Alois Kohoutek a kol.
Obnova trvalých travních porostů v LFA Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. v Ústavu zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2
2007
METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.
2007
Metodika vznikla za finanční podpory MZe a je výstupem řešení výzkumného záměru VÚRV, v. v. i., reg. č.: MZe 0002700601 „Principy vytváření, kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě“.
Autor:
Ing. Alois Kohoutek, CSc., Ing. Věra Odstrčilová, Ph.D., Ing. Pavel Nerušil, Ing. Petr Komárek, Ph.D.
Název:
Obnova trvalých travních porostů v LFA
Vydal:
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská 507, 161 06 Praha 6-Ruzyně
Sazba:
Ing. Vladimír Pokorný, CSc.
Tisk:
Ústav zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2
Náklad:
400 ks
Vyšlo v roce 2007 Vydáno bez jazykové úpravy Kontakt na autory:
[email protected] Autor fotografií:
Ing. Alois Kohoutek, CSc.
© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2007
© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2007
ISBN 978-80-87011-29-4
ISBN 978-80-87011-29-4
Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. v Ústavu zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2
Alois Kohoutek, Věra Odstrčilová, Pavel Nerušil, Petr Komárek
Obnova trvalých travních porostů v LFA
METODIKA PRO PRAXI
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha 2007
Obnova trvalých travních porostů v LFA Obnova travních porostů je dosud nejrozšířenější způsob introdukce kulturních druhů trav a jetelovin na luční a pastevní stanoviště do zdegradovaných travních porostů v důsledku dlouhodobého nerespektování zásad pratotechniky, po rekultivacích a vyčerpání všech konzervativních pratotechnických opatření (chemická ochrana, výživa a hnojení, sečení) k opětovnému zkulturnění. Cílem obnovy trvalého travního porostu je založení vytrvalého a produkčního porostu s vyšší kvalitou píce na daném stanovišti. Jsou definovány hlavní způsoby obnovy, tj. klasická obnova v rámci dvou až tříletého osevního postupu, rychloobnova TTP a minimalizační postupy pro mělké půdy. Značná pozornost je věnována složení směsí pro obnovu TTP v rozdílných agroekologických podmínkách s využitím stávajících a nových druhů a odrůd zaměřená na vytrvalost, produkční schopnost a kvalitu obnovených travních porostů s využitím nejnovějších poznatků exaktních pokusů z ČR, vhodně doplněné o relevantní zahraniční poznatky. Establishment permanent grasslands in LFA Establishment grasslands stands help to introduce leguminous plants and grasses into meadows and pastures. The aim of establishment grasslands is successful establishment of a more productive and qualitative grassland at the given site with a permanent effect. The technology of establishment has become settled, principal attention being focused on the perenniality, production ability and quality of newly established grass stands.
Oponent: Ing. Ivan Landa
Obsah 1. Úvod.................................................................................................................. 5 2. Očekávaný vývoj pícninářských systémů............................................. 6 3. Vyhodnocení stavu travních porostů před pratotechnickým zásahem metodou IKTTP........................................................................... 7 3.1. Obnova travních porostů................................................................... 8 3.2. Způsoby obnovy................................................................................... 9 3.3. Kvalita píce perspektivních trav a jetelovin ..............................11 3.4. Luční a pastevní využívání obnovených travních porostů.....13 3.5. Pastevní a luční jetelovinotravní směsky pro obnovu...........15 3.6. Systémy konzervace...........................................................................17 3.7. Meziroční rezervy objemných krmiv............................................20 Příloha 1: Příklady jetelotravních směsek pro obnovu travních porostů...........................................................................................................20 Pastevní směsi...............................................................................................20 Luční směsi.....................................................................................................21 Literatura..............................................................................................................24
Foto na obálce: Sklizeň pratotechnických pokusů VÚRV, v. v. i., Praha, VS Jevíčko Sběr zavadlé píce z obnovených travních porostů na pozemcích Hanácké zemědělské společnosti Jevíčko a.s.
Metodika je určena pro zemědělskou praxi, poradce v oblasti zemědělství, pracovníky ve výzkumu, zemědělském školství a šlechtění. Pro její využití byla uzavřena smlouva se Svazem marginálních oblastí se sídlem Horní Police č. 1. SMO doporučuje tuto metodiku pro využití v praxi. Metodika byla schválena Ministerstvem zemědělství ČR – odborem rostlinných komodit pod č.j. 696/2008-14130. Ministerstvo zemědělství ČR doporučuje tuto metodiku pro využití v praxi.
