an instant cultural meeting in the air

an instant cultural meeting in the air I n - f l i g h t m a ga z i n e

Norsko očima českých studentů Norway in Czech students‘ eyes

Poděkování / Thank you

Husitské město Tábor

www.tabor.cz

The plane from Trondheim will take you to Prague airport only but we think you should not hesitate to continue your journey further towards the South to the town of Tábor. You should do so not due to the fact that there is located our secondary vocational school but because it is an ideal destination for your holiday, an amazing starting point for a variety of day trips no matter what you are looking for. You can visit historical sites, picturesque medieval forts or hills and forests stretching far beyond the horizon. The history of Tábor goes back to medieval times and its heart is Žižka square with a network of romantic narrow lanes. The main commercial street bordered by restaurants and pleasant cafes which call for tourists to have a rest and refreshments represents the new quarter of the town. The town of Tábor is full of historical monuments, entertainment and culture therefore do not hesitate to visit the South Bohemia region.

2.10 – an instant cultural meeting in the air The in-flight magazine for the airline Prague—Trondheim and back Published :

Secondary vocational school of commerce, services and crafts and Language school with the right of state exams Tábor 390 41, Bydlinského 2474 in cooperation with Inderoy videregaende skole Inderøy VGS, Vennaliveien 5, 7670 INDERØY

Volume :

800 pcs

Printed:

Printing house Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., Havlíčkův Brod, Husova 1881, ČR in 2007

www.ssjs-tabor.wz.cz/norsko/

Editorial

Slovo projektového koordinátora Záměrně volím označení koordinátor a ne šéfredaktor či editor. I když jsme se během téměř desetiměsíční práce snažili chovat jako profesionální tým, stále jsme zůstali učiteli a studenty. Studenti tedy plynule přecházeli z role fotografů a reportérů do role grafiků, typografů a korektorů. Navíc pracovat po celou dobu ve stabilních redakčních týmech bylo pro studenty druhého a třetího ročníku střední školy úkolem takřka nadlidským. Přesto vydrželi. Na české straně se jazykového projektu pod názvem „2.10 - an instant cultural meeting in the air“ zúčastnilo téměř padesát studentů oboru knihovnické a informační systémy a služby, z nichž 28 se do Norska na přelomu září a října 2006 vypravilo osobně. Celý školní rok pak doplňovali, zpřesňovali a zpracovávali vše, co je na Norsku zaujalo, do článků, které najdete na následujících stranách. Některé ze zařazených článků o Norsku si můžete přečíst v anglické verzi. Na jazykovou část projektové práce dohlížela kolegyně Jitka Janischová. Bez znalosti angličtiny by si ostatně studenti mnoho z norského pobytu neodnesli. I doplňující informace ke článkům vyhledávali často právě z anglických zdrojů. O zvládnutí norštiny jsme se sice také pokusili, ale přes snahu našich norských přátel, skvělé překladatelky PhDr. Jarky Vrbové i přátelského studenta nordistiky Ondřeje Buddeuse, jsme se nikdo nedostal dál než k základním frázím. Snažili jsme se být i dobrými hostiteli, když výprava studentů a učitelů z Norska přijela na Velikonoce k nám do Tábora. Pro naši Střední školu obchodu, služeb a řemesel to byla velká událost a potěšilo nás, že naše norské přátele oficiálně přijala i místostarostka města Mgr. Zuzana Pečmanová. Jak Jižní Čechy a vůbec Česká republika zapůsobily na norské studentské novináře, nejlépe zjistíte, pokud magazín otočíte. Přeji Vám příjemné počtení, zvláště pokud opravdu v tuto chvíli sedíte v letadle mířícího do norského Trondheimu. Klára Smolíková

Can you speak English? If so it is you who is likely to read this introductory article. The pages of the in-flight magazine that you are about to read from this page have been created by students of the second and third form of the Secondary vocational school of commerce, services and crafts from Tábor. They specialize in library studies, information technology and services. The “2:10 - an instant cultural meeting in the air” project belongs to the group of language projects and language skill development as well as cultural awareness are its major targets. The languages taken into account are obviously Czech as the mother tongue, English as the means of communication and Norwegian as another language spoken in Europe and a newly introduced one.

ing tools throughout our project work but one at a time and for a special purpose. The dominating publishing language is naturally the mother tongue and that is why there are articles mainly in Czech. Although each editorial team produced some articles in English, you can find only a few of them on the following pages. Norwegian is very rare, we have included only vocabulary boxes because of two reasons, one is that we have just started learning and the other one is that only a few Czech readers flying to Norway can speak Norwegian. Our project work is financially supported by the EU Socrates grant and has become a valuable life experience not only thanks to the personal travel experience, new relationships with students and teachers from Inderøy, new social experience from two-week stays in foreign families and a chance to start learning Norwegian but also as the first real publishing experience ever. Jitka Janischová

All languages were essential work-

Obsah Norsko očima českých studentů 2

Životní styl

4

Hudba

6

Norské superlativy

8

Móda

10

Sport

12

Politika v Norsku

14

Nadpřirozené bytosti

16

Příroda

18

Jídlo

20

Zvyky a kultura

22

Vikingové

24

Historie

1

Životní styl / Lifestyle

Jak se žije v Norsku Nezaměstnaných lidí, kteří nechtějí pracovat, žije v Norsku pouhých 5 %. Celkově nezaměstnaných lidí je neuvěřitelných 6 až 7 %, což této zemi závidí celá západní Evropa. Život na vysoké noze Životní úroveň v Norsku je ve srovnání s Českou republikou velmi vysoká. Norské bohatství pochází jednak z neuvěřitelného přírodního bohatství, zároveň patří Norové k národům s největším počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Dalo by se říct, že Norové si žijí na rozdíl od nás „na vysoké noze.“ Stát podporuje rodiny Dalším důvodem kvalitní životní úrovně je také štědrá podpora státu. Hlavně rodiny bývají velmi dobře finančně zajištěny. Ačkoli v norských rodinách větši-

nou pracují oba rodiče, tato země je na třetím místě v porodnosti na evropském kontinentě. Rodiče, kteří zůstanou s dítětem na „dovolené,“ dostávají 44 týdnů plný plat, nebo 52 týdnů osmdesát procent platu. Navíc se rodiče mohou při péči o malé dítě vystřídat. Rodič může zůstat doma dva roky a má zajištěné místo, kde dříve pracoval. Nezaměstnanost? Nezaměstnaných lidí, kteří nechtějí pracovat, je pouhých 5 %. Celkově nezaměstnaných lidí je neuvěřitelných 6 až 7 %, což Nor-

sku závidí celá západní Evropa. Podle mě má většina obyvatel Norska zájem o práci. Myslíte si, že mladí lidé jsou více motivováni ke vzdělávání, práci i sportu než mladí lidé jinde v Evropě? Ale opak je pravdou. Vysoké školy mají problémy získat do-

statečný počet studentů, téměř každý má možnost studovat a nečekají ho těžké přijímací zkoušky. Dalším faktorem je, že mladí lidé mohou získat dobře placenou práci i bez vyššího vzdělání. Monika Roubíčková

Typický norský dům na pobřeží. Žádný okázalý luxus rozhodně nečekejte. Bohatství je ve volném čase, přírodě a klidu.

Bojíte se, že se nedomluvíte? Každý se asi trochu bojí, jak se domluví, jestliže cestuje do zahraničí. Ne každý je výborný v cizím jazyce, ale většinou základy pochytí. Angličtina není pro Nory problém Pokud se chystáte do Norska, nemusí vás jazyk děsit. Norové jsou velmi přátelští lidé, kteří se snaží s vámi dorozumět. Snad každý tam mluví anglicky. Teď si asi říkáte, že jim nebudete rozumět, ale opak

je pravdou. Po prvotním šoku se rychle rozkoukáte. Přesto si pořád myslíte, že to tak jednoduché nebude? Jestliže nerozumíte, můžete se zeptat. Norové vám rádi vysvětlí, co po vás chtějí, anebo vám to řeknou jinou frází. A nejen anglicky se domluvíte.

Neoblíbená němčina Někteří Norové mluví docela dobře německy. Němčina je podobná jejich jazyku a docela snadno se jim učí, přesto ji Norové nemají moc rádi. Co říci na závěr? Snad jen to, že vám držím palce. Nesmíte se bát svých chyb, které v cizím jazyce děláte, protože nejste sami. Jindra Novotná

V norštině se vyskytují dvě formy jazyka: bokmål a nynorsk. Nová norština - nynorsk vychází z venkovských dialektů. Bokmål je „ponorštěná dánština“. Od roku 1892 byla jazyková otázka upravena zákonem a každá obec se všeobecným hlasováním rozhoduje, která z obou norštin bude vyučovacím jazykem na jejich škole. Druhá se pak probírá jako povinný předmět. Na první pohled nepoznáte, zda jsou tyto dívky z České republiky nebo z Norska. Podle jména si ale můžete určit národnost sami: Lisabet Gåsmo a Linn Schjei.

2

Norwegians are not loafers! They travel to quite exotic and far-away countries like China or Thailand. On the other hand it happened quite often that they asked us: “Do you have sea in the Czech Republic?” Out of Norway

Well-known Prague

It is appropriate to say to tourists who are going to visit Norway (but not only to them) that Norwegians have a huge scope of events in the world. Of course not all the time and not everybody but it is quite common.

We found that many of our Norwegian friends have been to Prague. The Czech Republic is not the only attractive destination for them. They like the Slovak Republic, Poland and Germany too. They travel to quite exotic and far-away countries like China or Thailand. On the other hand it happened quite often that they asked us: “Do you have sea in the Czech Republic?”

Travel all over the world They are said to have better economical situation than other countries. It is the reason why they allow themselves to travel about the world. It is quite usual, that they decide to travel over Europe or other continents on holidays.

that nobody will ask us about the sea at the end of our collective project. Markéta Vojnarovičová

Land without sea In conclusion I dare say that they like traveling and they travel very often but nobody’s perfect. We hope,

Believe it or not! Religion is more or less a private matter in Norway, just about 10% of citizens go to church more often than once a month. It is a well-known fact that monarchies in general usually have many religious people, those who believe in God. Norway is the same. Lutherans in Norway Our Norwegian friends are Lutherans and 88% of inhabitants of Norway are

A historic church in Straumen V Norsku zůstávají typickou dominantou dřevěné barevné domy, protože se v nich lidem dobře žije. Jistě znáte fotografie ze Skandinávie, kde na jednom kilometru stojí jeden opuštěný dům. Také v Norsku se můžeme kochat pohledem na charakteristické dřevěné domy, které jakoby nechtěly narušit krásný ráz severské přírody. Přesto jsou na první pohled viditelné, jelikož jsou většinou červené nebo bílé, popřípadě zelené a žluté. Nenechte se mýlit, domy nejsou dřevem pouze obložené, ale i v interiéru jsou útulné dřevěné stěny.

