AIDS v České republice Jaká je vlastně realita?

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta

Prevence HIV/AIDS v České republice – Jaká je vlastně realita? Bakalářská práce

Autor práce: Ilona Palátová Studijní programu: Veřejné zdravotnictví Studijní obor: Ochrana veřejného zdraví Vedoucí práce: Mgr. František Kotrba Datum odevzdání práce: 2. 5. 2012

ABSTRAKT HIV/AIDS v podmínkách České republiky neustále představuje aktuální zdravotně sociální problém. Ve své bakalářské práci na téma „Prevence HIV/AIDS v České republice – Jaká je vlastně realita?“ jsem se rozhodla tímto problémem zabývat hlouběji z pohledu současné situace a také s ohledem na možnosti předcházení tomuto onemocnění. Samotná práce je členěna na dvě hlavní části – teoretickou a praktickou. Do teoretické části je zahrnuta celá obecná problematika HIV/AIDS. Dále je zde nastíněna otázka testování i v souvislosti s legislativními podmínkami. Z velké části je také věnována teorii prevence HIV/AIDS. Praktická část této práce byla prováděna pomocí kvalitativní formy výzkumu. Prvním cílem bylo monitorovat aktuální nabídku služeb v oblasti prevence HIV/AIDS na území České republiky. Druhým cílem práce bylo monitorování možnosti anonymního testování HIV/AIDS v České republice. Vzhledem k restrukturalizaci Státního zdravotního ústavu a jednotlivých zdravotních ústavů a obecným snížením finančních prostředků cílených na prevenci dochází k omezení služeb hlavně v oblasti anonymního testování a poradenství. Úkolem třetího cíle práce bylo rovněž monitorování, tentokrát možnosti anonymního poradenství HIV/AIDS v České republice. Poslední čtvrtý cíl měl za úkol analyzovat trendy výskytu HIV/AIDS v České republice. Všechny cíle byly splněny. Pro účely výzkumu byly sestaveny tři výzkumné otázky. Jaká je incidence a prevalence HIV/AIDS v České republice k 31. 12. 2011? Jaká je nabídka služeb sekundární prevence u onemocnění HIV/AIDS v České republice v roce 2011? Jaké prostředky směřovaly do národního programu prevence HIV/AIDS pro rok 2011? Ačkoliv momentálně prevalence neřadí Českou republiku mezi rizikové země, vzhledem k charakteristikám onemocnění a incidenci je nutné věnovat rizikům HIV/AIDS patřičnou pozornost, a to nejen v oblasti klinické, ale především v oblasti prevence, která představuje nejlevnější a nejúčinnější strategii v boji proti této nemoci. Paradoxem této problematiky je, že počet

nakažených

HIV/AIDS

stoupá,

ale

náklady

na

prevenci

klesají.

Tato bakalářská práce by mohla být využita k medializaci tohoto problému pro laickou veřejnost a pro obohacení výuky předmětu epidemiologie. Dále by mohla být použita jako příspěvek do akademické diskuze.

ABSTRACT HIV/AIDS in the Czech Republic constantly represents the current health and social problem. In my bachelor thesis on “Prevention of HIV/AIDS in the Czech Republic – What is actually the reality?“. I decided to address this issue in detail from the perspective of present situation and also with respect to possibilities of the disease prevention. The thesis is divided into two parts – theoretical and practical. The theoretical part includes the HIV/AIDS issue in general, the issue of testing in the context of legislative conditions, and much of the theoretical part is devoted to the theory of HIV/AIDS prevention. The practical part was performed by qualitative forms of research. The first objective was to monitor a current range of services for the prevention of HIV/AIDS in the Czech Republic. The second objective was to monitor possibilities of anonymous testing of HIV/AIDS in the Czech Republic. Due to restructuring of Public Health Institute and individual Health Institutes and due to general reduction in funding targeted on prevention, the services in the area of anonymous testing and counseling are being reduced. The third objective was to monitor possibilities of anonymous HIV/AIDS counseling in the Czech Republic. The last objective, number 4, was to analyse the occurrence trends of HIV/AIDS in the Czech Republic. All objectives were met.

Three questions were developed

for the purpose of the research. What is the incidence and the prevalence of HIV/AIDS in the Czech Republic to 31.12. 2011? What is the range of services for the secondary prevention of HIV/AIDS in the Czech Republic in 2011? What resources were directed to the national program for prevention of HIV/AIDS in the Czech Republic for the year 2011? Although in terms of prevalence the Czech Republic does not belong to countries at risk, given the characteristics of the disease and its incidence, it is essential to pay adequate attention to risks of HIV/AIDS, both in the clinical area and in prevention above all. For prevention means the least expensive and the most effective strategy in the fight against this disease. The paradox of this issue is that the number of infected with HIV/AIDS has been rising, however, the costs of prevention have been falling. This thesis might be used for medialization of this issue for the general public and

for the enrichment of the course in epidemiology. Furthermore, it could be used as a contribution to the academic discussion.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci na téma „Prevence HIV/AIDS v České republice – jaká je vlastně realita?“ vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47 b) zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářskou práce, a to v nezkrácené podobě, elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejich internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Dále také souhlasím s tím, aby stejnou elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne 2. 5. 2012

....................................................... Ilona Palátová

Poděkování Děkuji panu Mgr. Kotrbovi za jeho odborné vedení, cenné rady a věnovaný čas při zpracovávání této práce. V neposlední řadě chci poděkovat svým rodičům za jejich trpělivost a podporu při studiu.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 9 1

Současný stav ......................................................................................................... 11 1.1

Onemocnění AIDS ........................................................................................... 11

1.2

Virus HIV ......................................................................................................... 11

1.3

Historie ............................................................................................................. 12

1.4

Klinický obraz a průběh ................................................................................... 13

1.5

Diagnostika ...................................................................................................... 17

1.5.1

Průkaz specifických protilátek .................................................................. 18

1.5.2

Přímý průkaz viru ..................................................................................... 19

1.5.3

Průkaz virového genomu .......................................................................... 19

1.6

1.6.1

Nechráněný pohlavní styk ........................................................................ 20

1.6.2

Přenos krevní cestou ................................................................................. 20

1.6.3

Přenos z matky na dítě .............................................................................. 21

1.6.4

Kdy se virus HIV nepřenáší? .................................................................... 21

1.7

2

3

4

Přenos ............................................................................................................... 19

Testování .......................................................................................................... 22

1.7.1

Legislativní předpisy týkající se problematiky AIDS............................... 23

1.7.2

Předtestové a potestové poradenství ......................................................... 24

1.7.3

Druhy testů ................................................................................................ 25

1.8

Terapie.............................................................................................................. 27

1.9

Prevence ........................................................................................................... 29

Cíle práce a výzkumné otázky .............................................................................. 32 2.1

Cíle práce ......................................................................................................... 32

2.2

Výzkumné otázky............................................................................................. 32

Metodika ................................................................................................................. 33 3.1

Metodika výzkumu........................................................................................... 33

3.2

Zpracování dat .................................................................................................. 33

3.3

Cílová skupina .................................................................................................. 33

Výsledky ................................................................................................................. 34

7

4.1

Aktuální nabídka služeb v oblasti prevence HIV/AIDS na území ČR ............ 34

4.2

Testovací místa HIV/AIDS v České republice ................................................ 37

4.2.1

Kraj Vysočina ........................................................................................... 38

4.2.2

Karlovarský kraj ....................................................................................... 38

4.2.3

Jihočeský kraj ........................................................................................... 39

4.2.4

Jihomoravský kraj ..................................................................................... 40

4.2.5

Zlínský kraj ............................................................................................... 41

4.2.6

Olomoucký kraj ........................................................................................ 41

4.2.7

Moravskoslezský kraj ............................................................................... 42

4.2.8

Liberecký kraj ........................................................................................... 42

4.2.9

Pardubický kraj ......................................................................................... 43

4.2.10

Královéhradecký kraj ................................................................................ 44

4.2.11

Středočeský kraj ........................................................................................ 44

4.2.12

Ústecký kraj .............................................................................................. 45

4.2.13

Plzeňský kraj ............................................................................................. 46

4.2.14

Hlavní město Praha ................................................................................... 47

4.3

Možnosti anonymního poradenství HIV/AIDS v České republice .................. 48

4.4

Trendy výskytu HIV/AIDS v České republice ................................................ 67

4.5

Incidence a prevalence HIV/AIDS v České republice v r. 2011 ...................... 75

4.6 Finanční prostředky směřující do Národního programu prevence HIV/AIDS v roce 2011 .......................................................................................................... 76 5

Diskuze.................................................................................................................... 80

6

Závěr ....................................................................................................................... 85

7

Seznam použitých zdrojů ...................................................................................... 87

8

Klíčová slova .......................................................................................................... 92

8

ÚVOD Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Prevence HIV/AIDS v České republice – Jaká je vlastně realita?, protože podle mého názoru je toto onemocnění velmi vážné a představuje neustále aktuální problém. Nečelíme pouze problému nevyléčitelného smrtelného onemocnění, ale i vážným zdravotním, ekonomickým a sociálním důsledkům. V teoretické části jsem se zabývala celou obecnou problematikou HIV/AIDS. Úkolem této části bylo představit HIV virus z klinického hlediska a průběhu, obeznámit se s jeho historií, informovat o diagnostice, diagnostických metodách a léčbě. Důležitou součástí této části jsou informace o cestách přenosu. Nejčastější způsob přenosu HIV/AIDS představuje nechráněný pohlavní styk a přenos krevní cestou u injekčních uživatelů drog. V této souvislosti se dostáváme k tématu vulnerabilních skupin, což jsou ohrožené cílové skupiny obyvatelstva, jako např. muži mající sex s muži, injekční uživatelé drog, pracovníci v sexuálním průmyslu a lidé vysoce promiskuitní. Mnoho obyvatel České republiky před tímto problémem zavírá oči a neuvědomují si, že toto onemocnění se již netýká jen zmíněných cílových oblastí populace, ale všech občanů, protože jeho další šíření z uvedených skupin do celé populace není vyloučeno. Dále je zde nastíněna otázka testování v souvislosti s legislativními podmínkami. Z velké části je teoretická část také věnována otázkám prevence, která je zatím nejúčinnější a nejlevnější strategií v boji proti popisované nemoci. V praktické části bakalářské práce jsem se hlouběji zabývala aktuální nabídkou služeb v oblasti prevence, anonymního testování a poradenství na území České republiky. Snažila jsem se zjistit, v jaké podobě prevence probíhá a na které cílové skupiny je zaměřena. Komplexní léčebně preventivní péči nakaženým

HIV/AIDS

poskytuje pouze sedm specializovaných AIDS center. V důsledku restrukturalizace Státních zdravotních ústavů a jednotlivých Zdravotních ústavů a obecným snížením finančních prostředků dochází k omezení služeb v oblasti anonymního testování a poradenství. Tímto se dostáváme k smutnému faktu, že finanční prostředky vkládané do této problematiky klesají, ale počet nakažených stoupá. V roce 2011 přibylo 153

9

nových případů, ale počet finančních prostředků oproti minulým rokům klesl o několik milionů. Nejúspěšnějším žadatelem při čerpání dotačních titulů byla stejně jako v minulých letech Česká společnost AIDS pomoc. Ačkoliv momentálně míra prevalence neřadí Českou republiku mezi rizikové země, vzhledem k charakteristikám onemocnění a míře incidence je nutné věnovat rizikům HIV/AIDS patřičnou pozornost, a to nejen v oblasti klinické, ale především preventivní, protože pouze tímto způsobem můžeme diskutované onemocnění alespoň částečně eliminovat. Neblahou skutečností je, že tento fakt závisí na změně chování lidí, tudíž na zodpovědnosti každého jedince.

10

1

Současný stav

1.1 Onemocnění AIDS AIDS je relativně mladé onemocnění známé asi 30 let, ale není pochyb o tom, že tento virus existoval v populaci již dříve. V roce 1981 bylo toto onemocnění popsáno jako „Acquired Imunodeficiency Syndrome” v českém překladu „Syndrom získaného selhání imunity” (27). Jedná se tedy o smrtelné onemocnění, jehož podstatou je selhání imunitního systému. AIDS dosud neumíme vyléčit, ale dokážeme významně prodloužit a zkvalitnit život infikovaných osob (35).

1.2 Virus HIV Původcem onemocnění AIDS je virus, který se řadí do čeledi Retroviridae, rodu Lentivirus. Označujeme jej jako HIV, což je anglická zkratka pro celý název – „Human Immunodeficiency Virus”, který v českém překladu znamená „virus lidského imunodeficitu”. V letech 1982 – 1984 byl poprvé tento virus izolován, a to shodou náhod dvěma výzkumnými skupinami, jednou ve Francii a druhou v USA (11). Tento retrovirus má specifický tvar o velikosti asi 80 - 120 nm. Obsahuje RNA a vlastní genetickou informaci DNA stejně jako lidské buňky. Dále rozlišujeme dvě části viru, a to vnější obal viru – envelope a vnitřní jádro - core. Jádro obsahuje genom HIV, který je schopen zabudovat svoji genetickou informaci do genomu hostitelské buňky a vyvolat chronickou infekci, kterou v současné době neumíme eliminovat. HIV napadá především buňky imunitního systému, obzvláště T-lymfocyty (34). V praxi to znamená, že se pro lidský organismus stávají nebezpečnými i mikroby, které jsou pro zdravého člověka neškodné. Tyto infekce nazýváme oportunní infekce a v případě neléčení mohou způsobit i smrt (13). Dále bylo zjištěno, že se HIV vyskytuje ve dvou typech označovaných jako HIV-1 a HIV-2, které se značně liší, ale i přesto panují spekulace, jestli se jedná opravdu o dva různé typy nebo pouze o mutace jednoho typu. V epidemiologii je důležitější forma označovaná jako HIV-1 (34). Oba typy se liší povrchovou strukturou, patogenitou, výskytem, klinickým obrazem a některými epidemiologickými charakteristikami. HIV-1 má vyšší patogenitu a snadno podléhá

11

mutacím. HIV-2 je pravděpodobně blízkým příbuzným viru africké opice (2). Předpokládá se, že tento vir byl přenesen z opice na člověka a ten se stal novým hostitelem (14). Oba tyto viry mohou u člověka vyvolat onemocnění AIDS, avšak u typu HIV-2 je přenos obtížnější a onemocnění se objeví za delší dobu a méně často (3).

1.3 Historie Historii AIDS lze rozdělit do tří období. První období začíná na počátku sedmdesátých let minulého století v USA. Lze jej nazvat jako období klidu, protože onemocnění zůstávalo nepoznáno a proto nemohlo být zabráněno jeho šíření. Nejvíce se šířilo v Africe, USA a karibských oblastech. K popsání tohoto onemocnění vedly zprávy o hromadném výskytu zánětů plic, které vyvolával mikroorganismus jménem Pneumocystis carinii. Lékaři se s touto nemocí doposud setkávali pouze u novorozenců (35). Začalo se také objevovat vzácné nádorové kožní onemocnění Kaposiho sarkom. Tato onemocnění měla jeden společný jmenovatel, a to muže mající sex s muži a narkomany. Brzy bylo prokázáno, že tyto nemoci jsou pouhými komplikacemi nového, dosud neznámého onemocnění, které v roce 1981 obdrželo název Acquired Imunodeficiency Syndrome neboli Syndrom získaného selhání imunity. Stoupající počet nakažených, místní i časové souvislosti a epidemiologické údaje svědčily o infekční etiologii tohoto onemocnění (36). Druhé období spadá mezi roky 1983 a 1985. Bylo zjištěno, že původcem AIDS je velmi nakažlivý virus. Proto se toto období nazývá období objevů. S průlomovým zjištěním přišly dva výzkumné týmy (3). Jeden francouzský, který izoloval z tkáně lymfatických uzlin homosexuálního muže nový vir, který nazvali lymfadenopatickým virem – LAV a druhý americký, který izoloval podobný virus z krve mužů, kterému dali název lidský T-lymfotropní virus typu 3. Později byl název sjednocen na virus lidské imunitní nedostatečnosti – HIV-1. Po zjištění těchto faktů začala věnovat problému AIDS velkou pozornost Světová zdravotnická organizace (WHO - World Health Organization) a k tomuto kroku vyzvala i širokou laickou společnost (2). WHO se ujala

12

koordinace epidemiologických programů, virologické diagnostiky a zajištění možností prevence a léčby tohoto onemocnění. Rok 1984 se do dějin zapsal první komerční výrobou diagnostických testů pro zjišťování původce HIV/AIDS (36). Třetí

období

začínající

rokem

1985

je

charakteristické

mobilizací

vědeckotechnických prostředků a zdravotnických služeb v boji proti AIDS. Velkým objevem byla izolace dalšího retroviru od pacientů ze Západní Afriky (2). Bylo zjištěno, že má podobné spektrum příznaků jako HIV-1, proto byl pojmenován HIV-2. Dále bylo zjištěno, že přenos této nemoci je možný třemi způsoby – pohlavním stykem, krevní cestou a přenosem z matky na dítě. Pro objasnění nákazy byly vyvinuty první diagnostické testy a později testy pro průkaz antigenu. Důležitou roli v boji proti šíření HIV/AIDS bylo zahájení mezinárodně organizovaných preventivních programů (35, 36).