1. Úvod Trvalé travní porosty (TTP) zaujímají v České republice (ČR) dle evidence katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního výměru 974 000 ha, tj. 22,8 % ze zemědělské půdy (4 280 000 ha); dle údajů ČSÚ bylo v roce 2006 zemědělsky obhospodařováno 889 000 ha, což je nejvyšší úroveň za posledních pět let. Jejich funkce v krajině je především protierozní a transformační, tj. usměrňují srážkovou vodu do podzemního odtoku. Významná je i krajinotvorná funkce travních porostů. Převážná část výměry TTP se nachází ve vyšších nadmořských výškách s horším geologicko-petrografickým substrátem než je v úrodných nížinných polohách, což ovlivňuje jejich produkční potenciál. Terénní podmínky jsou velmi rozmanité (tab. 1) a rovněž vodní poměry jsou faktorem, který limituje a podmiňuje jejich obhospodařování. 1. Výsledky inventarizace a klasifikace trvalých travních porostů v České republice Ukazatele
(%)
Terénní podmínky: Rovinné plochy
38,3
Plochy přes 3°
32,5
Plochy přes 8°
17,3
Plochy přes 15°
9,3
Plochy přes 25°
2,3
Vodní poměry: Trvale zamokřené
12,1
Občas zamokřené
36,9
Výsušná stanoviště
8,1
Dobíhající epocha „ropa – zemní plyn – uhlí“ bude vystřídána epochou „energie z obnovitelných zdrojů“. Vedle etanolu (+ 84 %) a bionafty
(+ 625 %) budeme muset počítat také pro narůstající počet obyvatel ve světě směřujících k vyšší životní úrovni (Čína, Indie) s vyšší spotřebouu obilí (+ 15 %), olejnin (27 %) a bílkovinných krmiv (+ 33 %) až do roku 2015 (Schumacher 2006). Tím se stane orná půda celosvětově velmi omezená, cena krmiv stoupne a hospodářská zvířata konzumující objemnou píci (skot, koza, ovce, kůň) budou znovu více krmena pící vyprodukovanou z travních porostů. Louky a pastviny nesmějí již dále zarůstat, neboť příští zásobování populace potravinami, jakož i jejich snadnou dostupnost, by nebylo možné zajistit. Obhospodařování travních porostů a chov skotu je ekologickým a ekonomickým klíčem k otevřené a udržované kulturní krajině v méně příznivých oblastech (Buchgraber 2007). Obnova travních porostů je dosud nejrozšířenější způsob introdukce kulturních druhů trav a jetelovin na luční a pastevní stanoviště do zdegradovaných travních porostů v důsledku dlouhodobého nerespektování zásad pratotechniky, po rekultivacích a vyčerpání všech konzervativních pratotechnických opatření (chemická ochrana, výživa a hnojení, sečení) k opětovnému zkulturnění. Cílem obnovy trvalého travního porostu je založení vytrvalého a produkčního porostu s vyšší kvalitou píce na daném stanovišti. Významná pozornost je v metodice věnována složení směsí pro obnovu TTP v rozdílných agroekologických podmínkách s využitím stávajících a nových druhů a odrůd zaměřená na vytrvalost, produkční schopnost a kvalitu obnovených travních porostů s využitím nejnovějších poznatků exaktních pokusů z ČR, vhodně doplněných o relevantní zahraniční vědeckovýzkumné poznatky.
2. Očekávaný vývoj pícninářských systémů Přes 70 % dojnic v EU-15 jsou krávy frísko-holštýnského plemene, které má stejnou potenciální užitkovost jako severoamerická stáda. Všechny země EU-15 dovezly semeno amerických plemenných býků, stejně jako převzaté systémy chovu: bez pastvy, kompletní krmné dávky s množstvím
koncentrátů. Tento způsob není ale vhodný pro všechny evropské oblasti chovu skotu. Je hospodářsky nákladný a nesplňuje očekávání společnosti týkající se chovu přežvýkavců. Skutečnost, že krávy jsou schopné produkovat 10 000 l mléka neznamená, že farmář musí udělat vše, co je v jeho silách, aby této užitkovosti dosáhl. V konkrétní situaci a daném pícninářském systému by bylo možno dosáhnout lepší efektivnosti při produkci 5 000 až 6 000 l na dojnici, a to při minimalizaci nákladů a maximalizaci pastvy. Tento způsob hospodaření praktikují farmáři na Novém Zélandu, v Irsku, Anglii a vlhčích oblastech západní Francie. V každém případě je stále ještě jedna třetina populace dojnic v EU-15 tvořena kombinovaným C plemenem, které je dobře přizpůsobené daným výrobním podmínkám a poskytuje dobrý příjem díky výrobě sýrů a produkci masa. Navzdory současné krizi ve spotřebě hovězího masa se zdají být tato plemena dobře hodnocena a dokonce přitahují obnovený zájem mlékárenských společností.
3. Vyhodnocení stavu travních porostů před pratotechnickým zásahem metodou IKTTP Před zásahy do travních porostů provádíme vyhodnocení stavu luk a pastvin, abychom mohli navrhnout optimální pratotechnický zásah a způsob jeho provedení. Pro zhodnocení stavu travních porostů je vhodné použít metodu inventarizace a klasifikace travních porostů. Metoda inventarizace a klasifikace trvalých travních porostů (IKTTP) byla vypracována na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a posloužila k vyhodnocení stavu TTP v ČSSR (Očadlík 1973). Aktualizovanou metodiku IKKTTP, doplněnou o poznatky získané za uplynulé období, lze použít pro vyhodnocení stavu travních porostů a doporučit vhodný postup pro zlepšení jejich stavu. Zjišťujeme agroekologické podmínky jednotlivých porostů (půdní, vlhkostní a živinové poměry stanoviště) a aktuální porostovou skladbu a na základě komplexního posouzení doporučujeme vhodný způsob jejich dalšího využívání a zlepšování. IKKTTP zahrnuje následující etapy:
1. Evidenci ploch TTP – mapové podklady a přesné výměry pozemků s TTP; 2. Hodnocení stanovištních podmínek – část podkladů získáme z mapy BPEJ, popř. komplexního průzkumu půd (půdní a klimatické poměry), výsledků agrochemického zkoušení půd (AZP), zejména zásobu přijatelných živin a půdní reakci, min. 1 x za 6 let, další informace získáme přímo v terénu (svažitost, vláhové poměry, hospodářská poloha aj.); 3. Hodnocení porostové skladby a produkce – hodnotíme základní druhy trav, leguminóz a ostatních bylin. Porosty rozdělujeme podle intenzity do jednotlivých kategorií: A – intenzivní – nad 8,0 t.ha–1 sena, velmi dobrá kvalita píce, zapojený porost, B – středně produkční, 40–60% pokryvnosti kvalitními druhy, C – polokulturní porosty s nízkým podílem kulturních druhů (do 40 % pokryvnosti), D – plochy se zvláštním režimem hospodaření – CHKO, PHO aj. a E – porosty v extrémních podmínkách s omezenou možností využívání – srázy, hole nad hranicí lesa, nepícninářsky využívané porosty na svazích vodních staveb, náspech silnic aj.; 4. Návrh na zlepšení stanoviště – návrhy se týkají úpravy povrchu pozemků (nerovnosti, nálety dřevin, výskyt kamenů), výsadby soliterních dřevin, úpravy vodního režimu a stanovení způsobu a intenzity hnojení; 5. Návrh na zlepšení porostů – v případě kvalitních porostů navrhujeme vhodné systémy hnojení a využívání, v případě mezerovitých porostů bez přítomnosti vytrvalých plevelů (širokolisté šťovíky, pcháče aj.) jsou vhodné přísevy travních porostů, v případě většího výskytu ruderálních druhů je nutno aplikovat herbicidy s následným přísevem. V případě zcela nevhodného botanického složení porostu na oratelném stanovišti (vyšší mocnost ornice, bez výrazného podílu skeletu, na menších svazích a na rovinách) přistupujeme k obnově travních porostů s následným výsevem vhodné jetelovinotravní směsi.