Možná se budete divit, ale v těchto domcích je i v zimě krásné teplo. K tomu napomáhají velká okna, do kterých se opírá sluníčko. Na druhou stranu norské počasí je chladnější než u nás. V podzimních plískanicích nám občas chladno bylo, ale norští hostitelé byli s počasím i s teplotou v domě spokojeni. Dřevěné domy působí velmi skromným dojmem, jelikož bývají převážně jednopatrové. Přesto jsou

believers. Lutherans are different from Catholicism, in catholic churches icons of saints or typical religious symbols are everywhere. It seems, that Norwegians are half - believers as “a part time job“. Nobody talks about their religion and it is not possible to recognize whether they are believers or not. If I did not know the statistic

data about religious people, I would say that Norway is an atheistic country. It is necessary to say that Norwegians have beautiful churches and cathedrals. You can find more about religious architecture in the History section. Markéta Vojnarovičová

Dřevěné domy uvnitř velice prostorné. Pokud se pohybujete u břehu fjordu a vidíte samé přízemní domky, je to pouze optický klam. Domy jsou z ulice sice přízemní, ale kdyby jste se podívali z pláže, rázem dům vyroste o jedno patro. Proto jsou v severských zemích domy tohoto typu stále oblíbené. Na mne rozhodně působí teplejším a příjemnějším dojmem než kamenné a zděné budovy, které známe z ostatních částí Evropy.

Jindra Novotná

3

Hudba / Music

Bez hudby ani ránu Pokud jste náctiletí, váš hudební vkus určuje obsah vaší audiotéky i vašeho šatníku. A co najdeme ve skříních a přehrávačích norských středoškoláků?

Ano, milujeme tuto zem, jak se zvedá, vrásčitá a větrem ošlehaná nad mořem, s tisíci domovy.

Úryvek norské hymny v českém překladu

Hudba je v dnešním světě doslova fenoménem. Dá se dokonce říci, že mladá generace hudbou žije. Nosí oblečení ve stylu muziky, kterou poslouchá. Není neobvyklé, když se vás váš vrstevník při seznamování zeptá, jakou hudbu máte rádi. Možná proto, aby věděl kam si vás má zařadit. Divíte se tomu? Vypadá jako z Tokio Hotel Rozhlédněte se po ulici a možná se budete divit, jak se někteří fanoušci snaží podobat svému idolu. Znáte skupinu Tokio Hotel? V poslední době vídáme více a více dívek, které se až neskutečně podobají zpěvákovi této kapely.

Kurt Nilsen

Kurt is a young engaging man and belongs to the pop-rock scene of stars. He became world famous when he won the Norwegian competition “The Pop Idol“ (Nearly the same as Superstar in The Czech Republic).

Depresivní podnebí se v norské hudbě odráží.

It changed his life and he became the darling not only for the young in Norway. Later he struggled with a famous singer Kelly Clarkson in the competition World Idol. He beat her and since his career has dramatically risen up.

Norové poslouchají folklor, jazz i metal A jak je to s hudbou ve světě? Naši spolužáci se vydali do Norska, aby mimo jiné zjistili i něco o hudebních zálibách lidí v této části Skandinávie. Kdybychom to měli porovnat, tak starší generace u nás ráda poslouchá lidovou hudbu k tanci a podobně jsou na tom i Norové stejného věku.

Mají rádi svůj folklór a oproti nám mají více v oblibě jazzovou hudbu, která nevadí ani mladým a rádi si na ni zajdou do nějakého klubu. U nás mladí lidé poslouchají rozmanité styly hudby od hip – hopu, punku, popu až přes rock k tvrdému metalu. Na metalu se neshodneme Norští středoškoláci podle získaných informací uznávají spíše tvrdší styl hudby a není se čemu divit. Vždyť Norsko je známé jako kolébka metalu. Hana Ledinská Šárka Kohoutová

Pop Idol 2003 and World Idol 2004 Kurt was born in 1987 in Bergen. His life was full of peace and quiet and until he starred in Pop Idol he worked as a plumber. Kurt was a member of Fenrik Line rock band. It really influenced him so his albums now are distant from pop. He is engaged with his 25year-old girlfriend Kristine Jacobsen and they take care of two children. He loves fishing, football and is able to play lots of musical

instruments. He can play the piano, violin, drums, guitar and bass guitar. I think no one expected that the World Superstar could be someone who doesn´t look like a model from magazines. However everybody was wrong. No one can deny Kurt´s charisma and wonderful voice. The Australian juror said: „You´ve got an angelic voice and face like a Hobbit.“ I fully agree. Jana Rodová

Černý kov

Infernus

Black metal od dob svého vzniku prošel velmi dlouhým a složitým vývojem. Od začátku se okolo něj točilo mnoho skandálů, fanatismu, sebevražd i vražd, ale také velmi propracované hudby. Díky tajemnosti a působivé atmosféře tohoto stylu je často spojován s okultismem, temnou stránkou lidské duše a

4

To, jaký druh hudby posloucháte, je ovšem jen a jen na vás. Neznamená to, že když vaše okolí vyznává například punk, musíte ho ihned milovat, aby jste byli IN a zapadli.

také satanismem. Ve skandinávských zemích je důvod k vyznávání satanismu a pohanských božstev více než jasný. Hluboce zakořeněnou hrdost na vikinské předky a jejich víru, která byla zastíněna křesťanstvím, nic smazat nedokáže.

Mladé blackmetalové kapely vznikají hlavně na protest proti konvencím, které podtrhávají provokativní texty. (… Ale nezůstalo jen u hudby, vypálení několika vzácných kostelů upozornilo v Norsku na metal opravdu každého) Veronika Krebsová

V zajetí vlivů Viking metal Jednou z mnoha větví black metalu je viking metal. Kapely hrající tento styl najdeme pouze ve skandinávských zemích. Jako námět textů slouží bohatá vikinská historie, velmi časté jsou výpravné ságy o bojovnících, výrazné zejména mocnými chorály a hymnickými popěvky. Image dotvářející drátěné košile a další části oblečení dávných bojovníků. Hojně je využíváno symbolů Thorova kladiva, dračích hlav a dalších předmětů vycházejících z mytologie. Pagan metal Pagan metal je někdy používán pouze jako jiný název viking metalu, ale s tím rozdílem, že jeho zástupce na-

jdeme třeba v Polsku, v Rusku, ale i u nás v Čechách. Námětem textů bývá historie té které země, častým tématem bývá také příroda (např. česká kapelka Trollech). NSBM Další z odnoží je NSBM (National Socialist Black Metal), velmi častý právě u skandinávských kapel. Texty se zaměřují na nacismus, národní hrdost či opěvování árijské rasy. V některých případech přerůstá hudební vyjádření až do propagace, to se poté ovšem neobejde bez trestního stíhání. Vampyrismus Mnoho skupin se ve svých textech zabývá tématem vampyrismu, upírů nebo věčného života. Tuto textovou složku

podtrhuje hlavně image kapely — dlouhé černé kápě, výrazné mrtvolné líčení, používání umělé krve. Skloubení black metalu a gothic metalu tvoří styl známý častým a hojným používáním klávesových partů a ženských chorálů, známý pod názvem Symphonic Black Metal. Dark metal Velmi blízkým stylem je takzvaný Dark Metal, taktéž vyvolávající temnou, pohlcující atmosféru, ale plynoucí v pomalejším tempu. Častým jevem je také používání partů jiného žánru např. Death Metalu nebo Doom Metalu.

Ja, vi elsker dette landet, som det stiger frem, furet, værbitt over vannet med de tusen hjem. Úryvek norské hymny

Veronika Krebsová

Muzeum hudebních nástrojů V muzeu mají kolem 1800 exponátů, z toho je 700 evropských tradičních nástrojů.

V městečku Ringve, nedaleko Trondheimu, najdete Norské národní muzeum hudebních nástrojů.

Sbírka navíc obsahuje 25 000 notových zápisů. Naleznete zde i velkou sbírku historických hudebních nahrávek. Muzeum shromažďuje i knihy o významných hudebnících, různé dopisy a staré dokumenty. Tordenskjold V domě, kde se dnes nachází muzeum hudebních nástrojů,

dříve bydlel Peter Wessel Tordenskjold. Byl důležitou a doslova legendární osobností známou po celém Norsku. Během svého života byl dokonce povýšen do šlechtického stavu králem Fredrikem IV. Na počest Petera Wessela byla uspořádána část expozice, která se věnuje jeho osobě a době, ve které žil. Některé místnosti muzea jsou pojmenovány po slavných skladatelích a lidech,

kteří se nějakým způsobem vyznamenali v hudbě. Pro laiky i odborníky Muzeum, které se těší velké návštěvnosti, slouží veřejnosti, ale i badatelům k získávání důležitých informací. U muzea můžete najít navíc ještě malý, útulný krámek, do kterého určitě zajděte – dostanete malinký dáreček. Pavla Kovaříková

Symfonický orchestr Trondheimský Symfonický orchestr je velmi populární a má dlouhou hudební tradici. Před sto lety byl Trondheim doslova hudebním centrem. Pod vlivem evropské hudby zde vznikaly četné hudební spolky. Trondheimský Symfonický orchestr oslaví sté výročí vzniku roku 2009!

Dnes má orchestr 75 členů a je znám po celém Norsku. Díky četnému hostování v zahraničí včetně Česka si získal mezinárodní uznání. Třeba k nám zase vyrazí na turné anebo si ho přijeďte poslechnout na domovskou půdu. David Zemanec

13

Norské superlativy / Superlatives of Norway

Chcete na chvíli žasnout? Nemohli jste si vybrat lépe. V Norsku budete žasnout na každém rohu. Tato skandinávská země je bez nadsázky plná superlativů. A abyste se v té záplavě „nej“. neztratili, jsme tu my, redakční skupina „Superlativy Norska“ a naše dobré rady, jak se v norských rekordech orientovat. Kde najdete nejsevernější místo Evropy? Ve které zemi najdete nejvíce fjordů? Která země má nejvyšší životní úroveň ? Který stát se pyšní nejmenší nezaměstnaností?

