvatel, • vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů, • evidence motorových vozidel, • živnostenské oprávnění, • výplata sociálních dávek, • sociálně-právní ochrana dětí, • péče o staré a zdravotně postižené, • vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochrana životního prostředí, • státní správa lesů, myslivosti a rybářství, • doprava a silniční hospodářství (silniční správní úřad, stanovení místní úpravy provozu dopravním značením atd.).

14   

Pověřené obecní úřady plní řadu úkolů například na úseku ochrany přírody a krajiny, volebních záležitostí, krizového řízení, rozhodují ve věcech týkajících se zásahu do pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku aj. Tabulka 4 Počet okresů, obcí, ORP, OPÚ a průměrná míra nezaměstnanosti v krajích ČR v roce 2010

Kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem

Okresy

Obce 7 7 3 5 4 6 5 4 7 12 7 5 4 76

623 673 132 448 215 299 398 451 501 1 145 354 704 305 6248

Obce s  rozšířenou  působností  17 21 7 15 10 22 13 15 15 26 16 15 13 205

Obce s  pověřeným  obecním úřadem  38 35 15 35 21 30 21 26 35 56 30 26 25 393

Průměrná  registrovaná míra  nezaměstnanosti * 9,8 12,2 12,3 9 11,5 12,9 13,2 11,2 10,2 9,6 14,3 12 11,2 11,5

8.1 Problémy a výzvy Rozvoj venkova jako priorita je zpracovaná z pohledu života a podnikání na venkově, nejsou zde zahrnuty problémy ochrany okolní krajiny, které spadají do priorit 4 a 5. Ochrana a zlepšení ekosystémů a posílení užívání zdrojů a přechod na hospodaření s nízkým uvolňováním uhlíku. Hlavní problémy venkova specifikuje například materiál Svazu měst a obcí: „Je potřeba si uvědomit, že venkovské obce jsou z hlediska regionální i kohezní politiky velmi specifickým tématem k řešení. Analýza potřeb obcí ukázala, že jakákoliv rozvojová činnost malých obcí je v současné době závislá především na dotacích – pokud obec dotaci nezíská, je pravděpodobné, že se projekt neuskuteční. Mezi hlavní problémy, které je třeba v těchto obcích řešit v první řadě, lze zařadit i takové věci jako udržení obyvatel v obcích – zabránění dalšímu zhoršování demografické struktury (zejména v odlehlých oblastech, kde se neprojevuje sub-urbanizace), složitosti ve vlastnických vztazích pozemků, malá aktivita místních lidí podílet se na rozvoji obce, zajištění pracovních příležitostí či zadluženost některých obcí, které nejsou s to evropské projekty spolufinancovat a tudíž u nich prostředky kohezní politiky ztrácejí na atraktivnosti. Integrovaný přístup řešení problémů by byl vítán, v této situaci je z finančních důvodů prakticky nerealizovatelný. Značné rezervy jsou také v připravenosti na rozvoj digitální agendy a ICT, kdy se mnohé menší obce staví k celé problematice prozatím spíše rezervovaně.“ 4 .

4

Zdroj :http://www.smocr.cz/cz/obce-a-evropa/co-trapi-obce-a-mesta-v-ceske-republice.aspx

15   

Mezi nejdůležitější tematické rozvojové priority byly v rámci Analýzy potřeb obcí po roce 2013 z hlediska kohezní politiky zařazeny následující oblasti:           

Integrovaný přístup k řešení problematiky venkova na všech úrovních Dopravní infrastruktura, obslužnost a mobilita obyvatel Budování čistíren odpadních vod a nakládání s odpady Ochrana přírody a krajiny Zabezpečení základních služeb pro venkovské obyvatelstvo s ohledem na demografickou situaci a vývoj Konkurenceschopné a krajinotvorné zemědělství a lesnictví Diverzita ekonomických aktivit a podnikání na venkově Efektivní a moderní místní správa Partnerství, spolupráce a participace v malých obcích ve všech úrovních venkovského života Využití přírodního a kulturního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu Efektivní, racionálně členěné a finančně pokryté dotační možnosti pro malé obce

Identifikované potřeby obcí budou částečně východiskem návrhu opatření PRV. Pro rozvoj venkova jsou relevantní všechny zmíněné oblasti, však zásadní je rozdělit problémy na to, co je možné podpořit z EAFRD, a co bude řešit jiný rezort. Celkově se ale musí stavět na zjištěných potřebách venkova a vědět, že řešení bude provázané s dalšími zdroji financí tak, aby byla efektivně dosažena žádoucí kvalita života na venkově. Pracovní skupina se shodla na tom, že není cílem PRV pokrýt kompletní vybaveností všechny obce, ale cílem je dosáhnout efektivní a vyrovnané příležitosti pro podporu tam, kde je to nejvíce potřeba.

8.1.1 Nízká vybavenost venkova a kvalita života obyvatel Vybavenost venkova lze dělit do tří relativně nezávislých systémů: (1) Dopravní vybavenost venkova je tvořena jak sítí komunikací různého řádu, tak i vybavením veřejnou dopravou a její intenzitou. (2) Technická vybavenost venkova zahrnuje vodohospodářskou infrastrukturu, zásobování plynem, elektrickou energií, likvidaci komunálního odpadu a také možnosti připojení k internetu na venkově. (3) Občanská vybavenost venkova pak zahrnuje jak tržní, tak i netržní zařízení služeb pro obyvatele od školy, přes zařízení sociální péče až po vybavenost obchody a dalšími službami. Z analýzy uveřejněné na stránkách Svazu měst a obcí (SMO) vyplývá, že venkov trápí zanedbaná dopravní infrastruktura a požadavky na čištění odpadních vod. Zemědělství již dávno není na venkově dominantní ekonomickou činností. Stále větší část obyvatelstva dojíždí za prací mimo své bydliště. Na významu nabývá cestovní ruch, svoji roli si udržuje specifický český fenomén v podobě chatařství a chalupářství. Vedle možností připojení na plyn, vybavení kanalizací s čistírnou odpadních vod či veřejného vodovodu je důležitá úroveň občanské vybavenosti tj. přítomnost mateřské školky, školy, lékaře a dostupnost pečovatelských služeb. 16   

Přibližně 80 % obcí má méně než 1 000 obyvatel, kde jsou nejvážnější potíže se zajišťováním základních služeb pro obyvatelstvo, což je způsobeno nákladností zajišťování služeb a způsobem přerozdělovaní daňových příjmů do místních rozpočtů 5 . Necelá polovina obyvatel ČR není dle šetření spokojena s dopravní obslužností. Největším problémem je nedostatečná vodohospodářská infrastruktura (vodovody, kanalizace), kterými by měly být vybaveny všechny obce a zlepšení dopravní dostupnosti malých odlehlých obcí. Naléhavé je rovněž udržet v místě školy a zajistit dostupnost lékařské pomoci. Problém pošty a policie je specifická problematika dalších rezortů. Vybavenost technickou infrastrukturou je nejnižší v nejmenších obcích (do 199 obyvatel), což vychází z nedostatku finančních prostředků na její vybudování. Pojem kvalita života má multidimenzionální charakter, obsahuje sociální, environmentální a ekonomickou dimenzi. Dimenze socio-kulturní a služeb zahrnuje jak „měkké faktory“, resp. komponenty jako život v komunitě, tradice, sociální infrastruktura a soudržnost, tak hmotné či tvrdé faktory, jako jsou stavby. Také zahrnuje základní služby pro činnosti ve volném čase a všeobecně pro život obyvatelstva venkova. Environmentální dimenze zahrnuje ochranu ale i využití životního prostředí a historického dědictví mimo města. Pojem prostředí zahrnuje vedle biofyzikálních faktorů a krajiny taky působení a přeměnu lidmi jako správci území a místními obyvateli. Rozdíly v kvalitě života ve velmi malých venkovských obcích a stejně tak i ve velmi malých venkovských sídlech, které jsou součástí větší obce, ve srovnání s předpoklady kvality života v městském prostředí spočívají v celé řadě vzájemně souvisejících procesů. Při celkovém působení jednotlivých procesů, které ovlivňují kvalitu života, může dojít k poklesu kvality života pod individuální limitní podmínky, kdy nastává odchod aktivního obyvatelstva z venkova, za vyššími příjmy nebo jinými faktory kvality života do měst. Nízká vybavenost venkova je jednou z nejrozsáhlejších potřeb venkova, kdy můžeme očekávat, že nebude z prostředků PRV možné ji zcela naplnit. Hrozba chudoby, sociálního vyloučení a napětí ve venkovských regionech Jak bylo zmíněno v úvodu, v ČR je chudoba na relativně nízké úrovni, avšak dynamika vývoje ekonomiky a zaměstnanosti na venkově (zvláště pak v malých obcích) naznačuje, že chudoba může být v budoucnu na venkově problémem (zejména pak u stárnoucího obyvatelstva v malých obcích). Z jednotlivých kategorií zaměstnaných dominují zaměstnanci, jež tvoří více než tři čtvrtiny zaměstnaných jak na venkově (77,7 %), tak ve městech (77,4 %). Podíl zaměstnavatelů je vyšší ve městech (3,8 %) než na venkově (3,0 %), přičemž výraznější rozdíl vzniká při porovnání kategorií nejmenších obcí (do 199 a do 499 obyvatel), kde tento podíl činil shodně 2,7 %, s kategorií největších měst (4,3 %). Podíl osob pracujících na vlastní účet je na venkově celkem (12,9 %) prakticky shodný s městy (12,7 %). Nejvyšší je (zdánlivě paradoxně) v nejmenších obcích a v největších městech (13,9 % a 15,4 %) – je však zřejmé, že se zde zásadně mění obor podnikání těchto osob (v malých obcích jsou to ve značné míře 5

Škarabel, I., Nunvařova, S., Novak, J., Třebicky, V., Metodika zavádění managementu rozvoje

http://is.muni.cz/th/100436/esf_m/DP_Martin_Vaculik.pdf, Centrum pro komunitni praci: Přerov, 2006. s. 7. Dostupny na

17   

soukromí zemědělci, jejichž podíl je ve velkých městech zanedbatelný, a podnikání se zde zaměřuje více na služby aj.). Zvýšené riziko chudoby na venkově může být odvozeno od nižších průměrných příjmů a nižší zaměstnanosti na venkově zejména v malých obcích (viz, kapitola 8.1.2), než jsou ve městech. Tento závěr také podporují další ukazatele jako index zaměstnatelnosti, který je na venkově poloviční proti městu (viz kapitola 8.1.2 a příloha) 8.1.2 Situace na trhu práce – zaměstnanost, nezaměstnanost, podnikatelská struktura venkova Ekonomické rozdíly mezi městem a venkovem stále existují, ale různí se. Zejména v okolí velkých měst, kde probíhá intenzivní bytová výstavba, se rozdíly zmenšují. Na venkově je vyšší míra nezaměstnanosti (především osob nad 50 let a žen), nižší ekonomická aktivita obyvatelstva, menší nabídka pracovních míst a tyto hodnoty mají synergický efekt. Podle údajů Ministerstvo práce a sociálních věcí se vloni celorepublikově snížila nabídka volných pracovních míst. Zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadů práce v průměru 33 tisíc volných pracovních míst, což je přibližně o 12 tisíc méně než v předchozím roce. Ve venkovském prostoru bylo k dispozici zhruba 5300 míst, tedy o celých 26 procent meziročně méně. Průměrná roční registrovaná míra nezaměstnanosti na venkově v roce 2010 dosáhla 10,2 %, kdežto ve městech 8,6 % 6 . Kromě hromadění problémů a stárnutí obyvatelstva v periferních mikroregionech vede neuspokojivá situace na trhu práce ke kumulaci počtu dlouhodobě nezaměstnaných a následně k riziku šíření sociálně-patologických jevů. Situace na trhu práce Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva dosáhl v roce 2011 na venkově celkem stejné hodnoty jako ve městech, tj. 49,0 %. Ve srovnání s rokem 2001 došlo obecně k poklesu tohoto podílu, přičemž ve městech byl úbytek výraznější (o cca 3 p. b., na venkově „pouze“ o 0,3 p. b.). V nejmenších obcích (do 199 obyv.) je i nadále podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva nejnižší (47,6 %) v rámci všech velikostních kategorií obcí. Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva je nadále vyšší na venkově (46,2 %) než ve městech (44,1 %), tedy o cca 2 p. b. Celkový rozdíl není dramaticky rozdílný, rozdíly jsou spíše v druhu zaměstnání a podnikání, kdy na venkově jsou více uplatněny ty obory, které přináší menší příjmy (zemědělství, průmysl), podrobnější informace jsou uvedeny v příloze této analýzy (tabulka 1). Míra zaměstnanosti (podíl zaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15-64 let) v ČR v období 2001-2011 poklesla z 66,6 % na 63,4 %. Na venkově i ve městech nyní dosahuje stejné hodnoty (tedy uvedených 63,4 %). I nadále je míra zaměstnanosti v kategorii nejmenších obcí nejnižší (62,6 %) a ve skupině největších měst nejvyšší (64,1 %).

6

Zdroj ZZ 2010, O. Přibilík „Nezaměstnanost v našem zemědělství roste“.

18   

Podklady pro výpočet ukazatele pracovních míst 7 nabízí přehled v příloze. Na venkově žilo v roce 2001 zhruba 1 193 tis. zaměstnaných osob (zhruba ¼ všech zaměstnaných osob), celkový počet pracovních míst na venkově však činil pouze 741 tis., což je zhruba 1/6 všech pracovních míst. Míra zaměstnatelnosti je ve venkovském prostoru nízká (0,56), pracovní uplatnění na venkově má šanci najít jen zhruba polovina tamních pracovních sil. Ve městech pak dosahuje hodnoty 1,01, takže tento prostor umožňuje najít pracovní uplatnění pro všechny „své“ zaměstnané i nezaměstnané osoby. Napříč velikostními kategoriemi obcí vykazuje ukazatel lineárně rostoucí trend, hodnoty vyšší než 1 dosahují až obce s 10 tis. a více obyvateli. Při sektorovém členění je evidentní, že zemědělství má průběh míry zaměstnatelnosti v závislosti na velikosti obce mnohem vyrovnanější (obrázek 9). Ukazatel narůstá s velikostí obce od hodnoty 0,70 do hodnoty 1,03 a rozdíl mezi venkovem a městy je ve srovnání s ostatními sektory pouze mírný (0,89 vůči 0,97). Zemědělství tak lépe absorbuje potenciální místní pracovní sílu přímo v místě než ostatní sektory. S velikostí obce narůstá míra zaměstnatelnosti mnohem strměji jak pro sektor služeb, tak především pro sektor průmyslu a stavebnictví (obrázek 9). Hodnoty tohoto ukazatele vykazují pro města téměř dvojnásobné hodnoty než pro venkov.

Obrázek 9: Míra zaměstnatelnosti podle odvětví 1,40

Míra zaměstnatelnosti

1,20 1,00 0,80

zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl, stavebnictví služby

0,60 0,40

ví ce a

99 99 9

10 00 00

až 50 00 0

až

49 99 9

19 99 9 20 00 0

až

10 00 0

až

99 99

49 99 50 00

až

19 99 20 00

až

99 9 10 00

až 50 0

až

19 9 20 0

až

99 10 0

do

49 9

0,20

Zdroj: SLDB 2001

7

Ukazatel počtu pracovních míst se vypočítá podle vzorce: zaměstnané osoby - vyjíždějící osoby za prací (mimo obec) + dojíždějící osoby za prací (mimo obec). Tento ukazatel lze spočítat pro různé regionální úrovně i odvětvové struktury. Z něho vychází i nově zkonstruovaný ukazatel míry zaměstnatelnosti - vyjadřující, kolik pracovních míst připadá na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele.

