Amyloid a amyloidóza regresivní změna charakterizovaná EC ukládáním amyloidu amyloid-vláknitá nerozpustná bílkovina složka-minoritní-pentagonální majoritní-fibrilární Základní charakteristiky- skupina chorob charakterizovaná ukládáním fibrilárních proteinů s beta strukturou v EC prostorách klinicky se projeví změnou funkce orgánu Makroskopie- difúzní postižení- orgán je tužší a větší uzlovité postižení- nádorová ložiska orientační histochemická reakce dle Virchowa voskový, matný mastný Chemické složení amyloidu fibrilární protein- 7-10 nm 90% má beta strukturu má vazebná místa pro Kongo červeň P- komponenta- glykoprotein 10% PAS pozitivní, nefibrilární protein glykosaminoglykany Mikroskopie hyalinní glykoproteinový materiál eozinofilní, má homogenní strukturu barví se Kongo červení a dává zelený dvojlom v polarizovaném světle ELMI(elektronová mikroskopie)- tvořen svazky mikrofibril a P komplement krystalografie a spektroskopie- fibrily mají beta strukturu Důsledky ukládání amyloidu ukládán EXTRACELULÁRNĚ systémově nebo lokálně ve slezině, ledvinách, srdci, klouby, šlachy, svaly, nadledviny, játra, GIT ve sleziněch- v pulpách a v cévách v ledvinách- glomeruly a cévy tlak na sousední tkáně- atrofie zúžení cév- atrofie zvýšená permeabilita kapilár- proteinurie, průjmy Amyloidóza= skupina onemocnění s různou etiologií dělení- generalizovaná-postihuje vice orgánů současně- AL, AA lokalizovaná-ukládání amyloidu v 1 místě AE-endokrinní AS-senilní Reaktivní (sekundární) AA amyloidóza provází jiná onemocnění prekurzor- sérový AA protein (SAA)- akutní fáze produkce prekurzoru- játra- během zánětu syntéza proteinů akutní fáze, včetně SAA, v séru je fagocytován a štěpen amyloidózní protein AA vzniká štěpením SAA distribuce depozit- systémová- játra, ledviny, slezina, nadledviny, GIT choroby provázené AA amyloidózou chronické infekční- tbc, lepra, osteomyelitidis chronické neinfekční- revmatoidní artritida, Chronova choroba paraplegie- opakovaná infekce? nádory- karcinom ledviny patogeneze- zánět- aktivace makrofágů- interleukiny nadprodukce SAA- proteolýza v makrofázích
amyloidogenní gen faktor ovlivňující tvorbu amyloidu AL amyloidóza= primární systémová- chybí u ní základní onemocnění monoklonální produkce Ig- B-lymfocytární proliferace plazmocytom- choroba těžkých řetězců Waldenstromova choroba amyloidní protein- intaktní Ig s lehkými řetězci nebo jejich fragment- oba lehké řetězce amyloidgeneze- sekrece Ig s lehkým řetězcem- proteolýza v makrofázích- konverze alfa struktury do beta konfigurace klinické projevy- neuropatie, kardiomyopatie, purpura kůže, atropatie, makroglosie, karpální syndrom, zmnožení plazmocytů ve dřeni, Bence- Jonesova bílkovina Lokalizované formy amyloidózy familiární- AF- prekurzor transthyroitin- transportní protein pro tyroxin a retinol endokrinní- AE-medulární karcinom štítné žlázy- prokalcitonin nesidiom-nádor Langerhansových ostrůvků pankreatu feochromocytom nadledvin nádorovitý- při lokalizaci plazmocytomu kostí, jazyka AL amyloidóza dialyzovaných mezenchymových buněk typ- senilní- kardiální- atriální- natriuretický peptid aortální- transthyretin cerebrální- Alzheimerova choroba- A4 protein cerebrální – islandský typ- mozek, hemoragie- amyloidový protein- cystatin Klinické projevy amyloidózy Ledviny- proteinurie, uremie- otoky na víčkách Srdce- arytmie, srdeční selhání, kardiomyopatie GIT- zvětšení jazyka průjmy, malabsorpce slabost, únava, úbytek na váze, kolapsy Diagnostika amyloidózy Odběr biologického vzorku Kongo červeň imunohistochemie imunoflourescence ELMI-elektronová mikroskopie- ultrastruktura Patogeneze amyloidózy-nejasná 1. Enzymatický defekt makrofágů 2. Produkce abnormálních prekurzorů, rezistentních k proteolýze Heredofamiliární amyloidóza prekurzor- transthyretin nebo AA amyloid nefropatická amyloidóza familiární středozemní hořečka- AA protein, záněty kloubů a serózní postižení ledvin syndrom hluchoty a kopřivky neuropatická amyloidóza- protein- transtyretin neuropatie HK, DK a rtů kardiopatická amyloidóza
ANTRAKÓZA A UHLOKOPSKÁ NEMOC patří mezi pneumokoniózy pneumokonióza= choroba vznikající v souvislosti s inhalací anorganických prachů Antrakóza=prostá pigmentace amorfním uhlíkem (saze) uhlík v plicní tkáni nezpůsobuje fibroprodukci ukládá se v prašných buňkách (koniofágy)v alveolech a intersticiu podél lymfatik dále také v pleuře a hilových uzlinách Antrakosilikóza= uhlokopská nemoc vznik- dlouhotrvající expozice uhelného prachu- amorfní uhlík postrádá jakékoliv známky fibrogenicity tíže onemocnění závisí na ostatních příměsí- hlavně Si MA: plíce silně černě pigmentované na řezu-uhelné prachové makuly-intenzivně černá ložiska uhelné noduly- zmnožení vaziva hmatné černé uzlíky MI: makuly-shluky makrofágů-cytoplazma přeplněna černým antrakotickým pigmentem
Atrofie zmenšení orgánu (tkáně) původně normálně vyvinutého postihuje element parenchymu přibývá vaziva atrofický organ je menší a tužší se sníženou funkcí dělení- prostá- vzniká zmenšením velikosti buněk orgánů a to zejména těch, které mají pomalou nebo žádnou obměnu buněčné populace mikroskopické změny jsou nenápadné, nejvýznamnější je výskyt autofagických vakuol- autolysozomů s hromaděním lipofuchsinu= pigment z opotřebování hlavně ve svalech a v játrech hnědá atrofie numerická-zmenšení počtu buněk- v orgánech s rychlou obměnou buněk může být vyvolaná nedostatečnou regenerací krvetvorba, pohlavní žlázy, kosti průvodní znak- zrychlený růst až hypertrofie zbývajících částí dřeňový útlum- numerická atrofie kostní dřeně- relativní úbytek krvetvorné tkáně ve prospěch tukové tkáně útlum krvetvorby- APLASTICKÁ anémie zánětlivá atrofie-rychlý rozpad buněk rozpadové produkty zaniklých buněk zánět s novotvorbou vaziva difusní- nevede ke změně tvaru orgánu ložisková- dochází ke změně tvaru orgánu příčiny-fyziologická-senilní atrofie, involuční involuce thymu, mléčné žlázy, pohlavní žlázy inaniční- nedostatek výživy- vnitřní příčiny nádor vaskulární- pozvolné zmenšování přívodu krve tlaková-stagnující moč v ledvinné pánvičce, atrofie kůže pod prstenem ze záření- nejčastěji je postižena kůže z inaktivity- noha v sádře z nervových a endokrinních vlivů- nedostatek příslušných hormonálních změn Sheehanův syndrom= panhypopituitarismus a poporodní nekrosy hypofýzy genetické vlivy- vrozené poruchy bílkovin svalu- Duchennova a Beckerova svalová dystrofie z neznámých příčin mikroskopie- pyknóza jádra, zvýšená bazofilie cytoplazmy, ztráta rezervních hmot (tuk, glykogen), někdy hromadění lipofuchsinu (myokard, játra) časté druhotné změny proliferativní zánět skleróza zachovalá zdravá tkáň v atrofii, často hypertrofuje= kompenzační hypertrofie někdy jsou zaniklé buňky nahrazovány tukovou tkání- kosterní sval, myokard, pankreas vakátní bujení tuku- atrofie, kdy např. ledvina má normální velikost, ale po rozříznutí má v hilu spoustu tuku a atrofickou kůru i dřeň život ohrožující stav- atrofická ledvina- aterosklerotická nefroskleróza- povrch ledviny granulovaný, četné drobné malé jizvy ve tvaru V význam- ztráta specializovaných struktur, hypofunkce klinicky němá nebo nevýznamná klinicky zřejmá
Apoptóza a nekróza Smrt = ireverzibilní porucha uspořádání a funkcí buňky organismu Apoptóza- indukovaná forma buněčné smrti- často geneticky programovaná logický a funkční protipól mitózy systém odstranění nepotřebných, zestárlých buněk biochemie:exprese genů de novo aktivuje se CED (Cell Death) cysteinových proteáz a následně jaderné endonukleasydochází k poškození jaderné DNA a zastavení všech biosyntetických pochodů v buňce tvorba s apoptózou vázaných proteinů induktorů buněčné smrti p53- zastavuje růstovou fázi buňky v kontrolním bodě s cílem opravy poškozené DNA- popř. vstup do apoptózy, je-li poškození nenapravitelné mutován ve více než 50% lidských nádorů inhibitorů buněčné smrti bcl-2 průběh : časná segregace jaderného chromatinu v ostře ohraničené shluky, kondenzace cytoplazmy- stává se tmavší, svraštění buňky s zachováním celistvosti organel, pučení a tvorba apoptických tělísek, karyorhexe apoptická tělíska- fagocytována okolními elementy, ve kterých mohou po určitou dobu persistovat jako lysozomální apoptická tělíska- při hepatidách v hepatocytech- Councilmanova tělíska v centrofolikulárních makrofázích lymfatických folikulů- Flemingova tělíska projevuje se pouze mikroskopicky, nikdy není tak masivní, aby docházelo k makroskopickým změnám na orgánech význam- fyziologický proces nutný pro správné formování orgánů a fungování řady tkání patologický proces vedoucí k poškození organismu průkaz- histologicky v HE (apoptická tělíska) elektronková mikroskopie elektroforesa- průkaz fragmentů DNA Nekróza= intravitální odumření tkáně buněčná smrt navozená zvenčí- nevratný děj ischemie, účinkem toxických látek, infekčních agens… průběh: rozpad buněčných membrán shlukování jaderného chromatinu a dělení cytosolu do nepravidelných formací, zduření organel a tvorba chomáčovitých sraženin v mitochondriální matrix ÚPLNÁ DEZINTEGRACE BUŇKY biochemie:nedochází k expresi genů de novo porucha energetických membránových systémů změna koncentrací iontů- hlavně vápníku zvýšení objemu vody zduření buňky autolýza mikroskopické změny- ztráta barvitelnosti jádra a cytoplazmy jádro- pyknóza- svraštění a tmavnutí jádra nástěnná hyperchromatosa- chromatin se hromadí na vnitřní straně jaderné membrány karyorhexe-rozpad jádra na fragmenty karyolýza- rozplynutí jádra cytoplazma- vakuolizace, denaturace proteinů eozinofilie cytoplazmy nakupení fygocytů v okolí- tkáňová vitální reakce biochemické změny- podmíněny influxem vápenatých iontů do buněk: aktivují enzymy transaminasy- ukazují na jaterní poškození- ALT, AST laktátdehydrogenasa- LD1, LD2- myokard a erytrocyty
LD3- kosterní svaly LD4, LD5- játra a kosterní svaly fosfatasa- alkalická- osteoblasty, ledviny, játra, GIT, placenta kyselá- osteoklasty, prostata podobnost s postmortálními změnami, ale nekrotická tkáň je alespoň částečně napojená na cirkulaci další změny význam: patologický proces vedoucí k dočasnému poškození organismu trvalému poškození organismu smrti organismu dělení podle makroskopického podkladu tkání prostá- makroskopický vzhled tkáně se zpravidla neliší- kůže, kost obvykle primární stadium následujících kolikvační= zkapalnění tkáně- mozek, pankreas hnisavý zánět výsledkem- pseudocysta- nemá vlastní epiteliální výstelku koagulační- makroskopicky patrná nejdříve za 3 dny po odumření tkáně- denaturace bílkovin- děje se v parenchymatózních orgánech bohatých na bílkoviny většinou se hojí jizvou zvláštní typy- kaseifikační= zesýrovatění- tuberkulosa zrnitá, žlutavá- způsobeno lipidy, které se uvolňují z tkáně- typická pro chronické záněty Zenkerova vosková- příčně pruhované svaly- infekce výsledkem je, že maso vypadá jako uvařené- zešedivělé na povrchu dekubity- nekróza vyvolaná spolupůsobením tlaku, imobility a negativní energetickou bilancí (katabolismus) další vývoj žádný- smrt organismu gangréna demarkace= reaktivní nakupení granulocytů- jen na periferii nekrotického úseku sekvestrace-uvolnění nekrotické tkáně regenerace a reparace- jizva- srdce-infarkt příčiny- hypoxie, anoxie mechanické termické- popáleniny ionizující záření: slabé atrofie silné nekróza- rtg chemické- poleptání mikrobiální- antrax alergická hormonální
AUTOIMUNITNÍ ONEMOCNĚNÍ