3.1. Obnova travních porostů Obnova travních porostů je dosud nejrozšířenější způsob introdukce kulturních druhů trav a jetelovin na luční a pastevní stanoviště a využívá se zejména po rekultivacích, dlouhodobém využívání travních porostů
spojených se vznikem terénních nerovností a zejména po silné degradaci travního porostu v důsledku dlouhodobého nevyužívání či nerespektování zásad pratotechniky a po vyčerpání všech konzervativních pratotechnických opatření k opětovnému zkulturnění (chemická ochrana, výživa a hnojení, sečení). Z plevelných trav je velmi úpornou a těžko odstranitelnou překážkou metlice trsnatá, bezkolenec bílý, medyněk vlnatý a měkký, těžko hubitelnými pleveli jsou bolševník, podběl a přeslička, v poslední době došlo na poměrně velkých výměrách TTP k enormnímu zaplevelení štovíky. Kriteriálním hodnocením stupně degradace travního porostu je výskyt < 50 % kulturních trav a jetelovin.
3.2. Způsoby obnovy Při klasické obnově zařazujeme dočasně 2–3 letý osevní postup rozorání travního porostu a zařazení polního období (silážní kuřice, krmná řepa, ozimý ječmen na GPS), při rychloobnově provádíme výsev následně po rozorávce. Nejlepší zakládání obnovených porostů je čistosevem, tj. výsev pastevní či luční směsky bez krycí plodiny na jaře, případně po první seči, z krycích plodin lze doporučit oves s výsevkem do 60 kg.ha–1 sklizený na počátku metání. Na oratelných stanovištích s mocností ornice nejméně 150–200 mm a svažitostí do 10–12° a s nízkou kamenitostí provádíme obnovu orbou. Před orbou se zpravidla dle potřeby provádí vápnění, zejména na kyselejších půdách. Vápenatá hnojiva se aplikují v dávce 1–6 t.ha–1 CaO v závislosti na pH/KCl, půdním typu a ročním úhrnu srážek, která se orbou zapraví do celého půdního profilu. K orbě používáme otočné pluhy s předradličkou se šroubovitými plužními tělesy, které dokonale zaklopí drn a omezí regeneraci plevelů. Výhodné je zařadit před orbou diskování, případně mělké povrchové zpracování rotačním kypřičem do hloubky 50–70 mm, čímž se rozpracuje drn, který se potom lépe zaklopí. Usnadníme si tím následnou předseťovou přípravu a zajistíme kvalitnější výsev a vzcházení vysetého osiva. Na neoratelných stanovištích zejména v horských a podhorských oblastech s mělkými půdami s mocností ornice < 150 mm a na kamenitých půdách a svazích nad 12° používáme k obnově původního travního
společenstva diskových bran (BDT 2,5) a diskových podmítačů. Operaci provádíme opakovaně křížem, aby došlo k dokonalému rozřezání drnu a jeho promísení s půdou. Za suššího počasí provádíme diskování s časovým odstupem, aby došlo k odumření drnu včetně plevelů. U obou způsobů obnovy lze k lepšímu odplevelovacímu účinku použít systemický herbicid Roundup (úč. l. glyphosát) v dávce 4–9 l.ha–1 (dle zaplevelenosti) aplikovaný 2–3 týdny před zásahem, který zvýší odplevelovací účinek. Předseťová příprava spočívá v opakovaném smykování a vláčení pozemku po aplikaci živin, abychom dosáhli urovnání povrchu, válením před setím, výsev na hloubku 10–30 mm, zavláčení osiva a opakované válení (až 3x), aby došlo k dostatečnému utužení povrchu půdy a lepší vzlínavosti vody, nejlépe rýhovanými a kotoučovými vály cambridge anebo Crosskill Ringe, které zanechávají povrch nerovný a brání vytvoření souvislého škraloupu v případě následných dešťů. Po zapojení porostu následuje odplevelovací seč a přihnojení porostu a další sečné či pastevní využití obnovených travních porostů. Výživa a hnojení travních porostů je předmětem samostatných metodik a proto ji dále nerozvádíme. V případě zaplevelení porostu provádíme ochranu pesticidními přípravky a jejich směsmi dle platného Seznamu registrovaných prostředků na ochranu rostlin. Rychloobnovu travních porostů lze dnes provádět i rotační frézou s výsevní lištou (secí exaktor fy Horsch). Je to stroj pro minimální povrchové zpracování půdy s vyloučením zásahů pod hloubku setí. Konstrukčně