Nejtypičtější pohled – moře a červený domek Česky

Norsky

Zvíře

Dyr

Křoví

Busk

Los

Elg

Fjord

Fjord

Květina

Blomst

Ledovec

Isbre

Jezero

Innsjø

Krajina

Landskap

Trávník

Plen

Polární záře

Nordlys

Hora

Fjell

Národní park

Nasjonalpark

Příroda

Natur

Řeka

Elv

Moře

Sjø

Roční období

Årstid

Strom

Tre

Vodopád

Foss

Počasí

Vær

Les

Skog

6

A i v jiných, méně obvyklých odvětvích, drží tahle země rekordy. Například ve filmománii! Norští rekord-

mani se vydrželi dívat 70 hodin a 33 minut! A co takhle rybolov? Nejtěžší treska chycená v norských vodách vážila neuvěřitelných 37,5 kg! Nudit se nebudete, to vám slibujeme. Teď už se jen pohodlně usaďte a ponořte se do tajů norských superlativů, se kterými vás blíže seznámíme na následující dvoustraně. R. Pointinger J. Kudrlová L. Procházková V. Poslušná

Nordkapp Pokud máte rádi útesy, západ slunce a hlavně výšky, měli byste navštívit Nordkapp. Jeho skály strmě vystupují z vod Severního ledového oceánu do výšky 307 metrů. Nordkapp je nejsevernějším výběžkem Norska a je tedy i nejsevernějším bodem kontinentální Evropy. Až na vrchol Na vrchol se dostanete po pohodlné asfaltové cestě, na jejímž konci vás čeká muzeum. Zde najdete výstavu věnovanou prvním expedicím, které hledaly severní bod kontinentu. Nachází se zde i kaple, restaurace, vyhlídková terasa, kinosál, obchod se suvenýry a dokonce i evropská pošta. Velkou zajímavostí

Pozorovatelna na nejsevernějším bodu Evropy působí jako výhled za hranice světa. A je vůbec kulatý, nebo je to placka na sloním hřbetu?

je, že útes se nachází na ostrově, na který vede podmořský tunel. Globus na konci světa Nordkapp je turistickou atrakcí již od 17. století. Na skalách už zdálky vidíme

vysoký glóbus, přes který můžeme pozorovat krásné půlnoční slunce. V blízkosti tohoto glóbu stojí sousoší, které reprezentuje spojenectví mezi národy. Vladimíra Poslušná

Nidarosdomen Cathedral If you are reading these lines, you are most probably on the way to the third largest city of Norway, Trondheim. Trondheim was founded in 997 by Viking king Olav Tryggvason. It lies in Trondheimsfjord which is one hundred and thirty kilometers long and at the entry of the river Nidalven to the sea. Certainly you should not forget to visit the largest Norwegian cathedral called Nidarosdomen. The patron of Norway, Olav II Haraldsson, known as the saint Olav, who died at the battle of Sticklestad in 1030, is entombed there. Building and rebuilding The building works began in 1070, but the oldest parts of the cathedral, which you can see today, are from the middle of 12th century. The building was finished in the year 1300, but it burned many times and the most damaging one was during the reformation in 1537. Repair works started in 1869 and its contemporary look it

got a century later. If you are facing opposite the front of the cathedral, you are amazed by the grandiosity of this uncommon building. Music in the Cathedral Inside Nidarosdomen there are the crown jewels. You can see beautiful decorated windows there. On sunny days mosaics make great shadows and reflections. The charming feeling is even stronger thanks to concerts, which are regularly run there. Tones of the organ are echoed from the walls, it rebounds from each corner and it is really goosy.

Jana Kudrlová

The outstanding front side of the Nidarosdomen cathedral

První zmínky o Norsku: zima, krev a tvrdý život Původní obyvatelé Norska neměli na růžích ustláno, boje sváděli s nepřízní počasí, tvrdými životními podmínkami a okolními kmeny. Podle archeologických nálezů se usuzuje, že Norsko bylo osídleno asi před deseti až dvanácti tisíci lety. Nejstarší stopy osídlení zanechali na norském území lovci a rybáři. Nejzajímavější objevy pocházejí ze severního a severozápadního pobřeží. Z kamenných rytin odborníci usuzují, že zdejší obyvatelé chovali hospodářská zvířata. Důležitým zdrojem obživy bylo samozřejmě moře a mořeplavectví je dodnes symbo-

lem Norska. Teprve mnohem později bylo osídlováno i vnitrozemí. První se o Norsku zmiňuje ve čtvrtém století před naším letopočtem Řek Pytheas. Tento odvážný obchodník se plavil na sever Evropy a dostal se až do země nazývané Thule. Zřejmě jde o oblast jižně od Trondheimu. V průběhu 4. – 6. století proběhlo velké stěhování národů, během kterého bylo Norsko osídleno novým

obyvatelstvem. Nejznámější jsou jistě vikingové, kteří se ale prvně objevují až v 8. století, konkrétně roku 793, kdy vyplenili klášter v Lindisfarne. Loupeživé námořní výpravy jim vysloužili pověst nemilosrdného a krutého národa a získali titul Postrach Evropy. Během těchto výprav se vikingové z Norska postupně sjednocovali a začali se považovat za samostatný národ, odlišný od Dánů a Švédů.

Můžeme se jen dohadovat, jestli nynějším obyvatelům zůstalo něco bojovnosti jejich slavných předků. Každopádně jsou na svojí historii hrdí a právem je pořád můžeme považovat za mořský národ. Rudolf Pojtinger

Otisky historie — 6000 let stará skalní rytina soba

7

Móda / Fashion

Co je to vlastně bunad? Když zaslechneme slovo „bunad,“ každý si pod ním představí něco jiného. V Čechách asi nikoho nenapadne, že se jedná o norský kroj. Náš národ na tuto tradici již pozapomíná, možná ještě na venkově mají babičky svůj

kroj úhledně složený někde ve staré skříni. Naši norští přátelé se ovšem mohou krásou svých krojů pyšnit dodnes, protože mají stále dost příležitostí si je obléknout. A nemusí být zrovna členy folklórního souboru! V každé části země se kroje liší barevností, vzory a doplňky. Nejkrásnější je údajně kroj z Telemarku, avšak i při pohledu na ostatní se člověku tají dech. Bunad si nemůžete vybírat. Pochází-li někdo z oblasti Vestfold, pak by měl nosit kroj tohoto kraje. Kroje se většinou dědí z generace na generaci a jsou velmi vysoce

Norské vzory svetrů nejsou v Čechách neznámé. V době socialismu, kdy se kvalitní oblečení v podstatě nedalo koupit, se mnoho hospodyněk pyšnilo šicími stroji a vlastnoručně upletenými svetry. Kdo zvládl norské vzory, byl právem obdivován. Dnes si však raději oblečení koupíme. Dale of Norway je vedoucí výrobce a distributor pravého norského pleteného zboží. Nabízí luxusní, kvalitní pletené zboží ze 100% čisté nové norské vlny s jedinečnými vzory. 8

ceněny. Pořízení nového kroje není levnou záležitostí. Bunad není vyráběn sériově, většina práce se musí udělat ručně a ze speciální látky zakoupené v obchodě. Aby si někdo mohl kroj vlastnoručně vyrobit, musí dokonce absolvovat kurs, kde se naučí jak správně postupovat při vyšívání složitých detailů. A pokud svěří práci raději do rukou odborníka, pak je potřeba žádat již rok dopředu. Přesně tolik času totiž výroba kroje zabere. Nošení bunadu není považováno za běžnou záležitost. Norové si jej s oblibou

Vystavené kroje nepocházejí z muzea, ale z dílny na výrobu krojů ve Straumen. oblékají na svatbu, ke křtinám a k oslavám jejich nejvýznamnějších svátků. Po zbytek času je pečlivě uložen a trpělivě čeká, až přijde jeho čas. Diana Césarová

Warm as in wad During the period of the Norwegian woollies, Dale of Norway started to appear in Czech fashion outlets. The importer tries to persuade the majority of us that Norwegian wool and Norwegian patterns are the best for our winters. Do you think the same about Norwegian woollies? You don’t? Then my goal is to persuade you about it. Some Norwegian woollies are waterproof and snow or stain resistant but very comfortable and permeable. Can you imagine going out on a rainy day wearing a woolly? But that is not all. Thanks to the lining a woolly gives maximum warmth and comfort. Do you think your woolly will last a few months only? You are wrong. Compared with Czech woollies, the one's from Norway

will last much longer and you will be able to wear it for a very long time. Even the colours may attract you, would you disbelieve that? Well the last thing to do is to try one with Norwegian patterns on it.

If you want to feel comfortable in winter, don’t hesitate and throw your old sweater away to have room for a new woolly with Norwegian patterns. Diana Césarová

Some Norwegian woollies are waterproof and snow or stain resistant but very comfortable and permeable.

Holinky v akci Milé dámy a nejen dámy, také se stydíte, když musíte v deštivých dnech vytáhnout tolik neoblíbené holinky a vydat se v nich ať už do světa nebo do přírody? Tak se pevně držte…

Naši norští přátelé se za to nestydí ani v nejmenším. A proč taky? V deštivém a blátivém severském počasí je velice moderní a „in“ měnit holinky jako u nás lodičky a tenisky. Již v 50. letech byla tato obuv populární a žádaná. Ovšem ženy již od pradávna jsou v módě vybíravější a i holinky si pečlivě volí podle barev a vzorů. Takže co to pro nás znamená? Že by snad měla v příštích letech vypuknout holínková mánie, která by nás donutila dokoupit

několik párů této skvělé obuvi?! Asi ne. Všimněme si ale, že ne náhodou jsou s praktickými botkami Norové spokojení. Kdoví kdy se budou muset vydat pěšky do nepohody. Co bychom tedy měli udělat? Vezměte své miláčky do obchodu a místo svých oblíbených značkových kozaček navrhněte například stylové žluté holinky. Slibuji, že se budete cítit opravdu ,,in“ a to nejen v Norsku :) Petra Bohabojová

Stydíte se nosit do deštivého počasí holinky? Norové nikoli, v holinkách je můžete vidět na každém kroku. Nosí různě barevné a strakaté s různými vzory a motivy. U nich je velice moderní a ,,in“ měnit holínky jako u nás lodičky a tenisky.

Barvy tváře Připadá vám úplně normální namalovat se před tím než vyjdete na ulici? Alespoň si řasy „přelíznout“ řasenkou, rty přejet leskem a na tvář si dát trochu pudru?

