Technická univerzita v Liberci 1
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra tělesné výchovy
Katedra:
Studijní program: B 6208 Ekonomika a management Studijní obor Management sportovní (kombinace):
ANALÝZA ČINNOSTI KRASOBRUSLAŘSKÉHO ODDÍLU BK VARIACE LIBEREC ACTIVITY ANALYSIS OF FIGURE SKATING TEAM BK VARIACE LIBEREC Bakalářská práce: 10–FP–KTV– 337 Autor:
Podpis:
Zuzana ČERNÁ Adresa: Halasova 895 460 06, Liberec 6
Vedoucí práce: Martinec Jindřich, PaedDr. Konzultant: Počet stran
grafŧ
obrázkŧ
tabulek
pramenŧ
příloh
50
1
4
5
17
4
V Liberci dne: 13.4.2010
Prohlášení Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladŧ, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
V Liberci dne: 13. 04. 2010
Zuzana Černá
Anotace Bakalářská práce se zabývá analýzou sportovního krasobruslařského klubu BK Variace Liberec. V první části práce jsou shromáţděny informace o struktuře krasobruslení v České republice, historii a pravidlech, zatímco hlavní část je zaměřena na konkrétní krasobruslařský oddíl. Kapitoly věnující se vzniku, podmínkám existence, finančnímu chodu i marketingové stránce tohoto oddílu nám odhalují jeho silné i slabé stránky. Následně jsou na základě vyhodnocení shromáţděných informací stanovena doporučení pro zlepšení budoucího chodu oddílu. Klíčová slova: krasobruslení, finanční analýza, marketing
Summary The Bachelor’s thesis deals with analysis of figure skating sport club BK Variace Liberec. First part of the thesis collects information on structure of figure skating in the Czech Republic, history and its rules, while the main part focuses on the figure skating club itself. Chapters related to establishment of the club, its existence conditions, financial functioning and marketing of this club show its strengths and weaknesses. Subsequently the recommendations for improvement of club’s functioning for future are set based on the evaluation of collected information.
Key words: figure skating, financial functioning, marketing
Zusammenfassung Die Bachelorarbeit befasst sich mit der Analyse der Abteilung Eiskunstlauf des BK Variace Liberec. Der erste Teil der Arbeit informiert über die Struktur des Eiskunstlaufs in der Tschechischen Republik, über seine Geschichte und Regeln, während der Hauptteil konkret auf die Abteilung Eiskunstlauf ausgerichtet ist. Die Kapitel, die sich mit der Entstehung, den Existenzbedingungen, der Finanzierung und der Marketingseite dieser Abteilung befassen, decken uns ihre starken und schwachen Seiten auf. Nachfolgend werden auf Basis der Auswertung der gesammelten Informationen Empfehlungen gegeben, die der Verbesserung
der künftigen Arbeit der Abteilung
dienen. Die Schlüsselwörter: der Eiskunstlauf, die Finanzanalyse, das Marketing
Obsah ÚVOD...........................................................................................................................9 1
Cíle a úkoly práce ................................................................................................ 10
2
Charakteristika sportu .......................................................................................... 11 2.1
2.1.1
Počátky bruslení ................................................................................... 12
2.1.2
Moderní bruslení .................................................................................. 12
2.1.3
Poválečné krasobruslení ve světě .......................................................... 13
2.1.4
Osobnosti poválečného krasobruslení u nás .......................................... 13
2.1.5
Historie soutěţí .................................................................................... 13
2.2
Kategorie .....................................................................................................14
2.2.1
Jednotlivci ............................................................................................ 14
2.2.2
Sportovní dvojice ................................................................................. 14
2.2.3
Tance na ledě ....................................................................................... 15
2.2.4
Synchronizované bruslení.....................................................................15
2.3
Bruslařské skoky.......................................................................................... 16
2.3.1
Kadet ...................................................................................................16
2.3.2
Axel-Paulsen ........................................................................................ 16
2.3.3
Salchowŧv skok ................................................................................... 16
2.3.4
Toeloop ................................................................................................ 17
2.3.5
Rittberger ............................................................................................. 17
2.3.6
Flip (odpíchnutý Salchow) ...................................................................17
2.3.7
Lutz...................................................................................................... 17
2.4
3
Historie ........................................................................................................ 12
Nový vs. šestkový systém hodnocení ........................................................... 18
2.4.1
Nový systém ........................................................................................ 18
2.4.2
Šestkový systém ................................................................................... 19
2.4.3
Závěr .................................................................................................... 20
Český krasobruslařský svaz ................................................................................. 21 3.1
Organizační struktura ČKS .......................................................................... 21
3.2
Organizační normy....................................................................................... 23
3.3
Majetek a hospodaření ................................................................................. 23 6
4
5
3.4
Krajské orgány ............................................................................................. 23
3.5
Členství v ČKS ............................................................................................ 24
3.5.1
Evidované členství jednotlivcŧ ............................................................. 24
3.5.2
Sportovní kluby .................................................................................... 24
3.5.3
Právní formy sportovních klubŧ ........................................................... 24
Metody sběru informací ....................................................................................... 27 4.1
Osobní rozhovor .......................................................................................... 27
4.2
Finanční analýza .......................................................................................... 27
4.3
Marketingová analýza .................................................................................. 28
4.3.1
SWOT analýza ..................................................................................... 28
4.3.2
Marketingový mix ................................................................................ 29
4.3.3
Jednotlivé nástroje marketingové komunikace ...................................... 29
BK Variace Liberec ............................................................................................. 30 5.1
Historie klubu .............................................................................................. 31
5.2
Organizační struktura ................................................................................... 32
5.3
Členská základna ......................................................................................... 33
5.4
Finanční analýza .......................................................................................... 34
5.4.1
Sponzoři............................................................................................... 34
5.4.2
Granty a dotace .................................................................................... 36
5.4.3
Členské příspěvky ................................................................................ 36
5.4.4
Platební kalendář .................................................................................. 37
5.4.5
Výsledek analýzy ................................................................................. 40
5.4.6
Doporučení .......................................................................................... 40
5.5
6
Marketingová analýza .................................................................................. 41
5.5.1
Marketingový mix ................................................................................ 41
5.5.2
SWOT analýza ..................................................................................... 42
5.5.3
Nástroje marketingové komunikace ...................................................... 44
5.5.4
Výsledek analýzy ................................................................................. 45
5.5.5
Doporučení .......................................................................................... 45
Závěr ................................................................................................................... 47
Seznam literatury ............................................................................................................48 Seznam příloh .................................................................................................................50
7
Seznam obrázků a tabulek Obr. 1: Organizační struktura ČKS…………………………………………………….21 Obr. 2: SWOT analýza…………………………………………………………………28 Obr. 3: Organizační struktura klubu……………………………………………………32 Obr. 4: Sponzorská loga………………………………………………………………..35 Graf 1: Členská základna klubu………………………………………………………...33 Tab. 1: Kalkulace září – duben…………………………………………………………37 Tab. 2: Kalkulace květen – červen……………………………………………………..38 Tab. 3: Kalkulace srpen………………………………………………………………...39 Tab. 4: Kalkulace Ještědská brusle……………………………………………………..39 Tab. 5: SWOT analýza…………………………………………………………………43
8
ÚVOD Krasobruslení provází celý mŧj ţivot, a proto se jím zabývá i tato bakalářská práce. Porovnáme-li krasobruslení s ostatními sporty, v České republice se mu nedostává velké pozornosti. Malý zájem veřejnosti má za dŧsledek zhoršení podmínek pro financování všech krasobruslařských klubŧ, proto si práce klade za cíl analyzovat podmínky existence konkrétního klubu a stanovit prostředky vhodné pro zlepšení jeho chodu. Metodou k získání údajŧ byly rozhovory s lidmi na vedoucích pozicích. Ze získaných informací jsme poté analyzovali finanční zdraví klubu. Dŧleţitým krokem ke zlepšení jeho situace byl rozbor marketingu. Porovnávali jsme marketingový mix i veškeré nástroje, jimiţ klub komunikuje s veřejností. Obsahově se text dělí na dvě části. V první části jsou shromáţděny informace, které jsou dŧleţité pro všeobecný přehled. Odhalí nám, co mŧţe krasobruslení veřejnosti nabídnout i jakou má organizační strukturu. Druhá část se poté zaměří na konkrétní klub. Analyzuje jeho činnost, finanční stránku i marketing, který je pro chod klubu velmi dŧleţitý. Malý sport, kterým krasobruslení jistě je, nemá v České republice mnoho skutečných příznivcŧ. Podmínky existence krasobruslařských klubŧ a jejich finanční zatíţení nebývá častým tématem prací, coţ byl jeden z dŧvodŧ zvolení tohoto tématu. Hlavním cílem je tedy analyzovat činnost klubu BK Variace Liberec, který tak získá komplexní přehled svých slabých i silných stránek. Poukáţeme na příleţitosti, které se klubu do budoucna naskýtají a zároveň stanovíme hrozby, které jsou varováním. Závěr práce vyplývá ze zjištěných skutečností. Stanovíme v něm doporučení, díky nimţ klub bude v budoucnu schopen sníţit finanční zatíţení svých členŧ a zefektivní tak svŧj chod.
9
2 Cíle a úkoly práce Hlavním cílem práce je analyzovat finanční a marketingovou stránku krasobruslařského klubu BK Variace Liberec a dle zjištěných informací doporučit vhodné prostředky pro zlepšení chodu klubu v budoucnu. Jednotlivé cíle:
Analyzovat sloţení klubu BK Variace Liberec a navrhnout prostředky pro získání nových členŧ,
provést finanční analýzu tohoto klubu a stanovit doporučení pro jeho lepší chod,
analyzovat klub po stránce marketingu a nalézt efektivnější zpŧsob komunikace pro rŧst klubu v budoucnu.
