Aktuální a připravovaná legislativa pro ekologické zemědělství

Aktuální a připravovaná legislativa pro ekologické zemědělství

Odbor environmentální a ekologického zemědělství, MZe Ing. Jan Gallas Ing. Tereza Musilová Bc. Martin Charvát

Historie – postup vzniku legislativy pro EZ   

Na západě první signály v 70. letech 20. století.



V ČR nejprve metodický pokyn MZe, následně zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství shodný s nařízením Rady (EHS) č. 2092/91.



Od vstupu ČR do EU 1.5.2004 plně harmonizovaný s nařízením Rady (EHS) č. 2092/91.



V roce 2007 přijato nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů.

 

V roce 2008 prováděcí nařízení Komise (ES) č. 889/2008 a 1235/2008.



MZe od roku 2009 vydává metodické pokyny jako výklad legislativy.

Do roku 1991 na základě svazových pravidel a jednotlivců. V roce 1991 vychází nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství.

V roce 2010 novela zákona č. 242/2000 Sb.: přizpůsobení se novým nařízením EU.

Situace EZ v ČR k 1.12.2014:     

TTP: 397 300 ha

     

Celkem: 456 277 ha (cca 11,5 % ZPF)

OP: 51 780 ha Vinice: 898 ha

Sady: 6 170 ha Rybník: 4 ha

3861 zemědělských podniků 510 výrobců 363 distributorů

110 dovozců ze třetích zemí 57 vývozců do třetích zemí

Základní přehled platné legislativy 

Evropská legislativa:



Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91



Nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu



Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí

Základní přehled platné legislativy 



Národní legislativa:



Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství

Metodické pokyny, které vydává MZe – sjednocení výkladu legislativy

Zákon o ekologickém zemědělství  



 

Upravuje podmínky, které nejsou upraveny evropskými předpisy. Obsahuje vymezení základních pojmů – bioprodukt, biopotravina, ostatní bioprodukt, ekologický podnikatel, osoba podnikající v ekologickém zemědělství, ekologických chovatel včel, ekofarma. Definuje „zájmový chov“ – resp. uvádí, že v ekologickém zemědělství je možné chovat pouze vyjmenované druhy zvířat. Druhy zvířat, které vyjmenované nejsou, lze na ekofarmě chovat pouze pokud chov není předmětem podnikání. Určuje pravidla a podmínky registrace osob podnikajících v ekologickém zemědělství a také podmínky zániku nebo zrušení registrace. Upravuje některé specifické postupy při vydávání výjimek z pravidel ekologického hospodaření.

Zákon o ekologickém zemědělství 

 



Ukládá povinnost učinit vhodná opatření, aby se zabránilo kontaminaci pozemků nepovolenými látkami – vhodnými opatřeními jsou zejména výsadba živých plotů, větrolamů, pásů zeleně, izolačních travnatých pásů a zřizování cest. Stanoví povinnosti při označování bioproduktů a biopotravin a také grafickou podobu národního značení tzv. BIOZEBRY. Dále stanovuje podrobnosti ohledně kontrolního systému – delegování kontrol na soukromé subjekty a za jakých podmínek je toto delegování možné → v ČR kontrolní činnost delegována na soukromé kontrolní organizace. Stanovuje sankční systém – výše pokut za přestupky, správní delikty a také sankce, které je možné udělit kontrolním organizacím, pokud neplní své povinnosti.

Vyhláška č. 16/2006 k zákonu 

  

Vyjmenovává druhy hospodářských zvířat, které je možné chovat v ekologickém zemědělství → skot, koně, prasata, ovce, kozy, králíci, drůbež, ryby a středoevropské ekotypy včely medonosné. Stanovuje podmínky pro chov králíků. Stanovuje vzor žádosti o registraci osoby podnikající v ekologickém zemědělství. Určuje podobu českého grafického znaku pro označení bioproduktů a biopotravin tzv. BIOZEBRU.