Spousta z vás asi odpoví ano. V Čechách se šminky berou jako samozřejmost. Už i ve školách učitelé vzdali marný boj proti našim barevným stínům a tlustým černým linkám. I mnohé důležitě postavené dámy v kostýmcích bez make upu nemůžou existovat. Ale dívky a ženy v Norsku tohle moc netrápí. Nemusejí vstávat o čtvrt hodinky dřív, aby se namalovaly. Mnohé z nich se buď nemalují vůbec, nebo se malují jen lehce a střídmě. Jsou upravené a přitom potřebují minimum líčidel i času. Rtěnky, stíny a tužky na oči vytáhnou jen když se někde pořádá party. Myslím, že každá z nás se bude cítit nejlépe podle toho, jak je zvyklá. Jen jsem vás chtěla upozornit, že se dá žít i bez líčidel. Sandra Janovská

Zkrášlit vás může nejen make up, ale i dobrá sportovní kondice.

9

Sport

SPORT Nádherná norská příroda přímo vybízí k různým druhům tělesné námahy a pobyt v přírodě je jedním z hlavních důvodů, proč lidé z celého světa do Norska jezdí. Rybaření Nespočetně ryb v mořích a ve fjordech láká rybáře a to nejen ty zkušené, ale i takové, kteří jsou na moři poprvé. Cyklistika Norská krajina je jako stvořená pro pohyb na kole. V mnoha oblastech jsou značené cyklistické trasy. Lze využít i polních cest spojujících obydlí a farmy či liduprázdných silniček na opačných březích řek, než kudy vede hlavní silnice. Pěší turistika

Rybaření u fjordu při západu slunce

10

Lyžování V zimě se dá na zasněžených horách provozovat alpské lyžování. Sami Norové milují běh na lyžích - říká se, že se rodí s lyžemi na nohou. Jarka Kratochvílová

Areál severského lyžování

Norský rafting Jezdíte rádi na vodu? A chcete si vyzkoušet větší dávku adrenalinu, než byste zažili na Vltavě či Lužnici? Tak je pro vás oblast středního Norska ideální. Musíte být ovšem vybaveni neoprénem, plovací vestou, ochranou helmou, nepromokavou bundou a neoprénovými botami. Vzhledem k vysoké obtížnosti je povolen pouze organizovaný rafting. Mezi vodáky je jednou z nejpopulárnějších řek Sjoa, která pramení na svazích největšího skandinávského pohoří Jotunheimen. Díky tomu, že na své pouti Sjoa protéká soustavou přírodních jezer – Ovre a Nedre Sjodalsvaten, není tak ledová jako ostatní. Jakmile opustí náhorní roviny s jezery, vře v soutěskách a hučí ve vodopádech. Ve středním toku se zmírní na vodácky optimální míru a z obce Heidal protéká dlouhými peřejemi a soutěskami. Velké a nebezpečné peřeje tady nečíhají, ale voda není žádné kafe. Tak necháte se zlákat? rup

Hlavní magnetem jsou však všudypřítomné hory a nej-

běžnějším sportem v Norsku je pěší turistika, pro kterou jsou zde velice příznivé podmínky a krásné prostředí. Pokud se rádi procházíte sami a neradi někoho potkáváte, tak nepřístupné oblasti v Norsku jsou to pravé. Oblíbené je také horolezectví a přechod ledovců, což se však hodí jen pro fyzicky zdatné a zkušené návštěvníky.

Jednou z velkých sportovních atrakcí středního Norska je areál severského lyžování, který leží poblíž Trondheimu. Lyžařský ráj Umístění areálu není vybráno náhodně, celé okolí města je protkáno tratěmi pro běžecké lyžování. Milovníci bílé stopy zde naleznou doslova ráj. Tratě jsou tu od nejjednodušších po nejnáročnější a právě na těch se v roce 1997 konalo Mistrovství světa v severském lyžování. Trasy a můstky Často se zde také konají Světové poháry v běhu na lyžích i v severské kombinaci. Trasy navíc vedou kouzelnou norskou přírodou. Celému trondheimskému skiareálu jednoznačně vévodí skokanské můstky.

Skokanské můstky a divácké tribuny v trondheimském areálu během léta osiří jen zdánlivě.

Kromě středního a velkého můstku návštěvníka zaujme monumentální dřevěná tribuna, která obklopuje celé doskočiště a vytváří obrovský kotel. Ohromný dojem na vás udělá, i když je úplně prázdná. Můstky a doskočiště jsou vybaveny speciálním povrchem, takže se zde může skákat i

přes léto. Ať už navštívíte skiareál kdykoliv, můžete zde vidět nejlepší skokany na lyžích. I mimo konání Světového poháru je proto tento areál oblíbeným cílem výletů a jeho návštěvu můžeme vřele doporučit. Vladislav Suda

Olympiáda v Norsku Není mnoho států, které by se mohly pochlubit tím, že pořádaly zimní olympijské hry. O dvacet těchto sportovních svátků se podělilo jen deset zemí a Norsku byla tato pocta svěřena hned dvakrát. Premiéra v Oslu, repríza v Lillehammeru Poprvé v roce 1952 pořádalo hry hlavní město Oslo. Bylo to poprvé a zatím i naposled, kdy se zimní olympijské hry konaly v nějakém hlavním městě. Olympiádu provázel do té doby naprosto nevídaný divácký zájem, který překvapil i samotné pořadatele. Oslo také darovalo zimním olympijským hrám putovní olympijskou vlajku. Nejúspěšnějším sportovcem her byl se třemi zlatými medailemi, ku potěše domácího publika, norský rychlobruslař Hjalmar Andersen. Podruhé se Norové chopili pořá-

dání vrcholného setkání zimních sportovců v roce 1994, tentokrát v Lillehammeru. Zimní olympijské hry se konaly po dvou letech, protože pro Mezinárodní olympijský výbor nebylo finančně únosné pořádat letní i zimní olympiádu v jednom roce. Norští fanoušci nezklamou

Bjørna Dæhlieho. Opět byl nejúspěšnějším sportovcem her, se třemi zlatými medailemi, domácí rychlobruslař, tentokrát to byl Johann Olav Koss. Ženám vévodila ruská běžkyně na lyžích Ljuba Jegorovová, která sama získala dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, navíc byla členkou zlaté ruské štafety.

Na živé ryby nechytejte Norsko je doslova rájem rybářů. Místní lidé si ale nechodí s rybářským prutem odpočinout, podobně jako to dělávají Češi. Pro Nory je rybaření ideální příležitostí, jak příjemně strávit odpoledne s rodinou nebo přáteli. I my jsme si vyzkoušeli, jak se chytají ryby v norském fjordu a všechny nás to nadchlo. Nejen mořské, ale i sladkovodní ryby

Rybáři se ale mohou vypravit i do vnitrozemí. Stejně jako při předchozí norské Oboje zimní olympijské hry, V Norsku najdeme tisíce olympijské zastávce zavalily které pořádalo Norsko, provázela jezer a rybníků, kde můsportoviště záplavy fanoušků, jedinečná a neopakovatelná atžete chytat sladkovodní zejména pak při soutěžích běžkaryby, a na několika řemosféra a Norové svým přátelřů, kdy tratě pravidelně obklopokách je možné lovit lososy ským přístupem povýšili sporvalo přes sto tisíc lidí a mohutně a mořské pstruhy. Ale tovní hry na opravdové svátky. podporovalo především dvojnápozor, nesmíte používat sobného zlatého medailistu Nora Vladislav Suda jako návnadu živé ryby. Pokud přejíždíte do jiné oblasti, musíte si navíc vydezinfikovat podběráky a sítě, aby se zabránilo Norsko je bezpochyby jednou tovci, si můžete vybrat náročnost trasy. možnému přenášení paraV Norsku na vás čekají stezky vhodné z nejkrásnějších zemí zitů a nemocí ryb. Díky pro krátkou vyjížďku i pro několikadendíky čisté a členité krajině. těmto opatřením je krajiní výlety. Projíždíte krásnou přírodou a na stále krásná a čistá. neobtěžuje vás hustý silniční provoz. Není tedy divu, že uchvátilo milovníky Je-li vám víc než šestnáct mnohých rekreačních sportů. Oblíbená Kvůli cykloturistice nemusíte do letadla let a chcete si v Norsku je zvláště turistika a cykloturistika a to pašovat kolo, veškeré vybavení si na zarybařit, musíte zaplatit jak mezi turisty, tak samotnými Nory. místě můžete pronajmout. Těšit se můpoplatek. Ten není nijak žete i na ubytovací a další služby, které Norská organizace pro podporu cyklovysoký, ale nesmíte si jsou ušité na míru cyklistům. turismu se stará o dobré značení cykloszapomenout potvrzení tezek. Podle toho, jak zdatní jste sporKateřina Nováková doma. To ovšem neplatí pro rybaření v moři. I pro toho, kdo normálně rybaření neholduje, je odpoledne strávené na rybářské lodi milým zážitkem. Pro milovníky sportu je Trondheim zajímavým cílem výletů. Na okraji města stojí A třeba i něco chytí.

Do letadla si kolo neberte

Rosenborg Trondheim

stadion nejslavnějšího norského fotbalového klubu – Rosenborg Trondheim. Stadion má kapacitu 21 166 diváků, nejvyšší návštěvnost (28 619 diváků) však byla na zápase RBK - Lillestrøm 15.října 1985. Poté byla z bezpečnostních důvodů snížena. Když byste chtěli navštívit pouze stadion, můžete se zdarma podívat jak na tribuny, tak i na hřiště. Pokud byste chtěli vidět hráče Rosenborgu v akci při ligovém zápase, musíte si zakoupit vstupenku v ceně 15 euro, ovšem když by se jednalo o

Kateřina Nováková

zápas Ligy mistrů, které je Rosenborg častým účastníkem, musíte zaplatit 30-40 euro. Pro fanoušky je možnost zakoupit si dresy, míče, šály nebo čepice s logem klubu a to přímo v útrobách stadionu ve fanshopu Rosenborgu. J. Kratochvílová, L. Suda, K. Nováková, R. Pomijová Bližší informace o klubu můžete najít buď na českých stránkách www.webpark.cz/rbk a nebo na anglických stránkách www.rosenborg.info.