je založený na horizontální půdní fréze, která plochými noži odřezává do nastavené hloubky půdní vrstvu a intenzívním zpracováním vytváří směs půdy a rostlinných zbytků, které vrhá směrem dozadu za stroj v pořadí podle hmotnosti, takže k osivu padá jemnozem a postupně k povrchu větší části skývy, kameny a rostlinné zbytky. Frézováním se obnažuje pevné seťové lůžko, na které se z výsevní lišty klínového profilu pneumatickým způsobem skrz více otvorů vysévá osivo. Stroj je výkonný a odolný vůči povrchovým kamenům i neodstranitelným kamenům. Odpadá tedy sběr kamenů. Výkon stroje je při urovnávání povrchu a zpracovávání organické hmoty 1,2–1,4 ha.h–1, při setí 1,2–1,8 ha.h–1 při záběru stroje 3 m. Bez použití chemických přípravků (národní parky, CHKO, pásma hygienické ochra10
ny vod aj.) je třeba uskutečnit minimálně dvojnásobný přejezd pozemků v období před nástupem vegetace a potom setí secím exaktorem. V případě větší zaplevelenosti (např. metlicí trsnatou), je potřebné vícenásobné nasazení stroje, nejlépe v kombinaci podzim (2x) + jaro (2x). Před prvním přejezdem je nutné narušit travní porost kombinovaným kypřičem GF (záběr 3 m). Při použití Roundupu (3–8 l.ha–1 dle výskytu houževnatých plevelů) stačí před výsevem jeden přejezd na urovnání povrchu.
3.3. Kvalita píce perspektivních trav a jetelovin Vývoj kvality píce trav a jetelovin je uveden na obrázku 1. Jedná se o víceleté průměry z pokusů provedených v letech 1998–2000 na stanovištích Jevíčko a Hladké Životice; v případě trav bylo hodnoceno více druhů (jílek vytrvalý Mustang a Sport, kostřava rákosovitá Kora, kostřava luční Rožnovská, srha říznačka Niva, sveřep samužníkovitý Tacit, rodový hybrid Bečva (lolioidní) a Hykor (festucoidní); v případě jetelovin jsme hodnotili jetel luční, odrůdy Vesna, Dolina a Radegast. Porosty hnojené na jaře a po první seči 60 kg N.ha–1 (pouze trávy) + PK jsme postupně odebírali v týdenních intervalech od počátku května do poloviny června. Z obrázku 1 je zřejmé, jak se mění kvalita píce trav a jetelovin. S nastupujícími růstovými fázemi se v průběhu nárůstu 1. seče zvyšuje koncentrace vlákniny u trav v sušině píce z 211 na 333 g.kg–1, koncentrace vlákniny u jetelovin byla u prvního odběru 128 g.kg–1 sušiny a v polovině června dosáhla 261 g.kg–1 sušiny. Koncentrace energie hodnocená NEL (netto energie laktace) byla u trav počátkem května 6,23 MJ.kg–1 sušiny a klesla do poloviny června na 4,69 MJ.kg–1 sušiny, v případě jetelovin byla koncentrace energie 7,01 MJ.kg–1 sušiny a klesla v sedmém odběru na 5,30 MJ/kg sušiny. V průměru za 1 týden se koncentrace energie v píci trav snižovala o 0,26 MJ.kg–1 sušiny, u jetelovin o 0,28 MJ.kg–1 sušiny. Je zřejmé, že v průběhu nárůstu 1. seče můžeme vyrobit píci s velice rozdílnou kvalitou, od vysoce kvalitní, sklízené na počátku metání pro vysoce užitkové dojnice, až po podřadnou píci po odkvětu, vhodnou maximálně pro krmení krav stojících na sucho, kdy mají nejnižší potřebu živin. Jetel luční má ve stejných termínech odběru vyšší koncentraci energie v průměru 7 odběrů o 0,7 MJ.kg–1 sušiny a nižší koncentraci vlákniny o 80 g/kg sušiny. Jetel luční je proto velmi vhodný 11
12
NEL (MJ.kg–1)
JL Vesna Vesna
JL Radegast Radegast
4.0
4.5
5.0
5.5
6.0
6.5
7.0
JL Dolina Dolina
JV Sport Sport
MRH Hykor Hykor
2 3 4 5 6 Termíny odbì ru vvtýdnech odpočátku poèátku kvì tna Termíny odběru týdnech od května
MRH Hykor
1. Vliv termínů odběru na koncentraci NEL u trav a jetelů v průběhu nárůstu první seče
1
KR Kora
KL Rožnovská
7
JV Mustang Mustang
SŘ Niva Niva
JL Radegast JV Sport SØ Niva JL Dolina MRH Beèva JV Mustang JL Vesna SH Tacit
MRH Bečva Beèva
SH Tacit Tacit
7.5
KR Kora Kora
KL Rožnovská Rožnovská
vláknina - jetel NEL - jetel
7.5 7
300
6.5
250
6
200
5.5 5
150
4.5
100
Koncentrace NEL v píci –1 (MJ.kg sušiny)
Koncentrace vlákniny –1 (g.kg sušiny)
350
vláknina - tráva NEL - tráva
4 1. Odnožování
3. Metání
5. Kvetení
7.