19   

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo na venkově je z velké části závislé na pracovních nabídkách z měst, samotný venkov není schopen vygenerovat dostatečný počet pracovních míst pro vlastní obyvatelstvo. Z hlediska soběstačnosti vychází nejlépe pro venkov pracovní místa v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Úroveň příjmů je na venkově nižší než ve městech (v roce 2010 dosahovali venkované 89,9 % hrubých a 91,0 % čistých příjmů obyvatel měst). Struktura příjmů je přitom prakticky shodná. V období 2006-2010 (toto srovnání umožňuje uvedený datový zdroj) nedošlo k prohloubení rozdílů v úrovni příjmů venkova a měst, disparita se mírně snížila (o 1,7 p. b. při hodnocení hrubých, resp. 2,1 p. b. čistých příjmů). Hlavní ukazatele, v nichž se prolíná demografický vývoj se situací na trhu práce, se vyvíjely v ČR v letech 2001-2011 nepříznivě. Ekonomická aktivita a míra zaměstnanosti poklesly ve městech více než na venkově, takže celkové rozdíly mezi venkovem a městy prakticky zmizely. Při detailnějším pohledu na jednotlivé kategorie je však zřejmé, že nadále přetrvává nepříznivá situace v nejmenších obcích. Nárůst nezaměstnanosti pak postihl ve větší míře venkov, míra nezaměstnanosti na venkově byla v roce 2011 mírně vyšší než ve městech. Ukazuje se, že zemědělství hraje na venkově stále ještě důležitou roli zaměstnavatele, nicméně jeho vliv slábne. Čím menší bude role zemědělství jako zaměstnavatele (a nebude nahrazována jiným oborem podnikání, vytvářejícím pracovní místa přímo ve venkovském prostoru), tím více se bude posilovat závislost venkova na městech z pohledu zaměstnanosti. Obdobně je tomu s příjmy. Příjmy ze závislé činnosti jsou na venkově nejvýznamnější a lze meziročně zaznamenat mírný nárůst. Příjmy z podnikání naproti tomu stagnují. Životaschopný venkov se do značné míry odvíjí od rozvoje malého a středního podnikání v tomto prostoru. Ekonomická aktivita nepřímo vyjádřená v počtu pracovních příležitostí se rozvíjí v převážně rurálních regionech ve srovnání obtížněji. Např. v kraji Vysočina (jediný rurální region) je nejméně mikropodniků na 1000 obyvatel (15,9), zatímco v přechodových regionech tento ukazatel vykazuje hodnoty v rozmezí 16,9 - 21,9. PRV může ovlivnit účelně trh práce podporou podnikatelských aktivit, významnou roli sehrál také LEADER, který v programových cílech Strategického plánu MAS většinou měl zařazen cíl zvýšit ekonomickou aktivitu obyvatel, diverzifikaci podporou „podnikání v místě“ formou jarmarků místních potravin aj. produktů. Projekty realizované s pomocí metody LEADER jsou tematicky obdobné akcím realizovaným v jiných programech. Hlavním přínosem metody LEADER je způsob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemně propojeny. Vývoj zaměstnanosti naznačuje, že na venkově se projevuje negativní trend výrazněji než ve městech (kde zaměstnanost klesala pomaleji). Také index zaměstnatelnosti je ve městech výrazně vyšší. Z toho lze usoudit, že venkovské obce (zvláště pak malé obce) si zaslouží pozornost v oblasti podpory ekonomických aktivit a růstu počtu pracovních míst.

20   

8.2 Příčiny problémů Přehled problémů Následující schéma přináší přehled problémů venkova a jejich příčin, tak jak byly posouzeny v pracovní skupině při přípravě programu PRV 2014 - 2020. V následujících kapitolách jsou potřeby řešit problémy venkova členěny podle těchto kapitol: -

Nízká vybavenost Méně příznivá situace na trhu práce Zachování tradic a památek venkova

Obrázek 10. Schéma Hlavní problémy venkova a jejich příčiny, metoda LEADER – které příčiny problémů je schopna řešit

8.2.1 Příčiny nízké vybavenosti obcí a kvality života Nejčastějšími příčinami problémů občanské vybavenosti venkovských obcí je nedostatek vlastních finančních prostředků, kdy obecně se dá říct, že s klesajícím počtem obyvatel v obci rozpočtové náklady na obyvatele rostou (např. čištění vod). K této skupině faktorů můžeme přidat také problém obtížného přístupu k úvěrům a dalším finančním službám (malé obce s malým rozpočtem často „nedosáhnou“ na určitou možnost podpory z důvodu nutného spolu- nebo před-financování). 21   

Nízké zalidnění, poloha a specifika sídlení struktury venkova způsobují vyšší náklady na obyvatele u menších obcí (např. na budování sítí a infrastruktury,) - chybí možnosti levnějších alternativních řešení (někdy legislativní a normativní překážky). U obcí v periferní odlehlé poloze může být dojížďka za službami či za zaměstnáním problematická jak z hlediska ekonomický nákladů tak i z hlediska doby dojížďky. Velmi významným faktorem, který se podílí na nižší úrovni kvality života na venkově, je rozdrobená struktura veřejné správy a rozdrobená struktura osídlení. Na rozdíl od sousedních států, v Česku z historických důvodů existuje velmi vysoký podíl velmi malých obcí a současně se venkovské obce, které mají větší počet obyvatel, dále dělí na územně oddělená venkovská sídla, pro která musí také obec zajistit základní služby. Další příčina je v rovině správní, kdy u malých obcí jsou neuvolnění i představitelé obcí (kteří se své funkci věnují pouze v omezené době po svém zaměstnání), a tím o jejich nižší kapacitu věnovat se potřebám obce. Horizontální limity – nižší vybavenost obcí je dána existencí horizontálních přístupů a limitů pro velké i malé obce. Zřízení občanského vybavení či služby pro malou obec „naráží“ jednak na překážky ekonomického rázu (není zajištěná dostatečná poptávka, odbyt, náklady jsou vyšší) a jednak rázu legislativního (normy či vyhlášky stanovující určité limity). Konkrétní limitní ukazatele nebo dokonce normy pro úroveň vybavení jednotlivými zařízeními (pošty, zdravotnictví, sociální péče) nejsou vždy explicitně stanoveny, ale mohou být vyjádřeny nepřímo, například minimálním počtem žáků ve třídě. Venkov vyžaduje z těchto důvodů specifický přístup a odlišná řešení. Najít venkovskou alternativu pro „malou školu“, „vícefunkční zařízení se službami“ apod. je často pro konzervativní přístup státní správy poměrně složité. Problémem využití některých zařízení může být také malá aktivita nebo znalost (schopnost) starosty, který ve velmi malých obcích pracuje jako neuvolněný a nemá tedy dostatek znalostí, schopností nebo kontaktů nutných pro efektivní řešení situace. Problém odlišné (nižší) kvality života existuje především u malých a odlehlých obcí, kdy příčinu problému spočívá ještě výrazněji v komplexu jednotlivých příčin, které se v celkovém působení dostanou pod únosnou mez a obyvatelé venkov opouští. Hlavní příčiny jsou následující: - malý počet obyvatel, který může vést: - k nízkému rozpočtu obce a tedy nedostatku financí na veřejnou infrastrukturu - k nízké sociální participaci obyvatel a omezené nebo neexistující sociální kohezi obyvatel venkovské obce. - vyšší vzdálenost od regionálního centra - vysoká míra nezaměstnanosti a dlouhodobá nezaměstnanost - nepříznivé změny v demografické struktuře populace (starší obyvatelstvo s nízkým podílem lidí v produktivním věku) 22   

- záporný přírůstek obyvatel na 1 000 obyvatel středního stavu - a mnoho dalších Naplnění potřeb venkovského obyvatelstva, které zahrnuje hmotné zajištění, individuální zdraví, rodinu a společenský život v obci, je přímo odvislé od dostupnosti občanské vybavenosti v obci a jejím okolí, která významně variuje napříč regiony. Příčiny chudoby, sociálního vyloučení a napětí ve venkovských regionech Jedná se o velmi komplexní fenomén s řadou příčin, jejichž dynamiku není možné v této studii plně postihnout. Ale jak bylo zmíněno již v kapitolách zabývajících se úvodem do problémů venkova, trhem práce, demografickou strukturou, podnikatelskou strukturou atd., je zřejmé, že malé a zejména odlehlé obce jsou zatíženy mimo jiné nižší zaměstnaností, úbytkem obyvatel v produktivním věku -zejména vzdělané části obyvatel – migrací (rychlejší stárnutí obyvatelstva), nižší ekonomickou aktivitou. Již tyto zmíněné vybrané faktory zvyšují riziko většího výskytu chudoby, nebo sociální situace některých obyvatel, která je chudobě blízká. Jak bylo uvedeno v úvodní kapitole, stávající úroveň chudoby je však zatím relativně nízká. 8.2.2 Příčiny méně příznivé situace na venkovském trhu práce Nižší ekonomická aktivita obyvatel je ovlivněna věkovou (podíl produktivního věku na ostatní kategoriích) a vzdělanostní strukturou obyvatel (index vzdělanosti). Při hodnocení lidského kapitálu jako souboru znaků jednotlivců, mezi které patří především vzdělanost obyvatelstva, je možné konstatovat, že obecně vyšší lidský kapitál je koncentrován do městských oblastí, především pak do metropolitních oblastí jednou nebo více vysokými školami. Tam, kde existují jednak univerzitní instituce a jednak také schopností těchto měst nabídnout odpovídající pracovní místa pro uplatnění absolventů těchto škol, dochází k vyšší míře koncentrace obyvatel s vyšší úrovní vzdělaní. To se týky jak samotných měst, tak i jejich bezprostředního venkovského zázemí v denní dojížďkové vzdálenosti, kde dochází k rozvoji sub-urbánních procesů. Tento proces dále prohlubuje vyšší intenzita migrace především mladé populace spojená se změnou bydliště při nástupu na střední nebo vysokou školu, při založení manželství nebo při prvním nástupu do zaměstnání. Tím dochází k prohlubujícímu odchodu vzdělané populace z venkova a k dalšímu zvyšování jak regionálních rozdílů, tak i rozdílů mezi obcemi na velikostní škále. Mezi hlavní příčiny problému podnikatelské struktury venkova patří nedostatek vlastního vstupního kapitálu, lokálně nedostatek lidského kapitálu (pracovní síly s odpovídajícím vzděláním a zkušenostmi), nedostatečné nebo malé zkušenosti v nových podmínkách, postoje místních samospráv a občanů při investičních akcích a funkční vybavenost venkova. Nízká hustota obyvatel, která není příznivá pro některé typy podnikání (služby). S tím souvisí také omezení při využití místních přírodních zdrojů pro energetické účely. Výrazně nižší vzdělanostní úroveň venkovské populace determinuje na straně jedné potenciální rozsah a kvalifikační úroveň jimi zastávaných pracovních pozic, na druhé straně venkovský prostor nabízí ve srovnání s městy málo pracovních příležitostí pro osoby s vyšším vzděláním. Méně příznivá podnikatelská struktura na venkově je v některých případech dána také tím, že venkov nevyužívá svůj velký potenciál, území, lokalitu, která poskytuje příležitost směřovat 23   

výrobu a sekundární efekt z lokální produkce potravin (regionální produkce), vlastní zdroj vody a energie. Nízkoenergetické provozy a obytné budovy nejsou dosud standardem pro obce a efektivita přinášející finance obcím typu „lokální výroba x lokální spotřeba“ je spíše výjimkou než pravidlem. Příčina tohoto jevu je často i v nízké informovanosti a neexistenci poradenského systému pro obce. Obce nejsou dostatečně motivovány ke kontrole efektivního využívání energie. Problémem využití lokální produkce energie jsou často vysoké nároky a obtížné zajištění distribuce energie ve venkovském prostoru. Zatímco distribuce elektrické energie formou přenosové sítě je snadno dostupná, distribuce tepla nebo jiného druhu energie vyrobeného v místních podmínkách je z technologického hlediska obtížná a na venkově s nízkou hustotou potenciálních spotřebitelů málo efektivní. Metoda LEADER je efektivní, v případě, že je cílená a transparentní. To znamená, že venkovská partnerství, která tvoří místní akční skupiny, mají pravidla, která respektují své členy a veřejnost, vyváženě formulují své rozvojové strategie a prostřednictvím spolehlivých subjektů uplatňují různé formy jejích naplnění. Tímto způsobem může příčiny méně příznivé situace na venkovském trhu práce výrazně ovlivnit. Metoda LEADER tak prostřednictvím MAS nabízí venkovským aktérům (obce, mikroregiony, spolky a neziskové organizace, podnikatelé) nástroje a otevřený přístup k formulaci a naplňování strategie rozvoje jejich regionu. Tento přístup zároveň zajišťuje koordinaci na úrovni venkovského regionu, spolupráci při využívání dosažených výstupů a tedy plošný efekt udržitelného a diverzifikovaného rozvíjení obcí a komunit. Partnerství na úrovni venkovského regionu a spolupráce na podkladě toho, čím daný region disponuje, zapojuje všechny, kteří o to mají zájem, do udržitelného a pestrého rozvoje ve prospěch vyšší kvality života. (Zdroj: údaje NS MAS ČR). Tato kapitola shodně s předchozí vysvětluje příčiny horších podmínek na trhu práce a tím i v příjmech obyvatelstva. Příčiny tkví především ve struktuře venkovského osídlení (hustota), příjmech na venkově, lidském kapitálu. U posledních dvou faktorů může PRV hrát důležitou roli, zatímco první faktor je spíše kontextem, který je ovlivnitelný jen nepřímo.

8.3 Rozsah a vývojový trend daného problému rozvoje venkova 8.3.1 Rozsah nízké vybavenosti a kvality života Občanská vybavenost i úroveň pokrytí technickou infrastrukturou je přímo úměrná velikosti obce. Čím menší obec, tím méně prvků vybavenosti zde existuje. Tento fakt je snadno doložitelný statistikami, které však nezohledňují situaci v dalších sídelních částech obcí ani rozsah či kvalitu tohoto prvku. Infrastruktura pro zásobování vodou Malé obce do 500 resp. 200 obyvatel jsou v mnoha případech zcela závislé na lokálních zdrojích vody (studny). Přičemž většina studní na vesnicích patří mezi studny kopané, tj. s relativně malou hloubkou využívající vodu z tzv. mělkých zvodní. Tyto mělké zvodně jsou značně ohroženy dopady klimatických extrémů tedy zejména sucha. To se opakovaně ukazuje na různých místech ČR, kdy dochází k vysychání domovních studní a tím k problémům se zásobováním vodou. Tyto mělké zvodně jsou mnohde také „kontaminovány“ cizorodými látkami, takže v mnoha malých obcích zejména v zemědělsky využívané krajině nesplňuje 24   

kvalita vody v těchto studních parametry pro pitnou vodu (v lepším případě pak nesplňuje pouze parametry pro kojeneckou vodu). Takto malé obce nemají zároveň prakticky možnost získat prostředky pro vybudování potřebné infrastruktury, protože ekonomická efektivnost neumožní čerpat dotace z národních zdrojů Ministerstva zemědělství. Ani pro soukromé investory nejsou tyto obce zajímavé, protože návratnost vynaložených investic i když se často jedná o pouhé jednotky miliónů je příliš dlouhá a pro privátní kapitál nezajímavá. Infrastruktura pro odvádění komunálních odpadních vod Jedná se z hlediska finančního o nejpalčivější problém, protože můžeme rozlišit tyto možné případy, které jsou však vždy velice nákladné na jeden km kanalizace: 1. Obec má vybudovánu fungující splaškovou kanalizaci, ale do odlehlejších částí obce tato kanalizace nedosahuje 2. Obec má vybudovánu splaškovou kanalizaci, ale ta je zcela či z části nefunkční (jedná se spíše o teoretický případ) či poškozená a dochází ke „kontaminaci“ podzemních vod 3. Obec má vybudovánu kanalizaci, kterou „odtékají“ splašky, ale tato kanalizace nemá status splaškové kanalizace – často jde o různé „dešťové“ kanalizace vybudované v rámci akcí „Z“ na které se v rozporu se zákonem postupně napojili obyvatelé obce – takovéto kanalizace opět nesplňují základní technická pravidla a často dochází ke kontaminaci podzemních i povrchových vod. Stejně jako u problematiky vodovodů platí, že pro tyto případy je prakticky nereálné, aby byly splněny podmínky ekonomické efektivnosti pro získání dotace z národních zdrojů a ani pro soukromé investory nejsou tyto případy zajímavé. Infrastruktura pro čištění komunálních odpadních vod 1. Obec má vybudovánu fungující splaškovou kanalizaci, která není zakončena přiměřeným čištěním (tato situace by neměla nastávat, neboť obec od určité velikosti spadá pod Směrnici 91/271/EHS a měla mít vybudováno přiměřené čištění do roku 2010) 2. Obec má vybudovánu jakousi kanalizaci, která není splašková, ale stejně z ní vytékají vody, jež mají jednoznačně charakter odpadních vod – jedná se nejčastěji o případy nelegálního napojení obyvatelstva na tuto kanalizaci a vypouštění nějakým způsobem čištěných, nebo dokonce nečištěných odpadních vod (taková situace by opět neměla nastávat, protože se jedná o nepovolené vypouštění a porušení mnoha různých předpisů) 3. Obec nemá vybudovánu kanalizaci a obyvatelé vypouštějí více či méně lokálně čištěné odpadní vody (např. přepady ze septiků) přímo do recipientu (např. místního potoka) nebo do trativodů, případně nechávají nečištěné odpadní vody „oficiálně nechávají odvážet“ servisní službou ke zlikvidování na blízkou ČOV (bohužel realita bývá často jiná).