Zadní tribuna fotbalového stadionu 11

Politika v Norsku / Politics of Norway

Norsko a EU Norská vláda, jak při pohledu do minulosti vypadá, o členství v EU velmi stála. Pořádala se dvě referenda a to v letech 1972 a 1994. Proč tedy Norsko v EU stále není? Spolupráce ano, ale ekonomická Norové velice úzce spolupracují s EU, ale jde o spolupráci ekonomickou nebo bezpečností. Norsko je členem NATO a patří mezi země Shengenské dohody, zapojuje se do evropských vzdělávacích a kulturních projektů. Ale přesto se Norové nechtějí stát členy EU. Základní otázka, která každého napadne, je: Proč? Obrana tradic

Mapa skandinávského poloostrova V obou referendech o vstupu do EU se přes všechny naděje parlamentu Norové vyjádřili proti, i když výsledky byly těsné.

Odpověď jsem našla v článku Michaela Částka z roku 2004 a později při pobytu v Norsku, kde jsem se zeptala v rodině Vaset, ve které jsem čtrnáct dní žila. Norové jsou velmi tradičně založený stát a jsou na svůj národ velice pyšní a hrdí. Právě silná provázanost s tradicemi zabránila občanům hlasovat pro vstup do EU. Měli

a mají stále strach, že by přišli sami o sebe. Většinou občané považují členství v EU za odklon od tradičních norských hodnot, založených na suverénnosti a otevřené společnosti. Norové se také obávali, že EU a její nadnárodní charakter připraví Nory o jejich svobodu, kterou získali v roce 1905, po dlouhém období švédské a dánské nadvlády. Můžeme se inspirovat? Můžeme mít ale ještě další otázky. Nestane se totéž nám? Neztrácíme členstvím v EU svou suverenitu? Svobodu svých rozhodnutí? Můžeme říci, že si sami rozhodujeme o tom, jaký krok udělá naše republika, nebo za nás rozhodují jiní? Olga Lutovská

His Majesty Harald V

Norwegian flag

The King: Harald V The Queen: Sonja The Prince: Hakon Magnus The Princess: Märtha Luise 12

If I ask somebody the question ´how do you imagine a king?´ in the Czech Republic, a person would answer in a flash that he or she imagines a king to be like a morose old man who has due to his ruling duties no time for his close family or his hobbies. Shortly, a person would imagine a king like a fairy tale character from Czech fairytales for children. Sporty king However, this is not the case of Norwegian king Harald V. Despite his duties he likes going out into the country and he often enjoys the company of his family. Another hobby of his is fishing. Although he is going to celebrate his 70th birthday, he is a sportsman to the core. Despite his age he is an active

skier and swimmer. He is also keen on yachting and recreational sailing. He is a great supporter of sports not only as a spectator but also as a patron. Long waiting for new prince

two children, the heir apparent prince Häkon Magnus and the crown princess Märtha Luisa. If you do not believe my story, ask the Norwegian liege people. Simona Jedličková

Harald V was born as the first prince of Norway in the last 567 years. He is the son of the heir apparent Olav and the crown princess Märthy. Although he has two older sisters, he as the only male descendant and has the right to the throne. He became the heir apparent after the coronation of his father Olav who became the king Olav V. Happy royal family The contemporary Norwegian king lives with his wife Sonja in a happy family life. They have given birth to

The king Harald V

The Norwegian Queen Sonja A common girl Sonja, in her thirties, in the year 1962, married Harald V and by that she became the queen of Norway. The part of being Queen, which Sonja started on her wedding day, is the right role for her. What would be a queen who does not think of others? We wish her stay kind and generous in her heart and reign well together with her husband.

,,She is such a kind granny of the whole of Norway.“

Kateřina Jungwirthová

The Norwegian Queen Sonja Their wedding was the main reason for the media to start a discussion and people did not speak about anything else. Can a common girl of no background become a queen? After all they were a good match and they had two children a princess Märtha Louise and a prince Haakon Magnus, the heir of the Norwegian throne. Queen Sonja participates in many charity events, she promotes books for children and she is a kind grandma for the whole of Norway.

During her official visit to the Czech Republic in 1997, she visited the Jewish museum in Prague, saw the Old and new synagogue and the Old Jewish cemetery. She also visited a special ´Centipede´ school in Slaný. The centipede school is a foundation trying to sweeten life and integrate children from various war-torn areas. I think, that the presence of such a person as the Norwegian queen Sonja truly improves spirits and brings benefit to charity achievements.

“Are you afraid of a royal crown?” They weren't, there was a spider only.

Monarchie v Norském království Chcete vědět, jaké je to s vládci a politiky v Norsku? Ano? Tak směle čtěte. Českého turistu možná překvapí, že Norsko je i dnes královstvím, respektive dědičnou konstituční monarchií. Hlavou státu je král, tedy jediná osoba, na kterou nemají pravidelné politické volby vliv.

Naše studentka královnou

Nenechejme se zmást historickými podobami dávných království. Norský král se neprohlašuje za boha jako panovníci ve starověkém Egyptě nebo Babylónii a nevyžaduje absolutní poslušnost. Pro

Evropana však nejsou královské rodiny tak neobvyklé, jak by se pohledem z Čech zdálo. V současné době najdeme krále či královnu ve Velké Británii, Dánsku nebo Švédsku. Zajímavé je, že v Norsku je král nejen hlavou Norského království, ale také stojí v čele církve, je vrchním velitelem ozbrojených sil a plní reprezentativní funkce. Dokonce je Velmistrem norského královského řádu svatého Olava.

Zákonodárnou moc má ovšem v rukou parlament Storting, který je volen na čtyři roky a sídlí v Oslu. Storting se dělí na horní komoru Lagting a dolní komoru Odelsting. Počet křesel ve Stortingu se postupně měnil od 114 křesel až po dnešních 169. Moc výkonná je v rukou norské vlády v čele s ministerským předsedou. Lorencová Veronika

13

Nadpřirozené bytosti / Supernatural creatures

Tak věřím nebo nevěřím? Trollové, skřítci, divoženky a mnohé další potvůrky k Norsku jednoznačně patří a je jen na vás, zda příběhům o nich věříte. Na tom se jistě každý Evropan shodne. A můžete vzít jed na to, že bude horlivě pokyvovat hlavou, že tamní lesy jsou jimi prorostlé skrz naskrz. Jenže při našem studijním pobytu v Norsku jsme zjistili, že sami Norové tuto skutečnost spíše zasouvají do pozadí a brání se jí zuby nehty. Ale proč? Skrývá se za tím nějaké dávné norské tajemství, které se snaží utajit před světem? Anketa je prozradila!

šejí zamést někam do nejtemnějšího kouta, aby se na ni nepřišlo. Je to sice velmi úsměvné, ale přijde nám to chvilkami stejné, jako když do Norska v dávných letech přišli první křesťanští vizionáři a lidé začali hromadně zatracovat staré náboženství, ale i přesto víly občas potají poprosili o pomoc… Nyní se situace opakuje stejně, pouze zde již nejde o náboženství, ale spíše o kulturu a turismus.

Právě turismus, který vede lidi do Norska za skřítky, tamní lidi nejvíce pobuřuje. Odmítají lákat cizince do své země na staré příběhy, které se po staletí vyprávěly u hořících ohňů. Dnes si tyto příběhy o elfech a trollech vyprávějí dále, ale nechtějí být při tom pozorováni turisty. Diamanta — Ivana Křížová

K tomuto podezření jsme dospěli především po vyhodnocení ankety, kterou jsme uspořádali mezi norskými studenty a učiteli. Výsledky byly velmi zajímavé: 50% dotázaných tvrdí, že v nadpřirozené bytosti věří; 50% tvrdí, že nikoliv. Stejně, tedy padesát na padesát, dopadla anketa, zda jim někdy nadpřirozená bytost pomohla. Na třetí anketní otázku odpovědělo celých 75% lidí, že vlastní a doma má vystavenou sošku některého z norských trollů. Ale mnoho norských učitelů nám stále říkalo: „Bytosti k Norsku vůbec nepatří a jsou dobré pouze do dětských příběhů a vyprávění.“ Lámali jsme si hlavy, proč si tak protiřečí. Jak je možné, že tuto část své kultury milují a zároveň se ji pokou-

Trollí maminka s trollím tatínkem

Trollí cesta a stěna Norská země s nádhernými fjordy, průzračně čistou vodou, starými pohádkovými lesy a vodopády, v nichž každé jaro lososi putují proti proudu, stojí za prázdninovou cestu. Takové prostředí navíc budí lidskou představivost. Pohádky a různé kouzelné bytosti proto k Norsku neodmyslitelně patří. Trollí cesta (norsky Trollstigen) se táhne kolem horského lesa na hřeben Trolltindane. Silnice je označená číslem 63 a je to nejznámější serpentinová cesta v Norsku. Při jízdě překonáte z údolí k vrcholům hor téměř

14

dvoutisícový výškový rozdíl. Můžete se kochat pohledem na fjord Andalsnesforden, údolí Isterdalen, či na Trollveggen

(Trollí stěna). Cesta je sjízdná v jednom směru a pouze v sezoně od května do srpna. Jinak vás ohrožuje sníh a padající kamení. Trollí stěna je nejvyšší kolmá stěna v Evropě. Skalní masív kolmě klesající asi 1 700 metrů láká mnoho horolezců. První výstup uskutečnili norští horolezci v roce 1958.

Iveta Tomková

Norsko se jen hemží trolly Když jsme se v polovině září vydali na dlouhou cestu do Norska, motali se nám do cesty trollíci a další nadpřirozené bytosti původem ze severských lesů. Teď se nám možná podařilo zmást čtenáře. Nelapili jsem sice a nezdokumentovali skutečného zástupce této říše, přesto jsme je potkávali na každém kroku. Skřítci z výkladních skříní Už při příletu do norského Trondheimu se na nás zpoza výlohy obchodu zazubil jeden skřítek. Netrvalo dlouho a začali jsme na ně narážet čím dále častěji. Dokonce i v domácnostech byli velmi typickou dekorací domácího krbu. Ve většině případů se takovýto troll vyznačoval tmavými rozcuchanými vlasy, svraštělou kůží, velkým nosem a odstávajícíma ušima. Šatky měl v zelených a hnědých odstínech. Nohy ovšem zůstávaly bosé. Je přirozené, že jsme viděli i jiné trolly, například s barevnými šaty či se světlými vlasy.

loučenou. A zřejmě to čeká i vás. Kdo by takovému roztomilému škaredovi odolal? Diamanta — Ivana Křížová

S takovýmito postavičkami se v norských domácnostech můžete setkat často.

Divoká příroda a ledové horské řeky skýtají domov pro různé pohádkové tvory.