1.4 Klinický obraz a průběh Typický průběh nemoci má dvě období. V prvním období po uplynutí krátké doby po expozici (asi 3 až 8 týdnů) nastupují tzv. primoinfekce - akutní HIV infekce. Začínají se objevovat první příznaky, které probíhají pod obrazem chřipkového onemocnění nebo mononukleózy. Jsou to například únava, horečka, zduřelé lymfatické uzliny, nechuť k jídlu, někdy průjmy, záněty dýchacích cest, bolesti v rukou, nohách a jiných částech těla. Tyto příznaky spontánně odchází (7). Druhé období nazýváme obdobím latence, které může trvat měsíce i roky (6 měsíců až 10,5 roku), kdy se neprojevují

žádné

zřetelné

potíže.

Toto

období

řadíme

do

klinické

kategorie A-asymptomatické stadium (3). A-asymptomatické stadium: V této fázi dochází k postupným změnám v imunitním systému, kdy virus HIV ničí bílé krvinky, přesněji jejich druh lymfocyty T4 (3). Prvním příznakem, který signalizuje sníženou výkonnost imunitního systému, je pokles počtu CD4 lymfocytů pod 500 na mililitr krve (34). Mohou se opět objevovat nespecifické příznaky různých onemocnění, proto je diagnostika obtížná a mnohdy je AIDS odhaleno až za několik let. Pokud není zahájena antiretrovirózní léčba

13

onemocnění odezní a přechází do klinické kategorie B-symptomatické stadium HIV infekce (7). Tabulka č. 1: Klasifikace klinického průběhu HIV infekce v asymptomatickém stadiu Klinická kategorie A - asymptomatické stadium

Diagnóza  akutní HIV infekce  asymptomatická HIV infekce  perzistující generalizovaná lymfadenopatie (PGL)

Zdroj: ČERNÝ, R., MACHALA, L. Neurologické komplikace HIV/AIDS., 2007 (7)

B-symptomatické stadium: Pro tuto fázi jsou typické malé oportunní infekce. Tyto infekce způsobují mikroorganismy, jež jsou přirozenou součástí našeho prostředí, a zdravý imunitní systém se jim dokáže bránit (35). Je-li imunita oslabena, vyvolávají tyto v normálním případě neškodné organismy vážné infekce. Nejčastěji bývají postiženy plíce, trávicí soustava, mozek a kůže. Nejvýznamnější oportunní infekcí jsou herpetické onemocnění, recidivující orofaryngeální kandidózy a vulvovaginitidy, leukoplakie jazyka, neuropatie (7). Častou jsou přítomny i celkové příznaky jako horečka, únava, průjem a hubnutí. V průběhu symptomatického stádia musíme počítat s nástupem klinické kategorie C-stadium AIDS onemocnění (2).

14

Tabulka č. 2: Klasifikace klinického průběhu HIV infekce v symptomatickém stadiu Klinická kategorie B - symptomatické stadium

Diagnóza  orofaryngeální kandidóza  kandidová vulvovaginitida (recidivující)  orální leukoplakie  bacilární angiomatóza  lymfoidní intersticiální pneumonie  herpes zoster (recidivující nebo na více dermatomech  horečka nebo průjem trvající déle než jeden měsíc  trombocytopenická purpura  listerióza (meningitida)  cervikální dysplazie nebo karcinom in situ  recidivující adnexitidy  periferní neuropatie

Zdroj: ČERNÝ, R., MACHALA, L. Neurologické komplikace HIV/AIDS., 2007 (7)

C-stadium AIDS onemocnění: V tomto případě jsou charakteristické velké oportunní infekce a nádory. Některé infekce se díky správné profylaxi vyskytují méně, ale na jejich místo nastupují jiné, často virového původu – např. infekce vyvolané Mycobacterium tuberculosis. Nejčastějším nádorovým onemocněním, které provází nákazu HIV/AIDS, je již výše zmíněný Kaposiho sarkom (35). Jedná se o kožní skvrny nebo uzly hnědě či fialově zbarvené. Tyto léze postihují téměř všechny vnitřní orgány,

15

nejen kůži. Obvykle v této fázi dochází k těžkému propadu CD4 lymfocytů a tím i k jednoznačné

indikaci

antiretrovirové

terapie.

Tolerance

terapie

a šance

na rekonstituci imunitních funkcí je nižší než při zahájení ve stadiu B a tím se snižuje i šance na léčebný úspěch. Pokud se nedaří zlepšit nebo alespoň udržet stav imunity, je nutné zahájit chemoprofylaxi oportunních infekcí (2,3). Tabulka č. 3: Klasifikace klinického průběhu HIV infekce ve stadiu AIDS onemocnění Klinická kategorie Diagnóza  mozková toxoplasmóza C - stádium AIDS onemocnění  pneumocystová pneumonie  ezofageální (plicní) kandidóza  generalizovaná CMV infekce a retinitida  generalizovaná (mukokutánní) infekce herpes simplex  recidivující pneumonie (více než 2x za rok)  recidivující salmonelové sepse  TBC (i mimoplicní)  diseminovaná infekce oportunními Mykobakterii  extrapulmonální kryptokokóza (meningitida)  chronická kryptosporidióza  diseminovaná histoplazmóza  diseminovaná koncidioidomykóza  chronická isosporóza

16

 Kaposiho sarkom  maligní lymfom či primární lymfom  invazivní cervikální karcinom  progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML)  HIV encefalopatie (AIDS demence)  wasting syndrom (slim disease) Zdroj: ČERNÝ, R., MACHALA, L. Neurologické komplikace HIV/AIDS., 2007(7)

1.5 Diagnostika Jak již bylo uvedeno, příznaky tohoto onemocnění jsou společné mnoha běžným nakažlivým i nenakažlivým onemocněním člověka. HIV pozitivita může být odhalena v každém stádiu nemoci. Proto je důležitá anamnéza pacienta, především údaje o způsobu života, zdali nemocný nepatří do některé z tzv. rizikových skupin – narkomani, prostituce, promiskuita, homosexuální a nechráněný pohlavní styk. Nejčastěji se protilátky HIV zjišťují z krve, ale lze použít i jiné tělesné tekutiny, např. sliny (14). Před odběrem krve na vyšetření je důležitý informovaný souhlas pacienta. Včasná diagnóza usnadňuje rozhodnutí o další léčbě. Mezi nejpoužívanější metody patří průkaz specifických protilátek, přímý průkaz viru, průkaz virového genomu (34). Průkaz viru a virového genomu patří mezi specializované vyšetření, které se provádí pouze v indikovaných případech. HIV/AIDS je možné spolehlivě identifikovat pouze na základě laboratorních vyšetření. Pokud zdravotnické zařízení zjistí pozitivitu testu, zašle vzorek do Národní referenční laboratoře pro AIDS ve Státním zdravotním ústavu v Praze (NRL AIDS), která vždy musí pozitivitu testu potvrdit (38). Až na základě tohoto potvrzení je vyšetřovaná osoba chápána jako HIV pozitivní. Pokud NRL AIDS potvrdí pozitivitu testu, nahlásí tuto skutečnost laboratoři, která prováděla test, lékaři, který vyšetření doporučil, AIDS centru v místě odběru, AIDS centru ve fakultní nemocnici na Bulovce a místně příslušnému nebo územnímu

17

pracovišti epidemiologického oddělení KHS (krajské hygienické stanice). Dalším postupem je pověření pracovníka epidemiologického oddělení epidemiologickým šetřením (26). Je na rozhodnutí HIV pozitivní klienta, zda sám informuje o této skutečnosti

osoby,

které

mohli

být

nakaženy

nebo

tak

provede

lékař

z epidemiologického oddělení KHS či AIDS centra. Lékař může tuto informaci sdělit bez uvedení jména HIV pozitivního klienta (14). 1.5.1 Průkaz specifických protilátek Průkaz specifických protilátek je považován za rutinní screeningovou metodu, jejímž účelem je prokázání protilátek proti viru HIV v krvi infikovaného člověka (14). Protilátky se začínají objevovat přibližně jeden měsíc po nakažení, obvykle však mezi 6 – 8 týdnem, maximálně do 12 týdnů (2). Pro získání platného výsledku je nutné vyšetření opakovat za 2 – 3 měsíce. Za základní diagnostický test je považováno provedení screeningového testu ELISA (Enzyme-Linked-Immunosorbent-Assay). Tato metoda je vysoce specifická a citlivá, ale má mnoho falešných pozitivních výsledků, např. za přítomnosti revmatoidních faktorů v třetím trimestru těhotenství. Z tohoto důvodu je nutné každý pozitivní výsledek v testu ELISA potvrdit specifičtějším testem, a to nejčastěji testem zvaným Western-blot (WB). Jeho principem je identifikace protilátky proti jednotlivým antigenům virového jádra a protilátky proti glykoproteinovým antigenům obalu viru (34). Za pozitivní výsledek se považuje zjištění protilátek, proti dvěma, resp. třem proteinovým antigenům, které jsou pro oba původce HIV stejné. Z tohoto důvodu se dnes právě tato metoda využívá v transfůzní službě. Tato vyšetřovací metoda byla v praxi zavedena jako první diagnostická metoda a i v současné době má stále velký význam v odhalování HIV pozitivních (22).

18

1.5.2 Přímý průkaz viru Tato metoda se opírá o průkaz přítomnosti virového antigenu p24 nebo nukleové kyseliny RNA v krvi. Tento způsob diagnostiky je nesnadný, zdlouhavý, náročný a obzvláště nebezpečný pro pracovníky laboratoří (34). Proto je tato metoda využívána pouze ve speciálních případech, kterými jsou diagnostika u dětí v prvním půlroce až roce života, diagnostika akutní infekce, testování dárců krve v inkubační době HIV infekce a k experimentálním účelům (sledování průběhu progrese a efektu léčby) (2, 14). 1.5.3 Průkaz virového genomu Jedná se o moderní metodu a do budoucna se počítá s jejím využitím jako jednoho z běžných diagnostických způsobů (14). V současné době se používá jen na vyhrazených pracovištích. Funguje na bázi zjištění přítomnosti HIV DNA proviru integrovaného do lidského genomu pomocí tzv. polymerázové řetězové reakce (PCR – Polymerase-Chain-Reaction). Jde o velmi citlivou metodu, a proto nemůžeme považovat osobu za HIV pozitivní, pokud jsou negativní všechny ostatní metody (34).

1.6 Přenos V současné době nemáme dostatek informací a prostředků, abychom šíření viru zabránili. Může trvat mnoho let, než se podaří vyvinout účinnou vakcínu. Do té doby nám zbývají jediné tři způsoby jako bránit viru v jeho šíření (1): 

zamezení nechráněnému sexuálnímu styku



zabránění přenosu z matky na dítě



zabránění přenosu krevní cestou

Zdravotnické instituce již přijaly preventivní opatření, jako jsou např. testování darované krve. Hlavní strategií v prevenci je změna chování lidí, bohužel zde se vyskytuje problém v zodpovědnosti každého jednotlivého jedince (36). Obzvláště se jedná o používání kondomu při sexuálním styku. Člověk infikovaný virem HIV je nakažený hned po proniknutí viru do krve a je nakažlivý po celý svůj zbytek života.

19

Virus HIV se vyskytuje v krvi, spermatu, vaginálním sekretu, mateřském mléce a plodové vodě (22). V zanedbatelném množství ho dále nalezneme v perikardu, pleurálním a peritoneálním výpotku, mozkomíšním moku, slzách a slinách, ale tyto sekrety se v šíření infekce neuplatňují. Pouze sliny se mohou stát nebezpečnými s příměsí krve např. po extrakci zubu (16). Virus je i přes svoji nebezpečnost citlivý k mnoha zevním vlivům. Ničí ho běžné fyzikální a chemické prostředky jako je teplota nad 60 °C, desinfekční prostředky i běžné mýdlo. Virus hyne rovněž po zaschnutí (6). 1.6.1 Nechráněný pohlavní styk Jedná se o nejčastější způsob přenosu. Při sexuálním styku se HIV přenáší z muže na muže, z muže na ženu, ale i naopak z ženy na muže. Jsou zaznamenány i přenosy z ženy na ženu. Není tedy pochyb o tom, že je bezpředmětné rozlišovat, zda se jedná o homosexuální nebo heterosexuální styk (1). V minulosti se HIV/AIDS označovalo jako nemoc homosexuálů kvůli přenosu análním stykem, který je nejsnadnější, protože se sperma dostává do přímého kontaktu s krví mikroskopickými trhlinkami v oblasti konečníku. Snadnější přenos je z muže na ženu. Tento jev se odůvodňuje vyšší koncentrací viru ve spermatu muže a větší plochou sliznice, na kterou působí (6). Bez rizika není ani orální sex a dráždění pohlavních orgánů partnera ústy. Velkou hrozbu také představuje kontakt s menstruační krví. Pravděpodobnost nakažení při nechráněném styku závisí na řadě faktorů – aktuální koncentraci viru, druhu pohlavního styku, oděrky a poranění v oblasti genitálu a případné další pohlavní choroby (22). Prozatím je nám nejvíce známou – ale ne stoprocentní – ochranou kondom. Naopak přerušovaný pohlavní styk a antikoncepce nepředstavuje ochranu žádnou. Poševní pesar snižuje riziko jen nepatrně. Chráněný pohlavní styk je důležitou částí prevence přenosu HIV/AIDS a záleží na individualitě každého člověka, jak se k tomuto problému postaví (2). 1.6.2 Přenos krevní cestou Jednou z největších hrozeb přenosu krevní cestou bylo dárcovství krve a její následné podávání nemocným ve zdravotnických zařízeních. Tomuto je v České

20

republice od roku 1987 zamezeno testováním darované krve (2). Přenos drobnými oděrkami od infikovaného člověka je nepravděpodobný, protože je nutné, aby se do těla dostala potřebná dávka viru – tzv. infekční dávka. Zavedení důsledných zásad desinfekce a sterilizace by mělo zamezit přenosu infekce v tetovacích, piercingových a kosmetických studiích a dále při operačních zákrocích (35). Velkou rizikovou skupinu představují narkomani. Jedná se především o sdílení jehel, stříkaček a roztoků s HIV nakaženým jedincem. V současné době se jedná o nejčastější způsob přenosu. Je třeba věnovat pozornost i používání společných hygienických potřeb, zubních kartáčků a žiletek (2). 1.6.3 Přenos z matky na dítě Přenos z matky na dítě je posledním známým druhem přenosu viru. Dochází k němu v průběhu těhotenství, porodu a kojení. Jedná se o tzv. transplacentární přenos viru s pravděpodobností nakažení v rozmezí 20 – 30 %. Těhotné ženy se vždy testují na přítomnost viru HIV (22). Dle zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů lze provést test i bez souhlasu ženy, a to s ohledem na zájem nenarozeného dítěte (41). Pokud se potvrdí pozitivita a žena se rozhodne pro interrupci, je tato interrupce uznávána jako interrupce ze zdravotního důvodu. Avšak na druhou stranu je dnešní medicína schopna omezit riziko přenosu nasazením antiretrovirové léčby. Z důvodu možnosti nákazy při porodu lékaři volí porod císařským řezem. HIV pozitivním matkám se nedoporučuje kojit (1, 3). 1.6.4 Kdy se virus HIV nepřenáší? HIV se nepřenáší při běžném společenském styku jako je podání ruky, používání stejného telefonního sluchátka či pobyt ve stejné místnosti. Dále pak nebyl nikdy prokázán přenos polibkem. Sliny sice obsahují malé množství viru, ale zároveň v sobě mají látky, které ho ničí (35). Za zcela bezpečný však nemůžeme označit tzv. francouzský polibek, kdy mohou být v dutině ústní přítomna malá poranění, popřípadě afty. Naopak za nerizikovou je označována sexuální technika zvaná petting. Sem patří mazlení, objímání, dráždění pohlavních orgánů partnera rukou bez kontaktu

21

se spermatem a poševním sekretem. Koupání na veřejných místech a saunování je též nerizikové. Nemůžeme se nakazit ani bodnutím hmyzem. Hlavním důkazem tohoto faktu je, že vir HIV se nemnoží v zažívacím ústrojí hmyzu (2).

1.7 Testování Problematika testování protilátek HIV je upravena v mnoha legislativních předpisech. Jedním z nejdůležitějších je stanovisko Ministerstva zdravotnictví České republiky (MZ ČR), SZÚ – NRL AIDS a Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP (Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně), kde jsou uvedeny požadavky na subjekty provádějící testování HIV protilátek ve vzorku lidské krve a zásady odběru krve na vyšetření protilátek. Těmito zásadami jsou (29): -

každý odběr krve musí být vždy spojen s předtestovým i potestovým poradenstvím

-

odběr krve může provádět pouze odborně způsobilý pracovník. Pokud se jedná o odběr venózní krve, může být proveden pouze lékařem nebo jím pověřenou zdravotní sestrou, porodní asistentkou, zdravotním laborantem a zdravotnickým záchranářem dle příslušných ustanovení. Tento pracovník musí být řádně seznámen s problematikou AIDS a zajistit odběr krve s ohledem na nutný časový interval od rizikového momentu nákazy AIDS, aby se minimalizovalo nebezpečí falešně negativního výsledku vyšetření. V případě negativního výsledku je po zvážení konkrétní situace nutné u příslušného klienta zajistit opakovaný odběr.