25   

Řešení prvních dvou případů je relativně nenáročné, protože se jedná o investičně i technologicky relativně jednoduchá zařízení ať v podobě „technických“ čistíren nebo v podobě technicko-biologických prvků („biologické“ rybníky apod.). Problémem je, že v obou případech jde vlastně o jakési „porušení pravidel“. Podpora by tak měla být oficiálně směřována na zvýšení míry čištění nad rámec směrnice 91/271/EHS (tedy zejména na doplnění zařízení na odstranění živin) či na čištění znečištěných vod z existující „nesplaškové“ kanalizace. Ve třetím případě by měla být podpora směřována buď na zlepšení čištění odpadních vod u zdroje (zejména zase na odstraňování živin) nebo může být podpora využita vybudování systému pro efektivní svoz odpadních vod na existující obecní resp. „veřejnou“ ČOV. Zejména v případech budování systému ke svozu odpadních vod na „veřejnou“ ČOV mohou být eliminovány některé „technologické“ problémy spojené s fenoménem chataření/chalupaření v ČR, kdy dochází k výrazné změně zatížení ČOV v době víkendu a mimo něj či v rekreační sezóně či mimo ni. V těchto případech lze též uvažovat o zapojení Public-Privat-Participation. Vybavenost obcí souvisí s velikostní strukturou obcí. V roce 2006 měla napojení na kanalizační síť s ČOV třetina venkovských obcí. Co se týče plynofikace, počet obcí připojených k sítí se liší: například v Jihočeském kraji jich je napojena třetina, v Jihomoravském kraji pak 93 %. Veřejný vodovod je zřízen téměř v 85 % venkovských obcí, zatímco za celorepublikovým průměrem zaostává Plzeňský a Středočeský kraj. Vybavenost obcí u výše zmíněné infrastruktury roste, ale není uspokojivé, a to zejména tam, kde jsou příjmy obcí nízké (menší obce). Občanská vybavenost Obecně, z celostátního pohledu však platí, že v „celkové“ občanské vybavenosti se situace venkovských obcí mírně zhoršuje (klesá podíl obcí se školou, knihovnou i poštou). Snižuje se podíl obcí s lékařskou ordinací, narostl však podíl obcí s lékárenskými službami a zejména počet bytů s pečovatelskou službou. Vybavenost obcí souvisí s jejich velikostní strukturou. Nejvyšší podíl obcí s mateřskou a základní školou je krajích Moravskoslezském, Zlínském a Olomouckém, nejnižší v kraji Vysočina. Stav přístupu k internetu je znázorněn na mapě (viz příloha, obrázek 3) a v grafu Podíl bytů připojených k internetu podle velikostních skupin (obrázek 11). Dostupnými studiemi bylo zjištěno pouze pokrytí oblasti internetem. Výsledky studie 2012, (Analýza pokrytí venkovských oblastí vysokorychlostním internetem, MZe) ukazují, že: • Lidé žijící v malých obcích používají Internet podobně jako ostatní obyvatelé ČR, i pro ně se stal integrální součástí života. • Obyvatelé malých obcí pociťují častěji deficit spojený s menší rychlostí internetového připojení (z analýzy vyplynulo, že skutečně mají pomalejší připojení) a častěji mají zájem o rychlejší a kvalitnější připojení k Internetu a to i za úplatu. Nicméně tento zájem je relativně malý – deklaruje jej asi jedna čtvrtina obyvatel, což ve svém důsledku vytváří jen omezený potenciál pro nabídku broadbandu na komerční bázi. 26   

• Evropská unie souhlasí s tím, že je funkční a není v rozporu s podporou hospodářské soutěže, jestliže se poskytne finanční podpora pro rozvoj broadbandu v oblastech, kde nyní není k dispozici a kde neexistují ani plány soukromých investorů zavést tuto infrastrukturu v blízké budoucnosti. Provedené výzkumy ukázaly, že to odpovídá situaci v malých obcích v České republice, kde jsou plány soukromých investorů na poskytnutí broadbandu naprostou výjimkou. Zjištění ukazují, že podpora rozvoje broadbandu státem je v současné době v České republice žádoucí vzhledem k existenci tržního selhání. Nicméně obce jako potenciální příjemci této státní podpory o tento program jeví jen velmi malý zájem (jen desetina to považuje za podstatné v horizontu 24 měsíců). Je to jednak proto, že u nich převládá pocit, že připojení k internetu mají občané již zajištěno, že jeho rychlost je postačující a především proto, že považují za důležitější jiné problémy, které musí řešit, jako je dostavba komunikací, kanalizace a podobné investiční akce. Pokud shrneme tato zjištění, můžeme říci, že se ukazuje, že PRV svým zaměřením na malé obce a podmínkami poskytování není vhodným nástrojem k řešení závazku České republiky vyplývajícího ze závěrů Rady pro Konkurenceschopnost z roku 2009. Vhodnějšími nástroji pro řešení této problematiky disponuje MPO. Obrázek 11. Podíl bytů připojených na internet v letech 2001 a 2011, podle velikosti obcí

Zdroj ČSÚ: 8 Přestože je rozvoj venkovské ekonomiky dlouhodobě podporován z veřejných zdrojů, účinky těchto opatření jsou úzce vázané na hospodářský vývoj regionů. Podnikání na českém venkově stále dostatečně nevyužívá potenciál lidského kapitálu, který se zde nachází. V tabulce je uveden přehled celkového přírůstku obyvatel v obcích za 7 let (2004 – 2010) podle velikostní kategorie obcí.

8

http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/podil_bytu_pripojenych_na_internet_pri_scitani_2001_a_2011_podle _velikostnich_skupin_obci/$File/g11.pdf

27   

Tabulka 5. Přírůstek obyvatel v obcích podle velikostních kategorií, v letech 2004 - 2010

do 199 200-499 500-999 1000-1999 2000-4999 5000-9999 10000-19999 20000-49999 50000-99999 100000-999999 1 000 000 a více

2004 670 3732 6323 6639 5152 552 -2580 -5187 -5606 -5585 4990

2005 1383 5177 6968 7402 3867 1523 -988 -1828 -1506 -2535 11039

2006 1664 6198 8482 8397 6874 2627 -1383 -2257 -371 -637 6516

2007 2746 9323 13962 12896 12186 7390 4001 1353 2920 3180 23971

2008 2656 9173 14119 12548 11106 5296 3833 -403 1483 5487 21114

2009 1637 6801 9346 9082 5958 249 -2192 -5595 -2238 408 15815

2010 2388 6621 8467 9955 4491 -257 -1295 -5964 -3140 -3441 8132

Zdroj ČSÚ 8.3.2 Rozsah méně příznivé situace na venkovském trhu práce Podle ČSÚ činil počet zaměstnaných v ČR k 31. 12. 2009 celkem 4 934,3 tis. (pokles o 68,2 tis. oproti roku 2008), v přechodných regionech 4 033,2 tis. (pokles o 75,9 tis.) a v převážně venkovském regionu 241,1 tis. (pokles o 6,7 tis.). V přechodných regionech se nejvyšší počet zaměstnaných nacházel ve Středočeském kraji (601,4 tis.), Moravskoslezském kraji (557,5 tis.) a Jihomoravském kraji (529,7 tis.). Ve srovnání s předcházejícím rokem tedy došlo v regionech k mírnému poklesu počtu zaměstnaných. Nejvíce pracujících v přechodných regionech bylo zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu (1 166,5 tis.), obchodě vč. oprav (503,5 tis.) a stavebnictví (409,3 tis.). Stejné pořadí lze zaznamenat i v kraji Vysočina. Rozložení a růst podnikatelských subjektů (ČSÚ) není rovnoměrný, čím rurálnější je region, tím je ekonomická výkonnost nižší; například nejméně mikropodniků (16 podniků/1000 obyvatel kraje) se nachází v převážně venkovském regionu kraji Vysočina, u kterého bylo současně registrováno snížení na tvorbě hrubé přidané hodnotě, jakož i míře zaměstnanosti (ZZ, 2010). V „nejpostiženějších“ regionech na úrovni jednotlivých obcí existují lokality s mírou nezaměstnanosti 30 – 50 %. Situaci o počtu mikropodniků napříč kraji ČR ilustruje následující tabulka. 9 Obecnými bariérami v diversifikaci do nezemědělských činností patří: nedostatek vlastního vstupního kapitálu (v současnosti nahrazuje PRV). Například Střednědobé hodnocení PRV poukazuje na skutečnost, že venkovská turistika není v ČR dostatečně rozvinuta, její infrastruktura, propagace a doprovodné služby (ubytování, stravování, informační) neodpovídají standardům EU (MTR, 2010).

9

Viz. Zelená zpráva 2010 tab. T 3.2/01

28   

Tabulka 6. Počet mikropodniků na 1 000 obyvatel v krajích ČR k 31.12.2009 T3.2/01 Počet mikropodniků na 1 000 obyv. v krajích ČR k 31. 12. 2009 Převažující činnost CZ-NACE (vybrané činnosti) A B–E F G H I J K L M N O P Q R Celkem

Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl celkem Stavebnictví Velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

Kraj/OECD klasifikace1) PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK PU IR IR IR IR IR IR IR IR PR IR IR IR IR 0,24 0,62 0,91 0,69 0,44 0,55 0,44 0,62 0,59 0,73 0,55 0,48 0,48 0,39 2,32 2,14 2,41 2,23 2,01 1,93 2,95 2,59 2,57 2,41 2,86 2,40 3,06 2,13 2,51 1,69 1,97 1,48 1,52 1,97 1,65 1,52 1,50 1,42 1,94 1,62 1,59 1,75 11,40 0,92 2,47 1,58 0,39 3,91 6,06 1,12

4,71 1,21 1,62 0,30 0,12 0,70 1,53 0,33

4,00 1,00 2,26 0,29 0,16 0,63 1,94 0,31

4,44 1,01 1,94 0,30 0,17 0,52 1,66 0,26

0,02 0,68 0,63 0,59 0,41 0,41 0,31 0,33 1,92 1,33 1,65 1,64 0,61 0,29 0,33 0,32 35,87 17,68 18,80 17,56

4,11 0,85 2,53 0,20 0,15 0,94 1,45 0,44

3,87 0,93 1,92 0,22 0,15 0,58 1,52 0,34

4,54 0,87 2,10 0,24 0,10 0,69 1,73 0,28

4,86 1,04 2,11 0,30 0,16 0,56 1,65 0,29

4,45 0,93 1,53 0,28 0,18 0,41 1,51 0,26

3,75 0,97 1,32 0,17 0,19 0,33 1,24 0,19

5,82 1,06 1,95 0,44 0,20 1,14 2,74 0,40

4,41 1,11 1,72 0,29 0,14 0,50 1,55 0,29

4,94 1,10 1,90 0,30 0,18 0,49 1,64 0,25

4,53 0,89 1,82 0,25 0,22 0,54 1,76 0,29

0,25 0,23 0,31 0,56 0,65 0,98 0,38 0,39 0,31 0,11 0,33 0,28 0,36 0,38 0,46 0,33 0,45 0,45 0,36 0,26 1,63 1,56 1,62 1,74 1,55 1,63 1,67 1,76 1,81 1,65 0,37 0,31 0,36 0,39 0,27 0,26 0,34 0,31 0,32 0,32 17,20 16,33 18,26 18,78 17,14 15,91 21,95 17,42 18,73 16,91

1) OECD klasifikace: PR = převážně venkovský region, IR = přechodný region, PU = převážně městský region. Pramen : ČSÚ 2010 Zpracoval: E. Kozáková (ÚZEI)

Venkovští obyvatelé jsou v mnohem větší míře závislí přímo na výrobě, a to jak zemědělské, tak zejména průmyslové, a propady v zaměstnanosti je postihují v hlubší míře. Co se týká ekonomické aktivity na venkově, lze obyvatele venkovských obcí ve srovnání s obyvateli měst charakterizovat poněkud nižší mírou ekonomické aktivity a vyšší zaměstnaností v zemědělství, průmyslu a stavebnictví. Jedním z charakteristických znaků venkova je vyšší míra zaměstnanosti v priméru. Při poklesu počtu pracovních příležitostí v zemědělství a lesnictví na cca 170 000 ekonomicky aktivních v roce 2011 se však zaměstnanost v tomto sektoru z hlediska potřeb celé populace na venkově stává marginální. V souvislosti s rozvojem nových podnikatelských struktur na venkově (především mikropodniků) dochází k vyšší konkurenci v poskytování základních služeb a uspět na tomto trhu se stává pro zemědělskou populaci čím dál náročnější. V kombinaci se stabilitou důchodu plynoucího z přímých plateb se také snižuje ochota při zapojení venkovské populace do diversifikujících aktivit (Ratinger, Trávníček, et.al.).