poþátku PĜestárlá píce
2. Rùstové fáze trav a jetelovin, jejich vliv na kvalitu píce a zpùsob využití
do jetelovinotravních směsek pro obnovu a přísevy travních porostů, protože nejenom že zvyšuje koncentraci dusíkatých látek v píci, ale velmi významně zvyšuje i koncentraci energie v píci a snižuje koncentraci vlákniny a tak zásadním způsobem přispívá ke zvyšování kvality píce. Při sestavování jetelovinotravních směsek lze vhodnou volbou druhů, odrůd a jejich raností dále zvyšovat kvalitu píce. Na obrázku 2 jsou uvedeny dle růstových fází i optimální termíny pro pastevní využívání a sklizeň píce z travních porostů pro účely výroby kvalitní senáže, resp. siláže a sena. Píci z travních porostů pro výrobu kvalitní senáže a siláže je třeba sklízet včas od počátku do plného metání, tj. během cca 7–10 dnů, přičemž sesečené porosty při využití moderních sklizňových technologií je optimální sbírat během 24–48 hodin po posečení, abychom minimalizovali ztráty živin.
3.4. Luční a pastevní využívání obnovených travních porostů V pokusech s pěti pastevními a 14 lučními jetelovinotravními směskami (Kohoutek a kol., 2002) na stanovišti Jevíčko, založenými obnovou původ13
ního travního porostu v roce 1990 jsme sledovali vliv lučního a pastevního využívání travních porostů na produkci a kvalitu píce. Využití porostů bylo v případě lučních směsí třísečné: 1. seč na počátku metání kostřavy rákosovité ’Kora’ či mezirodového hybridu ’Felina’, 2. seč po 7 týdnech, 3. seč do konce září. U pastevních směsí jsme pastvu simulovali pětisečným využitím, 1. seč jsme prováděli při výšce nejranější varianty 25 cm, další seče po 3, 4 a 5 týdnech od předchozí, poslední 5. seč do konce září. Dusíkem jsme v prvních dvou užitkových letech nehnojili, od třetího užitkového roku byla celková roční dávka 120 kg N.ha–1, dělená pro luční využití 2 x 60 kg N.ha–1, aplikovaná na jaře a po 1. seči, pro pastevní využití 3 x 40 kg N.ha–1, aplikovaná na jaře po 1. a 2. seči. Produkce sušiny (obr. 3) představuje průměr 8 užitkových roků, kvalitativní charakteristiky (obr. 4) byly stanoveny s pomocí techniky NIRS (NL, vláknina, PDIN, PDIE, NEV, NEL) za roky 1995–1998. Produkce mléka byla vypočtena z energetické hodnoty píce (NEL) a vyjádřena pomocí kg FCM vyprodukovaného dojnicí o živé hmotnosti 600 kg při spotřebě 13 kg sušiny, ve vazném ustájení (35,52 MJ NEL na záchovu) a potřebě 3,13 MJ NEL na 1 kg mléka FCM. Počet krmných dnů (KD) byl vypočten z výnosu při spotřebě 13 kg sušiny a produkce mléka z ha z krmných dnů a denní produkce mléka dojnicí. Produkce sušiny (obr. 3) v průměru osmi užitkových let dosáhla u pastevních směsek (P) při pětisečném využití 7,81 t/ha, tj. o 28,2 % méně než u lučních směsek (L), tj. při třísečném využití (10,88 t/ha). Zvýšením počtu sečí sice klesá výnos, výrazně se však zvyšuje kvalita a produkční účinnost píce, což pozitivně ovlivňuje užitkovost chovaných hospodářských zvířat. Pastevní směsky (obr. 4) mají oproti lučním směskám vyšší koncentraci NL (P 177,6 g.kg–1, L 135,2 g.kg–1), PDIN (P 109,3 g.kg–1, L 82,1 g.kg–1) a PDIE (P 90,0 g.kg–1, L 80,6 g.kg–1) při nižší koncentraci vlákniny (P 217,1 g.kg–1, L 259 g.kg–1), což se promítá do vyšší koncentrace energie v píci. Netto energie laktace (NEL) byla v průměru pastevních směsek 5,83 MJ.kg–1, u lučních 5,48 MJ.kg–1 sušiny. Vypočtená produkce mléka na dojnici byla u pastevních směsek 12,9 kg FCM, zatímco u lučních poklesla na 11,4 kg FCM, tj. snížení o 1,5 kg FCM na dojnici denně. Celková produkce mléka z jednoho hektaru dosáhla u pastevních směsek 7749 kg FCM za 601 krmných dnů, oproti lučním směskám s produkcí 10 769 kg FCM za 837 KD. 14
–1
Produkce sušiny (t.ha ), KD (hKD), produkce mléka na dojnici –1 –1 (FCM, kg.ks .d ) –1 produkce mléka z ha (FCM, t.ha )
14 12 10 8
12,9
10,88 (100 %)
11,4
7,81 (71,8 %)
8,37
10,769 7,749
6,01
6 4 2 0 P výnos
L
P KD
L
P PMD
ZpĤsob využití (P - pastevní, L - luþní) Hodnocený znak
L
P FCM z ha
L
3. Produkce sušiny (t.ha–1), počet krmných dnů (KD), vypočtená produkce mléka na dojnici (PMD), vyjádřená v FCM (kg.ks–1.d–1), produkce mléka z ha (FCM v t.ha–1)
Uvedený výpočet dokládá, že vyšší frekvencí sečí zvyšujeme kvalitu píce z travních porostů, přičemž na konverzi vyprodukované píce z jednoho hektaru potřebujeme menší zatížení skotem a sníží se množství vyrobeného mléka z jednotky plochy. Uvedený přístup je základem pro extenzivní zemědělské využívání travních porostů v méně příznivých oblastech (LFA) chovem skotu s nižším zatížením na ha při vyšší kvalitě píce travních porostů dosaženou vyšší intenzitou využívání.