Vyhláška č. 16/2006 k zákonu

Metodické pokyny pro EZ  

 

     

Metodický pokyn č. 1/2012 – Registrace, PO, prodlužování a zkracování PO (aktualizuje MP č. 5/10 ke zkracování PO) Metodický pokyn č. 2/2012 – Pravidla pro zakládání a údržbu ovocných sadů, vegetační pokryv sadů, meziřadí vinic a krajinné prvky v režimu EZ (nahrazuje MP č. 1/09 a MP č. 4/10) Metodický pokyn č. 3/2012 – Definice velkochovu – intenzivního chovu Metodický pokyn č. 4/2012 – Udělování výjimek na použití konvenčních osiv a vegetativního rozmnožovacího materiálu Metodický pokyn č. 5/2012 – Udělování výjimek z pravidel EZ Metodický pokyn č. 6/2012 – Vymezení pojmu „region“ Metodický pokyn č. 7/2012 – Současná produkce zvířat Metodický pokyn č. 1/2013 – Chov koní v režimu EZ Metodický pokyn č. 2/2013 – Pravidla pro komunikaci, riziková analýza, výkon kontrol Metodický pokyn č. 3/2013 – Odběr, analýza a vyhodnocení vzorků z EZ

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007  

Základní evropský předpis pro ekologické zemědělství. Obsahuje zejména obecnou definici, co to je ekologické zemědělství, čím se zabývá a čím ne:  „Ekologická produkce je celkový systém řízení zemědělského podniku a produkce potravin, který spojuje osvědčené environmentální postupy, vysokou úroveň biologické rozmanitosti, ochranu přírodních zdrojů, uplatňování přísných norem pro dobré životní podmínky zvířat a způsob produkce v souladu s požadavky určitých spotřebitelů, kteří upřednostňují produkty získané za použití přírodních látek a procesů.“  „Ekologické zemědělství by se mělo v prvé řadě spoléhat na obnovitelné zdroje z místně organizovaných zemědělských systémů. V zájmu co nejmenšího využívání neobnovitelných zdrojů by měly být odpady a vedlejší produkty rostlinného a živočišného původu recyklovány za účelem navrácení živin do půdy.“

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 

Definuje základní předpoklady a principy živočišné, rostlinné, akvakulturní, potravinářské (včetně produkce vína), krmivářské produkce.  „Ekologická rostlinná produkce by měla přispívat k zachování a zvýšení úrodnosti půdy a k předcházení půdní erozi. Rostlinám by měly být poskytovány živiny přednostně prostřednictvím půdního ekosystému, a nikoli prostřednictvím rozpustných hnojiv přidávaných do půdy.“  „Základními prvky systému řízení ekologické rostlinné produkce jsou péče o úrodnost půdy, volba druhů a odrůd, víceletý program střídání plodin, recyklace organických materiálů a pěstitelské postupy.“  „Ekologická živočišná produkce by měla dodržovat přísné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a uspokojovat druhově specifické etologické potřeby zvířat a péče o zdraví zvířat by měla být založena na prevenci nákaz. V tomto ohledu by měla být zvláštní pozornost věnována podmínkám ustájení, chovatelským postupům a intenzitě chovu. Navíc by při výběru plemen měl být brán ohled na schopnost plemene přizpůsobit se místním podmínkám.“

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007  „Zpracované ekologické produkty by měly být získávány takovými zpracovatelskými postupy, které zaručují zachování důležitých vlastnosti produktu a jeho ekologické integrity ve všech fázích produkčního řetězce.“  „Zpracované potraviny by měly být označeny jako ekologické pouze tehdy, pokud jsou všechny nebo téměř všechny složky zemědělského původu ekologické.“



Dále stanovuje obecné zásady kontrol, certifikace, označování, administrace, udělování výjimek z pravidel produkce.  „Je důležité zachovat důvěru spotřebitelů v ekologické produkty. Výjimky z požadavků vztahujících se na ekologickou produkci by proto měly být přísně omezeny na případy, v nichž je použití výjimečných pravidel pokládáno za odůvodněné.“

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007  „V zájmu ochrany spotřebitele a korektní hospodářské soutěže by měly být výrazy používané pro označení ekologických produktů v celém Společenství a bez ohledu na použitý jazyk chráněny před použitím na produktech konvečního zemědělství. Tato ochrana by se měla vztahovat také na obvyklé odvozeniny a zdrobněliny těchto výrazů, ať jsou použity samostatně nebo v kombinaci.“

 

Obsahuje základní rozdělení kompetencí, odpovědností a povinností EU a členských států. Pověřuje Evropskou komisi výkonem implementací.