=patologické změny tkání a orgánů, jejichž podstatou jsou imunitní reakce namířené proti antigenům vlastního těla postihuje především mladé ženy Autotolerance klonální delece- eliminace imunokompetentních T-a B-lymfocytů, které reagovaly proti vlastním antigenům organismu periferní inhibice-utlumení reaktivní imunokompetentní buňky jinými regulačními buňkami imunitního systému imunologické privilegium mechanismy narušující autotoleranci zkřížená reaktivita protilátky proti 2 antigenům, z nichž 1 je vlastní a 2. cizí nerovnováha mezi Th a Ts genetická predispozice dělení lokalizovaná-orgánově specifická-imunitní reakce je namířena proti určité tkáni nebo orgánu DM 1. typu- proti B-buňkám Langerhansových ostrůvků Goodpasteurův syndrom-proti bazálním membránám v ledvinách a plicích Hashimotova thyreoiditis- proti koloidu a thyreocytům systémová-orgánově nespecifická-postihuje více orgánů lupus erytromatodes tvorba několik typů autoprotilátek proti různým antigenům vazba protilátek k antigenům tvorba imunokomplexů, které se ukládají v různých tkání a poškozují je= imunopatologická reakce III.typu charakteristika-hematoxylinová tělíska v intersticiu poškozovaných tkání-LE buňky- granulocyty s velkou bazofilní inkluzí akutní a subakutní kůže-čevenofialový erytém + fotosenzitiva cévy-fibrinoidně nekrotická generalizovaná vaskulitida ledviny-fokální glomerulonefritis srdce-nebakteriální, atypická, verukózní endokarditida klouby-artritis chronický- postižení kůže- erytém, folikulární hyperkeratóza revmatoidní artritis= chronické onemocnění většího počtu kloubů podmíněno imunopatologickou reakcí III. typu začíná jako ranní ztuhlost a bolestivost kloubů ruky a nohy zmenšení rozsahu pohybů vznik ankylosy a svalové kontraktury trvale progredující onemocnění až znehybnění MI:kloubní dutina vyplněna serosním až serofibrinosním exsudátem nízké viskosity, s příměsí polynukleárů, synoviální membrána je překrvená a prosáklá, s kulatobuněčnou celulisací imunokomplexy se ukládají do synovialis, chrupavky i synoviální tekutiny klkovitě zduří pannus, chrupavka nekrotizuje, pod ní se tvoří granulační tkáň pannus se mění v tlustou vazivovou blánu ankylosa Sjögrenův syndrom=klinický syndrom charakterizovaný xerostomií, xeroftalmií a revmatoidní arthritidou formy-primární- postihuje exokrinní žlázy sekundární ženy kolem menopauzy
příčina- autoimunitní pochod charakterizovaný tvorbou protilátek proti cytoplasmatickým antigenům duktálního epitelu MI: lymfoidní infiltráty kolem vývodů, které se zužují, jejich lumen zaniká a mění se v epimyoepithelové ostrůvky
CEROID, LIPOFUCHSIN, LIPOCHROM, MELANOSIS COLI patří mezi lipopigmenty žlutohnědé až hnědé pigmenty vznikající v autofagických lysosomech polymerací produktů peroxidace nenasycených MK ceroid + lipofuchsin hnědé pigmenty nerozpustné v tucích barví se Sudanem, PAS+, fluoreskují v UV argentafinní ceroid se pokládá za předstupeň lipofuscinu je více sudanofilní méně redukuje roztok stříbra než lipofuscin výskyt-u rozpadlých buněk tvorba- ovlivňována poměrem proixidačních a antioxidačních faktorů lipofuchsin= pigment z opotřebení zmnožuje se ve stáří, především v buňkách s malou mitotickou aktivitou výskyt- játra, myokard, nadledviny, neurony, svaly lipochrom- exogenní pigment vznikající z karoteinoidů přítomnost v těle je konstantní výskyt- se rozpuštěný v tukové tkáni, jejíž žlutooranžové zabarvení podmiňuje patologicky zmnožen při zvýšeném příjmu karoteinoidů v potravě zvýšen žlutý tuk podkoží, dlaně a planty (xanthosa) a lební base
Definice zánětu, morfologické změny v místě zánětu a jejich výklad Definice-ustálená komplexní forma obranné a reparativní odpovědi organismu na noxu příčiny- fyzikální chemické infekční imunitní Zánět- reparativní-proces vyvolaný obvykle neživými příčinami- fyzikální chemické defenzivní- zánět vyvolaný mikroorganismy- ochranná přizpůsobivost Morfologické změny makroskopické- Celsovy znaky odvozené od zánětu kůže rubor= zčervenání- důsledek hyperemie calor=zahřátí-důsledek caloremie (uvolňuje se pyrexin, globulinové frakce exsudátu)- podílí se na ní i zánětlivá hyperemie tumor=zduření- zánětlivý edém dolor= bolest- kyselá reakce v zánětlivém ložisku působí na nervová zakončení vliv mediátorů a leukocytů functio laesa= porucha funkce- vliv mediátorů a leukocytů mikroskopické fáze zánětlivého procesu alterace-regresivní projevy tkání různého stupně od poruchy metabolismu až po nekrózu exsudace- důsledek vaskulárních změn peristaltická hyperemie- krajní rozšíření kapilár a venul bez přiměřených změn přívodné tepénky mediátory zánětu- chemická teorie zánětu biologický amplifikační systém komplement kalikrein koagulační faktory základ imunologické teorie zánětu fluxní hyperemie- axonový reflex zvýšená permeabilita- exsudace vody, bílkovin a buněk zánětlivý edém vaskulární odpověď okamžitá přechodná- max. po 5 minutách zvýšená permeabilita venul příčina- histamin mechanismus- kontrakce endotelií opožděná prodloužená- max. do 24hodin zvýšená permeabilita kapilár a venul příčina- poškození mezibuněčných spojů příklad- UV světlo okamžitá perzistující-max. 30-60 minut zvýšená permeabilita všech cév
mechanismus- těžké poškození endotelií a pericytů hojení- novotvorba cév výstup tekutých, bílkovinných a buněčných součástí z cév do poškozené tkáně infiltrace= zánětlivá celulizace spojená s exsudací pavimentace, marginace- hromadění buněk na stěně kapiláry leukostáza- vyplněn celý průsvit kapilár adherace k endotelu emigrace, leukodiapedeze- améboidními pohyby se protlačují stromky kapilár ven akutní fáze zánětu- granulocyty hojení zánětu- trombocyty, endotel, fibroblasry proliferace- reparativní pochody vedoucí k hojení vzniká mladé vazivo- granulační tkáň výsledek je JIZVA Hlavní mediátory zánětu vazodilatace- prostaglandiny, NO zvýšená permeabilita cév- vazoaktivní aminy, C a C5, bradykinin, leukotrieny chemotaxe-C5a, leukotrien, produkty bakterií, cytosiny horečky- IL-1,6, TNF, prostaglandiny bolest- prostaglandiny, bradykinin poškození tkáně- lysozomální enzymy, NO Systematická manifestace zánětu zánětlivá reakce lymfatické tkáně teplota- IL-1, prostaglandiny leukocytóza lymfocytóza u virových onemocnění eozinofilie u parazitárních onemocnění Vývoj akutního zánětu zhojení ad integrum- rezoluce úprava propustnosti cév zástava migrace vyčištění ložiska makrofágy regenerace tkáně zhojení per defectum regenerace není možná- rozsáhlá nekróza proroste granulační tkáň JIZVA progrese v chronický zánět a)noxa přetrvá v ložisku- rozvine se imunitní reakce b)kolimace- vznikne absces
DIABETTES MELLITUS A GLYKOGENÓZY glykogen- zásobní polysacharid vznikající polymerizací glukózy histologicky lze snadno sledovat tinkční vlastnosti, bezbarvý ELMI- denzní granula PAS-intensivně červená positivní reakce bestový karmín lokalizace za normálních okolností volně v cytoplazmě ve fagosomech cytoplazmatické pseudoinkluze v játrech corpora amylacea ve výběžcích nervových buněk šokový protein, glykogen, ubikvitin příčiny zmnožení glykogenu ve tkáních neléčený DM- intranukleární inkluze v hepatocytech armaniho, světlé buňky v ledvinách lokalizovaná (dystrofická) glykogenóza toxické vlivy- játra hypoxie- myokard světlobuněčné nádory- karcinom ledviny Diabetes mellitus porucha metabolismu způsobená nedostatečnou tvorbou inzulinu v ostrůvcích pankreatu důležitý znak- glykogenní infiltrace- v pars recta proximálního tubulu a v proximálním úseku tenkého raménka Henleovy kličky v játrech- při diabetické acidóze- ložiskové nahromadění glykogenu v hepatocytech Glykogenóza- skupina geneticky podmíněných poruch metabolismu glykogenu nedostatečná činnost glykogenolytických enzymů nemoc začíná již v útlém věku
I.Gierkeho nefrohepatomegalické onemocnění defekt- glukosa-6-fosfatasa lokalizace-ledviny, střevo, játra klinický projev- hypoglykémie II.Pompeho kardiomegalické onemocnění defekt- alfa-1,4-glukosidasa lokalizace- srdce, svaly, játra klinický projev- oběhové selhání III. Cori- defekt- amylo-1,6-glukosidáza orgánové postižení- játra IV. Anderson- defekt- amylo-1,4-transglykosidáza orgánové postižení- játra V. McArdle- defekt- salová fosforyláza orgánové postižení- svaly VI. Hers- defekt- jaterní fosforyláza orgánové postižení- játra VII.-XII.- velmi vzácné
EMBOLIE A JEJÍ TYPY =zavlečení pohyblivého předmětu krevním proudem na místo, kde anatomické zúžení cévy brání jeho dalšímu pohybu embolus= předměty, které se krví pohybují (vmetek) obvykle vyplňuje cévu úplně obkročný-nasedá na rozdvojení cév embolizace= pochod zavlečení nejčastěji k ní dochází z žilní periferie do plicních tepen tromby z levého srdce a plicních žil se vmetají do tepen velkého oběhu u větví portálního žilního oběhu se vmetají do jater paradoxní embolie- cestou otevřeného foramen ovale se může dostat embolus z periferních žil do tepenné oblasti velkého oběhu vznik- TK v pravé síni je tak zvýšená, že spád směřuje vlevo embolizace do plicnice, hypertrofie pravého srdce retrográdní embolie- trombus z veny cava inferior se může při zvýšeném intrathorakálním tlaku (kašlem) dostat do hepatálních žil následek-vazokonstrikce zhoršení cirkulačních poměrů v postiženém úseku reflexně, humorálně Typy embolie podle druhu vmetku trombotické- nejčastěji embolie plicnice zdroj- končetinová žilní trombóza- utržený trombus se značnou silou vmetává do plic při větším embolu- následek- reflexní zástava činnosti srdce a smrt při delším přežití se často vyvine plicní edém infarkt celulární- při rozsevu zhoubných nádorů embolie plodové vody-následek infuze většího množství plodové vody během porodu do děložních žil a vmetávání do plicních kapilár- v plicních arteriolách nacházíme pak četné šupiny odloupaných keratinocytů plodu a jiné komponenty plodové vody zavzaté do velkého množství trombocytárních a fibrinových trombů DIC subcelulární- DNA do kapilár- vzniká při chemoterapii z rozpadlých maligních nádorů
tuková- do periferních vén se dostávají kapénky tuku zlomeniny dlouhých kostí, tupé poranění podkožní tukové tkáně, popálení patrná pouze mikroskopicky v plicích tukové kapénky vyplňující kapiláry- část kapének se kapilárami protlačují do velkého oběhu dostane se do kapilár mozku a glomerulech ledvin větší rozsah tukové embolie může být příčinou smrti pro ložiskovou nedokrevnost (ischemii) mozku vzduchová- do periferních nebo plicních žil vnikne vzduch do periferních žil- při operaci strumy- v krčních žilách je často negativní tlak při jejich otevření se může nasávat vzduch přes pravé srdce do plicních arteriol zpěnená krev kvůli vysokému povrchovému napětí a stlačitelnosti nemohou být protlačeny 100-200 ml vzduchu smrt do plicních žil- při poranění hrudníku, operaci plic a srdce levé srdce periferie malé množství vzduchu v tepnách mozku blokuje cirkulaci a vede k ložiskové mozkové hypoxii a nebo smrti
EXTRAVASKULÁRNÍ ROZPAD KRVE A KREVNÍ PIGMENTY Hematogenní pigmenty vznikají degradací Hb- nejprve se odštěpí Fe a globin otevření porfyritového kruhu bilirubin hemosiderin- komplexní sloučenina, v níž ionizovatelné vazby Fe(OH)3 jsou vázány na proteinovou složku s příměsí látek místního původu v nadbytku tvoří zrnéčka a hrudky rezavě hnědé barvy uložen IC v siderofázích histochemická reakce na Fe silně pozitivní hematoidin- chemicky totožný s bilirubinem výskyt- starší krevní výrony v podobě červeno-žlutých jehličkových krystalů reakce na Fe negativní uložen EC hemofuchsin- směs ceroidu s hemosiderinem hematin- hnědý pigment podobající se hemosiderinu- ale Fe je v pevné hydroxidické vazbě nereaguje v histochemických reakcích příčina tmavé barvy gangrenózních končetin
GANGRÉNA- TYPY A PŘÍČINY modifikovaná nekróza typy- sicca= suchá- nekrosa modifikovaná VYSCHNUTÍM hlavně na končetinách- cévní uzávěr- rozpad Ery a přeměna Hb na hematin umbilica- fyziologická gangréna- pouze u novorozenců humida= vlhká- nekrosa modifikovaná infekcí hnilobnými bakteriemi pomnožení hnilobných bakterií- sirovodík působí na Hb verdhemoglobin nekrotická tkáň má vlhký vzhled, zapáchá, cárovitě se rozpadá, barva je špinavě zelená 2 typy- povrchová ve vnitřních orgánech- plíce, střevo emphysematosa= plynatá- nekrosa modifikovaná infekcí histotoxickými Clostridiemi způsobena vlivem Clostridii (G+)- zkvašují glykogen na metan hrozí celková intoxikace organismu po traumatech bakterie zaneseny hluboko do organismu- anaerobní prostředí pomnožení myonekrosa cirkulace intoxikace organismu MA- edém, krepitace plynu při palpaci, změna zabarvení příklady gangrén a rizikových faktorů diabetes mellitus aterosklerosa Burgerova nemoc gangréna po popálení Raynaudova nemoc gangréna v dekubitu apendicitis gangrenosa
Hemolytický ikterus Ikterus= žloutenka-žluté nebožlutozelené zbarvení tkání bilirubinem v nadměrné koncentraci ústřední místo zpracovávající bilirubin- játra Metabolismus bilirubinu
příčiny ikteru- nadměrná produkce bilirubinu vázne konjugace bilirubinu v játrech vázne vylučování bilirubinu do GIT účinek bilirubinu na tkáně ukládá se do pojiva- kůže, patro, skléry, orgány, bazální ganglia- prostoupené nekonjugovaným bilirubinem u jádrového ikteru (novorozenci) játra- hromadění bilirubinu v hepatocytech dilatace žlučových kapilár větších žlučovodů městnání žluči po delší dobu tvrdnutí jater- množí se vazivová tkáň déletrvající žloutenka cholemická nefróza- poruchy ledvinných funkcí Hemolytický ikterus= prehepatální = dynamický příčina- hemolýza vázne vychytávání bilirubinu nedostatek glukuronyltransferasy vázne konjugace vrozená korpuskulární anémie, sférocytóza získané nekorpuskulární anémie icterus neonati simplex icterus neonati gravis- vysoká hladina nekonjugovaného bilirubinu- rozpustný v tucích proniká přes hematoencefalickou bariéru při fetální erytroblastóze- Rh- žena a Rh+ plod (2. těhotenství) biochemie- nejsou barviva v močiu zvýšen sterkobilin normální jaterní testy