-

v případě pozitivního výsledku vyšetření na virus HIV je vždy zařízení provádějící toto vyšetření povinno předat vzorek k potvrzení pozitivity do NRL pro AIDS. Fyzická osoba se považuje za HIV pozitivní až po potvrzení výsledku konfirmačním testem. Zde je vždy nezbytně nutné podat pacientovi potestové

22

poradenství. Po potvrzení pozitivity je příslušné zařízení povinno odeslat pacienta k dispenzarizaci do příslušného AIDS centra.

-

každé zdravotnické zařízení musí podat hlášení o provedeném počtu vyšetření na HIV do NRL pro AIDS za účelem sběru dat

-

vyšetření tzv. rychlým testem nelze provádět bez odborného poradenství. Pokud je výsledek negativní čí pozitivní, je nutné vždy posoudit konkrétní situaci jedince. V případě negativního výsledku je vhodné provést ještě klasický laboratorní test. U pozitivního výsledku rychlého testu je testovací subjekt povinen zajistit klasický odběr ke konfirmačnímu vyšetření v NRL AIDS (29). Rizika při provádění sebetestování na přítomnost HIV protilátek v krvi jsou

vysoká. Nejčastějším problémem je absence kvalitně provedeného poradenství. Velkou hrozbou v této problematice jsou možnosti falešně pozitivních výsledků, které mohou ohrozit jak testovanou osobu, tak i širokou veřejnost (15). 1.7.1 Legislativní předpisy týkající se problematiky AIDS Jak bylo již zmiňováno v předchozí kapitole, problematika týkající se AIDS (a tedy i testování protilátek HIV) je uvedena v mnoha legislativních předpisech. Klíčovým zákonem v této problematice je zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Obzvláště § 72 tohoto zákona, kterému musí vyhovovat každé zařízení provádějící testování HIV (41). Z této části předpisu je zřejmé, že je nutné povolení hlavního hygienika ČR a zároveň zdravotnický personál provádějící testování musí absolvovat povinné školení v NRL pro AIDS. Dále musí tato zařízení respektovat hygienicko – epidemiologické požadavky a daná pravidla k nakládání s odpady ve zdravotnictví uvedená v metodickém doporučení č. ZP36/2007. Tyto zásady musí být dodrženy i u tzv. rychlých testů. Dalšími významnými zákony jsou zákon č. 123/2000 Sb. o zdravotnických prostředcích, zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, zákon č. 95/2004 Sb. o podmínkách získání a uznání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti

23

k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na in vitro diagnostické zdravotnické prostředky, vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, vyhláška č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a v neposlední řadě i hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče (12, 29). 1.7.2 Předtestové a potestové poradenství Před- a potestové poradenství je velmi důležitou součástí testování. Umožňuje s klientem navázat bližší kontakt a vysvětlit mu rizika infekce. Ideální je, když celým procesem poradenství provází klienta stejný pracovník (23). Termín „předtestové poradenství” můžeme vysvětlit jako edukaci klienta před samotným odběrem vzorku a provedením testu. Hlavním tématem je klientova anamnéza, ve které je důležité zaměřit se na expozici viru v současnosti i minulosti. Další důležitou součástí je obeznámit klienta s infekcí a postupem při odběru vzorku. Pracovník provádějící poradenství by měl vycházet ze čtyř principů předtestového poradenství (9): 

respekt

k lidské

důstojnosti

a

akceptace

jedinečnosti

moralizování 

zjištění zda je vhodná doba pro testování



prohloubení motivace ke změně rizikového chování



poskytnutí dostatečného prostoru pro klientovy dotazy

Neopomenutelnou součástí je i příprava na oznámení výsledku. V potestovém poradenství je vymezeno několik cílů:  Sdělení výsledku a jeho objasnění  Poskytnutí informací o dalším postupu

24

klienta

bez

 Motivace klienta k dalšímu testu  Povzbuzení k méně rizikovému chování  Předání klienta do odbornější péče Pokud je testovaný klient negativní, je nutné zdůraznit, že negativita výsledku má zpětnou platnost dva až tři měsíce, a proto neznamená negativitu předchozích partnerů (40). 1.7.3 Druhy testů Přímé metody průkazu HIV infekce – Jak už název napovídá, jejich principem je přímý průkaz některé virové komponenty v krvi testovaného klienta. Mezi tyto metody patří detekce virové RNA, virová zátěž, přítomnost protivirové DNA v buňkách periferní krve a kultivace viru. Posledně jmenovaná metoda je velmi nákladná a používá se pouze pro výzkumné účely. Největší význam má stanovení přítomnosti antigenu p24 prováděné v séru (34). Nepřímé metody průkazu HIV infekce – Některé z těchto testů lze provádět ze slin a moči. Je nutné vzít v úvahu, že množství protilátek v těchto tekutinách je nižší než v séru a proto je bereme jako orientační (1). Tyto metody se obvykle rozdělují do dvou skupin. První skupina se rozlišuje jako základní neboli screeningová a řadí se do ní metoda ELISA a výše zmiňované rychlé a jednoduché testy. Druhou skupinou jsou metody ověřovací neboli konfirmační, do kterých patří Western blot, nepřímý imunofluorescenční test (IFA), stanovení sekrečního IgA a radioimunoprecipitace. Jedním velkým rizikem u testů, které prokazují přítomnost protilátek HIV, je falešná pozitivita testu. To znamená, že výsledek je pozitivní i přesto, že osoba není nakažena virem HIV. Na druhou stranu současně používaná metoda ELISA je velice specifická a falešně pozitivní výsledek se objevuje v 0,1 % případů. Jedním z rizik je také situace, kdy je výsledek naopak falešně negativní. Tato situace nastává, když je pacient nakažen virem HIV, ale ještě si organismus nevytvořil protilátky (34).

25

Testy bez použití plazmy nebo séra – K provedení těchto testů se převážně používají sliny nebo moč. Z důvodu nižší hladiny protilátek oproti séru či plazmě je nutné pozitivní výsledek ověřit v laboratoři (34). Rychlé testy – provedení testu trvá maximálně 30 minut a je komerčně vyráběn jako set. Používá se především tam, kde nejsou potřebné podmínky k provedení testu ELISA (14). Používání rychlých testů je možné pouze ve zdravotnických zařízeních. Nejsou určeny k běžnému testování. Pozitivní výsledek potvrzuje jasně viditelná tečka nebo proužek. Nevýhodou rychlých testů je, že nemusí zachytit čerstvou infekci ani po uplynutí třech měsíců (34). HIV test INSTI – HIV test INSTI HIV-1 / HIV-2 antibody test je rychlým imunotestem na jedno použití pro zjištění protilátek viru HIV typu HIV-1 a HIV-2 z plné krve odebírané z kapilární krve, séra nebo plazmy. Tento výrobek na Český trh uvedla kanadská firma BioLytical Laboratoriem, Inc. v roce 2010. Výsledek je znám za 60 sekund. Cena testu se pohybuje v rozmezí 400 – 500,- Kč. Udává se, že ověřená přesnost tohoto testu je 99,9 %. Výsledek testu je uveden pomocí teček – jedna tečka znamená, že test je negativní, dvě tečky označují pozitivitu. Tento test je podle doložené dokumentace určen výhradně k použití odborným zdravotnickým pracovníkem. Z toho vyplývá, že test není určen pro sebetestování. Stanovení diagnózy může být provedeno výhradně kvalifikovaným lékařem (4, 15). Obrázek č. 1: Test INSTI

Zdroj: www.aidstest.cz

26

Všechny testy na HIV, které se používají v České republice, musí být registrovány Ministerstvem zdravotnictví České republiky a posouzeny NRL pro AIDS (30). V současné době mají nízkoprahová zařízení dvě možnosti testování na HIV. První možností je spolupráce s laboratoří, kdy kvalifikovaný zdravotnický personál odebere krev a následně ji předá laboratoři, která vzorek vyšetří a do týdne oznámí výsledek. Toto vyšetření je hrazeno pojišťovnou, ale není anonymní (9). Druhou možností je testování ze séra přímo na pracovišti, kdy je klientovi odebrána plná krev, která se odstředí v minicentrifuze a následně je odstředěné sérum použito na rychlý destičkový test. Výhodou je okamžité sdělení výsledku a zachování anonymity klienta. V současné době je tento způsob nahrazován užitím rychlých testů prováděných z kapilární krve (1).

1.8 Terapie Hledání léčby proti viru HIV nastalo ihned po jeho objevení. V začátcích se léčba omezovala pouze na oportunní infekce a přidružené nemoci, nikoliv na léčbu samotného viru HIV. Terapie je úspěšnější, když je zahájena hned po přenosu viru, zároveň přispívá ke zlepšení a prodloužení života (34). Započatá léčba je doživotní, mění se pouze kombinace jednotlivých léků (2). Nemocní AIDS jsou léčeni a dispenzarizováni v AIDS centrech. Hlášení nemoci je povinné, avšak na pacienta nejsou

uvržena

žádná

karanténní

opatření

ani

jiná

omezení.

Pouze

z protiepidemiologického hlediska jsou stanoveny povinnosti nakaženého virem HIV v zákoně č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví (41). Při léčbě je nutno také dbát na správnou výživu a životosprávu, podávat dostatečné množství tekutin, vitamínů, minerálů a hlavně se nesmí zapomenout na péči o duševní aktivitu (14). V současnosti je používána vysoce účinná antiretrovirová terapie zvanou HAART (Highly Active AntiRetroviral Therapy) nebo nověji cART (combination AntiRetroviral Therapy). Jejím principem je současné podávání tří přípravků ze dvou různých skupin – obvykle jde o dva nukleosidové inhibitory rezervní transkriptázy

27

a jeden proteázový inhibitor. V současné době je tato léčba nejefektivnějším způsobem potlačení virové replikace. V roce 1985 byl vyvinut první účinný lék zvaný ZIDOVUDIN, též je označován jako azidothymidin (AZT), který byl za dva roky s velkým úspěchem uveden do klinické praxe a používá se i dnes (34). Byl prvním zástupcem skupiny inhibitorů reverzní transkriptázy. Účinek léku se projevuje zlepšením celkového stavu, vymizením některých příznaků, vzestupem tělesné hmotnosti, odstraněním oportunních infekcí a prodloužením života. Má však i svá úskalí, mezi které patří vysoká toxicita antiretrovirotik, nesnášenlivost podávaných léků, porucha krvetvorby, postižení jater a ledvin (7). Velký problém představuje rezistence HIV, jejíž vznik je podmíněn tzv. nízkou adherencí pacientů k léčbě, jednoduše řečeno nesprávným užíváním léků. ART (AntiRetrovirová terapie) se zahajuje u každého HIV nakaženého bez ohledu na klinické příznaky, ale existují také určité specifické okolnosti při kterých je indikována – primární infekce HIV, gravidita HIV pozitivní ženy, novorozenec HIV pozitivní matky, expozice HIV infikovaného biologického materiálu. V současnosti je k dispozici 21 léčebných přípravků. V léčbě HIV se používá jedenáct antiretrovirotik, která se rozdělují podle mechanismu účinku a chemické struktury do tří skupin (34): 1) nukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy 2) nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy 3) inhibitory proteinázy Poslední třetí skupina se stala v devadesátých letech zakladatelem zcela nové lékové skupiny. Enzym proteináza zajišťuje bezchybné sestavení nové kompletní a funkční virové částice z materiálu, který vyprodukuje napadená lidská buňka. Inhibitory proteinázy tomuto sestavení zabraňují. Tímto nastala nová éra v léčbě, která podstatně prodloužila nakaženým HIV dobu života. Důležitá je také léčba a profylaxe oportunních infekcí, které jsou vázány na poruchy imunitních funkcí. Nejčastěji se setkáváme s oportunními infekcemi trávicího traktu, plic a centrální nervové soustavy. Pokud nastane pokles buněčné

28

imunity, zahajuje se léčba podáváním chemoterapeutik, aby nedošlo ke vzniku infekce. Primární profylaxe je především zaměřena na pneumocystovou pneumonii, mykotické infekce, bakteriální infekce, toxoplazózovou encefalitidu, deseminovou mykobakteriózu a závažné cytomegalovirové komplikace (7). Definitivním léčebným řešením by bylo vyvinutí vakcíny. Aktuální stav v oblasti výzkumu je dlouhotrvající a zatím neúspěšná snaha. Mnoho světových laboratoří, které se tímto výzkumem zabývají, nedávají naději, že bude v brzké době objevena. Prozatím tedy zůstává ART jediným možným způsobem léčby (1).

1.9 Prevence Prevence je nejdůležitější částí boje proti HIV/AIDS. Jde o onemocnění, které jde teoreticky zastavit, protože se týká chování lidí, především sexuálního života, ale v praktickém životě se setkáváme s tím, že žádná restriktivní opatření nejsou v této oblasti účinná (2). Stará strategie podle CDC (Centers for Disease Control): A – abstinence B – být věrný C – chraň se kondomem D – ochrana kondomem zejména v některých afrických zemích Nová strategie podle N. Ramjee z roku 2006: A – abstinence B – být si vzájemně věrní C – kondom nebo femidom (dámský kondom) a mužská obřízka D – diafragma neboli poševní pesar (dnes patří již do historie) nebo dental-dam (dentální rouška) E – exposure prophylaxis = expoziční profylaxe

29

G – genital tract infections = léčba pohlavních nemocí H – HSV 2 suppresion herpes simplex 2 = HSV2 a HIV si navzájem potencují přenos I - ,,imunity induces by vaccine” = imunita postvakcinační, která je ještě budoucností Nejčastějším způsobem přenosu tohoto viru je pohlavní styk, proto je jedním z nejdůležitějších preventivních opatření informovanost ohledně HIV/AIDS a jeho šíření sexuální cestou (25). To je úkolem zdravotní výchovy široké veřejnosti zaměřené na tuto problematiku. Jeden z největších rizikových faktorů je promiskuita bez dodržování tzv. safe sexu – bezpečného sexu. Prezervativ je považován za nejlepší ochranu proti přenosu HIV/AIDS. V dnešní době se také vyrábí ženské prezervativy např. femidom. Novinkou je též dental-dam neboli dentální rouška, která by měla bránit přenosu HIV při orálním sexu. Důležitou součástí prevence přenosu sexuální cestou je věrnost. Některá literatura také uvádí, že relativně ochranným faktorem může být provedení obřízky v novorozeneckém věku (2). U intravenózních uživatelů drog představuje rizikový faktor používání stejných jehel a stříkaček. V této oblasti představuje prevenci jejich častá výměna a používání jen jedním člověkem. Byly popsány i případy přenosu HIV při používání stejného roztoku drogy. Příčinou bylo odstříknutí zbytku drogy zpět do společného roztoku i s přítomností krve aspirované do stříkačky. V dnešní době je realizován princip výměny jehel a stříkaček stylem vždy jedna použitá za jednu čistou tzv. Harm-reduction (10). Co se týče těhotenství ženy nakažené HIV/AIDS, měla by se vždy před početím poradit s lékařem. Riziko nákazy dítěte je vysoké. Sekundární prevence spočívá v tom, že by se žena s infekcí měla těhotenství a porodu vyhnout. Opatření jsou následná – zdarma dostupná vyšetření pro těhotné, dostatečná informovanost a umožnění interrupce. V současné době jsou všechny gravidní ženy testovány na HIV/AIDS (41).

30

Je třeba zdůraznit, že u většiny žen s HIV dochází po porodu ke zhoršení klinického stavu (19). Člověk infikovaný HIV se nikdy nesmí stát dárcem krve, orgánů, spermatu a mateřského mléka. Přenosu zabraňuje testování všeho darovaného na přítomnost viru. Prevence ve zdravotnictví by měla obsahovat pečlivé dodržování postupů a řádnou a bezpečnou desinfekci a sterilizaci. V běžném životě bychom se měli vyvarovat přímému kontaktu s cizí krví, močí a jinými tělními tekutinami (14, 34). Do popsané problematiky patří i otázka cestování, obzvláště pak do rozvojových zemí. Největším problémem je zde zdravotní úroveň. Není zde zajištěno používání jednorázových jehel, stříkaček, testování krevních konzerv a sterilita nástrojů. Proto by měl mít každý člověk cestující do těchto oblastí vždy s sebou jednorázové stříkačky a jehly. Důležitá je i profylaxe malárie (1, 14). Nezastupitelnou úlohu v šíření primární prevence mají média. Bezplatné poradenství poskytují poradny pro AIDS a je možné se také obrátit na bezplatnou telefonní linku – národní linku prevence AIDS (2). Co se týče legislativního rámce prevence HIV/AIDS, vychází všechny aktivity v tomto směru z nařízení vlády České republiky č. 47/1990, kterým byl schválen Národní program prevence AIDS v České republice, jenž je vždy zpracován pro nadcházející pětileté období. Pro období let 2008 – 2012 má dva hlavní cíle, a to zabránit vzniku a dalšímu šíření HIV infekce a omezit jeho dopad na jednotlivce i společnost. Za represivní opatření se považuje hlášení a izolace nemocného ve zdravotnickém zařízení (12, 30).