Struktura:  HLAVA I – Účel, oblast působnosti a definice  HLAVA II – Cíle a zásady ekologické produkce  HLAVA III – Pravidla produkce → zákaz použití GMO, obecná pravidla pro jednotlivé typy produkce, pravidla přechodu a ekologickou produkci, obecná pravidla produkce zpracovaných krmiv a potravin, výjimečná pravidla produkce

 HLAVA IV – Označování → kdy a jakým způsobem se používá označování ekologického původu, způsob označení místa, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, podoba loga pro ekologickou produkci


Struktura - pokračování:  HLAVA V – Kontroly → základní popis a pravidla kontrolního systému, zejména je stanoveno, že každý hospodářský subjekt, který produkuje, připravuje, skladuje nebo dováží ze třetí země ekologické produkty má povinnost oznámit svou činnost příslušným orgánům členského státu (MZe) a podřídit svůj podnik kontrolnímu systému → z toho mají výjimku pouze takové subjekty, které prodávají produkty přímo konečnému spotřebiteli nebo uživateli, pokud je neprodukují, nepřipravují ani neskladují jinak než ve spojení s místem prodeje ani nedováží produkty ze třetí země  HLAVA VI – Obchod se třetími zeměmi → pravidla dovozů ekologických produktů  HLAVA VII – Závěrečná a přechodná pravidla

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007

Nařízení Komise (ES) č. 889/2008  

 



Prováděcí předpis k nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Stanovuje prováděcí pravidla k základním požadavkům pro jednotlivé typy produkce → obsahuje konkrétní opatření pro všechny typy ekologické produkce, včetně specifikací na chovatelské a pěstitelské postupy. Detailně určuje způsoby kontroly a administrace systému ekologického zemědělství. Definuje povinnosti členských států vůči institucím EU → zejména povinnost předávání informací, statistických údajů, hlášení určitých specifických situací. Přesně specifikuje možnosti členských států udělit výjimky z pravidel ekologické produkce → přivedení konvenčních zvířat na ekofarmu, zásahy na zvířatech, katastrofické události, vazné ustájení skotu v malých zemědělských podnicích, souběžná produkce, použití osiv nepocházejících z ekologického zemědělství, použití syntetických vitaminů A, D, E pro přežvýkavce, povolení složek potravin zemědělského původu nezískaných z ekologického zemědělství.

Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 

V přílohách specifikuje:  hnojiva,  pomocné půdní látky,  přípravky na ochranu rostlin,  produkty a látky pro použití při výrobě zpracovaných ekologických potravin, kvasinek a kvasinkových produktů,  produkty a látky povolené k užití nebo přidání do ekologických produktů odvětví vína,  velikost vnitřních a venkovních ploch ustájení,  maximální počet zvířat na hektar,  krmné suroviny, doplňkové látky používané ve výživě zvířat, produkty k čištění a desinfekci,  vzor loga,  vzor osvědčení při dovozech ze třetích zemí.


Struktura:  HLAVA I – Úvodní ustanovení  HLAVA II – Pravidla produkce, zpracování, balení, přepravy a skladování ekologických produktů  HLAVA III – Označování

 HLAVA IV – Kontroly  HLAVA V – Předávání informací Komisi, přechodná a závěrečná ustanovení




Pro rostlinnou produkci specifikuje zejména:  pro hnojení možno použít pouze látky obsažené v příloze,  celkové množství statkových hnojiv použitých v ekologickém podniku nesmí přesáhnout hodnotu 170 kg N/rok – v praxi limit pro maximální zatížení VDJ na hektar,  zákaz hydroponické produkce,  pro ochranu rostlin možno použít pouze látky obsažené v příloze, Rostlinná produkce v EZ v praxi:  Důraz je kladen na prevenci a odolnost → vyrovnaná výživa, výběr vhodných druhů a odrůd a jejich diverzifikace, správné pěstitelské postupy, využívání pozitivních vztahů různých rostlin mezi sebou.  Možnosti ochrany rostlin → mechanická - agrotechnické zásahy, biologická ochrana, povolené látky dle přílohy nařízení – přípravky na rostlinné a minerální bázi a na bázi jednoduchých sloučenin síry a mědi (omezeně).