HEMORAGIE
=výstup krve z cév dělení podle lokalizace-zevní- krvácení do dutých orgánů- GIT vnitřní-do tkání a tělních dutin podle velikosti petechie-tečkovitý výron ve škváře ekchymosa- větší plošné krvácení v serózách purpura-mnohotná petechie apoplexie- masivní krvácení sugilace= sufuze- podlitina- neohraničené plošné krvácení podle původu arteriální- tryská krev venózní- tmavá krev vytéká proudem kapilární-prosakování krve patogenetické hemorrhagie per rhexim- mechanické poškození cév- mozková hemoragie hemorrhagie per diabrosin- nahlodání cévy vředovitým, zánětlivým nebo nádorovým procesem hemorrhagie per diapedesin- prostup krve rozšířenými póry mezi endoteliemi kapilár toxické poškození kapilár silná krevní stáze podle vyvolávající příčiny úrazové neúrazové podle časového nástupu primární- nastupuje bezprostředně po poranění sekundární zástava krvácení spontánní lékařským zásahem-prozatimní definitivní osud hematomu zčásti resorpce organizace granulační tkání menší hematom-nespecifická granulační tkáň rezavá menší jizvička hemofuchsin= hemosiderin + ceroid větší hematom-zkapalnění centrální části + vazivové pouzdro POSTHEMORAGICKÁ PSEUDOCYSTA-může osmoticky nasávat vodu zvětšuje se následky krvácení místní-útlak vytvářejícího hematomu infekce hematomu celkové-nedokrvenost tkání, hypovolemie
HYPERTENSE (SYSTÉMOVÁ A PLICNÍ) A JEJÍ PŘÍČINY =symptom, při kterém se zvyšuje TK systémová- 140/90 mmHg plicní- 30/12 mmHg Systémová hypertenze přechodná vznik- reflexně- zvýšení tonu sympatiku humorálně- náhlé vyplavení adrenalinu nebo vasopresinu TK se poté upraví k normě trvalá primární- v 95 % případů, její příčina není známa většinou se objevuje mezi 35. – 45. rokem života faktory podílející se na jejím vzniku genetické rasové- více u černochů pohlaví- více u žen zevní vlivy- stres, strava patogeneze-vzestup V ECT nebo aktivace sympatiku roste MSV vazokonstrikce odporových cév perfuse tkání se normalizuje chronické zvýšení TK 3 stadia 1.fáze- funkční změny, hypertense často kolísavá, beze změn srdce a stěny cév 2.fáze- fixovaná hypertense s hypertrofií LK, změny drobných tepen (vyšetření očního pozadí), v moči malé množství bílkoviny 3.fáze- orgánové změny – srdce (dekompensace insuficience LK), ledviny (arteriolosklerotická nefrosklerosa), mozek (difusní ischemické změny – poruchy paměti, řeči, hybnosti…) sekundární- v 5 % případů, příčina je známa renální hypertenze renovaskulární hypertenze Goldblatova typu renální insuficience ateriosklerotická nefrosklerosa chronická pyelonefritida endokrinní hypertenze feochromocytom Cushingův syndrom Connův syndrom dále může hypertenzi dělit podle klinického průběhu benigní- vyvíjí se pozvolna, hodnoty TK nebývají příliš vysoké, orgány jsou postiženy jen v malé míře maligní- charakterizovaná prudkými vzestupy TK dosahujícími až extrémních hodnot, vznikají orgánové změny komplikace postižení srdce hypertenze- akutní- dilatace LK chronická- koncentrická hypertrofie LK tonogenního původu kompensace – cor hypertonicum postižení orgánů- spastické kontrakce cév poškození endotelu vede k rozvoji aterosklerosy a plasmorhagiím plasmorhargie- fibrinoidní nekrosa cévní stěny po zhojení hyalinisace aterosklerosou ischemie oslabením cévní stěny CHARCOTOVA TEPNA- prasklá a. lenticulostriata
Plicní hypertenze vznik- akutní- plicní embolie MA: sklerotické změny plicnice MI: cirkulární hypertrofie medie arteriol, výskyt svalových snopců i na prekapilárách, subintimální fibrosa typy-hyperkinetická-VAZOKONSTRIKČNÍ plexogenní plicní arteriopatie- fibrinoidní nekrosy drobná vakovitá aneurysmata plexiformní změny- rekanalisované tromby angiomatoidní změny postkapilární-VENOSNÍ příčina- zvýšení tlaku v LS reaktivní-HYPOXICKÁ obstruktivní-TROMBOEMBOLICKÁ komplikace postižení srdce hypertenze- akutní- dilatace PK chronická- hypertrofie PK postižení plic- rezavá indurace plic (postkapilární typ) postižení plicních cév
HYPERTROFIE, HYPERPLAZIE, METAPLAZIE, ADAPTACE patří mezi progresivní změny = procesy směřující k náhradě poškozené tkáně nebo k jejímu přizpůsobení na měnící se podmínky Hypertrofie=zvětšení objemu buněk dochází k ní u tkání s menší mitotickou aktivitou- srdce, svaly hypertrofická tkáň pracuje energeticky neúsporně pracovní- vzniká při dlouhodobém pracovním zatěžování kompenzační hypertrofie srdeční komory hypertrofie močového měchýře při obstrukci močové trubice nervově podmíněná- vzniká při poruše inervace některých úseků GIT, které vedou ke spasmu a k její hypertrofii, úsek orálně od zúžené části se rozšiřuje nahromaděným obsahem, často v tomto rozšířeném úseku svalovina ještě kompensačně hypertrofuje achalazie jícnu Hirsprungova choroba pylorostenosa hormonální- jde většinou o hyperplasii cévní- pozánětlivou hypertrofii epitelu Hyperplazie=zvětšení počtu buněk dochází k ní u tkání s větší mitotickou aktivitou-žlázy, kůže, sliznice Hypertrofie a hyperplazie jsou významné svým mechanickým působením na okolní orgány Metaplazie= náhrada diferencované tkáně jinou, rovněž diferencovanou tkání, která se v dané lokalizaci obvykle nevyskytuje příčiny- mechanické či chemické dráždění sliznice avitaminosa A přímá- diferenciace za mez fysiologického vývoje v dané oblasti rohovění dlaždicového epitelu, kde normálně nerohoví nepřímá- vzniká až po zániku diferencovanějších struktur Barretův jícen
INTRAVASKULÁRNÍ ROZPAD KRVE (HEMOGLOBINEMIE, HEMOSIDERÓZA, HEMOCHROMATÓZA) Hemoglobinemie- hemolýza je tak prudká, že RES nestačí zpracovat věškerý uvolněný Hb postupně se vyměšuje také ledvinami- hemoglobinurie stav po transfúzi inkompatibilní krve hemolytické stavy Hemosideróza- znak déletrvající hemolýzy projevuje se prostoupením všech úseků RES hemosiderinem silně pigmentovány bývají Kupfferovy buňky jater, elementy splavů lymfatických uzlin a sleziny přenos hemosiderinu do ledvin krevní cestou se projevuje mírnou pigmentací cytoplazmy buněk proximálních stočených kanálků Hemochromatóza idiopatická= primární- není hemolytické povahy vzniká chorobně zvýšeným vstřebáváním Fe střevem přebytečné Fe se ukládá podobně jako hemosiderin, ale ve slezině je ho méně silně pigmentovány malé žlučovody, pankreas, slinné žlázy bronzový diabetes- hnědá hyperpigmentace kůže postižení pankreatu vyvolá klinický obraz cukrovky pigmentová cirhóza- v játrech se de novo tvoří vazivo celková přestavba v ledvinách se střádá ve stočených kanálcích II. řádu sekundární= generalizovaná při neefektivní hematopoéze opakovaná transfúze krve kongenitální- vzniká z atransferinámie- AR
KOAGULOPATIE, VASKULOPATIE
Vaskulopatie- poruchy primární hemostázy vrozené teleangiectasia hereditaria haemorhagica-AD tvorba mikroaneuryzmat Marfanův syndrom-AD porucha tvorby fibrilinu (součást amorfní složky mezibuněčné hmoty) postihuje více orgánových systémů kostra- vysoká, štíhlá postava, arachnodaktylie, hyperflexibilita kloubů, dolichocephalia s prominencí tubera frontalia, pectus carinatum nebo excavatum, kyfoscoliosis kardiovaskulární systém- disekující aneurysma aorty oči-myopia, dislokace čočky Ehlers-Danlosův syndrom porucha tvorby kolagenu postihuje více orgánových systémů kůže- mimořádně elastická, snadno zranitelná, i drobná traumata vedou k široce zejícím a špatně se hojícím defektům klouby- hyperflexibilita vnitřní orgány- možnost ruptury stěny tlustého střeva, velkých tepen, snadno vznikají kýly získané avitaminosa C-krvácivé projevy Cushingův syndrom některé infekce Henochova-Schönleinova purpura imunopatologická reakce III. typu, kdy se imunokomplexy ukládají ve stěnách cév senilní purpura zvýšená fragilita a ztráta elasticity cév ve stáří Koagulopatie-poruchy sekundární hemostázy klinicky se podobají poruchám primární hemostasy ALE chybí petechie a purpury vyskytuje se krvácení do hlubokých tkání a špatné hojení ran vrozené- postižen bývá jen jeden koagulační faktor hemofilie A- nedostatek faktoru VIII hemofilie B- nedostatek faktoru IX hemofilie C- nedostatek faktoru XI afibrinogenemie- v plasmě není přítomen žádný fibrinogen dysfibrinogenemie- přítomnost defektní formy fibrinogenu získané- bývá postiženo více koagulačních faktorů současně jaterní insuficience nedostatek vitamínu K terapeutické podávání antikoagulancií
Konkrementy a krystaly Krystalizace –pevná tuhá tělíska vyskytující se volně nebo jako složky konkrementu u určitých metabolických produktů běžná krystaly kyseliny močové a kyselého močanu sodného dna-primární- artritis uratica porucha metabolismu purinů s hyperurikémií zvýšená tvorba kyseliny močové (de novo, metabolickým zkratem) snížené vylučování kyseliny močové 20%genetický podklad ukládání krystalů v lysozomech poškození uvolnění enzymů zánětlivé a další změny výskyt- 10x častěji u mužů- ve čtvrté dekádě klinický obraz- akutní dnový záchvat-prudká artritis, obvykle monoartrikulární (nejčastěji metatarzophalengální kloub palce nohy = prodagra) klidová fáze- postupně se zkracuje chronická dna- přítomnost tofů, destrukce kloubů, deformace ukládání krystalů kyseliny močové s jizvením v okolí= dnavé tofy- klouby, periartikulární burzy, šlachy, orgánová lokalizace, často výrazná ateroskleróza sekundární- zvýšený rozpad nukleoproteinů- krevní onemocnění snížené vylučování kyseliny močové klinicky podobné primární dně cholesterolové krystaly v ateronových plátech, v podnětlivých pseudoxantomech krystaly- vřetenovité, na konci zašpičatělé, jehlicovité opticky prázdné prostory- v běžných histologických preparátech- snadno se vyluhují tukovými rozpouštědly během zpracování tkáně Charcot-Leydenovy krystaly krystaly- šestiboké, eozinofilní vznik v místech zvýšeného rozpadu eozinofilů (parazitární reakce, alergické reakce) krystaly paraptoteinu u mnohotného myelomu vznik z proteinů produkovaných nádorovými plazmocyty často v ledvinách či kostní dřeni krystaly- šestiboké nepravidelné hranoly, silně eozinofilní mohou ucpávat kanálky ledvin kryoglobuliny- některé proteinykrystalizující za chladu- mohou ucpávat cévy Bence-Jonesova bílkovina oxalátové krystaly bezbarvé, světlolomné v intersticiu, myokardu, tubuly ledvin primární oxaláza vrozená metabolická porucha sekundární oxaláza Konkrementy- pevné, většinou volné útvary vznikající ve vývodech orgánů tvoří se zejména ve žlázových vývodech kondenzací kmenotvorné látky pravé- kameny- žlučové, močové, slinné, pankreas, prostatické nepravé- zahoustlé sekrety a terčovitá corpora amylacea faktory vzniku 1)zvýšená c kmenotvorné látky- porucha metabolismu diatézové kameny 2)porucha koloidního prostředí- nejčastěji při zánětu smíšené kameny
3)změna pH a tím rozpustností kmenotvorné látky význam především v moči, často při zánětech (tvorba NH3 alkalizace moči z roztoku vypadávají hlavně vápenaté soli) cholelithiáza- přítomnost kamenů ve žlučníku a nebo ve žlučových cestách velmi časté (nad 50 let >50% žen a >30% mužů) hypersaturace žluči cholesterolem (v roztoku udržován solemi ŽK a FL- při jejich snížení c a zvýšení koncentrace cholesterolu vznikají cholesterolové krystaly a následně konkrementy nadměrný energetický příjem stáza žluči ve žlučníku účast zánětu zvýšená koncentrace bilirubinu ve žluči podle složení- cholesterolové pigmentové- necelých 5% všech kamenů smíšené- 15-20% všech kamenů-obsahují cholesterol, bilirubin a vápenaté soli- většinou RTG kontrastní přítomnost kamenů ve žlučníku vede ke vzniku akutního nebo chronického zánětu klinický obraz- asi 6% bez klinických příznaků biliární kolika, akutní nebo chronická cholecystitis syndrom chronické biliární dysplazie- břišní dyskomfort, poruchy trávení, pachuť v ústech, tlakové bolesti v epigastriu, nauzea komplikace-dekubitální nekróza perforace (náhlá příhoda břišní), eventuelně penetrace do okolních orgánů vznik píštělí obstrukční ileus (uskřinutí konkrementu v oblastiBauhinské chlopně (ileocekální chlopeň) obstrukce žlučových cest obstrukční ikterus, eventuelně cholangitis vznik karcinomu? urolitiáza vzniká ve všech oddílech močových cest- nephrolithiasis ureterolithiasis urocystolithiasis častěji u mužů- asi 1-2 % populace příčina-nejasná, často různé faktory zvýšená c kmenotvorné látky v moči (chronická dehydratace, dna) změna pH moče (záněty) městnání moče při obstrukci močových cest hyperkalciurie (asi u ½ pacientů s kameny s obsahem Ca, hladina v séru je však normální- zřejměnadměrné vstřebávání a ihned jeho vylučování ledvinami)- asi 10% současně hyperkalcemii (nadprodukce parathormonu, předávkování vitamínem D) podle složení oxalátové- nejčastější- drobné, ostnité, tmavé, tvořené šťavelanem vápenatým- RTG kontrastní hyperoxalurie- jen u malé části pacientů fosfátové- solitární, šedobílé, velké, křehké, měkké podklad odlitkových konkrementů fosforečnan amonný, vápenatý nebo hořečnatý urátové-různá velikost, rezavě hnědé, kulaté, hladké uhličitanové-bělavé, tvrdé cystinové, xantinové- velmi vzácné klinicky- často bez příznakové, eventuelně hematurie porucha odtoku moče- hydronefróza prostatolithiáza- relativně častá- klinicky nevýznamná sialolitiáza- nejčastěji dospělí muži- glandula submandibularis etipatogeneze- změna složení obsahu se změnou pH