31

2

Cíle práce a výzkumné otázky

2.1 Cíle práce  Monitorovat aktuální nabídku služeb v oblasti prevence HIV/AIDS na území České republiky  Monitorovat možnosti anonymního testování HIV/AIDS v ČR  Monitorovat možnosti anonymního poradenství HIV/AIDS v ČR  Analyzovat trendy výskytu HIV/AIDS v ČR

2.2 Výzkumné otázky Výzkumná otázka č. 1  Jaká je incidence a prevalence HIV/AIDS v České republice k 31.12. 2011? Výzkumná otázka č. 2  Jaká je nabídka služeb sekundární prevence u onemocnění HIV/AIDS v ČR v roce 2011? Výzkumná otázka č. 3  Jaké prostředky směřují do národního programu prevence HIV/AIDS pro rok 2011?

32

3

Metodika Výzkumná část mé bakalářské práce byla realizovaná na datech shromažďovaných

od ledna do prosince roku 2011 formou kvalitativního výzkumu.

3.1 Metodika výzkumu Pro zpracování dat jsem zvolila kvalitativní formu výzkumu pomocí technické sekundární analýzy dat a obsahové analýzy. Sekundární analýzou – tzv. reanalýzou – jsem zpracovala již sesbíraná data od Národní referenční laboratoře pro AIDS uvedená v měsíčních hlášeních o výskytu a šíření HIV/AIDS v České republice, která jsem použila k jinému výzkumnému záměru. Obsahovou analýzu jsem využila při rozboru důležitých dokumentů týkajících se mé bakalářské práce.

3.2 Zpracování dat Data jsem zpracovala pomocí programů Microsoft Excel a Microsoft Word. K publikaci jsem použila formu grafů a tabulek.

3.3 Cílová skupina Výzkum mé práce je zaměřen na obyvatele České republiky.

33

4

Výsledky

4.1 Aktuální nabídka služeb v oblasti prevence HIV/AIDS na území ČR Prevence je nejdůležitějším prvkem v boji proti HIV/AIDS a proto byl v roce 2008 naší vládou schválen strategický dokument pro boj s touto nemocí uvedený v nařízení vlády ČR č. 130/2008 – Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice pro období let 2008 – 2012. Jeho hlavním strategickým cílem je zabránění vzniku a dalšímu šíření HIV infekce a omezení dopadů HIV infekce na jednotlivce a společnost, přičemž se uplatňují následující aktivity (30):  Zajištění péče a sociální pomoci pro HIV pozitivní osoby a jejich rodiny.  Podporování celospolečenských akcí a aktivit, směřující ke snížení sociálních a ekonomických dopadů epidemie HIV/AIDS na společnost.  Podpora víceletých projektů, zejména primární prevence HIV/AIDS.  Prevence přenosu HIV infekce včasnou diagnostikou. Mladí lidé a dospívající tvoří velkou skupinu, které byla v prevenci HIV/AIDS věnována velká pozornost. Cílem preventivních aktivit je dosáhnout zvýšení znalostí o důležitosti bezpečného sexu, o změnách v sexuálním chování (např. promiskuita) a dalších pohlavně přenosných chorobách (3). V současné době probíhá neustálé vzdělávání pedagogů v této problematice. Velice úspěšný je interaktivní program „Hrou proti AIDS“. Účelem programu je dát žákům základní znalost o možnostech přenosu viru HIV, přemýšlet o možných rizikových situacích a ujasnit si vlastní postoj k problému. Projekt je rozdělen na pět stanovišť, které se svým názvem přibližují úkolům, jež zde žáci musí plnit. Před zahájením hry se účastníci rozdělí do pěti skupin a dostanou hrací kartu, na kterou jsou jim zapisovány body za aktivitu na jednotlivých stanovištích. Po skončení hry se vyhlašuje bodové pořadí týmů. První stanoviště nese název Cesty přenosu HIV – zde účastnící hry pomocí obrázků na hracím plánu označují rizikovost přenosu HIV. Láska, sexualita a ochrana před HIV – druhé stanoviště, kde hráči odpovídají na otázky a plní úkoly, které jim určuje hod kostkou. Zábrana

34

nechtěného těhotenství, pohlavně přenosných infekcí a HIV – zde se hráči dozvídají něco o antikoncepčních metodách a pohlavních chorobách. Sexualita řečí těla – v této části hry jde o vyjádření pocitů a situací týkajících se lásky, sexu a partnerství pomocí pantomimy. Život s HIV – na tomto stanovišti si hráči vymyslí fiktivní postavu, která je HIV pozitivní a začnou se seznamovat s jejími psychosociálními, právními, medicínskými problémy a jejich konkrétními dopady na její život. Silná stránka tohoto projektu spočívá ve formě výuky, neboť jeho smyslem je dát mládeži informace jiným způsobem než pomocí přednášek. Jiné formy prevence mezi mladými lidmi jsou zajišťovány pomocí tištěných preventivních materiálů, bezplatným půjčováním videomateriálů, které se týkají problematiky HIV/AIDS a dalších pohlavně přenosných nemocí, a pořádáním besed na toto téma (30). Další skupinou je široká veřejnost. Preventivní aktivity zaměřené tímto směrem jsou velice podobné aktivitám pro mladé a dospívající lidi. Též sem patří tištěné preventivní materiály, půjčování videomateriálů, besedy a různé mediální výstupy. Avšak za důležitou formu prevence spatřuji Národní telefonní linku AIDS pomoci (800 144 444), která funguje v nepřetržitém provozu již od roku 1995 (2). Linka je bezplatná po celé České republice. Za zmínění stojí rovněž internetové stránky Národního programu boje proti AIDS (www.aids-hiv.cz), kde je uvedeno mnoho informací týkajících se této problematiky (30). Nemohu opomenout rutinní testování gravidních žen na HIV, které je v České republice ze zákona povinné (41). Včasná diagnostika HIV infekce u gravidní ženy je důvodem k nasazení antiretrovirové léčby, jejímž cílem je zabránit přenosu infekce z matky na dítě, a proto má nepochybně toto rutinní testování svoje místo v prevenci HIV (34). V rámci prevence HIV/AIDS jsou rovněž zřízena stanoviště prezentující tuto problematiku na Dnech zdraví. V roce 2011 byl pořádán již třetí ročník akce SestraFest, která má laické veřejnosti přiblížit práci sester a dalších pomahačských profesí v oblasti zdravotnictví (5). Jako v každém roce byl významný v boji a prevenci proti HIV/AIDS první prosincový den, který je již mnoho let světovým dnem boje proti AIDS. V roce 2011 nesl heslo „Getting Zero“, což přeneseně znamená „dostat se na nulu v počtu nových případů onemocnění a úmrtí

35

na AIDS díky dostupné a kvalitní léčbě“. Jako tradičně bylo pořádáno mnoho akcí charitativních nebo preventivních, převážně Občanským sdružením Česká společnost AIDS pomoc. Mezi největší události patřila Preventivní akce na Václavském náměstí, která měla za úkol poukázat na stále hrozící nebezpečí HIV infekce a onemocnění AIDS pro lidstvo (5, 23). Dále se v Praze a Ostravě rozjela tzv. Preventivní tramvaj, která zdarma vozila obyvatele Prahy a Ostravy a při této příležitosti jim byli nabízeny informační materiály. Do osvěty v prevenci HIV/AIDS se zapojila i televize Barrandov, která odvysílala studentský film NADĚJE zachycující poslední hodiny sportovce infikovaného virem HIV. Mezi charitativní akce patřil koncert Stužka a my, Art for Life a Průvod naděje (5). Česká republika vykazuje nejvyšších míru preventivních aktivit zaměřenou na nejzranitelnější cílové skupiny: muži mající sex s muži, injekční uživatelé drog a jejich partneři, poskytovatelé placených sexuálních služeb, osoby pracující v sexuálním průmyslu, pacienti s pohlavně přenosnými nemocemi, osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody (30). V cílové skupině injekčních uživatelů drog se považuje za nejlepší prevenci tzv. Harm-reduction (HR), což v českém překladu označuje přístupy, snižování či minimalizaci poškození drogami u uživatelů drog, kteří v dohledné době neuvažují o abstinenci. Mezi nejznámější postupy HR patří výměna použitého injekčního materiálu za sterilní, distribuce kondomů, substituční léčba, poradenství a edukaci pomocí tištěných materiálů a aplikační místnosti tzv. šlehárny, kde se poskytují rady jak drogu bezpečně aplikovat, jak správně dezinfikovat a proč je nutné měnit si náčiní za sterilní (10). Harm-reduction se provádí přímo v terénu nebo v nízkoprahových kontaktních centrech. Cílem HR je minimalizovat, omezit či zmírnit riziko infekčních nemocí, předávkování, sociálního neúspěchu a ztráty lidské důstojnosti. Velký důraz se klade na edukaci týkající se bezpečného sexu (24). Ve skupině osob pracujících v sexuálním průmyslu a mužů mající sex s muži byly prováděny preventivní aktivity prostřednictvím projektů z dotačního programu Ministerstva zdravotnictví (30). Velký význam zde má organizace Rozkoš bez rizika, která se zaměřuje především na ženy pracující v sexuálním průmyslu. Jejím cílem je stabilizace a snížení výskytu HIV a pohlavně přenosných infekcí, zlepšení postavení

36

sexuálních pracovnic ve společnosti, na jejich pracovištích a v jejich osobních vztazích. Organizace působí ve dvanácti krajích a má tři stálá střediska v Praze, Českých Budějovicích a Brně. Svým klientům poskytuje zdravotní, sociální a terapeutické služby (28). Stále nedostatečné jsou preventivní aktivity v cílové skupině migrantů, cizinců a u lidí bez domova. Velká pozornost by se měla věnovat cizincům přicházejícím ze zemí s vysokým výskytem HIV/AIDS jako je Východní Evropa, subsaharská Afrika a Vietnam. V souvislosti s touto oblastí se setkáváme s dalším problémem, kterým je chybějící zdravotní pojištění (1, 30). Do aktivních preventivních programů jsou zapojeny státní instituce, veřejnost, nevládní

organizace,

podnikatelé

a

osoby

žijící

s HIV/AIDS.

K základním

a nejdůležitějším preventivním úkolům patří všeobecná dostupnost HIV testování a poradenství pro všechny skupiny obyvatelstva po celém území České republiky (30).

4.2 Testovací místa HIV/AIDS v České republice Testování na HIV/AIDS je významným ukazatelem zodpovědného chování občanů naší republiky. Ve zdravotnických zařízeních je hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění, proto je poskytováno bezplatně, ale nelze jej provést anonymně (30). Anonymní a bezplatné testování poskytují především neziskové organizace (např. Česká společnost AIDS pomoc, Rozkoš bez rizika) v rámci terénních programů a nízkoprahových center a dále některá zařízení ochrany veřejného zdraví (zdravotní ústavy, krajské hygienické stanice) (5, 23). Nízkoprahová zařízení mají nejblíže k tzv. vybraným populačním skupinám, které jsou nejvíce ohroženy virem HIV (muži mající sex s muži, injekční uživatelé drog, pracovníci v sexuálním průmyslu) (32). Největším odběrovým místem v České republice je ambulance v Domě světla, jejíž provoz zaštiťuje Národní referenční laboratoř pro AIDS ve Státním zdravotním ústavu Praha (30). Svou roli mají i specializovaná AIDS centra, která se kromě léčby HIV pozitivních a AIDS nemocných zabývají testováním na přítomnost HIV viru, provádí poradenství, probíhají v nich preventivní programy a spolupracují s odbornými

37

pracovníky a lékaři. Bohužel trendem dnešní doby je tato zařízení rušit, proto ne všechny kraje mají to štěstí mít vlastní AIDS centrum (37). 4.2.1 Kraj Vysočina V tomto kraji není AIDS centrum. Klienti se musí obrátit na zařízení v jiném kraji. Nejblíže jsou AIDS centra v Brně a Hradci Králové. Tabulka č. 4: Testovací místa v kraji Vysočina Název ZÚ Jihlava

K-centrum NOE K-centrum Spektrum K-centrum U Větrníku

Cena (Kč) Pozn. 500,- Neanonymně

Adresa Vrchlického 57, Jihlava

500,- Anonymně 0,- Anonymně

Hybešova 10, Třebíč Žižkova 16, Žďár nad Sázavou U Větrníku 17, Jihlava


Zdroj: www.aids-hiv.cz (2), www.004.cz (23), www.nakluky.cz (37), www.hiv.cz (14)

4.2.2 Karlovarský kraj V tomto kraji není AIDS centrum. Klienti se musí obrátit na zařízení v jiném kraji. Nejbližší centra jsou v Praze, Plzni a Ústí nad Labem. Tabulka č. 14: Testovací místa v Karlovarském kraji Název

Cena (Kč)

Adresa

ZÚ Sokolov

Chelčického 1938

K-centrum Cheb

Kostelní náměstí 15,

Pozn.

nezjištěno nezjištěno 0,- Anonymně

Cheb Zdroj: www.aids-hiv.cz (2), www.004.cz (23), www.nakluky.cz (37), www.hiv.cz (14)

38

4.2.3 Jihočeský kraj AIDS centra České Budějovice: AIDS centrum – NsP. inf. odd. - MUDr. V. Chmelík, MUDr. J. Jerhotová B. Němcové 54, 370 01 Tel.: 387 874 600 Tabulka č. 5: Testovací místa v Jihočeském kraji Název Infekční oddělení nemocnice České Budějovice (odborná poradna HIV/AIDS) ZÚ České Budějovice

Adresa B. Němcové 54, České Budějovice

Cena (Kč) Pozn. 400,- Anonymně

K-centrum České Budějovice K-centrum Prachatice Krizové a kontaktní centrum Strakonice

Tř. 28.října 1312/16, České Budějovice Primátorská 76, Prachatice Komenského 174, Strakonice

400,- Neanonymně L. B. Schneidera 32, České Budějovice

450,- Anonymně 450,- Neanonymně 0,- Anonymně 0,- Anonymně 0,- Anonymně


39

4.2.4 Jihomoravský kraj AIDS centra Brno: AIDS centrum – MUDr. S. Snopková Jihlavská 20 639 01 Brno Tel.: 547 192 276, 547 192 265 Tabulka č. 6: testovací místa v Jihomoravském kraji Název Česká společnost AIDS pomoc K-centrum Brno Drug Azil K-centrum Hodonín FN Bohunice, AIDS centrum

MUDr. Mihulová

Nemocnice TGM Hodonín


Adresa Bratislavská 2, Brno Vídeňská 3, Brno Punčova 56, Hodonín Jihlavská 20, Brno

0,- Anonymně 0,- Anonymně 356,- Neanonymně, výsledek do týdne

Mendelovo nám. 17, Brno

619,- Neanonymně, výsledek do 2 hodin 440,- Anonymně do týdne 500,- Anonymně do 2 hodin 500,- Anonymně

Purkyňova 11, Hodonín

500,- Neanonymně Imunologická a alergologická laboratoř Nemocnice Znojmo

Krajní 25, Blansko

350,- Anonymně

MUDr. J. Janského 11, Znojmo

Nemocnice Vyškov

Purkyňova 36, Vyškov

K-centrum Netopeer

Horní Česká 4, Znojmo

350,- Neanonymně 500,- Anonymně 500,- Neanonymně 600,- Anonymně 600,- Neanonymně 0,- Anonymně


40

4.2.5 Zlínský kraj V tomto kraji není AIDS centrum. Klienti se musí obrátit na zařízení v jiném kraji. Nejblíže jsou AIDS centra v Brně a Ostravě. Tabulka č. 7: Testovací místa ve Zlínském kraji Název ZÚ Zlín

Adresa Havlíčkovo nábřeží, 600 Zlín

Laboratoře klinické biochemie a hematologie ZÚ Vsetín

Náměstí Míru 3287, Kroměříž

Uherskohradišťská nemocnice K-centrum Plus

J. E. Purkyně 365, Uherské Hradiště Ztracená 63, Kroměříž Gahurova 1563/5, Zlín

K-centrum Onyx

Cena (Kč) Pozn. 400,- Anonymně 400,- Neanonymně 240,- Anonymně 240,- Neanonymně 400,- Anonymně

4. května 287, Vsetín

400,- Neanonymně 550,- Neanonymně 0,- Anonymně 0,- Anonymně


4.2.6 Olomoucký kraj V tomto kraji není AIDS centrum. Klienti se musí obrátit na zařízení v jiném kraji. Nejbližší centrum je v Ostravě. Tabulka č. 8: Testovací místa v Olomouckém kraji Název Pracoviště klinické biochemie a hematologie K-centrum Olomouc K-centrum Přerov KAPPA-HELP K-centrum Prostějov


Adresa Tř. Svobody 32, Olomouc

300,- Neanonymně 0,- Anonymně

Sokolská 551/48, Olomouc Kojetínská 11, Přerov Vrachovická 83, Prostějov



41

4.2.7 Moravskoslezský kraj AIDS centra Ostrava: AIDS centrum – MUDr. J. Kolčáková ul. 17. listopadu, 1790 708 52 Ostrava-Poruba Tel.: 596 984 252 Tabulka č. 9: Testovací místa v Moravskoslezském kraji Název AIDS centrum FNsP Ostrava ZÚ Ostrava ČSAP, Fakultní nemocnice Vítkovická nemocnice a.s

Adresa 17. listopadu 1790, Ostrava - Poruba Partyzánské náměstí 7, Ostrava Ostrava - Poruba

Cena (Kč)

Pozn. 0,- Neanonymně


Zalužanského 1192/15, Ostrava - Vítkovice

0,- Anonymně


4.2.8 Liberecký kraj V tomto kraji není AIDS centrum. Klienti se musí obrátit na zařízení v jiném kraji. Nebližší centra jsou v Praze a Ústí nad Labem. Tabulka č. 12: Testovací místa v Libereckém kraji Název ZÚ Liberec

Adresa U sila 1139, Liberec 1

Nemocnice Jablonec nad Nisou

Nemocniční 15, Jablonec n. N.