29   

Tabulka 7. Vývoj HDP na obyvatele v běžných cenách v krajích ČR v letech 1997-2006 v tis. Kč 10

Na základě údajů ČSÚ bylo v ČR k 31. 12. 2009 11 registrováno 2 570 611 podnikatelských subjektů, což je proti předchozímu roku nárůst o více než 18 tisíc. V organizační struktuře národního hospodářství podle velikosti subjektů dominovaly stejně jako v předchozím roce podniky bez zaměstnanců 12 (89,0 %), následované mikropodniky 13 s podílem 8,6 % na celkovém počtu podniků. Z odvětví definovaných podle CZ-NACE byl nejvíce zastoupen obchod včetně oprav podílející se 25,9 % na všech činnostech, dále činnosti v oblasti vědecké a technické (12,5 %), průmysl celkem (12,4 %) a stavebnictví (12,2 %) 14 . Struktura podniků podle počtu zaměstnanců se v regionech proti roku 2008 výrazně nezměnila. Struktura podnikatelské aktivity je ale zatížena tím, že celá řada podniků a to především v oblasti živnostenského podnikání nevykonává žádnou reálnou ekonomickou aktivitu. To je také velmi dobře patrné v jednotlivých venkovských obcích, kde podle registru ekonomických subjektů existuje mnohem více subjektů, než kolik jich v obci skutečně vykonává alespoň minimální ekonomickou činnost. Z hlediska převažujících činností CZ-NACE představují v podnicích bez zaměstnanců a mikropodnicích shodně nejvyšší podíl činnosti v oblasti terciární sféry, tj. obchod včetně oprav (26,3 % u podniků bez zaměstnanců v přechodných regionech a 22,9 % v kraji Vysočina, resp. 24,5 % u mikropodniků v přechodných regionech a 22,6 % v kraji Vysočina) a průmysl (13,3 % u podniků bez zaměstnanců v přechodných regionech a 15,0 % v kraji Vysočina, resp. 12,8 % u mikropodniků v přechodných regionech a 14,5 % v kraji Vysočina). V jediném venkovském regionu (Vysočina) lze identifikovat na 1000 obyvatel nejméně mikropodniků (15.91), což podtrhuje fakt, že venkovské regiony, vzdálenější od velkých center 10

DP Komparativní regionální analýza vývoje HDP v jednotlivých krajích ČR za posledních 10 let,

P.Kraus 11

Nejaktuálnější dostupné údaje. Včetně bez udání počtu zaměstnanců. 13 Na základě doporučení Komise č. 2003/361/ES, o definici mikropodniků, malých a středních podniků je mikropodnik definován jako podnik, který zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a jehož roční obrat a/nebo roční celková účetní rozvaha nepřekračují 2 mil. €. 14 V této oblasti a dále ve struktuře podniků podle zaměstnanosti a v HPH došlo ve srovnání s rokem 2008 ke změnám, které byly vyvolány přechodem z klasifikace činností podle OKEČ na klasifikaci CZ-NACE. 12

30   

mají nižší ekonomickou aktivitu a vyžadují větší pozornost politik rozvoje venkova a regionálních politik. Nezaměstnanost, dlouhodobá nezaměstnanost Nárůst míry nezaměstnaností pokračoval i v roce 2010 (byť mírněji než v roce 2009), nejvýrazněji rostla právě míra venkovské nezaměstnanosti. Průměrná roční registrovaná míra nezaměstnanosti na venkově narostla v tomto roce na 10,2 % (o 1,3 p. b. proti předchozímu roku) a blíží se svému vrcholu v roce 2004, ve městech se zvýšila na 8,6 % (o 1,0 p. b.). Z hlediska možností opětovného uplatnění v pracovním procesu je situace na trhu práce na venkově setrvale méně příznivá než ve městech a po roce 2008 se rozdíly mezi městem a venkovem v této oblasti dokonce prohlubují (ZZ, 2010). Tabulka 8. Registrovaná míra nezaměstnanosti (%)v letech 2001 a 2010, podle velikosti obce 26.3.2011 2001 2010 velikostní kategorie obcí 10,4 do 199 9,17 13,44 10,3 200-499 9,29 12,91 10,0 500-999 9,05 12,35 9,6 1000-1999 9,21 11,65 9,9 2000-4999 8,99 11,26 9,8 5000-9999 8,84 10,86 9,9 10000-19999 8,54 10,24 10,8 20000-49999 9,88 10,84 11,1 50000-99999 11,52 11,15 8,4 100000-999999 10,52 9,90 9,9 1 000 000 a více 3,41 5,06 Zdroj dat (UZEI z dat ČSÚ) ,http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/podil_nezamestnanych_na_ekonomicky_aktivnich_ve_spravnich_obv odech_orp_a_hmp_/$File/k3_orp_hmp.pdf

Míra nezaměstnanosti (počítaná zde z údajů SLDB jako podíl nezaměstnaných z ekonomicky aktivních obyvatel) byla v roce 2011 na venkově (9,9 %) mírně vyšší než ve městech (9,7 %). V roce 2001 byla naopak míra nezaměstnanosti na venkově (8,9 %) nižší než ve městech (9,4 %). Vývoj míry nezaměstnanosti byl ve městech příznivější než na venkově. Na základě údajů o počtu dosažitelných uchazečů o práci (DUoP) v obcích ČR uvedených na portálu MPSV byly provedeny v ÚZEI odhady registrované míry nezaměstnanosti pro venkov (obce do 2 000 obyvatel) a města. Dlouhodobé srovnání ukazuje, že od roku 2003 se míra nezaměstnanosti na venkově pohybuje mírně nad průměrem ČR. V roce 2011 došlo (oproti předchozím dvěma rokům) k mírnému poklesu míry nezaměstnanosti jak na venkově, tak ve městech. Nicméně venkovská registrovaná míra nezaměstnanosti zůstává (podle výsledků SLDB 2011) nadále vyšší než ve městech.

31   

Obrázek 10. Graf – průměrná roční registrovaná míra nezaměstnanosti1) v letech 2001 - 2011 10,3% 9,8%

Roční míra nezaměstnanosti

9,3% 8,8% 8,3% 7,8% 7,3% 6,8% 6,3% 5,8% 5,3% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Roky Venkov

Města

ČR

1) Do roku 2004 jde o výpočet míry nezaměstnanosti podle staré metodiky, od roku 2005 podle nové metodiky. Pramen:MPSV, Zpracoval: F. Nohel (ÚZEI)

Po dvouletém poklesu nabídky volných pracovních míst došlo v roce 2011 podle údajů MPSV k jejich mírnému navýšení. Zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadů práce v průměru necelých 37 tis. volných pracovních míst (VPM), což je přibližně o 3,6 tis. více než v předchozím roce (nárůst o 11 %). Ve venkovském prostoru bylo k dispozici zhruba 5,9 tis. VPM, což je o 550 VPM více než v předchozím roce (nárůst o 10 %).

32   

Obrázek 11.Graf – Vývoj počtu pracovních míst v letech 2005 - 2011 160 000 140 000

Počet VPM

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Období Města

Venkov

Pramen: MPSV, Zpracoval: F. Nohel (ÚZEI)

Počet dosažitelných uchazečů o práci (DUoP) na 1 VPM se v roce 2011 snížil na 13,3, což je pokles o 2,3 oproti roku 2010. Pokles byl zaznamenán jak na venkově (o 3,9), tak ve městech (o 2,0). Protože venkovští DUoP tvoří zhruba čtvrtinu všech DUoP, zatímco venkovská VPM tvoří jen zhruba šestinu všech VPM, dosahuje počet DUoP na 1 VPM na venkově výrazně vyšší hodnoty než republikový průměr. Obrázek 12. Graf – Počet dosažených uchazečů (DUoP) na 1 volné pracovní místo (VPM) 30 25

DUoP/VPM

20 15 10 5 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006 Roky

Venkov

Pramen:

2007

Města

2008

2009

2010

2011

ČR

MPSV; Zpracoval:F. Nohel (ÚZEI)

Podle údajů MPSV došlo v roce 2010 k dalšímu poklesu nabídky volných pracovních míst, byť výrazně mírnějšímu než v roce 2009. Zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadů práce 33   

v průměru 33 tis. volných pracovních míst (VPM) 15 , což je přibližně o 12 tis. méně než v předchozím roce (pokles o 28 %). Ve venkovském prostoru bylo k dispozici zhruba 5,3 tis. VPM, což je o 1,8 tis. VPM méně než v předchozím roce (pokles o 26 %).

http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/podil_nezamestnanych_na_ekonomicky_aktivnich_ve_s pravnich_obvodech_orp_a_hmp_/$File/k3_orp_hmp.pdf

Z hlediska možností opětovného uplatnění v pracovním procesu je situace na trhu práce na venkově setrvale méně příznivá než ve městech a po roce 2008 se rozdíly mezi městem a venkovem v této oblasti dokonce prohlubují. Vývoj zaměstnanosti na venkově stejně jako další socioekonomické procesy na venkově mají velmi významnou regionální diferenciaci a stejně tak i velmi vysokou diferenciaci z hlediska velikostních skupin obcí. Zatímco velké obce mají podle socioekonomických ukazatelů obecně lepší ukazatele, malé obce s menším demografickým potenciálem nebo venkovská sídla v rámci rozdrobené struktury osídlení mají tyto ukazatele obecně horší. Tyto trendy se týkají jak stárnutí obyvatelstva, migračních ukazatelů, ukazatelů zaměstnanosti, vzdělanosti a dalších faktorů. Tyto faktory mohou vést ke stanovení hlavních cílů podpory rozvoje venkova. Z uvedeného lze odvodit následující potřeby: zastavení vysídlování, zlepšení vzdělanostní struktury a zvýšení motivace obyvatel k rozvoji obce PRV poskytuje možnost přispět k řešení těchto otázek poměrně integrovaným způsobem ve srovnání s mnohými ostatními politikami (postihuje venkov nástroji, které jsou cíleny na velkou škálu faktorů). Ovšem ambice PRV nemohou mířit na vyčerpávající řešení zásadních ukazatelů jako je ekonomická aktivita na venkově a výše zaměstnanosti, ale může velmi účinně 15

Jde o prostý aritmetický průměr počtu VPM evidovaných na konci jednotlivých kalendářních měsíců.

34   

pomoci, pokud bude podpora dobře zacílena tam, kde je potenciál PRV největší a doplňuje se dobře s ostatními politikami (např. na menší a vybrané typy projektů).

8.4 Stávající politika orientovaná na tato témata Podrobnější popis stávající politiky lze nalézt v příloze Na následujícím obrázku jsou uvedeny hlavní zaměření opatření PRV 2007-2013 na současné problémy a potřeby, v následujícím textu jsou pak podrobněji rozebrány. Obrázek 12. Schéma problémů venkova a nastavení opatření PRV 2007-2013

Pro všechny zmíněné okruhy byla uvažována metoda LEADER jako jeden z nástrojů pro jejich řešení v rámci PRV.

8.4.1 Působení metody LEADER Projekty realizované metodou LEADER jsou tematicky obdobné akcím realizovaným v jiných programech. Hlavním přínosem metody LEADER je způsob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemně propojeny jednak uvnitř venkovských regionů a komunit, jednak prostřednictvím venkovských komunit. Místní společenství a partnerství občanů, veřejné správy, neziskových organizací a podnikatelů, vytvářející společně organizace zvané místní akční skupina (MAS), které vypracují strategii rozvoje území a jsou odpovědné za jejich provádění. Filosofie metody LEADER vychází z přesvědčení, že jedině místní společenství dobře znají silné a slabé stránky daného regionu a jsou schopna sama dobře řešit své vlastní problémy. Principy Leaderu jsou pro rozvoj venkovských oblastí zvlášť vhodnou metodou, protože sloučením různých subjektů působících v rurálním prostoru tyto principy vedou k pozitivním efektům. Právě prostřednictvím místních akčních skupin (MAS) dostávají šanci zapojit se do problematiky jednotlivých oblastí široké vrstvy obyvatelstva, a to především formou převzetí 35   

rozhodovacích pravomocí týkajících se příslušných venkovských oblastí. Základní principy metody Leader jsou: 1) existující strategie místního rozvoje 2) partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem na místní úrovni tvořící místní akční skupinu (MAS) 3) přístup „zdola – nahoru“ při přípravě i realizaci strategie 4) integrované a více sektorové akce 5) inovační přístup 6) spolupráce 7) vytváření sítí Princip Leader neznamená antagonistickou podobu místních samospráv, je naopak jejich vhodným doplňkem v cílených aktivitách pro obnovu a rozvoj obcí a přispívá také k rozvoji zemědělského sektoru a péči o přírodu a krajinu. Je třeba říci, že mezi podpořenými 112 MAS jsou velké a zásadní rozdíly: Na jedné straně jsou MAS, které by správně již neměly dostávat žádnou podporu, neboť neprokázaly, že pracují podle principů Leader (netransparentnost, klientelismus, nezájem o rozvoj regionu, pouhý „penězovod“, nízká manažerská úroveň). Na druhé straně jsou MAS, které by měly mít mnohem větší samostatnost (a tomu odpovídající odpovědnost), zejména vůči SZIF, aby mohly řádně naplňovat své poslání. Činnost MAS se neintegrovala do celkového systému řízení rozvoje venkovských oblastí. Řídící orgán PRV se nepokusil propojit činnost MAS s ostatními nástroji řízení a nedostatečně v tom komunikoval zejména s MMR, MV a s kraji. Například strategické plány Leader a integrované strategie území se nepromítly do programů rozvoje krajů, do činnosti ORP, a bez několika iniciativních pokusů se ani nepropojily s nástroji, jako je Místní agenda 21. Tím, že byly strategické plány LEADER jako rozvojové dokumenty vytvořeny zdola podle skutečných potřeb, zůstaly jakoby izolované od ostatních nástrojů řízení rozvoje území. V praxi se ukazuje, že z principů Leaderu se jako ne zcela dořešené jeví otázky samostatnosti, odpovědnosti a pravomocí MAS při realizaci Strategického plánu LEADER (SPL), otázka partnerství na projektové úrovni a otázky integrovaného postupu a inovativnosti na úrovni SPL i projektů. V PRV 2007-2013 se ukázalo, že i řada MAS, které nebyly podpořeny v opatření IV.1 se účastní projektů spolupráce, podporovaných opatřením IV.2 a spolupracují v rámci krajských sítí MAS. V roce 2012 funguje v ČR 135 MAS a dalších 16 oživuje svou činnost. Většina venkovského území ČR je tak aktivitami MAS pokryto. Je třeba si uvědomit, že „venkovskou oblast“ nikdo neřídí – nanejvýš venkovskou obec. Mikroregiony, dobrovolné svazky obcí a jiné struktury veřejné správy nejsou primárně určeny k řízení (nejde o formální územně-správní celky ale o zájmová uskupení). K dosahování společných cílů, v praxi nejčastěji investičních, nemají ani společný majetek ani pravomoci a nástroje řízení. Ani ORP venkovské oblasti neřídí, jen vykonávají státní správu. K řízení by měly nejblíže rady soudržnosti, ty ale nefungují ani nevznikají. Dříve tuto funkci plnily okresy. Můžeme nejvýše mluvit o tom, že má paralelní vliv na rozvoj území – vedle rozhodování a financování obcí, ORP a krajů (MTR). Místní úroveň řízení je z hlediska metody Leader 36   

spoluprací založenou na síti (partnerství) třech skupin místních subjektů: veřejná správa, podnikatelský sektor a občanská společnost. Šetřením (MTR) bylo zjištěno: tam, kde MAS působí, se zlepšení řízení obcí hodnotí převážně jako malé (57 % případů) a jen menšinově (32 %) jako velké, kdežto ve skupině obcí, v nichž MAS nepůsobí, došlo k malým změnám ve 26 % případů, avšak k velkým v 58 %. Dílčí závěr tudíž je, že se nepotvrdil pozitivní vliv činnosti MAS v obcích, které nejsou často ve vztahu k obcím vždy v dostatečně silném postavení. Při tradičním vertikálním řízení se může obec jevit jako jediná kompetentní instituce s řádně demokraticky voleným vedením a s fungující výkonnou jednotkou (obecním nebo městským úřadem), zatímco MAS je nezisková organizace s krátkou historií a nejistou budoucností, navíc vzniklá spontánně či řízeně soukromými osobami. Poznatek z praxe také ale říká, že pro zástupce veřejné správy je princip mezisektorového partnerství někdy těžko uchopitelný, nevyužívají aktivně ani vlastního členství ve statutárních orgánech MAS a potenciál metody LEADER tak zůstává nevyužitý. Střednědobé hodnocení nepotvrdilo domněnku, že pro obce, v nichž MAS působí, je tato MAS nejlepším prostředníkem pro plánování, nejčastějším předmětem obliby zastupitelstva, nejčastějším nositelem partnerských projektů atd. či dokonce hlavním zdrojem financování záměrů obcí. Podle hodnocení samotných představitelů 137 obcí ze všech krajů ČR nepředstavují MAS dominantní sílu a nemají podstatný vliv na život obce. Na druhé straně to ale může znamenat, že se někdy nepodařilo prosadit partnerský princip, že veřejná správa plně neporozuměla metodě LEADER a nepodařilo se využít jejího potenciálu. Objem financí, určených pro osu IV, byl tak nízký, že nemohl uspokojit strategické plány, přesto byl pro řadu malých obcí jediným dotačním zdrojem, který v tomto plánovacím období využily, navíc MAS podpořila jejich kapacitu jako žadatele, což při složitosti dotačních podmínek bylo důležité. K realizaci svých strategií bylo vybráno celkem 112 MAS v celé ČR, které do roku 2013 obdrží podporu ve výši 4,7 mld. Kč.