Trolla se jen tak nezbavíte Trollové jsou velmi rozpínaví, takže ani nám nezbylo nic jiného než přivézt do Čech mnoho sošek a obrázků s motivy nadpřirozených bytostí, které jsme dostali na roz-

Norský vánoční skřítek Když se řekne Santa Claus, Čechům se vybaví Ježíšek a Norům se vybaví "julenisse", vánoční skřítek, který nosí dárky podle krajového zvyku, buď pár dní předem nebo přímo na Štědrý den. O Štědrém dnu se dává vánočním skřítkům za dveře kaše, aby nechali dětem dárky pod stromečkem. Děti věří, že skřítek má svůj domeček, kde vyrábí hračky a všechno, co si přejí. Má tam také poštovní ústřednu, kam přicházejí každoročně miliony dopisů s přáními, třídí se zde a nechybí ani stáj pro sobí spřežení. A jeho vesnička opravdu existuje!

V Norsku, i když se už léta přou s Finskem, zda je ta skutečná na jejich území. Vánoce se v Norsku začínají slavit čtyři týdny před Štědrým dnem. Podobně jako u nás mají čtyři ad-

ventní týdny. První neděli zapálí svíčku a zpívá se první žalm, druhou neděli se zapálí druhá svíčka a zpívá se druhý žalm – a tak to jde až do Vánoc. Advent je vlastně doba očekávání, čekání na zimní slunovrat. Na severu, zvláště pak za polárním kruhem, jsou noci velmi dlouhé, mnohde slunce ani nevychází. Wenatka — Renata Valentová

15

Příroda / Nature

Kouzlo Norska Norsko je po celém světe známé svou neporušenou přírodou. se na velkém norském území takřka ztrácejí. Rozhodně nečekejte vesnici za každým kopcem! Péče o krajinu Norové si na své krajině velice zakládají a chrání ji před všemi zásahy, které by ničily tento krásný kout světa.

ty nebo skládky.

Tímto přístupem si u mě získali veliké plus! Norsko mě od doby, co jsem ho navštívila, přitahuje a doufám, že ještě budu mít možnost se tam podívat! Norskou přírodu si musíte sami zažít na vlastní kůži. Nestačí se jen podívat na nějaké fotky či filmy.

Řídké zalidnění

Jen fotky nestačí

V Norsku vás čeká nádherná příroda, udržovaná města a městečka, která

Ti, co Norsko navštíví, určitě neprohloupí a ti, kterým to dosud ani ne-

Nenápadná lidská stopa uprostřed neporušené norské přírody. Norská příroda mě jednoznačně okouzlila. Když jsem vyrazila do přírody, cítila jsem se volně, žádné velké město na obzoru, žádné průmyslové nečisto-

přišlo na mysl, ať se koukají odhodlat a jet se tam podívat. A abych nezapomněla – v Norsku jsou krásné západy slunce! A komu ani to nestačí, měl by vědět, že norská polární záře je zkrátka nádherná. Musím se přiznat, že mě velice mrzí, že jsme ji neviděli! Ale dost povídání! Šup do letadla a jeďte si to ověřit na vlastní oči! Kamila Chlaňová

A abych nezapomněla – v Norsku jsou krásné západy slunce!

Fishing Amazing countryside and unbelievable amount of fish have made a number of fishermen come back to Norway. Fishing along the whole coast of Norway has always been dangerous work. The fish populations were very numerous, herrings, codfish, flatfish and other rather cryophilic fish were fished. Norwegians felt relieved when potatoes were delivered. Fishing can be an unforgettable experience for every visitor to Norway. Beautiful nature, many fish waiting for you, have forced various tourists to return to the beautiful Norwegian countryside.

16

The area along the Inderøy peninsula, where our partnership school is placed, is one of the best fishing areas in Norway. I think every fisherman and nature-lover should visit this beautiful heaven on the Earth. Everybody can try their luck at sea fishing. Even if you are a complete beginner you can catch fish in local fjords. You don‘t need extra equipment, our students caught some big fish too and they

Our students had a chance to take part in a fishing course which was very entertaining. Some of them were lucky with fish. were using only a simple fishing rod in their hands at that time.

from your trap you mustn't be sad. It‘ll never leave your mind.

And if a big fish escapes Kamila Chlaňová

Co je fjord? Ta řeka je nějaká divná. Dopoledne teče na jednu stranu a odpoledne na druhou! Fjord je pozůstatek po ledovcové činnosti z dob ledových. Jedná se o desítky kilometrů dlouhý a úzký

mořský záliv, který vzniká v hornatých oblastech v blízkosti moří a oceánů. Fjordy jsou typické svými strmými svahy, kde moře mohou dosahovat značných hloubek! Tvar údolí připomíná písmeno U. Stopa putujícího ledovce

Ve Skandinávii je největší počet fjordů a největší počet sebevražd. Tento snímek naštěstí jakoukoli souvislost popírá.

Fjordy vznikaly a vznikají v dobách zalednění. Během cesty se led pohybuje v korytě, které se postupně prohlubuje a zaobluje. Vzniká tak typické ledovcové údolí zvané trog. Po zvednutí světové hladiny oceánů došlo k částečnému zatopení přímořských údolí. Fjordy najdeme hlavně ve Skandinávii a pro Norsko jsou doslova jedním z poznávacích znamení!

vznik fjordu byla blízkost moře. Do něj se jednotlivé ledové části odlamovaly a docházelo tak k tzv. telení ledovců. Po určité době zůstalo v oblasti pouze typické ledovcové údolí. Norské fjordy ocení hlavně rybáři, protože tyto vody jsou bohaté na ryby. Další fjordy se nacházejí na území Kanady, Dánska, ale i Irska. Nejdelším fjordem Norska je Sognefjord. Většina fjordů představuje svůj vlastní svět. Odliv a příliv se zde moc neprojevují. Fjordy nezamrzají, voda je mírně slaná, ale na dně fjordu není dostatek kyslíku. Fjord je klidný, vypadá jako řeka, která jednou teče na jednu stranu a pak na druhou.

Další důležitou podmínkou pro

Jana Musilová

V Norsku žije 4,5 milionu obyvatel, v České republice více než dvojnásobek. Co se však odráží na odlišném krajinném charakteru je zalidnění: U nás průměrně obývá každý kilometr čtvereční 130 lidí, hustota v Norsku je 14 lidí na 1 km2.

Polární záře, jak ji neznáme... Původní obyvatelé Norska často vídali na obloze neobvyklý jev – polární zář. Vstoupila do legend, ale nad obzorem ji můžeme vidět i v dnešní době. Polární záře, tak nazýváme světelné úkazy, které můžeme pozorovat na noční obloze. Jak záře vzniká? Slunce produkuje tzv. slunečný vítr, který obsahuje nabité částice, protony a volné elektrony. Tento vítr dosahuje rychlosti až 1000km/s. Magnetické pole tyto částice přitahuje do horních vrstev naší atmosféry. Částice naráží do molekul vzduchu a vytváří se energie ve formě světla. Nám se na obloze

zobrazuje ve formě světelných kruhů a pásů, které se pohybují a mění svůj tvar. Polární záře může být různě zabarvená. Zeleno – žluté zabarvení způsobuje kyslík. Kdy a kde se můžeme s polární září setkat? Stejně jako ručička kompasu ukazuje severojižním směrem, tak i částice vytvoří siločáry kolem obou magnetických pólů. Tento úkaz se na obloze objevuje v zimním období a za jasných nocí. Nejčastěji

Podle některých vyprávění je polární záře most, přes který putují bohové, a podle jiných se jedná o nebeský tanec duší mrtvých dívek. v září, říjnu, únoru a březnu. Báje a legendy V Norsku si lidé v dávných dobách vysvětlovali záři tak, že zářící oblouky představují most, přes

který putují bohové z ráje na Zem. Jiné báje vyprávějí o polární záři jako o nebeském tanci duší mrtvých dívek. Jitka Matějů

17

Jídlo / Food

Jídlo Norska Norské jídlo se v mnoha chutích a ingrediencích podobá naší kuchyni, i když jejich kombinace jsou v některých případech pro české jazýčky velmi zajímavé. ná rýže nebo těstoviny. Jednoduše to, co si strávník sám vezme, neboť u nich je obvyklé kombinovat maso úplně se vším, i s chipsy. Masa a sýry

Sobí maso podávané s bramborou v alobalu Koření a přílohy

Mezi často konzumované maso patří jehněčí, hovězí a ryby, ale nepohrdnou ani kuřecím nebo krůtím masem. Mezi norské speciality patří různé typy sýra, velmi oblíbený je hnědý kozí sýr, který je sladký a chutí připomíná karamel, přesto se běžně používá při vaření.

Norové příliš nesolí ani nekoření a přílohy k pokrZelenina a ovoce mům obvykle bývají brambory ve slupce, vaře- Další přílohou bývá i zelenina v podobě salátů. Nej-

běžnější je mrkvový. Ovoce, až na výjimky, jako jsou jablka, kterých mají opravdu dostatek, příliš častým pokrmem není. Zato mají neuvěřitelné množství druhů chleba, od knackebrotů po toastové chleby, protože pečivo u nich není k dostání až na pár dalamánků. Grøtt, sodd a jiné Klasické sladké jídlo v Norsku je „grøtt“, tedy rýžová kaše ochucená cukrem se skořicí, ale norské děti mají nejradši vafle s marmeládou a se šlehačkou. V městečku Straumen, kde jsme žili celých čtrnáct dní,

je typickým pokrmem sodd, polévka s jehněčími kuličkami podávaná s brambory a vařenou mrkví. Přikusuje se k ní chléb, který je ale tenký jako papír a po jedné straně sladký. Dalším jídlem, pro nás trošku nezvyklým, je sobí maso podávané s bramborou v alobalu, s dresinkem, houbami a zeleninovou oblohou. I přes svoji kuchyni mají Norové rádi i cizí jídla, oblíbená je především italská a americká kuchyně. G. Codlová V. Vyšínová S. Bergerová Z. Kortanová

Co pijí Norové? Každý národ, takže i Norové, má svůj zvláštní nápoj. Norským oblíbeným nápojem je nealkoholické zázvorové pivo.

V Norsku vám občas naservírují i maso losí. Tento dřevěný exemplář je ovšem nestravitelný :)

Narozdíl od Čechů, kteří pivo pijí při každé příležitosti, si Norové na pivě pochutnávají jen v malých dávkách a ještě k tomu jen při výjimečných příležitostech. Zázvorové pivo se vyznačuje výraznou vůní po zázvoru a má nasládlou chuť, což člověka zvyklého na hořké české pivo, překvapí. Spíše bychom mohli říci, že čeští turisté tento nápoj považují za limonádu. Jelikož u nás považuje skoro každý pivo za oblíbené

Akvavit je naopak nápoj s vysokým podílem alkoholu (okolo 40%). Nejčastěji se vyrábí z brambor. Nás však na exkurzi v továrně na zpracování brambor nejvíce pobavily pláštěnky.

