Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko
Plán péče o přírodní památku Šafránová stráň na období 2009–2018
Obsah:
1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ PAMÁTCE (PP) ŠAFRÁNOVÁ STRÁŇ .................................................. 3 1.1 EVIDENČNÍ KÓD ZCHÚ, KATEGORIE, NÁZEV A KATEGORIE IUCN: .............................................................. 3 1.2 PŘEDPIS O VYHLÁŠENÍ ZCHÚ:...................................................................................................................... 3 1.3 ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ, PŘEKRYV S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI A PŘÍSLUŠNOST K SOUSTAVĚ NATURA 2000 ..................................................................................................................................................... 3 1.4. VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ .................................................... 3 1.5 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................................. 4 1.6. HLAVNÍ PŘEDMĚT OCHRANY ........................................................................................................................ 4 1.7 DLOUHODOBÝ CÍL PÉČE ................................................................................................................................ 4
2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY ............................................................................................................. 5 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ...................................................... 5 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI ....... 7 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY ..................................... 7 2.4 ŠKODLIVÉ VLIVY A OHROŽENÍ ÚZEMÍ V SOUČASNOSTI .................................................................................. 7 2.5 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH................................................ 7 2.5.1 Základní údaje o lesích......................................................................................................................... 7 2.5.2 Základní údaje o nelesních pozemcích ................................................................................................. 8 2.6 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP ................................................................................................................................................................ 8 2.7 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE ................................... 8
3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ ............................................................................................... 8 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ............................................ 8 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání....................................................... 8 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .................................................................. 10 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ ......................................................................................................................................... 10 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU ................................................................................................. 10 3.4 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ ............................ 10 3.5 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ .................................................................................................. 10 3.6 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM ÚZEMÍ A MONITORING .......................................................................... 11
4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE .................................................................................................................. 11 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) .................................................................................................................................... 11 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ ................................................................................................. 11 4.3 SEZNAM MAPOVÝCH LISTŮ ......................................................................................................................... 12 4.4 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK ............................................................................................................... 12 4.5 ZPRACOVATEL PLÁNU PÉČE ........................................................................................................................ 12
-2-
1. Základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - přírodní památce (PP) Šafránová stráň 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN: evidenční kód ZCHÚ: Přírodní památka Šafránová stráň, kategorie IUCN: IV. – řízená rezervace 1.2 Předpis o vyhlášení ZCHÚ: vyhlášení přírodní památky: nařízením č. 3/2009 Správy CHKO Broumovsko ze dne 1. 6. 2009 1.3 Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj: Královéhradecký obec s rozšířenou působností třetího stupně: Náchod obec: Suchý Důl katastrální území: Suchý Důl (759333) chráněná krajinná oblast: Broumovsko − III. zóna (vyhláška MŽP ČR č. 157 ze dne 27. 3. 1991) Natura 2000: ptačí oblast Broumovsko (CZ 0521014) Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod – Polická pánev
1.4. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Hranice přírodní památky a jejího vyhlášeného ochranného pásma jsou zakresleny v kopii katastrální mapy v příloze (mapa 2). Přírodní památka Číslo parcely podle KN
Číslo Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely parcely KN podle KN vlastnictví celková podle KN podle PK (m2) nebo jiných evidencí
2367/1 2271
trvalý travní porost trvalý travní porost
trvalý travní porost trvalý travní porost
366 104
2650 32678
Celkem
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
1642 656
2298
Ochranné pásmo Číslo parcely podle KN
Číslo Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely parcely KN podle KN vlastnictví celková podle KN podle PK (m2) nebo jiných evidencí
2367/1 2271 2368
trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost
trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost
Celkem
366 104 10002
2650 32678 165
Výměra parcely v ochranném pásmu ZCHÚ (m2)
1008 1489 165
2662
-3-
1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
ZCHÚ plocha v 0,0000 ha
OP plocha v 0,0000 ha
trvalý travní porost
0,2298
0,2662
plocha celkem
0,2298
0,2662
1.6. Hlavní předmět ochrany Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu: Předmětem ochrany je populace silně ohroženého druhu šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus Kit.) na druhově bohaté svahové louce. Hlavní předměty ochrany – současný stav A. společenstva biotop (Dle Katalogu název společenstva biotopů České republiky) mezofilní ovsíkové louky
společenstva svazu Arrhenatherion
podíl plochy popis biotopu v ZCHÚ (%) společenstva 95 svahová louka s různým stupněm vlhkosti
B. druhy název druhu
Crocus albiflorus (šafrán bělokvětý)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ v r. 2008 cca 230 kvetoucích exemplářů
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
silně svahová louka, výskyt zejména ve ohrožený střední části přírodní památky
1.7 Dlouhodobý cíl péče Cílem ochrany je zachování biotopu druhově bohaté louky a udržení, resp. zvýšení početnosti populace šafránu bělokvětého.