8.4.2 Nízká vybavenost a kvalita života obyvatel PRV 2007 – 2013 III.2. Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby Charakteristika opatření: Opatřením jsou podpořeny investice do základní vodohospodářské infrastruktury obcí do 2000 obyvatel (vodovody, kanalizace, ČOV). Dále je podpořeno budování a obnova místních komunikací do 5 mil., obnova či výstavba inženýrských sítí do 5 mil., zlepšení vzhledu obcí – úprava veřejných prostranství. Opatření rovněž přispívá ke zvýšení kvality života obyvatelstva venkova prostřednictvím zlepšení místního občanského vybavení a služeb v obcích do 500 obyvatel. Cíle opatření: 37   

Zlepšení základních služeb a rozvoj investic zajistí vyšší atraktivitu venkovských oblastí Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Vybavenost venkova se díky opatření PRV zlepšila, alokovaná částka však není dostatečná na pokrytí všech potřeb. Obce do 500 obyvatel: Budování a obnova dopravní infrastruktury (místní komunikace). Obnova či výstavba technické infrastruktury. Zlepšení vzhledu obcí – úprava veřejných prostranství. Pořízení územně plánovací dokumentace. Podpora občanského vybavení a služeb. Obce do 2000 obyvatel (aglomerace do 2000 obyvatel): Navíc vodohospodářská infrastruktura (vodovod, čistička odpadních vod, kanalizace). Příjemci podpory jsou obce, sdružení obcí, neziskové organizace s právní subjektivitou včetně církví a jejich organizací, zájmová sdružení právnických osob. IV. Leader IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie Opatření je zaměřené na podporu projektů, které jsou v souladu se schváleným SPL místní akční skupiny a příslušnými podmínkami Programu rozvoje venkova. Projekty vybírá MAS prostřednictvím svojí výběrové komise na základě předem stanovených bodovacích kritérií. Opatření osy IV působily pozitivně zejména na zlepšení vybavenosti obcí, ale alokované finanční prostředky byly nízké pro výraznější efekt. OP Doprava Prioritní osa 2 – Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Snížení negativního vlivu silniční dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy. Příjemci podpory jsou vlastníci/správci dotčené infrastruktury. Prioritní osa 3 – Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T Rozvoj infrastruktury i systémového vybavení společně zajišťujících poskytování dopravních řešení odpovídajících přání zákazníků. Prioritní osa 4 – Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Zklidňování dopravy v obydlené zástavbě prostřednictvím vyvedení dopravy z hustě obydlených území. Výstavba obchvatů obcí na silnicích I. třídy mimo TEN-T. Snížení negativního vlivu z těžké silniční dopravy na dotčené obyvatelstvo. Snížení vlivu dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. OP Životní prostředí MŽP OPŽP – V rámci prioritní osy 1, oblasti podpory 1.1.1 „Snížení znečištění z komunálních zdrojů“ je možné podporovat tyto typy projektů: 38   

- výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV1) v aglomeracích nad 2000 EO včetně zavedení odstraňování dusíku a celkového fosforu a vhodného řešení kalového hospodářství v souladu s platnými předpisy ČR i EU, - výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV1 nebo zajištění odpovídajícího přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2000 EO, které se nachází v územích vyžadujících zvláštní ochranu, tj. národní parky a chráněné krajinné oblasti včetně jejich ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2000, ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a v povodí vodního díla Nové Mlýny2), v souladu s platnými předpisy ČR i EU, - výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích nad 2000 EO, - výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích pod 2000 EO v územích vyžadujících zvláštní ochranu, tj. národní parky a chráněné krajinné oblasti včetně jejich ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2000, ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a v povodí vodního díla Nové Mlýny2. Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Oblast podpory 1.1 - Snížení znečištění vod Oblast podpory 1.2 - Zlepšení jakosti pitné vody Oblast podpory 1.3 - Omezování rizika povodní Prioritní osa 2 - Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí Oblast podpory 2.1 - Zlepšení kvality ovzduší Oblast podpory 2.1 - Omezování emisí Prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie Oblast podpory 3.1 - Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny. Podpora výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v celém spektru zdrojů včetně kombinované výroby tepla a elektřiny. Výstavba a rekonstrukce výtopen, elektráren a tepláren s využitím obnovitelných zdrojů energie. Instalace kotlů na biomasu a systémů využívajících biomasu pro výrobu elektřiny, pro dodávku tepla a pro přípravu teplé vody. Nejde o podporu zemědělských podnikatelů a obcí ve smyslu Programu rozvoje venkova v opatřeních III.1.1 a III.2.1.. Oblast podpory 3.2 - Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry. Zateplování budov. Snížení spotřeby energie v oblasti konečné spotřeby, zejména energie na vytápění objektů nepodnikatelské sféry. Zvýšení podílu výroby tepla a elektřiny z procesu produkce odpadního tepla. Instalace zařízení na využívání odpadního tepla k výrobě tepelné či 39   

elektrické energie. Nejde o podporu zemědělských podnikatelů a obcí ve smyslu Programu rozvoje venkova v opatřeních III.1.1 a III.2.1. Prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Oblast podpory 4.1 - Zkvalitnění nakládaní s odpady Oblast podpory 4.2 - Odstraňování starých ekologických zátěží Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Oblast podpory 5.1 - Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny Oblast podpory 6.2 - Podpora biodiverzity Pro zamezení překryvů s Programem rozvoje venkova jsou v rámci OP Životní prostředí podporovány pouze takové projekty týkající se obnovy a výstavby návštěvnické infrastruktury, jejichž primárním cílem je snížení negativních antropogenních vlivů na přírodu a krajinu. Oblast podpory 6.3 - Obnova krajinných struktur V případě OP Životní prostředí se jedná pouze o intervence, které mají environmentální charakter a výrazně přispějí ke zvýšení biodiverzity území. Oblast podpory 6.4 - Optimalizace vodního režimu krajiny Nejde o zalesnění zemědělské půdy ve smyslu podopatření Programu rozvoje venkova II.2.1.1 a o obnovu lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření ve smyslu podopatření Programu rozvoje venkova II.2.4.1. Oblast podpory 6.5 - Podpora regenerace urbanizované krajiny Nejedná se o zlepšení vzhledu obcí (nákup a výsadbu zeleně, parkové úpravy) ve smyslu podopatření Programu rozvoje venkova III.2.1.1. Integrovaný operační program Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje Oblast podpory 5.3 - Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik Regionální podpory - ROP jsou v příloze

8.4.3 Méně příznivá situace na trhu práce (zaměstnanost, nezaměstnanost, podnikatelská struktura venkova) Jak je stávající politika orientovaná na méně příznivou podnikatelskou strukturu na venkově je poměrně obtížně hodnotit, vzhledem k tomu, že se jedná o celou řadu faktorů, které působí současně a všechny nejsou ovlivněny a ovlivnitelné podporou z fondu EAFRD. To však neznamená, že opatření na ekonomický růst venkovských regionů nejsou potřebná a nepřináší další pozitivní efekty vedoucí ke stabilitě ve venkovských oblastech. 40   

PRV opatření: III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy (jen zemědělci) Charakteristika opatření: Podpora je zaměřená na diverzifikaci činností zemědělských subjektů směrem k nezemědělským činnostem zejména z oblasti odvětvové klasifikace ekonomických činností Dále je podpora zaměřena na výstavbu decentralizovaných zařízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojů energie s cílem energetické soběstačnosti venkova a naplnění závazků ČR k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdrojů. Přednostně je podporováno využití existujících budov a ploch a prosazování inovačních přístupů. Cíle opatření: Cílem skupiny opatření bylo vytvořit pracovní místa a zajistit vyšší příjmovou úroveň obyvatel venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkově a podporou venkovské turistiky, zajistit naplnění závazků ČR v oblasti využití OZE Úspěšnost jen částečně, podpora byla zaměřena jen na zemědělce - 4% venkovské populace III. 1. 2 podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Charakteristika opatření: Podpora je zaměřená na zvýšení stability venkova prostřednictvím zakládání a rozvoje mikropodniků s cílem vytváření pracovních míst a rozvoje bohaté hospodářské struktury nezemědělských aktivit. Oblastí podpory je zejména drobná výroba a řemesla (např.: truhlářství, tesařství, kovářství, výroba keramiky, pletení košíků, sklářská výroba, rukodělné práce, zednické práce, zámečnictví, čalounictví apod.), služby pro hospodářství (např. opravy strojů a zařízení) a maloobchod. Dále je podpora zaměřena na výstavbu decentralizovaných zařízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojů energie s cílem energetické soběstačnosti venkova a naplnění závazků ČR k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdrojů. Přednostně je podporováno využití existujících budov a ploch a prosazování inovačních přístupů. Opatření není určeno pro podporu cestovního ruchu. Cíle opatření: Různorodost zemědělských aktivit ve směru nezemědělské produkce, rozvoj nezemědělské produkce a podpora zaměstnanosti Různorodost venkovské ekonomiky Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit. Opatření bylo vyčerpáno úzkou skupinou žadatelů, efekt zlepšení podnikatelské struktury na venkově nenastal. III. 1.3. Podpora cestovního ruchu Charakteristika opatření: Podpora je určena na vybudování rekreační infrastruktury a rekreačních zařízení (ubytovací a sportovní zařízení, půjčovny sportovních potřeb). Podporováno bylo také zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví a lyžování (s výjimkou vleků a lanovek), budování a značení pěších tras, vinařských stezek, hippostezek a značení odpočinkových míst. Cíle opatření: Různorodost zemědělských aktivit ve směru nezemědělské produkce, rozvoj nezemědělské produkce a podpora zaměstnanosti Různorodost venkovské ekonomiky Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit . 41   

Opatření částečně ovlivnilo podnikatelskou strukturu a pomohlo podnikatelskému prostředí na venkově, ale byl nízký rozpočet. III.3.1. Vzdělávání a informace Charakteristika opatření Podpora je určena na vzdělávání a informování hospodářských subjektů, které působí nebo hodlají působit na venkově. Vzdělávání bude zaměřeno na možnosti diverzifikace činností nezemědělské povahy v ose III. zakládání a rozvoj mikropodniků, možnost uplatnění ve venkovském cestovním ruchu, ve službách pro obyvatelstvo a možnostech rozvoje kulturního dědictví venkova. Podpora se nevztahuje na instruktážní kurzy nebo vzdělávání, které jsou součástí běžných vzdělávacích programů nebo systémů na středoškolské nebo vyšší úrovni. Cíle opatření Posílení lidského potenciálu jako základní podmínky pro místní ekonomiku a zajištění místních služeb. Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit. Úspěšnost jen částečně, nejvíce chyběla podpora komplexního poradenství, které by nacházelo řešení pro danou oblast, obec, region. IV. Leader IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie Opatření je zaměřené na podporu projektů, které jsou v souladu se schváleným SPL místní akční skupiny a příslušnými podmínkami Programu rozvoje venkova. Projekty vybírá MAS prostřednictvím svojí výběrové komise na základě předem stanovených bodovacích kritérií. Opatření osy IV mělo malý vliv na zlepšení podnikatelské struktury na venkově. Většina projektů byla zaměřena na občanské vybavení a služby.

OPERAČNÍ PROGRAMY: Operační program Podnikání a inovace Prioritní osa 1 – Vznik firem Oblast podpory 1.1 - Podpora začínajícím podnikatelům Zlepšení přístupu zejména začínajícím drobným podnikům k finančním zdrojům. Financování realizace podnikatelských záměrů občanů poprvé nebo s delším časovým odstupem vstupujících do podnikání. Integrovaný operační program Prioritní osa 4 – Národní podpora cestovního ruchu Oblast podpory 4.1 - Prezentace a propagace kulturního a přírodního dědictví, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni. 42   

Zajištění zvýšení kvality poskytovaných služeb cestovního ruchu. Zvýšení počtu propagačních nebo marketingových produktů cestovního ruchu. Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje Oblast podpory 5.1 - Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví OP Životní prostředí Prioritní osa 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Oblast podpory 7.1 - Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací. Integrovaný operační program Prioritní osa 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Oblast podpory 3.3 - Služby v oblasti zaměstnanosti Prioritní osa 4 – Národní podpora cestovního ruchu Oblast podpory 4.1 - Prezentace a propagace kulturního a přírodního dědictví, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa 1 – Adaptabilita Regionální podpory ROP jsou v příloze

8.4.4 Zachování tradic a památek venkova III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) navazoval na EZFRV podporou národních kulturních památek nebo kulturních památek využívaných pro účely služeb cestovního ruchu (ubytování, kongresové využití, velká muzea, zpřístupněné památkové objekty). Charakteristika opatření: Podpora je určena na vypracování studií obnovy a využití kulturního dědictví (kulturních památek, památkových rezervací, památkových zón, kulturních prvků vesnic a krajiny, památek místního významu, historických parků, zahrad, alejí a skupin stromů), dále zpracování programů regenerace památkově chráněných území a plánů péče o krajinné památkové zóny. Podporovány byly rovněž investice spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním nebo využitím kulturního dědictví, jako například kulturních památek, památkově významných území, kulturních prvků vesnic a venkovské krajiny, včetně historických parků, historických zahrad a alejí. Dále bylo podporováno budování nových stálých výstavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii, zajímavosti, kulturní a umělecké aktivity a tradiční lidovou kulturu. Z EFRR byly řešeny památky UNESCO, národní kulturní památky nebo kulturní památky využívaných pro účely služeb cestovního ruchu - ubytování, kongresové využití, velká muzea. 43   

Cíle opatření Rozvoj investic zajišťující vyšší atraktivitu venkovských oblastí Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Opatření zasahuje jen okrajově na zlepšení obč. vybavenosti, částečně a nepřímo se také podílí na zlepšení ekonomické situace obyvatel obce. III.3.1 Vzdělávání a informace Úspěšnost jen částečně, nejvíce chyběla a podpora komplexního poradenství, které by nacházelo řešení pro danou oblast, obec, region. IV. Leader IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie Opatření je zaměřené na podporu projektů, které jsou v souladu se schváleným SPL místní akční skupiny a příslušnými podmínkami Programu rozvoje venkova. Projekty vybírá MAS prostřednictvím svojí výběrové komise na základě předem stanovených bodovacích kritérií. Projekty byly zaměřeny nejčastěji na opravy drobných sakrálních staveb v krajině a budování místních muzeí. Operační program Podnikání a inovace Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje Oblast podpory 5.1 - Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Integrovaný operační program Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje Oblast podpory 5.1 - Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Oblast podpory 5.2 - Zlepšení prostředí v problémových sídlištích Regionální aj. politika je v příloze

8.5 Nakolik jsou jmenované problémy efektivně řešitelné v rámci nástrojů PRV 8.5 1 Technická infrastruktura a občanská vybavenost na venkově Čl. 21 odst. 1 písm. a) vypracování a aktualizace plánů rozvoje obcí ve venkovských oblastech a jejich základních služeb a plánů pro ochranu a správu lokalit sítě Natura 2000 a dalších míst vysoké přírodní hodnoty Podíl řešení: plán rozvoje obce je základním předpokladem pro zpracování kvalitních projektů a udržitelný rozvoj obce 44   