18

pití, je pro naše uši těžké, když zaslechneme, že bychom měli opět hlouběji sáhnout do kapsy při koupi jednoho půllitrového piva. V Norsku jsou alkoholické nápoje velice drahé a je mož-

né, že toto zdražování postihne i nás, protože jde o záměr Evropské unie. Ta chce náš lahodný mok zdražit o 31%. Tak to bychom byli jako v Norsku. Sandra Bergerová

Norský sýr „Gudbrandsdalsost“ a „hoblík“ na sýr Norské sýry se od českých příliš neliší. Většina z nich je podobného vzhledu i chuti, až na jeden, který v České republice rozhodně nekoupíte. Norský sýr „Gudbrandsdalsost“ se vyznačuje zvláštní chutí, která ne každému zahraničnímu návštěvníkovi chutná. Někomu se může zdát, že v něm cítí karamel, někdo možná droždí. Tento sýr je v Norsku velmi populární. Prodává se po celých „cihlách“ v takřka každém obchodě s potravinami. Když sýr, tak ve velkém balení Ostatně sýry prodávané v půlkilových baleních jsou zde podstatně víc zastoupeny než sýry plátkové, které upřednostňují čeští zákazníci. Důvodem je „hoblík“ na sýr (norsky „ostehøvel“), o kterém si spousta norských obyvatel myslí, že ho mají pouze u nich. Pravda je, že v Čechách není příliš známý, ale můžeme se s ním také v některých českých domácnostech setkat. Na rozdíl od Čechů ho v Norsku najdeme v každé kuchyni a rozhodně ne jen jeden. Používají ho téměř denně, protože norský kozí sýr se hodí ke konzumaci kdykoli. Zuzana Kortanová

Sladké pokrmy

česky

anglicky

norsky

rybí karbanátky

fishballs

fiskeboller

mléčná rýže

porrige

grøt

cukrovinky

candy

godteri

rajče

potato

potet

čokoláda

chocolate

sjokolade

trouba

oven

ovn

sklenička

glass

glass

kuchyně

kitchen

kjøkken

Každá norská rodina má v oblibě jeden moučník, především se pečou ovocné koláče.

Pokrmem oblíbeným snad u všech Norů je rýžová kaše zvaná grøtt. Norské děti si oblíbily ze sladkých pokrmům hlavně vafle, které si mohou mazat různými druhy džemů. Milují hlavně ty, které obsahují kousky ovoce.

Morušky

z prášku.

Nejtypičtější norský džem je vyráběn z oranžových bobulek zvaných „morušky“ (norsky „Multe“). Připomínají ostružiny a rostou divoce v lese.

Každá norská rodina má v oblibě jeden moučník, především se pečou ovocné koláče. „Suché“ buchty jako bábovka nebo perník nejsou tolik běžné.

Dalším pokrmem oblíbeným snad u všech Norů je „grøtt“, rýžová kaše, kterou podávají se skořicí a cukrem.

Veronika Vyšínová

Pudinky všech chutí Po hlavním jídle je obvykle podáván pudink polévaný vanilkovou nebo čokoládovou šlehačkou. Norský pudink koupíte jako polotovar, tedy tekutý v krabici, jeho výběr je stejně rozmanitý jako u nás. Ale čeští milovníci pudinku si ho musí uvařit

19

Norské zvyky a kultura / Norwegian customs and culture

Pohádková kultura Ptáte se proč norská kultura? Nejen, že se Norsko pyšní přírodními krásami, které často nemají v Evropě srovnání, ale tuto zemi obývají lidé mající velmi originální zvyky, často tak neobvyklé, že si návštěvník připadá jako v pohádce. Je to země potomků vikingů, dnes otevřená lidem mnoha národností. V Norsku nalezneme bezpočet muzeí, dokonce i venkovních, která jinde hned tak neuvidíte. Milovníci divadel si přijdou také na své, každé větší město má několik divadelních scén. V průběhu léta jsou většinou zavřená, ale zase je v těchto měsících možné navštívit četné festivaly, koncerty a představení pod širým nebem.

ních svátků, jejichž návštěvu můžeme jenom doporučit. Chcete-li se dozvědět o této zemi víc, v této části magazínu naleznete informace o kultuře a zvycích. Podrobně jsou rozepsané oslavy 17. května, který pro Norsko znamenal svobodu, také se dočtete něco o sámské kultuře. Mimo jiné zde naleznete slovníček pojmů, které vám určitě přijdou vhod, a mnoho dalších zajímavostí.

K norské kultuře patří i dodržování a velké oslavy národ-

Veronika Maxová

Culture of Norway The culture in Norway is quite various because on the territory of Norway there are several different cultures. Besides Norwegian inhabitants some people from Sweden and from other Scandinavian countries also live there. We can meet there British, Pakistanis and Americans. In a Norwegian school a lot of people for example from Pakistan study there. Norway is a country where integration is very important part of state policy. It may be because of the dominion of Denmark for a long time

and Norway gained independence in 1905. Laplanders with their rich culture belong to the original inhabitants of Norway. In spite of the effort to save their traditions Laplanders of today have a modern way of life, they use snow scooters and helicopters for mapping the herds of reindeers. Many years before they were dependent on the business of furs.

Ochotnické divadlo v Levangenu se ujalo náročného muzikálového nastudování s lehkostí profesionálů.

Because of the lack of the wool in these cold areas Laplanders used dried hay for making socks. They processed effectively all parts of fair game and cradled reindeers. The traditional Laplanders´ costume had many variations because everyone could simply differ from others during producing it and give the costume an individual character. Most of the comment was paid to typical receptacles, especially to non-upsetting saucers for reindeer´s milk, and of course to traditional skies. After the introduction in the museum we were in-

We could visit the museum of Laplanders´culture in Snåsa where we got to know some interesting information about lives of Laplanders, about their habits, their hunting and rituals. 20

vited to a typical house, outside it looked like a hill of straw and inside it was like an Indian tent. We also could try to hunt a reindeer for lunch, which wasn´t so easy although our hunting object didn´t move. Despite the fact that Laplanders let go a lot of their traditions and that they couldn´t use their language but they can proudly profess to their traditions today. Veronika Maxová

Typical Norwegian shoes and hay which was used for making socks.

Státní svátek 17. května V Česku se státní svátky moc neslaví, je to prostě jen den volna navíc. V Norsku je atmosféra ve dnech významných státních svátků zcela jiná. Oslavy státních svátků Víte, proč v Česku slavíme 8. květen? Kdo je zvídavější a vezme do ruky kalendář, zjistí, že je to Den osvobození od fašismu. V Norsku je povědomí o státních svátcích zcela jiné. Nejvýznamnějším je 17. květen, den deklarace nezávislosti a vítězství ústavní vlády. Pohled do historie

Národní den udržel dobrou pozici ve veřejném podvědomí a zůstal dnem velkých norských oslav, lze opovědět asi takto: Svátek 17. května je velkým jarním festivalem v zemi dlouhé a chladné zimy, proto získává stále více charakter dětské slavnosti počínaje nejodlehlejšími osadami a konče hlavním městem. Tisíce školáků pochodují za standartami svých

škol na počest krále. Jiným důvodem pro oslavy 17. května je vztah Norska k ostatním zemím. Stále živé zkušenosti z období, kdy malé státy neznamenaly více než pěšáky v bezohledné hře mocných, činí Nory velmi citlivými na podobné jevy. Alena Stachová

Od poloviny 18. století rostla v Norsku nespokojenost s dánskou vládou a především se zvýhodňováním Kodaně, jakožto centra monarchie. A právě 17. května 1814 se Norsko po staletích opět postavilo jako nezávislé království po bok svobodným státům. Lidé proto tento den oslavovali již v 19. století . Dnes je tento den prohlášen norským Národním dnem a Dnem osvobození. Jak slavit? Charakter a forma oslav se postupem času měnily. Na otázku, proč si Norwegian

English

Czech

Viking Festivaler Film Teater Kostyme Sanger Kino Vane Literatur Museum Dans Kirke Shopping Utstilling

National Costume Viking Festivals Film Theater Costume Songs Cinema Habit Literature Museum Dance Church Shopping Exhibition

Kunst galleri

Art gallery

Umělecká galerie

Bryllup Kultur Moro Fiske Tradisjon Huset

Wedding Culture Amusement Fish Tradition Houses

Svatba Kultura Zábava Rybaření Tradice Domy

Bunad

Lidový kroj Viking Svátky Film Divadlo Kostýmy Písničky Kino Zvyky Literatura Muzeum Tanec Katedrála Nakupovaní Výstava

Norské velikonoce Přestože v našich středoevropských šířkách panuje v době Velikonoc jarní idyla, v Norsku je tomu právě naopak. Místo zelených svahů, čerstvě narozených jehňat, kuřat a strání plných blatouchů jsou symbolem pravých norských Velikonoc zasněžené stráně plné zdatných lyžařů a výletníků, obsazené horské chaty a vylidněná města. Děti mají celý velikonoční týden prázdniny, a tak bývá zvykem, že norské rodinky sbalí vše potřebné, naloží svá vozidla a vyrazí do svých horských chat a příbytků. Většinou jsou to opravdu jednoduché horské chaty, které se více podobají dřevěným zálesáckým srubům než českým komfortním chalupám. Místo sateli-

tu, televize a mrazáku vás čeká jednoduchý dřevěný příbytek s venkovním záchodem bez vody a elektřiny. Je umístěný pod horským převisem nebo vysoko na stráni co nejdál od sousedů. Platí tady jedno pravidlo: Jakmile se vám podaří vyšplhat nahoru ke svému příbytku, ani vás nenapadne škrábat se zpátky dolů, pokud to není životně nutné. Možná právě proto je norským zvykem vybavit se pro tyto dny zásobou dobrého čtiva v podobě detektivek. Alena Stachová God påske aneb Veselé Velikonoce na horách!