-4-
Obr. 1. Kvetoucí šafrán (18. 4. 2006).
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Šafránová stráň se nachází v Polické pánvi v Broumovské vrchovině, v nadmořské výšce cca 560 m. Jde o severovýchodní svah nad silnicí z obce Suchý Důl k osadě Slavný. Střední část svahu je strmější než úseky při horním a dolním okraji lokality. Geomorfologicky je lokalita řazena do podcelku Polické vrchoviny (IVB-1B) a okrsku Broumovské stěny (IVB-1B-b). Z hlediska nižších geomorfologických jednotek leží přírodní památka v podokrsku Supí hřbet (IVB.1B-b2). Geologický podklad tvoří sedimenty středního turonu (jizerské souvrství). Jedná se o prachovito – slínovcové souvrství (opuky), které obsahuje kulovité konkrece. Vápnité prachovce mají jemně zrnitou strukturu a běžně se v nich objevují karbonátové schránky mikrofosolií a makrofosílií. Textura je neuspořádaná.
Obr. 2. Pohled na střední část přírodní památky v době květu šafránu (18. 4. 2006).
-5-
Klimatologicky se lokalita nachází při hranici mírně teplé oblasti MT2 a chladné oblasti CH7 (Quitt 1970). Z dlouhodobých klimatických charakteristik (průměr z let 1961–2000) vyplývá, že průměrná roční teplota je 6–7 oC, délka vegetačního období je 152 dnů a průměrná teplota ve vegetačním období je 13,3 oC. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -2,7 oC a nejteplejším je červenec s průměrnou teplotou 17,2 oC. Roční úhrn srážek kolísá okolo 685 mm, z toho ve vegetačním období 427 mm (Božanov 782 mm, Police n. Met. 735 mm). Srážkové minimum (36 mm) bývá v březnu a maximum (89 mm) v červenci. Sněhová pokrývka trvá v průměru 100–130 dnů v roce. Lokalita se nachází v mezofytiku, ve fytogeografickém okrese Sudetské mezihoří, v podokrese Polická kotlina (viz Skalický 1988). Rekonstruovanou vegetaci území představují květnaté bučiny (Eu-Fagenion). Současnou vegetaci tvoří společenstva svahových luk svazu Arrhenatherion (obr. 3), v dolní části svahu vlhkomilnější. Populace Crocus albiflorus zaujímá plochu cca 0,05 ha v centrální části památky, vyskytuje se v horních i dolních partiích svahu. Z dalších významnějších druhů jsou zastoupeny zejména škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides) a ve stovkách exemplářů prvosenka vyšší (Primula elatior). Zoologických údajů je z lokality zatím nedostatek, byl zde však pozorován modrásek bahenní (Maculinea nausithous).
Obr. 3. Druhově bohatá společenstva svazu Arrhenatherion v horní (sušší) části svahu (27. 6. 2008). V případě přerušení pravidelného sečení louky lze očekávat rychlé šíření náletových dřevin.