LEPRA, INFEKČNÍ SKLEROS Lepra =granulomatózní zánět, jehož původcem je Mycobacterium leprae přenos- vzdušnou cestou kontakt inkubační doba- 2-3 roky nepostihuje vnitřní orgány Mycobakterium leprae má rádo nízké teploty projevy na kůži končetin, hlavy, zevního genitálu mužů 2 formy- tuberkuloidní- nervové zakončení kůže – MAKULA ANESTETICKÝ SYNDROM u osob s vyšší rezistencí, není infekční vleklý průběh- až 20 let uzlíky z epiteloidních a Langhansových buněk leprosní makula- bledý okrsek kůže ohraničený lehce zvýšeným a zatvrdlým okrajem celý okrsek je znecitlivělý postižení periferních nervů častá atrofie svalů lepromatózní- změny v povrchní škváře kůže u osob s nízkou rezistencí, je infekční vznikají leprony=granulovy z leprových buněk- buďto jsou uspořádaná do uzlů nebo rozmístěna difúzně onemocnění začíná horečkami a postižením kůže-makulósní vyrážka skvrnitá hyperpigmentace v kůži obličeje= FACIES LEONTINA nejvíce postiženy jsou nervy deformace kůže a končetin tvorba velké plochy zhruběle a uprostřed propadlých ložisek ztráta citlivosti člověk se velmi často zraní až autoamputace trofické defekty častá komplikace- AA (sekundární) amyloidóza
Lipidózy
= vrozené poruchy enzymů lipidového metabolismu lokalizace - myokard, slinné žlázy, pankreas, ledvinná pánvička dělení - neuronální neuroviscerální viscerální MI: hypertrofie lysozomů- mikrovakuolární, pěnitý až voštinovitý vzhled následné regresivní změny Tay- Sachsova choroba defekt- hexoaminidáza A hromadění- GM2 ganglizoid postižení – CNS, retina Fabryho choroba defekt-α- galaktozidáza hromadění-ceramid triherozid postižení- kůže, ledviny Gaucherova choroba defekt-β-glukozidáza hromadění-glukocerobrozid postižení-játra, slezina, mozek, kosti MI- Gaucherovy buňky- velké makrofágy střádající lipidy s pomačkanou cytoplazmou nejprve se vyskytují v kostní dřeni Krebbeho choroba defekt- galaktozidaza postižení-CNS Metachromatická leukodystrofie defekt-arylsulfatáza A hromadění- sulfatidy postižení- CNS, nervy, ledviny Niemann-Pickova choroba defekt - sfingomyelináza hromadění -sfingomyelin, cholesterol postižení- CNS, játra MI- Niemann- Pickovy buňky- velké makrofágy s pěnitou cytoplazmou
M ALFORMACE
= vrozené vývojové vady anomálie= malá odchylka, která nevede k funkční poruše agenese= úplná nepřítomnost orgánu i jeho základů aplasie= chybění orgánu, ale se zachováním jeho základu nebo rudimentu struktury hypoplasie= vrozené zmenšení všech složek orgánu atresie= nevytvoření lumina dutého orgánu dysplazie= abnormální uspořádání buněk ve tkáních nebo přítomnost tkání, které se v daném orgánu normálně nevyskytují ektopie= abnormální uložení orgánu dystopie= orgán zůstává na místě svého původního vývoje selhání involuce-persistence určitých embryonálních struktur, které za normálních okolností zanikají poruchy oddělení- selhání mechanismu apoptózy dysrafie= neúplný uzávěr příčiny- teratogeny vnitřní- genetické vlivy zevní-chemické vlivy- léky fyzikální vlivy-záření výsledek působení teratogenního činitele závisí na konkrétním účinku stadium vývoje, ve kterém jsou dané orgány citlivé k působení teratogenu efekt-polyotropní-vznik mnohočetných malformací monotropní- postižení jednoho orgánu vyvolá kaskádu patogenetických dějů agenese ledvin oligohydramnion deformace plodu tlakem dělohy hypoplasie plic dělení gametopatie- poškození gamet blastopatie- poruchy oplozeného vajíčka (blastocysta) do 15. dne vývoje většinou velmi těžké vady neslučitelné se životem siamská dvojčata symetrické-spoj- hrudní-thoracopagus pánevní-pygopagus hlavový-craniopagus asymetrické-jedna zrůda větší-autosit druhá menší nebo rudimentární- parasit epignatus-parazit zakotvený na spodině lební fetus in feto- interní zrůda embryopatie- poruchy vývoje zárodku od 15. dne do konce 3. měsíce probíhá organogenese zakládají se všechny orgány na začátku-těžké vady na konci-lehčí vady- rozštěpové rozštěpové vady páteře a míchy cranioschisis-rozštěp hlavy hemicrania-částečný acrania-kompletníčasto se komplikuje s anencefalií, kdy chybí mozek rhachischisis-defekt uzávěru páteřního kanálu =rozštěp obratlů- totální parciální
fetopatie- poruchy plodu od konce 3. měsíce těhotenství do porodu základní vývoj orgánu je dokončen, nyní se vyvíjejí jeho složky zahrnují deformace normálních orgánových základů mechanickou silou stlačení plodu nedostatek pohybu amniální srůsty a pruhy vaskulární poškození
Mechanický a hepatotoxický ikterus Ikterus= žloutenka-žluté nebožlutozelené zbarvení tkání bilirubinem v nadměrné koncentraci ústřední místo zpracovávající bilirubin- játra Hepatální ikterus zvýšené oba bilirubiny- konjugovaný i nekonjugovaný barviva v moči jaterní testy- lehce snížené ŽK- toxické poškození hepatocytů není změněn sterkobilin Posthepatální ikterus= obstrukční, resorpční porucha transportu do žlučovodů intrahepatálních žlučovodů obstrukce extrahepatálních žlučovodů biochemie- zvýšený konjugovaný bilirubin cholesterol, ŽK, alkalická fosfatáza, barviva v moči lehce-jaterní testy není sterkobilin příčiny- vývojová porucha konkrement nádor zánětlivá stenóza parazit- škrkavky důsledky- cholestáza cholemie- cholemická nefrosa acholická stolice porucha resorpce tuků a vitamínů poškození jater Mechanický intrahepatální ikterus- atresie žlučovodu primární biliární hepatitis sklerozující choloingoitis
MELANIN A JEHO PORUCHY METABOLISMU Melanin= polymer metabolitů tyrosinu nebo dopaminu – okulokutánní → vznik z tyrozinu přítomen v melanocytech kůže, oční tkáně eumelanin – nerozpustný, hnědočerný phaeomelanin- rezavý až žlutohnědý- obsahuje S – neuromelanin vznik z dopaminu → produkce – melanocyty: odvozené od neurální trubice v bazální vrstvě epidermis, dermis, vlasové folikuly, mukózní uvea, meningy, vnitřní ucho
membrány,
sekreční v kontaktu s epiteliálními bb. - cytoctinia → funkce: cytoprotektivní absorpce světla a konverze energie fotonů na teplo uvea: absorpce světla retina: ochrana před prosvícením světla zraková ostrost – brání odrazu světla do fundu výměník iontů
akumulovat
melanosomy fungují jako detoxikační a exkretorická struktura s kapacitou toxické látky (např. těžké kovy)
zametač volných radikálů → vlastnosti: žlutohnědé až černé barvy, odbarvuje H2O2, redukuje AgNO3 ontogeneze melanosomu: premelanosomy → melanosomy → melaninová granula melanocyty x melanopóry x melanofágy melanopóry – bb. obsahující melanin
poruchy melaninového metabolismu → depigmentace – vrozený: albinismus (totální X parciální) – získané: vitiligo, leukoderma albinismus – na slunci solární dermatitida AR, deficience tyrosinásy (tyrosinása pozitivní – defekt melanosomů) okulokutánní albinismus – dominantní, dědičné vitiligo – postnatálně vznikající skvrnité depigmentace kůže autoimunitní blokáda melanocytů mapovité, ostře ohraničené nepigmentované úseky kůže, chybí melanocyty špatně se rozeznává od leukodermy familiární nakupení, polygenní dědičnost asociace s dalšími autoimunitními chorobami (DM...) leukoderma – ložisková ztráta pigmentu- bledé skvrny bez ohraničení pozánětlivé onemocnění destrukce melanocytů u některých typů zánětů častá – syfilis ve 2. fázi, leukoderma psoriaticum
→ hyperpigmentace– celkové: Adisonova nemoc – lokální: pihy, névy, chloasmata, melanodermie, melanom Addisonova choroba= panhypokortikalismus z adrenálních příčin generalizovaná hyperpigmentace kůže, grafitové skvrny chloasmata-žlutohnědá skvrna vznikající zejména hormonálními vlivy melanom – nádor z melanocytů benigní-pigmentový névus- nakupení melanocytů (větší než pihy) maligní-exciduje široce, nepravidelné okraje, nepravidelná denzita Metabolické poruchy enzymopatie
akumulace substrátu toxicita substrátu, krystalizace → cys:nóza uráty (dna) fenylalaninhydroxyláza – fenylketonurie oxidáza kys. Homogenisové – alkaptonurie
Místní poruchy krevního oběhu Místní hyperémie arteriální= aktivní- otevírají se při ní přídatné cévy, které jsou v klidu úplně uzavřeny a nebo propouštějí jen krevní plazmu- vasa serosa ovládána reflexně i humorálně peristatická- maximální dilatace kapilár bez příslušného rozšíření arterioly úzce spjata s poškozením tkáně škodlivinou vyvolávající zánět škodlivina poškodí tkáň uvolnění histaminu dilatace kapilár- zpomalení proudu Leu se dostávají do styku s kapilární stěnou a mohou aktivně pronikat, současně proniká i tekutina s krevními bílkovinami exsudace ztrátou tekutých součástí se zvyšuje viskozita krve v postižených kapilárách peristáza venózní- zamezení nebo znesnadnění odtoku krve venami stlačení veny nádorem ucpání jejího průsvitu trombem veny mají četné kolaterály, dochází k tomu jen tehdy, je-li omezen kolaterální oběh kapiláry přeplněny maximálně krví zvýšení TK únik krevních tekutin do tkání venostatický otok pokud vznikne stáze hypoxemická nekróza= hemoragické infarsováníoblast či orgán je zbarven do tmavě fialové červeně prázdné anémie- ischemie příčina-uzávěr přívodné tepny následky závisí na- anatomickém uspořádání tepen rychlost uzávěru a doba jeho trvání citlivost poškozené tkáně na anoxii momentální funkční stav tkáně stav celkové cirkulace nejvyšší stupeň poškození tkáně ischemií má charakter nekrózy= INFARKT propustné pro ERY- hemoragie =výstup krve z cév =krvácení =hromadění krve ve tkáních mimo cévní systém =krevní výron- správný název hematom Krvácení podle lokalizace-zevní- krvácení do dutých orgánů- GIT vnitřní podle velikosti petechie ekchymosa- větší plošné krvácení v serózách purpura apoplexie- masivní krvácení sugilace= sufuze- podlitina- neohraničené plošné krvácení podle původu arteriální- tryská krev venózní- tmavá krev vytéká proudem kapilární-prosakování krve patogenetické
hemorrhagie per rheim- prosáknutí tepny nebo poranění- mozková hemoragie hemorrhagie per diabrosin- nahlodání cévy vředovitým, zánětlivým nebo nádorovým procesem hemorrhagie per diapedesin- výstup krvinek z kapilár bez hrubšího poškození stěny toxické poškození kapilár silná krevní stáze Krvácivost= sklon k samovolnému krvácení koagulopatie- nedostatek plazmatických činitelů trombycytopatie a trombocytopenie vaskulopatie-zvýšená fragilita cévní stěny projevuje se neúměrným krvácením po traumatech spontánní krvácení následky- místní celkové
MORFOLOGICKÉ PROJEVY TBC vyvolána různými Mykobakteriemi BS s FL a vosky blokují fuzi fagosomů s lysozomy navozují hypersenzibilitu- účastní se při destrukci tkáně neprodukují toxiny pronikají do buněčných struktur bez histolýzy, aniž by tkáň bezprostředně poškozovaly autorezistentní 2 projevy tuberkulózní uzlík- PROLIFERATIVNÍ forma TBC ovoidně protáhlé epiteloidní buňky, které mají sklon se řadit radiálně ke středu uzlíku epiteloidní buňky- aktivované histiocyty- tak natlačeny, že připomínají epitel buňky Langhansovy- splynuté epiteloidní buňky obrovské mnohojaderné buňky (>100 jader)- kulovitý tvar, četné výběžky MA: šedavé, tužší kulovité tělísko o průměru 1-2mm vypadá jako jáhla miliární uzlík někdy lehce zažloutlé nebo žluté, měkkčí konzistence centrální kaseifikace sýrovité s úzklým lemem specifické granulační tkáně- měkký tuberkulul tuberkulózní exsudát- EXSUDATIVNÍ forma TBC serofibrinózní exsudát + Orthovy buňky (= epiteloidní buňky) MI: málo zánětlivé celulizace- velké histiocytární elementy kaseózní nekróza- důsledek hypersenzitivity- žlutá a někdy tuhá kaseifikace- koagulační nekróza s chromatinovým popraškem podléhá jí nejen exsudát, ale postupně všechny struktury, které exsudát prostupuje mění se na kolikvaci- změknutí nekrózy- druhotný příliv leukocytů, které kolikvaci nekrózy dokončí akutní kaverna kaverna- dutina po vyprázdnění obsahu akutní- kaseózní nekróza kolaps- hojí se JIZVOU