ZÚ Česká Lípa

Purkyňova 1849, Česká Lípa

K-centrum Liberec K-centrum Česká Lípa

Liberec Hálkova 1794, Česká Lípa

Cena (Kč) Pozn. 500,- Anonymně 500,- Neanonymně 400,- Anonymně 400,- Neanonymně 0,- Anonymně 400,- Neanonymně 0,- Anonymně 0,- Anonymně


42

4.2.9 Pardubický kraj V tomto kraji není AIDS centrum. Klienti se musí obrátit na zařízení v jiném kraji. Nejbližšími centry jsou AIDS centra v Praze a Hradci Královém. Tabulka č. 10: Testovací místa v Pardubickém kraji Název Krajská nemocnice Pardubice - inf. odd. Krajská nemocnice Pardubice - kož. odd. ZÚ Svitavy


Kyjevská 44, Pardubice

Chrudimská nemocnice

Pavlovova 6, Svitavy Václavská 750, Chrudim

Nemocnice Litomyšl

J. E. Purkyně 652, Litomyšl

Středisko očkování a cestovního lékařství Pardubice Středisko očkování a cestovního lékařství Ústí n. O.


Adresa Kyjevská 44, Pardubice

500,- Neanonymně 600,- Neanonymně 400,- Anonymně 0,- Neanonymně 99,- + 21,- Za anonymní vyšetření + za krevní odběr 321,- Anonymně s vystavením certifikátu 600,- Neanonymně

Masarykovo náměstí 2667, Pardubice Čs. armády 1076, Ústí n. O.

600,- Neanonymně


43

4.2.10 Královéhradecký kraj AIDS centra Hradec Králové: AIDS centrum – MUDr. J. Kapla Sokolská 581 500 05 Tel.: 495 832 220, 495 833 773 Tabulka č. 11: Testovací místa v Královéhradeckém kraji Název Adresa ZÚ Hradec Králové Habrmanova 19, Hradec Králové K-centrum RIAPS Oblastní nemocnice Jičín Horská nemocnice Vrchlabí AIDS centrum FN Hradce Králové

Cena (Kč) Pozn. 500,- Anonymně 500,- Neanonymně 0,- Anonymně

Náchodská 359, Trutnov Bolzanova 512, Jičín

500,- Anonymně 500,- Neanonymně 600,- Neanonymně

Fügnerova 50, Vrchlabí Sokolská 581, Hradec Králové

500,- Anonymně 500,- Neanonymně


4.2.11 Středočeský kraj V tomto kraji není AIDS centrum. Klienti se musí obrátit na jiné zařízení, v tomto případě v hlavním městě Praze. Tabulka č. 16: Testovací místa ve Středočeském kraji Název ZÚ Praha, odběrové centrum Kladno


Adresa Fr. Kloze 2316, Kladno

ZÚ Příbram

U nemocnice 85, Příbram

ZÚ Kolín K-centrum Kolín

U nemocnice 3 Kutnohorská 17, Kolín

560,- Neanonymně 500,- Anonymně 60,- Neanonymně Nezjištěno 0,- Anonymně


44

4.2.12 Ústecký kraj AIDS centra Ústí nad Labem: AIDS centrum – inf. odd. Masarykovy nemocnice, Prim. MUDr. P. Dlouhý Ústí nad Labem – Soc. péče 3316/12A Tel.: 475 682 600 Tabulka č. 13: Testovací místa v Ústeckém kraji Název Nemocnice Teplice ZÚ Teplice


Adresa Duchcovská 53, Teplice


Wolkerova 3, Teplice


ZÚ Ústí n/Labem

Na kabátě 229, Ústí n/L.

AIDS centrum Masarykovy Nemocnice ZÚ Chomutov

Soc. péče 3316/12A, Ústí n/L.

ZÚ Most

J. E. Purkyně 270/5, Most


Kochova 1185, Chomutov

ZÚ Louny

Rybalkova 1400, Louny

K-centrum Děčín

Teplická 31/45, Děčín

400,- Neanonymně 500,- Neanonymně

400,- Neanonymně 350,- Anonymně 350,- Neanonymně 350,- Anonymně 350,- Neanonymně 0,- Anonymně


45

4.2.13 Plzeňský kraj AIDS centra Plzeň: AIDS centrum – FN inf. odd. – Doc. MUDr. D. Sedláček CSc. E. Beneše 13, 305 99 Tel.: 377 402 264 Tabulka č. 15: Testovací místa v Plzeňském kraji Název ZÚ Plzeň Fakultní nemocnice Plzeň Fakultní nemocnice Rokycany AIDS centrum FN Plzeň K-centrum a nízkoprahový klub POINT 14 K-centrum CPPT


Adresa 17. listopadu 1, Plzeň (Purkyňův pavilon) Škrétova 15, Plzeň Svazu bojovníků za svobodu 68, Rokycany Edvarda Beneše 13, Plzeň

400,- Neanonymně 0,- Neanonymně 0,- Anonymně 0,- Neanonymně 500,- Anonymně 500,- Neanonymně 0,- Anonymně

Husova 14, Plzeň Havířovská 11, Plzeň

0,- Anonymně


46

4.2.14 Hlavní město Praha AIDS centra Praha: AIDS centrum – doc. MUDr. M. Staňková, CSc. Budínova 2 180 01, Praha 8 Tel.: 2 6608 2628-9 Tabulka č. 17: Testovací místa v Praze Název K-centrum Sananim Česká společnost AIDS pomoc AIDS centrum FN Bulovka SZÚ Praha

Adresa Cena (Kč) Na Skalce 15, Praha 5 0,Dům světla, Malého 3, 0,Praha 8 Budínova 2, Praha 8 0,Šrobárova 48, Praha 10

450-800,- Anonymně

Sex. ústav VF Nemocnice ZÚ Praha

Apolinářská 4, Praha 2

0,- Anonymně

Dittrichova 17, Praha 2

Pozn. Anonymně Anonymně Anonymně

560,- Anonymně, výsledek do týdne 1000,- Anonymně, výsledek do 1 dne


47

Graf č. 1: Počet míst provádějící anynonymní testování v jednotlivých krajích České republiky

Počet testovacích míst v jednotlivých krajích ČR počet testovacích míst

12

10

10 8 6

8 6

4

4

5

7

6

5

5

6 4

4

4

2

2 0

kraj Zdroj: www.streetwork.cz (32)

4.3 Možnosti anonymního poradenství HIV/AIDS v České republice V České

republice

máme

mnoho

možností

anonymního

poradenství

v problematice HIV/AIDS. Jeho poskytovateli jsou všechna odběrová místa uvedená v tabulkách č. 4 – 17, str. 38 - 47. Dále jsou to v první řadě Kontaktní centra (K-centra), protože užívání nelegálních návykových látek je úzce spjato s onemocněním HIV/AIDS. Jedná se o nízkoprahová zařízení, ve kterých jsou podmínky nastaveny tak, aby je mohl navštívit kdokoliv, kdo potřebuje pomoc, je schopen dodržovat určitá pravidla a je starší 15 let (10). Všechna tato zařízení nabízí obdobné služby: 

hygienický, potravinový, vitamínový, sociální a zdravotní servis



poradenství pro rodiče, partnery a pro samotné uživatele drog



screeningové testy a post-testové poradenství

48



programy

Harm-reduction

programy injekčního

(výměnné

materiálu,

kondomů atd.) 

zprostředkování léčby, motivační poradenství, poskytování asistenční služby a psychoterapie (23, 32)

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (NZDM) mají zásadní význam v poradenské a preventivní činnosti. Umožňují dětem a mládeži popovídat si, svěřit se svými problémy a vždy se jim dostane odpovědi na každou otázku. Přístup do nízkoprahových klubů není omezen financemi ani časem příchodu a odchodu, ale je nutno dodržovat daná pravidla, která přísně zakazují užívání drog, pití alkoholu, šikanu a násilí. Je zde vytvářen prostor, ve kterém jsou děti chráněny a zároveň pod dozorem (32). Terénní programy probíhají mimo prostor kontaktních center a NZDM. Jejich posláním je vyhledávat a kontaktovat skupiny nebo jednotlivce, kteří jsou ohroženi negativními sociálními jevy a nabídnout jim pomoc a poradenství přímo v terénu. Tyto programy

jsou

realizovány

pomocí

terénních

sociálních

pracovníků

–

tzv. streetworkerů. Úkolem streetworkera je také výměnný program představující důležitou prevenci nákaz přenášených krví (10, 32). V dnešní moderní době má velký význam internetové poradenství, hlavně díky všeobecné dostupnosti internetu. Internetové poradny nabízí rychlou a přesnou odpověď. Většinou jsou zřizovány pod záštitou K-center nebo odborných serverů zabývajících

se

problematikou

HIV/AIDS.

např. na adresách (5) www.aids-pomoc.cz, www.gay4you.estranky.cz www.drogovaporadna.cz www.nakluky.cz www.kcentrumnoe.cz

49

On-line

poradny

můžeme

najít

Kraj Vysočina Tabulka č. 18: Zařízení poskytující anonymní poradenství v Kraji Vysočina Název zařízení K-centrum NOE

Adresa Hybešova 10 Třebíč K-centrum Spektrum Žižkova 16 Žďár nad Sázavou K-centrum U větrníku U větrníku 17 Jihlava Centrum prevence D-stop Masarykovo náměstí 299 Bystřice nad Perštejnem K-centrum Fokus Vysočina ul. 5. Května 356 Havlíčkův Brod Klub ZÁMEK - Centrum L. Pokorného 15 prevence drogových Třebíč závislostí a dalších sociálně patologických jevů NZDM Nadosah Masarykovo nám. 299 Bystřice nad Perštejnem Ponorka centrum prevence Ambrela Klub Vrakbar NZDM Spirála BARÁK NZDM eNCéčko Erko- nízkoprahové zařízení EZOP Wellmez Zastávka Telč NZDM Moravské Budějovice

Nádražní 44 Žďár nad Sázavou Leopolda Pokorného 15 Třebíč Sídliště u Pivovaru Jihlava Nám. Svobody 2 Pacov Mládežnická 229 Třebíč Sázavská 598 Světlá nad Sázavou Jaštova 3/3 Jihlava Drobného 366 Nové Město na Moravě Hornoměstská Velké Meziříčí Na Posvátné 29/162, Telč Husova 189 Moravské Budějovice Zdroj: www.streetwork.cz (32)

50

Poskytované služby  K-centrum  Terénní program  K-centrum  Terénní program  K-centrum  Terénní program  K-centrum  Terénní program  K-centrum  Terénní program  Terénní program

           

Nízkoprahový klub Preventivní prog. Terénní program Nízkoprahový klub Preventivní prog. Nízkoprahový klub Terénní program Nízkoprahový klub Terénní program Nízkoprahový klub Terenní program Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub

 

Nízkoprahový klub Nízkoprahový klub

Jihočeský kraj Tabulka č. 19: Zařízení poskytující anonymní poradenství v Jihočeském kraji Název zařízení K-centrum České Budějovice K-centrum Prachatice Krizové a kontaktní centrum Strakonice Klub Oráč

Adresa tř. 28. října 1312/16 České Budějovice Primátorská 76 Prachatice Komenského 174 Strakonice Emy Destinové 1 České Budějovice

NZDM Srdíčko-Jiloro

Okružní 1 České Budějovice

NZDM Velryba

Janáčkova 47 Písek

Cheiron T

Děkanská 302 Tábor Nábřežní 1. máj 1401 Písek Dlouhá 99, Prachatice Národní 1018 Prachatice Skuherského 70 České Budějovice Špičák 114 Český Krumlov Náměstí 206 Kaplice Děkanská 220 Týn nad Vltavou Petra Bezruče 404 Zliv Spálená 727 Blatná Lannova 63 České Budějovice

Komunitní centrum Naděje Klub COOLna NZDM Céčko NZDM V.I.P NZDM Bouda NZDM Depo NZDM BONGO NZDM Dominus Tecum NZDM STATION 17 Jihočeský streetwork

Zdroj: www.streetwork.cz (32)

51

Poskytované služby  K-centrum  Terénní program  K-centrum  Terénní program  K-centrum  Terénní program  Terénní program  Nízkoprahový klub  Preventivní prog.  Terénní program  Nízkoprahový klub  Preventivní prog.  Terénní program  Nízkoprahový klub  Preventivní prog.  Nízkoprahový klub  Preventivní prog.  Nízkoprahový klub  Preventivní prog.  Nízkoprahový klub  Nízkoprahový klub 

Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Terénní program

Jihomoravský kraj Tabulka č. 20: Zařízení poskytující anonymní poradenství v Jihomoravském kraji Název zařízení K-centrum Břeclav

Adresa Stromořadní 8 Břeclav Vídeňská 3 Brno Cejlek 49 Brno Punčova 56 Hodonín Horní Česká 4 Znojmo Sadová 2 Blansko

Poskytované služby  K-centrum  Terénní program  K-centrum  Terénní program  K-centrum  Terénní program  K-centrum

Nízkoprahový klub WuWej

Svatopluka Čecha 280 Kyjov

 

NZDM Drom

Bratislavská 41 Brno

 

Petrov

Petrov Brno Švernova 19 Brno Koupelní ul. Hodonín Břízová 254 Moravský Krumlov Masarykovo nám. 21 Znojmo Václavská 15 Brno Kubíčkova 32 Brno-Bystrc Kornerova 1 Brno

K-centrum Drug Azyl Teen Challange K-centrum Hodonín K-centrum Netopeer Klub PVC Blansko

Klub Labyrint Klub Pohoda Klub Coolna Klub Coolna Nízkoprahová Pestrá klubovna Nízkoprahové centrum Jonáš Nízkoprahové centrum Kornerova

52



K-centrum

  

      

Nízkoprahový klub Terénní program Specifické preventivní programy Nízkoprahový klub Preventivní programy Nízkoprahový klub Preventivní programy Terénní program Nízkoprahový klub Terénní program Nízkoprahový klub Terénní program Nízkoprahový klub Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub

Nízkoprahový klub Lavina Nízkoprahový klub Likusák Nízkoprahový klub Pavlač NZDM klub ČAS Zlatá zastávka Adamov Nízkoprahové denní centrum Břeclav Centrum komunitní a terénní práce Terénní program Vyškov Víceúčelová drogová služba na Blansku

Staňkova 4 Brno Kotlanova 10 Brno-Líšeň Milady Horákové 19 Brno Ráboňova 116 Tišňov Smetanovo nám. 99 Adamov Svatoplukova 1018/18 Břeclav Hybešova 41 Brno Palánek 74 Vyškov Fugnerova Blansko Zdroj: www.streetwork.cz (32)

53



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Terénní program



Terénní program



Terénní program

Zlínský kraj Tabulka č. 21: Zařízení poskytující anonymní poradenství v Zlínském kraji Název zařízení K-centrum Klíč K-centrum Onyx K-centrum Plus Centrum Archa

Adresa Ohrada 1879 Vsetín Gahurova 1563/5 Zlín Ztracená 63 Kroměříž Palackého 138 Vsetín

Jaspis-klub mladých

Moravcova 430/16 Kroměříž

T klub DOMA

Divadelní 6 Zlín

T klub-malé téčko

Pod Stráněmi 2505 Zlín

Nádražní 29 Uherské Hradiště Rubikon Poschla 988 Vsetín SKM Zlín Okružní 5298 Zlín Středisko Naděje Vizovice Masarykovo nám. 418 Vizovice DISKlub SHM Fryšták P. I. Stuchlého 26/27 Fryšták Nízkoprahové zařízení Větrná 63 Větrník Uherský Brod Spektrum Husovo nám. 418 Kroměříž Terénní program Samaritán Moravní 936, Otrokovice NZDM TULiP


54

Poskytované služby  K-centrum  Terénní program  K-centrum  Terénní program  K-centrum  Terénní program  Terénní program  Nízkoprahový klub  Preventivní programy  Terénní program  Nízkoprahový klub  Preventivní programy  Terénní program  Nízkoprahový klub  Preventivní programy  Terénní program  Nízkoprahový klub  Preventivní programy  Nízkoprahový klub  Terénní program  Nízkoprahový klub  Terénní program  Nízkoprahový klub  Terénní program  Nízkoprahový klub  Terénní program  Nízkoprahový klub 

Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Terénní program

Olomoucký kraj Tabulka č. 22: Zařízení poskytující anonymní poradenství v Olomouckém kraji Název zařízení K-centrum Darmoděj

Adresa 28. října 885/14 Jeseník Kojetínská 11 Přerov Temenická 1 Šumperk Vrachovická 83 Prostějov Sokolská 551/48 Olomouc Generála Krátkého 3a Šumperk