10
3 Charakteristika sportu Krasobruslení patří k velmi specifickým sportovním odvětvím. Jiţ samotné označení spojující slova „kraso“ a „bruslení“ charakterizuje jeho dvě nepostradatelné sloţky: sportovní a umělecký projev. Pro mnoho lidí je krasobruslení spíše uměním neţ tvrdou dřinou, zpŧsobuje to právě umělecká stránka sportu, která je jeho nedílnou součástí. Lze s jistotou říci, ţe krasobruslení patří k nejkrásnějším sportŧm, ale také k těm nejnáročnějším, neboť od sportovcŧ vyţaduje vysokou úroveň všestrannosti. Vedle síly, obratnosti, rychlosti, vytrvalosti a ostatních sloţek běţných u jiných sportŧ rozvíjí krasobruslení i smysl pro rytmus, hudebnost a umění výkon nejen správně provést, ale umět ho i podat. Navíc houţevnatost a píle, bez kterých sportovec nedosáhne ani prŧměrných výkonŧ, mají vliv na povahové rysy a uplatňují se i v ostatním ţivotě. [1, 5] K základní výbavě bruslaře patří především vhodně vybrané krasobruslařské boty a brusle.Výběr vhodných bot je rozdílný pro rekreační, závodní či vrcholové bruslení. Začátečníkŧm jsou většinou určeny boty niţší třídy dodávané jiţ s připevněnými bruslemi. Pro pokročilé závodníky jsou boty dodávány zvlášť a následný výběr brusle je zcela individuální. Boty jsou nejčastěji v provedení bílé, případně béţové barvy pro ţeny a v černé pro muţe. Aby bylo usnadněno skákání, jsou boty u výkonnostních závodníkŧ odlehčeny novými postupy v konstrukci. Povrch je vyroben z kŧţe a podpatek, který je také z odlehčených materiálŧ, tvoří zároveň podloţku pro pevné přimontování brusle. Brusle jsou odlišné od hokejových zejména specifickými zoubky. Tvar prošel dlouhým vývojem hlavně díky rostoucí obtíţnosti techniky bruslení. Existují dva typy zoubkŧ - hladké a zdrsněné. Profil pak charakterizují dva zvětšené zoubky pro odpíchnutí, odrazy a dopady. Délka brusle je dána vpředu špičkou boty a vzadu by neměla přesáhnout více neţ 2 cm. Krasobruslařské brusle jsou charakterizovány zvláštním profilem s křivkou, která je jiţ dána výrobcem a při broušení musí být zachovávána. Brusle lze tedy brousit pouze na speciálních bruskách a v závislosti na váze bruslaře! [6]
11
3.1
Historie
Historie bruslení a později krasobruslení je velmi pestrá. Bruslařské dějiny rozdělujeme na dvě hlavní časová období. První počítáme od pravěku aţ po první polovinu 19. století. Druhé období začíná v polovině 19. století a trvá aţ do dnešní doby moderního krasobruslení. [6]
3.1.1 Počátky bruslení O tom, kdy přesně člověka napadlo vyuţít rychlého pohybu po zamrzlé vodní ploše, nemáme ţádné doklady. Začít bychom však mohli v době pravěké, v oblasti severských národŧ. Například kmeny Laponcŧ vyuţívali „brusle“ při lovu i při dlouhých cestách za zvěří. Pravěké brusle se těm dnešním podobaly jen zřídka. Pouţívaly se mroţí kly, bambusové pruty a nejčastěji zvířecí kosti. Pohyb byl zrychlován odpichováním pomocí dlouhých tyčí. Pravděpodobně nejstarší kostěná brusle je stará 5000 let. Novou epochu bruslení začali ve 4. a 3. století před naším letopočtem Keltové, kdyţ kostěné brusle nahradili ţeleznými. Další významné zprávy o bruslení máme ze 13. století především z Holandska. U nás byl roku 1610 na dvoře Rudolfa II. uspořádán karneval na ledě a za vlády Ludvíka XVI. se bruslilo také v Paříţi. V 18. století v Nizozemí začali s pořádáním prvních závodŧ na zamrzlých prŧplavech. [6]
3.1.2
Moderní bruslení
I kdyţ etapu moderního bruslení zahájilo anglické město Edinburgh, kde byl zaloţen první bruslařský klub na světě, za zakladatele moderního bruslení je označován Američan Jackson Haines (1864 a 1865 mistr ve Spojených státech). Po jeho vzoru rozvíjeli bruslařské umění jeho ţáci a vznikla první pravidla, která převzala Mezinárodní bruslařská unie (ISU), zaloţená roku 1892. Na počátku 20. století Švéd Ulrich Salchow posunul o mnoho výše laťku bruslařské výkonnosti, kdyţ začal pouţívat brusle se zoubky. Kariéru korunoval roku 1909 novým skokem, který je pod jménem svého objevitele dodnes jedním ze základních skokŧ. Dalšími osobnostmi jsou např. Sonja Henie či Karl Schäffer. [6]
12
K rozvoji bruslení u nás přispěla metodická příručka „Nauka o bruslení“ vydaná roku 1887. Dále do rozvoje sportu zasáhl známý propagátor sportu Dr. Josef Rössler-Ořovský, který v Praze zaloţil Bruslařský závodní klub. V téţe době se objevují i první brusle přimontované k botám a roku 1931 je v Praze otevřeno první umělé kluziště. [6]
3.1.3 Poválečné krasobruslení ve světě Po druhé světové válce proţívalo krasobruslení nebývalý rozmach. Volná jízda získala postavení nad protěţovanou povinnou jízdou, která nebyla pro diváky příliš atraktivní. Volná jízda byla tvořena skoky s několikanásobnými obraty, piruetami a snahou o vyjádření hudby pohybem. Nejpopulárnějším se v té době stal Američan Richard Button. Z ţen mŧţeme jmenovat například Barbaru Ann Scotovou či Američanku Peggy Flemingovou. V posledních letech byla silně obsazena především kategorie muţŧ. Patřili mezi ně například známý Elvis Stojko, Alexander Jagudin, Jevgenij Plushenko, Brian Joubert a Stephan Lambiel. V jízdách se objevují trojité a čtverné skoky v nejrŧznějších kombinacích, zajímavé piruety a nápadité krokové variace. V ţenách je nejznámější Katarina Wittová, Michelle Kwannová, Maria Butyrska, Irina Slutská a Carolina Kostnerová. V párech se velké
oblibě těší například Bereţná a
Shikharulidze,
Aliona
Savchenko a Robin Szolkowy, Anissinová a Peizerat i Fusar-Poliová a Margaglio. [6]
3.1.4 Osobnosti poválečného krasobruslení u nás Po válce se československé krasobruslení zařadilo mezi velmoci. Mezi bruslaře, kteří se zapsali do historie zlatým písmem patří například – Ája Vrzáňová, Karol Divín, sourozenci Romanovi, Hana Mašková, Ondřej Nepela, Jozef Sabovčík, Petr Barna, Kovaříková – Novotný, Beránková – Dlabola, Tomáš Verner či Michal Březina. [6]
3.1.5 Historie soutěţí První mezinárodní závody podle pravidel vytvořených na základě Hainessova stylu byly uspořádány ve Vídni v roce 1882. První mistrovství Evropy muţŧ se konalo 1891, ale 13
pravidelné a regulérní pořádání vrcholných mezinárodních soutěţí bylo moţné teprve od ustanovení Mezinárodní bruslařské unie (ISU) v roce 1892. První mistrovství světa muţŧ bylo pořádáno v roce 1896 v St. Peterburku, pro ţeny aţ o deset let později a první ţenské mistrovství Evropy proběhlo aţ v roce 1930. Dvojice měly první mistrovství světa v roce 1908 a tance na ledě roku 1952. Na seznamu olympijských sportŧ bylo krasobruslení poprvé zařazeno na OH v Londýně 1908. Vítězem se stal Švéd Ulrich Salchow. Nejmladší disciplína – tance na ledě – byla zařazena do programu OH aţ v roce 1976. [6]
3.2 Kategorie Rozdělování do jednotlivých soutěţních kategorií je určeno věkovou hranicí závodníkŧ. Pravidla platná pro Českou republiku zařazují závodníky do sedmi věkových kategorií: mladší nováčci, nováčci, nejmladší ţactvo, mladší ţactvo, ţactvo, junioři a senioři. Podle jednotlivých disciplín a věkových kategorií se dále určují soutěţní programy, jejich náplň a délka trvání. [6]
3.2.1 Jednotlivci Soutěţe jednotlivcŧ, muţŧ i ţen, sestávají z krátkého programu a volné jízdy. Na některých otevřených závodech bývá zařazena i interpretační volná jízda. Krátký program se skládá z poţadovaných prvkŧ a dalších spojovacích prvkŧ nebo pohybŧ. Hudební doprovod mŧţe být libovolného ţánru, avšak vokální hudba se slovy není dovolena. Volná jízda je sloţena z dobře vyváţeného rozvrţení skokŧ, piruet, krokových variací a ostatních spojovacích prvkŧ nebo pohybŧ mezi nimi, provedených v souladu s hudbou. Hudební doprovod má stejné poţadavky jako krátký program. [6]
3.2.2 Sportovní dvojice Společné bruslení dvou partnerŧ provádějících všechny pohyby v takovém souladu, aby vznikl dojem párové jízdy. Sportovní dvojice soutěţí v krátkém programu a volné jízdě. 14
Krátký program i volná jízda jsou sestavovány dle stejných pravidel, musí však obsahovat párové prvky jako jsou odhazované a twistované skoky či zvedané figury. [6]
3.2.3 Tance na ledě Soutěţ se skládá z povinného, originálního a volného tance páru. Povinné tance představují bruslení předepsaných vzorcŧ stop v souladu s jejich splněním na předepsanou hudbu, rytmus a tempo. Originální tanec je program odpovídající předepsanému tanečnímu rytmu. Rytmus, dovolený rozsah tempa, trvání a poţadované prvky jsou kaţdoročně ustanoveny taneční komisí. Vokální hudba se slovy je pro originální tanec povolena. Volný tanec je tvŧrčím zpŧsobem sestavený program z tanečních prvkŧ a pohybŧ vyjadřujících charakter hudby, který si pár zvolil. Vokální hudba je rovněţ povolena. [6]
3.2.4 Synchronizované bruslení Společné bruslení více bruslařŧ provádějících na ledě nejrŧznější formace, prvky a pohyby v synchronním provedení celé skupiny. Skupinu tvoří v seniorské kategorii šestnáct aţ dvacet bruslařŧ. Soutěţ skupin sestává z krátkého programu a volné jízdy. Je zde velmi dŧleţitá kvalita bruslení a souhra všech bruslařŧ, přesnost formací a provedení jednotlivých pohybŧ. Soutěţe jsou pořádány odděleně od ostatních kategorií. Nejrozvinutější je v severních zemích. Krátký program se skládá z poţadovaných prvkŧ. Vokální hudební doprovod se slovy je povolen. Choreografie a poţadované prvky musí být prezentovány na všechny čtyři strany kluziště. Volná jízda skupin se skládá z dobře vyváţeného programu v souladu s vybranou hudbou. Obsahuje typické skupinové prvky jako kruhy, řady, bloky, větrníky a prolínání, piruety, párové prvky a pohyby v izolaci s minimálním bruslením na obou nohách. Vokální hudba je povolena i pro volné jízdy. [6] 15
3.3 Bruslařské skoky Skoky jsou typickými prvky krasobruslení, při nichţ bruslař opouští ledovou plochu a ve vzduchu se otáčí kolem své osy. Kvalita skoku je posuzována především výškou, rychlostí rotace a z toho vyplývající délkou skoku. Skoky rozdělujeme na hranové a odpíchnuté. Dále rozlišujeme jednotlivé fáze, ze kterých se skok skládá: nájezdový oblouk, odrazový oblouk, odraz, letová fáze, rotace, ukončení rotace, dopad a výjezdový oblouk. [6]
3.3.1 Kadet Základní krasobruslařský skok. Trojka s odrazem z oblouku vpřed ven, rotace 180° a výjezdový oblouk vzad ven.