chronická- vzniká opouzdřením akutní kaverny- brání zhojení tkáně jizvou vazivo specifická granulační tkáň kaseózní nekróza tuberkulózní hnis- napomáhá šíření infekce, pokud se začíná šířit do okolí- per continuam studené hlízy= abscesy- při TBC kostí nejsou spojeny s horečkou protlačuje se do okolí směrem nejmenšího odporu tuberkulózní píštěl- provalí se navenek
Morfologické změny buňky v důsledku poškození organel Jádro udržováno skeletálními polypeptidy, které se upínají do vnitřní vrstvy jaderné membrány heterochromatin-inaktivní složka DNA-bývá na periferii jádra euchromatin- probíhá zde syntéza RNA znak poškození jádra změna konfigurace chromatinu- DYSKARYÓZA únik DNA z jádra nedostatek kyslíku v tkáních hrubší změny jádra vedoucí ke změnám tvaru jádra, disperzity chromatinu a jeho rozpadu jsou dobře viditelné v mikroskopu patologie změny velikosti a kontury, dvou a více jaderné buňky, jádra s invaginací změny chromatinu- změny poměru eu a heterochromatin- regenerace marginace heterochromatinu- apoptóza karyorhexe a karyolýza alterace diploidie a chromozomů- nádory, trozomie intranukleární inkluze- pseudoinkluze, pravé inkluze ztluštění jaderných obalů lamina fibrosa u benigních nádorů s mezenchymových buněk Jadérko při poškození-abnormální shlukování částic= SEGREGACE JADÉRKA jemně fibrilárních hrubě fibrilárních granulárních za normálních podmínek nepravidelně rozptýlené zásah toxických, bakteriálních a jiných látek do metabolismu NK funkční změny jadérka- prstenčitý vzhled- inaktivní stav granulární houbovitý vzhled- hyperaktivní stav ER granulární- RER- zodpovědný za fyziologickou bazofilii membrány granulární-ER mírné poškození- ztráta přirozené polarity, vírovité uspořádání, hromadění obsahu cisteren, ztráta prostorového uspořádání skupin ribozomů hrubší poškození-dilatace prázdných cisteren ER fragmentace membrán tvorba koncentrických figur příčiny- zhoršení krevního zásobení ve tkáni ztráta bazofilie cytoplazmy uvolnění ribozomů z polyribozomů a RER retence tekutin a vznik vakuol retence bílkovin- eozinofilní inkluze- Russlova tělíska plazmocytů parakrystalové inkluze v RER- nádory, endotelie virové inkluze v RER zmnožení ER- zátěž léky a toxiny úbytek ER- při hladovění GK- podobné jako ER- vezikulace, lamelární přeměna přebírá proteiny vytvořené v RER hypertrofie- stimulace syntézy steroidů atrofie- chemoterapie- útlum proteosyntézy Lysozomy- tělísko ohraničené jednoduchou membránou- obsahují různé hydrolázy histologie- PAS pozitivní, pozitivní kyselá fosfatáza, marker CD68
změny- vznikají při vrozených defektech hydrolytických enzymů v takových lysozomech i mimo ně v cytosolu se hromadí „ nestrávený“ produkt uvolnění lysozomálních enzymů do buňky- silikóza, dna uvolnění enzymů do prostředí- polynukleáry při zánětu neschopnost fúze s fagosomy- mycobacter tuberculosis- produkuje sulfamid neschopnost digesce- získaná lyozomální porucha- antihistaminika nestravitelný materiál lysozomální poruchy se střádáním- lipidózy, mukopolysaridóza, glykogenóza Mitochondrie- při poškození buňky reagují změnou tvaru- zduřením po sférickou přeměnu až rozpadu (derupce porucha iontové rovnováhy, megamitochondrie, bizarní tvary), zvyšuje se aktivita lysozomálních hydrolytických enzymů- kyselá fosfatáza menší stupně poškození se jeví rozpuštěním mitochondriálních krist těžší, déle trvající změna- lamelární přeměna a konečný rozpad s tvorbou koncentrických struktur- MYELINOVÝCH FIGUR typická patologická uloženina v mitochondriích- tmavá zrníčka kalciumfosfátu strukturální změny mitochondrií změna tvaru a velikosti depozita- glykogen, Ca, Fe zmnožení mitochondrií onkocytární přeměna buněk- eozinofilní granula metaplazie mitochondrióza primární mitochondriální poruchy defekt transportních proteinů defekt utilizace substrátu defekt CKC Peroxizomy- malé kulaté organely obklopené jednoduchou membránou- obsahují katalázuoxidativní zkracování dlouhých řetězců MK vrozený nedostatek- enzymopatie s hromaděním lístkovitých nitrobuněčných inkluzí odpovídajících MK Plazmatická membrána- fosfolipidová dvojvrstva- bariéra mezi EC a IC prostorem poškození- nerovnosti buněčného povrchu- až puchýřkovité výběžky se zvýšenou propustností- zvláště únik Ca z buňky a pronikání Na a vody do buňky, později vstupuje do buňky i Ca rozpad buněčné membrány- základní znak těžkého poškození buňky- končí jejím odumřením protruze cytoplazmy porucha buněčné pumpy vznik IC edému vzestup permeability defekt receptorů pro LDL- vzestup cholesterolu poškození vazbou komplementu poruchy kartáčového lemu Cytoskelet- lokomoční nástroj buňky a podpůrná struktura regresivní změna- disrupce filamentů v blízkosti plazmatické membrány aktivní filamenta rigor mortis- vyčerpání ATP- vazba aktinu a myosinu ischemie z uzávěru tepny vliv toxinů intermediální filamenta cytokeratiny- alkoholický Malloryho hyalin neurofilamenta zduření axonů po alkoholu
PATOLOGICKÉ ZVÁPENATĚNÍ ukládání Ca do tkání, které normálně nejsou zvápenatělé vápenné soli- Ca3(PO4)2, C2P2O7, hydroxyapatit fyziologická kalcifikace matrix vesikly osteoblastů- niduspro kalcifikaci → následné kalcifikační uzle nekolagenní proteiny- osteopentin, osteonektin, osteoklacin, Gla protein alkalická fosfatáza, FL, kolagen I, hydroxyapatit IC regulační mechanismy Ca cytosolové proteiny- kalmodulin, S-100 protein RER- kalretikulin, retikuloplasminy v histologii- HE- vápenaté soli se barví modře bazofilní bezbuněčné hmoty dvojlom v polarizovaném světle Kossova reakce- nepřímé určení zvápenění podle sdružení s fosfátovými ionty stříbření- červné zbarvení tetracyklinová flourescence mechanismus vzniku- nejasný kalcifikace= zvápenatění- dystrofická metastatická kalcinóza- lokalizace vazivo a svaly- lokalizovaná generalizovaná chondrokalcinóza- pseudodna- choroba z ukládání krystalů dystrofické zvápenění- ukládání vápenných solí do tkáně předem patologicky změněné, aniž by byla narušena celková homeostáza vápníku (jeho hladina v krvi je nezměněna) proces- tvorba drobných IC vezikul vázaných na zbytky mitochondriích změna předcházející zvápenění bývá nejčastěji nekróza zánětlivé novotvořené vazivo podléhá regresi a zvápenění snadno PERICARDITIS PETROSA= pancéřové srdce- podnětlivé ztluštění perikardu
litopedion- kalcifikovaný plod porcelánový žlučník-zánětlivé novotvořené vazivo hyalinně změněné vazivo zvápeňuje ve stěnách ateroskleriticky změněných tepen v žilách často kalcifikují zbytky trombů- FLEBOLITY metastatické zvápenění podmínky- hyperkalcemie, vzestup pH systematické ukládání vápenných solí do intersticia plic, žaludeční sliznice, ledvin a vnitřní elastity tepen při hyperkalcemii z adenomu parathyroidemi nebo při nádorové destrukci kosti lokalizace- cévy, kůže plíce-makroskopicky málo změněny ale při pohmatu vzbuzují dojem pemzy žaludek-Ca se ukládá ve stěně kapilár hlavně ve střední zóně sliznic ledvina- zvápenění intersticia, hlavně v papilách příčiny- hyperparatyreóza, hypervitaminóza, osteolytické nádorové procesy kalcifikační centra-FL a kolagenní vlákna tvorba nekolagenních proteinů jinými buňkami hladká svalovina cév, destičky metaplazie fibroblastů calcinosis cutis – v podkoží se objevují kašovité hmoty kalciumfosfátu, může dojít k zvředovatění a provalení hmot navenek (vápenná píštěl), kalcinosa kůže má podobu ohraničenou (postižení především bříšek prstů a kůže nad extensory) nebo povšechnou (generalisovaný výskyt kalcifikovaných uzlíků nebo plošné kalcifikace kůže – postižený se stává zcela nehybným, nemoc končí vždy smrtelně) kalcifylaxe – ve tkáni dochází k rychlé kalcifikaci, byla-li předtím infiltrována nějakým „mořidlem“ (zvláště sloučeniny železa) vápenná dna (pseudodna) – ukládání krystalků hydroxyapatitů a pyrofosfátů v kloubech a jejich okolí, připomíná dnu (při níž se ovšem ukládají krystalky urátů) lokalizace- synoviální membrána chrupavka a kost
PORUCHY IMUNITNÍCH REAKCÍ (NEDOSTATEK TVORBY PROTILÁTEK A ALERGIE) =reakce organismu na antigen, jejichž základní mechanismus je fysiologický, ale rozsah je přemrštěný nebo zeslabený reakce časné přecitlivělosti a.) typ I – zprostředkovaný IgE nebo anafylatoxiny (anafylaktický typ) alergická reakce je vyvolána opakovanou expozicí specifickému alergenu 1. kontakt s alergenem senzibilizace- trvá 2-3 týdny alergen fagocytován makrofágy jeho části vystavené na jeho povrchu v komplexu s MHC II po vazbě Th lymfocytu produkuje makrofág IL-4 diferenciace Th lymfocytu na TH2 lymfocyt stimulace B-lymfocytů na plasmocyty produkující IgE anafylaktická reakce- příčina: vazba alergenu na igE navázané na povrchu bazofilů a heparinocytů degranulace a uvolňování a tvorbě produktů kyseliny arachidonové a cytokinů vazodilatace, zvýšená permeabilita kapilár a krevní srážlivost a kontrakce hladké svaloviny orgánů následující kontakty uvolnění mediátorů, které jsou zodpovědné za alergické projevy lokální- inhalační vstup alergenu- alergická rýma, kopřivka, bronchiální asthma perorální vstup alergenu-otok sliznice, kolikovité bolesti břicha, průjem celkové- masivní degranulace basofilů a heparinocytů, uvolněné mediátory pak způsobí generalizovanou vasodilataci, která vede ke vzniku šoku b.) typ II – cytotoxický typ (zprostředkovaný protilátkami) dána vazbou protilátek (typ IgG, vzácněji IgM) na antigen na povrchu vlastních buněk za vzniku imunokomplexu c.) typ III – imunokomplexový typ podmíněna vznikem imunokomplexů, které se ukládají v různých tkáních, kde aktivují komplement klasickou cestou chemotaktické složky komplementu přitahují neutrofily, které způsobují zánětovou reakci a poškozují tkáň formy-lokální-postižení plic, ledvin, cév celkové-sérová nemoc, SLE d.) typ V – podtyp typu II., tvorba autoprotilátek proti buněčným receptorům reakce pozdní přecitlivělosti typ IV (tuberkulinový typ)
Poruchy metabolismu vody a elektrolytů Poruchy metabolismu vody IC změny množství vody kalné zduření= albuminoidní dystrofie postihuje hlavně parenchymatózní orgány makroskopie- zvětšený, křehký, na řezu kalný, prominující tkáň příčina-hypoxie: porucha fosforylace v mitochondriích při nedostatku kyslíku druhotná anaerobní glykolýza- vede k okyselení a k částečnému vyvločkování bílkovin cytoplazmy horečnaté stavy, sepse, otravy vakuolární dystrofie= hydropická dystrofie obsah vody a elektrolytů v buňce je ještě vyšší než při kalném zduření osmotická dystrofie tvorba vakuol s vodou v cytoplazmě buněk osmotická nefróza- vzniká při zvýšené osmotické účinnosti krve (infuze hypertonického roztoku) makroskopie- zvětšená, bledá mikroskopie-vostinovité (včelí plásty) změny ledvinných buněk proces je do značné míry reverzibilní EC změny množství vody dehydratace- ztráta většího množství tělesné tekutiny hypertonická-ztráta hypotonické tekutiny isotonická- ztráta vody a elektrolytů makroskopie- ztráta kožního turgoru (hlavně v obličeji), suché a lepkavé serózy hyperhydratace hypotonická-otrava vodou- náhlé snížení osmotického tlaku v buňkách podráždění CNS isotonická- projevuje se celkovým/ místním edémem anasarka- edém hlavně v řídkém pojivu hydrops- povšechná vodnatelnost makroskopie- bledost, orgán je zvětšený, prosáknutí kůže, z řezu teče vodnatá tekutina, otok je menší v místech s menším množstvím pojiva mikroskopie- snopce vaziva řídké, buňky se uvolňují ze souvislosti a jsou obklopeny prázdnými štěrbinami z nich vytekla tekutina příčina- chronické srdeční selhání transudace- provází vyšší stupeň hyperhydratace = hromadění tekutiny v serózních dutinách transsudát-čirá tekutina chudá na bílkoviny (nízká specifická váha- na rozdíl od exsudátu) hydrothorax hydroperikardium ascites= hydroperitoneum Edém při srdečním selhávání