Poskytované služby  K-centrum

Klub mladých při DDM Litovel

Komenského 719/6 Litovel

 

Klub Čtyřlístek

Duhelská 982/26 Jeseník Wurnerova 5 Olomouc Dolní náměstí 38 Olomouc tř. 17. Listopadu Přerov Na Příhodě 20 Prostějov Zábřežská 786/20 Šumperk

K-centrum Přerov KAPPA-HELP K-centrum KRÉDO K-centrum Prostějov K-centrum Olomouc NZDM Rachot

Komunitní centrum Olomouc NZDM KudyKam NZDM Metro NZDM Prostějov Terénní program RES-SEF


55

  

K-centrum Terénní programy K-centrum

      



K-centrum Terénní program K-centrum Terénní program Nízkoprahový klub Terénní program Preventivní programy Nízkoprahový klub Preventivní programy Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahoví klub



Nízkoprahový klub



Terénní program

Moravskoslezský kraj Tabulka č. 23: Zařízení poskytující anonymní poradenství v Moravskoslezském kraji Název zařízení K-centrum, o.s NET

Adresa tř. Družby 1125 Karviná Energetiků 940 Orlová Lutyně Halasova 16/661 Ostrava - Vítkovice Selská 29 Havířov Pionýrů 1757 Frýdek - Místek Hradecká 16 Opava Šmeralova 3 Krnov Mariánskohorská 29/1328 Ostrava – Mor. Ostrava Fryštátská 168 Karviná - Fryštát

Poskytované služby  K-centrum

Nízkoprahový klub STŘEP

Pod Zvonek 26 Český Těšín

  

Open House

Tř. E. Beneše 47 Bruntál

  

B.U.S

J. z Poděbrad Frýdek - Místek

 

NZDM Bunkr

Sadová 479 Jablunkov

 

NZDM Bunkr

Lidická 541 Třinec

 

K-centrum Orlová K-centrum Ostrava Teen Challenge Havířov K-centrum Frýdek-Místek K-centrum a poradenské centrum Pod sluníčkem K-centrum Krystal Drogová poradna Klub online

56

          

K-centrum Terénní program K-centrum Terénní program K-centrum Terénní program K-centrum Terénní program K-centrum Terénní program K-centrum



Poradenská činnost

  

Terénní program Nízkoprahový klub Preventivní programy Terénní program Nízkoprahový klub Preventivní programy Terénní program Nízkoprahový klub Preventivní programy Nízkoprahový klub Preventivní programy Nízkoprahový klub Preventivní programy Nízkoprahový klub Preventivní programy

NZDM Pohoda

V aleji 435 Karviná-Ráj

 

Selesiánský dům dětí a mládeže

Volgofradská 2 Ostrava-Záhřeb

 

U-kryt

J. z Poděbrad 3109 Frýdem - Místek

 

Bílý nosorožec Klub Kamarád

Nemocniční 2902/13 Francouzká 11/81 Kopřivnice Klub Kotlík Ulice Husova 469 Vrbno pod Pradědem Klub Kryt nám. Míru 1 Frenštát pod Radhoštěm Klub Modrá Kočka Hradecká 16 Opava Klub Nezbeda F.Čejky 450 Frýdek - Místek Klub u Pátera Seifertova 915 Jeseník Klub 3NYTY Selská 29 Havířov - Bludovice Legál Hradecká 16 Opava Nízkoprahový klub Magnet Rolnická 21A Opava - Kateřinky Nízkoprahový klub Na Úzká 3 Hraně Hlučín Nízkoprahový klub ul. Lomená Valdocco Havířov Šumbark NZDM Free klub Bořivojova 29 Ostrava - Kunčičky NZDM Futra Kpt. Jaroše 792 Orlová Lutyně NZDM Společně Palackého 49 Ostrava - Přívoz Dělnická 20 Ostrava - Poruba Oratoř Vítkovická 28 Ostrava Středisko dětí a mládeže Václava Košaře 12a Michala Magone Ostrava - Dubina

57

 

Nízkoprahový klub Preventivní programy Nízkoprahový klub Preventivní programy Nízkoprahový klub Preventivní programy Nízkoprahový klub Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub

Středisko pro děti a mládež Kometa Zastávka Nízkoprahové denní centrum Racek Streetwork Teens Terénní program Novojičínsko Terénní program Ostrava

Čajkovského 2216 Karviná - Mizerov Kpt. Zavadila 1345 Valašské Meziříčí Nám. v Kopřivnici Kopřivnice



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Selská 29 Havířov - Bludovice Čeládná - Podolánky 383



Denní nízkoprahové centrum Terénní program



Terénní program

Halasova 16 Ostrava - Vítkovice



Terénní program


Pardubický kraj Tabulka č. 24: Zařízení poskytující anonymní poradenství v Pardubickém kraji Název zařízení K-centrum Laxus Nízkoprahové denní centrum NZDM Áčko NZDM EMKO NZDM Free Klub Nízkoprahový klub ve Stříteži NZDM Futur NZDM Letohrad NZDM-poradenské centrum pro děti a mládež s nařízenou ústavní léčbou

Adresa Češkova 2701 Pardubice Miheinova 694 Pardubice Štěpánkova 92 Chrudim Průmyslová 168 Vysoké Mýto Jungmanova 2550 Pardubice Střítež 63 Polička Školní náměstí 11 Chrudim Taušlova 714 Letohrad Novoměstská 960 Chrudim Zdroj: www.streetwork.cz (32)

58

Poskytované služby  K-centrum  Terénní program  Nízkozkoprahové denní centrum  Nízkoprahový klub  Terénní programy  Nízkoprahový klub  Terénní programy  Nízkoprahový klub  Terénní programy  Nízkoprahový klub 

Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub

Královéhradecký kraj Tabulka č. 25: Zařízení poskytující anonymní poradenství v Královéhradeckém kraji Název zařízení K-centrum Laxus Hradec Králové RIAPS Amaro Phurd Centrum KAM NZDM Klídek Centrum 5K Klub Mandl Klub Shetler Klub Smajlík Klub Střelka Nízkoprahový klub EXIT Nízkoprahový klub Free Point NZDM Archa NZDM DoPatra NZDM Modrý Pomeranč Milíčův dům Centrum terénních programů Královéhradeckého kraje Laxus

Adresa Pospíšilova 698 Hradec Králové Náchodská 359 Trutnov Pražská 559 Hradec Králové Komenského 39 Rychnov nad Kněžnou Čajkovského 1861 Hradec Králové Komenského 39 Rychnov nad Kněžnou Družstevní 587 Nové město nad Metují Úpická 18 Trutnov Jungmanova 79 Jaroměř - Josefov Palackého 99 Dvůr Králové nad Labem Na Jihu 553 Jičín B. Němcové 689 Hronov Konemského 577 Náchod Karla IV. 83 Nový Bydžov Selicharova 1420 Hradec Králové Havlíčkova 14 Jaroměř Říční 1252/3a Hradec Králové


59

Poskytované služby  K-centrum         

K-centrum Terénní program Terénní program Nízkoprahový klub Terénní program Nízkoprahový klub Terénní program Nízkoprahový klub Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Terénní program

Liberecký kraj Tabulka č. 26: Zařízení poskytující anonymní poradenství v Libereckém kraji Název zařízení K-centrum K-centrum Salem Klub Koule Klub Velryba

Adresa Liberec Hálkova 1794 Česká Lípa V. Nezvala 7a Jablonec nad Nisou Dubická 992 Česká Lípa Dubická 2189 Česká Lípa

Poskytované služby  K-centrum  Terénní program  K-centrum 

Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub


Ústecký kraj Tabulka č. 27: Zařízení poskytující anonymní poradenství v Ústeckém kraji Název zařízení K-centrum Most K-centrum Děčín K-centrum DRUG OUT Klub Květina Nízkoprahový klub Nový svět Stacionář a klub pro rómské děti DDM Rumburk-Jiříkov Klub Nová Ves Na předměstí Nízkoprahový klub Orion Salesiánské středisko Štěpána Trochty NZDM Žijeme spolu

Adresa Most Teplická 31/45, Děčín Velká Hradební 13/47 Ústí nad Labem Bilínská 4 Duchov Matiční 182 Ústí nad Labem Masarykova 1492 Roudnice nad Labem Dobrovského nám. 379/11, Rumburk Javorová 3028, Teplice Břežánská 49/2, Bílina Drážďanská 106, Ústí nad Labem Rovná 277, Teplice Jana Koziny 1628, Teplice Sukova 1055/24, Rumburk Zdroj: www.streetwork.cz (32)

60

Poskytované služby  K-centrum  Terénní program  K-centrum  K-centrum  Terénní program  Nízkoprahový klub  Terénní program  Nízkoprahový klub  Terénní program  Nízkoprahový klub  Terénní program  Nízkoprahový klub   

Nízkoprahový klub Nízkoprahový klub Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahové zař.

Karlovarský kraj Tabulka č. 28: Zařízení poskytující anonymní poradenství v Karlovarském kraji Název zařízení K-centrum Cheb K-centrum Sokolov Teen Challange NZDM Restart Český západ Klub Útočiště Nízkoprahový klub pro mladé Karlovy Vary NZDM Khamoro

Adresa Kostelní náměstí 15 Cheb Marie Majerové 1764 Sokolov Bulharská 29A Karlovy Vary Husova 288 Mariánské Lázně Dobrá voda 8 Toužim Dobrovského 78/19 Cheb Východní 682/20 Karlovy Vary Tovární 223 Chodov Zdroj: www.streetwork.cz (32)

61

Poskytované služby  K-centrum       

K-centrum Terénní program K-centrum Terénní program Nízkoprahový klub Terénní programy Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub

Plzeňský kraj Tabulka č. 29: Zařízení poskytující anonymní poradenství v Plzeňském kraji Název zařízení K-centrum CPPT K-centrum a nízkoprahový klub POINT 14 K-centrum Tachov Nízkoprahové komunitní centrum Akcent NZDM Pixla Klub ÝČKO Nízkoprahový klub Chapadlo Nízkoprahové komunitní centrum Atom a Střelnice NZDM Stříbro NZDM Tachov Terénní program Ulice

Adresa Havířovská 11 Plzeň Husova 14 Plzeň Rokycanova 131 Tachov Jiráskova 481 Rokycany Podmostní 1 Plzeň Železnická 36 Plzeň Náměstí Míru 63 Klatovy Sokolská 1327/74 Plzeň-Bolevec Mánesova 1522 Stříbro Pivovarská 281 Tachov Úslavská 31 Plzeň Zdroj: www.streetwork.cz (32)

62

Poskytované služby  K-centrum  Terénní program  K-centrum  Terénní program  Nízkoprahový klub  K-centrum     

Nízkoprahový klub Preventivní programy Nízkoprahový klub Terénní program Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Terénní program

Středočeský kraj Tabulka č. 30: Zařízení poskytující anonymní poradenství ve Středočeském kraji Název zařízení K-centrum Kolín K-centrum Mladá Boleslav K-centrum Příbram K-centrum Nymburk K-centrum Benešov Klub Kotelna Klub Zvonice

Domek Klub Činžák Komunitní centrum Maják Nízkoprahový klub Cesta NZDM Bedna Terénní programy o.s Prostor

Adresa Kutnohorská 17 Kolín Ptácká 162 Mladá Boleslav Žežická 139 Příbram Velké Valy 995 Nymburk Nová pražská 399 Benešov Na Výsluní 719 Zruč nad Sázavou náměstí Arnošta z Pardubic 31 Český Brod J.Palacha 166 Kutná Hora Čechova 787 Mladá Boleslav Čáslavická 13 Kutná Hora Na Obci 2049 Říčany Budovatelů 116 Příbram Smetanova 764 Kolín Zdroj: www.streetwork.cz (32)

63

Poskytované služby  K-centrum 

K-centrum

  

K-centrum Terénní program K-centrum

     

K-centrum Terénní program Nízkoprahový klub Terénní program Nízkoprahový klub Terénní práce



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Terénní program

Hlavní město Praha Tabulka č. 31: Zařízení poskytující anonymní poradenství v Hlavním městě Praze Název zařízení K-centrum Sananim

Adresa Na Skalce 15 Praha 5 Mahenova 4 Praha 5 Na Bednovce 24 Praha 8 (momentálně se hledají nové prostory)

Poskytované služby  K-centrum  Terénní programy  K-centrum

Klub DŽAGODA

Vybíralova 969/2 Praha 9

  

Klub Garáž

Rakovského 3138 Praha 4 - Modřany

  

Klub JAHODA

Vybíralova 969/2 Praha 9

  

Komunitní centrum Krok

Rakovnického 3138 Praha 4 - Modřany

  

Nízkoprahový klub Jížní pól

Malenická 1784 Praha 11

  

Palaestra

Americká 6 Praha 2

  

STRAGE 5 Teen Challenge Kavárna

Nízkoprahový klub Suterén Meziškolská 1120/2 Praha 6 - Břevnov NZDM Autobus Českobrodská 422/2 Praha - Běchovice

64

   

   

K-centrum Terénní programy Nízkoprahový klub Preventivní programy Nízkoprahový klub Terénní program Preventivní program Nízkoprahový klub Terénní program Preventivní program Nízkoprahový klub Terénní program Preventivní program Nízkoprahový klub Terénní program Preventivní program Nízkoprahový klub Terénní program Preventivní program Nízkoprahový klub Terénní program Preventivní program Nízkoprahový klub Terénní program Nízkoprahový klub Terénní program

NZDM HARFICA NZDM YMKÁRIUM Dům dětí a mládeže Praha 10 Klub Baruvas! Klub Beztíže Klub Jednatrojka Klub Pod PRAHEM Klub Radonín Klub Vrtule Nízkoprahový klub Husita Nízkoprahový klub PACIFIC NZDM klub 17 NZDM Dixie STREET KLUB Projekt Šance,o.s Rozkoš bez rizika Terén Jižák No Biohazzard Terénní program Drop in Terénní program v Praze 13

Harachovská 422/2 Praha 9 Křejpského 1531 Praha 11 - Jižní město Pod Strašnickou vesnicí 23 Praha 10 Mezibránská 3 Praha 1 Na Balkáně 2886/17a Praha 3 K zahrádkám 1865/11 Praha 5 - Stodůlky Hermannova 2016/24 Praha 4 Loučanská 1112/9 Praha Kobylského nám. 640/11 Praha 8 Nám. Barikád 1 Praha 3 - Žižkov Vlčkova 1067 Praha 14 - Černý Most Socháňova 1221 Praha 6 Ortenovo náměstí 34 Praha 7 Hermanova 24 Praha 4 - Modřany Ve smečkách 28 Praha 1 Bolzanova 1 Praha 1 Malenická 1784 Praha 11 Janáčkovo nábřeží 43 Praha 5 Jeseniova 1916/89, Praha 3 Rakovského 3138, Praha 12 Zdroj: www.streetwork.cz (32)

65

    

Nízkoprahový klub Terénní program Nízkoprahový klub Terénní program Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Nízkoprahový klub



Terénní program



Terénní program



Terénní program



Terénní program

 

Terénní program Terénní program

Graf č. 2: Počet míst poskytujících anonymní poradenství v jednotlivých krajích České republiky

počet míst

Počet míst poskytujících poradenství v jednotlivých krajích ČR 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

40 31 25 13

17

18

17 11

8

12 5

9

kraj Zdroj: www.streetwork.cz (32)

66

13

15

4.4 Trendy výskytu HIV/AIDS v České republice Výskyt infekce HIV v České republice v minulých letech každoročně výrazně narůstal. Rok 2011 byl ale výjimkou, jelikož bylo u občanů ČR a cizinců s dlouhodobým pobytem na území ČR zachyceno 153 nových případů HIV infekce, což ve srovnání s rokem 2010, kdy bylo zaznamenáno 180 případů, představuje markantní pokles. Možným důvodem tohoto poklesu je snižování počtu provedených vyšetření na vlastní žádost nebo na doporučení lékaře, tj. nescreeningových vyšetření dárců krve, plazmy a těhotných žen. Zda je pokles v roce 2011 jen krátkodobým výkyvem v trendu výskytu HIV/AIDS ukáže až další vývoj (21, 20). Graf č. 3: Výskyt infekce HIV za poslední 3 roky

počet případů

Výskyt infekce HIV za poslední 3 roky 185 180 175 170 165 160 155 150 145 140 135

180

156

153

2009

2010

2011

rok Zdroj: Tisková zpráva Národní referenční laboratoře pro AIDS (21)

67

V roce 2011 bylo zjištěno 14 (9 %) nově infikovaných žen a 139 (91 %) nově infikovaných mužů. Jak můžeme vidět na grafu č. 4, podíl žen je výrazně menší. To dokládá pokračování trendu z předešlých let spočívajícím v klesání podílu žen nově infikovaných virem HIV (21). Graf č. 4: Podíl mužů a žen na počtu infikovaných v r. 2011

Podíl mužů a žen na počtu infikovaných v r. 2011

9% (14) muži ženy

91% (139)

Zdroj: Tisková zpráva Národní referenční laboratoře pro AIDS (21)

68

Sexuální styk je stále nejčastější cestou přenosu. Téměř tři čtvrtiny nových případů infekce HIV tvoří muži mající sex s muži (74 %). U heterosexuálního styku došlu k přenosu infekce u 10 mužů a 10 žen (13 %). Injekčních uživatelů drog bylo nakaženo 7 (5 %). U 13 (8 %) případů zůstal přenost neobjasněn. Podrobnějším rozborem bylo zjištěno, že u heterosexuálního styku bylo 6 mužů a 1 žena vysoce promiskuitních (21). Graf č. 5: Cesty přenosu infekce HIV

Cesty přenosu infekce HIV 5% (7)

8% (13) muži mající sex s muži

13% (20)

heterosexuální styk injekční uživatelé drog neobjasněno

74% (113)


69

Polovina nově infikovaných případů udává jako bydliště Prahu. Nejvíce zastoupené jsou kraje Středočeský, Plzeňský, Moravskoslezský, Jihomoravský a Ústecký (21). Graf č. 6: Počet infikovaných v jednotlivých krajích ČR v r. 2011

počet infikovaných

Počet infikovaných v jednotlivých krajích ČR 80 70 60 50 40 30 20 10 0

76

17 5

12 3

8

3

1

2

9 1

4

kraj Zdroj: Tisková zpráva Národní referenční laboratoře pro AIDS (21)

70

3

9

Souběžně s HIV jsou infikovaným diagnostikovány další sexuálně přenosné nemoci. V roce 2011 to byla onemocnění sifilisem, kapavkou a lymfogranulomem venereum. V 69 případech nebylo nakaženým diagnostikováno žádné jiné pohlavně přenosné onemocnění (21). Graf č. 7: Sexuálně přenosná onemocnění diagnostikována společně s HIV

počet případů

Sexuálně přenosná onemocnění diagnostikovaná společně s HIV 80 70 60 50 40 30 20 10 0

69 56

23 5 syfilis

kapavka

lymfogranuloma bez dalších pohl. venereum nemocí

onemocnění Zdroj: Tisková zpráva Národní referenční laboratoře pro AIDS (21)

71

Nové

případy infekce

HIV

je

nutno

rozdělit

i z klinického

pohledu.