3.3.2 Axel-Paulsen Je povaţován za „krále skokŧ“. Dodnes patří k nejobtíţnějším. V jednoduchém provedení se musí bruslař ve vzduchu otočit o 540° ve dvojitém provedení pak o 900° a v trojitém dokonce o 1260°. Obvykle se začíná nájezdem z překládání vzad. Poté přeneseme váhu na pravou nohu do vnějšího zadního oblouku. Trup natočíme zády do oblouku, přeneseme váhu na levou nohu do vnějšího oblouku vpřed. Následuje fáze odrazu, rotace pomocí přitaţení paţí na prsa a rázné zanoţení levé nohy, čímţ zastavíme rotaci a dopadáme do podřepu na přední část pravé brusle.
3.3.3 Salchowův skok U tohoto skoku téţ odskakujeme z levé a dopadáme na pravou nohu. Nájezd začínáme obloukem vpřed ven na levé noze. Následuje obrat do vnitřního oblouku vzad stále na levé noze. Levá noha jde do podřepu a pravou jdeme švihem kolem těla vpřed, čímţ se otočíme a zároveň odskakujeme. Opět následuje potřebná rotace, zastavení, dopad a výjezdový oblouk.
16
3.3.4 Toeloop Skok mŧţeme začít z nájezdového oblouku vpřed dovnitř na pravé noze, přičemţ se pomocí trojkového obratu dostaneme do odrazového oblouku vzad ven v mírném podřepu. Trup natočíme z kruhu a levou nohu máme za tělem v prodlouţení. Pomocí zoubkŧ levé nohy se odrazíme a rotujeme tělo za levým ramenem. Dopadáme na pravou nohu.
3.3.5 Rittberger Do Rittbergerova skoku odskakujeme při levotočivé rotaci z pravé nohy z oblouku vzad ven. Levá noha je zlehka poloţená před pravou (jedou za sebou po stejném oblouku) a stojíme na pravé noze v podřepu. Těsně před odrazem zatlačíme do pravé nohy, následuje odraz, rotace a dopad.
3.3.6 Flip (odpíchnutý Salchow) Nájezd začínáme z oblouku vpřed ven na levé noze, pravá je v mírném zanoţení. Pomocí trojkového obratu se přetočíme do zadního vnitřního oblouku, pravou nohu zanoţíme více a pomocí zoubkŧ dochází k odrazu. Opět následuje levotočivá rotace a dopad. Odskakujeme z levé vnitřní hrany.
3.3.7 Lutz Začínáme z nájezdového oblouku vzad ven na levé noze, zanoţíme pravou nohu, jdeme do podřepu a pomocí zoubkŧ pravé nohy se odráţíme, rotujeme a dopadáme. Na rozdíl od Flipa se odráţíme z vnější hrany levé brusle, coţ je častá chyba i u profesionálních bruslařŧ.
17
3.4 Nový vs. šestkový systém hodnocení Po skandálech na olympijských hrách v Salt Lake City roku 2002, kdy byly v soutěţi sportovních dvojic uděleny dvě zlaté medaile a následně zpochybněno vítězství tanečního páru, začala Mezinárodní bruslařská unie uvaţovat o zavedení nového hodnotícího systému, který by při soutěţích zabránil manipulaci výsledkŧ, ovlivňování rozhodčích a současně eliminoval subjektivní hodnocení. Očekávaná změna byla nakonec schválena 9. 6. 2004 na padesátém kongresu Mezinárodní bruslařské unie. Z padesáti čtyř delegátŧ bylo ke schválení potřeba souhlasu alespoň dvou třetin. Po jednání byl nový systém hodnocení přijat třiačtyřiceti hlasy. Poprvé byl oficiálně vyzkoušen na seniorských závodech série Grand Prix v sezóně 2003/2004. [6, 11]
3.4.1 Nový systém Základ systému je zaloţen na součtu bodŧ dvou hodnocených částí kaţdého programu (body za techniku a body za komponenty programu) a odečtením případných sráţek. Bodování za techniku je odvozeno z tabulek hodnot jednotlivých prvkŧ. Základní hodnoty jsou uváděny v bodech a zvyšují se v závislosti na obtíţnosti, coţ je například u skokŧ druh skoku a počet otáček. Název a úroveň obtíţnosti kaţdého předvedeného prvku určuje při soutěţích technický specialista. Jednotliví rozhodčí pak hodnotí kvalitu prvku ze sedmi stupňŧ provedení.
+3 +2 +1 0 -1 -2 -3
Kaţdý stupeň má v tabulce uvedenou svou zápornou či kladnou hodnotu, která je poté připočtena k základní hodnotě prvku. [11] Kombinace a sekvence skokŧ jsou hodnoceny jako celek:
kombinace: sečtou se základní hodnoty skokŧ a hodnota stupně předvedení odpovídá nejtěţšímu skoku v kombinaci,
sekvence: sečtou se základní hodnoty dvou nejtěţších skokŧ, součet se vynásobí 0,8 a hodnota předvedení opět odpovídá nejtěţšímu skoku v sekvenci. [11]
Nepovolené prvky: saltové skoky, zvedané figury se špatným drţením či s více neţ 3,5 obratu, twisty nebo rotace, skoky jednoho z partnerŧ směrem na druhého, leţení či prodlouţené klečení na ledě,.... [11]
18
Body za komponenty programu jsou rozděleny do pěti programových komponentŧ. Bruslařské dovednosti – zpŧsob, který bruslař pouţívá k tomu, aby se pohyboval po ledové ploše. Oceňuje se efektivita pohybu ve vztahu k rychlosti, plynulosti a kvalitě pohybu v hranách. Spojovací prvky – jedná se o bruslařské kroky spojující nosné prvky programu. Je nutno ocenit rŧzné kroky, pohyby a prvky spojující a zdŧrazňující prvky programu tak, aby se staly skutečnou součástí programu. Při hodnocení tohoto komponentu je nutno brát v úvahu i nájezdy do jednotlivých prvkŧ a zpŧsob výjezdŧ. Předvedení – hodnocení toho, jak je bruslař schopen pŧsobit příjemným dojmem pomocí uvědomělých a úmyslných pohybŧ těla. Je nutno ocenit správné drţení těla, provedení a rovnováhu při provádění nosných prvkŧ programu. Choreografie – hodnocení rozvrţení programu ve vztahu k prvkŧm a jejich spojovacím krokŧm. Nosné prvky programu by měly být rovnoměrně rozloţeny po ledové ploše, čímţ jsou demonstrovány dovednosti bruslaře. Je nutno ocenit bruslaře vyuţívajícího celou ledovou plochu a rŧzné úrovně okolního prostoru. Interpretace – vyuţití těla a bruslařských prvkŧ k vnějšímu vyjádření nálady a charakteru vybrané hudby. Je nutno ocenit vyjádření nálady, emocí a hudby. [11] Jednotlivé programové komponenty hodnotí rozhodčí na stupnici známek v rozmezí od 0,25 do 10,00 s odstupňováním po 0,25 bodech. Maximální bodový zisk je 50 bodŧ. [11]
3.4.2 Šestkový systém Vytouţená šestka byla od roku 1929 vrcholem bodové hodnotící stupnice, symbolem dokonalého, bezchybného výkonu. Od sezóny 2003/2004 ji nahradil nový systém hodnocení, podle nějţ rozhodčí posuzují kaţdý skok, piruetu či spirálu zvlášť. Zatímco starý systém dovoloval vyjádřit výkon jen ve dvou známkách: technická hodnota a umělecký dojem. Podle ISU jsou tak závodníci oceněni za vše, co umí, nejen za techniku a předvedení. [6] 19
3.4.3 Závěr Nový revoluční systém hodnocení klade na rozhodčí i závodníky vysoké nároky. Do jaké míry však splňuje představy zvýšené spravedlivosti a atraktivity sportu, je značně rozporuplné. Z pohledu diváka zcela nezasvěceného do nového bodového hodnocení se na obrazovce objevuje příliš mnoho čísel a sloţitostí, neţ aby byl schopen se v nich orientovat, a tak kaţdý jen čeká na konečnou bodovou hodnotu nebo dokonce prŧběţné pořadí. Diváky by tato změna sice odradit nemusela kvŧli vynikajícím stále se stupňujícím výkonŧm, ale po shlédnutí programu by vţdy musel na okamţik přepnout program a hodnocení nevnímat. O kontrole rozhodčích tedy nemŧţe být vŧbec řeč. K tomu samozřejmě velmi přispívá i jejich anonymita, která je z pohledu divákŧ i soutěţících naprosto nepochopitelná. Ve výsledku tedy nedŧvěra k rozhodčím stále přetrvává. Plusem pro kaţdého rozhodčího je moţnost přiblíţit a zpomalit si kaţdý prvek na obrazovce počítače. A tak jistě nalezneme i pozitiva tohoto sloţitého systému. Zatímco šestkový systém nedovoloval po neúspěchu v krátkém programu přílišný posun v pořadí, nové bodové hodnocení nám toto, při objektivnosti rozhodčích, umoţní. A tak napětí přetrvává od počátku do konce soutěţe. Krasobruslení se také stává umělečtější a zajímavější, neboť nyní se hodnotí spojovací prvky, projev a vyjádření hudby takovou měrou, ţe úplně vymizela tendence takzvaně jezdit od skoku ke skoku. Také tlačí krasobruslaře k vymýšlení nových a efektivních prvkŧ, coţ je dobré pro oko diváka. Bruslař slabší ve skocích tak mŧţe zvítězit svým uměleckým projevem. I v tomto ohledu však najdeme jednu nevýhodu, kterou bude nemoţnost vysokého ohodnocení jedinečného prvku (např. čtverný skok). V závěru tedy
mŧţeme říci, ţe divák neutrpěl, i kdyţ uţ na obrazovce neuvidí
vytouţenou šestku. A co se týče v krasobruslení stále přemítané objektivnosti výsledkŧ, mŧţeme jen doufat, ţe vstoupí v platnost některá z uvedených doporučení:
co největší profesionalita,
zveřejnění totoţnosti rozhodčích,
na konferenci po závodech zveřejnění všech podkladŧ, fakt, statistik a dílčích hodnocení,
při jasném pochybení sudího dvouletý zákaz činnosti a při opakování prohřešku doţivotní zákaz.