3.5. Pastevní a luční jetelovinotravní směsky pro obnovu Navrhování jetelotravních směsek pro obnovu vychází z konkrétních požadavků uživatele, agroekologických podmínek stanoviště, způsobu a délky využívání a limitů vznášených v rámci národních parků, PHO a CHKO. V našich rozmanitých geografických podmínkách, rozdílném klimatu a rozložení srážek je třeba volit zejména vhodné druhové složení směsek, protože náš sortiment druhů a odrůd trav má úzké meziodrůdo15
300 Koncentrace NL (g.kg–1), vlákniny (g.kg–1), PDIN (g.kg–1), PDIE (g.kg–1), NEV (MJ.kg–1), NEL (MJ.kg–1) v sušinČ
259.0 250 200
217.1 177.6 135.2
150
109.3 100
82.1
90.0
80.6
50 5.69
5.27
5.83
5.48
P NEV
L
P NEL
L
0 P NL
L
P vlákn.
L
P PDIN
L
P PDIE
L
ZpĤsob využití Hodnocený znak
4. Kvalitativní charakteristika pastevních (P) a lučních (L) směsek v průměru za roky 1995–1998 (Jevíčko)
vé rozdíly zejména v ranosti, na rozdíl od západoevropských odrůd, které však z hlediska přezimování a odolnosti vůči plísni sněžné mají v našich podmínkách omezené využití. Výsledky dlouhodobých pokusů ukazují, že výnosově jsou stabilnější směsky s vytrvalými a produkčními druhy. Z pratotechnického hlediska k nejprodukčnějším a vytrvalým (> 20 let) travním druhům řadíme kostřavu rákosovitou a festucoidní mezirodové hybridy, srhu říznačku a ovsík vyvýšený, sveřep bezbranný, psárku luční, psineček výběžkatý, lipnici bahenní a luční, psineček výběžkatý; k vytrvalým, ale méně produkčním travním druhům se řadí kostřava červená, sveřep sitkanský a psineček tenký. Ke středně vytrvalým (5–10 let) a produkčním v prvních 3–4 letech řadíme bojínek luční; středně vytrvalý, ale málo produkční je trojštět žlutavý. Nejméně vytrvalý, ale produkční je jílek vytrvalý (3–5 let), kostřava luční a loloidní mezirodové hybridy (2 až 3 roky). Z typických pícních druhů v posledních 10 – 15 letech poklesl význam kostřavy luční a jílku vytrvalého a do popředí nastoupila kostřava rákosovitá a mezirodové hybridy festucoidního typu, což se promítlo do doporučení na složení jetelotravních směsí pro obnovy travních porostů. 16
Pokud však chceme vyrábět píci s vysokou koncentrací energie v píci, je jejich role nezastupitelná i za cenu zakládání porostů v kratších časových intervalech. Z jetelovin (obr. 5) je nejvytrvalejší a nejprodukčnější vojtěška setá (vytrvalost až 8 let), je však vhodná pouze do půd s neutrálním pH a na TTP s nižší hladinou spodní vody. Nosnou jetelovinou je na loukách jetel luční, s vytrvalostí v provozních podmínkách 2–3 roky a velmi dobrou produkční schopností. Pro pastviny je nosnou jetelovinou jetel plazivý, který má nižší produkční schopnost, snáší však velmi dobře sešlapávání. Jetel plazivý zařazujeme i do lučních směsí na lepší zapojení prázdných míst vzniklých v důsledku obhospodařování. Doplňkovými jetelovinami jsou jetel zvrhlý, štírovník růžkatý a v sušších oblastech s dostatkem vápníku vičenec ligrus. V našich podmínkách dodávají jeteloviny porostům 120–150 kg.ha–1 rhizobiálního dusíku, o který je možné snížit dusíkaté hnojení. Seznam odrůd trav a jetelovin zapsaných v ČR ve SOK je uváděn na webových stránkách ÚKZÚZ. O vytrvalosti, produkční schopnosti a dobrém zápoji nerozhoduje až tolik počet druhů ve směsce, jak se tradovalo, ale přítomnost produkčních a stanovišti odpovídajících druhů, jako je srha říznačka, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený, bojínek luční, částečně i trojštět žlutavý a dále přítomnost druhů s rychlým vývojem v prvních třech letech, jako je kostřava luční a jílek vytrvalý. Stále významnější místo v sortimentu našich trav zaujímají mezirodové hybridy (MRH), které mají vyšší obsah sacharidů, zejména vodorozpustných, ale i vnitrobuněčné sušiny, nižší obsah N-látek, což zlepšuje koeficient silážovatelnosti S/NL (tab. 2). Příklady vhodných jetelovinotravních směsí pro obnovy travních porostů na různých stanovištích jsou uvedeny v příloze 1. Konkrétní složení zajišťují jednotlivé osivářské firmy na základě vlastních receptur, v případě zájmu sestavují jetelovinotravní směsky dle konkrétních požadavků odběratelů.