Čl. 21 odst. 1 písm. b) investice do vybudování, zlepšování nebo rozšiřování všech typů drobné infrastruktury, včetně investic do energie z obnovitelných zdrojů; Podíl řešení: Ano opatření se může významně podílet na řešení nízké vybavenosti venkova Pozn: možnost cílit podporu na obnovu místních komunikací (místní komunikace ve vlastnictví obce): navzdory nedostatku dat o rozsahu problému lze říci, že velikost problému daleko převyšuje možnosti PRV, avšak potenciál pro částečné řešení tohoto problému v PRV je. Vymezení rozhraní s ostatními fondy by pravděpodobně muselo být opět na základě velikostní kategorie obce. PRV není schopno pokrýt potřeby všech venkovských obcí v této oblasti. je možné zvažovat i podporu čištění vod (ČOV, kanalizace), ovšem je zřejmé, že objem finančních prostředků potřebných na významný pokrok v této oblasti přesahuje možnosti PRV, proto je ještě nezbytné zvážit, zde nesměřovat takovéto podpory jen na vybrané typy projektů (např. alternativní systémy čištění), nebo jen na určitou velikostní skupinu obcí v rámci obcí do 2000 obyvatel. Je třeba nastavit v úzké spolupráci s ostatními politikami, které pokrývají stejné téma. Přístup k pitné vodě, je do značné míry řešen privátními dodavateli vod. Je třeba řešit v souladu s kanalizací a ČOV (často řešeno v rámci jednoho projektu). Podpory OZE, teplofikace, podpora regionální sítě, pracovní skupina doporučuje vymezit působení PRV velikostí projektu (tedy podpora jen malým projektům). Jako perspektivní se ukazuje drobná infrastruktura pro odpadová hospodaření (sběrné dvory, kompostárny, agri-brownfields, třídění odpadu) v kombinaci s OZE a ve spolupráci se zemědělci. Čl. 21 c) infrastruktura širokopásmového připojení Podíl řešení: zatím je úspěšně řešeno privátními firmami a rychle se doplňuje. Pro PRV se neukazuje v této oblasti velký prostor. Z analýzy pokrytí venkovských oblastí vysokorychlostním internetem vyplývá, že vhodnějším nástrojem disponuje MPO. čl. 21 odst. 1 písm. d) investice do zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních základních služeb pro venkovské obyvatelstvo, včetně oblasti volného času a kultury, a související infrastruktury; Podíl řešení: je možné využít na investice /služby nekomerční, např. školy, školky, hřiště, drobné služby apod. Čl. 42-44: LEADER – předběžná podpora – spolupráce Podíl řešení: Metoda LEADER a spolupráce mezi MAS mají značný potenciál v pomoci výše zmíněná opatření implementovat v místních podmínkách. Je zde nezbytná spolupráce a poradenství, zejména v málo rozvinutých oblastech (poradit přístup „jak na to“)

45   

8.5.2 Zlepšení situace na trhu práce (zaměstnanost, nezaměstnanost, podnikatelská struktura venkova) Čl. 20, odst.1, písm. a), ii) podpora na zahájení podnikatelské činnosti pro nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech, Čl. 20, odst.1, písm. b) investice do nezemědělských činností Podíl řešení: tato opatření mohou mít významný vliv na zlepšení podnikatelské struktury a zaměstnanosti ve venkovských oblastech, ovšem zdaleka nemůže mít ambice na řešení tohoto tématu bez spolupráce s jinými resorty Čl. 21 d) investice do zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních základních služeb pro venkovské obyvatelstvo, včetně oblasti volného času a kultury, a související infrastruktury; Podíl řešení: opatření může částečně přispět ke zlepšení podnikatelské struktury, zaměstnanosti, kvalitě života na venkově, Čl. 21 e) investice veřejných subjektů do rekreační infrastruktury, turistických informací a značení turistických míst; Podíl řešení: PRV může přispět k řešení odpovídajících problémů a výzev, ale jeho příspěvek velmi pravděpodobně nebude rozhodující. (nutná spolupráce s poradenstvím, sítěmi, MAS) Čl. 21 g) investice zaměřené na přemístění činností a rekonstrukci budov či jiných zařízení nacházejících se v blízkosti venkovských usedlostí v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení environmentálního profilu dané usedlosti. Podíl řešení: Toto opatření může mít takovéto zaměření, ale jeho vliv bude spíše dílčí, ale efekt je očekávaný jen částečný, spíše lokální. Čl. 42-44: LEADER – předběžná podpora – spolupráce Podíl řešení: Metoda LEADER a spolupráce mezi MAS mají značný potenciál v pomoci výše zmíněná opatření implementovat v místních podmínkách. Je zde nezbytná spolupráce a poradenství, zejména v málo rozvinutých oblastech (poradit přístup „jak na to“)

8.5.3 Zachování tradic a památek venkova Čl. 21 f) studie a investice spojené se zachováním, obnovou a rozvojem kulturního a přírodního dědictví obcí a venkovské krajiny, včetně souvisejících sociálně-ekonomických aspektů. Podíl řešení: toto opatření může mít pro řešení odpovídajících problémů a výzev významný vliv. Zde je očekávaný i jistý dopad na zlepšení podnikatelské struktury (např. místní dodavatelé). Nutno zvážit podle výše investice a další návaznosti na venkovské aktivity, jaký podíl bude mít PRV na řešení tohoto tématu. Čl. 42-44: LEADER – předběžná podpora – spolupráce podíl řešení: velmi vhodný nástroj pro řešení výše uvedeného opatření

46   

8.6 Účinnost řešení problémů a výzev v rámci stávajícího PRV 8.6.1 Nízká vybavenost venkova a kvalita života na venkově a) Technická infrastruktura – doprava, ČOV K řešení vymezeného problému má přispívat podopatření III.2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic. Podopatřením jsou podporovány investice do základní vodohospodářské infrastruktury obcí do 2000 obyvatel (vodovody, kanalizace, ČOV). Dále se zaměřuje na budování a obnovu místních komunikací do výše hodnoty projektů 5 mil., obnovu či výstavbu inženýrských sítí do 5 mil., zlepšení vzhledu obcí – úprava veřejných prostranství. Podopatření je realizováno ve třech záměrech: a) zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí b) vodovody, kanalizace a ČOV pro veřejnou potřebu c) územní plán V letech 2007 – 2011 finanční nároky zaregistrovaných uchazečů převyšovaly finanční zdroje a to následovně: záměr a) o 161 %, b) o 307 % a c) o 1124 % (přehled viz následující tabulka). Největší zájem o realizaci projektů v rámci tohoto podopatření je v rámci záměru a) zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí – 1605 projektů (70 % všech zaregistrovaných), naopak nejmenší zájem je o záměr c) územní plány. Střednědobé hodnocení (DHV, 2010) se zaměřilo na tyto indikátory: počet podpořených obcí, počet zrealizovaných akcí (u kterých ovšem nebyl stanoven cílový indikátor) a celkový objem investic. Počet podpořených obcí (24. 5. 2010) naplněn z 80 %. Realizované akce byly zrealizovány v 561 dotčených obcích. S ohledem na předpoklad posledního kola příjmu dosáhne reálná hodnota – 600 podpořených obcí. Průměrná přidělená dotace na podpořenou obec dosahuje 279,11 tis. EUR. Celkový objem investic byl naplněn ze 42 % (26 % k 31. 12. 2009), ovšem v případě zachování současného vysokého zájmu o toto podopatření a trendu průměrných nákladů na projekt by byla plánovaná hodnota zřejmě dosažena. Ovšem s ohledem na nízkou finanční alokaci, která umožní pouze vyhlášení jednoho posledního kola příjmu žádostí, nebude indikátor naplněn a předpokládané dosáhne hodnoty 130 tis. EUR, tj. 65 % plánované cílové hodnoty. Tabulka 9. III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic

Zaregistrované projekty (ks) Částka za zaregistrované projekty (Kč) Schválené projekty (ks) Částka za schválené projekty (Kč) Podané žádosti o proplacení (ks) Částka za podané žádosti o proplacení (Kč) Proplacené projekty (ks) Proplaceno (Kč)

Záměr a) 1938

Záměr b) 818

Záměr c) 135

Celkem 2 891

5 334 243 088

12 051 806 849

36 004 826

17 422 054 763

651

130

13

794

1 717 710 490

2 085 555 809

2 941 668

3 806 207 967

778

188

15

991

1 682 235 472

1 875 554 849

2 878 487

3 560 784 809

642 1 667 279 220

118 1 761 273 920

13 2 755 537

773 3 431 308 677

Zdroj MZe, 2012

47   

Problém byl v PRV řešen, existují odpovídající opatření, ale výsledek je nedostatečný, a to zejména z důvodu chybějícího odpovídajícího rozpočtu. Potřeby zdaleka převyšují stávající alokaci prostředků a jsou tedy řešeny nedostatečně. K řešení by mohlo přispět i širší uplatnění integrovaného strategického plánování (v případě technické infrastruktury pro větší území – MAS). b) občanská vybavenost K řešení tohoto problému má přispívat podpora v rámci opatření III.2.1.2. Občanské vybavení a služby; opatření se orientuje na podporu zajištění chybějícího občanského vybavení a služeb (školských, zdravotnických, sociálních, pečovatelské služby o seniory, základní obchodní infrastruktury, objektů a ploch pro sportovní a kulturní aktivity, doprovodných stravovacích zařízení, objektů pro spolkovou činnost). Podpora je poskytována také na zřizování integrovaných informačních a školících center s využíváním ICT, využití ICT iniciativ pro lepší dostupnost služeb a práce. Stávající program vyžaduje, aby podporovaný projekt byl realizován v obci do 500 obyvatel. Jedná se vesměs o projekty, které nezakládají veřejnou podporu. Uplatnění projektů do záměrů, které zakládají veřejnou podporu, nebyly téměř využity. Z dosud realizovaných kol příjmů žádostí je zřejmý výrazný převis projektů vůči schváleným (viz následující tabulka). Jednoznačně nejvyšší účast byla registrována v záměru a) podporující investice do základního občanského vybavení a služeb (96 % všech schválených projektů). Významná část širokého spektra realizovaných akcí je zaměřena na akce v oblasti kultury a společenského života (téměř 55 %), spektrum dalších podporovaných akcí je ovšem dostatečně široké a vyrovnané. Střednědobé hodnocení (DHV, 2010) uvádí, že průměrná přidělená dotace na projekt dosahuje 255,06 tis. EUR, čímž by vyčerpáním celé alokace bylo dosaženo pouze 188 podpořených akcí (z 300 původně plánovaných). Ukazuje se tedy, že absorpční kapacita je zřetelně vyšší oproti plánované. V rámci realizace opatření bylo vytvořeno celkem 59 pracovních míst. Nejvyššího poměru vytvořených hrubých pracovních míst dosahuje oblast – sociálních služeb (2 hrubá pracovní místa na projekt), nejmenší poměr je u oblasti – zdraví, sport, péče o člověka (0,14). Přičemž se u všech dat jedná o celkový počet pracovních míst, které obce vytvořily po realizaci vlastních projektů. Indikátor počtu vytvořených pracovních míst je třeba chápat jako spíše doplňkový. DHV (2010) dále na základě šetření uvedlo, že 91,3 % respondentů by akci nezrealizovalo bez podpory z PRV. Z dosavadní realizace podopatření je možné kalkulovat indikativní veřejný náklad na 1 vytvořené pracovní místo ve výši 225 tis. €. Ukazatel počtu osob s přístupem na internet není zcela vypovídající vzhledem k různým účelům (sport, vybavení pro děti,…), na které jsou stávající projekty orientovány. Nicméně dosavadní zkušenosti ukazují na potenciál, jaký má toto podopatření v eliminaci nedostatečné občanské vybavenosti.

48   

Záměr a) Zaregistrované projekty 1828 (ks) Částka za zaregistrované projekty 7 809 547 400 (Kč) Schválené projekty (ks) 167 Částka za schválené 862 193 225 projekty (Kč) Podané žádosti o 226 proplacení (ks) Částka za podané žádosti o proplacení 812 113 416 (Kč) Proplacené projekty 165 (ks) Proplaceno (Kč) 805 281 802

Záměr b)

Záměr c)

Záměr d)

Celkem

39

49

6

1922

35 276 450

25 797 904

23 511 753

7 894 133 507

2

5

-

175

5 098 679

3 944 725

-

880 236 629

2

5

-

233

5 098 679

3 832 132

-

821 044 228

2

5

-

172

5 097 581

3 692 165

-

814 071 545

Zdroj MZe, 2012 A.Projekty nezakládající veřejnou podporu, a) občanské vybavení a služby, b) integrovaná informační a školící centra, c) zázemí pro společenské, kulturní, sportovní, spolkové, environmentální a církevní aktivity, B.Projekty zakládající veřejnou podporu, d) občanské vybavení služby

Pozitivní dopady na udržení obyvatel venkovských obcí mohou mít opatření PRV zaměřená na kvalitu života na venkově (investice do budování a rekonstrukcí objektů občanské vybavenosti, kvalitní technická infrastruktura – silnice, ČOV, opatření na snižování energetické náročnosti budov a uplatňování alternativních zdrojů energie, zejména místních zdrojů – biomasy ze zemědělství), přestože i zde je třeba počítat s kombinací řady vlivů (politika zefektivňování veřejné správy, školství, zdravotnictví atd.). Integrovaná řešení pro větší oblasti mohou přinést lepší výsledky než izolované projekty v jednotlivých obcích, protože je možné lépe vyhodnotit vzájemnou podmíněnost výroby (zdrojů) a spotřeby (budov, zařízení) a potenciál zachování nebo dokonce vzniku nových pracovních míst. I zde tedy najde uplatnění aktivita MAS založená na integrované rozvojové strategii pro větší venkovské území. Problém byl v PRV řešen nedostatečně, příčinou byl nedostatečný rozpočet a současně malá souhra na řešení s ostatními rezorty. Také zde platí, že regiony s vysokým lidským kapitálem zužitkují většinu fondů, ale regiony s nízkou ekonomickou aktivitou nemají kapacitu podporu čerpat. Účinnost opatření by mohla být vyšší, kdyby existovaly alternativy pro malé odlehlé obce a více by se využíval přístup Leader. Nutné integrovat podporu venkova s posílením osvětové a vzdělávací činnosti a s fungujícím poradenským systémem, který bude nabízet komplexní řešení pro danou obci, nebo svazek obcí.