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus)
v r. 2006 cca 250 kvetoucích exemplářů a četné sterilní, v r. 2008 cca 230 kvetoucích modrásek bahenní v r. 2007 pozorováno (Maculinea několik exemplářů nausithous)
-6-
kategorie popis biotopu druhu podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. silně ohrožený svahová louka
silně ohrožený svahová louka (vazba na výskyt krvavce totenu)
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Lokalita je odedávna zemědělskou půdou. Na mapě stabilního katastru z r. 1840 je její převážná část zobrazena jako pole, na mapě pozemkového katastru je již větší část vedena jako louka. Vzhledem ke svažitosti nebyl pozemek výrazněji zasažen intenzifikací rostlinné výroby ve 2. polovině 20. století, takže byl umožněn rozvoj druhově bohatých společenstev. V současnosti je louka víceméně pravidelně sečena, zpravidla dvakrát ročně, a není hnojena. Vzhledem k naznačenému historickému vývoji může být lokalita dobrým modelem pro studium vývoje lučních společenstev na někdejší orné půdě. Od severu navazuje na přírodní památku plošně nevelká, překrytá skládka komunálního odpadu, vytvořená ve 2. polovině 20. století, zarostlá ruderální vegetací. Je zahrnuta do ochranného pásma přírodní památky. Nelze vyloučit, že populace šafránu má původ v této skládce, proti této možnosti však mluví skutečnost, že přímo u skládky druh neroste, ačkoliv skladba lučního společenstva je tam jinak obdobná. Způsob rozšíření šafránu na lokalitu je zatím nejasný. Kromě výše zmíněné možné souvislosti se skládkou mohlo jít o relativně nedávné zavlečení, např. s materiálem při údržbě polní komunikace či s náhodně vysypaným odpadem ze zahrad apod. Nelze však vyloučit ani vysazení či zavlečení s travním osivem ve vzdálenější minulosti (ani v polovině 19. století nebyly pozemky rozorané úplně, jak plyne z mapy stabilního katastru). O vzniku populace z relativně malého základu by svědčila i její morfologická uniformita (všechny rostliny jsou světle fialové). Ačkoliv jde prakticky s jistotou o druhotný výskyt, má lokalita význam pro studium taxonomické problematiky druhu a historie vývoje jeho populací na území České republiky i jako lokální přírodní zajímavost. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy -
Ochrana vodních zdrojů v CHOPAV Polická pánev podle nařízení vlády České socialistické republiky 85/1981 Sb. ze dne 24. června 1981. PHO II. stupně vydané rozhodnutím pod č.j. 736/91/Vod-Z ze dne 5.2.1991 Soustava Natura 2000 – Ptačí oblast Broumovsko (CZ 0521014) Územní plán obce Suchý Důl
2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Území není přímo ohroženo. Okraje památky by mohly být narušovány případnými úpravami přilehlých komunikací (silnice a polní cesty) a s tím souvisejícím přísunem cizorodého materiálu. Výše zmíněná skládka patrně lokalitu neovlivňuje (vzhledem k terénní konfiguraci), je však ohniskem ruderálních druhů, které by se mohly šířit do louky v případě nedostatečného sečení. Ohrožení může představovat urbanizace okolí nebo zalesňování. V případě ponechání louky ladem hrozí rychlé šíření náletových dřevin. V místech, která nejsou důsledně sečena, se objevují mladé exempláře břízy a jívy (obr. 3 vpravo). 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.1 Základní údaje o lesích Území památky i jejího ochranného pásma je tvořeno výlučně zemědělskými pozemky.
-7-
2.5.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Na území památky jsou vylišeny pouze dvě dílčí plochy, odpovídající pozemkovým parcelám, jež mají různé vlastníky, a mohou tedy figurovat samostatně při zajišťování managementu: Číslo dílčí Vymezení Výměra plochy (ha) 1 p.č. 2367/1 0,1642 2
p.č. 2271
0,0656
Charakteristika Dolní a střední část svahu. V dolní (vlhčí) části se vyskytují i druhy pcháčových luk. Horní část svahu pod polní cestou. Louka v této části památky se nachází v kontaktu s nitrofilním lemem cesty.
2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Lokalita byla dosud udržována nezávisle na ochraně přírody. I přes návaznost na starou skládku se nachází v poměrně příznivém stavu. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Hlavním předmětem ochrany je zde šafrán a management je navržen tak, aby jeho populace byla stabilizována a posílena. S ohledem na malou rozlohu přírodní památky a charakter okolních biotopů není nutné přizpůsobovat termíny seče potřebám entomofauny.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o nelesní pozemky Základním předpokladem další existence druhově bohaté louky s populací šafránu je její pravidelná údržba, která nesmí poškozovat šafrán v jeho vývoji, musí však potlačovat konkurenčně silné druhy. Protože byla louka dosud sečena, lze předpokládat, že tento způsob údržby je v dané lokalitě vhodný, a proto se nepočítá s jeho radikálními změnami. Šafrány sice mohou růst i v pasených porostech a údržba plochy pastvou by patrně byla technicky jednodušší, avšak vzhledem k malému rozsahu lokality by zavedení pastvy bylo rizikové. Šafrán má své optimum ve vzrůstově nižších travinných porostech, kde není zjara silně přerůstán vysokými druhy travin aj. Management louky musí proto v současné fázi sledovat cíl určitého snížení úživnosti půdy, které by se časem odrazilo ve struktuře porostu. Z tohoto důvodu je potřebná raději větší míra odnímání hmoty, a tedy vesměs dvousečný režim s důsledným odklízením posečené trávy, resp. sena. V dlouhodobém výhledu však nebude žádoucí dospět k extrémnímu ochuzení půdy, neboť samotný šafrán potřebuje dostatečné zásobení živinami pro svůj vývoj (na chudých půdách bývají rostliny slabé). V budoucnu proto nelze vyloučit potřebu mírného přihnojování některých partií luk kompostem, resp.