Pro živočišnou produkci specifikuje zejména:  pravidla pro původ chovaných zvířat,  pravidla týkající se podmínek ustájení → větrání, intenzita, podestýlka z přírodního materiálu, zákaz roštového ustájení, zákaz ustájení telat starších 1 týdne v individuálních boxech, povinnost chovat prasnice ve skupinách, zákaz klecového chovu drůbeže,  povinnost přístupu na otevřená prostranství a na pastvu,  ve včelařství musí být včelíny umístěny tak, aby v okruhu 3 km převažovaly ekologicky obhospodařované pozemky,  zákaz živočišné produkce bez zemědělské půdy,  stanovení podmínek pro současný chov ekologických a konvenčních zvířat,  zákaz provádění zásahů na zvířatech (kupírování ocásků ovcí, krácení ocasů, ořezávání zubů a zobáku nebo odrohování – fyzická kastrace povolena),

Nařízení Komise (ES) č. 889/2008



 požadavky na složení krmiv (u mláďat savců povinnost zajistit krmení mateřským mlékem po určenou minimální dobu),  podmínky použití krmiv z přechodného období,  prevence nákaz a podmínky veterinární péče → základem je prevence = výběr vhodných plemen, kvalitní krmivo, pobyt venku, čistota ustájení, přiměřená koncentrace zvířat, pokud je léčba přesto nutná, přednostně se používají homeopatická a fytoterapeutická léčiva, až pokud tato není možné použít se používají chemická alopatická léčiva nebo antibiotika – nutné dodržet dvojnásobnou ochrannou lhůtu, pokud se zvířata léčí vícekrát než 3 krát v roce, nelze jejich produkty certifikovat, musí projít minimální dobou chovu. Stanovuje také podmínky pro akvakulturní produkci.




Pro produkci zpracovaných krmiv a potravin specifikuje zejména:  látky, které je možné použít stejně jako zpracovatelské postupy musí splňovat pravidla ekologické produkce,  musí být minimalizováno riziko kontaminace nepovolenými produkty,  musí být stanovena vhodná čistící opatření,  musí být zajištěno, aby produkty konvenčního zemědělství nebyly uváděny na trh s odkazy na ekologickou produkci,  pokud má podnik souběžnou konvenční výrobu, pak musí zajistit časové nebo fyzické oddělení ekologické a konvenční produkce, oddělené skladování ekologické produkce, zajistí identifikaci dávek (šarží) s cílem vyloučit smíchání nebo záměnu s konvenčními produkty, před ekologickou výrobou provede náležité vyčištění výrobního zařízení, informuje kontrolní organizaci o přijatých opatřeních. Pro výrobu vína specifikuje zejména:  látky, které je možné použít stejně jako zpracovatelské postupy musí splňovat pravidla ekologické produkce.


Pro balení, přepravu a skladování specifikuje zejména:  při balení a přepravě je vždy třeba zajistit identifikaci ekologického produktu a je nutné vyloučit záměnu za konvenční produkt,  pokud se vozidla nebo nádoby používaly též na přepravu konvenčních produktů, je před přepravou ekologických produktů potřeba provést vhodná čistící opatření a vést o tom záznamy,  ekologické produkty musí být při přepravě fyzicky nebo časově odděleny od konvenčních produktů,  při přijímání ekologických produktů z jiných jednotek je vždy povinnost ověřit obal a povinné údaje – označení ekologického produktu, certifikát a jeho platnost,  při skladování musí být zajištěna identifikace šarží a nesmí dojít ke smíchání s konvenčními produkty,  u ekologické zemědělské produkční jednotky se v jednotce nesmějí skladovat jiné vstupní produkty než ty, které povoluje nařízení (skladování alopatických léčiv je povoleno, pokud je předepsal veterinární lékař).