příčina- pokles GF následkem vzestupu žilního tlaku hyperosmolalita moče + následná aktivace tenin- angiotensinového systému retence Na a vody v ECT plíce-u srdečního selhávání-čirá, zpěněná u zánětu- zkalená venostatický-vzácnější – trombóza přetla ve venózním úseku kapilární kličky hypoalbumický-nedostatek krevních bílkovin nízký onkotický tlak plazmy příčiny-hladovění, kachexie, nádory nefrotický edém- retence Na při zvýšenítubulární resorpce postihuje zejména pojivo obličeje-hlavně víčka lymfostatický- blokáda lymfatických cév- často po zánětech, lymfadektonomie bohatá příměs bílkovin zmnožení kolagenních vláken otok nápadně tuhne klinický obraz- kůže zhrubělá-elefantiáza, neforemná dříve nejčastěji u pacientek s karcinomem prsu bysipel- v našich podmínkách nejčastější příčina zánětlivého lymfedémustreptokoky lymfadenitida- zánět mízní uzliny lymfangoitida- zánět lymfatické cévy zánětlivý= Quinckeho edém- AD postižení komplementu náhle vzniklý edém rtu, laryngu smrtící zvláštní druhy- hormonální příčiny (hyperaldosteronismus), intoxikace, šok Poruchy metabolismu elektrolytů Ca- patologické zvápenění K- hyperkalemie- průvodní znak nedostatečné činnosti ledvin rozpadu ERY mikroskopie-nekrózy v myokardu, kosterním svalu hypokalémie mikroskopie- nekrózy v myokardu, hrubá vakuolizace tubulů ledvin dělá arytmie
PORUCHY ZÁKLADNÍ MEZIBUNĚČNÉ HMOTY (FIBRINOID, HYALIN, HLENOVÉ SUBSTANCE) Poruchy amorfní složky HLENOVÁ DYSTROFIE hromadění hlenu epitelového původu- kyselé mukopolysacharidy – mucin hypersekrece hlenu při zánětu alopecia mucosa-hromadění mukosubstancí mezi epitéliemi vystýlajícími vlasové folikuly mukoviscidosa- cystická fibróza- AR mutace v genu CFTR na 7. chromosomu zvýšená hlenotvorba v některých nádorech hlenotvorný karcinom gelatinosní karcinom z buněk typu pečetního prstenu hromadění hlenu mezenchymového původu- neutrální mukopolysacharidy – mukoid ganglion- vazivově opouzdřená dutinka vyplněná hlenem opakovaná traumatizace tkáně myxedém- hromadění hlenových látek ve škáře při hypothyreose edem- pretibiálně, ruce, víčka, jazyk a podsliniční vazivo laryngu (zhrubění hlasu) Erdheimova cystická medionekrosa- postihuje medii aorty, ve které zaniká svalovina a elastika, vznikají zde dutinky vyplněné hlenem predisposice k disekci aorty mukopolysacharidosy-hromadění hlenů v různých tkáních v důsledku enzymového defektu s mukopolysacharidurií (enzymopathie postihující lysosomy) – často se hleny hromadí v koriu (zhrubění kůže – gargoylismus v kostech (poruchy vzrůstu) bez mukopolysacharidurie -chybná distribuce enzymů – v lysosomech chybí úbytek hlenu mezenchymového původu sklerosa- relativní zmnožení kolagenu fibrosa- absolutní zmnožení kolagenu Poruchy vláknité složky HYALINNÍ DYSTROFIE hyalin- bezstrukturní eosinofilní hmota různého složení a původu MA: sklovitý vzhled barvení- v HE růžově v modrém trichromu modře dochází ke zpevnění vazeb mezi stavebními součástmi kolagenu výskyt- v jizvách, chronické záněty hyalinisované vazivo- hyalinně degenerované vazivo- sklon ke steatose, kalcifikaci FIBRINOIDNÍ DYSTROFIE fibrinoid barvení- v HE intensivně červeně v modrém trichromu červeně ve Weigertovi žlutě ztráta vláknitého uspořádání kolagenu a změna barvitelnosti vznik- autoimunitní podklad intersticiální fibrinoid- ložisko nekrosy je prostoupeno zánětlivým exsudátem při intersticiálním fibrinosním zánětu vaskulární fibrinoid-vzniká ve stěně tepen při hypertensi, kdy dochází k průniku plasmy do cévní stěny a její bílkovinné složky (fibrinogen, imunoglobuliny) se barví jako fibrin Hyalinní zkapénkovatění= IC výskyt hyalinu Malloryho hyalin- cytokeratin stočený do klubka v cytoplasmě hepatocytů u alkoholické cirhosy Councilmanova tělíska- apoptotická tělíska v hepatocytech při hepatitidě Crookeovy buňky- nenádorové buňky v okolí hypofysárního adenomu produkujícího ACTH Russelova tělíska- inkluse v cytoplasmě plasmatických buněk při chronickém zánětu trachomová tělíska-v cytoplasmě epithelu spojivky při infekci Chlamydia trachomatis, obsahují glykogen dystrofické změny gangliových buněk- u degenerativních onemocnění mozku Lewyho tělíska- kulovité eosinofilní inkluse v cytoplasmě gangliových buněk
PRIMÁRNÍ KOMPLEX TBC A DĚTSKÁ TBC TBC (Mykobakter) šíří se kapénkovou infekcí primární infekt v plicích- ložisko v dolním laloku Mycobacter se rozšíří Primární komplex= Goldův komplex- ložisko prvotně infikované bakteriemi primární infekt = Mycobakter lymfatická uzlina, na kterou Mykobakter jako první narazí= SPÁDOVÁ vzniká jen tehdy, pokud není dostatečná imunita v plicním primárním infektu- rozmnožení Mykobakterií v alveolech tkáň je zánětlivě prosáklá Mykobakter pohlcován makrofágy a histiocyty snadno se dostanou do krve a regionálních mízních uzlin nespecifická reakce hematogenní rozsev- malý likvidován nespecifickou tkáňovou reakcí při přirozené vrozené rezistenci vlivem postupující imunizace a alergičce tkáně silněji prostoupené Mykobakteriemi po určité době propadají kaseifikaci- kaseifikuje primární komplex Dětský typ TBC= primární neimunní TBC může navázat na primární komplex (podobně reagují i dospělí, kteří se v dětství s TBC nesetkali) nízká odolnost, sklon ke generalizaci cestou lymfogenní hematogenní organismus si toho všimne vyhojení- vazivové opouzdření a zvápenatění sýrovitých ložisek jizva opouzdřená Mykobakterie- izolované od imunitního systému o nemusí se znovu aktivovat -90% o progrese-10%- infekce se šíří po plicích až po celém těle- u dětí, v dospělosti, když se člověk setká s TBC, je imunizovaný, proto po dalším setkání obrana (pokud ale má natolik sníženou imunitu- ztrácí svoji imunizaci primární reakce) šíření-perkontinuálně po alveolech porogenně- šíření skrze existující duté prostory- vzácné lymfogenně- navazuje na kaseifikační proces v lymfatické uzlině primokomplexu
SKROFULÓZA-zkapalnění napadených uzlin v krční oblasti a jejich provalení na povrch do uzlin ductus thoracicus venózní systém HEMATOGENNÍ šíření hematogenně-ložisko v plicích se provalí do cévního ssystému (nemusí to jít přímo přes lymfatický systém) miliární rozsev- vznikají drobná mnohočetná ložiska po celém těle (slezina, játra, ledviny, plíce…) – tvrdé tuberkuly nejhorší možnost- téměř nezvládnutelná kaseózní rozsev- měkké tuberkuly
PŘÍČINY OBĚHOVÉ INSUFICIENCE V SRDCI Oběhová nedostatečnost= výraz nepoměru mezi činností srdce a odporem periferních cév, vyvolaném jejich strukturními změnami nebo primární poruchou mechanismů, které cirkulaci regulují následek- zpomalení toku krve a její hromadění příčiny orgánové v srdci vrozené srdeční vady onemocnění myokardu onemocnění endokardu onemocnění perikardu na periferii- v cévách a změny v množství a složení krve hypertense ve velkém oběhu hypertense v malém oběhu krevní choroby funkční-podráždění n.vagu aktivace parasympatiku zpomaleni SF až zástava projevy kardiální dilatace- projev AKUTNÍ insuficience hypertrofie- kompenzace CHRONICKÉ insuficience¨ zvětšuje se V buněk koncentrická- čistě hypertrofie příslušného srdečního oddílu excentrická- hypertrofie spojená s dilatací extrakardiální venostasa= hromadění žilní krve v rozšířených žilách a kapilárách tkáně sice překrvené, ale krev je chudá na kyslík MA: postižené orgány zvětšené, měkké, červenomodré barvy MI:hemoragická nekrosa buněk na žilní straně vlásečnic klinické projevy- zvýšená náplň krčních žil,hepatosplenomegalie indurace= venostatická fibrosa nahrazení nekrotické tkáně vazivem MA: tužší konzistence postižených orgánů venostatický edém způsobem vzestupem hydrostatického tlaku vlivem venostasy transsudát= vystupující tekutina s nízkým obsahem bílkovin cyanosa= modré zbarvení kůže a sliznic podmíněné zvýšeným obsahem redukovaného hemoglobinu v krvi (nad 50 g/l) Levostranné srdeční selhání srdce- hypertrofie a dilatace LK plíce-venostasa, edém plic rezavá indurace plic Pravostranné srdeční selhání srdce- hypertrofie PK játra-zvětšená, tmavě červená, těžší, na řezu mají muškátový vzhled – muškátová játra, dlouhodobé selhávání vede k induraci a k tzv. kardiální cirhose slezina-zvětšená, cyanotická indurace ledviny- zvětšené, tužší, modrofialové barvy mozek- překrvený, těžší, edematosní
REGENERACE A REPARACE patří mezi progresivní změny =procesy směřující k náhradě poškozené tkáně nebo k jejímu přizpůsobení na měnící se podmínky Regenerace= náhrada zcela rovnocennou tkání- funkčně i morfologicky tkáně dělíme podle schopnosti regenerace na permanentní- neschopné regenerace- kardiomyocyty, neurony CNS stabilní- s omezenou regenerační schopností- parenchymotózní orgány- játra, ledviny jejich regenerace se zrychluje při poškození labilní- neustále regenerující- krvetvorná kostní dřeň, povrchový epitel podmínky regenerace epitelu • •
neporušená basální membrána nebo soustava retikulárních vláken jako vodítek růstu zachování kambiové vrstvy
regenerovaný epitel je v časném stádiu regenerace tvořen nepravidelnými buňkami s basofilní cytoplazmou a častými jadernými odchylkami hlavní podněty k regeneraci zřejmě dány poklesem inhibitorů růstu (tzv. chalony) ztrátou kontaktní inhibice růstu rozsah regenerace- určité hranice Reparace= náhrada funkčně méněcennou tkání-nejčastěji vazivem týká se hojení ran, zlomenin, organizace trombu, nekrosy, vhojování cizorodého materiálu
SARKOIDÓZA =multisystémové granulomatózní onemocnění nejasného původu neznámá etiologie-asi hypersenzitivita- u mladých žen tkáňovými změnami podobná proliferativní formě TBC vytváří granulomy- tvořeny epiteloidními a Langhansovy buňkami mohou splývat výrazná fibróza nejčastěji v plicích a lymfatických uzlinách- stejně jako u TBC bez známek kaseózní nekrózy, bez prokazatelných mykobakterií v lymfocytárním lemu- zvýšené zastoupení T4 elementů ALE tvoří granulomy i na kůži a v oku inkluze v Langhansových buňkách Schaumannova tělíska- modifikovaná kalcifikace- vrstvená, dvojlomná a bazofilní pro obsah Ca solí- uložena extracelulárně asteroidní tělíska- hvězdicovitý tvar z nakupených cytocenter kalcitové inkluze MA: postižené orgány se zvětšují- na povrchu patrné uzlíky- později výrazná fibrotizace až hyalinizace klinické projevy-snížení váhy, únava, dušnost, suchý kašel, erytém hyperkalcémie
SILIKÓZA A AZBESTÓZA patří mezi pneumokoniózy pneumokoniózy= choroby vznikající v souvislosti s inhalací anorganických prachů silikóza vznik-inhalací prachu krystalického Si, obsahujícího SiO2 amorfní formy SiO2 nemají fibrinogenní účinek nejnebezpečnější je prach složený z částic velikosti 0,2-2,0 mm inhalované částice jsou v plicních alveolech fagocytovány pro alveolární makrofágy jsou tyto částičky toxické zánik fibrinogenní faktory spouštějí fibroplastický proces MA: stadium retikulární fibrózy stadium silikotických uzlíků-tvorba vazivových uzlíků po 10 letech od první expozice 2-4 mm postupně se zvětšují- časem splývají- větší šedavé a tuhé nepravidelné okrsky stadium progresivní masivní fibrózy MI:silikotický uzlík- kulovitý tvar, tvořen koncentricky vrstevnatě uspořádaným kolagenním vazivem azbestóza vznik-inhalace prachu obsahujícího vlákna azbestu projev- komplexní změny patogeneze-záchyt vláken v distálních částech dýchacích cest na úrovni bronchiolů a větvení alveolárního duktu, částečky z části fagocytovány makrofágy, dostávají se do plicního intersticia zánětlivé změny spojené s uvolněním mediátorů zánětu- fibrinogenech faktorů intersticiální fibróza plic MA-výpotek ztluštění parietální pleury-bělavé plaky-tvořené hyalinizovaným kolagenním vazivem difúzní pleurální fibróza MI-ložisková intersticiální fibróza-azbestová tělíska-zlatavě hnědá, segmentovaná perlsova reakce
Steatóza a její typy =ztukovění- hromadění tuků v podobě kapének IC I EC fyziologický výskyt tukových kapének- makrofágy a leukocyty epitelie mléčné žlázy buňky mazových žlázek pneumocyty- surfuktant nádory z tukové tkáně průkaz lipidů- Sudan oranž, čerň steatóza- základní znak poruchy metabolismu tuků = ztukovění různých tkání- ukládání tuků vyšší stupeň- zažloutlá barva tkání příčina- nadměrný příjem lipidů, DM, corhóza jater, léky, alkohol, po zánětech mikroskopie- hromadění tukových kapének extra i intracelulárně identifikace jednotlivých lipidů pomocí histochemických technik příprava histologických řezů parafinovou technikou po extrakci lipidů v buňce zbývají prázdné vakuoly- velikostí odpovídají tukovým kapénkám malé- MALOKAPÉNKOVÁ STEATÓZA-steroidy, FL velké-VELKOKAPÉNKOVÁ STEATÓZA- neutrální tuky makroskopie- postižené orgány jsou žluté, na řezu mastné intracelulární steatóza tukové kapénky volně v cytoplazmě nebo obalené membránou steatóza mitochondriální insuficience porucha utilizace MK v mitochondriích- MK nejsou využity k reesterifikaci TAG typy- získaná- hypoxie, alkohol vrozený deficitdehydrogenáz- Reyův syndrom defekt β-oxidace- vázne transport MK- defekt karnitinu v energeticky náročných buňkách myokardu či v kosterních svalech tukové kapénky jsou topicky vázané na mitochondrie steatóza z lysozomální dysfunkce dysfunkce lysozomů při degradaci lipidů získané- relativní nedostatečnost lysozomů při vystupňované endocytóze v histiocytech- fagocytózy, hydrolýza, reesterifikace zrnéčkové buňky- jahodový žlučník- ve sliznici tukové buňky = cholesterolosis vesicefale steatóza při nedostatku lipoproteinů-vázne odstraňování cholesterolu z buňky nelysozomální porucha spjatá s funkcí transportních lipoproteinů produkovaných granulárním ER¨ postihuje hepatocyty a enterocyty tukové kapénky se hromadí v granulárním ER či GK případně i volně v cytosolu nedostatek LP- vysoká hladina lipidů v plazměhypercholesterolemie, hypertriacylglycerolemie porucha ER- pokles syntézy apoproteinu B ukládání TAG v ER → přechod do cytosolu