V asymptomatickém stadiu bylo zjištěno 111 příadů (73 %). Ve fázi akutní infekce bylo 20 případů (13 %). U závažného symptomatického stadia non-AIDS bylo zjištěno 8 případů (5 %) a AIDS trpělo 14 nakažených (9 %) (21). Graf č. 8: Podíl klinických stádií v době testování

Podíl klinických stadií v době testování

5% (8)

9% 13% (14) (20)

stadium akutní infekce asymptomatické stadium symptomatické stadium non-AIDS

73% (111)

AIDS


72

Ve 42 případech (27,5 %) byla HIV infekce diagnostikována cizincům s dlouhodobým pobytem v ČR – tzv. rezidentům. Občanů ČR bylo 111 (72,5 %). V roce 2011 se narodily 3 děti HIV pozitivním matkám. Všechny tři matky byly Ukrajinky (21). Graf č. 9: Podíl nakažených rezidentů a občanů ČR

Podíl nakažených rezidentů a občanů ČR

27% (42) občané ČR rezidenti

73% (111)


73

Celkové kumulativní údaje ke dni 31. 12. 2011 uvádí 1 675 HIV pozitivních osob v České republice. Z tohoto počtu bylo 341 osob ve stádiu AIDS (31). Graf č. 10: Kumulativní počty HIV pozitivních osob a z toho ve stádiu AIDS k 31. 12. 2011

Kumulativní údaje HIV/AIDS k 31.12.2011 2000

1675

počet osob

1600

celkem HIV pozitivních

1200

HIV pozitivních ve stadiu AIDS

800 400

341 0 Zdroj: NRL AIDS měsíční výkazy o výskytu HIV/AIDS v ČR (31)

74

4.5 Incidence a prevalence HIV/AIDS v České republice v r. 2011 Incidence je míra frekvence nových onemocnění v populaci specifikované místně a časově. Používá se jako statický údaj v epidemiologii. Na rozdíl od prevalence, která popisuje daný stav v určitý čas, incidence poukazuje na dynamiku onemocnění v populaci (13). Vypočítá se dle vztahu (1) Čitatel Xnové představuje počet nových onemocnění v daném časovém období ve sledované populaci, jmenovatel Y počet osob v této a koeficient k je počet osob, ke které vztahujeme počet onemocnění. Při vyjadřování incidence za celou populaci bývá jmenovatelem střední stav populace (13). Prevalencí

se rozumí

míra frekvence onemocnění

rovněž

v populaci

specifikované místně a časově. Jedná se o poměr všech existujících onemocnění X k celkovému počtu obyvatel uvnitř sledovaného souboru Y. Rozlišujeme intervalovou prevalenci: v celém průběhu sledovaného období a na prevalenci bodovou: k určitému datu (13). (2) V rámci této práce jsme vypočítali oba výše zmíněné ukazatele pro celou oblast České republiky za minulý rok: (3) Incidence v roce 2011 dosahovala hodnoty 1,457 nových onemocnění na 100 000 obyvatel. (4) Prevalence v loňském roce činila 15,946 onemocnění na 100 000 obyvatel.

75

4.6 Finanční prostředky směřující do Národního programu prevence HIV/AIDS v roce 2011 V rámci státních účelových dotací Národního programu HIV/AIDS byla na prevenci tohoto onemocnění v roce 2011 Ministerstvem zdravotnictví České republiky rozdělena částka 3 000 000 korun. V porovnání s minulými roky narážíme na fakt, že dochází k rapidnímu snižování vynakládaných prostředků – např. ještě v roce 2009 byla na tuto problematiku vyčleněna částka 13 210 000 korun. K propadu došlo vlivem probíhající reformy veřejných financí a úsporným opatřením vlády České republiky, jejíž rozhodnutí vedou ke snížení objemu dotací na projekty nestátních neziskových organizací (20, 30). Graf č. 11: Financová prevence HIV MZ za poslední tři roky

Financování prevence HIV Ministerstvem zdravotnictví za poslední 3 roky 14

13,21

částka [mil. Kč]

12 10 8 6 4

3,4

3

2010

2011

2 0 2009

rok Zdroj: www.mzcr.cz (20)

76

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS můžou podat 

nestátní neziskové organizace (občanská sdružení, církevní zařízení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy)



příspěvkové organizace v rámci kapitoly zdravotnictví



orgány samosprávy (města, obce)



organizace v působnosti územních orgánů



ostatní nestátní organizace (právnické a fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost)



organizace v působnosti jiných rezortů než Ministerstva zdravotnictví České republiky (např. vysoké školy) (20)

V roce 2011 byly finanční prostředky z dotačního fondu určeny na zajištění plně anonymního a bezplatného vyšetření infekce HIV, pokud osoba spadala do některé z ohrožených skupin a nebyla schopna náklady uhradit sama. Dále pak směřovaly na preventivní programy zaměřené na populační skupinu v riziku HIV/AIDS, interaktivní programy týkající se zapojení mládeže do procesu prevence a v neposlední řadě

na

cílené

intervenční

programy

pro

skupinu

s rizikovým

chováním.

Dotace se poskytuje maximálně do výše 70 % rozpočtových nákladů projektu (20). Hodnocení projektu probíhá podle předem stanovených kritérií. Projekt musí být v souladu s cíli Národního programu prevence HIV/AIDS a regionálních programů prevence HIV/AIDS a ve shodě s danou metodikou. Musí se zabývat aktuálním problémem, který je nutno řešit a jehož cíle musí být splnitelné. Dále pak projet musí být kvalitně obsahově a formálně zpracován. Požadované finanční prostředky musí být přiměřené. Pokud byl v minulosti projekt již realizován, musí žadatel předložit jeho výsledky (20).

77

Projekty předložené do výběrového řízení v roce 2011 musely splňovat tři následující cíle (20): 

zabránění vzniku a šíření HIV/AIDS edukací a intervencí v cílových skupinách



prevence sexuálního přenosu HIV se zaměřením na mládež a osoby s rizikovým chováním



zajištění bezplatného a anonymního testování

V roce 2011 bylo přijato 34 žádostí na poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS. Jeden projekt byl vyřazen, protože byl v rozporu s metodikou Ministerstva zdravotnictví. Sumárně tyto požadavky dosahovaly částky 8 906 600 korun, která výrazně přesahovala vyčleněnou částku 3 000 000 korun, a proto byly grantové prostředky přiděleny omezeně. Porada vedení Ministerstva zdravotnictví České republiky schválila celkem 21 žádostí (20). Nejúspěšnějším žadatelem byla Česká společnost AIDS pomoc, která získala 1 540 000 korun na realizaci svých 7 projektů (20). Částka byla použita na 

provoz Domu světla (840 000 Kč)



bezplatné anonymní testování HIV infekce v poradně domu světla (300 000)



projekt Streetworker v gay komunitě - prevence HIV/AIDS v gay minoritě v ČR (200 000 Kč)



prevenci a boj proti AIDS v Jihočeském a Moravskoslezském kraji (140 000 Kč)



provoz internetové poradny a AIDS telefonní linky pomoci (60 000 Kč)

Druhým úspěšným žadatelem byl Státní zdravotní ústav Praha, který získal na realizaci svých 6 projektů částku 1 215 000 korun. Převážná část na provoz Národní referenční laboratoře pro AIDS – sumárně tato částka činila 1 100 000 korun (20).

78

Zbylé finance byly investovány: 

na prevenci HIV/AIDS v kraji Vysočina (15 000 korun)



do provozu webových stránek Národního programu boje proti AIDS (10 000 korun)



besedy a přednášky na téma HIV/AIDS (15 000)



do interaktivního program Hrou proti AIDS (15 000)



na školní informační kanál (moderní forma prevence HIV/AIDS – 60 000 korun)

Organizace Rozkoš bez rizika dostala na svůj projekt s názvem Prevence je povinnost aneb Nemoc kohokoliv z nás umenšuje zdraví nás všech částku 50 000 korun. Dalším úspěšným žadatelem byla společnost Jihočeská Lambda, které bylo přiděleno 34 000 Kč na prevenci HIV/AIDS v gay komunitě. Adiktologické centrum s.r.o dostalo 25 000 Kč na prevenci HIV/AIDS na Základních školách. Organizace Magdaléna o.p.s vynaložila získaných 39 000 Kč na prevenci preventivní opatření ve Středočeském kraji. Úspěšných žadatelem bylo též Středisko očkování a cestovního lékařství s.r.o, které obdrželo 35 000 korun na poradenskou činnost v Pardubickém kraji. Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem získal 20 000 Kč na projekt Aktivní vyhledávání zdrojů HIV, závažných STD (syfilis), VHV a VHC ve skupinách s rizikovým chováním. Zbývajících 42 000 Kč bylo rozděleno mezi Fakultní nemocnici v Ostravě, která svých 10 000 Kč využila na prevenci HIV v Moravskoslezském kraji, a Fakultní nemocnici v Praze, která obdržených 32 000 korun věnovala na provoz HIV poradny (20). Celkový objem finančních prostředků uvolňovaných na účely prevence HIV/AIDS není omezen pouze na dotační řízení Ministerstva zdravotnictví. Množství peněz uvolňovaných na tuto problematiku je mnohem vyšší, protože zahrnuje i dotační programy z jiných rezortů, především ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, z krajských a obecních rozpočtů a evropských strukturovaných fondů (20, 30).

79

5

Diskuze Prevence HIV/AIDS je v současné době předmětem mnoha diskuzí. Většina

odborníků zastává názor, že screeningová testování HIV v nestátních nezdravotnických zařízeních jsou nezbytnou součástí prevence obzvláště ve sféře vulnerabilních skupin. Tomuto názoru oponují odborníci z Ministerstva zdravotnictví České republiky, kteří prosazují názor odborného přístupu a oporu nacházejí v legislativním rámci týkající se rozebírané problematiky (2). Výzkumná část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativní formy výzkumu technikou sekundární analýzy dat a obsahovou analýzou. Byly zpracovány již shromážděná data od Národní referenční laboratoře pro AIDS, uvedená v měsíčních hlášeních o výskytu a šíření HIV/AIDS v České republice. Hlavním cílem práce bylo monitorovat nabídku služeb v oblasti prevence HIV/AIDS na území České republiky. Nejvýznamnějším strategickým dokumentem pro boj s touto nemocí je nařízení vlády ČR č. 130/2008 – Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice pro období let 2008 – 2012, které se zabývá zabráněním vzniku a dalšímu šíření HIV infekce a omezení dopadů této infekce na jednotlivce a společnost (29). Prevence je zaměřena na několik cílových skupin, jimiž jsou mladí a dospívající lidé, široká veřejnost, vulnerabilní skupiny (muži mající sex s muži, injekční uživatelé drog, osoby pracující v sexuálním průmyslu), cílová skupina migrantů, cizinců a lidí bez domova (1). Úkolem ve skupině mladých a dospívajících lidí je dosáhnout zvýšení povědomí o důležitosti bezpečného sexu, o změnách sexuálního chování a dalších pohlavních nemocech. Velice úspěšný je v tomto případě interaktivní program Hrou proti AIDS. Další forma prevence mezi mladými lidmi a též širokou veřejností je zajišťována pomocí tištěných materiálů, bezplatným půjčováním videomateriálů, které se týkají problematiky HIV/AIDS a dalších pohlavně přenosných nemocí a pořádáním besed na toto téma. Své významné místo v aktivitách zaměřených na širokou veřejnost má Národní telefonní linka AIDS pomoc a internetové stránky Národního programu boje proti AIDS. Nemohu opomenout rutinní testování gravidních žen na HIV, které je v ČR ze zákona povinné (30).

80

Významné jsou Dny zdraví, v rámci kterých jsou široké veřejnosti předávány informace o infekci HIV (23). Každý rok se pořádá mnoho charitativních akcí, které prevenci HIV/AIDS podporují. Česká republika vykazuje nejvyšší míru preventivních aktivit zaměřených na nejzranitelnější cílové skupiny (muži mající sex s muži, injekční uživatelé drog, pracovníci sexuálního průmyslu) (30). V cílové skupině injekčních uživatelů drog se považuje za nejlepší prevenci tzv. Harm-reduction (HR), což v českém překladu označuje přístupy snižování či minimalizace poškození drogami u jejich uživatelů, kteří v dohledné době neuvažují o abstinenci. Mezi nejznámější postupy HR patří výměna použitého injekčního materiálu za sterilní, distribuce kondomů, substituční léčba, poradenství a edukaci pomocí tištěných materiálů (10, 24). Ve skupině osob pracujících v sexuálním průmyslu a mužů majících sex s muži byly prováděny preventivní aktivity prostřednictvím projektů z dotačního programu MZ (30). Velký význam a působnost v těchto skupinách má organizace Rozkoš bez rizika (28). Neustále nedostatečné jsou preventivní aktivity v cílové skupině migrantů, cizinců a u lidí bez domova. Setkáváme se i s dalším problémem, kterým je chybějící zdravotní pojištění (30). Druhý cíl měl za úkol monitorovat možnosti anonymního testování HIV/AIDS v České republice. Jedním ze zásadních záměrů Národního programu HIV/AIDS je všeobecná dostupnost testování a poradenství. Testování ve zdravotnických zařízeních je hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění, proto je poskytováno bezplatně, ale nelze jej provést anonymně, což nás staví před velký problém. Test si můžeme nechat provést v jakémkoli zdravotnickém zařízení, ale pouze po sdělení osobních údajů (23,30). Pro mnoho lidí je tento fakt velkou překážkou. Důvodem je mínění většiny populace, že testovat se nechá jen ten, kdo si je vědom svého rizikového chování. Tento názor je dle mého omezený a nepravdivý. Anonymní a bezplatné testování poskytují především neziskové organizace (např. Česká společnost AIDS pomoc, Rozkoš bez rizika) v rámci terénních programů a nízkoprahových center a dále některá zařízení ochrany veřejného zdraví (Státní zdravotní ústavy, krajské hygienické stanice, zdravotní ústavy). Vzhledem k probíhající reformně veřejných financí a úsporným opatřením vlády jsou tyto organizace nuceny nabídku anonymního

81

testování zpoplatnit nebo zcela vypustit ze svojí nabídky služeb (5, 30). Dalším smutným faktem je, že na území České republiky funguje pouze sedm specializovaných AIDS center, které sídlí v Praze, Českých Budějovicích, Brně, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Ostravě. Anonymní testování provádí 4 odběrová místa v kraji Vysočina, 5 v Jihočeském kraji, 20 v Jihomoravském, 6 ve Zlínském, 4 v Olomouckém, 4 v Moravskoslezském, 7 v Pardubickém, 5 v Královéhradeckém, 5 v Libereckém, 8 v Ústeckém, 2 v Karlovarském, 6 v Plzeňském, 4 ve Středočeském a 6 v hlavním městě Praha (31). Třetím cílem bylo monitorovat možnosti anonymního poradenství HIV/AIDS v České republice. Na rozdíl od nabídky anonymního testování jsou možnosti anonymního poradenství na našem území mnohem větší. Anonymní poradenství je poskytováno ve všech zařízeních provádějící testování. Nezastupitelné místo zde mají Kontaktní centra, protože užívání nelegálních látek je úzce spjato s problematikou HIV/AIDS. Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení, ve kterých jsou podmínky nastaveny tak, aby je mohl navštívit kdokoliv, kdo potřebuje pomoc, je schopen dodržovat určitá pravidla a je starší patnácti let. Poradenstvím v této oblasti se zabývají i Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Umožňují dětem a mládeži popovídat si, svěřit se svými problémy a vždy se jim dostane odpovědi na každou otázku. Nezbytnou součástí zabývající se poradenstvím jsou terénní programy, které probíhají mimo kontaktní centra a nízkoprahová zařízení. Jsou realizovány pomocí terénních sociálních pracovníků – tzv. streetworkerů – jejichž úkolem je vyhledávat a kontaktovat skupiny nebo jednotlivce, kteří jsou ohroženi negativními sociálními jevy a nabídnout jim pomoc a poradenství přímo v terénu (32). Důležité v dnešní moderní době mají internetové poradny (1). Bohužel i na všechna tato zařízená dopadá neblahá finanční situace a většině z nich hrozí zánik. Prozatím provádí anonymní poradenství 18 zařízení v kraji Vysočina, 17 v Jihočeském kraji, 25 v Jihomoravském kraji, 15 ve Zlínském kraji, 13 v Olomouckém kraji, 40 v Moravskoslezském kraji, 9 v Pardubickém kraji, 17 v Královéhradeckém

kraji,

5

v Libereckém

kraji,

12

v Ústeckém

kraji,

8 v Karlovarském kraji, 11 v Plzeňském kraji, 13 ve Středočeském kraji a 31 v hlavním městě Praha (31).