-8-
dobře uleženým hnojem. V současné době by však hnojení bylo zcela nevhodné, a proto se s ním v návrhovém období tohoto plánu péče nepočítá. Šafrán kvete zjara, na lokalitě obvykle začátkem až v polovině dubna, doba kvetení je značně závislá na chodu počasí v daném roce. Listy, zásobující hlízu živinami, se postupně silně prodlužují, jak roste okolní porost. V zeleném stavu je lze najít ještě v červnu. Semeníky jsou zprvu ukryté v zemi, při dozrávání se tobolky dostávají nad povrch (obr. 4). Je důležité, aby na louce nebyly prováděny před dozráním semen a zežloutnutím listů žádné zásahy, které by rostliny mohly poškodit. V r. 2008 dozrála semena ve druhé polovině června. Je vyloučeno vysazovat v louce dřeviny (vzhledem k její malé velikosti a dostatečnému množství rozptýlené zeleně v okolí).
Obr. 4. Vývin tobolek šafránu (23. 5.,13. 6. a 27. 6. 2008).
Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky pro období platnosti plánu péče Typ managementu sečení louky a odklízení hmoty Vhodný interval dvakrát ročně Minimální interval jedenkrát ročně, výjimečně možno ponechat 1 rok bez zásahu Prac. nástroj/hosp. zvíře preferovat lehkou mechanizaci (nejlépe lištová sekačka, možno však používat i rotační sekačku na traktoru) Kalendář pro management režim A: první seč v termínu 25 .6.−5. 7., druhá 15. 8.−20. 9.
režim B: první seč v termínu 15. 7.−31. 7., druhá 15.9. −5.10.
režim C: jedna seč v termínu 1. 8.−31. 8., druhá se neprovádí
Upřesňující podmínky První seč nelze provádět v časnějším termínu, neboť ještě v červnu má šafrán listy a tobolky dozrávají. Přesný termín seče závisí mj. na množství narostlé travní hmoty (zejména v závislosti na srážkách v daném roce). Dílčí plocha č. 1 bude sečena zpravidla v režimu A. Dílčí plochu č. 2 lze podle možností sekat v režimu A i B (je vhodné střídat v jednotlivých letech), v extrémně suchých letech lze provést jen jednu seč (režim C). Jako nejvhodnější se jeví sušení sena na louce s následným odvozem. V případě nemožnosti usušení je nutno hmotu odvézt v zeleném stavu. Nesmí ležet na ploše déle než 10 dní. Nutné je dokonalé vyhrabání. Louku nelze hnojit a pást na ní dobytek.
-9-
b) péče o rostliny Speciální péče o rostliny šafránu se nepředpokládá. Existence populace by měla být zajištěna pravidelným vhodným managementem. c) péče o živočichy Vzhledem k malé rozloze lokality a charakteru okolních porostů jsou termíny seče navrženy zejména s ohledem na hlavní předmět ochrany, ale zároveň tak, aby zajistily alespoň únosné podmínky pro hmyz. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásahy podle dílčích ploch Číslo dílčí Výměra plochy (ha) 1 0,1642 2 0,0656
Charakteristika zásahů pravidelná údržba louky dle rámcové směrnice podle bodu 3.1.1 pravidelná údržba louky dle rámcové směrnice podle bodu 3.1.1
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu je nutno hospodařit tak, aby nedocházelo k poškození vlastní přírodní památky. Především nebudou používány chemické prostředky, jejichž účinek by mohl být škodlivý pro ekosystém chráněného území. Při hranici památky nebudou vysazovány stromy, které by v dospělosti louku zastiňovaly. Nežádoucí je případná stavební činnost. V návrhovém období plánu péče se v ochranném pásmu nepředpokládají žádné speciální zásahy ochrany přírody. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice přírodní památky a jejího ochranného pásma byly vymezeny na podkladě digitální katastrální mapy (DKM) podle stavu ke dni vyhlášení. Souřadnice lomových bodů v systému S-JTSK jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 nařízení o zřízení přírodní památky. Lomové body hranice přírodní památky i ochranného pásma jsou ztotožněny s body katastrálního operátu DKM ve stavu ke dni vyhlášení. Významné lomové body hranice památky budou označeny hraničními sloupky s pruhovým značením. Dále budou umístěny 1−2 hraničníky se státním znakem. 3.4 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Rekreační a sportovní využití památky se nepředpokládá a vzhledem soustřední předmětu ochrany na malé výměře je nežádoucí. 3.5 Návrhy na vzdělávací využití území Při okraji památky bude umístěna informační tabule vysvětlující přírodní hodnoty území a problematiku výskytu šafránů v České republice.