druhotná tvorba nádorovitých útvarů- XANTOMY hyperlipoproteinémie primární- I. typu- nedostatek endoteliální lipoproteinázy v plazmě přetrvávají chylomikrony, recidující nekrózy pankreatu, kožní XANTOMYeruptivní sklon ke zvředovatění projevy-arcus cornae, hepatosplenomegalie II. typu- nedostatek receptorů pro plazmatické LP v periferních buňkách, XANTOMY šlachovité, lipoidní prstenec rohovky, riziko aterosklerózy již v dětství III. typu-genetická porucha apo E- podobný průběh jako u II. typu, ale nastává až v dospělosti extracelulární steatózy 2 podmínky vzniku- hypercholesterolemie přítomnost hyalinního nebo jinak změněného vaziva familiární hypecholesterolemie 1.porucha syntézy LDL receptorů 2.porucha transportu z ER do GK 3.poruchy vazby LDL na rweceptory 4.porucha internalizace LDL 5.porucha disociace LDL a receptoru Steatóza z nadměrného přívodu tuků saginativní- z nadměrného přívodu potravou transportní- z mobilizace tukových zásob otrava muchomůrkou, P steatóza parenchymatózních orgánů dyskrazická-steatóza jater u diabetiků resorptivní- resorpce makrofágy z okolí jahodový žlučník, xantogranulom, lipogranulom Toxická steatóza- toxiny poškodí oxidaci lipidů- hepatotoxické jedy bakteriální toxiny Retentivní steatóza- hypoxie enzymatický defekt lipidózy
SYFILIS VROZENÁ =specifický zánět, jehož původce je Treponema pallidum průkaz- přímo- mikroskopicky stříbřením nepřímo- protilátky přenos-transplacentárně z matky na plod díky nezralosti imunitního systému plodu se v něm treponema množí, až ke konci fetálního období se začne vyvíjet senzibilizace v podobě proliferace mezenchymu projevy- závisejí na tom, v jaké fázi těhotenství došlo k infekci intrauterinní odúmrť plodu- foetus maceratus plod je mrtvý nebo záhy zmírá- orgánová syfilis játra-zvětšená, nazelenalá, tuhá elastická konzistence-PAZOURKOVÁ JÁTRA slezina-zvětšená plíce-zvýšená konzistence kosti- na hranici chrupavky a kosti kojenec přežívá a dá se vyléčit- polymorfní exantém psoriasis plantaris et palmaris- hyperkeratosa kůže chodidel a dlaní coryza syphilitica- chronická rýma s ragádami kolem nozder a úst syfilis congenita tarda- syfilitická stigmata- Hutchinsonova trias, sedlovitý nos, gummata, aortitis, paralysis progressiva Hutchinsonova trias 1.) keratitis parenchymatosa – slepota 2.) labyrinthitis – hluchota 3.) Huntchinsonovy zuby – soudkovitý tvar korunky s obloukovitým zářezem na řezácích
Syfilis získaná =specifický zánět, jehož původce je Treponema pallidum průkaz- přímo- mikroskopicky stříbřením nepřímo- protilátky přenos-pohlavní styk projevy- neléčená ve 3 stádiích I. stádium- ulcus durum objeví se 10-15 dnů v místě vstupu infekce (penis, ústa, pochva…) bez léčby se zhojí za 4-6 týdnů MA:ploché zarudnutí a zduření, tuhá konzistence, nebolestivý MI: není příznačný-nápadné hojnosti plazmatických buněk v infiltrátu zánětlivě změněné regionální uzliny reagujílymfoplazmocytárně granulomatózně stádium objeví se 5.6 týdnů po vzniku vředu projevy- nespecifické kožní a slizniční exantém-makulopapulosní rash-okrouhlé hyperemické skvrny nebo pupeny spontánně vymizí po několika týdnech opakovaně se objevují po dobu 3 let condylomata lata-zarudlé, plošné bradavičnaté výrůstky- vysoce infekční mucinózní pláty-zarudlé plochy se špekovitě provleklými vředy na sliznicích III. stádium objevuje se 8-25 let po infekci tvoří gummata- pružné laločnaté útvary podobající se kaseózní TBC nekompletní centrální kaseifikace, kolem ní lymfoplazmocytární infiltrace proliferativní zánět jizvení ložiskové svraštění orgánu negumatózní projevy onemocnění aortitis syfilitica-hrudní aorta: aneurysma smrt neurolues paralysis progressiva-atrofie mozku, vazivové ztluštění plen mozkových, kůra zúžená, prostoupená hemosiderinem tabes dorsalis-degenerace a demyelinizace axonů v zadních míšních provazcích II.
ŠOK, KOLAPS = náhlý život ohrožující stav poruchy perfuse tkání, která může vést až k orgánovým změnám příčiny stavy způsobující snížení srdečního výdeje generalisovaná vasodilatace charakteristické znaky náhlá arteriální hypotense-systolický tlak pod 100 mmHg aktivace sympatoadrenálního systému vyvolaná snížením tlaku laktátová acidosa z přechodu na anaerobní metabolismus snížení srdečního indexu pod 1,8 dělení podle patogeneze hypovolemický kardiogenní obstrukční příčiny- rozsáhlá plicní tamponáda srdeční jiný akutní útlak plicní cirkulace nebo dutých žil distribuční šok septicko-toxický příčina- bakteriální infekce patogeneze- toxiny stimulace endothelu a makrofágů exprese genu pro inducibilní NO-synthasu neřízená produkce NO generalisovaná vasodilatace pokles arteriálního tlaku a snížení afterloadu zvýšení ejekční frakce a tepového V LK zvýšení srdečního výdeje klinický obraz- teplá hypotenze šok anafylaktický příčina- parenterální průnik antigenu patogeneze- antigen se naváže na IgE a způsobí jejich degranulaci uvolněné mediátory působí vasodilataci a zvyšují permeabilitu kapilár klesá MSV a vzniká arteriální hypotense šok neurogenní příčiny- generalisovaná vasodilatace způsobená poškozením CNS úrazem nitrolební krvácení úpal šok endokrinní podle příčiny hypovolemický příčiny- krvácení zevní i vnitřní sekvestrace tekutin velké ztráty tekutin patogeneze-snížení žilního návratu snížený preload snížení srdečního výdeje a systolického TK klinický obraz- studená hypotenze dobrá prognóza kardiogenní příčiny- poruchy snižující schopnost srdce čerpat krev do aorty diastolickou náplň srdeční patogeneze- snížení srdečního výdeje – hypotense a hypoperfuse anafylaktický septický neurogenní patogeneze fáze kompenzace kompensační reakce organismu se snahou udržet dostatečnou perfusi vitálně důležitých tkání na úkor hypoperfuse ostatních tkání základ- aktivace sympatoadrenálního systému, podmíněná hypotensí krevní V se z větší části přesune do vitálně důležitých tkání, arteriální tlak je v této fázi normální nebo ustáleně snížený
fáze dekompenzace vazodilatace hypoperfundovaných tkání ireversibilní fáze- trvalé snížení TK a zvýšeí acidózy nastupují známky poškození buněčných membrán s únikem buněčných enzymů vyrovnání iontových rozdílů- smrt buněk orgánové změny při šoku plíce- tachypnoe, intersticiální edém, mikroatelektasa (narušení tvorby surfaktantu) ledviny-renální selhání šoková ledvina- MA-bledá, zvětšená MI-nekrosy výstelky proximálních tubulů, intersticiální edém, průnik ERYn do tubulů, kde tvoří pigmentované hemoglobinové válce střevo- poškození s narušením střevní bariéry s otokem a krvácením játra-MI- centroacinární nekrosy mozek-anoxická encefalopatie lymfatické tkáně- selektivní nekrosy zárodečných center nadledviny- deplece lipidů pseudotubulární degenerace Kolaps = stav, kdy dojde k úplnému nebo téměř úplnému přerušení cirkulace krve hlavní projev- hypotense- podmíněná poklesem MSV formy- srdeční zástava- neobnoví-li se spontánně činnost srdce synkopa- během několika sekund se srdeční činnost spontánně obnoví kardiální neurogenní
TROMBOCYTOPATIE, TROMBOCYTOPENIE Trombocytopenie = pokles c trombocytů příčiny nedostatečná tvorba nadměrná destrukce nebo konsumpce sekvestrace destiček ve slezině Wiskott-Aldrichův syndrom- GR porucha membránovhé proteinu na povrchu T-buněk i trombocytů opakované infekce, krvácivost, ekzémy trombotická trombocytopenická purpura (TTP) =krvácivost způsobená spotřebováním destiček při tvorbě trombů příčina- poškození endotelu s uvolněním von Willebrandova faktoru vznik destičkových mikrotrombů bez spotřebování koagulačních faktorů ischemizace, krvácivost, mikroangiopatická hemolytická anémie idiopatická trombocytopenická purpura (ITP) tvorba autoprotilátek proti trombům, které jsou pak fagocytovány ve slezině diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC) způsobená patologickým výskytem tkáňového faktoru v krvi generalizované srážení krve spotřeba plasmatických koagulačních faktorů průnik tkáňového faktoru do cévního řečiště extravaskulární buňky patologické krevní buňky exprese v membráně aktivovaných endotelií a monocytů uvolnění z hemolysovaných ERY patogeneze-tkáňový faktor aktivuje faktor VII spuštění koagulační kaskády hemolyticko-uremický syndrom-HUS onemocnění předškolního dětského věku charakteristika- akutní renální selhání s oligurií a mikroangiopatickou hemolytickou anémií s trombocytopenií podklad- poškození endotelu v glomerulech na poškozený endotel nasedá tvorba fibrinu a shlukování destiček tvoří se hyalinní tromby ucpávající kapiláry glomerulů ischemické poškození kůry Trombocytopatie vrozené poruchy adheze a agregace trombocytů Bernard-Soulierův syndrom-poruchy povrchových glykoproteinů gpIb-IX Glanzmannova trombastenie-poruchy gpIIa-gpIIIb von Willebrandova nemoc-snížení hladiny von Willebrandova faktoru poruchy sekrece trombocytů syndrom Heřmanský-Pudlák a Chediak-Higashi-defekt granul získané ireversibilní blokáda cyklooxygenasy thrombocytů kyselinou acetylosalicylovou
TROMBÓZA =intravitální srážení krve v cévách spojené se shluknutím a postupnou změnou krevních destiček a přeměnou fibrinogenu na fibrin trombus-intravitálně vzniklá krevní sraženina MA:tuhá, matná povrch, pevně lne ke stěně koagulum-posmrtně vzniklá krevní sraženina MA:poddajná, lesklý povrch, snadno oddělitelná od stěn důvod- porušena rovnováha fibrinolytického systému a trvalého minimálního srážení krve makroskopie-nástěnný- nevyplňuje postiženou cévu úplně-srdce, aorta obturující-zcela ucpaná- žíly mikroskopie trombus- vyvolává v proudící krvi víry korálový- pruhovitá struktura- lišty konglutinátů destiček s fibrinem a leukocyty, mezi nimiž se usazují ERY vrstvený- vrstvení koncentrické se stěnou výdutě, ve které se trombus usazuje červený- při obleněném oběhu krve stagnační trombus stavba-ERY navzájem vázané sítí vláken fibrinu lne ke stěně cévy téměř vždy obturací výskyt- žíly DK bílý- stavba-koaglutinované trombocyty s malým množstvím fibrinu a polynukleáru fluxní trombus- dochází k němu převážně v proudící krvi výskyt- okraje srdečních chlopní smíšený- vzniká narůstáním bílého trombu tím, že se ve fibrinové síti zachycují i Ery i Leu destičkový- ve venulách a sinusoidách není makroskopicky rozpoznatelný
optická mikroskopie- shluk- oxyfilní homogenní nebo zrnitý hyalinní- vždy jen mikroskopické rozměry- v kapilárách fibrin a destičky výskyt- CNS, plíce, ledvina při šoku, popálení, infekci patogeneze-Virchovova trias zpomalení krevního proudu- u ležících pacientů změny cévní stěny- hlavně endotelu složení krve- aktivace XII některými biologickými mediátory zánětu důsledky tepny ischemie žíly venostáza další vývoj a přeměny trombu organizace trombu-intima cévy pod trombem trpí hypoxií pod vlivem RF trombocytů vzniká zánět, který fixuje trombus ke změněnému endotelu ztluštění cévní stěny pod trombem tromboembolie rekanalizace pokračující trombóza-trombus může trvale narůstat kulový trombus- trombu na místě ohraničeného rozšíření cévního řečiště uvolní se a postupně kulovitě narůstá flebolit- trombus v žilách podléhá druhotným změnám a zvápenatění puriformní změknutí- centrální část smíšených trombů může podlehnout leukocytární hydrolýze a rozpadat se ve hmotu podobnou hnisu hyalinizace trombu-ve starších nástěnných trombech zbotnávají fibrinová vlákna a spojují se s ostatními autolyzovanými součástkami trombu v homogenní masu