3.6. Systémy konzervace Značně nejisté povětrnostní podmínky v LFA nás nutí volit takové způsoby konzervace pícnin, které omezují riziko méně příznivého počasí. 17
Sušina (t.ha–1)
jetel luþní
jetel plazivý
vojtČška setá
jetel zvrhlý
štírovník obecný
tolice dČtelová
18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1986
1987
1988
1986
1990
1991
1992
1993
1994
Roky
5. Produkce sušiny jetelovin setých v monokultuře ze zásevu v roce 1986 ve sklizňových letech 1987–1994 na stanovišti Jevíčko
Z tohoto důvodu je výroba zavadlých a mírně zavadlých siláží rozhodující formou konzervace. Výrobou sena musíme zajistit takové množství, které nám zajistí požadovanou strukturu a dietetickou úroveň krmné dávky. Podíl jednotlivých technologií konzervace by měl být následující (Knotek a kol., 2002): – zavadlá siláž (siláž ze zavadlé píce, sušina > 35 %) 58 % – mírně zavadlá siláž (siláž z mírně zavadlé píce, sušina > 20 %) 18 % – siláž (přímá sklizeň) 12 % – seno 24 % Podíl uvedených technologií se může měnit v závislosti od konkrétních povětrnostních podmínek během sklizně, ale bez následného negativního vlivu na produkci a zdravotní stav skotu. To vyžaduje dodržovat u jednotlivých způsobů konzervace přísnou disciplínu, která zajistí požadované kvalitativní parametry. V tabulce 2 je uvedena silážovatelnost jednotlivých druhů trav v závislosti od koncentrace NL a obsahu vodorozpustných glycidů.
18
19
Jivet
Felina
Bečva
Perun
Mustang
Jílek jednoletý
Rodový hybrid
Rodový hybrid
Rodový hybrid
Jílek vytrvalý
neuvedena
Barlatra
Jílek vytrvalý
Vojtěška setá
Bača
Jílek vytrvalý
neuvedena
Levočská
Kostřava luční
neuvedena
Rožnovská
Kostřava luční
Jetel luční (4n)
Lekora
Kostřava rákosovitá
Jetel luční (2n)
124,2
195,4
153,5
161,8
149,6
151,3
139,6
145,6
110,1
113,1
118,3
128,9
131,2
113,7
132,8
130,7
Ludion
Rožnovská
Srha říznačka
142,4
Kostřava rákosovitá
Floreal
Srha říznačka
Koncentrace Nl (g/kg sušiny)
Bojínek luční
Odrůda
Druh
36,2
88,9
55,1
102,7
103,5
99,3
97,6
108,5
89,7
73,6
80,4
68,7
89,9
62,8
86,8
52,3
52,9
Obsah vodorozpustných glycidů (G) (g/kg sušiny)
2. Silážovatelnost jednotlivých druhů trav (Knotek, 2002)
5,51
3,41
4,95
2,80
2,91
3,15
2,71
2,35
2,46
2,06
4,33
4,80
2,19
1,62
2,01
1,59
1,34
Pufrovací kapacita (PK)
0,66
2,61
1,11
3,67
3,56
3,15
3,60
4,62
4,01
3,57
1,86
1,43
4,10
3,88
4,32
3,29
3,95
G/PK (G v %)
Koeficient
0,18
0,58
0,34
0,67
0,68
0,71
0,67
0,98
0,87
0,62
0,62
0,52
0,79
0,51
0,65
0,40
0,37
G/NL
3.7. Meziroční rezervy objemných krmiv S ohledem na meziroční kolísání výnosů vlivem rozdílných podmínek počasí je třeba zajistit rezervu krmiv pro vyrovnání meziročníkových výkyvů ve výrobě krmiv. Průměrné roční srážky dosahují ve srážkově deficitních ročnících v posledních letech dle údajů ČHMÚ na území ČR deficitu až 30 %, lokálně až 40 %, oproti dlouholetému průměru, současně se zvyšuje průměrná teplota, což se negativně odráží nejen na produkci krmiv pro skot ale i na jejich kvalitě (píce rychleji stárne). Řešení spočívá v tvorbě rezerv, jejichž výši stanovíme na základě analýz výroby krmiv v zemědělském podniku v delší časové řadě (5–7 let) a roční potřebě objemných krmiv pro stádo skotu. Meziroční zásoby krmiv by měly činit 15–20 %, popř. až 30 %, a to ve formě konzervovaných krmiv, nejlépe sena. Meziroční zásoby krmiv je potřeba zahrnout do plánované výroby krmiv a meziročně je doplňovat, uvolňování zásob krmiv je možné na základě dlouhodobé meteorologické prognózy dočasným zvýšením hustoty zvířat, které nenaruší stabilitu zemědělské soustavy.
Příloha 1: Příklady jetelovinotravních směsek pro obnovu travních porostů Pastevní směsi 1.
Raná pastevní směs Srha říznačka Kostřava luční Jílek vytrvalý Psárka luční Jetel plazivý Celkový výsevek
2.
Polopozdní pastevní směs Kostřava rákosovitá
20
16 kg 4 kg 3 kg 4 kg 3 kg 30 kg.ha–1
8 kg
MRH – festucoid Jílek vytrvalý Bojínek luční Lipnice luční Kostřava červená Jetel plazivý Celkový výsevek
4 kg 6 kg 2 kg 4 kg 4 kg 4 kg 32 kg.ha–1
3.
Polopozdní až pozdní pastevní směs Kostřava rákosovitá 6 kg MRH – festucoid 4 kg Kostřava luční 2 kg Bojínek luční 4 kg Trojštět žlutavý 2 kg Lipnice luční 5 kg Kostřava červená 3 kg Jetel plazivý 4 kg Celkový výsevek 30 kg.ha–1
4.