20
4 Český krasobruslařský svaz ČKS je právnickou osobou charakteru občanského sdruţení s vlastní právní subjektivitou, a to na základě registrace svých stanov dle zákona o sdruţování občanŧ č. 83/1990 Sb., ve znění platných předpisŧ. [4] Český krasobruslařský svaz (dále jen ČKS) se sídlem v ulici Zátopkova 100/2, 160 17 Praha 6, je dobrovolným sdruţením sportovních klubŧ a oddílŧ tělovýchovných jednot, které mají sídlo na území České republiky a jejichţ základním předmětem činnosti je provozování sportovního odvětví krasobruslení. Vystupuje jako představitel českého krasobruslení vŧči Mezinárodní bruslařské unii ISU, Českému olympijskému výboru, ČSTV a ostatním státním, tělovýchovným a společenským orgánŧm. [4] Cíle ČKS:
sdruţování krasobruslařských klubŧ,
zastoupení českého krasobruslení ve světě,
zabezpečení potřebných finančních zdrojŧ,
organizace MČR a nominace na mezinárodní šampionáty,
rozvoj talentované mládeţe,...
4.1 Organizační struktura ČKS
Obr. 1: Organizační struktura ČKS [12]
21
Valná hromada je nejvyšším orgánem ČKS a je tvořena zástupci jednotlivých klubŧ, které jsou členy ČKS. Jedná nejméně jednou ročně a má právo rozhodovat o všech záleţitostech týkajících se činnosti ČKS. Jednání valné hromady je veřejné. Předsednictvo je voleným orgánem ČKS, který řídí činnost svazu mezi valnými hromadami po celou dobu svého funkčního období, které je čtyřleté. Za svou činnost je odpovědné valné hromadě. Předsednictvo má pět členŧ volených přímo do jednotlivých funkcí a zároveň tři odborné komise. Odborné komise jsou zřizované a podřízené předsednictvu ČKS. Jsou sestavovány svým předsedou, který je také podřízen předsednictvu ČKS. Jednotlivé komise: Sportovně technická komise, komise rozhodčích, trenérskometodická komise. Revizní komise je voleným orgánem ČKS, který provádí vnitřní kontrolu činnosti ČKS. Je tříčlenná a její funkční období je čtyřleté. Její činnost upravuje Statut revizní komise ČKS. Revizní komise je odpovědná valné hromadě. Sekretariát je výkonnou sloţkou ČKS, která zabezpečuje činnost ČKS po stránce administrativní, ekonomické i organizačního, finančního a materiálního zajištění. Sekretariát tvoří zaměstnanci a další pracovníci ČKS, kteří se podílejí na vykonávané činnosti. Vztahy s jednotlivými orgány, komisemi a jejich členy i vztahy mezi zaměstnanci a pracovníky, stejně jako jejich pracovní náplně, kompetence a odpovědnost, určuje Organizační řád ČKS. Předseda je statutárním zástupcem ČKS a stojí v čele předsednictva. Je za svou činnost odpovědný valné hromadě. Místopředseda je statutárním zástupcem ČKS a v případě nepřítomnosti předsedy jej zastupuje. Generální sekretář řídí veškerou činnost sekretariátu. Účetní ČKS. Její činnosti a podřízenost jsou vymezeny dle organizační struktury. [2] 22
4.2 Organizační normy
Stanovy ČKS,
Statut RK ČKS,
Organizační řád ČKS,
Registrační řád ČKS,
Směrnice ČKS,
Jednací řád předsednictva ČKS,
Pracovní náplň sekretariátu ČKS,
Platový řád ČKS. [2]
4.3 Majetek a hospodaření
Majetek ČKS tvoří hmotný majetek, pohledávky, finanční majetek, práva z cenných papírŧ, podílových listŧ a jiná majetková práva.
Zdrojem majetku ČKS jsou účelové příspěvky státních orgánŧ, ISU, příjmy z členských příspěvkŧ, příjmy z kapitálové účasti ČKS v právnických osobách, jiné příjmy a dary.
Majetek ČKS slouţí k účelŧm, které jsou v souladu s činností a posláním ČKS a v zájmu sdruţených klubŧ. [4]
4.4 Krajské orgány Krajské komise krasobruslení nebo Krajské svazy krasobruslení jsou krajské orgány ČKS, které zajišťují jeho činnost v jednotlivých krajích České republiky. Předsedu a členy volí delegáti klubŧ provozující svou činnost v příslušném kraji. Funkční období krajských orgánŧ je čtyřleté a jednání se svolává nejméně jednou ročně. [4]
23
4.5 Členství v ČKS 4.5.1 Evidované členství jednotlivců Evidované členství fyzických osob mŧţe vzniknout prostřednictvím mateřského klubu. Členem se mŧţe stát kaţdá fyzická osoba, která postupuje dle pravidel ISU, a která souhlasí s posláním a Stanovami ČKS. Podmínky členství určuje Registrační řád, dokladem je vlastní členský prŧkaz. [3]
4.5.2 Sportovní kluby Ţádost o přijetí za člena ČKS se podává v písemné formě na adresu ČKS. O členství mŧţe zaţádat sportovní klub se sídlem na území ČR, jehoţ základním předmětem činnosti je provozování sportovního odvětví krasobruslení. [3] Sdruţené jednotky mohou být právně, majetkově a organizačně samostatné a nezávislé a mohou mít rŧzný název vyjadřující vlastní identitu. Jsou jednotně označovány jako kluby. O přijetí klubu do ČKS rozhoduje předsednictvo ČKS. Přijetí klubu zpětně podléhá schválení valné hromady. [3] V současné době je v ČR evidováno 65 klubŧ. Uţívanou právní formou je obvykle občanské sdruţení. Je však moţné analyzovat i podmínky jiných právních forem a jejich výhody i nevýhody.
4.5.3 Právní formy sportovních klubů Právní formou podnikání sportovních klubŧ je ve většině případŧ občanské sdruţení. OS je upraveno zákonem č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanŧ. K zaloţení není potřeba ţádné zvláštní povolení. OS je právnickou osobou, má vlastní právní subjektivitu a vzniká splněním zákonných podmínek, sestavením stanov a registrací u Ministerstva vnitra. [8]
24
Vznik občanského sdruţení 1) Vytvoření přípravného výboru skládajícího se nejméně ze tří lidí, z nichţ alespoň jeden je starší 18 let. 2) Sepsání stanov. 3) Přípravný výbor podá návrh na registraci (přílohou návrhu jsou dva stejnopisy navrţených stanov). [8] Návrh na registraci musí obsahovat:
podpisy členŧ přípravného výboru,
jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob,
označení toho člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru,
text stanov ve dvou vyhotoveních. [8]
Stanovy musí obsahovat:
název sdruţení s nutným označením „občanské sdruţení“ nebo zkratkou „o.s.“,
sídlo sdruţení,
cíl jeho činnosti,
práva a povinnosti členŧ sdruţení,
orgány sdruţení, jejich ustavování, určení orgánŧ a funkcionářŧ oprávněných jednat jménem sdruţení,
ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem,
zásady hospodaření. [8]
Formát stanov není jednotně určen, jak jsou složité záleží na předmětu činnosti a složitosti struktury organizace. Registrace občanského sdruţení Občanské sdruţení vzniká registrací. Návrh registrace se podává Ministerstvu vnitra České republiky (Ministerstvo vnitra České republiky, odbor volební a sdruţování, Náměstí hrdinŧ 3, 140 21 Praha 1). [8]
25
Má-li návrh vady, ministerstvo do pěti dnŧ upozorní přípravný výbor, jinak zahájí řízení. Správní poplatek se za podání návrhu na registraci sdružení neplatí. Dŧvody pro zamítnutí stanov:
nejedná se o občanské sdruţení, nýbrţ politickou stranu, výdělečnou společnost, profesní komoru, náboţenský spolek nebo církev,
stanovy obsahují diskriminující opatření proti členŧm nebo jsou namířeny proti nečlenŧm,
jedná se o nedovolené sdruţení dle zákona §4, Zákon č. 83/1990 Sb. [8]
Lhŧty pro registraci:
je-li vše v pořádku, provede ministerstvo do 10 dnŧ od zahájení řízení registraci. V této lhŧtě zašle zmocněnci přípravného výboru vyhotovení stanov, na němţ je vyznačen den registrace, kterým je den odeslání.