ZÁNĚT EXSUDATIVNÍ SERÓZNÍ exsudát- vodnatý- malá příměs fibrinu proliferace a alterace málo vyznačená hojí se prostým utlumením exsudace Serózní zánět serózní blány hromadění exsudátu v dutině, kterou blána obklopuje změny vlastní serózy bývají nenápadné- lehké zarudnutí na povrchu ztráta jejího normálního lesku serofibrinózní zánět- z povrchu lze sloupnout tenkou fibrinovou blanku serózně hemoragický zánět- větší příměs ERY hojí se resorpcí exsudátu mírné defekty povrchové výstelky lze snadno nahradit regenerací MI: rozšířené kapiláry edematózní prosáknutí jevící se načechráním všech fibrilárních struktur buněčná infiltrace- leukocytární a lymfocytární- jen málo vyznačena Serózní zánět sliznic jeví se erytémem= prosté překrvení katarální zánět- rinitida, enteritidy příměs hlenu k exsudátu unikající na povrch sliznice- zarudlá sametovitě zduřelá edémem stromatu stroma- rozšířené kapiláry buněčná infiltrace- polynukleáry bakteriální- větší únik polynukleárů i na povrch katarálně hnisavý zánět epitelie povrchního epitelu deskvamují ložiskové obnažení bazální membrány katarální vřídky- ploché povrchní defekty folikulární katar- lymfatická tkáň bývá zhusta silně zduřelá
MA: drobné tečkovité útvary, hlavně ve střevě folikulární vřídky- epitel deskvamuje nad zvětšenými folikuly hladké hojení- postupné ubývání hyperémie i exsudace s úbytkem hypersekrece hlenu a postupnou náhradou ztraceného epitelu regenerací z okolních zbytků epitelu při pomalejším průběhu zánětu se uplatňuje proliferativní složka chronické zánětlivé dráždění sliznice- udržuje trvalou exsudaci na povrchu, ale i pod epitelem zánětlivá proliferace vaziva hypertrofický katar- silně vyjádřená proliferace epitelu MA- celá sliznice je ztluštělá- rinitida, urocystitida po uklidnění zánětu novotvořené vazivo se smršťuje jizví a přibýváním kolagenu sliznice nabývá bělavé barvy atrofický katar- svraštění intersticia i sdružené procesy povrchové vedou k atrofii sliznice cholecystitis retrahens- zmenšení a retrahce žlučníku Serózní zánět kůže puchýřkovitý vezikulární zánět- povrchová forma- ekzém, alergický zánět kůže serózní tekutina: ze škáry do pokožky edém jednotlivých epidermálních buněk edematózní rozšíření do IC prostor Serózní intersticiální zánět- zánětlivý edém urtikarie- kopřivkový pupen reakce na alergen cirkulující v krvi čistě serózní exsudace z cév do intersticia vazivo škáry prostoupeno řídkým serózním exsudátem- nevelké množství eozinofilů
ZÁNĚT FIBRÓZNÍ INTERSTICIÁLNÍ charakteristika- přítomnost fibrinového exsudátu v intersiciu často se mísí s fibrinoidem z rozpadajícího se vaziva základní příznak-revmatická horečka- systémové zánětlivé onemocnění vznikající na podkladě zkřížené reakce proti M-proteinu steptokoků s různými autoantigeny vznik- nejčastěji u dětí po přestálé infekci postihuje- srdce, CNS, klouby, kůži a podkoží postižení srdce u revmatické horečky postižení myokardu a endokardu má ráz intersticiálního fibrinosního zánětu myokarditis- tvorba mikroskopických Aschoffových uzlíků („granulomy“) v intersticiu- v jejich centru je fibrinoidní nekrosa, kterou ohraničují Aschoffovy buňky Aschoffovy buňky vznikají z histiocytů Aničkovovy buňky-menší reparativní změny vedou k jizvení endokarditis verrucosa- tvorba bradavčitých výrůstků MI: fibrinoidní nekrosa vyhřezávající nad povrch chlopně, při basi ohraničena lemem z Aschoffových buněk jizvení ztluštění chlopně, zkrácení a postižení šlašinek
Zánět fibrózní seróz, sliznic a kůže příznačná vlastnost- exsudát se značnou příměsí fibrinogenu sráží se na vláknitý fibrin- zakotven do povrchových porušených struktur zasahuje do intersticia Fibrinózní zánět seróz podle množství tekutiny čistě fibrinózní-suchý fibrinová síťka usměrňuje do tvaru klkatých nebo vlasům podobných útvarů cor villosum sero-fibrinózní- začíná jako serosní zánět, k němuž však přistupuje zvýšená exsudace fibrinu fibrinosně hnisavý-příměs leukocytů hnisavá leptomeningitida-exsudát se hromadí v subarachnoidálním prostoru exsudát se hromadí v serosní dutině fibrin pokrývá v podobě žlutavě šedorůžových náletů serosy, které je mohou slepovat hojení-obtížné- fibrin rozsáhlá vrstva granulační tkáně se sklonem k přechodu do fibroprodukce-FIBRINÓZNĚ PRODUKTIVNÍ ZÁNĚT fibrinózní ztluštění seróz srůsty obliterace dutiny Fibrinózní zánět kůže a sliznic tvorba fibrinové sítě spolu s nekrotickou tkání pablány barva-žlutavěšedá nebo bělavá krupózní zánět malá alterativní složka fibrin se sráží ve slizničním stromatu exsuduje na povrch pablánu lze z povrchu snadno sloupnout pneumokoková kruposní tracheitida kruposní záněty horních cest dýchacích difterický zánět větší alterativní složka pablána-2 vrstvy- fibrinosní exsudát na povrchu nekrotická tkáň prostoupená fibrinovou sítí její stržení vede ke krvácení tonsilitida a laryngitida vyvolaná Corynebacterium diphteriae příškvarkový zánět (escharotický) alterace převažuje pablána tvořena pouze nekrotickou tkání chřipková nekrotisující tracheitida hojení-2 fáze sloupnutí pablány zhojení defektu proliferativním zánětem- reepitelizace
ZÁNĚT HNISAVÝ povrchní- základní rysy stejné jako u serózního zánětu ALE v exsudátu značné množství leukocytů hnis málo fibrinu- pokud se vytvoří, je rychle zkapalněn tekutý exsudát od intersticiálního se liší sklonem ke kolikvaci tkáně Hnisavý zánět seróz řídce tekutý nebo mírně mazlavý žlutavý povlak hnisu empyém-exsudát se hromadí v ohraničené performované dutině emphyema thoracis- nakupení hnisu v pleurální dutině hojení- teoreticky- bez výraznějších proliferací- prostým uhasínáním exsudace a resorpcí exsudátu prakticky- přechod ve fibrinózně hnisavou formu smrtelné zakončení procesu před rozvinutím proliferativní fáze Hnisavý zánět na sliznicích exsudát se hromadí v preformovaných dutinách exsudát nemůže odtékat pyosalfinx katarálně hnisavá bronchitis katarálně hnisavá bronchopneumonie charakteristická vlastnost- neporušenost mezialveolárních přepážek malá příměs fibrinu v exsudátu reparativní a proliferativní fáze ad integrum jednorázovém zánětu chronický zánět- proliferace k novotvoření vaziva v intersticiu vaziva vstřebávání tukových látek v rozpadlých tukově degenerovaných leukocytech zmnožená intersticiální tkáň nabývá zřetelně žluté barvy MI: vazivová tkáň s velkým množstvím lipofágů s kapénkami tuku v plazmatu= POZÁNĚTLIVÝ PSEUDOXANTOM- žlučník, vejcovod Hnisavý intersticiální zánět pyogenní mikroorganismy charakteristický znak- sklon ke hnisavému roztavení intersticia
2 základní formy flegmona- fibrinolýza neohraničenost a trvalé šíření zánětu absces- ohraničen obklopením fibrinovou barérou produktivní fáze- liší se od akutní- na hranicích hnisavé kolimace a zachované tkáně vzniká zřetelná nespecifická zóna granulační tkáň- chová se jako semipermeabilní membrána= PYOGENN9 membránana její vnitřní straně trvale udržuje exsudace leukocytů hnisavých rozpadem makromolekulárních materiálů uvnitř abscesu na větší množství molekul o nižší hodnotě zvýšená osmotická účinnost atrakce vody zvětšování abscesu i bez další exsudace na okolní tkáně může působit tlakové nekróza pokud je blíže k povrchu provalení navenek= hnisavá píštěl abscesová dutina může kolabovat granulační tkáň může menší zbývající dutinu vyplnit JIZVA tomuto procesu mohou zabránit místní struktury nepřipouštějí kolabování abscesové stěny chronické intersticiální hnisání bez vyprázdnění navenek rozpad leukocytů- tukové látky z dystroficky změněných leukocytů se střádají v plazmatu histiocytů v okolní granulační tkáni z pyogenní membrány vzniká POZÁNĚTLIVÝ PSEUDOXANTOM komplikace hojení přechod hnisavého procesu na okolní lymfatika a žíly bakteriémie- bakterie se mohou lymfatickou cestou dostat do krve obvykle blokovány imunologickými mechanismy pokud ne aktivace RES sepse hnisavá tromboflebitida- z průsvitu cév se odbourávají infikované zlomky trombu s celými koloniemi bakterií pomnožují v místě embolizace trombu septický infarkt metastatický absces PYÉMIE- centrální- v ifikovaných trombech na srdečních chlopní (mitrální a aortální) periferní
ZÁNĚT LYMFOPLASMOCELULÁRNÍ NEHNISAVÝ Charakterizován infiltrátem, v němž převládají malé mononukleáry exsudativní složka- serózní, malá alterace slabě vyjádřena, silnější jsou proliferativní změny stírají se rozdíly mezi povrchovým a hlubokým zánětem etiologie-virová a imunitní nehnisavý zánět seróz obdoba vleklého serozního zánětu s postupným ubýváním exsudace a přetrváním infiltrátu nehnisavý zánět sliznic vyznačena malobuněčná infiltrace sliznice Formy- povrchové- navazují na záněty serózní- seróza sliznice kůže intersticiální-při minimální alteraci vedou k časné rezoluci (zhojení) při protahovaném průběhu vede k atrofii a fibróze parenchymu
ZÁNĚT PROLIFERATIVNÍ A GRANULOMATÓZNÍ Proliferativní zánět tvorba primitivního vaziva- množením fibroblastů, endotelií a tvorbou kolagenních fibril konečný výsledek této proměny – zmnožení stávající vaziva- JIZVA 3 patogenetické formy 1)reparativní fáze akutního zánětu- nejčastější chronická- hypertrofická atrofická 2)reparace numerické atrofie výsledek skleróza nebo fibróza (zhuštění až absolutní zmnožení vaziva ve tkáni) 3)primárně proliferativní zánět- vzácný postrádá exsudativní fázi alternativní změny proliferativní fascitida, fibromatózy alergická reakce tuberkulinového typu základní předpoklad vznik u: antigen nepodléhající snadnému rozštěpení makrofágy je prodávají T-lymfocytům v málo degradované formě Granulomatózní zánět chybí vzestup sérových protilátek alergické reakce tuberkulinového typu a) kolem cizorodého materiálu- obrovské vícejaderné buňky typu z cizích těles (svítí v polarizovaném světle) b) imunitní granulomy- specifická granulační tkáň- tvoří ji tvarově modifikované histiocyty nakupené do epiteloidních granulomů epiteloidní buňky a Langhensovy buňky epiteloidní buňky snížená fagocytární aktivita na 10% exprimují méně receptorů FC a C5a fagocytovaný materiál se najde zřídka mají výraznou sekreční funkci-RER a GK produkují angiotensin
aktivují kalcitriol hyperkalcémie vznik epiteloidních granulomů fagocytóza makrofágem příprava antigenu T- lymfocyty se váží na receptory makrofágů uvolnění cytokinů pozdní typ přecitlivělosti- vznik granulomů a kasefikace
ZMĚNY KRVE, VEDOUCÍ K OBĚHOVÉ NEDOSTATEČNOSTI
Oběhová nedostatečnost= stav, kdy dochází k nepoměru mezi činností srdce a periferní cévní rezistenci zvýšení objemu krve- pletorická hypertrofie srdce plné krve polyglobulie- zvýšený obsah Ery reaktivní-nedostatečné sycení krve kyslíkem polycytemia vera rubra erytrosa tekuté složky krve hyperhydremie- nadměrné pití-mnichovské srdce-pivaři tubingenské srdce- vinaři nadměrná infuze fyziologického roztoku snížení objemu krve plné krve oligemie-ztráty krve krvácením- normocytární anémie chronické krvácené-mikrocytární anémie tekuté složky krve hypohydremie-dehydratace zvracení, pocení, průjmy, šok zvýšení viskozity krve- zvýšený obsah Ery (polyglobulinémie), dehydratace, hyperproteinemie hyperproteinemie- zmnožení krevních bílkovin fyziologicky- těhotenství patologicky- dehydratace, mnohotný myelom anémie
ZMĚNY PŘI OBĚHOVÉ NEDOSTATEČNOSTI V KRVI A PERIFERII Oběhová nedostatečnost= výraz nepoměru mezi činností srdce a odporem periferních cév, vyvolaném jejich strukturními změnami nebo primární poruchou mechanismů, které cirkulaci regulují následek- zpomalení toku krve a její hromadění příčiny orgánové v srdci vrozené srdeční vady onemocnění myokardu onemocnění endokardu onemocnění perikardu na periferii- v cévách a změny v množství a složení krve hypertense ve velkém oběhu hypertense v malém oběhu krevní choroby funkční-podráždění n.vagu aktivace parasympatiku zpomaleni SF až zástava projevy kardiální dilatace- projev AKUTNÍ insuficience hypertrofie- kompenzace CHRONICKÉ insuficience¨ zvětšuje se V buněk koncentrická- čistě hypertrofie příslušného srdečního oddílu excentrická- hypertrofie spojená s dilatací extrakardiální venostasa= hromadění žilní krve v rozšířených žilách a kapilárách tkáně sice překrvené, ale krev je chudá na kyslík MA: postižené orgány zvětšené, měkké, červenomodré barvy MI:hemoragická nekrosa buněk na žilní straně vlásečnic klinické projevy- zvýšená náplň krčních žil, hepatosplenomegalie indurace= venostatická fibrosa nahrazení nekrotické tkáně vazivem MA: tužší konzistence postižených orgánů venostatický edém způsobem vzestupem hydrostatického tlaku vlivem venostasy transsudát= vystupující tekutina s nízkým obsahem bílkovin cyanosa= modré zbarvení kůže a sliznic podmíněné zvýšeným obsahem redukovaného hemoglobinu v krvi (nad 50 g/l) Levostranné srdeční selhání srdce- hypertrofie a dilatace LK plíce-venostasa, edém plic rezavá indurace plic Pravostranné srdeční selhání srdce- hypertrofie PK játra-zvětšená, tmavě červená, těžší, na řezu mají muškátový vzhled – muškátová játra, dlouhodobé selhávání vede k induraci a k tzv. kardiální cirhose slezina-zvětšená, cyanotická indurace ledviny- zvětšené, tužší, modrofialové barvy mozek- překrvený, těžší, edematosní