Pozdní pastevní směs pro drsnější polohy Bojínek luční 8 kg Psineček výběžkatý 4 kg Kostřava rákosovitá 6 kg Lipnice luční 3 kg Trojštět žlutavý 3 kg Jílek vytrvalý 4 kg Jetel plazivý 4 kg Celkový výsevek 32 kg.ha–1
Luční směsi 1.
Luční směsi pro dočasné TP Kostřava rákosovitá Srha říznačka Kostřava luční
10 kg 4 kg 4 kg 21
2.
Jílek vytrvalý Jetel luční Jetel plazivý Jetel zvrhlý Celkový výsevek
4 kg 6 kg 2 kg 2 kg 32 kg.ha–1
MRH festucoidní Bojínek luční Kostřava luční Jílek vytrvalý Lipnice luční Kostřava červená Jetel luční Jetel plazivý Jetel zvrhlý Celkový výsevek
10 kg 6 kg 4 kg 3 kg 2 kg 2 kg 4 kg 2 kg 2 kg 35 kg.ha–1
Kostřava rákosovitá MRH festucoidní Bojínek luční Jílek vytrvalý Lipnice luční Lipnice úrodná Jetel luční Jetel zvrhlý Jetel plazivý Celkový výsevek
8 kg 4 kg 4 kg 4 kg 2 kg 2 kg 4 kg 2 kg 2 kg 32 kg.ha–1
Směsky pro vytrvalé travní porosty
2.1. Luční směs raná Srha říznačka Kostřava rákosovitá Kostřava luční Kostřava červená Lipnice luční Jetel luční 22
12 kg 4 kg 4 kg 3 kg 2 kg 6 kg
Jetel plazivý Celkový výsevek
2 kg 33 kg.ha–1
2.2. Luční směs středně pozdní Kostřava rákosovitá MRH festucoidní Psineček výběžkatý Jílek vytrvalý Lipnice luční Jetel luční Jetel zvrhlý Jetel plazivý Celkový výsevek
8 kg 8 kg 2 kg 4 kg 4 kg 4 kg 2 kg 2 kg 34 kg.ha–1
2.3. Luční směs pro vlhčí podmínky Psárka luční MRH festucoidní Bojínek luční Kostřava rákosovitá Lipnice luční Psineček výběžkatý Jetel zvrhlý Celkový výsevek
6 kg 5 kg 6 kg 6 kg 3 kg 2 kg 5 kg 33 kg.ha–1
2.4. Luční směs pro sušší a extrémní podmínky Ovsík vyvýšený 8 kg Srha říznačka 4 kg Sveřep bezbranný 5 kg Kostřava rákosovitá 5 kg Kostřava červená 4 kg Trojštět žlutavý 2 kg Štírovník růžkatý 3 kg Jetel plazivý 2 kg Celkový výsevek 33 kg.ha–1
23
Literatura Buchgraber, K. (2007) Multifunktionales Grünlandmanagement im Alpenraum. In: Multifunkční obhospodařování a využívání travních porostů v LFA, Rapotín, 13. 11. 2007, s. 4 – 11. Hrazdira, Z. (1992) Efektivnost bezorebného přísevu lučních porostů v nížinných oblastech. (Výzkumná zpráva), VÚLP, Banská Bystrica, 1992, 56 s. Kohoutek, A., Fiala, J., Komárek, P., Rataj, D., Tišliar, E., Michalec, M. (1998) Obnova a přísevy travních porostů. Metodiky pro zemědělskou praxi. Praha, ÚZPI, č. 3., 32 s. Kohoutek, A., Pozdíšek, J., Nerušil, P., Jakešová, H., Odstrčilová, V. (2001) Kvalitní píce a skot – základ využívání a obhospodařování travních porostů. Úroda, 49, č. 4, s. 26–27. Knotek, S. et. al. (2002): Príručka krmovinára. Bánská Bystrica, VÚTPHP, 258 s. Očadlík, J.: Inventarizace a klasifikace trvalých travních porostů v ČSR. (Syntetická zpráva), Praha, ÚPP, 1973. Schumacher, K.D. (2006) Globalisierung – Die Veränderung der Rohstoffmärkte und ihre Folgen für die deutsche Mischfutterwirtschaft. Vortrag an der 6. DVT Jahrestagung „Die Zukunft gestalten: Strategien für die Mischfutterwirtschaft“. Hannover, 14.09.2006. Pícninářská komise odboru rostlinné výroby ČSAZ: Základní směry zúrodnění a intenzifikace luk a pastvin v ČSSR a podmínky jejich realizace, Praha, 1987.
24
Metodika vznikla za finanční podpory MZe a je výstupem řešení výzkumného záměru VÚRV, v. v. i., reg. č.: MZe 0002700601 „Principy vytváření, kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě“.
Autor:
Ing. Alois Kohoutek, CSc., Ing. Věra Odstrčilová, Ph.D., Ing. Pavel Nerušil, Ing. Petr Komárek, Ph.D.
Název:
Obnova trvalých travních porostů v LFA
Vydal:
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská 507, 161 06 Praha 6-Ruzyně
Sazba:
Ing. Vladimír Pokorný, CSc.
Tisk:
Ústav zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2
Náklad:
400 ks
Vyšlo v roce 2007 Vydáno bez jazykové úpravy Kontakt na autory:
[email protected] Autor fotografií:
Ing. Alois Kohoutek, CSc.
© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2007
© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2007
ISBN 978-80-87011-29-4
ISBN 978-80-87011-29-4
Alois Kohoutek a kol.
Obnova trvalých travních porostů v LFA Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. v Ústavu zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2
2007
METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.
2007