Pokud nebylo do 40 dnŧ doručeno rozhodnutí o odmítnutí registrace, vzniká sdruţení i bez výslovné registrace. [8]
Ustavující členská schůze Po provedení registrace je svolána ustavující členská schŧze, na které proběhne volba předsednictva dle stanov. Do zápisu je vloţeno, kdo je zakládajícím členem. Zápis dále obsahuje podepsanou prezenční listinu. [8]
26
5 Metody sběru informací 5.1 Osobní rozhovor Tato metoda je zaloţena na přímém, osobním kontaktu s dotazovaným. Před rozhovorem je dŧleţité být dobře připraven. Velkou roli hraje také navození pozitivní a přátelské atmosféry. Na počátku rozhovoru bychom tedy měli pokládat jen otázky všeobecné, poté seznámit dotazovaného s problémem, který řešíme a se zpŧsobem, kterým budeme náš rozhovor zaznamenávat. Postupně klademe jednotlivé otázky týkající se výzkumu a věnujeme dotazovanému velkou pozornost. Nejdŧleţitější informace bychom měli získávat tak ve ¾ rozhovoru a poté se opět vrátit k přátelské části, poděkovat a rozloučit se (popřípadě si domluvit další termín setkání). Nejvíce informací pro marketingový výzkum jsme získali právě osobními rozhovory se členy klubu. Setkání probíhala od ledna roku 2010 do konce března 2010:
s předsedou klubu panem Zakouřilem – obecné informace o vedení klubu, pořádání soutěţí a základy marketingu,
s Jurajem Sviatkem, který má v klubu funkci předsedy trenérské rady a sekretáře – daňová evidence, finanční stránka vedení klubu a marketing,
s panem Černohousem, místopředsedou výboru – marketingové nástroje, SWOT analýza a komunikace se sponzory.
5.2 Finanční analýza Existuje mnoho zpŧsobŧ, jak definovat pojem finanční analýza. V zásadě nejvýstiţnější je ten, který říká, ţe finanční analýza je systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaţeny především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek. [9] Hlavním smyslem finanční analýzy je připravit podklady pro kvalitní rozhodování o fungování podniku. Z časového hlediska má svŧj smysl hned ve dvou rovinách: První rovinou je fakt, ţe se ohlíţíme do minulosti a hodnotíme, jak se firma vyvíjela aţ do současnosti a druhou rovinou je fakt, ţe finanční analýza nám slouţí jako základ pro finanční plánování. [9] Jelikož sportovní oddíl není klasický ziskový podnik, bude se lišit také finanční analýza. 27
5.3 Marketingová analýza 5.3.1 SWOT analýza SWOT analýza porovnává nejen slabé a silné stránky klubu, ale také příleţitosti a hrozby, kterým klub čelí. ( S ) Silné stránky Silné stránky popisují výhody klubu. Co je v klubu v pořádku a veškeré jeho kladné stránky. ( W ) Slabé stránky Ve slabých stránkách zjišťujeme, co je potřeba zlepšit. Čeho by se měl klub vyvarovat a co mu škodí. ( O ) Příleţitosti Do příleţitostí lze zařadit vše, co mŧţe klubu v budoucnu pomoci. Jedná se například o příleţitost získat nové vybavení, změnu legislativy, moţnost získání výhody nad konkurencí,... ( T ) Hrozby Hrozby jsou překáţky, které jsou klubu kladeny. Konkurenční plány, zadluţenost klubu, která mŧţe zpŧsobit značné problémy v existenci,...
Obr. 2: SWOT analýza [10]
28
5.3.2 Marketingový mix Marketingový mix je soubor taktických marketingových nástrojŧ - výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umoţňují upravit nabídku podle přání zákazníkŧ na cílovém trhu.
Výrobek označuje nejen samotný výrobek nebo sluţbu, ale také sortiment, kvalitu, design, obal, image výrobce, značku, záruky, sluţby a další faktory, které z pohledu spotřebitele rozhodují o tom, jak produkt uspokojí jeho očekávání.
Cena je hodnota vyjádřená v penězích, za kterou se produkt prodává. Zahrnuje i slevy, termíny a podmínky placení, náhrady nebo moţnosti úvěru.
Distribuce uvádí, kde a jak bude produkt prodáván, včetně distribučních cest, dostupnosti distribuční sítě, prodejního sortimentu, zásobování a dopravy.
Komunikace říká, jak se spotřebitelé mohou o produktu dozvědět. [7]
5.3.3 Jednotlivé nástroje marketingové komunikace Jelikoţ sportovní klub není typickým podnikem zaměřeným na zisk, budou se lišit také jeho marketingové nástroje. Reklama – obsazení reklamních médií s cílem dosaţení vytyčených cílŧ, dŧleţitý je výběr vhodných médií pro oslovení určité cílové skupiny. Tištěné letáky a plakáty – vyvěšení plakátŧ, které dokáţí zaujmout a obsahují veškeré dŧleţité informace. Málo informací a jejich sloţitá dostupnost mnoho zájemcŧ odradí. Internetové stránky – v dnešní době jsou jedním z nejdŧleţitějších nástrojŧ marketingu. Adresa by měla obsahovat název klubu a stránky by měly klub reprezentovat. Myslíme tím dobře navrţené logo a výrazné barvy, jimiţ se podnik prezentuje. Samozřejmostí je také adresa sídla klubu, některé telefonní kontakty a e-mailová adresa. Akce – pořádání akcí, jimiţ se klub dostane do povědomí veřejnosti, popřípadě umoţní lidem sport si zdarma vyzkoušet či absolvovat kratší kurzy. Mŧţe zde prezentovat také zázemí, které si vytvořil a výhody členství. [7]
29
6 BK Variace Liberec Název oddílu: BK VARIACE LIBEREC Sídlo oddílu: Volgogradská 144/26, Liberec 460 07 Předmět podnikání: Sdruţení osob v občanském sdruţení zaměřeném na sportovní činnost, které je zaloţeno na základě zákona o sdruţování občanŧ. Podstata činnosti: Klub sídlící v liberecké Svijanské aréně má v současné době cca 37 aktivních krasobruslařŧ. Jeho hlavní činností je organizovat a zajišťovat krasobruslařskou přípravu svých členŧ jak na úrovni závodní, tak i zájmové. Při organizaci tréninkového procesu dbá na všestranný rozvoj sportovních dovedností a kromě odborného výcviku na ledové ploše probíhá i výuka baletu, tance, aerobiku, gymnastiky a všeobecné tělesné přípravy. To vše pod vedením kvalifikovaných odborných trenérŧ. [13] Jednotlivé cíle klubu:
organizace a zajištění krasobruslařské přípravy,
rozvoj pohybových schopností a dovedností mládeţe,
podpora krasobruslení a vyhledávání nových talentŧ,
pořádání škol bruslení pro nejmenší i dospělé zájemce,
zabezpečení potřebných finančních zdrojŧ,
zábavnou formou snaha přiblíţit krasobruslení veřejnosti.
30
6.1 Historie klubu Počátky krasobruslení na Liberecku spadají do 50. let 20. století, kdy na místě dnešní Tipsport arény v Liberci bylo zřízeno zimní sportoviště. Pro zajímavost, součástí byly dvě dřevěné buňky – vyřazené tramvaje, které slouţily jako kanceláře, šatny a bufet pro sportovce. Plocha byla nezastřešená a sníh se odklízel za mantinely. [13] Zájem o krasobruslení vzrostl v době, kdy na zimním stadionu exhibičně vystoupili sourozenci Romanovi. V 60. letech došlo k zastřešení a rekonstrukci zimního stadionu, čímţ byly dány předpoklady pro výkonnostní rŧst sportovcŧ. Vznikl oddíl krasobruslení při TJ Slavie Liberec. V této době vedl oddíl sportovní a krasobruslařský nadšenec pan Vladimír Blecha, který byl po nějaký čas téţ ředitelem zimního stadionu. Pod jeho vedením se mohl oddíl pochlubit výbornými výsledky – z Liberce pocházelo několik mistrŧ republiky: Eva Vondrušková (nyní Lenertová) – trenérka, sportovní novinářka, nyní marketing HC Bílí Tygři, Iva Štekrová (nyní Součková) – trenérka, Eva Trmalová (nyní Myšková) – trenérka, Jana Přibylová – dnes Lední revue a další. [13] V roce 1976 vzniklo v Liberci tréninkové středisko mládeţe, které však bylo po čase zrušeno. Z tohoto období lze vyzvednout několik reprezentujících závodníkŧ, například Otu Jandejska. V červnu roku 1996 vznikl vedle oddílu BK Variace Liberec další oddíl, BK Liberec. Z 90. let lze vyzvednout závodnice, které klub úspěšně reprezentovaly na pŧdě domácí i zahraniční a patřily ve svých kategoriích k nejlepším v ČR: Lucie Caklová, pravidelná účastnice MČR a Erika Černohousová, v ţačkách druhá na MČR, v současnosti rozhodčí. V době nedávno minulé se dařilo závodnicím Zuzaně Černé, Tereze a Zuzaně Vodňanské. [13]
31
6.2 Organizační struktura
Obr. 3: Organizační struktura klubu [14]
VÝBOR: Předseda: Radim Zakouřil Místopředseda: Vladislav Černohous Předseda trenérské rady: Juraj Sviatko Zástupce rozhodčích: Jana Košťálová Zástupce rodičů: Renata Kryspínová DOZORČÍ RADA: Petr Myška Jarmila Nýdrlová Olga Skalníková SEKRETÁŘ: Juraj Sviatko TRENÉRSKÁ RADA: Předseda: Juraj Sviatko Místopředseda: Hana Urbánková Olga Petrementová Zuzana Jelínková Petra Chudobová Naďa Burdysová Dobroslava Kopecká
32
6.3 Členská základna V současné době má oddíl BK Variace Liberec 36 členŧ. Během roku však stále probíhá nábor dětí ze školičky bruslení, kterou oddíl kaţdoročně pořádá. Rozdělení členŧ do kategorií: SENIORKY SENIOŘI
12 11
JUNIORKY JUNIOŘI
10
ŽAČKY ŽÁCI
8 7
MLADŠÍ ŽAČKY MLADŠÍ ŽÁCI
6
NEJMLADŠÍ ŽAČKY NEJMLADŠÍ ŽÁCI
4
4 3
NOVÁČCI DÍVKY NOVÁČCI CHLAPCI
0
3 2
2
1
MLADŠÍ NOVÁČCI DÍVKY MLADŠÍ NOVÁČCI CHLAPCI
4
0
0
1 0
0
0
0
PŘÍPRAVKA
Graf č. 1: Členská základna klubu
Členská základna oddílu je velmi nerovnoměrná. Chlapecké kategorie téměř nejsou obsazeny a stejně tak ubývá členŧ ve vyšších věkových kategoriích. V marketingovém prŧzkumu se proto mimo jiné zaměříme na moţnosti udrţení stávajících členŧ, náboru nových perspektivních závodníkŧ a přiblíţení bruslení chlapcŧm.