21

Vikingové / Vikings

Vikingové Pokud nemáte vůbec žádnou představu, kdo vikingové jsou, mohlo by vám pomoci toto jednoduché shrnutí. Vikingové byli válečníci z řad severogermánských kmenů. Slovo viking se podle největších pravděpodobností utvořilo ze slova vík, což je v překladu záliv a tento výraz byl běžně užívaný ve všech třech severských zemích, Norsku, Dánsku a Švédsku. Vikingové byli vynikajícími obchodníky, zručnými řemeslníky a nejvíce vynikali ve stavbě lodí a v mořeplavbě.

Vikingové při svých toulkách po vlnách předběhli Kryštofa Kolumba v objevení Ameriky o celých 500 let.

Ze západní a východní Evropy je známe pod jmény Normané nebo Varjagové. Pokud si vikingy představujete pouze jako nelítostné válečníky, máte pravdu jen z části. Vikingové byli také vynikajícími obchodníky, zručnými řemeslníky a nejvíce vynikali ve stavbě lodí a v mořeplavbě. Při svých toulkách po vlnách dokonce o pět set let předběhli světoznámého objevitele Kryštofa Kolumba v objevení Ameriky, ale díky nepřátelství tamního obyvatelstva a špatným klimatickým podmínkám nedosáhli trvalého osídlení. Norští vikingové již kolem devátého století osidlovali skotské ostrovy Orkneje a Shetlandy a později začali zakládat osady i v Irsku. Konec vikinské epochy způsobi-

la asi jedna podstatná událost, a to stále větší rozšiřování křesťanství. Vikingové postupně opouštěli kočovný život, stahovali se z dobytých území, splývali s

ostatním obyvatelstvem a v již zmíněných severských zemích se zformovaly klasické středověké státy. Eva Jarouškvá

Vikinské zbraně Co je nejdůležitější v životě každého muže? Bez čeho by se válečník nikdy neobešel? Co se stává bojovníkovým miláčkem na cestě do boje? No samozřejmě zbraň. Nejdůležitější zbraní vikinského válečníka byl bezpochyby meč. Byl dlouhý asi jeden metra a vážil okolo dvou kilogramů. Válečníci často svým zbraním dávali jména, která už sama o sobě vzbuzovala respekt, jako například Zář Bitvy. Důležitou a nebezpečnou zbraní byla sekera s dlouhou dřevěnou rukojetí, jejíž hlavním úkolem bylo rozpůlit protivníkův štít, popřípadě lebku. Vikingský válečník nebojoval pouze tváří v tvář ne-

22

příteli, k boji na dálku bylo určené krátké a lehké kopí, naopak kopí používané k boji zblízka bylo dlouhé a těžké. Vikingové zdobili své zbraně runovým písmem. Také věřili, že runy jsou magické a zbraň bude v boji účinnější. Štít sloužil k obraně a vlastnil ho každý vikingský válečník. Štíty byly kulaté, asi metr široké, vyrobené ze dřeva, někdy pokryté kůží. Uprostřed štítu byl ocelový „hrbol“, který sloužil k ochraně rukou válečníka.

Proslulé vikinské helmy byly vyrobeny z kůže, nebo ze železa. Železné helmy měly chránič nosu a očí, někdy chránily i krk. Vikingové nikdy neměli helmy s rohy!

Každopádně nikdo nevyrazí dobývat území, když není dostatečně vyzbrojen, a tak není divu, že se nám dodnes společně s loděmi dochovala bohatá naleziště vikinských zbraní. Pavlína Haršová

Vikinská společnost Jednou z nejpřekvapivějších součástí života vikingů je postavení žen. Z našich dějin jsme zvyklí spíš na nadřazenost mužů, jako bojovníků starajících se o potravu a bezpečnost, zatímco ženy sedí před jeskyní a snaží se ohlídat kupu dětí a vychovat je, aby rod přežil!!! Ale ve vikinské společnosti to bylo trochu jinak. Protože se vikinské ženy musely téměř samy starat o hospodářství, měly poměrně vyšší postavení než ženy z jiných kultur. Odnepaměti se skandinávské ženy účastnily všech slavností a obřadů, bojových cvičení, hostin a oslav. Směly volně vycházet, cestovat i přijímat mužské návštěvy. Ženy byly ozdobou

mužské společnosti. Díky své nezávislosti na mužích měly vliv na mnohá jednání. Za určitých okolností se mohla žena dát rozvést. Řekla před svědky, že se rozvádí a bylo po manželství. Muž měl stejná práva, ale musel ženě vrátit věno.

Muži často umírali pro přízeň krásných žen. Byla to vzpruha v boji a pobídka k velkým činům. Přízeň ženy jako odměna za statečnost je častým motivem norských hrdinských písní. Pavlína Haršová

Jak se chovali vikinští otcové ke svým potomkům a proč bojovníci umírali pro přízeň žen?

Pokud někdo políbil dívku bez jejího svolení, mohl být vyloučen ze společnosti. Pokud se tak stalo s jejím souhlasem, ale nelíbilo se to jejím rodičům, čekala ho pokuta ve výši tří marek. Otcové střežili čest svých dcer jako svou vlastní. Byli citliví na vše, co by mohlo jejich pověst poškodit. Žena mnohem volněji rozhodovala o věcech svých citů, o věcech lásky a vztahu k mužům.

Něco málo o vikinských lodích Co si pod tím představit? Válečnou loď s velkou plachtou a spoustou veslařů, ukrytých za hradbou kruhových štítů? Drakkary

každopádně toto jméno nesly lodě obchodní. Přepravovalo se na nich jak zboží, tak osoby. Můžeme říci, že vikingové měli své plovoucí miláčky opravdu v lásce.

Těmto válečným lodím se říká Langskip, ale jelikož byly přídě zdobené dračí hlavou, běžnější pojmenování je, jak jinak, Drakkar.

Pohřební lodě

Praktické ovládání Vikinská plavidla byla celkem praktická. Snadno se ovládala, plula rychle a dokázala snadno vzdorovat špatnému počasí. Díky pohyblivé plachtě bylo možné plout i ostře proti větru a lodě mohly přistávat i na mělčinách!!! Snadné rabování Díky všem těmto výhodám nebylo obtížné loupit a rabovat bohaté a bezbranné pobřežní kláštery bez toho, aby je kdokoli chytil. Dá se říci, že vikingové se stali piráty Stře-

Muzeum vikinských lodí se nachází v hlavním městě Norska, v Oslu. dozemního moře. Od 8. do 11. století ohrožovali Itálii, jižní Evropu a dokonce i pobřeží afrického kontinentu. Obchodní lodě Další vikinské lodě měly název knarry. Ve výběru jmen jim možná docházela fantazie,

V mnoha případech totiž lodě následovaly své bohaté majitele až pod zem do hrobu, kde se připojily k dalším drobným cennostem vlastníka. Když neměl viking k dispozici loď, mohl si alespoň na povrch své hrobky nechat vystavět z velkých kamenů půdorys připomínající obrys vikinské lodi. Přímo v norském Oslu je možnost navštívit muzeum vikinských lodí. Jana Stejskalová

23

Historie Norska / History of Norway

Harald I Fairhair Harald I Fairhair, who is well-known for uniting Norway, was the king of Norway in 872 – 930. Offer of a marriage The union is according to the legend a little romance, which will let you know where his name comes from. The story started with an offer of marriage. Gyda, a daughter of a neighbouring king, said that she would marry him when Harald would become a king of Norway. Harald swore that he would not get his hair cut and combed before he would become a king.

And so he was called Fairhair. When he grew old, he gave highest authority to his favourite son Eirik Bloodaxe. Eirik reigned together with his father until Harald was

eighty. Three years later Harald died. He had eight wives and twenty-three children. Twelve of his sons became kings and two of them were kings of Norway. Aneta Chmelenská

Čert a kostel Na poloostrově Inderøy stojí starobylý kostel z 11. století. Původně románská stavba byla přestavěna ve stylu gotiky, dodnes se však zachovalo několik původních kamenů s rytinami. Mezi nimi vyniká kámen s hlavou čerta, který je zasazen do bočního portálu.

Fairhair It was ten years later when Norwegian fjords could see Harald as a modified human again.

Hana Dlouhá

Svatý Olav Vybaví se vám ve spojení s norskou historií panovník Olav II.? Tak to pojďme před návštěvou Norska rychle napravit. Tento král a světec je zde stejně důležitý jako svatý Václav v Čechách! Olav žil v letech 995-1030 a přízvisko Svatý si vysloužil prosazováním křesťanství v Norsku.

Olava můžete vidět na obrazech spolu s vikingskou sekerou. Když se řekne Norsko, tak mnohé z vás napadnou vikingové. Těžko uvěřit, že z jejich řad vyšla jedna z nejvýznamnějších postav norské historie – Olav Svatý, nebo podle jeho postavy Olav Tlustý.

Krále Olava nemůžeme hodnotit jen podle jeho skutků, dá se těžko říct, jestli byl král „dobrotivý“, nebo ne, uvádí se ale, že po jeho smrti mířili k jeho hrobu lidé z celého Norska. Nejprve proslul jako válečník. Po několika letech strávených v Anglii, kde bojoval po boku anglického krále Æthelreda proti dánským vikingům, se

zúčastnil loupeživých výprav do Francie a Španělska a dokonce se dostal i do Jeruzaléma. Pak, veden snem, Olav přijal křest a vrátil se do Norska. Postupně ovládl podstatnou část norského území a roku 1016 se stal ve jménu křesťanství vůbec prvním norským králem. Na Norsko si ovšem brousil zuby i mocný král Knut I. Veliký, který tou dobou vládl v Anglii. Když byl Olav zahnán do vyhnanství, snažil se sesazený král najít podporu ve Švédsku a u kyjevského kníže-

te Jaroslava. Jeho snaha dobýt zpět ztracené království však dopadla neúspěšně. Olavův konec nebyl nijak slavný ani šťastný, roku 1030 byl v bitvě u Stiklestadu zabit vlastními poddanými. Po jeho smrti vzniklo kolem jeho života a skutků několik legend, které ho brzy vynesly mezi boží mučedníky.

Výkřik Edwarda Muncha Při sbírání materiálů o Norsku jsem pátrala po zajímavém malíři. Edward Munch je postavou nejen v Norsku, ale i po celém světě nepřehlédnutelnou. Osobitý expresionista žil na přelomu 19. a 20. století a snad kvůli jeho smutnému dětství měly jeho obrazy depresivní nádech. Ve svých obrazech se neustále

24

vracel k úzkosti života a hrůzou před smrtí, kterou poznal už jako malý chlapec, když mu zemřeli jeho nejbližší. Nejslavnějším dílem je obraz nazvaný Výkřik z roku 1893. Edita Lenoráková

Marie Kolářová