Registr ekologických podnikatelů (REP)  

    

Registr ekologických podnikatelů je databáze všech registrovaných subjektů v ekologickém zemědělství, kterou vede Ministerstvo zemědělství. Slouží mimo jiné k ověření skutečnosti, že např. dodavatel vstupní suroviny v BIO kvalitě je skutečně registrovaný a také slouží k ověření platnosti předloženého certifikátu bioproduktu. Certifikát bioproduktu slouží pro účely prokazování původu surovin. Certifikát vydává příslušná kontrolní organizace na základě provedené kontroly vždy na rok. Pro zvýšení transparentnosti a spolehlivosti a také pro rychlejší komunikaci mezi obchodními partnery umožňuje REP elektronickou kontrolu certifikátu. Certifikát přesně specifikuje druh produktu a jeho statut. Od každé zemědělské suroviny, která vstupuje do zpracování, je potřeba prověřit platný certifikát, a nejlépe uložit jeho kopii.

Ukázka elektronického certifikátu v REP


Pro pravidla přechodu na ekologickou produkci specifikuje zejména:  v případě rostlin a rostlinných produktů je délka přechodného období 2 roky nebo v případě víceletých plodin jiných než pícnin (trvalé kultury) minimálně 3 roky,  MZe má možnost rozhodnout o zkrácení přechodného období za přesně stanovených podmínek,  při vstupu celé farmy musí zvířata, která se na ekofarmě nacházela v období vstupu, také projít minimálně 2 lety přechodného období, poté pokud jsou na již ekologickou farmu přivedena konveční zvířata, je nezbytné dodržet minimální doby chovu,  včelařské produkty je možné označit odkazem na ekologický způsob produkce po přechodném období v délce 1 roku.


Přechod na ekologické zemědělství v praxi:  U rostlinné produkce je třeba zejména zhodnotit strukturu plodin a osevní postupy, rozmyslet jaké druhy a odrůdy pěstovat v EZ s respektování specifik obhospodařovaných pozemků, změnit systém péče o půdu (protierozní a zúrodňovací opatření), zavést opatření pro regulaci plevelů, chorob a škůdců a sestavit si bilanci živin a plán hnojení.  U živočišné produkce je nezbytné přizpůsobit systém ustájení podmínkám v EZ (bez vazného ustájení, podestýlání, větrání, výběhy, intenzita – dodržení minimálních ploch pro ustájení dle druhu a kategorie zvířat), poskytnout zvířatům pastvu vždy, když to dovolují podmínky, neprovádět zásahy na zvířatech, vytvořit pokud možno uzavřený obrat stáda, sestavit krmnou dávku odpovídající podmínkám v EZ, přirozená plemenitba nebo inseminace, přizpůsobit způsob léčení zvířat.




Dále stanovuje podrobná pravidla ohledně označování → používání loga EU pro ekologickou produkci, používání číselného kódu kontrolní organizace a místa původu. Pro kontrolní systém specifikuje zejména:  kontrolní orgán nebo subjekt provede fyzickou kontrolu každého hospodářského subjektu alespoň jednou za rok,  možnosti a povinnosti pro odběry vzorků – povinnost minimálně u 5 % svých podniků,  použití analýzy rizik při plánování neohlášených a následných kontrol,  Kontrola všech relevantních dokladů,  pravomoc přístupu do zařízení,  podobu certifikátu,  ustanovení, že pokud hospodářský subjekt provozuje i konvenční jednotku, je i tato předmětem kontroly,  kontrolní opatření při dovozech ze třetích zemí.

Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008   



   

Prováděcí předpis k nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Definuje pravidla pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí. Bioprodukty podléhají jako jedna z mála skupin výrobků obchodním omezením – lze je dovážet buď v režimu shody nebo rovnocennosti a v případě, kdy je daná třetí země zařazena na seznam uznaných třetích zemí. Obsahuje seznam uznaných třetích zemí a seznam uznaných kontrolních subjektů pro účely rovnocennosti – na seznamech je i uvedeno, pro které skupiny (typy) produktů uznání platí. Seznam kontrolních orgánů a subjektů pro účely shody je zatím prázdný. Systém administrují členské státy a orgány celní správy. Od 1.7.2014 byl zrušen institut vydávání dovozních zmocnění – je možno dovést pouze produkty pod režimem shody nebo rovnocennosti. Dovoz ekologických subjektů vždy musí doprovázet Osvědčení dle vzoru v příloze tohoto nařízení – originál vyhotoví kontrolní orgán nebo subjekt, který byl uznán pro vydání daného osvědčení na základě rozhodnutí Evropské komise (je zařazen na příslušnou přílohu).

Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008   





Upravuje podmínky zvláštních celních režimů. V ČR je orgánem provádějícím kontrolu dovozu produktů ekologického zemědělství ze třetích zemí Celní úřad. Pokud je produkt v Celním prohlášení označen jako ekologický, vždy je vyžadováno osvědčení a provádí se cílené kontroly na způsob označení na obale dovážených produktů, zároveň je ověřováno, že daný dovozce je registrovaný u MZe jako osoba podnikající v ekologickém zemědělství dovozce ze třetích zemí. Také jsou prováděny namátkové kontroly produktů, které nejsou deklarovány jako ekologické, ale jejich dovozce je registrovaný v systému ekologického zemědělství. Pokud je objeven nevyhovující produkt, má členský stát povinnost vyrozumět o tomto nálezu ostatní členské státy a Evropskou komisi.

Co se chystá… 

 



Evropská komise představila 25. 3. 2014 nový návrh nařízení stanovující pravidla ekologické produkce a rušící v současnosti platné nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Obsah současného nařízení Komise (ES) č. 889/2008 je přetransformován do příloh tohoto návrhu, takže se rovněž předpokládá jeho zrušení. Tento návrh obecně zpřísňuje a sjednocuje pravidla ekologického zemědělství a silně omezuje možnost udělování výjimek z pravidel ekologické produkce – používání konvenčních osiv a sadby, nákupy konvenčních zvířat, zásahy na zvířatech. Co se týče hlavních změn oproti současné legislativě, tak návrh zmocňuje Evropskou komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci v mnoha oblastech, např. v oblasti zvláštních pravidel rostlinné a živočišné produkce, zvláštních pravidel produkce zpracovaných potravin a krmiv, zvláštních pravidel produkce vína, stanovení kritérií pro určení katastrofických situací, zvláštní pravidla pro sběr, balení, dopravu a skladování ekologických produktů, povolení produktů a látek používaných v ekologickém zemědělství, atd.

Co se chystá… 

  



V návrhu nařízení také dochází ke změně kontrolního systému: v současné době platí nařízení č. 882/2004 (nařízení o úředních kontrolách), ale paralelně s ním je nastavena nadstavba tohoto kontrolního systému nařízením o ekologickém zemědělství, které stanovuje mj. povinnost každoročních pravidelných kontrol ve všech článcích produkčního řetězce, u všech subjektů registrovaných v systému ekologického zemědělství. Nyní se připravuje nové nařízení o úředních kontrolách, na které je již nařízení o ekologickém zemědělství plně navázáno. Oblast kontroly by měla být dle tohoto návrhu zcela podřízena nařízení o úředních kontrolách. Kontrolní systém by měl vycházet z analýzy rizik – navrhuje se, aby nerizikové podniky byly kontrolovány méně než 1x ročně, rizikové podniky by měly mít naopak zvýšený kontrolní dohled. Projednávání stále pokračuje a vzhledem ke komplexnosti a složitosti celé problematiky a v dílčích částech i značně rozdílným názorům jednotlivých členských států, nelze očekávat dosažení brzkého kompromisu.

Děkuji za pozornost.

Aktuální a připravovaná legislativa pro ekologické zemědělství

Recommend Documents