33
6.4 Finanční analýza Pomocí jednoduché analýzy posoudíme finanční zdraví klubu. Zaměříme se především na vynaloţené prostředky a zdroje jejich krytí. Zjistíme případnou zadluţenost klubu a stanovíme moţnosti pro získání dalších finančních zdrojŧ.
6.4.1 Sponzoři Krasobruslení není sport zaměřený na zisk a snaha získat sponzory se daří aţ při sportovním úspěchu. Klub BK Variace Liberec disponuje dobrou základnou, jeţ přináší vhodné podmínky k vynikajícím výkonŧm svých svěřencŧ. Většina jednotlivých členŧ má nějakého sponzora, jemuţ klub umoţní umístění loga na svých stránkách a sportovních akcích. Bohuţel, samotnému klubu se zatím podařilo získat pouze dva sponzory, jimiţ jsou firmy GEOS AGT, s.r.o. a
SYNER, s.r.o. Jejich loga jsou
umístěna navíc také na klubových soupravách.
GEOS AGT, s. r. o. Firma GEOS AGT, s.r.o. je specializovaným velkoobchodem s instalačním materiálem a prŧmyslovými armaturami pro vodu, plyn a topení včetně vybavení koupelen sanitárním zboţím a zařizovacími předměty. Podnik přispívá klubu spíše materiálně. Sponzorské dary nejsou nějak pravidelné, jelikoţ se jedná o firmu jednoho z rodičŧ, pomáhá tzv. kdyţ je potřeba. Jedná se především o věcné ceny na soutěţe atd.
SYNER, s. r. o. Stavební firma Firma velmi pomohla klubu sníţením největších měsíčních nákladŧ za pronájem ledové plochy.
34
Sponzoři jednotlivých svěřencŧ, jejichţ názvy a loga jsou umístěny na stránkách:
TOSCANI Ucelené sluţby v oblasti reklamy a reklamní grafiky. Špičkové grafické zpracování firemních log a všech tiskových materiálŧ od vizitek aţ po celé katalogy, výroba www stránek a multimediálních informací, reklamní a dárkové předměty, venkovní reklama a fotografické sluţby.
IRBIS Zakázková tiskárna
RADIO CONTACT LIBEREC Soukromá rozhlasová stanice
EUROVIA CS, a. s. Třetí
největší
stavební
firma
v České
republice
a
je
jedničkou
v oblasti
dopravně-inţenýrského stavitelství.
AUTOSPORT Vachta Řadí se k největším výrobcŧm střešních nosičŧ, boxŧ a příslušenství. Dodává autoelektro do autoservisŧ, vybavení pro automobilové závodníky a provozuje prodejnu s autodíly.
Obr. 4: Sponzorská loga [17]
35
6.4.2 Granty a dotace Klub pravidelně ţádá o granty na Krajském úřadě v Liberci. Dotace jsou vypisované dvakrát ročně na tři oblasti sportu:
na pravidelnou sportovní činnost,
na sportovní akce,
na sportovní kurzy.
V kaţdé oblasti lze získat maximálně Kč 50 000,- tedy celkem mŧţe Krajský úřad přidělit jednomu ţadateli aţ Kč 150 000,-. Klubu byla v letošní sezóně 2009 / 2010 na podanou ţádost přiznána částka Kč 25 000,na pravidelnou sportovní činnost, částka Kč 10 000,- na sportovní kurzy a částka Kč 0,na sportovní akce.
6.4.3 Členské příspěvky Klasické členské příspěvky, jak je známe z jiných , zde nejsou zavedeny. Prakticky veškeré náklady jsou hrazeny aktivními členy klubu. Částka na kaţdého závodníka se liší dle výkonnostních skupin, do kterých klub své svěřence dělí. Vyšší výkonnost závodníka znamená větší nároky na trénink a tedy více tréninkových hodin.
skupina A hradí 52 % měsíčních nákladŧ
skupina B hradí 48 % měsíčních nákladŧ
Udaná procenta se dělí mezi počet členŧ jednotlivých skupin, takţe výše měsíčních příspěvkŧ jednotlivcŧ se ve skutečnosti liší o vyšší částku, neţ ukazuje procentuelní rozdíl. Členský příspěvek do ČKS se platí pouze při registraci a činí Kč 1 000,-.
36
6.4.4 Platební kalendář Sestavení platebního kalendáře pro sezónu 2009 / 2010 je velmi jednoduché. Sezóna trvá vţdy od září do dubna, kdy má klub stále stejné náklady, hrazené členy klubu. Od května do června následuje letní příprava, pro niţ má klub vlastní kalkulaci vycházející z předchozí sezóny stejně jako kalkulace na srpen. V červenci kaţdého roku mají závodníci volno nebo individuální plány, které se do naší analýzy nezapočítávají. Kalkulace měsíčních příspěvků září – duben 2009 / 2010: NÁKLADY
VÝNOSY
Tělocvična (stadion)*
Kč 1 200,- Školička bruslení
Kč 3 750,-
Trenéři led + VTP*
Kč 39 588,- Příspěvky členů*
Kč 86 628,-
Balet*
Kč 4 800,-
Šatna
Kč 10 190,-
Led
Kč 28 000,-
Rezerva*
Kč 6 000,-
Internet
Kč
CELKEM
Kč 90 378,- CELKEM
600,Kč 90 378,-
Tab. 1: Kalkulace září - duben
* Tělocvična (stadion) Kč 300,-/ 1 hodinu * VTP – všeobecná tělesná příprava, 6 trenérů * Baletní tělocvična je součástí komplexu šatny * Rezerva je tvořena pro případ nemoci (neúčasti) některého z členů * Po sníţení měsíčních nákladů o příjmy ze školičky bruslení nám zůstane částka dělící se mezi členy klubu:
skupina A 52 % = Kč 45 047,-
skupina B 48 % = Kč 41 581,-
37
Kalkulace měsíčních příspěvků květen – červen 2009: NÁKLADY
VÝNOSY
Tělocvična ZŠ*
Kč
3 000,- Členské příspěvky*
Gymnastická tělocvična*
Kč
7 200,-
Bazén*
Kč
6 976,-
Trenéři:
Kč 97 200,-
Brodaczova Sarka (balet)
Kč 13 200,-
Březovská Petra (balet)
Kč
Sviatko Juraj
Kč 16 800,-
Urbánková Hana
Kč 16 800,-
Kopecká Dobroslava
Kč
Petrementová Olga
Kč 16 800,-
Jelínková Zuzana
Kč
9 600,-
Chudobová Petra
Kč
9 600,-
CELKEM
Kč 114 376,- CELKEM
4 800,-
9 600,-
Tab. 2: Kalkulace květen - červen
* Členské příspěvky ( Kč 114 376,- ) za oba měsíce * Tělocvična ZŠ Kč 150,- / 1 hodinu * Gymnastická tělocvična Kč 600,- / 1 hodinu * Bazén Kč 400,- / 1 dráha / 1 hodina + 9 % daň = Kč 436,* Trenéři: Brodaczova
Kč 114 376,-
Kč 300,- / 1 hodinu
44 hodin
Březovská
Kč 300,- / 1 hodinu
16 hodin
Sviatko
Kč 300,- / 1 hodinu
56 hodin
Urbánková
Kč 300,- / 1 hodinu
56 hodin
Kopecká
Kč 200,- / 1 hodinu
48 hodin
Petrementová
Kč 300,- / 1 hodinu
56 hodin
Jelínková
Kč 200,- / 1 hodinu
48 hodin
Chudobová
Kč 200,- / 1 hodinu
48 hodin
38
Kč 114 376,-
Kalkulace měsíčních příspěvků srpen 2009: NÁKLADY
VÝNOSY
Trenéři
Kč 35 500,- Členské příspěvky*
VTP*
Kč 8 100,-
Šatna
Kč 10 190,-
Led
Kč 28 000,-
Internet
Kč
CELKEM
Kč 82 390,- CELKEM
Kč 82 390,-
600,Kč 82 390,-
Tab. 3: Kalkulace srpen
* VTP – všeobecná tělesná příprava * Rezerva není tvořena, počet dětí je daný předem dle přihlášek ( nevratná kauce ) * Členské příspěvky byly rozděleny mezi 32 dětí = Kč 2 575,Další náklady během 1 roku tvoří také sportovní akce:
XXXIII. ročník závodu JEŠTĚDSKÁ BRUSLE NÁKLADY
Celkové náklady
CELKEM
VÝNOSY Kč 48 000,- Startovné*
Kč 24 850,-
Příspěvky*
Kč 6 900,-
Občerstvení
Kč 9 000,-
Sponzorský dar
Kč 10 000,-
Kč 48 000,- CELKEM
Kč 50 750,-
Tab. 4: Kalkulace Ještědská brusle
* Startovné Kč 350,- / 1 závodníka
71 závodníkŧ
* Příspěvky Kč 300,- / 1 domácího závodníka
23 domácích závodníkŧ
39
6.4.5 Výsledek analýzy Při finančním rozboru jsme zjistili, ţe klub sice funguje bez finančních obtíţí, ale pouze díky vstřícnosti svých členŧ, kteří hradí prakticky veškeré klubové náklady. Příčinou tohoto problému je především nedostatek sponzorŧ a malá snaha zařadit se do rŧzných dotačních programŧ. Hrozbou jsou stále rostoucí náklady, které mohou mít v budoucnu za následek úbytek aktivních členŧ klubu a obtíţnější nábor nových uchazečŧ, přičemţ školička bruslení je paradoxně jediným pravidelným příjmem klubu. Školička bruslení je pořádána pravidelně kaţdou sezónu. Pro klub je velice dŧleţitá nejen díky získávání nových členŧ, ale především kvŧli zisku, kterým klub dotuje. Školička je pro děti od 3 let, pro začátečníky i pokročilé. Probíhá třikrát týdně v hodinových lekcích. Za celkem 10 lekcí zájemci zaplatí Kč 1 000,-. Máte-li zájem pouze o jednotlivé lekce, cena 1 hodiny je Kč 120,-. Za sezónu klub prostřednictvím kurzŧ získá aţ Kč 30 000,-, čímţ sniţuje členské příspěvky.