- 10 -
3.6 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Podobně jako další zvláště chráněná území vyhlášená již dříve k ochraně tohoto druhu v různých částech republiky může být tato lokalita předmětem taxonomického a historického studia. (V r. 2006 byla provedena v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích analýza vzorků listů pomocí průtokové cytometrie, která ukázala, že jde o diploidní populaci. Toto zjištění je v souladu s určením na základě morfologických znaků.) V území bude sledován vývoj lučních společenstev. Jedinci šafránu budou minimálně v tříletých intervalech sčítáni a pomocí GPS zaznamenávány případné plošné změny výskytu. V desetiletých intervalech bude prováděna celková floristická inventarizace území. Rovněž bude v době platnosti plánu péče proveden minimálně jeden inventarizační zoologický průzkum, zaměřený především na entomofaunu.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Orientační náklady za rok (Kč)
Jednorázové a časově omezené zásahy Hraničníky se státním znakem (2 ks) Hraniční sloupky s pruhovým značením (4 ks) Informační tabule (1 ks) C e l k e m (Kč) Opakované zásahy údržba luk sečením (2x ročně) oprava hraničníků a značení Monitoring a inventarizace C e l k e m (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 4 000 2 000 25 000 31 000
4 000
4 000
40 000 6 000 10 000 56 000
4.2 Použité podklady a zdroje informací Demek J. (2001): Podrobné regionálně-geomorfologické členění geomorfologického podcelku Polická vrchovina. – In: Evidované lokality neživé přírody v křídových horninách Polické vrchoviny, p. 234−238, AOPK ČR, Praha. Quitt E. (1970): Mapa klimatických oblastí ČSSR. – 1 map. 1 : 500 000, Kartografické nakladatelství Praha pro Geografický ústav ČSAV Brno. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.]: Květena České socialistické republiky 1: 103−121, Academia, Praha. Tolasz R. et al. (2007): Atlas podnebí Česka. – Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého v Olomouci, Praha et Olomouc. http://nts5.cgu.cz/website/geoinfo/
Při zpracování plánu péče bylo dále použito dostupných mapových podkladů, včetně mapy stabilního katastru a digitální katastrální mapy pro k.ú. Suchý Důl, a výsledků vlastních šetření Správy CHKO v lokalitě.
- 11 -
4.3 Seznam mapových listů Digitální katastrální mapa (1 : 2000), číslo mapového listu: BR 2-4/4 Státní mapa 1 : 5000 – odvozená, číslo mapového listu: Broumov 2-4 Základní mapa České republiky 1 : 10 000, číslo mapového listu: 04-33-05 Mapa stabilního katastru 1 : 2880 (1840), číslo mapového listu: Dörrengrund (Suchodol) in Böhmen, II, V 4.4 Seznam používaných zkratek DKM – digitální katastrální mapa GPS – globální polohový systém CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod CHKO – chráněná krajinná oblast KN – katastr nemovitostí PK – pozemkový katastr PP – přírodní památka S-JTSK – souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální ZCHÚ – zvláště chráněné území
4.5 Zpracovatel plánu péče RNDr. Aleš Hájek, Správa CHKO Broumovsko Konzultanti: Mgr. Jindřich Chrtek, CSc., Botanický ústav AV ČR, Průhonice (Crocus) Mgr. Věra Plná, Správa CHKO Broumovsko (geologie, klimatologie) Jiří Spíšek, Správa CHKO Broumovsko (zoologie) Autoři fotografií: RNDr. Aleš Hájek Jiří Spíšek
Mapové přílohy Mapa 1: Orientační mapa, 1 : 10 000 Mapa 2: Katastrální mapa, 1 : 2000 Mapa 3: Mapa dílčích ploch, 1 : 2000 Mapa 4: Mapa stabilního katastru, 1 : 2880
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Příloha I:
Zápisy z projednání plánu péče s vlastníky, nájemci, s orgány veřejné správy, obcemi, kraji a s dalšími dotčenými subjekty a zápisy o provedené oponentuře.
Příloha II:
Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje
- 12 -