49   

8.6.2. Nepříznivá situace na trhu práce (zaměstnanost, nezaměstnanost, podnikatelská struktura venkova) Příčiny spočívají v nedostatečném vlastním kapitálu potenciálních žadatelů na spolufinancování a předfinancování dotace. Mimo vlastní rámec PRV by bylo vhodné systematicky řešit úvěrové podmínky (banky posuzují žadatele individuálně a zejména pro žadatele z hospodářsky slabých oblastí jsou úvěry velmi obtížně dostupné, např. hodnota nemovitostí – potenciálních zástav - je posuzována jako nulová), bankovní záruky, případně možnost etapového financování. Následuje přehled přijatý a schválených dotací v rámci opatření podporujících podnikání na venkově Tabulka 10. Stav v přijímání a schvalování projektů v rámci podopatření III.1.1. Diverzifikace činností (2012)

Zaregistrované projekty (ks) Částka za zaregistrované projekty (Kč) Schválené projekty (ks) Částka za schválené projekty (Kč) Podané žádosti o proplacení (ks) Částka za podané žádosti o proplacení (Kč) Proplacené projekty (ks) Proplaceno (Kč)

Záměr a)

Záměr b)

Záměr c)

Záměr d)

Celkem

280

242

33

97

652

694 521 411

4 223 023 211

81 388 939

297 309 505

5 296 243 066

212

147

23

70

452

550 965 168

2 697 930 683

61 573 179

213 100 875

3 523 569 905

92

97

10

42

241

162 061 172

1 851 166 179

7 121 978

127 413 032

2 147 762 361

85

84

9

38

216

138 389 547

1 641 721 336

5 070 758

115 145 110

1 900 326 751

Tabulka 11. Stav v přijímání a schvalování projektů v rámci podopatření III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje (2012)

Záměr a) Zaregistrované projekty (ks) Částka za zaregistrované projekty (Kč) Schválené projekty (ks) Částka za schválené projekty (Kč) Podané žádosti o proplacení (ks)

Záměr b)

Záměr c)

Záměr d)

Celkem

280

242

33

97

652

694 521 411

4 223 023 211

81 388 939

297 309 505

5 296 243 066

212

147

23

70

452

550 965 168

2 697 930 683

61 573 179

213 100 875

3 523 569 905

92

97

10

42

241 50 

 

Částka za podané žádosti o proplacení (Kč) Proplacené projekty (ks) Proplaceno (Kč)

162 061 172

1 851 166 179

7 121 978

127 413 032

2 147 762 361

85

84

9

38

216

138 389 547

1 641 721 336

5 070 758

115 145 110

1 900 326 751

Tabulka 12. Stav v přijímání a schvalování projektů v rámci podopatření III.1.3. Podpora cestovního ruchu (2012)

Zaregistrované projekty (ks) Částka za zaregistrované projekty (Kč) Schválené projekty (ks) Částka za schválené projekty (Kč) Podané žádosti o proplacení (ks) Částka za podané žádosti o proplacení (Kč) Proplacené projekty (ks) Proplaceno (Kč)

III.1.3 a) 139

III.1.3 b) 1380

Celkem 1 519

134 973 438

4 219 229 304

4 354 202 742

78

439

517

71 721 849

1 462 625 699

1 534 347 548

32

263

295

18 205 380

709 293 502

727 498 882

28 13 747 491

235 603 024 155

263 616 771 646

Opatření na podporu poradenství pro venkov téměř neexistuje. Vzdělání obyvatel nebo poradců potřebuje komplexní přístup tzv. „audit obce“, co dělat pro podnikatelskou strukturu v dlouhodobém výhledu, čím začít apod. Na republikové úrovni se jeví opatření jako úspěšná v řešení odpovídajících témat (většina projektů byla uspokojena). Avšak ukazuje se tendence, že regiony s vysokým lidským kapitálem zužitkují většinu fondů, ale regiony s nízkou ekonomickou aktivitou nevykazují poptávku po odpovídajících projektech a tím kapacitu podporu čerpat (Konečná, Pražan 2009) Jednou z příčin je nízký lidský kapitál – nedostatečné kompetence, zkušenosti s dotační politikou jednotlivých žadatelů, a to jak zástupců veřejné správy (zejména malých obcí, kde není dostatečně personálně zajištěna ani vlastní agenda úřadu a na rozvojové aktivity není kapacita žádná), tak podnikatelů a zemědělců a menších, na dobrovolnickém principu fungujících neziskových organizací (spolky, církevní organizace, sdružení dobrovolných hasičů apod.). Tento problém může pomoci řešit dostupná místní poradenská organizace, která zná území a souvislosti, je schopna konzultovat a asistovat při formulaci záměru, zpracování žádosti a managementu projektu. Takto už v období 2007-13 fungovala ve venkovských oblastech i řada MAS. Samozřejmou podmínkou je kvalitní a vhodně aktualizovaná integrovaná rozvojová strategie a dostatečná kapacita poradenské organizace.

8.6.3. Role Leaderu Místní akční skupiny vybrané k podpoře z PRV získávají každý rok alokaci na realizaci svého strategického plánu Leader. Minimálně 80 % z alokace musí využít na realizaci projektů v opatření IV.1.2, maximálně 20 % z alokace mohou využít na své režijní výdaje (opatření IV.1.1). 51   

Výsledek hodnocení úspěšnosti závisí podstatně na metodě hloubkového zjišťování principů LEADER, která nebyla dosud provedena. Financování záměrů, které odpovídají strategickým plánům Leader, svými výstupy přispívají k dosahování cílů prvních tří os, avšak realizace SPL jako celku není totožná s řízením venkovské oblasti. Obrázek 13. Poměr zaregistrovaných/schválených projektů dle jednotlivých kol příjmu žádostí o dotaci

Z grafu je patrné, že úspěšnost projektů je asi 70 a více %.

Tabulka 13. Čerpání v opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie dle jednotlivých podopatření Opatř.

zaregistrováno

%

schváleno

I.1.1.1 I.1.2.1 I.1.2.3 I.1.3.1 I.3.1 II.2.4.2 III.1.1 III.1.2 III.1.3 III.2.1.1 III.2.1.2 III.2.2 III.3.1 Celkem

ks 458 41 21 83 4 11 47 460 362 1 449 2 944 892 78 6 851

6,7 0,6 0,3 1,2 0,1 0,2 0,7 6,7 5,3 21,1 43,0 13,0 1,1 100

ks 315 30 12 52 3 6 28 311 225 971 1 955 592 56 4 556

Kč 170 692 513 12 167 452 11 219 833 30 603 981 702 147 5 062 686 24 834 145 136 169 211 207 967 798 818 080 808 1 566 236 986 462 303 296 19 127 976 3 465 287 633

Kč 125 228 322 8 697 443 6 758 347 21 095 704 452 147 3 342 292 14 964 034 88 322 011 134 493 402 530 927 260 994 014 238 293 636 137 13 884 495 2 235 816 282

%

průměrná částka na projekt (Kč)

6,9 0,7 0,3 1,1 0,1 0,1 0,6 6,8 4,9 21,3 43,0 13,0 1,2 100

372 691 296 767 534 278 368 723 175 537 460 244 528 386 296 020 574 497 564 583 532 010 518 277 245 230 505 808

Účinnost prostředků do občanské vybavenosti by mohla být zvýšena integrací dílčích požadavků do komplexních opatření vhodných pro venkov (obchod, pošta, škola…) je vhodné, aby byla řešena nástrojem LEADER (tj. zdola a na míru dané obce a zároveň pro větší území, v 52   

němž mohou obce některé prvky občanské vybavenosti sdílet. I zde je pole pro uplatnění integrovaných rozvojových strategií pro širší území - MAS). Počet v přijímání a schvalování projektů v rámci podopatření leader bylo nejvíce z III. Osy a to u III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic a III.2.1.2 – Občanské vybavení a služby, kdy bylo více jak polovina schválených projektů. Nejméně se objevily projekty u podopatření I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost. Nejistotu ekonomické situace považovala většina žadatelů, zejména u menších investičních projektů, podmínku zřizování pracovních míst s pětiletou udržitelností za velmi riskantní. Za stávajících podmínek tak PRV nemůže situaci zaměstnanosti venkovských oblastí výrazně ovlivnit.

8.7 Důvody pro úspěchy/neúspěchy PRV v oblasti rozvoje venkova? Řešení problému venkova bude vyžadovat koncentraci v projektech a se skládá ze dvou základních typu podpor: a) Odstranění stávajících dlouhotrvající problémů (tzv. starých zátěží) b) Opatření rozvíjející venkov

8.7.1 Identifikace problémů Z analýzy situace uvedené ve stávajícím PRV lze konstatovat, že problémy byly identifikovány vcelku správně. Ovšem je zřejmé, že v mnoha případech jejich rozměr a příčiny nebyly dostatečně studovány tak, aby bylo možné správně stanovit cíle a umožnit tak odpovědný proces hodnocení politiky (Pražan 2008). Stávající politika byla postavena na znalosti lokálních problémů a identifikaci správných potřeb založení spíše na intuicích. Výsledky zjištění se však zcela transparentně nepromítly do strategie a ještě méně do finanční alokace.

8.7.2. Návrh politiky Osa III: Při návrhu opatření a koordinaci jejich cílení do venkova se nepodařilo v některých případech uspokojivě pokrýt celý venkovský prostor. Vyloučení obcí 500-2000 obyv. z možnosti žádost o dotace v ose III. Tyto obce byly zároveň prakticky vyloučeny i z dotací z ERDF - ROP (formálně šlo o způsobilé žadatele, prakticky však byly podporovány především projekty velkých měst, regionálních center). Střednědobé hodnocení doporučuje zlepšit vybavení a vzhled vesnic a veřejných prostranství a posílit sounáležitost obyvatel s místním prostředím a dědictvím venkova. Možné rozšíření podpory by se nejspíš mělo týkat dosavadního opatření III.2.1.2 Občanské vybavení a služby. Mezi způsobilé výdaje tam doposud patří pouze investice (stavební výdaje, nákupy staveb, pozemků, strojů apod.) a výdaje na zpracování dokumentace. Tento závěr však neústí v doporučení k zásadnímu rozšíření obsahu opatření III. osy, přestože by se vesměs jednalo o finančně velmi nízké objemy. Rozšíření by se však mělo akceptovat v rámci opatření IV.1.2, neboť MAS mají v podporovaných SPL popsána opatření směřující ke zvyšování kvality života. 53   

Osa IV: Jeví se nedostatečný objem prostředků, který neumožnil MAS výrazněji ovlivnit území a realizovat rozvojovou politiku podle strategie programu LEADER. Dále nebyly formulovány jednotné monitorovací indikátory, je proto obtížné jednoznačně posoudit úspěšnost MAS a srovnávat mezi sebou návrh opatření. Efektivita a účinnost opatření v rámci IV osy by mohla být rovněž dosažena účelnějším vynakládáním prostředků. Do jaké míry byla účelnost v rukou samotných MAS a jakou mírou účelnost poznamenala těsná pravidla, nebylo nikde šetřeno či dostatečně studováno. Příliš detailní formulace způsobilých výdajů op. IV.1.1 a nejednotný výklad jednotlivých RO SZIF způsobily v první etapě programu MAS komplikace a často finanční ztráty (neuznání výdajů, sankce). V průběhu programu došlo díky spolupráci MZe, SZIF a NS MAS k výraznému zlepšení.

8.7.3 Řízení a implementace V regionech, kde je odpovídající lidský a sociální kapitál byly podpory čerpány v dostatečné míře. V některých regionech, kde je podnikatelská aktivita a nezaměstnanost nižší (např. kraj Vysočina) bylo žádostí méně, než by bylo vzhledem k reálným potřebám regionu žádoucí. Toto lze vysvětlit opět nedostatky v lidském kapitálu, neochota k riziku, nedostatek víry v podnikatelské příležitosti. Odpovídající nástroje PRV nebyly zavedeny takovým způsobem, aby bylo možné na tuto situaci odpovídajícím způsobem odpovědět (např. ukázkami úspěšných příkladů z okolí, odpovídající poradenství). Potenciální žadatelé neměli dostatečné informace o vyhodnocování opatření, očekávali v rámci harmonogramu vyhlašování všech opatření (např. v podpoře zpracování biomasy nebo v opatření III.2.1 – týká se výzvy ve 14. kole, kdy byly bez objasnění vyhlašovány pouze některé záměry) Velmi vhodná je jasně vymezená a zacílená podpora služeb pro mikropodniky a služeb vedoucích k diverzifikaci zemědělských subjektů. Významný je prvek přímé podpory investic do venkovských oblastí soustředěné do malých obcí do 500 obyvatel a specifičností zaměření investic do venkovského cestovního ruchu a zachování kulturního dědictví venkova. Výstavba bioplynové stanice je finančně neobyčejně náročná investice. Je zřejmé, že v drtivé většině případů její výstavba zemědělský podnik zatíží vysokým úvěrem. V takové situaci není možné očekávat, že by tento podnik měl volné prostředky pro další významnou investici (například do technologií čištění bioplynu), jejíž návratnost je navíc velice nejistá a investice sama o sobě tedy riziková. Hlavní část prostředků opaření diverzifikace činností směřovala na bioplynové stanice. Toto i další záměry v opatření sice dílčím způsobem podpoří podnikání na venkově, ale na vlastní kvalitu života na venkově mají slabý vliv. Osa IV: MAS neměly k dispozici metodiky a nástroje hodnocení projektů, využívané RO SZIF, což vedlo k vysoké chybovosti při hodnocení žádostí osy IV Z hlediska problémů a potřeb venkova se nepodařilo učinit z OSY IV horizontální prioritu implementace PRV, metodu Leader využít ve větší míře v ostatních osách, účinně ji šířit do dalších venkovských oblastí (mimo území působnosti podpořených MAS) a organicky ji včlenit do systému řízení venkovských oblastí. 54   

8.8 Jak řeší tato témata jiné politiky v ČR Přesahy do koordinovaných politik EU Strategie Evropa 2020 předkládá tři vzájemně se posilující priority:  



Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích. Udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. Růst podporující začlenění: podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností.

Evropská unie potřebuje vymezit úroveň, které by chtěla dosáhnout do roku 2020. Za tímto účelem Komise navrhuje následující hlavní cíle EU:  

75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno, 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje,



v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20–20–20“ (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé),



podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání,



počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.

Tyto cíle jsou ve vzájemném vztahu a jsou prvořadé pro dosažení celkového úspěchu. Komise navrhuje převést cíle EU do podoby vnitrostátních cílů a směrů, a tím zaručit, že každý členský stát strategii Evropa 2020 přizpůsobí své konkrétní situaci. Bude rozhodující, jak se podaří sladit tyto politiky s politikou PRV. Do dubna 2012 nebyl pokrok v přípravě ostatních politiky takový, aby bylo možné je vzájemně integrovat, doplňovat a přinášet synergické efekty (a přesně definovat dílčí cíle). Regionální politika (fond ERDF) Základním posláním ERDF je pomoc při odstraňování regionálních nerovností a posilování rozvoje a konverze regionů. Finanční pomoc z ERDF je zaměřena hlavně na podporu malých a středních podniků, prosazování produktivních investic k vytvoření nebo zachování pracovních míst, zlepšování infrastruktury (transevropské sítě, regionální infrastruktura) a pokračování místního rozvoje. Hlavním cílem pomoci z ERDF je vytvářet pracovní místa podporou konkurenceschopného a udržitelného rozvoje. Kohezní politika (fond CF) Kohezní fond a je určen na podporu velkých projektů v oblasti životního prostředí a dopravy. Kromě toho Fond soudržnosti financuje například předběžné studie k projektům vhodným pro financování z jeho zdrojů či propagační a informační kampaně týkající jeho aktivit a implementovaných projektů.   55   

Sociální politika Sociální politika Evropské unie se v návaznosti na rozvíjející se ekonomickou integraci a politický a hospodářský vývoj v Evropě posouvá od orientace na zajištění práv souvisejících se zaměstnáním v podmínkách volného pohybu osob k širší dimenzi zajištění sociální ochrany obyvatel Unie, zejména těch skupin, které jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením. Poradenství a vzdělávání je podmínkou pro dosažení ekonomické prosperity ve všech oblastech národního hospodářství včetně zemědělství a potlačování sociálních nerovností a vzniku nebezpečí sociálního vyloučení na venkově. Politika ochrany spotřebitele Pro zajištění volného pohybu zboží včetně zemědělských komodit a potravin a tím i fungování jednotného vnitřního trhu a současně i ochrany spotřebitele má klíčový význam bezpečnost výrobků, které jsou na tomto trhu uváděny do oběhu. Zvyšování výroby zdravotně nezávadných zemědělských komodit a následně potravin a dostatečným rozhodovacím potenciálem i lidskými zdroji, které mohou zajistit hladký průběh implementace uvedených politik a zvýšení nabídky regionálních výrobků ve vysoké kvalitě. Politika ochrany životního prostředí Princip udržitelného rozvoje – byl definován jako „rozvoj uspokojující požadavky současnosti bez toho, aby byla narušena schopnost příštích generací uspokojit své vlastní potřeby". Tento princip se stává obecným principem ochrany životního prostředí ve všech členských státech. Energetická politika Dosažení cíle energetické politiky, kterým je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie na 20 % v rámci celé EU v roce 2020 a dosáhnout 10 % spotřeby biopaliv v dopravě, lze napomoci prostřednictvím lokální výroby energií z OZE na venkově. Současně se tím podporuje zaměstnanost a spolupráce. Podpora výzkumu a technologického vývoje Výzkum a inovace přímo přispívají k lepší životní úrovni jednotlivců i k blahobytu společnosti jako celku. Hlavním cílem politiky v oblasti výzkumu a technologického rozvoje je vytvořit z Evropské unie jednu z předních světových ekonomik založených na vědomostech. Věda a výzkum jsou rovněž klíčové pro podporu dalších společných politik, jako je ochrana spotřebitele nebo životního prostředí. Úroveň života jednotlivce i celé společnosti závisí na kvalitě vědy a výzkumu. K významným nástrojům pro transfer výsledků vědy a výzkumu do praxe včetně zemědělské je poradenství a vzdělávání. Rozvojová politika EU Ve vztahu k základním národním koncepčním dokumentům jsou regionální politika a strategie regionálního rozvoje jako její syntetický programový dokument na prvním místě v interakci se Strategickým rámcem udržitelného rozvoje a s Národním plánem reforem. Největší účinek má zde nabídka práce pro všechny sociální a vzdělanostní skupiny na venkově, což znamená např. podporovat sociální podnikání, komunální podniky, regionální ekonomiku, lokální trhy práce, využití multiplikačního efektu regionů. Význam stability komunit pro ochranu proti chudobě, tak pro lokální ekonomiku i kvalitu bydlení či ochranu životního prostředí. Význam vzdělávání v boji proti chudobě, nejlépe s 56   

participací ohrožených skupin na jeho přípravě, v motivaci k učení a vzdělávání, s cílem zajistit jim alespoň základní kvalifikaci pro život v moderní společnosti, formalizace vzdělání, osvědčení a ověřování, prokazatelnost výsledků. Politika hospodářské soutěže Cílem EU je vytvoření vnitřního trhu, na kterém panují obdobné podmínky jako na domácích trzích. Hospodářský zájem EU je, aby ekonomicky silné podniky nezneužívaly svého postavení na trhu tak, aby bylo bráněno efektivní soutěži.