6.4.6 Doporučení Největším problémem oddílu je tedy přílišné finanční zatíţení členŧ klubu a zároveň absolutní závislost klubu na ochotě svěřencŧ hradit veškeré náklady. Krasobruslení samotné klade velké nároky především díky ceně pronájmu ledové plochy, kterou se klubu podařilo úspěšně sníţit pomocí vhodného sponzora. Jiné peněţní prostředky od partnerŧ klubu jsou však ojedinělé, klub by měl věnovat více úsilí k získání sponzorŧ, kteří by do oddílu přispívali pravidelnými částkami. Základem takového plánu je sestavení více variant sponzorských balíčkŧ, které by pro dané partnery byly zajímavé. Jelikoţ klub má dobrou pověst a úspěchy svých svěřencŧ slaví také v zahraničí, reklama firem na sportovních dresech či mantinelech má velkou šanci na úspěch. Členové klubu jsou také častými účastníky hokejových utkání, kde by reklamu mohl spatřit velký okruh veřejnosti. V neposlední řadě je však také dŧleţité vybrat si ke spolupráci vhodnou firmu, která by o sponzorování klubu mohla mít z určitých dŧvodŧ zájem. Další moţností k získání peněţních prostředkŧ jsou granty a dotace. Klub není příliš zběhlý v podávání ţádostí a nevyuţívá plně moţnosti občanského sdruţení. Vhodné by bylo například ţádat o granty Statutární město Liberec. 40
6.5 Marketingová analýza Existence klubu závisí z velké části na vyspělosti marketingu. Prostřednictvím jeho rozboru zjistíme jaké marketingové nástroje klub pouţívá a zhodnotíme jejich účinnost. Silné a slabé stránky odhalíme pomocí SWOT analýzy, která vychází ze znalosti prostředí, v němţ klub funguje a z několika rozhovorŧ. Jelikoţ sportovní klub není typicky ziskový podnik, přizpŧsobíme a zhodnotíme také jeho marketingový mix.
6.5.1 Marketingový mix Produkt Nabízeným produktem jsou sluţby klubu. Náplň volného času prostřednictvím kurzŧ bruslení, umoţnění závodní činnosti i účasti na rŧzných sportovních a společenských akcích.
Cena Cena je stanovena výší měsíčních nákladŧ klubu a počtem členŧ, mezi které se náklady dělí. Pokrývají především pronájem sportovišť a odměny trenérŧm. Oproti jiným sportŧm je výše členských příspěvkŧ vysoká, v daném odvětví je však srovnatelná s kluby po celé České republice.
Distribuce O distribuci se v tomto případě nedá uvaţovat. Jelikoţ klub poskytuje sluţby, jedná se o přímou cestu.
Komunikace Klub vynakládá velkou snahu komunikovat své sluţby a dostat se tak do povědomí veřejnosti. Buduje své dobré jméno prostřednictvím médií i vlastních letáčkŧ a plakátŧ. Dŧraz klade především na oslovování dětí a rodičŧ do škol bruslení a na vyhledávání a jednání s případnými partnery.
41
6.5.2 SWOT analýza Sestavení SWOT analýzy je základním krokem pro sestavení marketingových strategií klubu a posouzení moţností jeho dalšího rozvoje. Analýza byla sestavena na základě znalosti klubu a prostředí, v němţ funguje. Další informace jsme nashromáţdili z rozhovorŧ vedených s vedením klubu. Silné stránky klubu Silnou stránkou klubu je tradice. Klub, přestoţe pod jinými názvy, existuje v Liberci jiţ od 50. let 20. století. S tradicí souvisí i postavení na trhu. Oddíl je jedním z předních klubŧ v České republice se silným zázemím. V roce 1976 vzniklo v Liberci i středisko talentované mládeţe a v nedávných letech se o existenci takového střediska opět usilovalo. Úsilí, jeţ je klubem vynakládáno, svědčí také o profesionálním přístupu jak ze strany vysoce kvalifikovaných trenérŧ, tak jejich svěřencŧ. Dŧleţitou roli hrají v tomto ohledu také rodiče členŧ klubu. Správné vedení dětí k zodpovědnosti a poctivému tréninku je podmínkou úspěchu. K tomu samozřejmě napomáhá také výborné zázemí, jímţ klub disponuje - prostorná šatna s kuchyňkou a vlastním baletním sálem. Další silnou stránkou je také školička bruslení, kterou klub pravidelně pořádá a více neţ dostatečný počet trenérŧ a jejich asistentŧ mnohdy i ze stran dobrovolníkŧ. Nově se do silných stránek klubu připsala také existence zařazení sportu do programu sportovních tříd na základní škole Ještědská. Umoţňuje dětem tvoření individuálních plánŧ a bezproblémové uvolňování na soutěţe. Slabé stránky klubu Slabou stránkou klubu je především velké finanční zatíţení. Nedostatek sponzorŧ a získaných dotací zpŧsobuje potřebu dělení veškerých nákladŧ mezi členy klubu. Tato skutečnost napomáhá také malému zájmu rodičŧ dětí o tento sport. Neochota finanční spolupráce ze strany firem souvisí s oblibou tzv. masových sportŧ v České republice a malým povědomím o úspěších klubu. Slabou stránkou se stává také přílišná zainteresovanost rodičŧ, která občas vytváří negativní atmosféru. Na ne příliš dobré úrovni je také stránka regenerace, která ubírá klubu na profesionalitě.
42
Příleţitosti klubu Budování dobrého jména v povědomí veřejnosti. Pomocí marketingové komunikace prosadit sport v konkurenci ostatních. Stoupající popularita školičky bruslení a zviditelnění sportu doprovodnými programy, například v hokejových přestávkách, či na sportovních akcích. Další příleţitostí je zvýšení medializace krasobruslení prostřednictvím rádia, televizních shotŧ, novin a časopisŧ. Velkou příleţitostí do budoucna je opětovné vytvoření střediska pro talentovanou mládeţ a vytvoření široké základny krasobruslení v Liberci. Rozšíření klubových úspěchŧ. Větší zájem sponzorŧ o sport a příliv peněz do klubu. Více finančních zdrojŧ mŧţe klub získat také ţádostmi o rŧzné granty, které jsou pravidelně vypisovány.
Hrozby klubu Hrozbou pro klub jsou stále se zvyšující náklady zpŧsobující finanční zatíţení klubu a vysoké platební nároky na jednotlivé členy. Sniţující se počet zájemcŧ o sport. Neúspěch zaloţení výkonnostního střediska hrozí odchodem talentovaných členŧ do jiţ fungujících středisek v České republice. Hrozbou je tedy málo úspěchŧ prezentovaných veřejnosti a partnerŧm, coţ má za následek nejen méně zájemcŧ o sport, ale také odliv sponzorŧ a finančních prostředkŧ z klubu,. Další hrozbou je obliba masových sportŧ, které získávají většinu grantŧ a velká časová náročnost, kterou krasobruslení vyţaduje.
SILNÉ STRÁNKY tradice a postavení klubu profesionalita zainteresovanost rodičŧ výborné zázemí školička bruslení sportovní třída na ZŠ
SLABÉ STRÁNKY velké finanční zatíţení nedostatek sponzorŧ malé povědomí veřejnosti regenerace přílišná zainteres. rodičŧ velká časová náročnost
PŘÍLEŢITOSTI budování dobrého jména popularita školičky bruslení zvýšení medializace středisko pro talent. mládeţ rozšíření klubových úspěchŧ noví sponzoři granty a dotace
HROZBY zvyšující se náklady sniţující se počet zájemcŧ odchod talentovaných členŧ odliv finančních prostředkŧ obliba masových sportŧ
Tab. 5: SWOT analýza
43
6.5.3 Nástroje marketingové komunikace Nástroje marketingové komunikace jsou veškeré prostředky, jimiţ se klub snaţí prezentovat na veřejnosti, získávat nové členy a sponzory a budovat si dobré jméno.