82

V rámci čtvrtého posledního cíle byly analyzovány trendy výskytu HIV/AIDS v České republice. Každý rok je charakteristický vzestupem výskytu HIV/AIDS, avšak rok 2011 byl výjimkou. Oproti r. 2010, v kterém bylo zachyceno 180 nových případů, bylo zaregistrováno „pouze” 153 nových případů (30). Zda tento vývoj bude pokračovat, ukáže až čas. HIV bylo diagnostikováno u 139 mužů (91 %) a 14 žen (9 %), přičemž počet infikovaných žen klesá. Nejčastějším způsobem přenosu je stále sexuální styk, u kterého 113 (74 %) nových případů tvořily muži mající sex s muži. U heterosexuálního styku došlo k přenosu infekce u 10 mužů a 10 žen (13 %). Injekčních uživatelů drog bylo nakaženo 7 (5 %). U 13 (8 %) případů zůstal přenost neobjasněn. Polovina nově infikovaných udala jako bydliště Prahu (76 případů). Souběžně s infekcí HIV jsou nemocným diagnostikovány i další sexuálně přenosná onemocnění. V roce 2011 to nejčastěji byly sifilis (56 případů), kapavka (23 případů) a lymfogranulom venereum (5 případů). V 69 případech nebylo

nakaženým

diagnostikováno žádné jiné pohlavní onemocnění. Nové případy infekce HIV bylo nutné rozdělit i z klinického hlediska. V asymptomatickém stádiu bylo zjištěno 111 případů (73 %). Ve fázi akutní infekce se nacházelo 20 případů (13 %). U závažného sympatického stádia non-AIDS bylo zjištěno 8 případů (5 %) a AIDS trpělo 14 nakažených (9 %). Ve 42 případech (27,5 %) byla HIV infekce diagnostikována cizincům s dlouhodobým pobytem v České republice, podíl občanů České republiky činil 111 (72,5 %) nových případů (21). Je potřeba zdůraznit, že tato anylýza byla realizována na hlášených počtech onemocnění, ale realita je taková, že nakažených je mnohem více, jen o své nemoci zatím nevědí. Můžeme pouze spekulovat, zda se jejich počty pohybují ve stovkách nebo tisících. V rámci této bakalářské práce bylo zpracováno několik výzkumných otázek. Znění první otázky bylo Jaká je incidence a prevalence HIV/AIDS v České republice k 31.12. 2011? Incidence je míra frekvence nových onemocnění v populaci specifikované místně a časově. Na rozdíl od prevalence, která popisuje daný stav v určitý čas, incidence poukazuje na dynamiku onemocnění v populaci. Prevalencí se tedy rozumí míra frekvence všech onemocnění (ne pouze nových) v populaci specifikované místně a časově (13). V rámci této práce jsme vypočítali oba zmíněné

83

ukazatele pro celou oblast České republiky za uplynulý rok 2011. Incidence v roce 2011 dosahovala hodnoty 1,457 nových onemocnění na 100 000 obyvatel. Prevalence činila 15,946 onemocnění na 100 000 obyvatel. Druhá výzkumná otázka Jaká je nabídka služeb sekundární prevence u onemocnění HIV/AIDS v České republice v roce 2011? byla vypuštěna, protože již byla nad rámec této práce. Třetí výzkumná otázka měla tvar Jaké prostředky směřují do národního programu prevence HIV/AIDS pro rok 2011? Finanční prostředky jsou vynakládány každým rokem Ministerstvem zdravotnictví v rámci Národního programu problematiky HIV/AIDS. V roce 2010 byla prostřednictvím dotačního řízení rozdělena částka 3,4 milionu korun. V roce 2011 činila částka vyhrazená na prevenci HIV/AIDS 3 miliony korun. Při porovnání s rokem 2009, kdy bylo na tuto problematiku vyčleněno 13 210 000 korun, zjišťujeme, že došlo k velkému propadu. Do Národního programu se v roce 2011 přihlásilo 34 projektů, sumárně jejich požadavky činily 8 960 600 korun. Z toho vyplývá, že finanční prostředky na tuto problematiku jsou velice omezené. Nejúspěšnějším žadatelem byla Česká společnost AIDS pomoc. Finanční prostředky pro účely prevence HIV/AIDS uvolňují i jiné rezorty, kterými jsou ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, krajské a obecní rozpočty a evropské strukturální fondy. Smutnou skutečností je, že poptávka po financích v rámci této problematiky je vysoká, ale finanční prostředky jsou stále snižovány (20, 30).

84

6

Závěr V bakalářské práci je zpracována problematika HIV/AIDS z pohledu prevence se

zaměřením na reálnou situaci tohoto problému. V praktické části byla rozebrána obecná charakteristika HIV/AIDS. Za účelem realizace výzkumu byli o spolupráci požádáni prostřednictvím e-mailu nebo telefonického spojení pracovníci kontaktních center a zaměstnanci krajských hygienických stanic. Byly stanoveny čtyři cíle. Hlavním cílem bylo monitorovat aktuální nabídku služeb v oblasti prevence HIV/AIDS na území České republiky. Bylo zjištěno, že aktuální nabídka možností prevence je velká, ale i tak nedostačující k alespoň částečné eliminaci tohoto onemocnění. Zásadním problémem jsou nedostatečné preventivní aktivity v cílové skupině migrantů, cizinců a u lidí bez domova. Prevence představuje nejlevnější a nejúčinnější strategii v boji proti této nemoci. Druhý a třetí cíl představovalo monitorování možnosti anonymního poradenství a testování HIV/AIDS v České republice, přičemž oba cíle se podařilo splnit. Úkolem posledního cíle bylo analyzovat trendy výskytu HIV/AIDS v České republice. V porovnání s předchozími roky 2009 a 2010, kdy každoročně narůstal počet nakažených, došlo v roce 2011 k mírnému poklesu v počtu nových případů, a to hlavně kvůli nižšímu výskytu onemocnění u žen a heterosexuálních mužů. Zda tento pokles není jen krátkodobým výkyvem v trendu nárůstu HIV/AIDS ukážou až další data. Je nutno zdůraznit, že pracujeme s počty hlášených onemocnění, ale reálně je infikovaných HIV mnohem víc, pouze o své nemoci nevědí. V rámci práce byly také položeny tři výzkumné otázky, druhá výzkumná otázka ale nakonec nebyla zpracovávána, protože přesahovala obsahový rámec této bakalářské práce: 

Jaká je incidence a prevalence HIV/AIDS v České republice k 31. 12. 2011?



Jaká je nabídka služeb sekundární prevence u onemocnění HIV/AIDS v České republice v roce 2011?

85



Jaké prostředky směřují do národního programu prevence HIV/AIDS pro rok 2011?

Incidence v roce 2011 dosahovala hodnoty 1,457 nových onemocnění na 100 000 obyvatel a prevalence 15,946 onemocnění na 100 000 obyvatel. Stinnou stránku zpracovávané problematiky představují klesající finanční prostředky vynaložené na prevenci při současném růstu počtu nakažených. V roce 2011 činila částka vyhrazená na prevenci HIV/AIDS 3 miliony Kč. Ovšem poptávka po dotačních titulech vypsaných Ministerstvem zdravotnictví byla mnohem vyšší – sumárně činila 8 906 600 korun. V porovnání s předchozími roky – jako např. rokem 2009, kdy bylo na prevenci vyhrazeno 13 210 000 Kč – je tato částka nedostatečná. K uvedenému hlubokému propadu došlo vlivem probíhající reformy veřejných financí a úsporných opatření vlády. Je nutno zdůraznit, že financování HIV dotují i jiné rezorty, i přesto je neustále poptávka vysoká a finance nedostatečné. Práce by mohla být přínosem ke zviditelnění tohoto vážného zdravotního, ekonomického a sociálního problému a zároveň by mohla sloužit jako studijní materiál nejen pro studenty zdravotně sociální oblasti, ale i pro širokou laickou veřejnost. Dále by mohla být rozšířena na rámec diplomové práce. Využit by mohl být i výzkum – např. by bylo možné jeho rozšíření a hlubší zaměření na způsoby financování.

86

7

Seznam použitých zdrojů

1.

AIDS Info : Téma: AIDS [online]. Praha : Design & realizace © ALMS, 1997-2011 [cit. 2011-12-09]. Dostupné z: .

2.

AIDS-HIV : Detailně o AIDS [online]. Praha: 2011 [cit. 2011-12-09]. Dostupné z: .

3.

AIDS-Pomoc : Česká společnost AIDS pomoc [online]. Praha : Copyright Česká společnost AIDS pomoc, 2005-2007 [cit. 2011-12-09]. Dostupné z: .

4.

AIDSTEST : INSTI test pro zjištění viru HIV [online]. Praha : Webhosting by PiXOLO, 2010 [cit. 2011-12-09]. Dostupné z: .

5.

COLOUR PLANET: HIV. [online]. Praha [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.colourplanet.cz/Komunita/hiv

6.

CONNOR, Steve; KINGMANOVÁ, Sharon. Ztracená imunita. Praha : Panorama, 1991. 312 s. ISBN 80-7038-209-0.

7.

ČERNÝ, R.,MACHALA, L. Neurologické komplikace HIV/AIDS. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1222-5

8.

DÍTĚ, P. et al. Vnitřní lékařství. 2. vyd. Praha: Galén, 2007. 586 s. ISBN 978-80-7262-496-6

9.

DOLANSKÁ, P. et al. Testování infekcí u uživatelů drog v nízkoprahových zařízeních. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2004. ISBN 80-86734-16-1

10. DROGY-INFO.CZ: Informační portál o ilegálních drogách. [online]. Praha [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/

87

11. EBERHARDS-METZGER, Claudia; RIES, Renate. AIDS. In: EBERHARDSMETZGER, Claudia; RIES, Renate. Základní kniha o virech. Praha : Pragma, 1997. AIDS, s. 56-65. ISBN 80-7205-395-7. 12. EPISA : Sbírka zákonů a dalších právních předpisů [online]. Praha : 2011 [cit. 2011-12-09]. Dostupné z: . 13. GOPFERTOVÁ, Dana; PAZDIORA, Petr; DÁŇOVÁ, Jana. Epidemiologie (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 300 s. ISBN 80-246-1232-1. 14. HIV : Co je HIV a AIDS? [online]. Praha : GlaxoSmithKline a Pears Health Cyber, 2001-2011 [cit. 2011-12-09]. Dostupné z: . 15. HIV test INSTI není určen pro sebetestování. [online]. Praha: MZ ČR, 4.1.2011. [cit. 2011-12-09]. Dostupné z: . 16. Kompletně .cz Katalog [online]. Praha : Copyright, 2007-2011 [cit. 2011-12-09]. HIV/AIDS. Dostupné z: . 17. KOZLOVÁ, Lucie; KUBELOVÁ, Veronika. Jak psát bakalářskou a diplomovou práci. 2. vydání. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009. 55 s. ISBN 978-80-7394-155-0. 18. KRÚPOVÁ, Lucie. Problematika testování HIV z pohledu uživatelů návykových látek. České Budějovice, 2011. 106 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Fakulta Zdravotně sociální. Vedoucí práce Kvetoslava Kotrbová. 19. MAYER, Vlastimil. AIDS dramata otázky východiska. Bratislava : Slovenskej akadémia vied a Ústav zdravotnej výchovy v Bratislave, 1990. 224 s. ISBN 80224-0254-0

88

20. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Dotační program MZ ČR Národní program řešení problematiky HIV/AIDS. [online]. Praha [cit. 2012-0417]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Verejne/ 21. NĚMEČEK, V. Trendy výskytu HIV/AIDS v ČR v roce 2011 [online]. Praha:Státní zdravotní ústav, 2012. 21.2.2012. [2012-04-17]. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/prevence/zprava-o-vyskytu-a-sireni-hiv-aids-za-rok-2011 22. NETT, Alexander . AIDS-výzva lidstvu. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 1992. 86 s. ISBN 80-210-0409-6. 23. 004 : HIV AIDS [online]. Praha : Code004 , 2001-2011 [cit. 2011-12-09]. Dostupné z: . ISSN 1214-4452. 24. OS PREVENT: Úvod. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: . 25. PODSTATOVÁ, H. Základy epidemiologie a hygieny. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 158 s. ISBN 978-80-7262-597-0 26. PROVAZNÍK, K. Manuál prevence v lékařské praxi, souborné vydání. 1.vyd. Praha: Univerzita Karlova. 736 s. ISBN 80-7168-942-4 27. ROHÁČOVÁ, Hana. Infekční nemoci. In: Jiří Havlík aj. Onemocnění vyvolané HIV. 2. vydání. Praha : Galén, 2002 s. 157-158. ISBN 80-7262-173-4. 28. ROZKOŠ BEZ RIZIKA: Kdo jsme. [online]. Webdesing © 2010 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.rozkosbezrizika.cz/cz/kdo-jsme/ 29. SPOLEČNÉ STANOVISKO MZ ČR, SZÚ – NRL AIDS a SIL ČLS JEP: k testování HIV protilátek. [online]. Praha: MZ ČR [cit. 2011-12-09]. Dostupné z:.

89

30. STEHLÍKOVÁ, D., STUPKA, J. Ročenka Národního programu HIV/AIDS v České republice 2009-2010. [online]. Praha: SZÚ, 2010. 175 s. [cit. 2011-12-09]. ISBN 978-80-7071-318-1. Dostupné z: . 31. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PRAHA: Národní referenční laboratoř AIDS: Měsíční výkazy o výskytu HIV/AIDS v České republice [online] Praha [cit. 2012-0417]. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/prevence/zprava-o-vyskytu-a-sireni-hivaids-za-rok-2011 32. STREETWORK: Odborný portál o nízkoprahových a sociálních službách a zařízeních. [online]. ČAS © 2006 - 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_frontpage 33. SUBSTITUČNÍ LÉČBA: Stránka o závislosti. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.substitucni-lecba.cz/ 34. SVOBODA, Jaroslav. Imunologie v klinické praxi 1 HIV onemocnění a AIDS jako modely postižení imunitního systému. Praha : Marvil, 1996. 435 s. 35. SYRŮČEK, Lubomír; ŠEJDA, Jan; TICHÁČEK, Bohumil. AIDS-Syndrom získaného selhání imunity. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1986. 24 s. ISBN O8-03486. 36. ŠEJDA, J. Prevence, léčba a další aspekty nákazy HIV/AIDS. Praha: Ministerstvo zdravotnictví: Galén, 1993. 267 s. ISBN 80 -85824 -02-7 37. VEČEŘA, Zdeněk; KUTŇÁK, Michal. Na kluky : Help centra [online]. Praha :Copyright, 2011 [cit. 2011-12-09]. Dostupné z: . ISSN 1805-0506. 38. VÍT, M. Věstník MZ ČR 8/2003. [online]. Praha: MZ ČR, 2003. [2011-12-08]. Dostupné z http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/vestnik_1892_1039_3.html>.

90

39. Vyhláška MZ ČR č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. [online]. [cit. 2011-12-08]. Dostupné z: < http://www.tzb-info.cz/pravnipredpisy/vyhlaska-c-195-2005-sbkterou-se-upravuji-podminkypredchazeni-vzniku-a-sireni-infekcnich-onemocnenia-hygienickepozadavky-na-provoz-zdravotnickych-zarizeni-a-ustavu-socialnipece>. 40. WEISS, Petr et al. Sexuologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing s.r.o, 2010, 744 s. ISBN 978-80-247-2492-8. 41. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. [online]. [cit. 2011-12-08]. Dostupné z: .

91

8

Klíčová slova AIDS HIV Prevence HIV/AIDS Kontaktní centra Nízkoprahová zařízení Testování HIV Incidence Prevalence

92

AIDS v České republice Jaká je vlastně realita?

Recommend Documents