8.8 Hnací síly: Tato kapitola se zaměří především na výčet hnacích sil, jako externích faktorů, které je nutné vzít v úvahu při navrhování strategie a samotných opatření v PRV. Dosud byly identifikovány následující hnací síly: Urbanizace venkova v okolí velkých sídel Tendence opouštět odlehlé regiony a migrace mladých do měst Konkurence vede zemědělské podniky ke koncentraci podnikání a neustálému technologickému pokroku, tyto spolupůsobí při snižování potřebě lidské práce a tím i zemědělské zaměstnanosti. Současně stále zemědělství ztrácí svoji relativní pozici na venkově jak v ekonomickém smyslu tak jako zaměstnavatel. Což ovšem neznamená, že by stále nebyl klíčovým sektorem. Ekonomická krize, která přináší zvyšování nákladů (např. na energie, ale také životní náklady). Globalizace trhů, která může znevýhodnit místní produkci a spotřebu a v konečném důsledků může ovlivnit i kulturu života na venkově (je obtížné udržet v menších obcích některé služby v konkurenci velkých obchodních řetězců).

8.9 SWOT analýza Silné stránky • Sociální stabilita, partnerství, spolupráce – fungující komunitní život zejména v rámci obce • Silná vazba a odpovědnost za lokalitu, sídlo, obec (v místě bydliště) v některých regionech • Větší důvěra mezi veřejnou správou a občany a stejně tak i mezi podnikateli a veřejnou správou v některých regionech • Větší pocit bezpečí ve srovnání s městem • Atraktivní přírodní a historické hodnoty a s tím související funkce (estetická, vzduch, voda, krajina, kulturní dědictví) • Stávající vybavenost obcí občanskou i technickou infrastrukturou (vč. mobilních sítí) ve větších sídlech 57   

• • • • • •

Kompaktní sídelní struktura v krajině Znalosti a zkušenosti s předkládáním projektů v rámci fondů Existence lokálních zdrojů pro zásobování potravinami a částečně energií Možnost využití potenciálu tradic Vysoký počet místních spolků (na obyvatele, ve srovnání s městem) Fungující instituty typu LEADER, SPOV, Agenda 21, mikroregiony

Slabé stránky • Nedostatečný potenciál pro využití kapacit služeb (obchodních jednotek, služeb, technické infrastruktury) • Malá a neefektivní mezi-obecní spolupráce, • Nedostatek pracovních příležitostí • Vyšší náklady na obyvatele při investicích do infrastruktury • Nedostatečný rozpočet pro venkovská témata v rámci SZP (PRV), • Významné regionální rozdíly – v podmínkách, v rozvoji, různé venkovy – s nižší účinností a rozdílnými efekty plošných opatření • Chybějící osvěta v oblasti a poradenství pro podnikání zejména ve smyslu udržitelného rozvoje. • Nedostatečné kulturně-sociální vyžití obyvatelstva • Stárnutí obyvatelstva a odliv mladých lidí z venkova • Malá dopravní obslužnost malých sídel veřejnou dopravou • Konzervativní přístupy obyvatel venkova k inovacím ve venkovské společnosti a řešení podnikatelských a veřejných projektů • Nedostatečné uplatnění nástrojů podpory „na míru“ (ČOV, venkovské školy) • Nedostatečné pokrytí finančně dostupným internetem v odlehlých obcích. • Vysoká energetická náročnost venkova, především tepelná energie – podnikatelské provozy, obecních prostor, domácností • Nízké využití lokálních OZE, které generuji multiplikační efekt (založené na principu lokální výroba, lokální zpracování a lokální spotřeba) • Nízký podíl regionální, především zemědělské produkce • Existence nevyužitých podnikatelských objektů, často v chátrajícím stavu (tzv. „brownfields“) • Nedostatečná podpora měkkých aktivit a tzv. aktivit pro stmelení obyvatel • Vysoké zatížení administrativou a byrokracií žadatelů • Slabší vykrytí poradenského systému pro venkovské podnikání • Nedořešené pozemkové vztahy (nedořešené pozemkové úpravy, nevypořádané církevní zemědělské a lesní pozemky, nemovitosti) • Roztříštěnost sídlení struktury a veřejné správy Příležitosti • •

Využití lokálního potenciálu přírodních zdrojů (dřevo, voda, energie), historického dědictví, lidského kapitálu pro místní/lokální rozvoj Rozšíří se nabídka z dalších národních a evropských finančních zdrojů (MPSV, MŽP, MŠMT) 58 

 

• • • •

Zhoršení životních podmínek ve městě a tím relativní zlepšení pozice venkova Potravinová a energetická soběstačnost venkova (Zacílení vlády na vyšší potravinovou bezpečnost z domácích zdrojů) Růst poptávky měst po produkci a nabídce venkova – místní potraviny, prostor, ticho, systémové služby Růst odvětví a sektorů, kde tak významně nepůsobí konkurence ze třetích zemí (služby ve stavebnictví, kultura, místní speciality, zábava, volnočasové aktivity)

Hrozby • Ztráta populační dynamiky, odchod aktivního obyvatelstva v důsledku zlepšení podmínek ve městech • Uplatňování – v obecném měřítku - stejných (nebo přísnějších) technických a legislativně právních norem jako v urbánním prostředí • Zintenzivnění globalizačních sil, růst sítě supermarketů, jiných nadnárodní sítí. • Zvýšení intenzity výroby může poškozovat životní prostředí, (investice z odvětví nepříznivé vůči životnímu prostředí) • Nedostatek disponibilních finančních zdrojů domácností/firem v důsledku ekonomické recese • Vláda (ministerstva) nezvládnou efektivně připravit a koordinovat rozvojové politiky mezi resorty (včetně nedostatečně připraveného PRV) • Vzroste konkurence zemědělským výrobkům produkovaným na venkově • Růst byrokratizace, jako podmínka při poskytování prostředků • Zanedbání specifických problémů venkova vládou a ministerstvy kromě MZe, ve srovnání s problémy města • Definitivní rozpad venkovského unikátního stylu – žiju, pracuju a bavím se na venkově – v důsledku změny hodnot venkovské společnosti • Klimatická změna a s tím související dopady.

59   

8.9.2 Odůvodnění potřeb Priorita 6 podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech ROZVOJ VENKOVA se zaměřením na tyto oblasti: Zvýšit ekonomickou aktivitu a posílit trh práce nabídkou Ve venkovských oblastech/obcích je menší koncentrace podnikatelských aktivit nových příležitostí tj. zaměstnavatelnost, zaměstnanost a (Vysočina 15,9 mikropodniků na 1000 obyvatel, zatímco ostatní v rozmezí 16,9-21,9) podnikatelské aktivity na venkově. Nezaměstnanost roste na venkově rychleji než ve městech (nyní již mírně předstihla města) Příjmy na venkově dosahují jen 89,9 % hrubých a 91,0 % čistých příjmů obyvatel měst Míra zaměstnatelnosti: na venkově nízká (0,56), práci má šanci najít zhruba polovina pracovních sil. Ve městech je hodnota 1,01, Zlepšit úroveň vybavenosti venkova (technická i Obce do 500 obyvatel často nemají přístup k veřejnému zdroji vody, studny často s občanská) nekvalitní vodou, přestože 85 % obcí má veřejný vodovod Tytéž obce (často i do 2000 obyvatel) velmi často nemají finanční kapacity na budování ČOV a kanalizace, rozsah plynofikace se pohybuje dle regionu od 1/3 (JČ) po 93 % obcí (JM) Ve venkovských obcích ubývají: lékaři, školy, pošty, knihovny Ve stávajícím PRV jednoznačně převyšuje poptávka po projektech v oblasti vybavenosti venkova finanční možnosti PRV (nepřímý důkaz o nedostatcích ve vybavenosti) Všechny uvedené ukazatele vykazují nepříznivější hodnoty v malých obcích Zachování tradic a rozvoj tradic, měkké aktivity Stav: není v rovině ukazatelů znám. Desítky let nebyly tradice zpravidla na venkově udržovány. Význam neměřitelný, mají duchovní rozměr, ale zásadní význam pro rozvoj regionů a kvalitu života Pro úspěšné uplatnění značné části PRV v oblasti venkova je žádoucí posilovat pozitivní sociální kapitál, který měl v období 1948-1999 velmi nezdravé podmínky pro rozvoj. Proto je také jednou z potřeb rozvoje venkova budování sociálního kapitálu. Nástroj, který je cíleně na budování sociálního kapitálu orientován je LEADER. 60   

8.10 Doporučení, která opatření z PRV využít 8.10.1 Technická infrastruktura a občanská vybavenost V rámci Čl. 21, odst. 1, písm. a) „vypracování a aktualizaci plánů rozvoje obcí ve venkovských oblastech a jejich základních služeb a plánů pro ochranu a správu lokalit sítě Natura 2000 a dalších míst vysoké přírodní hodnoty“ doporučujeme zapojit do vypracování plánu obce a MAS. Společně mohou vytvořit společný odsouhlasený a respektovaný „integrovaný plán“, Zvláště vhodné pro skupinu venkov 8 jsou opatření pod Čl. 21, odst. 1, písm. b) investice do vybudování, zlepšování nebo rozšiřování všech typů drobné infrastruktury, včetně investic do energie z obnovitelných zdrojů. Zde je třeba důkladná diskuse s ostatními resorty. Nedoporučujeme využít čl. 21, odst. 1, písm. c) infrastruktura širokopásmového připojení, tato problematika je spíše řešitelná resortem MPO. V rámci PRV by mohly být řešeny pouze menší akce. Opatření čl. 21, odst. 1, písm. d) investice do zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních základních služeb pro venkovské obyvatelstvo, včetně oblasti volného času a kultury, a související infrastruktury jsou vysoce významné pro venkov (žadatelé, jednotlivci, obce, MAS), stejně jako čl. 21, odst. 1, písm. e) investice veřejných subjektů do rekreační infrastruktury, turistických informací a značení turistických míst. Opatření čl. 21, odst. 1, písm. f) studie a investice spojené se zachováním, obnovou a rozvojem kulturního a přírodního dědictví obcí a venkovské krajiny, včetně souvisejících sociálněekonomických aspektů je vhodné Výjimkou mohou být velké investice a stavby/rekonstrukce vyššího významu. Čl 21, odst. 1, písm. g) investice zaměřené na přemístění činností a rekonstrukci budov či jiných zařízení nacházejících se v blízkosti venkovských usedlostí v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení environmentálního profilu dané usedlosti má jen velmi omezené využití Pro tento problém lze těžko stanovit jednoznačnou prioritu nebo pořadí důležitosti, protože je to otázka vhodná pro individuální území. Proto se také jako velmi významné jeví lokální a integrované plány (čl. 21, odst. 1, písm. a)

8. 10. 2. Podnikatelská struktura na venkově Velmi významná je pro venkov diversifikace činností, ale měly by být podpořena i nezemědělské subjekty. Významnou roli zde budou hrát zejména opatření Zahájení podnikatelské činnosti pro nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech (čl. 20, odst. 1, písm. a), pododst. ii) a Investice do nezemědělských činností (čl. 20, odst. 1, písm. b). Nedostatečné vybavení obcí by mělo být „vybaveno“ přednostně místními podnikateli, nebo formou tzv. řešení na míru obce, (dle venkovských standardů) zde by se mohly uplatnit opatření z Čl. 21 b) investice do vybudování, zlepšování nebo rozšiřování všech typů drobné infrastruktury, včetně investic do energie z obnovitelných zdrojů, čl. 21 d) investice do zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních základních služeb pro venkovské obyvatelstvo, včetně oblasti volného času a kultury, a související infrastruktury, čl 21 e) investice veřejných subjektů do rekreační infrastruktury, turistických informací a značení turistických míst a čl 21 g) investice zaměřené na přemístění činností a rekonstrukci budov či jiných zařízení 61   

nacházejících se v blízkosti venkovských usedlostí v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení environmentálního profilu dané usedlosti.

8. 10. 4 Prevence vysídlování a zvýšení kvalita života v odlehlých obcích Jedná se problém, kde je nutná koordinace s rezortem MPSV a dalšími rezorty. V podstatě zde je průřezově potřeba řešit celý soubor opatření čl. 21 v závislosti na lokálních podmínkách.

8.10.5 Řešitelnost potlačení chudoby, sociálního vyloučení a napětí ve venkovských regionech v PRV Je nutná spolupráce s MPSV a MMR , sjednotit pravidla implementace, podporovat vznik nových místních strategií a MAS a schvalovat jejich strategie k více fondovému financování a specifickým místním problémům. K potlačení problému chudoby je nutná spolupráce mezirezortní, MV, MPSV, kdy problémy nízkopříjmových, romských a problémových komunit představují vysokou dlouhodobou nezaměstnanost, nízké vzdělání a nižší životní úroveň velké části populace, rozsáhlá drobná kriminalita, nedostatečně rozvinuté sociální služby a činnost neziskových organizací, rasové předsudky mezi etniky, navyklý způsob života mnoha nepřizpůsobivých občanů.

8.10.6 LEADER Lze doporučit stávající pokrytí opatření PRV přístupem LEADER. V současnosti LEADER nepomáhá implementovat opatření v rámci Osy II., proto by i nadále LEADER nepokrýval odpovídající zejména „plošná“ opatření v novém PRV (např. Podpora znevýhodněných oblastí, agroenvironmentální opatření). Protože se LEADER jako přístup vyvíjí a jeho práce zdokonaluje, lze uvažovat o posilování jeho role při implementaci ostatních opatření. Nutno však zvážit pozitiva (schopnost integrace zájmů v regionu, budování sociálního kapitálu pro lepší funkci PRV atd.) i potenciální rizika plynoucí z větší role LEADER (riziko selhání u některých MAS, přičemž zodpovědnost zůstává u MZe). Novým potenciálem je vytvoření integrace opatření nejen v rámci PRV, ale i v rámci všech fondů, které spadají pod tzv. společný strategický rámec (CSF), tj. zejména i ERDF a ESF. Ke zvýšení synergických efektů podpory bude v příštím období k dispozici nástroj, který je v Obecném nařízení k CSF fondům označován za komunitně řízený místní rozvoj (čl. 28-31).

62