Reklama Reklama je nejpouţívanější formou marketingové propagace. Ve sportovním světě existuje mnoho druhŧ reklam. Klub BK Variace Liberec se zaměřil na reklamu prostřednictvím svého partnera, kterým je RADIO CONTACT LIBEREC. Krátké rozhovory s vedoucími klubu i trenéry, které jsou zaměřeny především na nábor nových členŧ do školičky bruslení, ale i na jiné akce, které oddíl pořádá. Za dalším zviditelněním klubu stojí novinové články. Pravidelně vycházejí při závodech pořádaných klubem. Vycházejí ale také články, které informují o klubu obecně či o nadějích, které vychovává. Reklama, která má oddíl dostat do povědomí veřejnosti, se několikrát objevila také v regionální televizi. Tištěné letáky a plakáty Za dobu své existence si klub nechal vytisknout jiţ mnoho prospektŧ a letáčkŧ, coţ je sice pro marketingovou komunikaci dŧleţité, ale správná a dostatečná distribuce těchto letáčkŧ je mnohem dŧleţitější. Na plakátovacích plochách v centru a u základních škol mŧţeme najít vylepené plakáty. Menší letáčky se objevily také v autobusech a tramvajích, ale prospekty, jejichţ ukázky jsou vloţeny na internetových stránkách klubu, se k veřejnosti prakticky nedostaly. Soudíme, ţe za to mŧţe špatná distribuce a velká nákladnost na vytvoření, coţ má za následek pouze malé mnoţství vytištěných prospektŧ. Hodnotíme-li grafickou stránku letáčkŧ a plakátŧ, nemáme klubu co vytknout. Velmi pěkná barevnost, ale přesto přehlednost, dělá leták přitaţlivým pro oči. Obsaţené informace nám poskytnou vše, co potřebujeme vědět, a přesto nezahltí. Jedinou slabostí jsou nevyhraněné klubové barvy, které se mění ve třech rŧzných kombinacích. Internetové stránky Internetové stránky klubu www.variace.net
jsou určeny jak členŧm klubu, tak
veřejnosti. Adresa stránek je umístěna na vylepených plakátech i letáčcích. Najdeme zde veškeré informace o klubu a jeho historii, o kurzech bruslení, trenérech a jejich
44
kvalifikaci, o úspěších i sponzorech klubu atd. Na stránkách se objevuje také modrobílé logo oddílu a stránky jsou laděny do stejných barev. Máme-li zájem, mŧţeme si zde poslechnout také záznamy rozhovorŧ z rádia. Pořádané akce Klub kaţdoročně pořádá krasobruslařské závody. Druhŧ závodŧ pořádaných libereckým klubem bylo jiţ několik:
LIBERECKÁ KLIČKA,
JEŠTĚDSKÁ BRUSLE,
LIBERECTROPHY,
ISU JUNIOR GRAND PRIX,
SPOLEČNÉ MISTROVSTVÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY.
Kromě sportovních závodŧ pořádá oddíl kaţdoročně také karnevaly, Vánoce v aréně, Mikuláše atd. Zatím největší akcí byla dětská lední revue, kterou nacvičili členové klubu.
6.5.4 Výsledek analýzy Po marketingové stránce je oddíl v pořádku. Snaha propagovat klub je na dobré úrovni. Vzhledem k velikosti klubu a spíše nízké popularitě sportu v České republice se klubu daří více neţ dobře komunikovat s veřejností. Nejvíce pozornosti je věnováno náboru nových členŧ, tedy školičce bruslení. Zde je pro oddíl špatnou zprávou, ţe krasobruslení je i v dnešní době povaţováno pouze za dívčí sport. Vynikající výsledky krasobruslařŧ, a to nejen zahraničních, veřejnost stále nepřesvědčily.
6.5.5 Doporučení Pro zlepšení marketingu má klub jen málo moţností. Jednou z nich je propagace prostřednictvím jednotlivých členŧ. Prezentování jejich kvalitních výsledkŧ veřejnosti upevní klubu dobré jméno a dá zájemcŧm určitou jistotu profesionality. Hrozbou pro klub je také školička bruslení. Při snaze získat co nejvíce zájemcŧ, je opomíjena kvalita. Školička je spíše zábavou pro děti, coţ je sice dŧleţité, ale klub by se měl věnovat pozornost oběma stránkám. Nekvalifikovanost některých trenérŧ a velký 45
počet svěřencŧ na jednoho trenéra ve školičce bruslení je dalším dŧsledkem přemíry dětí. Moţností je zvýšení počtu hodin a rozdělení dětí do více skupin, čímţ by ale vzrostla i cena kurzu. Kvalita takového kurzu však převýší očekávání a rodiče nebudou váhat zaplatit o pár korun navíc, uvidí-li výsledky. Co se týče obsazenosti chlapeckých kategorií, jedinou moţností je snaha ukazovat veřejnosti výsledky a moţnosti, které chlapci mají. Vyšší výkonnost v muţských kategoriích je samozřejmostí a díváme-li se na takový výkon bez předsudkŧ, musíme uznat jak krásu skokŧ, nad kterými se zatají dech, tak obrovskou dřinu, která za tím vším stojí. Snaha získávání členŧ do chlapeckých kategorií však není a ještě dlouho nebude příliš úspěšná.
46
7 Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat oddíl především po stránce finanční a marketingové. Jednoduchým rozborem financí a marketingu jsme posoudili současnou situaci klubu a stanovili moţné hrozby pro jeho budoucí existenci. Ve finanční analýze jsme porovnávali náklady klubu se zdroji jejich krytí. Ve výsledku jsme zjistili, ţe oddíl funguje jen díky svým členŧm a školičce bruslení, kterou kaţdoročně pořádá. Členové hradí veškeré náklady prostřednictvím členských příspěvkŧ, jeţ sniţují právě jen finanční prostředky získané pořádáním kurzŧ. Pro klub to značí velké riziko a nedostává se tak do příliš dobré situace. Stanovili jsme tedy doporučení, díky nimţ by oddíl mohl získat nové zdroje financí a sníţil tak zatíţení svých členŧ. Marketingová analýza nám odhalila současný stav marketingu v klubu. Ten je na velmi dobré úrovni. Právě kvalita marketingové komunikace zajišťuje klubu dostatečný nárŧst nových členŧ. Nábor probíhá přes školičku bruslení, která pro klub znamená nepostradatelný příliv financí. Marketing tak věnuje největší pozornost právě tomuto náboru. Získané mnoţství účastníkŧ je však paradoxně i hrozbou klubu, jelikoţ s přirŧstající kvantitou klesá kvalita sluţeb. Stanovená doporučení jsou tedy zaměřena na zvýšení profesionality jednotlivých kurzŧ. V práci jsme dále řešili malou obsazenost chlapeckých kategorií. Tento problém trvá jiţ od počátku krasobruslení v celé České republice. Řešení je velmi obtíţné, jelikoţ i přes velké úspěchy krasobruslařŧ stále existují předsudky většiny lidí, ţe krasobruslení je dívčí sport. Výsledky analýz přinesly velké překvapení. Klub existuje prakticky bez sponzorŧ či dotací i přes kvalitně rozvinutý marketing, jímţ se prezentuje veřejnosti. Příčinou je pravděpodobně převaha tzv. masových sportŧ v České republice. I přes některé slabší stránky jsme došli k závěru, ţe klub má dobré podmínky pro svŧj chod, které podporuje i velká řada příleţitostí pro zlepšení jeho existence v budoucnu.
47
Seznam literatury 1. BLAŤÁK, F. DĚDIČ, J. HAVRÁNKOVÁ, D. PECHAR, F. ŢÁKOVÁ, O. Krasobruslení pro trenéry III. a II. třídy. 1. vyd. Praha: Olympia, 1984. 114 s.
2. Český krasobruslařský svaz - Czech Figure Skating Association [on-line]. cit.2010-04-13. dostupné z: http://www.czechskating.org/index.php?menu=struktura
3. Český krasobruslařský svaz – Registrační řád [on-line]. 2008-06-30 [cit. 2010-04-13]. dostupné z: http://www.czechskating.org/dokumenty/144.pdf
4. Český krasobruslařský svaz – Stanovy [on-line]. cit. 2010-04-19. dostupné z: http://www.czechskating.org/dokumenty/242.pdf
5. DĚDIČ, J. Metodika krasobruslení. 2.vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1961. 160 s.
6. HRÁZSKÁ, G. Krasobruslení : škola, choreografie, pravidla, vybavení, trénink. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 108 s. ISBN 80-247-0984-8
7. Marketingový mix - jeho rozbor, možnosti využití a problémy - RobertNemec.com [on-line]. cit. 2010-04-19. dostupné z: http://marketing.robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/
8. NOVOTNÝ, K. MEJSTŘÍKOVÁ, A. Občanská společnost - informační server [on-line]. poslední revize 20.11.2008 [cit. 2010-04-19]. dostupné z: http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=132554
9. RŦČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 120 s. ISBN 80-247-2481-2
10. SWOT - Wikipedie, otevřená encyklopedie [on-line]. poslední revize 3.4.2010 [cit. 2010-04-19]. dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT
11. TAUCHMANOVÁ, V. Nový způsob hodnocení krasobruslení [on-line]. poslední revize 12.6.2005 [cit. 2010-04-13]. dostupné z: http://www.volny.cz/irinaslutskaya/Dokumenty-download/193.doc
12. TAUCHMANOVÁ, V. Český krasobruslařský svaz – Organizační řád [on-line]. cit. 2010-04-19. dostupné z: http://www.czechskating.org/dokumenty/299.pdf
13. Variace.net - Představení klubu [on-line]. cit. 2010-04-19. dostupné z: http://www.variace.net/?page=predstaveni-klubu
48
14. Variace.net – Organizačí struktura [on-line]. cit. 2010-04-19. dostupné z: http://www.variace.net/?page=organizacni-struktura-BK-VARIACE-LIBEREC
15. Variace.net - Školička bruslení [on-line]. cit. 2010-04-19. dostupné z: http://www.variace.net/?page=kurzy
16. Variace.net - Pořádané soutěže [on-line]. cit. 2010-04-19. dostupné z: http://www.variace.net/?page=poradane-souteze
17. Variace.net - Partneři [on-line]. cit. 2010-04-19. dostupné z: http://www.variace.net/?page=partneri
49
Seznam příloh 1. Prospekt Vánoce v aréně 16.12.2009 2. Přihláška do školičky bruslení 3. Prospekt BK Variace 2009 4. Logo BK Variace
50
Příloha č. 1: Prospekt Vánoce v aréně 16.12. 2009
Příloha č. 2: Přihláška do školičky bruslení
Příloha č. 3: Prospekt BK Variace 2009
Příloha č. 4: Logo BK Variace
